ANALÝZA FINANCOVÁNÍ POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB KOMUNITNÍHO PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB KONICKO

Transkript

1 ANALÝZA FINANCOVÁNÍ POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB KOMUNITNÍHO PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB KONICKO Projekt Podpora střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb Konicka č. CZ.1.04/3.1.03/ Příjemce dotace: Charita Konice Partneři projektu: Město Konice a Středisko rozvoje sociálních služeb, o.p.s. Jeseník Daniel Horký ve spolupráci s Bc. Lenkou Tichavskou Květen 2012

2 Obsah 1. Charakteristika zkoumané oblasti Předmět a cíl finanční analýzy Sběr a zpracování dat Charakteristika poskytovatelů sociálních služeb Náklady na poskytování sociálních služeb Celkové náklady na poskytování sociálních služeb Srovnání výše nákladů ve vztahu k jednotlivým typům sociálních služeb Finanční zdroje sociálních služeb Finanční zdroje dle právní formy poskytovatele Příspěvkové organizace Nevládní neziskové organizace Finanční zdroje dle formy poskytování služeb Pobytové sociální služby Terénní sociální služby Finanční zdroje dle typu poskytovaných služeb Služby sociální péče Služby sociální prevence Závěr a shrnutí

3 1. Charakteristika zkoumané oblasti Území, na kterém dochází k plánování sociálních služeb, se skládá z Mikroregionu Konicko a obce Šubířov, ležící v severozápadní části okresu Prostějov a sousedí s okresy Olomouc, Blansko a Svitavy. Jde o svazek obcí, sdružující zájmy svých členů - jednotlivých obcí - v oblasti regionálního hospodářského, sociálního a kulturního rozvoje včetně cestovního ruchu, ochrany přírodního a kulturního dědictví, zvyšování vzdělanosti a snižování nezaměstnanosti. Do plánování je zapojena také obec Čechy pod Kosířem. Centrem oblasti je město Konice, které jako jediné má v regionu statut města. Celková rozloha Mikroregionu Konicko je 175 km2, celkový počet obyvatel se pohybuje okolo Region Konicka je bohatý především na přírodní zajímavosti. Je tvořen z poloviny úrodnou rovinou Hané a z poloviny zvlněnou Drahanskou vrchovinou. Mikroregion Konicko sdružuje 20 obcí: Bohuslavice, Brodek u Konice, Březsko, Budětsko, Dzbel, Horní Štěpánov, Hačky, Hvozd, Jesenec, Kladky, Konice, Lipová, Ludmírov, Ochoz, Polomí, Raková u Konice, Rakůvka, Skřípov, Stražisko a Suchdol. 2. Předmět a cíl finanční analýzy Analýza financování sociálních služeb je jedním z výstupů analytické fáze projektu Podpora střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb Konicka. Komunitní plánování sociálních služeb (dále jen KPSS) je metodou, kterou lze na úrovni obce plánovat sociální služby tak, aby odpovídaly místním specifikům i potřebám jednotlivých občanů. Je uskutečňováno v otevřeném procesu, jehož smyslem je zjištění a popsání stávající sociální reality včetně potřeb občanů města, uživatelů a poskytovatelů sociálních služeb, vymezení možných zdrojů a hledání nejlepších řešení jejich naplňování. Analýza financování sociálních služeb spolu s analýzou poskytovatelů sociálních služeb, analýzou potřeb veřejnosti a uživatelů sociálních služeb a sociodemografickou analýzou tvoří nezbytný informační zdroj pro zpracování střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v naší lokalitě. Cílem předložené analýzy financování sociálních služeb v Mikroregionu Konicko a obcích Šubířov a Čechy pod Kosířem je: aktualizovat/zmapovat základní údaje o poskytovatelích sociálních služeb v regionu zjistit a popsat aktuální stav financování sociálních služeb (zdroje financování sociálních služeb apod.) provést srovnání financování sociálních služeb dle formy poskytování, typu poskytovaných služeb a právní formy poskytovatelů sociálních služeb Analýza financování sociálních služeb představuje kvantitativní zhodnocení současné situace v oblasti sociálních služeb v regionu. 2

4 3. Sběr a zpracování dat Sběr a zpracování dat vycházel zejména z informací získaných v rámci zjišťovacího dotazníku, který byl rozeslán elektronickou formou poskytovatelům sociálních služeb v regionu. Jeho podoba vychází z dotazníku, který byl zpracován pro mapování sociálních služeb ve městě Prostějově, aby byla zajištěna srovnatelnost výsledků. V rámci dotazníkového šetření, které se uskutečnilo v měsících dubnu až květnu 2012, byly osloveny celkem 4 subjekty poskytující sociální služby v regionu. Vyplněný dotazník poskytly všechny organizace, kterým byl zaslán. Dále byly všem poskytovatelům rozeslány tabulky, ve kterých vyplnili strukturu příjmů za období let 2009 až Vzhledem k tomu, že proces komunitního plánování je dobrovolný, tak si všichni poskytovatelé zaslouží poděkování za věnovaný čas k zodpovědnému vyplnění dotazníků, tabulek struktury příjmů, ale i k připomínkování vzniklého dokumentu. Ke zpracování analýzy poskytovatelů, zejména ke zjištění základních identifikačních údajů o poskytovaných sociálních službách, byly využity i další informační zdroje: Seznam poskytovatelů sociálních služeb Krajského úřadu (dále jen KÚ) Olomouckého kraje (září 2011) Registr poskytovatelů sociálních služeb (květen 2012) Katalog poskytovatelů sociálních služeb KPSS Konicko (květen 2012) 4. Charakteristika poskytovatelů sociálních služeb Ve zkoumaném regionu fungují čtyři poskytovatelé sociálních služeb. V následující tabulce je uvedena jejich základní charakteristika. 3

5 Tabulka č. 1: Poskytovatelé sociálních služeb KPSS Konicko Č. Organizace Forma Název zařízení Poskytované sociální služby 1. Domov pro seniory Ludmírov p.o. obce Domov pro seniory Ludmírov Domov pro seniory 2. Domov důchodců Jesenec, příspěvková organizace p.o. kraje Domov důchodců Jesenec, příspěvková organizace Domov pro seniory 3. Charita Konice církevní právnická osoba Dům pokojného stáří Bohuslavice Charitní pečovatelská služba Konice Domov pro seniory Pečovatelská služba 4. Člověk v tísni, o.p.s. o.p.s. Programy sociální integrace pobočka Olomouc Terénní programy Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Z tabulky vyplývá, že v regionu působí čtyři poskytovatelé sociálních služeb, kteří poskytují 6 registrovaných sociálních služeb. Jedna organizace má sídlo v Praze, jedna organizace sídlí přímo v Konici a po jedné v obcích Ludmírov a Jesenec. 5. Náklady na poskytování sociálních služeb Kapacita služeb sociální péče je na území Mikroregionu Konicko, obcí Šubířov a Čechy pod Kosířem dle registrace poskytovatelů u KÚ Olomouckého kraje registrována na 278 uživatelů, z toho je 158 uživatelů pobytových služeb a 120 uživatelů terénních služeb. Poskytovatelé sociálních služeb uvedli, že k poskytovali své služby celkem 319 uživatelům, z toho 275 uživatelů bylo z oblasti plánování a dalších 44 není z tohoto regionu. V roce 2011 pak byly služby sociální péče poskytnuty celkem 427 uživatelům sociálních služeb. 5.1 Celkové náklady na poskytování sociálních služeb Náklady související s poskytováním těchto služeb v letech 2009 až 2011 jsou uvedeny v následující tabulce. Vyplývá z nich, že v roce 2010 došlo k nárůstu finančních prostředků do sociálních služeb v regionu, v následujícím roce však došlo k poklesu. 4

6 Tabulka č. 2: Celkové náklady poskytovatelů sociálních služeb v letech 2009 až 2011 (Kč) Počet služeb Rok 2009 Rok 2010 Rok 2011 Celkem Srovnání výše nákladů ve vztahu k jednotlivým typům sociálních služeb V následující tabulce je rozděleno poskytování služeb na služby sociální péče a služby sociální prevence. Na území regionu, ve kterém je realizován proces plánování sociálních služeb, není poskytována služba odborného sociálního poradenství. Z tabulky vyplývá také významná převaha služeb nad službami sociální prevence. Ty jsou v regionu poskytovány až od roku 2010 a objemem finančních prostředků představují pouze minimální část celku. Tabulka č. 3: Srovnání financování služeb sociální péče a sociální prevence v letech 2009 až 2011 (Kč) Druh služby Počet služeb Rok 2009 Rok 2010 Rok 2011 Služby sociální péče Služby sociální prevence Celkem Finanční zdroje sociálních služeb Při celkovém srovnání finančních zdrojů sociálních služeb je poskytovateli v regionu využíváno mnoho zdrojů financování. Rozdělení dle jednotlivých typů příjmů je obsaženo v následující tabulce. Nejvýznamnějším zdrojem financí jsou příspěvky zřizovatele, příspěvek na péči a dotace Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen MPSV). 5

7 Tabulka č. 4: Finanční zdroje poskytovatelů sociálních služeb v letech 2009 až 2011 (Kč) Příjmy Rok 2009 Rok 2010 Rok 2011 Dotace od MPSV Dotace od jiných resortů státní správy - celkem Dotace od kraje Dotace obce, města Příspěvek zřizovatele Úhrady od uživatele Příspěvek na péči Úhrady zdravotních pojišťoven Dotace ze strukturálních fondů Sponzorské dary Nadace, nadační fondy Jiné zdroje financování Celkem

8 Graf č. 1: Finanční zdroje poskytovatelů sociálních služeb v letech 2009 až Finanční zdroje dle právní formy poskytovatele Právní forma poskytovatele ovlivňuje financování poskytovatelů sociálních služeb v tom, že příspěvkové organizace mají jako jeden z příjmů příspěvek zřizovatele. Nevládní neziskové organizace musí tento příjem nahradit jinými zdroji. Příspěvkové organizace bývají zpravidla poskytovatelé pobytových služeb sociální péče. 7

9 7.1 Příspěvkové organizace Nejvýznamnějším zdrojem financování sociální služeb poskytovaných příspěvkových organizací jsou úhrady od uživatelů služeb. Následují příjmy z příspěvku na péči a dotace z MPSV. Mezi dalšími zdroji jsou příspěvek zřizovatele a úhrady od zdravotních pojišťoven. Ostatní zdroje jsou buď zanedbatelné, nebo nejsou využívány vůbec. Tabulka č. 5: Struktura zdrojů financování příspěvkových organizací v letech 2009 až 2011 (Kč) Příjmy Rok 2009 Rok 2010 Rok 2011 Dotace od MPSV Dotace od jiných resortů státní správy - celkem Dotace od kraje Dotace obce, města Příspěvek zřizovatele Úhrady od uživatele Příspěvek na péči Úhrady zdravotních pojišťoven Dotace ze strukturálních fondů Sponzorské dary Nadace, nadační fondy Jiné zdroje financování Celkem

10 Graf č. 2: Struktura zdrojů financování příspěvkových organizací v letech 2009 až

11 7.2 Nevládní neziskové organizace Objem finančních prostředků poskytovatelů sociálních služeb z řad nevládních neziskových organizací je podstatně menší než u příspěvkových organizací. Nejvýznamnější zdroje financování se shodují s příspěvkovými organizacemi, tedy úhrady od uživatelů, příspěvek na péči a dotace od MPSV. Objevují se zde ve větší míře také další zdroje. Jedná se o příspěvky měst a obcí, dotace ze strukturálních fondů nebo sponzorské dary. Tabulka č. 6: Struktura zdrojů financování nevládních neziskových organizací v letech 2009 až 2011 (Kč) Příjmy Rok 2009 Rok 2010 Rok 2011 Dotace od MPSV Dotace od jiných resortů státní správy celkem Dotace od kraje Dotace obce, města Příspěvek zřizovatele Úhrady od uživatele Příspěvek na péči Úhrady zdravotních pojišťoven Dotace ze strukturálních fondů Sponzorské dary Nadace, nadační fondy Jiné zdroje financování Celkem

12 Graf č. 3: Struktura zdrojů financování nevládních neziskových organizací v letech 2009 až

13 8. Finanční zdroje dle formy poskytování služeb Pobytové sociální služby vyžadují podstatně vyšší náklady na provoz. Terénní služby jsou většinou poskytovány nevládními neziskovými organizacemi a mají více proporcionálních zdrojů financování. 8.1 Pobytové sociální služby V celkovém objemu finančních prostředků na pobytové služby došlo v roce 2010 k výraznému nárůstu, ale hned v následujícím roce došlo k poklesu. Pobytové sociální služby jsou financovány převážně z úhrad uživatelů, příspěvku na péči. Významným zdrojem, u kterého došlo v roce 2011 k výraznému poklesu, je dotace MPSV. Dalšími zdroji byl příspěvek zřizovatele, úhrady zdravotních pojišťoven a jiné zdroje financování (tříkrálová sbírka apod.). Tabulka č. 7: Struktura zdrojů financování pobytových sociálních služeb v letech 2009 až 2011 (Kč) Příjmy Rok 2009 Rok 2010 Rok 2011 Dotace od MPSV Dotace od jiných resortů st. správy - celkem Dotace od kraje Dotace obce, města Příspěvek zřizovatele Úhrady od uživatele Příspěvek na péči Úhrady zdravotních pojišťoven Dotace ze strukturálních fondů Sponzorské dary Nadace, nadační fondy Jiné zdroje financování Celkem

14 Graf č. 4: Struktura zdrojů financování pobytových sociálních služeb v letech 2009 až

15 8.2 Terénní sociální služby Objem finančních prostředků na terénní sociální služby představuje z celkového financování sociálních služeb v regionu pouze malou část finančních prostředků. Struktura příjmů je však poměrně pestrá a skládá se z dotace MPSV, úhrad od uživatelů, strukturálních fondů, příspěvků měst a obcí a sponzorských darů. Stejně jako u pobytových služeb se objevují také jiné zdroje financování. Tabulka č. 8: Struktura zdrojů financování terénních sociálních služeb v letech 2009 až 2011 (Kč) Příjmy Rok 2009 Rok 2010 Rok 2011 Dotace od MPSV Dotace od jiných resortů státní správy - celkem Dotace od kraje Dotace obce, města Příspěvek zřizovatele Úhrady od uživatele Příspěvek na péči Úhrady zdravotních pojišťoven Dotace ze strukturálních fondů Sponzorské dary Nadace, nadační fondy Jiné zdroje financování Celkem

16 Graf č. 5: Struktura zdrojů financování terénních sociálních služeb v letech 2009 až Finanční zdroje dle typu poskytovaných služeb Sociální služby se dle typologie zákona o sociálních službách dělí na služby sociální péče, služby sociální prevence a odborné sociální poradenství. Poslední uvedený typ služeb v regionu nikdo neposkytuje. Služby sociální péče představují, co se týče finančních prostředků, silně převažující většinu celkového objemu. 9.1 Služby sociální péče Nejvýznamnějšími zdroji financování služeb sociální péče jsou úhrady uživatelů sociálních služeb a příspěvek na péči. V těsném závěsu je dále dotace MPSV. Dalšími významnými zdroji jsou příspěvek zřizovatele a úhrady zdravotních pojišťoven. Ostatní zdroje představují minimální podíl. 15

17 Tabulka č. 9: Struktura zdrojů financování služeb sociální péče v letech 2009 až 2011 (Kč) Příjmy Rok 2009 Rok 2010 Rok 2011 Dotace od MPSV Dotace od jiných resortů státní správy - celkem Dotace od kraje Dotace obce, města Příspěvek zřizovatele Úhrady od uživatele Příspěvek na péči Úhrady zdravotních pojišťoven Dotace ze strukturálních fondů Dary Nadace, nadační fondy Jiné zdroje financování Celkem Graf č. 6: Struktura zdrojů financování služeb sociální péče v letech 2009 až

18 9.2 Služby sociální prevence Služby sociální prevence v regionu reprezentuje pouze jeden poskytovatel, který tyto služby ze sta procent financoval z projektu strukturálních fondů Evropské unie. To svědčí o dobré schopnosti tvorby a realizace projektu, problém je však s časovou omezeností tohoto zdroje a následná potřeba zpracování nového projektu, případně orientace na přesun financování do standardních národních dotačních zdrojů. V regionu tak aktuálně dochází po ukončení projektu k předání poskytování služeb sociální prevence jinému poskytovateli, který je financován kromě jiných zdrojů z dotačního řízení MPSV. Tabulka č. 10: Struktura zdrojů financování terénních sociálních služeb v letech 2009 až 2011 (Kč) Příjmy Rok 2009 Rok 2010 Rok 2011 Dotace od MPSV Dotace od jiných resortů státní správy - celkem Dotace od kraje Dotace obce, města Příspěvek zřizovatele Úhrady od uživatele Příspěvek na péči Úhrady zdravotních pojišťoven Dotace ze strukturálních fondů Sponzorské dary Nadace, nadační fondy Jiné zdroje financování Celkem Graf č. 7: Struktura zdrojů financování terénních sociálních služeb v letech 2009 až

19 10. Závěr a shrnutí Stabilní financování sociálních služeb je nutným předpokladem pro kvalitní poskytování sociálních služeb. Rok 2010 byl výrazně lépe financovaný než zbývající sledované roky 2009 a Výhledově lze předpokládat, že dotace ze státního rozpočtu na poskytování sociálních služeb bude mít snižující se tendenci. V celkovém pohledu na financování nejvýznamnějších donátorů z analýzy vyplynulo následující. Procentuálním posouzením roku 2009 a roku 2011 vyplývají následující hypotézy. Výše dotací z MPSV má nepatrnou 5% vzestupnou tendenci. Úhrady od uživatelů vzrostly o 11,64%, z čehož lze vysoudit, že početně přibylo i uživatelů. Z tohoto pohledu 5% nárůst nepokryje finančně zvyšující se počet klientů, ale ani zvyšující se náklady na provoz služeb. Mimo úhrad uživatelů se zvýšily i příjmy příspěvku na péči (4,46%) a úhrady zdravotních pojišťoven o 2,20%. Na rozdíl od výše uvedených kladných čísel je však nutno poukázat i na zhoršující se možnosti podpory ze strany obcí (-23%) a zřizovatelů (13,21%), u kterých byl zaznamenán klesající podíl na financování sociálních služeb. Zaměříme-li se na sponzorské dary a jiné zdroje, které v roce 2009 byly buď nulové, nebo nedosahovaly významnější výše, pak v roce 2011 došlo k velmi vysokému nárůstu získaných finančních prostředků. U sponzorských darů došlo ke zvýšení o 64,59% a u jiných zdrojů o 84,02%. Na tomto zjištění lze vysoudit, že u poskytovatelů sociálních služeb dochází ke zvyšování kvality fundraisingových kampaní. Podíváme-li se zpětně na kapitolu 7, pak zpřesníme výrok dodatkem, mimo příspěvkové organizace. Vzhledem ke zpomalení růstu hospodářství, sociálním reformám a omezování výdajů státního rozpočtu či rozpočtů obcí a krajů se bude více lidí propadat do sociální sítě a bude potřebovat pomoc sociálních služeb. Tento trend lze sledovat z vývoje struktury příjmů v letech viz kapitola 6. To bude na poskytovatele sociálních služeb klást výrazně vyšší nároky na získávání finančních prostředků z více zdrojů, které pomohou zajistit stabilnější fungování sociálních služeb. Větší tlak bude kladen zejména na poskytování pobytových sociálních služeb, kde MPSV směřuje k transformacím služeb a k poskytování terénních sociálních služeb, které jsou levnější, avšak mnohdy neřeší situaci klienta. Výhledově bude potřeba řešit oblast služeb sociální prevence, protože z analýzy vyplynulo pouze krátkodobé financování z Evropského sociálního fondu. Tento způsob financování nezajistí systémové poskytování služeb prevence, které jsou stěžejní pro sociokulturní vývoj v lokalitě. 18