Světelné znečištění způsobené umělým osvětlením sjezdovek v Krkonošském národním parku

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Světelné znečištění způsobené umělým osvětlením sjezdovek v Krkonošském národním parku"

Transkript

1 Bujalský L., Březina S., Matějíček L. & Frouz J. 2014: Světelné znečištění způsobené umělým osvětlením sjezdovek v Krkonošském národním parku. Opera Corcontica 51: Světelné znečištění způsobené umělým osvětlením sjezdovek v Krkonošském národním parku Light pollution caused by artificial illumination on downhill ski tracks in the Krkonoše Mts National Park Luděk Bujalský 1, Stanislav Březina 2, Luboš Matějíček 1 & Jan Frouz 1 1 Ústav pro životní prostředí, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Benátská 2, , Praha 2, CZ, 2 Správa Krkonošského národního parku, Dobrovského 3, , Vrchlabí, CZ, Abstrakt V předložené studii jsme se snažili zjistit dosah světla generovaného osvětlením sjezdovek v Krkonošském národním parku a identifikovat hlavní faktory, které šíření ovlivňují. Měření probíhala na 56 transektech, vedoucích po vrstevnicích od deseti osvětlených sjezdovek, a rovněž na jejich protisvazích. Většina výsledků byla získána při zatažené obloze. Tři nejosvětlenější sjezdovky dosahovaly maxima osvětlení ozařující sjezdovou plochu přes 200 luxů (lx), maximální osvětlení nejméně osvětlená sjezdovky dosahovalo 19,5 lx. Zásadním faktorem ovlivňujícím vzdálenost šíření světla bylo počasí. V závislosti na celkových světelných emisích ze sjezdovky může za mlhy hodnota osvětlení v krajině poklesnout z nepřirozeně vysokých hodnot na kritickou hranici 0,1 lx (tj. intenzitu světla z Měsíce v úplňku) až několik kilometrů od zdrojových lamp intenzivně osvětlené sjezdovky, i když z daného místa není sjezdovka přímo patrná. To je řádově dále než za jasného počasí. Velkou roli hraje okolní prostředí: ve smrkovém porostu s větvemi blízko u země klesá osvětlení asi 5 rychleji než na otevřené planině. Intenzita osvětlení protisvahů vzdálených 0,4 2,9 km klesla vypnutím sjezdových lamp v průměru osmkrát, přestože měření byla ovlivněna i osvětlením z blízkých center krkonošských obcí. Naše výsledky podpořily dřívější zjištění, že za nepříznivého počasí může být světly z intenzivně osvětlených sjezdovek ovlivněno prakticky celé území národního parku, a že intenzita jejich osvětlení je díky srovnání se situací na méně osvětlených sjezdovkách těžko ospravedlnitelná péčí o bezpečnost lyžařů. Klíčová slova: sjezdové lyžování, rekreace, antropogenní vlivy, fragmentace lesa, krajinný ráz, tma Abstract The aim of this study was to measure the spreading of light from lamps illuminating downhill ski tracks in the Krkonoše Mts National Park (NE part of the Czech Republic) and to identify the main factors which affect its spreading distance. We measured light on 56 transects leading from 10 ski tracks along the contour lines and on slopes facing the illuminated slopes (counter slopes). Most of the data were collected under overcast sky. The surfaces of the three most intensively illuminated ski tracks were illuminated by more than 200 luxs (lx), the least illuminated ones by 19.5 lx on their surface. Weather was the key predictor of light spreading distance. Measurement near ski tracks in Janské Lázně under clear and foggy conditions showed that the amount of light can be increased ten times by fog. Surrounding land cover also played a big role. Light intensity decreased five times quicker in spruce forests with branches reaching almost to the snow surface than on open plains without any forest cover. On average, light intensity on counter slopes km distant from lamps on ski tracks decreased eight times immediately after the lamps had been switched off. This happened in spite of the measurements being influenced by light emissions from the nearby settlement centre. Our results confirmed previous findings that lamps on the illuminated ski tracks can influence almost the whole Krkonoše Mts under unfavourable weather conditions, and the intensity of their illumination cannot be justified by safety reasons as indicated by low illumination of other studied ski tracks. Keywords: downhill track skiing, recreation, mountain ecosystems, anthropogenic influences, forest fragmentation, landscape

2 110 Opera Corcontica 51 / 2014 Úvod V minulém století se používání, rozsah a intenzita umělého nočního osvětlení zvýšily do té míry, že mnoho autorů začalo používat termín světelné znečištění (Harisada & Schreuder 2004). O světelném znečištění bylo diskutováno hlavně v souvislosti s vysokou spotřebou energie a negativními vlivy na možnost astronomických pozorování (Harisada & Schreuder 2004) a na vnímání noční krajiny (Brychtová et al. 2005, Krause et al. 2005). Světlo však výrazně ovlivňuje mnoho přírodních procesů a má také významné důsledky pro biologii a ekologii mnoha druhů (Cinzano 2000, Rich & Longcore 2006). U živočichů, vzhledem k ústřední roli zraku při jejich orientaci a řízení cirkadiánních, cirkanuálních a dalších rytmů, ovlivňujících jejich chování, není překvapivé, že světlo na ně má značný vliv (Adamany & Salmon 1997, Placyk & Graves 2001, Gauthreaux & Belser 2006, Pollard 2006). Přitahování či odpuzování zvířat umělým osvětlením může nastolit změny v načasování a způsobu získávání potravy, v reprodukčních vzorcích, komunikaci atd. (Jaeger & Hailman 1973, 1974; Evans & Ogden 1996; Drewien 1999). Umělé noční osvětlení do značné míry posunuje fenologii u populací městských ptáků (Pollard 2006, Molenaar et al. 2005). Uměle přidané světlo narušuje mezidruhové interakce, které se vyvinuly v přírodních podmínkách střídání světla a tmy, což má závažné důsledky i pro ekologii společenstev (Longcore & Rich 2004). Hranice intenzity osvětlení, která má na obratlovce biologický vliv, zatím nebyla podrobně zkoumána, jisté však je, že se u různých druhů liší. V přírodě jsou dokonce známy i takové extrémy, kdy se například rosnička hádavá (Hyla squirrela) orientuje a vyhledává potravu při intenzitách osvětlení klesajících k 10 5 luxů (lx) a v přírodních podmínkách přestává s příjmem potravy při osvětlenosti nad 10 3 lx. Ropucha západoamerická (Bufo boreas) a ocasatka americká (Ascapus truei) se živí při intenzitách osvětlení mezi 10 1 lx a 10 5 lx, ocasatka přijímá potravu jen do osvětlenosti menší než 10 5 lx, tato hodnota charakterizuje nejtmavší část noci. U řady vodních bezobratlých stačí světlo půlměsíce (< 10 1 lx), aby ovlivnilo jejich vertikální distribuci (Dodson 1990, Hailman 1984, Buchanan 1998). Významný biologický vliv na většinu živočichů má úplněk, který odpovídá intenzitě osvětlení 0,1 lx (Wolfe & Summerlin 1989, Buchanan 1993, Rahman et al. 2000, Yamamoto et al. 2008, Grant et al. 2009). V souvislosti s negativními vlivy osvětlení je často zmiňovaná především městská či příměstská krajina (Rich & Longcore 2006). Místy, která jsou v této souvislosti uváděna méně často, jsou okolí sjezdových tratí. Přitom například z Krkonoš existují údaje o vysokých emisích světla z lamp do okolí osvětlených sjezdovek (Brychtová et al. 2005, Hollan 2006a), nacházejících se v sousedství smrkových porostů a relativní blízkosti subalpínského bezlesí. Tyto ekosystémy hostí celou řadu přezimujících živočichů (např. Flousek et al. 2007a a údaje uvedené níže v tomto textu), kteří mohou být světlem potenciálně ovlivněni. Cílem této studie bylo proto v Krkonoších zjistit, do jaké míry světlo generované osvětlenými sjezdovkami zasáhne okolní krajinu, a identifikovat hlavní faktory, které ovlivňují množství umělého světla šířícího se okolní krajinou. Studie shrnuje nejdůležitější výsledky diplomové práce jednoho ze spoluautorů příspěvku (Bujalský 2010). Materiál a metodika Studované území Krkonošský národní park (KRNAP) se rozprostírá v severovýchodní části České republiky při hranici s Polskem. Jeho rozloha činí společně s ochranným pásmem ha. Jádrem jeho ochrany jsou subalpínské a alpínské ekosystémy nad horní hranicí lesa v 1. a 2. zóně NP (více viz např. Flousek et al. 2007b). Krkonoše jsou též naší největší lyžařskou oblastí. Nachází se zde 260 lanovek a vleků s celkovou přepravní kapacitou přesahující osob/h, přes 150 sjezdových tratí a lyžařských svahů o souhrnné délce kolem 165 km. Během zimy je 24 sjezdových tratí o celkové délce 28,4 km (asi 18 % z celkové délky sjezdových tratí v Krkonoších) v rozmezí od do osvětleno (všechny informace v tomto odstavci platí pro rok 2010 a vycházejí z informací internetového portálu Holidayinfo [2010]). Sjezdovky jsou v Krkonoších umístěny ve 3. zóně NP a v ochranném pásmu (s výjimkou Lysé hory, která zasahuje do 1. zóny NP), a to v submontánním až

3 Bujalský et al.: UMĚLÉ OSVĚTLENÍ KRKONOŠSKÝCH SJEZDOVEK 111 Tab. 1. Základní údaje o studovaných sjezdovkách a naměřené hodnoty intenzity osvětlení (v luxech). Vysvětlivky: OP ochranné pásmo. Tab. 1. Basic information about the studied downhill ski-tracks and measured values of light intensity (in luxs). Abbreviations: OP buffer zone, 3. zóna transition zone. Umístění a jméno sjezdovky / Location and name of downhill ski track Nadmořská výška (m n. m.) / Altitude (m a. s.l.) Zóna ochrany / Protection zone Počet transektů / Number of transects Nejslabší lokální maximum intenzity osvětlení / The lowest local maximum of illuminance Maximální intenzita osvětlení na sjezdovce / Maximum light intensity on downhill ski track Průměrná hodnota lokálního maxima intenzity osvětlení / Average local maxima of lluminance Vítkovice, Aldrov OP 6 13,2 19,5 15,0 Janské Lázně, Košťálka OP 2 23,6 41,0 32,3 Velká Úpa, Portášky zóna, OP 2 63,3 63,3 63,3 Harrachov, osvětlená OP 1 79,2 79,2 79,2 Špindlerův Mlýn, Hromovka zóna, OP 17 56,9 130,0 85,1 Janské Lázně, Duncan OP 1 87,3 87,3 87,3 Herlíkovice, Školní OP 11 47,7 251,3 106,2 Pec pod Sněžkou, Javor zóna, OP 9 49,0 259,0 153,1 Janské Lázně, Protěž zóna, OP 10 31,7 184,5 156,8 Benecko, Kejnos OP 2 268,0 306,0 287,0 montánním výškovém stupni (základní údaje pro studované sjezdovky viz Tab. 1). Podle odečtu z mapy jsou v současné době nejvýše položenými sjezdovkovými osvětlovacími tělesy světelné zdroje umístěné v nadmořské výšce přibližně m (sjezdovka Protěž v Janských Lázních), m (Hromovka ve Špindlerově Mlýně) a m (Javor v Peci pod Sněžkou). Krkonošské sjezdovky jsou ve své většině obklopeny smrkovým lesem (smrk ztepilý Picea abies) o různém stupni přirozenosti a v různých věkových fázích, s příměsí buku (Fagus sylvatica) a dalších dřevin. Méně často pak vedou sjezdové tratě lučními porosty (a samozřejmě různě hustou zástavbou). Ze savců, kteří potenciálně mohou být ovlivněni zvýšenou hladinou osvětlení, protože žijí v krkonošských jehličnatých lesích i v zimě či v časném jaře, jmenujme v první řadě obecně se vyskytující velké savce jelena lesního (Cervus elaphus), srnce obecného (Capreolus capreolus), lišku obecnou (Vulpes vulpes), prase divoké (Sus scrofa), kunu lesní (Martes martes) atd. (Flousek et al. 2007a). Nutné je ale zmínit i rysa ostrovida (Lynx lynx) zvláště chráněný druh v kategorii silně ohrožený podle Vyhlášky 395/1992 Sb. (dále uvádíme jen stupně ohrožení), chráněného zároveň Bernskou konvencí a evropskou směrnicí o stanovištích 92/43/ EEC, jehož přítomnost byla v poslední době na území Krkonoš mnohokrát potvrzena (Flousek, ústní sdělení). Další potenciálně dotčenou skupinou živočichů jsou v krkonošské přírodě zimující ptáci. Jedná se především o tetřívka obecného (Tetrao tetrix), silně ohrožený ptačí druh chráněný i evropskou směrnicí o ptácích 92/43/EEC. Z dalších ptačích druhů přezimují v krkonošských lesích zejména sovy a šplhavci (Flousek & Gramsz 1999) sýc rousný (Aegolius funereus, silně ohrožený, ochrana směrnicí 79/409/ EEC), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum, silně ohrožený, 79/409/EEC), výr velký (Bubo bubo, ohrožený), puštík obecný (Strix aluco), kalous ušatý (Asio otus), datlík tříprstý (Picoides tridactylus, silně ohrožený, 79/409/EEC), datel černý (Dryocopus martius, ochrana směrnicí 79/409/EEC), žluna šedá (P. canus, ochrana směrnicí 79/409/EEC), žluna zelená (Picus viridis), strakapoud malý (Dendrocopos minor) a velký (D. major). Tetřev hlušec (Tetrao urogallus, kriticky ohrožený druh) ještě donedávna v Krkonoších přežíval a jeho návrat sem ještě stále není vyloučen. Sběr dat Měření probíhala během prosince až března v zimních sezónách 2008/2009, 2009/2010 a 2010/2011 na deseti sjezdovkách, nacházejících se v osmi největších zimních střediscích (Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou, Janské Lázně, Herlíkovice, Vítkovice, Harrachov, Velká Úpa a Benecko) rozmístěných podél

4 112 Opera Corcontica 51 / 2014 Obr. 1. Srovnání měření dvou luxmetrů, s kterými bylo měřeno simultánně na různých typech transektů. Fig. 1. Comparison of the two luxmeters, which were used for simultaneous measurements on different transects. celého pohoří. Délka sledovaných sjezdovek se pohybovala od 300 do m, šířka od 60 do 200 m (další základní informace o jednotlivých sjezdovkách viz Tab. 1). Na každé z těchto sjezdovek jsme po vrstevnici vytyčili 1 13 transektů (zejména v závislosti na heterogenitě okolního prostředí), na kterých jsme v pravidelných odstupech (viz níže) zaznamenávali hodnoty osvětlení. Transekty byly založeny jak ve směru svitu šikmo ukloněných reflektorů, tak proti směru jejich svícení. Celkově bylo měření provedeno na 559 bodech (6 19 b./transekt) umístěných na 56 transektech, a to vždy na povrchu sněhu a ve výšce 1,5 m nad povrchem sněhu. Měření byla prováděna za bezměsíčních nocí. Některé transekty byly přeměřovány vícekrát v souladu s měnícími se podmínkami počasí. Každý transekt vedl po vrstevnici v homogenním prostředí. Pro měření byly vybrány čtyři nejběžnější typy prostředí: otevřená planina (plocha bez výskytu stromů), uzavřený smrkový porost (velké stromy s větvemi sahajícími až k zemi), otevřený smrkový porost (větve se vyskytují jen v horní třetině stromů) a uzavřený mladý smrkový porost. Cílem bylo zaznamenat šíření světla ve variabilním prostředí v okolí sjezdovek. Prvním krokem při založení transektu byl výběr vhodného místa s reprezentativním výskytem studovaného prostředí v přístupném terénu. Dále jsme na sjezdovce pomocí Sky quality metru (SQM) stanovili nejintenzivněji ozářenou plochu (1. bod transektu), od které transekt pokračoval na okraj sjezdovky, kde byl vždy druhý měřící bod. Poté následovaly další 4 body v rozmezí 10 metrů, následně se rozestupy dalších 3 úseků zvětšily na 33 m a v případě další potřeby na 65 m až do hranice měřitelnosti, což byly hodnoty okolo 0,01 lx. Osvětlení každého bodu bylo změřeno citlivým luxmetrem Extech EA 30. Z důvodu pozdější možnosti zanesení sítě bodů do map a kvůli orientaci byly zaznamenány souřadnice každého bodu pomocí přístroje GPS TRIMBLE GeoXT; postprocesing probíhal v programu Pathfinderoffice. Vzhledem k tomu, že se nám v sezóně 2010/2011 podařilo získat ještě citlivější a přesnější luxmetr MINI-LUX než dříve používaný Extech EA 30, rozhodli jsme se použít tento přístroj k přeměření vybraných transektů a ověření přesnosti předešlých měření. Srovnání výsledků měření obou luxmetrů ukázalo těsnou korelaci mezi citlivějším přístrojem MINI-LUX a přístrojem Extech EA 30, alespoň v rozmezí vyšších, v tomto textu zmiňovaných hodnot osvětlení v řádech desetin luxů (Obr. 1). Zde je však nutné zdůraznit, že pro naše účely bylo důležitější relativní porovnání hodnot šíření světla za různých podmínek a v různých typech prostředí než absolutní hodnoty osvětlení. Zmíněné důvody nás vedli k rozhodnutí použít všechny údaje získané pomocí luxmetru Extech EA 30, přestože jsme neověřili korelace měření s přesnějším přístrojem při nižších hodnotách osvětlení než přibližně 0,8 lx. Zpracování dat Hodnoty intenzity osvětlení naměřené v terénu byly použity pro vytvoření grafů vyjadřujících vztah mezi vzdáleností od sjezdovky a intenzitou osvětlení pro každý transekt. Tento vztah byl na logaritmické škále lineární. Lineárního trendu bylo využito pro dopočet vzdálenosti, ve které na každém transektu světlo dosahuje intenzity 0,1 lx. Tato krajní hodnota byla zvolena z důvodu souladu s intenzitou svitu měsíce v úplňku a jeho předpokládanými biologickými účinky (Gilbert 1991, Lowry et al a výše zmíněné práce). Pro zhodnocení kombinovaného efektu typu okolního prostředí, směru světla a intenzity svícení reflektorů (reprezentované maximálními hodnotami osvětlení na ploše sjezdovky na daném transektu) v souvislosti s dosvitem světla byly užity zobecněné lineární modely (GLM). Jednosměrná ANOVA byla následně využita k porovnání vzdálenosti, do které se šíří světlo v jednotlivých typech prostředí. Vzhledem k tomu, že jasných nocí a nocí s mlhou bylo v našem souboru málo

5 Bujalský et al.: UMĚLÉ OSVĚTLENÍ KRKONOŠSKÝCH SJEZDOVEK 113 Tab. 2. Základní informace o studovaných protisvazích a naměřené hodnoty intenzity osvětlení (v luxech). Tab. 2. Basic information about the slopes heading to downhill ski track slopes and measured values of light intensity (in luxs). Umístění a jméno sjezdovky / Location and name of downhill ski track Vzdálenost vzdušnou čarou / Aerial distance (km) Intenzita osvětlení před zhasnutím sjezdovek / Light intensity before lights switching-off Intenzita osvětlení po zhasnutím sjezdovek / Light intensity after lights switching-off Benecko, Kejnos 1,2 0,10 0,03 Herlíkovice, Školní 1,8 0,29 0,03 2,25 0,12 0,03 2,9 0,15 0,09 Janské Lázně, Protěž 2,5 0,04 0,02 Pec pod Sněžkou, Javor 0,4 2,00 0,68 0,5 1,90 0,04 0,6 0,90 0,04 Špindlerův Mlýn, Hromovka 1,8 0,20 0,10 2,0 0,16 0,09 Harrachov, osvětlená 1,2 0,22 0,09 Strážné, Kotva 0,5 0,50 0,08 Dolní Dvůr, Skipark 0,4 0,15 0,05 na to, aby analýza GLM modelu smysluplně posoudila vliv tohoto faktoru na vzdálenost šíření světla, použili jsme pouze data ze zatažených nocí, kterých byla většina. Výšku oblačnosti jsme nezaznamenávali. Vliv počasí na šíření světla byl hodnocen na jednom určitém transektu, kde jsme měřili intenzitu osvětlení krátce po sobě za dvou zcela rozdílných typů počasí (jasno vs. zataženo, mlha). Vliv umělých světelných zdrojů z lyžařského svahu na světelnou situaci protějších svahů (viz Tab. 2) jsme nemohli měřit jednorázově, protože mezi sjezdovkou a protějším svahem se vyskytovaly další zdroje veřejného a jiného osvětlení, které by údaje zkreslovaly. K odhadu tohoto efektu jsme tedy měřili intenzitu osvětlení na protějším svahu krátce před a krátce po vypnutí světel na sjezdovce. Rozdíl následně udává velikost intenzity osvětlení přidaného světla pocházejícího ze sjezdovky. Statistické výpočty byly provedeny pomocí programu Statistica 5.5. Snažili jsme se postihnout i plochu v okolí sjezdovky, která by mohla být zasažena světelným znečištěním. Toho jsme dosáhli projekcí okolí sjezdové trati Hromovka ve Špindlerově Mlýně, přímo ovlivněné umělým světlem, na turistickou mapu Krkonoš s využitím programu ArcGIS. GPS souřadnice bodů ze 17 transektů naměřených v terénu na sjezdovce Hromovka byly rovněž převedeny do mapy. Podle vzdálenosti intenzity dosvitu každého transektu byl vytyčen polygon, jehož vymezení odpovídá ploše přímo zasažené světlem s intenzitou 0,1 lx. Rovněž stanovení tohoto polygonu vycházelo z dat získaných měřením při zatažené obloze. Výsledky Průměrná hodnota lokálních maximálních intenzit osvětlení plochy sjezdovek byla 106,5±74 lx (průměr ± sd; n=10) přímo na povrchu sněhu a 120±79 lx ve výšce 1,5 m nad povrchem. Maximální hodnota osvětlení 390 lx, byla naměřena na sjezdovce Kejnos na Benecku. Nejnižší hodnoty byly naměřeny ve Vítkovicích, Aldrově, kde se průměrné hodnoty maxim pohybovaly okolo 15 lx (Tab. 1). Při měření na jednom určitém transektu v průběhu jedné noci na otevřené planině po směru svícení jsme zjistili, že dosvit světla je výrazně větší za mlhy než za jasného počasí (Obr. 2). Zatímco za jasného počasí bylo dosaženo intenzity osvětlení 0,1 lx ve vzdálenosti 282 m od sjezdovky, za mlhy zde činila horizontální osvětlenost 1 lx. Ještě 1 km daleko od sjezdovky dosáhla za mlhy intenzita osvětlení přes 0,7 lx, zatímco za jasného počasí zde bylo osvětlení pod hranicí měřitelnosti pomocí našich přístrojů (podle

6 114 Opera Corcontica 51 / 2014 Obr. 2. Vztah mezi log osvětlení a log vzdálenosti od zdroje světla podél transektu na sjezdovce Protěž v Jánských Lázních jdoucí přes otevřenou planinu od osvětlené sjezdovky, po směru svícení, za jasného počasí a v mlze. Data byla shromážděna ve večerních hodinách 23. února Interval měření mezi těmito dvěma extrémy byl < 1 hod. Fig. 2. Relationship between light intensity ( osvětlení ) and the distance from the light source ( vzdálenost ) along the transect on the Protěž downhill ski track in Janské Lázně (log scale). The transect leads across the open plain in the direction of light emission under the clear and foggy weather, respectively. The data were collected in the evening hours of 23 February 2009 in less than a one hour interval. projekce trendu z grafu by zde hodnota osvětlení dosáhla 0,02 lx). Efekt mlhy na intenzitu osvětlení se zvětšoval se vzrůstající vzdáleností od sjezdovky zatímco 100 m od sjezdovky byl rozdíl v intenzitě osvětlení za mlhy a jasného počasí asi pětinásobný oproti intenzitě osvětlení za jasného počasí, 300 m od sjezdovky byl rozdíl již desetinásobný. Porovnání vlivu směru světla, typu prostředí v okolí sjezdovky a maximální intenzity osvětlení na ploše sjezdovky (faktor počasí nebyl zahrnut; zdůvodnění viz Metodika) pomocí GLM ukázalo (Tab. 3), že typ prostředí je jediný faktor, který má signifikantní efekt na dosvit světla podél transektů (p=0,0001 pro hodnoty měřené přímo na povrchu i pro ty 1,5 m nad sněhem). Směr osvětlení (p=0,058 resp. 0,070 pro 0 m resp. pro 1,5 m nad povrchem) ani maximální intenzita osvětlení na ploše sjezdovky (p=0,058 resp. 0,080 pro 0 m resp. pro 1,5 m nad povrchem) neměly statisticky významný vliv na vzdálenost od sjezdovky, kde osvětlení dosahuje hodnoty 0,1 lx (GLM). Porovnáme-li však vzdálenost šíření světla jen mezi několika různě intenzivně osvětlenými sjezdovkami za srovnatelných podmínek, efekt intenzity osvětlení je zřejmý: u spoře osvětlené sjezdovky ve Vítkovicích Aldrově (viz Tab. 1) dosáhlo světlo intenzity 0,1 lx v zataženém počasí s mírným sněžením již ve vzdálenosti 288 m, zatímco u několikanásobně intenzivněji osvětlené sjezdovky Špindlerův Mlýn Hromovka bylo této hodnoty dosaženo za stejného počasí až ve vzdálenosti 794 m. Srovnání šíření světla různými typy okolního prostředí ukazuje, že nejdále se světlo šíří přes planinu, v některých případech bylo dosaženo intenzity Tab. 3. Výsledky testování účinky typu okolního prostředí, orientace a počáteční intenzity osvětlení (reprezentované maximální hodnotou osvětlení plochy sjezdovky) na vzdálenost dosvitu s intenzitou osvětlení > 0,1 lx ve výšce 1,5 m nad povrchem pomocí zobecněných lineárních modelů. Tab. 3. Results of a general linear model testing the effects of individual types of habitats, direction and initial intensity of light emission (represented by the maximum illumination on the surface of a downhill ski track) on distance in which the light intensity decreases to 0.1 lx. Results shown for 1.5 m above the ground. Zdroj variance / Source of variation Df Počet transektů / Number of transects Signifikance (P) / Significance Okolní prostředí / Land cover in surroundings ,0001 Orientace světel / Light direction ,058 Počáteční intenzita osvětlení / Initial light intensity ,058

7 Bujalský et al.: UMĚLÉ OSVĚTLENÍ KRKONOŠSKÝCH SJEZDOVEK 115 Obr. 3. Průměrný dosvit světla (vzdálenost podél transektů s intenzitou osvětlení > 0,1 lx v okolí sjezdovek), který je ovlivněný typem okolního prostředí (otevřená planina, uzavřený smrkový porost, otevřený smrkový porost a mladý smrkový porost) a orientací transektu ve vztahu ke směru osvětlení (ve směru nebo proti směru) a) na úrovni terénu, za b) 1,5 m nad ním. p>0,05, jednosměrná ANOVA, Sheffe post hoc test. Fig. 3. Average maximum distance of light emission (the distance with the intensity of light greater than 0.1 lx in the surroundings of the downhill ski tracks) influenced by the type of surrounding land cover (open plain, closed spruce forest and young spruce forest) and by the direction of light emission (in direction and against the direction of the emission) at ground level (a) and 1.5m above the ground (b) p>0.05, one-way ANOVA, Sheffe post hoc test. osvětlení 0,1 lx až ve vzdálenosti 1 km od sjezdovky průměrně 527±257 m od maximálního osvětlení na sjezdovce po směru svícení a 414±317 m proti směru svícení. Nejblíže od sjezdovky byla tato hranice v uzavřeném smrkovém porostu, který se nacházel proti směru svícení 68±17 m (Obr. 3). Světlo se šíří dále po směru svícení než v protisměru, i když i protisměrné hodnoty jsou překvapivě velké (Obr. 3). Intenzita osvětlení byla obecně větší ve výšce 1,5 m nad zemí než přímo na zemi (Obr. 3a, b). Na Obr. 4 jsou shrnuty výsledky naměřené na protilehlých svazích k osvětleným sjezdovkám (viz též Tab. 2). Osvětlená sjezdovka často zvyšovala intenzitu osvětlení na protějších svazích na hodnotu > 0,1 lx do vzdálenosti překračující 1 km. I v případě protilehlých svahů bylo počítáno s osvětleností horizontální. Extrémem byl v tomto kontextu vliv osvětlení sjezdovky Javor, kde jsme na svahu vzdáleném 0,4 km naměřili intenzitu osvětlení 1,9 lx. Pozoruhodná je i hodnota 0,29 lx ve vzdálenosti 1,8 km od sjezdovky Herlíkovice Školní. Tyto hodnoty byly z velké části dosaženy v důsledku osvětlení na sjezdovkách naproti Javoru klesly hodnoty osvětlení po vypnutí lamp na sjezdovce 48 (!) a to na hodnotu 0,04 lx, naproti herlíkovické sjezdovce klesly hodnoty osvětlení 10, na 0,03 lx. Průměrný podíl intenzity osvětlení před a po vypnutí osvětlení na sjezdovkách dosahoval hodnoty 8 pro všechny studované protisvahy vzdálené 0,4 2,9 km. Na sjezdovce Špindlerův Mlýn Hromovka, jejíž délka činí m a průměrná šířka 35 m (rozloha 3,6 ha), dosahovala velikost plochy přímo ovlivněná světlem > 0,1 lx při zatažené obloze (za počasí nepříznivého pro šíření světelných emisí) přibližně 50 ha (Obr. 5). Pokud bychom aplikovali tento poměr (jako hrubý odhad) na 30 km sjezdovek, jež jsou v Krkonoších osvětleny, plocha zasažená světelným znečištěním by činila 15 km 2, což jsou přibližně 4 % z celkové rozlohy Krkonoš.

8 116 Opera Corcontica 51 / 2014 Obr. 4. Efekt osvětlených lyžařských sjezdovek na světelné znečištění neosvětlených protějších svahů. Hodnoty ukazují rozdíl mezi intenzitou osvětlení sjezdovky s umělým osvětlením v provozu a stavem, kdy byla světla zhasnuta. Fig. 4. Effect of illuminated downhill ski tracks on the light intensity measured on non-illuminated opposite slopes ( osvětlení ) in various distances from the downhill ski tracks ( vzdálenost od sjezdové trati ). The values show a difference in light intensity when lighting of the downhill ski tracks was switched on ( rozsvíceno ) and off ( zhasnuto ). Diskuse Intenzita a šíření světelných emisí Obr. 5. Mapa sjezdovky Hromovka ve Špindlerově Mlýně ukazující plochu s intenzitou osvětlení > 0,1 lx při zatažené obloze (světle šedě stínovaná plocha). Fig. 5. Map of the Hromovka downhill ski track in Špindlerův Mlýn showing the area with intensity of illumination larger than 0.1 lx under overcast sky (shaded). Naše výsledky potvrdily, že světelné emise z lamp v okolí sjezdových tratí výrazně mění noční prostředí Krkonoš, a to nejen ve svém okolí, ale za nepříznivého počasí prakticky na celém území národního parku. Za standardních zimních podmínek (zataženo, mírné sněžení) může být plocha významně ovlivněná zvýšenou hladinou světla (podle výpočtů ze sjezdovky Hromovka) asi o jeden řád větší než plocha sjezdovky. Za nepříznivých klimatických podmínek již vymezení polygonů ztrácí smysl, protože zóny dosahu světelných emisí jednotlivých sjezdovek se mohou překrývat a negativní vliv jednotlivých osvětlovacích soustav se tak může kumulovat. Za zdůraznění přitom stojí skutečnost, že v naší studii jsme za významné navýšení intenzity osvětlení považovali až hodnotu 0,1 lx, vyzařovanou měsícem v úplňku (viz Wolfe & Summerlin 1989, Buchanan 1993, Rahman et al. 2000, Yamamoto et al. 2008, Grant et al. 2009), tedy maximální hodnotu osvětlení, se kterou se živočichové v přírodě v noci setkávají. Běžné hodnoty osvětlení, které se v přírodě vyskytují, jsou ještě výrazně nižší (viz např. tabulka v práci Brychtové et al. 2005) a v případě umělého osvětlení sjezdových tratí jsou na základě našich zjištění překračovány o několik řádů. Příspěvek umělého

9 Bujalský et al.: UMĚLÉ OSVĚTLENÍ KRKONOŠSKÝCH SJEZDOVEK 117 osvětlení sjezdových tratí k celkovým emisím světla v Krkonoších je významný i v porovnání s jinými zdroji světla intenzita osvětlení na svahu vzdáleném 0,4 km od sjezdovky Javor klesla po vypnutí umělého osvětlení téměř padesátkrát, přestože měření probíhala uprostřed zimní turistické sezóny v blízkosti obce Pec pod Sněžkou. I ve Špindlerově Mlýně klesla intenzita světla na protisvahu Hromovky po vypnutí jejích světel na polovinu, a to přesto, že přímo mezi Hromovkou a protisvahem s měřením se rozkládalo centrum obce. Podle kvalifikovaného odhadu (Hollan 2006) vycházejícího z detailních měření a propočtů jasů produkuje sjezdovka Protěž celkové emise v hodnotě 2 3 miliony lumenů, což je hodnota srovnatelná s emisemi celého města Vrchlabí, které činily podle údajů dostupných v roce 2006 maximálně. 2 miliony lumenů. Osvětlení sjezdovek je navíc orientováno zpravidla kolmo na osvětlení v údolích, což dále zvyšuje fragmentaci okolní tmavé, neosvětlené krajiny. Hodnoty dosahu světelných emisí ze studovaných sjezdových tratí jsou v souladu s předchozími studiemi z Krkonoš (Brychtová et al. 2005, Hollan 2006a), které upozorňovaly, že oblast ovlivněná osvětlením se může nacházet až 20 km od zdroje osvětlení, a vyčíslily, že hladina osvětlení krajiny Krkonoš za přispění umělého osvětlení sjezdovek se pohybuje od 0,02 do 0,3 lx. Naše výsledky potvrzují i prostou zkušenost místních obyvatel např. na Třídomí pod vrcholem Šeřín lze naprosto jasně rozeznat náhlý pokles osvětlení oblohy po vypnutí sjezdovky Hromovka (Bašta, ústní sdělení), a to přesto, že Třídomí je od sjezdovky vzdáleno vzdušnou čarou asi 3 km, není situováno na protisvahu a je obklopeno jehličnatými lesy. Námi zjištěný dosah světla o intenzitě 0,1 lx podél studovaných transektů za běžných zimních podmínek do vzdáleností vyšších stovek metrů od sjezdových tratí též dobře koresponduje s měřením v Beskydech, kde bylo osvětlení 0,2 lx dosaženo ve vzdálenosti 600 m od sjezdovky POMA (Banaš 2008). Naše výsledky jsou na první pohled v nesouladu se závěry předchozích krkonošských studií, co se týká intenzity ovlivnění nočního prostředí. Podle Brychtové et al. (2005) je krajina Krkonoš osvětlena při zapnutých sjezdových lampách 100 násobně až násobně více než přírodní, umělým osvětlením neovlivněné prostředí. To jsou výrazně vyšší rozdíly, než ukazují naše výsledky za extrémního mlhavého počasí byla intenzita záření ve vzdálenosti 1 km od sjezdovky Protěž asi osminásobně větší, než intenzita osvětlení produkovaná měsícem v úplňku. Důvod rozdílů je ale zřejmý výše zmínění autoři vztahovali naměřené hodnoty k bezměsíčné noci, potažmo k nočnímu prostředí bez vlivu ostatních svítidel. Podíl průměrných hodnot osvětlovacích maxim mezi nejvíce a nejméně osvětlenou sjezdovkou (Kejnos na Benecku 287 lx a Aldrov ve Vítkovicích 15 lx) byl téměř 20. Průměrná lokální maxima přesahující 100 lx zde byla naměřena ve více než třech čtvrtinách případů. Absolutní hodnoty světla dopadajícího na sjezdovku jsou v našem případě násobně větší než hodnoty zmiňované ve zprávě Brychtové et al. (2005), což je vysvětlitelné rozdílnými metodickými přístupy my jsme vždy měřili lokální osvětlovací maxima, zatímco Brychtová et al. (2005) se zaměřovali spíše na střední hodnoty osvětlení na sjezdovkách. Tak například naše lokální maxima naměřená ve Vítkovicích Aldrově v rozmezí 13 lx a 19 lx nejsou v protikladu ke středním hodnotám 3 lx zmiňovaným z této sjezdovky Brychtovou et al. (2005). Střední hodnota zjištěná Brychtovou et al. (2005) na sjezdovce Javor v roce 2005 (20 lx) pak odpovídá středním hodnotám na beskydské sjezdovce POMA (Banaš 2008). Zajímavý je případ sjezdovky Javor, u které jsou ve výše zmiňované studii uvedena maxima intenzity osvětlení v rozmezí lx, ale už nadcházející zimu, po instalování doplňující řady osvětlovacích lamp, zmiňuje Hollan (2006a) maxima přesahující 200 lx. Tyto hodnoty dobře korespondují s našimi měřeními i s kalibrovanými výsledky měření z atestované laboratoře. Dle těchto kalibrovaných měření dosahují lokální osvětlovací maxima hodnot na sjezdovce Javor při polojasné obloze až 243±40 lx (Slezák & Andrejsková 2008a) a na sjezdovce Protěž při zatažené obloze dokonce až 358±60 lx (Slezák & Andrejsková 2008b). Klíčové faktory ovlivňující šíření světelných emisí Vztah mezi výkonem osvětlovacích soustav na jednotlivých sjezdovkách a intenzitou ovlivnění okolí však nelze v reálném prostředí kvantifikovat schematicky. Naše výsledky ověřují a kvantifikují například intuitivně zřejmý fakt, že šíření osvětlení je v reálné krajině významně ovlivňováno typem prostředí

10 118 Opera Corcontica 51 / 2014 v okolí sjezdovky. Průnik světla byl významně ovlivněn zejména uzavřeným smrkovým porostem, který vytvářel na okrajích sjezdovek stěnu, jež se pro šíření světla jevila jako relativně efektivní bariéra světlo zde pokleslo na intenzitu 0,1 lx ve vzdálenosti asi 5x menší než na otevřené planině. Typ okolního prostředí se ukázal být dokonce více významným prediktorem vzdálenosti šíření světla než intenzita maximálního osvětlení přímo na sjezdovce, i když dodatečné analýzy za standardizovaných podmínek jasně ukázaly, že hranice horizontální osvětlenosti 0,1 lx se u více osvětlených sjezdovek na našich transektech nachází násobně dále než u málo osvětlených sjezdovek. Zde je však nutno upozornit, že naše výsledky z transektů neberou v potaz extrémní počasí, například mlhu, kdy se efekt intenzity svícení zesiluje z důvodu odrazných efektů od mlžných kapiček. Nebrali jsme v potaz ani výšku oblačnosti; přitom např. podle teoretického schématu se světlo od sjezdovky Protěž šíří pětinásobně dále za oblačnosti ve výšce 2 km než při oblačnosti ve výšce m (Krause & Brychtová 2005). Je též otázkou, do jaké míry rozdíly v námi měřených maximech osvětlení na ploše jednotlivých sjezdovek odrážejí rozdíly v intenzitě svícení a potažmo rozdíly v celkovém množství světelných emisí, které jednotlivé sjezdovky vydávají. Tuto korelaci jsme přímo neměřili, dle našich zkušeností z terénu si však troufáme odhadnout platnost pozitivního vztahu, protože sjezdovky s nejvyššími námi zjištěnými osvětlovacími maximy jako Protěž nebo Javor mají zároveň vysoké průměrné hodnoty osvětlení (viz Tab. 1 nebo údaje Slezáka & Andrejskové 2008a, b) i velkou plochu a tudíž i velké celkové světelné emise. Šíření světla do okolí sjezdovky je ovlivňováno i dalšími faktory než pouhou intenzitou svícení, typem okolního prostředí a počasím, tedy parametry, které jsme více nebo méně podrobně sledovali v předložené studii. Významné jsou například úhel naklopení reflektorů směrem ke svahu, čerstvost a potažmo odrazivost sněhu a také detailní konfigurace okolního terénu. Podle předchozích studií z Krkonoš směřuje % světla ze sjezdových lamp směrem šikmo vzhůru či na vzdálené svahy (Brychtová et al. 2005). Odrazivost sněhu se pak pohybuje od 95 % u čerstvého sněhu do 80 % u starého, uměle vyrobeného sněhu (Brychtová et al. 2005). Odrazivost sněhu společně se řádově menším příspěvkem přímého světla z osvětlovacích lamp tak například způsobují, že i z celkových světelných emisí sjezdovky Protěž (jejíž nenakloněná svítidla svítí téměř jen do dolního poloprostoru) jich uniká vzhůru do oblohy minimálně polovina (Hollan 2006a). O reliéfové variabilitě terénu v Krkonoších se jistě nemusíme blíže rozepisovat, neboť je zřejmé, že svahy ukloněné směrem k osvětlené sjezdovce jsou vystaveny větším světelným emisím než odkloněné svahy. Je nutno též podotknout, že všeobecně zvýšená hladina osvětlení, kterou jsme měřili v průběhu naší studie, není jediným způsobem, jakým světelné emise ze sjezdovek ovlivňují své prostředí. Dalšími aspekty jsou prosté oslnění pozorovatele při pohledu do zdroje světla a změna přirozené barvy osvětlení, kdy běžně užívaná bílá světla obsahují vyšší podíl modré složky a mají závažnější vliv na přírodu a vzhled krajiny (Brychtová et al. 2005). Ekologické a další vlivy světelných emisí Četné ekologické vlivy světelného znečištění na okolní prostředí jsou shrnuty např. v knize badatelů Riche & Longcorea (2006), ve zprávě Royal Commission (2009) nebo na internetových stránkách International Dark-Sky Association (www.darksky.org). Obecně však existuje velice málo relevantních studií z horského zimního prostředí, zejména pro metodologické potíže a náročnost sběru dat (Flousek & Hora 2009). Jediný nám známý pokus o přímé ekologické hodnocení vlivu osvětlení sjezdovky proběhl v Beskydech (Kočvara & Křenek 2007). Tato práce neprokázala vliv osvětlení na distribuci ptačích druhů v okolí sjezdových tratí. Věrohodnost závěrů však podstatně snižuje zejména posun terénních prací do období, kdy sjezdovky s největší pravděpodobností již nesvítily (začátek prací byl 1. dubna), zahrnutí migrujících druhů ptáků, kteří do okolí sjezdovek přilétli až po osvětlovací sezóně, a malý počet záznamů pro významnou část druhů (viz opět Flousek & Hora 2009). Z ostatních zdrojů je pro území Krkonošského národního parku nejrelevantnější nejspíše zpráva o prokázaném vlivu osvětlení na kalouse pustovku (Asio flammeus), který chytil významně méně kořisti za úplňku než za temných nocí, protože jeho kořist nevylézá na osvětlené plochy (Clarke 1983). Zobecníme-li tento vztah, pak osvětlením krkonošských sjezdovek mohou být podobně ovlivněni zejména predátoři, ať už sovy zmíněné v metodické části materiálu nebo savci jako rys ostrovid (Lynx lynx), potažmo vlci (Canis lupus), jejichž výskyt v Krkonoších byl nedávno

11 Bujalský et al.: UMĚLÉ OSVĚTLENÍ KRKONOŠSKÝCH SJEZDOVEK 119 rovněž potvrzen (Flousek, ústní sdělení). Obdobně, ale rovněž nepřímo, posuzoval vliv osvětlení na velké savce v Beskydech Banaš (2008), když vyhodnotil významně negativní vliv osvětlení sjezdovky POMA na velké savce, protože oblast s významně zvýšenou intenzitou osvětlení (> 0,25 lx) zasahovala do biotopu s jejich potravní základnou. Zvýšená hladina osvětlení se však může logicky projevit i na chování potenciální kořisti (např. srnce nebo jelena), která se může vyhýbat osvětleným místům. Z ochranářského hlediska lze z předchozích údajů učinit přinejmenším jeden znepokojující závěr, že za počasí umožňujícího daleké šíření světla musíme považovat prakticky celé Krkonoše za zónu s velmi pravděpodobným vlivem osvětlení na chování živočichů, zejména na predátory. Vycházíme z údaje, že za tohoto počasí zajišťuje jediná sjezdovka Protěž osvětlení srovnatelné s osvětlením měsícem v úplňku do vzdálenosti, která vzhledem k emisím z lamp dosahujícím až 3 miliony lm může v závislosti na konfiguraci terénu přesahovat 3 km. I řádově menší, několik set metrů daleký dosah světla o intenzitě úplňku za standardní zimní zatažené noci však významně přispívá k negativním vlivům spjatým s fragmentací velkých lesních celků, kdy rušivý dosah světla o intenzitě úplňku ovlivňuje okolí do vzdálenosti řádově přesahující šířku samotné sjezdovky. Tím může osvětlení potenciálně ovlivnit převážnou část živočichů zmíněných v metodické části materiálu, protože jejich výskyt v okolí osvětlených sjezdovek byl zaznamenán (např. ptačí druhy zmíněné v metodické části této studie) anebo se jedná o větší savce, kteří se mohou do okolí sjezdovek dostat při své migraci. V této práci přitom nekvantifikujeme další výrazný efekt osvětlení míru oslnění pohledem přímo do reflektorů. Z vlastní zkušenosti přitom můžeme potvrdit problesknutí reflektorů i v hustém vzrostlém smrkovém lese ve vzdálenostech několika set metrů od sjezdovky. A dodejme ještě, že důležitým aspektem ovlivňujícím účinky osvětlení je rovněž jeho barva, kdy bílé světlo sjezdovkových lamp, hojně užívaných i v Krkonoších, se silněji rozptyluje v ovzduší a živočichové jej snáze zamění za světlo měsíce (Brychtová et al. 2005). Velký rozsah světelných emisí ze sjezdovek je zmiňován i v souvislosti s ovlivněním krajinného rázu Krkonoš a životem jejich obyvatel a návštěvníků. Tomuto problému se ve velké podrobnosti i šíři věnoval již vícekrát zmiňovaný kolektiv autorů Brychtová, Hollan a Krause (viz také a populárně naučný článek Hollana 2006b). Brychtová et al. (2005) např. upozornili, že v době rozsvícených sjezdovek se ztrácí charakteristická noční silueta Krkonoš. Např. nasvícení sjezdovky Javor znamená, že zanikne silueta Studniční hory (jedné z krajinných dominant Krkonoš, nacházejících se v 1. zóně národního parku a vizuálního prvku v zóně s nejpřísnější ochranou krajinného rázu viz Plán péče o KRNAP a jeho ochranné pásmo (Flousek et al. 2010). Ve své studii autoři podrobněji rozebírají vliv osvětlení i na další krajinné dominanty Krkonoš. Zmínit musíme i méně snadno měřitelné, ale o nic méně důležité vlivy osvětlení na vnímání krkonošské krajiny. Sjezdovkové osvětlení přispívá k vymizení podrobností hvězdné oblohy za jasného počasí. Když je naopak zataženo, podle slov Dr. Hollana: Celé Krkonoše se tehdy koupou v naoranžovělém světle bez stínů (přírodní měsíc naopak ostré stíny vrhá). Mizení hvězdné oblohy a s ním spojené snižování kvality života obyvatel je v poslední době zmiňováno jako závažný důsledek světelného znečištění (např. Klinkenborg & Richardson 2008, Royal Commision 2009, Defra 2010) Osvětlení sjezdových tratí však snižuje kvalitu života obyvatel a návštěvníků KRNAP s největší pravděpodobností i v nekompromisní řeči technických norem. Podle normy ČSN EN by do oken obytných budov v národních parcích nemělo proudit v době mimo noční klid osvětlení intenzivnější než 2 luxy. Naše studie se tímto aspektem osvětlení nezabývala, ale z naměřených hodnot na protisvazích Javoru je jasné, že minimálně v okolí sjezdovky Javor v Peci pod Sněžkou je řada ubytovacích zařízení, kde tato podmínka není splněna. Podle stejné normy by svítivost svítidel na území národních parků neměla mimo osvětlený areál přesáhnout v době mimo noční klid 2,5 kcd. Výpočet svítivosti mimo plochu osvětlovaného areálu je poměrně složitý proces, který jsme neprováděli. Z příkladu výpočtu pro atletickou dráhu v Harrachově, kdy osvětlení o výkonu 400 W a výšce nosných stožárů 10 m znamenalo svítivost 4,5 kcd (podklady k rozhodnutí Správy KRNAP 2008), lze však odhadnout, že svítivost sjezdovky Protěž s výkonem svítidel W a výškou nosných stožárů 14 m (Slezák & Andrejsková 2008b) bude ještě vyšší. Výše zmíněné světelné znečištění vyplývající z umělého osvětlení sjezdových tratí je těžko ospravedlnitelné starostí o bezpečnost lyžařů na osvětlených

12 120 Opera Corcontica 51 / 2014 sjezdovkách, když např. pro lyžaře sjíždějící sjezdovku v Aldrově ve Vítkovicích plně dostačuje její osvětlení s maximálními hodnotami dosahujícími 19,5 lx. Vysoké hodnoty osvětlení mohou být pro lyžaře naopak nebezpečné, protože při nevhodném nastavení zvyšují pravděpodobnost oslnění (Brychtová et al. 2005) a při nevhodné geometrii svícení mohou též zvyšovat kontrast mezi intenzivně a málo intenzivně ozářenými plochami. Výrazným nebezpečím pro sjíždějící lyžaře je i nevnímání porostních stěn na okrajích sjezdovky při vysoké intenzitě jejího osvětlení (Kuba, ústní sdělení). Podle vyjádření samotných lyžařů při průzkumu Nancy Clanton, zmiňovaném Brychtovou et al. (2005), je pak hladina uspokojivého osvětlení 0,3 lx, což je ve výrazném protikladu k reálným hodnotám osvětlení na krkonošských sjezdovkách. Opatření snižující šíření světelných emisí Vysoká hladina osvětlení v současném životním prostředí i navyšující se důkazy o jeho nepříznivých vlivech podnítily mnohé snahy o nápravu tohoto stavu (viz např. Royal Commision, Defra 2010, International Dark-Sky Association 2013) i snahy o zachování území s nízkou intenzitou osvětlení (pro přehled situace ve střední Evropě viz Hollan 2013). Jedním z doporučení v relevantních koncepčních materiálech bývá snižování hodnoty osvětlení ve zvláště chráněných územích. Například mezi prioritními doporučeními Royal Commission (2009) můžeme nalézt výzvu k redukci venkovního osvětlení v chráněných parcích ve Velké Británii na nezbytné minimum a mezi prioritními aktivitami v britských národních parcích pro období je zmíněna i ochrana a obnova tmavé oblohy (Defra 2010). Doklady o řešení konkrétních problémů světelného znečištění na úrovni jednotlivých národních parků jsme však nedohledali. Po důkladném mapování situace s umělým osvětlení lyžařských areálů v národních parcích v německy mluvících zemích konstatovala Šimůnková (2005), že díky zákonům znemožňujícím umísťování sjezdovek do národních parků nejsou vesměs s umělým osvětlováním sjezdovek ve zdejších parcích problémy a že Správa Krkonošského národního parku disponuje v problematice vlivu umělého osvětlení sjezdovek na životní prostředí poznatky srovnatelnými, ne-li většími. Zkušenosti Správy KRNAP se projevují v platném Plánu péče o KRNAP a jeho ochranné pásmo (Flousek et al. 2010), kde je umělému osvětlení věnováno celkem 5 opatření s odvoláním na mnohokrát již citované studie Brychtové, Hollana a Krauseho. Jedná se o: (i) omezení počtu osvětlených sjezdovek na jednu v každém z největších areálů a výškové omezení osvětlení u nových záměrů na 910 m n. m., (ii) minimalizaci intenzity osvětlení u stávajících zdrojů osvětlení na nezbytnou míru, (iii) nepovolování večerního osvětlení v 1. a 2. zóně NP, (iv) nenavyšování celkového osvětlení jednotlivých lokalit např. osvětlováním otevřených sportovišť a (v) vyloučením osvětlení z velkoplošných reklam a billboardů. Vzhledem k tomu, že většina velkých areálů již v současnosti svou osvětlenou sjezdovku má, a také vzhledem k tomu, že přibývající studie o negativních vlivech osvětlení dávají dostatek argumentů pro omezení nových osvětlovacích záměrů, zůstává zásadní výzvou pro snížení světelných emisí v Krkonoších omezit emise ze stávajících zdrojů osvětlení okolo sjezdovek. Z námi studovaných sjezdovek se jedná zejména o rozsáhlé a silně osvětlené sjezdovky na Protěži, Javoru, Hromovce, Benecku a v Herlíkovicích, přičemž absolutní prioritu by měly dostat sjezdovky na Protěži a Javoru a to s ohledem na kombinaci extrémní intenzity osvětlení a blízkosti 1. zóny KRNAP. Způsob omezení je nasnadě: nastavit a zaclonit zdroje světla tak, aby co nejméně světla utíkalo do éteru, vyměnit lampy s bílým světlem za méně rušivé žluté světlo a samozřejmě snížit jejich příkon a tím intenzitu osvětlení (Brychtová et al. 2005). Již jen technicky nepříliš náročnou úpravou úhlu svícení lamp a jejich zacloněním lze dosáhnout snížení celkových emisí od sjezdovky do prostoru o desítky procent. Co se týká snížení intenzity osvětlení, Hollanem a kolegy doporučovaná střední hodnota osvětlení do 0,5 lx má jistě své biologické opodstatnění, ale v kontextu stávajících intenzit osvětlení sjezdovek jako Protěž ji lze doporučit spíše jako vodítko pro stanovení parametrů pro nové osvětlovací záměry. U stávajících sjezdovek by bylo velkým krokem vpřed už jen obecné snížení maximální intenzity osvětlení na krkonošských sjezdovkách na hodnotu menší než 20 lx, tedy na úroveň osvětlení ve Vítkovicích-Aldrově. Přesně tímto cílem se pracovníci Správy KRNAP řídí při svých rozhodnutích, ve kterých se jako limit pro intenzitu osvětlení objevují hodnoty 10, resp. 15 luxů (Správa KRNAP 2005). Řádové překračování těchto hodnot v reálném

13 Bujalský et al.: UMĚLÉ OSVĚTLENÍ KRKONOŠSKÝCH SJEZDOVEK 121 provozu sjezdovek je důsledkem nedostatečnosti současných kontrolních mechanismů. Pro extrémní dosah světelných emisí ze sjezdových tratí za nepříznivého oblačného či mlhavého počasí i do 1. a 2. zóny KRNAP a zároveň pro obtížně proveditelné omezení svícení za tohoto počasí doporučujeme důsledně uplatňovat stávající strategii nepovolování osvětlení u nových sjezdových tratí na celém území KRNAP (dosud podle plánu péče platnou pouze v 1. a 2. zóně ochrany). Přes velký vliv bariéry jehličnatého lesa na dosah světla na námi studovaných transektech lze vysazování lesnatých pruhů okolo osvětlených sjezdovek považovat pouze za zmírňující opatření ke snížení vlivu osvětlení a nikoliv za kompenzaci tohoto vlivu. Důvodem je opět skutečnost, že světlo se od sjezdovek nešíří pouze horizontálně, ale odráží se od oblačnosti či mlžných kapiček a tímto způsobem bariéru smrků přeskakuje. Přesto mohou být stromové bariéry účinné zejména proti přímému oslnění. Summary Introduction Artificial lighting of downhill ski tracks is widely used to extend the ski day at many places in the Czech Republic. The places are often in natural parks and protected areas, because they are located in mountain areas, which are attractive also for downhill skiing. The aim of this paper was to determine the spatial extent of light emissions from downhill ski tracks to the surrounding landscape in the Krkonoše Mts National Park and to identify the major factors affecting the intensity of the light emissions. Methods Measurements were carried out during three winters (December to March) between 2008 and 2011 in eight ski resorts including also the largest ski resorts in the Krkonoše Mts (for their basic characteristics see Tab. 1). The research was carried out directly on the ski slopes and in their surroundings most often mosaics of meadows and spruce forests. On each of these ski slopes, light intensity was recorded at regular intervals on transects running along the contour lines. We ran the transects both down and against to the direction of light. We distinguished four types of land cover: open plain, closed spruce forest, open spruce forest and young spruce forest. Light intensity on some transects was measured several times under different weather conditions. Additional measurements of light intensity were carried out on slopes facing the ski tracks (hereafter counter slopes, Tab. 2). Illumination was measured with a luxmeter Extech EA 30, MINI-LUX, as well as a Sky Quality meter, GPS TRIMBLE GeoXT and Canon 350 D camera. The basic variable characterising each transect was the horizontal distance in which the light declined to the intensity of 0.1 lx (illuminance by full moon). A general linear model (GLM) consisting of three variables (maximum light intensity on the surface of downhill ski track as a proxy of light intensity leaving the lamps on the downhill ski track, light orientation and type of surrounding land cover) was used to explain the variation in the illumination distance. We included only data measured under standard winter conditions (overcast or mild snowing). Because of the lack of sufficient data, we assessed the effect of weather conditions in a separate analysis using the measurements on one transect under a clear sky and foggy conditions. These two measurements were separated by several tens of minutes. All statistical calculations were performed using Statistica 5.5. Projection of the area of the Hromovka downhill ski track near Špindlerův Mlýn affected by light was implemented using ArcGIS. Results The average intensity of light falling on snow in the most illuminated parts of the ten ski tracks was 100±64 lx. Maximum value was 390 lx, while minimum was 15 lx (Tab. 1). Such illumination can increase the light intensity to the value of the full moon till a distance of several kilometres under specific cloud conditions (Fig. 2). The importance of the conditions is stressed by the fact that the distance to a 0.1 lx light intensity was 0.3 km under clear sky on the very same transect one hour earlier. The effect of land cover was the only significant single predictor of the distance of light spread in the GLM (Tab. 3). The distance to a 0.1 lx light intensity was almost five times further on an open plain than in closed spruce forest (Fig. 3). Light declined to 0.1 lx intensity 288 and 794 m from the downhill ski track when the track was illuminated by maximum values of 19 and 130 lx, respectively, under overcast sky on an open plain. The light intensity on counter slopes ( km distant from illuminated slopes) decreased on average eight times immediately after the lamps on downhill

14 122 Opera Corcontica 51 / 2014 ski tracks were switched off (Fig. 4). This was in spite of some of the measurements being taken near the city centres during the high tourist season. The maximum light intensity on a counter slope was 1.9 lx (0.4 km distant from the illuminated slope). The light intensity changed to 0.04 lx after the lights were switched off. At the Hromovka ski slope, which is m long with an average width of 35 m ( m 2 ), the area with a light intensity > 0.1 lx was larger than m 2 under overcast conditions. Discussion The spread of light emitted by lamps on downhill ski tracks in the Krkonoše Mts National Park is noteworthy due to its spatial extent as well as intensity. Under specific cloud conditions, the lamps from a single downhill ski track can increase light intensity to values of the full moon over a dozen square kilometres, which represents a non-negligible fraction of the whole 550 km 2 area of the Krkonoše Mts. Their effect on overall light intensity is prominent even in the vicinity of the biggest tourist centres. Our values are in accordance with previous detailed studies in the Krkonoše Mts (Brychtová et al. 2005, Krause et al and Hollan 2006a), which showed that artificial light from downhill ski track lamps increased light levels up to times more than in natural conditions without any artificial source of light. These earlier studies also found that a single illuminated downhill ski track cca 1 km long can produce 2 3 million lumens of light, from which at least half is lost into the air because of technological reasons. For comparison, Vrchlabí, the biggest town in the Krkonoše Mts National Park with cca inhabitants, was estimated to produce cca 2 million lumens of light. The ecological and conservatory implications of the presented facts have been further discussed. Poděkování Naše práce by byla výrazně ochuzena bez možnosti zasadit výsledky do kontextu studií prováděných v Krkonoších týmem Jitky Brychtové, Jana Hollana a Josefa Krauseho. Osvětlení krkonošských sjezdovek je v Krkonoších pojímáno jako ochranářský problém i díky systematickému úsilí kolegů ze Správy KRNAP Jiřímu Flouskovi, Josefu Harčarikovi a Janu Vaňkovi. Oběma prvně jmenovaným kolegům děkujeme rovněž za mnoho podnětných nápadů při diskusích nad výsledky diplomové práce, jejíž výsledky jsme zde shrnuli. Jiřímu Flouskovi, Janu Hollanovi a dalším recenzentům rovněž upřímně děkujeme za pečlivé pročtení rukopisu článku a za komentáře, které přispěly k vylepšení kvality tohoto příspěvku. Jaroslavu Andrlemu, Tomáši Janatovi a dalším kolegům děkujeme za pomoc při terénním sběru dat. Literatura Adamay S. L., Salmon M. & Witherington B. E. 1997: Behavior of sea turtles at an urban beach: III. costs and benefits of nest caging as a management strategy. Fla. Sci. 60: Banaš M. 2008: Posouzení vlivu záměru Osvětlení lyžařské sjezdové tratě POMA v Malenovicích- Satině na evropsky významnou lokalitu Beskydy a ptačí oblast Beskydy podle 45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Ms. (archiv autora, Olomouc). 55 str. Brychtová J., Hollan J. & Krause J. 2005: Vyhodnocení vlivu umělého osvětlení vybraných lyžařských areálů na přírodu a krajinu území KRNAP a jeho ochranného pásma. Ms. (Správa KRNAP Vrchlabí). 70 str. Buchanan B. W. 1993: Effects of enhanced lighting on the behaviour of nocturnal frogs. Anim Behav. 45: Buchanan B. W. 1998: Low-illumination prey detection by squirrel treefrogs. J Herpetol. 32: Bujalský L. 2010: Světelené znečištění způsobené umělým osvětlením sjezdovek v Krkonošském národním parku. Ms. (dipl. práce, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova Praha). 70 str. Cinzano P., Falchi F. & Elvidge C. D. 2001: The first world atlas of the artificial night sky brightness. Mon. Not. R. Astron. Soc. 328: Clarke J. A. 1983: Moonlights influence on predator/prey interactions between short eared owls (Asio flammeus) and termice (Peromyscus maniculatus). Behav. Ecol. Sociobiol. 13:

15 Bujalský et al.: UMĚLÉ OSVĚTLENÍ KRKONOŠSKÝCH SJEZDOVEK 123 ČSN EN : Světlo a osvětlení osvětlení pracovních prostorů část 2: osvětlení venkovních pracovních prostorů. Defra 2010: English National Parks and the Broads. UK Government Vision and Circular Crown copyright. 51 str. Dodson S. 1990: Predicting diel vertical migration of zooplankton. Limnol. Oceanogr. 35: Drewien R. C., Clegg K. R. & Shera R. E. 1999: Capturing trumpeter swans by night-lighting. Wildlife Soc. B 27: Evans Ogden L. J. 1996: Collision course: The hazards of lighted structures and windows to migrating birds. World Wildlife Fund Canada and Fatal Light Awareness Program, Toronto. Flousek J. (ed.) 2010: Plán péče o Krkonošský národní park a jeho ochranné pásmo , část B. Ms. (Správa KRNAP Vrchlabí). Flousek J. & Gramsz B. 1999: Atlas hnízdního rozšíření ptáků Krkonoš ( ). Správa KRNAP Vrchlabí. 424 str. Flousek J., Gramsz B., Szkudlarek R. & Zajac T. 2007a. Obratlovci. In: Flousek J., Hartmanová O., Štursa J. & Potocki J. (eds), Krkonoše. Příroda, historie, život. Nakl. Miloš Uhlíř Baset Praha: Flousek J, Hartmanová O., Štursa J. & Potocki J. (eds) 2007b. Krkonoše. Příroda, historie, život. Nakl. Miloš Uhlíř Baset Praha. 864 str. Flousek J. & Hora. J. 2009: Osvětlení sjezdovek vs. ptáci. Veronica 23, 1: 28. Gauthreaux S. A. Jr. & Belser C. G. 2006: Effects of artificial night lightning on migrating birds. In: Rich C., Longcore T. (eds), Ecological consequences of artificial night lightning. Island Press Washington: Grant R. A., Chadwick E. A. & Halliday T. 2009: The lunar cycle: a cue for amphibian reproductive phenology? Anim. Behav. 78: Hailman J. P. 1984: Bimodal nocturnal activity of the western toad (Bufo boreas) in relation to ambient illumination. Copeia 2: Harisada K. & Schreuder D Light Pollution. Springer Dordrecht. Hollan J. 2006a: Hodnocení osvětlení sjezdovek Protěž a nové části osvětlení sjezdovky Javor. Ms. (Správa KRNAP Vrchlabí). 28 str. Hollan J. 2006b: Noční lyžování. Veronica 20, 3: Hollan J. 2013: Oázy skoro přírodní noci. Veronica 27, 4: Holidayinfo (2010): Holidayinfo [online]. [cit. srpen 2010]. Dostupné z WWW: holidayinfo.cz. Jaeger R. G. & Hailman J. P. 1973: Effects of intensity on the phototactic responses of adult anuran amphibians: A comparative survey. Z. Tierpsychol. 33: Jaeger R. G. & Hailman J. P. 1974: Phototactic responses to spectrally dominant stimuli and use of colour vision by adult anuran amphibians: A comparative survey. Anim. Behav. 22: Klinkenborg V. & Richardson J. 2008: Mizející noc. National Geographic 11: Kočvara R. & Křenek D. 2007: Vliv provozu osvětlených a neosvětlených sjezdovek na lesní druhy ptáků v Beskydách (Česká republika). Čas. Slez. Muz. Opava (A) 56: Krause J. & Brychtová J. 2005: Hodnocení vlivu umělého osvětlení sjezdovky Protěž na Černé hoře z hlediska krajinného rázu. Ms. (Správa KRNAP Vrchlabí). 5 str. Krause J., Hollan J., Brychtová J. 2005: Hodnocení vlivu umělého osvětlení sjezdovky Protěž na Černé hoře. Ms. (Správa KRNAP Vrchlabí). 14 str. Longcore T. & Rich C. 2004: Ecological light pollution. Front Ecol. Environ. 2: Molenaar J. G., Sanders M. E. & Jonkers D. A. 2005: Road lifting and grassland birds: Local influence of road lifting on a black-tailed godwit population. In: Rich C., Longcore T. (eds), Ecological consequences of artificial night lightning. Island Press Washington:

16 124 Opera Corcontica 51 / 2014 Placyk, J. S. & Graves B. M. 2001: Foraging behavior of the red-backed salamander (Plethodon cinereus) under various lighting conditions. J. Herpetol. 35: Pollard A. 2006: Artificial night lightning and birds: Proceedings of the dark-skies symposium. Porsmouth, UK, Cardiff School of Biosciences: Rahman M. S., Takemura A. & Takano K. 2000: Lunar synchronization of testicular development and steroidogenesis in rabbitfish. Comp. Biochem. Physiol. 129: Rich C. & Longcore T. 2006: Ecological consequences of artificial night lightning. Island Press Washington. 458 str. Royal Commission on Environmental Pollution 2009: Artificial light in the Environment. Crown copyright. 43 str. Slezák J. & Andrejsková H. 2008a: Protokol 4205/S-11/JS/08. Ms. (Správa KRNAP Vrchlabí). 10 str. Slezák J. & Andrejsková. H. 2008b: Protokol 4205/S-9/JS/08. Ms. (Správa KRNAP Vrchlabí). 11 str. Šimůnková B. 2005: Umělé osvětlení lyžařských areálů v národních parcích německy mluvících zemí. Ms. (Správa KRNAP Vrchlabí). 6 str. Wolfe J. L. & Summerlin C. T. 2004: The influence of lunar light on nocturnal activity of the old-fieldmouse. Animal Behaviour 37: Yamamoto T., Takashi A., Yoda K. et al. 2008: The lunar cycle affects at-sea behavior in a pelagic seabird, the streaked shearwater, Calonectris leucomelas. Animal Behaviour 76:

POČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ. Needle year classes of Scots pine progenies. Jarmila Nárovcová. Abstract

POČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ. Needle year classes of Scots pine progenies. Jarmila Nárovcová. Abstract POČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ Needle year classes of Scots pine progenies Jarmila Nárovcová Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Výzkumná stanice Opočno Na Olivě 550

Více

SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM

SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM Bednářová, E. 1, Kučera, J. 2, Merklová, L. 3 1,3 Ústav ekologie lesa Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova

Více

Soubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I.

Soubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I. Soubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I. Mapa struktury porostu na TVP 5 v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra ekologie a životního prostředí. Obror Aplikovaná ekoligie.

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra ekologie a životního prostředí. Obror Aplikovaná ekoligie. ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra ekologie a životního prostředí Obror Aplikovaná ekoligie Bakalářská práce Doupné stromy v lesích Den-trees in the forests Vedoucí

Více

Soubor map struktury porostů na TVP v oblasti Modravy v Národním parku Šumava

Soubor map struktury porostů na TVP v oblasti Modravy v Národním parku Šumava Soubor map struktury porostů na TVP v oblasti Modravy v Národním parku Šumava Vacek S., Remeš J., Bílek L., Vacek Z., Ulbrichová I. Soubor map: Mapa struktury porostu na TVP 1 v oblasti Modravy v Národním

Více

Zimní sčítání vydry říční ve vybraných oblastech České republiky v letech 2008-2012

Zimní sčítání vydry říční ve vybraných oblastech České republiky v letech 2008-2012 Bulletin VYDRA, 15: 29-38 (2012) Sekce: Odborné články Zimní sčítání vydry říční ve vybraných oblastech České republiky v letech 2008-2012 Winter census of Eurasian otter (Lutra lutra L.) in selected areas

Více

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 8. 2009 40 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví European

Více

The target was to verify hypothesis that different types of seeding machines, tires and tire pressure affect density and reduced bulk density.

The target was to verify hypothesis that different types of seeding machines, tires and tire pressure affect density and reduced bulk density. INFLUENCE OF TRACTOR AND SEEDING MACHINE WEIGHT AND TIRE PRESSURE ON SOIL CHARACTERISTICS VLIV HMOTNOSTI TRAKTORU A SECÍHO STROJE A TLAKU V PNEUMATIKÁCH NA PŮDNÍ VLASTNOSTI Svoboda M., Červinka J. Department

Více

Posuzování vlivů koncepce na životní prostředí SEA (Strategic Environmental Assesment)

Posuzování vlivů koncepce na životní prostředí SEA (Strategic Environmental Assesment) Posuzování vlivů koncepce na životní prostředí SEA (Strategic Environmental Assesment) Koncepce: Dopravní politika ČR pro období 2014 2020 s výhledem do roku 2050 Proces posuzování vlivů probíhá podle

Více

Jiří LUKEŠ 1 KAROTÁŅNÍ MĚŖENÍ VE VRTECH TESTOVACÍ LOKALITY MELECHOV WELL LOGGING MEASUREMENT ON TESTING LOCALITY MELECHOV

Jiří LUKEŠ 1 KAROTÁŅNÍ MĚŖENÍ VE VRTECH TESTOVACÍ LOKALITY MELECHOV WELL LOGGING MEASUREMENT ON TESTING LOCALITY MELECHOV Jiří LUKEŠ 1 KAROTÁŅNÍ MĚŖENÍ VE VRTECH TESTOVACÍ LOKALITY MELECHOV WELL LOGGING MEASUREMENT ON TESTING LOCALITY MELECHOV Abstract In the year 2007 research program on test locality Melechov continued

Více

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro

Více

EFFECT OF MALTING BARLEY STEEPING TECHNOLOGY ON WATER CONTENT

EFFECT OF MALTING BARLEY STEEPING TECHNOLOGY ON WATER CONTENT EFFECT OF MALTING BARLEY STEEPING TECHNOLOGY ON WATER CONTENT Homola L., Hřivna L. Department of Food Technology, Faculty of Agronomy, Mendel University of Agriculture and Forestry in Brno, Zemedelska

Více

Výsledky činnosti patronátní skupiny IBA Beskydy v roce 2013

Výsledky činnosti patronátní skupiny IBA Beskydy v roce 2013 Výsledky činnosti patronátní skupiny IBA Beskydy v roce 2013 Významné ptačí území IBA Beskydy byla zřízena zejména pro horské druhy ptáků a na tomto území byly vyhlášeny 2 ptačí oblasti: Ptačí oblast Beskydy

Více

KULOVÝ STEREOTEPLOMĚR NOVÝ přístroj pro měření a hodnocení NEROVNOMĚRNÉ TEPELNÉ ZÁTĚŽE

KULOVÝ STEREOTEPLOMĚR NOVÝ přístroj pro měření a hodnocení NEROVNOMĚRNÉ TEPELNÉ ZÁTĚŽE české pracovní lékařství číslo 1 28 Původní práce SUMMARy KULOVÝ STEREOTEPLOMĚR NOVÝ přístroj pro měření a hodnocení NEROVNOMĚRNÉ TEPELNÉ ZÁTĚŽE globe STEREOTHERMOMETER A NEW DEVICE FOR measurement and

Více

Vliv rozdílného využívání lučního porostu na teplotu půdy

Vliv rozdílného využívání lučního porostu na teplotu půdy AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. 251 255 Srní. 7. října 2 Vliv rozdílného využívání lučního porostu na teplotu půdy The influence of different grassland management on soil temperature Renata Duffková*,

Více

Simulace letního a zimního provozu dvojité fasády

Simulace letního a zimního provozu dvojité fasády Simulace letního a zimního provozu dvojité fasády Miloš Kalousek, Jiří Kala Anotace česky: Příspěvek se snaží srovnat vliv dvojité a jednoduché fasády na energetickou náročnost a vnitřní prostředí budovy.

Více

VD ŠANCE TBD PŘI VÝSTAVBĚ DRENÁŽNÍ ŠTOLY A OBNOVĚ INJEKČNÍ CLONY

VD ŠANCE TBD PŘI VÝSTAVBĚ DRENÁŽNÍ ŠTOLY A OBNOVĚ INJEKČNÍ CLONY VD ŠANCE TBD PŘI VÝSTAVBĚ DRENÁŽNÍ ŠTOLY A OBNOVĚ INJEKČNÍ CLONY ŠANCE DAM DAM SAFETY SUPERVISION DURING DRAINAGE TUNNEL CONSTRUCTION AND GROUT CURTAIN REHABILITATION Tomáš Kantor, Petr Holomek Abstrakt:

Více

POSUDEK VEŘEJNÉHO OSVĚTLENÍ - 1

POSUDEK VEŘEJNÉHO OSVĚTLENÍ - 1 POSUDEK VEŘEJNÉHO OSVĚTLENÍ - 1 Průjezdní komunikace Měřený úsek, jeho poloha je zřejmá z fotodokumentace v příloze. Měřen byl úsek komunikace dlouhý 33,6 m o šíři 5,8 m. Byl zvolen tak, aby sousedil ještě

Více

INFLUENCE OF SPEED RADAR SIGN ON VELOCITY CHANGE IN THE SELECTED LOCATION

INFLUENCE OF SPEED RADAR SIGN ON VELOCITY CHANGE IN THE SELECTED LOCATION VLIV INFORMATIVNÍ TABULE NA ZMĚNU RYCHLOSTI VE VYBRANÉ LOKALITĚ INFLUENCE OF SPEED RADAR SIGN ON VELOCITY CHANGE IN THE SELECTED LOCATION Martin Lindovský 1 Anotace: Článek popisuje měření prováděné na

Více

Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR

Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR Radek Bače, Vojtěch Čada, Miroslav Svoboda Znalosti o struktuře lesů představují potřebný zdroj informací pro správné a efektivní rozhodování

Více

Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.

Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys. Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.cz Po roce 19 došlo k výrazné změně hospodářských poměrů v

Více

Stejskalová J., Kupka I.: Vliv lesních vegetačních stupňů na kvalitu semen jedle bělokoré... (ABIES ALBA MILL.) ABSTRACT

Stejskalová J., Kupka I.: Vliv lesních vegetačních stupňů na kvalitu semen jedle bělokoré... (ABIES ALBA MILL.) ABSTRACT VLIV LESNÍCH VEGETAČNÍCH STUPŇŮ NA KVALITU SEMEN JEDLE BĚLOKORÉ (ABIES ALBA MILL.) FOREST VEGETATION ZONES INFLUENCE ON SEED QUALITY OF SILVER FIR (ABIES ALBA MILL.).) JANA STEJSKALOVÁ, IVO KUPKA ABSTRACT

Více

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Index tělesné hmotnosti, fyzická aktivita, spotřeba ovoce a zeleniny

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Index tělesné hmotnosti, fyzická aktivita, spotřeba ovoce a zeleniny Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 22. 12. 2010 70 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Index tělesné hmotnosti, fyzická aktivita,

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

IX. VLIVY NA ZÁJMY OCHRANY PŘÍRODY

IX. VLIVY NA ZÁJMY OCHRANY PŘÍRODY IX. VLIVY NA ZÁJMY OCHRANY PŘÍRODY Zájmy ochrany přírody a krajiny ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. jsou v daném měřítku zpracování zastoupeny ve formě: maloplošných a velkoplošných zvláště chráněných

Více

TĚŽBY NAHODILÉ, NEZDARY KULTUR A EXTRÉMY POČASÍ NA VYBRANÝCH LESNÍCH SPRÁVÁCH LESŮ ČESKÉ REPUBLIKY A JEJICH VLIV NA SMRK

TĚŽBY NAHODILÉ, NEZDARY KULTUR A EXTRÉMY POČASÍ NA VYBRANÝCH LESNÍCH SPRÁVÁCH LESŮ ČESKÉ REPUBLIKY A JEJICH VLIV NA SMRK Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed): Seminář Extrémy počasí a podnebí, Brno, 11. března 2004, ISBN 80-86690-12-1 TĚŽBY NAHODILÉ, NEZDARY KULTUR A EXTRÉMY POČASÍ NA VYBRANÝCH LESNÍCH SPRÁVÁCH LESŮ ČESKÉ

Více

ACOUSTIC EMISSION SIGNAL USED FOR EVALUATION OF FAILURES FROM SCRATCH INDENTATION

ACOUSTIC EMISSION SIGNAL USED FOR EVALUATION OF FAILURES FROM SCRATCH INDENTATION AKUSTICKÁ EMISE VYUŽÍVANÁ PŘI HODNOCENÍ PORUŠENÍ Z VRYPOVÉ INDENTACE ACOUSTIC EMISSION SIGNAL USED FOR EVALUATION OF FAILURES FROM SCRATCH INDENTATION Petr Jiřík, Ivo Štěpánek Západočeská univerzita v

Více

KRAJSKÝ ÚŘAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor životního prostředí a zemědělství 28. října 117, 702 18 Ostrava. Stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru

KRAJSKÝ ÚŘAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor životního prostředí a zemědělství 28. října 117, 702 18 Ostrava. Stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru KRAJSKÝ ÚŘAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor životního prostředí a zemědělství 28. října 117, 702 18 Ostrava *KUMSX010O4TN* Váš dopis zn.: Ze dne: Čj: MSK 113988/2011 Sp. zn.: ŽPZ/29984/2011/Pok 208.3 V10 Vyřizuje:

Více

Soubor map: Typy porostů a typy vývoje lesa v CHKO Jizerské hory (GIS Správa KRNAP Vrchlabí)

Soubor map: Typy porostů a typy vývoje lesa v CHKO Jizerské hory (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Soubor map: Typy porostů a typy vývoje lesa v CHKO Jizerské hory (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Mapa vývojových fází lesa pro TP1 cílový v CHKO Jizerské hory (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Mapa vývojových fází

Více

SEIZMICKÝ EFEKT ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY ÚVODNÍ STUDIE

SEIZMICKÝ EFEKT ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY ÚVODNÍ STUDIE SEIZMICKÝ EFEKT ŽELEZNIČNÍ DOPAVY ÚVODNÍ STUDIE Josef Čejka 1 Abstract In spite of development of road transport, carriage by rail still keeps its significant position on traffic market. It assumes increases

Více

CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELŮ NA TRHU VÍNA V ČR

CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELŮ NA TRHU VÍNA V ČR ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LII 15 Číslo 6, 2004 CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELŮ NA TRHU VÍNA V ČR H. Chládková

Více

Sledování parametrů vnitřního prostředí v bytě č. 301 Bubníkovi. Bytový dům U Hostavického potoka 722/1,3,5,7,9 Praha 9 Hostavice 198 00

Sledování parametrů vnitřního prostředí v bytě č. 301 Bubníkovi. Bytový dům U Hostavického potoka 722/1,3,5,7,9 Praha 9 Hostavice 198 00 Zakázka číslo: 2011-016427-LM Sledování parametrů vnitřního prostředí v bytě č. 301 Bubníkovi Bytový dům U Hostavického potoka 722/1,3,5,7,9 Praha 9 Hostavice 198 00 Zpracováno v období: listopad - prosinec

Více

Mezinárodní konference Mikroklima a mezoklima krajinných struktur a antropogenních prostředí Skalní mlýn, Moravský kras, 2. 4. 2.

Mezinárodní konference Mikroklima a mezoklima krajinných struktur a antropogenních prostředí Skalní mlýn, Moravský kras, 2. 4. 2. Mezinárodní konference Mikroklima a mezoklima krajinných struktur a antropogenních prostředí Skalní mlýn, Moravský kras, 2. 4. 2. 2011 International Conference Microclimate and mesoclimate of landscape

Více

NATURA 2000 - PTAČÍ OBLASTI

NATURA 2000 - PTAČÍ OBLASTI NATURA 2000 - PTAČÍ OBLASTI oblast Doupovských a Krušných hor Vít Tejrovský Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky CHKO Labské pískovce pracoviště Klášterec nad Ohří Chomutovská 120 CZ 431

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 26. 1. 2015 Č. j.: 5429/ENV/15 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v horských oblastech ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V.

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v horských oblastech ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v horských oblastech ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapa zonace ochrany přírody v CHKO Beskydy Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová

Více

INFLUENCE OF CONSTRUCTION OF TRANSMISSION ON ECONOMIC PARAMETERS OF TRACTOR SET TRANSPORT

INFLUENCE OF CONSTRUCTION OF TRANSMISSION ON ECONOMIC PARAMETERS OF TRACTOR SET TRANSPORT INFLUENCE OF CONSTRUCTION OF TRANSMISSION ON ECONOMIC PARAMETERS OF TRACTOR SET TRANSPORT Vykydal P., Žák M. Department of Engineering and Automobile Transport, Faculty of Agronomy, Mendel University in

Více

Hodnocení kvality logistických procesů

Hodnocení kvality logistických procesů Téma 5. Hodnocení kvality logistických procesů Kvalitu logistických procesů nelze vyjádřit absolutně (nelze ji měřit přímo), nýbrž relativně porovnáním Hodnoty těchto znaků někdo buď předem stanovil (norma,

Více

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Nehody a úrazy. Zdravotní stav a zaměstnání.

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Nehody a úrazy. Zdravotní stav a zaměstnání. Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 25. 8. 29 45 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Nehody a úrazy. Zdravotní stav a zaměstnání.

Více

523/2006 Sb. VYHLÁŠKA

523/2006 Sb. VYHLÁŠKA 523/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 21. listopadu 2006, kterou se stanoví mezní hodnoty hlukových ukazatelů, jejich výpočet, základní požadavky na obsah strategických hlukových map a akčních plánů a podmínky

Více

VÝSKYT EXTRÉMNÍCH HODNOT TEPLOT VZDUCHU V PRŮBĚHU DVOU STOLETÍ V PRAŽSKÉM KLEMENTINU

VÝSKYT EXTRÉMNÍCH HODNOT TEPLOT VZDUCHU V PRŮBĚHU DVOU STOLETÍ V PRAŽSKÉM KLEMENTINU Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed): Seminář Extrémy počasí a podnebí, Brno, 11. března 2004, ISBN 80-86690-12-1 VÝSKYT EXTRÉMNÍCH HODNOT TEPLOT VZDUCHU V PRŮBĚHU DVOU STOLETÍ V PRAŽSKÉM KLEMENTINU Jaroslav

Více

B1 MORE THAN THE CITY

B1 MORE THAN THE CITY B1 MORE THAN THE CITY INTRODUCTION ÚVOD B1 Budova B1 je součástí moderního kancelářského projektu CITY WEST a nově budované městské čtvrti Západní město, Praha 5 - Stodůlky. Tato lokalita kromě vynikající

Více

Vliv metody vyšetřování tvaru brusného kotouče na výslednou přesnost obrobku

Vliv metody vyšetřování tvaru brusného kotouče na výslednou přesnost obrobku Vliv metody vyšetřování tvaru brusného kotouče na výslednou přesnost obrobku Aneta Milsimerová Fakulta strojní, Západočeská univerzita Plzeň, 306 14 Plzeň. Česká republika. E-mail: anetam@kto.zcu.cz Hlavním

Více

NIVA A JEJÍ POTENCIÁL

NIVA A JEJÍ POTENCIÁL KLIMA KRAJINA POVODÍ NIVA A JEJÍ POTENCIÁL UN IE U V PRO A ŘEKU MOR Základní východisko Vyhodnotit vodní útvary z hlediska: možností obnovy rozlivů do nivy doporučených způsobů revitalizace protipovodňové

Více

Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce Meteoaktuality2014 LISTOPAD 2014

Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce Meteoaktuality2014 LISTOPAD 2014 Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce Meteoaktuality2014 LISTOPAD 2014 Autorství: Meteo Aktuality 1 Přehled dokumentu: Obsah Obecné shrnutí... 3 1. dekáda:...3 2. dekáda:...3 3. dekáda:...3 Podrobnější

Více

VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY A CHARAKTER, RÁZ A IDENTITA KULTURNÍ KRAJINY

VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY A CHARAKTER, RÁZ A IDENTITA KULTURNÍ KRAJINY VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY A CHARAKTER, RÁZ A IDENTITA KULTURNÍ KRAJINY Workshop Větrné elektrárny a životní prostředí 10.3.2009 Jindřichův Hradec doc.ing.arch Ivan Vorel, CSc katedra urbanismu a územního plánování

Více

Vyjádření k oznámení záměru Letiště Vodochody pro zjišťovací řízení v rámci posuzování vlivů na životní prostředí (EIA)

Vyjádření k oznámení záměru Letiště Vodochody pro zjišťovací řízení v rámci posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) Vyjádření k oznámení záměru Letiště Vodochody pro zjišťovací řízení v rámci posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) Na základě požadavku OÚ Postřižín jsme provedli vyhodnocení materiálu, který byl

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra vodního hospodářství a environmentálního modelování Projekt suché nádrže na toku MODLA v k.ú. Vlastislav (okres Litoměřice) DIPLOMOVÁ

Více

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Ing. Jan Brejcha, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., brejcha@vuhu.cz Voda a krajina 2014 1 Projekt č. TA01020592 je řešen s finanční

Více

EKONOMIKA VÝROBY MLÉKA V ROCE 2011 ECONOMICS OF MILK PRODUCTION 2011

EKONOMIKA VÝROBY MLÉKA V ROCE 2011 ECONOMICS OF MILK PRODUCTION 2011 EKONOMIKA VÝROBY MLÉKA V ROCE 2011 ECONOMICS OF MILK PRODUCTION 2011 P. Kopeček Agrovýzkum Rapotín s.r.o. ABSTRACT Periodical data on costs, producer prices and profitability of milk production from 2001

Více

Soubor map: Mapa souborů lesních typů ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS Správa KRNAP Vrchlabí)

Soubor map: Mapa souborů lesních typů ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Soubor map: Mapa souborů lesních typů ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Mapa souborů lesních typů v Krkonošském národním parku (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Mapa souborů lesních

Více

fytopatogenů a modelování

fytopatogenů a modelování Mapování výskytu fytopatogenů a modelování škod na dřevinách v lesích ČR Dušan Romportl, Eva Chumanová & Karel Černý VÚKOZ, v.v.i. Mapování výskytu vybraných fytopatogenů Introdukce nepůvodních patogenů

Více

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v Národních parcích ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V.

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v Národních parcích ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v Národních parcích ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapa zonace ochrany přírody v Krkonošském NP Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek

Více

Příloha P.1 Mapa větrných oblastí

Příloha P.1 Mapa větrných oblastí Příloha P.1 Mapa větrných oblastí P.1.1 Úvod Podle metodiky Eurokódů se velikost zatížení větrem odvozuje z výchozí hodnoty základní rychlosti větru, definované jako střední rychlost větru v intervalu

Více

INTELIGENTNÍ VEŘEJNÉ OSVĚTLENÍ

INTELIGENTNÍ VEŘEJNÉ OSVĚTLENÍ INTELIGENTNÍ VEŘEJNÉ OSVĚTLENÍ OBSAH 1. SEVEn 2. Současný stav a efektivita VO v ČR 3. Silné a slabé stránky českého veřejného osvětlení 4. Inteligentní veřejné osvětlení 11. 11. 2014, EKOLOGICKY A EKONOMICKY

Více

2D A 3D SNÍMACÍ SYSTÉMY PRŮMĚRU A DÉLKY KULATINY ROZDÍLY VE VLASTNOSTECH A VÝSLEDCÍCH MĚŘENÍ

2D A 3D SNÍMACÍ SYSTÉMY PRŮMĚRU A DÉLKY KULATINY ROZDÍLY VE VLASTNOSTECH A VÝSLEDCÍCH MĚŘENÍ TRIESKOVÉ A BEZTRIESKOVÉ OBRÁBANIE DREVA 2006 12. - 14. 10. 2006 159 2D A 3D SNÍMACÍ SYSTÉMY PRŮMĚRU A DÉLKY KULATINY ROZDÍLY VE VLASTNOSTECH A VÝSLEDCÍCH MĚŘENÍ Karel Janák Abstract Different methods

Více

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

světelný tok -Φ [ lm ] (lumen) Světelný tok udává, kolik světla celkem vyzáří zdroj do všech směrů.

světelný tok -Φ [ lm ] (lumen) Světelný tok udává, kolik světla celkem vyzáří zdroj do všech směrů. Světeln telné veličiny iny a jejich jednotky Světeln telné veličiny iny a jejich jednotky, světeln telné vlastnosti látekl světelný tok -Φ [ lm ] (lumen) Světelný tok udává, kolik světla celkem vyzáří

Více

DYNAMIKA PROMĚNLIVOSTI KONVERZNÍHO FAKTORU ZA TYPICKÝCH DNŮ

DYNAMIKA PROMĚNLIVOSTI KONVERZNÍHO FAKTORU ZA TYPICKÝCH DNŮ DYNAMIKA PROMĚNLIVOSTI KONVERZNÍHO FAKTORU ZA TYPICKÝCH DNŮ Marcela Mašková, Jaroslav Rožnovský Ústav krajinné ekologie, Vysoká škola zemědělská Brno ÚVOD Základem existence a produkční aktivity rostlin

Více

Vliv svahu na energetické a exploatační parametry zemědělské dopravy

Vliv svahu na energetické a exploatační parametry zemědělské dopravy Vliv svahu na energetické a exploatační parametry zemědělské dopravy Shrnutí Článek se zabývá vyhodnocením provozních měření traktorových dopravních souprav s cílem stanovit vliv svahu na energetické a

Více

TechoLED H A N D B O O K

TechoLED H A N D B O O K TechoLED HANDBOOK Světelné panely TechoLED Úvod TechoLED LED světelné zdroje jsou moderním a perspektivním zdrojem světla se širokými možnostmi použití. Umožňují plnohodnotnou náhradu žárovek, zářivkových

Více

Společnost pro rozvoj veřejného osvětlení

Společnost pro rozvoj veřejného osvětlení Společnost pro rozvoj veřejného osvětlení Věc: Zápis z ustavujícího jednání pracovní skupiny Terminologie pro veřejné osvětlení ze dne 1.9.2010. Přítomni: Omluveni: Ing. Petr Holec, Ing. Jan Novotný, Ing.

Více

POTENCIÁLNÍ OHROŽENOST PŮD JIŽNÍ MORAVY VĚTRNOU EROZÍ

POTENCIÁLNÍ OHROŽENOST PŮD JIŽNÍ MORAVY VĚTRNOU EROZÍ ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LII 5 Číslo 2, 2004 POTENCIÁLNÍ OHROŽENOST PŮD JIŽNÍ MORAVY VĚTRNOU

Více

18. Přírodní rezervace Rybníky

18. Přírodní rezervace Rybníky 18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní

Více

K výsledkům průzkumu zaměřeného na kvalitu podnikové informatiky

K výsledkům průzkumu zaměřeného na kvalitu podnikové informatiky K výsledkům průzkumu zaměřeného na kvalitu podnikové informatiky Jan Pour, Ota Novotný Katedra informačních technologií Vysoká škola ekonomická v Praze pour@vse.cz, novotnyo@vse.cz Abstrakt: Kvalita podnikové

Více

AKTIVNÍ DŮM MODEL HOME 2020

AKTIVNÍ DŮM MODEL HOME 2020 AKTIVNÍ DŮM MODEL HOME 2020 MH2020/LFe/ MAY2008 Směrnice EU 2010-31 / EPBD II Evropská směrnice o energetické náročnosti budov od 31. prosince 2020 budou všechny nové budovy stavěny s téměř nulovou spotřebou

Více

Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 2, rok 2009, ročník IX, řada stavební článek č. 19.

Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 2, rok 2009, ročník IX, řada stavební článek č. 19. Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 2, rok 2009, ročník IX, řada stavební článek č. 19 Jiří LUKEŠ 1 HYDROKAROTÁŽNÍ MĚŘENÍ VE VÝZKUMNÝCH VRTECH NA LOKALITĚ POTŮČKY

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

WWW.METEOVIKYROVICE. WWW.METEOVIKYROVICE.WBS.CZ KLIMATICKÁ STUDIE. Měsíc květen v obci Vikýřovice v letech 2006-2009. Ondřej Nezval 3.6.

WWW.METEOVIKYROVICE. WWW.METEOVIKYROVICE.WBS.CZ KLIMATICKÁ STUDIE. Měsíc květen v obci Vikýřovice v letech 2006-2009. Ondřej Nezval 3.6. WWW.METEOVIKYROVICE. WWW.METEOVIKYROVICE.WBS.CZ KLIMATICKÁ STUDIE Měsíc květen v obci Vikýřovice v letech 2006-2009 Ondřej Nezval 3.6.2009 Studie porovnává jednotlivé zaznamenané měsíce květen v letech

Více

Soubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí)

Soubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí) Soubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí) Mapa současného rozšíření borovice kleče v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí) Mapa současného

Více

PRŮCHOD POVODNĚ V ČERVNU 2013 VLTAVSKOU KASKÁDOU

PRŮCHOD POVODNĚ V ČERVNU 2013 VLTAVSKOU KASKÁDOU PRŮCHOD POVODNĚ V ČERVNU 2013 VLTAVSKOU KASKÁDOU VLTAVA RIVER CASCADE DURING THE FLOOD IN JUNE 2013 Tomáš Kendík, Karel Březina Abstrakt: Povodňová situace, kterou bylo zasaženo území povodí Vltavy na

Více

Soubor map edafických kategorií ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS FLD CZU v Praze)

Soubor map edafických kategorií ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS FLD CZU v Praze) Soubor map edafických kategorií ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS FLD CZU v Praze) Mapa edafických kategorií v CHKO Jizerské hory (GIS FLD CZU v Praze) Edafické kategorie v Krkonošském národním parku

Více

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM III Úloha č. IV Název: Měření fotometrického diagramu. Fotometrické veličiny a jejich jednotky Pracoval: Jan Polášek stud.

Více

RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE

RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE 14 5 7 8 9 1 11 1 13 14 Leden 14 Únor 14 Březen 14 Duben 14 Květen 14 Červen 14 Červenec 14 Srpen 14 Září 14 Říjen 14 Listopad 14 Prosinec 5 7 8 9 1 11 1 13

Více

PROFESIONÁLNÍ EXPOZICE PRACOVNÍKÙ FAKTORÙM PRACOVNÍHO PROSTØEDÍ VE VZTAHU K HLÁENÝM NEMOCÍM Z POVOLÁNÍ V ROCE 2003

PROFESIONÁLNÍ EXPOZICE PRACOVNÍKÙ FAKTORÙM PRACOVNÍHO PROSTØEDÍ VE VZTAHU K HLÁENÝM NEMOCÍM Z POVOLÁNÍ V ROCE 2003 ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ ÈÍSLO 2 2004 Pùvodní práce PROFESIONÁLNÍ EXPOZICE PRACOVNÍKÙ FAKTORÙM PRACOVNÍHO PROSTØEDÍ VE VZTAHU K HLÁENÝM NEMOCÍM Z POVOLÁNÍ V ROCE 2003 SOUHRN OCCUPATIONAL EXPOSURE OF WORKERS

Více

FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV VODNÍCH STAVEB STUDIE PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ V LOKALITE DOLNÍ LOUČKY

FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV VODNÍCH STAVEB STUDIE PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ V LOKALITE DOLNÍ LOUČKY VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERZITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV VODNÍCH STAVEB FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF WATER STRUCTURES STUDIE PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ V LOKALITE

Více

GIS ANALÝZA VLIVU DÁLNIČNÍ SÍTĚ NA OKOLNÍ KRAJINU. Veronika Berková 1

GIS ANALÝZA VLIVU DÁLNIČNÍ SÍTĚ NA OKOLNÍ KRAJINU. Veronika Berková 1 GIS ANALÝZA VLIVU DÁLNIČNÍ SÍTĚ NA OKOLNÍ KRAJINU Veronika Berková 1 1 Katedra mapování a kartografie, Fakulta stavební, ČVUT, Thákurova 7, 166 29, Praha, ČR veronika.berkova@fsv.cvut.cz Abstrakt. Metody

Více

SCHRÉDER: OPŽP 2014-2020 PRIORITNÍ OSA 5 (veřejné osvětlení) LIDSKÝ FAKTOR ÚSPORA ENERGIE VEŘEJNÉ OSVĚTLENÍ

SCHRÉDER: OPŽP 2014-2020 PRIORITNÍ OSA 5 (veřejné osvětlení) LIDSKÝ FAKTOR ÚSPORA ENERGIE VEŘEJNÉ OSVĚTLENÍ SCHRÉDER: OPŽP 2014-2020 PRIORITNÍ OSA 5 (veřejné osvětlení) LIDSKÝ FAKTOR ÚSPORA ENERGIE VEŘEJNÉ OSVĚTLENÍ ING PETR MÍKA ARTECHNIC - SCHRÉDER 1 OPŽP 2014 2020, prioritní osa 5 Podpořené projekty budou

Více

Zpráva o novorozenci 2012. Report on newborn 2012

Zpráva o novorozenci 2012. Report on newborn 2012 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14. 11. 2013 52 Souhrn Zpráva o novorozenci 2012 Report on newborn 2012 V roce 2012 se v České republice živě narodilo

Více

VYHODNOCENÍ SMĚRU A RYCHLOSTI VĚTRU NA STANICI TUŠIMICE V OBDOBÍ 1968 2012. Lenka Hájková 1,2) Věra Kožnarová 3) přírodních zdrojů, ČZU v Praze

VYHODNOCENÍ SMĚRU A RYCHLOSTI VĚTRU NA STANICI TUŠIMICE V OBDOBÍ 1968 2012. Lenka Hájková 1,2) Věra Kožnarová 3) přírodních zdrojů, ČZU v Praze VYHODOCÍ MĚRU A RYCHLOTI VĚTRU A TAICI TUŠIMIC V OBDOBÍ 19 1 Lenka Hájková 1,) Věra Kožnarová 3) 1) Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ústí nad Labem, ) Katedra fyzické geografie a geoekologie, Přírodovědecká

Více

Energetická efektivnost osvětlení v průmyslu Ing. Petr Žák, Ph.D. ČVUT FEL, Praha

Energetická efektivnost osvětlení v průmyslu Ing. Petr Žák, Ph.D. ČVUT FEL, Praha Ing. Petr Žák, Ph.D. Účel osvětlení VÝZNAM SVĚTLA PRO ČLOVĚKA: 1. fyziologický (příjem vizuálních informací) normy (požadavky minimální ne optimální) vliv na pracovní výkon, bezpečnost míru chybovosti,

Více

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Ambulantní péče. European Health Interview Survey in CR - EHIS CR Ambulatory care

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Ambulantní péče. European Health Interview Survey in CR - EHIS CR Ambulatory care Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 12. 2009 64 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Ambulantní péče European Health Interview

Více

Přírodní rezervace Boubínský prales

Přírodní rezervace Boubínský prales Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice Přírodní rezervace Boubínský prales Autor: Bc. Petra Krysová III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací oblast: Člověk a jeho

Více

Využití matematického zpracování údajů o množstvi plynnovzdušné směsi získaných z monitoringu odplyňovacích vrtů

Využití matematického zpracování údajů o množstvi plynnovzdušné směsi získaných z monitoringu odplyňovacích vrtů Využití matematického zpracování údajů o množstvi plynnovzdušné směsi získaných z monitoringu odplyňovacích vrtů Iveta Cholovová 1 a Josef Mazáč 2 Utilizationof processing mathematic data on gas air mixtures

Více

Novostavba rodinného domu, parc.č. 208, k.ú. Hlubočepy

Novostavba rodinného domu, parc.č. 208, k.ú. Hlubočepy HLAVNÍ MĚSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY ODBOR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Šmolík Michal, Ing.arch. Slivenecká 28 15200 Praha 5 Váš dopis zn. SZn. Vyřizuje/ linka Datum S-MHMP-1222910/2012/1/OZP/VI RNDr.

Více

Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/37

Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/37 Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/37 jméno autora DUM: Mgr. Naděžda Pluhařová datum (období), ve kterém byl

Více

FRAGMENTACE KRAJINY DOPRAVNÍ A SÍDELNÍ INFRASTRUKTUROU A OCHRANA PŮDY

FRAGMENTACE KRAJINY DOPRAVNÍ A SÍDELNÍ INFRASTRUKTUROU A OCHRANA PŮDY Petr Anděl FRAGMENTACE KRAJINY DOPRAVNÍ A SÍDELNÍ INFRASTRUKTUROU A OCHRANA PŮDY Letní škola ochrany půdy, 2. 3. 9. 2013 andel@evernia.cz Dálnice jako bariéra Dálnice jako bariéra PROSTUPNOST DÁLNICE

Více

Sledování parametrů vnitřního prostředí v bytě č. 504 Zajíčkovi. Bytový dům U Hostavického potoka 722/1,3,5,7,9 Praha 9 Hostavice 198 00

Sledování parametrů vnitřního prostředí v bytě č. 504 Zajíčkovi. Bytový dům U Hostavického potoka 722/1,3,5,7,9 Praha 9 Hostavice 198 00 Zakázka číslo: 2011-016427-LM Sledování parametrů vnitřního prostředí v bytě č. 504 Zajíčkovi Bytový dům U Hostavického potoka 722/1,3,5,7,9 Praha 9 Hostavice 198 00 Zpracováno v období: listopad - prosinec

Více

Techniky detekce a určení velikosti souvislých trhlin

Techniky detekce a určení velikosti souvislých trhlin Techniky detekce a určení velikosti souvislých trhlin Přehled Byl-li podle obecných norem nebo regulačních směrnic detekovány souvislé trhliny na vnitřním povrchu, musí být následně přesně stanoven rozměr.

Více

5. GRAFICKÉ VÝSTUPY. Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje. Koncepce ochrany přírody Olomouckého kraje

5. GRAFICKÉ VÝSTUPY. Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje. Koncepce ochrany přírody Olomouckého kraje 5. GRAFICKÉ VÝSTUPY Grafickými výstupy této studie jsou uvedené čtyři mapové přílohy a dále následující popis použitých algoritmů při tvorbě těchto příloh. Vlastní mapové výstupy jsou označeny jako grafické

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) žáky 2. stupně ZŠ

Více

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení půdy a lesnictví Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Průběžná zpráva Zpracoval: Ing. Dušan Reininger, Ph.D Dr.Ing. Přemysl Fiala

Více

VLIV METEOROLOGICKÝCH PODMÍNEK NA ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ SUSPENDOVANÝMI ČÁSTICEMI

VLIV METEOROLOGICKÝCH PODMÍNEK NA ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ SUSPENDOVANÝMI ČÁSTICEMI VLIV METEOROLOGICKÝCH PODMÍNEK NA ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ SUSPENDOVANÝMI ČÁSTICEMI Robert Skeřil, Jana Šimková, Gražyna Knozová Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno, Kroftova 43, 61667 Brno Abstract

Více

Autoři: S. Vacek, M. Mikeska, Z. Vacek, L. Bílek, V. Štícha

Autoři: S. Vacek, M. Mikeska, Z. Vacek, L. Bílek, V. Štícha Soubor map: Hodnoty biodiverzity jednotlivých SLT podle výskytu prioritních přírodních stanovišť soustavy Natura 2000 ve vybraných VZCHÚ (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Autoři: S. Vacek, M. Mikeska, Z. Vacek,

Více

Lanové dráhy Udatný v Horní Rokytnici nad Jizerou a Rokytnu

Lanové dráhy Udatný v Horní Rokytnici nad Jizerou a Rokytnu RNDR. LUKÁŠ MERTA, PH.D. Služby v ochraně přírody Lanové dráhy Udatný v Horní Rokytnici nad Jizerou a Rokytnu Posudek na hodnocení vlivu záměru na lokality soustavy NATURA 2000 dle 45i zákona č. 114/92

Více

Požadavky na osvětlování denním osvětlením v pracovním (a komunálním) prostředí

Požadavky na osvětlování denním osvětlením v pracovním (a komunálním) prostředí Požadavky na osvětlování denním osvětlením v pracovním (a komunálním) prostředí doc. Ing. Jan Kaňka, Ph.D. ČVUT Praha fakulta stavební ooakanka@centrum.cz Normy na denní osvětlení ČSN 730580-1 Denní osvětlení

Více

Protokol o měření hluku

Protokol o měření hluku OBJEDNATEL: Městská část Praha - Satalice František Jenčík starosta MČ K Radonicům 81 190 15 Praha 9 - Satalice Protokol o měření hluku Zak. č.: 1206018 Název měření: 24 hodinové kontinuální měření hluku

Více

Nejnovější trendy v interiérových osvětlovacích technologiích - LED. Ing. Tomáš Novák, Ph.D. prof. Ing. Karel Sokanský, CSc.

Nejnovější trendy v interiérových osvětlovacích technologiích - LED. Ing. Tomáš Novák, Ph.D. prof. Ing. Karel Sokanský, CSc. Nejnovější trendy v interiérových osvětlovacích technologiích - LED Ing. Tomáš Novák, Ph.D. prof. Ing. Karel Sokanský, CSc. Osvětlovací technologie - LED Aktuální stav - LED technologie ještě nedosáhla

Více

Pozn. přeskakuji zde popisnou statistiku, jinak by měla být součástí každé analýzy.

Pozn. přeskakuji zde popisnou statistiku, jinak by měla být součástí každé analýzy. Pozn. přeskakuji zde popisnou statistiku, jinak by měla být součástí každé analýzy. Z pastí na daném území byla odhadnuta abundance několika druhů: myšice lesní 250, myšice křovinná 200, hraboš polní 150,

Více