MĚŘENÍ KVALITY ŽIVOTA ŽÁKŮ NA 2. STUPNI ZÁKLADNÍ ŠKOLY. Hajerová-Müllerová, L., Škoda, J., Procházková, Z., Doulík, P.
|
|
- Robert Kraus
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 MĚŘENÍ KVALITY ŽIVOTA ŽÁKŮ NA 2. STUPNI ZÁKLADNÍ ŠKOLY Hajerová-Müllerová, L., Škoda, J., Procházková, Z., Doulík, P. ANOTACE: Článek se zabývá výzkumem vybraných aspektů kvality života ve věkové kategorii žáků let. Pozornost byla věnována především faktorům, jako je sebeúcta, sebekontrola, sociální zázemí, hodnotová orientace atd. Byla provedena korelace faktorů, které se podílí na utváření hodnotové orientace, životní spokojeností dospívajících ve věku let. Dále byla porovnávána data získaná od dětí a od jejich rodičů. Analyzovány byly vztahy mezi jednotlivými faktory, případné diskrepance mezi odpověďmi rodičů a jejich dětí. ÚVOD J. Látka (2006) uvádí, že v současné době existuje více konceptů kvality života. S ohledem na aplikační charakter jde o oblast, ve které se překrývá výzkum z celé řady vědních oborů: sociologie, medicíny, ošetřovatelství, psychologie, sociální práce, demografie, ekonomiky apod. V literatuře existuje celá řada definic kvality života. Při formulování definice kvality života se většina odborníků shoduje na tom, že se jedná o hodnotu či kvalitu výrazně subjektivní, která vyjadřuje určitou míru nebo stupeň sledované proměnné, variuje od nízké hodnoty po vysokou a má tři rozměry: subjektivní pocit pohody spokojenosti (štěstí), objektivní schopnost fungovat v každodenním životě, pečovat o sebe a zastávat sociální role, dostupnost zevních zdrojů materiální povahy a sociální opory. Světová zdravotnická organizace (WHO) ve své definici uvádí, že kvalita života je to, jak jedinec vnímá své postavení ve světě v kontextu kultury a hodnotových systémů, ve kterých žije, a ve vztahu ke svým cílům, očekáváním, životnímu stylu a zájmům. Kvalita života je výsledkem vzájemného působení sociálních, zdravotních, ekonomických a enviromentálních podmínek, které mají vztah k lidskému a společenskému rozvoji. Zahrnuje tedy nejen pocit fyzického zdraví a nepřítomnost symptomů onemocnění či léčby, ale v celkovém pohledu také psychickou kondici a společenské uplatnění.
2 Mezi faktory ovlivňující kvalitu života patří zejména věk, pohlaví, polymorbidita, rodinná situace, systém hodnot, vzdělání, ekonomická situace, religiozita, kulturní zázemí apod. Na jedné straně představuje objektivní podmínky pro dobrý život a na straně druhé subjektivní prožívání dobrého života. V objektivním sledování kvality života jde o úroveň naplňování sociálních a kulturních potřeb v závislosti na materiálním dostatku, resp. nedostatku, společenské akceptace jednotlivce a fyzického zdraví. Subjektivní aspekt kvality života je vymezen životní pohodou nebo jak uvádí V. Kebza (2005) osobní pohodou, pohodou a spokojeností s věcmi, které člověka obklopují. Tento termín je zejména v psychologii znám jako well-being. Zůstává stále otevřenou otázkou, jak tyto dvě úrovně, tj. subjektivní a objektivní spolu souvisí, a jak by tedy měla být kvalita života nejlépe měřena. Jak uvádějí H. Hnilicová a V. Bencko (2005), předpokládá se, že vztah objektivní stránky kvality života, který lze ztotožnit se životní úrovní a fyzickým zdravím a subjektivně vnímanou kvalitou života (subjektivním hodnocením) je zprostředkován očekáváním. To tedy znamená, že důležitou roli ve vlastním vnímání kvality života hraje idealizovaná představa o sobě samém a o vlastním životě. Vycházíme z předpokladu, že mladí a dospívající lidé predikují své budoucí uplatnění v souladu s faktory jako je sebeúcta, sebekontrola (zodpovědnost), sociální zázemí, hodnotová orientace, individuální zkušenosti z profesního a rodinného života i z volnočasových aktivit. Dále lze předpokládat sociální vlivy významných profesních skupin, stejně jako vliv další názorů a postojů jedince. Pojmový rámec se shoduje s tradičním vymezením používaným ve výzkumech kvality života (R. Cummins, 1996, 1998). Základním fenoménem výzkumů je duševní pohoda, také označovaná jako subjektivní pohoda, nebo jinými autory jako subjektivní kvalita života (R. Cummins a H. Nistico, 2002). Duševní pohoda úzce souvisí jak s pozitivním hodnocením sama sebe v různých oblastech života, tak s celkovou spokojeností, nebo prostě s životním naplněním - seberealizací. Absence širšího konsenzu na vymezení duševní pohody a faktorů, které zahrnuje, vedlo Dienera (1984) ke specifikaci 3 oblastí, na které by se mělo studium duševní pohody do budoucna zaměřit:
3 1. Pojetí duševní pohody založené na individuálních zkušenostech jedince, jejich chápání a hodnocení. 2. Pojetí míry duševní pohody, která není vymezena pouze absencí záporných aspektů, ale zahrnující pozitivní aspekty. 3. Pojetí začleňující globální hodnocení kvality života (životní naplnění seberealizace). Globální hodnocení je dáno subjektivním výběrem kritérií, která daný jedinec považuje ve vztahu k hodnocení kvality svého života za signifikantní. Výběr těchto kritérií je u různých jedinců individuálně odlišný. Jedinec porovnávající kvalitu svého života s kvalitou života jiného člověka, činí tak na základě svého individuálního výběru kritérií. Řada autorů (F. Casas, C. Figuer, M. Gonzalez a G. Coenders, 2003) považuje dimenzi globálního hodnocení kvality života za něco více, než je suma spokojenosti s pozitivním hodnocením jednotlivých oblastí života, spokojenost se školními výsledky s mezilidskými vztahy nebo s využitím volného času, atd. Četné studie dokazují vztah mezi životním uspokojením a duševní pohodou na jedné straně (E. S. Huebner, 1991) a sebeúctou, zodpovědností a sociálním zázemím na straně druhé. Sebeúcta je různě vymezovaná, např. jako sebeuvědomění, sebepojetí, selfkoncept. Někteří autoři (G. S. Fleming a B. E. Courtney, 1984; H. M. Hughes, 1984; M. Rosenberg, 1979) chápou tato vymezení jako synonyma. Zodpovědnost může být vnímána jako pasivní - plnění zadaného úkolu, ale i jako proaktivní postoj - naplňování vlastních aspirací. Sociální zázemí je podle N. Lina, A. Deana a W. Ensela (1986) definováno jako pomoc dodávaná rodinou, společností, sociálními sítěmi. Pojem sociální podpora zahrnuje následující aspekty: emocionální podpora, pomoc, rada. Další z faktorů utvářejících individuální pojetí životní spokojenosti je hodnotová orientace. Podle M. Rokeache (1968) hodnoty představují řídící sílu jednání člověka, tzn. jedinec má žebříček hodnot, který se promítá do jeho chování. V průběhu procesu dospívání a učení si děti a adolescenti konstruují svůj vlastní způsob existence ve světě, sebepojetí, povědomí o tom, co je obklopuje, víru ve vlastní schopnost
4 transformovat své prostředí sebeuplatnění a svůj vlastní způsob navazování vztahů s ostatními sociální dovednosti. Velmi málo výzkumníků se zabývalo komparací hodnotové orientace rodičů a jejich dětí. Ve výzkumu je formulována hypotéza, že přinejmenším v evropském kulturním prostředí platí, že hodnotová orientace rodičů sehrává základní roli při formování hodnotové orientace dětí. CHARAKTERISTIKA VÝZKUMNÉHO VZORKU Ve výzkumu popisovaném F. Casasem a kol. (2005) byl vzorek záměrně vybrán z pěti středně velkých měst v provincii Katalánie (Španělsko). V každém městě byl proveden náhodný výběr škol, kde byl výzkum realizován. Byla získána data od žáků ve věku let (x o = 14,12; s = 1,13) vzorek tvořilo 794 chlapců a 842 děvčat. Rovněž byly získány údaje od 638 rodičů (39% vzorku žáků) výzkumu se zúčastnilo 307 matek a 111 otců, v dalších 220 případech odpovídali rodiče společně. METODY VÝZKUMU Ve výzkumu byly použity dva dotazníky - jeden pro děti, druhý pro jejich rodiče. Byly sledovány tyto proměnné: 1. Hodnoty: Žáci měli klasifikovat deset hodnot podle toho, jakou důležitost (význam) by jim přisuzovali, až budou dospělí. Jedná se o tyto hodnoty: inteligence, technické dovednosti, sociální dovednosti, počítačová gramotnost, profesní uplatnění, citovost, životní optimismus, peníze, moc a poznání světa. Výzkumný nástroj byl konstruován jako pětibodové Likertovy škály (1 = nedůležitá hodnota až 5 = velmi důležitá hodnota). Analogické škály byly použity i v dotazníku pro rodiče. Rodiče měli klasifikovat hodnoty podle toho, jak by si přáli, aby je jejich děti v budoucnu oceňovali. 2. Globální hodnocení kvality života a spokojenost vztahující se k jednotlivým oblastem života byla zjišťována dotazníkem, který byl určen pouze pro žáky. Dotazník obsahoval sedm
5 položek: spokojenost se školními výsledky, spokojenost s obsahem učiva, spokojenost s využitím času, spokojenost se zábavou, spokojenost s přípravou pro budoucnost, spokojenost s rodinou a s přáteli. Rovněž byla zahrnuta položka na hodnocení celkové životní spokojenosti. Tyto proměnné byly hodnoceny na 5-bodových Likertových škálách, přičemž 1 = velmi nespokojený a 5 = velmi spokojený. 3. Škála hodnocení sebeúcty: bylo využito Rosenbergova konceptu (1965) prostřednictvím 10 položek. Hodnocení se na těchto škálách pohybuje v intervalu 1 až 4 podle míry souhlasu s jednotlivými tvrzeními, přičemž 1 = výrazný nesouhlas a 4 = výrazný souhlas. Celkový rozsah hodnocení respondentů se tedy pohybuje v intervalu Škála hodnocení zodpovědnosti: Pearly a Schooler škála (1978) byla použita jako indikátor zodpovědnosti. Výzkumný nástroj obsahuje sedm položek, ve kterých respondenti hodnotí potenciálně stresující životní situace a strategie jejich zvládání. Rozsah škály od 1 = výrazně nesouhlasí až 5 = výrazně souhlasí. Celkové hodnocení se pohybuje v intervalu 7 až Škála hodnocení sociální podpory: byl využit výzkumný nástroj Social Support Appraisals (SSA) uváděný podle A. L. Vauxe et al. (1986). Škála zahrnuje 23 položek, které zkoumají dětské vnímání sociální podpory, která se jim dostává z rodiny, od přátel. Hodnocení se na těchto škálách pohybuje v intervalu 1 až 4 podle míry souhlasu s jednotlivými tvrzeními, přičemž 1 = výrazný nesouhlas a 4 = výrazný souhlas. Celkové hodnocení se pohybuje v intervalu 7 až 28. PROVEDENÍ VÝZKUMU Nejprve byly kontaktovány vybrané školy (management školy a rodičovská asociace), které byly osloveny se žádostí o povolení zadat dotazník žákům. Žáci byli ujištěni, že informace nebudou zneužity. Dětem byly rozdány dotazníky pro rodiče v zalepené obálce. VÝSLEDKY Analýza dotazníků žáků: Dimenze I. (schopnosti a znalosti) zahrnuje tyto hodnoty: inteligence, technické dovednosti, počítačová gramotnost, profesní uplatnění.
6 Dimenze II. (materiální hodnoty) zahrnuje: peníze, moc a poznání světa. Dimenze III. (mezilidské vztahy) zahrnuje: sociální dovednosti, citovost, životní optimismus. V souladu s očekáváními přisuzují chlapci větší význam materiálním hodnotám (t = 6,420; p<0,0005) a schopnostem a znalostem (t = 5,347; p<0,0005), zatímco děvčata kladou větší důraz na mezilidské vztahy (t = 8,949; p<0,0005). Pokud jde o věk, jediný signifikantní rozdíl byl zjištěn v dimenzi mezilidské vztahy, přičemž starší děti přičítaly této dimenzi větší význam. Analýza dotazníků rodičů: Analogické škály byly použity i v dotazníku pro rodiče. Hodnoty, ke kterým se rodiče vyjadřovali, byly rovněž rozděleny do tří dimenzí. Dimenze I (schopnosti a znalosti) obsahuje stejné hodnoty jako v případě dětí, tj. inteligence, technické dovednosti, počítačová gramotnost, profesní uplatnění. Dimenze II (materiální hodnoty) stejně jako u dětí obsahuje peníze a moc. Na rozdíl od dětí došlo k přesunu znalosti světa do dimenze III. Tato dimenze tedy zahrnuje následující hodnoty: sociální dovednosti, citovost, životní optimismus a poznání světa. Pokud jde o materiální hodnoty, byl zaznamenán signifikantní rozdíl v závislosti na tom, zda dotazník vyplňovala matka, otec nebo oba rodiče společně. K této dimenzi se matky staví významně skeptičtěji než otcové (F 2,589 = 3,132; p = 0.044).
7 Shody a rozdíly v pojetí hodnot mezi dětmi a rodiči Výsledky ukazuje následující tabulka: Tabulka 1 Shoda a rozdíly mezi dětmi a rodiči HODNOTY A LD HD Inteligence 40,2 58,5 1,2 Technické dovednosti 34,7 63,6 1,7 Schopnosti a znalosti 38,4 58,8 2,8 Počítačová gramotnost 28,8 64,8 6,4 Profesní zaměření 38,6 58,1 3,4 Citovost 34,8 59,6 5,5 Vnímavost 39,2 59,7 1,1 Peníze 33,7 59,1 7,2 Moc 32,5 58,9 8,6 Poznání světa 30,2 62,6 7,2 A: shoda; LD: nízký rozdíl; HD: vysoký rozdíl Hodnoty, kde byl zaznamenán největší rozdíl v hodnocení mezi rodiči a dětmi: počítačová gramotnost, peníze, moc a poznání světa. Jediný signifikantní rozdíl, který byl zaznamenán při genderové komparaci hodnot, se objevil u hodnoty citovost. Rozdíl byl zaznamenán mezi odpověďmi chlapců a jejich rodičů. Dále byly analyzovány shody a rozdíly získané vyhodnocením škál týkajících se sebeúcty, zodpovědnosti a sociální podpory ze strany rodiny a přátel (viz. tab. 2). Tabulka 2 Signifikantní rozdíly hodnocení Sebeúcta Počítačová gramotnost Odpovědnost Počítačová gramotnost Sociální podpora od přátel Schopnosti a znalosti Počítačová gramotnost Sociální podpora od rodiny Inteligence Počítačová gramotnost F 2,566 =3,686; p=0,026 F 2,558 =4,456; p=0,012 F 2,511 =4,036; p=0,018 F 2,560 =3,058; p=0,048 F 2,572 =4,772; p=0,009 F 2,565 =4,198; p=0,016 V případech, kdy byl zaznamenán velký rozdíl v hodnocení inteligence, počítačové gramotnosti mezi rodiči a dětmi, byly zároveň zjištěny nízké hodnoty na škálách sebeúcta, odpovědnost, sociální podpora od přátel a sociální podpora od rodiny. Naopak, je-li zjištěna shoda mezi dětmi a jejich rodiči, jsou zaznamenány vysoké hodnoty na škálách sebeúcta, zodpovědnost a sociální podpora.
8 Průkazné rozdíly v hodnocení počítačové gramotnosti a citovosti mezi chlapci a jejich rodiči se v obou případech váže k nízkému hodnocení na škále sebeúcta. Pokud se týká děvčat, průkazný rozdíl byl nalezen v případě počítačové gramotnosti a sociální podpory ze strany rodiny. Čím více se zvyšuje rozdíl mezi rodiči a jejich dcerami, tím více se snižuje vnímání sociální podpory ze strany rodiny. Analýza spokojenosti s jednotlivými oblastmi života a jejich korelace s globálním hodnocením kvality života Jednotlivé oblasti života byly rozděleny do tří dimenzí. Dimenze I obsahuje spokojenost se školou. Dimenze II představuje spokojenost s mezilidskými vztahy, které zahrnují spokojenost v rodině a s přáteli. Dimenze III je spojena se spokojeností s využitím času což představuje spokojenost s celkovým využitím času a volnočasovými aktivitami. Jediný průkazný rozdíl při porovnávání generových rozdílů byl zjištěn ve spokojenosti se školou. Děvčata udávají větší spokojenost než chlapci (t = 3,665; p<0,0005). Starší žáci udávají nižší spokojenost se školou. Dále byla provedena korelace pomocí Pearsonova korelačního koeficientu mezi spokojeností v jednotlivých životních oblastech a globálním hodnocením kvality života. Byla zjištěna statisticky významná korelace mezi globálním hodnocením kvality života a spokojeností se školou (r = 0,372; p<0,0005), spokojeností v mezilidských vztazích (r= 0,384, p<0,0005) a spokojeností s využitím času (r = 0,333; p<0,0005). Shody a rozdíly v pojetí hodnot mezi dětmi a rodiči v jednotlivých oblastech života a v globálním hodnocení kvality života Byly zkoumány vztahy mezi hodnotami, spokojeností v jednotlivých oblastech života a globálním hodnocením kvality života (viz. tab. 3).
9 Tabulka 3 Signifikantní rozdíly hodnocení spokojenosti Spokojenost se školou Inteligence Počítačová gramotnost Profesní orientace Poznání světa Spokojenost s mezilidskými vztahy Peníze Poznání světa Spokojenost s využitím času Peníze Poznání světa Globální hodnocení kvality života Počítačová gramotnost Profesní orientace F 2,622 =5,570; p=0,004 F 2,615 =3,302; p=0,037 F 2,627 =3,688; p=0,026 F 2,619 =4,348; p=0,013 F 2,613 =4,477; p=0,012 F 2,619 =3,537; p=0,030 F 2,613 =3,837; p=0,022 F 2,619 =4,240; p=0,015 F 2,630 =12,540; p<0,0005 F 2,644 =4,572; p=0,011 Co se týče hodnocení dimenze I (spokojenost se školou) byly zjištěny významné rozdíly ve vztahu k hodnocení inteligence, počítačové gramotnosti, profesní uplatnění a poznání světa. Čím větší je rozdíl prvních tří uvedených hodnot mezi rodiči a jejich dětmi, tím menší je spokojenost se školou. Pokud jde o poznání světa, liší-li se názory rodičů a jejich dětí, je zároveň možné zjistit nejnižší spokojenost se školou. Nejvyšší spokojenost je naopak zaznamenána v případech, kdy se tato hodnota jen málo liší mezi dětmi a rodiči. Čím je větší rozdíl při kvantifikaci hodnoty profesního uplatnění mezi rodiči a jejich syny, tím nižší je spokojenost chlapců se školou. Nejnižší spokojenost se školou udávají ta děvčata, u kterých je nejvyšší rozdíl v kvantifikaci hodnot: inteligence, počítačová gramotnost a poznání světa mezi nimi a jejich rodiči. Co se týče hodnocení dimenze II (spokojenost s mezilidskými vztahy) pak malý rozdíl v kvantifikaci hodnot peníze a poznání světa mezi rodiči a dětmi souvisí s nízkou spokojeností s mezilidskými vztahy. Tento vztah platí i opačně, tzn., vysoký rozdíl souvisí s vysokým uspokojením s mezilidskými vztahy. Genderové rozdíly: děvčata vykazující nejvyšší rozdíly v kvantifikaci hodnoty peněz mezi jimi a svými rodiči vykazují zároveň nejvyšší spokojenost s mezilidskými vztahy. Vysoká spokojenost ve využití času je zaznamenána v případech, kdy jsou největší rozdíly v kvantifikaci hodnoty peníze mezi rodiči a dětmi a jen malé rozdíly v kvantifikaci hodnoty znalosti světa.
10 V případě vysokého rozdílu v kvantifikaci hodnot peníze a moc mezi syny a jejich rodiči je zjištěna větší spokojenost s využitím času u chlapců. Vyšší globální hodnocení kvality života souvisí s vyšší shodou v kvantifikaci hodnot počítačové gramotnosti a profesní uplatnění mezi rodiči a dětmi. Genderové rozdíly: chlapci i dívky vykazující vysokou shodu se svými rodiči v kvantifikaci hodnoty počítačová gramotnost vyjadřují vyšší spokojenost s globálním hodnocením kvality života. Vysoké rozdíly v kvantifikaci hodnot technické dovednosti a profesní uplatnění mezi rodiči a jejich syny souvisí s nižší spokojeností s globálním hodnocením kvality života u chlapců. Vztah mezi hodnotami, spokojeností v jednotlivých oblastech lidského života a globální hodnotou kvality života Statisticky významné pozitivní korelace byly zjištěny pro hodnoty schopnosti a znalosti se spokojeností se školou (r = 0,175; p<0,0005), spokojeností s mezilidskými vztahy (r = 0,057; p = 0,027); se spokojeností s využitím času (r = 0,111; p<0,0005) a s globálním hodnocením kvality života (r = 0,141; p<0,0005). Dimenze materiálních hodnot pozitivně koreluje pouze se spokojeností s využitím času (r = 0,10; p<0,0005). Dimenze mezilidských vztahů pozitivně koreluje se spokojeností se školou (r = 0,079; p = 0,002), se spokojeností s mezilidskými vztahy (r = 0,122; p < 0,0005), se spokojeností s využitím času (r = 0,115; p < 0,0005) a globálním hodnocením kvality života (r = 0,106; p < 0,0005). DISKUZE Nejprve byla analyzována data získaná použitými výzkumnými nástroji ve skupině rodičů a žáků. Byly sledovány vztahy mezi zkoumanými faktory ovlivňujícími kvalitu života. Poté byly analyzovány rovněž rozdíly mezi odpověďmi dětí a jejich rodičů.
11 Výraznější rozdíly se objevují pouze v hodnocení poznání světa. Zatímco pro děti je tato hodnota obsažena především v materiálních aspektech, pro rodiče souvisí především s mezilidskými vztahy. Jak bylo očekáváno, generové rozdíly se projevily především v tom, že děvčata více oceňují hodnotu mezilidských vztahů, zatímco chlapci především schopnosti, znalosti a materiální hodnoty. Zajímavé je, že tyto hodnoty upřednostňovali rovněž otcové, pokud dotazník vyplňovali sami. Chlapci i děvčata s rostoucím věkem přisuzují stále větší význam mezilidským vztahům. Je pravděpodobné, že toto souvisí s obdobím dospívání. Pokud jde o analýzu spokojenosti s jednotlivými oblastmi lidského života, byly zjištěny následující skutečnosti: vyšší spokojenost se školou udávají děvčata. S rostoucím věkem žáků spokojenost se školou klesá. Pokud jde o analýzu hodnocení sebeúcty, zodpovědnosti, sociální podpory, lze konstatovat, že chlapci si cení více sebeúcty, děvčata potom sociální podpory ze strany přátel. S rostoucím věkem se u dětí snižuje vnímání sociální podpory ze strany rodiny. Dimenze schopností a znalostí pozitivně koreluje se sebeúctou, sociální podporou ze strany rodiny a zodpovědností. Dimenze mezilidských vztahů pozitivně koreluje se sebeúctou, sociální podporou od rodiny a přátel a zodpovědností. A nakonec, materiální hodnoty pozitivně korelují se zodpovědností a záporná korelace se ukazuje mezi materiálními hodnotami a chybějící sociální podporou. Globální hodnocení kvality života pozitivně koreluje se sebeúctou, zodpovědností a sociální podporou ze strany rodiny. Sociální podpora ze strany přátel koreluje pozitivně se všemi oblastmi lidského života s výjimkou se spokojeností se školou. Analýzou rozdílů v kvantifikaci hodnot mezi rodiči a jejich dětmi byly většinou zjištěny jen malé rozdíly ve velikosti jednoho bodu Likertovy škály. Nicméně v kvantifikaci hodnot počítačové gramotnosti, peněz, moci a poznání světa byly zjištěny velké rozdíly. Je třeba poznamenat, že rozdíl v kvantifikaci citovosti je jediný případ, kde došlo k rozdílnému hodnocení v závislosti na pohlaví chlapci se od hodnocení rodičů odlišovali více než děvčata. Rovněž byl zkoumán vztah mezi rozdílem v kvantifikaci hodnot ve skupinách dětí a jejich rodičů a se spokojeností v různých oblastech lidského života. Spokojenost se školou souvisí
12 s rozdílem v kvantifikaci hodnot: inteligence, počítačová gramotnost, profesní zaměření a poznání světa - větší rozdíl znamená nižší spokojenost. Nízký rozdíl v kvantifikaci hodnot peněz a poznání světa souvisí s nízkou spokojeností v mezilidských vztazích. Vyšší spokojenost v této dimenzi souvisí s vyšším rozdílem v kvantifikaci hodnot peněz a shodě v kvantifikaci hodnoty poznání světa. Vysoký rozdíl v kvantifikaci hodnot peněz u děvčat a jejich rodičů souvisí s vysokou spokojeností s mezilidskými vztahy. Analogická vazba u chlapců zaznamenána nebyla. Vyšší spokojenost s využitím času souvisí s vyšším rozdílem mezi dětmi a jejich rodiči v kvantifikaci hodnot peněz a jen malým rozdílem v kvantifikaci hodnot poznání světa. Velký rozdíl v kvantifikaci hodnot peněz a moci mezi chlapci a jejich rodiči souvisí s vyšší spokojeností chlapců s využitím času. Globální hodnocení kvality života souvisí se shodou mezi rodiči a jejich dětmi v kvantifikaci hodnot počítačová gramotnost a profesní uplatnění. U chlapců navíc platí, že vyšší globální hodnocení kvality života souvisí s větším rozdílem v kvantifikaci hodnot technické dovednosti a profesní zaměření mezi chlapci a jejich rodiči. ZÁVĚR Kvalita života a její pojetí je v současné době velmi aktuálním tématem. V této souvislosti však existují i kritické názory, které nejčastěji poukazují na nejednoznačnost vymezení kvality života. Důsledkem této skutečnosti je pak stále chybějící všeobecně přijímaná definice pojmu. Problematická je i snaha validního měření kvality života a tvorba relevantních výzkumných nástrojů. Kritické hlasy také poukazují na tendenci odborníků akademicky rozhodnout, jak by měl vypadat kvalitní život a tím ho v podstatě vnucovat jako normu. Zejména interdisciplinární charakter problematiky kvality života nesporně přispívá k lepšímu pochopení nejdůležitějších věcí člověka a jeho existence. Použitá literatura 1. CASAS, F., BUXARRAIS, M. R., FIGUER, C., GONZÁLEZ, M., TEY, A., NOGUERA, E., RODRIGUEZ, J. M. Values and Their Influence on the Life satisfaction of adolescentns age 12 to 16: A study of some correlates. Psychology in Spain, 2005, vol 9, n. 1, p
13 2. CASAS, F., FIGUER, C., GONZÁLEZ, M., COENDERS, G. Satisfaction with life domains and salient values for future among children and their parents in 5 different countries. 5th Conference of the International Society for Quality-of-Life Studies. Frankfurt, 2003, July, CUMMINS, R. The domains of life satisfaction: An attempt to order chaos. Social Indicators Research, 1996, 38, CUMMINS, R. The second approximation to an international standard for life satisfaction. Social Indicators Research, 1998, 43, CUMMINS, R., NISTICO, H. Maintaining life satisfaction: The role of positive cognitive bias. Journal of Happiness Studies, 2002, 3, FLEMING, J.S., COURTNEY, B.E. The Dimensionality of Self-Esteem: II: Hierarchical Facet Model for Revised Measurement Scales. Journal of Personality and Social Psychology, 1984, 46 (2), HNILICOVÁ H., BENCKO V. Kvalita života vymezení pojmu a jeho význam pro medicínu a zdravotnictví. Praktický lékař, 2005, 85, č.11, s ISSN HUEBNER, E.S. Initial Development of the Student s Life Satisfaction Scale. Social Psychology International, 1991, 12, HUGHES, H.M. Measures of Self-Concept and Self-Esteem for Children Ages 3-12 Years: A Review and Recommendations. Clinical Psychology Review, 1984, 4, LÁTKA, J. Hodnocení a výzkum kvality života v ošetřovatelství. In.: Sborník z V. mezinárodního sympozia ošetřovatelství. Ostrava: Zdravotně sociální fakulta Ostravské univerzity, 2006, s LIN, N., DEAN, A. & ENSEL, W. Social support from parents and friends and emotional problems in adolescence. Journal of Youth and Adolescence, 1986, 29 (3), KEBZA, V. Psychosociální determinanty zdraví. Praha: Academia, s. ISBN ROKEACH, M. Beliefs, attitudes and values. San Francisco: Jossey-Bass, ROSENBERG, M. Conceiving the Self. New York: Basic Books, VAUX, A. et al. (). The social support appraisals (SS-A) scale: Studies and reliability and validity. American Journal of Community Psychology, 1986, 14 (2), Doc. PhDr. Ing. Lenka Hajerová-Müllerová, Ph.D. Ústav zdravotnických studií UJEP, Ústí nad Labem hajer-mullerova@pf.ujep.cz
14 PhDr. Jiří Škoda, Ph.D. Katedra pedagogiky PF UJEP, Ústí nad Labem Mgr. Zuzana Procházková Centrum jazykové přípravy PF UJEP, Ústí nad Labem PaedDr. Pavel Doulík, PhD. Katedra pedagogiky PF UJEP, Ústí nad Labem
ÚLOHA SPIRITUALITY V KVALITĚ ŽIVOTA A ŽIVOTNÍ SPOKOJENOSTI U MLADÝCH LIDÍ
ÚLOHA SPIRITUALITY V KVALITĚ ŽIVOTA A ŽIVOTNÍ SPOKOJENOSTI U MLADÝCH LIDÍ Irena OCETKOVÁ Hlavní výzkumné otázky 1. Existuje souvislost úrovně spirituality a kvality života, projevované v pocitu subjektivní
VíceVÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ
VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.
VíceČiháková Jana, Kyseláková Alena, Novosádová Barbora, Ondruška Jiří, Rysová Martina,
Čiháková Jana, 333048 Kyseláková Alena, 170189 Novosádová Barbora, 371919 Ondruška Jiří, 365757 Rysová Martina, 386136 V úvodu druhého úkolu bychom nejprve rádi zmínili, že jsme upravili původní hypotézu
VíceVyužití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda. Ondřej Šimik
Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda Ondřej Šimik Kontext přírodovědného vzdělávání na 1. stupni ZŠ Transformace české školy - RVP ZV Člověk a jeho svět
VíceKvalita života / Quality of life. Mgr. Nina Dvořáková KSGRR 2010 Komunitní studie lokalit
Kvalita života / Quality of life Mgr. Nina Dvořáková KSGRR 2010 Komunitní studie lokalit KVALITA ŽIVOTA - synonyma Livability Well-being Sustainability Life satisfaction 2 Definice kvality života I Koncept
VíceKLIMA ŠKOLY. Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy. Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha. Termín
KLIMA ŠKOLY Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha Termín 29.9.2011-27.10.2011-1 - Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové! Dovolte, abychom
VíceVÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ
VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.
VíceVÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ
VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.
VíceZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PROJEKTU SPECIFICKÉHO VÝZKUMU NA ROK 2013 ZAKÁZKA Č. SV z.2123, pr.01280, č.1210.
ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PROJEKTU SPECIFICKÉHO VÝZKUMU NA ROK 2013 ZAKÁZKA Č. SV z.2123, pr.01280, č.1210. Název projektu: Důležitost emocionální funkce rodiny při utváření přátelských a partnerských vztahů v
VícePostoje k mezinárodní migraci a individuální vztahy s migranty nejsou vždy shodné
Postoje k mezinárodní migraci a individuální vztahy s migranty nejsou vždy shodné Dita Čermáková, Yana Leontiyeva Praha, 1. 3. 2. 2017 Postoje k migrantům versus migraci jako fenoménu Brewer a Miller (1984):
VícePředmět psychologie zdraví
Psychologie zdraví Předmět psychologie zdraví Psychologie zdraví 1. Historie 2. Předmět psychologie zdraví 3. Definice zdraví 4. Přehled teorií zdraví 5. Legislativa Historie Vývoj vědního oboru také ovlivnil
VíceVÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ
VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.
VíceGraf 1: Spokojenost se životem v místě svého bydliště (v %) 1 or % 1% % velmi spokojen spíše spokojen % ani spokojen, ani nespokojen spíše nesp
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Hodnocení životních podmínek v místě bydliště duben
VíceAktuální trendy a otázky preseniorské edukace
Aktuální trendy a otázky preseniorské edukace PhDr. Michal Šerák, Ph.D. Katedra andragogiky a personálního řízení Filozofická fakulta Univerzita Karlova v Praze GERONTAGOGIKA TEORIE UČENÍ A VZDĚLÁVÁNÍ
VíceZelený produkt automobilek a jeho vnímání různými generacemi českých spotřebitelů EVA JADERNÁ, MARTIN MLÁZOVSKÝ
Zelený produkt automobilek a jeho vnímání různými generacemi českých spotřebitelů EVA JADERNÁ, MARTIN MLÁZOVSKÝ Řešitelský tým Vedoucí projektu: Ing. Eva Jaderná, Ph.D., Katedra marketingu a managementu
VíceSociální pedagogika. Úvod
Sociální pedagogika Úvod Mladý vědní obor, definice je stále nejednotná U nás je považován za zakladatele Gustav Adolf Lindner (1828 1987) Vyzvedal společenské poslání výchovy výchova pro život společenský,
VícePrůzkum potřeb zákazníků pro sektor CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR
VEŘEJNÁ ZAKÁZKA Průzkumy potřeb zákazníků pro sektory hotelnictví, gastronomie, cateringu, wellness, průvodců, cestovních kanceláří a agentur ZÁVĚREČNÁ SOUHRNNÁ ZPRÁVA Průzkum potřeb zákazníků pro sektor
VíceRozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze
21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní
VíceSpokojenost se životem
SEMINÁRNÍ PRÁCE Spokojenost se životem (sekundárních analýza dat sociologického výzkumu Naše společnost 2007 ) Předmět: Analýza kvantitativních revize Šafr dat I. Jiří (18/2/2012) Vypracoval: ANONYMIZOVÁNO
VíceFaktory podmiňující vzdělanostní aspirace a vzdělanostní segregaci u dívek a chlapců v v českém vzdělávacím systému
Faktory podmiňující vzdělanostní aspirace a vzdělanostní segregaci u dívek a chlapců v v českém vzdělávacím systému Xxxxx, Tomáš Katrňák Úvod Většina až dosud provedených výzkumů ukazuje, že vzdělanostní
VícePotřeby dítěte v souvislosti s volbou nerodičovské péče. PhDr. Simona Hoskovcová, PhD. Katedra psychologie FFUK
Potřeby dítěte v souvislosti s volbou nerodičovské péče PhDr. Simona Hoskovcová, PhD. Katedra psychologie FFUK Potřeby kojence Prospěšnost kojení Funkce oxytocinu ve vztahu matky a dítěte Epigenetika (M.
VíceIndex štěstí jako ukazatel kvality života ve Velkém Meziříčí
Index štěstí jako ukazatel kvality života ve Velkém Meziříčí Bc. Ing. Josef Švec Město Velké Meziříčí Radnická 29/1, 594 13 Velké Meziříčí e mail: svec@mestovm.cz, tel.: 566781150, www.velkemezirici.cz
VíceMotivace a styly vedení
Směřování psychologie práce ve 21. století 5.10. 2017 Praha Motivace a styly vedení PhDr. Mgr. Štefan Medzihorský Vysoká škola aplikované psychologie Vztah výkonové motivace skupiny středního managementu
VíceKonstruování významového rámce zdravotní gramotnosti matek s dítětem v symbiotickém období
Konstruování významového rámce zdravotní gramotnosti matek s dítětem v symbiotickém období Ivana Olecká, Kateřina Ivanová, Přemysl Hanák, Lubica Juríčková 1 Zaměření příspěvku Zdravotní gramotnost je soubor
VíceAnalýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku
Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku OBSAH ÚVOD 2 I. Odd. ZÁVĚRY A SOCIOTECHNICKÁ DOPORUČENÍ 3 Přehled hlavních výsledků 4 Sociotechnická doporučení 13 Vymezení vybraných pojmů 15 II.
VíceVLIV PODNIKOVÉ KULTURY
VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové
VíceHodnocení projevu a zvládání emocí. Ukázka Nová TEIQue
Hodnocení projevu a zvládání emocí Grafy a skóre 6.1.2015 Soukromé a důvěrné Normy: Czech Republic 2011 Tato zpráva obsahuje informace i návod k tomu, abyste si uvědomili a pochopili svou vlastní emoční
VíceOBLASTI NESPOKOJENOSTI SESTER
OBLASTI NESPOKOJENOSTI SESTER Univerzita J. E. Purkyně, Fakulta zdravotnických studií, Ústí nad Labem PhDr. Hana Plachá Výběr tématu Důvod výběru: Práce v oboru více jak 35 let Zájem o problematiku profese
VícePohybová aktivita a životospráva u adolescentů
Oponentský posudek bakalářské práce Pohybová aktivita a životospráva u adolescentů Pavlína Blatná studentka III. ročníku bakalářského studia ošetřovatelství, prezenční forma studia Období dospívání je
VíceVzdělávací potřeby dospělých v České republice
Vzdělávací potřeby dospělých v České republice Milada Rabušicová,, Ladislav Rabušic,, KláraK Šeďová, Petr Novotný Ústav pedagogických věd, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Brno (http://www.phil.muni.cz/ped/)
VíceZpracoval: Jan Červenka Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;
Tisková zpráva Občané o situaci ve světě a o působení klíčových aktérů na ni červen 0 Relativně nejpříznivěji lidé hodnotí situaci ve světě, pokud jde o ekonomiku, spíše příznivě než nepříznivě vnímají
Víceodpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek
VíceDigitální technologie v životě žáků pohledem empirického výzkumu
Digitální technologie v životě žáků pohledem empirického výzkumu Jiří Zounek, Libor Juhaňák, Ondřej Bárta, Klára Záleská, Kristýna Vlčková Ústav pedagogických věd, Filozofická fakulta http://www.phil.muni.cz/wupv
VíceZpracoval: Milan Tuček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR,, v.v.i. Tel.: ;
Tisková zpráva Hodnocení některých sociálních podmínek říjen 16 Nejlépe je hodnocen přístup ke vzdělání ( % dotázaných uvedlo, že je velmi dobrý či spíše dobrý), následuje přístup ke zdravotní péči (kladné
VíceZNALOSTI A DOVEDNOSTI ČESKÝCH MUŽŮ V OBLASTI INFORMAČNÍ BEZPEČNOSTI - VÝSLEDKY STATISTICKÉ ANALÝZY
ZNALOSTI A DOVEDNOSTI ČESKÝCH MUŽŮ V OBLASTI INFORMAČNÍ BEZPEČNOSTI - VÝSLEDKY STATISTICKÉ ANALÝZY Knowledge and skills of Czech men in the field of information security - the results of statistical analysis
VícePsychologické základy vzdělávání dospělých
Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme
VíceZnovu do školy: jak si vedou děti sólo rodičů?
Znovu do školy: jak si vedou děti sólo rodičů? Tisková konference 4. září 2015 APERIO Společnost pro zdravé rodičovství Jak si vedou děti sólo rodičů? Výzkum opakovaně zjišťuje rozdíly mezi dětmi z úplných
VícePODPORA ZDRAVÍ JAKO OŠETŘOVATELSKÝ DIAGNOSTICKÝ FENOMÉN U ROMSKÉHO ETNIKA
PODPORA ZDRAVÍ JAKO OŠETŘOVATELSKÝ DIAGNOSTICKÝ FENOMÉN U ROMSKÉHO ETNIKA Marinella Danosová Lenka Machálková Ústav ošetřovatelství Fakulta zdravotnických věd Příspěvek vznikl za podpory Studentské grantové
VíceHodnocení stavu životního prostředí květen 2019
Tisková zpráva Hodnocení stavu životního prostředí 20 O informace týkající se životního prostředí v ČR se zajímají více než tři pětiny ( %) české veřejnosti, oproti tomu % dotázaných se o tyto informace
VíceSOUHRNNÁ ZPRÁVA Výběr a definice klíčových kompetencí řídících pracovníků školských zařízení pro zájmové vzdělávání a nestátních neziskových
SOUHRNNÁ ZPRÁVA Výběr a definice klíčových kompetencí řídících pracovníků školských zařízení pro zájmové vzdělávání a nestátních neziskových organizací dětí a mládeže, nebo pracujících s dětmi a mládeží.
VíceInnoSchool Mapování vzdělávacích potřeb zapojených regionů
InnoSchool Mapování vzdělávacích potřeb zapojených regionů Náš projekt si klade za cíl vyvinout vysoce inovativní vzdělávací systém (InnoSchool), který bude atraktivní pro studenty středních škol, bude
VíceŽIVOTNÍ SPOKOJENOST ČESKÝCH DĚTÍ JAKO VÝZNAMNÝ KONCEPT
ŽIVOTNÍ SPOKOJENOST ČESKÝCH DĚTÍ JAKO VÝZNAMNÝ KONCEPT OVLIVŇUJÍCÍ ZDRAVÍ Satisfaction with life in Czech children as an important factor affecting health 11: 1 270, 2009 ISSN 1212-4117 Eva Hlaváčková
VíceHodnocení stavu životního prostředí - květen 2016
oe606 TISKOÁ ZPRÁA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav A ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 26 0 2 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Hodnocení stavu životního prostředí - 206 Technické parametry
VíceSOUVISLOST REGULACE EMOCÍ S ONEMOCNĚNÍM ŠTÍTNÉ ŽLÁZY
Univerzita Palackého v Olomouci Katedra psychologie SOUVISLOST REGULACE EMOCÍ S ONEMOCNĚNÍM ŠTÍTNÉ ŽLÁZY Bakalářská diplomová práce Bc. Karolína Fryštacká PhDr. Martina Fülepová Obsah Teoretické ukotvení
VíceZměny postojů k vybraným pojmům u studentů oboru Edukacja techniczno-informatyczna na Univerzitě v Rzeszowe
Marie CHRÁSKOVÁ Univerzita Palackého v Olomouci, Česka Republika Změny postojů k vybraným pojmům u studentů oboru Edukacja techniczno-informatyczna na Univerzitě v Rzeszowe Úvod Zkoumání postojů bylo a
VíceKvalita a udrţitelnost ţivota jako kritérium vizí a strategií
Kvalita a udrţitelnost ţivota jako kritérium vizí a strategií Martin Potůček CESES FSV UK Praha, Česká republika http://martinpotucek.cz, http://ceses.cuni.cz Beseda Společnosti pro trvale udrţitelný ţivot
VíceKVALITA ŽIVOTA Z POHLEDU EMPIRICKÝCH DAT
KVALITA ŽIVOTA Z POHLEDU EMPIRICKÝCH DAT Jitka ŠIMÍČKOVÁ-ČÍŽKOVÁ, Bohumil VAŠINA Úvod Kvalita života je chápána z psychologického hlediska jako subjektivní fenomén, který nemá obecnou platnost pro určitého
VíceGEN104 Koncipování empirického výzkumu
GEN104 Koncipování empirického výzkumu Hypotézy Proměnné Konceptualizace Operacionalizace Měření Indikátory Využity podklady Mgr. K. Nedbálkové, Ph.D. etapy výzkumu I Formulace problému (čtu, co se ví,
VícePříklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství
Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství Mgr. Miloš Blecha 2010
VíceVysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2
Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které
VíceA PRACUJÍCÍCH SENIORŮ
PRACOVNÍ PREFERENCE STARŠÍCH PRACOVNÍKŮ A PRACUJÍCÍCH SENIORŮ PhDr. Renata Kocianová, Ph.D. doc. PhDr. František Baumgartner, CSc. Katedra andragogiky a personálního řízení Filozofická fakulta Univerzita
VíceVÝSTUPNÍ ZPRÁVA. Zdroje stresu
VÝSTUPNÍ ZPRÁVA Zdroje stresu John Doe john.doe@example.com 18. září 2018 Dostává se Vám do rukou výstup z dotazníku Zdroje stresu. Dotazník se zaměřuje na zmapování možných zdrojů zátěže (stresory) a
VíceEvaluace výuky kurzů v rámci projektu OP PA ZS a LS 2011/2012
Evaluace výuky kurzů v rámci projektu OP PA ZS a LS 2011/2012 Od března 2010 do srpna 2012 byl na VŠRR realizován projekt v rámci Operačního programu Praha Adaptabilita CZ.2.17/3.1.00/32599 Inovace bakalářského
VícePostoje k transformaci ústavní péče. Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK 33. konference sociální psychiatrie
Postoje k transformaci ústavní péče Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK 33. konference sociální psychiatrie 20.-22.11.2014, Přerov Postoje veřejnosti PŘÍNOS vypovídají o skutečných problémech,
VíceVyužití škály zvídavosti vůči sobě (SCAI-CZ) jako možný prostředek screeningu adolescentů při primární prevenci rizikového chování
Využití škály zvídavosti vůči sobě (SCAI-CZ) jako možný prostředek screeningu adolescentů při primární prevenci rizikového chování Mgr. et Mgr. Martina Friedlová Ďuričove dni 2016 / 10. 11. 2016, Nitra
VíceObčané o stavu životního prostředí květen 2013
oe306b TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 26 0 2 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o stavu životního prostředí květen 203 Technické
VíceVLIV POZITIVNÍCH POCIT
VLIV POZITIVNÍCH POCITŮ NA SUBJEKTIVNĚ VNÍMANOU KVALITU ŽIVOTA U PACIENTŮ S CHRONICKOU OBSTRUKČNÍ PLICNÍ NEMOCÍ Mgr. Jana Maňhalová prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích,
Vícepo /[5] Jilská 1, Praha 1 Tel./fax:
po00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 8 80 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Spokojenost s oblastmi sociální politiky, a školství
VícePojetí rizika u mladých řidičů
Pojetí rizika u mladých řidičů PhDr. Pavel Řezáč, Ph.D. Centrum dopravního výzkumu, v. v. i. Riziko nový koncept? Souvislosti Objektivně popsané Teorie hodnot a očekávání (Rotter 1982, 1954), pojetí anomické
VíceRizikové a protektivní faktory syndromu vyhoření u zdravotnických pracovníků Fakultní nemocnice Olomouc
Rizikové a protektivní faktory syndromu vyhoření u zdravotnických pracovníků Fakultní nemocnice Olomouc Mgr. Šárka Ježorská Ph.D., Mgr. Jiří Vévoda Ph.D. Úvod Syndrom vyhoření patří stále mezi nejčastější
VícePřehled výzkumných metod
Přehled výzkumných metod Kateřina Vlčková Přednášky k Základům pedagogické metodologie PdF MU Brno 1 Definice výzkumné metody Výzkumná metoda Obecný metodologický nástroj k získávání a zpracování dat Systematický
VíceŽivotní perspektivy a směřování. Profesní orientace dospívajících
Životní perspektivy a směřování Profesní orientace dospívajících Vývoj identity Zopakujeme, jakým způsobem dochází k vývoji identity dospívající postupně odpovídají na otázky: Jaký jsem Kdo jsem Kam patřím
VíceCo víme a nevíme o žácích, kteří se rozhodují o další vzdělávací a profesní dráze Petr Hlaďo
Co víme a nevíme o žácích, kteří se rozhodují o další vzdělávací a profesní dráze Petr Hlaďo Brno 14. 6. 2017: Konference Kariérové poradenství ve školní praxi 1 Východiska rozhodování o profesní a vzdělávací
Vícepm007 Graf 1: Kladné a záporné stránky členství ČR v Evropské unii 20(v %) nárůst byrokracie a úřadů 2 0 přílišné omezování evropskými zákony př
pm007 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 2 0 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Dopady členství v EU na ČR duben 20 Technické parametry
VíceŽivotní perspektivy a směřování
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Životní perspektivy a směřování Profesní
VíceMINKSOVÁ, L.: Vysokoškoláci přehled hlavních sociologických výzkumů realizovaných v ČR. Data a výzkum SDA info, 4, 2010, č.1, s. 39 60.
Vysokoškoláci v ČR Přehled základních sociologických výzkumů vysokoškoláků Přehled zkoumaných tematických oblastí ve výzkumech vysokoškoláků Lenka Minksová Centrum pro studium vysokého školství, v.v.i.
VíceŠkolení středního managementu mistři, vedoucí výroby
NABÍDKA ŠKOLENÍ Předmětem nabídky je obecný přehled možných školení: Školení obchodníků Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby Školení manažerských dovedností Základní prioritou společnosti
VíceTéma číslo 5 Základy zkoumání v pedagogice II (metody) Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky
Téma číslo 5 Základy zkoumání v pedagogice II (metody) Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 Teoretická východiska empirického zkoumání pedagogických jevů. Typy výzkumů, jejich různá pojetí. Základní terminologie
VícePŘÍPRAVNÉ VZDĚLÁVÁNÍ V UČITELSTVÍ PRO MŠ A STUDENTOVO SEBEHODNOCENÍ OSVOJENÝCH KOMPONENT PROFESNÍCH KOMPETENCÍ RADMILA BURKOVIČOVÁ
PŘÍPRAVNÉ VZDĚLÁVÁNÍ V UČITELSTVÍ PRO MŠ A STUDENTOVO SEBEHODNOCENÍ OSVOJENÝCH KOMPONENT PROFESNÍCH KOMPETENCÍ RADMILA BURKOVIČOVÁ Abstrakt: Zjišťovali jsme, jak studenti specifikovaného studijního oboru
VícePůjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je. vždy rizikem. půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je v dnešní době přirozenou
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 86 840 19 E-mail: jana.novakova@soc.cas.cz Názory obyvatel na přijatelnost půjček leden 014
VíceVZTAH MEZI TĚLESNOU SPOKOJENOSTÍ A KVALITOU ŽIVOTA ČESKÝCH ADOLESCENTŮ
Left.gif (10785 Midlle.gif (12243 Right.gif (10788 VZTAH MEZI TĚLESNOU SPOKOJENOSTÍ A KVALITOU ŽIVOTA ČESKÝCH ADOLESCENTŮ Relationship Between Body Satisfaction and Quality of Life of the Czech Adolescents
VíceGraf 1. Důvěra v budoucnost evropského projektu rozhodně má spíše má spíše nemá rozhodně nemá neví Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 210 310 584 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Občané ČR o budoucnosti EU a přijetí eura
VíceŽivotní svět jako fenomenologický a sociologický problém
A Životní svět jako fenomenologický a sociologický problém 1 Životní svět 1.1 Životní svět jako svět přirozeného postoje (domov a cizota) 1.2 Zásoba vědění 1.3 Významy v životním světě a systémy relevance
VícePsychometrické vlastnosti Rosenbergovy škály sebehodnocení. Jaroslava Suchá, Martin Dolejš, Ondřej Skopal, Lucie Vavrysová
Psychometrické vlastnosti Rosenbergovy škály sebehodnocení Jaroslava Suchá, Martin Dolejš, Ondřej Skopal, Lucie Vavrysová Katedra psychologie FF Univerzita Palackého v Olomouci 2015 Sebehodnocení východiskem
VíceKariérové poradenství
Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi
VíceKritérium relevance v hodnocení udržitelného rozvoje. Doc. PaedDr. Tomáš Hák, PhD. Doc. RNDr. Svatava Janoušková, PhD.
Kritérium relevance v hodnocení udržitelného rozvoje Doc. PaedDr. Tomáš Hák, PhD. Doc. RNDr. Svatava Janoušková, PhD. ČZU Praha, 30. května 2017 Hodnocení Evaluation Assessment Evaluace je proces systematického
VíceZpracoval: Jan Červenka Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;
Tisková zpráva Občané o přijetí eura a dopadech členství ČR v EU Zavedení eura jako platidla v ČR namísto koruny podporuje jen pětina českých občanů, proti jsou tři čtvrtiny Čechů, přičemž polovina se
VíceZávěry konference Forbes & ASPEN v letech 2015 a 2016.
#Cesko2017 Kvalita života Závěry konference Forbes & ASPEN v letech 2015 a 20. 2015 Doporučení obnovit veřejnou diskusi o podpoře sociálního kapitálu a bedlivě střežit prostor osobní svobody. 20 Strategické
VíceKvalita života. PhDr. Olga Shivairová, Ph.D.
Kvalita života PhDr. Olga Shivairová, Ph.D. Kvalita života obecně Normativní kategorie vyjádření optimální úrovně života Porovnání života se žádoucí úrovní existence Jaká je norma pro konstatování, že
VíceHodnocení kvality vzdělávání září 2018
Tisková zpráva Hodnocení kvality vzdělávání září 01 Hodnocení úrovně vzdělávání na různých typech škol, základními počínaje a vysokými konče, je trvale příznivé, když kladné hodnocení výrazně převažuje
VíceDobrovolná bezdětnost v evropských zemích Estonsku, Polsku a ČR
MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta sociálních studií Katedra sociologie Dobrovolná bezdětnost v evropských zemích Estonsku, Polsku a ČR Bakalářská diplomová práce Vypracovala: Kateřina Jurčová Vedoucí
VíceZpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;
Tisková zpráva Názory veřejnosti na členství České republiky v Evropské unii duben 201 Spokojenost s členstvím ČR v Evropské unii vyjadřuje téměř třetina českých občanů (2 %). Z časového srovnání plyne,
VíceCíle korelační studie
Korelační studie Cíle korelační studie cíle výzkumu v psychologii deskripce predikce explanace kontrola korelační studie popisuje vztah (ko-relaci) mezi proměnnými cíle - deskripce, příp. predikce První
VíceVyužití indikátorů při hodnocení spravedlivosti vzdělávacích systémů
Využití indikátorů při hodnocení spravedlivosti vzdělávacích systémů Cyklus přednášek: Podněty pro pedagogický výzkum PdF MUNI v Brně, 13. 5. 2008 David Greger PedF UK v Praze Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání
VícePOHLED STUDENTŮ UČITELSTVÍ NA REFLEKTIVNÍ A TRANSMISIVNÍ PŘÍSTUP K UČENÍ IVA ŽLÁBKOVÁ, LUBOŠ KRNINSKÝ
POHLED STUDENTŮ UČITELSTVÍ NA REFLEKTIVNÍ A TRANSMISIVNÍ PŘÍSTUP K UČENÍ IVA ŽLÁBKOVÁ, LUBOŠ KRNINSKÝ Anotace Cílem příspěvku bude popsat, jakým způsobem chápou pojmy vztahující se k reflektivnímu a transmisivnímu
VíceVzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:
4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika
VíceKonzumace piva v České republice v roce 2007
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 26 40 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Konzumace piva v České republice v roce 2007 Technické
VíceVýběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl)
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14.5.2003 26 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI.
VíceModely inkluzivní praxe v základní škole
Modely inkluzivní praxe v základní škole Metodický materiál projektu Modely inkluzivní praxe v základní škole CZ.1.07/1.2.00/14.0125 Základní škola Staňkova 14, Brno 12.11.2012 Integrace Rozdílnost ve
VíceVÝZKUM K CHOVÁNÍ MANAŽERŮ KE SPOLUPRACOVNÍKŮM THE REASEARCH ON BEHAVIOUR OF MANAGERS TOWARDS THEIR COLLEAGUES
VÝZKUM K CHOVÁNÍ MANAŽERŮ KE SPOLUPRACOVNÍKŮM THE REASEARCH ON BEHAVIOUR OF MANAGERS TOWARDS THEIR COLLEAGUES MAREK ČANDÍK, PETR JEDINÁK Anotace: Příspěvek prezentuje informace z výsledků provedeného výzkumu
VíceSociometrie: Reflexe spokojenosti učitelů
Sociometrie: Reflexe spokojenosti učitelů Vyhodnocení dotazníkového šetření pro vedení školy ZŠ Havířov-Šumbark, Jarošova 33/851 Zpráva z dotazníku zjišťování pracovní spokojenosti učitelů v oblasti kvality
VíceKariérová adaptabilita začínajících vysokoškoláků
Kariérová adaptabilita začínajících vysokoškoláků Lenka HLOUŠKOVÁ, Libor JUHAŇÁK, Petr HLAĎO, Bohumíra LAZAROVÁ Masarykova univerzita, Filozofická fakulta Ústav pedagogických věd PŘESAH(Y) vysokoškolského
VíceZNALOSTI A DOVEDNOSTI ČESKÝCH ŽEN V OBLASTI INFORMAČNÍ BEZPEČNOSTI - VÝSLEDKY STATISTICKÉ ANALÝZY
ZNALOSTI A DOVEDNOSTI ČESKÝCH ŽEN V OBLASTI INFORMAČNÍ BEZPEČNOSTI - VÝSLEDKY STATISTICKÉ ANALÝZY Knowledge and skills of Czech women in the field of information security - the results of statistical analysis
Vícevelmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neví
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 86 840 19 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názory občanů na úroveň sociální zabezpečení v ČR a
Víceps Kvóty: 1/[19] Jilská 1, Praha 1 Tel.:
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 286 840 1 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Spokojenost se stavem ve vybraných oblastech veřejného
VícePSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI
Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)
VíceManažerské shrnutí výsledků analýzy jednotlivých strategických dokumentů
Manažerské shrnutí výsledků analýzy jednotlivých strategických dokumentů Z genderové analýzy vyplynulo hodnocení souhlasu resp. nesouhlasu () jednotlivých genderových skupin se stanovenými cíly jednotlivých
VíceVyhodnocení dotazníkového šetření. v rámci komunitně vedeného místního rozvoje. pro programové období
MAS 21, o.p.s, Plzeňská 32, 354 71 Velká Hleďsebe, IČ: 26 40 83 09, www.mas21.cz Příloha č. 2 Vyhodnocení dotazníkového šetření v rámci komunitně vedeného místního rozvoje pro programové období 2014-2020
VíceNOVÉ TRENDY A TECHNOLOGIE V OŠETŘOVATELSKÉ PÉČI. Aplikace metody krátkých intervencí v praxi
13. mezinárodní konference NOVÉ TRENDY A TECHNOLOGIE V OŠETŘOVATELSKÉ PÉČI 3. dubna 2018 Aplikace metody krátkých intervencí v praxi Aplikace metody krátkých intervencí v prevenci HIV/AIDS a ostatních
VíceSpokojenost občanů s místním společenstvím
Spokojenost občanů s místním společenstvím Ukazatel kvality života (Evropský indikátor udržitelného rozvoje A1) Průzkum Spokojenost občanů s místním společenstvím, ve kterém jsou zjišťovány názory, postoje,
Více