Univerzita Karlova v Praze Ústav informační studií a knihovnictví. Modul č. 4. Informační a znalostní management. Klára Havlíčková
|
|
- Luděk Kadlec
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚ LÁVÁNÍ Univerzita Karlova v Praze Ústav informační studií a knihovnictví Modul č. 4 Informační a znalostní management Klára Havlíčková Určeno pro projekt: Název: Studium informační vědy a znalostního managementu v evropském kontextu Reg. číslo: CZ.1.07/2.2.00/ Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oblast podpory. 2.2 Vysokoškolské vzdělávání Realizace: Vysoká škola báňská - TU Ostrava, Ekonomická fakulta, pracoviště Obchodní akademie a VOŠ Valašské Meziříčí 1
2 OSNOVA: PŘEDMLUVA ÚVOD SOUVISLOSTI MEZI POJMY DATA INFORMACE ZNALOSTI INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT INTERPRETACE INFORMACÍ, ZNALOSTÍ A OBSAHU TEXTU POŘÁDÁNÍ INFORMACÍ A ZNALOSTÍ FOLKSONOMIE - VYBRANÝ TREND V POŘÁDÁNÍ INFORMACÍ A ZNALOSTÍ APLIKACE SYSTÉMŮ ZALOŽENÝCH NA TAGOVÁNÍ ZDROJE PŘÍKLADŮ A OBRAZOVÝCH UKÁZEK
3 PŘEDMLUVA Předkládaný text je určen studentům oboru informační studia a knihovnictví jako doplňkový materiál k výuce předmětů se zaměřením na pořádání informací a znalostí. Klade si za cíl představit studentům životní cyklus informací a znalostí. Vztahy mezi pojmy data informace znalosti uvést do souvislostí. Nastínit problematiku analýzy obsahu dokumentu se zaměřením na otázku subjektivní interpretace textu, jakožto nositele informace. Uvést vybrané příklady tradičních systémů organizace znalostí ve srovnání se systémy založenými na možnostech nástrojů Webu 2.0. Cílem textu je také seznámit studenty s možnostmi sdílení informací o obsahu dokumentu i obsahu netextových objektů v prostředí Internetu (se zaměřením na vybrané katalogy a databáze knihoven, muzeí a galerií). Text je doplněn příklady a ukázkami vybraných systémů. Jeho součástí jsou také úkoly a cvičení, která vedou čtenáře k zamyšlení nad danou problematikou a mohou tak být podkladem pro skupinové diskuze či projekty v rámci prezenční výuky. 3
4 1 ÚVOD Informace a znalosti jsou základem pro činnost a fungování jakékoliv systému, organizace, společnosti a stejně tak pro jednání jednotlivců. Na základě znalostí činíme rozhodnutí. Veškeré naše jednání je založeno na informacích, které dáváme do souvislostí, nahlížíme na ně na základě našich předchozích znalostí a zkušeností, snažíme se je interpretovat. Na základě těchto znalostí se rozhodujeme, vytváříme znalosti nové, které pak mohou být dále předávány. Nástrojem nebo prostředkem pro uchování informací a znalostí mohou být informační a komunikační technologie. Umožňují např. uchování informací a znalostí, jejich pořádání, přenos, sdílení, vyhledávání apod. Aby bylo možné s daty, informacemi i znalostmi pracovat, je nutné je interpretovat, přiřadit jim význam. Tento význam je ovlivněn nejen našimi znalostmi a zkušenostmi, případně kvalitou dané informace, ale také kontextem, tedy souvislostmi, vnějšími i vnitřními vlivy. Informace a znalosti je potřeba nejen přijímat a pracovat s nimi, ale také sdílet s ostatními, v čemž nám velmi pomáhají informační a komunikační technologie. Vhodným prostředím pro sdílení informací a znalostí a práci s informacemi obecně je, kromě jiných také pro práci knihoven a ostatních paměťových institucí, právě prostředí Webu a nástroje a možnosti Webu 2.0, jimž je věnována sedmá, stěžejní kapitola tohoto textu. Knihovny mohou využívat znalostního potenciálu svých uživatelů tím, že jim umožní zapojit se aktivně do procesu indexace v rámci svých vlastních katalogů. Mohou tak využít terminologickou základnu svých uživatelů, informace, které uživatel interpretoval na základě analýzy textu. Vnikají slovníky vycházející z jazyka uživatelů, které je možné srovnávat s řízenými slovníky, analyzovat a hodnotit je. Tomuto tématu je věnována dílčí kapitola. Informační specialisté by proto měli sledovat trendy, požadavky uživatelů, uživatelské chování, tedy způsoby, jak lidé pracují s informacemi; jak sdílejí, předávají a sdělují své poznatky. Pro knihovny je zde na základě sledování trendů možnost projektů, inovací apod. A především: aktuální trendy v dílčích etapách životního cyklu informací a znalostí mohou být předzvěstí trendů budoucích na poli práce s informacemi a znalostmi. 4
5 2 SOUVISLOSTI MEZI POJMY DATA INFORMACE ZNALOSTI Základem pro naše jednání a rozhodování jsou data, informace a znalosti. Jedná se o pojmy spolu související. Tyto souvislosti mohou být vyjádřeny následovně: DATA porozumění vztahům INFORMACE porozumění zákonitostem ZNALOST porozumění principům MOUDROST Obr. 1: Data informace znalosti moudrost [BELLINGER, 1999] VYMĚTAL a kol. [2005, s. 12] uvádějí jako příklad souvislosti mezi pojmy data informace znalosti následující příklad: data = noty informace = partitura znalost = interpretace skladby konkrétním sólistou nebo dirigentem. 1) DATA Data jsou objektivní fakta o událostech [DAVENPORT, PRUSAK, 1998, s. 2]. Mohou to být např. čísla, písmena, symboly apod., kterým se snažíme přiřadit význam, porozumět jim a interpretovat je. VYMĚTAL a kol. [2005, s. 12] charakterizují data následovně: - data, představují obvykle něco, co se dá v praxi získat experimentem, měřením, pozorováním nebo šetřením; - data tedy objektivně zobrazují stavy nebo vlastnosti objektů nebo probíhající procesy v reálném prostředí kolem nás, a to nezávisle na našem vědomí; 5
6 - základem dat jsou znaky, což mohou být zejména číslice, písmena a symboly (tečky, čárky, noty apod.); - v širším pojetí se pojmu data používá pro numerické (dnes především), textové, obrazové a zvukové údaje, aniž posuzujeme, co znamenají pro příjemce. Jde nám především o jejich vyjádření a uložení pro perspektivní zpracování; - data můžeme považovat za jednoduché reprezentační nástroje faktů s jednorozměrným, jedinečným významem. 2) INFORMACE Informace jsou data s významem, který vyplývá z kontextu. Význam byl získán v procesu interpretace, v procesu porozumění vztahům. Na vstupní data bylo nahlíženo v určitém kontextu. Informace je možné dále interpretovat, třídit, sdělovat. Proces interpretace je však subjektivní, založen na předchozích znalostech a zkušenostech, kterými je proces interpretace ovlivňován. Informace jsou konkrétní fakta, mohou to být určité zprávy, sdělení (nejen v podobě textové, ale i v podobě obrazové, jako např. informace obsažené v reportážní fotografii, informace, které sděluje reklama). V těchto příkladech převládá vizuální složka sdělení nad textovou. VYMĚTAL a kol. [2005, s. 12] charakterizují informace následovně: - informace jsou data, kterým příjemce přisuzuje určitý význam na základě znalostí, zkušeností a vědomostí, kterými disponuje, a která u příjemce snižují entropii (neurčitost, neuspořádanost) vzhledem k jeho potřebám a požadavkům. Životní cyklus informace Součástí životního cyklu informace (nebo také informačního procesu) jsou následující etapy: získávání informací (nebo také tvorba) zpracování pořádání uchování vyhledávání zpřístupnění distribuce 6
7 používání vyhodnocování sdílení aplikace 3) ZNALOSTI Znalost (angl. knowledge, v češtině pak lze použít slova jako: poznání, poznatek, vědění, ale také dovednost) vyplývá z porozumění zákonitostem. Znalost je informace s přidanou hodnotou. Je uspořádána v lidské mysli tak, že může být záměrně používána. Na základě znalostí je možné se rozhodovat, zahrnovat znalosti do svých jednání. Znalosti jsou založené na zkušenostech, na interpretaci, porozumění, poznávání. Jsou také závislé na inteligenčních schopnostech a na schopnostech umět dát věci do souvislostí. Znalost je širší, hlubší, bohatší než data nebo informace [DAVENPORT, PRUSAC, 1998, s. 5]. Znalosti jsou ovlivněny zkušenostmi, souvisejícími informacemi, určitými hodnotami. Jsou součástí běžných procesů. V souvislosti s pojmem znalost je zmiňován pojem zkušenost. Jedná se o to, co si přinášíme z minulosti, tedy to, co jsme se naučili ve škole nebo získali praxí. Zkušenosti je možné předat v podobě modelů chování, pracovních postupů apod. Znalosti se předávají velmi těžko. Jsou totiž založeny právě na našich osobních zkušenostech, je to něco, co máme uvnitř sebe, něco, co se velmi těžko třídí a předává. VYMĚTAL a kol. [2005, s. 209] uvádějí, že: - znalosti vznikají odvozením z informací jejich porovnáváním, tříděním, vyhodnocováním, ověřováním a zasazováním do kontextu ostatních informací, znalostí i zkušeností. Kontext je důležitý pro rozlišení různého významu znalosti teprve zasazením informace do kontextu vznikne znalost. Znalosti vznikají na základě starších znalostí. Již existující znalost má schopnost vytvořit novou znalost. P. GOTTSCHALK [2008, s. 131] definuje znalost jako informaci, která je spojena se zkušeností, souvislostmi, interpretací, poznáním a kreativitou. Dále uvádí, že znalost je znovu použitelný zdroj, který má vysokou hodnotu pro organizaci, pokud je aplikován při výrobě produktů a nabídce služeb. Říká také, že znalosti nemohou být uchovávané v počítači, mohou být uchovávány pouze v lidské mysli. Znalost je to, co člověk zná, ví a umí. Znalost nemůže existovat bez toho, kdo tuto znalost má. 7
8 DAVENPORT a PRUSAC [1998, s. 5] nahlížejí na znalost jako na směs zkušeností, hodnot, informací vyplývajících ze souvislostí a odborného pohledu, který poskytuje rámec pro hodnocení a zařazování nových zkušeností a informací. Znalosti nám umožňují spolupracovat, díky znalostem můžeme diskutovat, argumentovat. Dokážeme odpovědět na otázku jak?. Znalosti je možné vyhledávat, organizovat, aplikovat, rozšiřovat. Hodnotu znalostí zvyšuje lidská zkušenost, souvislosti a interpretace. Životní cyklus znalosti (nebo také tok znalostí) lze podle RIBIERE a ROMAN [2006, s. 336] rozdělit do čtyř základních kategorií: tvorba, získání, zjištění znalostí (poznatků) uchování, pořádání přenos, sdílení, šíření používání, aplikace Základní typy znalostí: Podle T. D. WISLONA [2002b, s. 3] zahrnuje znalost mentální proces chápání, porozumění a učení, což se děje v mysli a zároveň je v interakci se světem, který je mimo mysl, nicméně vyžaduje interakci se světem vně mysli. Wilson také uvádí, že data a informace mohou být řízeny, ale znalosti (tedy to, co známe, víme), nemůže být nikdy řízeno. Doplňuje to tím, že často nevíme, co víme, a to, že něco víme, se může objevit nebo vynořit ve chvíli, kdy potřebujeme znalost použít proto, abychom mohli něco vykonat nebo učinit. Znalosti lze rozdělit na dva základní typy: - explicitní znalost (explicit knowledge) o kodifikovaná znalost o znalost, která je schopna přenosu, je možné ji sdílet o znalost, kterou je možné uchovávat, archivovat (např. za pomoci technologií) o jedná se např. o formální znalosti, jako jsou fakta, teorie apod. - tacitní znalost (tacit knowledge) o znalost těžko kodifikovatelná o znalost těžko přenositelná o znalost, která je skrytá v mysli člověka 8
9 o je založena na osobních zkušenostech o je těžké ji formalizovat a předávat ostatním o např. hodnoty, zkušenosti, způsob jednání (možnost předání sdílením zkušeností za pomoci mentálních modelů) 4) MOUDROST Moudrost (angl. wisdom) stojí v rámci souvislostí mezi pojmy na nejvyšší pozici. Moudrost nemůže být sdílená jako znalost, neboť je spojena s procesem individuálního učení, kdy je kontext příliš osobní. Díky procesu porozumění si můžeme odpovědět na otázku proč?. VYMĚTAL a kol. [2005, s. 209] charakterizují moudrost jako: - soubor znalostí, vycházejících z pochopení podstaty problematiky v daných souvislostech, z využití rozumové i emocionální inteligence jednotlivce (znalostní kompetence), jeho hodnotících kritérií a individuálního vztahu k okolnímu prostředí, resp. světu, a vycházející z vysokého stupně lidského poznání. [?] CVIČENÍ: Na konkrétním příkladu uveďte rozdíl mezi pojmy data informace znalosti. Uveďte příklad transformace dat v informace a ve znalosti. Zamyslete se nad hledisky ovlivňujícími proces transformace. Použité zdroje BELLINGER, Gene; CASTRO, Durval; MILLS, Anthony. Data, information, knowledge and wisdom [online]. Copyright 2004 [cit ]. Dostupný z www: < BUREŠ, Vladimír. Znalostní management a proces jeho zavádění : průvodce pro praxi. 1. vyd. Praha : Grada, s. Mangement v informační společnosti. ISBN DAVENPORT, Thomas H.; PRUSAK, Laurence. Working knowledge : how organizations manage what they know. Boston : Harvard Business School, xxiv, 201 s GOTTSCHALK, Petter. Knowledge management. In Jennex, Murray E. (ed.). Knowledge management : concepts, methodologies, tools, and applications [online]. Hershey : Information Science Reference, 2008, s Dostupné v databázi Gale Virtual Reference Library: < 9
10 RIBIERE, Vincent M.; ROMÁN, Juan A. Knowledge flow. In Schwarz, David G. (ed.). Encyclopedia of knowledge management [online]. Hershey : Idea Group Reference, 2006, s Dostupné v databázi Gale Virtual Reference Library: < VYMĚTAL, Jan; DIAČIKOVÁ, Anna; VÁCHOVÁ, Miriam. Informační a znalostní management v praxi. Praha : LexisNexis CZ, s. ISBN
11 3 INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT Informační management (nebo také řízení informací, angl. information management) využívá manažerských principů k získávání, organizaci, řízení, distribuci a používání informací za účelem efektivního fungování organizací všeho typu [WILSON, 2002a, s. 263]. Pojem je možné také vykládat jako řízení informačních toků se zaměřením na využití informací v řídících procesech, v procesech rozhodování. Informační zdroje jsou integrovány do procesů v organizaci a mohou tak zvýšit jejich efektivnost. Informační management využívá informace k zajištění vlastní činnosti organizace. Je založen na kvalitě informací, jejich obsahu, dostupnosti a použitelnosti. Zaměřuje se na nové možnosti práce s informacemi. Podle VYMĚTALA a kol. [2005, s. 46] lze informační management definovat jako: - transdisciplinárně pojatý soubor poznatků, metod a doporučení systémových přístupů a informatiky, které pomáhají účelně realizovat informační procesy manažerského myšlení a k dosažení podnikatelských cílů organizace. Z informačního managementu vychází znalostní management. Jak uvádí TRUNEČEK [2004, s. 29]: informační management je v současném chápání podkladem a východiskem pro management znalostí, čerpá z něj, využívá jeho aparát a dále jej rozvíjí, ale je nicméně jeho součástí. Strategie znalostního managementu je založena na vztahu mezi lidmi, na procesech znalostního managementu a na použitých technologiích. Znalosti jednotlivců a jejich efektivní využívání a sdílení (angl. sharing) jsou důležitým zdrojem v organizaci. Dostupnost správných znalostí těm správným lidem v tu pravou chvíli. Vychází se z individuálních znalostí jednotlivých pracovníků nebo členů dané organizace. Tyto znalosti mohou být využívány v rozhodovacích a řídících procesech. Znalostní management je strategický proces pro udržení konkurenceschopnosti využívání nových nápadů a znalostí, důležitý pro rozhodování za účelem zlepšení činností v organizaci. Je založen na předešlých zkušenostech a na potřebě inovací, na přenosu kvalitních znalostí. Pro znalostní management jsou významné webové technologie, které umožňují vyhledávání a přístup k zaznamenaným informacím a poznatkům. 11
12 Znalostní management (angl. knowledge management) je založen na schopnosti sdílení a využívání informací, především za pomoci informačních a komunikačních technologií. Dílčími procesy znalostního managementu je tvorba, uchování a sdílení informací mezi lidmi a skupinami, které mají podobné zájmy nebo potřeby. Zásadní je znalosti nejen mít, ale být schopný je i využívat. Přenos znalostí mezi lidmi nebo organizacemi v prostoru a čase se nazývá tok znalostí (angl. knowledge flow). Důležité je dobré zacházení se zdroji znalostí. Vhodné je sdílení znalostí mezi lidmi za účelem vytváření nových znalostí. Tedy znalosti nejen nabývat, ale také je umět aplikovat. TRUNEČEK [2004, s. 28] uvádí, že v obecné rovině managementem znalostí rozumíme systematický přístup k tvorbě, získávání, uchování, šíření, sdílení a k aktivnímu využívání znalostí s cílem zvýšit výkon organizace. A doplňuje [s. 29], že v současném pojetí je informační management velmi úzce spojen s rozvojem informačních technologií a z pohledu managementu znalostí rozvíjí zejména explicitní znalosti, ale znalostní management obsahuje ještě řadu dalších komponent. VYMĚTAL [2005, s. 207] k tomu dodává, že se v podstatě jedná o systematické získávání, analýzu, syntézu a sdílení znalostí, názorů na podstatu problémů i zkušeností, které ve svém souhrnu umožňují snížit riziko při rozhodování. Dílčí procesy znalostního managementu: tvorba znalostí nebo objevení znalostí výběr a jejich vyhledávání získávání znalostí nebo jejich odvozování, vytváření nových znalostí organizace (třídění, pořádání) a reprezentace znalostí ověřování znalostí uchovávání sdílení používání a distribuce (rozšiřování) 12
13 [?] CVIČENÍ 1: Uveďte příklady motivace ke sdílení znalostí. [?] CVIČENÍ 2: Analyzujte jednotlivé vrstvy znalostního managementu dle následující ilustrace a vyberte ty procesy, které se vztahují k problematice pořádání a vyhledávání informací a znalostí. Vysvětlete vaši volbu. Použité zdroje Obr. 2: Vrstvy znalostního managementu [SCHWARTZ, 2008, s. 26] BUREŠ, Vladimír. Znalostní management a proces jeho zavádění : průvodce pro praxi. 1. vyd. Praha : Grada, s. Mangement v informační společnosti. ISBN DAVENPORT, Thomas H.; PRUSAK, Laurence. Working knowledge : how organizations manage what they know. Boston : Harvard Business School, xxiv, 201 s
14 RIBIERE, Vincent M.; ROMÁN, Juan A. Knowledge flow. In Schwarz, David G. (ed.). Encyclopedia of knowledge management [online]. Hershey : Idea Group Reference, 2006, s Dostupné v databázi Gale Virtual Reference Library: < SCHWARTZ, David G. A birds-eye view of knowledge management : creating a disciplined whole from many interdisciplinary parts. In Jennex, Murray E. Knowledge management in modern organization [online]. Hershey : Idea Group Publishing, 2007, s Dostupné v databázi Gale Virtual Reference Library: < SCHWARTZ, David G. Aristotelian view of knowledge management. In Schwarz, David G. (ed.). Encyclopedia of knowledge management [online]. Hershey : Idea Group Reference, 2006, s Dostupné v databázi Gale Virtual Reference Library: < TRUNEČEK, Jan. Management znalostí. 1. vyd. Praha: Beck, s. ISBN VYMĚTAL, Jan; DIAČIKOVÁ, Anna; VÁCHOVÁ, Miriam. Informační a znalostní management v praxi. Praha : LexisNexis CZ, s. ISBN WILSON, T. D. (2002a). Information management. In Feather, J.; Sturges, P. (eds.). International encyclopedia of information and library science. London : Rotledge, s WILSON, T.D. (2002b). The nonsense of knowledge management. Information Research [online]. 2002, vol. 18, no. 1 [cit ]. Dostupný z www: < 14
15 4 INTERPRETACE INFORMACÍ, ZNALOSTÍ A OBSAHU TEXTU Jakou roli hraje v životním cyklu informací a znalostí správná analýza a interpretace dané informace či poznatku? Jak je ovlivněn proces sdílení informací a znalostí právě subjektivním pohledem účastníků komunikačního procesu? V předchozí kapitole jsme si uvedli, že práce s informacemi a znalostmi je ovlivněna jejich porozuměním, jejich významem vyplývajícím z kontextu, který tyto informace a znalosti uvádí do souvislostí. Interpretace je spojena s kvalitní analýzou dokumentu, kdy se zaměřujeme na výklad a porozumění textu. Objektivní přístup k vyjadřování tematiky a obsahu dokumentu a informací je základem práce informačního specialisty. Interpretací textu rozumíme porozumění nebo pochopení textu, jeho smyslu. O interpretaci mluvíme jak při tvorbě textu, kdy se snažíme informace a poznatky transformovat do podoby souvislého textu, tak při přijetí textu, při čtení nebo při jeho analýze. Tak jako jsou příjemci textu různí, je i porozumění, tedy interpretace, různá. Porozumění textu ovlivňují naše znalosti, předchozí zkušenosti, náš záměr s textem tedy zda hledáme nové informace, zda přistupujeme k textu kriticky, či např. z důvodu předání zaznamenaných informací dalším osobám (např. v podobě redukovaných textů vycházejících z obsahové analýzy dokumentu). Příkladem problematické interpretace textu mohou být texty právní, kdy může dojít k individuálnímu porozumění textu na základně vlastních zkušeností, znalostí jazykových nebo také odborných apod. Hlavní úlohu při interpretaci hrají slova a vztahy mezi slovy. Základním nositelem informace je jazyk. I v případě, kdy je informace sdělena např. formou obrázku, je často potřeba dané sdělení vyjádřit za pomoci jazyka. Ať už ve formě textu nebo jen jako myšlenku v podobě vnitřní řeči, která nám ve formulování myšlenek pomáhá. Jazyk hraje významnou úlohu při přenosu informací např. v podobě určitých sdělení. Text je prostředkem určitého sdělení, slouží přenosu informací. Dle PALKA [1989, s. 202] je textem jakýkoliv jazykový projev, ať psaný nebo mluvený. Dle ČERMÁKA [2001, s. 169] můžeme doplnit, že text je libovolný, resp. nespecifikovaný jazykový projev (psaný či mluvený, ukončený či neukončeny aj.), tj. akt parole (mluvy) jako celek nebo jako část; obvykle však bývá větší než věta. 15
16 Pokud jde o samotný proces interpretace, upozorňuje např. HŘEBÍČEK [2002, s. 84] na to, že se musíme vyrovnat s faktem, že sebepečlivěji připravený text není často různými příjemci chápán totožně. Zamýšlí se také nad problémem, kdy každý recipient textu aplikuje vlastní sémantický systém a aktivuje se tak síť významů, závislá na vzdělání, výchově, životních zkušenostech. ECO [2004, s ] zmiňuje dvě roviny interpretace, a to interpretaci sémantickou a interpretaci kritickou. Při sémantické interpretaci se dle Eca zaměřuje adresát na význam. Jedná se o čtenářsky orientovaný přístup. Eco také uvádí, že se jedná o první neboli naivní rovinu. Při kritické interpretaci jde o ocenění způsobu, jakým to text říká. Kritická interpretace si dle Eca klade za cíl popsat a vysvětlit, z jakých formálních důvodů určitý text produkuje danou reakci. Při analýze textu se snažíme hledat jeho hlubší význam. Může se jednat o jednoduchý rozbor nebo také o hluboké porozumění obsahu a vysvětlení. Tato analýza je spojena se subjektivním pohledem, kdy je tento proces spojen s tím, kdo analýzu provádí. Z toho důvodů dochází k mnoha různým pohledům a interpretacím. Při interpretaci textu se setkáme také s několika bariérami, které pochopení textu ovlivňují. Bariéry při interpretaci textu: neporozumění obsahu nebo tematice (neznalost odborné terminologie, nedostatečné předchozí znalosti, problém zaměnitelnosti určitých termínů bez adekvátního spojení s kontextem) bariéra související s redukcí textu, kdy se snažíme zachytit hlavní myšlenky a informace a ty pak následně komprimujeme překladová bariéra (ale nejen u přirozeného jazyka, tedy při překladu analýze a interpretaci cizojazyčného textu, ale také při překladu z přirozeného jazyka do selekčního) časová bariéra (nedostatek času pro kvalitní analýzu a interpretaci textu) Při obsahové analýze se zaměřujeme na obsah dokumentu, na jeho význam. Důležitou úlohu zde hraje zkušenost a naše znalosti. Stanovujeme tematiku dokumentu a vyjadřujeme obsah dokumentu buď formou přirozeného jazyka (např. při vytváření redukovaných textů, jako jsou anotace, abstrakty apod.) a nebo transformací přirozeného jazyka do prvků selekčního jazyka. 16
17 Dle Terminologické databáze knihovnictví a informační vědy [TDKIV] analýza obsahu dokumentu zahrnuje metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Slovní vyjádření obsahu dokumentu v přirozeném jazyce je transformováno do věcných selekčních údajů v procesu věcného pořádání nebo do vět v procesu sémantické redukce textu dokumentu. POKORNÝ [2006, s. 51] uvádí, že základním cílem obsahové analýzy je rozeznání pragmatiky textu (pragmatika, vlastně věcný záměr, je impuls, který text vnáší do lidské zkušenosti). V případě interpretace textu, ale i jakýchkoliv znaků, bychom měli znát jejich význam a smysl. Význam se snažíme osvojit si učením (ať už spontánním, bezprostředním či vědomým a cíleným). Snažíme se pracovat s významem obsahu textu, ale analyzujeme také sdělení, která nám přinášejí další objekty, jako obrazy apod. Zapojujeme také své vlastní představy. TONDL [2006b, s. 23] k tomu říká, že obrazy, sochy, texty jako složky odborné nebo kulturně orientované literatury, filmy, divadelní nebo jiná dramatická díla a dlouhé řady dalších oblastí lidských děl nám něco sdělují, o něčem nás informují Nauka o významu znaků se nazývá sémantika. TONDL [2006a, s. 10] zmiňuje, že sémantika či semasiologie je považována za legitimní součást vědy o jazyce, která studuje jazyk a hlavně jeho elementy, slova, z hlediska toho, co obvykle označujeme významem slov. [?] CVIČENÍ: Na základě vlastních zkušeností představte další možné bariéry interpretace textu. Podejte návrh, jak tyto bariéry postupně nebo zcela odstranit. Použité zdroje ANDERSON, J, D. ; PEREZ-CARBALLO, J. The nature of indexing : how humans and machines analyze messages and texts for retrieval. Part I: Research, and the nature of human indexing. Information Processing & Management. 2001, vol. 37, no. 2, s ČERMÁK, František. Jazyk a jazykověda : přehled a slovníky. 3. dopl. vyd. Praha : Karolinum, s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN
18 ECO, Umberto. Meze interpretace. 1. české vyd. Praha : Karolinum, s. ISBN FORD, Nigel. Creativity and convergence in information science research : the roles of objectivity and subjectivity, constraint, and control.. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. 2004, vol. 55, issue 13, s Dostupné ve Wiley Online Library (vzdálený přístup): < FUGMANN, Robert. Subject analysis and indexing : theoretical foundation and practical advice. Frankfurt am Main : Indeks Verlag, xvi, 250 s. ISBN HJøRLAND, B. The concept of subject in information science. Journal of Documentation [online]. 1992, vol. 48, issue 2, s Volně dostupné z WWW: < HŘEBÍČEK, Luděk. Vyprávění o lingvistických experimentech s textem. 1. vyd. Praha: Academia, s. ISBN LANGRIDGE, Derek Wilton. Subject analysis : principles and procedures. London: Bowker-Saur, s. ISBN MORRIS, Jane. Individual differences in the interpretation of text : implications for information science. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. 2010, vol. 61, issue 1, s Dostupné ve Wiley Online Library (vzdálený přístup): < PALEK, Bohumil. Základy obecné jazykovědy. 1. vyd. Praha : SPN, s. Učebnice pro vysoké školy. ISBN POKORNÝ, Petr a kol. Hermeneutika jako teorie porozumění : od základních otázek k výkladu bible. 1. vyd. Praha : Vyšehrad, s. ISBN TONDL, Ladislav (2006a). Problémy sémantiky. Praha : Karolinum, s. Prameny k dějinám českého myšlení, 4. ISBN TONDL, Ladislav (2006b). Půl století poté : pohledy na problémy sémantiky a sémiotiky v posledních desetiletích. Vyd. 1. Praha : Karolinum, s. Prameny k dějinám českého myšlení, 7. ISBN WHITE, Layna. Interpretation and representation : the who, why, what, and how of subject access in museums. Art Documentation : Bulletin of the Art Libraries Society of North America [online]. 2002, vol. 21, issue1, s Dostupné v databázi LISTA (přes EBSCOhost): < lih&an= >. 18
19 5 POŘÁDÁNÍ INFORMACÍ A ZNALOSTÍ Jak již bylo zmíněno, je dílčím procesem informačního a znalostního managementu pořádání informací a znalostí (angl. knowledge organization). Informace a znalosti je potřeba třídit a pořádat, aby bylo možné s nimi dále pracovat a usnadnit jejich vyhledávání. Po získání či vytvoření informace nebo znalosti je nutná jejich správná analýza a následné porozumění informaci, která má být dále tříděna, uložena, sdílena a distribuována. K procesům pořádání informací a znalostí patří popis dokumentů, ve kterých jsou informace zachycené; jejich obsahová analýza; indexace, tedy vyjádření obsahu dokumentu např. prvky selekčního jazyka; a klasifikace, neboli třídění. Pořádání informací a znalostí spolu s vyhledáváním a získáváním informací je jednou z jádrových disciplín informačních studií a knihovnictví. Pořádání je založeno na analýze a porozumění tematice nebo předmětu dokumentu, případně obsahu určitého sdělení. Při analýze zjišťujeme, co je předmětem dokumentu a jakým způsobem může být tento předmět reprezentován např. v podobě termínů s vyjádřením vzájemných vztahů. Většina procesů pořádání informací a znalostí (nebo lépe poznatků, jak již bylo zmíněno výše), je v prostředí tradičních knihoven a dalších paměťových institucích založena na intelektuálním přístupu, na sémantické analýze obsahu textů. I tvorba a přidělování prvků selekčního jazyka je ovlivněna znalostmi dané problematiky a zkušenostmi indexátorů. V rámci pořádání informací a znalostí se zabýváme systémy organizace znalostí (angl. knowledge organization systems), jejich návrhem, analýzou a hodnocením. Návrh, analýza a hodnocení systémů organizace znalostí probíhá vždy ve vztahu k procesům uchování a vyhledávání informací. Pokud vyhledáváme informace a znalosti (poznatky), používáme termíny, které předpokládáme pro jejich získání, vyhledání. Mohou nám být nápomocny řízené slovníky (např. oborové tezaury apod.). Propojuje se tu tak termín, kterým byla konkrétní informace vyjádřena, s termínem, který využívá informační specialista při vyhledávání, ale také pořádání informací. Pořádání informací a znalostí směřuje zejména k tradiční praxi knihoven, ale již také zohledňuje potřebu organizace netextových zdrojů, organizaci objektů v prostředí webu, nejen tedy pouze v knihovnách a v tradičních paměťových institucích obecně. 19
20 Jako nutné se jeví propojení tradičních přístupů k pořádání informací a znalostí (systémů a procesů organizace znalostí) s trendy, které sledujeme jak z pohledu profesionálů, informačních specialistů, tak z hlediska uživatelů, jejich potřeb, požadavků a způsobů organizace a vyhledávání informací. Sledujeme uživatelské potřeby, trendy, které se objevují v dynamickém prostředí webu (např. nyní aktuální trend sdílení informací a znalostí, sdílení digitálních objektů jako jsou fotografie, případně informace vyplývající z analýzy jejich obsahu apod.). Z toho plyne, že pořádání informací a znalostí v prostředí webu, který nabízí prostor pro jejich sdílení, je možné uplatnit i např. v personálním informačním managementu. Můžeme využít nástrojů pro pořádání a sdílení webových záložek (př. Delicious, social bookmarking, archivaci a sdílení fotografií (Flickr, případně sdílení informací o zajímavých knihách (viz např. projekt LibraryThing, apod. Při pořádání informací a znalostí se zaměřujeme na procesy organizace znalostí (angl. knowledge organizing processes), jako je popis dokumentů, obsahová analýza, indexace, klasifikace a na systémy organizace znalostí (angl. knowledge organization systems), např.: bibliografické záznamy, klasifikační systémy jako např.: o Mezinárodní desetinné tříděny o Deweyho desetinné třídění - o Třídění Kongresové knihovny - apod., tezaury jako např.: o Eurovoc - o Art & Architecture Thesaurus - o Maternal and Child Health Thesaurus - předmětová hesla jako např.: o Library of Congress Subject Headings - autoritní soubory jako např. o Národní autority ČR
Univerzita Karlova v Praze Ústav informační studií a knihovnictví. Modul č. 4. Základy managementu pro informační pracovníky.
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚ LÁVÁNÍ Univerzita Karlova v Praze Ústav informační studií a knihovnictví Modul č. 4 Základy managementu pro informační pracovníky Klára Havlíčková Určeno pro projekt: Název: Studium
VíceZnalostní báze pro obor organizace informací a znalostí
Znalostní báze pro obor organizace informací a znalostí Představení projektu Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI) DF13P01OVV013 2013 2015 Helena Kučerová ÚISK FF UK
VíceZnalostní báze pro obor organizace informací a znalostí
Znalostní báze pro obor organizace informací a znalostí Představení projektu Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI) DF13P01OVV013 2013 2015 Helena Kučerová ÚISK FF UK
VíceInformační média a služby
Informační média a služby Výuka informatiky má na Fakultě informatiky a statistiky VŠE v Praze dlouholetou tradici. Ke dvěma již zavedeným oborům ( Aplikovaná informatika a Multimédia v ekonomické praxi
VíceWorkshop k terminologickým otázkám organizace znalostí Motivace a hypotézy projektu. Cíl projektu NAKI DF13P01OVV013
Workshop k terminologickým otázkám organizace znalostí 29. 10. 2014 Součást řešení projektu Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI) DF13P01OVV013 2013 2015 Helena Kučerová,
VíceUkázka charakteristiky předmětu Český jazyk (pro nedoslýchavé) z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Liberec.
Ukázka charakteristiky předmětu Český jazyk (pro nedoslýchavé) z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Liberec. ČESKÝ JAZYK (5. ročník Český jazyk a informatika) Obsahové, časové a organizační
VíceBibliografické databáze umění vyhledávat v záplavě pramenů relevantní informace
Bibliografické databáze umění vyhledávat v záplavě pramenů relevantní informace Jitka Stejskalová Ústav vědeckých informací 1. LF UK Jak si obstarám informace? informační exploze mnoho informací a jak
VíceČeský jazyk a literatura
1 Český jazyk a literatura Český jazyk a literatura Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Kompetence komunikativní Kompetence pracovní Kompetence k řešení problémů Kompetence sociální a personální
VíceUkázka charakteristiky předmětu Komunikační dovednosti (pro neslyšící) z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Liberec.
Ukázka charakteristiky předmětu Komunikační dovednosti (pro neslyšící) z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Liberec. KOMUNIKAČNÍ DOVEDNOSTI (5. ročník Komunikační dovednosti a informatika) Obsahové,
VíceSEMINÁŘ Z ČESKÉHO JAZYKA. Pokaždé se něčemu přiučíme, kdykoliv otevřeme knihu
SEMINÁŘ Z ČESKÉHO JAZYKA Pokaždé se něčemu přiučíme, kdykoliv otevřeme knihu Charakteristika vzdělávacího oboru Seminář z českého jazyka Dovednost užívat češtiny jako mateřského jazyka v jeho mluvené i
VíceVýuka čtenářských strategií v zahraničí (evropské a zámořské trendy) Ladislava Whitcroft
Výuka čtenářských strategií v zahraničí (evropské a zámořské trendy) Ladislava Whitcroft Co jsou čtenářské strategie? Záměrné a cílené pokusy čtenáře o kontrolu nad schopností dekódovat text, porozumět
VícePředmět: Konverzace v ruském jazyce
Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk Konverzace v ruském jazyce Vyučovací předmět Konverzace v ruském jazyce vychází ze vzdělávacího oboru Další cizí jazyk, který
VíceVY_32_INOVACE_IKTO2_0260 PCH
VY_32_INOVACE_IKTO2_0260 PCH VÝUKOVÝ MATERIÁL V RÁMCI PROJEKTU OPVK 1.5 PENÍZE STŘEDNÍM ŠKOLÁM ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 NÁZEV PROJEKTU: ROZVOJ VZDĚLANOSTI ČÍSLO ŠABLONY: III/2 DATUM VYTVOŘENÍ:
VíceInformační a komunikační technologie. Informační a komunikační technologie
Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Informační a komunikační technologie Informační a komunikační technologie 5. 6. ročník 1 hodina týdně počítačová
Více5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0
5.1.7 Informatika a výpočetní technika Časové, obsahové a organizační vymezení ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 Realizuje se vzdělávací obor Informatika a výpočetní technika RVP pro gymnázia.
Vícepřednášející: Silvie Kořínková Presová
Rešeršní činnost Rešeršní strategie a věcné vyhledávání 4. 4. 2008 přednášející: Silvie Kořínková Presová presova@phil.muni.cz Kabinet informačních studií a knihovnictví, FF MU Věcné vyhledávání/subject
Více+ 1. doc. Ing. Jan Skrbek, Dr. - KIN. Konzultace: pondělí nebo dle dohody. Spojení:
Informatika I - 5 Sémiotický model informací Sémantická a pragmatická pravidla zpracování informací, znalosti, kompetence, hodnota informace, rozhodování. Přednáší: doc. Ing. Jan Skrbek, Dr. - KIN Konzultace:
VíceČeský jazyk a literatura
Český jazyk a literatura Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Kompetence komunikativní Kompetence pracovní Kompetence k řešení problémů Kompetence sociální a personální Kompetence občanské
VíceMěření výsledků výuky a vzdělávací standardy
Měření výsledků výuky a vzdělávací standardy Erika Mechlová Ostravská univerzita v Ostravě Obsah Úvod 1. Měření výsledků výuky 2. Taxonomie učebních úloh 3. Standardy vzdělávání Závěry Úvod Měření výsledků
VíceINFORMAČNÍ ZDROJE NEMEDICÍNSKÉHO PŮVODU RELEVANTNÍ PRO ŘEŠENÍ MEDICÍNSKÝCH INFORMAČNÍCH POTŘEB Richard Papík, Martin Souček
170 INFORMAČNÍ ZDROJE NEMEDICÍNSKÉHO PŮVODU RELEVANTNÍ Richard Papík, Martin Souček Anotace Charakteristika a možnosti přístupu k informačním zdrojům patřícím k jádru informačních zdrojů medicínských a
VíceHandicap není překážkou ve vzdělávání
Handicap není překážkou ve vzdělávání Název modulu Typ modulu Délka modulu (počet hodin) Tvořivé psaní výukový 21 hodin Platnost modulu (datum, od kterého modul platí) 1.10.2011 - schopnost psát a číst
VícePotřebujeme specializované knihovny?
Potřebujeme specializované knihovny? PhDr. Radka Římanová, Ph.D. Ústav informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze 1 Abstrakt V roce 2015 byla na Ústavu informačních
VíceVY_32_INOVACE_IKTO2_0160 PCH
VY_32_INOVACE_IKTO2_0160 PCH VÝUKOVÝ MATERIÁL V RÁMCI PROJEKTU OPVK 1.5 PENÍZE STŘEDNÍM ŠKOLÁM ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 NÁZEV PROJEKTU: ROZVOJ VZDĚLANOSTI ČÍSLO ŠABLONY: III/2 DATUM VYTVOŘENÍ:
Více6 Organizační aspekty vypracování tezauru (s přihlédnutím k tomu, jak jsem postupoval já)
6 Organizační aspekty vypracování tezauru (s přihlédnutím k tomu, jak jsem postupoval já) 6.1 Metody shromažďování lexikálních jednotek Před samotným shromažďováním lexikálních jednotek by měl mít tvůrce
VíceMetody tvorby ontologií a sémantický web. Martin Malčík, Rostislav Miarka
Metody tvorby ontologií a sémantický web Martin Malčík, Rostislav Miarka Obsah Reprezentace znalostí Ontologie a sémantický web Tvorba ontologií Hierarchie znalostí (D.R.Tobin) Data jakékoliv znakové řetězce
VíceSEKCE IVU SDRUK. Činnost sekce
SEKCE IVU SDRUK Činnost sekce INFORMAČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ UŽIVATELŮ záplava informací kritické myšlení celoživotní vzdělávání společnost znalostí INFORMAČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ UŽIVATELŮ 7. ročník konference Informační
VíceV.3. Informační a komunikační technologie
1/6 V.3. Informační a komunikační technologie V.3. II 2. stupeň V.3. II. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět je zařazen v hodinové dotaci do ročníku. Žáci mohou být
VícePracovní skupina pro věcné zpracování
Pracovní skupina pro věcné 13.12. 2011 Marie.Balikova@nkp.cz 1 Program 10:00-11:15 úvodní informace problematika věcného zpřístupnění úprava Konspektového schématu 11:15-12:00 přestávka 12:00-13:15 integrace
VíceOkruhy ke SZZK nmgr. studium knihovnické zaměření
Okruhy ke SZZK nmgr. studium knihovnické zaměření Aktualizace k 11. 6. 2016 Otázky platí pro SZZK v září 2016 a dále Předpoklady ke zkoušce - student/ka si vybírá 3 okruhy 2 povinné předměty (Informační
VíceRVP ŠVP UČIVO - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov
Dodatek č.17 PŘEDMĚT: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA ROČNÍK: 8. ročník ČESKÝ JAZYK - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov - rozlišuje
VíceKET/ZPI - Zabezpečení podnikových informací
KET/ZPI - Zabezpečení podnikových informací Přednášející: Ing. František Steiner, Ph.D. Ing. František Steiner, Ph.D. EK417 Katedra technologií a měření mail: steiner@ket.zcu.cz tel: 377 634 535 Konzultace:
VíceZnalostní systém nad ontologií ve formátu Topic Maps
Znalostní systém nad ontologií ve formátu Topic Maps Ladislav Buřita, Petr Do ladislav.burita@unob.cz; petr.do@unob.cz Univerzita obrany, Fakulta vojenských technologií Kounicova 65, 662 10 Brno Abstrakt:
VíceVzdělávání jako cesta do budoucnosti knihoven? Mgr. Jan Zikuška Kabinet informačních studií a knihovnictví, FF MU
Vzdělávání jako cesta do budoucnosti knihoven? Mgr. Kabinet informačních studií a knihovnictví, FF MU Veřejná knihovna je místní bránou do světa vědomostí a základním předpokladem celoživotního vzdělávání,
VíceReálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce.
1. 1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE 1. 1. 5 Další cizí jazyk Časová dotace 7. ročník 2 hodiny 8. ročník 2 hodiny 9. ročník 2 hodiny Celková dotace na 2. stupni je 6 hodin. Charakteristika: Předmět je zaměřen
VíceGramatika. Přítomný čas prostý a průběhový. Minulý čas prostý pravidelných i nepravidelných sloves. Počitatelná a nepočitatelná podstatná jména
A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace 2 Vzdělávací obor: Cizí jazyk 3 Vzdělávací předmět Anglický jazyk 4 Ročník: 7. 5 Klíčové kompetence Průřezová témata Výstupy Učivo (Dílčí kompetence)
VíceTémata k závěrečným bakalářským zkouškám 2019
Témata k závěrečným bakalářským zkouškám 2019 Studijní obor Informační studia se zaměřením na knihovnictví Tematické okruhy: A) Teoretické a metodologické základy informační vědy a. Informační etika b.
VíceČeské internetové medicínské zdroje v Národní lékařské knihovně
České internetové medicínské zdroje v Národní lékařské knihovně Kateřina Štěchovská Národní lékařská knihovna, Praha stechovs@nlk.cz INFORUM 2005: 11. konference o profesionálních informačních zdrojích
VícePŘÍRODOVĚDNÁ GRAMOTNOST
PŘÍRODOVĚDNÁ GRAMOTNOST Kvalitní přírodovědné vzdělání, resp. získání přírodovědné gramotnosti umožní žákům porozumět přírodním vědám a efektivně je využívat ve svém každodenním, školním i budoucím profesním
VíceItálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů
Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů O Vás 1. Dotazník vyplnilo sedm vysokoškolských pedagogů připravujících budoucí učitele cizích jazyků. 2. Šest
VíceVýchovné a vzdělávací postupy vedoucí k utváření klíčových kompetencí:
Volitelný předmět KONVERZACE AJ Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Vyučovací předmět Konverzace v anglickém jazyce vychází ze vzdělávacího oboru Cizí jazyk
VíceMOŽNÉ OČEKÁVANÉ VÝSTUPY PRO ROZVOJ ČG
MOŽNÉ PRO ROZVOJ ČG Při formulaci očekávaných výstupů pro rozvoj čtenářské gramotnosti jsme vycházeli z praktických poznatků a zkušeností učitelů, kteří dlouhodobě usilují o rozvoj čtenářských dovedností
VíceŠkola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České
VíceVĚCNÝ POPIS DOKUMENTŮ (VĚCNÁ KATALOGIZACE) Mgr. Dagmar Smékalová
VĚCNÝ POPIS DOKUMENTŮ (VĚCNÁ KATALOGIZACE) Mgr. Dagmar Smékalová smekalova@svkos.cz ZÁKLADNÍ POJMY 1 POŘÁDÁNÍ INFORMACÍ (IDENTIFIKAČNÍ A VĚCNÉ POŘÁDÁNÍ) VĚCNÁ KATALOGIZACE OBSAHOVÁ ANALÝZA DOKUMENTŮ SELEKČNÍ
VíceINFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE
Národní učební osnovy pro Anglii INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE STUPEŇ I věcí 1) Cíle: a) shromažďovat informace z různých zdrojů (např. lidé, knihy, databáze, CD-ROM, video, televize b) zaznamenat
Více5.3.1. Informatika pro 2. stupeň
5.3.1. Informatika pro 2. stupeň Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie umožňuje všem žákům dosáhnout základní úrovně informační gramotnosti - získat
VícePROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5.
PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. 2012 APSYS Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání pracovníků ve vědě
VíceVysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU I
Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU I Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v moderních přístupech,
VíceKnihovna váš partner. aneb Mr. Bean v knihovně
Knihovna váš partner aneb Mr. Bean v knihovně Úvodní informace Záměrem lekce je představit knihovnu studentům jako partnera při jejich studiu Cílem je zajímavou formou dovést studenty k poznání knihovny
VíceČeská terminologická databáze knihovnictví a informační vědy. Bc. Jaroslava Citová, DiS. Národní knihovna ČR Knihovnický institut
Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy Bc. Jaroslava Citová, DiS. Národní knihovna ČR Knihovnický institut Databáze TDKIV Výkladová databáze vysvětlující významy odborných termínů
VíceCvičení v anglickém jazyce
Počet vyučovacích hodin za týden 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 0 2 2 2 6 Volitelný Volitelný Volitelný Celkem Název předmětu Oblast
VíceŠkolní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060
5.1.4 FRANCOUZSKÝ JAZYK 5.1.4.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Francouzský jazyk vychází ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Další cizí jazyk. Ruský jazyk je předmět nabízený
VícePro malé i obří projekty
Pro malé i obří projekty CO PŘINESE GULLIVER VÁM A VAŠIM UŽIVATELŮM Olga Čiperová, AiP Beroun s.r.o. GULLIVER CO JE TO? Gulliver je vyhledávací a prezentační rozhraní typu digitální knihovna. Zpřístupňuje
VíceElektronické inf. zdroje
Elektronické inf. zdroje Internet, tj. samostatné stránky, články atd. Předmětové katalogy Plnotextové báze, digitální knihovny Katalogy knihoven Internet Vyhledávače najdou jen dokumenty, které předtím
VíceVYUŽITÍ MODERNÍCH TECHNOLOGIÍ VE VÝUCE českého jazyka a literatury
VYUŽITÍ MODERNÍCH TECHNOLOGIÍ VE VÝUCE českého jazyka a literatury Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D. Kabinet informačních studií a knihovnictví FF MU Brno Vzdělávací technologie a učitel ve škole 21. století
VícePráce s textem. PaedDr. Mgr. Hana Čechová
Práce s textem PaedDr. Mgr. Hana Čechová Platí-li, že vzdělání je důsledek čtení, pak platí i to, že upadá-li čtenářská gramotnost, snižuje se zákonitě i celková úroveň vzdělání. J. Trávníček https://pixabay.com/cs/vzd%c4%9bl%c3%a1v%c3%a1n%c3%ad-dosp%c4%9bl%c3%bdch-kniha-knihy-2706977/
VíceINDIVIDUÁLNÍ PÉČE - ČJ. Pokaždé se něčemu přiučíme, kdykoliv otevřeme knihu
INDIVIDUÁLNÍ PÉČE - ČJ Pokaždé se něčemu přiučíme, kdykoliv otevřeme knihu Charakteristika vzdělávacího oboru Individuální péče český jazyk Kvalitní osvojení a užívání mateřského jazyka v jeho mluvené
VíceInformace a znalosti v organizaci
Informace a znalosti v organizaci Vladimíra Zádová Postavení informací a znalostí z hlediska úspěšnosti firmy Vnitřní faktory Rámec 7S faktorů úspěchu firmy [ Mc Kinsey ] Struktura Strategie Systémy Spolupracovníci
VíceČESKOSLOVENSKÁ NORMA MDT 002:001.4 Březen 1993 ČSN ISO 5127-1. DOKUMENTACE A INFORMACE. SLOVNÍK Část 1: Základní pojmy
ČESKOSLOVENSKÁ NORMA MDT 002:001.4 Březen 1993 DOKUMENTACE A INFORMACE. SLOVNÍK Část 1: Základní pojmy ČSN ISO 5127-1 01 0167 Documentation and information - Vocabulary Part 1: Basic concepts Documentation
VíceNěmecký jazyk. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu (specifické informace o předmětu důležité pro jeho realizaci)
Počet vyučovacích hodin za týden 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 0 2 2 2 6 Volitelný Volitelný Volitelný Celkem Název předmětu Oblast
VíceManažerská ekonomika
PODNIKOVÝ MANAGEMENT (zkouška č. 12) Cíl předmětu Získat znalosti zákonitostí úspěšného řízení organizace a přehled o současné teorii a praxi managementu. Seznámit se s moderními manažerskými metodami
VíceVyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 9. Školní výstupy
Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 9. Vzdělávací obsah Očekávané výstupy z RVP ZV rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu a zdůvodní jejich užití spisovně vyslovuje česká a
VíceJan Pokorný MULTIDATA Praha PRIMO. od čtenářského OPAC ke čtenářskému portálu
Jan Pokorný MULTIDATA Praha PRIMO od čtenářského OPAC ke čtenářskému portálu Knihovny současnosti 2007 Obsah prezentace Co je systém PRIMO Příklad fungování systému Komponenty systému Princip fungování
VíceMetadata, sémantika a sémantický web. Ing. Vilém Sklenák, CSc.
Metadata, sémantika a sémantický web Ing. Vilém Sklenák, CSc. Inforum 2004, Praha, 27. 5. 2004 2/21 There are things we know that we know. There are known unknowns that is to say, there are things that
VíceÚstav bohemistických studií Bohemistika pro cizince tříletý bakalářský studijní program
Ústav bohemistických studií Bohemistika pro cizince tříletý bakalářský studijní program https://ubs.ff.cuni.cz/cs/ Charakteristika studijního programu SP vychází zvl. z vědních oborů: lingvistika, literatura,
VíceVirtuáln. lní knihovny přístup k dokumentům a službám kdykoliv a odkudkoliv
Virtuáln lní knihovny přístup k dokumentům a službám kdykoliv a odkudkoliv Jitka Stejskalová Ústav vědeckých informací 1. LF UK od klasické knihovny k virtuální za vše mohou počítače a Internet relační
VíceObohacování bibliografických záznamů o věcné selekční prvky postup NKČR
Obohacování bibliografických záznamů o věcné selekční prvky postup NKČR Bod programu: Věcné zpracování (možnosti obohacování dříve dodaných záznamů) Marie.Balikova@nkp.cz Pracovní skupina pro SK, 7.3.
VíceČasové a organizační vymezení
Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Vyučovací předmět Týdenní hodinové dotace Časové a organizační vymezení Matematika a její aplikace Matematika a její aplikace Matematika 1. stupeň 2. stupeň 1. ročník
VíceProjektově orientované studium. Kompetence
Pojem kompetence Současný pojetí pojmu kompetence je vágní a neuchopitelné, každý si pod ním může představit cokoliv a kdykoliv to změnit. Současné pojetí pojmu kompetence logicky neumožňuje zlepšení protože
VíceRozvíjení informační gramotnosti v pregraduální přípravě učitelů na PřF OU. Doc. PaedDr. Dana Kričfaluši, CSc.
Rozvíjení informační gramotnosti v pregraduální přípravě učitelů na PřF OU Doc. PaedDr. Dana Kričfaluši, CSc. Úvodem Člověk přece vţdy musel pracovat s informacemi tak proč se s tím nadělá tolik křiku????
VícePřednáší: doc. Ing. Jan Skrbek, Dr. - KIN. Konzultace: pondělí 10 00 11 00 nebo dle dohody Spojení: e-mail: jan.skrbek@tul.cz tel.
1 Informační systémy Přednáší: doc. Ing. Jan Skrbek, Dr. - KIN Konzultace: pondělí 10 00 11 00 nebo dle dohody Spojení: e-mail: jan.skrbek@tul.cz tel.: 485 352 442 Přednášky: úterý 12 30 H35 Cvičení: Mgr.
VíceNÁRODNÍ TESTOVÁNÍ 2018/2019
průměrný percentil Průměrný celkový percentil po jednotlivých třídách y 6. A 6. B 6. C ZŠ GYM 54 64 53 47 61 51 55 55 55 OSP ČJ MA Graf znázorňuje průměrné celkové percentily všech tříd u vaší školy. Zároveň
VíceCHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU INFORMATIKA (4 leté studium)
CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU INFORMATIKA (4 leté studium) 1. Obsahové vymezení Hlavním cílem předmětu je umožnit všem žákům dosažení pokročilé úrovně informační gramotnosti získat dovednosti v ovládání výpočetní
VíceCíl výuky: Cílem předmětu je uvedení studentů do problematiky projektování, seznámit posluchače se zásadami
PM_prezenční a kombinované bakalářské studium Česky Projektový management Anglicky Project Management Garant Ing. Zdeněk Voznička, CSc. Zakončení Zápočet Anotace: Úvod do projektového managementu, základní
VíceČeský jazyk a literatura komunikační a slohová výchova ročník TÉMA
Český jazyk a literatura komunikační a slohová výchova ročník TÉMA 1 Nauka o slohu - objasní základní pojmy stylistiky Styl prostě sdělovací - rozpozná funkční styl, dominantní slohový Popis a jeho postup
VíceČJL KRITÉRIA HODNOCENÍ PÍSEMNÝCH PRACÍ
PŘÍLOHA č. ČJL KRITÉRIA HODNOCENÍ PÍSEMNÝCH PRACÍ Č. j.: MSMT-76/4- - Vytvoření textu podle zadaných kritérií A - Korespondence: text zadání, obsah, téma B - Požadavky na naplnění komunikační situace (styl/útvar)
VíceOntologie. Otakar Trunda
Ontologie Otakar Trunda Definice Mnoho různých definic: Formální specifikace sdílené konceptualizace Hierarchicky strukturovaná množina termínů popisujících určitou věcnou oblast Strukturovaná slovní zásoba
Vícevíceslovná lexikální jednotka, jejíž základ tvoří substantivum, a to
Definice Soubor tematických věcných autorit je řízený a měnitelný abecedně uspořádaný soubor věcných selekčních údajů - lexikálních jednotek (ověřených a unifikovaných), mezi nimiž jsou vyjádřeny základní
VíceEU peníze školám. Základní škola Jablunkov, Lesní 190, příspěvková organizace. Žadatel projektu: 2 834 891Kč
Základní škola Jablunkov, Lesní 190, příspěvková organizace P R O J E K T O V Ý Z Á M Ě R EU peníze školám Žadatel projektu: Název projektu: Název operačního programu: Prioritní osa programu: Název oblasti
VíceCizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk)
Cizí jazyk Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Charakteristika vyučovacího předmětu Další cizí jazyk je doplňující vzdělávací obor, jehož obsah je doplňující a rozšiřující. Konkrétním
VíceTeorie systémů TES 5. Znalostní systémy KMS
Evropský sociální fond. Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Teorie systémů TES 5. Znalostní systémy KMS ZS 2011/2012 prof. Ing. Petr Moos, CSc. Ústav informatiky a telekomunikací Fakulta dopravní
VíceČJL KRITÉRIA HODNOCENÍ PÍSEMNÝCH PRACÍ
PŘÍLOHA č. ČJL KRITÉRIA HODNOCENÍ PÍSEMNÝCH PRACÍ Č. j.: MSMT-9/- - Vytvoření textu podle zadaných kritérií A - Korespondence: text zadání, obsah, téma B - Požadavky na naplnění komunikační situace (styl/útvar)
VícePředškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání
VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika
VíceCharakteristika vyučovacího předmětu
Seminář k odborné práci Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět je zařazen jako podpůrný předmět při zpracování odborné práce BOČ (Botičská odborná činnost). Studenti získají kompetence
VíceReálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce
1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE UČEBNÍ OSNOVY 1. 2 Cvičení z českého jazyka Cvičení z českého jazyka 7. ročník 1 hodina 8. ročník 1 hodina 9. ročník 1 hodina Charakteristika Žáci si tento předmět vybírají
VíceŠVP Základní školy Vidče 2. stupeň Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie
ŠVP Základní školy Vidče 2. stupeň Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie Informatika 2. stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Informatika je zařazena jako samostatný předmět v
VíceCíle vyučování zeměpisu
Cíle vyučování zeměpisu stanovení si jasných, jednoznačných a dosažitelných cílů by mělo určovat základní obsahové prvky učiva teprve poté je vhodné se ptát na prostředky cíle obsah prostředky základní
VíceVzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:
4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika
VíceInformační architektura (IA)
Informační architektura (IA) informační architekt - nové informační povolání velmi mladá vědní disciplína: termín IA poprvé použil v roce 1976 Richard Saul Wurman. IA chápal jako vědecky podložené umění
VíceObchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673
Název vyučovacího předmětu: GRAFIKA NA PC (GRA Obor vzdělání: 18 20 M/01 Informační technologie Forma vzdělání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 154 (5 hodin týdně) Platnost: 1. 9. 2009
VíceVIKBA32 Informační vzdělávání Modely informační gramotnosti Rozdíl mezi mediální a informační gramotností. Mgr. Jan Zikuška 1.3.
VIKBA32 Informační vzdělávání Modely informační gramotnosti Rozdíl mezi mediální a informační gramotností Mgr. Jan Zikuška 1.3. 2013 1 Modely informační gramotnosti Model = zobecněný obsah IG Opakující
VíceVysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2
Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které
Víceale taky protivný nepřítel
ale taky protivný nepřítel Co chceme? Chceme být zdraví a silní. Chceme být vzdělaní a moudří Chceme být úspěšní a bohatí. Co k tomu potřebujeme? Komplexní výuku Schopné učitele Dostatek žáků Vhodnou koncepci
VíceVysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta managementu v Jindřichově Hradci. Diplomová práce. Bc. Natalija Lichnovská
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindřichově Hradci Diplomová práce Bc. Natalija Lichnovská 2008 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindřichově Hradci Vyhodnocení
VíceZáklady sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP)
Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) AR 2007/2008 - Bakalářské studium kombinovaná forma 1. ročník (pro obor Aplikovaná informatika; ML-sociologie) Přednášející: doc. Dr. Zdeněk Cecava,
VíceThe bridge to knowledge 28/05/09
The bridge to knowledge DigiTool umožňuje knihovnám vytvářet, administrovat, dlouhodobě uchovávat a sdílet digitální sbírky. DigiTool je možno využít pro institucionální repozitáře, sbírky výukových materiálu
VíceInformační zdroje. SPSOA_ICT_2_NSD Vypracoval Petr Novosad. Vytvořeno z projektu EU Peníze středním školám
Informační zdroje SPSOA_ICT_2_NSD Vypracoval Petr Novosad Vytvořeno z projektu EU Peníze středním školám Informační zdroje Informační zdroj / informační pramen prostředek společenské komunikace tvořený
VíceReálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce
3 INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE UČEBNÍ OSNOVY 3. 2 Informatika pro pokročilé Časová dotace 9. ročník 1 hodina Charakteristika: Předmět informatika pro pokročilé doplňuje vzdělávací obsah předmětu
VíceInformační a znalostní systémy jako podpora rozhodování
Informační systémy a technologie Informační a znalostní systémy jako podpora rozhodování Petr Moos - ČVUT VŠL Přerov listopad 2015 Analýza a syntéza systému Definici systému můžeme zapsat ve tvaru: S =
VíceŠkolní vzdělávací program pro základní vzdělávání, Základní škola Krásného 24
Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání, Základní škola Krásného 24 Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Anglický jazyk rozšířená výuka 1. stupeň Výuka je zaměřena převážně
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.0527
Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
Více