Ekonomiky Francie a Itálie v EU KEU 4

Transkript

1 Ekonomiky Francie a Itálie v EU KEU 4

2 Hospodářský vývoj Francie Poloprezidentský systém Státní intervencionismus Centralismus, relativně malá úloha regionů (kontrast k Německu) Přetrhaná politická kontinuita po 1789 (království, 2 císařství, 5 republik) Poměrně velký počet velkých firem, omezení SME sektoru spíše velké firmy

3 Prezident vs. vláda prezident dohlíží nad dodržováním ústavy vyhlašuje výjimečný stav, kdy přebírá veškerou legislativní a výkonnou moc může vyslat své vojáky kamkoliv bez podpory parlamentu neodvolatelný omezenější pravomoci odpovědná parlamentu hlavním úkolem je příprava zákonů a vykonávání exekutivy Hlasování o důvěře vlády má právo vyvolat pouze předseda vlády jen když vláda se nedrží programu nebo pokud vláda špatně řídí svou politiku

4 Rozdělení na departmenty

5 Ekonomika Francie Mírně nadprůměrně vyspělá v rámci EU_27 Nadprůměrná úroveň produktivity práce (nejvyšší z 5 velkých ekonomik) Rigidní trh práce, nevyužité kapacity Drahá pracovní síla -> vysoké investice do kapitálu Demografický potenciál, nejvyšší porodnost v EU Největší muslimské a židovské menšiny v Evropě Rozvinutý sociální systém Vysoký podíl státních služeb

6 Ekonomika Francie Nízká míra liberalizace trhů Vnější konkurenceschopnost, zahraniční obchod v posledních letech zhoršování obchodní bilance Význam sektoru služeb (největší počet turistů světa) Vysoké daňové zatížení firemního sektoru a zdanění práce Energetická bilance jaderná energetika Exportér elektrické energie

7 HDP tempo růstu , % Zdroj: francouzský stat. úřad.

8 HDP na obyvatele , % idbank= &page=graphique&codegroupe=1336&recherche=criteres

9 Nezaměstnanost, ,% idbank= &page=graphique&codegroupe=688&recherche=criteres

10 Vývoj po 1945 po 1945: přijetí Marshallova plánu (12% z celkového objemu Od 1947: HP indikativního plánování Preference nabídkové strany Vládní priority na cca 5leté období Stimuly: rozpočet, pomoc při investování, rekvalifikace pracovní síly : 4. republika 1959: 5. republika, návrat Ch. de Gaulla

11 Vývoj po : období rekonstrukce, investiční programy, 1947 J. Monnet 1. plán modernizace a vybavení zejména obnova infrastruktury 50. léta zestátnění přirozených monopolů plán orientace na zpracovatelský průmysl 60. léta hospodářský a sociální rozvoj

12 Vývoj po 60. léta léta tzv. zlaté třicetiletí 1958: počátek decentralizace 60. a 70. léta: proces dekolonizace, zejména Afrika, Indočína 1964 ministr G. D Esting návrat k rozpočtové rovnováze Do 70. let: intenzifikace zemědělství, z důvodu dekolonizace 70. léta - veřejná infrastruktura, urbanizace

13 Vývoj 70. léta podpora sektorů budoucnosti masivní státní činnost, oprava hospodářských a sociálních nerovnováh 4. největší producent prům. zboží světa Rostoucí zadluženost 80.léta: modernizace v oblastech technologie, školství, zdravotnictví, nevýrobní sféra 1986: plán v souvislosti s přípravou na JVT

14 Vývoj 80. léta Dlouhodobé vládní cíle: doprava + TGV, rekvalifikace, dobudování jaderných elektráren : vláda prezidenta Mitteranda nástup této vlády znamenal zesílení státního intervencionismu, posíleny některé soc.dávky, snižována nezaměstnanost tím, že se snižovala pracovní doba

15 Vývoj 80. léta 1984 změna hospod.politiky monetaristický obrat, bez změny vlády, redukce daní pro podnikatele, fáze reprivatizace Kohabitace soc. prezident + pravicový premiér J. Chirac EU: osa Paříž Berlín 90. léta: strukturální problémy (nezam.) -> zavedení 35hodinového týdne

16 Vývoj 90. léta 1995 F. Mitterand končí, na post prezidenta se dostává J. Chirac FDI investice 4.místo na světě, 3.nejatraktivnější příjemce PZI : uvažovala o daň. reformách ne příliš zásadní, vysoké soc. dávky premiér Raffarin navrhl reformy redukce soc. garancí začátek komplexní důchodové reformy

17 Dlouhodobý vývoj HDP ve Francii

18 Vývoj po 2000 Premiér D. de Villepin snaha o důchodovou reformu, neprošla kvůli odborům 2004: protesty proti směrnici o liberalizaci služeb 2007: odmítnutí Evropské ústavy v referendu 2007: Sarkozy snaha o reformy -> pokles popularity -> koncentrace na zahraniční pol. 2008: nutnost řešení dopadů krize

19 Ekonomický vývoj po 2008 Zpomalení a státní zásahy 2008/09: opatření ke stabilizaci a konsolidaci finančního sektoru (BNP Paribas 2,55 mld eur, SocGen 1,7mld eur, Crédit Mutuel 1,2 mld eur, Caisse d épargne 1,1 mld eur) Strategický investiční fond Plán na podporu investic v hodnotě 26 mld eur 2010: posun hranice pro odchod do důchodu z 60 na 62 let

20 Aktuální ekonomický vývoj řešení eurokrize Tlak na delegaci fiskálních pravomocí na EU Vytvoření european economic goverment Snaha o větší zapojení ECB do řešení krize odpor Německa Problematický bankoví sektor, který drží dluhopisy států jižního křídla eurozóny Hluboké deficity rozpočtu (až 6 %HDP) a rostoucí dluh

21 Aktuální ekonomický vývoj Od 2012: prezident F. Holland (socialista) Vysoká podpora ve volbách, ale prudký pokles popularity Problematické body kampaně př. 75 % daň z příjmu pro bohaté atd. Řada slibů nelze splnit kvůli ekonomické situaci země 2013 vojenská intervence v Mali s cílem stabilizace situace

22 2013: Aktuální ekonomický vývoj Francouzsko-německý úřad pro obnovitelné zdroje energie Nový plán úspor ve výši 50 mld euro do r Zvýšení zákl. sazby DPH z 19,6 % na 20 %, pokles snížené sazba DPH z 5,5 % na 5 % Veřejná investiční banka (BPI) - koncept nové ekonomické finanční politiky, podpora menších a středních podniků. 2014: Pakt zodpovědnosti (Pakt pro podniky) - pokles zátěže odvodů podniků a odstranění zbytečné administrativy výměnou za více pracovních míst

23 Francie: struktura ekonomiky A 2,5 %, I 22 %, S 75,5 % - podíl na HDP Zemědělství - největší evropský producent zem. produktů 20,5 % na celkové produkci Průmysl - potravinářský průmysl, automobilový průmysl, chemický průmysl, průmysl zpracování materiálů, (ocel, hliník, kaučuk), farmaceutický průmysl, módní průmysl, letecký průmysl Služby - 67 % pracovních sil Finanční sektor, cestovní ruch (75 mil turistů), státní služby

24 Makroekonomická situace Francie (Eurostat) Rok Tempo růstu HDP 0,7-1,8 1,5 2,0 0,0 2,0 Míra inflace 3,2 0,1 1,7 2,3 2,2 1,0 Míra nezaměstnanosti Podíl deficitu veřejných rozpočtů na HDP Veřejný dluh (podíl na HDP) 7,8 9,5 9,7 9,9 10,2 10,8-3,3-7,5-7,1-5,3-4,8-4,9 68,2 79,2 82,4 85,8 90,2 93,5

25 Francie a ČR 4. nejdůležitějších obch. partner pro ČR ČR: aktivní saldo obchodu se zbožím

26 Ekonomika Itálie

27 Ekonomika Itálie Průměrně vyspělá v rámci EU_27 (99 %) Podprůměrná úroveň produktivity práce Dlouhodobě pomalá růstová dynamika Velmi špatné postavení z hlediska mezinárodních srovnání konkurenceschopnosti Vnější i vnitřní deficity ekonomiky Problém mzdového nárůstu po zavedení eura ztráta konkurenceschopnosti Nemožnost depreciace měn. kurzu jako při liře

28 Ekonomika Itálie let od založení Zdroj: The Economist

29 Charakteristiky Regionální diferenciace S x J (teritorální dualismus) Velký vliv jednotlivých regionů (opak Francie) Sjednocení Itálie až v roce 1861 (Garibaldi) Značná role malých a středních podniků v ekonomice (98 % soukromých firem) Parlament může vyslovit nedůvěru vládě, aniž by bylo nutné vypsat nové volby (cca 60 vlád od 1945)

30 Specifika Rozdíly S x J duální charakter ekonomiky Vysoká míra soukromých úspor

31 Disparity Itálie

32 Vývoj po 1945 Po 1945: příjemce Marshallova plánu : vysoká tempa růstu ekonomiky v průměru 6% ročně Období : italský hospodářský zázrak otevření ekonomiky zahraničnímu kapitálunestačila na industrializaci ekonomiky Plná zaměstnanost, migrace prac.síly J->S Komparativní výhoda levné prac.síly Firmy: Fiat, Olivetti

33 Vývoj 70. léta 70. léta: recese, následek ropných šoků neměli dávky v nezaměstnanosti, nárůst daňových sazeb mnoho úniku kapitálu do zahraničí, kapitál se vůbec nezhodnocoval 80. léta: budování státu blahobytu zaměřeno na stabilizaci trhu práce Problémy: inflace, deficity OB, růst mezd nekoresponduje s produktivitu práce

34 Vývoj 80. léta Vysoká ochrana pracovníků před propuštěním: růst nezaměstnanosti Průměrná roční inflace do 80. a 90. léta: 7% Rostoucí veřejný dluh, po 1991 větší než 100% HDP Aktuální situace: Daňová reforma: vyrovnání poměru přímých a nepřímých daní Vysoký podíl šedé ekonomiky na HDP

35 Vývoj 90. léta 1992 krize evropského měn.systému, lira vypadla z evropského měn.systému, nedokázala se udržet v oscilačním pásmu Vstup do eurozóny: snížilo inflaci a náklady na obsluhu st. dluhu (snížení rizikových přirážek státních dluhopisů) x růst mzdových nákladů Nízká tempa růstu po roce 2000 (0,8 % ročně)

36 Hospodářská politika intervencionistická, keynesiánská, orientace na stranu agregátní poptávky centralismus praktikována průmyslová politika na vytvoření segmentu malých firem rodinný kapitalismus část produktu realizována rodinami

37 Ekonomika Itálie Vysoká zadluženost (podíl veřejného dluhu nad 100 % HDP) Nízká míra zaměstnanosti Regionální diferenciace (nezaměstnanost 4,4% sever; 6,6 střed; 14 % jih) Nevýhodná demografická perspektiva Nízká míra liberalizace trhů Závislá na dovozu energetických surovin, jejichž podíl na celkové potřebě se pohybuje na úrovni 75-80%

38 Ekonomika Itálie Struktura ekonomiky: HDP A 2,5 %, I 27 %, S 70,5 % Rozhodující sektor služeb: Cestovní ruch (cca 40 mil. zahraničních turistů) Hotelové činnosti Restaurace, opravny Státní služby Nadprůměrný význam zemědělství (15 % produkce v EU) Rostlinná výroby Konkurenti v EU Francie, Španělsko, Nizozemsko Průmysl: Strojírenství, dopravní prostředky, chemický průmysl Textil, obuv, nábytkářství Restaurace, opravny

39 Makroekonomická situace Itálie (Eurostat) Rok Tempo růstu HDP -0,6-5,0 1,7 0,5-2,5-1,9 Míra inflace 3,5 1,2 1,6 2,9 3,3 1,3 Míra nezaměstnanosti Podíl deficitu veřejných rozpočtů na HDP Veřejný dluh (podíl na HDP) 6,7 7,8 8,3 8,9 11,2 12,7-2,7-5,4-4,5-3,8-3,0-3,0 106,1 116,4 119,3 120,7 127,0 132,0

40 Itálie: příčiny zaostávání Příčina není na straně zaměstnanosti nebo investičních výdajů, ale spíše technologické zaostávání Strukturální zaostávání (zaostávání nosných odvětví, věda a výzkum, inovace, lidský kapitál, vzdělávací systém) Vnější konkurenceschopnost (pokles exportní výkonnosti, nízký příliv PZI) Nízká míra liberalizace ekonomiky

41 Příčiny poklesu vnější konkurenceschopnosti Nutná fiskální konsolidace jeden ze států PIIGS Nízkonákladová konkurence Specializace italské ekonomiky (textil, obuvnický průmysl, nábytkářství) Konkurenti Itálie Mexiko, Čína, Indie

42 Nárůst nákladovosti obsluhy dluhu Vývoj úroků 10letých státních dluhopisů, %

43 Aktuální situace Podzim 2011 vládní krize kvůli neřešené ekonomické situaci, odchod premiéra Berlusconiho úřednická vláda, premiér Mario Monti bývalý komisař EU pro vnitřní trh Snaha o Reformy trhu práce, liberalizace služeb

44 Aktuální situace 2/2013 řádné volby patový výsledek Středolevý blok v čele s Demokratickou stranou s 29,5 vs. Berlusconi 29,5 % 4/2013 premiér Enrico Letta velká koalice 9/2014 politická krize, odchod několika ministrů z vlády 2/2014 nový premiér Matteo Renzi, cíl: stabilizace ek. Situace 2/2015 prezident Sergio Mattarella

45 Itálie a ČR 6. největší exportní trh Kladné saldo české OB s Itálií