Export do Srbska. manuál pro exportéry. Zastupitelský úřad ČR v Bělehradě Luboš Joza

Transkript

1 Exprt d Srbska manuál pr exprtéry Zastupitelský úřad ČR v Bělehradě 2012 Lubš Jza

2 Vážení zájemci srbský trh, Srbsk je zemí mnha příležitstí a ptřeb. Jde trh, ve kterém není lehké se zrientvat, ale pr Vás by měl být pzitivem, že Vám se t pravděpdbně pdaří dalek rychleji a lépe, než Vaší knkurenci ze západní Evrpy neb ze zámří. Vzpmeňte si na situaci v pdnikání v České republice v devadesátých letech a budete mít přibližnu představu tm, kde se tat balkánská země nachází. Ne nadarm má řada nadnárdních firem v Bělehradu na manažerských pstech bčany České republiky. Pkud zvažujete vytvření nvé výrbní základy neb je Vaší plitiku výrba na místě ať přím neb prstřednictvím licenčníh ujednání, neváhejte pr Vás se v Srbsku tevírají hrmné mžnsti. Levná a přitm kvalifikvaná pracvní síla, bezcelní bchd s Rusku federací, přibližvání právníh rámce standardům EU, relativní dstupnst, mžnst využití referencí a zkušenstí již přítmných českých firem t vše v sučasnsti vytváří unikátní předpklady pr investice d tét eknmiky. Uspět v Srbsku není snadné, ale právě prt čekají na úspěšné velice zajímavé zisky. Lubš Jza veducí eknmickéh úseku Velvyslanectví České republiky Bělehrad

3 ZHODNOCENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI VÝROBKU Srbsk je jednu z psledních zemí v Evrpě, kde zatím není knkurence ze strany západevrpských sutěžitelů v řadě segmentů tak citelná. Je t dán pžděným tevíráním srbské eknmiky, která stále využívá řadu prtekcinistických patření. Je nutné si uvědmit, že Srbská republika není členem WTO a s EU má zatím uzavřenu puze Przatímní dhdu. Na základě Przatímní dhdy jsu pstupně dburávána cla, Srbsk všem pr chranu dmácí výrby využívá netarifních překážek bchdu. Srbská eknmika se nachází v tranzici, cž vytváří další mezení. Pr ilustraci čtyři překážky: Je třeba mít na mysli, že Srbsk neuznává evrpské certifikáty a certifikační prces je pměrně dluhý. V malbchdu jsu stanvené maximální ceny základních ptravin (např. lej, cukr, muka, mlék). U služeb a zbží pr dmácnsti se akcentuje sciální rzměr, a prt jsu ceny za elektricku energii, tepl, vdné a stčné či pplatky za dpad velice nízké. Státem a bcemi vlastněná půda se zatím neprdává, ale prnajímá na 99 let. Vstup na srbský trh tedy není mžné realizvat rychle. Pr psuzení Vašich dpručujeme evaluvat šance na úspěch za pmci využití marketingvéh mixu, tzv. 4P, tj. prduct (zbží), price (cena), prmtin (reklama) a place (umístění). A) Prduct (zbží): Je můj prdukt jedinečný a riginální? Je t jeh kvalita, histrie, výrbní tajemství či duševní vlastnictví, které bsahuje? Důležitu infrmací je, zda existuje knkurenční dmácí (srbská) výrba. S tu se většinu nelze srvnávat z hlediska cenvé úrvně a není dbré pdceňvat ani její kvalitativní parametry (např. v ptravinářství). Jaké budu reakce srbských sptřebitelů na můj výrbek? Z hlediska designu je vkus srbských sptřebitelů pdbný vkusu zákazníků v ČR. Bude jim však vyhvvat princip jeh pužití? Pžadavky srbských sptřebitelů jsu srvnatelné se situací dma, u některých segmentů však trh připmíná spíše minulst. T nejvíce platí pr většinu zařízení pr výrbu včetně zemědělství, kde se využívají strje spíše staršíh data. Kam se ubírá trh v daném segmentu? Mám infrmace tržních pdílech hlavních hráčů? Znám SWOT analýzu v daném segmentu? Jaké jsu slabé a silné stránky méh výrbku ve srvnání s místní knkurencí? Jaká je bchdní strategie mých knkurentů? Otázka IPR chrana práv duševníh vlastnictví? Lze reálně můj výrbek chránit patentem neb chrannu známku? Jaku mám strategii pr případ, že se srbští výrbci rzhdnu můj výrbek kpírvat? Lze předpkládat, že srbský knkurent se rád přiučí na Vašem výrbku, samzřejmě za předpkladu, že je t v jeh výrbních mžnstech.

4 B) Price (cena): Jaká bude cena výrbku, pkud připčtu náklady na dpravu, DPH a případně sptřebních daní? Bude výrbek knkurenceschpný i p zapčtení těcht plžek? Cena je na srbském trhu jednznačně klíčvým parametrem. Jste-li ddavatelem sptřebníh zbží, berte na vědmí, že vstupujete na trh, kde se průměrná čistá mzda phybuje klem 360 měsíčně a t při 26% nezaměstnansti. Vyšší cena pchpitelně není takvu překážku u zaběhlých značek neb luxusníh zbží. Je všem třeba pčítat s představu části srbských bchdníků a partnerů, že cena českých výrbků by se rzhdně neměla přibližvat ceně řekněme německé knkurence. Pr vstup na srbský trh tedy lze jednznačně dpručit zaměření na levnější varianty či výrbkvé řady a teprve p etablvání značky přecházet na sfistikvanější či mdernější výrbky. C) Prmtin (reklama) Dispnuji dstatečnými finančními prstředky na prdej a kampaň výrbku s hledem na zvlenu cenu? Vaši místní partneři na t s největší pravděpdbnstí nebudu dstatečně kapitálvě silní. Kalkulval jsem d nutných nákladů na penetraci srbskéh trhu i standardní náklady spjené s: účasti na veletrzích a výstavách, náklady na dpravu vzrků, náklady na tlumčení, náklady na prpagační materiály přelžené d srbštiny? Jsem připraven průběžně kntrlvat místní partnery? Připravenst financvat kampaň nesmí znamenat dsuhlasit případnému místnímu partnervi všechny jeh nápady. V takvém případě by se mhl zaměřit spíše na získávání peněz d Vás, než d zákazníků. D) Place (umístění) Vlba distribučních kanálů? Kam a kmu budu v prvtní fázi ddávat? Klíčvu tázku je, kd bude Vaším kncvým zákazníkem. Výrazně dlišná je ttiž situace u státem vlastněných pdniků neb měst a kmunálních pdniků d běžných sptřebitelů až k privátním firmám či zahraničním investrům (vzestupně). V případě státních a becních pdniků musíte pčítat s dluhým prcesem, prtežváním místních výrbců a naprstu pdkapitalizací. Sučástí nabídky pr státní a becní sektr by prt měl být také zajištění financvání (úvěr). Z gegrafickéh hlediska lze dpručit se na začátek zaměřit na Vjvdinu neb Bělehrad, cž jsu nejbhatší části Srbska, a až pté případně expandvat d méně rzvinutých blastí. Zdpvězení výše uvedených základních tázek marketingvéh mixu stanví předpklad mžné marketingvé strategie exprtéra, resp. zda vůbec má smysl srbský trh penetrvat. Z phledu sektrvéh a kmditníh zaměření skýtá srbský trh příležitsti především v níže uvedených segmentech: envirnmentální technlgie, zejména ve vdhspdářství a dpadvém hspdářství; energetika včetně bnvitelných zdrjů energie, zejména mdernizace dlů, přestavba či výstavba tepelných elektráren, malé vdní elektrárny a využití bimasy; technlgie pr chemický průmysl;

5 dpravní infrastruktura železniční a dálniční; ddávky pr městku hrmadnu dpravu, autbusy, tramvaje, mžná participace na buducí výstavbě metra v Bělehradu; technlgie pr zemědělství a ptravinářský průmysl, zejména zemědělské strje, zavlažvací systémy, zařízení pr živčišnu výrbu, pekárny, mlékárny a knzervárny, nápjvá technika; zdravtní zařízení a technika všem při vědmí, že tent sektr je v Srbsku mimřádně pdkapitalizván. JAK ZÍSKAT INFORMACE O TRHU A OBCHODNÍ KULTUŘE Obdbně jak u vstupu na jakýkliv nvý trh je vhdné si předem zjistit dstatek infrmací. Níže je ppsán něklik zdrjů. 1) Internetvé zdrje v ČR V dnešní dbě je k dispzici mnžství kvalitních bezplatných infrmací na jedntlivých webvých stránkách či prtálech. Dpručujeme především využívat ficiální zdrje, např.: (ficiální stránky Ministerstva zahraničních věcí ČR), (Velvyslanectví ČR v Bělehradě); (ficiální stránky Ministerstva průmyslu a bchdu); (ficiální prtál agentury CzechTrade a Ministerstva průmyslu a bchdu pr pdnikání a exprt); (ficiální stránky agentury Ministerstva průmyslu a bchdu zaměřené na pdpru exprtu); (stránka zahraniční kanceláře CzechTrade v Bělehradě). 2) Internetvé zdrje v Srbsku (ficiální stránky srbské vládní agentury na pdpru bchdu a investic); (stránky srbské hspdářské kmry); (stránky srbské celní správy); (stránky srbské daňvé správy); (stránky Srbské nárdní banky); (stránky srbskéh statistickéh úřadu).

6 3) Knsultační splečnsti v Srbsku Stavebnictví a živtní prstředí: Bankvnictví, finanční služby účetnictví a audity: Příprava investvání: Průzkum trhu Prject management Veřejné zakázky 4) Nahlédněte d STIčka Suhrnné teritriální infrmace (STI) jsu zpracvávány všemi zastupitelskými úřady České republiky v zahraničí. V případě Srbska je STI aktualizvána minimálně dvakrát rčně. Krmě makreknmických infrmací v ní naleznete i další praktické infrmace, například aktuální pdmínky pr pdnikání, exprtní příležitsti a důležité kntakty v teritriu. STI je k dispzici na prtálu neb na stránkách Velvyslanectví České republiky v Bělehradě. 5) Získejte infrmace v terénu - veletrhy Pté, c se seznámíte s infrmacemi dstupnými na internetu, je vhdné získat infrmace přím na místě. Jelikž Srbsk není tak dalek, vyplatí se investvat d jedné návštěvy a teprve pté přijmut rzhdnutí způsbu vstupu na tent trh. Dbru příležitstí je navštívit některý z veletrhů, rganizvaných v Bělehradě ( neb v městě Nvi Sad ( Snížení nákladů umžní účast na některém z veletrhů s finanční pdpru České republiky. Tradiční je účast na bělehradských veletrzích TEHNIKA (květnvý termín) a ENERGETIKA/ECOFAIR (říjnvý termín). Kntaktní adresa cmmerce_belgrade@mzv.cz

7 6) Získejte infrmace v terénu - semináře, prezentace a další příležitsti Při přípravě individuální cesty d Srbska jsu připraveni Vám pmci eknmický úsek Velvyslanectví České republiky v Bělehradě (cmmerce_belgrade@mzv.cz) neb zahraniční kancelář CzechTrade v Bělehradě (belgrade@czechtrade.cz). Dále lze využít širké nabídky infrmačních a prezentačních akcí, rganizvaných státních správu České republiky na pdpru bchdně-eknmických vztahů se Srbskem. Výčet připravvaných akcí je k dispzici na v části teritriální infrmace. Jedná se zejména následující: Každrční zasedání smíšenéh výbru pr hspdářsku splupráci. Setkává se střídavě v Praze a v Bělehradě. Prstr pr účast českých firem pr prezentaci jejich záměrů přím příslušným srbským institucím. Kntaktní adresy jsu cech@mp.cz a cmmerce_belgrade@mzv.cz ; Uspřádání sektrvých a pr firmy, již přítmné na srbském trhu individuálních prezentačních akcí na ZÚ Bělehrad či jinde v Srbsku. Kntaktní adresa cmmerce_belgrade@mzv.cz. VSTUP PŘÍMO ANEBO V ZASTOUPENÍ Pr psuzení, zda na srbském trhu půsbit prstřednictvím místníh zástupce, neb zvlit cestu příméh půsbení prstřednictvím svých zaměstnanců či zřízením vlastní dceřiné splečnsti, je klíčvý čekávaný rzsah Vašich aktivit v tét zemi. Službu vyhledání vhdnéh zástupce pskytuje českým splečnstem Zahraniční kancelář CzechTrade v Bělehradě a ZÚ Bělehrad. Je mžné se také přím brátit na Hspdářsku kmru Srbska ( u investic též Další kntakty jsu uvedeny v kapitle 2, bd 3. V každém případě je nutné být připraven d Srbska pměrně čast cestvat, a t nejen z důvdu kntrly. Na Balkáně se bchd na dálku nedělá, Vaši místní partneři se na začátku zřejmě budu více zajímat t, s kým mají bchdvat a až pté s čím. U každéh místníh partnera je vhdné si vyžádat reference a kmpletní výčet zastupvaných firem a nabízených výrbků. Nelze dpručit, aby srbský trh zpracvávala pbčka/zástupce se sídlem v Chrvatsku a už vůbec ne v Ksvu. S hledem na nedávnu minulst je důležitá také nárdnst partnera/klíčvých zaměstnanců. Je dbré pkud se jedná Srba (ať ze Srbské republiky neb z Bsny a Hercegviny), případně Černhrce neb Makednce.

8 1) Zprstředkvatel Již v dbě minuléh režimu existvaly mezi Českslvenskem a Jugslávií velice intenzivní bchdní vztahy. D dneška je mžné ptkat řadu sb, které tvrdí, že Srbsk umí, a nabízejí zprstředkvání jednání za předem stanvenu úplatu. Jejich věrhdnst a skutečný příns se phybuje v rzsahu d skutečných lbbistů s reálnými přímými kntakty na decisin makers ve státní správě, až p naprsté pdvdníky. Dpručujeme si vždy vyžádat reference a uvedené firmy skutečně kntaktvat s dtazem na výsledky. Velvyslanectví ČR v Bělehradě je druhu cestu pr věření důvěryhdnsti. Case study věrhdnst zprstředkvatele Firma X reagvala na nabídku bchdní splečnsti ze Slvenska, která nabízela zprstředkvání jednání v Srbsku za úplatu v řádech pár desítek tisíc krun (bez nákladů na cestu a ubytvání). Tent zprstředkvatel se prkazval úctyhdným seznamem referencí ze Slvenska i ČR. Jelikž pžadvaná částka nebyla nesmyslně vyská, rzhdli se představitelé firmy X nabídku p dluhé krespndenci a řadě jednání akceptvat (bez kntaktvání některé z firem uvedených v seznamu referencí) a vypravit se d Bělehradu. Zprstředkvatel rezervval luxusní htel a první večer prběhl plánvání cesty za dprvdu pálenky ve velice přátelské atmsféře. Druhý den rán následvala turistická bhlídka Bělehradu s návrhem uskutečnit cestu mim Bělehrad na vynikající běd. T byl dmítnut s pukazem na cíl cesty, tedy jednání s ptenciálními partnery. Dšl tedy k něklika jednáním. První dvě byla velice rzpačitá a zjevně nikam nevedla. Na třetí jednání se, k překvapení pracvníků firmy X, dstavil také syn jednh z bývalých prezidentů, který přislíbil využít všech svých kntaktů pr zájem firmy. Situace se zdála být zajímavu. P návratu d ČR všem veškeré kntakty ustaly. Teprve pté se firma X spjila s Velvyslanectvím ČR v Bělehradě a s překvapením zjistila, že na danéh ptmka bývaléh prezidenta je v Srbsku vydán zatykač a žije výhradně v Rusku. Následně se zjistil, že i vypadá zcela jinak, než sba se kteru dšl k setkání. Jednal se skvěle zaranžvané divadl, všem vstupné byl pněkud drahé. 2) Srbský zástupce V místním chápání se zástupcem míní agent, který se nestává vlastníkem prdávanéh zbží a z prdanéh zbží dstává prvizi. Tent způsb není v srbských reáliích příliš častý u sptřebníh zbží, na druhé straně v případě technlgií, výrbků či služeb pr státem vlastněné pdniky neb becní pdniky jej lze dpručit. V takvém případě plní zástupce funkci lbbisty a v případě úspěchu je mžné přistupit ke kapitálvé přítmnsti v Srbsku. Nedpručujeme sjednat paušální platbu za zastupvání, efektivnější bývá prvize za prdané zbží. 3) Srbský distributr Mít místníh partnera, který funguje jak dvzce a na svůj účet následně Vaše výrbky prdává, je nejčastější frma průniku na srbský trh. Využívají ji nejen splečnsti, které na srbském trhu čekávají menší brat, ale i renmvané značky (např. Škda Mladá Bleslav), zejména pkud je ve větší míře nutné zajistit také servis. Obdbně jak u srbskéh zástupce je nutné věnvat zvýšenu pzrnst tmu, jak distributr skutečně funguje. Opakvané sbní návštěvy v jeh prvzvnách jsu nutné. Největším rizikem je pasivita ( n t v Srbsku nejde ), případně druhtná platební neschpnst. Přestže dbré vztahy Vašeh partnera s pliticku garnituru jsu přínsem (jak

9 všude), nedpručujeme jejich význam přeceňvat. Klíčvu výhdu je rientace místníh partnera v někdy ne zcela čitelném srbském prstředí. S distributrem je ptřebná dhda bchdní strategii např. indikvat ve smluvě retailvu cenu výrbku (přinejmenším nejnižší mžnu), exkluzivitu pr daný regin a dhdnut se na způsbu platby ideálně akreditiv, neb alespň přiměřená zálhvá platba. 4) Zalžení rganizační slžky Zalžení rganizační slžky zahraniční právní sby v Srbsku je mžné na základě rzhdnutí právněnéh rgánu zahraniční právní sby, které je předmětem registrace v Agentuře pr bchdní splečnsti Srbské republiky (dále jen APR ). Mateřská splečnst nemezeně dpvídá svým majetkem za pvinnsti rganizační slžky vůči třetím sbám. Organizační slžka nemá právní subjektivitu, jedná jménem a na účet mateřské splečnsti a nemá svůj majetek. Má však v Srbsku registrvanu převážnu činnst, která se může lišit d předmětu pdnikání mateřské splečnsti. V srbském daňvém systému je rganizační slžka zahraniční právní sby pvažvána za rezidenta Srbské republiky, je pvinným plátcem daně ze zisku a statních daní a může být evidvána v systému DPH. Organizační slžky se využívají např. u rzsáhlých, nicméně čast jednrázvých infrastrukturních prjektů, kde je výhdu zapjení d systému DHP, včetně vratek. Vyznačují se nejmenšími náklady na zalžení a zrušení při přímé kntrle z ústředí. 5) Splečnst s ručením mezením Další častu frmu pdnikání v Srbsku je bdba české s.r.. Vklad d splečnsti může být peněžitý i nepeněžitý (věci a práva), s tím, že zákn předepisuje minimální výši peněžité části základníh kapitálu s.r.., která činí puhých 100,00 RSD. Vyplácení zisku splečníkům je mžné v suladu se zakladatelsku listinu a je mezené puze v případě tzv. předlužensti splečnsti. Výhdy i nevýhdy pdnikání v Srbsku prstřednictvím s.r.. jsu bdbné, jak v České republice. Jde dbru cestu v případě předpkládanéh dluhdbéh půsbení na tmt trhu neb v případě splečnéh pdnikání se srbským partnerem. 6) Obecně k bchdním splečnstem Právní pstavení bchdních splečnstí, jejích zakládání, řízení, změny a likvidace je v Srbsku regulván Záknem bchdních splečnstech ( Sl. věstník RS, čís. 36/11 a 99/11), pslední verze platná d 1. únra Zákn bchdních splečnstech rvněž reguluje i zakládání a půsbení rganizačních slžek a bchdních zastupení zahraničních právnických sb. Všechny tyt bchdní subjekty se registrují u APR. Samtný prces registrace v APR, pkud jsu splněné veškeré záknem vyžadvané náležitsti, trvá maximálně 5 dnů d mmentu pdání registrační přihlášky. Každá rganizační slžka neb bchdní splečnst, včetně s.r.., registruje puze převážnu činnst. Vedle převážné činnsti může rganizační slžka vyknávat jakukliv jinu pdnikatelsku činnst, která není záknem zakázaná (činnsti, pr které je zvláštním záknem vyžadván předchzí pvlení, suhlas či jiný akt právněnéh rgánu Srbské republiky).

10 MARKETINGOVÁ STRATEGIE Základním předpkladem pr úspěch na srbském trhu je získání splehlivých partnerů. Ti by měli být schpni také nabídnut nejefektivnější marketingvu strategii. Lze dpručit následující pstup: 1) Průzkum trhu Tyt služby pskytuje např. zahraniční kancelář CzechTrade v Bělehradě neb Hspdářská kmra Srbska. Je mžné též využít placených služeb místních knsultačních splečnstí, zejména viz a 2) Kntrla ptenciálních partnerů Pkud se rzhdnete prvést průzkum trhu napřím, lze určité mnžství infrmací případných partnerech získat na stránkách agentury pr bchdní rejstříky Dpručujeme také zkntrlvat, zda partner nemá bstavený účet na vyhledávači 3) Dpručení k účasti na veletrhu Za účelem maximalizace pzitivníh výsledku účasti českéh subjektu na veletrhu dpručujeme zejména následující: Kvalita a význam veletrhů v Srbsku klísá d akcí významných pr celý regin západníh Balkánu až p výstavy charakteru puze putě či bazaru. Dpručujeme prt nejdříve danu akci puze navštívit a v každém případě se pradit se ZÚ Bělehrad neb ZK CzechTrade Bělehrad. Pzitivem jsu pchpitelně prezentační materiály v srbštině. Z cizích jazyků je nejvíce rzšířena angličtina. Ruština je dalek méně častá. Důležité je mít na stánku zkušenéh tlumčníka. V případě ficiálních účastí neb účastí na veletrzích pdpřených v rámci Operačníh prgramu pdnikání a invace Vám může s tlumčením pmci realizační firma. Pchpitelně je přínsem mít již před knáním veletrhu sjednané schůzky. Buďte na jednání kvalitně připraveni, včetně dstatečné znalsti knkurenci na místním trhu. Neváhejte na veletrh zaslat výstavní expnát Srbvé upřednstňují reálný kntakt s prduktem. Při jednáních i prezentaci je vhdnější se zcela vyhnut pliticky citlivým tématům (zejména zbrjený knflikt v bývalé Jugslávii a její rzpad, bmbardvání Srbska silami NATO v rce 1999 a tázka Ksva a jeh nezávislsti).

11 4) Branding prduktu Přestže se situace pstupně mění, převažuje mezi srbskými sptřebiteli, bhužel, přesvědčení, že v tázce cena/užitek mají výrbky z ČR sutěžit zejména cenu. Byl by všem chybu rezignvat na budvání značky, pr samtný začátek však může být dbru taktiku nabízet jednduší (tedy levnější) řešení. 5) Prpagace a reklama Nejvhdnější mix pr daný segment trhu by měl navrhnut Váš místní partner. Pkud je t mžné, je vynikající využít dluhdbé reference v Srbsku (nejlépe, pkud u Vaší firmy neb u jejích předchůdců sahají až d prvrepublikvých časů). U technicky nárčnějších řešení je pzitivem také uvádět, že Váš prdukt vzniká a je testván trhem v ČR, tedy v prstředí ne zcela dlišném d situace v Srbsku. Nedpručuje se uvádět reference z Ksva. 6) Uvedení na trh S hledem na pměrně zdluhavý prces pr získání ptřebných pvlení pr uvedení Vašeh výrbku na trh je, vedle načasvání, klíčvu strategicku tázku zda na srbský trh vstupit s celým prtfliem nabídky Vaší splečnsti, neb puze s částí, u které čekáváte největší úspěch. Prubířským kamenem je získání první referenční exprtní zakázky na srbském trhu. Srbský zákazník sice velice rád vezme na vědmí úspěšně realizvané exprtními případy v západní Evrpě či jinde, ale (zejména u technicky sfistikvaných výrbků) t pr něj nebude záruku úspěchu na srbském trhu. Je dbré připmenut, že Vaše výrbky/služby již byly v praxi úspěšně testvány v České republice, tedy v prstředí, které se d srbskéh tlik neliší. Cena až na prvním místě - základním a rzhdujícím bdem bchdníh jednání bývá jednání ceně. Český vývzce by měl být vybaven ptřebnými argumenty a marketingvými infrmacemi (přenými znalst zahraniční i dmácí knkurence) a být tak připraven na licitaci cenách a rvněž vybaven příslušnými pravmcemi rzhdvat cenvé plitice a platebních pdmínkách. Je třeba pčítat s tím, že i v kamžiku djednání základních parametrů se bude srbský partner průběžně snažit získání výhdy ve svůj prspěch (platby za certifikace, bchdní a platební pdmínky, náklady za marketing atd.). T, že jste mu v dříve řešených tázkách vyšli vstříc nic mc neznamená, t již byl djednán a nyní se jedná nvých záležitstech d začátku. Při jednání s nvým srbským partnerem je na místě patrnst. Nelze vylučit, že sučástí myšlení Vašeh prtějšku pravděpdbně bude řešení tázky, zda se daný prjekt nedá dělat jinak a s někým jiným. Prt je nutné navázat sbní vazby. A právě pr hladký rzvj těcht sbních kntaktů je vhdné (i přes nechuť partnera) zachytit klíčvé dhdy písemně, jelikž c je psán, t je dán. Pčínající bchdní vztahy pečvávejte sbní kntakt je nutnstí a dbře rzvíjený vztah je vhdné pdpřit pzváním d ČR. Je dbré čekávat vývj v jakýchsi vlnách, kdy se dluh nic neděje, aby následně začaly pršet pžadavky na upřesnění či pskytnutí dalších infrmací. Suvisí t s jistu větší impulsivnstí Vašich partnerů, která je zesílená becnu nechutí Srbů plánvat a následně pdle plánu striktně pstupvat. Při jednání je nutná důslednst, pkud partner tvrdí, že něc není prblém, většinu t znamená puze t, že se tímt prblémem nechce v daném kamžiku zabývat.

12 DOPRAVA ZBOŽÍ 1) Silniční, železniční či ldní dprava? S hledem na gegraficku blízkst Srbska není přeprava zbží většinu takvým prblémem, a t ani z cenvéh, ani z časvéh hlediska. U silniční dpravy t platí zejména pr blast Srbska pdél páteřní kmunikace dálničníh kridru X (z maďarské hranice klem měst Nvi Sad, Bělehrad až za měst Niš), respektive v blízksti navazujících dálnic. Pr blasti Srbska, které jsu d dálnic více vzdálené, je třeba pčítat s rychlstí klem 60 km v hdině, vyšší neumžňuje stav vzvek a prvz (nákladní auta, stará sbní auta, traktry atd). Ceny za přepravu se velice různí, záleží na kamžité situaci na trhu, charakteru zbží a také na vytížensti při zpáteční cestě. V závislsti na těcht faktrech a přesné destinaci se střední cena u dpravců z ČR uvádí 1,1 za km u 24t (FTL). Na trase Praha-Bělehrad by pak střední cena činila cca Výhdu tht druhu přepravy je pměrná rychlst. Pdle situace na hranicích mezi Maďarskem a Srbskem je mžné pčítat s ddáním nejčastěji za 2-3dny. V případě železniční dpravy je nutné pčítat s tím, že železniční infrastruktura v Srbsku je velice zastaralá a jsu častá dsti výrazná zdržení. Tranzitní dba se velice různí pdle místa ddání v Srbsku. Na trase Praha Bělehrad by se (bez nakládky, vykládky a hranic) jednal cca. 3,5 dny. U ddávek d jižních částí Srbska je celkem třeba pčítat zhruba s týdnem, delší dbu všem nelze zdaleka vylučit. Výhdu je většinu nižší cena (nejčastěji se uvádí 10-15%), zejména v případě pakvaných ddávek. Výrazně všem záleží na hmtnsti materiálu na m3 a v některých případech dpravy lehčíh materiálu může být přeprava p železnici i dražší. Přestže Srbskem prtéká Dunaj, není zatím příliš rzšířená říční přeprava (prblémy s překládku, zastaralé přístavy a prblematická navigace). Tent způsb dpravy se nejčastěji vlí u mimřádných nákladů (v pslední dbě např. nádrž d rafinerie v Pančevu) a srvnání s cenvu hladinu silniční nákladní dpravy a železniční nákladní dpravy by tak byl zavádějící. 2) Vstup na území Srbska Dpručujeme před cestu seznámit řidiče s příslušnu částí STI a samzřejmstí jsu dbře připravené dklady pr srbsku celní správu. V případě plánvání služební cesty vzem je, zejména v letních měsících, nutné pčítat s dluhými čekacími lhůtami na maďarsk-srbské hranici, bdbně na chrvatsk-srbské hranici. D Srbska není mžné vstupvat přes Ksv (ale je mžné cestvat Srbsk-Ksv- Srbsk), přechdy d Ksva jsu v Srbsku vnímány jak administrativní. Řešením je např. pustit Ksv d Černé Hry neb Makednie (FYROM) a dtud vstupit d Srbska. Dále je nutné se infrmvat na platnst zelených karet.

13 3) Obchdně plitický režim a celní prcedury Od pčátku rku 2010 se pr bchd zbžím mezi EU a Srbskem uplatňuje Przatímní dhda (Srbská republika ji jednstranně prváděla již v rce 2009). Ta vytváří blast vlnéh bchdu průmyslvými výrbky, cž znamená, že řada výrbků je již d cel svbzena, v statních případech je celní sazba pstupně snižvána. Celní sazby však zůstávají u řady zemědělských výrbků. Przatímní dhda (viz stránky srbské celní správy) také stanví pžadavky na půvd zbží ve své přílze 3 (EUR.1.). Platný celní sazebník je k dispzici na internetvých stránkách Velvyslanectví České republiky v Bělehradě a na stránkách srbské celní správy. U některých plžek při dvzu z EU dchází každý rk ke změně (pstupnému snižvání cel). Srbsk zatím není členem WTO a není tak vázán ustanveními GATT a dalších dhd. Nicméně ve vztahu ke zbží s půvdem v EU by měl, s hledem na existenci Przatímní dhdy, tat ustanvení v praxi respektvat, cž se týká zejména přijímání chranných patření. Vláda má práv v případě ptřeby na vybrané druhy dváženéh zbží uvalit mnžstevní mezení (kvóty - K). Obchd se zbraněmi, výbušninami, vjenským materiálem a uměleckými předměty se vyknává na základě vydanéh pvlení (dzvla - D). D Srbska je zakázán dvážet nebezpečný dpad. Srbsk má sjednány dhdy vlném bchdu v rámci CEFTA (se státy Balkánu, které nejsu členy EU), dále s EFTA, Bělruskem a Tureckem. Z hlediska mžných investic v Srbsku je jistě zajímavá existence dhdy vlném bchdu s Rusku federací, na základě které je většina plžek s půvdem v Srbsku vyvážena bez cel (s administrativním pplatkem 1% hdnty zbží). V kamžiku vstupu Srbska d EU však platnst těcht dhd sknčí a bude uplatňván unijní bchdně-plitický režim. 4) Licence a certifikace Systém technických pžadavků na výrbky, stejně jak veterinární a fytsanitární předpisy, je v srbských reáliích velice slžitu prblematiku. Jednznačně tedy dpručujeme v předstihu prvěřit aktuální pžadavky a t nejlépe angažváním místníh partnera. Pr základní infrmace k tét prblematice je mžné navštívit stránku kde jsu uvedené také linky na nejdůležitější instituce. Velvyslanectví České republiky v Srbsku a Černé hře Bulevar kralja Aleksandra 22, Belgrade Tel , 6204 Fax / cmmerce_belgrade@mzv.cz Web: