a svým rozhodnutím ze dne povolilo otevøít na tomto uèilišti dvouleté nástavbové studium / 00 Technicko SOUz Sušice má pro výuku

Transkript

1 7/ dubna 1998 Cena 4,80 Kè Sportovní areál II. PØEÈTÌTE SI Nezbývá mi nic jiného, než reagovat na èlánek pod tímto názvem z minulých Sušických novin, a to nikoli reagovat na názor zpochybnìní èinnosti mìstské rady vèetnì starosty mìsta èi zpochybnìní potøebnosti sportovního areálu v Sušici, ale reagovat na závìr logických úvah pana Jílka, který ze svého slovníku vylovil výraz: exces! Úvodem nìkolik faktických údajù: 1) Jednání TJ Sušice a Mìsta Sušice ze dne dohoda o sjednocení majetku zimního stadionu a možnost jednání o dalším majetku TJ Sušice ve prospìch možné výstavby èi organizace budoucího sportovního areálu zapsáno a rozesláno mj. zastupitelùm mìsta dne ; 2) Mìstská rada dne mìstská rada doporuèuje zastupitelstvu sjednocení majetku zimního stadionu zápis pro èleny zastupitelstva v podkladech; 3) Mìstské zastupitelstvo dne zastupitelstvo schvaluje sjednocení majetku zimního stadionu dle pøíloh s tím, že v rozpravì je podána informace o pøípravì vyhlášení soutìže na zpracovatele studie dalšího využití, žádná pøipomínka; 4) Mìstská rada dne mìstská rada schválila komisi na soutìž a dále jmenovala pracovní skupinu k øešení sportovního areálu zápis èlenùm zastupitelstva odeslán; 5) Mìstská rada dne mìstská rada souhlasí se zámìrem zpracování variantní studie k zimnímu stadionu a sportovnímu areálu zápis èlenùm zastupitelstva odeslán. 6) Mìstská rada dne mìstská rada souhlasí, aby byl zámìr na pøípravu sportovního areálu zaøazen do návrhu rozpoètu pro rok 1998 zápis èlenùm zastupitelstva odeslán; Toto je krátká chronologie jednání, úvah a pøedstav. O budoucím možném sportovním areálu se nehovoøilo jen v posledním roce. Zøejmì pod vlivem velkého úsilí øešit problémy koncepènì a s maximální snahou vysledovat provázanosti problémù, by s nejednoznaèným stanoviskem ANO NE, vykrystalizovala problematika tak, jak bylo k vidìní na zasedání zastupitelstva dne Avšak zásadnì odmítám slovo EXCES ve slovníku mùžeme najít význam vyboèení z mezí, výstøelek, apod.! Dále musím poposkoèit na žhavé židli, když navíc je v èlánku pana Jílka zaruèená informace o tom, že podobné svévolné kroky bez informování jsem již uèinil. Nejlépe by bylo takové informace pojmenovat a doložit. Avšak každý si dokáže uvìdomit, že nìkdy opravdu musíte rychle jednat, aby cíl mohl ožít. Na druhou stranu se v dnešní atmosféøe nemohu divit ani tomu, že prestiž jakýchkoli pøedstavitelù klesá. To konstatování. V závìru této reakce na minulý èlánek si dovolím jednu obecnou : v komunální sféøe není pøíliš prostoru na èistou politiku a politikaøení, ale naopak, prostor na každodenní práci, a tu, domnívám se, rada a vedení mìsta odvádí. Ale to nech posuzuje nìkdo jiný. KAREL JANDA, starosta Mìsta Sušice MKS vás srdeènì zve do velkého sálu Sokolovny sobota 11. dubna ve hod. Velikonoèní taneèní zábava ve stylu country. Hraje skupina Tendr z Klatov. Vstupné 50 Kè. úterý 21. dubna v hod. Jaroslav Uhlíø v poøadu Severní vítr je krutý... Vstupné 90, 80 a 70 Kè ètvrtek 30. dubna ve hod. Èarodìjnický ples K tanci i poslechu dechovka i diskotéka. Pøedprodej vstupenek v kanceláøi MKS. Kurz taneèní a spoleèenské výchovy každý pátek od do od hod. Kurzovné je 700 Kè, prùkazka pro rodièe na celý kurz 50 Kè. Pøihlášky v kanceláøi MKS ihned! Informace pro maminky Na konec èervna pøipravujeme burzu dívèího a chlapeckého obleèení do taneèních. Pøesný termín oznámíme na plakátech a v SN. Odborná ekonomická nástavba na SOUz Sušice Ministerstvo školství, mládeže a tìlovýchovy Èeské republiky vyhovìlo žádosti Støedního odborného uèilištì zemìdìlského v Sušici a svým rozhodnutím ze dne povolilo otevøít na tomto uèilišti dvouleté nástavbové studium / 00 Technicko hospodáøské a správní èinnosti. Do tohoto nástavbového studia se mohou hlásit absolventi tøíletého uèebního oboru Technicko administrativní pracovník a absolventi studijního oboru Obchodní školy. Studium je zakonèené maturitní zkouškou, úspìšní absolventi získají úplné støední odborné vzdìlání, které umožní nejlepším žákùm pokraèování studia na vysoké škole, ostatním lepší uplatnìní na trhu práce. Nástavbové studium Technicko hospodáøské a správní èinnosti není povoleno na žádné jiné škole klatovského okresu a v západoèeském regionu pouze na Integrované škole zemìdìlsko manažerské v Chebu. SOUz Sušice má pro výuku velmi dobré materiální i personální podmínky. Uèebna výpoèetní techniky vybavená deseti moderními poèítaèi už nestaèí potøebám školy, a proto od nového školního roku bude otevøena další poèítaèová uèebna; výuka psaní strojem probíhá ve dvou odborných uèebnách vybavených elektronickými psacími stroji, nìkterá témata odborného výcviku a praxe se vyuèují ve cvièné kanceláøi vybavené základní kanceláøskou technikou, reprografickou technikou, poèítaèi s uzavøeným telefonickým a faxovým okruhem. O dobrých podmínkách pro výuku žákù na SOUz Sušice svìdèí i zájem žákù o studium na tomto uèilišti. Pro pøíští školní rok podalo na toto uèilištì pøihlášky ke studiu do tøíletých oborù celkem 121 žákù základních škol, z toho na prvním místì 77 žákù. Do nástavbového studia budou žáci s velmi dobrým prospìchem pøijati bez pøijímacích zkoušek, ostatní budou konat 20. dubna 1998 pøijímací zkoušky z matematiky a èeského jazyka. ING. M. POLÁK, øeditel SOUz Sušice Regionální rozvojová agentura Šumava informuje Regionální rozvojová agentura Šumava, o. p. s., má své sídlo ve Stachách a poboèky ve Frymburku a v Sušici. Agenturu založilo Regionální sdružení Šumava, které sdružuje mìsta a obce šumavského regionu, jako svoji servisní organizaci v lednu Proto vìtšina aktivit agentury je zamìøena na pomoc šumavským obcím pøi jejich rozvoji. Agentura plní v souèasné dobì roli Sekretariátu Fondu malých projektù (FMP), kterou byla povìøena PMU Phare CBC pøi Ministerstvu pro místní rozvoj ÈR. Dne 3. listopadu 1997 bylo ukonèeno podávání žádostí do prvního kola FMP a nastala nároèná agenda s projekty, kterých agentura obdržela 142. Projekty mohly podat všechny právní neziskové subjekty regionu Šumava (okresù Èeský Krumlov, Prachatice, Klatovy, Domažlice), kromì ziskových organizací, obchodních spoleèností, fyzických osob a politických stran a hnutí. V lednu, ( ) bylo ukonèeno podávání žádostí do 2. kola FMP. V tomto kole obdržela agentura 116 projektù. Do èasovì nároèné èinnosti, která po každém koneèném termínu pøijímání žádostí následuje a pøi níž je potøeba dodržovat pevnì stanovené termíny, byli zapojeni všichni pracovníci z centra ve Stachách i obou jmenovaných poboèek. Sušická poboèka RRAŠ se podílela na projektu Phare CBC pro obec Bìšiny rozvoj cestovního ruchu v západoèeském podhùøí Šumavy, na projektu Phare CBC Centrum pro podporu podnikání v Sušici a zpracovala pro tyto projekty studie proveditelnosti, které jsou jednou z podmínek pøi èerpání finanèních prostøedkù z programu Phare. Dále zpracovala databanku tradièních ruèních øemesel na Šumavì a pomáhala obci Kolinec pøi zapojení do Programu obnovy venkova. V poslední dobì pøipravuje sušická poboèka návrh projektu do programu Phare CBC Rozvoj cestovního ruchu v západní oblasti Šumavy, která má pøispìt k rozvoji cestovního ruchu a k propagaci ménì známých oblastí západní èásti Šumavy. K realizaci tohoto projektu by mìly být využity finanèní prostøedky z domácích zdrojù a z programù Phare. V dobì pøed 3. listopadem 1997 a pøed 26. lednem 1998 pomáhala agentura konzultacemi zájemcùm pøi vyplòování žádostí do FMP. Zároveò prùbìžnì pokraèuje v rùzných rozpracovaných poradenských službách pro obce v šumavském regionu. Na podporu pøeshranièních stykù obdrží region Šumavy další finanèní prostøedky. O podrobnostech a podmínkách budou zájemci informováni prostøednictvím výzvy v regionálním tisku, v okrese Klatovy na stránkách Klatovského deníku. RRA Šumava, o. p. s. MKS v Sušici pøijme ihned do pracovního pomìru zøízence do provozu kina. Vhodné pro dùchodce. Podrobné informace na tel nebo v kanceláøi MKS (Sokolovna). o nových možnostech studia na SOUz zprávu Regionální rozvojové agentury kolik stojí odstranìní èerných skládek oznámení mìstského úøadu ohlasy našich ètenáøù plány Muzea Šumavy letní zájezdový program MKS kulturní pøehled Upozornìní V souladu s usnesením vlády è. 686/1997 byla u Okresního úøadu v Klatovech, referátu sociálních vìcí, zøízena funkce rómského asistenta. Upozoròujeme pøíslušníky rómské etniky, pokud mají zájem o spolupráci s rómským asistentem, aby se pøihlásili do 24. dubna 1998 na sociálním odboru Mìstského úøadu. M. PRANTLOVÁ, vedoucí sociálního odboru 120 mladých umìlcù se sešlo v sušickém kinosále, na okresním kole recitaèní soutìže. Soutìž probìhla ve støedu 25. bøezna a sešly se zde dìti ze ZŠ a gymnázií Velhartic, Kašperských Hor a Sušice. Žáci ze ZŠ Komenského (Sušice) pøedvedli svoji adaptaci populárního Mrazíka. Svým tvùrèím pøístupem mile pøekvapili porotu a pobavili publikum netrpìlivì oèekávající výsledky. Ze sušických úèastníkù se umístili: V I. kategorii na 1. místì Adéla Luèanská (ZŠ Lerchova), na 2. místì Iveta Býèková (ZŠ T. G. Masaryka); ve II. kategorii získala 1. místo Petra Kubová (ZŠ Lerchova); ve IV. kategorii se umístila jako první Zuzana Øíhová (ZŠ T. G. Masaryka), druhé místo získala Ivana Sallerová (ZŠ T. G. Masaryka) a Hana Karásková (ZŠ Komenského). Dìkujeme všem soutìžícím! MGR. ZDEÒKA KNÌZOVÁ, øeditelka DDM

2 strana 2 JARNÍ ÚKLID? Jak se dìlá skládka Návod k sestavení 1) Vezmìte jakýkoliv, nejlépe rozmìrný a velmi barevný pøedmìt, který již není vašemu srdci blízký, a stal se tudíž nepohodlným. 2) Ve svém okolí najdìte místo které odpovídá vašemu estetickému cítìní, dobøe si je prohlédnìte a zaènìte uvažovat o tom, jak by to zde asi slušelo vašemu nedaru. 3) Rozhlédnìte se opatrnì kolem sebe, jestli vás nikdo nepozoruje, nebo pøípadnì jestli nemáte nìkde podobného kolegu, který již s tvorbou zapoèal. Pokud ano, neváhejte a pøidejte se k nìmu. Pokud ne, snažte se samostatnì naaranžovat pøedmìt do tvaru a polohy, ve které bude nejlépe vidìt a skvìle se vyjímat. 4) Odstupte, dobøe se na zátiší podívejte a dolaïte chyby napø. obaly od cigaret, konzervou, nìjakým tím plastíèkem, igelitem apod. 5) Je dílo hotové? Pak s ulehèením odejdìte a blahoøeète si, jak bájeènì jste své okolí pøiodìli a i doma vás možná pochválí, jak šikovnì jste se zbavili nepotøebné vìci. 6) Zhruba za šest let (nebo tak nìjak) až nebudete mít kam si jít hrát s dítìtem nebo vnouèetem a zrovna ten plácek, který by se vám k tomu hodil, smrdí a je zaneøádìný (nebo jistì nezùstanete sám kde leží jedna vìc, brzy pøibudou jiné) si mùžete vzít klacek (pokud zbude) a tlouct se jím do hlavy, rvát si vlasy a vysvìtlovat pøitom, že tuhle odpornou žumpu jste založil právì vy, a proto tu nejsou kytky ani stromy jen zápach a špína. Hodnì štìstí pøi odpovídání na otázku, kdo za to mùže a jestli s tím nìkdy nìkdo nìco udìlá. Úložna v prostoru u garáží Pod Kalichem si pøi odstraòování vyžádá nìkolik desítek tisíc korun. Saláty, jak je neznáte Pod tímto lákavým názvem se uskuteèní ve støedu 29. dubna od 9 00 hodin v sále hotelu Šumava na Srní odborný semináø pro pøátele špièkové gastronomie. V praktických ukázkách se všichni pøítomní dozvìdí, jak pøipravovat klasické i nové, zajímavé saláty ve svých kuchyních, s využitím zeleniny druhù dùvìrnì známých i dosud ménì používaných. Lektorem dubnového semináøe bude mistr kuchaø Ladislav Nodl, èlen pøedstavenstva AKC ÈR, šéfkuchaø s bohatými zkušenostmi u nás i v zahranièí, náš pøední odborník v èeské gastronomii, držitel ocenìní Øád Sv. Vavøince s øetìzem. Jako doprovodná akce probìhne napø. prodej odborné literatury p. Gill, prezentace firmy AVI- KO (bramborové speciality), nebo promítání videokazet s odbornou tématikou. Souèástí semináøe je i degustace výrobkù. Poplatek za úèast na semináøi èiní pro èleny AKC 100 Kè, pro žáky odborných uèiliš 70 Kè a pro ostatní úèastníky 200 Kè. Zájemci se mohou obracet na paní Miroslavu Pitrovou, hotel Šumava, Srní, a to nejpozdìji do 20. dubna! as ; ilustraèní foto: archiv SN Kaleidoskop Tohle zátiší spatøilo svìtlo svìta na Kaštanové ulici, jen nìkolik málo metrù od míst, kam si dìti chodí hrát Kdo odstraní skládku? Následky takové smysluplné estetické lidské èinnosti smìrem do pøírody odstraòuje støedisko VPS. Nemalé prostøedky, které na to støedisko vynakládá, hradí ze svého rozpoètu. Nìkolik slov k odstraòování èerných skládek v okolí mìsta (i v nìm) nám øekl Ing. Zdenìk Bachan, vedoucí støediska VPS v Sušici: Likvidace èerných skládek v jakémkoliv rozsahu si žádá nemálo èasu i finanèních prostøedkù použití techniky, doprava, nájem kontejnerù na pøevoz odpadu atp. Stavební odpad je možné vyvézt na skládku do Vrabcova, ostatní pak firma Rumpold vozí na skládku do Vodòan a jinam. Všechny náklady jdou z našeho rozpoètu. Chcete li konkrétnì, pak tedy: relativnì malá hromádka na ul. Kaštanová obnáší zhruba korun, kte- Dávky státní sociální podpory Zmìny v uplatòování ètvrtletních dávek státní sociální podpory: Od 1. dubna 1998 se prodlužuje platnost žádostí o sociální pøíplatek a pøíspìvek na bydlení na jeden rok. To znamená, že uplatnìná žádost bude platit na období od do Každé ètvrtletí je však nutno doložit pøíjmy všech spoleènì posuzovaných osob a další potvrzení, která mají vliv na výplatu dávky, a to nejpozdìji do konce prvního kalendáøního mìsíce ètvrtletí takto: pøíjmy za II. ètvrtletí 1998 do ; pøíjmy za III. ètvrtletí 1998 do ; pøíjmy za IV. ètvrtletí 1998 do Od bude nutné podat novou žádost na další rok. Pokud pøíjmy nebudou v uvedených termínech doloženy, výplata dávky se zastaví a bude nutné žádat znovu na pøedepsaném formuláøi. Loutkaøská sezóna 97/98 skonèila Den pøed prvním letošním jarním dnem skonèili sokolští loutkáøi další sezónu, letos již sedmdesátou pátou. Sušické loutkové divadlo pùsobí v našem mìstì již od roku Založil jej pan Jan Sedlecký, sušický obchodník a èlen TJ Sokol Sušice. Jako jeho principál pùsobil v nìm až do své smrti. Štafetu po nìm pøevzal jeho syn Vladimír a vykonával ji také až do svého skonání. Dnešním pøedsedou loutkaøského odboru je pan Arnošt Faic, který vede kolektiv nadšencù sušického Sokola. Jemu a jim všem patøí podìkování za jejich obìtavou práci pro naše malé spoluobèany. Právì skonèená loutkaøská sezóna byla již sedmdesátá pátá. To proto, že ve druhé svìtové válce nìmeètí nacisté zrušili Sokol a pøevzali i budovu Sokolovny. Tedy tøi roky se loutkové divadlo nehrálo. Právì konèící sezóna byla celkem úspìšná. Bylo sehráno 22 pravidelných pøedstavení a jedno pøedstavení mimoøádné pro dìti z Dìtského domova v Kašperských Horách zdarma. Letošní sezónu navštívilo celkem divákù, z nichž tìch malých bylo a doprovázelo je 663 dospìlých. Nejvìtšímu zájmu malých divákù se tìšily ty nejznámìjší pohádky jako Perníková chaloupka, Dlouhý, Široký a Bystrozraký, Èervená Karkulka. Na pohádku Perníková chaloupka se pøišlo (do pomìrnì malého Husova sálu Sokolovny) podívat 88 dìtí a 61 dospìlých. Dlouholetá a pravidelná èinnost sušického loutkového divadla byla ocenìna v roce 1996 Cenou Matìje Kopeckého, zakladatele èeského loutkáøství. Novou, tedy již 76. sezónu, opìt jistì zahájí sušiètí loutkaøi s pøíchodem podzimu, a tak se již dnes všichni tìší na vìrné sušické dìti i jejich doprovod. A dìti jistì na svého Kašpárka s koníèkem, který každé pøedstavení uzavírá. (kš) ré vynaložíme na její odstranìní. Èerná skládka Pod Kalichem je objemovì mnohem vìtší, tìžko dostupná tady pùjdou náklady na její likvidaci do desítek tisíc korun. Pro srovnání vám mohu øíci, že kupø. pro letošní rok máme v rozpoètu zhruba korun na opravy dìtského høištì na Fufernách. I tady tedy budeme muset slevit a na úkor této práce skládku odstranit. Taková práce nejen že je zbyteèná (ovšem zøejmì nekoneèná, vzhledem k nepouèitelnosti lidstva), ale chybí nám pak èas i prostøedky, které bychom mohli vìnovat zkvalitòování vzhledu mìsta a jeho údržbì. Pøi každém zjištìní èerné skládky (pøi kontrolách komunikací, pøi vlastní èinnosti, ve spolupráci s orgány Mìsta) se snažíme zjistit pùvodce. Pokud se to podaøí, snažíme se jej donutit, aby skládku odstranil sám, když tak neuèiní, zaplatí naše náklady + pokutu (viz. Vyhláška o vzhledu, èistotì, poøádku a ochranì životního prostøedí). Chtìl bych také informovat obèany mìsta o našem zámìru zøídit v areálu VPS Sbìrný dvùr, který by mìl fungovat od pololetí letošního roku. Chceme umožnit všem odevzdávat nebezpeèný odpad baterky, televizory, záøivkové trubice apod. a odpad k vytøídìní na jednom místì (nikoliv kam se vejde do pøíkopu). Odevzdávání odpadu se letos zøejmì platit nebude, zaplatí pouze podnikatelé. Ještì bych chtìl upozornit všechny, kteøí se chystají na jarní úklid nejen v chalupì, ale také pøed ní, že kontejnery na odpad budou pøistaveny na urèených místech (informace na plakátech a v SN) od konce dubna do poloviny kvìtna. Text a foto: as Pozvánka DDM Pro letošní jaro Na ètvrtek 30. dubna pøipravili pracovníci Domu dìtí a mládeže v Sušici pro všechny z øad svých pøíznivcù zábavný podveèer s názvem Slet èarodìjnic. Zaèátek velkého reje je v 17 hodin všichni si mohou opéci s sebou pøinesené vuøty! Nejlepší masky budou na sletu ocenìny. Den dìtí oslava tohoto svátku je pøipravena na sobotu 30. kvìtna na kynologickém cvièišti. Pøítomní mohou zhlédnout ukázky výcviku psù, dìti se pobaví soutìžemi. Oslava Dne dìtí zaèíná v 9 hodin. Na všechny pøíchozí èekají další pøekvapení!!! Dárcùm krve Plánované odbìry krve v dubnu probìhnou ve stanoveném termínu v Horažïovicích budova kina od 14 do 17 hodin Dùm penzion uvádí Køeslo pro hosta s panem Ladislavem Zachem, s vyprávìním o Austrálii a hrou na dudy. Zveme vás na ètvrtek 16. dubna do naší klubovny! Zaèátek je ve 14 hodin. Vstupné dobrovolné.

3 Zasedání mìstské rady Zpráva ze 7. zasedání mìstské rady v Sušici ze dne 30. bøezna Jednání øídil starosta Karel Janda. Mìstská rada souhlasí s pøedloženým zámìrem Sušických mìstských lesù na využití budov v bývalém autokempu na Volšovské ulici pro budoucí zájmy mìsta a pro Sušické mìstské lesy. Mìstská rada se zabývala možnostmi dofinancování 84 bytových jednotek Vojtìška II po obdržení státní dotace. Mìstská rada schválila pronájem èásti ppè. 2256/1 ke zøízení pøedzahrádky u restaurace Šumavský dvùr v cenì 6 Kè/m 2 /den. Mìstská rada souhlasí, dle zák. è. 116/90 Sb., s pronájmem nebytových prostor èp. 521 Sušice II, za úèelem zøízení prodejny s textilem. Zpráva z 36. zasedání mìstského zastupitelstva v Sušici ze dne 30. bøezna Jednání øídil starosta Karel Janda. V úvodu jednání zastupitelstvo podìkovalo panu Františku Ritterovi ze Sušice za jeho èinnost v Èeském rybáøském svazu. Jeho dosavadní aktivita byla a je pøínosem nejen pro rybáøskou organizaci, ale i pro mìsto Sušici. Dìkujeme a pøejeme mnoho zdraví a sil do dalších let. Mìstské zastupitelstvo schválilo smlouvu na zpracování studie organizace dopravy v historickém jádru a generel dopravy v klidu Mìsta Sušice za pevnou cenu. Jde o smlouvu k nadstandardní práci nového územního plánu, financovanou z èástky rozpoètu, schválené pro územní plán. Mìstské zastupitelstvo schválilo ceny vodného a stoèného na rok 1998 (tzn. vodné u obyvatelstva 6,60 Kè, u podnikatelù 7,90 Kè; stoèné u obyvatelstva 10,70 Kè, u podnikatelù 12,90 Kè) s tím, že Mìstská rada vzala na vìdomí zápis z komise architekta ze dne Mìstská rada se zabývala možnostmi využití sokolovny pro komerèní úèely s tím, že bude zabezpeèena postupná menší zatíženost mìstského rozpoètu a uložila øeditelce MìKS pøedložení potøebných podkladù pro další jednání. Mìstská rada projednala návrhy možného prodeje mìstského majetku (objekty, pozemky a obytné domy) a uložila finanènímu odboru, hospodáøsko-právnímu odboru a investiènímu technikovi pøipravit potøebné konkrétní podklady pro další zasedání mìstské rady. Mìstská rada se zabývala možnostmi prodeje èásti bytového fondu mìsta Sušice a uložila bytové referentce pøipravit do pøíští rady: a) návrh na odprodej bytových domù dle èp.; b) prokonzultované a schválené zásady a prodeje bytového fondu; c) návrh pøesného znìní smlouvy na prodej; d) zabezpeèit zjištìní poptávky. Mìtská rada se zabývala pronájmem objektù bývalých uhelen v kotelnách mìsta. Pøed svým rozhodnutím požaduje MR pøedložit od HPO a Bytservisu porovnání možností pronájmu a pøímého pronajímání, a to z pohledu finanèního, technického a èasového. Mìstská rada schválila žádost pracovníkù školství z okresu Bruntál o zproštìní poplatku za ubytování. Mìstská rada schvaluje výmìnu bytu 3+1 I. kat. Nová ul. 923, Sušice II, za byt 4+1 I. kat. Kaštanová 1165, Sušice II. Jde o klasickou výmìnu mìstských bytù. MUDr. J. PRAJEROVÁ zástupce starosty Zasedání mìstského zastupitelstva SuVak pøedloží zastupitelstvu s pololetním vyúètováním smlouvy mezi SuVakem, Solem a Mìstem a vývoj kvality vody od r do poloviny roku Mìstské zastupitelstvo schválilo kandidáty na funkci pøísedícího Okresního soudu v Klatovech na volební období : Ilona Podlesná, Sušice II, Volšovská 903 JUDr. Ivona Vlachová, Sušice II, Kaštanová 1157 Libuše Charvátová, Sušice II, Masarykova 251 Jiøí Skála, Sušice II, T. G. Masaryka 140. Mìstské zastupitelstvo vzalo na vìdomí návrh nových možností výstavby nájemních bytových domù, pøedložený hospodáøsko právním odborem. Prodeje a pronájmy: Mìstské zastupitelstvo schvaluje odprodej èásti ppè. 52/1 a 800 k. ú. Albrechtice manželùm Vrhelovým, bytem Sušice 749/II. Mìstské zastupitelstvo souhlasí po vyvìšení s prodejem èásti parcely è. 38 v k. ú. Sušice pro potøeby Rekonstrukce, opravy a pøístavby místní poboèky Èeské spoøitelny a povìøuje radu realizací tohoto rozhodnutí. Mìstské zastupitelstvo stanovuje tyto podmínky: a) cena za m 2 : Kè b) prodej bude probíhat smlouvou o budoucí kupní smlouvì z dùvodu zamìøení skuteèného provedení stavby, a tím i stanovení pøesné potøeby èásti pozemku c) Èeská spoøitelna bude v rámci stavby øešit a realizovat optimální šíøi pøiléhajícího chodníku v ul. Poštovní ve prospìch mìsta Èeská spoøitelna poèítá pøi rekonstrukci s vylepšením vstupu do poboèky vèetnì bezbariérového pøístupu. V diskusi se èlenové zastupitelstva zabývali objektem kuleèníku, výkopy provádìnými firmou Spojmont a nešetrnì umístìnými cizojazyènými deskami na objektu hotelu Fialka. MUDr. J. PRAJEROVÁ zástupce starosty Oznámení Podle zákona ÈNR è. 485/91 Sb., ze dne , kterým se mìní a doplòuje zákon ÈNR è. 367/90 Sb., 36 a, odst. 4, Mìstský úøad v Sušici dává na vìdomí obèanùm zámìry obce s níže uvedenými nemovitostmi, a to: 1) Odprodej èásti pozemkové parcely è. 38 k.ú. Sušice (ul. Poštovní). 2) Odprodej èásti pozemkové parcely è. 978/3 a èásti pozemkové parcely è. 1011/2 k. ú. Sušice (ul. Køièkova). Vyvìšeno dne: Za Mìstský úøad v Sušici Karel Janda, starosta Oznámení pro vlastníky a nájemce nemovitostí na území mìsta Sušice Katastrální úøad Plzeò mìsto bude v období od 30. bøezna 1998 do 30. èervna 1998 provádìt na území mìsta Sušice obnovu pùvodních a stabilizaci nových mìøièských znaèek a jejich zamìøení. Povìøení zamìstnanci KÚ se prokazují platným úøedním prùkazem a jsou oprávnìni v nezbytném rozsahu vstupovat nebo vjíždìt na nemovitosti. Vlastník nebo oprávnìný uživatel nemovitosti je povinen strpìt umístìní znaèek na nemovitosti a zdržet se všeho, co by mohlo tyto znaèky poškodit. Aktuality strana 3 Nemovitosti II. co o nich víme a nevíme? Byty a rodinné domy Tento nejširší segment realitního trhu, v minulém èlánku oznaèený jako støecha nad hlavou, se zde pokusím pojednat z pohledu dvou na sobì nezávislých oceòovacích metod. Tím by pro pøípadné zájemce o koupi nebo prodej mìly být naznaèeny jakési orientaèní mantinely, mezi kterými je prostor pro jednání o cenì obvyklé. Vždy však nutno míti na pamìti, že neexistují na tomto svìtì dvì naprosto stejné nemovitosti a každý obchod tohoto druhu je jedineèný. Ani tento èlánek není nièím jiným, než prezentací pouze vlastních zkušeností a názorù na daný problém, vycházející ze znalecké praxe. 1. Byty v nájemním domì Charakter: 1. kategorie, støední, popø. mírnì vyšší užitný standard, bez závad ztìžujících užívání, dùm zdìný, klasický èinžák v udržovaném stavu Cena dle Vyhl. 279/ 1997, vè. odhadu podílu na pøíslušenství domu (pozemek, pøípojky inž. sítí, venkovní úpravy apod.). Tento podíl èiní cca 1 3 % ceny bytu, nemá na tento propoèet zásadní vliv. Tab. è. 1: Cena za m 2 užitné plochy bytu, vè. vlastního pøíslušenství (zaokrouhleno na 100 Kè). Pozn.: byty jsou v tomto propoètu považovány za bezrizikovou investici. Závìr k tabulkám è. 1, è. 2: Ani vyhlášková, natož výnosová cena zdaleka nepokrývají poøizovací náklady bytových jednotek. Ten, kdo by chtìl stavìt obytné domy na kšeft se ani pøi základním standardu vnitøního vybavení nedostane pod náklady ve výši /m 2 užitné plochy, viz. napø. studie v HN z Za tyto a vyšší èástky se obchoduje s byty v Praze a velkých mìstech. V sušických podmínkách ten, kdo nabízí byt k prodeji (zdùrazòuji byt v osobním vlastnictví zapsán v katastru nemovitostí) a není k prodeji nucen, pravdìpodobnì nepùjde Novostavba, popø. vnitøní rekonstrukce stáøí 30 rokù stáøí 60 rokù Sušice venkov do 2 tis. ob. Pozn. Byty v panelových domech (novostavba, popø. stáøí 30 rokù) lze uvažovat nižší o 10 %. Stáøí 60 rokù zatím neexistuje Cena výnosová: zde nutno zdùraznit, že v pøípadì bytù za souèasné právní úpravy regulace nájemného nelze o skuteèné výnosové hodnotì hovoøit. V Tab. è. 2 je výnosová hodnota stanovena na základì obvyklého (neregulovaného) nájemného. Toto regulované nájemné je pro Sušici stanoveno na úrovni Kè mìsíènì za byt o velikosti 80 m 2, na venkovì 2 000/80 m 2. Tab.è. 2. Výnosová hodnota bytu o velikosti 80 m 2 podlahové užitné plochy. Novostavba, popø. Byt starší, vyžadující udržovaný byt do stáøí cca 30 rokù modernizaci Sušice (6 900/m 2 ) (5 000/m 2 ) venkov (3 000/m 2 ) (2 000/m 2 ) Novostavba Stáøí 30 rokù Stáøí 60 rokù Sušice Venkov Novostavba Stáøí 30 rokù Stáøí 60 rokù Sušice Venkov pod odhadní cenu. Tzn. prostor pro jednání je zde maximálnì zúžen a ovlivnit jej mohou individuální okolnosti (poloha domu ve mìstì, poloha bytu v domì, výtah atd.). Prostor pro jednání: 90 % až 120 % z ceny dle Vyhl. 279/1997 (odhadní). 2. Rodinné domy Charakter: RD zdìný o zastavìné ploše 120m 2, podsklepený + 2 nadzemní podlaží, tzn. 1 generaèní, støední velikost, vnitøní standard na støední úrovni (1 so- ciální vybavení, etážové topení ap.). Obestavìný prostor cca 1100 m 3. Malá zahrádka, celkem pozemek 500 m 2. Napojení na veøejné sítì vody + kanalizace, proud V Cena dle Vyhl. 279/ 1997 (dùm vè. pozemku a venkovních úprav) Tab. è Cena nákladová dle ukazatelù cen stavebních prací v CÚ Pozemky ocenìny obvyklými cenami zainvestovaných pozemkù pro výstavbu RD (Sušice 700/m 2, venkov: 300/ m 2, zahrada 100/m 2. Tab è. 2. Závìr k tab. è. 1 a 2 : rozdíl mezi vyhláškou a nákladovou cenou spoèívá v tzv. koeficientu prodejnosti, který pro Sušici (mìsta do 15 tis. obyvatel) = 0,737, pro venkov = 0,637. Nebýt tohoto koeficientu tak Vyhláška reflektuje témìø shodnou nákladovou cenu s Tab. è. 2. Jinými slovy Vyhláška v RD pøedpokládá pøevis nabídky pøed poptávkou a na základì tohoto pøedpokladu sráží obvyklou cenu pøibližnì o 26 % pod poøizovací cenu. Ponìkud to nehraje s tvrzením realitních makléøù, že se RD prodávají velmi dobøe. Zøejmì je výrazný rozdíl mezi mìstem a venkovem. Dalším faktorem dle mého názoru je neschopnost vlastníkù nemovitostí smíøit se se skuteèností, že ceny už dávno neurèují oni, ale pánem je tady kupec. Prostor pro jednání: Sušice 100 % až 130 % ceny dle Vyhl. 279/1997 (odhadní); Venkov 80 % až 100 % ceny dle Vyhl. 279/1997 (odhadní). ING. V. PELEŠKA, znalec, investièní poradce Tradice praví, že toho, kdo nemá nic nového na sebe, pokaká beránek. Využijte proto: Velikonoèní trh v nedìli 12. dubna na námìstí od 8 hodin. Sortiment: prádlo, obuv, šaty, povleèení, kabelky Pøijïte na velikonoèní nákup! PRAVIDELNÉ A VÝROÈNÍ TRHY NA SUŠICKÉM NÁMÌSTÍ Duben: 12. Velikonoèní, 14., 28., Kvìten: 12., 26., Èerven: 9., 23., Èervenec: 5. - Letní, 7., 21., Srpen: 4., 18., Záøí: 1., 5. a 6. Pou ový, 15., 29., Øíjen: 13., 27., Listopad: 10., 24., Prosinec: 8., 12. a 13. Vánoèní, poslední pravidelný trh v roce 1998.

4 strana 4 GRATULACE Dne 10. dubna oslaví zlatou svatbu manželé Vìra a Jaroslav Lerchovi. K tomuto významnému výroèí blahopøejí a do dalších spoleèných let hodnì štìstí, lásky a spokojenosti pøejí dcery s rodinami. Dne 24. dubna 1998 oslaví své 75. narozeniny a jmeniny pan Jiøí Vališ ze Sušice. Do dalších let mu hodnì zdraví, štìstí a stálý smysl pro humor pøejí manželka, dcery, vnouèata a pravnouèata. Spoleèenská kronika Dìkuji V duši mi jednou zpíval hlas: svìt vytvoøil jsem plný krás, moøe a hory každý list, dovedeš moji lásku èíst???? Dennì o tebe peèuji, Mùžeš mi øíci: Dìkuji.???? Posílám svého slunce svit bys v jeho teple mohl žít a pláštìm vzduchu chráním zem, její let øídím vesmírem a pohyb kosmu sleduji. Mùžeš mi øíci: Dìkuji.???? Dne 11. dubna 1998 oslaví 80. narozeniny pan Julius Skála ze Sušice. Všechno nejlepší, hodnì zdraví a spokojenosti do dalších let pøejí dcery Maruš a Zdena s rodinami a syn Julius s manželkou. Dne 14. dubna 1998 oslaví své 75. narozeniny naše milá maminka, babièka a prababièka, paní Marie Skálová z Hrádku. Za její lásku, obìtavost a starostlivost dìkují a do dalších let pøejí hodnì zdraví, štìstí a lásky dcery s rodinami. VZPOMÍNKA Život jde dál, jen bolest v srdci a vzpomínky zùstávají. Tolik jsi chtìl žít, srdce se zastavilo a tys musel bez rozlouèení odejít. Dne 24. dubna vzpomeneme první smutné výroèí, co tragicky zesnul ve vìku 48 let mùj tatínek, pan Štefan Benc z Albrechtic. Za tichou vzpomínku dìkuje a stále vzpomíná syn Daniel s maminkou, Petrem, Jaroslavem, Radkem a otcem, rodina Èavojských, Bencù a Kubelákù. Tep Tvého srdce poslouchám, myšlenku každou dobøe znám. Pøes svízele a starosti pøíležitosti ku štìstí Ti láskyplnì daruji. Mùžeš mi øíci: Dìkuji.???? Nic není samo od sebe Svìt vytvoøil jsem pro Tebe bych mohl dát Ti vše, co mám. Jsem s Tebou nejsi nikdy sám. Otcovsky Tebe miluji Jak málo øíci: Dìkuji.!!!! PRO VOLNOU CHVÍLI hgh

5 Nad kronikou mìsta Sušice Dùm èp díl Dùm èp. 36 s jádrem ze 16. století, pøestavìn renesanènì na konci 18. století, je památkou II. kategorie, chrání se i s dvorním traktem. Jednopatrový okenní dùm o 4 okenních osách, prùèelí zakonèené trojúhelníkovým štítem, døíve zdobeným vìžièkami, se sdruženými okénky. V prùjezdu valbová klenba. Toèité schodištì s odpoèívadly s køížovými klenbami. V pøízemí val. klenby s lunetami. Ve dvorním traktu dvì místnosti s køíž. høebínky. Tlumený hovor byl soustøedìn na kapsáøskou šikovnost šenkýøe Gustava, která vzbuzovala jakýsi strach o bezpeènost pocestných. Ze zablácené pìšiny dostali se na starou silnici U Bošáka, kde mladý hospodáø Potužník (pøiženil se sem z Bošic u Rohanova, a proto se zde øíká u Bošákù ) èekal již pøíchozí s rozsvícenou lucernou na zápraží, aby zvìdìl, jak poøídili na jarmarku a co ve svìtì nového. Pohovoøili, popøáli dobrou noc a pokraèovali k domovu kolem skály. Zde po kamenné dlažbì cesta byla již sušší a když pøešli pøes les Vyšoháj, na rozcestí u køíže v Zabrdí na Soudnej se rozešli. Maleètí pokraèovali Zahradami vzhùru ke vsi a Biskup po staré silnici kolem Studnièky (U Zelenkù) pøes Bludnou, a když minul les Èerchmanky a pøiblížil se ke kaplièce, to už jeho psi na dvoøe v hájovnì jej pøi západním vìtru dobøe navìtøili a halasným štìkotem oznamovali pøíchod svého pána. To byl také signál pro osazenstvo v hájovnì, kde pøíchod hospodáøe z jarmarku byl již netrpìlivì oèekáván. Dìti, zvláštì ty menší, které se nemohly doèkat, vyèkávaly u staré babièky v sednici v dolejším pùøadí. Psi radostí vyskakovali na zavøená vrata, a to už hajná hospodynì vyšla také s lucernou, z níž vrhal matné svìtlo petrolejový kahan, uvolnila závoru a když ve vratech stanul hospodáø, to už také vybìhla dìcka od babièky a volala: Nevede zpátky prodal! Zvláštì malý Matýsek a poslední sedmá ratolest, nejmladší Marjánka, zaútoèili na tátovu mošnu, aby co nejdøívì zjistili, co nese z jarmarku dobrého. Bylo pak vyptávání, jaký byl jarmark, kdo že voly koupil a kolik za nì utržil, radost, že tak dobøe prodal, ale když došlo na vyprávìní o pøíhodì v Hostinném domì a zapùjèení 200 zlatých, tváø hospodynì posmutnìla. Dobøe tato žena vìdìla, jak bývají takové pùjèky spláceny, nìkdy je to po èástech a trvá dlouhou dobu, málokdy Hostinný dùm III. v poøádku a ve stanoveném termínu èasto se stává, že zapùjèené peníze nebývají vráceny vùbec. Napøíklad jako Tomšaèka, zadlužená selka z Malèe. Pøišla na kolenou a prosila: Biskupe, pro smilování Boží, puète mne padesátku (50 zlatých, za nìž byla tehdáž kráva), zachraòte mne neš astnou pøed exekucí, všechno Vám vynahradím, ty peníze budou jako když je dáte na oltáø, proboha Vás prosim, a Biskup pùjèil a za nìjaký èas grunt Tomšojc pøišel na buben a Biskup o svých 50 zlatých. Jindy pøišel kamarád Janeèek, nebo jiný Žíla s prosbou: Jsem v tísni Biskupe, zakavíruj (jako ruèitel podepsat smìnku) a Biskup zakavíroval, dlužník pak do roka smìnku nesplatil, a tak záložna vyzvala podepsaného ruèitele (kaventa) ku zaplacení. Když tento nezaplatil vèetnì výloh, pøišel fenïák (soudní vykonavatel) a èástka byla u ruèitele vymáhána exekucí. Takové mnohdy smutné zkušenosti hajná mìla a tak radost z dobøe prodaných volù zmìnila se v starost. Èas plynul, po krátkém podzimku nastala brzy zima, byla dlouhá, napadly spousty snìhu, vítr navál do cest obrovské závìje tak, že Maleè po toto zimní období byla lidem jenom pìšky pøístupná. Nastalé jaro bylo zato velmi krásné, uteklo však jako voda, uteklo i krátké šumavské léto, a to už byl skoro celý rok od doby rábského jarmarku a pøeci Gustav, který slíbil že pùjèku 200 zlatých vrátí do 14 dnù, doposud tak neuèinil. Když Gustav nesplácel peníze ani druhý rok, øíká Biskup svému synku: Františku, dneska po škole zajdi k panu Èejkovi a že ho moc prosím, kdyby mnì ty peníze už poslal, že vdávám dceru a moc je potøebuju. Když František toho dne v Hostinném domì vešel do chodby, spatøil pana Èejku obleèeného v dlouhý dùstojnický pláš s hedvábnou èervenou podšívkou, kráèícího proti nìmu po širokých schodech. František smekl èepici Roku 1618 dùm patøil J. Arnoštu, královskému rychtáøi, po nìm byl vlastníkem Jan Rudolf Purkrabì z Uraèova, manžel Lidmily Vikt. Kekulové. R zdìdil jej syn Josef Kekule. Od roku 1778 je majetkem Jos. Hafenbrädela, v roce 1793 Petra Markuzziho. Roku 1887 nemovitost získává Ludmila Seidlová, r magistr farmacie Josef Seidl, r pøechází na syna Josefa Seidla, r je majitelem syn František Seidl, magistr farmacie. V roce 1962 je dùm ve správì Komunálních služeb mìsta Sušice, od roku 1963 do roku 1993 jej spravuje Domovní správa v Sušici, pozdìji Bytservis. V roce 1993 pøechází v restituci zpìt do vlastnictví Seidlových potomkù. Pan Josef Seidl, magistr farmacie (nar. 1861, zemøel r. 1940) byl v letech èlenem obecního zastupitelstva v Sušici, od r do r èlenem mìstské rady a od r do r starostou mìsta Sušice. Ve veøejném životì pracoval 24 let. V roce 1911 byl jmenován èestným obèanem mìsta Sušice. Staral se peèlivì o národní, kulturní a hospodáøský rozkvìt svého rodištì mìsta Sušice. Pracoval v Národní jednotì Pošumavské, zastával funkci starosty Øemeslnické besedy, Sokola, byl èlenem Mìš anské besedy, Spolku pro podporu chudých studujících, Klubu èeských turistù, Zpìváckého spolku a dalších. Má zásluhy na zøízení sušické reálky, výstavby nové budovy gymnázia, Sokolovny, Mìstské kruhovky (cihelny), zøízení státního telefonu v Sušici atd. Jeho heslem bylo: Vlasti a obci služ a vdìku neèekej. Na fotografiích je magistr farmacie Josef Seidl a dùm èp. 36 z roku V. CHOVÍT, kronikáø a øíká: pane Èejka, tatínek Vás pìknì pozdravuje a moc prosí tu pan Èejka jej pøerušil a øíká: Já vím, ty peníze, ale vyøiï tatínkovi, a se o nì nebojí a øekni mu, že jedu do Uher na Královic chalupu pro fédrpuš a jak pøijedu, že mu peníze hned vrátím a babièce vyøiï, že jí z Uher pøivezu pìknou hedvábnou plenu. František pak doma vzkaz dobøe vyøídil, ale pan Èejka se z Uher již nevrátil. Bylo známo, že otec Gustava Èejky byl pøed více lety na jakési obchodní cestì v Uhrách zastøelen. Také Gustav Èejka mìl zvláštní vztah k této uherské zemi a v dobì, kdy se odtud do Strašenì nevrátil (pøesto, že zde mìl majetek a rodinu), se vyprávìlo, že v Uhrách toho èasu byla vyloupena jakási banka, kde mìlo dojít k loupežné vraždì, kde celá banda byla pochytána a uvìznìna a sám Gustav mìl dožít zbytek svého života nìkde v Písku v krajské vìznici. Takto pana Gustava Èejku (v románu K. Klostermanna Boøitu) od té doby nikdo již ve Strašeni nespatøil, ale nespatøil již nikdy také Biskup svých 200 zlatých. Celých 100 let ubìhlo od doby, kdy mùj otec František chodil do strašeòské školy. Ve svém stáøí (dožil se 84 let), pak ve vzpomínkách nìkdy po veèerech vyprávìl, jak za jeho èasù bývalo. Tyto prožité události utkvìly v mé pamìti. Proto jsem si já, pisatel tìchto øádkù, syn František, který jsem byl jakýmsi pokraèovatelem ve službách na hájovnì Biskup, a který nyní pøekroèil 87 let vìku, umínil, že vše zapíši tak, jak se událo. Byla by velká škoda, kdyby vzpomínky na doby mého dìda a následovnì mého otce pøišly v zapomenutí. V souèasné dobì radia, televize a jiných programù nezbývá již èas na vyprávìní po veèerech pøi èerné hodince, jak kdysi bývalo zvykem mladší generaci vyprávìt. U Biskupa r FRANTIŠEK BEÈVÁØ, kronikáø Z historie strana 5 Stalo se v Sušici 10. dubna 1906 Stojí za povšimnutí. Dr. Skinek vypoèítává, že Rakousko vydává roènì na jednoho vojáka 32 korun, na jednoho žáka 39 haléøù, kdežto Spojené Státy severoamerické vìnují na jednoho vojáka 39 haléøù, na jednoho žáka 32 koruny. Tím se vysvìtlují i rozdíly mezi hmotnými pomìry obyvatelstva rakouského a Spojených Státù. Spolek ku podporování propuštìných trestancù obvodu krajského soudu v Písku. Spolek tento obral sobì nyní za úèel podporovati rodiny uvìznìných trestancù, èímž doufá, že snahy jeho v širší veøejnosti pochopení dojdou; avšak i co do udìlování podpor trestancùm samým, vybírá pøísnì jen ty, již podpory skuteènì hodni jsou, takže nezjištìn dosud ani jediný pøípad zneužití podpory takové, kteráž ostatnì vìtšinou udílením šatù, nástrojù ku provozování øemesla a pod. se poskytují. Spolek ku podporování propuštìných trestancù pro obvod krajského soudu v Písku založen byl v r Poèet èlenù v roce 1905 obnášel 401. Jmìní spolkové koncem roku 1905 èinilo K 92h. Na pøíspìvcích èlenských pøijato v r K 55h, na darech 60 K. Na spolek obrátilo se 49 žadatelù a vyplaceno na podporách v hotovosti 200 K, na podporách k opatøení šatstva a nástrojù 89 K, rodinám uvìznìných vyplaceno 149 K, celkem tedy 438 K. Zamítnuty byly tøi žádosti pro nehodnost žadatelù. Úhrnem vyplaceno rodinám trestancù 672 K 76 h. Spolku podaøilo se bìhem roku 1905 také zaopatøiti jednomu mladistvému trestanci místo uènì obuvnického, kde dosud dotýèný v uèení jest, takže lze oèekávati, že se úplnì polepší a k spoøádanému životu navrátí. Všestudentská slavnost Možno øíci, že slavnost tato, jež zabezpeèuje pøedevším finanènì existenci studentského støediska Svazu Èeskoslovenského studenstva a z pøebytkù pak rozdìluje znaèné podpory studentským humanitním fondùm, vžila se již tak, že vybojovala si èestné místo mezi jinými slavnostmi velkého stylu. Hlavní myšlénka Vysoké školy naruby rozvedena bude v jednom køídle prùmyslového paláce, kde umístìny budou zkarikované semináøe jednotlivých fakult, laboratoøe a ústavy. Ve zvláš k tomu zøízené aule provedena bude slavnostní promoce s pøedcházejícími rigirosy. Ve støedu paláce slohovì dekorovaném budou buffety. Na volném prostranství napodobena bude veliká schùze o zajímavém thematu. K universitì pøipojena velká zoologická zahrada. Dále upraven bude v prùmyslovém paláci zvláštní taneèní sál. Tamtéž budou provedeny projektované hry a spoleèenské zábavy. Klub Za starou Prahu hodlá na slavnosti zúèastniti se zvláštní výstavkou zkarikované Krásné Prahy. Jednotlivé akademické a krajinské spolky peèují o doplnìní a zpestøení širokého rámce vùdèí myšlénky. as Rok v pranostikách duben Prší-li na 1. dubna, bývá mokrý máj. Je-li Zelený ètvrtek bílý, tak je léto teplé. Zelený ètvrtek je opìt pohyblivý svátek (5. duben je pouze fiktivním prùmìrným datem). Nejdøíve mùže pøipadnout na 19. bøezen, nejpozdìji na 22. duben, takže referenèní datum, a tím i pøíslušné snìhové pomìry se mohou v jednotlivých letech dosti znaènì lišit. Pøedpovídat tedy podle nich teplotní charakter léta nemá prakticky smysl. Prší-li na Veliký pátek, je k doufání úroda. Velký pátek deštivý dìlá rok žíznivý. Velký pátek vláha úrodu zmáhá. Když na Velký pátek hømí, na poli se urodí. Nejznámìjší je druhá pranostika, známá napøíklad z Èelakov- (do padesáti jsme všichni mladíci, od padesáti muži), to není nic nového. Proto ètìte. Poslanec p. Dostál se zastal prùvodèí, která byla fyzicky napadena. Marné bylo domlouvání tomu výtržníkovi, aby násilí zanechal. Pomocí mobilu byl tento výteèník zlikvidován. Pan Dostál utržil nìjaké šrámy a pøišel též o náušnici (zlatou?). Bylo mu vyèteno od paní, která u incidentu byla, že se nesluší mužùm nositi náušnice, ty jsou jen pro dámy. Ale jinak ocenila odvahu. Že muži nemají nosit náušnice, v tom se moc zmýlila, jak se v dalších øádcích doètete. Mùj otec, K. R., nar. 1885, byl jako malý chlapec moc nemocný. Pøíèin mohlo být hodnì, tøeba i to, že mnohoèlenná rodina bydlela v jedné místnosti apod. Jeho rodièe byli už velmi zoufalí. Tehdejší medicina neznala penicilin a další léky, které se dnes bìžnì aplikují. Nikdo nebyl schopen malému pomoci. Pouze š astná náhoda ho zachránila. Nìkdo jim poradil opatøte mu zlatou náušnici velikosti hrachu, šroubovací. Tou dobou chodil ještì do školy málo, tøebaže škola nebyla daleko, jen Náušnice u mladíkù ského Mudrosloví, ale nejstarší je rèení první, které uvádí Strnadùv kalendáø v r To je ovšem nejen nerýmované, ale má i opaèný smysl. Máme však opìt co èinit s pohyblivým svátkem, který mùže pøipadnout v konkrétním roce již na 20. bøezen, nebo naopak až na 23. duben (6. duben je pouze prùmìrné datum). Je tedy v uvedených poøekadlech hodnì povìry a je zøejmé, že ani jedno nemùže mít reálný podklad pro pøedpovìï léta èi výnosù. Bílá sobota: Prší-li v noci na Bílou sobotu, bude málo tøešní. Když prší do Božího hrobu, bude žíznivý rok. Jestli pøed Velikou nocí ten den aneb v Bílou sobotu prší, bude hojnì pršet mezi Velikou nocí a svatým Duchem. Rèení první a druhé se pokoušejí podle poèasí, které se vyskytne v jednom pohyblivém referenèním dni, o prognózu úrody nebo vláhových pomìrù celého roku ( prùmìrné datum Bílé soboty je 7. duben). Pranostika tøetí je sice hodnì starobylá (je uvedena již v Partliciovì sbírce), to však neznamená, že by mìla mít vìtší váhu než pøedchozí prùpovídky. Je to pøedpovìï deštivého období v trvání 50 dnù, tedy období ještì o 10 dnù delším než je Medardova kápì. Pøitom je však pohyblivé nejen referenèní datum, ale i konec pøedpovídaného deštivého období. V extrémních pøípadech se jedná pøi deštivém 21. bøeznu o pøedpovìï srážkového období od 22. bøezna do 10. kvìtna, nebo se podle výskytu srážek 24. dubna soudí, že bude hojnì pršet mezi 25. dubnem a 13. èervnem. Tato skuteènost nepotøebuje žádný komentáø. as v domku ve st. Volšovech. Poté, co zaèal náušnici nosit, se stav pacienta rapidnì zlepšil. Lépe vidìl i slyšel. Pravda, ve škole mìl co dohánìt, ale zato byl celý život fyzicky zdatný. Vždy si jej povolal i císaø pán na dobývání míru na povìstné øece Piavì. (Tam prý jsou samé skály a kaòony.) To vše ve zdraví pøeèkal. To koukáte mladíci, nic nového pod sluncem. V tehdejším sušickém regionu nosilo náušnice více pánù. Nejblíže v È. Dvorcích p. Faic. A tak pøeji všem, kteøí mají obtìžkané boltce náušnicemi, aby je ve zdraví donosili hlavnì zdraví (o penìzích nepíši). Zlato mj. posloužilo i nejlepšímu fotbalovému brankáøi svìta, Plánièkovi. Mìl z nìj dvì žebra, která si zlomil pøi mistrovství svìta v Itálii v roce K. RENDL, Volšovy

6 strana 6 Ètenáøi nám píší Aromaterapie IX. Rizikové faktory a kontraindikace Ne pøírodì porouèet, pøírodu poslouchat Bacon Pokud v souèasné dobì pracujeme s bylinami, jsme vybaveni velkým množstvím informací, které nám pomohou vykonávat naši èinnost bezpeènì. Rozhodnì se totiž nedá souhlasit s tvrzením když nepomohou, tak alespoò neuškodí. Celá øada léèivých rostlin patøí k rostlinám jedovatým. S tìmi se v bìžné aromaterapii naštìstí nesetkáváme. Však velmi výstižnì se øíká: Všeho moc škodí. Tato skuteènost platí o to více v aromaterapii, kde pøirozenì pracujeme s koncentrovanými látkami. A tak, pokud by nìkdo z neporozumìní plýtval kapkami silic, mìl by si vèas uvìdomit, že jedna kapka silice pochází z jednoho kila bylin. U nìkterých silic je poèáteèní množství bylinné drogy ještì vìtší. Tedy první a nejvìtší riziko pøi praktikování aromaterapie tkví v nutnosti dodržovat vhodné dáv- kování. Více je ménì. Tedy pøi inhalaci by nám mìlo postaèit na støednì velkou místnost 3 8 kapek silice. Do vany dáváme 3 7 kapek (nutno rozøedit silici v mléce a teprve potom vylít do vany). Do masážního oleje øedíme silice tímto zpùsobem. Na 10 ml oleje (nejvhodnìjší je nìkterý z panenských rostlinných olejù) dáme 5 kapek silice. Množství kapek mùžeme ještì snížit, pracujeme li s agresivními silicemi jako je napøíklad tymián nebo skoøice. Pøírodu skuteènì nesmíme znásilòovat, ale musíme s ní pracovat s pokorou a naslouchat jí. Druhé riziko aromaterapie by se mohlo objevit tam, kde bychom se nutili do vnímání silice s vùní nám nepøíjemnou. Vzhledem k složitosti èichového ústrojí a jeho navázáním na mozek nás mozek tímto zpùsobem informuje o tom, co nám a naší individualitì neprospívá. Tak napøíklad osobám s nízkým krevním tlakem Dotyk penìz Na pìšinì v stinném údolí, pod vìtvovím dubových velikánù, se sklání nìkdo nad nìèím. Kdyby mi tak sloužil zrak. Prázdný, bílý pohled mìl jsem a vždy budu mít, proto nech ruka je mi zrakem, když pravého se nedostává nebohému starci. Sjíždí rukou po hladkém, studeném kovu. Obchází prsty ten oblý tvar a nachází širokou podélnu trhlinu. Její dno je vlhké a ona vlhkost tudy uniká a svlažuje zem pod tím železným monstrem. Ruka šmátrá dál, stále výš, až tam, kde se prsní plát svažuje ke krku. Na hrudi cosi chøastí a cinká. Ruka pokraèuje dál, ale tam najednou už nic není. Chybí hlava. Šmátne trochu víc k tìlu a Fuj, na rukou mu ulpívá cosi mazlavého. Rychle s tím dolù. Rukou otøenou v trávì sjíždí k pasu neš astníka. Na jeho opasku nalézá bìžnou výbavu cestovatele, ale jediná vìc ho dokázala zaujmout. Na první dotyk jemný váèek je plný èehosi chøastivého. Je to mìšec. V nevidomých oèích se rozžehly dva plamínky. Ruce se zaèínají tøást. Staøec trhavými pohyby rozvazuje provázky a otáèí mìšec dnem vzhùru. Ach, vodopád blaženosti. Jak dlouho jsem žil bez smítka jmìní. Jen kameny a prach, co patøí všem a nikomu, jsem svírával ve svých dlaních. Já plazíval se u nohou velmožù škemraje o kùrku chleba, pokaždé doufaje, že obmìkèí mé postižení jejich lakomá srdce. A nyní to kulaté, cinkavé, pøíjemnì chladící, pod zuby málem se roztékající všechno, co mì teï høeje. Jejich sametový povrch strhává pavuèiny z mého srdce. Temný obzor mého svìta se mìní. Padá déš. Zlatý déš štìstí. Já vidím, chodím, bìhám. Oèi ulpívají na výjevech z okolí. Ulpívají na štìstí. Štìstí mého života. Štìstí mého svìta. Vstaò a pìj píseò vítìzství, mladý vládèe. Nepøekonatelný a neporazitelný vojevùdèe. Úchvatný svùdník a milovník jsi. Vstaò a užívej, seè hrdlo ráèí, blaženého života. Svìt je mladý a nesmrtelnost èeká. Však píseò utichá a svìtlo pohasíná Jen vítr vane šedou pouští. Ten šum. Ten šum se do duše vkrádá a jeho tichý popìvek skrývá hrozbu. Ten šum zesiluje a na temných køídlech toho vìtru letí smrt. Mezi prsty vnikají zlaté slzy. Dopadnou na holou zem a zùstanou zde ležet, bez hnutí, bez citu. Na zem dopadá to kulaté nic, co dokáže všechno i zabít. PAVEL ŠEBESTA, 17 let Dnešní mládež Zkusili jste se nìkdy zamyslet nad životem dnešních mladých lidí? Asi mnohokrát, ale urèitì vìtšina z vás v nich vidí jen ty, co chodí do barù, na diskotéky a nejvìtší zálibou jsou pro nì drogy, kouøení tabáku i marihuany. Také je pro nì radostí ignorovat napomínání (rozkazy) starších. Ale je to opravdu tak? Vždy i oni mají svou zranitelnou a citlivou duši. Je to duše, která potøebuje lásku. Té potøebuje nejvíce. A kde ji hledat v dnešní uspìchané dobì, plné stresù, zloby a závisti? Hlavní úlohu by mìly hrát rodinné vztahy. Je samozøejmé, že když rodièe jsou od rána do veèera v práci, mladí využívají svùj volný èas po svém. Ale bohužel se jim nenaskytne už tolik možnotí jako døíve, protože finanèní situace v mnoha rodinách jim nedovoluje vìnovat se svým koníèkùm, které dnes stojí mnoho penìz. Opakem této situace bývá to, že majetní rodièe se snaží nedostatek lásky nahradit penìzi. Tady dochází k situaci, kdy nezkušené dìti neví co s nimi a utrácejí peníze za drogy nebo gamblerství. Jiným pøíkladem je, že rodièe dìti bezdùvodnì bijí, jiní zas chodí po hospodách a vracejí se domù opilí. Pak dìti utíkají z domovù, spí na ulicích. Vyhledávají skupiny dìtí se stejným osudem. Tehdy nacházejí nesprávnou útìchu v drogách a alkoholu, který je pøivádí do svìta snù, do svìta zapomnìní. Velkou chybou dospìlých je neustálé opakování: Nesmíš brát drogy, nesmíš pít alkohol! Nám to staèí øíct jen jednou a vysvìtlit nebezpeèí. Jinak zakázané ovoce nejvíce chutná. Já vím, dìlají špatnì, že zaèínají (promiòte mi to slovo) fetovat. Ale prosím vás, zamyslete se nad tím hlavnì vy, co dìláte špatnì. Pomozte jim a neopovrhujte jimi, vždy i oni jsou lidi a chtìjí se z toho dostat. Oni potøebují více lásky! STANISLAVA JANDÍKOVÁ, 9. B ZŠ ul. Lerchova nebudou pøíjemné svou vùní silice, které krevní tlak snižují. Obecnì se však dá naštìstí øíci, že rizikových faktorù a kontraindikací není v aromaterapii mnoho. Pro ty, kteøí kouzlu vùní propadli, také není zatìžko orientovat se právì podle nich. Tak se dá snadno stanovit, že silice výrazných, ostrých vùní pùsobí pravdìpodobnì stimulaènì. K ošetøování dìtí jsou naopak vhodné silice s klidnou, jemnou vùní. Logické také je, že dìtem se bude úmìrnì k vìku pøi ošetøení snižovat koncentrace silice. Závìrem bych ještì uvedla pøehled alespoò základních rizikových faktorù a kontraindikací v aromaterapii: Silice nevhodné pro malé dìti: jedná se o silice s pronikavou ostrou vùní jako je napøíklad máta peprná, muškátový kvìt a oøech, rozmarýn, skoøice. Silice nevhodné pøi homeopatické léèbì: kafr, máta peprná i kadeøavá. Silice nevhodné pøi nízkém krevním tlaku: levandule, meduòka. Silice, které mohou zpùsobit podráždìní pokožky: bøíza, èerný pepø, mateøídouška, skoøice, tymián, vavøín, citron, høebíèek, saturejka. Silice nevhodné pøi tìhotenství: jedná se opìt o stimulující silice, které se prezentují výraznou vùní, napøíklad bazalka, majoránka, muškátový kvìt a oøech, rozmarýn. Silice nevhodné pøi vysokém krevním tlaku: cypøiš, kafr, muškátový oøech, rozmarýn. Pokud se budeme øídit tím, co nám pøíroda ukládá, pak pøijmeme také tu skuteènost, že ji nikdy nesmíme podceòovat. Aromaterapii samozøejmì nebudeme aplikovat napøíklad u epileptikù. K ošetøování nemluvòat je vhodná pouze silice levandulová a heømánková. Vždy pøírodu je tøeba respektovat, poslouchat ji a ne porouèet. bn Ještì jednou o hokeji Z dopisu mé fiktivní pøítelkynì, která žije v zahranièí: Prý se u vás v únoru všechno toèilo kolem hokeje. Tak mi o tom nìco napiš. Nemeškala jsem. Popadla jsem propisku a ta už dlouhými klikyháky klouzala po papíøe: Èau Kiki! Sušice Díky za dopis! Pøála sis, abych Ti nìco napsala o hokeji. Tak se do toho pustím pìknì zèerstva a hezky po poøádku. Abych se pøiznala, skoro ani nevím, jak olympiáda zaèala, zato konec, ten jsem si nenechala ujít. Sama dobøe víš, že nejsem žádný televizní maniak, ale když vysílali ètvrtfinále, sedìla jsem pøed obrazovkou doslova jako pøibitá. Protože vìtšina zápasù se hrála dopoledne, v dobì školního vyuèování, scházeli jsme se vždycky o pøestávkách v uèebnì chemie, kde je televize. Myslím, že se našli i ti, kteøí tam nechodili jen kvùli hokeji, ale pro dobrou náladu. Panovala zde totiž taková zvláštní pøátelská pohoda. Všichni se chovali ohleduplnì, nikdo na nikoho nepokøikoval, ani nikomu nenadával a ve vzduchu bylo cítit jakési souznìní. S každým vyhraným zápasem, stejnì tak jako v hráèích, i v nás narùstalo zdravé sebevìdomí a touha po prvenství. Asi nejvíc vzrušující byl páteèní zápas s Kanadou. První tøetinu jsme vidìli ještì pøed vyuèováním, v jedné místnosti nás dýchalo možná sedmdesát. Z druhé tøetiny jsme zastihli jen nìkolik posledních minut, ale tu poslední jsme si vychutnali celou. Jakmile padl první gól do kanadské branky, køièeli jsme jako smyslù zbavení. Pak ovšem naši radostnou euforii zpražili Kanaïané, kteøí 63 vteøin pøed koncem vyrovnali. Po napínavém prodloužení pøišly na øadu samostatné nájezdy. Jak se útoèníci pøibližovali k soupeøovì brance, úplnì jsme se oèima vpíjeli do obrazovky. A pak ten bengál, když jsme se zase o krùèek pøiblížili olympijskému zlatu. Nebyli jsme jediní, kdo tato utkání intenzivnì prožívali. Celá republika žila jen hokejem. Asi tomu nebudeš chtít vìøit, ale v podnicích se posouvala pracovní doba, ve školách se neuèilo, mnozí si brali dovolenou. Teï si urèitì myslíš, že jsme cvoci, tohle všechno jenom kvùli hokeji. Ale zkus nás pochopit, probouzelo se v nás vlastenectví a ani nevíš, jak jsme byli všichni hrdí, když se o našem malém státeèku povídalo všude ve svìtì a Amerièané listovali v atlase, aby zjistili, kde vlastnì ta Èeská republika leží. Jakmile jsme dosáhli onoho triumfu a ostrý hvizd píš alky definitivnì zpeèetil naše vítìzství, stanula jsem v nejednom vroucím objetí. Brzy na to se po silnících zaèala prohánìt auta ovìnèená vlajkami a samozøejmì se oslavovalo. Vždy byl také dùvod naši hokejisté, hokejisté ÈR se stali olympijskými vítìzi prvnì v historii. Pøi návratu našich reprezentantù z Nagana se na Staromìstském námìstí tísnily davy fanouškù, aby se pøivítaly se svými idoly. Kiki, jak bych Ti ještì pøiblížila tu bájeènou atmosféru? To snad ani poøádnì nejde, popsat všechny ty pocity, musí se to prostì prožít. Pozdravuj všechny známé a doufám, že stále platí naše domluvené setkání. Už se moc tìším. Jitka JITKA KOLÁØOVÁ, V. A Pod poklièkou Jaro je tady! Cítíte ten závan, ten vzdoušek? Ano, to už na nás dýchlo jaro. Je to tu, vážení ètenáøi, už i špaèek zpívá, snìženky vzhlížejí ke sluníèku. Zaène doba plození, kvìtù, lásky. I když zima se tak snadno nevzdává, dá nám ještì pìknì na frak. Vsadím se, že se èerti ještì nìkolikrát poperou o snìhovou peøinu, ani mrazy se nám nevyhnou, pøesto, že je jaro na dosah. Pøed lety se v bøeznu slavívalo MDŽ. Muži se pøedhánìli v pozornostech, i v tom, kdo víc vypije. Úklidové èety ze záchytky mìly potom co dìlat, aby padlé staèily do rána posbírat. Øíká se bøezen za kamna vlezem. No jo, ale zkuste vlézt za kamna v paneláku. Výhodu mají chalupáøi, kteøí si dnes postaví za drahý peníz kachlová kamna, pøed lety zbouraná. Ona romantika, návrat k pøírodì, je dnes velká móda, ale nesmí se pøijít o pohodlíèko. Co se týèe ochrany pøírody, o tom se také jen stále mluví, ale skutek utek. Abyste se tedy mohli jarní pøírodou co nejdéle procházet (napø. i zvyšovat èeskou populaci), nabízím nìkolik bleskových receptù nejen jídlo je to hlavní. Základem je chléb a rohlíky, na které se ostatní maže, plácá, nebo se pøikusuje. Zkuste uhníst tøenou nivu s køenem, ochu te malièko koòakem nebo brandy a ozdobte sekanými oøechy. Chy te si slaneèka, umelte na strojku, co se mu øíká mlýnek. Nakrájejte na kostièky kyselou okurku a všechno smíchejte s 10 dkg másla. Asi 20 dkg nakrájeného pórku poduste na másle, pøidejte 4 dkg droždí a smažte, dokud se puch nezmìní na vùni. Vmíchejte 3 vejce, osolte a po ztuhnutí zpestøete kapièkou keèupu. Máte hermelín? Utøete ho s máslem, pøistrouhnìte jablko, zdobte paprikou. Na pánvièce zahøejte 3 lžíce mléka, vložte na kousíèky nakrájené dva tavené sýry. Míchejte, dokud se nerozpustí. Pøidejte lžièku másla, vejce, sùl, a špetku papriky. Máte-li salám, nakrájejte, vsypte, smíchejte a papejte. Vražedná pomazánka Extáze se dìlá z pivního sýra a másla, cibule, kyselé okurky, hoøèice a ostrého koøení. Semeleme vše a koøením dochutíme do hmoty zvané kušna v plamenech. Semeleme 3 vaøená vejce, moravanku, kousek salámu a tvrdého sýra. Spojíme tatarskou omáèkou. Celer, mrkev, 2 okurky, 2 vaøená vejce a opìt tatarská omáèka. Mrkev strouháme najemno, ostatní na hrubší kousky a spojíme. Smícháme 20 dkg másla, 6 sýrù Vítìz, 15 dkg strouhaného køenu a špetku koøení. A na posledním místì preventivní protichøipková pomazánka. Stejné množství mrkve a køenu nastrouháme a smícháme se š ávou z citronu a trochou jogurtu. Èím ostøejší, tím úèinnìjší. A pokud byste nìkde v lese, nebo u øeky pøeci jenom tu chøipku chytili, nezapomìòte, že nejlépe se vypotíte ve dvou a v jedné posteli! M. BUBENÍKOVÁ Existují jisté meze Co dìlá kontrolní a revizní komise? Protože mì jako obèana zajímalo projednávání rozpoètu mìsta na rok 1998, zúèastnil jsem se 12. bøezna 98 zasedání MZ. Oèekával jsem definitivní rozhodnutí zejména u tak zásadního problému, jakým je nemocnièní monoblok, dále objasnìní nvestice Kè na studii sportovního areálu a urèení majetku mìsta k prodeji (jedná se témìø o 10 mil. Kè). Udivilo mne, že ti, jichž jsem se ptal, o jaký majetek mìsta urèený k prodeji se jedná, nevìdìli. Ti, kteøí by v první øadì mìli zcela pøesnì znát, tonuli v nevìdomosti. Podruhé jsem se podivil nad zpùsobem schválení èástky Kè na projekt Øešení sportovního areálu. Pøekroèila rada svou pravomoc? Existuje zápis z jednání rady (usnesení) a probìhlo výbìrové øízení? Je zadokumentováno? Kdo tento pøípadný pøestupek pominul? Je rozhodování o investicích do tohoto projektu prùhledné? A nakonec mì pøekvapila zpráva o tom, že finance na výstavbu nemocnièního monobloku nebudou, aèkoliv MÚ jednal po celý rok 1997 tak, jako by šlo o hotovou vìc. Došlo nyní k mezikroku ten ovšem navrhlo vedení nemocnice již pøed dvìma roky. Proè bylo tenkrát tohle øešení odsouzeno a nyní opìt vzkøíšeno? Vím dobøe, že vedení mìsta není zdaleka jednoduché a vše se odvíjí od stavu mìstské pokladny. Proto mne zaráží, že se odkládá (a pøitom se pochopitelnì zvyšují finanèní náklady) doøešení vìcí, které jsou prioritní a pøipravují se projekty, na jejichž realizaci peníze nejsou a dlouho nebudou! Zajímalo by mne, napøíklad, zde firma NASA setrvá ve vedení nemocnice i v pøípadì, že k výstavbì nemocnièního monobloku nedojde? Proè byl odmítnut pøevod 3,6 mil. Kè z okresního rozpoètu pro Nemocnici v Sušici? Vzápìtí se nabízejí i další otázky, na nìž má veøejnost právo znát odpovìï (po mnoha mlhavých diskusích). Je pravdou, že smlouva s dodavatelem projektu na sp. areál byla podepsána bez schválení rady a zastupitelstva? Jak zdùvodní dodateèné schválení zastupitelstvo? Také majetek mìsta by mìl být vhodnì obhospodaøován. I tady však marnì pátrám po zcela konkrétní odpovìdi. Chtìl bych vìdìt, o který majetek urèený k prodeji se jedná, i to, jakým zpùsobem pokraèuje pøevod kasáren Pod Kalichem a v ul. Nádražní do majetku Mìsta. Kolik projektù bylo v tomto volebním období vypracováno, za jakou cenu a kolik jich bylo realizováno? A dále: Jak dopadla kontrola komise architektù? Jaké je vyjádøení kontrolní a revizní komise ke zmiòované kontrole? Jakým zpùsobem tato komise reagovala na skuteènost, že smlouva za Kè byla podepsána bez kladného vyjádøení zastupitelstva???! Doufám, že se v našem mìstì s jeho vedením situace mnoho vyøèeno, málo zodpovìzeno rapidnì zmìní. K lepšímu. MVDr. A. Herza

7 Zveme vás do kina Kultura strana 7 Filmový klub Stùj, nebo se netrefím! Píše se duben roku 1945 a malebná Ïáblùv ostrov Leží na okraji Atlantiku, pod ledovým krajina v okolí obce Kopysky budí dojem, že se nic zvláštního nemùže stát. Což je ovšem osudný omyl Autoøi nejnovìjší èeské situaèní komedie (scénáø Miloò Èepelka a Jiøí Šebánek) vyšlou své hrdiny na køivolakou cestu plnou omylù, pøevlekù a zámìn a všechno to odstartuje èerný spojenecký pilot. Události se dají do pohybu a jako lavina na sebe nabalují další a další pohromy. Ve filmu uvidíme vtipné situace a uslyšíme vtipné dialogy a jeho výrazným kladem je vynikající herecké obsazení. Za všechny jmenujme Josef Abrhám, Ivana Chýlková, Jiøí Bartoška, Pavel Køíž, Pavel Landovský, Milan Šteindler a další. krunýøem, propalovaný sopkami a žhavými gejzíry. Na ètvereèním kilometru tady potkáte tøi drsné, málomluvné seveøany, kteøí se buï vracejí z rybolovu nebo zrovna nastupují na šichtu do továrny na rybí konzervy. Jsou chudá, pováleèná padesátá léta a Island na první pohled nevypadá na pozemský ráj. Ti, kteøí žijí na pøedmìstí Reykjavíku v hangárech, jež tu zbyly po americké armádì, by o tom mohli vyprávìt. V popøedí se odehrává osud manželù Thomase a Karolíny, jejichž život je rozdìlen mezi tvrdou práci a pokusy o výchovu vnukù, které jim zanechala podnikavá dcera, jež vèas odjela hledat štìstí do Ameriky. Oscarový režisér a scénárista Fridrik Thór Fridriksson je jedním z mála tvùrcù, kterým se Hra Pøed dvìma lety natoèil režisér David podaøilo pøekroèit lokální rámec islandské kinematografie a uvádìný film Fincher divácky úspìšný film Sedm a nyní se vrací s pøíbìhem, který nechává diváka do posledního okamžiku v absolutním napìtí. byl ocenìn na MFF v Karlových Varech. Èerpáno z filmového èasopisu Cinema a informaèních materiálù filmových V souèasné dobì je film v èele amerického žebøíèku. Hrdinou snímku je bankéø Nicholas (v podání Michaela Douglase), znudìný životem, který v den svých narozenin dostává od bratra dárek hru a jeho život se zaèíná mìnit. Ocitá se v nebezpeèí, pøekonává nástrahy a nakonec zjiš uje, že hraje o život. Muž, který vìdìl pøíliš málo Komedie o muži, který se v cizí zemi náhodnì pøiplete do cesty rafinovanému špionskému spiknutí na zavraždìní významného politika, je typickým pøíbìhem o nevinném hrdinovi, vrženém doprostøed nepochopitelné intriky. Pøíznivci komika Billa Murraye si pøijdou na své. distributorù. sz Èeská soda Støihový film o trapných reklamách, ješitných politicích, diskusních poøadech a posledních vìcech èlovìka. Filmový sestøih toho nejlepšího, co nám Èeská soda za 5 let své existence pøinesla, je nejen zprávou o stavu humoru v èeských polistopadových zemích, ale i svìdectvím o naší drahé televizi a její superprogramech. Uvidíme tu staré filmy v nových souvislostech, major Zeman se pustí do svého jedenatøicátého pøípadu, primáø Sova se s námi podìlí o krásy ortopedie, zasoutìžíme si v Risku, stihneme desítky reklam a zopakujeme si i pár dùležitých slovíèek v populárním kurzu nìmeckého jazyka Alles Gute! Pøijïte se pobavit, protože tento film je urèitì pøíjemným zpestøením souèasného programu v kinech a zasmìjete se, jako u èeského filmu už dlouho ne. Je to milý chlapec, a proto pojede do Ameriky Muzeum Šumavy v roce 1998 Pøesto, že bìhem zimních mìsícù jsou expozice Muzea Šumavy v Sušici i Kašperských Horách pro veøejnost uzavøené, za zdmi všech objektù panuje èilý ruch. Pøedevším se pøes zimu provádí dùkladný úklid všech expozic vèetnì vitrín a exponátù v nich, mytí oken, malování, lakování podlah atd. Jedná se o hezkých pár set metrù ètvereèních podlah a sklenìných ploch a o stovky exponátù, které je tøeba s maximální opatrností vyndat, oèistit a vrátit na pùvodní místo. Není to vùbec snadné, staèí se podívat, kolik desítek krabièek od zápalek je v jedné vitrínì v sušické expozici sirkaøství, èi kolik køehké krásy je pohromadì v jedné vitrínì ve skláøské expozici muzea v Kašperských Horách. Na zaèátku bylo sice uvedeno, že v zimì jsou muzea uzavøená, ale pøedem ohlášeným výpravám (zejména školám Po otevøení v roce 1992 v pøírodì) umožòujeme vstup do muzea i v tomto období. Bìhem letošní zimy, která nebyla pøíliš štìdrá na sníh, využívali této možnosti i poèetné skupiny lyžaøù. Kromì toho se samozøejmì pøipravují i výstavy pro letošní rok. Na co se tedy mohou návštìvníci tìšit? Muzeum Šumavy v Kašperských Horách nabídne tøi celosezónní výstavy. První bude výstava Ohrožená pøíroda, kterou pøipravilo pøírodovìdné oddìlení muzea. Hlavním tématem výstavy bude ochrana pøírody a èinnost Stanice pro handicapované živoèichy, která pracuje pøi muzeu již desátý rok a kterou prošlo nìkolik desítek nejrùznìjších živoèichù s nejrùznìjšími poranìními (pøedevším drobní savci a ptáci), jimž bylo poskytnuto ošetøení a byli v naprosté vìtšinì vráceni zpìt do volné pøírody. Nìkolik jedincù je však poškozeno natolik, že život ve volné pøírodì by znamenal jejich velmi rychlý konec, a proto jsou ve stanici umístìni trvale, nebo jsou pøevedeni do jiného obdobného zaøízení. Další velmi zajímavá výstava nese název Sklo a kovy secese a je uspoøádaná ve spolupráci s muzeem v Karlových Varech. Tøetí, divácky velmi atraktivní výstavou, bude výstava podmaleb na skle ze sbírek Muzea Šumavy, doplnìná zápùjèkami z øady dalších muzeí. Tuto výstavu pøipravujeme spoleènì s Etnografickým ústavem ÈAV v Praze. Všechny uvedené výstavy budou zahájeny v prùbìhu mìsíce kvìtna a potrvají až do konce øíjna letošního roku. Také v sušickém muzeu pøipravujeme øadu zajímavých výstav. V kvìtnu zahájíme již tradiènì výstavou výtvarných prací dìtí ZUŠ Sušice a soubìžnì bude probíhat výstava prací dìtí ze ZŠ Komenského. K tomu lze jen poznamenat, že je velmi potìšující, že sušické školy také spolupracují s muzeem velice dobøe již ètvrtý rok. Na tyto výstavy se dìti pøipravují již nìkolik mìsícù pøedem a pod vedením svých uèitelù si je také instalují. Muzeum, které pro nì bývá mnohdy jen strnulou a nezáživnou institucí, se tak stává místem, kde mohou ukázat svým rodièùm, známým a nakonec i celé øadì návštìvníkù své nadání, schopnosti a fantazii. V èervnu probìhnou výstavy výtvarných prací J. Šlechty a J. Svobody. Na prázdniny chystáme zajímavou výstavu vìnovanou historii a souèasnosti domù na sušickém námìstí. V druhé výstavní síni se návštìvníci seznámí s tím, jak se pralo a žehlilo za našich babièek a prababièek na výstavì nazvané Velké prádlo. A koneènì v záøí a v øíjnu chystáme výstavu o lidové architektuøe na Šumavì, která by mìla shrnout výsledky dlouhodobého výzkumu, na nìmž se muzeum podílí již od roku V souèasné dobì mohou návštìvníci Kašperských Hor navštívit v Galerii muzea výstavu obrazù a kreseb Zdeòka Rumlera z Plznì, která je doplnìna ukázkami souèasné produkce sklárny v Annínì, a do 13. dubna je v muzeu v Kašperských Horách otevøena výstava Velikonoce na souèasné Šumavì, která navazuje na velmi úspìšnou výstavu Šumavské vánoce. Vìøím, že výstavy se budou návštìvníkùm líbit a že budou ze všech tøí muzeí, která tvoøí souèást Muzea Šumavy, odcházet spokojeni, jako tomu bylo v pøedchozích letech. ZDEÒKA ØEZNÍÈKOVÁ. nedìle 19. dubna J. K. Tyl Palièova dcera Praha Národní divadlo. Hrají: I. Janžurová, V. Galatíková, Z. Bydžovská, V. Postránecký, O. Kaiser, A. Švehlík, J. Vala a další. Odjezd autobusu v hod. z nábøeží v Sušici. Zaèátek pøedstavení ve hod. Vyprodáno! støeda 29. dubna Galaveèer módy 98 Strakonice Moderuje Pavel Poulíèek, host veèera Michal David. Modely pøedvádìjí nejlepší èeské modelky. Odjezd autobusu z nábøeží v Sušici v hod. Zaèátek programu ve hod. Cena zájezdu: 170 Kè (doprava, vstupenka). Pøihlášky v kanceláøi MKS nejpozdìji do sobota 9. kvìtna J. K. Tyl Palièova dcera Zadáno pro nemocnici. Letní zájezdový program sobota 20. èervna Sen noci svatojanské Otáèivé hledištì Èeský Krumlov sobota 11. èervence Dvùr Králové nad Labem návštìva ZOO safari sobota 25. èervence Zámek Kynžvart a pøírodní rezervace SOOS u Chebu sobota 8. srpna Konopištì a botanická zahrada Prùhonice sobota 15. srpna Kouzelná flétna Otáèivé hledištì Èeský Krumlov. Spoleènì u støíbrného plátna V prvním ètvrtletí letošního roku se k naší velké radosti znaènì zvýšila návštìvnost našeho kina. Už v loòském roce se objevily první známky toho, že návštìvníci se do kin vracejí a že sledování filmu v kinosále má proti videu své výhody. Tak jako v minulém roce jsme kromì programu na každý den zajistili promítání pro školy, pøedstavení Filmového klubu a navíc pøehlídku Projekt 100. Pøehlídka byla urèitým pokusem rozšíøit pestrost nabídky v kinì a uspokojit i nároèné diváky. Návštìvnost na tìchto filmech byla velmi rozdílná, v prùmìru pøibližnì 20 osob na jednom promítání. Možná pøíštì, bude-li nabídka filmù zajímavá, pøijdou i ti diváci, kteøí si nevybrali nebo si neudìlali èas. A nyní nìkolik èísel o výsledcích kina za mìsíce leden až bøezen: poèet filmových titulù 56 z toho premiér 42 poèet divákù z toho: poèet školních pøedstavení 4 poèet dìtí 918 poèet pøedstavení FK a Projektu poèet divákù 195 Pro vaše porovnání v roce 1997 byla návštìvnost kina za ètvrtletí prùmìrnì divákù. Žebøíèek nejúspìšnìjších filmù: titul prùmìrný poèet divákù repríza na 1 pøedstavení 1. Titanic 228 osob èervenec 2. Bean 221 osob duben 3. Vetøelec: Vzkøíšení 138 osob èervenec 4. Muži v èerném 131 osob duben 5. Sopka 76 osob èervenec 6. Knoflíkáøi 68 osob èervenec 7. Svatba mého nejlepšího pøítele 64 osob duben 8. Hvìzdná pìchota 60 osob srpen 9. Ztracený svìt 58 osob 10. Šakal 54 osob srpen Všechny uvedené úspìšné filmy budeme opakovat, mùžete je v našem kinì tedy ještì nebo znovu vidìt. A nakonec samozøejmì nabídka atraktivních titulù v pøíštím ètvrtletí: Duben: Stùj nebo se netrefím, Hra, Èeská soda Kvìten: Sbìratel polibkù, Flubber, Sedm let v Tibetu, Mandragora Èerven: Mrtvej brouk, Amistad, Jezerní královna, Lepší už to nebude, Muž se železnou maskou, Postman, Vlasy, Koule Podrobné programy najdete v programových skøíòkách kina, na plakátech, v Sušických novinách. Pøijïte, tìšíme se na vaši návštìvu. sz Knihy, gramofonové desky, sbírky známky, pohlednice, fotografie aj., videokazety, CD, drobné ozdobné pøedmìty, hraèky a hry už je nepotøebujete? Pøijïte je nabídnout zájemcùm do Sokolovny v sobotu 25. dubna. Je tu pro vás ŠANCE. Prodejci si mohou v kanceláøi MKS za poplatek 60 Kè zajistit prodejní místo na dobu od 9 do 17 hodin. Hlaste se ihned kapacita míst je omezena!

8 strana 8 Na Mezinárodních policejních hrách SKP Sušice uspìl Èlenové sportovního klubu policie Sušice lyžaøi bìžci pokraèovali i v letošní sezónì ve velmi dobré reprezentaci naší TJ. V mìsíci únoru probìhlo policejní mistrovství ÈR v Harrachovì, kde uspìl zejména Karel Nový, který se stal pøeborníkem ÈR v bìhu na 10 km volnou technikou a v bìhu na 15 km klasickým zpùsobem skonèil na 2. místì, kdy mu zlatá medaile utekla o pouhých 7 vteøin. V kategorii nad 40 let se další náš závodník Václav Kopaèka umístil 2 na 4. místì. Oba lyžaøi spoleènì s hokejistou Jiøím Zedníkem se zúèastnili také 13. roèníku Mezinárodních policejních zimních her, které se konaly v rakouském Insbrucku. Pøedchozí roèníky se odehrávaly na americkém kontinentì, poprvé tedy mohli policisté z celého svìta porovnat své sportovní výkony na evropské pùdì. Her se zúèastnilo více než 600 policistù ze 17 státù a zmìøili své síly ve tøech disciplinách ve sjezdovém lyžování, bìhu na lyžích a ledním hokeji. Je potìšitelné, že i zde naši sportovci uspìli. Václav Kopaèka ve své vìkové kategorii obsadil 2 tøetí místo, Karel Nový byl 2 ètvrtý a hokejový tým, který byl utvoøen z jihoèeských policistù, k pøekvapení všech úèastníkù skonèil na druhém místì, když postupnì vyøadil týmy Rakouska, SRN a USA. Ve finále však nestaèil na mužstvo ze Švédska. Náš zástupce Jiøí Zedník patøil k oporám týmu a vstøelil nejkurióznìjší branku celého turnaje. Vystøelil od modré èáry smìrem na branku, kde trefil pukem do hlavy svého spoluhráèe a od hlavy se puk odrazil do branky. Tento gól rozhodl o vyøazení týmu USA z další soutìže. Výbor SKP Sušice dìkuje svým zástupcùm za dobrou reprezentaci a pøeje jim mnoho dalších sportovních úspìchù. VÝBOR SKP SUŠICE Divize mužù: Tatran Prachatice TJ Sušice 2:2 (2:1). Cenný bod získali hosté, za které skóroval z penalty Hubáèek, a vyrovnávací gól dal Stanìk. TJ Sušice SK Milevsko 4:2 (0:2). Domácí po nevýrazném výkonu v prvním poloèase prohrávali 2:0, po zmìnì stran se ale zlepšili a ètyømi brankami dokázali vývoj utkání obrátit. Autorem dvou branek domácích byl Hrubec, po jednom gólu pøidali Slivoò a Rovòan. Sekretáø TJ Sušice Vratislav Krulich k zápasu s Milevskem øekl: Ze zápasu jsme mìli trochu obavy, nicménì úvod patøil Sušici. Hosté ale hráli dobøe v obranì a spoléhali na brejky a z jednoho z nich se ujali vedení. My jsme znervóznìli, nedaøilo se nám a inkasovali jsme druhou branku. V prvním poloèase hráli dobøe jen Stanìk a Hoda. Po zmìnì stran jsme dali rychlou branku a pak bojovností vývoj zápasu obrátili v náš prospìch. Závìr utkání byl naší exhibicí. Sport FOTBAL Divize dorostu: Motorlet Praha TJ Sušice starší 1:1 (0:0). Hosté uhráli cennou remízu, i když v prvním poloèase si vytvoøili øadu šancí. Autorem branky Sušice byl Holeèek. Motorlet Praha TJ Sušice mladší 1:2 (1:2). Neèekané vítìzství Sušice nad vedoucím týmem tabulky. O obì branky hostù se postaral Prexl. TJ Sušice FC Pøíbram starší 0:3 (0:1). Sušice byla favorizované Pøíbrami v prvním poloèase vyrovnaným soupeøem, v druhé pùli byli hosté lepší, dvakrát skórovali a odvezli si všechny tøi body. Trenér Jaroslav Stanìk: V prvním poloèase jsme byli Pøíbrami vyrovnaným soupeøem, po zmìnì se nám pøestalo daøit v osobních soubojích, naopak Pøíbram ještì dvakrát skórovala a pak už jen kontrolovala své vítìzství. TJ Sušice FC Pøíbram mladší 0:2 (0:1). Ve vyrovnaném zápase byli støelecky úspìšnìjší hosté, kteøí získali i všechny body. Oblastní pøebor žákù: TJ Sušice Viktoria Mariánské Láznì starší 1:0. Vítìzství zajistil domácím svým gólem Šimáèek. TJ Sušice Viktoria Mariánské Láznì mladší 0:0. Ani jeden ze soupeøù se z branky neradoval, a tak se body nakonec dìlily. TJ Pøeštice TJ Sušice starší 0:2. Cenné vítìzství zajistili hostùm svými brankami Kopal a Lukeš. TJ Pøeštice TJ Sušice mladší 0:3. Za Sušici skórovali Musil, Šimáèek a Prchlík. Trenér starších žákù TJ Sušice Václav Kotrba: Oba zápasy pro nás byly velice tìžké, protože jsme v ani jednom z nich nemohli nastoupit kompletní. Do Mariánských Lázní jsme jeli pouze v jedenácti Kluci podali taktický výkon a vybojovali tìsné vítìzství. Proti Pøešticím nám kvù- li chøipkové epidemii chybìli dokonce tøi hráèi základní sestavy. Naším cílem byla remíza, ale kluci zabojovali a dokázali vyhrát. S výsledky obou zápasù jsem velmi spokojen. Okresní pøebor mužù: Tatran Dlouhá Ves TJ Sušice B 1:1. Bod pro hosty zajistil z pokutového kopu Trèman. Mistrovské zápasy TJ Sušice Divize mužù: 11. dubna: SK Èeské Budìjovice B TJ Sušice. 19. dubna: TJ Sušice SK Strakonice. Divize dorostu: 11. dubna: Libuš Praha TJ Sušice 18. dubna: TJ Sušice 1. FC Roudná. Oblastní pøebor žákù: 11. dubna: TJ Sušice ZÈE Plzeò (od a hodin) 18. dubna: Jiskra Aš TJ Sušice. Okresní pøebor mužù: 13. dubna: TJ Sušice B TJ Strážov B. ELEKTRONICKÉ ŠIPKY CYKLISTIKA V Plzni byl nejlepší Miroslav Šíma Dalšího turnaje Masters Bohemia Dart Cup v elektronických šipkách, který tentorkáte hostila Plzeò, se zúèastnila šestièlenná výprava sušických šipkaøù ve složení Vlastimil Míèka, Miroslav Šíma, Tomáš Ulrych a Josef Šedivý. V konkurenci 94 hráèù si vedl nejlépe Miroslav Šíma, který obsadil vynikající druhé místo. Tìsnì za medailovými stupni na 4. pøíèce skonèil Ladislav Kaiser, na místì figuroval Josef Zahradník a na pøíèce se umísitl Tomáš Ulrych. Další dva šipkaøi SK MBC Sušice Vlastimil Míèka a Josef Šedivý skonèili spoleènì na místì. V èele Sušice Open stále V. Míèka V pøedminulém kole seriálu šipkových turnajù jednotlivcù Sušice Open, které se tentokráte zúèastnilo 24 hráèù vèetnì dvou žen, vybojoval prvenství Èestmír Slovák z Kašperských Hor pøed Miroslavem Šímou z SK MBC Sušice a Josefem Zahradníkem z téhož klubu. Výbornì si vedla Petra Netrvalová ze Sušice, která se dokázala prosadit až na 6. místo. V prùbìžném poøadí se v èele soutìže stále drží Vlastimil Míèka z SK MBC Sušice, který tentokráte skonèil na místì. Výsledky : 1. Èestmír Slovák Kašperské Hory, 2. Miroslav Šíma SK MBC Sušice, 3. Josef Zahradník SK MBC Sušice, 4. Jan Šírek Exitus Kolinec, David Rubáš Klatovy, Petra Netrvalová Sušice, Jiøí Pavloviè SK MBC Sušice, František Ferus SK MBC Sušice, Pavel Tesaø Laguna Kolinec, Jan Brucháè Keply, Jan Kudlic Laguna Kolinec, Vlastimil Míèka SK MBC Sušice. Sušice Open pro Školu Zdenìk Škola z Velhartic se stal vítìzem dalšího turnaje v elektronických šipkách jednotlivcù, který pravidelnì každý ètvrtek organizuje v restauraci U Chovatelù v Sušici agilní oddíl SK MBC Sušice. Tentokráte se na nìm sešlo tøiatøicet vyznavaèù šipkového sportu, když pøijeli hráèi i z Plznì a Horažïovic. V konkurenci mužù si velice dobøe vedla i jediná žena Mirka Maršátová z Klatov, která se umístila na celkové pøíèce. Výsledky: 1. Z. Škola (Velhartice), 2. P. Tuèek (Keple), 3. J. Zahradník (SK MBC Sušice), 4. J. Šmrha (Sympact Plzeò B), J. Jirka a V. Míèka (SK MBC Sušice), M. Kopelent (Hlavòovice) a F. Ferus (SK MBC Sušice), M. Maršátová (Klatovy), J. Kudlic (Laguna Kolinec), J. Tomášek (Sympact Plzeò B), M. Rychtera (Rabí). Sušice porazila vedoucí Sympact Plzeò A V dalším kole extraligy družstev v elektronických šipkách si hráèi SK MBC Sušice vedli výbornì, když porazili vedoucí tým tabulky Sympact Plzeò a oplatili tomuto týmu porážku. I pøesto ovšem sušiètí šipkaøi figurují na druhém místì tabulky, když mají horší skóre než jejich soupeø. Josefovský turnaj v Sušici Tøicet šipkaøù se sešlo minulou sobotu v restauraci U Chovatelù v Sušici, kde SK MBC Sušice ve spolupráci s Cykloservisem Míèka Sušice uspoøádal Josefovský turnaj v elektronických šipkách. Aèkoli se na první dvì medailové pøíèky probojovali šipkaøi poøádajícího SK MBC Sušice, dokázali se mezi nejlepší prosadit i závodníci z Domažlic, Kolince, Velhartic, Èeského Krumlova, Hlavòovic, Zadova, Žichovic èi Churáòova. Vlastimil Míèka z SKMBC Sušice patøí mezi nejvìtší propagátory šipkového sportu. Hraje extraligu i I. ligu družstev. V Sušici organizuje každý týden šipkové turnaje jednotlivcù pod názvem Sušice Open. Na poøadu byla soutìž jednotlivcù i párù. Vítìzem v soutìži jednotlivcù se pøi neúèasti extraligových hráèù SK MBC Sušice Josefa Šedivého a Ladislava Kaisera stal jejich oddílový kolega Miroslav Šíma, když zvítìzil pøed dalším šipkaøem poøádajícího SK MBC Sušice Jiøím Jirkou. Tøetí pøíèka patøila Davidu Špalkovi z Domažlic. Poøadí na dalších místech bylo následující: 4. Jan Šírek Exitus Kolinec, Zdenìk Škola Velhartice, František Ferus SK MBC Sušice, Michal Krèma Èeský Krumlov, Jan Kudlic Laguna Kolinec, Vlastimil Míèka SK MBC Sušice, Vladimír Kopelent Hlavòovice, Vojtìch Šafáø Sušice, Ondøej Oldøich Zadov, Jaroslav Jaroš SK MBC Sušice, Miroslav Pena Žichovice, Martin Pešl Churáòov, Vlastiml Holeèek Žichovice. Domácí volejbalistky skonèily druhé Sedmý roèník volejbalového turnaje žen O pohár mìsta Sušice uspoøádal v tìlocviènì ZŠ Lerchova ulice v Sušici za úèasti osmi týmù sušický oddíl odbíjené. Zúèastnìné týmy byly rozdìleny do dvou skupin, ve kterých se hrálo systémem každý s každým na dva sety. Výsledná tabulka pak urèila dva nejlepší celky, které postoupily do finálových bojù. Ve finálové skupinì se hrálo opìt systémem každý s každým, tentokráte na dva vítìzné sety, když do tabulky se zapoèítávaly i výsledky ze vzájemných zápasù v základních skupinách. Ze skupiny A postoupily do finále volejbalistky TJ Sušice A a Vimperka, ze skupiny B si postup do elitní ètyø- ky zajistily hráèky TJ Klatovy a TJ Strašín. Celkové prvenství vybojovala TJ Klatovy, která v rozhodujícím zápase o první místo porazila TJ Sušice A 2:0 na sety (15:12 a 15:11). Tøetí pøíèka patøila Vimperku, ètvrté skonèily hráèky TJ Strašín. Bojovalo se také o umístìní na celkovém místì, když nejlépe si vedly hráèky Radomyšle, které nakonec získaly 5. místo. Šesté byly Štáhlavy, sedmé Janovice a turnaj osmým místem uzavøelo domácí béèko. Turnaj sponzorsky podpoøili tito podnikatelé a firmy: Pekaøství Rendl Sušice, Sklárny Rückl a syn Annín, Dárky Adamcová Dlouhá Ves, Potraviny Chmelík, Foto Fišer a Potraviny Pitra. Cyklisté Jiko Èácha Sušice se peèlivì pøipravují na blížící se sezonu Šumavské unie amatérských cyklistù Deset èlenù cyklistického oddílu Jiko Èácha Sušice se pøipravuje na blížící se silnièní cyklistickou sezonu. Jejich hlavním cílem je úèast v letošním seriálu závodù Šumavské unie amatérských cyklistù Ramala Cup Ramala Cup, který si bìhem tøí roèníkù získal velkou oblibu cyklistù z prakticky z celého západoèeského regionu a v letošním roce se skládá ze 13 závodù, zavítá zásluhou Jiko Èácha a Zbyòka Pokorného i na Sušicko. Úvodní závod seriálu se jede už 19. dubna v Klatovech, kde je na poøadu èasovka jednotlivcù na 20 km Klatovy Švihov a zpìt. Cyklisté z Jiko Èácha Sušice jsou poøadatelem pátého závodu seriálu Š. U. A. C., který se pod názvem Šumavské okruhy Jiko Èácha Sušice 98 uskuteèní 31. kvìtna. Zbynìk Pokorný je poøadatelem závìreèného závodu Ramala Cupu, kterým je populární èasovka Sušice Modrava. V letošním roèníku Šumavské unie amatérských cyklistù budou oddíl Jiko Èácha Sušice reprezentovat tito cyklisté: Pavel Èácha, Václav Procházka, Karel Dvoøák, Vladimír Èeøovský, Zbynìk Pokorný, Vladimír Koubek, Richard Nový, Vladimír Cervan, František Babický a Petra Procházková. STOLNÍ TENIS Dalším kolem pokraèovala Sušická skupina okresního pøeboru II. tøídy ve stolním tenisu družstev. V èele tabulky jsou stolní tenisté Tatranu Dlouhá Ves B, kteøí v prùbìhu soutìže dosud neprohráli. Na svém kontì mají osm vítìzství a 24 bodù. Druhá je TJ Nalžovské Hory, která získala 12 bodù, stejnì jako tøetí Žichovice. Tatran Dlouhá Ves B TJ Nalžovské Hory 10:0. Zápas byl jasnou záležitostí domácích, kteøí vyhráli všechna utkání. Tatran Dlouhá Ves B TJ Žichovice 6:4. Nejlepším hráèem domácích byl Lariš, který získal tøi body ve dvouhrách a navíc s Kopou pøidal bod ve ètyøhøe. TJ Žichovice Nalžovské Hory 2:8. Za žichovické stolní tenisty uhrál dva body Sváta. TJ Nalžovské Hory TJ Žichovice 6:4. TJ Žichovice Tatran Dlouhá Ves B 1:9. Dlouhoveští stolní tenisté dovolili Žichovicím uhrát pouze jeden bod. TJ Nalžovské Hory Tatran Dlouhá Ves B 0:10. Další bezkonkurenèní vítìzství Dlouhé Vsi.

9 Inzerce strana 9

10 strana 10 Inzerce

11 Inzerce strana let pøíjmu televize v Sušici Psal se rok Ve svìtì si razila cestu televize a Praha rovnìž zahájila po nìkolikaleté pøípravì vysílání èsl. televizního programu. Stalo se tak 1. kvìtna 1953 z prvního studia, které bylo v bývalé Mìš anské besedì ve Vladislavovì ulici na Novém Mìstì v Praze. První vysílání zahájili populární herci Jaroslav Marvan a František Filipovský. Televize, jako moderní prostøedek šíøení informací, zábavy a kultury, se rychle stala zájmem široké veøejnosti a jinak tomu nebylo ani v Sušici. V té dobì byl v provozu pouze vysílaè Petøín, ale jeho tehdejší výkon umožòoval pøíjem jen velmi slabého signálu, a to jen na výše položených místech na Sušicku. Daleko silnìjší byl signál sousedních bavorských rakouských televizních vysílaèù. Dne zahájil zkušební provoz druhý televizní vysílaè Ostrava Hoš álkovice. Podle programu vládní komise pro výstavbu televize v ÈSR a zprávy, která byla zveøejnìna v tisku, kryly dosavadní dva televizní vysílaèe v èeských zemích (Praha a Ostrava) jen asi 30 % území. Kvalitnìjší pøíjem na území západních a jižních Èech mìl zajistit vysílaè na Kleti v jižních Èechách, který mìl být uveden do provozu dnem V západních Èechách mìl zlepšit pøíjem vysílaè Krašov, ale jeho výstavba se mìla zahájit teprve v r Pøesto však podle studie vládní komise mìla zùstat nìkterá místa nepokrytá signálem a mezi nimi byla bohužel i oblast Sušicka. Pøes tyto krajnì nepøíznivé podmíny televiz- ního pøíjmu pøibýval poèet koncesionáøù, další lidé si poøizovali televizní pøijímaèe a pro získání alespoò nìjakého pøíjmu stavìli rùzná, vìtšinou málo úèinná anténní monstra, ale o trochu kvalitním pøíjmu bylo možné jen tìžko uvažovat. Tato skuteènost a nejasné vyhlídky na budoucí zlepšení pøíjmu televizního signálu v Sušici byly podnìtem nìkolika málo nadšencùm pokusit se o amatérské øešení vzniklého stavu. Tím bylo vybudování pøenosové aparatury a její instalace v chatì na vrchu Svatobor. V oné dobì bylo možné nìco takového podniknout jedinì pod hlavièkou radioklubu Svazarmu, kde se sdružovali radioamatéøi, jediná organizace, která mohla a smìla zamýšlenou akci realizovat. Mezi první iniciátory této myšlenky patøil Jan Kùrka, který v té dobì byl zamìstnán jako mistr výrobního výcviku ve škole místního hospodáøství v Poštovní ulici v Sušici, Jan Foøt, vedoucí telekomunikaèního okrsku v Sušici, Fr. Strasser, dìlník radioamatér, npor. Ant. Jirava, spojaø útvaru Pohranièní stráže, kpt. Jos. Mráz, spojaø armády. Spolu s tím, jak se tato myšlenka dostávala do povìdomí veøejnosti, pøibývali další zájemci, kteøí byli ochotni pøiložit ruku a dát svoje znalosti ve prospìch této vìci. Nastal èas hledání a získávání poznatkù, odborné literatury byl naprostý nedostatek a pokud existovala, nebyla pro lidi, kteøí mìli chu pustit se do tak nároèné práce, dostupná. Za zmínu stojí i to, jaké starosti nastaly, když se ovìøovaly možnosti pøíjmu televizního signálu z vysílaèe Petøín na Svatoboru. Na operaèním oddìlení u vojákù byl proto vypracován prùøez terénem Svatobor Petøín a bylo zjištìno, že na této pøímce je nìkolikeré terénní pøevýšení a pøesto pøíjem z Petøína na Svatoboru byl. To bylo na sklonku roku 1957, a když se rýsovala možnost zhotovit zaøízení pro pøenos televize amatérsky, vyvstal problém, kde a jak získat finanèní prostøedky a kdo bude zajiš ovat organizaci celé akce vèetnì nezbytných úøedních formalit. Nelehkou prací bylo pøesvìdèit funkcionáøe okresních orgánù a získat jejich podporu, protože v Sušici se už tradiènì všechno nové tìžko rodilo. Po pøekonání nedùvìry k realizaci této nároèné akce se podaøilo dostat celou záležitost na poøad jednání rady ONV v Sušici dne 21. února Podle návrhu Svazarmu byla ustanovena komise pro øízení výstavby retranslaèní stanice. Jejím pøedsedou byl jmenován tajemník ONV Ant. Havlík a èleny byli další funkcionáøi, kteøí z titulu svého zamìstnání nebo zastávané funkce mohli úèinnì pomoci. V této dobì byly v pøedstihu zajiš ovány podmínky, za kterých by bylo možné celé zaøízení postavit a v chatì na Svatoboru instalovat. Chatu mìlo pronajatu od mìsta Sušice družstvo Jednota a v horní èásti byla umístìna vojenská hláska se stálou obsluhou. S velitelstvím divize byla dohodnuta v pøípadì nutnosti pomoc vojákù a pøi výpadku elektrického proudu by byl k dispozici agregát, který tam vojáci mìli. Chata byla sice elektrifikovaná, ale pøíkon nestaèil k napájení všech zaøízení, která se mìla instalovat. Bezpodmíneènou nutností bylo zøídit nový kabelový pøívod v délce 480 metrù a provést nezbytné stavební úpravy dvou místností v chatì, kde mìlo být zaøízení umístìno. Pøi prvním jednání ustavené komise pro výstavbu retranslaèní stanice bylo rozhodnuto, že vybudování bude zaøazeno do akce Z a u ONV bude pro tento úèel zøízeno zvláštní finanèní konto, na které budou soustøeïovány získané finanèní prostøedky. Nakládat s ním bude finanèní odbor ONV podle dispozic a dokladù Svazarmu. Souèasnì bylo dohodnuto požádat o finanèní i jinou pomoc podniky a závody na okrese Sušice. V první polovinì roku 1958 probíhaly horeèné pøípravy, radioamatéøi shánìli na rùzných místech rozumy a dokumentaci, které bylo v té dobì poskrovnu, navštívili radioklub Svazarmu v Jihlavì, který již pøenosovou aparaturu stavìl a bylo navázáno spojení s radioklubem v Domažlicích, který pøipravoval výstavbu podobného zaøízení na vrchu Koráb u Kdynì. Koncem mìsíce února 1958 byly pøípravy tak daleko, že mohla být podána žádost ministerstvu spojù radiokomunikaèní správì o povolení zøídit na Svatoboru retranslaèní stanici, schválená a doporuèená pøíslušnými okresními i krajskými orgány a doložená všemi požadovanými pøílohami. Byl navázán kontakt s Ústøedním radioklubem Svazarmu v Praze, který mìl možnost poskytnout odbornou pomoc, protože mìl k dispozici mìøící zaøízení a urèité kontakty s místy, odkud bylo možné získat souèástky a materiál jinak tìžko dostupný. Jak se pozdìji ukázalo, byli mezi odborníky, kteøí obèas do Sušice dojíždìli, i pøíslušníci speciálního útvaru ministerstva vnitra, povìøení docela jinými úkoly. Pøípravy byly v plném proudu, ale stále chybìlo povolení ministerstva spojù. Po urgenci, která byla podána 26. srpna 1958 cestou ONV v Sušici, dostavila se komise, složená ze zástupcù orgánù, v jejichž kompetenci bylo vydání povolení. Ta kladnì hodnotila dosud provedené pøípravy a celá akce se tedy mohla naplno spustit. 30. záøí 1958 byli na ONV v Sušici pozváni øeditelé a pøedsedové záv. výborù z rozhodujících podnikù a závodù na okrese, byli seznámeni s plánovanou výstavbou televizního pøevadìèe a požádáni o pomoc, což mìlo velmi kladnou odezvu. Už na místì byl dán pøíslib, že n. p. Solo vedle fin. pøíspìvku Kès zhotoví ve svých strojních dílnách šasi pro aparaturu a vysílací anténu. OSP pøislíbil provést zdarma stavební úpravy ve dvou místnostech chaty, kde bude aparatura instalována a že dodá cihly a písek na podsypání a zakrytí celé kabelové trasy. MNV v Sušici, který je vlastníkem chaty, že dá pøedmìtné místnosti do bezplatného užívání. Národní podnik PAP vìnuje Kès a jeho zamìstnanci vykopají 50 bìžných metrù kabelové trasy. ONV že pøesune na konto stanice Kès z doplòkového rozpoètu a jeho zamìstnanci vykopají také 50 m kabelové trasy. Strojní a traktorová stanice že zhotoví ve svých dílnách pøijímací anténu. Pomoc pøislíbili i ostatní pøítomní. Pokraèování pøíštì. K. TREGLER

12 strana 12 Kultura Oblastní kulturní pøehled od 10. do 24. dubna 1998 SUŠICE Program kina Zaèátky pøedstavení, není li uvedeno jinak, vždy ve hod. Tituly oznaèené uvádíme premiérovì. Podrobné informace o zajímavých filmech uvádíme na str (pátek sobota) Muži v èerném Úspìšná akèní sci-fi komedie z produkce Stevena Spielberga v hl. rolích T. L. Jones a Will Smith. Velká podívaná, filmové triky, humor. USA, titulky, 98 min., od 12 let (nedìle úterý) Stùj nebo se netrefím Nejnovìjší èeská støelená komedie s jediným výstøelem a exkluzivním hereckým obsazením. ÈR, 80 min., pøístupný (støeda ètvrtek) Hra Jde opravdu jen o hru pro znudìného boháèe nebo vlastnì o život? Michael Douglas v hl. roli filmu, který je v souèasnosti nejúspìšnìjší v USA. USA, titulky, 128 min., od 15 let (pátek sobota) Tváøí v tváø Agent FBI a terorista dvì tváøe, jeden spoleèný osud. V hl. rolích John Travolta a N. Cage. USA, titulky, 138 min., od 12 let (nedìle pondìlí) Svatba mého nejlepšího pøítele Úspìšná romantická komedie s Julií Robertsovou v hl. roli. USA, titulky, 105 min., pøístupný (úterý støeda) Muž, který vìdìl pøíliš málo Komedie o muži, který plnil misi tak tajnou, že o ní ani sám neví. V hl. roli Bill Murray. USA, titulky, 110 min., pøístupný. 23. (ètvrtek) Filmový klub Ïáblùv ostrov Vyprávìní o Islandu padesátých let. Na MFF v K. Varech obdržel film zváštní uznání Mezinárodní poroty filmových klubù. Island/SRN/Dánsko, titulky, 103 min., od 15 let (pátek sobota) Èeská soda Nejlepší èeská filmová psina všech dob! Sestøih toho nejlepšího. Jen pro silné jedince nebo kolektivy! ÈR, 90 min., pøístupný (nedìle pondìlí) Tajemství loòského léta Nìkdo zná tajemství. Nìkdo se pøichází pomstít. Ví, co provedla skupina mladých lidí minulé léto. Nový horor. USA, titulky, 100 min., od 15 let. Spoleèenská zábava Dancing club Granát, nám. Svobody pátek a sobota hod. Do hod. vstup zdarma. Hotel Paleèek pátek 10. dubna ve hod. Taneèní veèer. Hraje skupina p. Brabce. Sokolovna sobota 11. dubna ve hod. Velikonoèní taneèní zábava v country stylu. Hraje skupina Tendr z Klatov. Vstupné 50 Kè. Pøedprodej vstupenek ihned v kanceláøi MKS. Pøipravujeme: ètvrtek 30. dubna ve hod. Èarodìjnický bál Pro dìti Dùm dìtí a mládeže, nábø. J. Seitze, tel ètvrtek 30. dubna v hod. Slet èarodìjnic. Zábavný podveèer s možností opéci si donesené vuøty. Nejlepší masky budou ocenìny. Divadlo, zábavné poøady Sokolovna Husùv sál úterý 14. dubna v hod Stanislaw Lem Teo svìdì hyp Telechronická optimalizace svìtových dìjin hyperèítaèem aneb První setkání s mimozemskou civilizací. Úèinkuje Antonín Kaška èlen DJKT v Plzni. Pøedplatné P/3, doprodej vstupenek v kanceláøi MKS. støeda 21. dubna Severní vítr je krutý. Hudební poøad Jaroslava Uhlíøe. Pøedprodej vstupenek v kanceláøi MKS. Besedy, pøednášky Dùm pension ètvrtek 16. dubna ve hod. Køeslo pro hosta. Ladislav Zach pøichází s vyprávìním o Austrálii a hrou na dudy. Vstupné dobrovolné. Tìlovýchova, sport, relaxace Tìlocvik pro tìhotné ženy Sokolovna úterý hod. Relax klub posilovna Františka Procházky 119, tel zacvièit v posilovnì si mùžete: pondìlí pátek a hod. nedìle hod. Za hodinu zaplatíte pøedplatné 23 Kè mìsíènì 250 Kè ètvrtletnì 560 Kè v dobì provozu posilovny lze využít solárium pìt minut za 15 Kè. Možnost pronájmu sportovní haly dle dohody. Julius Urbanics masáže, budova Šumavské lesní, a. s., Na Burince 273/III od 9 30 do hod. na objednávky tel , kl. 35. Informace Mìstská knihovna, tel odd. pro dospìlé vèetnì oddìlení nauèné literatury, èasopisy pondìlí, støeda, pátek 8 12 a hod. oddìlení pro dìti pondìlí, støeda, pátek hod. v období prázdnin 8 12 a hod. Rozhledna Svatobor, tel otevøeno dennì hod. Vstupné 5 Kè dospìlí, dìti a dùchodci 3 Kè, dìti do 6 let zdarma Mìstské kulturní støedisko Sokolovna pøedprodej vstupenek na kulturní akce, tel pondìlí ètvrtek a hod. redakce SN tel Sokolovna tel Pokladna kina otevøena od hod., tel HARTMANICE Muzea, výstavy Muzeum Dr. Šimona Adlera otevøeno støeda nedìle hod. Stálá expozice vìnovaná židovské komunitì regionu. Informaèní støedisko NP Šumava nachází se ve stejné budovì HORAŽÏOVICE Kino Otava (pátek, sobota jen ve hod.) Stùj, nebo se netrefím Bláznivá komedie s plejádou populárních èeských hercù. ÈR, pøístupný (støeda, ètvrtek jen v hod.) Titanic Nejnovìjší filmová verze nejproslulejší lodní katastrofy. USA, titulky, pøístupný (pátek v 20 00, sobota v a hod.) Sám doma 3 Rodinná komedie s novou dìtskou hvìzdou. USA, dabing, pøístupný (støeda ve 20 00, ètvrtek a hod.) Bean Mr. Bean v Americe! V. Británie, titulky, pøístupný (pátek, sobota jen v hod.) Tajemství loòského léta Horor, který nahání strach! USA, titulky, od 15 let. Pøedprodej vstupenek v kinì Otava pondìlí až pátek 9 12 a hod., jednu hodinu pøed zaèátkem pøedstavení. Spoleèenská zábava Kulturní dùm sobota 18. dubna ve hod. Sifon Zaèíná maraton taneèních rockových zábav se známými kapelami. pátek 24. dubna ve hod. Keèup Další zábava s kapelou Keèup. nedìle 26. dubna Posezení s písnièkou Divadlo, koncerty, zábavné poøady nedìle 12. dubna v Velikonoèní koncert Uvádí Volné sdružení horažïovických zpìvákù a muzikantù. Vstupné dobrovolné. pátek 17. dubna v hod. Pøišel na veèeøi Veselohra o tøech dìjstvích uvádí horažïovický divadelní soubor. Vstupné 30 Kè. Informace Pøedprodej vstupenek na všechny kulturní akce i filmová pøedstavení v kinì Otava (hlavní vchod), tel pondìlí pátek 9 12 a hod. Ve stejnou dobu je otevøena pùjèovna videokazet. Mìstské muzeum tel. 0187/ SRNÍ Hotel Srní, tel Vyhøívaný bazén každý den hod. Vstupenky v recepci dìti do 10 let 25 Kè, dospìlí 50 Kè Sauna pondìlí až pátek hod. Poplatek dospìlí 50 Kè/hod., dìti 30/hod. Posilovna pondìlí až pátek hod. Automatický kuželník støeda až nedìle hod. možnost obèerstvení, 100 Kè/hod. Kuleèník støeda až nedìle hod. Masáže pondìlí až pátek hod. ŽELEZNÁ RUDA Muzeum Stálá expozice otevøena úterý sobota 9 12 a hod. nedìle 9 12 KLATOVY Galerie U bílého jednorožce Tomáš Vanìk Barvy laky obrazy, objekty Petr Nikl Prasklá pohádka obrazy, objekty, fotografie Vladimír Janoušek Neznámý kresby, sochy, obrazy Pøednášky Nový vzdìlávací projekt Cesty k porozumìní øeèi souèasného výtvarného umìní úterý 28. dubna (1. stupeò ZŠ) a v (2. st. ZŠ, studenti) Umìní jako osobní zpovìï a výpovìï doby. Pøednáší PhDr. J. Bláha PF UK Praha. Galerie Klenová Miroslav Pacner práce z let , potrvá do Vila manželù Kotrbových Karel Sedlák ze sbírek malíøe Informace z ateliéru sbìratele, potrvá do Kulturní památky Hrad Rabí tel. 0187/ duben sobota a nedìle 9 12 a hod. Organizované skupiny si mohou zajistit rezervaci na den a hodinu písemnì nebo telefonicky. Vstupné 30 Kè, dìti, dùchodci, studenti, vojsko 20 Kè, dìti do 6ti let zdarma, rodinná vstupenka 80 Kè. Hrad Kašperk tel. 0187/ duben, kvìten dennì 9 17 hod. zavírací den v pondìlí, pøipadne li na pondìlí den pracovního volna nebo svátek, zavírací den se pøesouvá na úterý. Vstupné 25 Kè, dìti, dùchodci, studenti, vojsko 15 Kè, dìti do 6ti let zdarma. Hrad Švihov tel. 0186/ duben sobota a nedìle 9 15 hod. mimo tuto dobu je možná dohoda pro organizované skupiny. Vstupné 30 Kè, dìti, dùchodci, studenti, vojsko 20 Kè. Èerná vìž, katakomby Klatovy duben sobota, nedìle, pondìlí 9 12 a hod. Vstupné 12 Kè, dìti 6 Kè. Informaèní støediska NP a CHKO Šumava Sušice, Nuželická 60, tel. 0187/ , otevøeno v pracovní dny 7 15 hod., jinak po pøedchozí dohodì Svinná Lada, tel. 0339/ otevøeno úterý nedìle hod. Železná Ruda, Javorská 154, tel. 0186/ otevøeno úterý sobota 9 17 hod. ÚØEDNÍ HODINY pro vyøizování vašich záležitostí Sušice Mìstský úøad tel pondìlí hod. støeda hod. pátek a hod. úterý a ètvrtek nejsou úøední dny Úøad práce tel (radnice 1. poschodí) pondìlí hod. úterý hod. støeda hod. pátek hod. ètvrtek není úøední den Referát státní sociální podpory OÚ tel (budova polikliniky na námìstí ve dvoøe) pondìlí hod. støeda hod. pátek hod. úterý a ètvrtek není úøední den Vyøizuje se: porodné, rodièovský pøíspìvek, pøíspìvek pìstounské péèe, zaopatøovací pøíspìvek, pohøebné, pøídavek na dítì, sociální pøíplatek, pøíspìvek na bydlení, pøíspìvek na dopravu Notáø (radnice 2. patro) pondìlí hod. Katastrální úøad tel (radnice pøízemí) pondìlí hod. støeda hod. Finanèní úøad tel , , (nemovitosti). Klostermannova ul. 629 (za býv. divizí) pondìlí, støeda hod. Pasové oddìlení Klatovy pracovištì Sušice Policie ÈR jako pravidelný ètrnáctideník vydává Mìstské kulturní støedisko v Sušici. Redakce si vyhrazuje právo vybrat k otištìní pøíspìvky pisatelù podle potøeb SN. Pøíspìvky pøedstavují názory a postoje pisatelù. Adresa redakce: MKS, T. G. M. 120/I, Sušice, tel Aktuální informace o mìstì na INTERNETU: Odpovìdný redaktor PhDr. Ludmila Szvitková. Grafická úprava Milena Hálková, Karel Viták, tiskne Typos Klatovy. Cena 4,80 Kè. Náklad výtiskù. Povoleno OÚ Klatovy pod è.j. 72/ /92. dennì Dopravní inspektorát Klatovy pracovištì Sušice budova Policie ÈR každé sudé úterý hod. TELEFONNÍ ÈÍSLA, která bychom mìli znát: záchranná služba 155 lékaøská pohotovost (poliklinika) požární ochrana 150 policie 158 mìstská policie