Hřiměždice pomýšlejí na postup

Transkript

1 MEZI LOMY ZPRAVODAJ 03/2008 SPORT DOSPĚLÍ Hřiměždice pomýšlejí na postup I.B TŘÍDA, SKUPINA E 1. Jílové Týnec N. Ves Hostomice Loděnice Mníšek Štěchovice Rožmitál Žebrák Vonoklasy Nečín Lety Petrovice Dobříš B III. TŘÍDA, SKUPINA B 1. Borotice Hřiměždice A Mokrovraty Kamýk Pr. Lhota Stará Huť Kos. Hora Obořiště Petrovice B Obory Klučenice Počepice M.Hraštice Kňovice Chceme se poprat o postup mezi okresní elitu, dál zvelebovat náš sportovní areál, ale především se v partě dobrých lidí fotbalem bavit, zní před začátkem jarních mistrovských bojů z Hřiměždic. První mužstvo Vltavanu přezimovalo ve III. třídě na druhém místě s tříbodovou ztrátou na vedoucí Borotice, a tak pošilhává po postupu do okresního přeboru. Pokud by to vyšlo, určitě bychom se postupu nebránili, jenže ve hře jsou tři vyrovnaná mužstva. Uvidíme, nechává postupová matematika zatím klidným člena výboru Jiřího Nováka. Většina hráčů áčka, jehož nejlepším střelcem je poslední tři roky Dan Poslušný, se připravuje na jarní odvety na umělém povrchu v Praze. Osu týmu kromě mladého kanonýra dál tvoří oba brankáři Jílek s Tolstikovem, obránci Pospíšil s Januškou a záložník Havelka. Béčko válí přes zimu bez větších ambicí okresní soutěž ve futsalu. Je to mančaft pro ty, kteří střídají v áčku, pro nás přestárlé a výkonnostně slabší hráče, usměje se Novák. Přesto je hřiměždická rezerva v polovině soutěže na čtvrtém místě. V Hřiměždicích působí i dorost a žáci. Na to, jak jsme malá obec, je skoro zázrak, že máme dvě mládežnická družstva, říká s patřičnou hrdostí Novák, podle nějž u mládeže nesejde na výsledcích. Důležité je, že se kluci scházejí, je jich dost a fotbal je baví. Snad u něj vydrží a po pár letech někdo z nich vyroste pro áčko. Začátkem prázdnin oddíl každoročně pořádá velký turnaj v malé kopané, plánuje sanaci trávníku na hřišti, organizuje sportovní ples a celoroční sběr železného šrotu, ze kterého fi n ancuje svou činnost. Kromě toho se hřiměždičtí sportovci angažují i v komunální politice. Jejich společná kandidátka s hasiči vyhrála volby do obecního zastupitelstva a Jiří Novák se stal starostou obce. Ke změně nedávno došlo i ve vedení tělovýchovné jednoty, kde Zdeňka Touše nahradil Ladislav Cirus. Bývalému předsedovi musíme za jeho činnost v naší tělovýchovné jednotě jen poděkovat, poznamenal k tomu Novák. IV. TŘÍDA, SKUPINA B 1. Kr. Hora B D. Dušníky B Jesenice B Hřiměždice B Nečín B Nová Ves B Dublovice B Obory B Velká Lečice Počepice V. Chlumec Pr. Lhota B Turnaj v malé kopané v Hřiměždicích, červenec 2007 foto: Jiří Novák

2 Lukáše Černého sajdkárkros dlouho nezajímal Na motorce začal jezdit už v šesti letech, dnes patří osmnáctiletý Lukáš Černý z Nečíně k nejlepším sajdkárkrosařům v republice. Se spolujezdcem Miroslavem Vošmikem v posledních dvou sezónách skončili v domácím šampionátu na třetím místě a dvacet bodů získali i v seriálu mistrovství světa, což jim v konečné klasifikaci stačilo na 31. příčku. Nejlepšího výsledku dosáhli v Německu, kde dojeli šestnáctí. Spolu s bratry Rozehnalovými a Čermákovými obsadili čtvrté místo v mistrovství Evropy družstev v Dánsku. Lukáš Černý se dlouho věnoval motokrosu a sajdkárkros ho téměř nezajímal. Až když se k závodění na motorce s vozíkem vrátil jeho otec Miloš, vydal se v jeho stopách. Začínal jako Lukáš Černý na trati, foto Aleš Urban spolujezdec Jana Záchy, v další sezoně navázal spolupráci s Miroslavem Vošmikem, jenž předtím jezdil s jeho otcem. V tuzemsku jako spolujezdec, v Evropě, kde pravidla umožňují řídit od 16 let, jako pilot. Od sajdkárkrosu ho neodradila ani těžká nehoda jeho otce při závodech, po které zůstal upoután na invalidní vozík. Nadějný mladík jezdí stejně jako bratři Čermákové na stroji s čtyřtaktním motorem Jawa. Na jeho vývoji se s otcem dlouho podíleli a loni dokonce od výrobce odkoupili licenci na jeho výrobu. V nadcházející sezoně se po boku Lukáše Černého představí nový spolujezdec Tomáš Huml, neboť dvaatřicetiletý Miroslav Vošmik se rozhodl ukončit závodní kariéru. Jako spolujezdec jsem se bál Za tři roky si jako pilot sajdkárkrosového stroje vysloužil Lukáš Černý skvělé renomé, které potvrzuje svými výkony a výsledky. Loňská sezóna byla dost smolná. Provázely nás technické problémy, kvůli nimž jsme nedokončili asi šest rozjížděk, a proto jsem s umístěním v domácím mistrovství a bodovým ziskem ve světovém šampionátu spokojen, řekl na úvod našeho rozhovoru. Proč ses rozhodl věnovat sajdkárkrosu? Od malička jsem jezdil na motorce a sajdkárkros mě nezajímal. Až když se k němu vrátil táta, začal jsem s ním taky. Nejprve jako spolujezdec, ale to mi nesedělo. Na vozíku jsem se bál. Byl jsem z motorky zvyklý být odkázán sám na sebe a tomu druhému jsem nedůvěřoval, a proto jsem začal další sezónu řídit. Od tohoto sportu tě neodradila ani těžká nehoda otce Neodradila. Člověku se podobná věc může stát třeba při chůzi ze schodů, ale změnila můj pohled na všechno. Máš za sebou první sezonu v mistrovství světa. Jaký je to rozdíl v porovnání s domácím šampionátem? Hodně velký. Ve světě je daleko větší konkurence a už kvalifi k ovat se do závodu mezi 32 nejlepších posádek je náročné. Co ti chybí k tomu, abys mohl konkurovat nejlepším posádkám u nás i v zahraničí? Chybí mi hlavně zkušenosti. Kromě toho musím zapracovat na startech. Když se mi doma podaří odstartovat před Rozehnaly nebo Čermáky, dá se s nimi závodit. Proč jsi vyměnil spolujezdce? Míra Vošmik se rozhodl kvůli rodině skončit, a tak jsem se domluvil s vrstevníkem Tomášem Humlem, který loni jezdil s tátou a má už něco za sebou. Jaké ambice máte pro letošní sezónu? Chtěli bychom obhájit třetí místo v domácím mistrovství a plánujeme objet i celý seriál mistrovství světa, kde bychom se rádi kvalifikovali do každého závodu a opět získali nějaké body. Čeho bys chtěl v sajdkárkrosu jednou dosáhnout? Rád bych se jednou dostal do první desítky v mistrovství světa a doma bych chtěl skončit před Čermáky, kteří jsou na Příbramsku jedničkami.

3 Nečín opět čeká boj o udržení v I. B třídě Nečínský fotbal se díky prvnímu mužstvu dospělých už třetím rokem honosí přívlastkem krajský. V polovině soutěže se áčko nachází se 14 body na jedenáctém místě a v jarních odvetách ho stejně jako v posledních dvou sezonách čeká boj o záchranu v I. B třídě. K té by měli dopomoci trenér Josef Vršecký, jenž v druhé polovině soutěže bude i jako hráč oblékat náš dres, a možná i navrátilec Michal Gregor, který na podzim působil na hostování ve Spartaku Příbram. Vyloučen v době uzávěrky (24. února) nebyl ani příchod dalších posil. Do této sezóny vstoupilo áčko pod vedením nového trenéra Josefa Vršeckého, který v létě u týmu vystřídal dlouholetého kouče Jaroslava Kaisera. Nový kormidelník, jenž však dál pokračoval v hráčské kariéře v Novém Kníně, musel hned v úvodu počítat s těžkými ztrátami, protože z loňského kolektivu zmizeli Soukup, Zákoucký (oba Milín) a Švagr (ukončil hostování z Dalekých Dušník), kteří patřili k oporám. Za odcházející hráče vedení nezajistilo s výjimkou Moulíka (Sedlčany) odpovídající náhradu, což se projevilo zejména v úvodních zápasech, kdy na hřiště často museli vyběhnout fotbalisté z béčka. Během podzimu úzký hráčský kádr rozšířili ještě Doubek z Dobříše a Ducho z Nového Knína, ti toho však z různých důvodů moc nenahráli. Přesto mužstvo v kompletní sestavě několikrát naznačilo své kvality, když třeba zle potrápilo vedoucí Jílové. S nedostatkem hráčů zápolilo i béčko. Dvě z pěti jeho podzimních porážek ve IV. třídě byly kontumační, když mužstvo k zápasům na hřiště soupeřů kvůli malému počtu hráčů vůbec neodcestovalo. Jinak tým vedený Pavlem Vackem mohl v tabulce soutěže fi g urovat výš než na současné páté příčce. Z hlediska budoucnosti nečínského fotbalu je alarmující, že oddíl nemá žádné mládežnické družstvo. Krachem skončil i pokus zřídit přípravku, takže se může stát, že časem nebude mít kdo fotbal za naši obec hrát! V Oborách působí i tři cizinci Fotbalový klub SK Obory byl založen 15. února Na podzim téhož roku začal hrát o mistrovské body ve IV. třídě. Naším cílem byl okamžitý postup výš, což se však podařilo po dlouhých 10 letech. Za dalších pět let jsme dokonce postoupili do okresního přeboru, což je spolu s finálovou účastí v okresním poháru z roku 1973 největší úspěch oborské kopané. V nejvyšší okresní soutěži jsme se udrželi pouze sezonu. V roce 1995 jsme sestoupili do IV. třídy a trvalo dalších osm let, než jsme vrátili o soutěž výš. V průběhu let jsme několikrát přihlásili i mládežnické týmy, v současnosti však máme jen mužstva dospělých. Áčko je ve III. třídě na 10. místě se 12 body, ale vzhle-dem ke slabé účasti na trénincích vzhlížíme k nastávajícím mistrovským zápasům s obavami. Příslibem je naopak začlenění pěti dorostenců, z nichž někteří dokonce nastupují pravidelně. Béčko je ve IV. třídě osmé se 14 body. V klubu působí i stará garda, která se zúčastňuje různých turnajů a přátelských zápasů. Nyní máme 33 aktivních hráčů, někdy je však problém sestavit z nich kompletní jedenáctku, obzvlášť hrají-li oba týmy současně. Zajímavostí je, že u nás působí i zahraniční fotbalisté, a to dva z Vietnamu a jeden z Afghanistánu. Předsedou fotbalového oddílu je Jan Rys, který tuto funkci vykonává již od roku 1978, tedy plných 30 let! Po skončení podzimu fotbalisté mezi sebou volili nejlepšího hráče uplynulé sezony. S převahou zvítězil současný kapitán Petr Slavík. Václav Lundák,sekretář SK Obory MLÁDEŽ OP DOROST, SKUPINA B 1. Kos. Hora Dublovice D. Dušníky Jesenice Hřiměždice Pr. Lhota Kr. Hora Zduchovice Dolní Hbity Stará Huť OP ŽÁCI, SKUPINA B 1. Borotice Kos. Hora Kňovice Zduchovice Stará Huť Petrovice Jesenice Višňová Dublovice D.Dušníky Kamýk Dolní Hbity Hřiměždice

4 DOBROVOLNÍ HASIČI PŘÍSPĚVEK MALÝCH HASIČŮ NA VÝROČNÍ VALNÉ HROMADĚ V NEČÍNI Dobrý večer sestry a bratři. Chtěly bychom vás seznámit s naší činností v roce Do kroužku Mladých hasičů nás chodilo 25. Máme 4 vedoucí, kteří pravidelně jezdí na školení, aby dosáhli této odbornosti. Scházíme se každý čtvrtek před naší hasičárnou. Je nás tolik, že se nevejdeme do klubovny, tak chodíme do tělocvičny ZŠ. Čtvrtým rokem se zúčastňujeme dětské soutěže Plamen, okrskové soutěže 25. okrsku a dětské soutěže, kterou pořádá náš SDH O pohár ředitele ZŠ. Kromě soutěží jsme ještě navštívili Pohádkový dům v Pičíně, Ruzyňské letiště - starou i novou část, přistávací a vzletovou plochu, vnitřek letadla a největší hasičárnu v ČR. Zúčastnili jsme se Mikulášské nadílky u Matějků, ohňostroje na Dobříši. Velké díky patří našim chlapům hasičům. Připravili pro nás tyto akce: pálení čaodejnic, dětský karneval, Dětský den, Mikulášskou nadílku a vánoční ohňostroj. Patří jim velké DÍKY. Míša a Eliška SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ V NEČÍNI Starostou SDH je M. Pilecký, velitelem P. Moudrý. Nečínští hasiči v loňském roce zasahovali pětkrát. Nejvíc pomohli v lednu při velkém požáru ve firmě Gorenje ve Višňové. Svou připravenost prověřují na soutěžích. Zúčastňují se jich muži, ženy i děti. V listopadu se v Nečíni konalo hasičské taktické cvičení osmi vesnic 25. okrsku. Kromě své hlavní činnosti hasiči v loňském roce pořádali ples, dvakrát sbírali kovový odpad, zajišťovali čarodějnice a byli hlavními organizátory vánočního ohňostroje. Dobře pracuje i SDH ve Skalici. I zde se velmi věnují práci s dětmi a úspěšně se účastní soutěží. Obsah Zpravodaje je tvořen příspěvky o činnosti tělovýchovných a hasičských spolků. Organizace, které chtějí čtenáře informovat o své činnosti musí zaslat textový příspěvek nebo fotografii 15 dní před uzávěrkou časopisu - vždy do 15. února, května, srpna a listopadu. Redakce časopisu.

5