PŘÍPRAVA, TVORBA A HODNOCENÍ BAKALÁŘSKÝCH A DIPLOMOVÝCH PRACÍ

Transkript

1 JAROMÍR TICHÝ VÁCLAV NETOLICKÝ PŘÍPRAVA, TVORBA A HODNOCENÍ BAKALÁŘSKÝCH A DIPLOMOVÝCH PRACÍ VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s.

2 Ing. Mgr. Jaromír Tichý PaedDr. Václav Netolický Příprava, tvorba a hodnocení bakalářských a diplomových prací Vysoká škola finanční a správní, o.p.s., 2008 ISBN

3 OBSAH PŘÍPRAVA, TVORBA A HODNOCENÍ BAKALÁŘSKÝCH A DIPLOMOVÝCH PRACÍ ÚVOD Důvod tvorby textu POŽADAVKY NA KONEČNOU PODOBU ZÁVĚREČNÉ PRÁCE Důvody tvorby bakalářské a diplomové práce Nároky na tvorbu bakalářské a diplomové práce Forma a součásti odevzdání bakalářské a diplomové práce Odevzdání závěrečné práce Teze závěrečné práce Elektronická kopie bakalářské nebo diplomové práce Odevzdání elektronické podoby závěrečné práce Přihláška ke státní závěrečné zkoušce Rozsah bakalářské a diplomové práce Rozdíly mezi bakalářskou a diplomovou prací Návaznost mezi bakalářskou a diplomovou prací Přípravná role ročníkových a seminárních prací Struktura bakalářské a diplomové práce Odborná úroveň bakalářské práce Odborná úroveň diplomové práce PŘÍPRAVA, TVORBA A HODNOCENÍ BAKALÁŘSKÉ A DIPLOMOVÉ PRÁCE Výzkum a studentská odborná práce Výzkum a jeho etapy Stanovení výzkumného problému Informační příprava výzkumu Příprava výzkumných metod Sběr a zpracování údajů Interpretace údajů Výzkumné zprávy Pedagogický výzkum a jeho nástroje Vybrané typy výzkumu

4 3.2 Volba tématu bakalářské a diplomové práce Kritéria výběru Výběr z nabídky témat závěrečných prací Vlastní téma Předmět zkoumání a cíl bakalářské a diplomové práce Zpřesnění předmětu zkoumání Stanovení cíle práce (hypotéza) Fáze přípravy a pracovní plán Základní fáze zpracování bakalářské a diplomové práce Koncepce časového plánu zpracování bakalářské a diplomové práce Stylistická úprava Základní pravidla vědeckého vyjadřování Možné formy zpracování závěrečné práce Kompozice textu Práce s informačními zdroji Etika tvůrčí práce Prameny a literatura Sběr a zpracování informací Práce s literaturou Elektronické databáze VŠFS VOTI Odhalování plagiátů - nová aplikace v IS VŠFS Hodnocení a obhajoba bakalářské a diplomové práce Úloha lektora a hodnocení BSe_1 a DSe_ Úloha vedoucího práce a hodnocení bakalářské (diplomové práce) Úloha oponenta práce a hodnocení bakalářské (diplomové práce) Obhajoba bakalářské a diplomové práce Hlavní body obhajoby Používané technické pomůcky při obhajobě Nejčastější chyby v bakalářských a diplomových pracích FORMÁLNÍ PODOBA BAKALÁŘSKÉ A DIPLOMOVÉ PRÁCE Grafická úprava závěrečné práce Vazba bakalářské a diplomové práce Formát stránky (okraje, řádkování, záhlaví, zápatí)

5 4.1.3 Písmo, základní pojmy a typy Písmo, doporučení pro psaní závěrečné práce Formátování odstavců Číslování stran Číselné označování částí textu (kapitoly, podkapitoly, oddíly, pododdíly, odstavce) Číslování nadpisů a stran částí závěrečné práce Seznamy a výčty Struktura bakalářské a diplomové práce Přední deska a přídeští (první a druhá strana obálky) Titulní list Originál zadání práce Prohlášení Poděkování/Předmluva Abstrakt Klíčová slova Obsah Slovník znaků, symbolů, zkratek, akronymů, jednotek, termínů Úvod Teoreticko-metodologická část Aplikační (praktická) část Závěr Soupis bibliografických citací Bibliografie Přílohy/Dodatky Analytický list Zadní deska a přídeští Hřbet vazby Gramatická úprava závěrečné práce Poznámky k některým interpunkčním znaménkům Interpunkce v seznamech a výčtech Tečka Čárka Středník

6 Otazník Vykřičník Dvojtečka Uvozovky Pomlčka Výpustek Závorky Odsuvník (Apostrof) Spojovník Lomítko Mezery Dělení slov a odstavců Zápis číslovek a dat Datum a čas Matematické vzorce, zlomky, značky Měrné jednotky, značky Procenta, promile a stupně Peněžní hodnoty Paragraf a oktothorp Ampersand Stejnítka Zkratky Akademické hodnosti Vědecké hodnosti Čestné a pedagogické hodnosti Anglosaské vysokoškolské tituly Ustálené zkratky Zkratky právního označení firem Internetové adresy Fonetická abeceda, vědecká transliterace, transkripce a přechylování Korektura textu Tabulky a obrázky v textu Číslování tabulek a obrázků Pravidla, doporučení a náležitosti ilustrací

7 Tabulky Grafy Obrázky Využití technických možností PC při úpravě textu Využití aplikací pro tvorbu textů Pracovní prostředí Wordu Otevření a uložení dokumentu Způsoby zobrazování dokumentu Netisknutelné znaky Nastavení parametrů stránky dokumentu Založení nového oddílu v dokumentu Nastavení šablony Záhlaví a zápatí stránky, pole Wordu Formátování znaků a odstavců Vkládání objektů Obtékání objektu textem Klávesové zkratky Styly, jejich tvorba a použití Postup vytvoření obsahu Vytvoření seznamů s odrážkami a číslovaných seznamů Použití a nastavení tabulátorů Automatická kontrola pravopisu Automatická oprava při psaní Tisk dokumentu nebo jeho části Navržení a úprava tabulky, tvorba grafu Grafické objekty Vytváření diagramů Vkládání a úprava obrázků Použití hypertextových odkazů Vytvoření webové stránky Konverze dokumentů Microsoft Office na Adobe Acrobat Proč používat formát PDF pro vaše dokumenty? Postup převodu dokumentu Microsoft Office na Adobe Acrobat

8 4.5 Citace odborných informačních zdrojů Definice základních pojmů Nejčastější prohřešky při citaci odborných zdrojů Poznámkový aparát Funkce poznámkového aparátu Základní druhy a funkce citací Citace (citát) Bibliografické citace Odkaz na citaci Metoda průběžných poznámek Metoda prvního prvku a roku Metoda číselných odkazů Zkrácený bibliografický odkaz Forma a obsah citace Tištěné dokumenty a struktura jejich bibliografické citace Monografie Bibliografické citace monografických publikací vydaných v češtině Odkaz na část tištěné vícesvazkové publikace Bibliografické citace monografických publikací vydaných v zahraničí Bibliografická citace části nebo příspěvku do monografické publikace Článek ve sborníku Článek v časopise Bibliografické citace tištěných seriálových publikací vydaných v češtině Bibliografické citace tištěných seriálových publikací vydaných v zahraničí Bibliografická citace článku v tištěných seriálových publikacích Citace televizního pořadu Citace přednášky Citace nepublikovaných textů (šedá literatura) Citace výroční zprávy

9 4.6.8 Citace technické normy Citace legislativního dokumentu Citace patentového dokumentu Citace ústního sdělení Elektronické dokumenty a struktura jejich bibliografické citace Citace elektronické monografie, databáze, www stránky Citace částí elektronické monografie Citace příspěvku do elektronického sborníku (In) Citace elektronického časopisu (seriálové publikace) Citace článku v elektronickém seriálu Citace elektronických nástěnek, konferencí a elektronických zpráv Zvláštní případy citací Rozlišení dvou a více prací jednoho autora vydaných ve stejném roce Více než jedno místo vydání nebo více než jeden nakladatel Citovaná recenze Není uveden autor autorem je instituce Neznámý autor Neznámý název Neznámý rok vydání LITERATURA Použitá literatura Použité normy a zákony Použité elektronické zdroje Doporučená literatura Seznam platných norem pro citování a zpracování odborných textů SEZNAM PŘÍLOH

10 1 ÚVOD 1.1 Důvod tvorby textu Každá závěrečná práce, včetně práce bakalářské nebo diplomové, je jistým vrcholem dílčí etapy ve studentově cestě za věděním. Již svým názvem tyto závěrečné práce naznačují cíl, pro něž jsou zpracovávány. Student v nich prezentuje vlastní schopnosti a získané dovednosti během studia. Zpracováním závěrečné práce student prokazuje, že je seznámen s odbornou literaturou a že je schopen ji samostatně a srozumitelně použít pro řešení zadaného konkrétního úkolu, problému či tématu. Výsledkem studentova snažení by měl být odborný až vědecký text plně vyhovující obsahovým a formálním požadavkům na daný typ závěrečné práce. Cílem těchto skript je poskytnout autorům závěrečných prací, jejich vedoucím i oponentům a případným konzultantům pomocný metodický text k dodržení požadované obsahové a formální stránky výše jmenovaných závěrečných prací. Přáním autorů těchto skript je ovšem jejich širší využití, a to při zpracovávání dalších typů prací, nejen závěrečných prací (seminárních, semestrálních, ročníkových, dizertačních, rigorózních a jiných). Všichni zúčastnění tvorby závěrečné práce by měli být schopni vyvarovat se koncepčních a jiných závažných chyb a měli by dokázat zvážit, co má text obsahovat a jaká má být zvolena jeho úprava. Závěrečné práce studentů nejsou publikovány na knižním trhu ve své původní podobě, ale svým charakterem jsou pracemi veřejnými, včetně posudků oponentů, vedoucích prací a výsledků obhajob. Platí, že odevzdáním práce autor souhlasí se zveřejněním své práce, bez ohledu na výsledek obhajoby. Závěrečné práce lze tedy považovat za jakousi studentovu vizitku, která bude po jistou, ne krátkou, dobu archivována v databázi kvalifikačních prací, kterou spravuje jeho alma mater 1. V konečném důsledku je potřebné již zde apelovat na etické chování autora nejen k odborným literárním pramenům. 2 1 Dnešní metaforické označení vysoké školy nebo univerzity, na které student získal své vzdělání, má latinský původ, jehož překlad zní Matka živitelka. 2 Zákon č. 552/2005 Sb. ze dne 20. prosince 2005, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Znění účinné od dosud. [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < =&datumakt= >. 10

11 Není naším cílem zde uvést vyčerpávající výklad pravidel českého pravopisu nebo pravidel typografie a sazby textu či norem ISO a ČSN, ale zmínit zde základní a zásadní prvky tvorby závěrečných prací a odborných dokumentů. Chceme se v těchto skriptech tedy zabývat formálními náležitostmi takovýchto prací, jazykovou úpravou dokumentů, ne v obecné rovině, ale spíše v oblastech, které nejsou denně používané a u kterých existuje nejvyšší riziko chybovosti. Dále se zabýváme citační a autorskou etikou a základními pravidly tvorby vědeckého textu. Čtenářům těchto skript a těm, kteří se budou chtít nechat vést tímto textem při zpracovávání závěrečné práce, budeme pouze doporučovat a ozřejmovat některé vazby a náležitosti tvorby odborného textu. S určitostí lze tvrdit, že dnes je již téměř sto procent textových prací zpracováváno na osobních počítačích v jakémkoli textovém editoru a většina těchto textů v textovém editoru Microsoft Word. Textové editory automaticky nabízí specifický formát textu, u nějž ovšem lze měnit konfiguraci. Tyto editory ulehčují a usnadňují práci a zajišťují jistou kvalitativní úroveň konečného dokumentu. Snažíme se reagovat na tento trend a nabízíme ve skriptech, opět ne všeobecně známé, ale méně často používané nástroje MS Word, tím ovšem prospěšnější pro autora. V přílohové části skript nabízíme vzory dokumentů, nebo části závěrečné práce, jako jsou titulní listy, prohlášení atd. Z dokumentů bychom zde rádi zmínili formuláře posudků vedoucího a oponenta bakalářské a diplomové práce odevzdávané na Vysoké škole finanční a správní. Tyto dokumenty by měly studentům napovědět, jakým způsobem probíhá hodnocení jejich závěrečné práce a kterým kritériím bude věnována náležitá pozornost. Jsme si vědomi, že zpracováním závěrečné práce nekončí studentovo snažení, ale že jej čeká obhajoba závěrečné práce u státních závěrečných zkoušek bakalářského nebo magisterského studia před státní zkušební komisí. Proto se v textu věnujeme přípravě na obhajobu závěrečné práce a metodickým zásadám prezentace při obhajobě této práce. Naší snahou je zpřístupnit zde studentům, interním a externím lektorům základní a zásadní metodickou pomoc ve všech oblastech, kterých se při zpracovávání závěrečné práce student dotkne. CD obsahuje plný text skript v elektronické podobě, standardizované šablony důležitých partií vznikajících závěrečných prací, odkazy a online použitelné internetové adresy ČSN a ISO norem. Dále zde nabízíme internetové adresy na online dostupný slovník cizích slov a pravidla českého pravopisu. 11

12 Pro studenty Vysoké školy finanční a správní jsou na CD odkazy do informačního systému VŠFS na dokumenty, které mají statut pokynů a nařízení, jež musí studenti a další zúčastnění respektovat a které mohou být v budoucnu aktualizovány rektorátem VŠFS. Přejeme všem při tvorbě závěrečné práce mnoho zdaru. Autoři, únor

13 2 POŽADAVKY NA KONEČNOU PODOBU ZÁVĚREČNÉ PRÁCE 2.1 Důvody tvorby bakalářské a diplomové práce Závěrečné práce patří mezi dokumenty, kterými absolvent určitého studia prokazuje svou schopnost odborné a vědecké práce. Vypracováním bakalářské práce (dále jen BP) nebo diplomové práce (dále jen DP) má student prokázat, že dokáže své znalosti a metodologické poznatky získané studiem tvůrčím způsobem aplikovat při řešení zadaného problému v daném oboru. Zpracování závěrečné práce je pro studenta symbolem zakončení studia a prezentace vlastních schopností. Bakalářskou i diplomovou práci lze zařadit mezi práce vědeckého charakteru, pro jejichž vypracování platí určitá pravidla, týkající se jak obsahové, tak formální stránky. Autor BP a také DP většinou nemá velké zkušenosti s tvorbou vědeckých spisů, je tedy vhodné, aby se seznámil s požadovanými náležitostmi a se způsobem psaní vědeckého textu. Pro studenta znamená zpracování závěrečné práce neocenitelnou zkušenost, pokud jde o schopnost jasně a správně definovat problém a stanovit cestu k jeho vyřešení. Představuje možnost vyzkoušet si práci se zdroji informací, jejich hledání, uspořádání a využití. Je to také možnost autora prezentovat vlastní myšlenky, svůj pohled na řešení a strukturu daného problému. Student si v tomto okamžiku prakticky vyzkouší tvorbu rozsáhlejšího monotématického textu a projeví se zde, jemu vlastní, styl vyjadřování. Je spíše podstatnější proces tvorby závěrečné práce, než samo zpracování daného tématu (samozřejmě i to musí odpovídat stanovaným požadavkům). 13

14 2.2 Nároky na tvorbu bakalářské a diplomové práce Diplomovou práci je možno pojmout jako teoretickou, výzkumnou nebo uměleckou, některé mohou svojí povahou přesahovat uvedené hranice. V teoretické práci student prokazuje, že prostudoval dostupnou literaturu k danému tématu, je schopen problematiku analyzovat, jasně vyložit a obohatit o další teoretické závěry. Do této skupiny patří i originální tvorba metodických pomůcek a materiálů. Ve výzkumné práci shromáždí student, vedle poznatků získaných studiem literatury, také empirické údaje dosažené vlastním výzkumem, které správně utřídí analyzuje, syntetizuje a interpretuje. Zpracování závěrečné práce klade zvýšené nároky na studenta v těchto oblastech: - výběr a volba tématu závěrečné práce, porozumění tématu, - identifikace problému, formulace cílů, hypotéz práce, - nalezení způsobu a metod řešení, schopnost jejich aplikace, - práce s odbornou literaturou a odbornými zdroji informací, - uplatnění teoretických znalostí získaných během studia, - přínos vlastních poznatků a názorů a stanovisek ke zpracovávanému tématu, - kvalitní formální a stylistická úroveň závěrečné práce, - zpracování, vyhodnocení a interpretace výsledků. 14

15 2.3 Forma a součásti odevzdání bakalářské a diplomové práce Student, který splnil všechny studijní povinnosti dané studijním plánem, je povinen přihlásit se ke SZZ předepsaným způsobem do stanoveného data včetně odevzdání ZP, nejdéle však do jednoho kalendářního roku. Ve stanoveném termínu pro odevzdání závěrečné práce je nutné předat a předložit na studijní oddělení následující dokumenty a materiály: - vytištěnou a svázanou práci ve dvou vyhotoveních, - 4 výtisky tezí předkládané práce, - elektronickou verzi závěrečné práce pro uložení do Archivu ZP v IS VŠFS (pokud ji již student v Archivu ZP neuložil), - vyplněnou přihlášku k vykonání státní závěrečné zkoušky, - index nebo výpis z IS VŠFS s uděleným zápočtem z předmětu BSe_2, DSe_ Odevzdání závěrečné práce Závěrečná práce se odevzdává v termínu dle Organizace daného akademického roku. Vedoucí katedry může výjimečně povolit studentovi pozdější termín odevzdání BP (maximálně pět pracovních dnů), ale tak, aby bylo možné dostát dalším časovým lhůtám a termínům. Oborová katedra zajistí nejdéle do 14 dnů před termínem SZZ vypracování dvou posudků závěrečné práce (posudek vedoucího ZP a posudek oponenta ZP) a umožní studentovi nejméně 5 dnů před termínem obhajoby, aby se s nimi seznámil. Existuje-li posudek v elektronické podobě, je elektronicky zaslán studentovi. Závěrečná práce musí mít vysokou odbornou, jazykovou a stylistickou úroveň. Před jejím samotným odevzdáním do vazby je nutné provést korekturu odbornou (terminologie, obchodní jména, obchodní firmy, jména autorů, děl apod.) a technickou (řazení stránek, úplnost příloh, čitelnost textu, řazení kapitol apod.). Bakalářská práce se odevzdává na pedagogické oddělení (na studijních střediscích na studijní oddělení) ve 2 identických výtiscích svázaných do tvrdých desek. Po obhajobě student/ka obdrží zpět 1 výtisk. Student/ka odpovídá za to, že v předložené ZP nejsou uvedeny žádné důvěrné údaje a informace, které by mohly být zneužity v neprospěch organizace, která je poskytla, či k získání neoprávněných výhod v hospodářské soutěži. V ZP nebudou 15

16 uvedeny části reklamního nebo inzertního charakteru a dílo nebude obsahovat údaje o skutečnostech tvořících státní či služební tajemství. Náležitosti ve vztahu k zveřejňování závěrečných prací upravuje Zákon č. 552/2005 Sb., kterým se mění 47b Zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) takto: Vysoká škola nevýdělečně zveřejňuje dizertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce, u kterých proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a výsledku obhajoby prostřednictvím databáze kvalifikačních prací, kterou spravuje. Způsob zveřejnění stanoví vnitřní předpis vysoké školy. Dizertační, diplomové a bakalářské práce odevzdané uchazečem k obhajobě musí být též nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby zveřejněny k nahlížení veřejnosti v místě určeném vnitřním předpisem vysoké školy nebo, není-li tak určeno, v místě pracoviště vysoké školy, kde se má konat obhajoba práce. Každý si může ze zveřejněné práce pořizovat na své náklady výpisy, opisy nebo rozmnoženiny. Platí, že odevzdáním práce autor souhlasí se zveřejněním své práce podle tohoto zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby. 3 Ve stejném duchu hovoří i vnitřní předpis - Studijní a zkušební řád Vysoké školy finanční a správní, o.p.s. 4, který byl projednán a schválen správní radou Vysoké školy finanční a správní, o.p.s. dne a registrován Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy dne 1. listopadu Odevzdání BP nebo DP nezakládá právo ani povinnost jejího připuštění k obhajobě. Závěrečná práce je prakticky vzata na vědomí až po splnění studijních povinností studenta a uzavření posledního ročníku studia (v rámci bakalářské práce se jedná o zápočet z BSe_2 a u diplomové práce o zápočet z DSe_2). V tomto okamžiku má student právo svou závěrečnou práci odevzdat pedagogickému oddělení, nebo na studijní oddělení studijního střediska. Definitivnímu připuštění práce k obhajobě by 3 Zákon č. 552/2005 Sb. ze dne 20. prosince 2005, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Znění účinné od dosud. [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < =&datumakt= >. 4 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 a odst. 4 a 41 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 1.listopadu 2006 pod č.j / Studijní a zkušební řád Vysoké školy finanční a správní, o.p.s. 16

17 mohlo bránit už jen hodnocení vedoucího i oponenta závěrečné práce ve znění Práci k obhajobě nedoporučuji., viz níže. Vedoucí práce i oponent odevzdají písemné hodnocení práce (dále jen posudek ) nejpozději 14 dnů před konáním obhajoby práce v souladu s Organizací daného akademického roku. Při vypracování posudků budou uvedení pracovníci využívat Výpisy podobností (operace Podobné soubory ), které získají z Archivu ZP příslušného studenta. Tento Výpis podobností bude přiložen k Posudku vedoucího závěrečné práce a druhý k Posudku oponenta závěrečné práce. Oba tyto posudky budou vloženy do Archivu ZP. Vedoucí práce i oponent ve svém posudku uvedou zejména, zda práce splňuje obsahové a formální požadavky, které jsou na ni kladeny, zda práce obsahuje závažné nedostatky, a které to jsou. Posudky jsou zpracovávány na interních formulářích Vysoké školy finanční a správní, o.p.s. Každý posudek musí obsahovat explicitní vyjádření, zda práci hodnotitel doporučuje k obhajobě či nikoli. V případě, že hodnotitelé práci doporučí k obhajobě, uvedou v posudku svůj návrh jejího hodnocení. Pokud vedoucí i oponent práci k obhajobě nedoporučí, nemá student právo konat státní závěrečnou zkoušku. Pokud pouze jeden z posuzovatelů práci k obhajobě nedoporučí, rozhodne o právu studenta konat státní závěrečnou zkoušku vedoucí katedry. 5 Příslušná oborová katedra umožní studentovi nejméně pět dní před termínem obhajoby, aby se seznámil s posudky práce. Zde se také dozví povinné otázky oponenta závěrečné práce, na které by měl odpovědět u státní závěrečné zkoušky. Je zde tedy jistý časový prostor pro přípravu odpovědí na tyto otázky, které jsou součástí obhajoby závěrečné práce. Obhajoba práce se koná před zkušební komisí pro státní závěrečné zkoušky Teze závěrečné práce Teze BP/DP se odevzdávají ve čtyřech výtiscích zároveň se závěrečnou prací a dalšími dokumenty, v rozsahu 3 4 stran textu (pouze sešité, ne v kroužkové vazbě), obsahující základní záměr a formulace základních závěrů ZP. 5 Čl. 8, odst Studijního a zkušebního řádu Vysoké školy finanční a správní. Č.j / [online] [cit ]. Dostupné na WWW: < 17

18 Teze v našem pojetí je myšlenka, z níž se vychází v práci, stručné vyjádření tvrzení (takového, jehož pravdivost se hájí, nebo se podrobněji vykládá v práci), stručně shrnuté hlavní výsledky práce, nebo základní myšlenky práce. Formální úprava titulního listu a textu je podobná úpravě závěrečné práce. Na titulní straně je místo nadpisu Bakalářská práce nebo Diplomová práce doplněný nadpis na znění Teze bakalářské/diplomové práce Elektronická kopie bakalářské nebo diplomové práce Nejpozději současně s odevzdáním tištěné podoby ZP odevzdá student i její elektronickou kopii do Archivu ZP v informačním systému Vysoké školy finanční a správní, o.p.s. (IS VŠFS) ve formátu MS Office Word (s příponou *.doc) nebo Adobe Akrobat (s příponou *.pdf). Pracovnice studijního oddělení provádí kontrolu úplnosti náležitostí a materiálů ke SZZ, měly by tedy kontrolovat i úplnost, formát a čitelnost dokumentů uložených v Archivu ZP. Elektronická verze ZP musí obsahovat alespoň úplný text práce v podobě, v jaké je vytištěna. Je-li součástí práce program (zdrojový kód, případně spustitelný kód) nebo nějaké větší soubory dat, doporučuje se současně přiložit i zdrojový kód Vašeho textového editoru (*.doc, *.tex, *.odt atd.). Autor není oprávněn použít softwarové nástroje pro zabezpečení díla, ani dílo opatřit heslem. Použije-li autor ve svém díle fotografie, skeny či podobné grafické prvky, ať již v textu či formou samostatných příloh, budou tyto prvky připojeny k ostatním částem díla takovým způsobem, že dílo bude jako celek tvořeno datovým souborem *.pdf. Vedle toho však budou jednotlivé přílohy vždy samostatně uloženy i v samostatných pojmenovaných souborech formátů *.tif. Audiosnímky budou uloženy v samostatném pojmenovaném souboru formátu *.mp3, videopřílohy MPEG4 (*.avi). Studenti prezenční formy všech studijních oborů jsou v rámci bloku předmětů všeobecného základu vzděláni, jak uvedené formáty v prostředí platformy Microsoft Windows vytvořit. Pro vlastní konverzi své práce mají k dispozici počítačové učebny školy vybavené potřebným softwarem. 18

19 2.3.4 Odevzdání elektronické podoby závěrečné práce Elektronická podoba ZP se odevzdává do Archívu ZP v IS VŠFS. 6 Pracovnice studijního oddělení vloží téma závěrečné práce ke studentovu studiu, a tím mu otevře Archiv závěrečné práce. Závěrečnou práci vkládá student do archivu sám, při tom zkontroluje, zda vložený název práce odpovídá skutečnosti. Manipulovat s obsahem archivu smějí, kromě studenta a vedoucího práce, pracovníci studijního a pedagogického oddělení. Elektronická podoba závěrečné práce musí být v archivu uložena v okamžiku odevzdávání tištěné podoby. Do archivu student vkládá celou závěrečnou práci vč. příloh, naměřených dat atp. Do té doby, než škola práci převezme, může student v archivu provádět cokoliv - vkládat, mazat, atd. Při odevzdávání výtisků závěrečné práce pracovnice pedagogického oddělení zkontroluje dostatečnou naplněnost Archivu ZP, je-li tato vyhovující, práce převezme. Od tohoto okamžiku je Archiv ZP uzamčen a student již s archivem manipulovat nemůže. Fyzickou práci student nemůže odevzdat, dokud nemá uvedeno v aplikaci Manipulace s Archivem závěrečné práce: Archiv je dostatečně naplněn. Pro posouzení, zda je archiv se závěrečnou prací dostatečně naplněn, jsou použita tato kritéria: 1. Je vyplněna anotace anglicky (textem o délce alespoň 100 znaků). 2. Jsou vyplněna klíčová slova (textem o délce alespoň 30 znaků). 3. Archiv obsahuje v nejvyšší úrovni textovou verzi o velikosti alespoň 4000 znaků a k ní připojený soubor ve formátu *.doc nebo *.pdf. Závěrečná práce bude podrobena testu na podobnost (operace Podobné soubory ). Tento test si také může provést student sám ještě před odevzdáním ZP. 6 Rozhodnutí rektorky č. 26/2007. Metodika pro vypracování bakalářské a diplomové práce. Praha : VŠFS, odst Dostupné také na WWW: < 19

20 2.3.5 Přihláška ke státní závěrečné zkoušce Státní závěrečnou magisterskou nebo bakalářskou zkoušku může student skládat, pokud splnil všechny studijní povinnosti dané předepsaným studijním plánem všech ročníků studia a zároveň má uhrazeny všechny závazky k VŠFS. Student odevzdá přihlášku ke státní závěrečné zkoušce 7 (SZZ) (viz Přílohy: U, V, W, X) ve dvou výtiscích, spolu se 2 výtisky BP (1 originál, 1 kopie) a 4 kopiemi tezí (vše v listinné podobě) a v elektronické podobě kompletní závěrečnou práci do Archivu ZP na IS VŠFS. Přihláška se odevzdává na pedagogické oddělení, které ji předá příslušné oborové katedře, a ta studijnímu oddělení. Na studijních střediscích se přihláška odevzdává studijnímu oddělení, které přihlášku předá příslušné oborové katedře. 7 Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) v 45, odst. 3 stanovuje, že bakalářský studijní program se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je zpravidla obhajoba bakalářské práce. (V oblasti lékařství a veterinárního lékařství a hygieny se studium řádně ukončuje státní rigorózní zkouškou.) Podobně hovoří 46, odst. 3, že magisterský studijní program se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je obhajoba diplomové práce. Změna nastává až v 47, odst. 4 téhož zákona, který říká, že doktorský studijní program se řádně ukončuje státní doktorskou zkouškou a obhajobou dizertační práce. 20

21 2.4 Rozsah bakalářské a diplomové práce Rozdíly mezi bakalářskou a diplomovou prací V bakalářské práci i v diplomové práci má student prokázat, že dokáže své znalosti, získané studiem, tvůrčím způsobem aplikovat při řešení zadaného problému. Bakalářská nebo diplomová práce má být vždy logicky uspořádána a dobře propracována, proto se vyznačuje jasnou a sevřenou strukturou. Rozčlenění textu BP a DP se pochopitelně poněkud mění podle rozsahu problému, hloubky zpracování, použitých přístupů a metod, vyšší úrovně tvůrčího řešení a návrhů v DP. Rozdíl těchto stupňů závěrečných prací není tedy pouze jen v počtu vyžadovaných popsaných stran, jejichž rámcový počet je součástí zadání. 8 Primárním účelem bakalářské práce je prokázat schopnost zpracovat odborný text, počínaje výběrem tématu, jeho zdůvodněním, stanovením cíle, přes následnou aplikaci stanoveného postupu až k zápisu výsledku práce. Formální požadavky na zpracování a schválení práce jsou analogické jako u magisterské diplomové práce, s přiměřeně nižšími nároky; získání původních výsledku není podmínkou, důraz je při hodnocení kladen na způsob a hloubku zpracování Návaznost mezi bakalářskou a diplomovou prací Pro studenta, který již zpracoval bakalářskou práci, je výhodné z ní vycházet, nebo na ni navázat při zpracovávání práce diplomové. Lektoři prvních částí bakalářských a diplomových seminářů a potom vedoucí prací (lektoři BSe_2) by měli požadovat, aby se student seznámil i s jinými než vlastními pracemi, které byly zpracovány a obhájeny na VŠFS na dané téma. Aby vymezil svůj přínos oproti nim, tj. aby při zahájení práce (a po dohodě s vedoucím) jasně uvedl a zformuloval, v čem postoupí dál (definování předpokládaného přínosu oproti dosavadním bakalářským či diplomovým pracím). Vlastní přínos by měl být přesně formulován v úvodu závěrečné práce a v jejím závěru by se měl autor vyjádřit, co se mu podařilo splnit a co ne. 8 Požadovaný rozsah diplomové práce se pohybuje kolem 3 AA (autorského archu), tedy 60 ns (normostran) a bakalářské práce asi 2 AA (40 ns). 21

22 Zásadní je požadovat, aby student při navazování své práce na již zpracované a obhájené práce uváděl citace použité z těchto prací, respektoval autorství svých kolegů studentů a jasně tak pokládal hranici mezi použitý zdroj a vlastní přínos, který tím více zdůrazní Přípravná role ročníkových a seminárních prací V předložené BP může student použít již dříve zpracované seminární a ročníkové práce, což však nesmí narušit vnitřní obsahovou jednotu práce ani logiku použitého výkladu. Pro to, aby semestrální a ročníkové práce plnily tuto přípravnou roli, je důležité požadovat, aby jejich tematické zaměření nebo metodika jejich přípravy odpovídala zaměření, nebo metodě zpracování závěrečné práce. Bylo by dobré, aby v závěrečné práci studenta bylo v úvodu řečeno, jak jeho práce vznikala a zda student navazuje na některé ze svých semestrálních a ročníkových prací. Kvalitnější semestrální práce by pak měl student předložit svému potenciálnímu vedoucímu práce ještě před přijetím tématu závěrečné práce jako svou vizitku způsobu práce. Vedoucí závěrečné práce tak má možnost korigovat vhodným způsobem vznikající studentův text. 22

23 2.5 Struktura bakalářské a diplomové práce Závěrečné práce (BP, DP) jsou technickými zprávami, proto je třeba dbát na jednoznačnost, objektivnost a srozumitelnost údajů a textu. Proporce práce by měly dodržet zásadu, aby minimálně dvě pětiny rozsahu představoval osobní přínos autora, tedy návrhová a diskusní, resp. hodnotící část Odborná úroveň bakalářské práce Zpracováním BP student prokazuje, že se umí samostatně orientovat ve studovaném oboru, eventuálně studijním směru, že studiem získal a v praxi je schopen uplatňovat odpovídající okruh poznatků a metod a zároveň, že je schopen tyto poznatky a metody průběžně obohacovat z dostupné literatury. Zpracovaná BP zároveň svou úrovní dokazuje, že student zvládl základní postupy a etiku tvůrčí práce a že dokázal pracovat s odbornou literaturou, včetně cizojazyčné. Vedoucí BP závazně posoudí a zdůvodní, zda je vhodné, aby byla v rámci práce prokázána znalost závěrečných prací, které byly na VŠFS již zpracovány, a provedeno vymezení původního přínosu oproti nim. Jakýkoliv z výše uvedených textů, který již byl publikován nebo byl zpracován jako pracovní úkol v zaměstnání nebo předmět autorské smlouvy, nemůže být převzat do BP ve své původní podobě a je třeba s ním pracovat jako s literárním pramenem. Zcela nepřípustné je předložit jako BP text, který (celý nebo jeho část) již byl obhájen na jakékoliv jiné škole, v jiném oboru nebo studijním programu a typu studia. I s takovými texty je nezbytné pracovat jako s literárními prameny. BP musí být původním a samostatně zpracovaným odborným textem. Nevyžaduje se, aby BP nutně přinášela nové poznatky, může být kultivovanou kompilací. Očekává se však, že bude zahrnovat vlastní názory, úvahy, kritická hodnocení a dílčí závěry autora. Při jejím zpracování se může student opírat o existující zpracování dané problematiky, o zkušenosti získané jinými autory, a to včetně autorů bakalářských a diplomových prací z řad studentů VŠFS. Student však vždy musí toto zpracování a zkušenosti doplnit či konfrontovat s vlastními názory, úvahami, závěry a hodnocením. 23

24 2.5.2 Odborná úroveň diplomové práce DP je završením vysokoškolského studia daného oboru. Je prokázáním skutečnosti, že její autor zvládl teoretické základy a logickou strukturu daného oboru, v oblasti dané tematikou diplomové práce je seznámen se současným stavem a hlavními směry teoretického myšlení. Současně prokazuje schopnost přesného a jednoznačného užívání odborné terminologie, zvládnutí vědecky podložené věcné argumentace a znalost aktuálních faktografických dat a informací. Zpracováním DP autor prokazuje svoji schopnost samostatného řešení odborných (teoretických či praktických) problémů s použitím odborné literatury, včetně cizojazyčné, zveřejněných výsledků řešení výzkumných a vědeckých úkolů, dostupných údajů a informací jak v klasické, tak i elektronické formě. Současně prokazuje znalost a odpovídající užívání základních technických norem pro použití odkazového aparátu, a informovanost o soudobé vědecké a odborné literatuře vztahující se k tematice práce (včetně zahraniční). Vedoucí DP závazně posoudí a zdůvodní, zda je vhodné, aby byla v rámci práce prokázána znalost závěrečných prací, které byly na VŠFS již zpracovány, a provedeno vymezení původního přínosu oproti nim. DP je původním a samostatným zpracováním dané odborné tématiky. Všechny myšlenky, názory a eventuálně použitá odborná argumentace, kterou autor čerpal z jiných prací a studií, včetně odborného periodického tisku, musí být přesně citována. Všechny práce, včetně statí, článků a výzkumných zpráv, z nichž autor při zpracování práce čerpal, musí být uvedeny v Bibliografii. Pokud autor použije v textu některé části vlastní BP, je nutné ji citovat jako kteroukoli jinou odbornou práci použitou při zpracování DP. Abstrakt, který je součástí BP i DP, patří mezi nejvýznamnější části publikace. Neměl by obsahovat to, co není součástí práce. Jeho cizojazyčná verze (Abstrakt, Abstract) též prokazuje schopnost autora přesně formulovat odbornou problematiku ve zvoleném cizím jazyce. Součástí Abstraktu jsou též Klíčová slov (Keywords), která slouží jako rychlá informace pro čtenáře a také k členění tématických skupin prací v rámci katalogizace a elektronických databází (viz kapitola 3.5). 24

25 apod. 10 Je však nutno upozornit, že v rámci BP a DP se ve velké míře setkáváme spíše 3 PŘÍPRAVA, TVORBA A HODNOCENÍ BAKALÁŘSKÉ A DIPLOMOVÉ PRÁCE 3.1 Výzkum a studentská odborná práce BP a DP je odbornou prací. Většinou to bývá první studentův pokus o vědeckou práci. Oborovými katedrami a hlavně účelem závěrečné práce je vyžadováno, aby cíl práce, její zpracování i výsledky korespondovaly se studentovým studovaným oborem a aby svým tematickým zaměřením usnadňovaly jeho pokus o vědeckou práci. Na DP jsou logicky vyšší požadavky než na bakalářskou práci a práce bez standardního odborného postupu a zpracování nemůže být dobře hodnocena Výzkum a jeho etapy Výzkum je systematický způsob řešení problémů, kterým se rozšiřují hranice vědomostí lidstva. Výzkumem se potvrzují či vyvracejí dosavadní poznatky, anebo se získávají nové poznatky. 9 Vědecký výzkum lze stručně rozdělit na základní a aplikovaný: - Základní výzkum je chápán jako výzkumná činnost, která je zacílena na řešení klíčových problémů, jež stojí například před jednotlivými vědními obory, a tento druh se bude jen výjimečně vyskytovat ve studentských pracích (výjimku může tvořit práce studenta, který se podílí na výzkumném úkolu, např. GA ČR). - Aplikovaný výzkum je zaměřen na to, aby jeho výsledky byly využitelné při řešení konkrétních problémů praxe, proto se bude vyskytovat ve většině prací. Podle cíle a zaměření výzkumu je možné rozlišit další druhy výzkumů, jako: výzkum ověřovací, kontrolní, verifikační, srovnávací, retrospektivní, deskriptivní s formami výzkumné činnosti, které nemají všechny atributy výzkumu a které F. Zich diferencuje takto: 9 GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno : Paido, s. 11. ISBN ZICH, F. Úvod do sociologického výzkumu. Praha : VŠFS, Eupress, ISBN s

26 - Průzkum: jeho cílem je získání popisu nebo základní orientace v daném problému. - Výzkumná sonda: neúplné zkoumání některého z dílčích výzkumných problémů. - Šetření: takové druhy výzkumné činnosti, které směřují k získání empirického materiálu. 11 Výzkum, který by měl být součástí BP a DP v její praktické části, má několik etap. Tyto etapy výzkumu po sobě následují a také se překrývají. Výzkum vyžaduje organizaci a plánování a také určitý čas pro realizaci Stanovení výzkumného problému Výzkum se zahajuje stanovením výzkumného problému. Je nutné přesně definovat, co chceme zkoumat. Výzkumný problém je základem, od kterého se odvíjí další postup. Jedna z definicí uvádí, že vědecký výzkum je systematické, kontrolované, empirické a kritické zkoumání hypotetických výroků o předpokládaných vztazích mezi přirozenými jevy Informační příprava výzkumu Studentská odborná práce by měla začínat již při sestavování řešeného problému předběžnou teoretickou analýzou. V této části práce se soustřeďujeme na studium příslušné odborné literatury a seznámení se se současným stavem poznání dané problematiky, nebo prostředím, kde vybraný problém budeme řešit (podnikem, organizací, komunitou). Patří sem také konzultace (nejen s lektory) a rozhovory s příslušnými odborníky. Je nepřípustné, aby student při řešení zadání své závěrečné práce vycházel převážně z jedné základní publikace nebo, v horším případě, jen z přednášek. Je také nežádoucí, aby se nekonaly konzultace s učiteli a vedoucím závěrečné práce. Pro poznání stavu ve sledované oblasti je nutné zvládání práce s odbornou literaturou, a v současné době, vyhledávání informací na Internetu. Tato základní 11 ZICH, F. Úvod do sociologického výzkumu. Praha : VŠFS, EUPRESS, ISBN s KERLINGER, F. N. Základy výzkumu chování. Praha : Academia, s

27 příprava nám umožní vyvarovat se řešení již vyřešeného nebo opakování stejných chyb (o kterých se většinou dozvíme až ke konci práce). S teoretickou analýzou souvisí problém definování pojmů. Je nutné definovat pojmy tak, aby byly uchopitelné. 13 Formulovaný problém by měl být konkrétní, jednoznačný a měl by mít možnost empirického ověření Příprava výzkumných metod Je nutné zvážit, jakou výzkumnou metodu a v rámci ní i to, jaký výzkumný nástroj budeme používat. Není výhodné tvořit vlastní výzkumné nástroje. Je proto nutné provést předvýzkum pro ověření výzkumného nástroje Sběr a zpracování údajů Zde se již jedná o konkrétní realizaci a použití výzkumného nástroje. Data se doporučují zpracovávat do přehledů v tabulkách a grafech. Vždy by měla být doprovázena alespoň stručným komentářem, který se týká způsobu jejich získávání, vypovídací schopnosti, budoucího určení a použití apod Interpretace údajů Výsledky je potřebné vysvětlit a dát do vztahu s dosavadním poznáním (uvedeném v teoretické části práce) Výzkumné zprávy Vlastní výzkum v praxi končí sepsáním výzkumné zprávy. V BP a DP jsou uvedeny závěry a popřípadě diskuse či komentář k dosaženým výsledkům. Mohou zde být také uvedeny doporučení pro praxi, pro řízení firmy, pro řešení problémů apod Pedagogický výzkum a jeho nástroje Při práci na ZP se obvykle vychází ze základů empirického výzkumu používaného v pedagogice. 13 CHRÁSKA, M. Základy výzkumu v pedagogice. Olomouc : Pedagogická fakulta UP v Olomouci, ISBN

28 Pro bakalářské a diplomové práce se často volí metody kvantitativního výzkumu, pro který je charakteristické ověřování hypotéz vytvořených na základě existující teorie i zkušeností autora ZP. Méně často se využívá výzkum kvalitativní. Nástroje pedagogického výzkumu: - Pro dosažení cíle a ověření hypotéz využíváme nástroje výzkumu. Patří k nim výzkumné metody a techniky. Pro zdar práce je zásadní volba vhodného (validního) nástroje poskytujícího přesná, spolehlivá (reliabilní) data. Validitou se rozumí schopnost metody zjistit to, co se zjistit podle cíle výzkumu má. Reliabilitou se označuje přesnost, spolehlivost nástroje použitého ve vybrané metodě. - Metody 14 používané ve výzkumu dávají návod, jak postupovat. Je to označení pro proceduru sledovanou při výzkumu. - Technikou se rozumí přesně stanovený nástroj pro shromažďování, analýzu a vyhodnocování dat výzkumu. Některé výzkumné techniky existují a byly publikovány v hotové podobě, např. standardizované texty nebo systémy pozorování. Často se však tvoří pro konkrétní výzkum vhodné nástroje (např. dotazníky, ankety). Je to velmi důležitá část práce a její autor by se měl seznámit se zásadami tvorby příslušného nástroje a před jeho použitím konzultovat s vedoucím práce. Systém třídění metod a technik pedagogického výzkumu: 15 METODY TECHNIKY - pozorování, - testování, - experiment, - sociometrické techniky, - dotazník, - obsahová analýza, - rozhovor, - sémantický diferenciál, - evaluace, - asociační techniky, - případová, - studie delfská metoda, - analýza produktů, - biografie (autobiografie). 14 Metodou rozumíme promyšlený, objektivně správný způsob (postup, prostředek) nebo soustavu způsobů, které umožňují nalezení nebo objasnění vědeckých poznatků a zákonitostí, umožňujících poznat daný objekt. 15 PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník : 3. doplněné a aktualizované vydání. Praha : Portál, ISBN

29 - metaanalýza, - scientometrická metoda. Odlišné třídění metod výzkumu rozděluje metody pedagogického výzkumu na metody empirické, teoretické a historicko-srovnávací. 16 K empirickým metodám řadí: pozorování, experimentální metodu, dotazníkovou metodu, metodu rozhovoru (interview), obsahovou analýzu pedagogických dokumentů a vybrané techniky měření. K teoretickým metodám, které zahrnují množinu metod využívajících principy logiky a logického myšlení (metody logické), patří trojice párových metod, abstrakcekonkretizace, analýza-syntéza, indukce-dedukce. Patří sem také metody modelování a formalizace. K novým poznatkům se také dochází sběrem a interpretací dat získaných pozorováním osob a jevů (pozorování, experiment, případová studie), dotazováním (dotazník, interview, případová studie) nebo hodnocením produktů naměřených hodnot, prostudovaných prací atd. (analýza produktů, metaanalýza, scientometrická metoda, evaluace). Základní logické metody vědecké práce se samozřejmě v praxi konkrétního vědeckého výzkumu vzájemně doplňují, kombinují a ve svém účinku překrývají a tím vytvářejí i určitou synergii. Základními přístupy ke zkoumání jsou přístupy normativní a deskriptivní. Normativní přístup ke zkoumání systému vychází z podrobné analýzy a navrhuje teoretické postupy, jak by to mělo být. Metodou je analýza a syntéza minulosti, současnosti a predikce budoucnosti. Deskriptivní přístup je založen na empirickém rozboru již existujících a uskutečněných systémů a ukazuje, jak to ve skutečnosti je. Metodou je empirický výzkum SKALKOVÁ, J. a kol. Úvod do metodologie a metod pedagogického výzkumu. 2.vyd. Praha : SPN, MOLNÁR, Z. Úvod do základů vědecké práce : SYLABUS pro potřeby semináře doktorandů. Praha : Katedra informačních technologií, Vysoká škola ekonomická, [2006]. Dostupné na WWW: < vedecke_prace.doc>. 29

30 3.1.3 Vybrané typy výzkumu Akční výzkum je druh pedagogického výzkumu. Jeho výsledky nelze zevšeobecňovat (to je až sekundární záležitostí), jsou použitelné jen pro podporu důležitých rozhodnutí o specifických problémech ve specifických situacích. Akční výzkum je ztotožňován s otázkou Co se stane, provedu-li nějakou změnu?, zatímco tradiční výzkum podává závěry o přirozenosti světa. Oba přístupy k pedagogickému výzkumu se nemusí odlišovat metodikou (kvalitativní versus kvantitativní, experimentální versus neexperimentální), ale jejich podstatný rozdíl spočívá v otázce, Proč daný výzkum provádím?. Delfská metoda spočívá v tom, že skupina odborníků v několika cyklech komunikace vytváří své intuitivní představy o řešení zadaného problému a snaží se dospět k nejpravděpodobnějším variantám řešení. Využívá se k prognózování budoucího vývoje tehdy, jestliže se scénář vývoje nedá jinými metodami zkonstruovat. 18 Dotazníková metoda využívá hromadné získávání údajů pomocí písemných otázek v dotazníku; otázky (nebo též položky) mohou být uzavřené, polouzavřené a otevřené. Používají se i položky škálové. 19 Evaluace obecně znamená hodnocení. V pedagogice znamená zjišťování, porovnávání a vysvětlování dat charakterizujících stav, kvalitu, efektivnost vzdělávací soustavy, dále hodnocení vzdělávacích procesů, projektů, výsledků, učebních textů aj. 20 Experiment (pokus) je vědecká metoda, ve které jsou kontrolovány všechny proměnné veličiny tak, aby se z jejich změn daly vyvodit kvantitativně vyjádřitelné závislosti. Pravý experiment musí být opakovatelný a ověřitelný. 21 Interpretace je vysvětlení, výklad, objasnění, nacházení smyslu vyvozováním souvislostí z jevů, které nejsou samy o sobě dostatečně jasné, úplné a jednoznačné. Interview (rozhovor) je metoda výzkumu spočívající v dotazování. Může se používat interview nestrukturovaný (nestandardizovaný), častý např. v kvalitativním výzkumu, strukturovaný (standardizovaný) nebo skupinový, řízený, náhodný, skrytý, 18 PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník : 3. doplněné a aktualizované vydání. Praha : Portál, ISBN s HARTL, P. HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. Praha : Portál, ISBN X. s PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník : 3. doplněné a aktualizované vydání. Praha : Portál, ISBN s HARTL, P. HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. Praha : Portál, ISBN X. s. 138,

31 panelový atd. Začíná se zpravidla navazováním přátelského vztahu mezi respondentem a výzkumníkem. Při kvalitativním výzkumu se pozorovatel, výzkumník snaží jevy pochopit a vysvětlit z hlediska zkoumané osoby. Je pro něj charakteristické dlouhodobé nestrukturované pozorování, je to výzkum deskriptivně induktivní. Vychází z fenomenologie. 22 Kvantitativní výzkum se snaží přistupovat ke zkoumanému jevu objektivně, nestranně, cílem je potvrzovat nebo vyvracet hypotézy vytvořené na základě existující teorie. Vychází z pozitivismu, z behavioristického přístupu. Metaanalýza je metoda kvantitativního srovnávání a vyhodnocování výsledků publikovaných o určitém tématu. V Modelování se jedná o konstrukci zjednodušeného obrazu reality, např. matematického, fyzikálního, který umožní studovat modelovaný objekt, systém nebo proces, formulovat předpovědi jeho chování, popř. Testovat intervenční strategie. Pozorování je výzkumná metoda, při níž se sleduje a zaznamenává nebo popisuje činnost lidí, předmětů, se kterými manipulují, prostředí aj. Je to nejstarší výzkumná metoda používaná v přírodních i sociálních vědách. Je vždy subjektivní. Pozorování může být přímé nebo nepřímé (ze záznamu), strukturované i nestrukturované. Speciálním typem pozorování je participační pozorování. Pro strukturované pozorování se používají inventáře, pozorovací systémy a škály. Participační pozorování, neboli zúčastněné pozorování je, když pozorovatel je členem skupiny, účastní se jejích akcí. Je dlouhodobé, pozorovatel (výzkumník) může sledovat jevovou, vnější stránku reality. Je typické pro kvalitativní výzkum. 23 Případová studie je kvalitativní analýzou konkrétních případů buď případů typických a svým způsobem reprezentujících určitou kategorii zkoumaných případů nebo naopak případů, které se vymykají zjištěným, známým zákonitostem. V druhém případě je cílem odhalení proměnných okolností a vlivů, jež způsobily jiný než očekávaný průběh, výsledek PRŮCHA, J. Pedagogický výzkum : Uvedení do teorie a praxe. Praha : Karolinum, ISBN s GAVORA, P. Výzkumné metody v pedagogice. Brno : Paido, ISBN X. s PELIKÁN, J. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha : Karolinum, ISBN s