Dotační titul Operační program životní prostředí Prioritní osa 1 - Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní

Transkript

1 Záměr název projektu Studie protipovodňových, protierozních a revitalizačních opatření v k.ú. Malé Žernoseky a k.ú. Lhotka nad Labem - vypracování podkladů pro následnou realizaci vybraných protipovodňových, protierozních a revitalizačních opatření včetně přírodě blízkých protipovodňových opatření Dotační titul Operační program životní prostředí Prioritní osa 1 - Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní Oblasti podpory Omezování rizika povodní Zlepšení systému povodňové služby a preventivní protipovodňové ochrany Následné realizace se předpokládají především z oblasti podpory , doplňkově též z jiných prioritních os (např. v rámci prioritní osy 6). Žadatel Obec Malé Žernoseky 1. Identifikace předkladatele (investora): Identifikační údaje: Obec Malé Žernoseky Zahradní Lovosice IČ: Zastoupený: Ing. Petrem Liškou, starostou Kontaktní osoba: Ing. Petr Liška, starosta Tel: obec@malezernoseky.cz 2. Adresát a účel posudku Adresát viz identifikace předkladatele Účel posudku Posudek bude použit jako příloha k žádosti o dotaci v rámci OPŽP Prioritní osa 1 - Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní; oblast podpory Omezování rizika povodní; Zlepšení systému povodňové služby a preventivní protipovodňové ochrany. Studie bude koncipována jako vypracování podkladů pro následnou realizaci vybraných protipovodňových opatření včetně přírodě blízkých protipovodňových opatření. Vzhledem k charakteru a současnému stavu území bude velmi významný návrh protierozních a revitalizačních opatření. 3. Současný stav území Lokalizace vodní toky: Milešovský potok cca mezi ř. km 0,0 4,3 včetně povodí; pozůstatky mlýnského náhonu v intravilánu Malých Žernosek; povodí "suchého údolí či občasného vodního toku" na hranici katastrálních území Malé Žernoseky a Lhotka nad Labem; povodí náležející k zaříznutým úvozům a cestní síti severně od intravilánu Malých Žernosek zejména komunikace nad místní tratí Na Dobrém. správce povodí: Povodí Ohře, s.p. správce vodních toků: Povodí Ohře, s.p. NUTS II: Severozápad kraj: Ústecký

2 katastrální území: Malé Žernoseky, Lhotka nad Labem počet obyvatel dotčených obcí: Malé Žernoseky 717 obyvatel Lhotka nad Labem 397 obyvatel chráněná území: celé řešené území se nachází v CHKO České Středohoří a zasahuje do něj I., III. a IV. zóna Popis lokalizace Územně se jedná o dolní část povodí Milešovského potoka č.h.p (včetně starého náhonu) a dále o drobná povodí bez trvalých vodních toků v dílčích povodích Labe (č.h.p a č.h.p ) a to vždy na k.ú. Malé Žernoseky a k.ú. Lhotka nad Labem. Zájmový úsek Milešovského potoka lze definovat ř.km 0,0 4,3, což odpovídá úseku od ústí do Labe po hranici k.ú. Malé Žernoseky. Pro vymezení území viz mapovou přílohu. Nutno si uvědomit, že samotné řešené území se může vzhledem k dalším fázím rozpracovanosti a se zjištěním nových skutečností ještě mírně měnit. Řešené území má celkovou plochu 4,0 km 2. Povodí byla předběžně vymezena na základě vrstevnicových map. Ve fázi zpracování studie bude třeba přesně vymezit povodí na podkladě přesnějších výškopisných údajů, tj. digitálního modelu reliéfu. Informace ke komplexním pozemkovým úpravám Na katastrálních územích Malé Žernoseky a Lhotka nad Labem nejsou zpracovány a ani nebyly zahájeny komplexní pozemkové úpravy. Výsledky studie budou poskytnuty Pozemkovému úřadu Litoměřice pro budoucí využití v rámci KPÚ. Informace k úpravám vodních toků Milešovský potok je neupraveným vodním tokem, nicméně nelze vyloučit historické úpravy koryta v intravilánu Malých Žernosek. Jedná o vodní tok na údolním dni zaříznutého údolí. Kapacita koryta je menší (zároveň proměnlivá) mimo intravilán (Q 1 - Q 5 ), v intravilánu byla kapacita odhadnuta na Q 20 - Q 50. Nicméně vzhledem k charakteru území nejsou případné inundace příliš rozsáhlé. V neposlední řadě byly v korytě Milešovského potoka identifikovány migrační bariéry na vodních tocích, které eliminují přirozený pohyb a tah ryb. Vzhledem k přímému napojení Milešovského potoka na Labe je velice vhodné migrační bariéry zprůchodnit. Mlýnský náhon v intravilánu Malých Žernosek je umělým vodním tokem. Náhon je však v současné době bez průtoku vody a v některých úsecích je zavážen odpadem. Trvalé vodní toky, tj. v tomto případě pouze Milešovský potok, budou v rámci studie analyzovány dle platné metodiky MŽP OOV s výstupem numerického vyjádření kvality s plnou funkcí v prostředí GIS. Periodické vodoteče v ostatních zájmových lokalitách nelze považovat za vodní toky. Podstatnější je však vliv historických úprav krajiny na odtokové poměry. Toto lze dokumentovat například řešeným povodím na hranici k.ú. Malé Žernoseky a k.ú. Lhotka nad Labem. Na leteckém snímku z roku 1954 lze pozorovat velice pestrou krajinnou mozaiku s velkým množstvím rozptýlené zeleně, nejspíše ovocných stromů. Na leteckém snímku pocházejícím ze současnosti (rok 2010) je patrné scelení pozemků a velkoplošné obdělávání krajiny. Zároveň se z plochy vytratily stromy, které jsou nyní vázány na zbytky mezí. Drobné retenční prostory na údolních dnech byly postupem času, v důsledku dlouhé periody bez větších povodní, zaváženy či jinak znehodnocovány. Dále došlo dlouhodobým využíváním a přirozenými erozními procesy k prohloubení úvozových cest, které nyní v mnohých případech ústí do intravilánu a přivádějí tam vodu (bez možnosti jakékoliv transformace). Je zcela zřejmé, že úpravy krajiny v kombinaci s intenzivními přívalovými dešti mají za následek urychlený povrchový odtok z povodí a koncentraci průtoků v dolních částech povodí, v tomto případě v intravilánu. 4. Informace k povodňovým událostem V území dominuje především problematický povrchový odtok a erozní ohrožení zemědělské půdy. V návaznosti na to jsou ohrožovány zejména nemovitosti v dolních partiích svahů a obecní infrastruktura, zejména komunikace (viz obrázek níže). V Plánu oblasti povodí Ohře a dolního Labe není intravilán Malých Žernosek vymezen jako nedostatečně chráněn před povodněmi (ovšem před povodněmi z páteřního vodního toku). Ohrožení z plošného odtoku popřípadě ze soustředěného povrchového odtoku je pod rozlišovací schopností celorepublikového vodohospodářského plánování.

3 Eroze půdy a akumulace materiálu v oblasti sběrného dvora v Malých Žernosekách, na přilehlé komunikaci na ulici V úvozu činila Kč (bez DPH). Při povodni v roce 2011 byly na pojištěném majetku obce evidovány následující škody (uplatňované u pojišťovny a v plné míře uhrazené): Oprava ulice V úvozu: ,- (bez DPH) Oprava ulice Opárenská: ,- (bez DPH) Obec Malé Žernoseky dále poskytla seznam objektů a majetku ohrožených povodňovými situacemi. Tento seznam je uveden níže a přiložen v příloze. Záplavovými stavy vznikajících přívalovými a vydatnými dešti na úpatí vrchu Kybička v k.ú. Malé Žernoseky byly ohroženy následující objekty, vyčíslena je výše škod za r. 2011: - komunikace ulice Ústecká a V úvozu místní komunikace 130 tis. Kč - silnice I/30 (Lovosice Ústí) 25 tis. Kč - místní nezpevněné komunikace 180 tis. Kč - areál Sběrového dvoru obce 150 tis. Kč - výrobní areál firmy Barkmet Lhotka n/labem 25 tis. Kč - betonárna firmy Holcim 10 tis. Kč - 2 rodinné domy v ulici Ústecká á 25 tis. Kč - 3 rodinné domy v ulici V úvozu á 15 tis. Kč - přiléhající 3 rodinné domy náležející k obci Lhotka n/labem á 120 tis. Kč - dochází k omezení přístupnosti cca 8 rekreačních objektů Záplavovými stavy vznikajících přívalovými a vydatnými dešti na úpatí vrchu Dobrý v k.ú. Malé Žernoseky byly ohroženy následující objekty, vyčíslena je výše škod za r. 2011: - komunikace ulice Opárenská a U hřiště místní komunikace 150 tis. Kč - místní nezpevněné komunikace v zahradních koloniích obsluhujících cca 180 rekreačních objektů 870 tis. Kč - občanskou vybavenost obce sportovní areál SK Sokol Malé Žernoseky 20 tis. Kč - 19 rekreačních objektů á 20 tis. Kč - 3 rodinné domy v ulici Opárenská á 25 tis. Kč - 1 bytový dům s 8 byty á 35 tis. Kč Povodňovými stavy na Milešovském potoku byly ohroženy následující objekty v k.ú. Malé Žernoseky vyčíslena je výše škod za r. 2011: - místní komunikace v ulici Opárenská a mostky na nich 145 tis. Kč - 5 rodinných domů v ulici Opárenská á 25 tis. Kč - 3 rodinné domy v ulici Ústecká á 75 tis. Kč - 1 rekreační objekt v ulici Opárenská 55 tis. Kč

4 Další konkrétní škody v zájmovém území jsou vyjádřeny především odnosem orné půdy a přímými ztrátami na zemědělské produkci. 5. Charakteristika záměru navrhovaných opatření a výstupy studie proveditelnosti Charakteristika a cíle záměru Předmětem studie je vypracování podkladů pro následnou realizaci vybraných protipovodňových, protierozních a revitalizačních opatření. Vzhledem k charakteru krajiny a změnám její struktury a poměrně intenzivnímu zemědělskému hospodaření bude ve studii velmi akcentována protierozní ochrana s eliminací koncentrovaného povrchového odtoku. Studie bude analyzovat způsob využití půdy (zemědělské praxe) v zájmovém území a navrhne vhodný způsob hospodářského využití pozemků. Předmětem tohoto projektu je prověření realizovatelnosti a nastavení projekčních parametrů protipovodňových, protierozních a revitalizačních opatření. Vzhledem k charakteru potenciálu zájmového území tak bude základním atributem obnova retence vody v ploše povodí a také pomocí umělých, ale přírodě blízkých retenčních prostor. Souvisejícím opatřením je protierozní ochrana. Dalším typem opatření bude zřízení vodních ploch a přírodních paralelních říčních ramen v poříčním koridoru Milešovského potoka. Posledním typem opatření je obnova historického mlýnského náhonu v intravilánu obce za účelem převedení části povodňových průtoků paralelním ramenem. Cílem projektu je nalezení optimalizovaného řešení kombinující účinnou protipovodňovou a protierozní ochranu s požadavky na zlepšení stavu krajiny a sídelního prostoru. V navazujícím kroku budou řešeny majetkoprávní vztahy a vlastní realizovatelnost opatření. Principem bude, aby komplex opatření přinesl kromě efektivní protipovodňové ochrany také příznivé dopady na krajinu ve smyslu zvýšení její retenční schopnosti, snížení odnosu jemných splavenin z území a také podpořil stabilitu ekosystémů včetně zlepšení jejich adaptačních schopností na klimatickou změnu. Popis navrhovaných opatření Hlavním účelem projektu je vyřešení rizikových povodňových situací v intravilánu obce Malé Žernoseky, ke kterým dochází při přívalových deštích. Navazujícím opatřením je protierozní ochrana. Eroze půdy byla akcelerována antropogenními změnami krajiny v druhé polovině 20. století. V první fázi bude zpracována komplexní studie řešící odtokové a erozní poměry v území. Jako další proběhne analýza Milešovského potoka včetně přilehlé poříční zóny (nivy). V návaznosti na obnovení (revitalizaci) mlýnského náhonu bude provedena hydrologická optimalizace případného dělení průtoků a podán návrh optimálního řešení rozdělovacího objektu včetně jeho migračního zprůchodnění. Konkrétně tedy půjde o návrhy opatření zaměřené na: Podpora retenční schopnosti krajiny a její ekologické stability Revitalizace koryt vodních toků, úpravy koryt vodních toků Omezení projevů eroze na zemědělské půdě Zvýšení infiltrace vody v ploše povodí Převod povrchového odtoku na podzemní Zlepšení možností povrchové akumulace vody Návrh strategie adaptačních opatření na klimatickou změnu pro dané území Zajištění plné migrační prostupnosti řešených úseků vodních toků Posílení biodiverzity Zvýšení pobytové a rekreační hodnoty území Regenerace zeleně Předběžně jsou uvažována následující opatření. Jejich lokalizace je uvedena v mapové příloze. 1. Soubor opatření k minimalizaci soustředěného povrchového odtoku a jeho škodlivého projevu v intravilánu včetně řešení nadměrné eroze půdy v lokalitě "Na Kopaji" a "U dvou lip" V oblasti místní trati Na Kopaji a U dvou lip se nachází výrazně vyvinutá údolnice bez trvalého vodního toku. Změny krajinné struktury zapříčinily urychlení odtoku. Tento odtok se koncentruje v úvozové cestě a pokračuje dále do intravilánu. Výrazným omezením je absence vodního toku na údolním dně

5 (v úvozu a dále v intravilánu) a zároveň nevhodné řešení železničního mostu, kdy ani není možné jím případné koryto provést. Základním východiskem tedy je zadržení veškerého (maximálního) objemu vody (srážky) v ploše povodí a v retenčních prostorech a jeho postupné zasakování. Tím dojde k pozitivnímu ovlivnění krajiny ve smyslu hydrologické bilance. Předběžné požadavky na retenční prostory se pohybují okolo m 3. Souvisejícím opatřením je minimalizace půdní eroze. Za tímto účelem se navrhuje: 1a. Obnova krajinné struktury dle výsledků další analýzy a modelace eroze půdy. Předběžně se jako minimální varianta navrhuje: - zasakovací průleh v místech terénního úpadu v SZ partii území - zasakovací průleh v místech soustředěného povrchového odtoku nad bývalým sadem - doplnění mezí či jiných vhodných agrotechnických opatření na scelených pozemcích 1b. Obnova a doplnění retenčních prostor v celém průběhu údolního dna. Velikost (objem) a celkový počet retenčních prostor budou přesně určeny na základě výpočtů odtoku. Předběžně se navrhují čtyři retenční prostory (obnova dvou historicky zachovaných a zřízení dvou nových). 2. Soubor opatření k omezení eroze půdy a pronikání povrchového odtoku do obce v lokalitě nad železniční tratí nad domem č.p. 78 V této lokalitě dochází k soustředění odtoku na hospodářskou komunikaci, po které voda pokračuje přes železniční přejezd dále do obce. Základním východiskem je omezení přímého odtoku během přívalových dešťů a navracení (rozptýlení) vody soustředěné na cestu zpět do plochy povodí. 2a. Obnova krajinné struktury dle výsledků další analýzy a modelace eroze půdy. Předběžně se jako minimální varianta navrhuje obnovení několika mezí. 3. Soubor opatření k omezení pronikání povrchového odtoku do obce v lokalitě na SZ od Malých Žernosek Základním východiskem je omezení přítoku vody do úvozové cesty a lokální odvod vody z cesty do plochy povodí ještě nad intravilánem obce. Za tímto účelem se navrhuje: 3a. Minimalizace přítoku do úvozové cesty - zasakovací průleh s možností drobných retenčních prostorů 3b. Rozptyl koncentrovaného proudu do plochy svahu s drobnou retencí - lokální úpravy na úvozové cestě - úprava drobného retenčního prostoru 3c. Rozptyl koncentrovaného proudu do plochy vinice - drobné terénní úpravy na úvozu - drobné úpravy nad vinicí za účelem rozptýlení odtoku do co největší plochy 3d. Neškodné převedení odtoku přes cestní síť

6 4. Soubor opatření k omezení dopadu koncentrovaného povrchového odtoku a kompenzace za přeměnu harmonické kulturní krajiny (vinic) v chatovou kolonii 4a. Posouzení nutnosti protierozní ochrany v horních až vrcholových partiích svahů - v případě potřebnosti obnova krajinných struktur a využití agrotechnických opatření 4b. Zřízení kaskády drobných retenčních prostor podél komunikace - posouzení a přírodě bližší úprava již zřízených retenčních prostor a doplnění systému o další - předběžně se navrhuje využití celkem devíti prostor ve vhodných morfologických podmínkách - zbytek vody bude odváděn do plochy chatové kolonie. Zde se dříve nacházela vinice a odtok sem bylo možno odvádět příčným odvodněním komunikace ve větší míře a beze škod. 5. Obnova vodního režimu krajiny (nivy), zvýšení retence vody v nivě podpora rozlivů nad obcí 5a. Doplnění území u sportovního areálu o přírodní vodní prvky - zřízení vodních ploch (retenčních prostor) v místech rozšiřující se nivy - kombinace větších a menších vodních ploch - přírodě blízké vodní plochy s možným multifunkčním využitím - napojení a propojení vodních ploch přírodě blízkým korytem při zachování plné migrační prostupnosti páteřního vodního toku 5b. Zřízení trvalé vodní plochy (retenčního prostoru) v pomístně relativně široké údolní nivě - doplnění údolního dna o retenční prostor s trvalou vodní plochou - přírodě blízké provedení s bohatým litorálním pásmem 5c. Migrační zprůchodnění jezu nad Císařským mlýnem - vhodné zejména v kombinaci s opatřením 6a, kdy by došlo k zprůchodnění Milešovského potoka od ústí do Labe až po jez ve Velemíně, tj. v celkové délce 7,7 km. 6. Obnovení starého mlýnského náhonu za účelem odlehčení průtoku z hlavního koryta a ochrany intravilánu V intravilánu Malých Žernosek se územně zachoval mlýnský náhon. Jeho celková délka činí 780 m. V některých úsecích byl postupem času zanesen, jinde zcela zavezen odpadem, pomístně necitlivě upraven. Vodní nádrž nad mlýnem sloužila jako požární nádrž a koupaliště, v současné době je suchá a zarůstá ruderální vegetací. Dolní část náhonu včetně mlýnice zcela chybí a studií budou prověřeny možnosti jeho obnovy. Vzhledem k územní zachovalosti náhonu je vhodné prověřit možnost dělení průtoků. Revitalizaci mlýnského náhonu v Malých Žernosekách je možno rozdělit do následujících částí, potažmo také etap výstavby:

7 6a. Revitalizace horního úseku náhonu - odpovídá úseku na od rozdělovacího objektu po silniční most na ulici Opárenská, včetně řešení průchodu tělesem silnice - obnova zemního koryta v původních parametrech či nových vhodných parametrech (například opevnění břehu kulatinou apod.). - obnova rozdělovacího objektu - migrační zprůchodnění jezu 6b. Revitalizace středního úseku náhonu - odpovídá úseku od silničního mostu po vodní nádrž - obnova koryta ve vhodných parametrech; koryto může mít proměnlivý charakter, od technického pojetí po přírodě bližší podobu 6c. Obnova vodní nádrže - v technické či přírodě bližší podobě - možno pojmout jako multifunkční nádrž s retenční funkcí - vhodně začlenit do intravilánu obce a spojit s parkovou úpravou 6d. Obnova dolního úseku náhonu - odpovídá dolní části náhonu od vodní nádrže po ústí do Milešovského potoka - v tomto úseku se nacházel mlýn, který se do dnešní doby nezachoval, vlastní koryto také zcela chybí - na krátké vzdálenosti je překonáván velký výškový rozdíl, možné řešení v podobě kaskády Základní parametry záměru počet navrhovaných retenčních prostorů (umělých) 4 a více počet zprůchodněných migračních bariér min 2 plocha návrhu konkrétních protierozních opatření cca 0,8 km 2 celková délka koryta vodního toku s návrhem revitalizace cca 1,0 km celková plocha území s návrhem konkrétních opatření cca 2,0 km 2 celková plocha studií řešeného území cca 4,0 km 2 celková délka vodních toků analyzovaných studií cca 5,1 km předpokládaná obnova retenční kapacity nivy včetně umělých retenčních prostorů cca 30 tis m 3 ochrana zastavěného území na 100letou srážku na Q 100 Minimální výstupy studie proveditelnosti shromáždění a analýza podkladů - hydromorfologická analýza - analýza splaveninového režimu vodního toku/analýza erozního smyvu a erozní ohroženosti - stanovení odtokových poměrů, analýza odtoku - CN křivky - analýza míry povodňového ohrožení území rozlivy (záplavová území při Q 100, Q 20 a Q 5, aj.)

8 návrh základních parametrů opatření včetně posouzení jejich účinnosti - výkres podélného a příčných profilů - znázornění návrhu na podkladu katastrální mapy - posouzení účinnosti opatření pomocí matematického modelu projednání návrhu opatření s dotčenými subjekty - záznamy z jednání s dotčenými subjekty návrh výsledných parametrů pro zadání zpracování DUR 6. Informace k použitým postupům Studie bude vypracována s využitím publikovaných technických postupů schválených Ministerstvem životního prostředí metodika MŽP odboru ochrany vod (Věstník MŽP 11/2008). Dále budou využity metodiky ke stanovení půdní eroze, metoda gridu - USLE 2D, Ochrana zemědělské půdy před erozí (Janeček et al., 2007). Využity budou datové podklady a studie VÚMOP, popřípadě bývalé ZVHS a jejich vhodné kombinace a vyhodnocení v rámci zpracování projektu. Zpracovatel studie navrhne přírodě blízká protipovodňová a protierozní opatření s ohledem na efektivitu, na odtokové poměry, majetkoprávní vztahy, vlivy na související ekosystémy, morfologickou charakteristiku toku jako ukazatel kvality dle Směrnice 2000/60/ES, podmínky správních orgánů a odborných - zejména státních institucí. Dále budou zpracovány revitalizační opatření na mlýnském náhonu v intravilánu obce. 7. Harmonogram předpokládané datum zahájení realizace studie proveditelnosti 1. polovina roku 2013 analytická část - duben 2013 září 2013 návrhová část říjen 2013 leden 2014 návrh výsledných parametrů leden - únor 2014 předpokládané datum ukončení realizace studie proveditelnosti únor 2014 Předpokládaný harmonogram řešení protipovodňového opatření předprojektová příprava žádost o dotaci na studii 1. polovina 2013 studie proveditelnosti 2013/2014 financování studie z OPŽP 2013/2014 projektová příprava dokumentace pro územní řízení, územní rozhodnutí 2014 dokumentace ke stavebnímu povolení, stavební povolení, realizační dokumentace 2014 realizace opatření realizace opatření Návaznost na jiná opatření (stávající či plánovaná), vazba na strategické dokumenty a metodiky Studie bude vypracována s využitím publikovaných technických postupů schválených Ministerstvem životního prostředí metodika MŽP odboru ochrany vod. Bude obsahovat podrobné informace o všech dílčích navrhovaných opatřeních jejich projektovaných parametrech včetně efektivity protipovodňových opatření a také analýzu proveditelnosti.

9 Katastrální území Lhotka nad Labem je v Plánu oblasti povodí Ohře a dolního Labe klasifikováno jako území s urychleným odtokem. Nicméně pro řešené území je rozlišovací úroveň Plánu oblasti povodí většinou nedostatečná i s přihlédnutím ke skutečnosti, že se zde vyskytuje páteřní vodní tok Labe. 9. Vliv realizace projektu na krajinu Navrhovaná přírodě blízká protipovodňová, protierozní a revitalizační opatření budou mít velmi pozitivní dopad na ekologický stav krajiny. Realizací přírodě blízkých protierozních opatření a revitalizací vodních toků bude pozitivně ovlivněn vodní režim krajiny, který společně s navrženými výsadbami přispěje k adaptaci území na klimatické změny. Důležitým aspektem projektu je také výrazné zlepšení životního prostředí intravilánu. 10. Náklady na projekt (studii) Budou známy po výběrovém řízení na zhotovitele studie. V současné době je odhad 950 tis Kč. Přílohy: - lokalizace zájmového území - porovnání krajinné struktury vybraného segmentu zájmového území v letech 1954 a předběžná situace návrhu opatření - specifikace objektů a majetku ohrožených záplavovými situacemi - předběžná kalkulace nákladů