FARNÍ CHRÁM PÁNĚ SV. VAVŘINCE V BYSTŘICI NAD PERNŠTEJNEM. historie a současnost

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "FARNÍ CHRÁM PÁNĚ SV. VAVŘINCE V BYSTŘICI NAD PERNŠTEJNEM. historie a současnost"

Transkript

1 FARNÍ CHRÁM PÁNĚ SV. VAVŘINCE V BYSTŘICI NAD PERNŠTEJNEM historie a současnost

2

3

4 EDICE ZE STARÉ BYSTŘICE, 1. svazek

5

6 FARNÍ CHRÁM PÁNĚ SV. VAVŘINCE V BYSTŘICI NAD PERNŠTEJNEM h i s t o r i e a s o u č a s n o s t

7 Tato publikace byla vydána za finanční podpory Fondu Vysočiny

8 Rád chodím, Pane do domu Tvého do míst, kde trůní velebnost Tvá! Žalm 25,8

9 Vážení čtenáři, otevíráte knihu, která popisuje historii kostela sv. Vavřince v Bystřici nad Pernštejnem. Účelem této publikace je přiblížit události spojené s touto nejvýznamnější památkou města. Jsem přesvědčen, že bez uvědomování si našich kořenů, nemůžeme dobře rozhodovat o naší budoucnosti. Město proto hodlá podporovat vydávání dalších historických publikací o městě a okolí nejen v knižní podobě, ale chceme, aby celá edice byla přístupná i v elektronické podobě. Ing. Josef Novotný starosta města Často jdeme kolem nich bez povšimnutí. Jejich přítomnost je pro nás samozřejmá. Ale položme si otázku: Čím by byla naše města bez kostelů? Procházejí staletími našich měst a obcí. Jejich historie je do nich vepsána jako do letokruhů starých stromů. To vše mluví o jednom. O lidské naději, která se zdvíhá k Bohu a jako jejich věže míří k nebi. P. Jiří Buchta bystřický farář

10 V ŠERU MINULOSTI

11 Když za mrazivého prosincového dne L. P ponejprv stanul nový bystřický farář P. František Ignát Dinter před farním chrámem svatého Vavřince, sevřelo se mu srdce úzkostí. V té chvíli teprve poznal, že povýšení, jehož se mu od olomoucké konsistoře přeložením z malých Stěbořic u Opavy na rozsáhlou farnost bystřickou i s předáním hodnosti děkana dostalo, není jen zaslouženou odměnou za dosavadní horlivé přičiňování se na svěřených vinicích, ale i uložením nových povinností a starostí na dlouhá léta, bude-li chtít i zde splnit svoje poslání úměrně svým životním zásadám, své vzdělanosti a pevné vůli. Dům Boží v Bystřici nad Pernštejnem zdaleka neodpovídal představám, jak si je P. Dinter v myšlenkách předem, byť jen neurčitě, vytvořil. Skromný svými rozměry, stavebně prostý a věkem sešlý, stál tu jako ctihodný sice, ale doslouživší již svědek dávné, velmi dávné minulosti. Věky, které přes jeho strmé střechy přeletěly, zanechaly na něm svoje stopy tvůrčí i ničivé. Ale již prvý letmý pohled prozrazoval, že dávná minulost byla pro kostel i lid nepochybně příznivější a šťastnější nežli přítomnost. Šťastnější? Proč člověk v šeru minulosti tak rád tuší jen zhaslá světla? Vykreslit obraz minulosti bystřického kostela není snadné. Z rozměrného pestrého obrazu nám zůstalo jen několik málo úlomků, z nichž možno vytvořit jen obraz přibližný, pravděpodobný. Několik archivních záznamů a několik stavebních zbytků je skromným, ale tím cennějším podkladem k práci. Oč jedině se může dějepisec opřít, jsou písemné prameny, které jako doklady k jednotlivým událostem jsou uchovány v archivech. Ovšem, zase jen pokud jsou původní a pokud jejich původ v poměru k předmětu je takový, že jejich věrohodnost je plně odůvodněna. V našem případě jde především o velkou sbírku spisů, tzv. Bočkovu sbírku 1), uloženou v Zemském archivu v Brně, dílo bystřického rodáka, dějepisce a archiváře moravského Antonína Bočka ( ). I když dějepisci naší doby vyslovují pochybnosti o pravosti některých listin a prohlašují je i za padělky, zůstává tato otázka nerozřešená a je možno i nadále používat Bočkovy sbírky jako pramene. Jen u listin nejstarších dat je záhodno brát některé údaje v nich s jistou opatrností. Pokud ale obsahují zmínky o bystřickém kostele, jsou tyto záznamy takové povahy, že o jejich původnosti a pravosti netřeba pochybovat. Dalšími prameny jsou církevní archivy, farní v Bystřici 25) a arcibiskupský v Kroměříži. V nich jsou cenné zejména visitační zápisy, dále výnosy a rozhodnutí konsistorní a korespondence duchovní správy s biskupstvím. Tak zvaných Domácích protokolů bystřické fary 3) lze spolehlivě použít, pokud zápisy v nich byly činěny současně s událostmi, kdežto zprávy o dějích před jejich založením nelze vždy považovat za prameny v pravém slova smyslu, neboť nejsou doloženy citací pramenů a není jisto, zda nejsou sepsány jen na základě ústního podání. Dobrou pomůckou je drobný spisek někdejšího bystřického faráře P. Františka Klinkáče: Památka a zpráva o obnovení věží a vykonaných opravách při farním chrámu sv. Vavřince v Bystřici nad Pernštejnem roku ) (dále v citacích jen Památka), vydaný v Kroměříži roku I zde je možno zprávy brát jako spolehlivé, pokud jsou soudobé a přímých pamětníků. Velmi cenným pramenem, bohužel jen stručným, je městská kronika, zvaná Zourkova 2), po svém zakladateli a dlouhodobém pisateli Janu Ignatiu Zourkovi, řeznickém mistru, mnohaletém primátoru města a varhaníku, 10

12 V ŠERU MINULOSTI muži to na svoji dobu vzdělanému, který z vlastního popudu soustavně zaznamenával události v městě i význačné události v širším kraji, dokonce i v Evropě. Všechny zprávy a záznamy se však týkají téměř výhradně náboženského života, hmotného zabezpečení kostela a duchovních nebo obsahují prostý výčet zařízení fary a kostela. Zprávy o stavebním vývoji nebo vzhledu kostela jsou velmi kusé a jedině ve spojitosti se staveništěm a zbytky původní stavby je možno si vytvořit přibližný obraz kostela, jak jej našel veliký farář P. Dinter. Vznik kostela svatého Vavřince v Bystřici nad Pernštejnem možno položit nejméně do 13. století, neboť v souhrnu dějinných listin (Antonín Boček: Moravský diplomatář, díl II., str. 116) nacházíme poznámku o kostelním podací (patronátní právo, ustanovování kněze) a faře v Bystřici již v roce Jejich zřízení v trhovém městečku, jakým tehdy Bystřice již byla, je nesporné, neboť vytvoření takového sídliště vyššího typu samo o sobě již bylo podmíněno zřízením duchovní správy s kostelem a školou jako středisky kultury a vzdělanosti. Stejně tak připouští autoři publikace 7) vydané k 400. výročí povýšení Bystřice nad Pernštejnem na město, když na str. 22 uvádějí: Po celé 13. století máme tedy o Bystřici jediný (věrohodný pozn. redaktora) písemný doklad listinu biskupa Dědřicha z 18. ledna 1298, obsahující transumpt podvržené listiny s reálným základem, hlásící se do roku Z této listiny můžeme usuzovat, že se někdy koncem 30. let nebo ve 40. letech 13. století Bystřice stala farní osadou. A do let tomuto období bezprostředně předcházejících, tedy do první třetiny 13. století můžeme klást i založení osady Bystřice. Dále potom píší: Je-li tato domněnka správná, mohlo být osídlení Bystřice o několik let starší, než jsme předpokládali. Také kostel mohl již v roce 1235 v Bystřici stát. K výše zmíněné listině v téže publikaci uvádí autor Ivan Štarha na straně 20. doslova: Bystřický rodák Antonín Boček otiskl v moravském diplomatáři tuto listinu podle údajného opisu ze 14. století v archivu města Bystřice. O listině vyslovil určité pochybnosti již v roce 1898 Ladislav Klicman, nicméně bral její údaje za pravdivé Opis ze 14. století však v bystřickém archivu nebyl nalezen a Jindřich Šebánek prokázal, že jde o falzum, kterým chtěl bystřický rodák, první moravský stavovský historiograf a archivář Antonín Boček vyšperkovat nejstarší dějiny svého rodného města. HISTORICKÉ SOUVISLOSTI I. Počátky osídlení místa budoucí Bystřice jsou zahaleny do neproniknutelné mlhy. Několik listin, snad soudobých či novodobých padělků, říká, že osídlení zde v první polovině 13. století existovalo. Na příhodném místě bylo zřejmě i duchovní centrum nového osídlení, zárodek nynějšího farního kostela nevíme ale, byl-li dřevěný nebo už kamenný. Logicky zde mělo být i mocenské centrum, sídlo lokátora, snad pouze dvorec, možná i primitivní tvrz. Nevíme, můžeme pouze s ohledem na tehdejší způsob osídlování usuzovat. Hmotné památky z té doby se nezachovaly vůbec. Vzaly za své při opakovaných přestavbách kostela, stejně tak jako při častých a ničivých požárech, po nichž se obvykle měnil i původní terén. Poučné je podívat se na toto období zvnějška, rozhlédnout se alespoň letmo po dějinách českých zemí. Morava a Čechy prošly do konce 12. století více než stopadesátiletou společnou cestu. V posledních 25 letech 12. století to však byly časy těžké, kdy se vinou věčných konfliktů mezi Přemyslovci, doslova se rvoucími o knížecí trůn, a s aktivním přispěním římskoněmeckého císaře Friedricha Barbarossy český stát rozpoltil nejprve na dva kusy, později dokonce na tři. Roku 1182 bylo od dosud jednotného celku odtrženo markrabství moravské, roku 1187 se vymklo z pravomoci českého panovníka i pražské biskupství a stalo se říšským knížectvím. Knížecí křeslo za ono čtvrt století od abdikace krále Vladislava II. v roce 1172 změnilo dvanáctkrát majitele. S pražským trůnem se kupčilo, vedly se o něj nekonečné krvavé boje, a to všechno vyžadovalo maximum prostředků peněžních i hmotných. Města téměř ještě neexistovala, náklady nesl venkovský lid v řídce osídleném území, hospodařící 11

13 Pravděpodobná podoba bystřického kostela před přestavbou v 18.století. Dvacet šest let po Bočkově smrti vydává tehdejší bystřický farář František Klinkáč již zmíněnou drobnou Památku a zprávu o obnovení věží a vykonaných opravách při farním chrámu Páně sv. Vavřince v Bystřici nad Pernštejnem 4), kde na straně 3. a 4. píše:, že kastelán Maidenburský, Štěpán z Medlova farní patronát města Bystřice s veškerým příslušenstvím, jímž předkové Štěpánovi a on sám tutéž faru nadali r klášteru doubravnickému daroval a markrabě Jindřich Vladislav, jakož se o tom i v listině v zdejším městském archivu dočítáme, nadání to potvrdil, Z tvrzení faráře P. Františka Klinkáče se dá věrohodně usuzovat, že tato listina byla v roce 1873 v bystřickém městském archivu, protože z citace vyplývá, že ji zde farář Klinkáč četl, což však zcela zpochybňuje tvrzení Jindřicha Šebánka. Pozoruhodné je, že v roce 1936 se dotazuje dopisem (OA Žďár nad Sázavou, archiv města Bystřice; vyskartovaná korespondence č /36) tehdy již profesor Šebánek Městské rady v Bystřici, zda se v archivu města inkriminovaná listina nachází. Odpověď rady není známa. Původní kostel stál nepochybně od prvopočátku v místě kostela nynějšího, které již při prvém pohledu na mapu i v přírodě je původním střediskem celého sídliště. Plochý výběžek náhorní planiny, dosti příkře spadající do údolí říčky Bystřice, jediné to tehdy spojovací cesty se sídlišti v povodí řeky Svratky a se sídly majitelů kraje na hradě Kameni (Zubštejně) a později na Pernštejně. Místo pro budování kostela bylo dobře voleno a vyhovovalo plně tehdejším osídlovacím způsobům a požadavkům. Kolem kostela bylo i dostatek místa pro založení pohřebiště obehnaného obrannou zdí. Protože z citovaných pramenů je jisté, že kostel stál již koncem první třetiny 13. století, mohlo jít tedy jen o stavbu románskou, pravděpodobně kamennou. Nelze zjistit, zda měl podobu rotundy (tj. okrouhlého půdorysu), jak 12

14 V ŠERU MINULOSTI jsou budovány naše nejstarší dochované svatyně, nebo byl-li zde uplatněn byzantský vliv a stavba měla půdorys prostého čtverce nebo obdélníku, zakončeného nanejvýš půlkruhem (aspidou). Svými rozměry v půdoryse sotva přesahoval rozměry dnešního kněžiště, neboť podle tehdejšího zvyku zůstávali věřící při bohoslužbách před svatyní pod širým nebem. Rostoucímu městečku i okolním vesnicím však tento kostelík brzy nepostačoval a byl proto odstraněn a nahrazen novým, větších rozměrů. Kdy k této přestavbě došlo, nejsou zprávy. Lze však soudit, že se tak stalo někdy na počátku, nejpozději v polovici 15. století, ještě před náboženským rozkolem ve městě. Výnos olomoucké konsistoře ze dne 7. června 1762 mluví sice o zakládací listině kostela z roku 1495, ale zdá se, že šlo o listinu jen obnovenou v souvislosti s celkovými úpravami náboženských poměrů ve městě, které rychle přecházelo ke straně podobojí. Jisté je, že v té době kostel existoval. Roku 1496 byla totiž provedena sbírka na pořízení zvonů a z toho vyplývá, že kostel i věž již byly vybudovány. A protože z těch let je podrobnějších všeobecných písemných zpráv již mnohem víc, jistěže by se zpráva o stavbě vyskytla, ať již přímá nebo nepřímá. Muselo tedy dojít k přestavbě kostela románského na gotický již dříve. Z gotického kostela zůstalo zachováno pouze spodní zdivo kněžiště. Jeho gotický původ je zřejmý. Obdélníkový půdorys, zakončený třemi stranami osmiúhelníku, je typickým pro gotické vysoké chóry (kněžiště) převážně všech chrámových staveb gotiky. Toto zakončení vysokých chórů podrželo baroko jen tam, kde šlo o obnovy a přestavby a kde z úsporných nebo jiných důvodů bylo použito staré zdivo. Baroko samo při stavbách nových uplatňovalo svoje tvary, od gotiky úplně odlišné. Vůdčí myšlenkou byla jediná prostora ústředního, nejvýše křížového půdorysu. Křížový půdorys byl sice oblíben i v gotice, ale zde šlo vždy o členění prostory, vytvářející tak více méně samostatné části chrámu, kdežto v baroku byla vždy snaha, aby prostupující se prostory byly ve svém středu spojeny v jeden celek, jak to konání bohoslužeb a bezprostřední účast věřících na nich vyžaduje. Nejen půdorys a vnější tvary dnešního kněžiště našeho kostela, ale i jeho venkovní opěrné pilíře jsou neklamným důkazem gotického původu. zastaralými a neefektivními metodami. Země byla v naprostém úpadku a byla ohrožena sama její existence. Psal se rok Vlády se ujal tehdy čtyřicetiletý Přemysl Otakar I., pozdější první český dědičný král, energický muž, který vyvedl stát z krize a životu předků vnukl nové lepši perspektivy. Snad i proto, že začátek jeho vlády byl poznamenán do té doby nevídaným činem jeho bratra Vladislava Jindřicha, který přes počáteční, dokonce vojenský, odpor nakonec ustoupil ve prospěch toho schopnějšího a byl Přemyslovi oporou v zavádění prudkých a všestranných změn na Moravě, kde se stal až do své smrti v roce 1222 markrabětem. Stejně jako v Čechách začala v té době i na Moravě kolonizace tehdy minimálně osídlených částí země, kolonizace vnitřní (vlastním lidem) i vnější (cizinci, převážně z říše). Vznikají první královská města Uničov, Bruntál, Opava, Jemnice, Hodonín. Česká a moravská krajina získává svůj typický, až do 19. století neměnný ráz, malé vesničky obklopené poli až k hradbám lesů kolem, v městech a městečkách vznikají řemesla, rozvíjí se hornická činnost. A někdy v tom čase, na samém počátku 13. století organizují páni z Medlova, snad členové družiny Vladislava Jindřicha, na svém zboží na jižní Moravě první osadníky do tehdejší málo prozkoumané, čerstvě získané, ne příliš pohostinné krajiny v pomezním pralese mezi Moravou a Čechami. Proč páni z Medlova nenapřeli úsilí jiným směrem, do příznivějších a také neobydlených částí Moravy viz výše jmenovaná města to se už asi nikdy nedovíme. Zřejmě je v pustém, nepřístupném kraji lákalo něco, o čem nemáme ponětí. Zcela určitě tehdy zde bylo podstatně příznivější, teplejší podnebí, snad je lákalo tušené přírodní bohatství vždyť nedaleká Jihlava již těžila neskutečně stříbra a byla po Praze druhým 13

15 Tento stavební prvek zavedla gotika jako novinku ve stavebnictví z prosté nutnosti. Nešlo v zásadě o stavební útvar okrasný, i když vrcholná gotika pilíře využila i okrasně, nýbrž jejich účel byl přesně stanoven, jak již sám název opěrný vyjadřuje. Aby bylo možno vytvořit vznosná klenutí, z počátku jen ve vysokých chórech, později i nad loďmi, bylo nutno nosné zdi vyztužit, neboť poměrně lehké zdivo by nesneslo tlak, který na ně klenba vyvozovala a k tomu byly vytvořeny opěrné pilíře. Baroko, které opět zdivo zesílilo, dosahovalo zdánlivě jeho lehkosti zvlněnými tvary a opěrné pilíře již nepotřebovalo. Nanejvýš tam, kde toho staveniště na svahu, nebo půda s nedostatečnou pevností vyžadovaly, bylo zdivo vyztuženo pilíři v podobě mohutných, šikmo seříznutých hranolů, které však s opěrnými pilíři gotickými nemají nic společné ani stavebně, ani účelově. Opěrné pilíře našeho kostela by v nynějším rozsahu svůj účel ani plnit nemohly, neboť sahají jen asi do dvou třetin zdiva, tedy níž než klenba uvnitř začíná. Je tedy zřejmé, že dnešní kněžiště pochází od základů až do výše zakončení opěrných pilířů ze stavby původní, přestavbě nijak nepřekážející, i když jejich původní úkol jim byl odebrán. Dalším důkazem, že pilíře nejsou novým dílem, je vrchol jednoho pilíře, vyčnívajícího nad uzavírací zeď severní boční lodi. Sakristie, která zde u gotického kostela stávala, byla jen nízkým přístavkem a nemohla zdivo kněžiště dostatečně podpírat. Opěrný pilíř byl i zde tedy nutný. Další pilíře Plán Bratrského sboru v Bystřici, zhotovený koncem 18. století. (MZA v Brně, fond 47, velkostatek Dolní Rožínka) Plán Bystřice nad Pernštejnem z počátku 18.století (výřez) Sbírka F. F. Nicolaie, Württembergische Landesbibliothek Stuttgart, fond Sammlung Nicolai, sv. 132, fol

16 V ŠERU MINULOSTI podél zdí kněžiště se nezachovaly, protože překážely novému vnitřnímu prostorovému řešení obou bočních lodí. Loď gotického kostela asi neměla klenbu, jen pouhý trámový strop. Kostel měl pouze jednu loď. Její rozlohu lze i dnes přesně určit. Šířkou odpovídala šířce dnešní hlavní lodi a na straně západní končila rovnou příčnou uzavírací zdí mezi první dvojicí dnešních nosných pilířů. Byla tedy asi o 9 metrů kratší. Její založení i výstavba byla asi jen dílem lidového stavitelského umění, jak nasvědčuje její nesouměrné napojení na kněžiště, nejvíce zřejmé na Vítězném oblouku, jehož pilíř na straně na straně severní je mnohem širší než na straně jižní. I podélná osa celého kostela je ve Vítězném oblouku mírně lomená. Výška kněžiště gotické stavby odpovídala výšce opěrných pilířů, tj. byla asi o jednu třetinu nižší než výška nynější. Výška lodi odpovídala přibližně výšce dnešního kněžiště. Šindelová střecha nad lodí sedlová a nad kněžištěm polovalbová, byla asi vysoké vazby jako všechny střechy tehdejších staveb toho druhu. Podobu gotického kostela lze s velkou pravděpodobností věrohodně rekonstruovat. V druhé polovině 16. století měli v Bystřici velký vliv čeští bratři, kteří si v té době postavili vlastní modlitebnu za řekou (dnes čp. 346 naproti bývalému lihovaru). Půdorys dnešní stavby (cca 10,9 x 16,5 m) je shodný s půdorysem bývalé lodi této modlitebny, kněžiště (5 stran osmiúhelníku bylo ubouráno na začátku 20. století při rozšiřování silnice k nádraží a mělo rozměry 8,4 x 7,5 m). Porovnáme-li tyto rozměry s pravděpodobnou velikostí lodi gotického kostela svatého Vavřince (loď cca 11 x 15 m, kněžiště 8 x 10 m), zjistíme, že jsou téměř shodné. Nedávno nalezené plány na přestavbu bystřické fary, bratrského sboru a palírny (lihovaru) 23) nám znázorňují podobu bratrské modlitebny v původní podobě pozdně gotického venkovského kostelíka, jehož architektura se příliš neliší od podoby dnešního hřbitovního kostela, který byl postaven přibližně o půl století později něž modlitebna českých bratří. Je tedy víc než pravděpodobné, že stavitelé obou nekatolických sakrálních objektů v Bystřici nad Pernštejnem se nechali inspirovat společným vzorem stávajícím kostelem svatého Vavřince. Pouze kostel postavený Janem Čejkou z Olbramovic bystřickým evangelíkům v roce 1614 má poněkud větší rozměry (loď 13,1 x 19,7 m; kněžiště 11,1 x 11,6 m) měla tím být vyjádřena důležitost a početní síla této náboženské strany ve městě, kde v té době asi měli evangelíci skutečně faktickou většinu. největším městem v českých zemích. Možná také, že jinou směnu svých majetků na jižní Moravě za území olomouckého biskupa nemohli uskutečnit. V každém případě po další čtyři století potomci pánů z Medlova Pernštejnové hluboce ovlivňovali život v tomto kraji. (Použito údajů z Toulek českou minulostí od Petra Hory Hořejše) HISTORICKÉ SOUVISLOSTI II. Oproti prvnímu exkurzu se posunujeme v čase o 400 let dopředu. Bystřice, po celou dobu dosavadní existence pod vlivem postupně jednoho z nejmocnějších rodů v království, mění v krátké době 40 let čtyřikrát majitele. Jsme v posledních desetiletích 16. a v prvních desetiletích 17. století, ve kterých dochází k událostem, které mají podstatný vliv i na osud českých zemí pro dalších 300 let. Již dvě století ničí zemi náboženské spory. Husité a jejich výboje jsou sice už dávno zapomenuty, jejich mírumilovní pokračovatelé čeští bratři po období rozmachu jsou koncem 16. století postupně vytlačováni, nenáviděni stejně tak katolíky jako protestanty. Protestantismus, přicházející z německých zemí, má vliv na posilování německého vlivu, na pražském zemském sněmu se mluví zase německy. Německy mluvící stavové podněcují vzpouru proti Habsburkům, dosazují svého stejně mluvícího protestantského krále a výsledkem je tragická porážka na Bílé hoře a celoevropský třicetiletý konflikt. Vnější události se odrážejí i na životě v Bystřici. Po hospodářském růstu města za posledního velkého Pernštejna Vratislava si Bystřičtí měšťané jeho prostřednictvím doslova kupují v roce 1580 povýšení na město. Přes skutečnost, 15

17 I. vojenské mapování (Josefské) , Morava, List 35 V této souvislosti je zarážející, že při částečném odstranění venkovních starých omítek v roce 2000 kolem kněžiště se zde nenašly ani náznaky ostění původních gotických oken, dokonce ani náznaky po jejich dodatečném zazdění, jako kdyby původní kněžiště gotického kostela bylo bez oken, což je velice nepravděpodobné. Mimo nutných oprav se vzhled kostela po staletí neměnil. Jen v roce 1699 byly po obou (?) stranách lodi postaveny (dřevěné) kruchty 2). To byl již opět pociťován nedostatek chrámového prostoru, a to jak v důsledku rozmachu náboženského života v době protireformační, tak i nového vzrůstu obyvatelstva, který byl všeobecným jevem v té době. Není známo, zda tyto kruchty byly již patrové nebo jen přízemní. V Zourkově kronice je této stavbě věnována pouhá jedna krátká věta: Téhož léta kruchty v kostele postaveny. V Klinkáčově Památce 4) je k tomu uvedeno: R když již prostora chrámová nedostačovala, přistavěno ke kostelu po obou stranách kruchty, kteréž ale toliko ze dřeva zbudovány byly., a to bez udání pramene; šlo zřejmě o ústní tradici. 16

18 V ŠERU MINULOSTI Podrobíme-li tyto kruchty kritickému zkoumání, je zřejmé, že dřevěné kruchty nemohly být postaveny vně kostela, protože vnější boční zdi by musely být probourány poměrně velkými otvory tak, že by byla narušena statika celé stavby. Jednalo se tedy zřejmě o vnitřní dřevěné konstrukce po jedné nebo obou bočních stranách lodi, případně v západním závěru kostela. V této souvislosti je zajímavý půdorys farního kostela na Nicolaiově plánu města, který byl objeven teprve nedávno 22). Vlastní střed města (domy na náměstí) je naznačen pouze schématicky, s podivuhodnou přesností, odpovídající tehdejší skutečnosti, jsou zakresleny strategicky důležité části: vodní toky včetně mlýnských náhonů, vstupy do města, opevnění kolem kostela, samostatná stavení, mosty a lávky apod. Protože je taktéž přesný půdorys hřbitovního kostela a tzv. Bratrského sboru (o mostu přes říčku Bystřici nemluvě zdůvodnění této stavby opřené o soudobé prameny by bylo obšírné), nelze pochybovat o přesnosti půdorysu farního kostela. A právě tento půdorys je poněkud zvláštní nesymetrický. Severní strana lodi je znatelně širší než jižní a kněžiště je vzhledem k lodi posunuto k jihu. Zde je namístě otázka, není-li to způsobeno novou přístavbou, protože původní stavba gotického kostela z XIV. století takto v rozporu s tehdejšími pravidly určitě nevypadala. Touto dodatečnou přístavbou by se daly snadno vysvětlit i tři anomálie současné stavby: hlavní osa kněžiště není totožná s hlavní osou lodi a pilíře mezi hlavní a severní boční lodí jsou podstatně širší než na jižní straně (zřejmě dodatečně vyztužovali zdivo, ve kterém vybourali otvory), a rozdílná šíře vnějších zdí bočních lodí: zeď v severní lodi o cca 15 cm širší, což je v jižní lodi kompenzováno dovnitř zesílenými pilíři pod příčnými klenebními oblouky. V roce 1710 zaznamenává kronikář Zourek poměrně podivnou, ale pro nás pozoruhodnou zprávu: Na den svatého Fabiána Šebestiána, právě když p. kaplan evangelium čísti měl, Fišů chlapec Čermákova chlapce s horní kruchty na spodní shodil, však na zdraví jemu se nic nestalo. Velký křik v kostele následoval. 2) Ze zápisu by bylo možno sice soudit, že kruchty byly patrové a dokonce o dvou patrech, ale s přihlédnutím k místním zvyklostem i stavebně konstrukčním možnostem je spíš pravděpodobné, že v tomto případě je kruchtami zde míněn hudební kůr v pozadí lodi, vlastně kůry dva nad sebou, jak tomu bývalo a někde je zachováno dosud, jako na příklad v sousedním Novém Městě na Moravě. Dva kůry nad sebou bývaly budovány z důvodů úsporných ve snaze získat další prostory pro věřící, aniž by bylo nutno rozšiřovat obvod stavby. Boční kruchty v bystřickém kostele bývaly vyhrazeny mužům že město dochovalo do dnešních dnů jeden z nejobsáhlejších archivů na Moravě, některé důležité reálie neznáme a zůstanou pro nás navždy skryty. Neznáme, podobně jako v celých Čechách a na Moravě, podrobně náboženské rozložení ve městě (obecně se v poslední době uvádí, že katolíků mohlo být asi 30 %). Z toho, že fara je prakticky celé století obsazována kněžími podobojí, můžeme pouze usuzovat, že tato strana měla převahu. Postupně to není již podobojí husitů, čím dál tím víc se i ve městě prosazují evangelíci, kteří si uzurpují právo dosazovat kněze protestantského, což však rázně odmítá olomoucký biskup, protože v té době mají povoleno podávat podobojí i katoličtí kněží. Převaha evangelíků ve městě je asi nevelká, jak vidíme z častého střídání kněží, kteří odcházejí po krátkém působení převážně pro nedostatečné hmotné zajištění. Odhady o počtech katolíků a protestantů ve městě potvrzuje i skutečnost, že mnišský řád františkánů, který přichází do města v průběhu 30-ti leté války, v období první vlny tuhé rekatolizace, po několika málo letech odchází, pravděpodobně pro nedostatek práce. Druhá vlna rekatolizace po roce 1648 se města nedotkla, jak svědčí poměrně podrobné zápisy v bystřickém archivu, které o tomto tématu téměř nehovoří. Značnou část obyvatel ve městě, a to zřejmě i movitých, zejména kolem poloviny 16. století tvoří čeští (moravští) bratři. Vždyť z Bystřice pocházejí dva významní překladatelé Bible kralické Izaiáš Cibulka (Jiří Cibulka, snad otec nebo bratr Izaiáše je dlouholetým městským hospodářem) a Jan Kapito. Čeští bratří staví někdy kolem roku 1550 v Bystřici svoji modlitebnu, která svými rozměry a provedením je srovnatelná s farním kostelem, který stojí nedaleko a který údajně chátrá, protože se o něj nestará žádná z nesvářených stran, ani katolíci, ani podobojí. Obě strany 17

19 a jinochům z venkova, kdežto mládež z města, zvláště školní, tvořila pěvecký sbor na kůru u varhan. V lidové řeči bývají ovšem názvy jednotlivých částí kostela z neznalosti zaměňovány a nesprávně používány a ustálené pojmenování pro prostory v bočních lodích v poschodí není dosud. Ze záznamu o rušné příhodě dále vyplývá, že horní kruchta (tj. kůr s varhanami) byla užší než kruchta spodní (obvykle kůr literátský), jinak by nebyla skončila tak šťastně. Jinak je zápis dokladem, že rozpustilost mládeže i na místě posvátném je tradicí velmi starou. Vnitřní úprava kostela odpovídala svou prostotou jeho zevnějšku. Dle visitační zprávy z roku 1662 neměl hlavní oltář svatostánek, jen uzavřený výklenek ve zdi, jak se dosud zachoval ve vítochovském kostele. Je to patrně rozměrný výklenek v dnešní sakristii, sloužící k úschově drobných předmětů, dříve i k úschově bohoslužebných nádob. Zmíněný zápis ukládá faráři svatostánek ve zdi odstranit. Došlo však k tomu až roce 1714, kdy byl postaven nový hlavní oltář. Kostel míval i sklep, připomínaný poprvé v roce 1578 při soupisu kostelního zařízení 1). Dle tohoto seznamu bylo v kostelním sklepě uloženo 21 starých knih. V novém seznamu kostelních předmětů z roku 1594 je u některých knih poznamenáno, že pro starost písma se jim rozuměti nemůže. Sklep byl spolu s kostelem roku 1645 vypleněn švédskými nebo císařskými vojsky 3) : sklep v kostele vybrali, na věži nějakého kloboučníka z Letovic zabili. Tento sklep je s určitostí totožný se současnou podzemní prostorou pod dnešní sakristií na jižní straně kněžiště. FD uvažuje, že původní sklep byl později asi přeměněn v hrobku, do které byl v roce 1721 pohřben Jan Ignatius Zourek pro svoje vynikající postavení ve městě a zásluhy o kostel a po jedenácti letech (1732) sem uložen i první bystřický děkan Benedikt Pražák. Jak ovšem vyplývá z pozdějších zápisů Zourkovy kroniky ( V tom roce 1721 dne 4. augustii umřel v Pánu Jh. Ignatius Zourek, kterej za svého živobytí věčím dílem do této knihy vpisoval a pochován dne 6. ditto v chrámu Páně svatého Vavřince prostřed kostela po straně kazatelnice. Jann G. Dukát, písař radní.) byl autor kroniky pohřben na severní straně lodi v místech pod kazatelnou, děkan Benedikt Pražák na protější jižní straně; pod lavicemi je dodnes označení těchto hrobů v cihelné dlažbě. Že je tzv. hrobka, do které se sestupuje schody pod deskou před dveřmi do sakristie v jižní boční lodi, prázdná, se potvrdilo při jejím otevření dne 7. září 1993, ke kterému dal podnět redaktor originálu a autor doplňků tohoto díla prostřednictvím p. faráře Bohumila Černého a Rady města. Půdorysně (cca 4 x 4 m) se tento prostor nachází přesně pod sakristií, do výše cca 0,5 m je výrazně středověká podezdívka z lomového kamene na maltu, viditelně starší než stěny a valená klenba z neomítnutých pálených cihel barokního původu, odpovídající době přestavby kostela v letech Na stěnách se nacházejí nápisy vápnem, které svědčí o tom, že sklep byl navštíven minimálně ve 30. letech 20. století. Po zemi sklepa jsou porůznu poházeny nejrůznější lidské kosti a části rakví. Sklep byl po tomto průzkumu ponechán v původním stavu; je oprávněná domněnka, že z něj nejsou přístupny žádné další prostory. Taktéž následně provedené geofyzikální měření v místě největšího průhybu podlahy mezi kněžištěm a lodí, který byl původním podnětem pro otevření podzemí, nepřineslo objev podzemních prostor, pouze podezření na určité anomálie, které by mohly pocházet od staršího zdiva nebo hrobů. Publikace 21), která shrnuje výsledky použití geofyzikálních metod při archeologickém průzkumu, uvádí na straně 98: Dva ověřovací vrty umístěné přibližně do vrcholu plošné anomálie o zvýšených odporech a zdokumentované vrtným periskopem prokázaly pod 1 až 1,5 m mocnou a ulehlou navážkou částečně zasypanou kryptu s proraženou klenbou, vytvořenou pravděpodobně při barokní přestavbě kostela. Mnohem bohatší vývoj prodělala kostelní věž, vlastně jen zvonice. Stávala samostatně poblíž západního průčelí kostela (podobně jako je tomu dodnes ve Štěpánově). Ani její vzhled není přesně znám a jen z různých 18

20 V ŠERU MINULOSTI zpráv je možno vytvořit přibližný obraz jejího vzhledu. Založena byla pravděpodobně ještě před přestavbou románského kostela na gotický, někdy v druhé polovině 14. století. Měla prostornou základnu čtvercového tvaru, silné zdi z lomového kamene, pnoucí se bez členění do výše nejméně hřebenu střechy lodi. Oživena byla jen nejnutnějšími drobnými okny pro osvětlení schodiště uvnitř, nahoře pak rozměrnějšími okny k volnému šíření zvuku zvonů. Její původní účel nebyl jen pro umístění zvonů, nýbrž i bezpečnostní a obranný, či spíš naopak. Bývala sídlem stálé požární hlídky a v čas válečného nebezpečí i hlídky vojenské. Tak například Dne 4. února 1644 učiněna smlouva s Jiříkem Březinou z Nového Města na rok pořád sběhlý, který vedle svého prohlášení hodiny, kteréž na věži jsou má vším opatrovati a šetřiti, aby se na nich žádná nestala. Ročně dostane 8 zl moravských a jeden pár střevíců. Poněvadž hlásného na věži nebylo a v nynější válečné době nepokojné, aby ve dne i v noci z věže na všechny strany pozor dával, tehdy jeho obec za téhož hlásného přijímá, však povinen jest týž Jiřík stále na věži ve světničce ve dne i v noci zůstávati a zvláště v nočním času. Po každé hodině buď zpěvně k chválení Pána Boha aneb skrz troubu se ohlašoval, nikam na cestu, zvláště pak přes pole, bez opovědi pana purkmistra se vydávati, pak-li by se tak kam po své pilné potřebě jeti chtěl, má na své místo jiného na věži zanechati a jemu za to zaplatiti. 24) Samostatně stojící věž je znázorněna na již zmíněném Nicolaiově plánu města Bystřice, který byl objeven po roce 1990 v archivu v Stuttgartu. Na tomto plánu, odhadem zhotoveném na počátku 18. století, je znázorněna i obranná zeď kolem kostela, věž je součástí této zdi 22). Jako každá vysoká a svému okolí vévodící stavba, tak i tato věž byla vystavena ve zvýšené míře všem vlivům povětrnostním, zejména úderům blesků. Její dřevěné části musely být proto častěji vyměňovány, ale nové bývaly zpravidla přizpůsobovány svými tvary stavebnímu i uměleckému vkusu své doby. V roce 1520 bylo nutno opravit věž a oprava vyžadovala velký náklad. Protože kostel neměl vlastní jmění, byla provedena sbírka, která vynesla 22 kop grošů Celková oprava stála přes 136 kop. Dávala se nová pozlacená makovice, která se oplechovala a končila špicí s korouhví. Střecha věže se opravovala novým šindelem. Chybějící peníze byly z obecní kasy. 24) Tím také věž měnila svoji tvář. Takové změny doznala i po úderu blesku v roce 1652, který ji spálil až pod zvonek, na kterýž se však vzácně shodují v nenávisti ke třetí straně, k českým bratrům. Ti jsou dokonce na přechodnou dobu kolem přelomu staletí z Bystřice vytlačeni, za majitele Václava Plesa Heřmanského dokonce jejich modlitebnu přechodně obsazují františkánští mniši a místní evangelíci rázně odmítají posílat děti do bratrské školy. Podle tradovaných názorů, nikterak pádnými argumenty podložených, město po odchodu Pernštejnů a zejména po požáru v roce 1585 stagnuje, ne li chudne. Změna majitele a rozsáhlé požáry jsou však běžné pro většinu tehdejších měst. Přesto však v nich stavební ruch proto neutichá. Podobně je tomu zřejmě i v Bystřici. Náznakem je nejen bratrská modlitebna, mramorové ostění dnes zazděných dveří ve farním kostele s vročením 1565, ale i nedávno objevený kovaný kříž s letopočtem 1607 a nanejvýš záhadný půdorys kostela na Nikolaiově plánu města. Pádným dokladem je pak novostavba kostela pro evangelíky Janem Čejkou z Olbramovic v roce 1614 určitě náklady na stavbu nenesl sám a příslušný díl požadoval od bystřických souvěrců, ať už formou práce nebo peněz. Jako pádnou indicii lze brát i snahu majitele města katolíka Zikmunda Jana Plesa Heřmanského o postavení nového kostela ve městě, zasvěceného sv. Bartoloměji, sv. Kateřině a sv. Barboře. V roce 1605 odkazuje ve své závěti na tento účel poměrně velkou peněžní částku. Prý byla, včetně jiných movitých věcí z odkazu, defraudována. Kříž s letopočtem 1607, zhotovený dva roky po Plesově odkazu, je pádným důkazem stavební činnosti kolem farního kostela. Kde byl původně umístěn, nelze dnes již zjistit, oprávněně je možno pochybovat, že by si ho sveřepí evangelíci, kteří obecně symbol kříže zásadně nepoužívali, nechali umístit na kostel, do kterého opakovaně odmítali vpustit 19

ROMÁNSKÁ ARCHITEKTURA

ROMÁNSKÁ ARCHITEKTURA ROMÁNSKÁ ARCHITEKTURA V ČESKÝCH ZEMÍCH (11. 13. STOLETÍ) Obrazová dokumentace Vypracoval Mgr. David Mikoláš 5. prosince 2010 2 CHARAKTERISTICKÉ ZNAKY KLENBA 1 klenební pas 2 abakus 3 krychlová hlavice

Více

Kněž kostel sv. Bartoloměje

Kněž kostel sv. Bartoloměje Kněž kostel sv. Bartoloměje (Opis z knihy Umělecké památky Čech oddíl Čáslavsko od D.A. Birnbaumové, vydané 1929) Filiální kostel sv.bartoloměje, prvně se uvádí jako farní r.1362. Byl tehdy farním kostelem

Více

Návod. Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti ze středověké historie naší vlasti. Mohou využít také odhad.

Návod. Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti ze středověké historie naší vlasti. Mohou využít také odhad. 1 2 3 1 2 3 4 5 6 4 5 6 7 8 9 7 8 9 10 11 12 10 11 12 Návod Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti ze středověké historie naší vlasti. Mohou využít také odhad.

Více

Složitá historie zhořského hřbitova

Složitá historie zhořského hřbitova Jindřich Coufal, Zhoř Složitá historie zhořského hřbitova Úvod Smrtí člověka se vždy zakončuje pozemský život... Pro pozůstalé zde zůstává mrtvé tělo se kterým se v různých dobách i různě nakládalo. V

Více

Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Kostel sv. Jana Nepomuckého

Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Kostel sv. Jana Nepomuckého Kostel Nanebevzetí Panny Marie Staroměstské náměstí, Římskokatolická církev Bohoslužby neděle 9.00, 10.30 (se zaměřením na děti) a 18.00 Kostel, uzavírající svým průčelím Staroměstské náměstí spolu s budovou

Více

KRONIKA JIMRAMOVA 1996. Obrazová dokumentace

KRONIKA JIMRAMOVA 1996. Obrazová dokumentace KRONIKA JIMRAMOVA 1996 Obrazová dokumentace Výstavba nové haly a.s. GAMA Oprava fasády č.p. 41 Nová prodejna v Dolní ulici Čistička odpadních vod Kabelizace telefonní sítě Kabelizace telefonní sítě Žabárna

Více

1. ROTUNDA SVATÉHOVÁCLAVA A JEJÍ OSUDY DO POČÁTKU STAVBY SPYTIHNĚVOVY BAZILIKY 31

1. ROTUNDA SVATÉHOVÁCLAVA A JEJÍ OSUDY DO POČÁTKU STAVBY SPYTIHNĚVOVY BAZILIKY 31 OBSAH Předmluva prezidenta republiky Václava Klause 16 Předmluva arcibiskupa pražského Mons. Dominika Duky 17 Úvodem 21 1. ROTUNDA SVATÉHOVÁCLAVA A JEJÍ OSUDY DO POČÁTKU STAVBY SPYTIHNĚVOVY BAZILIKY 31

Více

European Heritage Days (Dny evropského dědictví) V sobotu 12. září budou v Pelhřimově ZDARMA otevřeny veřejnosti tyto památky:

European Heritage Days (Dny evropského dědictví) V sobotu 12. září budou v Pelhřimově ZDARMA otevřeny veřejnosti tyto památky: European Heritage Days (Dny evropského dědictví) 2015 V sobotu 12. září budou v Pelhřimově ZDARMA otevřeny veřejnosti tyto památky: Městská šatlava dům čp. 11 Budovu dalo město přistavět k zámku směrem

Více

European Heritage Days (Dny evropského dědictví) V sobotu 10. září budou v Pelhřimově ZDARMA otevřeny veřejnosti tyto památky:

European Heritage Days (Dny evropského dědictví) V sobotu 10. září budou v Pelhřimově ZDARMA otevřeny veřejnosti tyto památky: European Heritage Days (Dny evropského dědictví) 2016 V sobotu 10. září budou v Pelhřimově ZDARMA otevřeny veřejnosti tyto památky: Městská šatlava dům čp. 11 Budovu dalo město přistavět k zámku směrem

Více

2581/21/7.1.4/2010 PROJEKTU: Test pro žáky 4. ročníku Přemyslovci. Zdroj textu: vlastní

2581/21/7.1.4/2010 PROJEKTU: Test pro žáky 4. ročníku Přemyslovci. Zdroj textu: vlastní NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace AUTOR: Mgr. Martina Pajurková NÁZEV: VY_12_INOVACE_1.2.07.4._VL TÉMA: Vlastivěda, dějiny- Přemyslovci,

Více

ROZVOJOVÁ STRATEGIE. OBCE Kostomlaty pod Milešovkou (místní část Hlince) pro období 2008 2013

ROZVOJOVÁ STRATEGIE. OBCE Kostomlaty pod Milešovkou (místní část Hlince) pro období 2008 2013 ROZVOJOVÁ STRATEGIE OBCE Kostomlaty pod Milešovkou (místní část Hlince) pro období 2008 2013 Historie Obce Kostomlaty pod Milešovkou Kostomlaty pod Milešovkou leží v neobyčejně malebné krajině západní

Více

Pracovní list k exkurzi. Královská cesta + fotodokumentace

Pracovní list k exkurzi. Královská cesta + fotodokumentace Pracovní list k exkurzi Královská cesta + fotodokumentace Čp 07/04 Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Cílová skupina: Klíčová slova: Očekávaný výstup: Člověk a svět práce Pracovní činnosti

Více

1

1 www.zlinskedumy.cz 1 PŘEHLED GOTICKÉ ARCHITEKTURY ČESKÁ GOTICKÁ VRCHOLNÁ ARCHITEKTURA EU peníze středním školám, Gymnázium Valašské Klobouky Architektura za Karla IV. Karel IV. roku 1356 povolal do svých

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice NEJČASTĚJI POUŽÍVANÉ MATERIÁLY DRUHY STAVEB Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Románský sloh znaky a stavební typy

Románský sloh znaky a stavební typy Románský sloh znaky a stavební typy Autor: Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D. Datum tvorby: prosinec 2012 Ročník: sedmý Vzdělávací oblast: dějepis Anotace: Digitální učební materiál seznamuje žáky s dějinami

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 466 Autor: Jan Smija Datum: 17. 4. 2013 Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Tematický okruh: Česká republika Téma:

Více

06382 KARVINÁ - Fryštát 15-44

06382 KARVINÁ - Fryštát 15-44 06382 KARVINÁ - Fryštát 15-44 Město Fryštát, t.j. historické jádro Karviné, bylo založeno v 1. polovině 14. století na mírném návrší nad potokem Mlýnkou. V jižní části jeho oválné půdorysné dispozice je

Více

Třicetiletá válka v Evropě

Třicetiletá válka v Evropě Třicetiletá válka v Evropě Třicetiletá válka / 1618 1648 / 1/ válka česká 1618 1620 2/ válka falcká 1621 1624 3/ válka dánská 1624 1630 4/ válka francouzsko švédská 1630 1648 nábožensko politický konflikt

Více

Malostranské opevnění

Malostranské opevnění 1996-2005 Malostranské opevnění Jarmila Čiháková, Jan Havrda V létě roku 1994 došlo k objevu, který byl převratem v poznání vývoje pražského podhradí. Výzkum při zřizování nových suterénů v nárožním domě

Více

VYSOKÝ ÚJEZD KAPITOLA JEDENÁCTÁ

VYSOKÝ ÚJEZD KAPITOLA JEDENÁCTÁ KAPITOLA JEDENÁCTÁ Foto v úvodu: Kostel Narození Panny Marie ve Vysokém Újezdu na letecké foto z roku 2010. Foto na levé straně: Kostel Narození Panny Marie ve Vysokém Újezdu, foto z roku 1940, Muzeum

Více

1

1 www.zlinskedumy.cz 1 PŘEHLED GOTICKÉ ARCHITEKTURY ČESKÉ ZEMĚ EU peníze středním školám, Gymnázium Valašské Klobouky ČESKÉ GOTICKÉ UMĚNÍ jedno z největších období v dějinách českého výtvarného umění české

Více

www.zlinskedumy.cz 1

www.zlinskedumy.cz 1 www.zlinskedumy.cz 1 GOTIKA ÚVOD KATEDRÁLA středověk je doba stavebního rozvoje staví se klasické hrady, kláštery, mosty a silnice hlavní dominantou stavební činnosti je budování kostelů důvodem je silný

Více

Kostel sv. Jakuba u Bochova

Kostel sv. Jakuba u Bochova Kostel sv. Jakuba u Bochova Nálezová zpráva z archeologického výzkumu Karlovy Vary KMKK, Muzeum Karlovy Vary 15. března 2008 Mgr. Jiří Klsák, Bc. Jan Tajer Lokalizace a historie kostela Kostel sv. Jakuba

Více

HISTORICKÝ PRŮVODCE MĚSTA ZNOJMA

HISTORICKÝ PRŮVODCE MĚSTA ZNOJMA HISTORICKÝ PRŮVODCE MĚSTA ZNOJMA Čermáková, Bohdálková, Březinová, Ziková, Valášková, Holcmannová ZNOJMO Město Znojmo vzniklo na skalnatém ostrově nad řekou Dyjí v podhradí slavného Břetislavova hradu.

Více

11523/ Městské domy. Karta ohrožené památky. Louny Louny Ústecký. městský dům, z toho jen: pozemek st. p. č. 192 a sklepy domu čp.

11523/ Městské domy. Karta ohrožené památky. Louny Louny Ústecký. městský dům, z toho jen: pozemek st. p. č. 192 a sklepy domu čp. Karta ohrožené památky katastrální území Kraj Ústecký číslo k.ú. 687391 městský dům, z toho jen: pozemek st. p. č. 192 a sklepy domu čp. 72 Umístění památky Hilbertova číslo popisné 72 orient. Schválení

Více

Zajímavá místa Obsah Obsah 2 Velké Losiny 3 Javorník 6 Šternberk 8 Javoříčko 10 Bouzov 13 Olomouc 15 2 Velké Losiny Zámek 4 Papírna 5 3 Velké Losiny - zámek Jedna z nejznámějších dominant obce Velké Losiny

Více

07. 04. 2016 06:08 1/13 Sušice

07. 04. 2016 06:08 1/13 Sušice 07. 04. 2016 06:08 1/13 Sušice Sušice Vikariát Sušice-Nepomuk Farnost Sušice Kostel sv. Václava, mučedníka (děkanský) sv. Felixe z Kantalicia (klášterní) Nanebevzetí Panny Marie (hřbitovní) sv. Andělů

Více

ROMÁNSKÁ ARCHITEKTURA

ROMÁNSKÁ ARCHITEKTURA ROMÁNSKÁ ARCHITEKTURA Karel Švuger DVK/ 2. ročník Květen 2012 Obrazová dokumentace zahrnující umění především VY_32_INOVACE_DVK21/14 11. a 12. století v západní Evropě Tento nový sloh, zahrnující umění

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu ZELENÁ DO BUDOUCNOSTI Operační program: OP vzdělávání pro konkurenceschopnost Výzva: 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Klíčová aktivita:

Více

NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA HŘEBČÍN V KLADRUBECH NAD LABEM. kulturní krajina areálu v proměnách času

NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA HŘEBČÍN V KLADRUBECH NAD LABEM. kulturní krajina areálu v proměnách času NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA HŘEBČÍN V KLADRUBECH NAD LABEM kulturní krajina areálu v proměnách času Miroslav Kroulík, listopad 2012 1. OBDOBÍ OD POČÁTKŮ STŘEDOVĚKÉHO OSÍDLENÍ DO R. 1560 (1142) 1352 první

Více

Očekávaný výstup: Žáci si uvědomí, že člověk během staletí vybudoval množství krásných architektonických objektů. Zopakují si a doplní hlavní znaky

Očekávaný výstup: Žáci si uvědomí, že člověk během staletí vybudoval množství krásných architektonických objektů. Zopakují si a doplní hlavní znaky České památky v UNESCU Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. Dumu: VY_32_INOVACE_15_18 Tematický celek: Umění a kultura Autor: PaedDr.

Více

rozloha: km počet obyvatel: počet okresů: 12 krajské město: Praha hejtman: Zuzana Moravčíková znak kraje

rozloha: km počet obyvatel: počet okresů: 12 krajské město: Praha hejtman: Zuzana Moravčíková znak kraje Středočeský kraj 2 rozloha: 11 014 km počet obyvatel: 1 287 277 počet okresů: 12 krajské město: Praha hejtman: Zuzana Moravčíková znak kraje okresy: Benešov,Beroun,Kladno,Kolín,Kutná Hora,Mělník,Mladá

Více

OBEC CHOUSTNÍK MÍSTNÍ PROGRAM OBNOVY VENKOVA OBCE CHOUSTNÍK NA OBDOBÍ

OBEC CHOUSTNÍK MÍSTNÍ PROGRAM OBNOVY VENKOVA OBCE CHOUSTNÍK NA OBDOBÍ OBEC CHOUSTNÍK MÍSTNÍ PROGRAM OBNOVY VENKOVA OBCE CHOUSTNÍK NA OBDOBÍ 2016-2022 Schváleno Zastupitelstvem obce Choustník dne 14.12.2015 Jan Kubart starosta Mgr. Radim Jindra místostarosta 1 Obsah programu

Více

ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY V PRAZE PREZENTOVANÉ NA MÍSTĚ (IN SITU) I. ČÁST

ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY V PRAZE PREZENTOVANÉ NA MÍSTĚ (IN SITU) I. ČÁST ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY V PRAZE PREZENTOVANÉ NA MÍSTĚ (IN SITU) I. ČÁST Úvod Pražský hrad Obrazová příloha k článku na str. 25 : ZA STAROU PRAHU : 4. Trojlodní krypta sv. Kosmy a Damiána s dochovanými částmi

Více

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Kostel Nanebevzetí Panny Marie Kostel Nanebevzetí Panny Marie První písemná zmínka Doba vzniku Skutče není přesně známa, dle písemných pramenů však existovala již před vznikem hradu Rychmburk; roku 1289 ji postoupil král Václav II.

Více

Operativní dokumentace kamenných článků ve výkopu při domě čp. 269 na Starém Městě

Operativní dokumentace kamenných článků ve výkopu při domě čp. 269 na Starém Městě Operativní dokumentace kamenných článků ve výkopu při domě čp. 269 na Starém Městě Nálezová zpráva OPD č. 07/2013 Ladislav Bartoš Praha 1 Staré Město, čp. 269, Betlémské náměstí 1. Zpracoval Ing. arch.

Více

Migrace Českých bratří do Dolního Slezska

Migrace Českých bratří do Dolního Slezska Migrace Českých bratří do Dolního Slezska Politická situace Po vítězství katolické ligy v bitvě na Bílé hoře nedaleko Prahy roku 1620, se ujal vlády Ferdinand II. (1620-1637). Záhy zkonfiskoval veškerý

Více

TURISTICKÉ CÍLE NA ŽAMPACHU

TURISTICKÉ CÍLE NA ŽAMPACHU TURISTICKÉ CÍLE NA ŽAMPACHU Obec Žampach je malou obcí v regionu Pardubického kraje ve východní části České republiky. Nachází se nachází 12 km severovýchodně od Ústí nad Orlicí mezi hrady Lanšperkem,

Více

Bohumilice (okres Prachatice), kostel. Díl stojky gotického okenního ostění s. 1

Bohumilice (okres Prachatice), kostel. Díl stojky gotického okenního ostění s. 1 Bohumilice (okres Prachatice), kostel. Díl stojky gotického okenního ostění s. 1 VĚC Lokalita / Okres Bohumilice / Prachatice Areál / Část areálu Kostel Nejsvětější Trojice Adresa Objekt / Část objektu

Více

REVITALIZACE NÁVSI V DOLNÍ KRUPÉ

REVITALIZACE NÁVSI V DOLNÍ KRUPÉ REVITALIZACE NÁVSI V DOLNÍ KRUPÉ JANA ROTREKLOVÁ 2.ROČNÍK MSP FA ČVUT V PRAZE ATU ATELIÉR GIRSA ÚSTAV PAMÁTKOVÉ PÉČE VEDOUCÍ PRÁCE: PROF. ING. ARCH. AKAD. ARCH. VÁCLAV GIRSA ASISTENTI: ING, ARCH. TOMÁŠ

Více

Stará štola Antona Paduánského.

Stará štola Antona Paduánského. Stará štola Antona Paduánského. Ústí štoly se nachází v horní části obce Vyhne v blízkosti silnice. Štola otvírala stejně jmenovanou žílu Anton jihozápadním směrem. Ve výklenku nad portálem štoly je umístěna

Více

Větrné mlýny v Těškovicích

Větrné mlýny v Těškovicích Větrné mlýny v Těškovicích Stručný přehled (Mgr. Jan Fryčka) Rozmístění bývalých větrných mlýnů v Těškovicích (ortofoto 2009, mapy.cz). Mlýny jsou značeny vzestupně od nejstaršího, mlýn 1b stál původně

Více

ČESKÁ GOTIKA Raná gotika přemyslovská Vrcholná gotika = lucemburská Matyáš z Arrasu Petr Parléř Pozdní gotika - vladislavská gotika

ČESKÁ GOTIKA Raná gotika přemyslovská Vrcholná gotika = lucemburská Matyáš z Arrasu Petr Parléř Pozdní gotika - vladislavská gotika ČESKÁ GOTIKA 1 ČESKÁ GOTIKA Raná gotika = přemyslovská (13.století) vláda Přemysla Otakara II. a Václava II. - zakládaní měst, hradů a velkých klášterů, kamenný most v Písku Vrcholná gotika = lucemburská

Více

nástavbové studium 1. ročník čtyřletý obor 1. ročník

nástavbové studium 1. ročník čtyřletý obor 1. ročník BAROKO Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jaroslava Kholová. Dostupné z Metodického portálu www.sstrnb.cz/sablony, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno

Více

Region Světelsko a Ledečsko

Region Světelsko a Ledečsko Region Světelsko a Ledečsko Region Světelsko a Ledečsko Církevní památky Zámek Zřícenina Židovské památky Kouty Tvrz Melechov První doložená zmínka o objektu stojícím při severozápadním okraji přírodní

Více

Dokument o zániku kostela sv. Trojice v Aši Vytvořeno k 50. výročí požáru kostela, k události došlo 19.1.1960 Sestavil: Milan Vrbata, odborná pomoc:

Dokument o zániku kostela sv. Trojice v Aši Vytvořeno k 50. výročí požáru kostela, k události došlo 19.1.1960 Sestavil: Milan Vrbata, odborná pomoc: Dokument o zániku kostela sv. Trojice v Aši Vytvořeno k 50. výročí požáru kostela, k události došlo 19.1.1960 Sestavil: Milan Vrbata, odborná pomoc: Bohuslav Karban 1 U vyhořelého kostela Je 19. leden

Více

Zajímavosti v obci a okolí

Zajímavosti v obci a okolí Zajímavosti v obci a okolí Zámek Kolštejn Zámek se zbytky hradu - více najdete na stránkách www.icbranna.cz v historii obce. Zámek je v rekonstrukci a je možno po dohodě s kastelánem prohlídka hradu. Kastelán:

Více

Nové Město na Moravě. Historie a současnost část I.

Nové Město na Moravě. Historie a současnost část I. Nové Město na Moravě Historie a současnost část I. VY_32_INOVACE_ZE_ŠT_08 Digitální učební materiál Sada: Evropa Téma: Nové Město na Moravě-Historie a současnost 1 Předmět: Zeměpis Autor: Mgr. Benešová

Více

RADNICE. Dne 16.června 1538 však vznikl v mincovně požár, při kterém vyhořela radnice a 15 domů v jejím okolí.

RADNICE. Dne 16.června 1538 však vznikl v mincovně požár, při kterém vyhořela radnice a 15 domů v jejím okolí. RADNICE Radnice v Jáchymově je vynikajícím dokladem pozdně gotického renesančního stavitelství z l. poloviny 16.století. Přes všechny pozdější stavební úpravy si zachovala původní dispozici pozdně gotické

Více

Renesanční zámek Boskovštejn

Renesanční zámek Boskovštejn Zámek na prodej v České Republice Renesanční zámek Boskovštejn Komplex nemovitostí v obci Boskovštejn nedaleko Znojma se skládá z renesančního zámku, objektu bývalého mlýna s hospodářským stavením, rybníku

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Legenda o svaté Ane ce České

Legenda o svaté Ane ce České Legenda o svaté Ane ce České Pracovní list k výtvarné soutěži pro děti a mládež (kategorie I, děti ve věku 6 10 let) Život svaté Anežky Anežka Přemyslovna se díky svému příkladnému životu a činům stala

Více

Plasy (okres Plzeň sever), klášter. Fragment dílu gotického klenebního žebra s. 1

Plasy (okres Plzeň sever), klášter. Fragment dílu gotického klenebního žebra s. 1 Plasy (okres Plzeň sever), klášter. Fragment dílu gotického klenebního žebra s. 1 VĚC Lokalita / Okres Plasy Areál / Část areálu Klášter Adresa Objekt / Část objektu Fragment gotického klenebního žebra

Více

JINDŘICHOHRADECKÝ ZNAK

JINDŘICHOHRADECKÝ ZNAK Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0044 JINDŘICHOHRADECKÝ ZNAK Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Vytvořili žáci 7. tříd, školní

Více

1

1 www.zlinskedumy.cz 1 GOTIKA PŘEHLED GOTICKÉ ARCHITEKTURY FRANCIE V. EU peníze středním školám, Gymnázium Valašské Klobouky Přehled katedrál ve Francii Katedrála Notre-Dame v Amiensu /amión/ Jedna z největších

Více

VY_12_INOVACE_88. Pro žáky 7. ročníku ZŠ Člověk a společnost Dějepis Křesťanství a středověká Evropa

VY_12_INOVACE_88. Pro žáky 7. ročníku ZŠ Člověk a společnost Dějepis Křesťanství a středověká Evropa VY_12_INOVACE_88 Pro žáky 7. ročníku ZŠ Člověk a společnost Dějepis Křesťanství a středověká Evropa Leden 2012 Mgr. Regina Kokešová Slouží k prezentaci nového učiva Doplnění informací v učebnici z jiných

Více

PROKostely z.s. Aktivity PROKostely z.s. Tomáš Buřt

PROKostely z.s. Aktivity PROKostely z.s. Tomáš Buřt PROKostely z.s. Aktivity PROKostely z.s. Tomáš Buřt Důvody vzniku spolku Na území litoměřické diecéze (a nejen litoměřické diecéze) především v severozápadních Čechách je i 27 let po pádu komunistického

Více

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Zrod nové Evropy. Stěhování národů. Germáni. Franská říše. Byzantská říše Seznámení s učebnicí. Práce s učebnicí a mapou. Popíše rozdělení Evropy po rozpadu Západořímské říše a způsob života barbarských

Více

K zásobování města Brna vodou z Kartouz

K zásobování města Brna vodou z Kartouz K zásobování města Brna vodou z Kartouz David Merta, Marek Peška, Antonín Zůbek K zásobování Brna vodou v období středověku a raného novověku se naposledy před více než desítkou let souhrnně vyjádřily

Více

MESTO PAM. NAZEV VE DNECH EHD OTEVRENA PAM. POPIS

MESTO PAM. NAZEV VE DNECH EHD OTEVRENA PAM. POPIS MESTO PAM. NAZEV VE DNECH EHD OTEVRENA PAM. POPIS Zámek netradiční dispozice tvaru kruhové výseče s renesančním arkádovým nádvořím a věží. Nejhodnotnější interiéry zámku s rokokovými nástěnnými malbami

Více

PASPORTIZACE STATIKY

PASPORTIZACE STATIKY STATIKON Solutions sro Hostinského 1076/8 155 00 Praha 5 Stodůlky PASPORTIZACE STATIKY RODINNÝ DŮM Název referenční dokument Adresa ZKRÁCENÁ VERZE Počet stran: 35 x A4 Vypracovali: Ing, V Praze, červenec

Více

CZ.1.07/1.4.00/

CZ.1.07/1.4.00/ Název školy: Základní škola a Mateřská škola Kladno, Norská 2633 Autor: Ivana Stupková Název materiálu: VY_12_INOVACE_CJ.5.Stu.14_premyslovsti_kralove Datum: 12. 3. 2013 Ročník: pátý Vzdělávací oblast:

Více

etuda v duchu PIETA MALTÉZSKÝCH RYTÍŘŮ Anna Seimlová Lenka Nyklová Petr Šťovíček pod vedením Ing. Arch. Nikolaye Brankova Tým 4 Karla IV.

etuda v duchu PIETA MALTÉZSKÝCH RYTÍŘŮ Anna Seimlová Lenka Nyklová Petr Šťovíček pod vedením Ing. Arch. Nikolaye Brankova Tým 4 Karla IV. PIETA MALTÉZSKÝCH RYTŘŮ Anna Seimlová Lenka Nyklová Petr Šťovíček pod vedením Ing. Arch. Nikolaye Brankova Tým 4 Anna Seimlová, Lenka Nyklová, Petr Šťovíček pod vedením Ing. arch. Nikolaye Brankova Současný

Více

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_135 Datum: 7.4.

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_135 Datum: 7.4. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Regionální turistické služby Ročník: IV.

Více

KOSTEL SV. JAKUBA VĚTŠÍHO V ŽELENICÍCH

KOSTEL SV. JAKUBA VĚTŠÍHO V ŽELENICÍCH KOSTEL SV. JAKUBA VĚTŠÍHO V ŽELENICÍCH Památky Slaného a Slánska ( ) Památky Slaného a Slánska (10) Želenice jsou osídleny od nejstarších fází pravěkého vývoje, jak dokládají významné archeologické nálezy

Více

B) Které další kláštery se nacházejí v západních Čechách? Vyjmenuj alespoň tři.

B) Které další kláštery se nacházejí v západních Čechách? Vyjmenuj alespoň tři. SPÁLENÉ POŘÍČÍ HISTORIE OBLASTI V SOUVISLOSTECH A) Doplň. První písemná zmínka pochází z roku (MCCXXXIX). V této době v Čechách panuje a užívá královský titul na základě listiny, kterou získal jeho otec

Více

Kroměříž - významné kulturní centrum Zlínského kraje

Kroměříž - významné kulturní centrum Zlínského kraje Kroměříž - významné kulturní centrum Zlínského kraje Kroměříž, 15. 6. 2011 MUDr. Jarmila Číhalová Město Kroměříž Základní údaje o městě má 29 tisíc obyvatel historie spjata s olomouckým biskupstvím a arcibiskupstvím

Více

Krajina v okolí Jevišovic byla osídlena už od pradávna. První zmínka o tomto městu pochází z roku 1289, kdy město patřilo Bočkovi z Kunštátu.

Krajina v okolí Jevišovic byla osídlena už od pradávna. První zmínka o tomto městu pochází z roku 1289, kdy město patřilo Bočkovi z Kunštátu. Kalich - Jevišovice V době panování Hynka z Kunštátu zvaného Suchý Čert byly Jevišovice centrem husitství na jihozápadní Moravě. Tuto část jevišovických dějin připomíná památník na vrchu Žalově (u přehrady),

Více

Vanovice ve víře, lásce a naději

Vanovice ve víře, lásce a naději Otisky kamenné historie Vyšehrad 8. 10. 2015 Vanovice ve víře, lásce a naději Osnova 1. Úvod 2. Vanovice 3. Evangelický kostel 3.1 rekonstrukce varhan 3.2 rekonstrukce střechy hlavní lodi 3.3 oprava hlavního

Více

SILOVÁ MÍSTA ČESKOBRODSKA I.

SILOVÁ MÍSTA ČESKOBRODSKA I. Vědomé putování krajinou www.putujici.cz a www.fengsuej.info SILOVÁ MÍSTA ČESKOBRODSKA I. Libor Domas Mojmír Mišun členové skupiny Putujících Vědomé putování krajinou Jak putují Putující vědomý prožitek

Více

www.praguecityline.cz Série - Bezbariérové trasy Českou republikou Plzeň město piva

www.praguecityline.cz Série - Bezbariérové trasy Českou republikou Plzeň město piva Série - Bezbariérové trasy Českou republikou Plzeň město piva Tato trasa je publikována jako součást série bezbariérových tras Českou republikou, které jsou vhodné pro bezbariérové cestování Všechny publikované

Více

KAPLE SVATÝCH CYRILA A METODĚJE VALAŠSKÉ KLOBOUKY

KAPLE SVATÝCH CYRILA A METODĚJE VALAŠSKÉ KLOBOUKY KAPLE SVATÝCH CYRILA A METODĚJE VALAŠSKÉ KLOBOUKY Jedna z nejvýznamnějších sakrálních památek jižního Valašska je zasvěcená naším národním patronům apoštolům svatému Cyrilu a Metoději. Průvodcovská služba:

Více

Průzkumy a dokumentace historických objektů

Průzkumy a dokumentace historických objektů Průzkumy a dokumentace historických objektů Miloš Buroň Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Josefově Stavebně historický průzkum (SHP) základní podklad k obnově historického objektu (památky)

Více

VZDĚLÁVACÍ MATERIÁL. Mgr. Anna Hessová. Sada: III/2/Př VY_32_INOVACE_P03. Pořadové číslo: 3. Datum vytvoření: Datum ověření: 17.4.

VZDĚLÁVACÍ MATERIÁL. Mgr. Anna Hessová. Sada: III/2/Př VY_32_INOVACE_P03. Pořadové číslo: 3. Datum vytvoření: Datum ověření: 17.4. VZDĚLÁVACÍ MATERIÁL Název: Autor: Testové úkoly Mgr. Anna Hessová Sada: III/2/Př VY_32_INOVACE_P03 Pořadové číslo: 3. Datum vytvoření: 2.4. 2012 Datum ověření: 17.4.2012 Vzdělávací oblast (předmět): Vlastivěda

Více

Návod na přípravu skládačky: Návod na použití skládačky:

Návod na přípravu skládačky: Návod na použití skládačky: Skládačka Návod na přípravu skládačky: Každá skládačka se v tomto souboru skládá ze tří částí: 1) karta se zadáním; 2) karta s odpověďmi; 3) fotografie. Všechny tři části vytiskneme. Každou skládačku můžeme

Více

DVOULETÉ STUDIUM PAMÁTKOVÉ PÉČE UČEBNÍ PLÁN

DVOULETÉ STUDIUM PAMÁTKOVÉ PÉČE UČEBNÍ PLÁN DVOULETÉ STUDIUM PAMÁTKOVÉ PÉČE UČEBNÍ PLÁN 011-01 1. Úvod do studia. Vybrané kapitoly z filosofie předmět 1. Úvod do filosofie. Dějiny filosofie.. Filosofie krásy. Estetika. 3. Etika.. Kognitivní religionistika.

Více

ZŠ Jindřichův Hradec I, Štítného 121. Románský sloh. na Jindřichohradecku

ZŠ Jindřichův Hradec I, Štítného 121. Románský sloh. na Jindřichohradecku ZŠ Jindřichův Hradec I, Štítného 121 Románský sloh na Jindřichohradecku Projekt Zaostřeno na historii a Jindřichův Hradec reg. číslo CZ.1.07/1.1.10/01.0044 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním

Více

VÝTVARNÁ KULTURA. 9. Gotický sloh v českých zemích. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. www.isspolygr.cz

VÝTVARNÁ KULTURA. 9. Gotický sloh v českých zemích. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. www.isspolygr.cz VÝTVARNÁ KULTURA 9. www.isspolygr.cz Vytvořil: Lenka Tichá Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM 1. ročník (SOŠ, SOU) Interaktivní

Více

EVIDENČNÍ KARTA OBJEKTU KULTURNÍHO DĚDICTVÍ

EVIDENČNÍ KARTA OBJEKTU KULTURNÍHO DĚDICTVÍ EVIDENČNÍ KARTA OBJEKTU KULTURNÍHO DĚDICTVÍ Číslo Název LOKALIZACE místní akční skupina (MAS) mikroregion (DSO) obec místní část GPS X (N) Y (E) obec s rozšířenou působností (ORP) katastál.úz. parcel.číslo

Více

Poslední kříž je postaven ve druhé aleji v borovinách vpravo od silnice do Netína. Je vyroben z hrubého betonu, vysoký 0,8 m bez nápisu a bez

Poslední kříž je postaven ve druhé aleji v borovinách vpravo od silnice do Netína. Je vyroben z hrubého betonu, vysoký 0,8 m bez nápisu a bez Nejstarší kulturní památkou Kochánova je smírčí kámen. Jeho vznik spadá do období Napoleonských válek kolem roku 1810. K tomuto kameni se váže pověst, že v době Napoleonských válek zde byli pochováni dva

Více

Moravský Krumlov okr. Znojmo. č.p. 60. Sokolovna

Moravský Krumlov okr. Znojmo. č.p. 60. Sokolovna Moravský Krumlov okr. Znojmo č.p. 60 Sokolovna Název objektu Adresa Palackého č.p. 60, Moravský Krumlov K. ú. / Moravský parcela č. Krumlov, parc.č. 31/1 Architekt Oskar Poříska Stavitel Eduard Oškera

Více

PLÁN REALIZACE AKTUALIZACE PLÁNU REALIZACE č. 5 AKCE číslo památky RN v mil.kč

PLÁN REALIZACE AKTUALIZACE PLÁNU REALIZACE č. 5 AKCE číslo památky RN v mil.kč PLÁN REALIZACE AKTUALIZACE PLÁNU REALIZACE č. 5 AKCE číslo památky RN v mil.kč NEODKLADNÉ ZÁCHRANY OHROŽENÝCH OBJEKTŮ KRITICKY OHROŽENÉ OBJEKTY roky výstavby 2011 2012 2013 2014 2015 příspěvek Piaristická

Více

Letecký pohled na obec v roce 2010. Na obecní pečeti z r. 1782 je ve znaku uveden strom lípa.

Letecký pohled na obec v roce 2010. Na obecní pečeti z r. 1782 je ve znaku uveden strom lípa. Obec Lipová se poprvé připomíná v r. 1362, kdy ji drželi synové zemřelého Peška z Veletin. V zakládací listině vizovického kláštera z r. 1261 je uveden Lipovský potok, patrně zde stála i osada Lipová.

Více

Skládačka. Autorkou všech fotografií je Ivana Pekárková. Fotografie byly pořízeny v Archeoskanzenu Modrá u Velehradu.

Skládačka. Autorkou všech fotografií je Ivana Pekárková. Fotografie byly pořízeny v Archeoskanzenu Modrá u Velehradu. Skládačka Návod na přípravu skládačky: Každá skládačka se v tomto souboru skládá ze tří částí: 1) karta se zadáním, 2) karta s odpověďmi, 3) fotografie. Všechny tři části vytiskneme. Každou skládačku můžeme

Více

L I B Č A N Y ROMÁNSKÝ KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY MARIE

L I B Č A N Y ROMÁNSKÝ KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY MARIE S-2 S-5 PŘÍLOHA: C / I / 1 ŠIRŠÍ VZTAHY 1 : 250 (A3) TISK: 11. 10. 2011 S-3 S-1 S-4 PŘÍLOHA: C / II / 1 PŮDORYS V ÚROVNI PŘÍZEMÍ PŘÍLOHA: C / II / 2 PŮDORYS V ÚROVNI EMPORY PŘÍLOHA: C / II / 3 PŮDORYS

Více

Adresa školy... Adresa bydliště... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.)

Adresa školy... Adresa bydliště... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.) Č. Jméno Adresa školy... Adresa bydliště.... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.) Národní institut dětí a mládeže MŠMT, zařízení pro další vzdělávání

Více

Zámek Fryštát. Zámecký park

Zámek Fryštát. Zámecký park Zámek Fryštát Empírový zámek je unikátní historickou stavbou v jinak industriálním prostředí karvinského regionu. Původně původně středověká gotická tvrz ze 14. století. V hlavní a vedlejší zámecké budově

Více

DOMINO PŘEMYSLOVCI SV. LUDMILA

DOMINO PŘEMYSLOVCI SV. LUDMILA DOMINO PŘEMYSLOVCI K textu najděte správný obrázek. Na dolní straně obrázku je jméno další osobnosti, k ní najděte popisku a potom obrázek. Na dolní straně bude jméno další osobnosti dějin. Tak pokračujte

Více

Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více

Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2970 Identifikátor materiálu Název klíčové aktivity Vzdělávací oblast Vzdělávací předmět / obor Tematický

Více

PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst

PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst úvodní seminář Znojmo, 21. října 2015 www.zdravamesta.cz/ps2015 Akce byla podpořena z Programu švýcarsko-české spolupráce. Supported by a grant from Switzerland through the

Více

Archeologické oddělení NPÚ Praha Národní památkový ústav územní odborné pracoviště v hlavním městě Praze

Archeologické oddělení NPÚ Praha Národní památkový ústav územní odborné pracoviště v hlavním městě Praze rok: 2003-2004, číslo výzkumu: 1/03 a 1/04 PRAHA 1 NOVÉ MĚSTO NÁMĚSTÍ REPUBLIKY - čp. 1078/II a 1079/II - areál bývalých kasáren Jiřího z Poděbrad Archeologické oddělení NPÚ se na výzkumu podílelo částí

Více

Urbanistický a stavební vývoj města Veselí nad Moravou

Urbanistický a stavební vývoj města Veselí nad Moravou Urbanistický a stavební vývoj města Veselí nad Moravou Předlokační podoba města Vznik města v poloze na ostrově v řece Moravě je nutno klást do období vrcholného středověku. V době předlokační existovala

Více

Románský sloh nejvýznamnější památky u nás

Románský sloh nejvýznamnější památky u nás Románský sloh nejvýznamnější památky u nás Autor: Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D. Datum tvorby: leden 2013 Ročník: sedmý Vzdělávací oblast: dějepis Anotace: Digitální učební materiál seznamuje žáky s dějinami

Více

Název školy Název materiálu Autor Tematický okruh Ročník. Datum tvorby Srpen 13 Anotace. Zdroje

Název školy Název materiálu Autor Tematický okruh Ročník. Datum tvorby Srpen 13 Anotace. Zdroje Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0499 Název školy Název materiálu Autor Tematický okruh Ročník Soukromá střední odborná škola Frýdek-Místek, s.r.o. VY_32_INOVACE_375_VES_15 Mgr. Jana Nachmilnerová Veřejná

Více

Návod. Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti ze středověké historie naší vlasti. Mohou využít také odhad.

Návod. Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti ze středověké historie naší vlasti. Mohou využít také odhad. 1 2 3 1 2 3 4 5 6 4 5 6 7 8 9 7 8 9 10 11 12 10 11 12 Návod Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti ze středověké historie naší vlasti. Mohou využít také odhad.

Více

N a b í d k a. Brožura Radnice v Karviné Karviná. Zámecký porcelán

N a b í d k a. Brožura Radnice v Karviné Karviná. Zámecký porcelán N a b í d k a Karviná. Město v kráse památek Zaniklý zámek Ráj v osudech staletí Lottyhaus. Vedlejší křídlo zámku Fryštát v Karviné Příběh manželství Larisch-Mönnichů Minulostí zámeckých parků v Karviné

Více

Využití ICT pro rozvoj klíčových kompetencí CZ.1.07/1.5.00/

Využití ICT pro rozvoj klíčových kompetencí CZ.1.07/1.5.00/ Střední odborná škola elektrotechnická, Centrum odborné přípravy Zvolenovská 537, Hluboká nad Vltavou Využití ICT pro rozvoj klíčových kompetencí CZ.1.07/1.5.00/34.0448 CZ.1.07/1.5.00/34.0448 Digitální

Více

Kaplička na Uhelné podněty ke způsobu rekonstrukce a možnému využití budovy

Kaplička na Uhelné podněty ke způsobu rekonstrukce a možnému využití budovy Kaplička na Uhelné Podněty ke způsobu rekonstrukce a možnému využití budovy Pro Městský úřad v Hrádku nad Nisou Z pověření Osadního výboru Uhelná Vypracoval Daniel Gabryš Uhelná 44 Str. 1 ZÁKLADNÍ POŽADAVKY

Více

BAROKNÍ KRAJINA. JEDNOTLIVÁ ZASTAVENÍ: klášter Plasy, hospodářský dvůr Sechutice, proboštství Mariánská Týnice s kostelem Zvěstování Panny Marie

BAROKNÍ KRAJINA. JEDNOTLIVÁ ZASTAVENÍ: klášter Plasy, hospodářský dvůr Sechutice, proboštství Mariánská Týnice s kostelem Zvěstování Panny Marie BAROKNÍ KRAJINA 1 ZÁKLADNÍ INFORMACE Plasy, Mariánská Týnice obnova kulturní krajiny po třicetileté válce a její majetkoprávní souvislosti, barokní krajina jako krajina formovaná uměleckým cítěním a zároveň

Více

Cesta napříč regionem

Cesta napříč regionem Autor: Mgr. Marcela Langerová Karty míst Moravskotřebovska a jevíčska 1 Třebařov První písemná zmínka je z roku 1267. Kostel Nejsvětější Trojice Boží muka Sousoší Nejsvětější Trojice http://www.trebarov.cz/images/morfeoshow/

Více