MASARYKOVA UNIVERZITA. Problémy začínajících učitelů

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MASARYKOVA UNIVERZITA. Problémy začínajících učitelů"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra pedagogiky Problémy začínajících učitelů Diplomová práce Brno 2013 Vedoucí práce: Mgr. Jana Krátká, Ph.D. Autor práce: Ing. Bc. Pavlína Pinková

2 Děkuji tímto Mgr. Janě Krátké, Ph.D., vedoucí mé diplomové práce, za její vstřícnost a odborné rady, které mi poskytovala. Děkuji i všem účastníkům výzkumné části diplomové práce, bez jejichţ ochoty by její realizace nemohla být nikdy uskutečněna.

3 Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracovala samostatně, s vyuţitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. podpis

4 Obsah ÚVOD UČITEL A JEHO VÝVOJ Vymezení profese učitele Vymezení pojmů učitel a začínající učitel Teorie zaměřené na profesní vývoj učitele Teorie zaměřené na rozvoj profesních kompetencí učitele POTENCIÁLNÍ PROBLÉMY ZAČÍNAJÍCÍCH UČITELŮ Kategorizace problémů začínajících učitelů Problémy začínajících učitelů v českém školství Výukové problémy začínajících učitelů Plánování a příprava vyučování Realizace vyučování Diagnostika a hodnocení ţáků Jiné problémy začínajících učitelů Organizační problémy Sociální problémy Materiální a technické problémy VÝZKUMNÉ ŠETŘENÍ Metodologie výzkumného šetření Výzkumné metody Výzkumný vzorek Výzkumné hypotézy Analýza a interpretace získaných dat Výukové problémy začínajících učitelů Jiné problémy začínajících učitelů Verifikace hypotéz Zhodnocení výsledků ZÁVĚR RESUMÉ SUMMARY SEZNAM LITERATURY SEZNAM TABULEK A GRAFŮ SEZNAM PŘÍLOH... 80

5 ÚVOD Nástup do praxe je jedním z kritických období profesní dráhy učitele. Zároveň se ovšem jedná i o naprosto klíčové stadium, neboť v něm dochází k hledání a utváření identity učitele. Vývoj posledních let ukazuje, ţe aţ znepokojující počet začínajících učitelů odchází ze své učitelské pozice během prvních let od absolvování svého studia. Ve školách v západní Evropě se jedná o 40 aţ 50 % učitelů v úseku prvních pěti let (Fantilli, McDougall, 2009). Obdobný trend lze vypozorovat i v rámci České republiky. Na základě existujících výzkumných šetření, Průcha (2002) uvádí, ţe přibliţně 35 % začínajících učitelů svou profesi po určitém období opouští. Zároveň je třeba si uvědomit, ţe poměrně velké procento absolventů učitelských oborů je jiţ předem rozhodnuto do školství nenastoupit (srov. Urbánek, 2005). První roky ve výkonu učitelského povolání mají tedy zásadní vliv na rozhodnutí, zda se začínající učitel rozhodne ve své profesi setrvat či ne. Je tedy zřejmé, ţe během prvních let svého působení se nezkušený učitel musí vypořádávat s celou řadou problémů, které se dotýkají hlavních či doplňkových profesních činností učitele. Rozpoznání problémů, se kterými se začínající učitelé potýkají během prvních let ve výkonu učitelského povolání, můţe alespoň částečně vést k jejich předcházení a usnadnit výchozí situaci začínajících učitelů. Zároveň znalost těchto obtíţí můţe poskytnout důleţité informace pro zlepšení přípravy budoucích učitelů. Cílem diplomové práce je proto identifikovat klíčové problémy začínajících učitelů. Ke zpracování diplomové práce je vyuţito primárního i sekundárního výzkumného šetření. Sekundární výzkum jiţ existujících studií na dané téma je pouţit k vymezení potenciálních problémů, se kterými se začínající učitelé potýkají. Na základě získaných poznatků je následně realizován výzkum primární v podobě dotazníkového šetření. Pro zpracování primárních dat jsou pouţity vhodné matematické a statistické metody, a to především metody popisné statistiky, analýza rozptylu a Studentův t-test. Diplomová práce se sestává ze tří kapitol, z nichţ dvě kapitoly jsou zaměřeny teoreticky, třetí závěrečná kapitola je praktického charakteru. První kapitola se věnuje vymezení samotné profese učitele, vymezení základních pojmů učitel a začínající učitel 5

6 a rovněţ se zabývá základním nástinem teorií vztahujících se k profesnímu vývoji učitele. Druhá kapitola se soustředí na identifikaci a kategorizaci problémů začínajících učitelů. Tento základní přehled je dále rozpracován dle hlavních skupin profesních obtíţí začínajících učitelů. Konkrétně se jedná o oblasti výukových problémů, které jsou dále členěny na problémy související s plánováním a přípravou výuky, problémy s vlastní realizací vyučování a na problémy s hodnocením a diagnostikou ţáků, dále je zmíněna oblast problémů organizačních, problémů sociálních a problémů materiálnětechnických. Třetí kapitola zahrnuje empirickou studii na základě dat získaných dotazníkovým šetřením. Účastníky dotazníkového šetření jsou plně kvalifikovaní učitelé působící na základních školách s dobou praxe do 5 let. V této části diplomové práce je specifikována metodologie výzkumného šetření, a to především výzkumné metody, výzkumný vzorek a výzkumné hypotézy. Dále jsou prezentovány získané výsledky tohoto kvantitativně orientovaného výzkumu, jejichţ analýza a interpretace napomáhají naplnění stanoveného cíle diplomové práce. 6

7 1. UČITEL A JEHO VÝVOJ Profese učitele patří k mnoha dalším, u nichţ se očekává, ţe vývoj jedince ze stádia začátečníka do stádia experta je v zásadě kontinuální záleţitostí. Lze tedy předpokládat, ţe začínající učitel bude mít zprvu niţší úroveň kompetencí, které je nutné rozvíjet, aby bylo dosaţeno jejich vyšší úrovně (Odell a Huling, 2000). Samotná zkušenost, i kdyţ nepostradatelná, není ovšem dostačujícím předpokladem pro rozvoj učitele. Doba praxe nemusí tedy korespondovat s vývojovou úrovní učitele. Teorie zaměřené na vývoj učitele v sobě zahrnují určitá chronologická stádia, v nichţ se ovšem odráţí mnoţství kvalitativních rozdílů. Lukas (2007) poznamenává, ţe odpovídající vývoj učitele je důleţitý pro efektivitu školy, neboť je to právě učitel, který je významným determinantem ovlivňujícím nejen aktivitu a úspěšnost ţáka, ale i vztahy mezi školou a jejím okolím. Zároveň autor dodává, ţe porozumění profesním vývojovým fázím učitele přispívá ke zkvalitnění jeho práce Vymezení profese učitele Povolání učitele patří k nejstarším povoláním v kulturní historii lidstva (viz Průcha, 2005). Následkem toho dochází v průběhu dějin k jednoznačnému vydělení tohoto povolání od ostatních, a to v celé řadě aspektů. Vašutová (2004) shrnuje zvláštnosti učitelské profese v těchto základních bodech: Učitel plní vzdělávací a výchovnou sluţbu ve prospěch společnosti, neboť připravuje mladou generaci na budoucnost. Díky tomu je pod neustálým dohledem a tlakem ze strany společnosti. Učitel je ve většině případů státním zaměstnancem. Učitelství je vnímáno jako veřejná sluţba. Učitel při výkonu svého povolání spolupracuje s ţáky, jejich rodiči, společností. Očekávání a poţadavky jednotlivých skupin se mohou lišit, coţ můţe vést ke konfliktu. 7

8 Vyučovaní ţáci spadají do niţší věkové kategorie a mají niţší sociální status. Tyto faktory mohou ovlivňovat společenskou prestiţ povolání. Učitel by měl být nositelem specifických znalostí, dovedností a schopností nutných pro výkon tohoto povolání. Výkon učitele je ovlivňován jeho pracovními podmínkami. Ty ovšem velmi často neodpovídají vysokým nárokům kladeným na danou profesi. Autorky Vališová a Kasíková (2011) uvádějí, ţe profese učitele je specifická především v následujících hlediscích: Učitelství je v centru pozornosti ze strany veřejnosti. Následkem toho je předmětem zájmu řady statí a teoretických i empirických analýz. O učitelství panuje mýtus o jeho nízké prestiţi. Nízká prestiţ učitelství ovšem není zcela podloţena statistickými šetřeními (srov. Průcha, 2005). Na druhé straně se jedná o zaměstnání s nízkým platovým ohodnocením a sami učitelé mají tendence k podhodnocování prestiţe svého povolání. Učitelství je profesí s vysokým stupněm feminizace (srov. Vašutová, 2002; Vašutová, 2004; Průcha 2005). Urbánek (2005) dodává časová specifika práce učitele. Profese učitele se vyznačuje vysokou časovou zátěţí, která nebývá veřejností akceptována. Kromě přímé výuky je nutné uvaţovat i další činnosti jako je příprava na výuku, kontrola ţákovských prací či plnění administrativních náleţitostí. Oproti jiným profesím zde existují poměrně velké individuální rozdíly v objemu času, po který se jednotliví učitelé zabývají svou prací. Tyto rozdíly jsou způsobeny relativní volností profese a osobním přístupem učitelů. Spilková (2010) rekapituluje nejvýznamnější kritéria pro hodnocení stupně profesionalizace jednotlivých povolání (srov. Vašutová, 2004): expertní znalosti a dovednosti odlišující odborníka a neodborníka, dlouhá doba specializovaného tréninku, sluţba veřejnosti, věrnost práci a klientům, etický kodex, licenční standardy nebo poţadavky na výkon povolání, existence profesních komor, 8

9 odpovědnost za výkon činnosti, autorita a sociální prestiţ ve společnosti. Dle některých autorů učitelské povolání nesplňuje některé z poţadavků profesionalizace, a jedná se proto o tzv. semiprofesi. Průcha (2005) zmiňuje především tyto skutečnosti: řada učitelů vykonává svou práci bez potřebného vzdělání, není přesně vymezen soubor potřebných profesních znalostí a dovedností, laická veřejnost hovoří o profesi z obdobné pozice jako odborníci (srov. Vašutová, 2002). Urbánek (2005) dělí specifika učitelství na dvě základní skupiny: 1) (kvantitativní) profesně demografické charakteristiky tj. početnost (velká profesní skupina), kvalifikovanost (poţadavek na vysoký stupeň kvalifikace v kontrastu s vysokým podílem nekvalifikovaných pracovníků), vysoký podíl ţen, věková struktura (vysoký věkový průměr učitelů); 2) (kvalitativní) vnitřní specifika tj. pomáhající profese, komplexnost, otevřenost, psychická náročnost, časová zátěţ. Autor zároveň dodává, ţe specifické charakteristiky učitelského povolání jsou příčinou řady obtíţí souvisejících s touto profesí Vymezení pojmů učitel a začínající učitel Průcha (2005) označuje pojmem učitel pracovníky, jejichţ činnost je přímo spjata s realizací edukačních procesů ve školním prostředí. Tento termín je pouţíván na různých stupních vzdělávání, od školy mateřské po školu vysokou. V českém jazyce se velmi často uţívá i pro označení ţen učitelek. Edukační činnost je ovšem charakteristická i pro řadu jiných povolání, tedy nejen pro profesi učitele. Dle Průchy (2002) je edukátorem (vzdělavatelem) kaţdý profesionál vykonávající edukaci (tj. výuku, výchovu, školení, trénink, zácvik či instruktáţ). Obdobným termínu edukátor je termín pedagog (Průcha, Walterová, Mareš, 2009). V širším pojetí se jedná o učitele vykonávajícího svou činnost v různých typech a stupních škol, a to včetně škol vysokých (angl. educator, pedagogue). V uţším pojetí jde o teoretického pedagoga, který je odborníkem v pedagogické vědě a výzkumu (angl. educationalist). 9

10 Zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, vymezuje pojem pedagogický pracovník. Pedagogickým pracovníkem je osoba vykonávající přímou vyučovací, přímou výchovnou, přímou speciálně-pedagogickou nebo přímou pedagogickopsychologickou činnost přímým působením na vzdělávaného. Dle zákona přímou pedagogickou činnost můţe vykonávat učitel, pedagog v zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, speciální pedagog, pedagog volného času, psycholog, asistent pedagoga, trenér, metodik prevence v pedagogicko-psychologické poradně a vedoucí pedagogický pracovník. Pedagogičtí pracovníci musí splňovat několik předpokladů stanovených dotyčných zákonem. Jedná se především o plnou způsobilost k právním úkonům, odbornou kvalifikaci, bezúhonnost, zdravotní způsobilost a prokázanou znalost českého jazyka. Urbánek (2005) upozorňuje, ţe termín pedagogický pracovník je nadřazenou kategorií termínu učitel. Pedagogický pracovník je vymezen z širšího pohledu a zahrnuje i další pracovníky s podobnou povahou pracovní činnosti. Způsoby získání odborné kvalifikace učitele druhého stupně jsou stanoveny paragrafem 8 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících. Učitel druhého stupně základní školy získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřeném na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy, druhého stupně základní školy a střední školy, a střední školy. Další moţností je úspěšné ukončení magisterského studijního oboru, který svým charakterem odpovídá vyučovanému předmětu a zároveň vysokoškolským vzděláním v akreditovaném bakalářském studijním programu či programu celoţivotního vzdělávání zaměřených na přípravu učitelů druhého stupně. Daný zákon udává také jinou eventualitu v podobě vysokoškolského magisterského vzdělání učitelství prvního stupně základní školy a vysokoškolského vzdělání bakalářského studijního programu nebo programu celoţivotního vzdělání orientovaných na učitelství druhého stupně. Další způsoby získání odborné kvalifikace učitele druhého stupně se týkají vyučujících cizího jazyka. Učitelé cizího jazyka mohou na základě jiţ zmíněného zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, paragrafu 12, získat potřebnou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním v magisterském studijním programu zaměřeném na přípravu učitelů cizích jazyků v rámci pedagogických věd, případně zaměřením na cizí jazyky v rámci společenských věd, kdy je rovněţ nezbytné absolvování bakalářského 10

11 studijního programu či programu celoţivotního vzdělání zaměřených na oblast pedagogiky. Za začínajícího učitele (angl. novice teacher, beginning teacher) je povaţován učitel, který jiţ dosáhl poţadovaného vysokoškolského vzdělání a má tedy pedagogickou způsobilost, postrádá ovšem potřebnou pedagogickou zkušenost. Dobu trvání této etapy nelze jednoznačně specifikovat, neboť je závislá na řadě faktorů, jakými jsou druh školy, výše úvazku, aprobace, individuální charakteristiky jedince. Obvykle se ovšem uvaţuje s obdobím prvních pěti let (Průcha, Walterová, Mareš, 2009). Podlahová (2004) upozorňuje, ţe termín začínající učitel lze asociovat s přívlastky jako mladý, nezkušený, nezralý, či naopak nadšený, nadějný, perspektivní. Doba tohoto období je zcela individuální. V našich podmínkách se dotýká období pěti aţ deseti let, v zahraničí, zejména anglo-americkém prostředí, nejčastěji odpovídá době tří aţ pěti let. Průcha (2002) udává, ţe zkušeným profesionálem, tzv. učitelem expertem se učitel stává aţ po pěti a více letech výkonu této profese. V rozporu s předchozími vymezeními je pojetí Šimoníka (1995), který za začínajícího učitele označuje učitele ve svém prvním roce pedagogického působení. Tento přístup lze zdůvodnit skutečností, ţe školní rok je z pohledu práce školy, učitele i ţáků poměrně uzavřeným celkem. Začínající učitel tedy jiţ během tohoto prvního roku získává reálný obraz své profese dotýkající se především chodu školy, základních didaktických dovedností a rozsahu i obsahu svých povinností. Další moţností vymezení pojmu začínající učitel je na základě modelů profesního vývoje učitele či modelů zaměřených na rozvoj profesních kompetencí učitele Teorie zaměřené na profesní vývoj učitele Průcha (2002) vymezuje profesní dráhu učitele v pěti etapách: volba učitelské profese (etapa motivace a výběru studia učitelství), profesní start (začínající učitel), profesní adaptace (první roky vykonávání učitelské profese), profesní stabilizace (zkušený učitel), profesní vyhasínání (syndrom vyhoření). Autor rovněţ upozorňuje, ţe jednotlivé etapy se vztahují k výkonnosti a kvalitě práce učitele. Vyšší etapa profesní dráhy by tedy znamenala kvalitnější práci učitele, coţ je ovšem v rozporu se závěrečnou 11

12 etapou profesní dráhy učitelů. Tento způsob definování profesní dráhy učitele plně koresponduje s obecně přijímaným průběhem profesní dráhy (srov. Alan, 1989). Furlong a Maynard (1995) identifikovali pět etap profesního vývoje učitele, které označili jako etapu počátečního idealismu, etapu přežití, etapu rozpoznání problémů, etapu stabilizace a etapu udržení. První etapy jsou typické zaměřením se na rozvoj vlastního výkonu jako výkonu práce učitele. Začínající učitelé se tedy především snaţí počínat si jako zkušení učitelé, coţ v sobě zahrnuje napodobování a vylepšování takových aspektů profese učitele, které dle jejich vnímání učitelé běţně uţívají. Nicméně, zde existuje významný rozdíl mezi tím, zda se daný jedinec pouze chová jako učitel, či i myslí jako učitel. Hubermann (1993) rozlišuje tři základní stádia ţivotního cyklu učitele: učitel začátečník, učitel ve středu své kariéry a učitel na konci své kariéry. Tato stádia, která se dále dělí na jednotlivá podstádia, jsou charakteristická střídáním cyklů konfliktů a jejich vyřešení, které přispívají k odbornému růstu a rozvoji učitele. Celý proces je nekontinuální a nelineární, neboť rovněţ zahrnuje období pozastavení vývoje či období zpětného návratu. Ţivotní cyklus učitele je tedy individuální záleţitostí, zcela závislou na konkrétních podmínkách. Dle této teorie se stádium učitele začátečníka pohybuje v rozmezí od jednoho do šesti let, přičemţ první polovinu tohoto cyklu lze charakterizovat jako období přeţívání a bádání. Druhá polovina cyklu se jiţ nese ve znamení stabilizace. Přechod mezi stádiem přípravy na učitelské povolání a jeho samotným výkonem můţe být značně traumatizujícím záţitkem. I proto se pro tuto situaci v zahraniční literatuře uţívají termíny jako transition shock, reality shock, Praxisshock nebo Reinwascheffect (Veenman, 1984), pro které se v české odborné literatuře zaţil pojem šok z reality. Průcha (2002) uţívá pojem profesní náraz. Veenman (1984) ovšem zároveň tvrdí, ţe uţívání tohoto termínu je značně nevhodné, neboť naznačuje, ţe se jedná pouze o krátké období, které je třeba překlenout. Ve skutečnosti se však jedná o nepřetrţitý, pozvolna trvající proces. Začínající učitel okamţitě přebírá stejné úkoly a zodpovědnost jako učitel s mnohaletou praxí. Od prvního dne se musí vyrovnat s celou škálou diferencovaných úkolů 12

13 vyplývajících z povahy učitelské práce (Podlahová, 2004). Lortie (1966) označuje tento jev jako fenomén Robinsona Crusoe. Průcha (2005) navíc upozorňuje, ţe v tomto aspektu se učitelství podstatným způsobem liší od řady jiných profesí, kde začínající pracovník je zaučován postupně a aţ v souvislosti se svým vývojem přebírá přiměřenou odpovědnost. Zároveň se tento profesní začátečník můţe spoléhat na spolupráci se svými zkušenějšími kolegy. Mazáčová (2001) připomíná, ţe u začínajícího učitele dochází k podstatné změně ţivotních a profesních rolí. Ţák a student, který byl v průběhu svého vzdělávání veden svými učiteli, se stává učitelem, který sám a samostatně vede ţáky a studenty. Příčinu šoku z reality lze spatřovat ve střetu mezi ideály získanými během přípravy na výkon povolání a realitou situace uvnitř třídy (Švaříček, 2011). Rovněţ můţe docházet k dalším druhům konfliktů, které jsou typické pro etapu profesního startu. Konkrétně se jedná o konflikt mezi znalostmi a zkušenostmi jedince, konflikt mezi osobními aspiracemi a zájmy organizace, a o konflikt mezi aktuálním postavením pracovníka a hodnocením jeho perspektivy (Alan, 1989). Další moţné důvody vzniku tohoto stavu shrnul Průcha (2005) do tří skupin. První skupina se vztahuje k osobnosti začínajících učitelů. Ti si mohou aţ po nástupu do profese uvědomit, ţe nejsou patřičně psychicky vybaveni pro toto povolání. Druhá skupina důvodů se týká profesních kompetencí učitelů. Začínající pedagog můţe postrádat potřebné vědomosti a dovednosti nutné k výkonu kaţdodenních činností učitelů. Třetí skupina důvodů vzniku šoku z reality je spjata s konkrétními situacemi ve školách. Jde o různé problematické záleţitosti, se kterými mají začínající učitelé obtíţe se vypořádat, jako je například nedostatek materiálního vybavení. Šok z reality je obtíţné jednoznačně vymezit, neboť se můţe dotýkat různých oblastí a nabývat rozličných forem. Müller-Fohrbrodt, Cloetta a Dann (sec. cit. in Veerman, 1984) rozlišily pět jeho základních kategorií indikátorů: Kategorie vnímání problémů zahrnuje subjektivně proţité problémy a napětí, stíţnosti ohledně pracovního vytíţení a stresu, stíţnosti psychického nebo fyzického rázu. Kategorie změn v chování se týká změn v chování učitele z důvodu vnějších nátlaků, které jsou v rozporu s jeho vlastním přesvědčením. 13

14 Kategorie změn postojů je spojena se změnami v hodnotovém systému. Jedná se například o přechod z alternativních na konzervativní výukové metody. Kategorie změny osobnosti se vztahuje ke změnám v emoční oblasti a sebepojetí. Kategorie odchodu z učitelské pozice. Deziluze můţe být tak silná, ţe začínající učitel opustí svou profesi Teorie zaměřené na rozvoj profesních kompetencí učitele Kompetence učitele lze definovat jako soubor vědomostí, dovedností, postojů a hodnot důleţitých pro výkon učitelské profese, které se vztahují k profesní, obsahové a osobnostní sloţce standardu učitele (Průcha, Walterová, Mareš, 2009). Průcha (2002) upozorňuje, ţe v tomto širším pojetí se kompetence nabývají přípravou, učením a praktickou pedagogickou činností, avšak do určité míry jsou rovněţ dány vrozenými genetickými předpoklady (srov. Švec, 1999). V uţším pojetí si učitel osvojuje kompetence učením na základě své přípravy. Švec (1999) klasifikuje tři základní skupiny kompetencí: kompetence k vyučování a výchově, rozvíjející kompetence a osobnostní kompetence. Osobnostní kompetence jsou základní podmínkou úspěšného pedagogického působení. Jedná se zejména o odpovědnost za učiněná pedagogická rozhodnutí a jejich důsledky, flexibilitu, tvořivost, empatii či autenticitu. Do oblasti kompetencí k vyučování a výchově náleţí: kompetence psychopedagogická (kompetence k plánování a uplatňování postupů podněcujících učení ţáků, výchovné působení), kompetence komunikativní (kompetence vedoucí k účinné komunikaci s ţáky), kompetence diagnostická (diagnostika ţákových vědomostí, dovedností, stylů učení, klimatu třídy, aj.). Rozvíjející kompetence v sobě zahrnují: kompetence adaptivní (orientace ve společenských změnách), kompetence informační (ovládání a vyuţívání moderních informačních technologií, a to včetně práce s informacemi), 14

15 kompetence výzkumné (zkoumání vlastní pedagogické činnosti, řešení pedagogických problémů s vyuţitím vědeckých metod), kompetence sebereflektivní (zamyšlení se nad vlastní pedagogickou činností a reflektování tohoto zamyšlení), kompetence autoregulativní (autoregulace učitelovy pedagogické aktivity, zdokonalování jeho pedagogických dovedností a vyučovacího stylu). Píšová (1999) člení kompetence na osobnostní a technickou kompetenci, klinickou kompetenci a kritickou kompetenci. Osobnostní a technická kompetence je významná například pro oblast plánování a přípravy, řízení třídy, hodnocení výsledků učení a vyučování, odborných profesních vědomostí a administrativních dovedností. Klinická kompetence spočívá zejména v identifikaci a naplnění individuálních potřeb ţáků a v diagnostice příčin učebních či výchovných problémů ţáků a jejich řešení. Kritická kompetence se projevuje v oblasti povědomí o vzdělávací soustavě, stupně akceptace a identifikace vzdělávacího systému a v oblasti znalosti legislativně vymezených práv a povinností. Autorka zároveň připomíná, ţe klasifikace učitelových kompetencí a jejich následná interpretace je závislá i na specifikách vyučovaných předmětů. Dle Vašutové (2001) by učitel všeobecně vzdělávacích předmětů na druhém stupni základních škol a na středních školách měl splňovat následující profesní kompetence: kompetence oborově předmětová, kompetence didaktická a psychodidaktická, kompetence obecně pedagogická, kompetence diagnostická a intervenční, kompetence sociální, psychosociální a komunikativní, kompetence manaţerská a normativní, kompetence profesně a osobnostně kultivující. Kaţdá z těchto skupin je následně podrobně rozvíjena v jednotlivých poţadavcích na dané kompetence. Široce přijímaným modelem profesního vývoje zaloţeným na rozvoji kompetentnosti je model autorů Dreyfus a Dreyfus (1986). Tito autoři na základě studia profesní dráhy pilotů určili pět etap, kdy kaţdá z nich je charakteristická narůstající flexibilitou v reakcích na nastolené situace. Profesní vývoj se v tomto případě pohybuje od etapy 15

16 začátečníka (novice), dále přes etapy pokročilého začátečníka (advanced beginner), kompetentního jedince (competent), profesionála (proficient), aţ po etapu experta (expert). Na nejniţším stupni vývoje se jedinec řídí především stanovenými pravidly a má jen omezený smysl pro konkrétní situace. Naopak na nejvyšším stupni není závislý na naučených pravidlech a postupech, ale je sám schopen intuitivních reakcí. Předešlý model lze aplikovat i na jiné profese. Coţ dokazuje i Berliner (1995), který obdobný přístup vyuţívá. Autor na základě chování učitele ve třídě klasifikuje vývoj profesních kompetencí učitele do pěti fází: a) Učitel začátečník se během výuky zaměřuje na tzv. přeţití osvojením si rozličných vzdělávacích a manaţerských technik. Tento přístup spočívá především v krátkodobém plánování a okamţitých reakcích. Většina výuky probíhá prostřednictvím nápodoby zkušenějších učitelů. Učitelé začátečníci často vyuţívají rad svých kolegů. b) Pro učitele pokročilého začátečníka je jiţ větší část denních výukových činností součástí běţné rutiny. Postupně se rozvíjejí strategie pro řešení různých situací. Učitel přesouvá pozornost od svého výkonu a je schopen odpovědět si na otázku, co konkrétně ve třídě probíhá. c) Kompetentní učitel jiţ ovládá strategie, které mu umoţňují vypořádat se s většinou běţných třídních událostí. V této fázi má jiţ dostatek sebedůvěry pro okamţitou improvizaci. Zatímco v předchozích dvou fázích se učitel stále zaměřuje na obsah učení, kompetentní učitel se začíná orientovat na samotného ţáka. Kompetentní učitel si stanovuje priority a zabývá se dlouhodobým plánováním. d) Učitel profesionál se v první řadě řídí intuicí a svými vědomostmi. Při řešení problémů bere v úvahu sloţitost situace. Učitel se stále více zaměřuje na ţáka. e) Fáze učitele experta se vyznačuje intuitivním pochopením dané situace. Výuka je plynulá a zdánlivě probíhá bez jakékoli námahy učitele. Učitel expert vyuţívá flexibilního plánování. Je schopen předpovídat řadu třídních událostí, rozeznávat globální vzory a vidět, jak se tyto vzory projevují v konkrétních případech. 16

17 Leithwood (1992) se ve svých šesti stádiích vývoje učitele postupně zaměřuje na následující oblasti: 1. rozvoj kompetencí potřebných k přeţití výuky, 2. upevnění kompetentnosti v základních oblastech výuky, 3. růst flexibility ve výuce, 4. získávání odbornosti ve výuce, 5. přispívání k růstu odbornosti svých kolegů, 6. účast na celé řadě rozhodnutí v rámci vzdělávacího systému. Lukas (2007) dodává, ţe zejména v zahraničí je otázce vývoje učitele věnována velká pozornost. Studie se zaměřují nejen na profesní vývoj učitele, ale i na budování a udrţování profesní identity, emoce související s vývojem učitele, tvorbu a vymezování různých vývojových stádií v ţivotě učitele či na změny interpersonálních stylů v procesu vývoje kariéry učitele. 17

18 2. POTENCIÁLNÍ PROBLÉMY ZAČÍNAJÍCÍCH UČITELŮ České i zahraniční výzkumné studie naznačují, ţe problémy začínajících učitelů se týkají především výukových, sociálních, organizačních a materiálních záleţitostí. Veenman (1984) ve své přehledové studii rekapituluje osm nejčastějších problémů, s kterými se začínající učitelé potýkají. Jsou jimi problémy s disciplínou, motivací, respektováním individuálních zvláštností ţáků, organizací práce ve třídě, nevhodnými vyučovacími metodami, nedostatečným vybavením, problémy se vztahy s rodiči a problémy s jednotlivými ţáky Kategorizace problémů začínajících učitelů Dunn (sec. cit. in Cantu a Martinez, 2006) člení problémy začínajících učitelů do čtyř základních oblastí, kterými jsou výukové problémy, organizační problémy, sociální problémy, materiální a technické problémy. Výukové problémy se týkají samotné výuky a do této skupiny náleţí především otázky disciplíny a motivace, hodnocení ţáků či efektivního vyuţívání různých výukových metod. Organizační problémy souvisí nejen s plánováním a organizací práce učitele, ale i se stavem konkrétních podmínek, ve kterých začínající učitel působí, tedy jaké podpory a vedení ze strany školy se mu dostává. Vztahy s rodiči, s ostatními kolegy a vedením školy, ale rovněţ i vztahy s ţáky pocházejících z odlišných kulturních zázemí patří do oblasti problémů sociálních. Nedostatek materiálního a technického vybavení náleţí do poslední skupiny zmíněných problémů. Sáenz-López, Almagro a Ibáñez (2011) specifikovali následující okruhy problémů: organizování a kontrola třídy, nízký sociální status předmětu, nedostatek učebních materiálů a pomůcek, vztahy, plánování, metodologie výuky. 18

19 Pfister (2008) kategorizovala zjištěné problémy na základě jejich společných znaků do šesti skupin. Konkrétně se tyto kategorie dotýkají výuky, zdrojů, plošného testování, byrokracie, kolegů a osobních záleţitostí. a) Výuka kategorie, do níţ náleţí frekventovaná skupina problémů spojených s motivací ţáků, spravedlivým hodnocením, vedením a řízením třídy, chováním ţáků, přístupem k ţákům se speciálními vzdělávacími potřebami či se spoluprací s ţáky a jejich rodiči. b) Zdroje kategorie problémů dotýkající se získávání různých druhů materiální podpory potřebných pro výuku (např. kurikulární materiály, pomůcky, vybavení třídy). c) Plošné testování kategorie související s přípravou ţáků na plošné testování ze strany státu. d) Byrokracie kategorie spojená s porozuměním a zabezpečením administrativních úkonů. e) Kolegové kategorie obsahující problémy s komunikací a spoluprací s ostatními učiteli. f) Osobní záležitosti kategorie týkající se organizace času a zvládání času u začínajících učitelů. Kategorizace problémů začínajících učitelů můţe být vytvořena i na základě kategorizování učitelských činností. Vašutová (2002) dělí činnosti učitele na hlavní a doplňkové. Hlavní profesionální činností učitele je vyučování; profesní (pracovní) činnost zahrnuje výchovu a vzdělávání ţáků. Vyučovací činnost je členěna na tři etapy: projektování (tj. plánování a příprava na vyučovací hodinu), vyučování (tj. praktická realizace plánu a přípravy) a hodnocení. K doplňkovým činnostem učitele patří činnosti konzultační, koncepční, administrativní, operativní, styk s veřejností a sebevzdělání. Bliţkovský a kol. (2000) klasifikují učitelské činnosti dle profesiografie středoevropského učitele na vyučování, další sluţbu ve škole (pohotovost, dozor), doučovací činnosti, zájmové krouţky, přípravu na výuku, včetně opravy ţákovských prací, podíl na správě a samosprávě školy, spolupráci s rodiči, veřejnou činnost učitele, učitelskou agendu a administrativu, vlastní studium a sebevzdělávání. 19

20 2. 2 Problémy začínajících učitelů v českém školství V rámci výzkumu českého (československého) školství bylo rovněţ uveřejněno několik publikací zabývajících se tematikou začínajícího učitele. Průcha (2005) upozorňuje, ţe výzkum profese učitele byl v našem prostředí ve srovnání se zahraničím rozvíjen nedostatečně. K pozitivní změně dochází aţ po roce 1989 v kontextu změn pro přípravu na učitelské povolání. Autor ovšem zároveň připomíná, ţe tematika začínajícího učitele má zde jiţ dlouholetou tradici. Odkazuje přitom na práci Jana Vaňka Průhledy učitelstvím: Kapitoly učitelské víry a učitelské naděje z roku K prvním pojednáním o otázce problémů začínajících učitelů lze řadit práce autorů Klementa (rok 1969) a Kocandy (rok 1969). Oba autoři nezávisle na sobě poukázali, ţe začínající učitelé mají především problémy s hodnocením ţáků, řešením výchovných a kázeňských problémů, jednáním s rodiči či školní administrativou. Zmíněné problémy jsou identifikovány i v rámci výzkumného šetření Zdeňka Kalhouse z let 1986 a Dále byly zjištěny obtíţe s uplatňováním aktivizačních metod, vyuţíváním didaktické techniky, formulací učebních úloh, orientací v učebních osnovách, přizpůsobením vyučování věku ţáků (Šimoník, 1995; Mazáčová, 2001). Pařízek (1988) odhalil následující problémy v práci začínajících učitelů: zvládnutí třídy a udrţení kázně, aktivizace třídy a udrţení pozornosti, vystupování před třídou a komunikativní dovednosti, formulace otázek, přesnost vyjadřování, uţívání spisovného jazyka, přístup a komunikace s ţáky, přijetí role učitele, výběr a organizace učiva, konkretizace učiva, volba vhodné vyučovací metody, reakce na chyby a na dotazy ţáků. Šimoník (1995) se v rámci výzkumného šetření probíhajícího v letech 1990 aţ 1992 zaměřil na dvacet čtyři vybraných pedagogických činností. Začínající učitelé se prostřednictvím dotazníků vyjadřovali k míře profesních obtíţí při výkonu těchto 20

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU)

Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU) Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU) Projekt Kvalitní výuka v ZŠ Senohraby (dále jen projekt) bude realizován v předpokládaném termínu

Více

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Základní škola a Mateřská škola Verneřice, příspěvková organizace Název projektu: Moderní škola 2011 Název operačního programu:

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Základní škola a Mateřská škola Verneřice, příspěvková organizace Název projektu: Moderní škola 2011 Název operačního programu: PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Ţadatel projektu: Základní škola a Mateřská škola Verneřice,

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

ORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY

ORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY ORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY Pod tímto pojmem se rozumí uspořádání výuky, tj. organizace činnosti učitele i žáků při vyučování. Každá z organizačních forem vytváří vztahy mezi žákem, vyučujícím, obsahem a prostředky

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

Autodiagnostika učitele

Autodiagnostika učitele Autodiagnostika učitele Přednáška PdF MU Jana Kratochvílová Autodiagnostika učitele Co si představíme pod daným pojmem? Autodiagnostika učitele V nejširším smyslu jako způsob poznávání a hodnocení vlastní

Více

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Žadatel projektu: Základní škola Brno,Bakalovo nábřeží 8,příspěvková

Více

Profesní standard v odborném

Profesní standard v odborném Profesní standard v odborném vzdělávání Potřebujeme profesní standard učitelu itelů odborných předmp edmětů a odborného výcviku? NUOV a TTnet 2007 Strategické cíle pro oblast vzdělávání (Lisabon 2000)

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE 1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje základní rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu. Inovace studijních oborů na PdF UHK reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0036.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu. Inovace studijních oborů na PdF UHK reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0036. 1. Podstata aktivizačních metod výuky, kritického myšlení a konstruktivistického pojetí výuky Aktivizační metody výuky Aktivizační metody výuky jsou vyučovací postupy, kdy žáci aktivně získávají nové poznatky

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

PROFESNÍ STANDARD ABSOLVENTŮ OBORU UČITELSTVÍ SOCIÁLNÍCH A ZDRAVOTNÍCH PŘEDMĚTŮ PRO STŘEDNÍ ODBORNÉ ŠKOLY A JEJICH UPLATNĚNÍ V PRAXI

PROFESNÍ STANDARD ABSOLVENTŮ OBORU UČITELSTVÍ SOCIÁLNÍCH A ZDRAVOTNÍCH PŘEDMĚTŮ PRO STŘEDNÍ ODBORNÉ ŠKOLY A JEJICH UPLATNĚNÍ V PRAXI PROFESNÍ STANDARD ABSOLVENTŮ OBORU UČITELSTVÍ SOCIÁLNÍCH A ZDRAVOTNÍCH PŘEDMĚTŮ PRO STŘEDNÍ ODBORNÉ ŠKOLY A JEJICH UPLATNĚNÍ V PRAXI ZLATICA DORKOVÁ MARTINA CICHÁ USZP připravuje k výkonu povolání podle

Více

ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace

ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace Žadatel projektu Název projektu Název operačního programu Prioritní osa programu Název oblasti podpory Celkový rozpočet projektu ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace Škola pro život v 21.

Více

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka:

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka: 4.4.4. Etická výchova Etická výchova (EtV) je doplňujícím vzdělávacím oborem, který se zaměřuje na systematické a metodicky propracované osvojování sociálních dovedností u žáků na základě zážitkové metody

Více

EU peníze školám. Základní škola Jablunkov, Lesní 190, příspěvková organizace. Žadatel projektu: 2 834 891Kč

EU peníze školám. Základní škola Jablunkov, Lesní 190, příspěvková organizace. Žadatel projektu: 2 834 891Kč Základní škola Jablunkov, Lesní 190, příspěvková organizace P R O J E K T O V Ý Z Á M Ě R EU peníze školám Žadatel projektu: Název projektu: Název operačního programu: Prioritní osa programu: Název oblasti

Více

PEDAGOGICKÁ A PSYCHOLOGICKÁ SLOŽKA STANDARDU UČITELE ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ

PEDAGOGICKÁ A PSYCHOLOGICKÁ SLOŽKA STANDARDU UČITELE ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ PEDAGOGICKÁ A PSYCHOLOGICKÁ SLOŽKA STANDARDU UČITELE ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ Miloslav Rotport Kostelec nad Černými lesy 15. května 2008 Struktura vystoupení 1. Složky standardu učitele odborných předmětů 2.

Více

Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY:

Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY: Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY: ZŠ Háj ve Slezsku,okres Opava,příspěvková organizace Zaměření autoevaluace CÍLE KRITÉRIA Podmínky ke vzdělávání Zlepšovat materiální podmínky ke vzdělávání škole, Zabezpečení

Více

Pedagogická komunikace

Pedagogická komunikace Pedagogická komunikace Organizační formy a vyučovací metody Mgr. Pavla Macháčková, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty

Více

Příloha 4 Oblasti hodnocení stanovené v ŠVP

Příloha 4 Oblasti hodnocení stanovené v ŠVP Příloha 4 Oblasti hodnocení stanovené v ŠVP Oblasti hodnocení podmínky vzdělávání, průběh vzdělávání, podpora školy žákům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob

Více

3) VZDĚLÁNÍ A VZDĚLÁVÁNÍ UČITELE AUTOŠKOLY

3) VZDĚLÁNÍ A VZDĚLÁVÁNÍ UČITELE AUTOŠKOLY 3) VZDĚLÁNÍ A VZDĚLÁVÁNÍ UČITELE AUTOŠKOLY 3.1 Výběr a výchova učitelů autoškol (jejich předpoklady, odbornost a vzdělání) Zákon 247/2000 Sb. v pozdějším znění specifikuje podmínky pro udělení profesního

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS Iva Žlábková ČR Katedra pedagogiky a psychologie Pedagogické

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora 27. Speciální pedagog Téma: systémová podpora Anotace Činnost speciálního pedagoga ve škole je samostatná poradenská činnost, která není přímou součástí vzdělávací činnosti školy. Školní speciální pedagog

Více

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo

Více

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk)

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Cizí jazyk Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Charakteristika vyučovacího předmětu Další cizí jazyk je doplňující vzdělávací obor, jehož obsah je doplňující a rozšiřující. Konkrétním

Více

Studium pedagogiky pro učitele 2014

Studium pedagogiky pro učitele 2014 Studium pedagogiky pro učitele 2014 Obsah a průběh studia Obsah vzdělávacího programu Studium pedagogiky vychází z podmínek a požadavků stanovených v 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických

Více

Kurz celoživotního vzdělávání. UČITELSTVÍ PRO STŘEDNÍ ŠKOLY (dříve byl vzdělávací program nazvaný Doplňkové pedagogické studium)

Kurz celoživotního vzdělávání. UČITELSTVÍ PRO STŘEDNÍ ŠKOLY (dříve byl vzdělávací program nazvaný Doplňkové pedagogické studium) UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKULTA - KATEDRA PSYCHOLOGIE Kurz celoživotního vzdělávání UČITELSTVÍ PRO STŘEDNÍ ŠKOLY (dříve byl vzdělávací program nazvaný Doplňkové pedagogické studium) Charakteristika

Více

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 5.1.7 Informatika a výpočetní technika Časové, obsahové a organizační vymezení ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 Realizuje se vzdělávací obor Informatika a výpočetní technika RVP pro gymnázia.

Více

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání legislativně vymezené, obsahově stanovené a časově ohraničené úseky vzdělávání, které odpovídají vzdělávání podle daného rámcového vzdělávacího programu integrace vzdělávacího

Více

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III Doba realizace: 1.9.2011 31.12.2013 Příjemce dotace: MŠMT Operační program: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo operačního programu: CZ.1.07/4.1.00/33.0001

Více

Malá didaktika innostního u ení.

Malá didaktika innostního u ení. 1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;

Více

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět TĚLESNÁ VÝCHOVA je součástí vědního oboru kinantropologie a zabývá se pohybovým učením, vyučováním a výchovou.

Více

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností

Více

STRUKTURA VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY

STRUKTURA VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY Základní škola, Česká Lípa, Školní 2520, příspěvková organizace STRUKTURA VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY Oblast 1.Podmínky ke vzdělávání Podoblast 1.1 Lidské zdroje 1.2 Materiální zdroje 1.3 Finanční zdroje

Více

7. Hodnocení žáků a autoevaluace školy. 7.1 Hodnocení žáků. 7.1.1 Způsoby hodnocení žáků

7. Hodnocení žáků a autoevaluace školy. 7.1 Hodnocení žáků. 7.1.1 Způsoby hodnocení žáků 7. Hodnocení žáků a autoevaluace školy 7.1 Hodnocení žáků 7.1.1 Způsoby hodnocení žáků Účelem hodnocení je poskytnout žákům i jejich rodičům co nejčastější zpětnou vazbu. Hodnocení současně přispívá i

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Křesťanská základní škola Jihlava, nám. Svobody 1369 / 3, 586 01 Jihlava

Křesťanská základní škola Jihlava, nám. Svobody 1369 / 3, 586 01 Jihlava Křesťanská základní škola Jihlava, nám. Svobody 1369 / 3, 586 01 Jihlava 1. 4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost Datum zahájení

Více

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU ROZPOČTY STAVEB Název školního vzdělávacího programu: Kód a název oboru vzdělání: Management ve stavebnictví 63-41-M/001 Celkový počet hodin za studium: 3. ročník = 66 hodin/ročník

Více

Kariérní systém učitelů. MU Brno, 26/11/2014 RNDr. Jiří Kuhn

Kariérní systém učitelů. MU Brno, 26/11/2014 RNDr. Jiří Kuhn Kariérní systém učitelů MU Brno, 26/11/2014 RNDr. Jiří Kuhn Obsah příspěvku 1. Očekávání a vize 2. Kariérní cesty KS 3. Standard učitele 4. Kariérní cesta rozvoje profesních kompetencí 5. Atestační řízení

Více

AUTOEVALUACE ŠKOLY. Autoevaluace školy

AUTOEVALUACE ŠKOLY. Autoevaluace školy AUTOEVALUACE ŠKOLY Autoevaluace školy Autoevaluace školy je podrobně rozpracovaná podle 9 vyhlášky č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náleţitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení

Více

Osobnost vedoucího pracovníka

Osobnost vedoucího pracovníka 1 Osobnost vedoucího pracovníka (přerod spolupracovníka v nadřízeného, silné a slabé stránky, budování autority) odpovědnosti a převažující činnosti v jednotlivých rolích legislativní rámec odpovědností

Více

Identifikace. Koncepce ZŠ - Mateřská a základní škola Raduška. Název školy: ZAČÍT SPOLU Základní škola a Mateřská škola Kadaň

Identifikace. Koncepce ZŠ - Mateřská a základní škola Raduška. Název školy: ZAČÍT SPOLU Základní škola a Mateřská škola Kadaň Koncepce ZŠ - Mateřská a základní škola Raduška Identifikace Název školy: ZAČÍT SPOLU Základní škola a Mateřská škola Kadaň Adresa školy: Kpt. Jaroše 612, 432 01 Kadaň Ředitelka školy: Bc. Diana Roubová

Více

Klíčové aktivity projektu. KA 3 Praktické kompetence pro začínající pedagogy

Klíčové aktivity projektu. KA 3 Praktické kompetence pro začínající pedagogy Klíčové aktivity projektu KA 3 Praktické kompetence pro začínající pedagogy Podrobný popis realizace klíčové aktivity Cílová skupina (začínající pedagogičtí pracovníci středních zemědělských a lesnických

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. RNDr.

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. RNDr. I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů RNDr. Radmila Hýblová Vzdělávací programy základní vymezení ve školském zákonu (zákon

Více

Téma č.10: Podmínky školní TV, bezpečnost v TV

Téma č.10: Podmínky školní TV, bezpečnost v TV Téma č.10: Podmínky školní TV, bezpečnost v TV Nejvíc problémů si děláme tím, že počítáme s příznivými podmínkami svého okolí. Čekejme raději horší podmínky a když budou dobré, tak nás to mile překvapí.

Více

Kulatý stůl Centrum školského managementu. PaedDr. Nataša Mazáčová, Ph.D. Pedagogická fakulta UK Praha

Kulatý stůl Centrum školského managementu. PaedDr. Nataša Mazáčová, Ph.D. Pedagogická fakulta UK Praha Kulatý stůl Centrum školského managementu PaedDr. Nataša Mazáčová, Ph.D. Pedagogická fakulta UK Praha Struktura sdělení Informace o práci střediska ped.praxí na PedfUK Systém fakultních škol a fakultních

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Vzdělávání sociálních pracovníků v ČR

Vzdělávání sociálních pracovníků v ČR Vzdělávání sociálních pracovníků v ČR Výzvy a trendy ve vzdělávání v sociální práci Prešov 2012 Alois Křišťan Martin Bednář Osnova prezentace 1) ASVSP a systém vzdělávání v ČR 2) Legislativní zakotvení

Více

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia)

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) 1. Obsahové vymezení předmětu v předmětu fyzika se realizuje obsah vzdělávacího oboru Fyzika ze vzdělávací oblasti

Více

Informační centrum školy jako nezastupitelná podpora výuky. Jana Nejezchlebová Moravská zemská knihovna

Informační centrum školy jako nezastupitelná podpora výuky. Jana Nejezchlebová Moravská zemská knihovna Informační centrum školy jako nezastupitelná podpora výuky Jana Nejezchlebová Moravská zemská knihovna Obsah prezentace Úvod Rámcové vzdělávací programy Vzdělávací oblasti a jejich výstupy Role knihovníka

Více

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Žadatel projektu: Základní škola a Mateřská škola Žalany Název

Více

Příklad dobré praxe XXI

Příklad dobré praxe XXI Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe XXI pro průřezové téma Člověk a svět práce Ing. Iva Černá 2010

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

K pojetí a funkci bakalářských prací kombinovaného pedagogického studia. PhDr. Jiřina Novotná, NÚV 13.10. 2011 TTnet workshop

K pojetí a funkci bakalářských prací kombinovaného pedagogického studia. PhDr. Jiřina Novotná, NÚV 13.10. 2011 TTnet workshop K pojetí a funkci bakalářských prací kombinovaného pedagogického studia PhDr. Jiřina Novotná, NÚV 13.10. 2011 TTnet workshop 1. Změny ve vzdělávání učitelů společné evropské trendy Srovnávací přístup:

Více

Strategický plán rozvoje školy na období roků 2007 2012

Strategický plán rozvoje školy na období roků 2007 2012 Strategický plán rozvoje školy na období roků 2007 2012 ŠKOLA PRO ŢIVOT, VE KTERÉM CHCEME OBSTÁT JAKO LIDÉ Cílem je připravit takového žáka, který bude mít dovednosti, vědomosti i morální vlastnosti použitelné

Více

AUTOEVALUACE ŠKOLY A JEJÍ EVALUAČNÍ ČINNOST (EVALUACE UČITELE)

AUTOEVALUACE ŠKOLY A JEJÍ EVALUAČNÍ ČINNOST (EVALUACE UČITELE) AUTOEVALUACE ŠKOLY A HODNOCENÍ ŽÁKŮ Před tvorbou školního vzdělávacího programu byly využívány dílčí kroky a nástroje evaluace a autoevaluace podle dokumentu zpracovaného školou Struktura a kriteria vlastního

Více

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně.

Více

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických

Více

A. Charakteristika vyučovacího předmětu

A. Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět:: INFORMATIKA A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu U vyučovacího předmětu informatika je časové vymezení dáno učebním plánem. V

Více

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Cílové skupiny: Sociální pracovníci Popis kurzů 1. Standard č. 5 Individuální plánování Cílem kurzu je rozšířit odborné znalosti a dovednosti

Více

Individuální vzdělávací plán

Individuální vzdělávací plán I. Vyplní škola: Škola Individuální vzdělávací plán Jméno a příjmení Datum narození Třída Bydliště Školní rok Rozhodnutí o povolení vzdělávání podle IVP ze dne Zdůvodnění (informace o schopnostech, důvody

Více

Metody a formy výuky

Metody a formy výuky Projekt: AUTOEVALUACE V LIBERECKÉM KRAJI Reg. č. CZ.1.07/1.1.22/02.0024 Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky Metody a formy výuky Zpráva z evaluačního

Více

Zdravá škola. škola podporující zdraví

Zdravá škola. škola podporující zdraví Zdravá škola škola podporující zdraví Koncepce, která vstoupila do povědomí české pedagogické veřejnosti v rozmezí let 1991 1993 jako jedna z alternativních edukačních možností prošla do současnosti určitým

Více

Cíle personální práce v podniku

Cíle personální práce v podniku PERSONÁLNÍ PRÁCE Cíle personální práce v podniku Organizace personálnípráce Plánování pracovníků Získávánía výběr pracovníků Hodnocení pracovníků a jejich výkonů Podnikové vzdělávání Pracovní podmínky

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika

Více

AKTIVITY, DNY PROJEKTOVÉ VÝUKY PRAKTICKÁ CVIČENÍ ZÁŢITKOVÉ SEMINÁŘE

AKTIVITY, DNY PROJEKTOVÉ VÝUKY PRAKTICKÁ CVIČENÍ ZÁŢITKOVÉ SEMINÁŘE AKTIVITY, DNY PROJEKTOVÉ VÝUKY PRAKTICKÁ CVIČENÍ ZÁŢITKOVÉ SEMINÁŘE Aktivity pro ţáky byly realizovány v rámci projektu na desítkách škol. Měly různý charakter, od praktických cvičení, přes projektovou

Více

Ukázka je převzata z pracovní verze ŠVP ZŠ pro tělesně postižené při Jedličkově ústavu v Praze.

Ukázka je převzata z pracovní verze ŠVP ZŠ pro tělesně postižené při Jedličkově ústavu v Praze. Ukázka je převzata z pracovní verze ŠVP ZŠ pro tělesně postižené při Jedličkově ústavu v Praze. 5.2 Evaluační činnost Vlastní hodnocení školy (VHŠ) napomáhá ke zkvalitnění vzdělávání. Cílem je zhodnocení

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Název školy: ZŠ Liberec, Sokolovská Adresa: Sokolovská 328, Liberec 13, 460 14 IČO: 68 97 46 39 I. Společná ustanovení Základní charakteristika

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE,

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE, ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE, okres Hodonín, ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání Máš na to! Příloha č.1: Pravidla pro hodnocení žáků Verze z 30.08.2009 zpracována podle RVP ZV Platnost : 1.9.2009

Více

IV/1 Individualizace výuky pro rozvoj matematické gramotnosti žáků středních škol

IV/1 Individualizace výuky pro rozvoj matematické gramotnosti žáků středních škol IV/1 Individualizace výuky pro rozvoj matematické gramotnosti žáků středních škol Číslo klíčové aktivity Název klíčové aktivity IV/1 Individualizace výuky pro zvýšení efektivity rozvoje matematické gramotnosti

Více

Nabídkový list seminářů dalšího vzdělávání pro církevní školy

Nabídkový list seminářů dalšího vzdělávání pro církevní školy Nabídkový list seminářů dalšího vzdělávání pro církevní školy Cyrilometodějské gymnázium a MŠ v Prostějově za podpory německé organizace Renovabis vybudovalo Centrum celoživotního učení církevních škol

Více

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Helena Kolibová Karviná 2012 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176) Rozvoj kompetencí

Více

Zlínský kraj Prevence sociálně patologických jevů. Uherský Brod 28.3.2008 II. konference k prevenci SPJ

Zlínský kraj Prevence sociálně patologických jevů. Uherský Brod 28.3.2008 II. konference k prevenci SPJ Zlínský kraj Prevence sociálně patologických jevů Uherský Brod 28.3.2008 II. konference k prevenci SPJ Osnova prezentace Prevence z pohledu krajského úřadu Výskyt SPJ ve Zlínském kraji Předpoklady pro

Více

Příprava lekce v knihovně o informační bezpečnosti pro děti a seniory

Příprava lekce v knihovně o informační bezpečnosti pro děti a seniory Příprava lekce v knihovně o informační bezpečnosti pro děti a seniory Pavla Kovářová Kabinet informačních studií a knihovnictví Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Kdo z vás by teď přijal žádost

Více

Charakteristika předmětu

Charakteristika předmětu Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Člověk a svět práce Člověk a svět práce - Svět práce Charakteristika předmětu Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Svět práce je vzdělávací obsah

Více

Modelový program výcviku manažerů

Modelový program výcviku manažerů Modelový program výcviku manažerů (se specifickým zaměřením na prvoliniový management) CÍL VÝCVIKU... 2 METODY VÝCVIKU... 2 NÁPLŇ VÝCVIKU... 2 1. ROLE A OSOBNOST SUPERVIZORA (= PRVOLINIOVÉHO MANAŢERA)

Více

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy SWOT analýza současného stavu odborného vzdělávání a přípravy Cíle: - uvědomit si slabé a rizikové stránky stávající praxe a přístupu k odbornému vzdělávání a přípravě. - Identifikovat silné stránky a

Více

V tomto předmětu budou učitelé pro utváření a rozvoj klíčových kompetencí využívat zejména tyto strategie:

V tomto předmětu budou učitelé pro utváření a rozvoj klíčových kompetencí využívat zejména tyto strategie: Vyučovací předmět: ZEMĚPISNÁ PRAKTIKA Učební osnovy 2. stupně 5.3.2. ná praktika A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Časové vymezení vyučovacího

Více

CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit

CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit Zavádění komplexního systému DVPP do praxe škol CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit NÁZEV SEMINÁŘE LEKTOR STRUČNÝ OBSAH ZÚČASTNĚNÉ ŠKOLY TERMÍN MÍSTO KONÁNÍ 8 hodin Ředitel jako manažer

Více

UČEBNÍ OSNOVY VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU ZEMĚPIS

UČEBNÍ OSNOVY VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU ZEMĚPIS UČEBNÍ OSNOVY VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU ZEMĚPIS Obsahové, organizační a časové vymezení Předmět zeměpis je vyučován jako samostatný předmět v primě, sekundě, tercii a kvartě, dvě vyučovací jednotky týdně. V

Více

Dodání služeb vzdělávacích kurzů pro zaměstnance Domova Sluníčko

Dodání služeb vzdělávacích kurzů pro zaměstnance Domova Sluníčko Příloha č.1 SPECIFIKACE A ROZSAH PŘEDMĚTU PLNĚNÍ Předmět veřejné zakázky Dodání služeb vzdělávacích kurzů pro zaměstnance Domova Sluníčko Předpokládaný začátek a konec: 1. 3. 2014 31. 5. 2015 Maximální

Více

VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY

VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY Standardní činnosti školy Obsah Standardní činnosti školy...1 1.Standardní činnosti výchovného poradce...2 Poradenské činnosti:...2

Více

1. Metodika vlastního hodnocení školy. 1.1 Oblasti hodnocení 1.1.1 PROGRAM ŠKOLY

1. Metodika vlastního hodnocení školy. 1.1 Oblasti hodnocení 1.1.1 PROGRAM ŠKOLY 1. Metodika vlastního hodnocení školy 1.1 Oblasti hodnocení 1.1.1 PROGRAM ŠKOLY soulad školního programu s RVP další programová nabídka např. pro ţáky se speciálními vzdělávacími potřebami, variabilita

Více

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY 6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY Pravidla pro hodnocení žáků Hodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých

Více

RVP v širších souvislostech

RVP v širších souvislostech RVP v širších souvislostech Bílá kniha Národní program rozvoje vzdělávání základní koncepční materiál, na kterém byla nalezena společenská shoda popisuje vztah kurikulárních dokumentů mezi sebou, jejich

Více

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení 2. st. Charakteristika vzdělávacího oboru na II. stupni navazuje na učivo a očekávané výstupy I. stupně. Prolíná celou škálou vzdělávacích oblastí. Nejvíce koresponduje se vzdělávacími obsahy Člověk a

Více

3. UČEBNÍ PLÁN 3. 1. Systém výuky

3. UČEBNÍ PLÁN 3. 1. Systém výuky 3. UČEBNÍ PLÁN 3. 1. Systém výuky Výuka podle ŠVP probíhá v 1. 9. postupném ročníku ZŠ. ŠVP (RVP) rozlišuje tři vzdělávací období: 1. období 1. 3. ročník 2. období 4. 5. ročník 3. období 6. 9. ročník.

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Číslo výzvy: 21 Žádost o finanční podporu z OP VK - IP oblasti podpory 1.4 - unit costs Číslo prioritní osy: 7.1

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Číslo výzvy: 21 Žádost o finanční podporu z OP VK - IP oblasti podpory 1.4 - unit costs Číslo prioritní osy: 7.1 PROJEKTOVÝ ZÁMĚR I. Souhrnné informace o projektu Číslo operačního programu: Název operačního programu: Číslo výzvy: 21 CZ.1.07 OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název výzvy: Žádost o finanční podporu

Více

Dodatek č. 1. ke školnímu vzdělávacímu programu Prodavač a výrobce lahůdek platnost od 1. 9. 2013. Kód a název oboru: 66 51 H/01 Prodavač

Dodatek č. 1. ke školnímu vzdělávacímu programu Prodavač a výrobce lahůdek platnost od 1. 9. 2013. Kód a název oboru: 66 51 H/01 Prodavač Střední škola pro tělesně postižené GEMINI, Brno, Vaculíkova 14 Dodatek č. 1 ke školnímu vzdělávacímu programu Prodavač a výrobce lahůdek platnost od 1. 9. 2013 Kód a název oboru: 66 51 H/01 Prodavač Vypracoval:

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Matematický seminář

Charakteristika vyučovacího předmětu Matematický seminář 4.10.4. Charakteristika vyučovacího předmětu Matematický seminář 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Matematický seminář poskytuje prostor pro opakování a shrnutí vědomostí a dovedností nabytých

Více

Hodnocení žáků základní školy speciální vyjadřuje míru zvládnutí vědomostí a dovedností a stupeň samostatnosti žákovy činnosti.

Hodnocení žáků základní školy speciální vyjadřuje míru zvládnutí vědomostí a dovedností a stupeň samostatnosti žákovy činnosti. Pravidla pro hodnocení ţáka Úvod Hodnocení ţáků je součástí běţné výchovně vzdělávací činnosti pedagogických pracovníků, kterou vykonávají podle dohodnutých pravidel ve výuce i mimo ni. Hodnocení, probíhající

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011)

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) 1. Vymezení poradenských služeb ve škole 2. Standardní činnosti poradenských pracovníků školy 3. Standardní činnosti pedagogů,

Více

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0068 Prohloubení nabídky vzdělávacích programů v oblasti rozvoje lidských zdrojů vedoucích

Více

CZ54 Inženýrská pedagogika zimní semestr 2015/16 2. ročník NMg. studia obor Pozemní stavby všechna zaměření

CZ54 Inženýrská pedagogika zimní semestr 2015/16 2. ročník NMg. studia obor Pozemní stavby všechna zaměření CZ54 Inženýrská pedagogika zimní semestr 2015/16 2. ročník NMg. studia obor Pozemní stavby všechna zaměření Seminární práce studentů Vyberte si jedno z nabízených 63 témat. Pokud si někdo vybere knihu

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová TÝM ZÁSADY TÝMOVÉ PRÁCE PROFESIONÁLNÍ CHOVÁNÍ TÝM malá skupina lidí, kteří

Více