K vývoji pracovního práva

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "K vývoji pracovního práva"

Transkript

1 APLIKOVANÉ PRÁVO 1/2006 MARIE KALENSKÁ K vývoji pracovního práva Dne 23. května 2006 byl schválen nový zákoník práce č. 262/2006 Sb. a má nabýt účinnosti dne 1. ledna Několik dosavadních prováděcích předpisů bude používáno do té doby, než budou nahrazeny novými. V této stati chci objasnit pojem pracovní právo, jak a kdy vzniklo, jaký byl vývoj právní úpravy pracovních vztahů, jaké je jeho dnešní postavení a jaký další vývoj lze očekávat. Odpověď na tyto otázky nám může osvětlit i některé novodobé tendence a z nich pramenící kritické připomínky. Hlavní pozornost bude věnována jak současnému zákoníku práce, tak novému zákoníku práce a hlavním změnám, které přináší, popřípadě i některým nedostatkům. 1. K pojmu pracovního práva Výkon práce může být občanem uskutečněn pro jinou fyzickou nebo právnickou osobu za různých právních podmínek a může se řídit normami různých právních odvětví. Tak např. matka vaří oběd pro svou rodinu a tato činnost spadá pod právo rodinné. Živnostník koná službu pro jiného na základě živnostenského zákona, advokát zatupuje klienta v nějakém sporu u soudu na základě zákona o advokacii, stavební firma staví pro jinou firmu nebo pro jinou fyzickou osobu domek na základě obchodního nebo občanského práva. Zaměstnanec koná práci pro zaměstnavatele, jejich vztahy se řídí pracovním právem. V čem je podstata působnosti pracovního práva na vztahy, v nichž se koná práce? Ve všech shora zmíněných případech jde o výkon práce. U práce zaměstnance pro zaměstnavatele však jde o práci závislou. Závislá práce je prací pro jiného pod jeho vedením a odpovědností, čili v určité podřízenosti, a za mzdu (plat). Jde tedy o výkon práce pro jiného ve vztahu osobní závislosti, k níž se zaměstnanec zavazuje za úplatu. Pracovní právo má význam pro každodenní život občanů. Přichází s ním do styku valná většina občanů. Pracovní právo vzhledem ke své úzké vázanosti na ekonomické a společenské proměny je oborem dynamickým, tj. podléhá častějším změnám než některá jiná právní odvětví. Je oborem pedagogickým a vědeckovýzkumným. České pracovní právo je kodifikovaným oborem práva, právní úpra- APLIKOVANÉ PRÁVO 1/2006 5

2 va je provedena zákoníkem práce, tj. zákonem, který systematicky uspořádaným souborem norem upravuje oblast pracovního práva, a to až na některé výjimky vcelku komplexně (výjimkou jsou např. vztahy při zabezpečování zaměstnanosti, vztahy týkající se kolektivního vyjednávání aj., které se také zahrnují do pracovního práva). Hlavní funkcí pracovního práva je jeho funkce ochranná. Pracovní právo vytváří, konkretizuje a rozvádí právní záruky realizace základních sociálních práv občanů, tj. např. práva na zaměstnání, na odměnu za práci, na odpočinek po práci, na ochranu a bezpečnost při práci atp. Protože pracovní právo reguluje chování zaměstnavatelů a zaměstnanců v pracovněprávních vztazích, má částečně i funkci hospodářsko-organizátorskou. Stanoví např. minimální mzdy a minimální mzdové tarify, maximální délku pracovní doby, dovolené na zotavenou, povinnost zaměstnávat určitý podíl osob se změněnou pracovní schopností aj. Pracovní právo jako jiná právní odvětví má také svou výchovně politickou funkci. Má působit k tomu, aby se občané v příslušných právních vztazích chovali v souladu s požadavky právních norem a tím přispívat k pronikání právních norem do společenského vědomí a pokud možno i k vědomému dodržování právních předpisů. Pod pojmem pracovního práva chápeme komplex právních vztahů zahrnujících oblast pracovního práva individuálního, tj. soubor právních vztahů (ve výrobní i nevýrobní sféře), v nichž pracovní sílu občana užívá jiný subjekt (fyzická nebo právnická osoba) za odměnu a širokou, důležitou oblast práva kolektivního, a dále i oblast právních vztahů vznikajících při zabezpečování zaměstnanosti. 1.1 Individuální pracovní právo České pracovní právo rozlišuje různé kategorie zaměstnanců zejména podle formy jejich zaměstnání: zaměstnanci v pracovních poměrech, pracovníci zaměstnaní na základě dohody o pracovní činnosti, pracovníci pracující na základě dohody o provedení práce. Na všechny tyto pracovníky se vztahuje zákoník práce, a to bez ohledu na to, zda jde o dělníky, úředníky aj. Nejčastější a nejdůležitější je pracovní poměr. Vedle shora uvedených kategorií pracovníků existují další právní vztahy, do nichž pracovníci vstupují za účelem konat práci pro jiný subjekt. Jde kupř. o veřejné funkcionáře (pokud nevykonávají svou funkci v pracovním poměru), o členy družstev, o státní zástupce, o právní čekatele a další kategorie osob, jejichž pracovní vztahy upravují jiné zákony a zákoník práce jen do té míry, pokud to sám připouští, anebo pokud to připouští příslušný jiný zákon (princip delegace nebo subsidiarity). Zcela je vyloučena působnost zákoníku práce pro služební poměr příslušníků bezpečnostních sborů. 1.2 Kolektivní pracovní právo Kolektivní pracovní vztahy (označované též jako průmyslové ) zahrnují vztahy mezi orgány, které zastupují či reprezentují kolektivy zaměstnanců a sdruženími zaměstnavatelů, popř. vztahy mezi zastupitelskými orgány zaměstnanců 6 APLIKOVANÉ PRÁVO 1/2006

3 a jednotlivými zaměstnavateli, jejichž obsahem jsou zejména práva a povinnosti nejen smluvních stran navzájem, ale i práva těch, v jejichž zájmu jsou tyto vztahy vytvářeny, a jim odpovídající povinnosti. Kolektivní pracovní právo představuje jednak soubor právních norem upravujících kolektivní pracovní vztahy, jednak soubor norem, které jsou výsledkem smluvně právních jednání uvedených subjektů kolektivních právních vztahů (především kolektivní smlouvy jakožto smlouvy normativní). Zastupitelskými orgány zaměstnanců jsou nejen odborové organizace, ale i rady zaměstnanců, které však podle naší platné právní úpravy nemají právní subjektivitu. Rozvoj tržních vztahů vnáší do pracovního práva nový důležitý fenomén. Vnitrostátní právo (nejen u nás, ale i v zahraničí) nezůstává u bilaterálního (dvojího) charakteru spočívajícího v kombinaci pracovního práva individuálního s pracovním právem kolektivním. K oběma těmto oblastem právních vztahů přistupuje další oblast práva rezultující z tripartitních dohod (státní zaměstnavatelé, odborové organizace zaměstnanců), a to na různých úrovních (celostátní, národní, profesní atp.). Tyto dohody představují v některých zemích specifické právní instrumenty pro zmíněné partnery, jinde mají morálně politický význam a jejich obsah musí být promítnut do právních norem a kolektivních smluv. Právě u nás nemají tripartitní dohody právní charakter a závazky v nich přijaté je nutno zakotvit v právních předpisech a kolektivních smlouvách, aby získaly právní závaznost Zaměstnanost Mezi pracovněprávní vztahy se zahrnují i vztahy, které pracovním poměrům, popř. ostatním individuálním pracovněprávním vztahům předcházejí, nebo jsou od nich odvozené, anebo je doplňují. Proto do pracovního práva zahrnujeme i právní vztahy vznikající při zabezpečování zaměstnanosti, zejména při realizaci práva občanů na práci a práva na zaměstnání. S tím souvisí i právní vztahy při zprostředkování zaměstnání, agenturní zaměstnávání občanů, hmotné zabezpečení občanů v nezaměstnanosti, dále při rekvalifikaci a konečně i pomoc občanům se zdravotním postižením při hledání zaměstnání a při jejich zaměstnávání. 2. Vznik a vývoj pracovního práva Pracovní právo lze považovat za novodobé odvětví práva. Jeho vznik nelze přesně určit, neboť se vyvíjelo postupně. Vztahy užívání pracovní síly jedné osoby jinou osobou neměly zprvu formu právních vztahů, jako tomu bylo ve společnosti prvobytně pospolné. V otrokářské společnosti se vznikem soukromého vlastnictví a tříd dochází k oddělení určitých skupin vlastníků otrokářů a nositelů pracovní síly otroků. Otrok byl však též výrobním prostředkem, proto nebylo třeba mezi otroky a otrokáři vytvářet zvláštní právní vztahy kromě vztahů vlastnických. Jen mezi svobodným obyvatelstvem docházelo k vytváření zvláštních vztahů. Např. římské právo je známo svou pracovní smlouvou locatio conductio operarum a smlouvou o dílo locatio conductio operis. Šlo o smlouvy v rámci práva soukromého. Také ve feudálním státě nebylo třeba ve větší míře zvláštních vztahů, neboť nositelé pracovní síly pracovali pro feudály na základě vztahů vlastnických a vrchnostensko-poddanských. Ovšem i ve feudálním státě existovalo svobodné APLIKOVANÉ PRÁVO 1/2006 7

4 městské obyvatelstvo zabývající se převážně řemesly a obchodem a v této sféře už docházelo k vytváření zvláštních vztahů při užívání pracovní síly. Řemeslníci se sdružovali v cechy, zaměstnávali tovaryše, vychovávali učně. Existovala i středověká smlouva služební (smlouva čelední a cechovní smlouva). Tyto zvláštní vztahy pro otrokářský a feudální řád atypické se stávají typickými s nástupem kapitalizmu. Podmínky pro jejich rozvoj přináší především formálně právní rovnost vlastníků výrobních prostředků a nositelů pracovní síly. S pracovní silou se zachází jako se zbožím a tento vztah je vztahem zbožně peněžním. V právní rovině se tyto vztahy vytvářejí jako vztahy právní na základě tzv. nájmu služeb či služební smlouvy, popř. jiných občanskoprávních smluv. Tyto zvláštní právní vztahy se v průběhu dalšího rozvoje ekonomiky rozvíjejí, zasahuje do nich sociální ochranné zákonodárství a závodní zastupitelstva. Jde o vztahy soukromoprávní, do nichž zasahuje právo veřejné. Nejčastějším právním vztahem spojení nositele pracovní síly s vlastníkem výrobních prostředků (tedy zaměstnance se zaměstnavatelem) byl a dosud je pracovní poměr. Jeho právní úprava se vyvíjela po dvou kolejích: úpravy v oblasti práva soukromého (nájem služeb, služební, pracovní smlouva) a úpravy v oblasti práva veřejného (ochranné sociální zákonodárství prostřednictvím veřejnoprávních zásahů, zvláštní úpravy pro státní zaměstnance). V nejjednodušším pojetí zahrnujeme pod pojem soukromé právo zpravidla ty právní úpravy, pro něž je charakteristická rovnost subjektů a autonomní metoda právní úpravy. Pod pojem veřejné právo zahrnujeme zpravidla ty právní úpravy, pro něž je charakteristická podřízenost subjektů právních vztahů a s tím spojená heterogenní metoda úpravy. Sledujeme-li vývojové tendence právní úpravy pracovních poměrů v posledních desetiletích v zemích s rozvinutým tržním hospodářstvím (např. Francie, Rakousko, SNR atp.), můžeme tyto tendence rozdělit zhruba do čtyř skupin: privatizace veřejnoprávních úprav, publicizace soukromoprávních úprav, rozvoj kolektivního pracovního práva, vzájemné přibližování pracovněprávních úprav členských zemí Evropské unie. Pod pojmem privatizace veřejnoprávních úprav pracovních poměrů lze chápat zejména rozšiřování smluvních prvků a odpoutávání právní úpravy od státní služby. Toto přibližování veřejnoprávních úprav se označuje jako změkčování veřejnoprávní úpravy právem soukromým. Pod pojmem publicizace soukromoprávních úprav se chápe ta skutečnost, že zaměstnanci v soukromém sektoru získávají právními úpravami a kolektivními smlouvami některé výhody příslušející zpravidla státním zaměstnancům. Kolektivní smlouvy a závodní zastupitelstva se podrobují rovněž právu veřejnému, i když kolektivní smlouvy a tripartitní dohody jsou formy autonomní právní úpravy. Jde o velice významnou vývojovou tendenci v právní úpravě pracovního poměru. Právní forma úpravy je smluvní, ale právní účinky mají povahu veřejnoprávní. K vzájemnému přibližování pracovněprávního zákonodárství vydává EU pro členské státy řadu směrnic, jejichž zásady jsou členské státy povinny zapracovat do svého právního řádu. Tak se dospívá k harmonizaci pracovněprávních 8 APLIKOVANÉ PRÁVO 1/2006

5 úprav v rámci EU. K souladu pracovněprávních úprav také působí úmluvy Mezinárodní organizace práce a dokumenty Rady Evropy. Pracovní právo se vzhledem ke shora uvedeným trendům a jejich realizaci emancipovalo z obecného práva občanského i z práva správního v autonomní odvětví, a to buď v koncepci práva pracovního nebo v širší koncepci práva sociálního (které zahrnuje jak pracovní právo, tak i právo sociálního zabezpečení). Pracovní právo tedy získalo střední postavení mezi právem soukromým a veřejným, není však podkategorií některého z nich, protože tvoří harmonický celek spolu s třetí důležitou oblastí, tj. s kolektivním pracovním právem. Tato oblast se často označuje jako autonomní, neboť normy nevyplývají z veřejné moci, ale jsou vytvářeny skupinami jednotlivců a zákon jim dává právní sílu. 3. Vznik a vývoj pracovního práva v našich zemích Pracovní právo je spíše novodobým odvětvím práva, jehož vznik lze sotva přesně určit. Proto pro počátky zákonodárství o práci je správnější používat pojmu pracovní zákonodárství. Podmínky pro vznik pracovního zákonodárství na našem dnešním území začaly vznikat na přelomu 18. a 19. století v důsledku rozvoje průmyslu, pro který byl charakteristický vznik živnostenských a průmyslových podniků a v nich používání práce dělníků svobodně disponujících se svou pracovní silou. V první polovině 19. stol. stát (tj. rakousko-uherská monarchie, jejíž součástí byly naše země) do procesu zaměstnávání dělníků nezasahoval. Pracovní smlouva, označovaná jako námezdní smlouva, byla upravena 26. hlavou obecného zákoníku občanského z r Vše záleželo na ujednání smluv smluvních stran. Dokonce podle trestního zákona bylo velmi přísně stíháno spolčování dělníků za účelem zlepšení jejich postavení nebo hromadné zastavení práce. Teprve r umožnila novelizace trestního zákona dělnické koalice. V druhé polovině 19. stol. se projevil určitý ústup od ryze liberálního pojetí zákonodárství o práci a stát pod tlakem dělnických bojů za lepší pracovní podmínky přistoupil k tzv. ochrannému zákonodárství. Příkladem toho je např. císařský dekret týkající se ochrany práce dětí z r. 1842, dále horní zákon z r a živnostenský řád z r s řadou ustanovení o živnostenském pomocnictvu. Tento vývoj pokračoval i v druhé polovině 19. stol. a na počátku 20. stol. Můžeme zde zmínit např. zákon o zřizování živnostenských dozorců z r. 1883, dále novelu živnostenského řádu z r aj. Vydávání předpisů spadajících do ochranného zákonodárství bylo zaměřeno především na ochranu života a zdraví. Bylo však přerušeno vypuknutím první světové války. Pracovní zákonodárství v letech se stejně jako v období předcházejícím rozpadá do dvou základních skupin právních norem, které na sebe navazují a vzájemně se prolínají. Jde zejména o právní normy zahrnované do práva soukromého (zejména předpisy o nájmu pracovní síly, věkové hranice pro vstup do pracovního poměru, sjednávání pracovní smlouvy, její obsah atd.) a do práva veřejného (zejména bezpečnost a ochrana zdraví při práci, závodní zastupitelstva, služební poměry ve státní a veřejné správě). Zákonodárství po r těsně navazovalo na zákonodárství dob předchozích. Obecný občanský zákoník upravoval služební (námezdní) smlouvu a smlou- APLIKOVANÉ PRÁVO 1/2006 9

6 vu o dílo převážně dispozitivními ustanoveními, ponechávajícími co nejvíce smluvní volnosti smluvním stranám (prakticky zaměstnavateli, jehož podmínky byl dělník zpravidla nucen přijmout). Teprve třetí dílčí novela z r upravující smlouvu služební přinesla některá ustanovení kogentní povahy zaměřená na ochranu práv zaměstnanců. Větší ochranu zajišťoval stát těm kategoriím zaměstnanců, které měly větší význam pro jeho fungování (např. zákon o obecních pomocnících z r. 1910, o statkových úřednících z r. 1914, o služebním poměru státních úředníků a státních sluhů z r tzv. služební pragmatika). Nicméně je nutno konstatovat, že nově vytvořený stát po první světové válce přejímané pracovní zákonodárství upravoval a doplňoval. Poválečný rozvrat, bída a hlad působily k růstu uvolnění aktivity dělníků a k ústupkům státu v pracovním zákonodárství, což se projevilo vydáváním nových zákonů (např. zákon o osmihodinové pracovní době z r. 1918, o placené dovolené na zotavenou pro horníky z roku 1921 v rozsahu 5 10 dnů a z r pro ostatní zaměstnance v rozsahu 6 8 dnů, zákon o závodních výborech z r. 1921, zákony o podporách v nezaměstnanosti z r a další. Mezi shora uvedené zákony je nutno zařadit také nové znění 1164 o. z. o. stanovené zák. č. 497/1920 Sb. zák. a nař. Ten vložil do občanského zákoníku tzv. donucovací předpisy, podle nichž práva zaměstnancova plynoucí z ustanovení dvacáté šesté hlavy nemohou být pracovní smlouvou ani zrušena, ani omezena. Tato publicizace soukromého práva vyústila v postupné odtržení práva pracovního od práva občanského a ve vytvoření samostatného právního odvětví. Uvedené právní úpravy nám umožňují přijmout závěr, že pracovní právo se stává samostatným odvětvím práva již ve 20. letech minulého století (obdobně P. Tröster: Postavení pracovního práva v právním systému České republiky pro koloquium právnických fakult v Praze a Bernu, Universita Bern, duben 1997). Ve třicátých létech docházelo ke zlepšování úpravy pracovních podmínek jen pro některé skupiny zaměstnanců (např. platový zákon pro státní zaměstnance z r. 1936). Vliv na vývoj pracovního zákonodárství a jeho uskutečňování měla světová hospodářská krize, která se po r rozrostla do katastrofálních rozměrů. Tzv. gentský systém, přenášející část nákladů na příspěvky v nezaměstnanosti na odbory, nebyl dostatečně efektivní. Určitý vliv zde měla i hrozba druhé světové války po nástupu fašismu v Německu v r V letech fašistické okupace našich zemí ( ) bylo ponecháno v platnosti dosavadní pracovní zákonodárství a provedeny některé menší úpravy pracovních podmínek. Byla však do něj vnesena fašistická opatření, např. nucená práce, diskriminace v zaměstnání spojená s persekucí a likvidováním některých skupin obyvatelstva (komunisté, Židé, Romové), nucené sjednocení odborových organizací v tzv. Národní odborovou ústřednu (NOÚZ) atp. Sociální fondy byly vydrancovány. 4. Příprava zákoníku práce Po osvobození našich zemí od fašistické okupace byly předpisy z doby okupace zrušeny. Ostatní pracovní zákonodárství bylo ponecháno v platnosti s výjimkou těch ustanovení, které byly v rozporu s platnou ústavou a jejími principy. 10 APLIKOVANÉ PRÁVO 1/2006

7 Tehdejší pracovněprávní zákonodárství bylo na některých úsecích poměrně rozvinuté, ale výhodné pro některé skupiny pracujících, např. pro státní zaměstnance, soukromé úředníky, redaktory atp. I když v té době byla politicky i ekonomicky velice těžká situace (nedostatek potravin lístkový přídělový systém, návrat pracovníků z nucených prací a hlavně válkou zničené hospodářství), bylo vydáno několik důležitých zákonů. Byl přijat např. dekret o závodních a podnikových radách, zákon o jednotné odborové organizaci, zákon o dovolené na zotavenou, zákon o úpravě pracovní doby v hornictví, zákon o úpravě pracovní doby v pekárnách, vyhláška o úpravě učebního poměru aj. Po únoru 1948, kdy byla nastolena totalitní vláda, se mimo jiné pociťovala potřeba změn v právním řádu ČSSR. Usnesení ÚV KSČ nazvané K dalšímu upevňování socialistické zákonnosti a zlidovění soudnictví ze dne 8. prosince 1960 vytyčilo úkol přebudovat náš právní řád v souladu s novou ústavou. Vedle zákoníků občanského práva, hospodářského práva, zahraničního obchodu a mezinárodního práva soukromého a procesního bylo uloženo připravit i zákoník práce. Provedením tohoto úkolu byla pověřena Ustřední rada odborů, neboť tehdy neexistovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ústřední rada odborů měla dobře odborníky vybavený právní a legislativní odbor. K přípravě zákoníku práce byly ustaveny odborné komise, pro práci v nich byli uvolněni i vynikající soudci a odborníci z praxe. Jako základní prameny komise braly v úvahu především úmluvy Mezinárodní organizace práce, kterých bylo od roku 1919 do roku 1966 přijato celkem 126, doporučení, jichž bylo v té době přijato 127, a další mezinárodní dokumenty. Tyto mezinárodní prameny směřovaly k zabezpečení lidských práv, zejména práv sociálních, která se realizují v pracovním procesu také tím, že zaručují minimální standardy pro úpravu pracovních a sociálních podmínek. Komise braly v úvahu i pracovněprávní úpravy jiných zemí, hlavně socialistických. Seznamovaly se však i s koncepcemi pracovních poměrů jiných zemí, kterým věnovali pozornost vědci v Německu, ve Francii, v Belgii a Holandsku od třícátých do sedmdesátých let. Je proto nutno považovat za lživé a urážlivé tvrzení některých mladších právníků, zejména civilistů, brojících proti kodifikaci pracovního práva vůbec, že náš zákoník práce vznikl tak, že se opsal sovětský zákoník práce. Někteří z nich projevují hluboké neznalosti vývoje pracovního práva v zahraničí. Neberou v úvahu, že první ruský zákoník, kterému vtiskl zvláštní charakter válečný komunismus, byl vydán v r Smluvní právo na práci se u práceschopných občanů chápalo jako pracovní povinnost. Byla to vlastně vojenská organizace práce. Tento stav byl změněn až zavedením nové hospodářské politiky. Odrazem těchto změn je zákoník práce RSFSR z r. 1922, útlá knížečka, na kterou navazovala řada zákonů a nařízení regulujících jak pracovní smlouvu, tak i pracovní podmínky různých kategorií pracovníků. Teprve v r byla vydána nová úprava Základy zákonodárství Svazu SSR a svazových republik o práci, a to už byl náš zákoník práce dávno přijat. Pracovní právo lidově demokratických zemí střední a východní Evropy se totiž nevyvíjelo stejně a rovnoměrně. V průmyslovém Československu a Polsku bylo v období mezi oběma světovými válkami již značně rozvinuté pracovní právo středoevropského typu (vycházející v obou zemích z rakouského, v části Polska však též z německého práva). Pro přebudování pracovního práva podle sovětského APLIKOVANÉ PRÁVO 1/

8 vzoru nebyly v poválečném období dány politické ani ekonomické předpoklady, takže v obou zemích byla zvolena vlastní cesta postupných přeměn s konečným časově vzdálenějším cílem kodifikace. Je samozřejmé, že obdobné rysy tehdejšího společenského a ekonomického řádu se v těchto přeměnách pracovněprávních úprav odrazily. Naproti tomu např. v Bulharsku, Rumunsku a Albánii bylo pracovní zákonodárství na nízké úrovni, takže již na počátku padesátých let bylo možno převzít zákoník práce Ruské federace z r Bulharský zákoník práce byl přijat v r. 1951, rumunský a albánský v r Autorka této stati patří již k posledním autorům zákoníku práce a považuje za svou povinnost zastat se těch kolegů, kteří už mezi námi nejsou a kteří pracovali na zákoníku práce s nadšením a houževnatostí a plně přitom využívali svou vysokou kvalifikaci. Začátkem roku 1963 byl návrh zákoníku práce předložen k veřejné diskusi. Této diskuse se zúčastnil asi 1 milion pracujících a bylo podáno téměř připomínek. Poté byla připravena definitivní osnova zákoníku, který měl být vydán v r S ohledem na připravovanou reformu řízení národního hospodářství bylo jeho vydání odloženo a byl ve Sbírce publikován až v r pod č. 65. Zcela nepravdivé je tvrzení některých civilistů, že zákoník práce byl jako samostatný a komplexní úplně oddělen od občanského práva podle sovětského vzoru. Je obecně známo, že vydání zákoníku práce bylo součástí celkové přestavby právního řádu. V rámci této přestavby byl občanský zákoník pojat úzce a vedle něj byly vydány další zákoníky a zákony (hospodářského práva, mezinárodního obchodu, mezinárodního práva soukromého a procesního). Zákoník práce byl vydán jako poslední z nich. Příprava zákoníku práce trvala řadu let. V tomto mezidobí bylo vydáno několik zákonů upravujících dílčí problematiku (např. náhradu škody v pracovněprávních vztazích, dovolenou na zotavenou aj.). Tyto právní úpravy pokrývaly větší část pracovního práva. Zůstávaly však v platnosti rozdílné právní úpravy, které se týkaly vzniku, změny a zániku pracovního poměru. Sjednocení těchto úprav bylo dosaženo až zákoníkem práce. Zákoník práce byl oproti předchozí více než stopadesátileté tradici koncipován jako kodex samostatné povahy. Právní úprava byla na tehdejší dobu na relativně vysoké úrovni, měla jednotnou ucelenou koncepci a garantovala zaměstnancům odpovídající pracovní podmínky a zároveň jim poskytovala dostatečnou ochranu. Je možné tvrdit, že odpovídala po formální stránce mezinárodním požadavkům, například mezinárodním standardům. Typickými rysy zákoníku práce byly: jednotnost, komplexnost, kogentnost a osamostatnění právní úpravy. Jednotnost právní úpravy spočívala v tom, že se vztahoval na všechny zaměstnance bez rozdílu, zda šlo o zaměstnance národních podniků nebo úřadů, ústavů atp. Zaměstnávání mezi občany bylo přípustné jen k výkonu osobních služeb, a to formou pracovního poměru. Některá ustanovení byla vztažena i na členy jednotných zemědělských a výrobních družstev. Diferenciace v právní úpravě byla dovolena jen tam, kde to vyžadovaly zvláštní podmínky práce (např. jmenování vedoucích pracovníků, určité odlišnosti při zaměstnávání domáckých pracovníků a zejména odchylky u zaměstnávání jedné fyzické osoby jinou fyzickou osobou k výkonu osobních služeb). Tento sjednocovací trend byl zdůvodňován typem hospodářského a společenského systému, stejným vztahem všech občanů k výrobním prostředkům 12 APLIKOVANÉ PRÁVO 1/2006

9 a tudíž možností v podstatě obdobného postavení v pracovním procesu. Tyto trendy vedly nejen ke sjednocování, ale i k odstraňování většiny preferencí v pracovním právu a tak k nivelizaci v pracovních podmínkách i ve mzdách. To způsobovalo nedostatek stimulů k práci, ztrátu aktivity a iniciativy pracovníků, zaostávání v oborech vědy a techniky, korupci a jiné společenské neduhy. Je vlastně paradoxem, že zákoník práce, který byl v podstatě zdařilým kodifikačním dílem a měl jasnou a ucelenou koncepci, se nikdy nemohl stát účinným nástrojem k upevňování pracovní kázně a rozvíjení iniciativy pracovníků. Řada novel zákoníku práce, které si vždy kladly za cíl zkvalitnit pracovněprávní úpravu; vyzněly v podstatě ve svém účinku naprázdno. Soustředily svou pozornost na odstranění určitých nejpalčivějších nedostatků; např. v určitém období byl akcentován boj proti neodůvodněné absenci a fluktuaci, jindy šlo o posílení mobility pracovních sil, která však byla brzděna administrativními opatřeními atp. Zákoník práce upravil téměř všechny otázky pracovněprávních vztahů vyčerpávajícím způsobem. Zvláštním předpisům a prováděcím předpisům byla ponechána úprava těch základních otázek, u nichž se očekávaly častější změny, např. usměrňování pohybu pracovních sil, některé mzdové otázky atp. Z mnoha zastaralých a roztříštěných a někdy i těžko dosažitelných předpisů byla vytvořena úprava, která odpovídala tehdejším společenskoekonomickým podmínkám. Jejím charakteristickým rysem byla tedy její komplexnost. Dalším charakteristickým rysem zákoníku práce byla kogentnost právní úpravy. Zákoník práce obsahoval převážně kogentní normy nedovolující odchylky ani ve prospěch, ani v neprospěch účastníků pracovněprávních vztahů. Pracovní smlouvy a kolektivní smlouvy měly velice omezený prostor pro svá ujednání. I přes původní záměry právní úpravu sjednotit a zjednodušit si kogentnost vynutila růst počtu pracovněprávních předpisů nižšího řádu i jiných nástrojů řízení národního hospodářství. Byl to důsledek direktivně detailního systému řízení národního hospodářství i pracovních procesů. Tím se stále více zužoval prostor pro iniciativu vedoucích pracovníků a nebylo možné řešení situací podle místních podmínek. Dodržování právních ustanovení se dělo často pouze formálně a tak se oslabovala účinnost práva. V důsledku vydávání samostatných zákoníků odtržených od občanského zákoníku (hospodářský zákoník, zákoník zahraničního obchodu, zákoník o mezinárodním právu soukromém a procesním) se zákoník práce a tudíž pracovní právo také OSAMOSTATNILO od právních odvětví, v jejichž lůně původně vznikalo, tj. od práva občanského a práva správního. V zákoníku práce byly upraveny i obecné otázky, např. právní subjektivita, právní úkony, neplatnost, zánik práv a povinností z pracovněprávních vztahů aj. Tato konstrukce vyžadovala vyloučení subsidiární působnosti jiných právních odvětví (s výjimkou práva ústavního). 5. Zákoník práce a jeho změny po r Ačkoliv zákoník práce byl i za totalitní éry několikráte novelizován se snahou dosáhnout pružnější úpravy s ohledem na určité strukturální změny v národním hospodářství, koncepce zákoníku práce byla prolomena změnami přijímanými až po r. 1989, tedy poté, co náš stát ztratil svůj totalitní charakter. Kromě postupného nepříliš rychlého uvolňování kogentnosti zákoníku práce je nejtypičtějším rysem pracovního zákonodárství po r připuštění zaměstnávání občanů APLIKOVANÉ PRÁVO 1/

10 fyzickými osobami v rámci soukromého podnikání. Je to zásadní změna, neboť za totalitního režimu bylo v podstatě soukromé podnikání vyloučeno a soukromý podnikatel nepřicházel v úvahu. Nepatrnou výjimku představovala možnost, aby občan zaměstnával jiného občana k výkonu osobních služeb (pomoc v domácnosti, ošetřování nemocného nebo dětí), nikoliv zaměstnávání k výdělečné činnosti, která ostatně byla v té době téměř vyloučena. Určité poskytování služeb občanům bylo povoleno až v osmdesátých letech na základě povolení národního výboru, ale jen za pomoci rodinných příslušníků. Teprve podle nařízení vlády č. 1/1988 Sb. bylo možno přizvat k výdělečné činnosti důchodce nebo pracovníky mimo hlavní zaměstnání. Daňová politika státu však byla tomuto podnikání značně nepříznivá, takže k zásadnímu rozvoji podnikatelské iniciativy nemohlo dojít. Nutno poznamenat, že politika tehdejší NDR a Maďarska byla pro soukromé malopodnikatele vstřícnější. Po r dochází tedy vlivem politické a společenské situace k postupnému přizpůsobování právní úpravy potřebám tržního hospodářství, soukromého podnikání a tím ke vzniku nových právních forem zaměstnavatelů, zejména fyzických osob a obchodních společností. Změny hospodářského zákoníku z r umožnily společné podnikání fyzických osob v rámci obchodních společností. Podnikatelé mohou získávat majetek a zaměstnávat neomezený počet zaměstnanců. Ústavním zákonem č. 100/1990 Sb. je zakotven jednotný systém vlastnictví a všem vlastníkům zajištěno stejné postavení a stejná ochrana. Vydáním Listiny základních práv a svobod je každému garantováno právo na svobodnou volbu povolání, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost, a občanům právo na hmotné zajištění v přiměřeném rozsahu, pokud nemohou bez své viny získávat prostředky pro své životní potřeby prací. K zásadním změnám dochází v zákoníku práce. Jde zejména o omezení působnosti státu do pracovněprávních vztahů. Odstranění rozdílů v právní úpravě mezi různými formami zaměstnavatelů, zaměstnavateli právnickými a fyzickými osobami, je provedeno novelou zákoníku práce. č. 74/1994 Sb. Z režimu zákoníku práce se vydělila oblast odměňování a ve zvláštních zákonech byly zakotveny odlišnosti odměňování v podnikatelské sféře a v rozpočtových a dalších organizacích. Zvláštním zákonem byly též upraveny cestovní náhrady. Do pracovního práva se vrátily pojmy zaměstnanec a zaměstnavatel, které byly v totalitní sféře nahrazeny pojmy pracovník a organizace, čímž se pracovnímu právu vrátil jeho charakteristický rys, že upravuje vztahy, k nimž dochází při výkonu závislé práce. Novela zákoníku práce č. 3/1991 Sb. vytvořila větší prostor pro kolektivní vyjednávání. V oblasti kolektivního pracovního práva Listina základních práv a svobod zakotvuje právo každého svobodně se sdružovat na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů. Zák. č. 120/1990 Sb. zabezpečuje odborovým organizacím pluralitu v jejich působení a upravil jejich vztahy k zaměstnavatelům. Vznik odborových organizací a vymezení jejich působnosti je upraveno zák. č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Ke vzniku odborové organizace není třeba souhlasu státního orgánu. Nový systém řízení zaměstnanosti a vytvoření předpokladů pro vznik trhu práce spolu se zákonnými předpoklady úpravy pro hmotné zabezpečení fyzických osob v případě nezaměstnanosti upravily zákony č. 1/1991 Sb. a č. 9/1991 Sb. Tyto zákony byly již nahrazeny novou právní úpravou, a to zák. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. 14 APLIKOVANÉ PRÁVO 1/2006

11 6. Boj o novou kodifikaci pracovního práva (nový zákoník práce) Právní úprava obsažená v zákoníku práce a některých dalších zákonech, které jsou ve větším nebo menším vztahu k zákoníku práce, v podstatě odpovídá základním požadavkům kladeným na pracovněprávní úpravu v daném období vývoje ekonomiky a společnosti. Vyhovuje mezinárodním standardům daným zejména dokumenty OSN, úmluvami Mezinárodní organizace práce, Rady Evropy i právu evropských Společenství. Odpovídá základnímu účelu pracovního práva, kterým je vytvořit právní rámec pro výkon závislé (podřízené) práce zaměstnancem pro zaměstnavatele za odměnu při záruce odpovídajícího právního postavení zaměstnance a podmínek pro výkon jeho práce. Nicméně je pochopitelné, že každá právní norma po tak dlouhé době své platnosti a aplikace vyžaduje určité zdokonalení. Tato potřeba se ovšem u zákoníku práce tolikrát novelizovaného, jehož obsah byl harmonizován s pracovním právem Evopské unie, nejevila nikterak naléhavá. Otázka nové pracovněprávní úpravy byla nastolena vědci z oboru občanského práva ne v zájmu zdokonalení pracovněprávní úpravy, ale v souvislosti s rekodifikací občanského práva. Teoretici z oboru občanského práva v zajetí představ o dělení práva na právo soukromé a veřejné, v právní praxi včetně praxe legislativní už překonaných, se rozhodli vzkřísit pojetí soukromého práva v nejširším rozsahu a vytvořit nový občanský zákoník všeobjímající a vše zahrnující, včetně určité části pracovního práva. Tito teoretici nenavrhovali vydat nový zákoník práce, ale naopak stávající zákoník práce zrušit a část týkající se pracovní smlouvy zařadit do připravovaného občanského zákoníku a zbývající část týkající se pracovních podmínek a kolektivních pracovněprávních vztahů upravit zvláštními zákony. Z důvodů ryze formálních, ve snaze obnovit po letech tzv. jednotu soukromého práva, navrhovali rozparcelovat a zrušit v podstatě vyhovující zákoník práce a vrátit se k roztříštěné a nepřehledné právní úpravě, která byla zákoníkem práce před více než 40 lety odstraněna. Tyto snahy měly podporu na Ministerstvu spravedlnosti a pasivně byly přijímány i částí pracovníků Ministerstva práce a sociálních věcí. Záměr zrušit zákoník práce způsobil zděšení v řadách teoretických pracovníků z oboru pracovního práva, ale i všech právníků i dalších pracovníků a odborových funkcionářů, kteří se v praxi pracovním právem zabývají. Vznikl boj za zachování zákoníku práce buď ve staré zdokonalené podobě, anebo za zcela nový zákoník práce. Záměr civilistů zrušit zákoník práce odmítli téměř všichni teoretičtí pracovníci i pracovníci z praxe v oboru pracovního práva, svůj odpor vyjádřili buď v tisku, či na různých zasedáních. Uvedený záměr odmítla i Českomoravská komora odborových svazů, Konfederace umění a kultury, Unie zaměstnavatelských svazů a Svaz průmyslu a dopravy. K tomuto problému se konala řada zasedání, odborný a odborový tisk přinesl řadu článků, stanovisek a výzev požadujících zachování kodifikace pracovního práva. Komise pracovního práva Jednoty právníků, Společnost pro pracovní právo a sociální zabezpečení, redakční rada časopisu Právo a zaměstnání, účastníci Teoretické konference ve spolupráci právnických fakult a Ústavu státu a práva AV ČR, Masarykova dělnická akademie, odborové orgány, zejména účast- APLIKOVANÉ PRÁVO 1/

12 níci různých seminářů a zasedání a řada odborníků v kolektivech i jednotlivě se v tisku vyslovila pro zachování formy kodexu pracovního práva. Lze konstatovat, že všichni, kteří pracují s pracovním právem v aplikační praxi, nebo ve výuce anebo ve vědecké práci, se zcela jednotně postavili za zachování zákoníku práce. Návrh civilistů odmítli jako neš tastný a nevyhovující, který by přinesl nepřehlednost, roztříštěnost a tudíž i obtížnější aplikovatelnost právní úpravy. V požadavcích za zachování kodifikace pracovního práva bylo zdůrazňováno, že zrušení zákoníku práce prosazuje několik teoretiků občanského práva, kteří ani pracovní právo neznají a jejichž jediným argumentem je uměle a násilně oddělit právo soukromé od veřejného. Ti, kdož s pracovním právem pracují, poukazovali na to, že negativní dopad zamýšlené úpravy může podcenit jen teoretik zcela odtržený od praktického života. Pravdu měly ty kritické hlasy, které považovaly záměr civilistů z hlediska sociální užitečnosti nejen za bezcenný, ale dokonce za škodlivý, neboť se myšlenkově vracel do minulého století a nebral v úvahu ucelenost, kompaktnost a rozsah pracovního práva, které pouze v zájmu jakési teoretické vize hodlali rozparcelovat. Zrušení zákoníku práce by bylo teoretickým zásahem po určitém uspořádání právních norem, ale pod touto rouškou by byla právní úprava vrácena do období raného kapitalismu, pracovní síla postavena na roveň všem druhúm zboží a pracovní právo zbavováno jeho ochranného charakteru. To by ostatně bylo dnes v rozporu s komunitárním právem Evropské unie a s mezinárodními úmluvami. Období nejistoty, zda obstojí v našem právním řádu forma zákoníku práce, trvalo dosti dlouho. Nakonec vláda uznala opodstatněnost formy zákoníku práce a uložila ministrovi práce a sociálních věcí připravit nový zákoník práce. Práce na přípravě nového zákoníku práce byly založeny expertní skupinou, která byla při Ministerstvu práce a sociálních věcí zřízena v r. 2002, i když nelze přehlédnout, že v té či oné podobě se o přípravě nového zákoníku práce jednalo již v r Nový zákoník práce měl být připraven tak, aby navazoval na nový občanský zákoník. Vypracování nového občanského zákoníku se však neustále opožďovalo, takže vláda v dubnu 2004 rozhodla připravit nový zákoník práce tak, aby jeho účinnost nastala v r To se jen nepatrně opozdilo, účinnost bude mít zákoník práce od 1. ledna Příprava nového zákoníku práce byla složitá, neboť cílem bylo docílit co nejvyšší míry liberalizace v pracovněprávních vztazích, ale přitom zachovat dosaženou úroveň ochrany práv zaměstnanců a sociálních standardů. K tomu ještě přistupovaly požadavky vědeckých pracovníků z oboru občanského práva neustále kritizujících úkol připravit zákoník práce a nikoliv jej zrušit a rozparcelovat do více právních norem. Tyto kritické hlasy neustaly ani po vládním schválení úkolu připravit zákoník práce a dokonce ani po několikaleté přípravě nového zákoníku práce a zesílily po jeho předložení zákonodárným orgánům. Je politováníhodné, že kritiky a zpochybňování návrhu zákoníku práce ať už z neznalosti, či úmyslně přinášejí nepravdivé až lživé údaje a stanoviska. Např. v Lidových novinách ze ve sloupku pod názvem: Komu se líbí zarudlý zákoník práce? se psalo, že novela zákoníku práce je paskvil, který nikdy neměl být schválen Patrně návrh nového zákoníku práce v redakci neviděli, protože by museli poznat, že nejde o novelu zákoníku práce, ale o nový zákoník práce. 16 APLIKOVANÉ PRÁVO 1/2006

13 Lidové noviny (ročník XVIII, č. 243) uveřejnily také článek pod názvem Zákoník práce? Prostor pro silná slova politiků. Autor tohoto článku se jeví jako zarputilý zastánce soukromého práva, ale jako neznalý práva pracovního zejména v mezinárodním kontextu a tento omezený obzor ho dovedl k tomu, že se v citovaném článku rozhořčuje nad návrhem zákoníku práce jako samostatného zákona a vyslovuje návrh, aby se zrušil pojem zákoník a používal se jen pojem zákon, neboť zákoník předpokládá komplexní úpravu, která vybočuje ze soukromého práva. Takový návrh je dokladem, že autor se pohybuje jen ve svém oboru civilistiky a nezná ani zahraniční právní koncepce, historii vývoje a zahraniční názvosloví tam, kde se z oboru ryzí civilistiky vybočuje. Pojem kodex práce je přece vžitý i v jiných zemích (např. kromě zemí bývalého tzv. socialistického bloku i ve Francii a Španělsku) a dokonce Mezinárodní organizace práce vydala zákoník práce, který sice není právně závazný, ale má hodnotu doporučujícího dokumentu. Další podobnou analýzu, která svědčí o neznalosti zahraničněprávních úprav a jejich vývoji, přinesly Lidové noviny Objevil se zde názor, že nový zákoník práce si zachoval marxleninský charakter, bolševický poeta by byl překvapen, jak pevné jsou ideje sovětismu v demokratickém Česku v integrující se Evropě. Tyto závěry opírá autor o to, že nový zákoník práce je samostatný a komplexní. Podle něj nikde nexistuje takový zákoník, jako se připravuje u nás. To vše se dovozuje z toho, že pracovní právo si zachovává formu zákoníku, že zákoník práce nebyl zrušen a pracovní právo rozparcelováno do občanského zákoníku a dalších právních předpisů. A to vše ve jménu sjednocení soukromého práva, jak už o tom bylo shora pojednáno. Zákoník práce by měl tedy být v zájmu soukromého práva, jehož zákoník se delší dobu připravuje, rozmetán. K podpoře realizace svých představ používá autor celou řadu nepravd. Autor tvrdí, že žádného politika v kterékoliv zemi Evropské unie by nenapadlo zasadit se o takový kodex práce, který má platit u nás. Snad neví anebo zamlčuje, že asi před třemi lety byl takový kodex vydán na Slovensku. Asi také neví, že po sjednocení Německa bylo v čl. 30 smlouvy novému německému parlamentu uloženo připravit v době co nejkratší nový zákon o pracovní smlouvě (což má být svým obsahem zákoník práce). Od té doby bylo připraveno několik verzí návrhu, z nichž nejznámější je návrh tzv. profesorský, ale zatím žádný z návrhů nebyl pro odpor zaměstnavatelů přijat. Tyto návrhy mají obdobný, i když stručnější obsah jako český zákoník práce. Při posuzování zahraniční úpravy pracovního práva je třeba vzít v úvahu, že ty země, které mají občanské zákoníky z konce 19. nebo počátku 20. století, mají pracovní smlouvu jako nájem služeb, nebo služební smlouvu zakotvenou v občanském zákoníku, neboť v té době se na pracovní sílu pohlíželo jako na jakékoliv jiné zboží. Tak např. ve francouzském občanském zákoníku z r je pracovní smlouva jako nájem lidí práce zařazena mezi kapitoly o najímání věcí a zvířat. I když v pozdější legislativě vazba na občanský zákoník v podstatě zůstala, byla základní úprava pracovní smlouvy doplňována speciálními zákony o pracovní smlouvě, jimiž byla jednak poskytnuta ochrana při přijímání a propouštění, dále stanovena pravidla pro poskytování mzdy a rozlišeny kategorie zaměstnanců na dělníky a ostatní a upravena další problematika pracovních podmínek. Značné množství předpisů pracovního práva v některých zemích vedlo ke snahám o jejich kodifikaci. Zákoníky práce shrnující a systematicky třídící platné pracovní právo byly však APLIKOVANÉ PRÁVO 1/

14 vydány pouze ve Francii (1910) a ve Španělsku (1926). Obsáhlé speciální zákony o pracovní smlouvě, které prakticky upravují individuální pracovněprávní vztahy (mají obsah jako náš zákoník práce), byly vydány např. v Belgii, Portugalsku a Švýcarsku. Nelze přehlédnout, že v uvedených zemích hrají významnou úlohu kolektivní smlouvy. V této souvislosti se nabízí otázka, nakolik lze v současné době vystačit s tříděním práva na právo soukromé a veřejné. Vznik a vývoj nového specifického práva Evropské unie vede k závěrům, že dělení práva na soukromé a veřejné se stává určitým anachronismem a zůstává mu význam toliko právně teoretický a didaktický. Evropské právo se dnes řídí jinými principy (např. právo priority neboli přednosti před vnitrostátním právem, právo subsidiarity, tedy úpravou toho, co není ve vnitrostátních předpisech upraveno atp.). Veřejným právem nebyla tak silně dotčena žádná jiná soukromoprávní smlouva jako pracovní smlouva. Omezování jejího významu ochranným zákonodárstvím a kolektivními smlouvami již v prvé polovině minulého století vedlo k hledání různých teorií a zejména vědci němečtí a rakouskouherští stavěli do popředí pracovní poměr, kterýžto pojem je pak častěji používán i v pracovním zákonodárství. Pracovní poměr, který je ovšem jen základem individuálního pracovního práva, překračuje dnes široce svým obsahem svůj smluvní základ zejména v tom směru, že má zároveň charakteristický rys, jímž je pořízenost a nadřízenost při jeho realizaci, má i osobněprávní povahu, neboť se v něm realizuje celá řada základních sociálních práv, a zároveň má zpravidla i kolektivní prvky, které ho mohou za určitých okolností přibližovat společenským pracovním poměrům v právním pojetí. Z toho plyne, že soukromoprávní charakter má pracovní smlouva jen při uzavírání pracovní smlouvy, kdy ji dva právně rovné subjekty spolu uzavírají a sjednávají tak pracovní poměr. Pak však dochází k výraznému posunu, neboť pracovní poměr má mnohem širší obsah než odpovídá obsahu pracovní smlouvy. Její účastníci se dostávají do jiného postavení, od uzavření pracovní smlouvy a vzniku pracovního poměru už si subjekty nejsou zcela rovné ve svých právech a povinnostech. Dostávají se do pozice podřízeného a nadřízeného s ohledem na organizační uspořádání zaměstnávajícího subjektu. Zaměstnavatel určuje začátek a konec pracovní doby, stanoví rozvrh pracovních směn, určuje nástup dovolené, dává příkazy a pokyny týkající se sjednaného druhu práce atp. Kromě toho jsou oba subjekty vázány vnějšími i vnitřními právními předpisy, platnými v té době. Sem patří především všechny obecně závazné právní předpisy, jakož i pracovní řád, vnitřní předpisy, kolektivní smlouvy atp. Kolektivní smlouvy ve své normativní části stanoví normy upravující obsah pracovního poměru, pracovní a mzdové podmínky mezi zúčastněnými zaměstnavateli a jejich zaměstnanci. Tyto skutečnosti vedly ve všech moderních evropských státech k vytvoření samostatného právního odvětví označovaného jako pracovní právo. Pracovní právo je ve spojení s právem sociálního zabezpečení chápáno jako sociální právo. Experti z Mezinárodního úřadu práce se divili snahám některých českých civilistů docílit zrušení zákoníku práce, tj. opustit formu, která se u nás vžila a má své přednosti, zejména když zachování zákoníku práce požadují shodně zástupci zaměstnanců i zaměstnavatelů, tj. především těch, kdo právní úpravu aplikují a ptají se, proč by u nás měla být přijata právní úprava vycházející z podmínek konce 19. století. 18 APLIKOVANÉ PRÁVO 1/2006

15 Je zřejmé, že ani současný zákoník práce ani nový zákoník práce nejsou sovětského střihu ani pracovním právem podle stalinistů, jak se je někteří autoři snažili ostouzet. Oba jsou plně v souladu s požadavky pracovního práva Evropské unie a mezinárodních úmluv. Nový zákoník práce má vazbu na občanský zákoník v tom směru, že mají platit všeobecná ustanovení občanského zákoníku, na které zákoník práce odkazuje (princip delegace). Zavést princip podpůrné platnosti občanského zákoníku nebyl možný, neboť nový občanský zákoník se teprve připravuje. Za zmínku také stojí představy ve zmíněném článku, kde se tvrdí: Spor o samostatný zákoník práce se vydává za předmět sporu demokratické levice a pravice. Tak tomu ale není. Jde o konflikt demokratického právního myšlení, totalitních a demokratických přístupů k právu vůbec. Samostatnost zákoníku práce má s pravicí a levicí společného asi tolik jako otázka, zda pěstovat v Krkonoších kukuřici Každý, kdo sleduje naši politickou scénu, zjistil, že autor tohoto článku nemá pravdu, neboť z vydání nového zákoníku práce se, bohužel, stalo politikum. Z denního tisku mohl čtenář zjistit, že to byla Špidlova vláda, která uznala nutnost zachovat pracovnímu právu formu zákoníku práce a byla to Paroubkova vláda, která těsně před volbami zákoník práce po zamítnutí Senátem předložila znovu Parlamentu, který jej schválil. A byli to funkcionáři některých stran, kteří vyhrožovali a snad dosud vyhrožují, že přijatý zákoník práce pošlou k ledu, že tedy nenabude účinnosti. Výhrady k návrhu nového zákoníku práce vznášeli zaměstnavatelé, kteří se sice původně vyslovovali pro kodifikaci pracovního práva, v závěru se jim však zákoník práce jevil jako příliš ochranářský a málo liberální. Vytýkali mu, že jednostranně zvýhodňuje pozici odborů a narušuje tak potřebnou rovnost sociálních partnerů, zaměstnancům ztěžuje možnost získat práci, pokud ji ztratí a zaměstnavatelům prodražuje podnikání. Zákoník práce byl též zamítnut Senátem a poté jej odmítl podepsat i prezident republiky, který zákoníku vytýkal, že je nemoderní, není dostatečně liberální, posiluje nerovnost mezi zaměstnavateli a zaměstnanci ve prospěch zaměstnanců. Zákoník podle prezidenta republiky není konsenzem obou sociálních partnerů ani konsenzem obou parlamentních komor. Je zřejmé, že odpor civilistů k zákoníku práce se promítl ve valné míře i do politických šarvátek. Nicméně byl zákoník práce ve vypjaté předvolební atmosféře na poslední chvíli opět schválen Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR dne 23. května Lze předpokládat, že výhrůžka poslat nový zákoník práce k ledu měla předvolební charakter a není míněna zcela vážně a při současném rozložení slil v Parlamentu ji sotva lze uskutečnit. Vždyť při zrušení nového zákoníku práce by zůstal platit zákoník práce současný, který ve srovnání se zákoníkem novým je méně liberální a má více nedostatků a mezer v právní úpravě, jakož i nemá potřebnou vazbu na občanský zákoník. Jistě lze i novému zákoníku práce jakožto každému lidskému výtvoru vytknout některé nedostatky. Lze např. dát za pravdu poslankyni ODS A. Páralové, že nový zákoník je složitější a obsažnější než zákoník dosavadní. To je ovšem pochopitelné, neboť celá řada obecných ustanovení řeší vazbu na občanský zákoník, tj. stanoví, která jednotlivá ustanovení občanského zákoníku platí na pracovněprávní vztahy a odchylky od nich. Dále je nutno vzít v úvahu, že se do nového zákoníku práce zapracovala problematika řešená dosud zvláštními zákony, APLIKOVANÉ PRÁVO 1/

16 např. problematika mezd a náhrad mezd, pracovní cesty a řada pravidel ze směrnic Evropské unie. Lze v něm jistě nalézt některé nedostatky, např. se domnívám, že měl s určitými výjimkami pamatovat na drobné podnikatele, nebo je sporné ustanovení o postavení odborových organizací při uzavírání kolektivních smluv. Jde-li však o tak zásadní a důležitý zákon v dynamickém právním odvětví, jímž je pracovní právo, lze některé drobné nedostatky odstranit malou novelizací. Nový zákoník práce je normou, která vychází jednak z osvědčených principů, které jsou upraveny v dosavadním zákoníku práce, přebírána jsou harmonizovaná ustanovení s ohledem na právo Evropských společenství v dosavadním zákoníku práce harmonizační novelizací již zakotvená a ustanovení odstraňující některé mezery, které se v aplikační praxi objevily. Nový zákoník práce plně odpovídá požadavkům směrnic Evropské unie, mezinárodním smlouvám i současným společenskoekonomickým podmínkám. Nový zákoník práce zrušil veliký počet novel i dalších prováděcích či souvisejících předpisů, zjednodušuje tedy po této stránce náš právní řád a je nutno na něj pohlížet jako na pozitivní přínos v našem zákonodárství, neboť zohledňuje specifika, jakož i sociální a ekonomické dopady pracovněprávních vztahů v dané historické epoše. Kdyby mu byla odepřena účinnost od tak, jak je v něm uvedena, bylo by to ke škodě našeho dalšího ekonomického a společenského rozvoje. 7. Hlavní změny, které přináší nový zákoník práce V novém zákoníku práce se uplatňují tyto základní koncepční změny: 1. Zákoník práce v nové úpravě pracovněprávních vztahů se přibližuje civilněprávní úpravě, neboť umožňuje aplikaci norem občanského zákoníku v případech, kdy to zákoník práce výslovně stanoví (princip delegace). Zákoník práce tak přímo určuje, která ustanovení dosavadního občanského zákoníku se použijí i pro pracovněprávní vztahy (např. otázky zastoupení, náležitosti právních úkonů aj.). Původní zákoník práce byl od občanského zákoníků zcela izolován (jako v době jeho přípravy i jiné zákoníky, např. hospodářský zákoník, zákoník zahraničního obchodu aj.) a použití některých norem občanského zákoníku bylo možné jen na principu analogie. 2. Zákoník práce vychází z ústavního principu vyjádřeného v čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a čl. 2 odst. 4 Ústavy ČR, že každý může činit, co není zákonem zakázáno a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. Zaměstnavatel a zaměstnanec tedy mohou zakládat vzájemná práva a povinnosti, ovšem v mezích ustanovení zákona. Nový zákoník práce tedy představuje oproti dosavadnímu zákoníku práce, který vycházel ze zásady že co není zákonem dovoleno, je zakázáno, větší liberalizaci v pracovněprávních vztazích tím, že posiluje princip smluvní volnosti účastníků pracovněprávních vztahů. Práva a povinnosti tedy budou moci být upraveny odchylně, pokud to zákoník práce nebo jiný právní předpis (např. Ústava ČR) výslovně nezakazuje, nebo pokud nejde o ustanovení, z jehož povahy vyplývá, že se od něj nelze odchýlit (srovnej 2 zákoníku). 20 APLIKOVANÉ PRÁVO 1/2006

17 3. Zákoník práce vymezuje pojem závislá práce. Za hlavní znaky výkonu závislé práce lze považovat: osobní a nezastupitelný výkon druhově sjednaných prací ve sjednaném místě, které vykonává fyzická osoba pro jinou fyzickou nebo právnickou osobu na základě smluvního vztahu, vztah nadřízenosti a podřízenosti mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, čili výkon práce podle pokynů zaměstnavatele a na jeho primární ekonomickou a právní odpovědnost, časové vymezení konání prací (zpravidla stanovením pracovní doby, která se střídá s dobou odpočinku), výkon práce je prováděn za mzdu, plat či odměnu, které vyjadřují cenu vykonávané práce, přičemž zákoník práce stanoví minimální mzdu, mezi fyzickými osobami a zaměstnavateli (fyzickými či právnickými osobami) vznikají na základě výše uvedených znaků pracovněprávní vztahy, a to na základě právních úkonů či právních událostí, s nimiž pracovněprávní předpisy tento vznik (či zánik) spojují. 4. Zákoník práce vymezuje v hlavě III. ( 13, 14, 15) základní zásady pracovněprávních vztahů, ke kterým je nutno přihlížet při aplikaci pracovněprávních předpisů. Tyto zásady mají značný, mimořádný význam, zejména vzhledem k liberalizaci pracovního práva. Proto je zde citujeme podle znění v zákoníku práce. Základní zásady stanovené v 13 zákoníku práce 1. Pracovněprávní vztahy mohou vzniknout jen se souhlasem fyzické osoby a zaměstnavatele. 2. Zaměstnavatel a) nesmí přenášet riziko z výkonu závislé práce na zaněstnance, b) musí zajistit rovné zacházení se zaměstnanci a dodržovat zákaz jakékoli diskriminace zaměstnanců, jakož i fyzických osob ucházejících se o zaměstnání, c) musí dodržovat zásadu poskytování stejné mzdy nebo platu a jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, popřípadě odměny za stejnou práci a za práci stejné hodnoty, d/) musí poskytovat zaměstnanci informace v pracovněprávních vztazích a zajišťovat projednání s ním, e) musí seznamovat zaměstnance s kolektivní smlouvou a vnitřními předpisy, f) nesmí zaměstnanci za porušení povinnosti vyplývající mu z pracovněprávního vztahu ukládat peněžní postihy ani je od něho požadovat; to se nevztahuje na škodu, za kterou zaměstnanec odpovídá, g) nesmí požadovat ani sjednat zajištění závazku v pracovněprávním vztahu, s výjimkou konkurenční doložky a srážek z příjmu z pracovněprávního vztahu, APLIKOVANÉ PRÁVO 1/

18 h) může dočasně přidělit zaměstnance k výkonu práce k jiné právnické nebo fyzické osobě jen podle 2 odst. 5, s výjimkou případů prohlubování nebo zvyšování kvalifikace u jiné právnické nebo fyzické osoby ( 230 odst. 5 a 231 odst. 3). 3. Zaměstnanec v pracovním poměru má právo na přidělování práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, s výjimkou kratší pracovní doby ( 8) nebo konta pracovní doby ( 86 a 87), jakož i na rozvržení pracovní doby před zahájením práce, není-li v zákoníku práce stanoveno jinak, v dalším pracovním poměru nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr u téhož zaměstnavatele nemůže vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny. 4. Zaměstnavatelé jsou povinni pečovat o vytváření a rozvíjení pracovněprávních vztahů v souladu se zákoníkem práce, s ostatními právními předpisy a s dobrými mravy. Základní zásady stanovené v 14 zákoníku práce 1. Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiného účastníka pracovněprávního vztahu a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. 2. Zaměstnavatel nesmí zaměstnance jakýmkoliv způsobem postihovat nebo znevýhodňovat proto, že se zákonným způsobem domáhá svých práv vyplývajících z pracovněprávních vztahů. 3. Zaměstnavatel je povinen projednat se zaměstnancem, nebo na jeho žádost s odborovou organizací nebo radou zaměstnanců anebo zástupcem pro oblast bezpečnosti a zdraví při práci stížnost zaměstnance na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů. Tím není dotčeno právo zaměstnance domáhat se svých práv u soudu. Poslední základní zásada stanovená zákoníkem práce pro oblast pracovněprávních vztahů se týká odborových organizací. V 15 zákoníku práce se zdůrazňuje oprávnění odborových organizací vystupovat v pracovněprávních vztazích, včetně kolektivního vyjednávání podle zákoníku práce, za podmínek stanovených zákonem nebo sjednaných v kolektivní smlouvě. 8. Kontrola a sankce za porušování pracovněprávních předpisů a řešení pracovních sporů Nemá jistě smysl polemizovat s názory lidí, kteří nemají ponětí o tom, jaké právní úpravy pracovněprávních vztahů vyžaduje Mezinárodní organizace práce, Evropská unie, Rada Evropy a jaké právní úpravy ke splnění těchto požadavků najdeme v zahraničí. Sejdeme se i s takovými představami i v tisku, že není třeba 22 APLIKOVANÉ PRÁVO 1/2006

19 striktního ochranářského zákona, ale že by postačila skutečně kontrolovatelná a vynutitelná pravidla zakotvená ve smlouvách, jak jsme se mohli dočíst v komentáři v Lidových novinách ze dne Autor tohoto článku by se asi chtěl vrátit do minulého století. Pravdu má ovšem v tom, že tlak na pracovní výkon a pružnost poroste s rostoucí silou nově rozvinutých, zejména asijských ekonomik, stejně jako různorodost a komplikovanost vztahů mezi pracovníkem a jeho zaměstnavatelem. To ovšem neznamená zbavovat se právní úpravy, ale zajistit, aby práva zaměstnanců a zaměstnavatelů byla dodržována. Je obecně známo, že dnes při pluralitě zaměstnavatelských subjektů se setkáváme s řadou jejich pochybení, ať již úmyslných či vyplývajících z neznalosti právních předpisů. Ostatně snahu obcházet pracovněprávní předpisy najdeme v totalitě i v demokracii, a to jak na straně zaměstnavatelů, tak i zaměstnanců. Pokud jde o porušování povinností vyplývajících pro zaměstnance z pracovního poměru (porušení pracovní kázně), stanoví zákoník práce celou řadu sankcí, které vůči němu může zaměstnavatel uplatnit. Jde například o ztrátu některého oprávnění, u kterého je řádné plnění pracovních povinností předpokladem jeho vzniku, dále o výpověď, okamžité zrušení pracovního poměru anebo náhradu škody, pokud ji zaměstnanec způsobil svým zaviněním. Dodržování pracovněprávních předpisů kontrolují úřady práce, Ministerstvo práce a sociálních věcí a v některých otázkách zaměstnávání cizinců také celní úřady ( 125, 141 zákona č. 435/2004 Sb. v platném znění). Nejvíce mohou v uvedené oblasti zapůsobit úřady práce, které kontrolují mimo jiné dodržování pracovněprávních předpisů u zaměstnavatelů s výjimkou bezpečnosti práce (např. bezpečné pracovní podmínky, pracovní doba toto přísluší inspektorátům práce), dodržování kolektivních smluv a vnitřních předpisů zaměstnavatele, ve kterých mohou být individuální nároky pro zaměstnance upraveny výhodněji. Zaměstnavatel může být za závažné porušení pracovněprávních předpisů postižen pokutou (fyzická osoba za přestupek až 1 mil. Kč a právnická osoba za správní delikt až 2 mil. Kč). Po nabytí účinnosti nového zákoníku práce se nebude již sledovat a stíhat tzv. švarcsystém. Zvláštní důležitost se přikládá dodržování práva na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP). Pramenem pro českou úpravu jsou direktivy Evropského společenství, zejména direktiva č. 89/391 EEC o provádění opatření ke zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci a všechny další směrnice z ní vycházející. Zákoník práce převzal dosavadní úpravu základních práv a povinností zaměstnanců a zaměstnavatelů harmonizovanou s právem Evropských společenství, včetně odpovědnosti zaměstnavatele při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a tam, kde bylo nutné, úpravu zpřesnil. Zákoník práce navrhl, aby byl spolu s ním předložen návrh speciálního zákona upravujícího další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy. Jde o to, že řešená problematika má vztah k technické a zdravotní bezpečnosti a s ohledem na evropskou legislativu podléhá častým změnám. Stát za účelem zvýšení ochrany života a zdraví zaměstnanců vykonává nad dodržováním stanovených povinností zaměstnavatelů i zaměstnanců státní odborný dozor prostřednictvím Státního APLIKOVANÉ PRÁVO 1/

20 úřadu inspekce práce a krajských inspektorátů inspekce práce, které mohou ukládat za porušování předpisů vysoké pokuty. Dalšími nositeli práv a povinností v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví jsou odborové orgány, které mají právo jako zástupci zaměstnanců účastnit se řešení otázek zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a vykonávat také kontrolu nad ní. Právo na účast při řešení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci má též zaměstnanci zvolený zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud u zaměstnavatele není odborová organizace. Ostatně odborová organizace, rada zaměstnanců nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci mají právo, aby byli vhodným způsobem informováni na všech pracovištích o činnosti zaměstnavatele a o obsahu a závěrech jednání s ním. Tyto informace jsou pak povinni sdělit ostatním zaměstnancům. Není-li u zaměstnavatele odborová organizace, mají právo na informace a projednání zaměstnanci přímo. Zákoník práce stanoví, o kterých záležitostech je zaměstnavatel povinen zaměstnance informovat, nebo které má s nimi projednat. Tuto povinnost nemají zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají méně než 10 zaměstnanců. K důvěře občanů v právo nestačí jen kvalitní zákony a kontrola jejich dodržování, ale reálná možnost zaměstnance, aby se svého práva rychle a lacino domohl. Tuto možnost mu současná situace v soudnictví neposkytuje. Spory trvají dlouho a pro zaměstnance nejsou nikterak laciné. Srovnáme-li řešení pracovních sporů v našich zemích za první republiky, vidíme veliký rozdíl v neprospěch současné situace. Tehdy byly zákonem č. 131/1931 Sb., o soudnictví ve sporech z poměru pracovního vytvořeny pracovní soudy a zrušeny až v r Pracovní soudy byly samostatnými soudy zřizovanými vedle soudů obecných tam, kde to vyžadovaly hospodářské a sociální poměry. Rozsudek měl být vyhlášen hned po skončení ústního líčení a stranám mělo být doručeno jeho písemné vyhotovení. První stání k zahájení sporu nebo první přelíčení mělo být zpravidla do 5 dnů od podání žaloby. Pokud nebyla hodnota sporu vyšší než 500 Kč, byly veškeré písemnosti v řízení před pracovními soudy osvobozeny od poplatků.ve sporech, které neměly vyšší hodnotu než 300 Kč, bylo řízení zjednodušené. Pracovní soudnictví po r do r prošlo řadou změn. V r přestaly působit pracovní soudy, takže rozhodování pracovních sporů patřilo před obecné soudy. Zakotven byl princip senátního rozhodování, tj. přísedící pracovních soudů měli nahradit lidoví přísedící. Ti byli vybíráni zpravidla podle politických kvalit, takže jim většinou chyběla odbornost a znalost místních podmínek. To konečně platilo i pro výběr soudců, kteří byli narychlo pro uvedené funkce připravováni. Politické tlaky se projevovaly spíše v trestním soudnictví než v soudnictví civilním. Lidoví přísedící měli malý vliv na rozhodování, které ponechali soudcům. Rozhodování pracovních sporů bylo zpravidla velmi deformované v těch věcech, kde se na ně vyvíjel tlak z politických orgánů. Pak ani nepomohla a ani zpravidla nemohla být poskytnuta právní ochrana ROH, kterou právníci v odborech pracujícím jinak úspěšně poskytovali. Přes veškeré deformace tehdejšího totalitního režimu nemůžeme nevidět některé pozitivní rysy tehdejšího rozhodování pracovních sporů. Především se postupně uplatňovala uspokojivá odborná úroveň, dále bezplatnost (zaměstnanci 24 APLIKOVANÉ PRÁVO 1/2006

II. HISTORIE VÝVOJE ČESKÉHO PRACOVNÍHO PRÁVA

II. HISTORIE VÝVOJE ČESKÉHO PRACOVNÍHO PRÁVA II. HISTORIE VÝVOJE ČESKÉHO PRACOVNÍHO PRÁVA Obsah 1 Cíle... 2 2 Výklad problematiky... 2 2.1 Vývoj do roku 1918... 2 2.2 V letech 1918 1945... 3 2.3 Vývoj od roku 1945 až dosud... 4 3 Shrnutí poznatků...

Více

Legislativní rada vlády Č. j.: 359/11 V Praze dne 11. května 2011 Výtisk č.: S t a n o v i s k o

Legislativní rada vlády Č. j.: 359/11 V Praze dne 11. května 2011 Výtisk č.: S t a n o v i s k o Legislativní rada vlády Č. j.: 359/11 V Praze dne 11. května 2011 Výtisk č.: S t a n o v i s k o Legislativní rady vlády k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění

Více

Č. 10. N á l e z. Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky (pléna) ze dne 17. září 1992 sp. zn. Pl. ÚS 72/92

Č. 10. N á l e z. Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky (pléna) ze dne 17. září 1992 sp. zn. Pl. ÚS 72/92 Č. 10 Ze skutečnosti, že zákonem na nějž odkazuje 242 zák. práce ( zák. č. 65/ 65 Sb. ) ve znění zák. 231/92 Sb., kterým se mění a doplňuje zákoník práce a zákon o zaměstnanosti může být i zákon národní

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol ŠKOLNÉ

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol ŠKOLNÉ 19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách Studentská komory Rady vysokých škol ŠKOLNÉ Studentská komora Rady vysokých škol prohlašuje, že vzdělání, včetně vzdělání vysokoškolského, je základním právem

Více

V Praze dne 3. května 2007 Výtisk č.: S t a n o v i s k o

V Praze dne 3. května 2007 Výtisk č.: S t a n o v i s k o Legislativní rada vlády Č. j.: 435/07 V Praze dne 3. května 2007 Výtisk č.: S t a n o v i s k o Legislativní rady vlády a) k návrhu zákona o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací

Více

Kamila Jordanova, BIVŠ Praha a.s. právní administrativa v podnikatelské sféře Duben 2010

Kamila Jordanova, BIVŠ Praha a.s. právní administrativa v podnikatelské sféře Duben 2010 Kamila Jordanova, BIVŠ Praha a.s. právní administrativa v podnikatelské sféře Duben 2010 AGENTURNÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE Osnova práce: Obecná charakteristika pracovního práva Vymezení pojmu, právní

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn Zhotoveno CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_F.3.16 Integrovaná střední škola

Více

JUDr. Milena Nováková Mgr. Jaroslav Adam

JUDr. Milena Nováková Mgr. Jaroslav Adam JUDr. Milena Nováková Mgr. Jaroslav Adam Přednáška pro podnikatele nový Zákoník práce Nový zákoník práce - základní principy nového pracovněprávního kodexu, hlavní změny, srovnání se současnou právní úpravou.

Více

Pracovní právo Metodický list číslo 1

Pracovní právo Metodický list číslo 1 Metodické listy pro kombinované studium předmětu Pracovní právo Metodický list číslo 1 Pracovní právo, pracovně právní vztah, pracovní poměr Tematický celek je věnován objasnění postavení pracovního práva

Více

Federální shromáždění československé socialistické republiky 1972

Federální shromáždění československé socialistické republiky 1972 Federální shromáždění československé socialistické republiky 1972 II,v.o. 4 Stanovisko vlády ČSSR k úmluvám s doporučením přijatým na 54. Mezinárodní konferenci práce Na 54. zasedání Mezinárodní konference

Více

Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009. Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního plánu

Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009. Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního plánu MINISTERSTVO VNITRA Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009 Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního

Více

I FORMACE O ÁVRHU OVÉHO OBČA SKÉHO ZÁKO ÍKU

I FORMACE O ÁVRHU OVÉHO OBČA SKÉHO ZÁKO ÍKU I FORMACE O ÁVRHU OVÉHO OBČA SKÉHO ZÁKO ÍKU M i n i s t e r s t v o s p r a v e d l n o s t i 1. Zhodnocení stavu současné platné právní úpravy Platný občanský zákoník byl přijat v roce 1964. Vychází z

Více

1. ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ POJMY

1. ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ POJMY 9 Ubi societate, ibi ius. Kde je společnost, tam je i právo. Výrok ze starého Říma. 1.1 Právní vědomí 1.2 Právní akt 1.3 Normativní systémy 1.4 Právní řád 1.5 Právní systém 1.6 Charakteristika právních

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 15. prosince 2014 č. 1062 STATUT Rady vlády pro stavebnictví České republiky Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Rada vlády pro stavebnictví České republiky

Více

II. legislativa zákonodárství legislativní pravomoc legislativní pravomoci nepodmíněnou podmíněnou legislativní působnost (kom- petence)

II. legislativa zákonodárství legislativní pravomoc legislativní pravomoci nepodmíněnou podmíněnou legislativní působnost (kom- petence) II. Tvorba práva V širším smyslu je tvorba práva chápána jako vytváření veškerých pravidel chování, kterým stát přiznává ochranu a vynucuje jejich dodržování a plnění v případě jejich porušení. Vynutitelná

Více

Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů 1 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník - platnost od 22. 3. 2012, účinnost od 1. 1. 2014 Návrh zákona, kterým se mění některé

Více

Pracovní právo po novém občanském zákoníku

Pracovní právo po novém občanském zákoníku Miroslav Bělina, právnická fakulta UK Praha Pracovní právo po novém občanském zákoníku I. Ustanovení nového občanského zákoníku s přímým dopadem na zákoník práce. Dne 1. 1. 2014 nabude účinnosti nový občanský

Více

Osnova kurzu Vstupní vzdělávání následné 00. Úvodní kapitola 01. Informace o kurzu 02. Informace ke studiu 01. Organizace a činnosti veřejné správy

Osnova kurzu Vstupní vzdělávání následné 00. Úvodní kapitola 01. Informace o kurzu 02. Informace ke studiu 01. Organizace a činnosti veřejné správy Osnova kurzu Vstupní vzdělávání následné 00. Úvodní kapitola 01. Informace o kurzu 02. Informace ke studiu 01. Organizace a činnosti veřejné správy 01. Pojem veřejná správa 02. Vymezení veřejné správy

Více

ZÁKON. ze dne ,

ZÁKON. ze dne , ZÁKON ze dne.. 2015, kterým se mění zákon č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko, a mění se zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Parlament

Více

Obsah Strana 1. Obsah

Obsah Strana 1. Obsah Strana 1 1 Pracovněprávní vztahy a jejich právní úprava 1.1 Vymezení pracovněprávních vztahů 1.2 Právní úprava pracovněprávních vztahů 1.3 Závislá práce a postih nelegální práce (tzv. švarcsystému) 1.4

Více

Právo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015

Právo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015 Právo Evropské unie 2 Prezentace 1 2015 ES a EU Evropská společenství původně tři Společenství 1951 ESUO (fungovalo v období 1952 2002) 1957 EHS, ESAE (EHS od roku 1992 jen ES) Od vzniku ES si tato postupně

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_03_ÚSTAVNÍ PRÁVO I_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2007 V. volební období. Návrh Zastupitelstva Jihomoravského kraje. na vydání

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2007 V. volební období. Návrh Zastupitelstva Jihomoravského kraje. na vydání -1- PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2007 V. volební období 334 Návrh Zastupitelstva Jihomoravského kraje na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona

Více

KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY

KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY MGR. RADIM VIČAR UNIVERZITA OBRANY, FAKULTA EKONOMIKY A MANAGEMENTU radim.vicar@unob.cz Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Ministerstvo průmyslu a obchodu č.j.: 59305/03/3900/1000 PID: MIPOX00I4ZP4

Ministerstvo průmyslu a obchodu č.j.: 59305/03/3900/1000 PID: MIPOX00I4ZP4 Ministerstvo průmyslu a obchodu č.j.: 59305/03/3900/1000 PID: MIPOX00I4ZP4 V Praze dne 17. prosince 2003 Rozhodnutí č. 271/2003 ministra průmyslu a obchodu, kterým se vydává Statut Agentury pro podporu

Více

Úvodem. v roce 2012 vás budeme touto formou informovat o zajímavostech z oblasti práva, které pevně věříme, že využijete.

Úvodem. v roce 2012 vás budeme touto formou informovat o zajímavostech z oblasti práva, které pevně věříme, že využijete. Newsletter leden 2012 1 Úvodem Vážení klienti, v roce 2012 vás budeme touto formou informovat o zajímavostech z oblasti práva, které pevně věříme, že využijete. V rámci novinek z naší advokátní kanceláře

Více

ÚVODEM ANEB JAK POUŽÍVAT TUTO PŘÍRUČKU...10 I. PRÁVNÍ ÚKONY...17 II. SMLOUVY, DOHODY A DALŠÍ UJEDNÁNÍ...27

ÚVODEM ANEB JAK POUŽÍVAT TUTO PŘÍRUČKU...10 I. PRÁVNÍ ÚKONY...17 II. SMLOUVY, DOHODY A DALŠÍ UJEDNÁNÍ...27 Obsah ÚVODEM ANEB JAK POUŽÍVAT TUTO PŘÍRUČKU...10 I. PRÁVNÍ ÚKONY...17 1. Právní úkony a právní skutečnosti...17 1.1 Znaky právních úkonů...18 1.2 Písemné a ústní právní úkony...20 1.3 Kdy je právní úkon

Více

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO. platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO. platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo 1. Základní právní pojmy právo, právní systém, právní řád, právní

Více

Úprava občanského sdružení je vedena v ustanovení zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů.

Úprava občanského sdružení je vedena v ustanovení zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů. ROZBOR: Postavení občanského sdružení a postavení obecně prospěšné společnosti (v současné právní úpravě i ve světle nového občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014) I. Občanské sdružení: Úprava občanského

Více

16. maturitní otázka (A)

16. maturitní otázka (A) 16. maturitní otázka (A) 16) Právní instituce soustava obecných soudů,druhy soudní moci Ústavní soud, státní zastupitelství, advokacie, notářství Soudnictví, státní zastupitelství, advokacie, notářství

Více

ODŮVODNĚNÍ I. OBECNÁ ČÁST. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA)

ODŮVODNĚNÍ I. OBECNÁ ČÁST. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA) ODŮVODNĚNÍ vyhlášky č. 31/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů

Více

ING. ZUZANA EKRTOVÁ Zpracováno dne: 9. 1. 2013

ING. ZUZANA EKRTOVÁ Zpracováno dne: 9. 1. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_EKRZU_EKONOMIKA2_18 Název materiálu: PODNIKÁNÍ V TRŽNÍ EKONOMICE Tematická oblast: Ekonomika, 2. ročník Anotace: Prezentace vysvětluje žákům právní východiska a podstatu

Více

REPUBLIKY. 1. dílčí téma : Částečné oslabování absolutistické monarchie v první polovině

REPUBLIKY. 1. dílčí téma : Částečné oslabování absolutistické monarchie v první polovině Metodické listy pro kombinované studium předmětu VÝVOJ VEŘEJNÉ SPRÁVY ČESKOSLOVENSKA A ČESKÉ REPUBLIKY Metodický list č. l Metodický list č. 1 Název tématického celku : Vývoj správy na území dnešní České

Více

U S N E S E N Í. t a k t o : Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. O d ů v o d n ě n í :

U S N E S E N Í. t a k t o : Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. O d ů v o d n ě n í : č. j. 3 Ads 30/2006-49 U S N E S E N Í Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Marie Součkové v právní věci žalobce: JUDr.

Více

Systém certifikace a vzdělávání účetních v ČR

Systém certifikace a vzdělávání účetních v ČR PRÁVO (zkouška číslo 2) Cíl předmětu Získat základní informace o obsahu a rozsahu právního systému České republiky a oborech práva, které účetní při výkonu své praxe potřebuje s přihlédnutím k aktuálním

Více

Vliv legislativy na konkurenceschopnost podniků v těžebním průmyslu Horní zákon

Vliv legislativy na konkurenceschopnost podniků v těžebním průmyslu Horní zákon Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Odvětvová studie č. 20 Vliv legislativy na konkurenceschopnost podniků v těžebním průmyslu Horní zákon Zpracoval tým specialistů Energie stavební

Více

Pojmy právo seminář společenské vědy

Pojmy právo seminář společenské vědy Pojmy právo seminář společenské vědy 1. Zákonnost 2. Základní zásady práva 3. Právní vědomí 4. Právní jistota 5. Právo 6. Objektivní a subjektivní právo 7. Právní předpisy 8. Soudní precedens 9. Normativní

Více

Dopadová studie č. 31

Dopadová studie č. 31 Dopadová studie č. 31 BOZP, stres na pracovišti a jeho specifika v odvětví zdravotnictví Vytvořeno pro Projekt reg.č.: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvětvích

Více

Dotčená ustanovení: - 2287 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ( OZ ). Stanovisko:

Dotčená ustanovení: - 2287 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ( OZ ). Stanovisko: Výkladové stanovisko č. 21 Expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti ze dne 3. března 2014 - k výpovědní době při vypovězení nájmu bytu a nájmu domu nájemcem

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn Zhotoveno CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_F.3.14 Integrovaná střední škola

Více

ÚSTAVNÍ PRÁVO. Ochrana základních práv a svobod. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz

ÚSTAVNÍ PRÁVO. Ochrana základních práv a svobod. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz ÚSTAVNÍ PRÁVO JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz Základní ideové zdroje nutnost ochrany vyplývá z podstaty demokratického státu Listina základních práv a svobod liberalistická a individualistická

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_01_ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ POJMY I_P1-2 Číslo projektu:

Více

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Mgr. Stanislava Makovcová Základní informace Úmluva o právech osob se zdravotním postižením a její Opční protokol byla přijata Valným shromážděním OSN

Více

Mezinárodní právo soukromé

Mezinárodní právo soukromé Mezinárodní právo soukromé Generováno 11. 1. 2015 .1 Pojem, předmět a prameny mezinárodního práva soukromého a procesního.................... 3.3 Kolizní norma, její struktura, třídění kolizních norem,

Více

patriarchální - stát vzniklý z rodiny, jejím postupným rozšiřováním

patriarchální - stát vzniklý z rodiny, jejím postupným rozšiřováním Otázka: Stát Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Andrea Robotková stát = organizované společenství lidí, trvale žijících na určitém ohraničeném území - z latinského stato - status, řád - první

Více

Kampaň Otevřete oči! Aktuální informace

Kampaň Otevřete oči! Aktuální informace Kampaň Otevřete oči! Aktuální informace 31. března 2011 Vážené kolegyně, vážení kolegové, v rámci kampaně Vám posíláme další odborné informace o připravovaných změnách zákoníku práce. Dnes je to obecné

Více

Možnosti podnikání v České republice a Polsku, aktuální daňová legislativa v České republice a v Polsku, pracovní právo v České republice a Polsku

Možnosti podnikání v České republice a Polsku, aktuální daňová legislativa v České republice a v Polsku, pracovní právo v České republice a Polsku Možnosti podnikání v České republice a Polsku, aktuální daňová legislativa v České republice a v Polsku, pracovní právo v České republice a Polsku Vaške Vašková ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ http://vaske.cz/ 1 Obsah

Více

Personální práce s vojáky z povolání a občanskými zaměstnanci při organizační změně

Personální práce s vojáky z povolání a občanskými zaměstnanci při organizační změně PRO SLUŽEBNÍ POTŘEBU MINISTERSTVO OBRANY sekce personální Příloha č. 4 k čj. 18-61/2009/DP-7542 Výtisk č. Počet listů: 5 Personální práce s vojáky z povolání a občanskými zaměstnanci při organizační změně

Více

Úřad, u kterého je potřeba Místně příslušný úřad práce.

Úřad, u kterého je potřeba Místně příslušný úřad práce. ČR Notifikační povinnost Právnická nebo fyzická osoba, ke které jsou občané EU/EHP/Švýcarska nebo cizinci vysláni k výkonu práce, musí informovat úřad práce o jejich vyslání. Cizinci navíc (až na zákonné

Více

Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 132 o placené dovolené (revidovaná), 1970

Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 132 o placené dovolené (revidovaná), 1970 229/1998 Sb. Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 132 o placené dovolené (revidovaná), 1970 Generální konference Mezinárodní organizace práce, svolaná do Ženevy Správní radou Mezinárodního úřadu práce,

Více

- 153 - D Ů VODOVÁ ZPRÁVA. Obecná č ást. I. Vývoj právní úpravy pracovněprávních vztahů a zhodnocení platné právní úpravy

- 153 - D Ů VODOVÁ ZPRÁVA. Obecná č ást. I. Vývoj právní úpravy pracovněprávních vztahů a zhodnocení platné právní úpravy - 153 - D Ů VODOVÁ ZPRÁVA Obecná č ást I. Vývoj právní úpravy pracovněprávních vztahů a zhodnocení platné právní úpravy A. Vývoj právní úpravy pracovněprávních vztahů Pracovní právo se na území dnešní

Více

PROGRAM ODBOROVÉHO SVAZU DOPRAVY na léta 2011 2016

PROGRAM ODBOROVÉHO SVAZU DOPRAVY na léta 2011 2016 PROGRAM ODBOROVÉHO SVAZU DOPRAVY na léta 2011 2016 Program Odborového svazu dopravy (dále jen OSD) na léta 2011 2016 navazuje na činnost OSD v minulých letech. OSD hájí a prosazuje spravedlivé, důstojné

Více

SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s.

SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. STANOVY SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů ve znění pozdějších předpisů I. Základní ustanovení

Více

145/1988 Sb. VYHLÁŠKA. ministra zahraničních věcí

145/1988 Sb. VYHLÁŠKA. ministra zahraničních věcí 145/1988 Sb. VYHLÁŠKA ministra zahraničních věcí ze dne 18. srpna 1988 o Úmluvě o závodních zdravotních službách (č. 161) Dne 26. června 1985 byla na 71. zasedání generální konference Mezinárodní organizace

Více

Důvodová zpráva. Obecná část

Důvodová zpráva. Obecná část Důvodová zpráva Obecná část a) Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k rovnosti mužů a žen, odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů

Více

1. Jednotná právní úprava zaměstnaneckého vztahu úředníků veřejné správy

1. Jednotná právní úprava zaměstnaneckého vztahu úředníků veřejné správy III. Informace o průběhu přípravy návrhu zákona o právních poměrech a vzdělávání zaměstnanců ve veřejné správě (zákon o úřednících) a o možnostech dalšího postupu 1. Jednotná právní úprava zaměstnaneckého

Více

Důvod a způsob založení povinného subjektu

Důvod a způsob založení povinného subjektu Důvod a způsob založení povinného subjektu Výňatek ze zákona zákona č. 251/2005 Sb.: 3 (1) Úřad a inspektoráty kontrolují dodržování povinností vyplývajících z a) právních předpisů, z nichž vznikají zaměstnancům,

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_F.3.17 Integrovaná střední škola technická Mělník, K učilišti

Více

Socialistická hospodářská soustava v textu Ústavy Československé socialistické republiky z r. 1960

Socialistická hospodářská soustava v textu Ústavy Československé socialistické republiky z r. 1960 VY_32_INOVACE_DEJ_36 Socialistická hospodářská soustava v textu Ústavy Československé socialistické republiky z r. 1960 Mgr. Veronika Brynychová Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická

Více

PRAMENY A PRAVIDLA OBCHODNÍHO PRÁVA. III. část OBZ

PRAMENY A PRAVIDLA OBCHODNÍHO PRÁVA. III. část OBZ PRAMENY A PRAVIDLA OBCHODNÍHO PRÁVA III. část OBZ Východisko: 1 OBZ Rozsah působnosti (1) Tento zákon upravuje postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy, jakož i některé jiné vztahy s podnikáním

Více

Navrhované změny zákoníku práce

Navrhované změny zákoníku práce Tisková zpráva ze dne 12. července 2007 Navrhované změny zákoníku práce Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas předložil k projednání vládě novelizaci zákoníku práce. Novelizací

Více

HR živě. Právní rámec poskytování zaměstnaneckých výhod. Veronika Odrobinová, advokát

HR živě. Právní rámec poskytování zaměstnaneckých výhod. Veronika Odrobinová, advokát HR živě Právní rámec poskytování zaměstnaneckých výhod Veronika Odrobinová, advokát Obsah Prameny práva Základní principy Diskriminace Plnění poskytovaná v souvislosti se zaměstnáním Vytváření pracovních

Více

116/1990 Sb. ZÁKON. ze dne 23. dubna 1990 o nájmu a podnájmu nebytových prostor

116/1990 Sb. ZÁKON. ze dne 23. dubna 1990 o nájmu a podnájmu nebytových prostor 116/1990 Sb. ZÁKON ze dne 23. dubna 1990 o nájmu a podnájmu nebytových prostor Změna: 403/1990 Sb. Změna: 529/1990 Sb. Změna: 229/1991 Sb. Změna: 540/1991 Sb. Změna: 302/1999 Sb. Změna: 522/2002 Sb. Změna:

Více

Zákon č. 174/1968 Sb.

Zákon č. 174/1968 Sb. Zákon č. 174/1968 Sb. PŘEDSEDA VLÁDY vyhlašuje úplné znění zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 575/1990 Sb., zákonem č. 159/1992

Více

Nový zákoník práce v ČR

Nový zákoník práce v ČR Nový zákoník práce v ČR 14. března 2007 Martin Vacek advokát PETERKA & PARTNERS v.o.s. Obsah I. Koncepce a hlavní principy nového zákoníku práce II. III. Budoucnost současné právní úpravy Stručný přehled

Více

PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO)

PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO) PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO) Odborový svaz ECHO (dále jen svaz) je svobodné, demokratické, otevřené a na principech

Více

Newsletter 3/2014 BŘEZEN 2014

Newsletter 3/2014 BŘEZEN 2014 Newsletter 3/2014 BŘEZEN 2014 Obsah Co je a co není švarcsystém?... 3 NEWSLETTER 3/2014 2/5 Co je a co není švarcsystém? Základní opatření k omezení rizik spojených se změnou úpravy švarcsystému Od 1.

Více

Zákon č. 440/2005 Sb.

Zákon č. 440/2005 Sb. Zákon č. 440/2005 Sb. PŘEDSEDA VLÁDY vyhlašuje úplné znění zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 403/1990 Sb., zákonem č. 529/1990 Sb.,

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo obor Podnikání 1. Základní ekonomické pojmy - Předmět ekonomie, základní ekonomické systémy, hospodářský proces, potřeby, statky, služby,

Více

MŽP poř. č. 2. Název legislativního úkolu

MŽP poř. č. 2. Název legislativního úkolu MŽP poř. č. 2 I. Název legislativního úkolu návrh zákona, kterým se mění zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů

Více

Připravované změny zákonů o územních samosprávných celcích

Připravované změny zákonů o územních samosprávných celcích Připravované změny zákonů o územních samosprávných celcích Ing. Marie Kostruhová Vládní zadání Strategie vlády v boji proti korupci na období let 2011 a 2012 (usnesení vlády č. 1/2011, ve znění usnesení

Více

Budoucnost pracovního práva JUDR. PETR BEZOUŠKA PH.D.

Budoucnost pracovního práva JUDR. PETR BEZOUŠKA PH.D. Budoucnost pracovního práva 1 JUDR. PETR BEZOUŠKA PH.D. Jednoduchá výchozí myšlenka Jaroslav Preiss kdysi konstatoval, že v pracovním poměru se jedná o to, aby dělníku se dobře vedlo, aby pracoval řádně

Více

Statut Bezpečnostní rady státu http://www.vlada.cz/cs/rvk/brs/statut/statut.html Vláda ČR svým usnesením vlády ČR ze dne 10. června 1998 č. 391 o Bezpečnostní radě státu a o plánování opatření k zajištění

Více

PRÁVO .... .... právní odvětví

PRÁVO .... .... právní odvětví PRÁVO je nejvýznamnějším prostředkem působení na společnost, je ochráncem společenských vztahů, zárukou jistoty, pořádku a jednoty.... vymezuje obyvatelům, organizacím a státním orgánům práva,.... jim

Více

Otázka: Právo. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): David Macháč. Právo

Otázka: Právo. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): David Macháč. Právo Otázka: Právo Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): David Macháč Právo souhr norem stanovených a zabezpečených státem každý občan může činit, co není zákonem zakázáno a nikdy nesmí být nucen činit,

Více

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Tato příloha obsahuje seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup stanovený

Více

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Potenciální ekonomické a

Více

90 let sociálního pojištění v České republice

90 let sociálního pojištění v České republice 90 let sociálního pojištění v České republice 25 let existence České správy sociálního zabezpečení JUDr. Simona Urbánková, Brno, 12. 5. 2015 Obsah 1. Historický úvod 2. Zákon č. 221/1924 Sb. 3. Vývoj sociálního

Více

Z á k o n. ze dne..2012

Z á k o n. ze dne..2012 Z á k o n ze dne..2012 o změně právní formy občanského sdružení na obecně prospěšnou společnost a o změně zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů,

Více

203/2015 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o zaměstnanosti

203/2015 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o zaměstnanosti 203/2015 Sb. ZÁKON ze dne 23. července 2015, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějích předpisů, a zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně

Více

116/1990 Sb. ZÁKON. Vymezení pojmu. zrušen. Vznik nájmu. zrušen. Práva a povinnosti pronajimatele a nájemce

116/1990 Sb. ZÁKON. Vymezení pojmu. zrušen. Vznik nájmu. zrušen. Práva a povinnosti pronajimatele a nájemce 116/1990 Sb. ZÁKON ze dne 20. dubna 1990 o nájmu a podnájmu nebytových prostor ve znění zákonů č. 403/1990 Sb., č. 529/1990 Sb., č. 229/1991 Sb., č. 540/1991 Sb., č. 302/1999 Sb., č. 522/2002 Sb. a č.

Více

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 MATERIÁL NA JEDNÁNÍ RADY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ DOHODY Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny, kterou je povinen zaměstnavatel poskytnout za práci

Více

Základy práva, 27. dubna 2015

Základy práva, 27. dubna 2015 Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta Základy práva, 27. dubna 2015 Obsah Prameny Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce Podpůrně občanský zákoník Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

Více

Pro jednání 110. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR

Pro jednání 110. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR Ministerstvo spravedlnosti Ministerstvo práce a sociálních věcí Praha dne 26. června 2014 Pro jednání 110. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR Věc: Řešení dopadů nového občanského zákoníku

Více

ZMĚNY ZÁKONÍKU PRÁCE OD ROKU 2014

ZMĚNY ZÁKONÍKU PRÁCE OD ROKU 2014 ZMĚNY ZÁKONÍKU PRÁCE OD ROKU 2014 Olga Kryštofová 29.1.2014 Zákoník práce (Zákon č. 262/2006 Sb.) je součástí soukromého práva a upravuje právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci

Více

ÚSTAVNÍ PRÁVO. Vláda a jiné orgány výkonné moci. Mgr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz

ÚSTAVNÍ PRÁVO. Vláda a jiné orgány výkonné moci. Mgr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz ÚSTAVNÍ PRÁVO Mgr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz Vláda České republiky (čl. 67 80 Ústavy) vrcholný orgán výkonné moci (pluralita těchto orgánů) Parlamentní forma vlády - členové vlády mohou

Více

Statut Rady pro výzkum a vývoj

Statut Rady pro výzkum a vývoj Statut Rady pro výzkum a vývoj P ř í l o h a k usnesení vlády ze dne 19. ledna 2005 č. 82, ve znění usnesení vlády: ze dne 19. října 2005 č. 1354, ze dne 15. listopadu 2006 č. 1321, ze dne 19. března 2007

Více

Snižování administrativní zátěže podnikatelů studie současného stavu Analýza je dostupná na www.socialnidialog.cz/analyzy

Snižování administrativní zátěže podnikatelů studie současného stavu Analýza je dostupná na www.socialnidialog.cz/analyzy Snižování administrativní zátěže podnikatelů studie současného stavu Analýza je dostupná na www.socialnidialog.cz/analyzy JUDr. Jitka Hejduková Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního

Více

N á v r h u s n e s e n í S e n á t u P a r l a m e n t u ČR

N á v r h u s n e s e n í S e n á t u P a r l a m e n t u ČR N á v r h u s n e s e n í S e n á t u P a r l a m e n t u ČR Senát Parlamentu České republiky s o u h l a s í s ratifikací Protokolu mezi vládou České republiky a vládou Ukrajiny o změně Dohody mezi vládou

Více

1957 Smlouva o EHS: základ ochrany lidských práv v preambuli snaha ČS zachovávat a posílit mír, svobodu, zlepšit životní a pracovní podmínky

1957 Smlouva o EHS: základ ochrany lidských práv v preambuli snaha ČS zachovávat a posílit mír, svobodu, zlepšit životní a pracovní podmínky Monika Matysová 1957 Smlouva o EHS: základ ochrany lidských práv v preambuli snaha ČS zachovávat a posílit mír, svobodu, zlepšit životní a pracovní podmínky Odstranit diskriminaci na základě státní příslušnosti

Více

ZÁKONÍK PRÁCE 1 29 ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ... 1

ZÁKONÍK PRÁCE 1 29 ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ... 1 OBSAH Autoři komentáře............................................................ XIII Seznam použitých zkratek................................................... XIV Seznam právních předpisů citovaných

Více

Nový zákon o mezinárodním právu soukromém

Nový zákon o mezinárodním právu soukromém Nový zákon o mezinárodním právu soukromém Tato publikace je financována z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. Nové soukromé

Více

Povinnosti mzdové účetní a personalisty

Povinnosti mzdové účetní a personalisty ~ 1 ~ Povinnosti mzdové účetní a personalisty 1)Zákoník práce pojem závislé práce: Od roku 2012 došlo k upřesnění pojmu závislá práce, kdy je podle ust. 2 ZP závislou prací práce, která je vykonávána ve

Více

Úmluva Mezinárodní organisace práce č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat

Úmluva Mezinárodní organisace práce č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat Úmluva Mezinárodní organisace práce č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat Generální konference Mezinárodní organizace práce, která byla svolána Správní radou Mezinárodního

Více

LEGISLATIVA KRIZOVÝCH SITUACÍ

LEGISLATIVA KRIZOVÝCH SITUACÍ LEGISLATIVA KRIZOVÝCH SITUACÍ PRÁVNÍ ASPEKTY KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ STÁTU krizová opatření v rámci krizového řízení státu provádějí zpravidla orgány státní správy krizová opatření se zpravidla realizují i prostřednictvím

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_02_ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ POJMY II_P1-2 Číslo projektu:

Více

Obec jako správce majetku a rekodifikace soukromého práva. JUDr. Mgr. Lukáš Váňa, Ph.D.

Obec jako správce majetku a rekodifikace soukromého práva. JUDr. Mgr. Lukáš Váňa, Ph.D. Obec jako správce majetku a rekodifikace soukromého práva JUDr. Mgr. Lukáš Váňa, Ph.D. Obsah 1. Účinnost NOZ 2. Přechodná ustanovení 3. Postup při uzavírání smluv 4. Odpovědnost volených členů orgánů obcí

Více