Pravidla pro žadatele a příjemce. Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Transkript

1 Pravidla pro žadatele a příjemce Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Programové období VERZE: 0 VYDAL: Řídící orgán OP VVV DATUM PLATNOSTI: XX.XX.2014 DATUM ÚČINNOSTI: XX.XX.2014 Přehled změn Strana 1/151

2 Kapitol a Bližší určení změny (oproti verzi XX, účinné od XX. XX. 2014) Odůvodnění revize Za správnost Platné od X. X

3 Obsah 1.KAPITOLA - ÚVOD KAPITOLA - DEFINICE POUŽÍVANÝCH POJMŮ KAPITOLA - PRÁVNÍ ZÁKLAD A DALŠÍ VÝCHOZÍ DOKUMENTACE KAPITOLA - KONTAKTY KAPITOLA PROCESY A PRAVIDLA PODÁNÍ ŽÁDOSTI O PODPORU, HODNOCENÍ A VÝBĚRU PROJEKTŮ KAPITOLA - PROCESY A PRAVIDLA UZAVŘENÍ PRÁVNÍHO AKTU O POSKYTNUTÍ/PŘEVODU PODPORY KAPITOLA - PROCESY A PRAVIDLA PROJEKTOVÉHO ŘÍZENÍ KAPITOLA - PROCESY A PRAVIDLA FINANČNÍHO ŘÍZENÍ KAPITOLA PROCESY A PRAVIDLA KONTROL A AUDITŮ KAPITOLA - PROCESY A PRAVIDLA OPRAVNÝCH PROSTŘEDKŮ KAPITOLA - MONITOROVÁNÍ KAPITOLA - ZADÁVÁNÍ ZAKÁZEK KAPITOLA PARTNERSTVÍ KAPITOLA SYNERGIE A KOMPLEMENTARITY KAPITOLA- VEŘEJNÁ PODPORA KAPITOLA - HORIZONTÁLNÍ PRINCIPY (DLE ČL. 7 A 8 OBECNÉHO NAŘÍZENÍ) KAPITOLA - PRAVIDLA PUBLICITY KAPITOLA - SANKCE KAPITOLA UCHOVÁVÁNÍ DOKUMENTŮ SEZNAM ZKRATEK Strana 3/151

4 1. KAPITOLA - ÚVOD Pravidla pro žadatele a příjemce (dále jen PpŽP ) vydává Řídicí orgán Operačního programu výzkum, vývoj a vzdělávání (dále jen ŘO OP VVV ) PpŽP jsou určena všem subjektům, které mají připraveny projektové záměry ve všech prioritních osách OP VVV. PpŽP nejsou určena pro žadatele a příjemce projektů zjednodušených forem vykazování. Cílem PpŽP je podat žadatelům základní informace, jak postupovat při zpracování žádosti o podporu, seznámit je se všemi povinnými náležitostmi žádosti a upozornit je na potenciální rizika, která mohou ohrozit včasné a řádné předložení žádosti. Zároveň příjemcům a partnerům popsat a vysvětlit ve větší šíři výklad povinných a doporučených postupů při realizaci projektu. Hlavní a závazná pravidla pro realizaci projektu jsou zakotvena v podmínkách právního aktu o poskytnutí/převodu podpory. Žadatel/příjemce dotace je povinen řídit se při realizaci projektu PpŽP, příp. dalšími metodickými dokumenty ve verzi platné v den učinění příslušného úkonu nebo v den porušení příslušného ustanovení, uvedeného v právním aktu o poskytnutí podpory. Současně se příjemce dotace ještě před zahájením realizace projektu musí seznámit se zněním právního aktu, uzavíraného mezi poskytovatelem podpory a příjemcem, který obsahuje hlavní podmínky přidělení finanční podpory a hlavní povinnosti příjemce. Kromě výše uvedených dokumentů je příjemce povinen řídit se při realizaci projektů také platnou legislativou České republiky. PpŽP jsou vydávána jako celek pouze jednou. Jeho číselné označení je neměnné. Následně jsou ŘO vydávány pouze jeho změny bez ohledu na jejich rozsah. Změny PpŽP budou číslovány vzestupně (od čísla 1). Ke změnám PpŽP vydává ŘO tzv. úplná znění tj. PpŽP ve znění pozdějších změn. Přičemž úplné znění má pouze informativní charakter. PpŽP nabývá platnosti dnem zveřejnění na webových stránkách MŠMT a účinnosti nabývá dnem uvedeným v PpŽP, nejdříve však v den jeho platnosti. 4

5 2. KAPITOLA - DEFINICE POUŽÍVANÝCH POJMŮ Absorpční kapacita Absorpční kapacita vyjadřuje míru schopnosti operačního programu nebo subjektů (zejména potenciálních žadatelů) řádně využít prostředky poskytované z EFRR/ESF. Administrativní kapacita Administrativní kapacita představuje personální zajištění v rámci subjektů implementace NSRR a DoP. Auditní orgán Orgán zodpovědný za zajištění provádění auditů za účelem ověření účinného fungování řídicího a kontrolního systému operačního programu a za vykonávání činností v souladu s čl. 127 Obecného nařízení (Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu a o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1083/2006 (dále jen Obecné nařízení ). Bloková výjimka Nařízení Komise č. 651/2014 ze dne , dále jen GBER, stanoví druhy či kategorie podpor, které jsou při splnění stanovených podmínek slučitelné s vnitřním trhem bez povinnosti oznámení (notifikace) Komisi před poskytnutím daného opatření podpory. Certifikace Certifikací výdajů se rozumí potvrzení správnosti údajů předložených řídicími orgány Platebnímu a certifikačnímu orgánu a potvrzení, že výdaje zahrnuté ve výkazu výdajů byly vynaloženy v souladu s předpisy EU a předpisy ČR. Celkové náklady Celkové náklady projektu jsou součtem způsobilých a nezpůsobilých výdajů projektu. Celoživotní učení Celoživotní učení je souhrn všech vzdělávacích aktivit realizovaných od raného dětství až po důchodový věk, jehož cílem je dosáhnout odpovídajících znalostí a dovedností v oblasti osobního, občanského, sociálního i profesního rozvoje. Zahrnuje formální vzdělávání, neformální vzdělávání a informální učení. Centrální evidence dotací z rozpočtu (CEDR) Generální finanční ředitelství vede centrální evidenci, v níž zpracovává údaje o dotacích poskytovaných ze státního rozpočtu, státních fondů, státních finančních aktiv a Národního fondu. Jejich poskytovatelé jsou povinni do centrální evidence dotací zaznamenávat údaje o nich a o jejich příjemcích, případně tyto údaje do ní přenášet z jiných evidencí, pokud obsahují stanovené údaje. Obsah a rozsah údajů zaznamenávaných nebo přenášených do centrální evidence dotací a postupy a lhůty, které při tomto zaznamenávání a přenášení Strana 5/151

6 poskytovatelé plní, stanoví ministerstvo vyhláškou č. 286/2007 Sb., o centrální evidenci dotací. Centrum excelence (Center of Excellence) Tematicky vyprofilované pracoviště výzkumu a vývoje (např. ústav vysoké školy, výzkumný ústav, nebo jeho organizačně a účetně oddělená část, nebo obdobně vyčleněné společné pracoviště několika výzkumných institucí). Centrum excelence je aktivní ve výzkumné činnosti, často mezioborové povahy, a programově propojuje výzkum a vývoj (dále jen VaV ), vzdělávání (zejména studentů doktorských studijních programů a mladých výzkumných pracovníků) a inovační činnost. Formou dlouhodobých strategických partnerství spolupracuje s prestižními zahraničními pracovišti VaV, jakož i se subjekty z aplikační sféry a s dalšími významnými pracovišti v daném oboru na národní úrovni. Výnosy ze zahraničních zdrojů (se zohledněním oborových specifik) se významně podílejí na celkovém VaV rozpočtu centra i na celkových provozních nákladech centra. V Centrech excelence je prováděn základní případně aplikovaný výzkum a technologický rozvoj. Obvykle je spojen s odbornou přípravou (doktorandské programy) na nejmodernějším technickém vybavení. Tato Centra podporují komercionalizaci svých výstupů prostřednictvím tzv. technologických transferů vytvářením spin-off společností, vazbami na komerční sféru, případně dalšími formami s cílem posílit ekonomický rozvoj ČR prostřednictvím inovací. Dosahovaný stupeň excelence lze obvykle hodnotit těmito parametry: Počtem vědeckých publikací ( bibliometrií"), Počtem zapsaných patentů, Počtem nabízených pozic pro absolventy doktorandských programů post-doc pozice, Počtem stálých a hostujících vědců, Počtem a objemem komerčních kontraktů, Počtem spin-off společností, Participací v transevropských vzdělávacích schématech a podobně. Tato centra excelence nelze zaměňovat s excelentními pracovišti (excellence centres) jež jsou obvykle zapojena do evropských sítí excelence (network of excellence), jejichž rozvoj byl předmětem podpory 6. Rámcového programu EU. Centrum popularizace Zábavně naučné centrum, které nenucenou populární formou a prostřednictvím interaktivních exponátů/prvků/pomůcek nabízí výuku a možnost hlubšího porozumění podstaty fyzikálních a přírodních jevů. Cílová skupina Skupina subjektů nebo osob, na kterou je program/projekt zaměřen a má z něj užitek po dobu jeho realizace, včetně doby udržitelnosti (např. účastníci rekvalifikačních kurzů, turisté, etnické menšiny, podnikatelé, zdravotně postižení, neúplné rodiny, obce). Cost Benefit Analysis (CBA) Analýza nákladů a přínosů vymezuje socioekonomické efekty plánovaného projektu. Zjednodušeně ukazuje, co komu projekt přináší a co je na jeho realizaci nutno vynaložit. Vymezuje skupinu všech účastníků, kterých se projekt dotkne ať přímo či nepřímo. V rámci analýzy jsou vyčísleny nejen veškeré finanční náklady a výnosy, ale také významné a dopředu 6

7 odhadnutelné nepřímé pozitivní a negativní důsledky. Umožňuje tak zohlednit intervence, které nejsou ziskové a finančně výnosné, ale mají nefinanční, např. společenský užitek. Datum ukončení projektu (Datum ukončení realizace projektu) Toto datum, které je uvedeno v právním aktu o poskytnutí/převodu podpory, znamená poslední den pro řádné a včasné ukončení 1 projektu žadatelem. K datu ukončení projektu bude ŘO posuzováno i dosažení předepsaných výstupů projektu. V případě, že pro využívání výstupů projektu je třeba vydání povolení či rozhodnutí příslušného orgánu, může být projekt dokončen nejdříve dnem, kdy toto povolení či rozhodnutí nabude právní moci. Datum ukončení projektu je zároveň nejpozdějším datem pro vznik způsobilých výdajů (tj ) a může být upraveno v příslušné výzvě. Závěrečná zpráva o realizaci a žádost o platbu musí být předloženy nejpozději do 2 měsíců od data ukončení projektu. Datum zahájení projektu 2 Toto datum znamená den stanovený žadatelem, od kterého hodlá započít s přípravou projektu. Doporučujeme zvolit datum, od kterého žadatel započal/započne práce na projektu, které jsou součástí způsobilých výdajů projektu (např. příprava projektové dokumentace). Nejdříve možným datem pro vznik způsobilých výdajů projektu je Výdaje vzniklé před tímto datem nemohou být považovány za způsobilé. Datum zahájení realizace projektu Toto datum znamená den stanovený žadatelem, od kterého hodlá započít s fyzickou realizací projektu, tj. datum zahájení dodávek, služeb a fyzických prací (u stavebních prací doloženo prvním záznamem ve stavebním deníku) nebo první právně závazný akt smluvního vztahu (datum vystavení objednávky, uzavření smlouvy, uskutečnění zdanitelného plnění) podle toho, který z aktů nastal dříve. Tj. první činnosti vztahující se k projektu (po datu přijetí žádosti po kontrole přijatelnosti a formálních náležitostí). Nejdříve možným datem zahájení realizace projektu je datum nabytí účinnosti právního aktu o poskytnutí/převodu podpory. Dlouhodobý plán plnění cílů Dokument obsahující podrobné informace o implementaci operačního programu, jehož součástí je indikativní dlouhodobý plán intervencí. Dohoda o partnerství Dokument vypracovaný členským státem za účasti partnerů v souladu s přístupem založeným na víceúrovňové správě, který stanoví strategii členského státu, priority a opatření pro účinné a efektivní využívání ESIF za účelem dosahování cílů strategie Evropa Dopis ministryně/ministra o poskytnutí dotace 1Roz. dokončení fyzické, nikoli administrativní. Tj. některé administrativní úkony související s projektem mohou, a často i budou provedeny až po tomto datu např. zpracování závěrečné zprávy o realizaci, vypořádání dotace se státním rozpočtem atd. 2Datem zahájení projektu je vždy 1. den kalendářního měsíce. Strana 7/151

8 Právní akt o poskytnutí dotace uzavřený mezi MŠMT jako poskytovatelem dotace a jinou organizační složkou státu a jimi zřízených státních příspěvkových organizací jako příjemcem dotace. Doplňková činnost výzkumné organizace Jedná se o činnost, která přímo souvisí s provozem výzkumné organizace nebo výzkumné infrastruktury a je pro její provoz nezbytná či je neoddělitelně spojena s jejím hlavním nehospodářským využitím a je omezena co do rozsahu. EDS/SMVS Jedná se o informační systém programového financování Evidenční dotační systém/správa majetku ve vlastnictví státu (dříve Informační systém programového financování-isprofin). Evaluace/Hodnocení Proces založený na důkladném sběru informací a na jejich odborném vyhodnocování s cílem získat spolehlivé podklady pro řízení implementace a strategické rozhodování. Hodnocení tak přispívá k hospodárnosti při nakládání s veřejnými prostředky a při jejich čerpání. V případě evaluací v oblasti EFRR/ESF se hodnotí nastavení strategií, politik, programů a projektů, jejich design, implementace a účinky. Záměrem je vyhodnotit relevanci a naplnění cílů (účelnost), dosažení efektivity, hospodárnosti a udržitelnosti. Hodnocení se provádějí před zahájením programového období či vlastní realizace (ex-ante), během nich (ad-hoc, ongoing nebo mid-term) a po nich (ex-post). Evropské strukturální a investiční fondy (ESIF) Evropské strukturální a investiční fondy: Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond (ESF), Fond soudržnosti (FS), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský námořní a rybářský fond (ENRF). Evropský úřad pro potírání podvodných jednání (OLAF) Instituce zřízená z rozhodnutí Komise (ES, ESUO, EURATOM) č. 352/99 (1999/352/ES), jejímž posláním je ochrana finančních a ekonomických zájmů Evropských Společenství a boje proti organizovanému zločinu, podvodům a všem dalším nezákonným aktivitám ohrožujícím rozpočet EU. OLAF je oprávněn provádět správní vyšetřování podezření na nesrovnalost na úrovni členských států. Ex-ante a ex-post financování V závislosti na charakteru projektu a smluvním vztahu mezi ŘO a příjemcem mohou být projekty financovány prostřednictvím pravidelných zálohových plateb (ex-ante financování) nebo prostřednictvím zpětného uhrazení způsobilých výdajů projektu (ex-post financování). Experimentální vývoj Znamená získávání, kombinování, upravování a využívání stávajících vědeckých, technologických, obchodních a jiných příslušných znalostí a dovedností pro účely vytváření plánů a opatření nebo projektů pro nové, změněné nebo zlepšené výrobky, postupy nebo služby. Patří sem např. i jiné činnosti zaměřené na pojmové definice, plánování a dokumentaci nových výrobků, postupů a služeb. Tyto činnosti mohou zahrnovat vytváření 8

9 návrhů, výkresů, plánů a jiné dokumentace, za předpokladu, že nejsou určeny pro komerční využití 3. Finanční toky Přesun finanční částky od různých orgánů, které se podílejí na implementaci programu, k příjemci finanční pomoci. Finanční útvar Útvar v rámci kapitoly státního rozpočtu, který provádí platby příjemcům z prostředků SR, odpovídající podílu národního financování a podílu určeného na předfinancování výdajů, které mají být kryty z prostředků z rozpočtu EU. Harmonogram výzev Rámcový plán pro OP VVV na daný kalendářní rok, na základě něhož jsou v daném kalendářním roce vyhlašovány výzvy na konkrétní intervence. Harmonogram výzev je součástí Strategického realizačního plánu. Hodnocení žádosti o podporu Ohodnocení kvality žádosti o podporu, resp. projektu na základě hodnotících kritérií. Tato kritéria jsou součástí výběrových kritérií. V rámci jednotlivých hodnotících kritérií přiděluje hodnotitel určitý počet bodů, a to na základě posouzení projektu ve vztahu k danému kritériu. Hodnotitelé/arbitři Odborníci, registrovaní v databázi hodnotitelů MS2014+, vybraní podle profesního zaměření, kteří jsou využíváni pro potřeby hodnocení žádostí o podporu. Implementace programu Proces uvedení programu v činnost - realizace programu. Zahrnuje schválení a vyhlášení programu, přípravu technické dokumentace, zadávací řízení, uzavření smluv o financování, přípravu a realizaci projektů, kontrolu, autorizaci a provádění plateb, reportování a monitorování efektů programu. Indikátory Indikátor je nástroj pro měření cíle / plánu, postupu či dosažených efektů jednotlivých úrovní implementace. Indikátor musí být přesně definován a tvoří jej kód, název, jasná definice, měrná jednotka včetně popisu způsobu měření, zdroj údajů, výchozí, cílová a dosažená hodnota. Pojem indikátor má stejný význam jako jeho český ekvivalent ukazatel. Individuální projekt Je ucelený soubor aktivit financovaných z OP VVV, který směřuje k dosažení předem stanovených a jasně definovaných, měřitelných cílů. Projekt je realizován v určeném časovém horizontu podle zvolené strategie a s daným rozpočtem 4. 3Komerční využití znamená cíl dosahování přímého hospodářského užitku prodejem prototypu, výsledků předvedení projektu nebo výstupu experimentální produkce za cenu, která je významná v porovnání s náklady. Nepatří sem žádný nekomerční příjem spojený s prototypem, předvedením projektu nebo experimentální produkcí, za předpokladu, že je příjem výrazně nižší než náklady. 4Specifické typy IP: Integrovaný projekt - projekt realizovaný v rámci integrované strategie rozvoje území. Strana 9/151

10 Individuální projekty se svým charakterem dále dělí na: Individuální projekty systémové (IPs) - řeší komplexně danou problematiku určité oblasti nebo celého území ČR. Hlavním znakem IPs je koncentrovaná a cílená podpora. Do procesu schvalování a monitoringu IPs bude zapojen Monitorovací výbor. Při realizaci IPs bude kladen větší důraz na jejich řízení, monitoring a průběžné vyhodnocování. Budou reflektovány všechny zkušenosti s individuálními projekty národními z programového období a početně se bude jednat pouze o minimální množství projektů. Individuální projekty regionální (IPr) - řeší komplexně danou problematiku například na území celého kraje, dané oblasti nebo určitého území. Individuální projekty ostatní (IPo) - řeší danou problematiku na úrovni individuální instituce. Komplementarita Komplementarita je vazba mezi intervencemi, které se vzájemně kombinují a doplňují. Komplementarita může být realizována samostatně, nevyžaduje podmíněnost realizace komplementární intervence. Kontrola Kontrolní orgán při kontrole zjišťuje, jak kontrolovaná osoba plní povinnosti, které jí vyplývají z právních předpisů nebo které jí byly uloženy na základě uzavřeného právního aktu o poskytnutí/převodu podpory. Monitorovací systém Informační systém sloužící k monitorování, řízení, hodnocení a reportování implementace ESIF v České republice v programovém období , a to na všech úrovních implementace (projekt, program, Dohoda o partnerství). Monitorovací výbor Výbor, jehož úkolem je posuzovat provádění programu. Monitorovací výbor plní funkce v souladu s čl. 49 Obecného nařízení a dále specificky dle čl. 110 Obecného nařízení. Členy monitorovacího výboru jsou zástupci příslušných řídicích a koordinačních subjektů a partnerů (např. odbory ministerstev, partnerská ministerstva, kraje, obce, nestátní neziskové organizace apod.). Monitorování Monitorování je nedílnou součástí jak projektového a programového cyklu, tak i realizace Dohody o partnerství. Cílem monitorování je průběžné sbírání, třídění, agregování, ukládání dat a informací a zjišťování stavu a pokroku v realizaci projektů, operačních programů či Programu rozvoje venkova a Dohody o partnerství a porovnávání získaných informací s výchozími hodnotami a předpokládaným plánem, i po jeho realizaci (např. indikátory výsledků). Monitorování je soustavnou činností, která probíhá během celého trvání projektu/programu/dohody o partnerství. Národní orgán pro koordinaci a řízení Dohody o partnerství Centrální metodický a koordinační orgán pro implementaci programů spolufinancovaných z ESIF v České republice v programovém období V uvedené oblasti je partnerem Tematická partnerství a sítě - řeší proces vytváření partnerství a podporu síťování institucí a subjektů například v území, v kraji nebo dané oblasti. 10

11 pro Evropskou komisi za ČR, zabezpečuje řízení Dohody o partnerství na národní úrovni, je správcem monitorovacího systému MS2014+, je metodickým orgánem v oblasti implementace a centrálním orgánem pro oblast publicity. Nesrovnalost Obecné nařízení definuje nesrovnalost takto: Nesrovnalostí se rozumí jakékoli porušení ustanovení unijního nebo vnitrostátního právního předpisu týkajícího se jeho uplatňování, které vyplývá z jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu zapojeného do provádění ESIF, a v důsledku jehož je nebo by mohl být poškozen rozpočet Unie tím, že by byl z rozpočtu Unie uhrazen neoprávněný výdaj. Systémovou nesrovnalostí se rozumí nesrovnalost, jež se může opakovat, u níž je vysoká pravděpodobnost, že se bude vyskytovat u podobných typů operací, a která je důsledkem závažného nedostatku v účinném fungování systémů řízení a kontroly včetně nezavedení odpovídajících postupů v souladu s tímto nařízením a pravidly pro daný fond. V Metodickém pokynu finančních toků programového období (MPFT) je pak pojem rozšířen o národní pohled, tzn. tato definice specifikuje pojem nesrovnalost v podmínkách ČR, zejména ve vztahu k porušení rozpočtové kázně. Dle MPFT se nesrovnalostí rozumí: porušení právních předpisů EU nebo ČR v důsledku jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu 5, které vede nebo by mohlo vést ke ztrátě v souhrnném rozpočtu EU nebo ve veřejném rozpočtu ČR, a to započtením neoprávněného výdaje do souhrnného rozpočtu EU nebo do veřejného rozpočtu ČR. V případě vyměření odvodu za PRK dle zákona o rozpočtových pravidlech a dle zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů zásadně platí, že v důsledku PRK došlo nebo mohlo dojít ke ztrátě ve veřejném rozpočtu ČR, a to započtením neoprávněného výdaje. Za nesrovnalost se však nepokládá provedení neoprávněného výdaje OSS za předpokladu, že dojde k odhalení tohoto neoprávněného výdaje a provedení dostatečné finanční opravy před schválením žádosti o platbu ze strany ŘO. Za nesrovnalost se dále nepokládá provedení neoprávněného výdaje na úrovni příjemce, pokud se jedná o dotaci poskytovanou v režimu ex-ante a zároveň za předpokladu, že dojde k odhalení tohoto neoprávněného výdaje a provedení dostatečné finanční opravy před schválením žádosti o platbu. Tyto případy však budou nadále představovat podezření na PRK, jež budou předávány příslušným orgánům finanční správy (dále OFS ) 6. Trestný čin spáchaný v souvislosti s realizací programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu EU se vždy považuje za nesrovnalost. Nesrovnalosti se mohou vyskytovat: 5Hospodářským subjektem se rozumí subjekt zapojený do realizace programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu EU. 6Na tom, že se nejedná o nesrovnalost, nemění nic ani případné následné rozhodnutí OFS o tom, že ve výše jmenovaných případech došlo k porušení rozpočtové kázně. Strana 11/151

12 na všech úrovních procesu implementace a vyplácení prostředků z ESIF, pokud nebudou dodržovány podmínky stanovené EU nebo ČR k řízení a kontrole těchto prostředků, na úrovni příjemce, pokud nedodrží podmínky, za kterých mu byly prostředky ESIF poskytnuty. Nezpůsobilé výdaje Nezpůsobilé výdaje jsou výdaje, které nemohou být spolufinancovány z ESIF. Pokud tyto výdaje v projektu existují, musí být vyčísleny v rozpočtu projektu a být vždy financovány z vlastních zdrojů žadatele/příjemce. Opatření náměstka/náměstkyně ministra/ministryně pro řízení OP Právní akt o poskytnutí dotace uzavřený mezi MŠMT jako poskytovatelem dotace a organizační složkou státu spadající pod MŠMT (např. Česká školní inspekce) jako příjemcem dotace. Operace Operací je projekt, smlouva, opatření nebo skupina projektů, které byly vybrány ŘO příslušného programu nebo z jeho pověření v souladu s kritérii stanovenými MV a které přispívají k dosažení cílů priority nebo priorit, k níž/nimž se vztahují. V případě finančních nástrojů se jedná o finanční příspěvky z programu na finanční nástroje a následná finanční podpora, kterou tyto finanční nástroje poskytují. Operační program Základní strategický dokument tematické, finanční a technické povahy pro konkrétní tematickou oblast nebo území, ve kterém jsou popsány konkrétní cíle a priority pro čerpání z EFRR, ESF, FS, EZFRV a ENRF v programovém období , kterých chce členský stát v dané tematické oblasti/prioritě dosáhnout a jakým způsobem, s vazbou na Dohodu o partnerství a strategii Unie. Jedná se o závazný dokument pro řídicí orgán daného programu vůči Evropské komisi. Plán čerpání Odhad finančních objemů žádostí o platbu pro sledované období, např. následující měsíc, rok. Platební a certifikační orgán Orgán zodpovědný za celkové finanční řízení prostředků poskytnutých České republice z rozpočtu EU a certifikaci výdajů v souladu s čl. 126 Obecného nařízení. Podnik Podle ustálené judikatury Soudního dvora jsou podniky vymezeny jako subjekty, které vykonávají hospodářskou/ekonomickou činnost, bez ohledu na jejich právní postavení a způsob jejich financování. Označení subjektu za podnik závisí zcela na povaze jeho činností. I neziskové subjekty mohou označeny za podniky, neboť mohou nabízet zboží a služby na trhu, tzn. že vykonávají hospodářskou/ekonomickou činnost. Poskytovatel podpory Poskytovatelem podpory se rozumí ústřední orgán státní správy nebo jiný subjekt určený zákonem, který může na základě zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nebo podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, 12

13 nebo podle zákona č. 256/2000 Sb., zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, poskytnout dotaci nebo návratnou finanční pomoc z veřejných zdrojů. Pravidla pro žadatele a příjemce Příručka obsahující výčet podmínek a pravidel, při jejichž splnění se může žadatel ucházet o finanční pomoc z OP, a které musí příjemce dodržovat při realizaci schváleného projektu. Právní akt o poskytnutí/převodu podpory Právní akt, ve kterém je stvrzeno poskytnutí/převod podpory subjektem poskytujícím podporu vůči příjemci. Blíže specifikuje podmínky poskytnutí/převodu podpory. Dle vztahu a charakteru poskytovatele podpory a příjemce může mír různou formu, např. rozhodnutí o poskytnutí dotace, stanovení výdajů, smlouva o financování, dohoda o financování. Prioritní osa Prioritní osou je základní jednotka operačního programu, která naplňuje jeden nebo více investičních/tematických cílů a která je spolufinancovaná z jednoho či více fondů.příjemce Veřejný nebo soukromý subjekt zodpovědný za zahájení, realizaci či udržení operace spolufinancované z ESIF, který na základě právního aktu o poskytnutí/převodu podpory a při splnění v něm stanovených podmínek předkládá řídicímu orgánu nebo zprostředkujícímu subjektu nebo platební agentuře žádost o platbu (resp. jednotnou žádost nebo žádost o dotaci) a přijímá nárokované finanční prostředky z veřejných rozpočtů. V souvislosti s veřejnou podporou a podporou de minimis se výrazem příjemce rozumí subjekt, který dostává veřejnou podporu/podporu de minimis. V souvislosti s finančními nástroji se výrazem příjemce rozumí subjekt, který provádí finanční nástroj, případně fond fondů, je-li zřízen. Příspěvek EU Příspěvkem EU se rozumí část celkových uznatelných veřejných výdajů vynakládaných v rámci programu, jež je spolufinancován EU. V případě OP VVV je příspěvek EU financován z EFRR a ESF, a to ve výši 85 % celkových způsobilých výdajů projektů/programu. Rozvoj lidských zdrojů Rozvoj lidských zdrojů zahrnuje koncepční přístup k budování adekvátní administrativní kapacity. Rozhodnutí o poskytnutí dotace Jednostranný právní akt o poskytnutí dotace vydávaný MŠMT jako poskytovatelem dotace, v případech, kdy příjemcem dotace nejsou organizační složky státu a jimi zřízené státní příspěvkové organizace. Řídicí orgán Orgán zodpovědný za účelné, efektivní a hospodárné řízení a provádění operačního programu nebo Programu rozvoje venkova v souladu se zásadami řádného finančního řízení. Funkcemi řídicího orgánu operačního programu spolufinancovaného z EFRR, ESF, FS a ENRF může být pověřen celostátní, regionální nebo místní orgán veřejné správy nebo veřejný či soukromý subjekt, v případě Programu rozvoje venkova spolufinancovaného z EZFRV se může jednat o veřejný nebo soukromý subjekt působící na celostátní nebo regionální úrovni nebo samotný Strana 13/151

14 členský stát. Řídicí orgán vykonává činnosti v souladu s čl. 125 Obecného nařízení, resp. čl. 66 nařízení o EZFRV. Synergie Synergie je vztah mezi aktivitami, které jsou vůči sobě v přímé funkční interakci a navzájem se posilují ve svých účincích a dopadech, synergie tak může přinést vyšší efekt ve srovnání se součtem efektů jednotlivých aktivit realizovaných odděleně. Synergické vazby mohou vznikat uvnitř programů ESIF, mezi programy ESIF, mezi programy ESIF a EU programy a mezi EISF programy a národními programy. Technická pomoc Finanční prostředky účelově určené především pro potřeby řídicího orgánu na oblasti přípravy, monitorování, administrativní a technické podpory (realizace programu, studie, analýzy, propagaci programu, informační systémy, výměnu zkušeností s partnery, odborná školení pracovníků apod.), hodnocení, auditu a kontroly, které jsou nezbytné pro účinnou realizaci OP VVV. Velký projekt Projekt financovaný z prostředků EFRR či FS složený z řady prací, činností nebo služeb, které jsou určeny k dosažení nedělitelného úkolu přesné hospodářské nebo technické povahy, s jasně určenými cíli, jehož celkové způsobilé náklady přesahují 50 mil. EUR, resp. 75 mil. EUR v případě projektů přispívajících k naplňování tematického cíle 7 (tj. podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách). Udržitelnost projektu doba, po kterou musí příjemce udržet výstupy projektu v souladu s čl. 71 nařízení č. 1303/2013. K udržení výstupů projektu, pokud je to dle čl. 71 nařízení č. 1303/2013 relevantní, je příjemce finanční podpory zavázán v právním aktu o poskytnutí/převodu finanční podpory, ve kterém poskytovatel finanční podpory dobu udržitelnosti blíže specifikuje. Dodržení závazku udržitelnosti může být předmětem kontroly ze strany příslušných institucí. Veřejná podpora Veřejnou podporou splňující znaky čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie se rozumí každá podpora poskytnutá v jakékoli formě státem nebo z veřejných prostředků, která narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňuje určité podniky nebo určitá odvětví výroby a ovlivňuje obchod mezi členskými státy. Veřejná podpora je ze své podstaty nežádoucím jevem, který deformuje hospodářskou soutěž a je obecně zakázána. Existují však výjimky či zvláštní režimy, které za předem daných podmínek poskytnutí veřejné podpory umožňují (jedná se například o tzv. blokové výjimky, podporu malého rozsahu/de minimis atd). Centrálním koordinačním orgánem pro oblast veřejné podpory jako celku je Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále ÚOHS), resp. Ministerstvo zemědělství (stanoveno zákonem č. 215/2004 Sb.), které v návaznosti na evropské a národní předpisy a pravidla pro oblast veřejné podpory vydávají metodické dokumenty. Výzva Výzva je aktivita řídícího orgánu, popř. jiného k tomu pověřeného subjektu příslušného programu, vyzývající žadatele k podání žádostí o podporu podle předem stanovených podmínek. Kolová výzva je soutěžní typ výzvy, kde jsou projekty porovnávány mezi sebou. 14

15 Průběžná výzva nesoutěžní typ výzvy, kde si projekty ohledně získání podpory vzájemně nekonkurují. Zásobník náhradních projektů Zásobník náhradních projektů slouží k evidenci projektů z hlediska kvality doporučených k financování, které ale z důvodu omezené finanční alokace v rámci dané výzvy nemohou být financovány. Tyto projekty jsou zařazeny do Zásobníku náhradních projektů a v případě uvolnění dodatečných finančních prostředků, nebo v případě snížení požadavku žadatelů v rámci projektů schválených k financování mohou být schváleny k financování. Zjednodušené vykazování nákladů Způsob vykazování nákladů projektu, kdy jsou omezeny požadavky na finanční reporting (podklady) a doložení výdajů ze strany příjemce souvisejícími účetními doklady, příp. jsou tyto požadavky nahrazeny podmínkou dosažení definovaných milníků a výstupů nebo předem stanoveným postupem pro vyčíslení způsobilých výdajů; variantami jsou nepřímé náklady, paušální neboli jednotkové náklady a jednorázové částky. Zjednodušený projekt (ZP) Projekt, který se skládá výhradně ze standardizovaných aktivit s definovanými výstupy či výsledky, které jsou stanoveny řídicím orgánem a pro které řídicí orgán nastavil v souladu s pravidly pro zjednodušené vykazování přesnou výši podpory připadající na jednotlivé aktivity (resp. výstupy či výsledky). Zprostředkující subjekt Subjekt, který byl řídicím orgánem OP VVV pověřen výkonem některých funkcí řídicího orgánu na základě delegační dohody. Dohoda mezi řídicím a zprostředkujícím subjektem musí být písemná (viz čl. 123 odst. 6 Obecného nařízení). Popis pravomocí a činností delegovaných ŘO OP VVV na ZS OP VVV je zachycen v Dohodě o delegování, detailní popis pracovních postupů je popsán v Manuálu OP VVV a ve směrnicích ZS, přičemž směrnice ZS podléhá posouzení ŘO OP VVV. Odpovědnost za posouzení nese vedoucí oddělení metodiky a dokumentace OP VVV. Způsobilé výdaje Výdaje vynaložené na stanovený účel a v rámci období stanoveného v právním aktu o poskytnutí/převodu podpory, které jsou v souladu s příslušnými předpisy EU a ČR, příslušným metodickým pokynem MMR-NOK (Metodický pokyn pro způsobilost výdajů a jejich vykazování v programovém období ) a dalšími pravidly stanovenými ŘO pro daný OP. Žadatel Subjekt předkládající žádost o podporu. Žádost o podporu Žádost, kterou vyplňuje žadatel a předkládá ji s cílem získat finanční podporu v rámci operačního programu pro předkládanou operaci. Žádost musí být zpracována v souladu s podmínkami operačního programu. Strana 15/151

16 3. KAPITOLA - PRÁVNÍ ZÁKLAD A DALŠÍ VÝCHOZÍ DOKUMENTACE 3.1 Legislativa a prováděcí předpisy ES/EU Evropské strukturální a investiční fondy 16 - Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu a o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1083/2006 (dále jen Obecné nařízení ); - Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních k cíli Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006 (dále jen nařízení o EFRR ); - Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1081/2006 (dále jen nařízení o ESF ); - Nařízení Evropského parlamentu (ES) č. 1059/2003 o stanovení jednotné statistické klasifikace územních jednotek (NUTS); - Směrnice 2001/42/ES Evropského parlamentu a Rady o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí; - Nařízení Komise č. 522/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013, pokud jde o podrobná pravidla týkající se zásad výběru a řízení inovačních opatření v oblasti udržitelného rozvoje měst, jež mají získat podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj; - Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 821/2014 ze dne 28. července 2014, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení (EU) č. 1303/2013 Evropského parlamentu a Rady, pokud jde o podrobná ujednání pro převod a správu příspěvků z programu, podávání zpráv o finančních nástrojích, technické vlastnosti informačních a komunikačních opatření k operacím a systém pro zaznamenávání a uchovávání údajů; - Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 ze dne 7. ledna 2014 o evropském kodexu chování pro partnerskou spolupráci v rámci evropských strukturálních a investičních fondů; - Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014 ze dne 3. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu a o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu; - Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 481/2014 ze dne 4. března 2014,

17 kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013, pokud jde o zvláštní pravidla způsobilosti výdajů pro programy spolupráce; - Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 184/2014 ze dne 25. února 2014, kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu stanoví podmínky týkající se systému pro elektronickou výměnu dat mezi členskými státy a Komisí a kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce přijímá nomenklatura kategorií zásahů pro podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci cíle Evropská územní spolupráce; - Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 215/2014 ze dne 7. března 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu, pokud jde o metodiky podpory opatření v souvislosti se změnou klimatu, určování milníků a cílů ve výkonnostním rámci a nomenklaturu kategorií zásahů pro evropské strukturální a investiční fondy; - Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 288/2014 ze dne 25. února 2014, kterým se stanovují pravidla podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu, pokud jde o vzor pro operační programy v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost, a podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce, pokud jde o vzor pro programy spolupráce v rámci cíle Evropská územní spolupráce; - Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1011/2014 ze dne 22. září 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013, pokud jde o vzory pro předkládání určitých informací Komisi, a podrobná pravidla týkající se výměny informací mezi příjemci a řídicími orgány, certifikačními orgány, auditními orgány a zprostředkujícími subjekty; - Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 18. února 2014, kterým se stanoví seznam regionů způsobilých pro financování z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského sociálního fondu a seznam členských států způsobilých pro financování z Fondu soudržnosti pro období (oznámeno pod číslem C(2014) 974) (2014/99/EU); Zadávání veřejných zakázek - Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o Strana 17/151

18 zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES; - Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES; - Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 842/2011 ze dne 19. srpna 2011, kterým se stanoví standardní formuláře pro zveřejňování oznámení v oblasti zadávání veřejných zakázek a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1564/2005; Veřejná podpora 18 - Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU), čl. 107, 108 a 109; - Nařízení Komise č. 651/2014 ze dne , kterým se v souladu s čl. 107 a čl. 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (GBER); - Rámec Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací 2014/C 198/01 (dále jen Rámec ); - Sdělení Komise o pojmu státní podpory podle čl. 107 odst. 1 Smlouva o fungování Evropské unie; - Nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis; - Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES, ve znění pozdějších změn a doplnění; - Nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES, ve znění pozdějších změn a doplnění; - Nařízení Komise č. 1125/2009 ze dne 23. listopadu, kterým se mění nařízení 794/2004; - Nařízení Komise č. 271/2008 ze dne 30. ledna 2008, kterým se mění nařízení 794/2004; - Nařízení Komise č. 1147/2008 ze dne 31. října 2008, kterým se mění nařízení 794/2004; - Nařízení Rady (EU) č. 733/2013 ze dne 22. července 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 994/98 o použití článků 92 a 93 Smlouvy o založení Evropského společenství na určité kategorie horizontální státní podpory; - Nařízení Komise (EU) č. 360/2012 ze dne 25. dubna 2012 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis udílenou podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu (dále jen nařízení SOHZ ); - Sdělení Komise o použití pravidel EU v oblasti státní podpory na vyrovnávací platbu udělenou za poskytování SOHZ (dále jen Sdělení SOHZ )Rozhodnutí Komise ze dne 20. prosince 2011 o použití čl. 106 odst. 2 SFEU na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním SOHZ (dále jen Rozhodnutí SOHZ ) - Sdělení Komise - Kritéria pro analýzu slučitelnosti státních podpor na zaměstnávání znevýhodněných a zdravotně postižených pracovníků podléhajících individuální

19 oznamovací povinnosti č. 2009/C 188/02; - Sdělení Komise - Kritéria pro analýzu slučitelnosti státních podpor na vzdělávání podléhajících individuální oznamovací povinnosti č. 2009/C 188/01; - Pokyny k regionální státní podpoře na období č. 2013/C 209/01. Platné od ; - Rozhodnutí Komise ze dne 20. prosince 2011 o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu; Předpisy o VaV - Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 rámcový program pro výzkum a inovace ( ) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES; - Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a výboru regionů COM (2013) 494 v konečném znění Partnerství veřejného a soukromého sektoru v programu Horizont 2020: účinný nástroj k dosažení inovací a růstu v Evropě ; - Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a výboru regionů COM (2012) 392 v konečném znění Posílené partnerství Evropského výzkumného prostoru pro excelenci a růst ; 3.2 Související právní normy České republiky Zákony - Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen ZVZ ); - Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu; - Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád; - Zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje; - Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty; - Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí; - Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů; - Zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky; - Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole); - Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje; - Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze; Strana 19/151

20 - Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích; - Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o rozpočtových pravidlech); - Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu; - Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů; - Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád; - Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví; - Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád); - Zákon č. 456/2011 Sb., o finanční správě České republiky; - Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky; - Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník; - Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád); - Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev; - Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací); - Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách; - Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon); - Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník; - Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích); - Zákon č. 65/1965 Sb., Zákoník práce; - Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů; - Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím; - Zákon č. 215/2004 (který byl změněn zákonem č. 236/2012) upravuje poskytování informací vztahujících se k veřejné podpoře; Usnesení vlády 20 - Usnesení vlády ČR ze dne 31. srpna 2011 č. 650 a související materiál Souhrnný návrh zaměření budoucí kohezní politiky Evropské unie po roce 2013 v podmínkách České republiky, obsahující i návrh rozvojových priorit pro čerpání fondů Evropské unie po roce 2013, které mimo jiné pověřuje MMR přípravou a vyjednáváním Dohody o partnerství pro rozvoj a investice s EK a koordinací přípravy budoucích programových dokumentů; - Usnesení vlády ČR ze dne 8. září 2011 č. 664 k dalšímu postupu přípravy monitorovacího systému strukturálních fondů a Fondu soudržnosti na programové období ;

21 - Usnesení vlády ČR ze dne 21. března 2012 č. 184 o doporučeních ke zjednodušení administrativní zátěže pro žadatele a příjemce při čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie v programovém období ; - Usnesení vlády ČR ze dne 22. srpna 2012 č. 610 k návrhu na snížení legislativních bariér pro implementaci strukturálních fondů a Fondu soudržnosti Evropské unie v programovém období let 2014 až 2020; - Usnesení vlády ČR ze dne 28. listopadu 2012 č. 867 (dále UV 867/2012 ) a související materiál Podklad pro přípravu Dohody o partnerství pro programové období Vymezení programů a další postup při přípravě České republiky pro efektivní čerpání fondů Společného strategického rámce; - Usnesení vlády ČR ze dne 15. května 2013 č. 345 ke Koncepci jednotného metodického prostředí jako součást pro naplňování cílů Dohody o partnerství; - Usnesení vlády ČR ze dne 12. června 2013 č. 447 k Návrhu Dohody o partnerství pro programové období ; - Usnesení vlády ČR ze dne 12. června 2013 č. 448 k Pravidlům řízení a koordinace Dohody o partnerství v programovém období ; - Usnesení vlády ČR ze dne 9. srpna 2013 č. 597 k Souboru metodických dokumentů k oblastem evaluace, zásadám tvorby a používání indikátorů, způsobilosti výdajů a jejich vykazování a řízení rizik v programovém období let 2014 až 2020; - Usnesení vlády ČR ze dne 23. října 2013 č. 809 k postupu přípravy programového období na národní úrovni; - Usnesení vlády ČR ze dne 20. listopadu 2013 č. 873 k Metodickému pokynu pro řízení výzev, hodnocení a výběr projektů v programovém období ; - Usnesení vlády ČR ze dne 15. ledna 2014 č. 44 k Souboru metodických dokumentů k oblastem monitorování, zadávání veřejných zakázek, publicity a komunikace a přípravě řídicí dokumentace programů v programovém období let ; - Usnesení vlády ČR ze dne 12. března 2014 č. 166 k Metodickému pokynu k revizi programů v programovém období ; - Usnesení vlády ČR ze dne 9. dubna 2014 č. 242 k Dohodě o partnerství pro programové období let 2014 až 2020; - Usnesení vlády ČR ze dne 16. června 2014 č. 444 o Metodickém pokynu k rozvoji lidských zdrojů v programovém období let 2014 až 2020 a v programovém období let 2007 až 2013; - Usnesení vlády ČR ze dne 19. července 2012 č. 552 o Národních prioritách orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací; - Usnesení vlády ČR ze dne 31. července 2013 č. 569 o Implementaci Národních priorit orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací; - Usnesení vlády ČR č. 761/2007 o Strategii celoživotního učení České republiky, (formální vzdělávání, neformální vzdělávání, informální učení); - Usnesení vlády ČR ze dne 9. července 2014 č. 557 k Operačnímu programu Výzkum, vývoj a vzdělávání; - Usnesení vlády ČR ze dne 9. července 2014 č. 536 o Souboru metodických Strana 21/151