Oznámení záměru podle 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění LIBUŇKA, TURNOV revitalizace vodního toku

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Oznámení záměru podle 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění LIBUŇKA, TURNOV revitalizace vodního toku"

Transkript

1 Oznámení záměru podle 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění LIBUŇKA, TURNOV revitalizace vodního toku Zpracováno podle přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění

2 SEZNAM ZPRACOVATELŮ OZNÁMENÍ Zpracovatel: WELL Consulting s.r.o. Úvoz 497/ Brno Hlavní řešitel: Ing. Alexandr Mertl držitel autorizace k posuzování vlivů na životní prostředí č. j. 961/196/OPV/93 ze dne platnost autorizace prodloužena rozhodnutím MŽP č.j.: 50206/ENV/11 ze dne Seznam osob, které se podílely na zpracování oznámení: Mgr. Michal Juříček - botanický průzkum, vlivy na flóru Mgr. Martin Kincl - entomologický průzkum, vlivy na faunu Ing. Andrea Osvaldová grafické výstupy v aplikaci ArcMap Mgr. Michal Straka, Ph.D. - hydrobiologický průzkum, vlivy na faunu RNDr. Lenka Šikulová - koordinace prací, vlivy na obyvatelstvo, podzemní a povrchové vody, půdu, horninové prostředí a přírodní zdroje, krajinu, hmotný majetek a kulturní památky a environmentální charakteristiky dotčeného území Datum zpracování oznámení: prosinec 2013 Strana 2 z 127

3 OBSAH LIBUŇKA, TURNOV - revitalizace vodního toku SEZNAM ZPRACOVATELŮ OZNÁMENÍ... 2 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK... 6 ÚVOD... 7 A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI... 8 B. ÚDAJE O ZÁMĚRU... 9 B.I ZÁKLADNÍ ÚDAJE... 9 B.I.1 Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č B.I.2 Kapacita (rozsah) záměru... 9 B.I.3 Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) B.I.4 Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry B.I.5 Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant B.I.6 Stručný popis technického a technologického řešení záměru B.I.7 Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení B.I.8 Výčet dotčených územně samosprávných celků B.I.9 Výčet navazujících rozhodnutí podle 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat B.II ÚDAJE O VSTUPECH B.II.1 Půda B.II.2 Voda B.II.3 Ostatní surovinové a energetické zdroje B.II.4 Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu B.III ÚDAJE O VÝSTUPECH B.III.1 Ovzduší B.III.2 Odpadní vody B.III.3 Odpady B.III.4 Hluk a vibrace B.III.5 Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ C.I VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ C.I.1 Územní systém ekologické stability C.I.2 Zvláště chráněná území C.I.3 Natura C.I.4 Přírodní parky C.I.5 Významné krajinné prvky C.I.6 Památné stromy Strana 3 z 127

4 C.I.7 Území historického, kulturního nebo archeologického významu C.I.8 Území hustě zalidněná a území zatěžovaná nad míru únosného zatížení, včetně starých ekologických zátěží C.II STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA STAVU SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ, KTERÉ BUDOU PRAVDĚPODOBNĚ VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY C.II.1 Ovzduší a klima C.II.2 Voda C.II.3 Půda C.II.4 Horninové prostředí a přírodní zdroje C.II.5 Fauna, flóra a ekosystémy C.II.6 Krajina C.II.7 Obyvatelstvo C.II.8 Ostatní charakteristiky zájmového území D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ D.I CHARAKTERISTIKA MOŽNÝCH VLIVŮ A ODHAD JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI (Z HLEDISKA PRAVDĚPODOBNOSTI, DOBY TRVÁNÍ, FREKVENCE A VRATNOSTI) D.I.1 Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů D.I.2 Vlivy na ovzduší a klima, hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky D.I.3 Vlivy na povrchové a podzemní vody D.I.4 Vlivy na půdu D.I.5 Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje D.I.6 Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy D.I.7 Vlivy na krajinu D.I.8 Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky D.I.9 Vlivy na environmentální charakteristiky dotčeného území D.II ROZSAH VLIVŮ VZHLEDEM K ZASAŽENÉMU ÚZEMÍ A POPULACI D.III ÚDAJE O MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH NEPŘÍZNIVÝCH VLIVECH PŘESAHUJÍCÍCH STÁTNÍ HRANICE D.IV OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ D.V CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI SPECIFIKACI VLIVŮ E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU (POKUD BYLY PŘEDLOŽENY) F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE POUŽITÉ PODKLADY A ZDROJE Podklady o záměru Informace o území Biologické průzkumy LITERATURA G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU Strana 4 z 127

5 STRUČNÉ INFORMACE O ZÁMĚRU STRUČNÝ POPIS DOTČENÉHO ÚZEMÍ STRUČNÝ POPIS VLIVŮ ZÁMĚRU H. PŘÍLOHY H.I VYJÁDŘENÍ MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PODLE 23 ZÁKONA Č. 100/2001 SB., V PLATNÉM ZNĚNÍ H.II VYJÁDŘENÍ PŘÍSLUŠNÉHO STAVEBNÍHO ÚŘADU K ZÁMĚRU Z HLEDISKA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE H.III STANOVISKO ORGÁNU OCHRANY PŘÍRODY PODLE 45I ODST. 1 ZÁKONA Č. 114/1992 SB., V PLATNÉM ZNĚNÍ H.IV LISTY HODNOCENÍ DOTČENÝCH VODNÍCH ÚTVARŮ (POP HORNÍHO A STŘEDNÍHO LABE) H.V LISTY OPATŘENÍ, KTERÉ JSOU PODKLADEM PRO NÁVRH ZÁMĚRU (POP HORNÍHO A STŘEDNÍHO LABE) H.VI SITUACE JEDNOTLIVÝCH DÍLČÍCH ZÁMĚRŮ H.VII FOTODOKUMENTACE Strana 5 z 127

6 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK C3 C4a druh obsažený v Červeném seznamu květeny ČR v kategorii "druh ohrožený" druh obsažený v Červeném seznamu květeny ČR v kategorii "druh vyžadující pozornost" CR stupeň ohrožení dle Červeného seznamu ČR (Farkač et al. 2005, Plesník et al. 2003) kriticky ohrožený EN stupeň ohrožení dle Červeného seznamu ČR (Farkač et al. 2005, Plesník et al. 2003) ohrožený EVL CHKO ID KO MŽP NKP O evropsky významná lokalita chráněná krajinná oblast identifikační kód záměru stupeň ohrožení dle vyhl. 395/1992 Sb. v aktuálním znění kriticky ohrožený druh Ministerstvo životního prostředí národní kulturní památka stupeň ohrožení dle vyhl. 395/1992 Sb. v aktuálním znění ohrožený druh NT stupeň ohrožení dle Červeného seznamu ČR (Farkač et al. 2005, Plesník et al. 2003) téměř ohrožený PHO PM PO POP RSV SO UP VKP pásmo hygienické ochrany polétavý prach ptačí oblast plán oblasti povodí Rámcová směrnice o vodní politice (2000/60/ES) stavební objekt územní plán významný krajinný prvek VU stupeň ohrožení dle Červeného seznamu ČR (Farkač et al. 2005, Plesník et al. 2003) kriticky ohrožený - zranitelný ZCHÚ ZPV ZOPK zvláště chráněné území zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Strana 6 z 127

7 ÚVOD LIBUŇKA, TURNOV - revitalizace vodního toku Oznámení záměru LIBUŇKA, TURNOV - revitalizace vodního toku (dále jen oznámení) je předkládáno ve smyslu 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění (dále jen zákon o posuzování vlivů nebo ZPV), a slouží jako základní podklad pro provedení zjišťovacího řízení dle 7 ZPV. Podle vyjádření Ministerstva životního prostředí (dále jen MŽP) ze dne (č. j /ENV/13) z hlediska zákona o posuzování vlivů záměr naplňuje dikci bodu 1.4 Úpravy toků a opatření proti povodním významně měnící charakter toku a ráz krajiny kategorie II přílohy č. 1 k zákonu o posuzování vlivů. Záměr proto podléhá zjišťovacímu řízení ve smyslu 7 ZPV. Příslušným úřadem k provedení zjišťovacího řízení je Krajský úřad Libereckého kraje. Záměr je dělen na šest dílčích záměrů (ID 2-1 ID 2-6), nicméně v souladu s požadavky MŽP je předkládáno komplexní oznámení záměru, ve kterém jsou popsány a vyhodnoceny vlivy všech dílčích úprav koryta toku a přidružených činností jako jeden záměr. Oznámení je zpracováno podle přílohy 3 zákona o posuzování vlivů. Dokument je zpracován textovým editorem Microsoft Word 2003, registrovaným u společnosti Microsoft. Grafické přílohy jsou zpracovány aplikací ArcMap 10.1 společnosti ESRI. Strana 7 z 127

8 A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI 1. Obchodní firma: Povodí Labe, státní podnik 2. IČ: Sídlo: Víta Nejedlého 951, Hradec Králové 4. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele: Ing. Petr Martínek, pověřen výkonem funkce investičního ředitele Povodí Labe, s. p., Víta Nejedlého 951, Hradec Králové tel.: Strana 8 z 127

9 B. ÚDAJE O ZÁMĚRU B.I Základní údaje B.I.1 Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 Libuňka, Turnov, revitalizace toku Záměr naplňuje dikci bodu 1.4 Úpravy toků a opatření proti povodním významně měnící charakter toku a ráz krajiny, kategorie II přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Podle ustanovení 4 odst. 1 písm. c) zákona o posuzování vlivů proto podléhá zjišťovacímu řízení ve smyslu 7 tohoto zákona. B.I.2 Kapacita (rozsah) záměru Oznamovaný záměr se skládá z šesti dílčích záměrů (konkrétních opatření), které jsou označeny jako ID 2-1 ID 2-6. Záměr má charakter revitalizace vodního toku Libuňka, opatření jsou navržena v úseku od ústí toku do Jizery (ř. km 0,00) po obec Ktová (ř. km 11,06). V rámci revitalizačních opatření dojde k úpravě vegetačního doprovodu (probírka a kácení nevhodné břehové vegetace, nové výsadby). Jedná se o liniovou stavbu. Staveniště je dáno stávající trasou toku a jeho rozsah manipulačním pruhem potřebným k provádění stavebních prací v délce liniové stavby. Umístění staveniště je v říční nivě a na přilehlých pozemcích. Dílčí záměr ID 2-1 Drobné úpravy toku, ř. km 0,0-1,0: Opatření má charakter lokálního rozšíření koryta toku úpravou pravé břehové linie. Celková navrhovaná délka revitalizované části toku je cca 555 m. Dílčí záměr ID 2-2 Obnovení původního meandru, ř. km 2,2-2,4: Jedná se o úpravu zejména směrového vedení trasy toku. Navrženo je obnovení původního meandru, při kterém dojde k rozvlnění a prodloužení trasy toku a ke změně profilu koryta. V daném úseku dojde k prodloužení toku z 220 m na 359 m. Dílčí záměr ID 2-3 Revitalizace koryta v úseku ř. km 2,4-3,1: Plánováno je vytvoření přírodě blízkého koryta ve stávající trase toku v rámci nového přibližně 50 m širokého nivního pásu. Délka současného koryta je cca 703 m, délka navrhovaného přírodě blízkého koryta je cca 901 m. Dílčí záměr ID 2-4 Revitalizace toku v úseku ř. km 3,1-4,7: Plánováno je vytvoření přírodě blízkého koryta ve stávající trase toku v rámci nového přibližně 50 m širokého nivního pásu. Délka současného koryta je cca 1589 m, délka navrhovaného přírodě blízkého koryta je cca 1873 m. Dílčí záměr ID 2-5 Revitalizace toku v úseku ř. km 4,8 6,5: Plánováno je vytvoření přírodě blízkého koryta ve stávající trase toku v rámci nového přibližně 50 m širokého nivního pásu. Délka současného koryta je cca 1644 m, délka navrhovaného přírodě blízkého koryta je cca 1984 m. Strana 9 z 127

10 Dílčí záměr ID 2-6 Revitalizace toku v úseku ř. km 6,5-8,2 (11,06): V úseku ř. km 6,5-8,2 je plánováno vytvoření přírodě blízkého koryta ve stávající trase toku v rámci nového přibližně 50 m širokého nivního pásu. Délka současného koryta je cca 1418 m, délka navrhovaného přírodě blízkého koryta je cca 1677 m. Dále opatření zahrnuje zprůchodnění kaskády migračně neprostupných stupňů v ř. km 10,6, kde je plánováno vytvoření balvanitého skluzu o délce 95 m v rámci stávajícího koryta, a zprůchodnění rozdělovacího objektu v ř. km 11,06, kde je plánováno provedení obtokového koryta na pravém břehu toku o délce cca 30 m. B.I.3 Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) Záměr je situován v České republice, v Libereckém kraji. Umístění dílčích záměrů je zřejmé z následující tabulky (Tab. 1) a mapky (Obr. 1). Tab. 1: Umístění dílčích záměrů dílčí záměr kraj obec/město katastrální území ID 2-1 Liberecký Turnov Turnov (771601) Mašov u Turnova (771686) ID 2-2 Liberecký Turnov Mašov u Turnova (771686) ID 2-3 Liberecký Turnov Mašov u Turnova (771686) ID 2-4 Liberecký Turnov, Karlovice Mašov u Turnova (771686) Karlovice (663328) ID 2-5 Liberecký Karlovice, Hrubá Skála Karlovice (663328) Hrubá Skála (648574) ID 2-6 Liberecký Hrubá Skála, Ktová Hrubá Skála (648574) Hnanice pod Troskami (639982) Ktová (676853) Obr. 1: Umístění dílčích záměrů Strana 10 z 127

11 B.I.4 Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Záměr má charakter revitalizace stávajícího vodního toku Libuňka, opatření jsou navržena v úseku od ústí toku do Jizery (ř. km 0,00) po obec Ktová (ř. km 11,06). Cílem je zvýšení ekologické hodnoty toku a jeho nivy. Vzhledem k charakteru stavby se nepředpokládá narušení urbanistického ani architektonického stavu okolí. Předpokládá se pozitivní vliv navrhovaných úprav na lokalitu a celkové zlepšení rázu lokality. Z pohledu možných kumulací vlivů oznamovaného záměru s vlivy jiných záměrů lze konstatovat, že nejsou známy záměry, jejichž projevy by mohly způsobit kumulaci negativních vlivů na životní prostředí. Realizace oznamovaného záměru není podmíněna, ani nevynucuje realizaci jiných záměrů, které by mohly mít negativní vliv na životní prostředí. B.I.5 Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant V současné době je koryto Libuňky v řešeném úseku (ř. km 0,00 11,06) částečně opevněné, napřímené a zahloubené, podélná kontinuita toku je narušena několika příčnými překážkami. Část toku mezi ústím a silniční mostem na silnici Turnov - Mašov (dílčí záměr ID 2-1) je upravena a je zahrnuta uvnitř ochranných hrází vedoucích podél Jizery. Břehy jsou opevněny a toto opevnění je průběžně opravováno z důvodu podemletí hráze. Úsek pod mostem silnice na Pelešany (dílčí záměr ID 2-2) je napřímený, v katastrální mapě je zde patrný původní meandr, kterým by bylo vhodné vést budoucí revitalizované koryto toku. Tento meandr je patrný i na historické mapě. Pozemky nejsou v současné době nijak využity, jsou zarostlé náletovou vegetací, je zde v terénu a podle vegetace částečně patrné původní koryto toku. V dolní části úseku nad mostem silnice na Pelešany (dílčí záměr ID 2-3) má tok poměrně uniformní vzhled. Koryto je narovnané, zahloubené a kapacitní, břehy jsou strmé, opevnění z tyčoviny v patách břehů již převážně erodovalo a místně vznikly nátrže. Sklon toku je uniformní bez dostatečné diverzity, morfologické procesy zde byly zastaveny a ekologická hodnota toku je nízká. Část toku v úseku dílčího záměru ID 2-4 má poměrně uniformní vzhled. Koryto je narovnané, zahloubené a kapacitní, břehy jsou strmé. Sklon toku je uniformní bez dostatečné diverzity a střídání mělkých a prudších partií s hlubšími a pomalejšími. Morfologické procesy zde byly zcela zastaveny a ekologická hodnota toku je nízká. Koryto v úseku dílčího záměr 2-5 je narovnané, zahloubené a kapacitní, břehy jsou strmé, opevnění z tyčoviny v patách břehů již převážně erodovalo a místně vznikly nátrže. Sklon toku je uniformní bez dostatečné diverzity a střídání mělkých a prudších partií s hlubšími a pomalejšími. Morfologické procesy zde byly zcela zastaveny a ekologická hodnota toku je nízká. Koryto v úseku dílčího záměru ID 2-6 je narovnané, zahloubené a kapacitní, břehy jsou strmé, opevnění z tyčoviny v patách břehů již převážně erodovalo a místně vznikly nátrže. Sklon toku je uniformní bez dostatečné diverzity a střídání mělkých a prudších partií s hlubšími a pomalejšími. Morfologické procesy zde byly zcela zastaveny a ekologická hodnota toku je nízká. Nad řešeným úsekem (ř. km 10,6) se nachází kaskáda migračně neprostupných stupňů a dále na toku (ř. km 11,06) rozdělovací objekt. Strana 11 z 127

12 K definitivní úpravě toku došlo v druhé polovině 20. století. Jak je patrné z výše uvedených skutečností, tok byl v zásadě téměř v celé délce řešeného území (ale i nad ním a na přítocích) tvrdě regulován, narovnán a zahlouben, byla zvýšena jeho kapacita a břehy byly opevněny. Nivní vegetace byla omezena na pás méně hodnotných dřevin na březích upraveného toku. Ačkoli na mnoha místech došlo již k nastartování procesů přirozené renaturace, stávající ekologická hodnota toku a jeho nivy je nízká. Realizací oznamovaného záměru dojde k obnovení vodohospodářských, krajinotvorných a biologických funkcí toku. Lze konstatovat, že dojde k celkovému zlepšení stavu daného území. Navrhovaná opatření jsou uvedena v Plánu oblasti povodí Horního a středního Labe v listech opatření ID LA (dílčí záměry ID 2-1 a ID 2-2) a LA (dílčí záměry ID 2-3 až ID 2-6). Oznamovaný záměr je navrhován v jedné variantě územního i technického řešení. B.I.6 Stručný popis technického a technologického řešení záměru B.I.6.1 Dílčí záměr ID 2-1 Drobné úpravy toku, ř. km 0,0-1,0 Jedná se o úpravu toku v jeho pravé břehové linii v km 0,000 až 0,555. Dojde k rozvlnění pravého břehu a tím lokální změně profilu koryta. Celková navrhovaná délka revitalizované části toku je cca 555 m. V rámci revitalizačních opatření dojde k úpravě vegetačního doprovodu. V nutném rozsahu bude před zahájením prací sejmut travní porost a ornice v tloušťce cca cm. Ornice bude uložena podél staveniště, případně na mezideponii. V rámci dokončení stavby bude humózní zemina použita na konečné úpravy území dotčeného stavbou. Návrh dílčího záměru je patrný z přiložených situací (viz příloha H.VI). Předběžně je stavba rozčleněna podle typu do těchto stavebních objektů: SO Drobné úpravy toku km 0,000 0,555 Není zde možné a ani nutné navrhovat rozsáhlejší revitalizaci. Koryto je zde značně zahloubené lemované levobřežní protipovodňovou hrází a na pravém břehu vzrostlými stromy. Levobřežní hráz bude zachována z důvodu ochrany části obce Mašov před povodňovými průtoky na Jizeře. Pro zachování stability hráze nelze zásadně zasahovat do její paty. Pro zlepšení vhodného prostředí pro rybí osádku bude provedeno pouze lokální rozšíření koryta úpravou pravé břehové linie. Ve vhodných místech dojde k úpravě pravého břehu odtěžením terénu s pozvolným navázáním na okolí při sklonu 1:1,5 až 1:3. Jedná se o úseky délky 10 až 18 m v km 0,172, 0,208, 0,238, 0,296, 0,346, 0,373, 0,421, 0,441 a km 0,487. K plynulému navázání dojde rovněž i ve dně, kde bude vytvořena hloubka do 0,3 m při průměrném dlouhodobém průtoku Qa. Tímto dojde k vytvoření mělkých zálivů s pomalu tekoucí vodou, které v úseku chybí. Účelem je vytvořit vhodná místa pro využití toku pro odrůstání plůdku ryb. Nově vzniklé dno zálivů bude opatřeno kamenným pohozem promíseným se stávajícím dnovým substrátem. Břehy budou po odtěžení zeminy ponechány bez ohumusování a osetí. Celkově se jedná převážně o zemní práce v rámci koryta vodního toku. Strana 12 z 127

13 SO Vegetační úpravy V objektu vegetačních úprav se uvažuje pouze probírka a kácení nevhodné břehové vegetace. Toto opatření neklade zvláštní požadavky na stavebně technické řešení. Podrobnější návrh bude proveden na základě dendrologického průzkumu v další fázi projekční přípravy. Předpokládá se minimální zásah do stávající vegetace, všechny perspektivní druhy dřevin budou ponechány. B.I.6.2 Dílčí záměr ID 2-2 Obnovení původního meandru, ř.km 2,2-2,4 Jedná se o úpravu zejména směrového vedení trasy toku v úseku ř. km 2,278 až 2,498. Dojde k rozvlnění a prodloužení trasy toku a ke změně profilu koryta. Celková navrhovaná délka revitalizované části toku je cca 359 m. V rámci revitalizačních opatření dojde k úpravě vegetačního doprovodu. V nutném rozsahu bude před zahájením prací sejmut travní porost a ornice v tloušťce cca cm. Ornice bude uložena v rámci manipulačních ploch a záboru pozemků, případně na mezideponii. V rámci dokončení stavby bude humózní zemina použita na konečné úpravy území dotčeného stavbou. Návrh dílčího záměru je patrný z přiložených situací (viz příloha H.VI). Předběžně je stavba rozčleněna podle typu do těchto stavebních objektů: SO Obnovení původního meandru Je navrženo obnovení původního meandru toku a jeho napojení na stávající trasu toku. Tento meandr je patrný na historické mapě a dále zůstal původní pozemek toku i v dnešní katastrální mapě. Pozemky v místě navrhovaného opatření nejsou v současné době nijak využity, jsou zarostlé náletovou vegetací. V terénu je podle vegetace částečně patrné vedení původního koryta toku. V daném úseku dojde k prodloužení toku z 220 m na 359 m. Na konci úseku je navrženo zpevnění levého konkávního břehu prvního meandru pod silničním mostem vzhledem k předpokládanému zrychlení průtoku při povodních skrz most a tím i namáhání tohoto břehu a dále z důvodu stabilizace koryta, kde se v blízkosti nachází limnigraf. V tomto místě je předpokládáno vytvoření větší tůně a tím větší kapacita koryta. Obdobně bude zpevněn i levý konkávní břeh posledního meandru v místě napojení na stávající trasu vzhledem k zpětné erozi a zaústění vodoteče z lemující komunikace. Opevnění nárazových břehů bude provedeno např. z lomového kamene a částečně překryto zeminou. Tímto dojde ke stabilizaci průtokových poměrů v místě úpravy a zapojení opevnění do vegetace. Profil nového koryta bude proveden jako složený z kynety (průtok Q30d) a oboustranné bermy (vyšší průtoky). Kyneta bude šířky ve dně 2 m se sklony břehů 1:2 při hloubce 0,8 m. Trasa kynety se bude dále samovolně vyvíjet v rámci šířky bermy. Pásmo pohybu kynety je šířky cca 8,6 m. Břehy bermy budou částečně zatravněné ve variabilním sklonu dle přímé /vnitřního oblouku / vnějšího oblouku 1:1,5 1:4 pro přirozenou návaznost na okolní terén. Celková hloubka koryta se bude odvíjet od konfigurace stávajících břehů - prodloužením trasy je předpokládáno nepatrné vymělčení toku oproti stávajícímu stavu. Dno koryta bude přirozené bez souvislého opevnění. Je uvažováno pouze s opevněním dna kamenným pohozem v místech proudových úseků (brodů) a s lokálním rozmístěním kamenů v konkávních obloucích bermy. Břehy složeného profilu koryta zůstanou bez ohumusování a osetí. Plocha zájmového území - uvažovaného nivního pásu bude doplněna vhodnou doprovodnou Strana 13 z 127

14 vegetací. Stávající koryto toku bude zasypáno, ovšem jen v nezbytně nutném rozsahu. Profil koryta obnoveného meandru bude kapacitně odpovídat minimálně stávajícímu stavu, tak aby nedošlo k nežádoucímu zhoršení odtokových poměrů. V místě původního vedení toku budou ponechány 3 neprůtočné tůně napájené hladinou podzemní vody. Celkově se jedná převážně o zemní práce v rámci koryta vodního toku a na přímo přilehlých pozemcích. SO Vegetační úpravy V objektu vegetačních úprav se uvažuje probírka a kácení nevhodné břehové vegetace. Toto opatření neklade zvláštní požadavky na stavebně technické řešení. Podrobnější návrh bude proveden na základě dendrologického průzkumu v další fázi projektové přípravy. Vzhledem k tomu, že se v lokalitě téměř nevyskytují vzrostlé stromy, předpokládá se pouze zmýcení náletové vegetace v ploše cca 9085 m 2. Případné perspektivní druhy dřevin budou ponechány. Dále je uvažována nová výsadba. Navrhované výsadby vycházejí z charakteristiky zájmového stanoviště a z ekologické valence druhů jednotlivých dřevin. Výsadby jsou navrženy v omezeném rozsahu, především v exponovaných místech, tak aby nebyly zhoršeny stávající odtokové poměry v lokalitě. Významný prostor je vyhrazen samovolné sukcesi, kdy je vycházeno z předpokladu osídlení ploch druhy stanovištně příslušnými s pravděpodobným omezováním rozšíření invazních druhů. Druhové složení vychází z potenciálně přirozené vegetace podél toku v okolí toku Libuňky, což je společenstvo střemchová jasenina (Pruno-Fraxinetum) místy v komplexu s mokřadními olšinami (Alnion glutinosae). S ohledem na dobré zmlazování porostů olše v zájmové lokalitě navrhované výsadby doplňují společenstvo především o druhy odpovídající střemchové jasanině. Druhová skladba je uzpůsobena především vlhkostním poměrům, četnosti zaplavování a světelným nárokům jednotlivých dřevin. Celkově bude procentuální skladby výsadeb následující: Stromové patro (sazenice): jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) 40% jilm habrolistý (Ulmus minor) 20% střemcha obecná (Prunus padus) 15% javor klen (Acer pseudoplatanus) 15% javor mléč (Acer platanoides) 10% Keřové patro (sazenice): vrby (Salix viminalis, S. pentandra) 40% svída krvavá (Cornus sanguinea) 20% kalina obecná, (Viburnum opulus) 15% krušina olšová (Rhamnus frangula) 15% brslen evropský (Euonymus europaeus) 10% Pozn: V procentuálním zastoupení keřového patra není uvažováno s počtem vrbových řízků (Salix sp.). Husté výsadby vrbových řízků budou použity na exponované břehy; bude upřesněno v navazujících stupních dokumentace. V rámci uvažovaných ploch pro ozelenění nivy se předpokládá orientačně s výsadbou 26 ks jednotlivých sazenic stromků a keřů a dále nespecifikovaný počet vrbových řízků. B.I.6.3 Dílčí záměr ID 2-3 Revitalizace koryta v úseku ř.km 2,4-3,1 Jedná se o úpravu směrového a výškového vedení trasy toku v úseku ř.km 2,547 až 3,250. Dojde k rozvlnění a prodloužení trasy toku a ke změně profilu koryta. V rámci revitalizačních opatření dojde k úpravě vegetačního doprovodu. V nutném rozsahu bude před zahájením prací sejmut Strana 14 z 127

15 travní porost a ornice v tloušťce cca cm. Ornice bude uložena na trvale dotčených pozemcích uvažovaného nivního pásu, případně na mezideponii. V rámci dokončení stavby bude humózní zemina použita na konečné úpravy území dotčeného stavbou. Návrh dílčího záměru je patrný z přiložených situací (viz příloha H.VI). Předběžně je stavba rozčleněna podle typu do těchto stavebních objektů: SO Revitalizace toku Revitalizace uvažuje vytvoření přírodě blízkého koryta ve stávající trase toku v rámci nového přibližně 50 m širokého nivního pásu. Celý nivní pás bude mít průtočnou kapacitu minimálně jako stávající koryto tak, aby se omezilo zaplavování a tím znehodnocování okolních zemědělských pozemků. Kapacita bude cca Q5 - Q10. Nové koryto se bude dále vyvíjet již jen v rámci nivního pásu a bude doplněno doprovodnou vegetací. Délka současného koryta je cca 703 m. Délka navrhovaného přírodě blízkého koryta je cca 901 m. Návrh vedení nového koryta na levém a pravém břehu současného napřímeného koryta je proveden na základě majetkoprávních možností dané lokality. V místech přemostění bude nové koryto respektovat stávající vedení toku z důvodu zachování mostků. Profil nového koryta bude proveden jako složený z kynety (průtok Q30d) a oboustranné bermy (vyšší průtoky). Kyneta bude šířky ve dně 2 m se sklony břehů 1:2 při hloubce 0,8 m. Trasa kynety se bude dále samovolně vyvíjet v rámci šířky bermy. Pásmo pohybu kynety je šířky cca 8,6 m. Břehy bermy budou částečně zatravněné ve variabilním sklonu dle přímé trasy/vnitřního oblouku/vnějšího oblouku 1:1,5 1:4 pro přirozenou návaznost na okolní terén. Celková hloubka koryta se bude odvíjet od konfigurace stávajících břehů - prodloužením trasy je předpokládáno nepatrné vymělčení toku oproti stávajícímu stavu. Dno koryta bude přirozené bez souvislého opevnění. Je uvažováno pouze s opevněním dna kamenným pohozem v místech proudových úseků (brodů) a s lokálním rozmístěním kamenů v konkávních obloucích bermy. Na začátku a na konci úseku v místech napojení na stávající koryto bude provedeno opevnění nárazových břehů záhozem z lomového kamene s překrytím zeminou. Břehy složeného profilu koryta zůstanou bez ohumusování a osetí. Plocha zájmového území - uvažovaného nivního pásu bude doplněna vhodnou doprovodnou vegetací. Současné napřímené koryto toku bude v nezbytně nutném rozsahu zasypáno výkopkem z nově vytvořeného koryta. Vzhledem k výskytu velmi vzácných a indikačních druhů vodních bezobratlých organismů budou vytvořeny neprůtočné tůně různé velikosti ponecháním koryta bez zásypu. Celkově se jedná převážně o zemní práce v rámci koryta vodního toku a na přímo přilehlých pozemcích. SO Vegetační úpravy V objektu vegetačních úprav se uvažuje probírka a kácení nevhodné břehové vegetace, popřípadě vegetace, která je v kolizi s navrženým řešením (umístění v původním korytě které bude zasypáno, umístění v místě navrhované trasy přírodě blízkého koryta, umístění v místě přístupů k původnímu korytu z důvodu umožnění zasypání). Podrobnější návrh bude proveden na základě dendrologického průzkumu v další fázi projektové přípravy. PD předpokládá, že všechny perspektivní druhy dřevin budou ponechány. Na základě terénního průzkumu, geodetického zaměření vzrostlé doprovodné vegetace a umístění navržených opatření předpokládá studie předběžně s kácením cca 15 ks vzrostlých stromů a dále cca 2055 m 2 křovin a náletové vegetace. Strana 15 z 127

16 Dále je uvažována nová výsadba ve stejném režimu jako v případě dílčího záměru ID 2-2 (viz SO ). V rámci uvažovaných ploch pro ozelenění nivy se předpokládá orientačně s výsadbou 107 ks jednotlivých sazenic stromků a keřů a dále nespecifikovaný počet vrbových řízků. B.I.6.4 Dílčí záměr ID 2-4 Revitalizace toku v úseku ř.km 3,1-4,7 Jedná se o úpravu směrového a výškového vedení trasy toku v úseku ř. km 3,250 až 4,839. Dojde k rozvlnění a prodloužení trasy toku a ke změně profilu koryta. V rámci revitalizačních opatření dojde k úpravě vegetačního doprovodu. V nutném rozsahu bude před zahájením prací sejmut travní porost a ornice v tloušťce cca cm. Ornice bude uložena v rámci manipulačních ploch a záboru pozemků, případně na mezideponii. V rámci dokončení stavby bude humózní zemina použita na konečné úpravy území dotčeného stavbou. Návrh dílčího záměru je patrný z přiložených situací (viz příloha H.VI). Předběžně je stavba rozčleněna podle typu do těchto stavebních objektů: SO Revitalizace toku V daném úseku byla Libuňka v minulosti upravena v původní trase, a proto je zde navržena a sledována pouze jedna varianta vedení trasy toku. Je uvažováno s vytvořením přírodě blízkého koryta ve stávající trase toku. Nové revitalizované koryto umožňuje vytvoření přibližně 50 m širokého nivního pásu. Celý nivní pás bude mít kapacitu minimálně jako stávající koryto tak, aby se omezilo zaplavování a tím znehodnocování okolních zemědělských pozemků. Kapacita bude cca Q5 - Q10. Nové koryto se bude dále vyvíjet již jen v rámci nivního pásu a bude doplněno doprovodnou vegetací. Délka současného koryta je cca 1589 m. Délka navrhovaného přírodě blízkého koryta je cca 1873 m. Návrh vedení nového koryta na levém a pravém břehu současného napřímeného koryta je proveden na základě majetkoprávních možností dané lokality. V místech přemostění bude nové koryto respektovat stávající vedení toku z důvodu zachování mostků. Profil nového koryta bude proveden jako složený z kynety (průtok Q30d) a oboustranné bermy (vyšší průtoky). Kyneta bude šířky ve dně 2 m se sklony břehů 1:2 při hloubce 0,8 m. Trasa kynety se bude dále samovolně vyvíjet v rámci šířky bermy. Pásmo pohybu kynety je šířky cca 8,6 m. Břehy bermy budou částečně zatravněné ve variabilním sklonu dle přímé trasy/vnitřního oblouku/vnějšího oblouku 1:1,5 1:4 pro přirozenou návaznost na okolní terén. Celková hloubka koryta se bude odvíjet od konfigurace stávajících břehů - prodloužením trasy a zmírněním sklonu až na 1 je předpokládáno vymělčení toku oproti stávajícímu stavu. Přechod z vymělčeného koryta do původní nivelety na počátku úseku bude provedeno bystřinným úsekem ve sklonu 10. Dno koryta bude přirozené bez souvislého opevnění. Je uvažováno pouze s opevněním dna kamenným pohozem v místech proudových úseků (brodů) a s lokálním rozmístěním kamenů v konkávních obloucích bermy. Břehy složeného profilu koryta zůstanou bez ohumusování a osetí. Na začátku a na konci úseku v místech napojení na stávající koryto bude provedeno opevnění nárazových břehů záhozem z lomového kamene s překrytím zeminou. Plocha zájmového území - uvažovaného nivního pásu bude doplněna vhodnou doprovodnou vegetací. Současné napřímené koryto toku bude v nezbytně nutném rozsahu zasypáno výkopkem z nově vytvořeného koryta. Vzhledem k výskytu velmi vzácných a indikačních druhů vodních Strana 16 z 127

17 bezobratlých organismů budou vytvořeny neprůtočné tůně různé velikosti ponecháním koryta bez zásypu. Celkově se jedná převážně o zemní práce v rámci koryta vodního toku a na přímo přilehlých pozemcích. SO Vegetační úpravy V objektu vegetačních úprav se uvažuje probírka a kácení nevhodné břehové vegetace, popřípadě vegetace, která je v kolizi s navrženým řešením (umístění v původním korytě, které bude zasypáno, umístění v místě navrhované trasy přírodě blízkého koryta, umístění v místě přístupů k původnímu korytu z důvodu umožnění zasypání). Podrobnější návrh bude proveden na základě dendrologického průzkumu v další fázi projektové přípravy. PD předpokládá, že všechny perspektivní druhy dřevin budou ponechány. Na základě terénního průzkumu, geodetického zaměření vzrostlé doprovodné vegetace a umístění navržených opatření předpokládá studie předběžně s kácením cca 74 ks vzrostlých stromů a dále m 2 křovin a náletové vegetace. Dále je uvažována nová výsadba ve stejném režimu jako v případě dílčího záměru ID 2-2 (viz SO ). V rámci uvažovaných ploch pro ozelenění nivy se předpokládá orientačně s výsadbou 187 ks jednotlivých sazenic stromků a keřů a dále nespecifikovaný počet vrbových řízků. B.I.6.5 Dílčí záměr ID 2-5 Revitalizace toku v úseku ř.km 4,8-6,5 Jedná se o úpravu směrového a výškového vedení trasy toku v úseku ř.km 4,860 až 6,504. Dojde k rozvlnění a prodloužení trasy toku a ke změně profilu koryta. V rámci revitalizačních opatření dojde k úpravě vegetačního doprovodu. V nutném rozsahu bude před zahájením prací sejmut travní porost a ornice v tloušťce cca cm. Ornice bude uložena na dotčených pozemcích uvažovaného nivního pásu, případně na mezideponii. V rámci dokončení stavby bude humózní zemina použita na konečné úpravy území dotčeného stavbou. Návrh dílčího záměru je patrný z přiložených situací (viz příloha H.VI). Předběžně je stavba rozčleněna podle typu do těchto stavebních objektů: SO Revitalizace toku Ve střední části úseku byla Libuňka v minulosti upravena v původní trase, pouze v okrajových částech došlo i k přeložení trasy toku ve vazbě na silniční mosty. Je navržena pouze jedna varianta vedení revitalizace v současné trase toku. Nové revitalizované koryto umožňuje vytvoření přibližně 50 m širokého nivního pásu. Celý nivní pás bude mít kapacitu přibližně jako stávající koryto tak, aby se omezilo zaplavování a tím znehodnocování okolních zemědělských pozemků. Kapacita bude cca Q5 - Q10. Nové koryto se bude dále vyvíjet již jen v rámci nivního pásu a bude doplněno doprovodnou vegetací. Délka současného koryta je cca 1644 m. Délka navrhovaného přírodě blízkého koryta je cca 1984 m. Návrh vedení nového koryta na levém a pravém břehu současného napřímeného koryta je proveden na základě majetkoprávních možností dané lokality. V místech přemostění bude nové koryto respektovat stávající vedení toku z důvodu zachování mostků. Ve staničení km 0,000-0,090 16, km 0, ,726 96, km 1, ,093 76, km 1, , a km 1,868-1,905 bude zachováno stávající vedení koryta a tok bude ponechán bez zásahu dalšímu vývoji samovolné renaturace. Profil nového koryta Strana 17 z 127

18 bude proveden jako složený z kynety (průtok Q30d) a oboustranné bermy (vyšší průtoky). Kyneta bude šířky ve dně 2 m se sklony břehů 1:2 při hloubce 0,8 m. Trasa kynety se bude dále samovolně vyvíjet v rámci šířky bermy. Pásmo pohybu kynety je šířky cca 8,6 m. Břehy bermy budou částečně zatravněné ve variabilním sklonu dle přímé trasy/vnitřního oblouku/vnějšího oblouku 1:1,5 1:4 pro přirozenou návaznost na okolní terén. Celková hloubka koryta se bude odvíjet od konfigurace stávajících břehů - prodloužením trasy a zmírněním sklonu až na 1 je předpokládáno drobné vymělčení toku oproti stávajícímu stavu. Přechod z vymělčeného koryta do původní nivelety bude provedeno vždy bystřinným úsekem ve sklonu 10. Dno koryta bude přirozené bez souvislého opevnění. Je uvažováno pouze s opevněním dna kamenným pohozem v místech proudových úseků (brodů) a s lokálním rozmístěním kamenů v konkávních obloucích bermy. Břehy složeného profilu koryta zůstanou bez ohumusování a osetí. Na konci úseku a dále v místech napojení na stávající koryto bude provedeno opevnění nárazových břehů záhozem z lomového kamene s překrytím zeminou. Plocha zájmového území - uvažovaného nivního pásu bude doplněna vhodnou doprovodnou vegetací. Současné napřímené koryto toku bude v nezbytně nutném rozsahu zasypáno výkopkem z nově vytvořeného koryta. Vzhledem k výskytu velmi vzácných a indikačních druhů vodních bezobratlých organismů budou vytvořeny neprůtočné tůně různé velikosti ponecháním koryta bez zásypu. Celkově se jedná převážně o zemní práce v rámci koryta vodního toku a na přímo přilehlých pozemcích. SO Vegetační úpravy V objektu vegetačních úprav se uvažuje probírka a kácení nevhodné břehové vegetace, popřípadě vegetace, která je v kolizi s navrženým řešením (umístění v původním korytě, které bude zasypáno, umístění v místě navrhované trasy přírodě blízkého koryta, umístění v místě přístupů k původnímu korytu z důvodu umožnění zasypání). Podrobnější návrh bude proveden na základě dendrologického průzkumu v další fázi projektové přípravy. PD předpokládá, že všechny perspektivní druhy dřevin budou ponechány. Na základě terénního průzkumu, geodetického zaměření vzrostlé doprovodné vegetace a umístění navržených opatření předpokládá studie předběžně s kácením cca 112 ks vzrostlých stromů a dále 3690 m 2 křovin a náletové vegetace. Dále je uvažována nová výsadba ve stejném režimu jako v případě dílčího záměru ID 2-2 (viz SO ). V rámci uvažovaných ploch pro ozelenění nivy se předpokládá orientačně s výsadbou 184 ks jednotlivých sazenic stromků a keřů a dále nespecifikovaný počet vrbových řízků. B.I.6.6 Dílčí záměr ID 2-6 Revitalizace toku v úseku ř.km 6,5-8,2 Tato část představuje úpravu směrového a výškového vedení trasy toku v úseku ř.km 6,533 až 7,951 a dále úpravu migračně neprostupných objektů na toku v km 10,6 a 11,06. V případě revitalizace toku dojde k rozvlnění a prodloužení trasy a ke změně profilu koryta. Úprava migračně neprostupných objektů je navržena s ohledem na podobu objektů a terénní možnosti. Jedná se o vytvoření balvanitého skluzu v rámci stávajícího koryta respektive provedení obtokového koryta. V rámci revitalizačních opatření dojde k úpravě vegetačního doprovodu. V nutném rozsahu bude před zahájením prací sejmut travní porost a ornice v tloušťce cca cm. Ornice bude uložena na trvale dotčených pozemcích uvažovaného nivního pásu, případně na Strana 18 z 127

19 mezideponii. V rámci dokončení stavby bude humózní zemina použita na konečné úpravy území dotčeného stavbou. Návrh dílčího záměru je patrný z přiložených situací (viz příloha H.VI). Předběžně je stavba rozčleněna podle typu do těchto stavebních objektů: SO Revitalizace toku V tomto úseku došlo v minulosti k přeložení trasy toku doprostřed nivy. Původní trasa byla v pravé části a tak je stále patrná i na katastrální situaci. Vzhledem k problematice vedení revitalizovaného koryta v původní trase kolem železničního náspu je uvažováno s vedením revitalizace ve stávající trase toku. Je navrženo vytvoření přírodě blízkého koryta s využitím stávajících lokálních renaturalizovaných úseků. Nové revitalizované koryto bude součástí přibližně 50 m širokého nivního pásu. Celý nivní pás bude mít kapacitu přibližně jako stávající koryto tak, aby se omezilo zaplavování a tím znehodnocování okolních zemědělských pozemků. Kapacita bude cca Q5 - Q10. Nové koryto se bude dále vyvíjet již jen v rámci nivního pásu a bude doplněno doprovodnou vegetací. Délka současného koryta je cca 1418 m. Délka navrhovaného přírodě blízkého koryta je cca 1677 m. Návrh vedení nového koryta na levém a pravém břehu současného napřímeného koryta je proveden na základě majetkoprávních možností dané lokality. V místech přemostění bude nové koryto respektovat stávající vedení toku z důvodu zachování mostků. Ve staničení km 0, ,596 80, km 0, , a km 1, , bude zachováno stávající vedení koryta a tok bude ponechán bez zásahu dalšímu vývoji samovolné renaturace. Profil nového koryta bude proveden jako složený z kynety (průtok Q30d) a oboustranné bermy (vyšší průtoky). Kyneta bude šířky ve dně 2 m se sklony břehů 1:2 při hloubce 0,8 m. Trasa kynety se bude dále samovolně vyvíjet v rámci šířky bermy. Pásmo pohybu kynety je šířky cca 8,6 m. Břehy bermy budou částečně zatravněné ve variabilním sklonu dle přímé trasy/vnitřního oblouku/vnějšího oblouku 1:1,5 1:4 pro přirozenou návaznost na okolní terén. Celková hloubka koryta se bude odvíjet od konfigurace stávajících břehů - prodloužením trasy a zmírněním sklonu až na 1 je předpokládáno drobné vymělčení toku oproti stávajícímu stavu. Přechod z vymělčeného koryta do původní nivelety bude provedeno vždy bystřinným úsekem ve sklonu 10. Výjimku tvoří úsek staničení km 1,557-1,597 se sklonem 15, který eliminuje stávající stabilizační stupeň na konci úseku. Dno koryta bude přirozené bez souvislého opevnění. Je uvažováno pouze s opevněním dna kamenným pohozem v místech proudových úseků (brodů) a s lokálním rozmístěním kamenů v konkávních obloucích bermy. Břehy složeného profilu koryta zůstanou bez ohumusování a osetí. Na začátku a na konci úseku a dále v místech napojení na stávající koryto bude provedeno opevnění nárazových břehů záhozem z lomového kamene s překrytím zeminou. Plocha zájmového území - uvažovaného nivního pásu bude doplněna vhodnou doprovodnou vegetací. Současné napřímené koryto toku bude v nezbytně nutném rozsahu zasypáno výkopkem z nově vytvořeného koryta. Vzhledem k výskytu velmi vzácných a indikačních druhů vodních bezobratlých organismů budou vytvořeny neprůtočné tůně různé velikosti ponecháním koryta bez zásypu. Celkově se jedná převážně o zemní práce v rámci koryta vodního toku a na přímo přilehlých pozemcích. Strana 19 z 127

20 SO Zprůchodnění kaskády stupňů v ř. km 10,6 Úprava řeší migrační prostupnost kaskády betonových stupňů u obce Ktová v ř.km 10,6. Vzhledem ke konfiguraci terénu v místě kaskády a značnému převýšení toku (4,15 m) je navrženo řešení zprostupnění vytvořením balvanitého skluzu v rámci stávajícího objektu kaskády s plynulou návazností na horní a dolní vodu. Balvanitý skluz umožní migraci rybí osádky mezi částí rybářského revíru Libuňky od Pelešan po kaskádu a částí přítoku Veselka. Realizace balvanitého skluzu uvažuje celkovou úpravu pravého břehu včetně vegetace z důvodu přístupu a provádění prací. Provedení skluzu ve vhodném sklonu 1:25 (kyneta 1:28) uvažuje prodloužení současné délky kaskády stupňů o cca 50 m, přičemž počátek skluzu v dolní vodě bude v místě soutoku s původním korytem. Celková délka skluzu je navržena 94 m (kyneta 105 m). Balvanitý skluz uvažuje vytvoření rozvlněné kynety soustřeďující základní a menší průtoky. RP je navržen v přímé trase stávající kaskády v lichoběžníkovém profilu se šířkou ve dně 3,0 m, sklonem levého břehu 1:1 (navazuje na současný břeh minimální míra kácení) a sklonem pravého břehu 1:2 (celková úprava břehu a kácení vegetace). Levý břeh bude v celé výšce opevněn kamennou rovnaninou, pravý břeh bude rovnaninou opevněn do výšky 2,1 m a výše zatravněn. Dno bude provedeno z kamenné štětově skládané rovnaniny s důrazem na výškovou různorodost jednotlivých balvanů - pro rozčlenění proudnice při průměrných dlouhodobých průtocích budou rozmístěny výstupky až 0,3 m nad niveletu dna. Pro stabilizaci kamenného opevnění v délce skluzu budou po 20 m provedeny balvanité příčné prahy kotvené do betonového lože. SO Zprůchodnění rozdělovacího objektu v ř. km 11,06 Pro komplexní zprůchodnění Libuňky je dále navrženo zprůchodnění stávajícího rozdělovacího objektu (stavidlový objekt) v ř. km 11,06. Zprůchodnění objektu má za cíl umožnit migraci rybí osádky mezi dolní Libuňkou (rybářský revír od Pelešan po kaskádu), přítokem Veselka a horní Libuňkou (úsek toku nad kaskádou). Zprostupnění vytvořené překážky výšky cca 0,6 m je navrženo přírodním obtokovým korytem po pravém břehu se zaústěním v co nejkratší vzdálenosti pod stavidlem. Konstrukce obtoku bude spočívat ve vytvoření balvanitých řad nadržujících potřebnou hladinu vody, mezi nimiž bude proveden hrubý dnový substrát. Rybí osádka bude prostupovat balvanitými řadami pomocí vynechaných štěrbin mezi kameny. Obtokové koryto je uvažováno délky cca 30 m ve sklonu cca 1:30. Profil koryta obtoku bude lichoběžníkový se dnem šířky 2,0 m a sklony břehů 1:1,5 až 1:3. Nátok do obtoku bude regulován vstupním objektem, který zabezpečí vhodné přerozdělení průtoků mezi rybím přechodem a původním korytem vedoucím přes tzv. Janovy tůně. SO Vegetační úpravy V objektu vegetačních úprav se uvažuje probírka a kácení nevhodné břehové vegetace, popřípadě vegetace, která je v kolizi s navrženým řešením (umístění v původním korytě, které bude zasypáno, umístění v místě navrhované trasy přírodě blízkého koryta, umístění v místě přístupů k původnímu korytu z důvodu umožnění zasypání, umístění v místě výkopů rybího přechodu). Podrobnější návrh bude proveden na základě dendrologického průzkumu v další fázi projektové přípravy. PD předpokládá, že všechny perspektivní druhy dřevin budou ponechány. Na základě terénního průzkumu, geodetického zaměření vzrostlé doprovodné vegetace a Strana 20 z 127

21 umístění navržených opatření předpokládá studie předběžně s kácením cca 66 ks vzrostlých stromů a dále 2380 m 2 křovin a náletové vegetace v úseku revitalizace koryta, v místě zprůchodnění objektů u obce Ktová pak kácení 65 ks vzrostlých stromů a 1085 m 2 křovin a náletové vegetace. Dále je uvažována nová výsadba ve stejném režimu jako v případě dílčího záměru ID 2-2 (viz SO ). V rámci všech uvažovaných ploch pro ozelenění uvedených stavebních objektů se předpokládá orientačně s výsadbou 160 ks jednotlivých sazenic stromků a keřů a nespecifikovaný počet vrbových řízků. B.I.7 Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Předpokládaný termín zahájení výstavby: rok 2015 Předpokládaný termín dokončení realizace záměru: rok 2018 Termín zahájení prací na jednotlivých opatřeních bude záviset na postupu projektové přípravy, především pak na projednání s vlastníky dotčených pozemků. Předpokládá se rozdělení akce na několik etap. První etapa bude zahájena nejdříve v roce Dokončení celé akce se uvažuje v horizontu několika let. Termíny zahájení a ukončení stavebních prací budou upřesněny v dalších stupních projektové dokumentace. B.I.8 Výčet dotčených územně samosprávných celků Kraj: Liberecký kraj Obce: Turnov, Karlovice, Hrubá Skála, Ktová Obec s rozšířenou působností: Turnov Obec s pověřeným obecním úřadem: Turnov B.I.9 Výčet navazujících rozhodnutí podle 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat. Rozhodnutí Právní předpis Příslušný správní úřad Územní rozhodnutí Stavební povolení (vodoprávní rozhodnutí) Kolaudační rozhodnutí Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu Příslušný stavební úřad Příslušný stavební úřad Příslušný vodoprávní úřad Příslušný stavební úřad Příslušný vodoprávní úřad Zásah do vodních toků Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách Příslušný vodoprávní úřad Strana 21 z 127

22 Rozhodnutí o povolení kácení dřevin Souhlas s trvalým a dočasným záborem ZPF a rozhodnutí o výši odvodů za trvalé a dočasné odnětí půdy ze ZPF Rozhodnutí o trvalém a dočasném odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa Závazné stanovisko orgánu ochrany přírody k zásahu do VKP Souhlas se zásahem do územního systému ekologické stability Výjimka z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů podle 56 a 50 zákona Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Příslušný obecní úřad Příslušný obecní úřad s rozšířenou působností Příslušný obecní úřad s rozšířenou působností Příslušný obecní úřad s rozšířenou působností Příslušný obecní úřad s rozšířenou působností Krajský úřad Libereckého kraje Pozn.: Vzhledem k umístění záměru do více správních území je pravděpodobné, že některá potřebná rozhodnutí bude vydávat jeden z místně a věcně příslušných úřadů podle dohody o převzetí povolujících řízení; tyto otázky budou řešeny v rámci navazujících řízení o umístění a povolení stavby. B.II Údaje o vstupech B.II.1 Půda Zemědělská půda Stavba záměru si vyžádá trvalé a dočasné zábory pozemku zemědělského půdního fondu (dále jen ZPF ). Dočasný zábor pozemků ZPF je předpokládán po dobu výstavby v rámci přístupových manipulačních pruhů. Lze předpokládat, že dílčí záměry budou realizovány vždy za dobu kratší, než je jeden rok, včetně doby potřebné k uvedení této půdy do původního stavu, a proto nebude nutné žádat u těchto pozemků o vyjmutí ze ZPF. Realizací revitalizačních úprav budou dotčeny pozemky ZPF, a proto dojde k jejich trvalému odnětí. Výše trvalého a dočasného záboru ZPF pro jednotlivé dílčí záměry je uvedena v Tab. 2. Jedná se o předpokládané hodnoty, které budou v rámci další přípravy záměru dále upřesněny. Tab. 2: Předpokládaný zábor ZPF pro dílčí záměry zábor ZPF ID 2-1 ID 2-2 ID 2-3 ID 2-4 ID 2-5 ID 2-6 Trvalý zábor 392 m m m m m m 2 Dočasný zábor 3516 m 2 95 m 2 0 m 2 0 m m m 2 Pozemky určené k plnění funkce lesa V rámci záměru dojde k záboru pozemků určených k plnění funkce lesa (PUPFL) pouze u dílčího záměru ID 2-6. Jedná se zde o pozemky p. č. 666/6 a 666/4 v katastrálním území (dále jen k.ú.) Strana 22 z 127

23 Ktová. Dané pozemky se nacházejí v místě koryta vodního toku na soutoku stávajícího a původního koryta pod kaskádou stupňů a jsou dotčené jak trvale - umístění vlastní konstrukce balvanitého skluzu, tak dočasně - širší zájmové území vlivem přístupu a možnosti provádění prací z pravého břehu. Trvalý zábor PUPFL bude činit 75 m 2, dočasný 55 m 2. B.II.2 Voda Záměr nemá po realizaci nároky na odběr vody. Vzhledem k charakteru stavby je potřeba vody při výstavbě prakticky zanedbatelná (čistící a dokončovací práce, zařízení staveniště). Jako zdroj vody lze využít dováženou vodu v cisternách. Voda pro sociální zařízení mobilní buňky (minimální nejnutnější množství) bude dovážena rovněž v cisterně. B.II.3 Ostatní surovinové a energetické zdroje Elektrická energie Záměr nemá po realizaci nároky na odběr elektrické energie. Pro výstavbu bude možné připojení z mobilního zařízení (diesselagregát). Potřeba energie se předpokládá při odvodnění staveniště (čerpání). Mobilní čerpací stanice jsou vybaveny vlastním diesselagregátem. Surovinové zdroje Na stavbu bude dovážen lomový kámen příslušné frakce, který bude použit pro lokální zpevnění břehů a dna nového koryta. Počítá se s opevněním břehů kamenným záhozem v extrémně namáhaných místech a dna kamenným pohozem v místech proudových úseků (brodů) a s lokálním rozmístěním kamenů v konkávních obloucích bermy. Dále budou dováženy silniční panely, které budou použity pro dočasné zpevnění příjezdových cest v místech přejezdů inženýrských sítí (po dokončení stavby se odstraní). Pro realizaci zprůchodnění kaskády migračně neprostupných stupňů v ř. km 10,6 a rozdělovacího objektu v ř. km 11,06 (součást dílčího záměru ID 2-6) bude dovážen beton, který bude použit pro stabilizaci balvanitých prahů. Pro zasypání úseků stávajícího koryta Libuňky (bude provedeno pouze v nutném rozsahu), překrytí kamenného záhozu hlínou apod. bude použita zemina odtěžená při tvorbě nového koryta. Pro konečnou rekultivaci dočasně dotčených ploch bude využita ornice, která bude sejmuta v místech trvalého záboru a manipulačních pruhů na dotčených pozemcích ZPF při zahájení prací. B.II.4 Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Lokality jednotlivých dílčích záměrů jsou dostupné za použití stávajících komunikací, zpevněných i nezpevněných stávajících cest a případně přes dotčené pozemky podél toku (podrobně viz dále), Strana 23 z 127

24 takže realizace záměru si nevyžádá výstavbu nové dopravní infrastruktury. V místech křížení příjezdů s podzemním vedením inženýrských sítí typu, vodovod, kanalizace, plynovod budou tyto příjezdové komunikace v případě nezpevněného povrchu opatřeny v celé šíři ochranného pásma silničními panely. Lokalita dílčího záměru ID 2-1 je dostupná z komunikace III/27926 Turnov - Mašov (ul. Sobotecká) po nezpevněné cestě po pravém břehu. Pro celý dotčený úsek se předpokládá prioritně přístup po pravém břehu, po nezpevněné cestě p.p.č. 3535/1 k. ú Turnov s trvalým sjezdem z komunikace Sobotecká a pokračováním po okraji pole p.p.č. 3565/2 a 3565/1 k. ú. Turnov podél toku. Lokalita dílčího záměru ID 2-2 je dostupná přímo z komunikace III/27927 mezi komunikací I/35 a obcí Pelešany prostřednictvím stávajících sjezdů na pravém břehu. Pro celý dotčený úsek se předpokládá přístup po pravém břehu, přes pozemek 1407/6 k. ú Mašov u Turnova a pokračováním přes dotčené pozemky podél toku. Lokalita dílčího záměru ID 2-3 je dostupná z komunikace I/35 Turnov - Jičín s využitím stávajících sjezdů a místních a účelových komunikací na pravém břehu. Pro celý dotčený úsek se předpokládá přístup po pravém břehu podél koryta přes dotčené pozemky v rámci uvažovaného nivního pásu. Lokalita dílčího záměru ID 2-4 je dostupná z komunikace I/35 Turnov - Jičín s využitím stávajících sjezdů a místních a účelových komunikací na pravém břehu a stejně tak z komunikace III/03521 spojující obec Sedmihorky a osadu Lázně Sedmihorky. Pro celý dotčený úsek se předpokládá přístup po pravém i levém břehu podél koryta přes dotčené pozemky v rámci uvažovaného nivního pásu. Lokalita dílčího záměru ID 2-5 je dostupná z komunikace I/35 Turnov - Jičín s využitím stávajících sjezdů a místních a účelových komunikací na pravém břehu a stejně tak z komunikace III/03521 spojující obec Sedmihorky a osadu Lázně Sedmihorky (začátek úseku) a dále i komunikace III/2823 mezi obcemi Radvánovice a Hrubá Skála (konec úseku). Pro celý dotčený úsek se předpokládá přístup po pravém i levém břehu podél koryta přes dotčené pozemky v rámci uvažovaného nivního pásu. Lokalita dílčího záměru ID 2-6, části revitalizace toku je dostupná z komunikace III/2823 mezi obcemi Radvánovice a Hrubá Skála (začátek úseku). Pro celý dotčený úsek se předpokládá přístup po pravém břehu podél koryta přes dotčené pozemky v rámci uvažovaného nivního pásu. Zájmové území v místě kaskády stupňů a rozdělovacího objektu u obce Ktová je přístupné z komunikace I/35 Turnov - Jičín a dále po místních účelových komunikací s využitím stávajících sjezdů na pravém břehu. Strana 24 z 127

25 B.III Údaje o výstupech B.III.1 Ovzduší Součástí záměru není žádný nový a trvalý bodový, plošný ani liniový zdroj znečišťování ovzduší. Vlastní záměr je po realizaci bez emisí látek znečišťujích ovzduší. Ke znečišťování ovzduší bude docházet pouze v období výstavby v souvislosti se stavebními činnostmi, zemními pracemi, převozem zemin apod. V úvahu připadá zvýšená prašnost a exhalace z provozu dopravních prostředků a stavebních mechanismů, kde se bude převážně jednat o emise NO X, CO, CO 2 a dalších škodlivin. Lze předpokládat, že emise ze stavební činnosti nebudou z hlediska množství významné a vlivy budou působit pouze přímo v lokalitě záměru a jejím blízkém okolí (podél přístupových cest). Veškeré vlivy budou pouze dočasné, po realizaci nebude záměr nijak přispívat ke vzniku emisí. B.III.2 Odpadní vody Záměr není po realizaci zdrojem žádných odpadních vod. V období výstavby záměru nebudou vznikat odpadní vody kromě malého množství splaškových odpadních vod. Toto množství bude dále omezeno použitím mobilních sociálních zařízení (např. toalety TOI-TOI). Odvodnění staveniště je řešeno v rámci převodu vody ze stavby. Pro zajištění ochrany horninového prostředí a povrchových a podzemních vod před znečištěním musí být zavedena vhodná ochranná a preventivní opatření v době výstavby jednotlivých dílčích záměrů včetně zpracování havarijního plánu pro období výstavby. Projekt předpokládá postupné převádění vody starým a nově zřízeným korytem. V případě budování nového koryta - nejprve kynety, bude voda převáděna stávajícím korytem, při zasypání stávajícího koryta bude voda převáděna již v rámci vytvořené nové kynety koryta. V krátkých místech, kde sleduje navržené koryto stávající trasu toku, bude prováděno podélné hrázkování z výkopku v rámci stavby - vhodného nepropustného materiálu. Všechny tyto práce jsou uvažovány v rámci provádění zemních prací. Předpokládáno je provádění prací v málovodném období za nízkých průtoků. Provádění případných zemních hrázek uvažuje PD z vhodného materiálu výkopku v rámci stavby. Konkrétní způsob řešení převádění vody navrhne zhotovitel dle svých technologických zvyklostí s tím, že bude toto řešení odsouhlaseno správcem toku. B.III.3 Odpady Nejobjemnějším odpadem ve fázi výstavby záměru bude odtěžená zemina. Vzhledem k charakteru záměru, kdy je předpokládaná trasa nově navrhovaného koryta delší, než trasa stávajícího koryta, je předpokládaná celková bilance zemních prací kladná. Předběžný orientační propočet kubatur zemních prací je uveden v Tab. 3, v dalším stupni projekčních prací bude upřesněn. Strana 25 z 127

26 Dílčí záměr Název objektu Tab. 3: Bilance zemních prací objem výkopu (m 3 ) objem zásypu (m 3 ) objem přebytečné zeminy (m 3 ) ID 2-1 SO Drobné úpravy toku ID 2-2 SO Obnovení původního meandru ID 2-3 SO Revitalizace toku ID 2-4 SO Revitalizace toku ID 2-5 SO Revitalizace toku ID 2-6 SO Revitalizace toku SO Zprůchodnění kaskády stupňů v ř. km 10, SO Zprůchodnění rozdělovacího objektu v ř. km 11, celkem Předpokládá se, že ornice, která bude v nutném rozsahu sejmuta na počátku výstavby, bude deponována a zpětně použita na konečné úpravy území dotčeného stavbou. Ostatní zemina bude částečně rovněž zpětně využita k zásypu částí starého koryta, přebytečný materiál bude odvezen a dle jeho vlastností využit jinde nebo uložen na skládku. Předpokládá se jeho uložení na skládku TAUM - rekultivace Obruby (Václav Maurer; adresa: Pískovna Obruby, Obruby, okres Mladá Boleslav). Toto řešení bude prověřeno v dalších fázích přípravy záměru, kdy bude třeba zejména provést odběry vzorků a chemické analýzy zemin a sedimentů, které budou v rámci realizace navrhovaných opatření odtěženy. Podle výsledků analýz bude stanoven přesný způsob nakládání s přebytečným materiálem a místo jeho konečného uložení. Problematika musí být řešena v souladu s platnou legislativou a po dohodě s příslušnými orgány odpadového hospodářství. Při realizaci dojde ke změně trasy současného koryta včetně odstranění stávajícího kamenného opevnění (objektů). Místně bude stávající opevnění nahrazeno přírodě blízkým opevněním. Přebytečný odpadní materiál bude odvezen na nejbližší vhodnou skládku nebo k recyklaci. Odstraňování ostatních odpadů ze stavby zajistí dodavatel stavby nebo investor dle stávající platné legislativy. V případě vzniku nebezpečných odpadů (např. zemina znečištěná úniky ropných látek ze stavebních mechanizmů) bude postupováno dle platných předpisů. Odpady znečištěné škodlivinami budou zařazeny do kategorie N podle vyhlášky MŽP č. 381/2001 Sb., Katalog odpadů, a bude s nimi nakládáno jako s nebezpečným odpadem. B.III.4 Hluk a vibrace Součástí záměru nejsou žádné nové zdroje hluku. V průběhu stavební činnosti budou provozovány stavební stroje a mechanismy, jejichž hluk bude působit v okolí staveniště a podél dopravních tras. Tyto stroje a zařízení musí splňovat příslušné předpisy týkající se akustických parametrů. Strana 26 z 127

27 Součástí stavby nejsou žádné nové zdroje vibrací ani záření. B.III.5 Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií V období výstavby záměru může dojít k havarijnímu znečištění půdy či vody ropnými látkami uniklými ze stavebních mechanismů. Rizika musí být minimalizována použitím vhodných mechanismů, práce v korytě a v území s přímou návazností budou prováděny mechanizací vybavenou odbouratelnými mazivy, s vodami ze zařízení staveniště bude nakládáno podle platných předpisů a místních podmínek. Pokud by k havárii došlo, bude postupováno podle schváleného plánu opatření. Strana 27 z 127

28 C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ C.I Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území C.I.1 Územní systém ekologické stability Územní systém ekologické stability krajiny (dále jen ÚSES) je definován zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. ÚSES je tvořen biocentry a biokoridory nadregionální, regionální a lokální úrovně a má za cíl zajišťovat uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny a vytvoření základů pro mnohostranné využívání krajiny. Obr. 2: Územní systém ekologické stability v okolí dotčeného území Dílčí záměry ID 2-1, ID 2-2, ID 2-3 a ID 2-4 zasahují do regionálního biokoridoru Sedmihorky-K31, který je charakterizován nitrofilními společenstvy, hydrofilními a mezofilními trávníky (louky, pastviny a slaniska) a bylinnou vodní a pobřežní vegetací s rákosinami a ostřicemi. Územím, které bude dotčeno dílčím záměrem ID 2-4, prochází nadregionální biokoridor Údolí Kamenice a Jizery-Příhrazské skály. Dílčí záměr ID 2-5 se nachází v regionálním biocentru Sedmihorky. Biocentrum zahrnuje mokřadní a pobřežní křoviny a lesy, nitrofilní společenstva, hydrofilní a mezofilní trávníky (louky, pastviny a slaniska), bylinnou vodní a pobřežní vegetací s rákosinami a Strana 28 z 127

29 ostřicemi. Dílčí záměry ID 2-5 a ID 2-6 jsou situovány v regionálním biokoridoru Rybník Věžák- Sedmihorky. V biokoridoru se nachází nitrofilní bylinná a dřevinná společenstva, hydrofilní a mezofilní trávníky (louky, pastviny a slaniska), bylinná vodní a pobřežní vegetace, rákosiny ostřicové mokřady C.I.2 Zvláště chráněná území Zvláště chráněná území (dále jen ZCHÚ) jsou definována v části třetí zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Jsou dělena na velkoplošná - národní parky (NP) a chráněné krajinné oblasti (CHKO) a maloplošná - národní přírodní rezervace (NPR), přírodní rezervace (PR), národní přírodní památky (NPP) a přírodní památky (PP). Dílčí záměry ID 2-1 a ID 2-2 nezasahují do žádných ZCHÚ. Dílčí záměry ID 2-3, ID 2-4, ID 2-5, ID 2-6 leží v CHKO Český ráj, která byla vyhlášena jako první CHKO v ČR v roce 1955 a aktuálně má rozlohu cca 181 km 2. Část dílčího záměru ID 2-6 je navíc situována v PP Libuňka. Zde si vodní tok již zachovává přirozeně meandrující podobu s polopřirozenými břehovými porosty jilmů, plánováno je zprůchodnění zde se vyskytujících migračních překážek. V blízkosti dotčeného území se vyskytují další maloplošná ZCHÚ. Je to PR Bažantník ve vzdálenosti cca 100 m a PR Hruboskalsko ve vzdálenosti cca 300 m od území, které bude přímo ovlivněno realizací dílčích záměrů ID 2-4 a ID 2-5 (Obr. 3). C.I.3 Natura 2000 Soustava Natura 2000 je definována v části čtvrté zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Tvoří ji Evropsky významné lokality (dále jen EVL) a Ptačí oblasti (dále jen PO). Zájmové území nezasahuje do žádných lokalit soustavy Natura Nejbližší EVL Podtrosecká údolí se nachází ve vzdálenosti cca 500 m od území, které bude přímo ovlivněno realizací dílčích záměrů ID 2-3, ID 2-4 a ID 2-5 (Obr. 3). Jedná se o pískovcové skalní město a soustavu kaňonovitých údolí s komplexem mokřadních luk v údolní nivě Želejovského potoka a říčky Žehrovky. Nejbližší PO je PO Rožďalovické rybníky ve vzdálenosti cca 20 km jižním směrem. Strana 29 z 127

30 Obr. 3: Zvláště chráněná území a lokality NATURA 2000 v okolí záměru C.I.4 Přírodní parky Přírodní park je definován v 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Jedná se o území vymezené k ochraně krajinného rázu. Zájmové území nezasahuje ani není v kontaktu s přírodním parkem. Nejblíže se nachází přírodní park Maloskalsko, a to ve vzdálenosti cca 5 km. C.I.5 Významné krajinné prvky Podle 3 písmene b) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, patří mezi významné krajinné prvky (dále jen VKP) ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utváří její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále se mi mohou stát jiné části krajiny, které zaregistruje podle 6 orgán ochrany přírody jako VKP. Všechny dílčí záměry přímo zasahují do VKP definovaných dle 3 písmene b) ZOPK (tzv. VKP ze zákona), a to do vodního toku a přilehlé nivy. Dílčí záměr ID 2-6 navíc přímo zasahuje do VKP les. Registrované VKP dle 6 zákona ZOPK a 7 vyhlášky č. 395/1992 Sb. k tomuto zákonu se v zájmovém území nenachází. Strana 30 z 127

31 C.I.6 Památné stromy Památné stromy jsou definovány v 46, zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Jedná se o mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí včetně jejich ochranného pásma. Zájmové území protíná stromořadí památných stromů Alej podél silnice k lázním Sedmihorky. Jedná se o oboustrannou alej podél silnice III/03521 vedoucí k lázním Sedmihorky s 57 lípami srdčitými (Tilia cordata), 27 jírovci maďali (Aesculus hippocastanum) a jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior). Další památné stromy se v zájmovém území nevyskytují. C.I.7 Území historického, kulturního nebo archeologického významu Historie osídlení a využití území Osídlení Hruboskalského regionu pochází z raného středověku. Lesy v současnosti zabírají asi třetinu plochy, avšak jsou tvořeny vesměs druhotnými borovými, méně smrkovými monokulturami. V bezlesí převažují agrocenózy, louky a pastviny jsou řídké. Místy byly budovány soustavy rybníků (Culek, 1996). Architektonické a historické památky V lokalitě záměru ani v jejím blízkém okolí se nenachází nemovité kulturní památky ani národní kulturní památky. Nejbližšími národními kulturními památkami jsou zřícenina hradu Trosky vzdálená cca 1 km od dílčího záměru ID 2-6 a zámek Hrubý Rohozec v Turnově, který se nachází cca 2 km od dílčího záměru ID 2-1. Archeologická naleziště Dílčí záměr ID 2-1 se nachází v území s archeologickými nálezy III. typu (území, ve kterém nebyl doposud pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů a zatím tomu nic nenasvědčuje, ale bylo osídleno či jinak využito člověkem a proto existuje přibližně 50 % pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů) a v území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně předpokládaným výskytem archeologických nálezů. Dílčí záměry ID 2-2, ID 2-3 a ID2-4 se nachází v území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně předpokládaným výskytem archeologických nálezů. Dílčí záměry ID 2-5 a ID 2-6 se nachází v území, na němž dosud nebyl pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie mu nasvědčují nebo byl prokázán zatím jen nespolehlivě; pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů % a v území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně předpokládaným výskytem archeologických nálezů. V katastrálním území Karlovice, na území obce Karlovice, se nachází významná archeologická lokalita Čertova ruka. Tato lokalita se nachází cca 2 km m jihozápadním směrem od dílčího záměru ID 2-4. Lokalita nebude záměrem nijak dotčena. Strana 31 z 127

32 C.I.8 Území hustě zalidněná a území zatěžovaná nad míru únosného zatížení, včetně starých ekologických zátěží Zájmové území leží z velké části mimo intravilán obcí. V bezprostředním okolí úseků toku, kde jsou plánovány úpravy, se zástavba až na výjimky nevyskytuje. Dílčí záměr ID 2-1 se nachází v okrajové části Turnova, dílčí záměr ID 2-2 leží v blízkosti obce Pelešany a hranice dílčích záměrů ID 2-5 a ID 2-6 pak u obce Doubravice. Území, která by byla zatěžovaná nad míru únosného zatížení, se v zájmovém území a jeho bezprostřední blízkosti nevyskytují. V dotčeném území se nenachází staré ekologické zátěže. Umístění nejbližších starých ekologických zátěží je znázorněno na Obr. 4. Obr. 4: Staré ekologické zátěže v okolí záměrů Strana 32 z 127

33 C.II Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny C.II.1 Ovzduší a klima Ovzduší Výše imisních koncentrací znečišťujících látek v zájmovém území se odvíjí především od množství produkovaných emisí a od schopností emisí se v ovzduší rozptýlit (zásadní vliv morfologie území a větrných poměrů). Pro určení stávající úrovně znečištění ovzduší byla v souladu se zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (dále jen ZOO) použita data z map oblastí s překročenými imisními limity (pětileté klouzavé průměry koncentrací jednotlivých znečišťujících látek), které jsou konstruovány pro čtverce 1x1 km (ČHMÚ). znečišťující látky Tab. 4: Hodnoty znečišťujících látek a jejich imisní limity Průměrná hodnota pro zájmové území ( ) NO 2 roční průměrná koncentrace 14,19 µg.m µg.m -3 PM 10 roční průměrná koncentrace 22,03 µg.m µg.m -3 PM nejvyšší hodnoty 24hod. 41,00 µg.m µg.m -3 průměrné koncentrace v kalendářním roce PM 2,5 roční průměrná koncentrace 16,30 µg.m µg.m -3 Benzen roční průměrná koncentrace 1,14 µg.m -3 5 µg.m -3 Benzo(a)pyren roční průměrná 0,54 ng.m -3 1 ng.m -3 koncentrace Arsen roční průměrná koncentrace 1,20 ng.m -3 6 ng.m -3 Nikl roční průměrná koncentrace 1,20 ng.m ng.m -3 Kadmium roční průměrná koncentrace 0,70 ng.m -3 5 ng.m -3 Imisní limity dle ZOO a vyhl. č. 330/2012 Sb. Z výše uvedených údajů vyplývá, že v zájmové oblasti dochází k překročení imisních limitů pro denní průměrné koncentrace u polétavého prachu s částicemi o velikosti do 10 µm (PM 10 ). Jedná se o území dílčího záměru ID 2-1 na území města Turnov, kde je dosaženo nejvyšší denní koncentrace PM 10 ve výši 44,3 µg.m -3. U ostatních sledovaných škodlivin v ovzduší k překračování nedochází. Významné zdroje znečišťování ovzduší se v okolí nevyskytují (EKOTOXA 2012). Hlavními zdroji emisí jsou převážně lokální topeniště a automobilová doprava. Klima Zájmová oblast leží na přechodu mírně teplých klimatických oblastí MT10 a MT11 dle Quitta. Oblast MT11 je charakterizována jako mírně teplá, s mírnou zimou, velmi vlhká, pahorkatinná. Vyznačuje se teplým, suchým a velmi dlouhým létem. Roční úhrn srážek činí 743 mm a průměrná roční teplota činí 7,7 stupňů Celsia. Klimatická oblast MT10 se vyznačuje dlouhým teplým létem, krátkým přechodným obdobím s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem a krátkou mírně Strana 33 z 127

34 teplou a velmi suchou zimou s krátkým trváním sněhové pokrývky. Charakteristika klimatických oblastí MT10 a MT11 dle Quitta (1971) je uvedena v Tab. 5. Tab. 5: Charakteristika klimatické oblasti MT11 dle Quitta (1971) MT10 MT11 počet dnů letních počet dnů s průměrnou teplotou 10 C a více počet dnů mrazových počet dnů ledových průměrná teplota v lednu -3 až -4-2 až -3 průměrná teplota v červenci průměrná teplota v dubnu průměrná teplota v říjnu počet dnů se srážkami 1 mm a více úhrn srážek ve vegetačním období úhrn srážek v zimě počet dnů se sněhovou pokrývkou počet dnů zamračených počet dnů jasných Obr. 5: Klimatické oblasti dle Quitta (1971) Strana 34 z 127

35 C.II.2 Voda LIBUŇKA, TURNOV - revitalizace vodního toku C.II.2.1 Povrchová voda Základní údaje Zájmové území náleží do povodí hlavního toku Labe, dílčího povodí Jizery. Jednotlivé dílčí záměry se nachází na vodním toku Libuňka, levostranném přítoku řeky Jizery. Libuňka pramení na západním úbočí vrchu Kozlov v Ještědsko-kozákovském hřbetu. Celková délka toku činí 20,1 km, plocha povodí 100,8 km 2. Velká část toku se nachází na území CHKO Český ráj. Základní hydrologická data jsou uvedena v následujících tabulkách, pocházejí z měrného profilu, který je umístěn v Pelešanech (ř. km 2,4), jedná se o stanici kategorie C. Tab. 6: Údaje na Libuňce v profilu v Pelešanech Tok Libuňka Číslo hydrologického pořadí Plocha povodí k zájmové oblasti 99,01 km 2 Tab. 7: N-leté průtoky dle ČHMÚ (třída II.) N Q N (m 3 /s) Správcem vodního toku Libuňka je dle vyhlášky č. 178/2012 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, Povodí Labe, státní podnik. Na základě Rámcové směrnice o vodní politice (2000/60/ES, dále jen RSV), která byla transponována do českého právního řádu zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, v platném znění (vodní zákon) a navazujícími dnes již neplatnými vyhláškami č. 292/2002 Sb., o oblastech povodí, ve znění pozdějších předpisů a č. 142/2005 Sb., o plánování v oblasti vod, spadá lokalizace plánovaného záměru do oblasti povodí Horního a středního Labe. Pro tuto oblast povodí byl zpracován Plán oblasti povodí (dále jen POP) Horního a středního Labe (2009). POP Horního a středního Labe je platný pro období do prosince Útvary povrchových vod a jejich stav Dle platného POP je v oblasti povodí Horního a středního Labe celkem 214 útvarů povrchových vod. Zájmové území spadá do vodního útvaru Libuňka po ústí do toku Jizera (ID ), který zahrnuje celý tok Libuňky a její přítoky. Jedná se o přirozený vodní útvar tekoucích vod, jehož stav byl v platném POP Horního a středního Labe vyhodnocen jako nevyhovující, a to vzhledem k nevyhovujícímu ekologickému stavu. Chemický stav vodního útvaru byl vyhodnocen jako vyhovující. Podrobné vyhodnocení stavu vodního útvaru Libuňka po ústí do toku Jizera uvádí Tab. 8, kompletní list hodnocení vodního útvaru je v příloze 1. Strana 35 z 127

36 Ekologický stav vodních útvarů je dle požadavků RSV určen na základě hodnocení biologických složek ekologické kvality (tj. makrozoobentos, ryby a vodní flóra), podpůrných fyzikálněchemických složek a podpůrných hydromorfologických složek, které však nebyly v rámci vyhodnocení ekologického stavu vodních útvarů v prvních plánech povodí zvažovány. Ekologický stav vodního útvaru Libuňka po ústí do toku Jizera byl v rámci tvorby prvního POP Horního a středního Labe vyhodnocen jako nevyhovující vzhledem k nepříznivému stavu biologické složky bentos. Fyzikálně-chemické složky ekologického stavu byly rovněž vyhodnoceny jako nevyhovující, a to kvůli zvýšenému zatížení toku fosforem. Tab. 8: Vyhodnocení stavu vodního útvaru ID Libuňka po ústí do toku Jizera (zdroj: POP Horního a středního Labe, 2009) Záplavová území Zájmová lokalita se z části nachází v záplavovém území vodního toku Libuňky, dílčí záměr ID 2-1 zasahuje také do záplavového území významného vodního toku Jizery. Dílčí záměr ID 2-1 rovněž okrajově zasahuje do vymezených aktivních zón záplavového území Libuňky a Jizery ( 66 vodního zákona). Vymezení záplavových zón je patrné z Obr. 6. Obr. 6: Záplavové území Q100 (HEIS, VÚV) Strana 36 z 127

37 Citlivé oblasti, zranitelné oblasti, koupací vody a rybí vody Dotčené území náleží do citlivých oblastí dle 32 (jako citlivé oblasti jsou vymezeny všechny povrchové vody v ČR), nespadá do zranitelných oblastí dle 33 vodního zákona. Nejbližší oblastí povrchových vod využívanou ke koupání dle 34 vodního zákona je koupaliště Sedmihorky. Tok Libuňky je vymezen jako území trvale vhodné pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů dle 35 vodního zákona a zařazen mezi tzv. lososové vody, tj. povrchové vody, které jsou nebo se stanou vhodnými pro život ryb lososovitých (Salmonidae) a lipana (Thymallus thymallus). Podrobná charakteristika dotčeného úseku toku Libuňky Dolní úsek Libuňky pod obcemi Borek a Rokytnice, kde je plánována hlavní část navrhovaných revitalizačních opatření, je antropogenně ovlivněný, narušena je zejména jeho hydromorfologie. V druhé polovině 20. století došlo k definitivní úpravě toku, tok byl v zásadě téměř v celé délce řešeného území i nad ním a na přítocích tvrdě regulován, narovnán, tok byl zahlouben, byla zvýšena jeho kapacita a břehy byly opevněny. Nivní vegetace byla omezena na pás méně hodnotných dřevin na březích upraveného toku. Úsek nad obcemi Borek a Rokytnice má přírodě blízký charakter a je součástí přírodní památky Libuňka. Tok je negativně ovlivňován provozem pískového lomu Střeleč u Hrdoňovic. Vlivem odplavování jemného materiálu dochází k zákalu vody a k usazování jemného sedimentu na dně. Úsek toku ř.km 0,0 1,0 (dílčí záměr ID 2-1): Úsek je charakteristický napřímenou trasou a širokým zahloubeným korytem. Koryto je šířky ve dně cca 3 až 6 m, hloubky cca 2 až 3 m, sklonu cca 0,3 %. Tok lemuje v první části toku (km 0,000-0,310) na levém břehu opevněná ochranná hráz řeky Jizery a ve druhé části toku (km 0,310-0,555) zástavba se zahradami s oplocením. Pravý břeh, ke kterému přiléhá obdělávané pole je více členitý s lokálně vytvořenými břehovými nátržemi mezi vzrostlými stromy. Doprovodnou vegetaci tvoří vzrostlé stromy s částečným keřovým patrem zejména na pravém břehu. Úsek toku ř.km 2,2 2,4 (dílčí záměr ID 2-2): Úsek má celkovou délku cca 0,220 km. Koryto je regulované, narovnané a značně zahloubené s nezpevněnými strmými břehy, kde evidentně dochází k vytváření břehových nátrží vlivem zvýšených průtoků. Koryto je šířky ve dně cca 4 až 5 m, hloubky cca 2,2 až 2,7 m, sklonu cca 0,12 %. Na pravém břehu se nachází náletovou vegetací a rákosinami zarostlá nevyužívaná niva. Zde je v katastrální mapě patrný původní meandr, kterým má vést budoucí revitalizované koryto toku. Levý břeh je lemován vzrostlými stromy s keřovým patrem, za nimiž navazuje krátká sekaná louka a vyvýšená asfaltová komunikace. Úsek toku ř.km 2,4-3,1 (dílčí záměr ID 2-3): Úsek má celkovou délku cca 0,703 km. Tok má poměrně uniformní vzhled, koryto je regulované - narovnané, značně zahloubené s lokálním opevněním dna a břehů. Koryto je šířky ve dně cca 2,5 až 5 m, hloubky cca 2,1 až 2,6 m, sklonu cca 0,14 %. Břehy jsou strmé, opevnění z tyčoviny v patách břehů již převážně erodovalo a místně vznikly nátrže. V daném úseku je značně ochuzena doprovodná vegetace koryta, která se nachází pouze na počátku a na konci úseku, střední část toku je lemována pouze rákosím a několika solitéry. Pravý i levý břeh je tvořen obhospodařovanými pozemky - sečenými loukami. Strana 37 z 127

38 Úsek toku ř.km 3,1 4,7 (dílčí záměr ID 2-4): Úsek má celkovou délku cca 1,589 km. Tok má poměrně uniformní vzhled, koryto je regulované - narovnané, značně zahloubené s lokálním opevněním dna a břehů. Jen lokálně se v korytě vytváří nátrže a napřímená trasa toku se tak pomístně mírně vlní. Koryto je šířky ve dně cca 2,5 až 4,5 m, hloubky cca 1,8 až 2,4 m, sklonu cca 0,21 %. Doprovodnou vegetaci koryta tvoří na obou březích v pásu nepravidelné šířky cca 3-10 m vzrostlé stromové patro doplněné křovinami, na konci úseku dále i rákosím. Pravý i levý břeh je tvořen obhospodařovanými pozemky. Úsek toku ř.km 4,8 6,5 (dílčí záměr ID 2-5): Úsek toku má celkovou délku cca 1,644 km. Koryto je regulované - narovnané, značně zahloubené s lokálním opevněním dna a břehů. Opevnění z tyčoviny v patách břehů již převážně erodovalo a místně vznikly nátrže a napřímená trasa toku se tak pomístně mírně vlní. Koryto je šířky ve dně cca 2,5 až 5,0 m, hloubky cca 2,2 až 2,8 m, sklonu cca 0,19 %. Doprovodnou vegetaci koryta tvoří na obou březích v pásu nepravidelné šířky cca 3-10 m vzrostlé stromy doplněné křovinami a rákosím. Doprovodná vegetace však není souvislá a vyskytují se zde úseky břehů zcela bez dřevin. Pravý i levý břeh je tvořen obhospodařovanými pozemky vyjma úseku pravého břehu ř. km 5,081-5,630, který je zarostlý a využíván pouze lokálně k sečení. Úsek toku ř.km 6,5-8,2 (11,06) (dílčí záměr ID 2-6): Úsek mezi obcemi Hrubá Skála a Borek (ř. km 6,5 8,2) má celkovou délku cca 1,418 km. Koryto je regulované - narovnané, značně zahloubené s lokálním opevněním dna a břehů. Opevnění z tyčoviny v patách břehů již převážně erodovalo a místně vznikly nátrže a napřímená trasa toku se tak pomístně mírně vlní. Koryto je šířky ve dně cca 2,0 až 5,5 m, hloubky cca 1,8 až 2,6 m, sklonu cca 0,23 % (uvažováno bez výškového stupně na konci useku). Doprovodnou vegetaci koryta tvoří na obou březích v pásu nepravidelné šířky cca 3-10 m vzrostlé stromové patro doplněné křovinami a rákosím. Pravý i levý břeh je tvořen obhospodařovanými pozemky vyjma levého břehu na počátku úseku ř. km 6,533-6,625 (délka 92 m), který tvoří zástavba se zahradou. Nad tímto úsekem se v ř. km 10,6 nachází kaskáda sedmi migračně neprostupných stupňů a dále v ř. km 11,060 funkční rozdělovací objekt (stavidlový objekt). Tok byl v řešeném území v minulosti regulován, přeložen a narovnán a výškový skok původního rozdělovacího objektu s jezem řešen kaskádou stupňů. Dnešní funkce stávajících objektů je zajištění stability podélného profilu, vyrovnání výškového rozdílu podélného profilu, neškodné převedení zvýšených průtoků a zajištění převodu vody do starého koryta Libuňky, které je součástí přírodní památky Libuňka. Kaskáda stupňů sestává ze 7 stupňů výšky 0,5 až 0,7 m v šířce koryta 3,4 m. Celkové převýšení je 4,15 m. Délka kaskády bez vývaru je 43,8 m. Konstrukce kaskády je betonová, opevnění nátoku a vývaru je tvořeno kamennou rovnaninou. Vegetační doprovod kaskády je po obou březích tvořen vzrostlými stromy. Levý břeh kaskády je tvořen stoupajícím terénem zarostlým vzrostlou vegetací, na pravý břeh navazuje rovinatá plocha obhospodařovaných pozemků - pole/louky. Rozdělovací objekt v ř. km 11,06 je trvale zahrazené stavidlo s lávkou, které rozděluje průtoky mezi stávající koryto přes kaskádu stupňů a původní koryto. Převýšení dolní a horní vody u stavidla je cca 0,6 m. Před stavidlem se na levém břehu nachází nehrazený nátok kruhovým propustkem do původního koryta. Profil koryta pod stavidlem je v délce cca 5 m opevněný Strana 38 z 127

39 kamennou dlažbou. Nesouvislý vegetační doprovod na březích je tvořen vzrostlými stromy a keřovým patrem. Na pravý břeh navazuje rovinatá plocha obhospodařovaných pozemků. C.II.2.2 Podzemní voda Základní údaje Z regionálně hydrogeologického hlediska se zájmové území nachází v hydrologickém rajonu 4430 Jizerská křída levobřežní. Rajón má výměru 899,5 km 2 a nachází se v sedimentech svrchní křídy. Dle platného POP Horního a středního Labe zájmové území spadá do útvaru podzemních vod Jizerská křída levobřežní (ID 44300). Geologickou jednotkou jsou sedimenty svrchní křídy, hlavní horniny jsou pískovce a slepence, typ propustnosti je puklinový, transmisivita vysoká. Typ hladiny podzemní vody je volná. Stav vodního útvaru podzemních vod Jizerská křída levobřežní (ID 44300) byl v platném POP Horního a středního Labe vyhodnocen jako nevyhovující, a to vzhledem k nevyhovujícímu chemickému stavu. Příčiny nevyhovujícího stavu spočívají v plošném zdroji znečištění (dusík, chloridy) a v bodovém zdroji znečištění (benzen, benzoperylen, olovo, tetrachlorethen aj.). Kvantitativní stav vodního útvaru byl vyhodnocen jako potenciálně nevyhovující. Podrobné vyhodnocení stavu vodního útvaru Jizerská křída levobřežní uvádí Tab. 9, kompletní list hodnocení vodního útvaru je v příloze 2. Tab. 9: Vyhodnocení stavu vodního útvaru ID Jizerská křída levobřežní (zdroj: POP Horního a středního Labe, 2009) Vodní zdroje a jejich ochranná pásma Ochranná pásma vodních zdrojů ( 30 vodního zákona) stanoví vodoprávní úřad opatřením obecné povahy k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou. Ochranná pásma se dělí na ochranná pásma I. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení, a ochranná pásma II. stupně. Dílčí záměry ID 2-1 a ID 2-2 prochází ochranným pásmem vodního zdroje II. stupně Turnov- Nudvojovice část 2, které vyhlásil MěÚ Turnov (číslo rozhodnutí OŽP/133/231/2003-R47). Ostatní dílčí záměry nezasahují do ochranných pásem vodního zdroje. Strana 39 z 127

40 Obr. 7: Ochranná pásma vodních zdrojů a pásma hygienické ochrany v okolí záměrů Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) jsou definovány v 28 vodního zákona jako oblasti, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci vod. CHOPAV vyhlašuje vláda nařízením. Zájmové území se nachází v CHOPAV Severočeská křída. C.II.3 Půda Vzhledem k umístění záměru v trase stávajícího toku a jeho bezprostředním okolí je zájmové území z hlediska zastoupení půd uniformní a zcela převažujícím typem půd je fluvizem. Fluvizemě jsou vrstevnaté půdy s nepravidelným rozložením organických látek, které se typicky vytvářejí v nivách řek a potoků z povodňových sedimentů. V zájmovém území je zastoupena fluvizem modální ze středně těžkých substrátů. Zájmové území je situováno na plochách využívaných jako vodní plochy, ostatní plochy, zasahuje do pozemků spadajících do zemědělského půdního fondu a do pozemků určených k plnění funkce lesa (viz kap. B.II.1). Záměry leží na pozemcích trvalého travního porostu a orné půdy. Ochrana těchto pozemků je zakotvena v části IV zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. S ochranou lesních pozemků souvisí zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Strana 40 z 127

41 C.II.4 Horninové prostředí a přírodní zdroje Geologické poměry Z geologického hlediska náleží širší zájmové území do České křídové tabule. Křídové horniny jsou zde zastoupeny středním turonem, svrchním turonem a coniakem. Dle geologické mapy (Obr. 8) je zájmové území tvořeno kvartérními usazenými horninami, nepatrně také mezozoickými horninami. Přímo dotčené území tvoří nezpevněné nivní sedimenty (hlíny, písky, štěrky), které jsou za vyšších vodních stavů inundovány. Nerostné zdroje Zájmové území se nenachází v žádném Chráněném ložiskovém území dle 16 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, v platném znění (horní zákon). Obr. 8: Horninové prostředí v okolí záměrů C.II.5 Fauna, flóra a ekosystémy Biogeografická charakteristika území Zájmové území náleží k Hruboskalskému bioregionu. Bioregion leží na severovýchodě středních Čech, zabírá centrální část Jičínské pahorkatiny a má plochu ha. Bioregion je tvořen zdviženou pískovcovou tabulí rozčleněnou do skalních měst. Dominuje jednotvárná biota hercynského charakteru, ochuzená vlivem pískovců, s charakteristickou mozaikou společenstev 3. dubovo-bukového a 4. bukového stupně. Bioregion má vyvážené zastoupení polí, kulturních i reliktních borů a málo vlhkých luk (Culek, 1996). Dle mapy potenciální přirozené vegetace ( se lokalita nachází ve vegetační jednotce Střemchová jasanina Pruno-Fraxinetum (místy v komplexu s mokřadními Strana 41 z 127

42 olšinami Alnio glutinosae), jež je typickým lužním lesem širokých, plochých údolí menších řek a potoků v pahorkatinném stupni. Společenstvo je vázáno na těžší půdy s dostatečnou zásobou živin a vláhy (s možností dočasného zaplavení). Ve stromovém patře dominuje jasan ztepilý a olše lepkavá, dále pak dub letní, střemcha hroznovitá a javor mléč. Silně vyvinuté keřové patro obsazuje střemcha hroznovitá, brslen evropský, meruzalka srstka, jasan ztepilý a bez černý, občas svída krvavá a líska obecná. Bylinné patro je druhově velice pestré, s výskytem vlhkomilných bylin. Ve fytogeografickém členění se lokalita záměru nachází v oblasti mezofytika (T), v obvodu Českomoravské mezofytikum, v okrsku 55b Střední Pojizeří. Květena v okrsku 55b je chudá, mezních a exklávách prvků je málo. Převažují acidofilní druhy Hercynie. C.II.5.1 Flóra Pro získání aktuálních informací o přírodovědném stavu dotčeného území byl ve vegetační sezóně roku 2013 proveden podrobný botanický průzkum (WELL Consulting, 2013). Veškeré relevantní informace z provedených průzkumů jsou uvedeny v příslušných kapitolách tohoto oznámení. Kompletní práce WELL Consulting (2013) v členění podle dílčích záměrů jsou součástí projektových dokumentací jednotlivých dílčích záměrů, na vyžádání budou zájemcům poskytnuty zpracovatelem oznámení. V rámci botanického průzkumu byla zkoumána zájmová území všech dílčích záměrů a jejich bezprostřední okolí. Kompletní seznam nalezených druhů je uveden níže (Tab. 10 až Tab. 14). Flóra v přímé návaznosti na tok Libuňky je v celém úseku, jehož se předkládaný záměr a jeho dílčí části týkají, druhově poměrně chudá bez většího výskytu významných druhů. Zjištěny byly pouze některé druhy červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky (Grulich 2012). Jde však o druhy nejnižší kategorie ohrožení (C4a druhy vyžadující pozornost), jejichž rozšíření je v rámci republiky obecné, pouze je koncentrované do zachovalejších biotopů, kterými nivní biotopy Libuňky i přes zásahy člověka jistě jsou. Některé úseky toku jsou sice zbavené širšího pásu břehové vegetace s vyvinutými dřevinami, převažují však úseky, na nichž se kolem toku vyvíjí oboustranný lem lužních dřevin, většinou již dospělého stáří. Přesto jsou tyto břehové porosty značně uniformní jednak druhovým složením a porostní strukturou dřevin, zejména však homogenitou a druhovou chudostí bylinného podrostu. Až na výjimečné a lokální případy se v toku nevyvíjí vegetace vodních makrofyt stejně jako vegetace litorálních druhů či obnažených náplavových ploch. Dílčí záměr ID 2-1 Území lze popsat jako úzký pás vegetace na obou březích potoka, přičemž pravý břeh je více přírodního charakteru, porostlý do značné míry lužními dřevinami, zatímco levý břeh je více sečený a dřeviny jsou zde pouze dále od koryta, parkového typu. Na pravém břehu se ve stromovém patře nejčastěji objevuje vrba křehká (Salix fragilis), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) či javor babyka (Acer campestre). Dominantou je však jednoznačně olše lepkavá (Alnus glutinosa). Keřové patro, které je místy více vyvinuté reprezentuje vrba košíkářská (Salix viminalis), vrba jíva (Salix caprea), také líska obecná (Coryllus avellana) a jiné. Blíže komunikaci je Strana 42 z 127

43 porost ruderálnější, místy až typicky rumištního charakteru. Zde stojí za zmínku např. statný pryšec skočcový (Euphorbia lathyris), výjimkou není výskyt netýkavky žláznaté i malokvěté (Impatiens glandulifera, I. parviflora), křídlatky japonské (Reynoutria japonica), vlaštovičníku většího (Chelidonium majus) a dalších. Samotný břeh toku je dále porostlý vegetací druhů bylinných lemů vodních toků. Lze jmenovat např. chmel otáčivý (Humulus lupulus), pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), čistec lesní (Stachys sylvatica), kostival lékařský (Symphytum officinale), ostružiník ježiník (Rubus caesius), pýrovník psí (Elymus caninus) a další. Místy se na březích při kontaktu s hladinou ostrůvkovitě vyskytuje také chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea). V některých místech je na levém břehu patrné břehové opevnění, v místech kde břeh opevněn není a zároveň je zde lokální náplav jemných sedimentů, je nevelký prostor k výskytu druhů jako je rozrazil drchničkovitý (Veronica anagalis-aquatica), zblochan vzplývavá (Glyceria fluitans), krtičník hlíznatý (Scrophularia nodosa), karbinec evropský (Lycopus europaeus) a dalších. V západní části toku je břehová vegetace kromě výše zmíněných dřevin tvořena bujně rostoucími kopřivami (Urtica dioica), vtroušeným tužebníkem jilmovým (Filipendula ulmaria), kozlíkem lékařským (Valleriana officinalis) a dalšími. V samotném ústí potoka, které je pozvolné s mírným proudem, byla ze zajímavějších druhů na břehu zjištěna např. večernice vonná (Hesperis matronalis). Levý břeh je občas sečený, v trávníku se vyskytují mesofilní druhy jako krvavec toten (Sanguisorba officinalis), medyněk vlnatý (Holcus lanatus) aj. Břeh je lemován alejí lip (Tillia cordata). Během průzkumu byly nalezeny téměř výhradně běžné druhy rostlin bez ochranářského významu. Nebyl nalezen žádný druh rostliny řazený do seznamu zvláště chráněných druhů rostlin podle ZOPK a pouze jeden druh řazený do červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky (Grulich 2012), a to jilm vaz (Ulmus laevis C4a), který je vtroušen do břehových porostů Libuňky. Dílčí záměr ID 2-2 Lužní porost zaujímající většinu území je značně homogenní. Výraznou dominantou je ve stromovém patře olše lepkavá (Alnus glutinosa), bylinném pak kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). Vtroušeny jsou také jiné dřeviny, zejména bříza bílá (Betula pendula), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), topol osika (Populus tremula), vrba bílá (Salix alba), vrba košíkářská (Salix viminalis) a některé další. Kromě kopřivy jsou v podrostu řídce další druhy, především však na okrajích světlin (pasek), na samotném břehu potoka či přitékající strouhy, a jen velmi ojediněle v jádru porostu. Z těchto lze zmínit zlatobýl kanadský (Solidago canadensis) na palouku, zběhovec plazivý (Ajuga reptans), válečka lesní (Brachypodium sylvaticum), ptačinec hajní (Stellaria nemorum), děhel lesní (Angelica sylvestris), vzácnější svízel potoční (Galium rivale) (C4a) v podrostu či rozrazil drchničkovitý (Veronica anagalis-aquatica), řeřišnice hořká (Cardamine amara) u strouhy a kaluží na pěšině, které tvoří severní hranici území. Místy je dokonce vyvinut kompaktní stromový zápoj, bránící vývoji bylinného patra. Zde se kromě výše jmenovaných dřevin uplatňuje zejména lípa srdčitá (Tilia cordata). Samotné břehy potoka jsou velmi příkré (místy až podemleté), bahnité a téměř bez vegetace, lemuje je výše popsaná skladba dřevin. Levý břeh je lemován jen úzkým pásem stromů a křovin, Strana 43 z 127

44 v němž se objevují i druhy původem ze zahrad, jako pustoryl věncový (Phyladelphus coronarius) či buk lesní červenolistý (Fagus sylvatica Purpurea ). V rámci sledovaného území se na levém břehu potoka za pásem pobřežní vegetace nachází sečená louka (sečena je po částech), která je místy mírně podmáčená. Ze zjištěných druhů zde lze uvést krvavec toten (Sanguisorba officinalis), zvonek rozkladitý (Campanula patula), kakost bahenní (Geranium palustre), ptačinec trávovitý (Stellaria graminea) aj. V podmáčeném příkopu pak také ostřice štíhlá (Carex acuta), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria) a další. Během průzkumu byly nalezeny téměř výhradně běžné druhy rostlin bez ochranářského významu. Nebyl nalezen žádný druh rostliny řazený do seznamu zvláště chráněných druhů rostlin podle ZOPK a pouze jeden druh řazený do červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky (Grulich 2012), a to svízel potoční (Galium rivale C4a), který byl nalezen roztroušeně v podrostu lužního lesa. Dílčí záměr ID 2-3 Samotné koryto Libuňky je napřímené, lemované prudkými břehy, na nichž se uplatňuje vegetace s dominancí kopřiv (Urtica dioica) a chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea). Vegetaci doplňují druhy jako netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), opletník plotní (Calystegia sepium), rákos obecný (Phragmites australis), pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), ostřice štíhlá (Carex acuta) aj. Z dřevin, které ve střední části chybějí, dominuje olše lepkavá (Alnus glutinosa), přítomna je i olše šedá (Alnus incana), vrba bílá (Salix alba), vrba popelavá (Salix cinerea) a další. V samotném korytě se vyskytují trsy lakušníku vzplývavého (Batrachium fluitans). Při okraji pole do porostu pronikají také ruderální a plevelné druhy jako heřmánek pravý (Matricaria recutita), barborka obecná (Barbarea vulgaris). V rámci luční vegetace, která koryto těsně lemuje, se vyskytuje více vegetačních typů, avšak v blízkosti toku převažují nitrofilní lemy širokolistých expanzivních druhů s dominancí krabilice zápašné (Chaerophyllum aromaticum), a kopřivy dvoudomé (Urtica dioica) aj. Tento vegetační typ zvolna přechází do vlhké psárkové louky s řadou cenných druhů, které se však nacházejí mimo dosah záměru. Dílčí záměr ID 2-4 Pravý břeh potoka je z velké části obklopen poli, pouze s úzkým pásem travinobylinné, především ruderální, vegetace na jejich okraji. Na něj navazuje pás křovin a samotná břehová, zejména stromovou vegetací. Břehovou vegetaci tvoří zejména jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), olše lepkavá (Alnus glutinosa), méně olše šedá (Alnus incana) nebo javor babyka (Acer campestre). Keřové patro je tvořeno např. střemchou (Prunus padus), vnější plášť křovin pak hlohy (Crataegus sp.) a dalšími. Přibližně ve střední části tohoto úseku se na pravém břehu nachází rozsáhlý komplex vlhkomilné lady navazující na Sedmihorský mokřad s dominancí rákosin zarůstající křovinami a expanzivními druhy. Zde je při kraji možné zaznamenat druhy jako sadec konopáč (Eupatoria cannabinum), andělika lékařská (Angelica archangelica), dříve řazený do červeného Strana 44 z 127

45 seznamu, oman vrbolistý (Inula salicina), děhel lesní (Angelica sylvestris), čistec bahenní (Stachys palustris), kozlík lékařský (Valeriana officinalis), svízel slatinný (Galium uliginosum), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi) aj. Dominantou jsou zde však traviny jako rákos obecný (Phragmites australis), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa) a především třtina křovištní (Calamagrostis epigejos). Na levém břehu je břehová vegetace v kontaktu se zarůstající aluviální loukou, která je zřejmě sečena jen sporadicky. Luční vegetace je zde tvořena druhy jako pcháč šedý (Cirsium cannum), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), kakost luční (Geranium pratense), psárka luční (Alopecurus pratensis), při okraji i ostřicí štíhlou (Carex acuta), ostřicí banátskou (Carex buekii) (C4a), tužebníkem jilmovým (Filipendula ulmaria) a jinými. Na okraji louky, byl na přechodu k břehové vegetaci zjištěn velmi statný jedinec bolševníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum). Bylinná vegetace břehů je většinou tvořena stínomilnými druhy v podrostu stromů např.: pitulník žlutý (Galeobdolon luteum), čistec lesní (Stachys sylvatica), pýrovník psí (Elymus caninus) aj. Na osluněných místech byla vegetace břehů tvořena také trsy chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea) a dalšími druhy. Nechybějí ani vrbové křoviny, zejména vrba popelavá (Salix cinerea), vrba trojmužná (Salix triandra) či vrba bílá (Salix alba). Během průzkumu byly nalezeny téměř výhradně běžné druhy rostlin bez ochranářského významu. Žádný druh rostliny není zařazen do seznamu zvláště chráněných druhů rostlin podle VZOPK a pouze jeden druh je zařazen do červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky (Grulich 2012). Jedná se o ostřici banátskou (Carex buekii, C4a), která se roztroušeně vyskytuje v povodí větších řek. Na lokalitě bylo několik trsů nalezeno na okraji psárkové louky. Dílčí záměr ID 2-5 V severní části sledovaného úseku pravého břehu se v návaznosti na břehové porosty tvořené zejména olšemi (Alnus glutinosa) s příměsí lip (Tillia cordata) a javorů (Acer platanoides) vyvíjí úzký pás ruderálního trávníku, místy podmáčeného, přecházejícího do pole s kukuřicí, sousedícího také s fotbalovým hřištěm. Zde se vyskytuje například kamyšník vrcholičnatý (Bolboschoenus yagara), kostřava luční (Festuca pratensis), psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera), medyněk vlnatý (Holcus lanatus), jetel plazivý (Trifolium repens), sítina rozkladitá a článkovaná (Juncus effusus a J. articulatus), jílek vytrvalý (Lolium perene), tj. druhy indikující spíše těžké půdy, narušovaný povrch a občasné zamokření. Levý břeh je v severní části tvořen rozsáhlou loukou navazující na pastvinu, lemující tento břeh téměř ¾ délky sledovaného úseku od jihu. Louka je pravidelně kosená, kulturního charakteru. Dominuje zde zejména srha říznačka (Dactylis glomerata), hojně se však vyskytuje kopřiva (Urtica dioica) a další druhy indikující vysokou zásobu živin v půdě. Druhově je porost poměrně chudý. Lem lužních dřevin s bohatě vyvinutým podrostem je nejlépe patrný v úseku protínajícím regionální biocentrum Sedmihorky (jde o komplex sečených luk a křovin). Z druhů podrostu výše zmíněných lužních dřevin lze jmenovat kostřavu obrovskou (Festuca gigantea), válečku lesní (Brachypodium sylvaticum) nebo pýrovník psí (Elymus caninus). Vyvíjejí se i křoviny tvořené Strana 45 z 127

46 zejména vrbami (př. Salix viminalis, S. fragilis), ale i dalšími druhy jako bez černý (Sambucus nigra). V některých místech se do stromového patra přidávají také jasany (Fraxinus excelsior) nebo vrba bílá (Salix alba). Místy se na březích objevuje pouze bylinná vegetace, tvořená zejména porostem s dominancí chrastice rákosovité s příměsí běžných převážně ruderálních druhů př. krabilice mámivá (Chaerophyllum aromaticum), chmel otáčivý (Humulus lupulus), nepůvodní netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), pcháč rolní (Cirsium arvense) a další. Místy se přímo v korytě vyvíjely fragmenty rákosových porostů (Phragmites australis), k nimž se občas vázaly další druhy jako rdesno obojživelné (Persicaria amphibia) či máta dlouholistá (Mentha longifolia). Přiléhající rozlehlé levobřežní pastviny jsou intenzivně přepásány ovcemi, kozami a stádem krav. Vegetace je zde velmi nízká s absencí významných druhů. Vyskytují se zde např. typické druhy pastvin mochna husí (Potentilla anserina), šťovík kadeřavý (Rumex crispus) a další. Břehy potoka jsou poměrně prudké, a přestože je koryto spíše mělké, vodní makrofyta zde nalezena nebyla. Během průzkumu byly nalezeny téměř výhradně běžné druhy rostlin bez ochranářského významu, pouze jeden zjištěný druh náleží do červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky (Grulich 2012), a to kamyšník vrcholičnatý (Bolbochoenus yagara, C3), který byl zjištěn v porostu na podmáčeném okraji pole v severní části úseku. Dílčí záměr ID 2-6 Severozápadní část území - v severní části tohoto území se v návaznosti na tok nachází fragment lužních porostů, který je dále soustředěn pak už jen do úzkého pásu kolem samotného toku Libuňky. V severní části zájmového úseku jsou lužní porosty situovány také kolem mokřadu tvořeného zejména rákosem (Phragmites australis) a některými dalšími druhy př. zblochan vodní (Glyceria maxima), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus) aj. Z dřevin se v zarůstající části mokřadu objevují vrba bílá (Salix alba), olše šedá a lepkavá (Alnus incana, A. glutinosa) s typickým podrostem jako jsou ptačinec hajní (Stellaria nemorum), čistec lesní (Stachys sylvatica), pýrovník psí (Elymus caninus), opletník plotní (Calystegia sepium), netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria) a dalšími. Z pohledu vegetace těsně na březích Libuňky jde o podobné druhové složení jako u fragmentu lužních porostů na severu úseku, avšak porost je zde pouze lineární, a zároveň více ruderalizovaný. Z dalších dřevin lze jmenovat také vrbu trojmužnou (Salix triandra), nebo javor klen (Acer pseudoplatanus), ojediněle je přítomen i smrk (Picea abies). Samotný břeh je velmi druhově chudý, dominuje kopřiva, chrastice a netýkavky. Okolí kaskády jezů - oddělená část sledovaného území v okolí kaskády jezů je cca 50 m dlouhý úsek toku a jeho břehů, které jsou zde velmi robustně technicky upraveny. Samotné břehy tedy bylinou břehovou vegetaci nehostí, pouze za hranou opevnění rostou hojně dřeviny př: jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), olše lepkavá (Alnus glutinosa), vrba bílá (Salix alba), javor mléč (Acer pseudoplatanus) a další. Bylinný podrost je vyvinut jen velmi slabě. Během průzkumu byly nalezeny téměř výhradně běžné druhy rostlin bez ochranářského významu. Žádný druh rostliny není součástí červeného seznamu cévnatých rostlin ČR (Grulich 2012), ani není zařazen do seznamu zvláště chráněných druhů rostlin podle ZOPK. Strana 46 z 127

47 latinský název Tab. 10: Seznam zjištěných cévnatých druhů rostlin (část I.) český název červený seznam (Grulich 2012) dílčí záměry ID2-1 ID2-2 ID2-3 ID2-4 ID2-5 ID2-6 Acer campestre javor babyka Acer platanoides javor mléč Acer pseudoplatanus javor klen Aegopodium podagraria bršlice kozí noha Aesculus hippocastanum jírovec maďal + Agrostis gigantea psineček veliký + Agrostis stolonifera psineček výběžkatý + + Achillea millefolium řebříček obecný Ajuga reptans zběhovec plazivý + Alchemilla vulgaris kontryhel obecný + + Alliaria petiolata česnáček lékařský Alnus glutinosa olše lepkavá Alnus incana olše šedá Alopecurus pratensis psárka luční Anagallis arvensis drchnička rolní + Angelica archangelica andělika lékařská + Angelica sylvestris děhel lesní Anthriscus sylvestris kerblík lesní + Arctium lappa lopuch větší + + Arctium tomentosum lopuch plstnatý + + Armoracia rusticana křen selský + Arrhenatherum elatius ovsík vyvýšený Artemisia vulgaris pelyněk černobýl Avena sativa oves setý + Barbarea vulgaris barborka obecná + Batrachium fluitans lakušník vzplývavý + Bellis perennis sedmikráska obecná + Betula pendula bříza bělokorá Bolboschoenus yagara kamyšník vrcholičnatý + Brachypodium sylvaticum válečka lesní Brassica napus ssp. napus řepka olejka + Bromus inermis sveřep bezbranný Calamagrostis epigejos třtina křovištní Calystegia sepium opletník plotní Campanula patula zvonek rozkladitý Cardamine amara řeřišnice hořká + + Carduus crispus bodlák kadeřavý + Carex acuta ostřice štíhlá Carex buekii ostřice banátská C4a + Carex hirta ostřice srstnatá Carex muricata agg. ostřice měkkoostenná + Carex remota ostřice řídkoklasá + Cerastium holosteoides rožec obecný luční + Cirsium arvense pcháč oset Cirsium canum pcháč šedý + + Cirsium oleraceum pcháč zelinný Cirsium vulgare pcháč obecný + + Strana 47 z 127

48 latinský název LIBUŇKA, TURNOV - revitalizace vodního toku Tab. 11: Seznam zjištěných cévnatých druhů rostlin (část II.) český název červený seznam (Grulich 2012) dílčí záměry ID2-1 ID2-2 ID2-3 ID2-4 ID2-5 ID2-6 Corylus avellana líska obecná Crataegus laevigata hloh obecný + Crataegus sp. hloh + + Crepis biennis škarda dvouletá + + Dactylis glomerata srha říznačka Dactylis polygama srha hajní + + Deschampsia cespitosa metlice trsnatá Dipsacus fullonum štětka planá + Dryopteris filix-mas kapraď samec Echinochloa crus-galli ježatka kuří noha + Elymus caninus pýrovník psí Elytrigia repens pýr plazivý Epilobium angustifolium vrbovka úzkolistá + + Epilobium ciliatum vrbovka žláznatá + Epilobium montanum vrbovka horská + Epilobium tetragonum vrbovka čtyřhranná + Equisetum arvense přeslička rolní Equisetum palustre přeslička bahenní Erigeron annuus turan roční + Euonymus europaeus brslen evropský Eupatorium cannabinum sadec konopáč + Euphorbia lathyris pryšec skočcový + Fagus sylvatica buk lesní + Fallopia convolvulus opletka obecná + Festuca gigantea kostřava obrovská Festuca pratensis kostřava luční Festuca rubra kostřava červená + Filipendula ulmaria tužebník jilmový Fraxinus excelsior jasan ztepilý Galeobdolon luteum pitulník žlutý + Galeopsis sp. konopice + + Galium album svízel bílý Galium aparine svízel přítula Galium rivale svízel potoční C4a + Galium uliginosum svízel slatinný + Geranium dissectum kakost dlanitosečný + Geranium palustre kakost bahenní + Geranium pratense kakost luční Geranium pyrenaicum kakost pyrenejský + + Geranium robertianum kakost smrdutý + + Geum urbanum kuklík městský Glechoma hederacea popenec obecný Glyceria fluitans zblochan vzplývavý + Heracleum mantegazzianum bolševník velkolepý + Heracleum sphondylium bolševník obecný + Hesperis matronalis s.lat. večernice vonná + Holcus lanatus medyněk vlnatý + + Strana 48 z 127

49 latinský název Tab. 12: Seznam zjištěných cévnatých druhů rostlin (část III.) český název červený seznam (Grulich 2012) dílčí záměry ID2-1 ID2-2 ID2-3 ID2-4 ID2-5 ID2-6 Holcus mollis medyněk měkký + + Humulus lupulus chmel otáčivý Hypericum perforatum třezalka tečkovaná Hypochaeris radicata prasetník kořenatý + Chaerophyllum aromaticum krabilice zápašná Chaerophyllum bulbosum krabilice hlíznatá + Chamomilla recituta heřmánek pravý + + Chelidonium majus vlaštovičník větší + Impatiens glandulifera netýkavka žláznatá Impatiens noli-tangere netýkavka nedůtklivá + + Impatiens parviflora netýkavka malokvětá Inula salicina oman vrbolistý + Iris pseudacorus kosatec žlutý + Juncus articulatus sítina článkovaná + + Juncus effusus sítina rozkladitá Juncus inflexus sítina sivá + Lactuca serriola locika kompasová + Lamium maculatum hluchavka skvrnitá + Lamium purpureum hluchavka nachová Lapsana communis kapustka obecná + + Lathyrus pratensis hrachor luční Leontodon hispidus máchelka srstnatá + Lolium perenne jílek vytrvalý + + Lotus corniculatus štírovník růžkatý + + Lycopus europaeus karbinec evropský Lychnis flos-cuculi kohoutek luční + Lysimachia nummularia vrbina penízková Lysimachia vulgaris vrbina obecná + + Lythrum salicaria kyprej vrbice Melilotus albus komonice bílá + Melilotus officinalis komonice lékařská + + Mentha arvensis máta rolní + Mentha longifolia máta dlouholistá Moehringia trinervia mateřka trojžilná + Myosotis arvensis pomněnka rolní + + Myosotis palustris agg. poměnka bahenní + Myosoton aquaticum křehkýš vodní Origanum vulgare dobromysl obecná + Papaver rhoeas mák vlčí + + Pastinaca sativa pastinák setý + + Persicaria amphibia rdesno obojživelné Persicaria hydropiper rdesno peprník + + Persicaria lapathifolia rdesno blešník + + Phalaris arundinacea chrastice rákosovitá Philadelphus coronarius pustoryl věncový + Phleum pratense bojínek luční Phragmites australis rákos obecný Strana 49 z 127

50 latinský název Tab. 13: Seznam zjištěných cévnatých druhů rostlin (část IV.) český název červený seznam (Grulich 2012) dílčí záměry ID2-1 ID2-2 ID2-3 ID2-4 ID2-5 ID2-6 Picea abies smrk ztepilý + Plantago lanceolata jitrocel kopinatý Plantago major jitrocel větší + Plantago uliginosa jitrocel chudokvětý + Poa nemoralis lipnice hajní + Poa palustris lipnice bahenní Poa pratensis lipnice luční Poa trivialis lipnice obecná + Polygonum aviculare rdesno + Populus tremula topol osika + + Potentilla anserina mochna husí Potentilla argentea mochna stříbrná + Potentilla reptans mochna plazivá + Prunella vulgaris černohlávek obecný + + Prunus avium třešeň ptačí + Prunus domestica ssp. insititia špendlík + Prunus padus střemcha obecná Quercus robur dub letní Ranunculus lanuginosus pryskyřník kosmatý + Ranunculus repens pryskyřník plazivý + + Reynoutria japonica křídlatak japonská + Rhamnus cathartica řešetlák počistivý + Rosa sp. růže + Rubus caesius ostružiník ježiník Rubus idaeus ostružiník maliník + + Rumex acetosa šťovík kyselý + Rumex conglomeratus šťovík klubkatý + Rumex crispus šťovík kadeřavý + + Rumex obtusifolius šťovík tupolistý Salix alba vrba bílá Salix caprea vrba jíva Salix cinerea vrba popelavá Salix fragilis vrba křehká Salix pentandra vrba pětimužná + Salix purpurea vrba nachová + + Salix triandra vrba trojmužná + + Salix viminalis vrba košíkářská Sambucus nigra bez černý Sanguisorba officinalis krvavec toten Scirpus sylvaticus skřípina lesní Scrophularia nodosa krtičník hlíznatý Scutellaria galericulata šišák vroubkovaný + Senecio ovatus starček vejčitý Sisymbrium loeselii hulevník Loeselův + Solanum dulcamara lilek potměchuť + + Solidago canadensis zlatobýl kanadský Solidago gigantea zlatobýl obrovský + Strana 50 z 127

51 latinský název Tab. 14: Seznam zjištěných cévnatých druhů rostlin (část V.) český název červený seznam (Grulich 2012) dílčí záměry ID2-1 ID2-2 ID2-3 ID2-4 ID2-5 ID2-6 Sonchus asper mléč drsný + + Sonchus oleraceus mléč zelinný + Stachys palustris čistec bahenní + Stachys sylvatica čistec lesní Stellaria graminea ptačinec trávovitý + + Stellaria nemorum ptačinec hajní Symphytum officinale kostival lékařský Tanacetum vulgare vratič obecný + Taraxacum sect. Ruderalia smetanka lékařská Thlaspi arvense penízek rolní + + Tilia cordata lípa srdčitá + + Tragopogon dubius kozí brada pochybná + Trifolium campestre jetel ladní + Trifolium hybridum jetel zvrhlý + Trifolium pratense jetel luční + Trifolium repens jetel plazivý + + Tripleurospermum inodorum heřmánkovec nevonný + + Trisetum flavescens trojštět žlutavý + Ulmus laevis jilm vaz C4a + Urtica dioica kopřiva dvoudomá Valeriana officinalis kozlík lékařský Verbascum thapsus divizna malokvětá + Veronica anagallis-aquatica rozrazil drchničkovitý Veronica persica rozrazil perský + Vicia cracca vikev ptačí Vicia faba bob obecný + + Vicia tetrasperma vikev čtyřsemenná + + Viola arvensis violka rolní + Zea mays kukuřice setá + C.II.5.2 Fauna Pro získání aktuálních informací o přírodovědném stavu dotčeného území byl během roku 2013 proveden zoologický průzkum (WELL Consulting, 2013). Veškeré relevantní informace z provedených průzkumů jsou uvedeny v příslušných kapitolách tohoto oznámení. Kompletní práce WELL Consulting (2013) v členění podle dílčích záměrů jsou součástí projektových dokumentací jednotlivých dílčích záměrů, na vyžádání budou zájemcům poskytnuty zpracovatelem oznámení. V rámci zoologického průzkumu byla zkoumána zájmová území všech dílčích záměrů a jejich bezprostřední okolí, průzkum byl zaměřen zejména na tyto skupiny živočichů: hmyz, obojživelníci a plazi, ptáci, měkkýši, makrozoobentos, ryby. Strana 51 z 127

52 Dílčí záměr ID 2-1 Terestrická fauna: Území vyhovuje velkému množství spíše běžných druhů, které jsou vázány na eutrofní stanoviště podél menších toků s porosty mohutnějších stromů. Hnízdí zde typické druhy ptáků, jako je cvrčilka říční (Locustella fluviatilis), rákosník zpěvný (Acrocephalus palustris), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla) i pěnice slavíková (Sylvia borin). Byl zde zastižen i ťuhýk obecný (Lanius collurio) a v letním období na louce lovil čáp bílý (Ciconia ciconia). Na hustý eutrofní porost s dominancí kopřiv jsou vázány běžné druhy bezobratlých. Velmi hojně byl právě na kopřivách nacházen lovčík hajní (Pisaura mirabilis), běžník obecný (Xysticus cristatus), listohlod žahavkový (Phyllobius pomaceus) nebo plži jako plamatka lesní (Arianta arbustorum), páskovka keřová (Cepaea hortensis) a keřovka plavá (Fruticicola fruticum). Mohutné byliny vyhledává kobylka bělopruhá (Leptophyes albovittata), porosty ostružiníku a vlhká místa v blízkosti jiných keřů pak kobylka křovištní (Pholidoptera griseoaptera). Z typických lučních druhů, kteří se tu vyskytují okrajově, byly nalezeny motýli soumračník čárečkovaný (Thymelicus lineola), okáč prosíčkový (Aphantopus hyperantus) nebo kobylka luční (Metrioptera roeselii). Květy navštěvují i čmeláci, zaznamenán byl čmelák rokytový (Bombus hypnorum). Během průzkumu byly nalezeny téměř výhradně běžné druhy živočichů typické pro stanoviště v zájmovém území. Přesto však byly nalezeny čtyři druhy zvláště chráněných druhů živočichů podle VZOPK a z nich jsou tři druhy zařazeny i do červeného seznamu obratlovců České republiky (Plesník et al. 2003): užovka obojková (Natrix natrix, O, NT) byla pozorována při slunění na břehové hraně Libuňky, čáp bílý (Ciconia ciconia, O, NT) při sběru potravy na okraji trvalého lučního porostu na pravém břehu Libuňky, ťuhýk obecný (Lanius collurio, O, NT) v keřovém porostu na pravém břehu Libuňky, několik jedinců čmeláka rokytového (Bombus hypnorum, O) bylo pozorováno v letním aspektu na různých květech, hnízdo nebylo nalezeno. Makrozoobentos: Koryto Libuňky před jejím ústím je napřímeno a břehy jsou na některých místech upraveny kamennou rovnaninou či záhozem. Dno je většinou přirozené, substrát dna složen z minerálních frakcí různých velikostí od balvanů přes kameny a štěrk až po písek a jemný organický materiál. Společenstvo bentických bezobratlých nalezené v tomto úseku bylo tvořené především druhy typickými pro středně úživné potoky a říčky. Hojně se vyskytovaly pijavky Erpobdella octoculata, jepice rodu Baetis, chrostíci rodu Rhyacophila a Hydropsyche a vodní brouci Oulimnius tuberculatus a Elmis maugetii. Zajímavým nálezem byla Hydraena pulchella, drobný brouk z čeledí Hydraenidae, který je řazen do červeného seznamu (EN). Jedná se o vzácný druh vázaný na zachovalé toky nížin. Pravděpodobný je také výskyt zvláště chráněné číhalky pospolité (Atherix ibis, O, VU), jejíž výskyt byl zaznamenán ve výše položených úsecích Libuňky a i v řece Jizeře. Ryby: Rybí společenstvo v profilu při ústí toku Libuňky se skládalo z 9 druhů ryb a u pěti z nich byl zjištěn také plůdek indikující jejich přirozenou reprodukci. Společenstvo tvořily především typově specifické říční druhy ryb. Pouze ojedinělé exempláře okouna říčního a plotice obecné poukazovaly na přítomnost vodních nádrží (rybníků) výše v povodí Libuňky. Dominantními druhy byli jelec tloušť a hrouzek obecný. Doplňkovými druhy byla mřenka mramorovaná a střevle potoční. Menší zastoupení měli pstruh obecný potoční, parma obecná a vranka obecná. Plůdkové Strana 52 z 127

53 společenstvo nebylo příliš početné, ale zahrnovalo 5 druhů (pstruh obecný potoční, jelec tloušť, střevle potoční, parma obecná, mřenka mramorovaná). Vzhledem k poloze sledovaného úseku (těsná blízkost ústí) lze předpokládat, že některé tohoroční juvenilní ryby pocházely z Jizery a nikoliv z Libuňky. Z nalezených druhů ryb patří střevle potoční (Phoxinus phoxinus) a vranka obecná (Cottus gobio) mezi zvláště chráněné druhy dle ZOPK, oba druhy jsou řazeny do kategorie ohrožených druhů. Kompletní seznam nalezených druhů živočichů je uveden v tabulkách 11 až 15. Na základě dat z nálezové databáze AOPK lze v území předpokládat výskyt dalších zvláště chráněných druhů živočichů, a to ledňáčka říčního (Alcedo atthis, SO), piskoře pruhovaného (Misgurnus fossilis, O), raka říčního (Astacus astacus, KO) a vydry říční (Lutra lutra, SO). Dílčí záměr ID 2-2 Terestrická fauna: V lužním porostu byly nalezeny běžné stínomilné druhy bezobratlých živočichů, např. lovčík hajní (Pisaura mirabilis), běžník obecný (Xysticus cristatus), listohlod žahavkový (Phyllobius pomaceus) nebo plži jako plamatka lesní (Arianta arbustorum), páskovka keřová (Cepaea hortensis) a keřovka plavá (Fruticicola fruticum). Stromové a keřové patro obývají mnohé druhy lužních ptáků, např. rákosník zpěvný (Acrocephalus palustris), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla) nebo sedmihlásek hajní (Hippolais icterina). V ekotonu s pravidelně kosenými loučkami a na občasně kosených partiích se vyskytují běžné druhy denních motýlů a rovnokřídlých, např. soumračník čárečkovaný (Thymelicus lineola), okáč prosíčkový (Aphantopus hyperantus), kobylka luční (Metrioptera roeselii) nebo saranče obecná (Chorthippus parallelus). Na květech na loučkách a rozhraní lesa byly zaznamenány některé druhy čmeláků, které patří mezi zvláště chráněné druhy dle ZOPK, v kategorii ohrožený druh. Zaznamenán byl čmelák zemní (Bombus terrestris), čmelák rolní (Bombus pascuorum) a čmelák rokytový (Bombus pascuorum), ale ani výskyt zemních hnízd ostatních druhů čmeláků není vyloučen. Makrozoobentos: Složení společenstva odpovídá charakteru daného úseku Libuňky s příkrými bahnitými břehy, relativně uniformním dnem pokrytým substrátem z převážně hlinito-písčitých frakcí s větším množstvím dřevní hmoty. Hojně se zde vyskytovaly hrabavé jepice rodu Ephemera, které žijí zahrabány v jemném substrátu, jemnozrnné sedimenty a relativně výrazné proudění je také vhodným prostředím pro některé druhy mlžů nalezeny zde byly čtyři druhy, z nichž hrachovka říční (Pisidium amnicum) je velice vzácným a indikačním druhem zachovalých toků. Jedná se o naši největší hrachovku, která obývá tekoucí vody s písčitobahnitým až jílovitobahnitým dnem v nižších polohách. Z většiny území ČR již druh vymizel díky znečištění a necitlivým vodohospodářským úpravám. Pravděpodobný je také výskyt zvláště chráněné číhalky pospolité (Atherix ibis, O, VU), jejíž výskyt byl zaznamenán ve výše položených úsecích Libuňky a i v řece Jizeře. Kompletní seznam nalezených druhů živočichů je uveden v tabulkách 11 až 15. Na základě dat z nálezové databáze AOPK lze v území předpokládat výskyt dalších zvláště chráněných druhů živočichů, a to: raka říčního (Astacus astacus, KO), ledňáčka říčního (Alcedo atthis, SO), mihule Strana 53 z 127

54 říční (Lampetra planeri, KO), střevle potoční (Phoxinus phoxinus, O), piskoře pruhovaného (Misgurnus fossilis, O), slepýše křehkého (Anguis fragilis, SO) a vydry říční (Lutra lutra, SO). Dílčí záměr ID 2-3 Terestrická fauna: Na vegetaci v blízkosti vody byly nalezeny zygopterní vážky, nejčastěji motýlice lesklá (Calopteryx splendens), motýlice obecná (Calopteryx virgo) a šidélko brvonohé (Platycnemis pennipes). Méně nápadný je výskyt některých druhů kobylek, břehová vegetace svědčí kobylce dlouhokřídlé (Conocephalus fuscus) a kobylce zelené (Tettigonia viridissima). Břehové porosty v severní a jižní části obývají někteří pěvci, např. sedmihlásek hajní (Hippolais icterina), rákosník zpěvný (Acrocephalus palustris) nebo pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla). V severní části se na okrajích řepkového pole vyvinul poměrně široký pás plevelového společenstva. Pestré nabídky nektaru a pylu využívají v širokém okolí běžné druhy hmyzu, nalezen byl např. tesařík čtveropásý (Leptura quadrifasciata), páteříček žlutý (Rhagonycha fulva), okáč prosíčkový (Aphantopus hyperantus), babočka kopřivová (Aglais urticae) nebo pestřenka trubcová (Eristalis tenax). U soutoku dvou melioračních kanálů, které zprava ústí do Libuňky v severní třetině území, se vyvinuly porosty nekosených vlhkomilných společenstev trav a bylin, kde dominuje chrastice rákosovitá, místy i kopřivy, při okraji pcháč oset, přeslička rolní a invazní netýkavka žláznatá. To je ideální prostředí pro rovnokřídlé, kteří vyžadují vyšší, nepravidelně kosenou vegetaci. Nalezeny byly nenáročné druhy jako je saranče zlatavá (Chrysochraon dispar) nebo kobylka luční (Metrioptera roeselii). Mimo běžných druhů bylo nalezeno i několik zvláště chráněných druhů podle ZOPK i druhů z červeného seznamu obratlovců (Plesník et al. 2003). Na břehových porostech byl např. pozorován ťuhýk obecný (Larius collurio, O, NT), na různých květech se často objevoval zlatohlávek tmavý (Oxythyrea funesta, O). Makrozoobentos: Nalezené společenstvo odpovídá charakteru Libuňky v tomto úseku. Hojně vyskytovaly např. jepice Ephemerella ignita, vážky šidélko brvonohé (Platycnemys pennipes) a motýlice lesklá (Calopteryx splendens) nebo brouci Oulimnius tuberculatus a Elmis maugetii. Pravděpodobný je výskyt vzácného druhu mlže hrachovka říční (Pisidium amnicum) a zvláště chráněného druhu číhalka pospolitá (Atherix ibis). Kompletní seznam nalezených druhů živočichů je uveden v tabulkách 11 až 15. Na základě dat z nálezové databáze AOPK lze v území předpokládat výskyt dalších zvláště chráněných druhů živočichů, a to: raka říčního (Astacus astacus, KO), chřástala polního (Crex crex, SO), ledňáčka říčního (Alcedo atthis, SO), mihule říční (Lampetra planeri, KO), střevle potoční (Phoxinus phoxinus, O), slepýše křehkého (Anguis fragilis, SO) a vydry říční (Lutra lutra, SO). Dílčí záměr ID 2-4 Terestrická fauna: Břehové porosty Libuňky obývají charakteristické druhy pro vlhké břehové porosty zastíněné stromovou vegetací. Na kopřivách a v opadu lze nalézt několik nenáročných druhů měkkýšů, jedná se např. o jantarku obecnou (Succinea putris), vřetenovku hladkou (Cochlodina laminata) nebo plamatku lesní (Arianta arbustorum). Na kopřivových porostech se Strana 54 z 127

55 vyskytuje běžník obecný (Xysticus cristatus) a lovčík hajní (Pisaura mirabilis). Ekoton na rozhraní břehových porostů a louky, popř. pole hostí větší počet rozšířenějších druhů hmyzu, hlavně denních motýlů a rovnokřídlých. Pro vlhčí stanoviště je typický modrásek krušinový (Celastrina argiolus), soumračník jitrocelový (Carterocephalus palaemon), bělásek Realův (Leptidea reali) nebo z rovnokřídlých saranče zelená (Omocestus viridulus) a kobylka křovištní (Pholidoptera griseoaptera). V okrajové části byla nalezena i vřetenuška komonicová (Zygaena viciae), která obývá zarůstající biotopy sušších i vlhčích lokalit s porosty bobovitých rostlin. Ekotony podél toku jsou vhodné i pro další obratlovce, lze jmenovat rejska obecného (Sorex araneus), strnada obecného (Emberiza citrinella) nebo cvrčilku říční (Locustella fluviatilis). Během průzkumu byly nalezeny téměř výhradně běžné druhy živočichů typické pro stanoviště v zájmovém území. Nalezen byl pouze jeden druh zvláště chráněného živočicha podle VZOPK, který je rovněž zařazen i do červeného seznamu obratlovců České republiky (Plesník et al. 2003). Jedná se o kuňku obecnou (Bombina bombina, SO, EN). Ve vyjeté koleji po těžké technice byl nalezen jeden exemplář, který tůňku kolonizoval během své letní potulky. Stálá populace se v zájmovém území nevyskytuje. Nejbližší lokalitou trvalého výskytu je stabilní populace v PR Bažantník. Makrozoobentos: V daném úseku Libuňky s příkrými bahnitými břehy, větším množstvím dřevní hmoty a střídavými úseky s kamenitoštěrkovým substrátem v místech s rychlejším prouděním a úseky s písčitohlinitým substrátem v místech s klidnějším proudem bylo nalezeno poměrně bohaté společenstvo bentických bezobratlých s řadou vzácných druhů. Hojně se vyskytovaly jepice Ephemerella ignita a Ephemera danica, vážky šidélko brvonohé (Platycnemys pennipes) a motýlice lesklá (Calopteryx splendens) nebo brouci Oulimnius tuberculatus a Elmis maugetii. Poněkud vyšší úživnost toku indikuje několik druhů pijavek např. Erpobdella octoculata, Erpobdella nigricollis či Helobdella stagnalis. Ze vzácných druhů řazených do červeného seznamu bezobratlých byla nalezena hrachovka říční (Pisidium amnicum, EN), (v tomto úseku toku byly nalezeny pouze prázdné lastury), klínatka obecná (Gomphus vulgatissimus, VU), klešťanka potoční (Micronecta poweri, VU), či v ČR pouze lokálně se vyskytující brouk Helophorus arvernicus (NT), který je vázán na neregulované toky s přirozenou říční dynamikou, kde dochází k tvorbě hlinitopísčitých náplavů a nátrží, kde se vyvíjí, Zajímavý byl nález vzácných brouků z čeledi Hydraenidae. Jednalo se o druh Hydraena pulchella (EN), vázaného na zachovalé toky nížin, a dle červeného seznamu kriticky ohrožený druh Ochthebius bicolon (CR). V rámci Evropy jde o druh, který je na mnoha místech svého původního výskytu vzácný nebo vymizelý. V ČR jde o velice vzácný druh, známý recentně z 5 lokalit v Čechách. Na lokalitě bylo nalezeno větší množství jedinců ve směsi detritu a bahna v břehové nátrži. Nalezeny byly také larvy středně velké mouchy z čeledi Athericidae, Atrichops crassipes (VU). Druh byl v ČR prokázán poprvé v roce 2001, od té doby se šíří. Potvrzen byl i výskyt zvláště chráněné číhalky pospolité (Atherix ibis, O, VU). Ryby: Ichtyologický průzkum byl proveden v profilu u obce Sedmihorky (tj. na rozhraní ID 2-4 a ID 2-5). Rybí společenstvo se skládalo ze sedmi druhů ryb, z nichž pouze u dvou byl zjištěn plůdek indikující jejich přirozenou reprodukci. Společenstvo tvořily především říční druhy ryb doplněné druhy pocházejícími z rybníků v povodí (plotice obecná, úhoř říční). Dominantními druhy byli Strana 55 z 127

56 hrouzek obecný, plotice obecná a mřenka mramorovaná. Doplňkovými druhy byli pstruh obecný potoční, jelec tloušť a jelec proudník. Výjimečně byl zaznamenán jeden jedinec úhoře říčního. Plůdkové společenstvo nebylo příliš početné a zahrnovalo pouze 2 druhy (pstruh obecný potoční a mřenka mramorovaná). Z výsledků je patrné, že přirozená reprodukce ryb ve vlastním toku Libuňky je slabá. Důvodem je značně homogenní koryto, bez střídání mělkých a prudších peřejnatých partií s hlubšími a pomalejšími tůněmi, a nedostatek mělčích míst pro odrůstání plůdku. Významným negativním faktorem celého úseku je zanášení jemným anorganickým sedimentem, který nevytváří vhodné životní podmínky pro ryby. Zvláště chráněné druhy ryb nalezeny nebyly. Kompletní seznam nalezených druhů živočichů je uveden v tabulkách 11 až 15. Na základě dat z nálezové databáze AOPK lze v území předpokládat výskyt dalších zvláště chráněných druhů živočichů, a to: raka říčního (Astacus astacus, KO), ledňáčka říčního (Alcedo atthis, SO), mihule říční (Lampetra planeri, KO), střevle potoční (Phoxinus phoxinus, O), a vydry říční (Lutra lutra, SO). Dílčí záměr ID 2-5 Terestrická fauna: Průzkum nepotvrdil vzácné nebo chráněné druhy bezobratlých. Zastoupeni jsou běžné druhy plžů vlhčích lokalit, např. žihlobytka stinná (Urticicola umbrosus), páskovka keřová (Cepaea hortensis) nebo keřovka plavá (Fruticicola fruticum). Na břehových porostech bylo pozorováno celkem 6 druhů vážek, např. vážka ploská (Libellula depressa), vážka čtyřskvrnná (Libellula quadrimaculata) a motýlice lesklá (Calopteryx splendens). Na vlhčích místech s bujnější vegetací byla pozorována srpice běžná (Panorpa vulgaris) nebo kozlíček Agapanthia villosoviridescens. Z obratlovců byly zaznamenány dva druhy zvláště chráněných živočichů podle ZOPK, které jsou rovněž řazeny do červeného seznamu obratlovců České republiky (Plesník et al. 2003). Břehové porosty jsou občasným biotopem chráněného ťuhýka obecného (Lanius collurio, O, NT) a v břehových porostech Libuňky byl v jarním termínu nalezen jeden jedinec ještěrky živorodé (Zootoca vivipara, SO, NT). Makrozoobentos: Tok Libuňky má obdobný charakter jako v předchozím případě (ID 2-4) a také zde byly nalezeny stejné druhy (viz výše). Ryby: Ichtyologický průzkum byl proveden v profilu u obce Sedmihorky (tj. na rozhraní ID 2-4 a ID 2-5). Výsledky jsou uvedeny výše u dílčího záměru ID 2-4. Kompletní seznam nalezených druhů živočichů je uveden v tabulkách 11 až 15. Na základě dat z nálezové databáze AOPK lze v území předpokládat výskyt dalších zvláště chráněných druhů živočichů, a to: raka říčního (Astacus astacus, KO), ledňáčka říčního (Alcedo atthis, SO), mihule říční (Lampetra planeri, KO), střevle potoční (Phoxinus phoxinus, O), ještěrky obecné (Lacerta agilis, SO) a vydry říční (Lutra lutra, SO). Dílčí záměr ID 2-6 Terestrická fauna: Území je druhově dosti bohaté, avšak s převahou spíše běžných druhů, které jsou v krajině početně rozšířeny nebo jsou pro zájmové biotopy typické. Na ruderalizovanou břehovou vegetaci jsou vázány nenáročné druhy spíše stínomilných druhů, nalezena byla Strana 56 z 127

57 žihlobytka stinná (Urticicola umbrosus), keřovka plavá (Fruticicola fruticum), čelistnatka rákosní (Tetragnatha extensa) nebo skákavka černá (Evarcha arcuata). Mohutné stromové vrby hostí některé druhy saproxylofágních brouků, např. tesaříka Clytus arietis, červenáčka pilorohého (Pyrochroa serraticornis) nebo tesaříka pižmového (Aromia moschata). Na listech vrb a olší se často nachází bázlivec olšový (Agelastica alni), pilatka hálčivá (Pontania proxima) nebo dřepčík vrbový (Crepidodera aurata). Na ekoton břehových porostů a louky je soustředěno velké množství typických, spíše lučních druhů. Pro příklad je zde hojná pěnodějka červená (Cercopis vulnerata), vroubenka smrdutá (Coreus marginatus) nebo kněžice zelná (Eurydema oleracea). Druhově početná jsou i společenstva denních i nočních motýlů. Proto se tu prokázal výskyt modráska tmavohnědého (Aricia agestis), skvrnopásníka lískového (Lomaspilis marginata), zavíječe kopřivového (Pleuroptya ruralis), soumračníka čárečkovaného (Thymelicus lineola) nebo okáče pýrového (Pararge aegeria), což je spíše lesní druh obývající zapojené lesní porosty. Z břehových porostů byl zaznamenán zpěv samců cvrčilky říční (Locustella fluviatilis), rákosníka zpěvného (Acrocephalus palustris) nebo pěnice černohlavé (Sylvia atricapilla). Z obratlovců byly zaznamenány čtyři druhy zvláště chráněných živočichů podle ZOPK a rovněž tři druhy z červeného seznamu obratlovců České republiky (Plesník et al. 2003). Při sběru potravy bylo zaznamenáno menší hejno kavek obecných (Corvus monedula, SO, NT) a ve vzdušném prostoru lovily často jedinci vlaštovky obecné (Hirundo rustica, O, NT) a jiřičky obecné (Delichon urbica, NT). V území sbírají nektar čmeláci dvou běžných druhů, čmeláka zemního (Bombus terrestris, O) a čmeláka rolního (Bombus pascuorum, O). Makrozoobentos: Severozápadní část území: Vyskytuje se zde pestré společenstvo, které svým složením reflektuje charakter Libuňky v tomto úseku. Na té se vyskytují střídavě úseky s rychlejšími a pomalejšími úseky s různým substrátem, což se projevuje na jejím oživení. Hojně se vyskytovaly hrabavé jepice rodu Ephemera, které žijí zahrabány v jemném substrátu, jemnozrnné sedimenty a relativně výrazné proudění je také vhodným prostředím pro některé druhy mlžů nalezeny zde byly čtyři druhy, z nichž hrachovka říční (Pisidium amnicum) je velice vzácným a indikačním druhem zachovalých toků (viz výše Dílčí záměr 2-2). Dále se hojně vyskytovaly např. jepice Ephemerella ignita, vážky šidélko brvonohé (Platycnemys pennipes) a motýlice lesklá (Calopteryx splendens) nebo brouci Oulimnius tuberculatus a Elmis maugetii. Na povrch kamenů v proudu je vázán plž kamomil říční (Ancylus fluviatilis). Okolí kaskády stupňů v ř. km. 10,6: Složení makrozoobentosu v bezprostředním okolí je stejné jako dále po proudu. Vlastní kaskáda je vzhledem k dlážděnému dnu a břehům osídlena jen několika odolnými druhy schopnými osidlovat povrch kamenů a řasové nárosty (pakomáři, plži apod.). Ryby: Tok Libuňky v severozápadní části území má obdobný charakter jako úseky spadající do zájmového území dílčích záměrů ID 2-4 a ID 2-5, a proto zde lze očekávat i obdobné složení rybího společenstva (viz výše, ID 2-4). Ichtyologický průzkum byl proveden také v okolí kaskády stupňů v ř. km. 10,6. Aby bylo možno získat reprezentativní úsudek o daném profilu, byly odděleně proloveny jednotlivé stupně, úsek pod stupni a úsek v dostatečné vzdálenosti (cca 200 m) nad kaskádou. Rybí společenstvo se Strana 57 z 127

58 skládalo ze šesti druhů ryb a pouze u dvou z nich byla zjištěna přítomnost plůdku indikující přirozenou reprodukci. Společenstvo tvořily říční druhy ryb doplněné druhy pocházejícími z rybníků v povodí (plotice obecná, okoun říční, úhoř říční). Dominantním druhem byla mřenka mramorovaná. Doplňkovými druhy byli pstruh obecný potoční a hrouzek obecný. Po jednom jedinci byli zaznamenáni plotice obecná, okoun říční a úhoř říční. Plůdkové společenstvo podobně jako na profilu Sedmihorky zahrnovalo pouze 2 druhy (pstruh obecný potoční a mřenka mramorovaná). Kaskáda v ř. km 10,6 se jeví jako významná migrační bariéra. Podle osobního pozorování hospodáře MO ČRS jsou však pstruzi schopni tuto kaskádu překonat. V současné době je rybí společenstvo pod i nad kaskádou velmi podobné, s dominancí pstruha a mřenky, doplněné rybami uniklými z výše položených rybníků. Jediný druh, hrouzek obecný, byl zjištěn pod kaskádou a nebyl zjištěn nad kaskádou. Nicméně ve společenstvu pstruha se nejedná o typický druh a jeho absence v chladnější vodě ve vyšších úsecích toků je přirozená. Významným negativním faktorem pod kaskádou i nad kaskádou je zanášení jemným anorganickým sedimentem, který nevytváří vhodné životní podmínky pro ryby. Zdá se, že i vysazovaná násada pstruha obecného potočního se v toku příliš dlouho neudrží a pravděpodobně migruje do přítoků, případně splouvá až do Jizery. Poměrně nízká zjištěná početnost pstruha neodpovídá charakteru přírodě blízkého toku. Kompletní seznam nalezených druhů živočichů je uveden v tabulkách 11 až 15. Na základě dat z nálezové databáze AOPK lze v území předpokládat výskyt dalších zvláště chráněných druhů živočichů, a to: raka říčního (Astacus astacus, KO), ledňáčka říčního (Alcedo atthis, SO), mihule říční (Lampetra planeri, KO), střevle potoční (Phoxinus phoxinus, O), ještěrky obecné (Lacerta agilis, SO) a vydry říční (Lutra lutra, SO). Strana 58 z 127

59 Tab. 15: Seznam zjištěných druhů živočichů (část I.) vyšší systematická jednotka odborný název český název dílčí záměr ID 2-1 ID 2-2 ID 2-3 ID 2-4 ID 2-5 ID 2-6 ochrana dle ZOPK červený seznam HIRUDINEA (pijavky) Erpobdella nigricollis hltanovka černokrká Erpobdella octoculata hltanovka bahenní Erpobdella vilnensis + + Glossiphonia complanata chobotnatka plochá + + Helobdella stagnalis + + MOLLUSCA (měkkýši) Alinda biplicata vřetenatka obecná + Ancylus fluviatilis kamomil říční Anisus vortex svinutec zploštělý + Ariantha arbustorum plamatka lesní Cepaea hortensis páskovka keřová Cochlodina laminata vřetenovka hladká Discus rotundatus vrásenka okrouhlá + + Fruticicola fruticum keřovka plavá Galba truncatula plovatka malá Helix pomatia hlemýžď zahradní Pisidium amnicum hrachovka říční EN Pisidium casertanum hrachovka obecná + + Pisidium henslowanum hrachovka hrbolatá Pisidium subtruncatum hrachovka otupená Radix auricularia uchatka nadmutá + Radix ovata uchatka vejčitá + + Sphaerium corneum okružanka rohovitá Succinea putris jantarka obecná Trichia hispida srstnatka chlupatá Urticicola umbrosus žihlobytka stinná ARANEAE (pavouci) Araniella cucurbitina křižák zelený Argiope bruennichi křižák pruhovaný + Clubiona cf. phragmitis zápředník rákosní + Evarcha arcuata skákavka černá + Larinioides sp. křižák + Pardosa amentata slíďák mokřadní + Pisaura mirabilis lovčík hajní Tetragnatha extensa čelistnatka rákosní Xysticus cristatus běžník obecný CRUSTACEA (korýši) Asellus aquaticus beruška vodní EPHEMEROPTERA (jepice) Baetis sp. + Baetis muticus + + Caenis sp. + + Centroptilium luteolum + + Ecdyonurus sp. + + Ephemera danica jepice dánská Ephemera vulgata jepice obecná + Ephemerella ignita ODONATA (vážky) Calopteryx splendens motýlice lesklá Calopteryx virgo motýlice obecná Coenagrion puella šidélko páskované + Gomphus vulgatissimus klínatka obecná + + VU Ischnura elegans šidélko větší + Libellula depressa vážka ploská + + Libellula quadrimaculata vážka čtyřskvrnná + Platycnemys pennipes šidélko brvonohé Sympetrum sanguineum vážka rudá + HEMIPTERA (polokřídlí) Anthocoris nemorum hladěnka hajní + Aphrophora alni pěnodějka olšová + Apolygus lucorum klopuška hajní + + Centrotus cornutus ostnohřbetka křovinná + Cercopis vulnerata pěnodějka červená Coreus marginatus vroubenka smrdutá + + Dolycoris baccarum kněžice chlupatá + Elasmucha grisea knězovka mateřská + Eurydema oleracea kněžice zelná + Eurygaster maura štítovka obilní + Eurygaster testudinaria štítovka růžkatá + Strana 59 z 127

60 Tab. 16: Seznam zjištěných druhů živočichů (část II.) vyšší systematická jednotka odborný název český název dílčí záměr ID 2-1 ID 2-2 ID 2-3 ID 2-4 ID 2-5 ID 2-6 ochrana dle ZOPK červený seznam HEMIPTERA (polokřídlí) Gerris lacustris bruslařka obecná Graphosoma italicum kněžice pásovaná + Micronecta poweri klešťanka potoční + + VU Nepa cinerea splešťule blátivá Orthezia urticae toulice kopřivová + + Palomena prasina kněžice trávozelená + Spilostethus saxatilis ploštička luční + Stenotus binotatus klopuška páskovaná + Velia saulii hladinatka plochohřbetá DERMAPTERA (škvoři) Forficula auricularia škvor obecný ORTHOPTERA (rovnokřídlí) Chorthippus parallelus saranče obecná Chrysochraon dispar saranče zlatavá Conocephalus fuscus kobylka dlouhokřídlá + Leptophyes albovittata kobylka bělopruhá + + Metrioptera roeselii kobylka luční Omocestus viridulus saranče zelená + + Pholidoptera griseoaptera kobylka křovištní Tetrix subulata marše obecná + + Tettigonia cantans kobylka zpěvavá + Tettigonia viridissima kobylka zelená MEGALOPTERA (střechatky) Sialis fuliginosa střechatka začoudlá RHAPHIDIOPTERA (dlouhošíjky Xanthostigma xanthostigma dlouhošíjka zlatoplamá + NEUROPTERA (síťokřídlí) Chrysoperla carnea zlatoočka obecná + + TRICHOPTERA (chrostíci) Athripsodes sp. + + Hydropsyche sp Limnephilidae Polycentropus flavomaculatus Rhyacophila sp COLEOPTERA (brouci) Adalia bipunctata slunéčko dvoutečné + + Agapanthia villosoviridescenskozlíček + Agelastica alni bázlivec olšový Agrypnus murinus kovařík šedý + Anacaena globulus Anacaena lutescens + + Anchomenus dorsalis + Anthophagus sp. květožrout + Anostirus purpureus kovařík purpurový + Aromia moschata tesařík pižmový + Bembidion articulatum šídlatec členitý + + Brassicogethes aeneus blýskáček řepkový Byturus ochraceus malinovník šedý + + Calvia decemguttata + + Cantharis fusca páteříček sněhový + + Cantharis nigricans páteříček černavý + Cantharis rufa páteříček červený + Cassida sp. + Chrysolina fastuosa mandelinka nádherná + Clytus arietis + Coccinella septempunctata slunéčko sedmitečné Crepidodera aurata dřepčík vrbový Denticollis linearis + + Dytiscus sp. Lv. potápník + Elmis aenea + + Elmis maugetii Elodes gr. minuta + + Gastrophysa viridula mandelinka ředkvičková + + Graptodytes pictus + + Haliplus laminatus + + Harmonia axyridis slunéčko východní Helophorus arvernicus + + NT Helophorus brevipalpis + + Heterocerus marginatus + + Hydraena excisa Hydraena pulchella EN Hydraena riparia + + Strana 60 z 127

61 Tab. 17: Seznam zjištěných druhů živočichů (část III.) vyšší systematická jednotka odborný název český název dílčí záměr ID 2-1 ID 2-2 ID 2-3 ID 2-4 ID 2-5 ID 2-6 ochrana dle ZOPK červený seznam COLEOPTERA (brouci) Hydroporus planus + + Hyphydrus ovatus + Laccobius striatulus + + Lagria hirta měkkokrovečník huňatý + Leptura quadrifasciata tesařík čtveropásý + + Limnius volckmari + + Lixus iridis rýhonosec zelený + Malachius bipustulatus bradavičník + + Ochthebius bicolon + CR Oedemera croceicollis stehenáč + Oiceoptoma thoracicum mrchožrout znamenaný + Orectochilus villosus Orsodacne cerasi + Oulema cf. melanopus kohoutek černohlavý + Oulema gallaeciana kohoutek modrý + Oulimnius tuberculatus Oxythyrea funesta zlatohlávek tmavý + O Paranchus albipes + Phosphuga atrata mrchožrout černý + Phyllobius pomaceus listohlod žahavkový Platambus maculatus Psyllobora vigintiduopunctataslunéčko dvaadvacetitečné + Pyrochroa serraticornis červenáček pilorohý Rhagonycha fulva páteříček žlutý Rhagonycha nigriventris páteříček + Silpha tristis mrchožrout + Smaragdina salicina + Smaragdina sp. + Staphylinus caesareus drabčík zdobený + Stictotarsus duodecimpustulatus + + NT Tetrops praeustus kozlíček ovocný + Tytthaspis sedecimpunctata + LEPIDOPTERA (motýli) Aglais urticae babočka kopřivová + + Anthocharis cardamines bělásek řeřichový Aphantopus hyperantus okáč prosíčkový Araschnia levana babočka síťkovaná Aricia agestis modrásek tmavohnědý + Autographa gamma kovolesklec gama + + Cabera exanthemata bělokřídlec vrbový Carterocephalus palaemon soumračník jitrocelový + + Celastrina argiolus modrásek krušinový + Coenonympha pamphilus okáč poháňkový + + Chiasmia clathrata kropenatec jetelový Deltote deceptoria světlopáska ostřicová + Epirrhoe alternata zubočárník obecný + Gonepteryx rhamni žluťásek řešetlákový + + Inachis io babočka paví oko Leptidea reali bělásek Realův + + Lomaspilis marginata skvrnopásník lískový + Maniola jurtina okáč luční Ochlodes venatus soumračník rezavý Pararge aegeria okáč pýrový + Pieris brassicae bělásek zelný + Pieris napi bělásek řepkový Pieris rapae bělásek řepový Pleuroptya ruralis zavíječ kopřivový Polygonia c-album babočka bílé C Thymelicus lineola soumračník čárečkovaný Vanessa atalanta babočka admirál + Yponomeuta evonymella předivka zhoubná + Zygaena viciae vřetenuška komonicová + + MECOPTERA (srpice) Panorpa communis srpice obecná Panorpa vulgaris srpice běžná Strana 61 z 127

62 Tab. 18: Seznam zjištěných druhů živočichů (část IV.) vyšší systematická jednotka odborný název český název dílčí záměr ID 2-1 ID 2-2 ID 2-3 ID 2-4 ID 2-5 ID 2-6 ochrana dle ZOPK červený seznam DIPTERA (dvoukřídlí) Atherix ibis číhalka pospolitá + + O VU Atrichops crassipes + + VU Bibio marci muchnice březnová + Bombylius major dlouhososka velká + Dicranota sp Eristalis tenax pestřenka trubcová + Nephrotoma appendiculata tiplice skvrnitá + + Rhagio sp. číhalka + Sarcophaga carnaria masařka obecná Scaeva pyrastri pestřenka hrušňová + Scathophaga stercoraria výkalnice hnojní + + Simulium sp. muchnička + + Terellia tussilaginis vrtule lopuchová + Tipula sp. tiplice + Tipula lateralis + + Tipula maxima tiplice obrovská + HYMENOPTERA (blanokřídlí) Apis mellifera včela medonosná Bombus hypnorum čmelák rokytový + O Bombus pascuorum čmelák rolní + O Bombus pratorum čmelák luční + O Bombus cf. terrestris čmelák zemní + + O Coelioxys sp. kuželitka + Pontania proxima pilatka hálčivá + + PISCES (ryby) Anquilla anquilla úhoř říční NT Barbatula barbatula mřenka mramorovaná Barbus barbus parma obecná + NT Cottus gobio vranka obecná + O VU Gobio gobio hrouzek obecný Leuciscus leuciscus jelec proudník Perca fluviatilis okoun říční + + Phoxinus phoxinus střevle potoční + O VU Rutilus rutilus plotice obecná Salmo trutta m. fario pstruh obecný potoční Squalius cephalus jelec tloušť AMPHIBIA (obojživelníci) Bombina bombina kuňka obecná + SO EN Rana temporaria skokan hnědý REPTILIA (plazi) Natrix natrix užovka obojková + O Zootoca vivipara ještěrka živorodá + + SO NT AVES (ptáci) Acrocephalus palustris rákosník zpěvný Aix galericulata kachnička mandarínská + Alauda arvensis skřivan polní Anas platyrhynchos kachna divoká + + Ardea cinerea volavka popelavá + + NT Buteo buteo káně lesní Carduelis carduelis stehlík obecný + + Carduelis chloris zvonek zelený + Cicconia cicconia čáp bílý + O NT Columba palumbus holub hřivnáč Corvus monedula kavka obecná + SO NT Cucullus canorus kukačka obecná + + Delichon urbica jiřička obecná + NT Emberiza citrinella strnad obecný Falco tinnunculus poštolka obecná + Fringilla coelebs pěnkava obecná Garullus glandarius sojka obecná + Hippolais icterina sedmihlásek hajní + + Hirundo rustica vlaštovka obecná + O Lanius collurio ťuhýk obecný O NT Locustella fluviatilis cvrčilka říční Parus major sýkora koňadra Passer domesticus vrabec domácí + Phasianus colchicus bažant obecný Phylloscopus collybita budníček menší Pica pica straka obecná + Strana 62 z 127

63 Tab. 19: Seznam zjištěných druhů živočichů (část V.) vyšší systematická jednotka odborný název český název dílčí záměr ID 2-1 ID 2-2 ID 2-3 ID 2-4 ID 2-5 ID 2-6 ochrana dle ZOPK červený seznam AVES (ptáci) Picus viridis žluna zelená + Serinus serinus zvonohlík zahradní + Sturnus vulgaris špaček obecný + Sylvia atricapilla pěnice černohlavá Sylvia borin pěnice slavíková + + Turdus merula kos černý Turdus philomelos drozd zpěvný + + Turdus pilaris drozd kvíčala + MAMMALIA (savci) Capreolus capreolus srnec obecný + Sorex araneus rejsek obecný + Talpa europaea krtek obecný + + C.II.5.3 Ekosystémy V rámci zájmového území lze popsat několik typů ekosystémů, významný podíl území tvoří přechodové zóny mezi nimi (ekotony). Dominantní zastoupení má ekosystém vodního toku Libuňky a jeho bezprostřední okolí břehová společenstva. Tok Libuňky v rámci zájmového území je antropogenně ovlivněný, narušena je zejména jeho hydromorfologie. Tok byl v minulosti napřímen, byla zvýšena jeho kapacita a břehy byly opevněny. V současné době je v důsledku eroze silně zahloubený pod úroveň terénu. Patrný je proces postupného navracení do přírodě blízkého stavu, břehové opevnění je silně poškozeno a na řadě míst již prakticky není patrné. V důsledku zahloubení toku jsou však břehy nepřirozeně příkré. Břehová společenstva tvoří většinou pouze liniové porosty dřevin. Dále se v zájmovém území nachází lužní porosty a luční a mokřadní ekosystémy různé kvality a zachovalosti. Jejich bližší popis obsahuje kapitola věnovaná flóře. C.II.6 Krajina Geomorfologické poměry, charakter terénu Zájmové území náleží k provincii Česká Vysočina, do oblasti Severočeské tabule, do celku Jičínská pahorkatina a podcelku Turnovská pahorkatina. Území spadá do okrsků Mnichovohradišťská kotlina, Turnovská stupňovina a Vyskeřská vrchovina. Terén v okrsku Mnichovohradišťská kotlina je mírně zvlněný se zaoblenými vršky a širokými plochými úvaly. Výraznou terénní jednotkou je poměrně široké údolí Jizery. Na modelaci terénu měla velký vliv úložná činnost Jizery, kdy se vytvořily rozsáhlé štěrkopísčité terasy. Rovněž velké sprašové akumulace velmi ovlivnily tvary povrchu terénu. Nadmořské výšky terénu kolísají od 230 do 270 m n. m. Okrsek Turnovská stupňovina se nachází napravo od Libuňky. Okrsek má ráz ploché vrchoviny. Vyznačuje se reliéfem pískovcových kuest, tabulových plošin a úzkých tektonických sníženin (Libuňská a Rovenská brázda), místy s hlubokými údolími, pískovcovými skalními městy a s tvary selektivního zvětrávání. Strana 63 z 127

64 Okrsek Vyskeřská vrchovina tvoří plochou vrchovinu. Představuje rozsáhlou tabulovou plošinu mírně se sklánějící k jihu, se stupňovinou strukturně denudačních plošin a hustou sítí kaňonovitých údolí s vývěry pramenů. Charakteristická jsou pískovcová skalní města s jeskyněmi, výklenky, skalními branami aj. Krajina Záměry dotčené území leží v Jičínské pahorkatině v oblasti Hruboskalského bioregionu v krajině širokých říčních niv (Obr. 9). Tato oblast je využívána jako zemědělská a urbanizovaná krajina (Obr. 10). Obr. 9: Typologie krajiny dle reliefu území Strana 64 z 127

65 Krajinný ráz Obr. 10: Typologie krajiny dle využití území Krajinný ráz je v 12 zákona ČNR č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů definován jako přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa nebo oblasti a je proto chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Pojem krajinného rázu v sobě zahrnuje veškeré prvky krajiny, ať již jde o prvky přírodní či kulturní. Vyváženost těchto prvků pak vyúsťuje v ukotvení harmonických vztahů v krajině. Krajinný ráz území lze obecně charakterizovat jako člověkem ovlivněné koryto a nivu potoka Libuňka s přilehlými kulturními pozemky a drobnou zástavbou na sever od toku a jako zachovalé skalní město s komplexem lesních porostů jižně od toku. V současnosti je krajinný ráz území určován zejména linií nepřirozeně napřímeného toku uzavřeného v zahloubeném korytě, lemovaný pouze úzkým pásem doprovodných břehových porostů. Podstatným krajinotvorným prvkem je také přilehlé skalní město vystupující vysoko na úroveň nivy potoka a tvořící přirozenou jižní hranici území. C.II.7 Obyvatelstvo Osídlení Hruboskalského regionu pochází z raného středověku. O dlouhé historii osídlení svědčí množství archeologických nálezů i dochovaných středověkých památek. Bohatou historii dokládá přítomnost hradů a zřícenin Valdštejn, Frýdštejn, Zbirohy, Rotštejn i zámky Hrubá Skála a Hrubý Rohozec. Bývalé hradiště strážního hradu Vranov u Malé Skály dnes zaujímá délku téměř 400 m na úzkém a strmém pískovcovém útesu nad Jizerou a v dnešní době je známé jako Pantheon Strana 65 z 127

66 areál pomníčků a mohyl legendárních osobností národa. Mezi nejvýznamnější památky slohů 19. století patří zámek Sychrov, mimo jiné známý svými interiéry vyzdobenými místním řezbářem Petrem Buškem a zámeckou zahradou v anglickém stylu. Dominantou Českého ráje je bezesporu zřícenina hradu Trosky a jeho věže Baba a Panna. Vedle těchto historických monumentů se ve správním obvodu Turnov zachovala řada památek lidové architektury, které i v dnešní době přibližují vesnický život našich předků. Mezi nejznámější patří Boučkův statek ve Vranovém, Dlaskův statek v Dolánkách u Turnova i statky v Příšovicích (Bičíkův a Holánův). Lázně Sedmihorky již od poloviny 19. století poskytovaly vodoléčebné procedury řadě pacientů a právě oni začali nazývat celé okolí českým rájem, což se později rozšířilo i na větší oblast. Lesy v současnosti zabírají asi třetinu plochy, avšak jsou tvořeny vesměs druhotnými borovými, méně smrkovými monokulturami. V bezlesí převažují agrocenózy, louky a pastviny jsou řídké. Místy byly budovány soustavy rybníků (Culek, 1996). Zájmové území leží z velké části mimo intravilán obcí. V bezprostředním okolí úseků toku, kde jsou plánovány úpravy, se zástavba až na výjimky nevyskytuje. Dílčí záměr ID 2-1 se nachází v okrajové části Turnova, dílčí záměr ID 2-2 leží v blízkosti obce Pelešany a hranice dílčích záměrů ID 2-5 a ID 2-6 pak u obce Doubravice. C.II.8 Ostatní charakteristiky zájmového území Hmotný majetek Kromě několika a mostků, vedení inženýrských sítí různých typů a ochranných hrází, které však nebudou oznamovaným záměrem dotčeny a budou zachovány, se v území, které bude přímo dotčeno realizací záměru, nevyskytují žádné stavby ani jiný hmotný majetek. Architektonické a historické památky V lokalitě záměru ani v jejím blízkém okolí se nenachází nemovité kulturní památky ani národní kulturní památky. Nejbližšími národními kulturními památkami jsou zámek Hrubý Rohozec v Turnově, který se nachází cca 2 km od dílčího záměru ID 2-1, a zřícenina hradu Trosky vzdálená cca 1 km od dílčího záměru ID 2-6. Archeologická naleziště Záměr ID 2-1 se nachází v území s archeologickými nálezy III. typu (území, ve kterém nebyl doposud pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů a zatím tomu nic nenasvědčuje, ale bylo osídleno či jinak využito člověkem a proto existuje přibližně 50 % pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů) a v území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně předpokládaným výskytem archeologických nálezů Záměry ID 2-2, ID 2-3 a ID2-4 se nachází v území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně předpokládaným výskytem archeologických nálezů. Záměry ID 2-5 a ID 2-6 se nachází v území, na němž dosud nebyl pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie mu nasvědčují nebo byl prokázán zatím jen Strana 66 z 127

67 nespolehlivě; pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů % a v území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně předpokládaným výskytem archeologických nálezů. V katastrálním území Karlovice, na území obce Karlovice, se nachází významná archeologická lokalita Čertova ruka. Tato lokalita se nachází cca 2 km m jihozápadním směrem od záměru ID 2-4. Lokalita nebude však záměrem nijak dotčena. Dopravní infrastruktura Nejdůležitější silnicí v blízkosti záměru je silnice I. třídy č. 35. Územím prochází vedlejší železniční trať. Rozmístění silniční a železniční infrastruktury je znázorněno na Obr. 11. Obr. 11: Silniční a železniční infrastruktura Územně plánovací dokumentace Dílčí záměry ID 2-1, ID 2-2, ID 2-3 a částečně také ID 2-4 spadají svou lokalizací na území města Turnov, které má platný Územní plán sídelního útvaru z roku V současnosti je zpracováván nový územní plán, jeho příprava je nyní ve fázi po veřejném projednání. Část dílčího záměru ID 2-4 a část dílčího záměru ID 2-5 leží na území obce Karlovice, která má územní plán platný z roku Část dílčího záměru ID 2-5 a část dílčího záměru ID 2-6 leží na území obce Hrubá skála, která má územní plán platný z roku Část dílčího záměru ID 2-6 spadá na území obce Ktová, ve které je zpracováván nový územní plán, jeho příprava je nyní ve fázi po společném jednání. Oznamovaný záměr není v rozporu s územně plánovací dokumentací žádné z výše uvedených obcí a je možné ho z hlediska územního plánování realizovat, viz také příloha H.II. Strana 67 z 127

68 D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ D.I Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti (z hlediska pravděpodobnosti, doby trvání, frekvence a vratnosti) D.I.1 Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů V období realizace záměru bude kvalita životního prostředí negativně ovlivněna v důsledku provozu stavebních mechanismů a dopravních prostředků. V úvahu připadá hluk, emise znečišťujících látek a zvýšená prašnost. Vlivy budou působit pouze v místě stavby a příjezdových komunikací a jejich blízkém okolí a lze je proto s ohledem na rozsah stavby hodnotit jako lokální. Vzhledem k lokalizaci většiny zájmového území mimo intravilán, v dostatečné vzdálenosti od zástavby bude ovlivnění populace minimální. Veškeré vlivy navíc budou působit pouze dočasně, po dobu výstavby záměru. Z hlediska sociálně-ekonomických vlivů je záměr bezvýznamný. D.I.2 Vlivy na ovzduší a klima, hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky Vlivy na kvalitu ovzduší Ke znečišťování ovzduší bude docházet pouze v období výstavby v souvislosti se stavebními činnostmi, zemními pracemi, převozem zemin apod. V úvahu připadá zvýšená prašnost a exhalace z provozu dopravních prostředků a stavebních mechanismů (emise NO X, CO, CO 2 a dalších škodlivin). S ohledem na rozsah a charakter záměru je možné předpokládat, že emise ze stavební činnosti nebudou kvantitativně nevýznamné a vlivy budou působit pouze přímo v místě stavby a příjezdových komunikací a jejich blízkém okolí. Z dat získaných z map oblastí s překročenými imisními limity, které jsou konstruovány pro čtverce 1x1 km (ČHMÚ) vyplývá, že imisní koncentrace znečišťujících látek jsou v dotčeném území hluboko pod imisními limity, výjimkou je pouze území dílčího záměru ID 2-1 na území města Turnov, kde dochází k mírnému překročení imisních limitů průměrných denních koncentrací u polétavého prachu s částicemi do 10 µm (PM 10 ), proto bude vhodné minimalizovat prašné znečištění v rámci stavby vhodnými organizačními opatřeními, jako je skrápění povrchů, čištění dopravních prostředků a komunikací apod. Vlivy budou pouze dočasné, po realizaci nebude záměr nijak přispívat ke znečištění ovzduší. Vlivy na klima Ovlivnění klimatu v souvislosti s oznamovaným záměrem nepřipadá v úvahu. Strana 68 z 127

69 Vlivy na hlukovou situaci Vlivy hluku lze očekávat pouze v období výstavby v souvislosti se stavebními činnostmi a dopravou materiálu. S ohledem na rozsah a charakter záměru lze tyto vlivy hodnotit jako lokální a málo významné. Vlivy hluku budou pouze dočasné, po realizaci nebude záměr své okolí ovlivňovat hlukem. D.I.3 Vlivy na povrchové a podzemní vody D.I.3.1 Vlivy na povrchové vody Vlivy na jakost povrchových vod Přímo v období výstavby jednotlivých dílčích záměrů lze očekávat dočasně působící negativní vlivy na povrchové a podzemní vody. V úsecích dílčích záměrů ID a části ID 2-6 dojde k likvidaci stávajícího koryta Libuňky, které bude z části zasypáno a zredukováno na systém větších či menších tůní se stojatou vodou. Vytvořeno bude koryto nové, které bude bezprostředně po výstavbě prakticky bez oživení. Tento stav bude krátkodobý, protože přirozené procesy sukcese a rekolonizace budou nastartovány prakticky okamžitě po provedení prací. Ovlivněn bude i tok Libuňky v úseku pod místem, kde budou úpravy aktuálně prováděny, a v menší míře také tok Jizery v úseku pod soutokem s Libuňkou. V důsledku stavebních prací v korytě toku bude docházet k zákalu, v souvislosti s provozem stavebních mechanismů hrozí riziko havarijního znečištění vody, které je relevantní pro vody povrchové i podzemní. Riziko lze omezit zavedením vhodných ochranných a preventivních opatření v době výstavby jednotlivých dílčích záměrů včetně zpracování havarijního plánu pro období výstavby. Význam těchto opatření je umocněn skutečností, že dolní tok Libuňky spadá do vymezeného ochranného pásma vodního zdroje II. stupně Turnov-Nudvojovice část 2. Po realizaci záměrů není očekáván negativní vliv na jakost povrchových vod. Vlivy na extrémní hydrologické jevy Záměr bude realizován v záplavovém území vodního toku. Provádění stavby musí probíhat za vhodných hydrologických a klimatických podmínek, aby bylo zamezeno působení na nestabilizované části stavby. Dílčí záměr ID 2-1 spadá do vymezené aktivní zóny záplavového území, ve kterém nesmí být ukládány žádné odplavitelné materiály. Realizace záměru bude mít pozitivní vliv na průtokové poměry v lokalitě a průchod povodní. Dojde ke zvýšení retence krajiny a zpomalení průchodu povodňové vlny. Vliv na oživení toku a stav vodních útvarů Z dlouhodobého hlediska bude dotčený úsek toku Libuňky realizací záměru výrazně pozměněn a celkově ovlivněn. Primárně bude ovlivněna hydromorfologie toku. Koryto bude navráceno v rámci možností do přírodě blízkého stavu, bude všestranně členitější a oproti stávajícímu stavu také delší. Vliv lze jednoznačně označit jako pozitivní. Zlepšení morfologických parametrů toku se dále projeví zlepšením jeho dalších vlastností. Lze očekávat, že změny se pozitivním způsobem Strana 69 z 127

70 projeví i na stavu biologických složek kvality, tedy složení biotických společenstev (podrobně viz kap. D.I.6 Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy), v důsledku změn dojde také k určitému zlepšení samočisticí schopnosti toku a následně i zlepšení kvality vody. Tyto změny mohou mít pozitivní dopad na ekologický stav příslušného vodního útvaru. Výše uvedené (sekundární) důsledky záměru se projeví postupně s určitým zpožděním po realizaci záměru tak, jak bude tok postupně rekolonizován organismy a daný ekosystém se stabilizuje. D.I.3.2 Vlivy na podzemní vody Při provádění stavebních prací nelze vyloučit riziko havarijního znečištění vody. Po realizaci nebude záměr kvalitu podzemních vod ovlivňovat. Vzhledem k přímé návaznosti podzemních vod na vody povrchové a celkově pozitivním důsledkům pro povrchové vody lze předpokládat i pozitivní ovlivnění kvalitativních a kvantitativních ukazatelů podzemních vod. D.I.4 Vlivy na půdu Stavba záměru si vyžádá trvalé a dočasné zábory pozemků zemědělského půdního fondu (ZPF). Dočasný zábor pozemků ZPF je předpokládán po dobu výstavby v rámci přístupových manipulačních pruhů, a to v celkové výši cca 0,5 ha. Lze předpokládat, že dílčí záměry budou realizovány vždy za dobu kratší, než je jeden rok, včetně doby potřebné k uvedení této půdy do původního stavu, a proto nebude nutné žádat u těchto pozemků o vyjmutí ze ZPF. Realizací revitalizačních úprav budou trvale dotčeny pozemky ZPF o celkové předpokládané rozloze 19,2 ha, a proto dojde k jejich trvalému odnětí. Sejmutí ornice se předpokládá pouze v místech trvalého záboru a manipulačních pruhů na dotčených pozemcích ZPF. Sejmutí bude provedeno do hloubky 0,2 0,3 m. Ornice bude deponována v rámci manipulačních pruhů a po dokončení zemních prací zpětně použita v rámci rekultivace manipulačních ploch. Nutné bude zabránit znehodnocení deponované ornice a chránit deponie před erozí a nadměrným zaplevelením. V rámci záměru dojde k záboru pozemků určených k plnění funkce lesa (PUPFL) pouze u dílčího záměru ID 2-6. Jedná se zde o pozemky p. č. 666/6 a 666/4 v k.ú. Ktová. Dané pozemky se nacházejí v místě koryta vodního toku na soutoku stávajícího a původního koryta pod kaskádou stupňů a jsou dotčené jak trvale (75 m 2 ) - umístění vlastní konstrukce balvanitého skluzu, tak dočasně (55 m 2 ) - širší zájmové území vlivem přístupu a možnosti provádění prací z pravého břehu. D.I.5 Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje Oznamovaný záměr není ve střetu s žádným ložiskem nerostných surovin, ani nezasahuje do poddolovaných území. Sesuvy půdy a seismicita nejsou vzhledem k charakteru stavby a její lokalizaci relevantní. Strana 70 z 127

71 V zájmovém území se ve svrchní kvarterní vrstvě nachází jílovité a písčité náplavy, které budou těženy při výstavbě nového koryta toku. Horniny skalního podloží se nacházejí v hloubce cca 4 m či více a neměly by tak být při výkopu nového koryta zastiženy. Celková bilance zemních prací je předpokládaná kladná. Dle předběžného orientačního propočtu kubatur zemních prací bude objem výkopu činit cca 150 tis. m 3 zeminy, objem zpětného zásypu cca 40 tis. m 3 zeminy. Předpokládá se, že ornice, která bude v nutném rozsahu sejmuta na počátku výstavby, bude deponována a zpětně použita na konečné úpravy území dotčeného stavbou. Ostatní zemina bude částečně rovněž zpětně využita k zásypu částí starého koryta toku, přebytečný materiál bude odvezen a dle jeho vlastností využit nebo uložen na skládku. K uložení lze využít např. skládku TAUM - rekultivace Obruby (Václav Maurer; adresa: Pískovna Obruby, Obruby, okres Mladá Boleslav). Toto řešení bude prověřeno v dalších fázích přípravy záměru, kdy bude třeba zejména provést odběry vzorků a chemické analýzy zemin a sedimentů, které budou v rámci realizace navrhovaných opatření odtěženy. Podle výsledků analýz bude stanoven přesný způsob nakládání s přebytečným materiálem a místo jeho konečného uložení. Problematika musí být řešena v souladu s platnou legislativou a po dohodě s příslušnými orgány odpadového hospodářství. D.I.6 Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy D.I.6.1 Vlivy na faunu Vodní bezobratlí: Fauna vodních bezobratlých Libuňky je velice zachovalá s řadou vzácných a indikačních druhů. Vzhledem k poměrně nízké mobilitě vodních bezobratlých dojde při realizaci stavebních pracích na dílčích záměrech ID (odvedení vody a zasypání koryta) k destrukci a usmrcení většiny jedinců, kteří se budou nacházet v místě provádění těchto úprav koryta. Po ukončení prací bude postupně docházet ke kolonizaci nově vytvořených úseků toku. Tato kolonizace bude, vzhledem k přítomnosti nezasažených úseků proti proudu, probíhat poměrně rychle, nicméně k ustálení oživení nových úseků toku dojde až po několika letech. Stavební zásahy na dílčím úseku ID 2-1 jsou lokální a méně destrukční a neměly by se dotknout populací vodních bezobratlých jako celku, ale jen jedinců v místě provádění stavebních úprav. Po ukončení prací dojde rychle (v řádu měsíců) k rekolonizaci a částečnému zlepšení podmínek. Pokud by došlo k současné realizaci všech dílčích záměrů ID , došlo by k likvidaci rheofilních druhů bezobratlých v úseku cca 5,5 km toku. Proto nelze provést záměr najednou jako jeden celek, ale je nutné realizovat jednotlivé dílčí záměry postupně s časovým odstupem, který umožní postupnou rekolonizaci nově vzniklých částí koryta. Jako vhodné a pozitivní opatření je možné považovat dílčí zaměr 2-1, při kterém budou místně sníženy prudké břehy a rozšířeno koryto toku, nejsilnější pozitivní efekt se dá předpokládat u dílčího záměru ID 2-3, který řeší úsek toku, který je v současnosti silně morfologicky degradován. V prvním kroku lze proto navrhnout realizaci dílčích záměrů ID 2-1 a ID 2-3. Současně s tím by bylo možné realizovat druhou část dílčího záměru 2-5, případně část dílčího záměru 2-4. K realizaci ostatních dílčích záměrů je Strana 71 z 127

72 možné přistoupit až po rekolonizaci již zrevitalizovaných úseků. Naprosto minimální doba pro rekolonizaci těchto úseků je jedna celá vegetační sezóna, úspěšná rekolonizace by měla být prokázána odborným monitoringem. Úseky toku pod místem provádění stavebních prací budou dočasně negativně ovlivněny přítomností kalů a splavenin, které se budou do toku uvolňovat při stavbě. K tomuto přistupuje také riziko havárie a úniku ropných látek či olejů do toku. Z dlouhodobého pohledu lze vlivy záměru na vodní bezobratlé živočich hodnotit jako pozitivní. Po rekolonizaci a ustálení biologické rovnováhy bude fauna vodních bezobratlých stejná, jako je nyní. V některých úsecích, které jsou v současnosti silněji morfologicky degradované (zejména část úseků, kde jsou plánována opatření ID 2-3 a 2-4) dojde v konečném důsledku ke zlepšení podmínek. Nově vzniklé tůně a úseky stojaté vody ve starém korytě Libuňky budou představovat zajímavý biotop pro řadu vodních bezobratlých vázaných na tento typ vod. Z hlediska těchto živočichů se jedná o pozitivní vliv navrhovaných úprav. Suchozemští bezobratlí: Suchozemská prostředí v okolí Libuňky jsou poměrně jednotvárná bez vzácnějších biotopů, jakými jsou např. různé typy mokřadů a xerotermních biotopů. Důvodem je patrně jednotvárnost břehových porostů, kde dominují eutrofní společenstva trav a bylin včetně invazních druhů rostlin. Většího významu pak mají staré stromy v linii podél Libuňky, kde nalezneme některé druhy saproxylofágních druhů hmyzu. Okolí toku Libuňky pak tvoří nejčastěji intenzivně využívané plochy bezlesí - louky, pastviny, zahrady a rekreační plochy. Specializované druhy bezobratlých lze na takových stanovištích jen stěží očekávat. Realizace záměru bude spojena s mírně negativními vlivy na suchozemské bezobratlé živočichy. Břehové biotopy budou ve větší míře zachovány, pouze pomístně dojde ke kácení nebo sejmutí orniční vrstvy. Mírně negativní vliv bude mít kácení vzrostlých stromů včetně starých a mohutných jedinců, které slouží jako nabídka pro saproxylické druhy hmyzu. V projektu se počítá jen s nezbytným kácením, které bude upřesněno v následném dendrologickém průzkumu. Náhradní výsadby časem ekologickou újmu vyváží, ale potrvá několik desítek let, než budou takové stromy pro saproxylické druhy opět plně funkční. Proto je nezbytné při kácení postupovat obezřetně a starší stromy ponechat v nejvyšší možné míře. Zároveň je třeba myslet na nabídku mrtvého dřeva v kontinuu a ponechávat i středně staré stromy, které v blízké budoucnosti dnes staré stromy nahradí. V krátké době po realizaci záměru lze počítat s pozitivními vlivy na místní faunu bezobratlých, protože budou nově vzniklé břehy osázeny vhodnou vegetací a narušený povrch v okolí nově vzniklého koryta zaroste přirozenou travobylinnou vegetací s převahou ruderálních druhů v počáteční fázi. Obratlovci: Realizace záměru dočasně negativně ovlivní hnízdní možnosti ptáků. V důsledku kácení stromů i keřů dojde k omezení hnízdění některých druhů podél Libuňky po dobu několika roků. Kácení původní doprovodné vegetace podél Libuňky bude probíhat v omezené míře, proto je tento vliv spíše okrajový. Nejvýrazněji utrpí dutinoví hnízdiči, kteří ztratí část dutin ve starých stromech. V širším pojetí území však k radikální ztrátě dutin nedojde, protože uvedené druhy Strana 72 z 127

73 ptáků rovněž vyhledávají vysoké stromy a stromy s dutinami na okrajích lesa, v parcích, alejích, remízkách apod. Po vlastní revitalizaci toku se počítá s výsadbami dřevin podél nového koryta, které tyto ztráty vykompenzují, a vliv pro většinu ptáků, kteří hnízdí a hledají potravu na stromech a v křovinách poblíž vodních toků, proto bude pozitivní. Další dotčenou skupinou obratlovců jsou ryby. V období realizace záměru budou ryby negativně ovlivněny stavebními pracemi v korytě. Pravděpodobně dojde k přímé likvidaci určité části jedinců, zvláště méně mobilních druhů ryb (např. vranka obecná, potenciálně larvy mihule potoční, jejichž výskyt však nebyl aktuálním ichtyologickým průzkumem potvrzen). Ryby v úsecích toku pod místem provádění stavebních prací budou dočasně negativně ovlivněny přítomností kalů a splavenin, které se budou do toku uvolňovat při stavbě. K tomuto přistupuje také riziko havárie a úniku ropných látek či olejů do toku. Společenstvo ryb je druhově spíše chudé, zvláště chráněné druhy (střevle potoční, vranka obecná) byly nalezeny jen v dolním úseku Libuňky u soutoku s Jizerou a byly vyhodnoceny jako součást populace Jizery. Tyto druhy nebudou významně ovlivněny. Z dlouhodobého pohledu lze revitalizační zásahy z hlediska rybích populací hodnotit pozitivně, význam mají zejména pro podporu odrůstání plůdku ryb. Nežádoucí jsou významnější úpravy profilu ústí do Jizery, tento zásah by měl na populace ryb spíše negativní vliv. V ostatních úsecích bude pro ryby vytvoření nového koryta se střídáním mělkých a hlubších partií pozitivní. Přínos revitalizace bude bohužel snížen, pokud nebude vyřešen dlouhodobý problém se zvýšeným přísunem jemných plavenin a zanášením dna anorganickým sedimentem, který souvisí s provozem pískového lomu Střeleč u Hrdoňovic a nemá přímou souvislost s oznamovaným záměrem. Plánované zprůchodnění migračních překážek na toku Libuňky (součást dílčího záměru ID2-6) bude z hlediska populací ryb mírným přínosem. Větší přínos se neočekává spíše z důvodu skladby samotného rybího společenstva, kdy nelze očekávat, že by se změna zásadně projevila na druhové pestrosti případně početnosti ryb. Vlivy na ZCHD a druhy z Červeného seznamu rak říční (Astacus astacus) (KO) Přítomnost raka říčního byla prokázána v roce 2004 v místě dílčího záměru 2-1 a 2-4. Jeho přítomnost je tedy pravděpodobná v celém úseku Libuňky. Jedinci raka říčního nacházející se v místě revitalizace budou při stavebních pracích usmrceni. Je tedy vhodné provést před započetím stavebních prací záchranný transfer raků, kdy nalezení jedinci budou přeneseni do nedotčeného úseku výše proti proudu. Pokud bude revitalizace úspěšná, předpokládá se následně rekolonizace raků z nedotčených úseků a mírné zlepšení životních podmínek pro tento druh. hrachovka říční (Pisidium amnicum)(en), klínatka obecná (Gomphus vulgatissimus)(vu), klešťanka potoční (Micronecta poweri)(vu), brouk Helophorus arvernicus (NT), brouk Hydraena pulchella (EN), brouk Ochthebius bicolon (CR), brouk Stictotarsus duodecimpustulatus (NT), číhalka pospolitá (Atherix ibis) (O, VU), číhalka Atrichops crassipes (VU) Tyto druhy vodních či Strana 73 z 127

74 semiakvatických bezobratlých byly nalezeny v Libuňce a jejich přítomnost v místě stavebních prací je pravděpodobná. Při realizaci záměru budou jedinci těchto druhů nacházející se v dotčeném území usmrceni. Vzhledem k jejich malé velikosti je prakticky nemožné provádět jejich záchranný transfer. Pokud bude revitalizace úspěšná, předpokládá se osídlení nově vybudovaných úseků toku z refugií, která zůstanou v nedotčených úsecích a zlepšení jejich životních podmínek oproti současnému stavu. čmelák rokytový (Bombus hypnorum) (O), čmelák rolní (Bombus pascuorum) (O), čmelák luční (Bombus pratorum) (O), čmelák zemní (Bombus terrestris) (O), zlatohlávek tmavý (Oxythyrea funesta) (O) Tyto florikolní druhy hmyzu nejsou vázané striktně na nivu Libuňky a vyhledávají vhodné plochy s kvetoucími rostlinami různých druhů. Umístění hnízd druhů čmeláků v nivním pásu není zcela vyloučeno, avšak v případě zahájení zemních prací v mimohnízdním období čmeláků (polovina září až březen) nebudou tyto druhy prakticky zasaženy. Navíc bude do břehové vegetace zasahováno jen v minimálním rozsahu. Záměr nevýznamně ovlivní jedince zlatohlávka ve stadiu ponravy, která se vyvíjí na různých bezlesých biotopech na většině území ČR. Pro všechny druhy platí postupné zlepšování životních podmínek od skončení stavebních prací, zejména v případě ponechání stavbou narušeného povrchu samovolné sukcesi. úhoř říční (Anguilla anguilla) (NT), parma obecná (Barbus barbus) (NT), vranka obecná (Cottus gobio) (O, VU), střevle potoční (Phoxinus phoxinus) (O, VU) Tyto druhy se v Libuňce vyskytují sporadicky a pravděpodobně se v Libuňce vyskytují jako součást populací v Jizeře (střevle, parma a vranka) nebo z výše položených rybníků (úhoř). Vzhledem k vysoké mobilitě těchto druhů (kromě vranky, ta ovšem byla nalezena jen nepočetně v úseku dílčího opatření 2-1) a přítomnosti refugií nad i pod dotčeným úsekem není nutné přistupovat k záchrannému transferu. V průběhu výstavby budou ryby mírně negativně dotčeny ztrátou části biotopu, po ukončení prací se vzhledem k variabilnějším proudovým podmínkám v novém korytě jejich podmínky zlepší. mihule potoční (Lampetra planeri) (KO) druh vyskytující se v daném území dle dat z NDOP AOPK, aktuálním ichtyologickým průzkumem nebyl potvrzen. Larvy (minohy) žijí zahrabány v písčitých náplavech. Před zahájením prací by měl být proveden průzkum zaměřený na výskyt tohoto druhu a v případě jeho potvrzení musí být proveden záchranný transfer do vhodných míst výše proti proudu. kuňka obecná (Bombina bombina) (SO, EN), užovka obojková (Natrix natrix)(o), slepýš křehký (Anguis fragilis) (SO), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) (SO, NT) Druhy, které se na březích Libuňky v místě stavebních prací mohou vyskytovat, nejsou na ni však striktně vázáni. Před zahájením stavebních prací je vhodné tyto druhy v případě jejich přítomnosti přenést na nejbližší vhodné místo mimo staveniště. Dotčení biotopů těchto druhů bude jen velice okrajové a není možné předpokládat negativní vliv na jejich populace. volavka popelavá (Ardea cinerea) (NT), čáp bílý (Cicconia cicconia) (O, NT), kavka obecná (Corvus monedula) (SO, NT) Tyto druhy se v území dotčeném záměrem vyskytují v rámci svých potravních aktivit a v průběhu výstavby se budou území staveniště vyhýbat. Vzhledem k jejich velké mobilitě a nízké vazbě na konkrétní úsek toku se však jedná spíše o neutrální vliv na tyto druhy. Strana 74 z 127

75 jiřička obecná (Delichon urbica) (NT), vlaštovka obecná (Hirundo rustica) (O) Druhy, které nad územím pouze proletují, případně zde loví potravu. Nebudou záměrem nijak dotčeny. ťuhýk obecný (Lanius collurio) (O, NT) Druh potenciálně hnízdící v keřových porostech podél Libuňky. V průběhu výstavby bude negativně dotčen rušením a kácením porostů. K hnízdění vyžaduje přítomnost trnitých keřů (růže, trnka, hloh). Pokud tyto dřeviny budou po ukončení stavebních prací přítomny pak vliv na tento druh neutrální. V průběhu zemních prací ale bude keřové patro odstraněno, proto tento druh území revitalizovaných úseků Libuňky nebude po delší časové období v řádu roků obývat a stáhne se na blízké okraje polních remízků a roztroušenou křovinatou zeleň podél polních cest. vydra říční (Lutra lutra) (SO, VU) Druh, který se na Libuňce pravidelně vyskytuje. V průběhu výstavby bude vydra dočasně rušena a přesune se na jinou část toku. Po ukončení výstavby se vzhledem ke vzniku tůní v bývalém korytě a vzniku pestřejšího nového koryta rozšíří biotopová nabídka pro tento druh a konečný vliv bude pozitivní. D.I.6.2 Vlivy na flóru Flóra v přímé návaznosti na tok Libuňky je v celém úseku, jehož se předkládaný záměr a jeho dílčí části týkají, druhově poměrně chudá bez většího výskytu významných druhů. Tento stav je dán v současnosti nevyhovující morfologií toku, který je zahlouben pod úroveň okolního terénu a díky poměrně úzké nivě se tak břehové porosty vytvářejí pouze na malém prostoru velmi svažitého terénu břehů toku. Dalším důvodem homogenizace flóry je současné napřímení toku, téměř v celé jeho délce a tím také absence pestré mozaiky různých druhů stanovišť (mezohabitatů) vedoucí k omezené druhové bohatosti flóry. S ohledem na výše uvedené lze vlivy záměru na flóru hodnotit obecně následovně. V první etapě realizace záměru (strhnutí drnu a kácení dřevin, byť jen v nezbytně nutném rozsahu) dojde sice k negativnímu vlivu způsobenému přímou destrukcí vegetace, později však lze očekávat vlivy pozitivní. Pozitivním vlivem bude zejména diverzifikace morfologie koryta toku a vytvoření tak nového spektra biotopů, které následně může rekolonizovat širší druhové spektrum rostlin. Podobně pozitivní efekt bude mít ponechání strženého drnu v rámci nového koryta samovolné sukcesi a tím následně umožnění rekolonizace plochy mimo jiné méně konkurenčně silnými druhy s ne toliko zásadní vazbou na vysokou zásobu živin v půdě. Vysoká eutrofizace je totiž v současnosti významným důvodem ochuzení břehové flóry Libuňky. Vliv na flóru jednotlivých dílčích záměrů lze hodnotit obdobně jako celkový záměr avšak s mírnými specifiky. Úsek toku při ústí do Jizery (ID 2-1) je v porovnání jinými uvažovanými úseky navrhován pouze k maloplošným úpravám samotného koryta toku, stržení části břehů apod. Jelikož nedojde k výraznému kácení břehových porostů a pouze bude lokálně provedena úprava břehů snížením jejich sklonu a lokálním charakterem úprav bude zvýšena heterogenita prostředí, lze očekávat vlivy na flóru převážně pozitivní. Především lze předpokládat alespoň částečný rozvoj litorální vegetace tekoucích vod, do níž mohou být vtroušeny i cenné mokřadní druhy. Úsek toku u Pelešan (ID 2-2) je řešen jako zcela nové meandrující koryto mimo současnou trasu vedení toku. Vzhledem k tomu že je nové koryto vedeno přilehlým lužním porostem, dojde při Strana 75 z 127

76 realizaci ke značnému kácení dřevin. Tyto dřeviny, jsou však především nízkého stáří (nálet zejména rychle rostoucích olší a bříz), a proto tento vliv nebude zásadní. Celkový charakter lužního porostu je zároveň velmi ovlivněn ruderalizací (dominují druhově chudé porosty kopřivy dvoudomé - Urtica dioica) a invazí nepůvodních druhů, zejména zlatobýlu kanadského (Solidago canadensis). V rámci tohoto porostu byl sice zjištěn vzácnější svízel potoční (Galium rivale) (C4a), k úplné likvidaci jeho populace na lokalitě však s velkou pravděpodobností nedojde. Pakliže by k významnému zásahu do této populace došlo, po realizaci záměru vzniknou znovu vhodné biotopy, které tomuto druhu mohou vyhovovat. Lze očekávat rozšíření druhu z okolí. Pozitivním bude též ponechání současného koryta jakožto prostoru pro vytvoření menších tůní, které mohou doplnit biotopovou nabídku o biotop, který zde v současnosti zcela chybí. Ostatní pozitivní jevy jsou zde totožné, jak již bylo zmíněno obecně. Úsek toku nad Pelešany (ID 2-3) počítá v návrhu s vedením nového meandrujícího koryta mimo trasu současného toku, pouze na části dojde k překřížení nového koryta se starým. Protože bude nové koryto vedeno převážně na pozemcích současného pole, nebude zde nové vedení trasy znamenat negativní zásah do flóry okolí toku. Část toku však bude vedena i luční vegetací. Zde se negativní vliv na flóře sice projeví, avšak okraje vlhkého lučního porostu jsou zde silně ruderalizovány, a proto by zásah neměl být zásadní. Z pohledu dotčení dřevin na březích dojde ke kácení přibližně 15 ks vzrostlých stromů. Toto množství je s ohledem na plánované výsadby nových dřevin zanedbatelné. Obdobně jako u dílčího záměru ID 2-2 bude staré koryto ponecháno v co největším možném rozsahu volné pro vytvoření menších tůní, což opět pozitivně ovlivní biodiverzitu celého úseku toku. Ostatní pozitivní jevy jsou zde totožné, jak již bylo zmíněno obecně. Úsek toku ID 2-4 je řešen obdobně jako předchozí dílčí záměr tzn. nové koryto bude vedeno mimo současnou trasu toku, avšak v části dojde také k překřížení s korytem stávajícím. Díky tomuto překřížení a vedení nového koryta dočasně na levém břehu nedojde k negativnímu vlivu na Sedmihorský mokřad, které se právě v této části nachází na pravém břehu Libuňky. Většina trasy nového koryta je vedena na polních pozemcích, které jsou z pohledu dotčení flóry bez vlivu, pouze část záměru zasahuje na luční porosty. Tento zásah je však pouze okrajový, a pakliže bude proveden citlivě, bez zbytečné destrukce okolních ploch, lze ho považovat za nevýznamný. Významnější vliv přinese odhadované kácení cca 160 ks dřevin. Tento vliv bude zpočátku zjevně negativní, postupem času však bude díky doprovodným výsadbám podél nového koryta kompenzován. Pozitivně se projeví ponechání stávajícího koryta k vývoji doprovodných biotopů. Úsek toku ID 2-5 je řešen na stejném principu jako úsek předchozí. Vzhledem k tomu, že jde o úsek poměrně dlouhý, ovlivnění břehové vegetace bude v součtu také patrnější než na jiných úsecích. Kácení břehových dřevin proběhne ve větším rozsahu, stejně tak pozitivní vlivy budou s délkou toku násobeny. Vzhledem k prvotním negativním zásahům by však bylo lépe realizovat úpravy po částech, aby se nepříznivý vliv alespoň zčásti rozložil v čase. Pro dílčí záměr ID 2-6 platí obdobné závěry jako u předchozích záměrů. Úsek nezahrnuje jiné či cennější biotopy než jaké se objevují v dalších úsecích roku, zároveň však přímo navazuje na PP Strana 76 z 127

77 Libuňka, v rámci něhož je tok více méně přirozený, a proto je třeba propojení těchto dvou úseků provést nanejvýš citlivě. D.I.6.3 Vlivy na ekosystémy Záměr bude mít největší vliv na ekosystém toku a břehová společenstva. V místech, kde bude zasypáno staré koryto, dojde pochopitelně k destrukci společenstev zde žijících. V místech starého koryta, která nebudou zasypána, dojde ke změně od společenstva vázaného na tekoucí vody a jejich břehy ke společenstvu vod stojatých, periodických a mokřadních či vlhkomilných. Přispěje se tím ke zvýšení biodiversity celé nivy. V nově vytvořeném korytě bude díky migraci z nedotčených úseků postupně docházet k vývoji společenstva tekoucích vod. Díky vhodnější morfologii koryta bude mít výhledově toto společenstvo lepší životní podmínky než je tomu v současné situaci. Okolní porosty (lužní a luční) budou částečně negativně dotčeny výstavbou - kácení, manipulace těžké techniky, tvorba příjezdových cest, deponie zeminy apod. Po ukončení prací bude docházet k postupné obnově území ta bude částečně podpořena výsadbami, z velké části bude obnova probíhat spontánně. D.I.7 Vlivy na krajinu Vliv záměru na krajinný ráz lze hodnotit jako pozitivní. Realizací záměru dojde k navrácení v současné době regulovaného a napřímeného koryta Libuňky do přírodě blízkého stavu, tvar koryta bude v rámci možností navrácen do přirozené podoby. Zásah přispěje ke zvýšení estetické a přírodní hodnoty území a kladně ovlivní harmonické vztahy v krajině. D.I.8 Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky Oznamovaný záměr nebude mít negativní vliv na hmotný majetek či architektonické kulturní památky. V dotčeném území se vyskytuje několik a mostků, vedení inženýrských sítí různých typů a ochranných hrází. Ty však nebudou oznamovaným záměrem dotčeny a budou zachovány. Žádné nemovité kulturní památky ani národní kulturní památky nebudou realizací záměru dotčeny. D.I.9 Vlivy na environmentální charakteristiky dotčeného území Územní systém ekologické stability Záměr zasahuje do vymezených skladebných prvků ÚSES - dílčí záměry ID 2-1, 2-2, 2-3 a 2-4 zasahují do regionálního biokoridoru Sedmihorky-K31. Územím, které bude dotčeno dílčím záměrem ID 2-4, prochází nadregionální biokoridor Údolí Kamenice a Jizery-Příhrazské skály. Dílčí záměr ID 2-5 se nachází v regionálním biocentru Sedmihorkya dílčí záměry ID 2-5 a 2-6 jsou situovány v regionálním biokoridoru Rybník Věžák-Sedmihorky. Vzhledem k charakteru záměru dojde v období realizace k dočasnému negativnímu ovlivnění funkčnosti dotčených skladebných Strana 77 z 127

78 prvků ÚSES stavebními prácemi, kácením dřevin, rušivými vlivy apod. Po realizaci však lze očekávat postupné posílení jejich funkcí, takže z dlouhodobého hlediska lze záměr považovat za přínosný. Zvláště chráněná území Dílčí záměry ID 2-3, 2-4, 2-5 a 2-6 leží v CHKO Český ráj, část dílčího záměru ID 2-6 je navíc situována v PP Libuňka. Vzhledem k charakteru záměru dojde v období realizace k dočasnému negativnímu ovlivnění dotčených ZCHÚ stavebními prácemi, kácením dřevin, rušivými vlivy, znečišťováním životního prostředí apod. Po realizaci však lze očekávat zvýšení biodiverzity a určité zlepšení krajinné struktury. Z dlouhodobého hlediska lze proto záměr považovat za přínosný. Natura 2000 Realizace oznamovaného záměru nebude mít žádný vliv na lokality soustavy Natura Významný vliv záměru na lokality soustavy Natura 2000 byl vyloučen stanovisky příslušných orgánů ochrany přírody k jednotlivým dílčím záměrům (viz příloha H.III). Přírodní parky Realizace oznamovaného záměru nebude mít žádný vliv na přírodní parky. Významné krajinné prvky Všechny dílčí záměry přímo zasahují do VKP definovaných dle 3 písmene b) ZOPK (tzv. VKP ze zákona), a to do vodního toku a přilehlé nivy. Dílčí záměr ID 2-6 navíc přímo zasahuje do VKP les. Vzhledem k charakteru záměru dojde v období realizace k dočasnému negativnímu ovlivnění VKP stavebními prácemi a kácením dřevin. Po realizaci lze však očekávat určité zlepšení stavu dotčených VKP, takže z dlouhodobého hlediska lze záměr považovat za přínosný. Žádné registrované VKP ( 6 ZOPK) nebudou oznamovaným záměrem dotčeny. Památné stromy Zájmové území protíná stromořadí památných stromů Alej podél silnice k lázním Sedmihorky. Při realizaci záměru je třeba zajistit ochranu stromů v této aleji před poškozením, zejména pak při pohybu stavebních mechanismů a dopravních prostředků po silnici III/03521 vedoucí z hlavní silnice k lázním Sedmihorky, podél které stromořadí stojí. V blízkosti stromů nebudou prováděny žádné stavební práce, nebude zde deponována zemina apod. Strana 78 z 127

79 D.II Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci Zasažené území představuje tok Libuňky a jeho bezprostřední okolí. Záměr má charakter revitalizace toku a jeho vlivy na životní prostředí lze proto z dlouhodobého hlediska hodnotit jako pozitivní. Vlivy na obyvatelstvo připadají v úvahu v období realizace záměru a jsou hodnoceny jako zanedbatelné. D.III Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice Vzhledem k umístění, charakteru a rozsahu záměru lze přeshraniční vlivy vyloučit. D.IV Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů Opatření pro další projektovou přípravu 1. Realizaci záměru rozdělit minimálně na dvě etapy. S ohledem na bohaté oživení Libuňky není vhodné záměr realizovat v jednom časovém období jako celek, ale realizovat jednotlivé dílčí záměry s časovým odstupem, který umožní postupnou rekolonizaci nově vzniklých částí koryta vodními organismy. S přihlédnutím k současnému stavu Libuňky a charakteru jednotlivých opatření lze navrhnout v první etapě realizaci dílčích záměrů ID 2-1 a ID 2-3. Současně s tím by bylo možné realizovat druhou část dílčího záměru 2-5, případně část dílčího záměru 2-4. K realizaci ostatních dílčích záměrů je možné přistoupit až po rekolonizaci již zrevitalizovaných úseků. Naprosto minimální doba pro rekolonizaci těchto úseků je jedna celá vegetační sezóna, úspěšná rekolonizace bude prokázána odborným monitoringem. 2. V rámci přípravy záměru provést dendrologický průzkum a zpracovat plán kácení dřevin. Kácení musí být provedeno v nejmenší možné míře, kterou vyžadují stavební úpravy. Vegetace, kterou není nezbytně nutné odstranit, zůstane zachována, a to včetně mrtvého dřeva. 3. V rámci přípravy záměru zpracovat plán výsadeb. K výsadbám budou použity výhradně původní dřeviny typické pro danou lokalitu. Výsadba bude naplánována mozaikovitě, přičemž značná část (alespoň jedna třetina) plochy bude ponechána bez výsadeb přirozenému vývoji. 4. Po dohodě s příslušnými orgány odpadového hospodářství stanovit způsob nakládání s nadbytečnou odtěženou zeminou (příp. sedimentem) a místo jejího konečného uložení. Strana 79 z 127

80 Opatření pro období realizace záměru 5. Před zahájením prací provede odborně způsobilá osoba průzkum zaměřený na potenciální výskyt kriticky ohrožené mihule potoční (Lampetra planeri) v dotčených úsecích toku. 6. Těsně před zahájením stavebních prací provede odborně způsobilá osoba v dotčeném území záchranný transfer vzácných a ohrožených živočichů zaměřený na raka říčního, plazy a obojživelníky, v případě prokázání výskytu mihule potoční provést také transfer larev (minohy). Nalezení jedinci raka říčního (případně larvy mihulí) budou odborně způsobilou osobou přeneseni na nejbližší vhodné nedotčené místo Libuňky směrem proti proudu. Obojživelníci a plazi budou přeneseni mimo prostor staveniště na nejbližší vhodné biotopy obdobného charakteru. 7. Plochy, které budou v rámci stavby obnaženy (břehy nového koryta), nepřevrstvovat vrstvou humusu a neosévat, nýbrž ponechat přirozené sukcesi. Obnažené minerální podloží je přirozeným domovem řady druhů rostlin a živočichů, kdežto po ohumusování a osetí vzniká poměrně uniformní a všudypřítomný biotop. 8. Plochy dočasného záboru včetně příjezdových cest bezodkladně rekultivovat či uvést do původního stavu. 9. V místech, kde to není z hydrologických důvodů nezbytně nutné, současné koryto Libuňky nezasypávat. Stará koryta, poříční tůně a deprese jsou přirozenou a nedílnou součástí nivní krajiny, a výrazně zvyšují její diversitu. 10. Při úpravách koryta toku v co nejmenší míře používat cizorodý materiál (např. lomový kámen). Takové materiály používat jen v místech, která je nezbytně nutné zpevňovat a chránit proti erozi. 11. Minimalizovat prašné znečištění v rámci stavby vhodnými organizačními opatřeními, jako je skrápění povrchů, čištění dopravních prostředků a komunikací apod. 12. Zpracovat havarijní plán pro období výstavby. Zabránit znečištění horninového prostředí a povrchových a podzemních vod zavedením vhodných ochranných a preventivních opatření. 13. Práce v korytě toku a v území s přímou návazností provádět mechanizací vybavenou odbouratelnými mazivy. 14. Pro čištění a oplachy znečištěných mechanismů a dopravních prostředků nebude používána voda přímo z vodního toku a tato voda nebude do toku volně odtékat. Místa pro čištění vozidel a mechanismů nebudou situována v bezprostřední blízkosti toku, v případě mokrého čištění bude voda recyklována a přebytek odvážen k vyčištění na vhodné místo (ČOV). 15. Zabránit znehodnocení deponované ornice, vyloučit její erozi a nadměrné zaplevelení. 16. Omezit zákal toku, práce v korytě provádět v málovodném období. 17. Minimalizovat prašné znečištění v rámci výstavby vhodnými organizačními opatřeními, jako je skrápění povrchů, čištění dopravních prostředků a komunikací apod. Strana 80 z 127

81 18. Kácení dřevin omezit na minimální nutný rozsah. Kácení provést mimo vegetační období (říjen-březen). 19. Stavební práce zahájit v období od začátku srpna do konce března. 20. Zajistit ochranu stromořadí památných stromů Alej podél silnice k lázním Sedmihorky (podél silnice III/03521) před poškozením. V blízkosti stromů neprovádět žádné stavební práce, nedeponovat zeminu apod. 21. Na průběh výstavby bude průběžně dohlížet biologický dozor. 22. Před zahájením druhé etapy prací prostřednictvím hydrobiologického monitoringu ověřit úspěšnost rekolonizace již zrevitalizovaných úseků toku (částí nového koryta) vodními organismy. Další práce budou zahájeny až po stabilizaci společenstev vodních organismů. Opatření pro období po realizaci záměru 23. Po realizaci záměru bude po dobu minimálně tří let prováděn pravidelný hydrobiologický a botanický monitoring a jeho vyhodnocování. V rámci botanického monitoringu bude sledován i růst a přežívání nově vysazených dřevin. V případě ztrát převyšujících 50 % budou provedeny vhodné dosadby. 24. Po realizaci záměru bude po dobu minimálně tří let prováděn na všech plochách trvalého a dočasného záboru pravidelný management v podobě likvidace invazních druhů rostlin. D.V Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů Oznámení záměru bylo zpracováno podle 6 zákona č. 100/2001, o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, a v rozsahu podle přílohy č. 3 tohoto zákona. V dané fázi přípravy oznamovaného záměru (zpracování studie proveditelnosti) nebylo možné přesněji specifikovat způsob nakládání s materiálem (zemina nebo sediment), který bude při realizaci navrhovaných opatření odtěžen, a nebude možné jej zpětně použít v rámci dokončovacích prací. Konkrétní způsob nakládání s odtěženými materiály a místo jejich konečného uložení budou stanoveny v dalších fázích přípravy záměru. Žádné další nedostatky ve znalostech nebo neurčitosti, které by znemožňovaly jednoznačnou formulaci závěrů, se v průběhu zpracování oznámení nevyskytly. Strana 81 z 127

82 E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU (pokud byly předloženy) Záměr je předkládán v jediné variantě územního i technického řešení. F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE Použité podklady a zdroje Podklady o záměru Studie proveditelnosti revitalizačních opatření a zprůchodnění migračních překážek na vodních tocích, které jsou uvedeny v programu opatření Plánu oblasti povodí Horního a středního Labe a v programu opatření Plánu oblasti povodí Ohře a Dolního Labe týkající se uceleného úseku vlastního toku Dolního Labe, IV.etapa návrh technického řešení a projednání, Libuňka, Turnov, revitalizace - ID 2-1, Drobné úpravy toku, ř. km 0,0-1,0 (LA110057), C. Souhrnná technická zpráva, Pöyry Environment a.s., listopad Studie proveditelnosti revitalizačních opatření a zprůchodnění migračních překážek na vodních tocích, které jsou uvedeny v programu opatření Plánu oblasti povodí Horního a středního Labe a v programu opatření Plánu oblasti povodí Ohře a Dolního Labe týkající se uceleného úseku vlastního toku Dolního Labe, IV.etapa návrh technického řešení a projednání, Libuňka, Turnov, revitalizace - ID 2-2, Obnovení původního meandru, ř.km 2,2-2,4 (LA110057), C. Souhrnná technická zpráva, Pöyry Environment a.s., listopad Studie proveditelnosti revitalizačních opatření a zprůchodnění migračních překážek na vodních tocích, které jsou uvedeny v programu opatření Plánu oblasti povodí Horního a středního Labe a v programu opatření Plánu oblasti povodí Ohře a Dolního Labe týkající se uceleného úseku vlastního toku Dolního Labe, IV.etapa návrh technického řešení a projednání, Libuňka, Turnov, revitalizace - ID 2-3 Revitalizace koryta v úseku ř.km 2,4-3,1 (LA110002), C. Souhrnná technická zpráva, Pöyry Environment a.s., listopad Studie proveditelnosti revitalizačních opatření a zprůchodnění migračních překážek na vodních tocích, které jsou uvedeny v programu opatření Plánu oblasti povodí Horního a středního Labe a v programu opatření Plánu oblasti povodí Ohře a Dolního Labe týkající se uceleného úseku vlastního toku Dolního Labe, IV.etapa návrh technického řešení a projednání, Libuňka, Turnov, revitalizace - ID 2-4 Revitalizace toku v úseku ř.km 3,1-4,7 (LA110002), C. Souhrnná technická zpráva, Pöyry Environment a.s., listopad Studie proveditelnosti revitalizačních opatření a zprůchodnění migračních překážek na vodních tocích, které jsou uvedeny v programu opatření Plánu oblasti povodí Horního a středního Labe a Strana 82 z 127

83 v programu opatření Plánu oblasti povodí Ohře a Dolního Labe týkající se uceleného úseku vlastního toku Dolního Labe, IV.etapa návrh technického řešení a projednání, Libuňka, Turnov, revitalizace - ID 2-5 Revitalizace toku v úseku ř.km 4,8-6,5 (LA110002), C. Souhrnná technická zpráva, Pöyry Environment a.s., listopad Studie proveditelnosti revitalizačních opatření a zprůchodnění migračních překážek na vodních tocích, které jsou uvedeny v programu opatření Plánu oblasti povodí Horního a středního Labe a v programu opatření Plánu oblasti povodí Ohře a Dolního Labe týkající se uceleného úseku vlastního toku Dolního Labe, IV.etapa návrh technického řešení a projednání, Libuňka, Turnov, revitalizace - ID 2-6 Revitalizace toku v úseku ř.km 6,5-8,2 (LA110002), C. Souhrnná technická zpráva, Pöyry Environment a.s., listopad Informace o území Územní plány dotčených obcí a měst Internetové stránky dotčených obcí a měst, Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Českého hydrometeorologického ústavu, České geologické služby, Povodí Labe s.p., Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G. Masaryka, v.v.i., České informační agentury životního prostředí Biologické průzkumy Studie proveditelnosti revitalizačních opatření a zprůchodnění migračních překážek na vodních tocích, které jsou uvedeny v programu opatření Plánu oblasti povodí Horního a středního Labe a v programu opatření Plánu oblasti povodí Ohře a Dolního Labe týkající se uceleného úseku vlastního toku Dolního Labe, etapa I biologický průzkum a projednání s orgány ochrany přírody, Libuňka, Turnov, revitalizace - ID 2-1, Drobné úpravy toku, ř. km 0,0-1,0, WELL Consulting s.r.o., září Studie proveditelnosti revitalizačních opatření a zprůchodnění migračních překážek na vodních tocích, které jsou uvedeny v programu opatření Plánu oblasti povodí Horního a středního Labe a v programu opatření Plánu oblasti povodí Ohře a Dolního Labe týkající se uceleného úseku vlastního toku Dolního Labe, etapa I biologický průzkum a projednání s orgány ochrany přírody, Libuňka, Turnov, revitalizace - ID 2-2, Obnovení původního meandru, ř.km 2,2-2,4, WELL Consulting s.r.o., září Studie proveditelnosti revitalizačních opatření a zprůchodnění migračních překážek na vodních tocích, které jsou uvedeny v programu opatření Plánu oblasti povodí Horního a středního Labe a v programu opatření Plánu oblasti povodí Ohře a Dolního Labe týkající se uceleného úseku vlastního toku Dolního Labe, etapa I biologický průzkum a projednání s orgány ochrany přírody, Strana 83 z 127

84 Libuňka, Turnov, revitalizace - ID 2-3 Revitalizace koryta v úseku ř.km 2,4-3,1, WELL Consulting s.r.o., září Studie proveditelnosti revitalizačních opatření a zprůchodnění migračních překážek na vodních tocích, které jsou uvedeny v programu opatření Plánu oblasti povodí Horního a středního Labe a v programu opatření Plánu oblasti povodí Ohře a Dolního Labe týkající se uceleného úseku vlastního toku Dolního Labe, etapa I biologický průzkum a projednání s orgány ochrany přírody, Libuňka, Turnov, revitalizace - ID 2-4 Revitalizace toku v úseku ř.km 3,1-4,7, WELL Consulting s.r.o., září Studie proveditelnosti revitalizačních opatření a zprůchodnění migračních překážek na vodních tocích, které jsou uvedeny v programu opatření Plánu oblasti povodí Horního a středního Labe a v programu opatření Plánu oblasti povodí Ohře a Dolního Labe týkající se uceleného úseku vlastního toku Dolního Labe, etapa I biologický průzkum a projednání s orgány ochrany přírody, Libuňka, Turnov, revitalizace - ID 2-5 Revitalizace toku v úseku ř.km 4,8-6,5, WELL Consulting s.r.o., září Studie proveditelnosti revitalizačních opatření a zprůchodnění migračních překážek na vodních tocích, které jsou uvedeny v programu opatření Plánu oblasti povodí Horního a středního Labe a v programu opatření Plánu oblasti povodí Ohře a Dolního Labe týkající se uceleného úseku vlastního toku Dolního Labe, etapa I biologický průzkum a projednání s orgány ochrany přírody, Libuňka, Turnov, revitalizace - ID 2-6 Revitalizace toku v úseku ř.km 6,5-8,2, WELL Consulting s.r.o., září Literatura CULEK, M. Biogeografické členění České republiky. I. díl. Praha, Enigma, EKOTOXA. Aktualizace programu ke zlepšení kvality ovzduší v roce Královehradecký kraj. Verze FARKAČ, J. Červený seznam ohrožených druhů ČR. Bezobratlí. AOPK, Praha, GRULICH, V. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Preslia PLESNÍK, J. Červený seznam ohrožených druhů ČR. Obratlovci. Příroda 22, Praha QUITT, E. Klimatické oblasti Československa. Studia geographica 16. ČSAV, Brno Strana 84 z 127

85 G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU Oznámení záměru LIBUŇKA, TURNOV - revitalizace vodního toku je předkládáno ve smyslu 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění a je zpracováno podle přílohy 3 tohoto zákona. Oznamovatelem (investorem) záměru je Povodí Labe, státní podnik, zpracovatelem oznámení je společnost WELL Consulting, s.r.o. Stručné informace o záměru Záměr má charakter revitalizace vodního toku Libuňka a jeho cílem je zvýšení ekologické hodnoty toku a jeho nivy. Navrhovaná opatření jsou uvedena v platném Plánu oblasti povodí Horního a středního Labe v listech opatření ID LA a LA Záměr je rozdělen na šest dílčích záměrů (opatření), která jsou označena jako ID 2-1 ID 2-6. Opatření jsou navržena v úseku Libuňky od ústí do Jizery (ř. km 0,00) po obec Ktová (ř. km 11,06). Dílčí záměr ID 2-1 (ř. km 0,0-1,0) má charakter lokálního rozšíření koryta toku úpravou pravé břehové linie, v dílčím záměru ID 2-2 (ř. km 2,2-2,4) je navrženo obnovení původního meandru Libuňky, dílčí záměry ID 2-3 (ř. km 2,4-3,1), ID 2-4 (ř. km 3,1-4,7) a ID 2-5 (ř. km 4,8 6,5) mají charakter vytvoření přírodě blízkého koryta v rámci nového přibližně 50 m širokého nivního pásu a konečně dílčí záměr ID 2-6 (ř. km 6,5-11,06) zahrnuje jednak rovněž vytvoření přírodě blízkého koryta v úseku ř. km 6,5-8,2 a jednak zprůchodnění kaskády migračně neprostupných stupňů v ř. km 10,6 a rozdělovacího objektu v ř. km 11,06. V rámci jednotlivých dílčích záměrů jsou navrhovány také vegetační úpravy v podobě kácení a probírek nevhodné stávající vegetace a nových výsadeb. Stručný popis dotčeného území Zájmové území se nachází v Libereckém kraji, v katastrálních územích Turnov, Mašov u Turnova, Karlovice, Hrubá Skála, Hnanice pod Troskami a Ktová. Je z velké části umístěno mimo intravilán měst a obcí a není významně zatíženo antropogenními vlivy. Z přírodovědného hlediska ho lze označit jako hodnotné, čemuž odpovídá i stupeň jeho ochrany. Záměr se z větší části se nachází na území CHKO Český ráj a okrajově zasahuje také do přírodní památky Libuňka. V rámci zájmového území se nachází několik prvků územního systému ekologické stability regionální i nadregionální úrovně, a prakticky celé toto území patří také mezi významné krajinné prvky, kterými jsou vodní toky a jejich nivy. Zájmové území se nachází v chráněné oblasti přirozené akumulace vod Severočeská křída, z části zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje II. stupně Turnov-Nudvojovice část 2. Záměr představuje revitalizaci toku Libuňka, který je levostranným přítokem řeky Jizery. V současné době je koryto Libuňky v řešeném úseku (ř. km 0,00 11,06) antropogenně ovlivněné, narušena je zejména jeho hydromorfologie. Koryto je částečně opevněné, napřímené, kapacitní a Strana 85 z 127

86 zahloubené, podélná kontinuita toku je narušena několika příčnými překážkami. Nivní vegetace je omezena na pás méně hodnotných dřevin na březích upraveného toku. Ačkoli na mnoha místech došlo již k nastartování procesů přirozené renaturace, stávající ekologická hodnota toku a jeho nivy je nízká. Dle platného Plánu oblasti povodí Horního a středního Labe celé zájmové území spadá do vodního útvaru Libuňka po ústí do toku Jizera (ID ), jehož stav byl vyhodnocen jako nevyhovující vzhledem k nevyhovujícímu ekologickému stavu. Flóra v přímé návaznosti na tok Libuňky je v celém dotčeném úseku druhově poměrně chudá bez většího výskytu významných druhů. Zvláště chráněné druhy rostlin nebyly v dotčeném území zaznamenány. Některé úseky toku jsou sice zbavené širšího pásu břehové vegetace s vyvinutými dřevinami, převažují však úseky, na nichž se kolem toku vyvíjí oboustranný lem lužních dřevin, většinou již dospělého stáří. Přesto jsou tyto břehové porosty značně uniformní jednak druhovým složením a porostní strukturou dřevin, zejména však homogenitou a druhovou chudostí bylinného podrostu. Až na výjimečné a lokální případy se v toku nevyvíjí vegetace vodních makrofyt stejně jako vegetace litorálních druhů či obnažených náplavových ploch. Fauna dotčeného území je naproti tomu relativně bohatá, zejména fauna vodních bezobratlých Libuňky je velice zachovalá s řadou vzácných a indikačních druhů. Suchozemská prostředí jsou spíše jednotvárná a obývaná téměř výhradně běžnými druhy živočichů. Většího významu pak mají staré stromy v linii podél Libuňky, kde nalezneme některé druhy saproxylofágních druhů hmyzu nebo mnoho druhů ptáků. V území byl zaznamenán výskyt celé řady živočichů, kteří jsou zákonem chráněni. Stručný popis vlivů záměru Obecně lze konstatovat, že v období realizace záměru dojde k negativnímu ovlivnění některých složek životního prostředí. Důsledkem provozu stavebních mechanismů a dopravních prostředků budou emise hluku, znečišťujících látek a zvýšená prašnost. Nelze rovněž zcela vyloučit riziko havarijního znečištění horninového prostředí a povrchové a podzemní vody. Vlivy budou s ohledem na rozsah stavby lokální a budou působit pouze dočasně, po dobu výstavby záměru. Stavba záměru si vyžádá trvalé a dočasné zábory pozemků zemědělského půdního fondu (ZPF). Dočasný zábor pozemků ZPF je předpokládán po dobu výstavby v rámci přístupových manipulačních pruhů, a to v celkové výši cca 0,5 ha. Trvale budou dotčeny pozemky ZPF o celkové rozloze cca 19,2 ha. Dojde i k záboru pozemků určených k plnění funkce lesa, který však bude minimální (trvalý zábor bude činit 75 m 2, dočasný 55 m 2 ). V období výstavby lze také očekávat dočasně působící negativní vlivy na vodní tok Libuňky. V úsecích dílčích záměrů ID a části ID 2-6 dojde k částečné likvidaci stávajícího koryta toku a vytvořeno bude koryto nové, které bude bezprostředně po výstavbě prakticky bez oživení. Tento stav bude krátkodobý, protože přirozené procesy sukcese a rekolonizace budou nastartovány prakticky okamžitě po provedení prací a postupně převáží pozitivní důsledky provedených úprav. Zlepšením morfologických parametrů toku dojde ke zlepšení jeho dalších vlastností. Lze očekávat, že změny se pozitivním způsobem projeví na oživení toku a dojde také Strana 86 z 127

87 k určitému zlepšení samočisticí schopnosti toku a následně i zlepšení kvality vody. Realizace záměru bude mít také pozitivní vliv na průtokové poměry v lokalitě a průchod povodní. Dojde ke zvýšení retence krajiny a zpomalení průchodu povodňové vlny. Při provádění stavebních prací dojde také k negativnímu ovlivnění flory dotčeného území, a to přímou destrukcí vegetace. S časovým odstupem od realizace lze však očekávat vlivy pozitivní. Pozitivním vlivem bude zejména diverzifikace morfologie koryta toku a vytvoření tak nového spektra biotopů, které následně může rekolonizovat širší druhové spektrum rostlin. Podobně pozitivní efekt bude mít ponechání strženého drnu v rámci nového koryta samovolné sukcesi a tím následně umožnění rekolonizace plochy mimo jiné méně konkurenčně silnými druhy s ne toliko zásadní vazbou na vysokou zásobu živin v půdě. Vysoká eutrofizace je totiž v současnosti významným důvodem ochuzení břehové flóry Libuňky. Rovněž fauna bude při provádění stavebních prací negativně ovlivněna. Vzhledem k poměrně nízké mobilitě vodních bezobratlých dojde při likvidaci částí stávajícího koryta Libuňky k usmrcení většiny jedinců, kteří se budou nacházet přímo v místě provádění těchto prací. Po realizaci dojde k rychlé kolonizaci nově vytvořených úseků toku. Z dlouhodobého pohledu lze vlivy záměru na vodní bezobratlé živočich hodnotit jako pozitivní. Po rekolonizaci bude fauna vodních bezobratlých stejná, jako je nyní, v některých úsecích, které jsou v současnosti silněji morfologicky degradované (zejména část úseků, kde jsou plánována opatření ID 2-3 a 2-4) dojde v konečném důsledku ke zlepšení podmínek. Nově vzniklé tůně a úseky stojaté vody ve starém korytě Libuňky budou představovat zajímavý biotop pro řadu vodních bezobratlých vázaných na tento typ vod. Z hlediska těchto živočichů se jedná o pozitivní vliv navrhovaných úprav. Z dlouhodobého pohledu lze revitalizační zásahy hodnotit pozitivně i z hlediska rybích populací, členitější koryto nabídne rybám lepší podmínky, podpořeno bude zejména odrůstání plůdku. Plánované zprůchodnění migračních překážek na toku Libuňky (součást dílčího záměru ID2-6) bude z hlediska populací ryb mírným přínosem. Větší přínos se neočekává spíše z důvodu nízké druhové bohatosti rybího společenstva Libuňky, kdy nelze očekávat, že by se zprostupnění toku zásadně projevilo na druhové pestrosti případně početnosti ryb. Výše popsané negativní vlivy realizace záměru budou působit i na zvláště chráněné druhy živočichů. V případě některých druhů (např. rak říční, obojživelníci a plazi) bude nutné před realizací stavebních úprav provést záchranný transfer. Z dlouhodobého hlediska převáží pozitivní vlivy záměru a dojde k posílení populací zvláště chráněných druhů. Obdobným způsobem lze popsat i vlivy záměru na instituty ochrany v zájmovém území, kdy v období realizace záměru dojde k dočasnému negativnímu ovlivnění funkčnosti či stavu chráněných území, ale z dlouhodobého hlediska lze záměr považovat z pohledu jejich ochrany za přínosný. Celkově lze konstatovat, že dočasně působící negativní vlivy výstavby záměru budou převáženy následnými pozitivními vlivy provedené revitalizace. Realizací oznamovaného záměru dojde k obnovení vodohospodářských, krajinotvorných a biologických funkcí toku Libuňky a celkovému zlepšení stavu daného území. Strana 87 z 127

88 H. PŘÍLOHY H.I Vyjádření Ministerstva životního prostředí podle 23 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění Strana 88 z 127

89 Strana 89 z 127

90 Strana 90 z 127

91 Strana 91 z 127

92 Strana 92 z 127

93 H.II Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace Strana 93 z 127

94 Strana 94 z 127

95 H.III Stanovisko orgánu ochrany přírody podle 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění Strana 95 z 127

96 Strana 96 z 127

97 Strana 97 z 127

98 Strana 98 z 127

99 Strana 99 z 127

100 Strana 100 z 127

101 Strana 101 z 127

102 H.IV Listy hodnocení dotčených vodních útvarů (POP Horního a středního Labe) Strana 102 z 127

103 Strana 103 z 127

104 Strana 104 z 127

105 H.V Listy opatření, které jsou podkladem pro návrh záměru (POP Horního a středního Labe) Strana 105 z 127

106 Strana 106 z 127

107 Strana 107 z 127

108 Strana 108 z 127

109 H.VI Situace jednotlivých dílčích záměrů a vzorové příčné řezy SITUACE Dílčí záměr ID 2-1 Drobné úpravy toku, ř. km 0,0-1,0 Dílčí záměr ID 2-2 Obnovení původního meandru, ř. km 2,2-2,4 Dílčí záměr ID 2-3 Revitalizace koryta v úseku ř. km 2,4-3,1 Dílčí záměr ID 2-4 Revitalizace toku v úseku ř. km 3,1-4,7 1. část 2. část Dílčí záměr ID 2-5 Revitalizace toku v úseku ř. km 4,8 6,5 1. část 2. část 3. část Dílčí záměr ID 2-6 Revitalizace toku v úseku ř. km 6,5-8,2 (11,06) 1. část 2. část 3. část VZOROVÉ PŘÍČNÉ ŘEZY vzorový příčný profil dílčí záměr ID 2-2 až ID 2-6 koryto přímé vzorový příčný profil dílčí záměr ID 2-2 až ID 2-6 oblouk vzorový příčný profil balvanitý skluz Strana 109 z 127

110 Dílčí záměr ID 2-1 Drobné úpravy toku, ř. km 0,0-1,0 zdroj: Pöyry Environment, a.s. Strana 110 z 127

111 Dílčí záměr ID 2-2 Obnovení původního meandru, ř. km 2,2-2,4 zdroj: Pöyry Environment, a.s. Strana 111 z 127

Šířka ve dně. Navazující na přilehlé koryto Sklon svahů MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM

Šířka ve dně. Navazující na přilehlé koryto Sklon svahů MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM Úsek 02 (staničení 459-732 m) V současnosti je koryto zahloubené, napřímené, opevněné ve dně a březích kamennou dlažbou / rovnaninou. Břehy jsou pokryty travním porostem, v horní části úseku se nacházejí

Více

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM Úsek 06 (staničení 2134-2318 m) V současnosti je koryto zahloubené, napřímené, opevněné ve dně a březích betonovými panely. Ve svahu levého břehu vede velké množství inženýrských sítí. Pravý břeh je součástí

Více

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM Úsek 08 (staničení 2706-2847 m) Stávající úsek, opevněný betonovými panely, je částečně ve vzdutí dvou stupňů ve dně. Horní stupeň slouží k odběru vody do cukrovarského rybníka. Dolní stupeň, viz foto,

Více

Výstavba vodní nádrže a revitalizace toku - u obce Věžnička

Výstavba vodní nádrže a revitalizace toku - u obce Věžnička Výstavba vodní nádrže a revitalizace toku - u obce Věžnička Oznámení podle přílohy č. 3 k zák. č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI 1. Obchodní firma (jméno

Více

Krajský úřad Moravskoslezského kraje odbor životního prostředí a zemědělství 28.října 2771/117 702 18 Ostrava Moravská Ostrava

Krajský úřad Moravskoslezského kraje odbor životního prostředí a zemědělství 28.října 2771/117 702 18 Ostrava Moravská Ostrava Krajský úřad Moravskoslezského kraje odbor životního prostředí a zemědělství 28.října 2771/117 702 18 Ostrava Moravská Ostrava Oznámení záměru dle přílohy č. 3, zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších

Více

OZNÁMENÍ. Údaje o oznamovateli

OZNÁMENÍ. Údaje o oznamovateli OZNÁMENÍ A. Údaje o oznamovateli ---------------------------- Obchodní firma: Westernové městečko Boskovice s.r.o.. IČO: 255 91 894 Sídlo: Komenského 50, 680 01 Boskovice Jméno, příjmení, bydliště a telefon

Více

Povodí Moravy, s.p., Brno, Dřevařská 11, BRNO INVESTIČNÍ ZÁMĚR. Jihlava, km 0,800-3,150 - oprava koryta

Povodí Moravy, s.p., Brno, Dřevařská 11, BRNO INVESTIČNÍ ZÁMĚR. Jihlava, km 0,800-3,150 - oprava koryta Povodí Moravy, s.p., Brno, Dřevařská 11, BRNO INVESTIČNÍ ZÁMĚR Jihlava, km 0,800-3,150 - oprava koryta Kraj : Jihomoravský Číslo akce: Zpracoval: Zdeněk Vajbar, úsekový technik provozu D. Věstonice Datum

Více

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM Úsek 13 (staničení 4257-4408 m) Úsek je postižen nedostatkem proudící vody, stejně jako úsek č. 13. Důvodem je špatný stav rozdělovacího objektu a odtékání běžných průtoků odlehčovacím bypassem. Koryto

Více

a) Popis inženýrského objektu, jeho funkčního a technického řešení

a) Popis inženýrského objektu, jeho funkčního a technického řešení Obsah a) Popis inženýrského objektu, jeho funkčního a technického řešení... 2 b) Požadavky na vybavení... 3 c) Napojení na stávající technickou infrastrukturu... 4 d) Vliv na povrchové a podzemní vody

Více

Společný metodický pokyn. Ministerstva životního prostředí (dále jen MŽP ) a Ministerstva zemědělství (dále jen MZe )

Společný metodický pokyn. Ministerstva životního prostředí (dále jen MŽP ) a Ministerstva zemědělství (dále jen MZe ) Ministerstvo zemědělství č.j.: 8662/06-16000 Společný metodický pokyn Ministerstva životního prostředí (dále jen MŽP ) a Ministerstva zemědělství (dále jen MZe ) ke společnému postupu orgánů ochrany přírody

Více

A Průvodní zpráva. 1. Identifikační údaje. Název stavby: Místo stavby: Katastrální území: Stupeň PD:

A Průvodní zpráva. 1. Identifikační údaje. Název stavby: Místo stavby: Katastrální území: Stupeň PD: A Průvodní zpráva 1. Identifikační údaje Název stavby: Místo stavby: Katastrální území: Stupeň PD: Město Modřice ulice Chrlická Účelová komunikace podél Mlýnského náhonu, lávka a chodník pro pěší ulice

Více

Analýza potřeb revitalizačních opatření na vodních tocích včetně jejich niv ve smyslu 47 odst. 2 písm. f) zákona č. 254/2001 sb. a 8 a 9 vyhlášky č.

Analýza potřeb revitalizačních opatření na vodních tocích včetně jejich niv ve smyslu 47 odst. 2 písm. f) zákona č. 254/2001 sb. a 8 a 9 vyhlášky č. Analýza potřeb revitalizačních opatření na vodních tocích včetně jejich niv ve smyslu 47 odst. 2 písm. f) zákona č. 254/2001 sb. a 8 a 9 vyhlášky č. 470/2001 Sb. a dokumentace Programu revitalizace říčních

Více

Investor: Povodí Vltavy, státní podnik, Holečkova 8, Praha 5 Datum: 03/2014

Investor: Povodí Vltavy, státní podnik, Holečkova 8, Praha 5 Datum: 03/2014 Investor: Povodí Vltavy, státní podnik, Holečkova 8, 150 24 Praha 5 Odpovědný projektant: Ing. Jaroslav Vrzák Datum: 03/2014 Vypracoval: Ing. Miroslav Staněk Změna: 1 Akce: Název části: Část: HG partner

Více

Mírovka - optimalizace koryta Investiční záměr k.ú. Mohelnice, okres Šumperk Číslo akce: PDC

Mírovka - optimalizace koryta Investiční záměr k.ú. Mohelnice, okres Šumperk Číslo akce: PDC Mírovka - optimalizace koryta Investiční záměr k.ú. Mohelnice, okres Šumperk Číslo akce: PDC Vypracoval: Burdová Věra Datum: 24. 2. 2016 Základní údaje: TECHNICKÁ ZPRÁVA Název akce: Mírovka optimalizace

Více

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 499/2006 Sb.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 499/2006 Sb. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 499/2006 Sb. Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby Dokumentace obsahuje části: A Průvodní zpráva B Souhrnná technická zpráva C Situační výkresy D

Více

B. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA

B. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA B. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA Seznam příloh B. Souhrnné technické zprávy: B.1 POPIS ÚZEMÍ STAVBY B.2 CELKOVÝ POPIS STAVBY B.3 PŘIPOJENÍ NA TECHNICKOU INFRASTRUKTURU B.4. DOPRAVNÍ ŘEŠENÍ B.5 ŘEŠENÍ VEGETACE

Více

Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení. Dokumentace obsahuje části:

Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení. Dokumentace obsahuje části: Příloha č. 1 k vyhlášce č. 499/2006 Sb. Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení Dokumentace obsahuje části: A B C D E Průvodní zpráva Souhrnná technická zpráva

Více

Revitalizace povodí. Petr Koudelka. B607, KH: St 11:30 14:00 koudelka@fsv.cvut.cz

Revitalizace povodí. Petr Koudelka. B607, KH: St 11:30 14:00 koudelka@fsv.cvut.cz Revitalizace povodí Petr Koudelka B607, KH: St 11:30 14:00 koudelka@fsv.cvut.cz Náplň přednášek - Úpravy toků - Revitalizace toků (co, kde, jak, kdy, historie, morfologie koryt, objekty, vegetace) - Revitalizace

Více

B. Souhrnná technická zpráva

B. Souhrnná technická zpráva PROJEKTOVÝ ATELIÉR, KOPÍROVACÍ SLUŽBY HAVLÍČKŮV BROD TEL. 569 430 547 FAX 569 430 547 B. Souhrnná technická zpráva Zakázka č. : 13 028 Název akce : Oplocení u školy Wolkerova, Havlíčkův Brod Místo akce

Více

TOVÉŘ ZA HUMNY DEŠŤOVÁ KANALIZACE

TOVÉŘ ZA HUMNY DEŠŤOVÁ KANALIZACE TOVÉŘ ZA HUMNY DEŠŤOVÁ KANALIZACE B. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA Obsah: 1. Popis území stavby... 2 1.1 Charakteristika místa stavby... 2 1.2 Provedené průzkumy... 2 1.3 Stávající ochranná a bezpečnostní

Více

VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY ZÁSADY REVITALIZACÍ DROBNÝCH VODNÍCH TOKŮ

VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY ZÁSADY REVITALIZACÍ DROBNÝCH VODNÍCH TOKŮ VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY ZÁSADY REVITALIZACÍ DROBNÝCH VODNÍCH TOKŮ ZÁSADY REVITALIZACÍ DROBNÝCH VODNÍCH TOKŮ LITERATURA Králová, H.: Řeky pro život: Revitalizace řek a péče o nivní biotopy. Veronica,

Více

Aktuální stav procesu EIA

Aktuální stav procesu EIA Aktuální stav procesu EIA 2005 Předloženo Oznámení EIA záměru 2005-2010 průzkumy území a prověřování variant; předložení Dokumentace EIA 05/2011 Dokumentace EIA vrácena ze strany MŽP k doplnění 05/2012

Více

Název záměru: Vybudování Centra pro nakládání s ostatními odpady SOMA Markvartovice

Název záměru: Vybudování Centra pro nakládání s ostatními odpady SOMA Markvartovice Ostrava dne 24. října 2018 Č. j.: MZP/2018/580/1493 Sp. zn.: ZN/MZP/2018/580/284 Vyřizuje: Ing. Renata Krausová Tel.: 267 123 911 E-mail: Renata.Krausova@mzp.cz SOMA Markvartovice a.s. Ing. Tomáš Barč

Více

PÉČE O VODU V KRAJINĚ tůně, mokřady, malé vodní nádrže, vodní toky, eroze

PÉČE O VODU V KRAJINĚ tůně, mokřady, malé vodní nádrže, vodní toky, eroze PÉČE O VODU V KRAJINĚ tůně, mokřady, malé vodní nádrže, vodní toky, eroze Václav Šrédl Agentura ochrany přírody a krajinyčr www.opzp.cz zelená linka: 800 260 500 dotazy@sfzp.cz krajina bez vody likvidace

Více

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE AKCE...

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE AKCE... Obsah 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE AKCE... 2 2. ÚVOD... 2 3. POUŽITÉ PODKLADY... 2 3.1 Geodetické podklady... 2 3.2 Hydrologické podklady... 2 3.2.1 Odhad drsnosti... 3 3.3 Popis lokality... 3 3.4 Popis stavebních

Více

Nástroje krajinného plánování ZÁSADY REVITALIZACE KRAJINY

Nástroje krajinného plánování ZÁSADY REVITALIZACE KRAJINY Nástroje krajinného plánování ZÁSADY REVITALIZACE KRAJINY Revitalizace (toku x krajiny) Zásahy do toku hrazení bystřin protipovodňové úpravy (zásady návrhu) Revitalizace co je důsledkem? Katedra hydromeliorací

Více

Příloha č. 1 vyhlášky č. 499/2006,. o dokumentaci staveb ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb.

Příloha č. 1 vyhlášky č. 499/2006,. o dokumentaci staveb ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb. Příloha č. 1 vyhlášky č. 499/2006., o dokumentaci staveb ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb. Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení Dokumentace obsahuje části: A

Více

Oznámení dle přílohy č.3 k zákonu č.100/2001 Sb. ke zjišťovacímu řízení

Oznámení dle přílohy č.3 k zákonu č.100/2001 Sb. ke zjišťovacímu řízení Projektování vodohospodářských staveb s.r.o. Solní 1814, 393 01 Pelhřimov Oznámení dle přílohy č.3 k zákonu č.100/2001 Sb. ke zjišťovacímu řízení Obsah A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI...2 1. OBCHODNÍ FIRMA (JMÉNO,

Více

DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY

DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY HOŘOVICE REVITALIZACE ČÁSTI RYBNÍKA DRAŽOVSKÁ VELKÁ ETAPA 2 DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA A.1. Identifikační údaje A.1.1. Údaje o stavbě A.1.1.a Název stavby A.1.1.b Místo stavby

Více

HYDROBIOLOGIE PROGRAM PRAKTICKÁ CVIČENÍ. vzdouvací objekty, splavnost. vodních toků. stanovišť. 1. Úvod 2. Ukázky ovlivnění vodních toků

HYDROBIOLOGIE PROGRAM PRAKTICKÁ CVIČENÍ. vzdouvací objekty, splavnost. vodních toků. stanovišť. 1. Úvod 2. Ukázky ovlivnění vodních toků HYDROBIOLOGIE PRAKTICKÁ CVIČENÍ PROGRAM 1. Úvod 2. Ukázky ovlivnění vodních toků o přímé: ochrana před povodněmi, stabilizace koryta, vzdouvací objekty, splavnost o nepřímé: odvodnění zastavěného území

Více

ÚPRAVA A ZPEVNĚNÍ KORUNY PB HRÁZE MORAVY V LINII CYKLOTRASY Ř.KM 79,500 87,000 (LANŽHOT TVRDONICE) Investiční záměr

ÚPRAVA A ZPEVNĚNÍ KORUNY PB HRÁZE MORAVY V LINII CYKLOTRASY Ř.KM 79,500 87,000 (LANŽHOT TVRDONICE) Investiční záměr ÚPRAVA A ZPEVNĚNÍ KORUNY PB HRÁZE MORAVY V LINII CYKLOTRASY Ř.KM 79,500 87,000 (LANŽHOT TVRDONICE) Investiční záměr Zpracoval: Mgr. Ing. Pavel Tollner Brno, prosinec 2016 Investiční záměr Akce: Investor:

Více

ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP Hranice

ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP Hranice ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP Hranice Doplňující průzkumy a rozbory (analytická část) PŘÍLOHA VI FOTODOKUMENTACE S KOMENTÁŘEM VODNÍ TOKY A PLOCHY červen 2018 Pořizovatel: Městský úřad Hranice Pernštejnské

Více

B. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA

B. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA B. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA B.1. POPIS ÚZEMÍ STAVBY a) Charakteristika stavebního pozemku Stavba se nachází v nezastavěné části obce Kupařovice. b) Výčet a závěry provedených průzkumů a rozborů Stavba

Více

Tok ř.km záznam č. č. úseku/profilu: Dne : hod Délka úseku (m): Provedl

Tok ř.km záznam č. č. úseku/profilu: Dne : hod Délka úseku (m): Provedl POPIS ŘÍČNÍHO ÚSEKU/PŘÍČNÉHO PROFILU č. úkolu:. Tok ř.km záznam č. Místo Dne : hod Délka úseku (m): Provedl Bližší lokalizace :... číslo listu: vh mapy:...... mapy 1:... :... fotografie: 1) celkový charakter

Více

B.1.SO 15 - PBPO Mehelnického potoka v intravilánu obce Semice

B.1.SO 15 - PBPO Mehelnického potoka v intravilánu obce Semice B.1.SO 15 - PBPO Mehelnického potoka v intravilánu obce Semice B.1.1 STRUKTURA POPISU NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ Všechna navrhovaná či řešená opatření vycházejí ze zpracovaných listů terénního průzkumu, které

Více

Dotace z OPŽP na protipovodňovou ochranu, hospodaření se srážkovou vodou a zadržení vody v krajině

Dotace z OPŽP na protipovodňovou ochranu, hospodaření se srážkovou vodou a zadržení vody v krajině Dotace z OPŽP na protipovodňovou ochranu, hospodaření se srážkovou vodou a zadržení vody v krajině Jan Matějka Autoři v prezentaci použitých fotografií jsou Tomáš Just (AOPK ČR) a pracovníci SFŽP ČR, případně

Více

Rekonstrukce nádrže Slatina p.p.č. 1694/16

Rekonstrukce nádrže Slatina p.p.č. 1694/16 Rekonstrukce nádrže Slatina p.p.č. 1694/16 Investor : obec Slatina č.p. 50, 410 02 Lovosice Zpracovatel dokumentace : Ing. M. Jeřábek, Vodohospodářská kancelář INDORS Velká Dominikánská 10, Litoměřice

Více

HODNOTÍCÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

HODNOTÍCÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ HODNOTÍCÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY SPECIFICKÉHO CÍLE.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 24 22 Specifický cíl.3 Zajistit povodňovou ochranu intravilánu V rámci hodnocení jsou projektům přiřazeny body

Více

PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ VOJTOVICKÝ POTOK

PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ VOJTOVICKÝ POTOK PILOTNÍ INVESTIČNÍ ZÁMĚR PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ VOJTOVICKÝ POTOK PPO S VYUŽITÍM VAKŮ KOEXPRO Červen 2013 ZÁKLADNÍ ÚDAJE : Název akce : PPO Vojtovického potoka Vodní tok : Vojtovický potok Místo akce (katast.území)

Více

Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území

Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území Příloha č. 2 k vyhlášce č. 499/2006 Sb. Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území okumentace obsahuje části: okumentace musí vždy obsahovat části až s tím, že rozsah jednotlivých

Více

Střední škola stavebních řemesel Brno Bosonohy Pražská 38b, 642 00 Brno Bosonohy

Střední škola stavebních řemesel Brno Bosonohy Pražská 38b, 642 00 Brno Bosonohy Střední škola stavebních řemesel Brno Bosonohy Pražská 38b, 642 00 Brno Bosonohy Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT 60. B - souhrnná technická zpráva Souhrnná

Více

Představení nové metodiky Ministerstva životního prostředí pro navrhování přírodě blízkých protipovodňových opatření

Představení nové metodiky Ministerstva životního prostředí pro navrhování přírodě blízkých protipovodňových opatření Představení nové metodiky Ministerstva životního prostředí pro navrhování přírodě blízkých protipovodňových opatření aneb Revitalizace VT není vždy příroděblízká povodňová ochrana Ing. Adam Vokurka. Ph.D.

Více

Vodní hospodářství krajiny 2

Vodní hospodářství krajiny 2 Václav David K143 e-mail: vaclav.david@fsv.cvut.cz Konzultační hodiny: dle dohody Vodní hospodářství krajiny 2 Obsah Úprava rybniční stoky Úprava prostoru zátopy Úprava prostoru kolem nádrže Obsah cvičení

Více

B SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA

B SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA PD Protierozní mez Kuřimany B SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA D o k u m e n t a c e p r o o h l á š e n í s t a v b y D o k u m e n t a c e p r o p r o v e d e n í s t a v b y S O 1 0 1 P R O T I E R O Z N Í

Více

OPRAVA A ODBAHNĚNÍ RYBNÍKA ŠEJBA

OPRAVA A ODBAHNĚNÍ RYBNÍKA ŠEJBA OPRAVA A ODBAHNĚNÍ RYBNÍKA ŠEJBA k.ú. Vojkovice u Židlochovic Dokumentace pro stavební povolení A. Průvodní zpráva B. Souhrnná technická zpráva Datum: 04/2011 Vypracoval: Bc. Dagmar Kabelová zakázky: 97/09

Více

SEZNAM PŘÍLOH. A. Úvodní údaje, identifikace. B. Průvodní zpráva. C. Souhrnná technická zpráva. D. Výkresová dokumentace

SEZNAM PŘÍLOH. A. Úvodní údaje, identifikace. B. Průvodní zpráva. C. Souhrnná technická zpráva. D. Výkresová dokumentace SEZNAM PŘÍLOH A. Úvodní údaje, identifikace B. Průvodní zpráva C. Souhrnná technická zpráva D. Výkresová dokumentace D.1 Přehledná situace M 1:10 000 D.2 Katastrální situace M 1:1000 D.3 Situace stavby

Více

Revitalizace povodí. Co je revitalizace?

Revitalizace povodí. Co je revitalizace? Revitalizace povodí Co je revitalizace? Revitalizace: obnova, oživení něčeho nefunkčního popř. zchátralého; uvádění něčeho opět do takového stavu, aby to přinášelo užitek (Všeobecná encyklopedie Diderot,

Více

HODNOTÍCÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

HODNOTÍCÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ HODNOTÍCÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 214 22 Specifický cíl 1.3 Zajistit povodňovou ochranu intravilánu Aktivita 1.3.1 Zprůtočnění nebo zvýšení

Více

KRAJSKÝ ÚŘAD PLZEŇSKÉHO KRAJE

KRAJSKÝ ÚŘAD PLZEŇSKÉHO KRAJE KRAJSKÝ ÚŘAD PLZEŇSKÉHO KRAJE ODBOR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Škroupova 18, 306 13 Plzeň Naše č. j.: ŽP/8000/16 Spis. zn.: ZN/2177/ŽP/16 Počet listů: 3 Počet příloh: 2 Počet listů příloh: 3 Vyřizuje: Jiří Martínek

Více

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ Č. j.: 65947/ENV/15 V Praze dne 29. září 2015 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování

Více

SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA - B.1. HG partner s.r.o. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA Část:

SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA - B.1. HG partner s.r.o. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA Část: Investor: Povodí Labe, státní podnik, Víta Nejedlého 951, 500 03 Hradec Králové Odpovědný projektant: Ing. Jaroslav Vrzák Datum: 07/2014 Vypracoval: Ing. Kamil Borecký Změna: - Akce: Název části: Část:

Více

Vaše značka Naše č. j. Vyřizuje Rokycany 52-2/OŽP/12 Tůmová/ R o z h o d n u t í

Vaše značka Naše č. j. Vyřizuje Rokycany 52-2/OŽP/12 Tůmová/ R o z h o d n u t í MĚSTSKÝ ÚŘAD ROKYCANY odbor životního prostředí Masarykovo náměstí 1 Střed 337 01 Rokycany Vaše značka Naše č. j. Vyřizuje Rokycany 52-2/OŽP/12 Tůmová/249 15. 2. 2012 miloslava.tumova@rokycany.cz V E Ř

Více

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 214 22 Specifický cíl 1.3 Zajistit povodňovou ochranu intravilánu Aktivita 1.3.1 Zprůtočnění nebo zvýšení

Více

ROZŠÍŘENÍ ČOV + ČKV JIH LETIŠTĚ PRAHA RUZYNĚ

ROZŠÍŘENÍ ČOV + ČKV JIH LETIŠTĚ PRAHA RUZYNĚ B - SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA DOKUMENTACE SKUTEČNÉHO PROVEDENÍ STAVBY ROZŠÍŘENÍ ČOV + ČKV JIH LETIŠTĚ PRAHA RUZYNĚ OBSAH: 1. Celkový popis stavby 2. Zhodnocení stávajícího stavebně technického stavu 3.

Více

Revitalizace ve městech zkušenosti s různými druhy úprav revitalizace suchého poldru Čihadla

Revitalizace ve městech zkušenosti s různými druhy úprav revitalizace suchého poldru Čihadla Revitalizace ve městech zkušenosti s různými druhy úprav revitalizace suchého poldru Čihadla Click to edit Master subtitle style Ing. Jiří Karnecki Odbor ochrany prostředí MHMP ZÁSADY TECHNICKÉ REVITALIZACE

Více

DRUPOS HB, s.r.o. Příčná 260, Havlíčkův Brod Tel./fax.: , B. Souhrnná technická zpráva

DRUPOS HB, s.r.o. Příčná 260, Havlíčkův Brod Tel./fax.: ,   B. Souhrnná technická zpráva DRUPOS HB, s.r.o. Příčná 260, 580 01 Havlíčkův Brod Tel./fax.: 569 429 432, e-mail: drupos@iol.cz A. Průvodní zpráva B. Souhrnná technická zpráva C. Přehledná mapa E. Zásady organizace výstavby Název akce:

Více

ÚPRAVY TOKŮ V SOULADU S POŽADAVKY

ÚPRAVY TOKŮ V SOULADU S POŽADAVKY ÚPRAVY TOKŮ V SOULADU S POŽADAVKY KRAJINY ÚVOD Úpravy vodních toků v souladu s požadavky krajiny by měly být v dnešní době samozřejmostí. odborný seminář Stavby pro plnění funkcí lesa v harmonii s přírodou

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 3. 6. 2014 Č. j.: 38130/ENV/14 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

Řešení migrační prostupnosti na tocích v Povodí Labe

Řešení migrační prostupnosti na tocích v Povodí Labe Řešení migrační prostupnosti na tocích v Povodí Labe RNDr. Michal Vávra Povodí Labe, státní podnik Seminář k zprůchodnění migračních překážek ve vodních tocích 1.11.2018 Rybí přechody I. Realizované

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 3. 6. 2014 Č. j.: 38400/ENV/14 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

Oznámení. 1. Název záměru a jeho zařazení Parkoviště u školy v Kozlovicích včetně úpravy sjezdu

Oznámení. 1. Název záměru a jeho zařazení Parkoviště u školy v Kozlovicích včetně úpravy sjezdu Oznámení A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI 1. Obec Kozlovice 2. IČ 00296821 3. Kozlovice 343, 739 47 4. Oznamovatel : Arkal s.r.o., Frýdek-Místek Ing. Zdeněk LOUP V. Talicha 2266, 738 02 Frýdek-Místek tel. 558 645

Více

ZMĚNA UŽÍVÁNÍ OBJEKTU BÝVALÉHO KRAVÍNA NA SKLAD PNEUMATIK

ZMĚNA UŽÍVÁNÍ OBJEKTU BÝVALÉHO KRAVÍNA NA SKLAD PNEUMATIK 1 Předkladatel BUNT spol. s r. o. ZMĚNA UŽÍVÁNÍ OBJEKTU BÝVALÉHO KRAVÍNA NA SKLAD PNEUMATIK Oznámení záměru zpracovaného dle 6 zákona 100/2001Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí. S obsahem a rozsahem

Více

Vřesůvka, Výšovice - optimalizace toku INVESTIČNÍ ZÁMĚR k.ú. Výšovice, okres Prostějov

Vřesůvka, Výšovice - optimalizace toku INVESTIČNÍ ZÁMĚR k.ú. Výšovice, okres Prostějov Vřesůvka, Výšovice - optimalizace toku INVESTIČNÍ ZÁMĚR k.ú. Výšovice, okres Prostějov Číslo akce: PDC Vypracoval: Veronika Mazánová, DiS. Datum: 20. 10. 2017 TECHNICKÁ ZPRÁVA Základní údaje: Název akce:

Více

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE SPOLEČNÝCH ZAŘÍZENÍ KPÚ TŘEBIŠTĚ ÚČELOVÁ KOMUNIKACE PC 14

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE SPOLEČNÝCH ZAŘÍZENÍ KPÚ TŘEBIŠTĚ ÚČELOVÁ KOMUNIKACE PC 14 PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE SPOLEČNÝCH ZAŘÍZENÍ KPÚ TŘEBIŠTĚ ÚČELOVÁ KOMUNIKACE PC 14 PROJEKT STAVBY PRO STAVEBNÍ ŘÍZENÍ A PROVEDENÍ STAVBY A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA Datum: 11/2008 Vyhotovení: Vypracoval: Ing. Miloslav

Více

datum vyřizuje číslo jednací spisová značka 11. dubna 2008 Ing. Miroslava Tomalová KUZL 16930/2008 KUSP 16930/2008 ŽPZE-MT ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

datum vyřizuje číslo jednací spisová značka 11. dubna 2008 Ing. Miroslava Tomalová KUZL 16930/2008 KUSP 16930/2008 ŽPZE-MT ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení hodnocení ekologických rizik Dle rozdělovníku datum vyřizuje číslo jednací spisová značka 11. dubna 2008 Ing. Miroslava Tomalová KUZL 16930/2008 KUSP 16930/2008

Více

Návrh náhradní výsadby Investor: Obec: Stavební úřad: Povodí Odry, státní podnik Staré Město Frýdek - Místek

Návrh náhradní výsadby Investor: Obec: Stavební úřad: Povodí Odry, státní podnik Staré Město Frýdek - Místek Povodí Odry, státní podnik - oddělení projekce Varenská 49, 701 26 Ostrava 1, tel. 596 657 111 Ostravice Staré Město oprava balvanitého skluzu km 26,250 26,400 Projektant: Ing. Dalibor Rajnoch Vedoucí

Více

Adresa příslušného úřadu

Adresa příslušného úřadu Příloha č. 5 k vyhlášce č. 503/2006 Sb. Adresa příslušného úřadu Úřad:... Ulice:... PSČ, obec:... V... dne...... Věc: ŽÁDOST O VYDÁNÍ ROZHODNUTÍ O ZMĚNĚ VYUŽITÍ ÚZEMÍ podle ustanovení 86 ve spojení s 80

Více

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 Operačního programu Životní prostředí 2014 2020

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 Operačního programu Životní prostředí 2014 2020 HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY SPECIFICKÉHO CÍLE.3 Operačního programu Životní prostředí 24 22 Aktivita.3. Zprůtočnění nebo zvýšení retenčního potenciálu koryt vodních toků a přilehlých niv, zlepšení

Více

Odbor výstavby, územního plánování a životního prostřed í Náměstí 43, Kravaře

Odbor výstavby, územního plánování a životního prostřed í Náměstí 43, Kravaře Městský úřad Kravaře Odbor výstavby, územního plánování a životního prostřed í Náměstí 43, 747 21 Kravaře *MUKRX001MP4E* ŽÁDOST O VYDÁNÍ KOORDINOVANÉHO (ZÁVAZNÉHO) STANOVISKA podle ustanovení 4 odst. 7

Více

Příprava zapojení AOPK ČR do 2. období vodohospodářského plánování

Příprava zapojení AOPK ČR do 2. období vodohospodářského plánování Informace: Příprava zapojení AOPK ČR do 2. období vodohospodářského plánování duben 2012 červen 2013? Odborná skupina pro vodní ekosystémy AOPK ČR, duben 2012 1. plánovací období: plány oblastí povodí

Více

VOTÍN PZ, NOVÉ VEDENÍ

VOTÍN PZ, NOVÉ VEDENÍ P O S U D E K o vlivech záměru HNĚVOTÍN PZ, NOVÉ VEDENÍ 110 kv na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon

Více

J e v i š o v i c k á. p ř e h r a d a

J e v i š o v i c k á. p ř e h r a d a J e v i š o v i c k á p ř e h r a d a Zatopená plocha při hladině stálého nadržení (Ms) 3,00 ha Zatopená plocha při max.hl. zásobního prostoru (Mz) 8,10 ha Zatopená plocha maximální 12,6 ha Hladina zásobního

Více

PARKOVACÍ STÁNÍ PRO BUS U ZŠ V OKŘÍŠKÁCH

PARKOVACÍ STÁNÍ PRO BUS U ZŠ V OKŘÍŠKÁCH A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA PARKOVACÍ STÁNÍ PRO BUS U ZŠ V OKŘÍŠKÁCH 1 Obsah: 1 Identifikační údaje objektu... 3 1.1 Zadavatel... 3 1.2 Zhotovitel... 3 2 Základní údaje o stavbě... 3 2.1 Stručný popis návrhu stavby...

Více

Plán oblasti Horního a středního Labe hydromorfologická studie toku Metuje (ř. km 0,0 79,1)

Plán oblasti Horního a středního Labe hydromorfologická studie toku Metuje (ř. km 0,0 79,1) Plán oblasti Horního a středního Labe hydromorfologická studie toku Metuje (ř. km 0,0 79,1) ŠINDLAR s.r.o. konzultační a projekční kancelář obor vodní stavby a krajinné inženýrství V Býšti, listopad 2005

Více

OBSAH : A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA B. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA

OBSAH : A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA B. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA OBAH : A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA B. OUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA C. ITUACE C.1. Přehledná mapa 1 : 10 000 C.2. Mapa katastru nemovitosti 1 : 1 000 C.3. Podrobná situace tůň I. 1 : 200 C.4. Podrobná situace tůň II.

Více

Suchá retenční nádrž - Topolany

Suchá retenční nádrž - Topolany Suchá retenční nádrž - Topolany Údaje o společném zařízení Suchá retenční nádrž Topolany byla zbudována jižně od obce, v údolí Lukového potoka. Její hráz je umístěna napříč údolí cca 90 m pod soutokem

Více

TECHNICKÁ ZPRÁVA. Prodloužení technické infrastruktury podél silnice III/40834 Chvalovice - chodník a zpevněné plochy

TECHNICKÁ ZPRÁVA. Prodloužení technické infrastruktury podél silnice III/40834 Chvalovice - chodník a zpevněné plochy Ing. Leoš Kučeřík 671 64 BOŽICE 441 TEL. 606 225 031 TECHNICKÁ ZPRÁVA Prodloužení technické infrastruktury podél silnice III/40834 Chvalovice - chodník a zpevněné plochy PDPS,SP INVESTOR: Obec Chvalovice,

Více

ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU ZMĚNA Č.5A

ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU ZMĚNA Č.5A ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU ZMĚNA Č.5A 5.02 změna využití území z plochy dopravy a občanské vybavení na plochu pro občanské vybavení v lokalitě u nádraží 5.04 změna využití území z plochy bydlení a dopravy

Více

C1. TECHNICKÁ ZPRÁVA

C1. TECHNICKÁ ZPRÁVA C1. TECHNICKÁ ZPRÁVA PARKOVACÍ STÁNÍ PRO BUS U ZŠ V OKŘÍŠKÁCH 1 Obsah: 1 Identifikační údaje objektu... 3 1.1 Zadavatel... 3 1.2 Zhotovitel... 3 2 Stručný technický popis se zdůvodněním navrženého řešení...

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 11. 4. 2013 Č. j.: 25101/ENV/13 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

Územní studie 4 plocha Z14. Stará Lysá jih 1 TECHNICKÁ ZPRÁVA

Územní studie 4 plocha Z14. Stará Lysá jih 1 TECHNICKÁ ZPRÁVA Územní studie 4 plocha Z14 Stará Lysá jih 1 TECHNICKÁ ZPRÁVA Základní identifikační údaje: Název akce: Územní studie 4, Stará Lysá jih 1 Místo: k.ú. Stará Lysá Pozemky: 249/1, 220/7, 232, 231, 221/1, 221/2

Více

JIZERA, TURNOV SVIJANY, protipovodňová opatření a revitalizace

JIZERA, TURNOV SVIJANY, protipovodňová opatření a revitalizace Oznámení záměru podle 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění JIZERA, TURNOV SVIJANY, protipovodňová opatření a revitalizace Zpracováno podle přílohy č. 3 zákona

Více

Studie proveditelnosti k realizaci přírodě blízkých protipovodňových opatření pro ochranu města Prostějov

Studie proveditelnosti k realizaci přírodě blízkých protipovodňových opatření pro ochranu města Prostějov Studie proveditelnosti k realizaci přírodě blízkých protipovodňových opatření pro ochranu města Prostějov Ing. Daniel Brázda Ing. Jiří Švancara Lukáš Harapát Pöyry Environment a.s. Zástupci objednatele

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 26. 1. 2015 Č. j.: 5429/ENV/15 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

Krajský úřad Královéhradeckého kraje. Viz. rozdělovník

Krajský úřad Královéhradeckého kraje. Viz. rozdělovník Krajský úřad Královéhradeckého kraje Viz. rozdělovník Váš dopis ze dne Vaše značka (č. j.) Naše značka (č. j.) Hradec Králové 1009/ZP/2013-Čr 24.01.2013 Odbor oddělení Vyřizuje linka e-mail Odbor životního

Více

PRŮVODNÍ ZPRÁVA. 1. Identifikační údaje:

PRŮVODNÍ ZPRÁVA. 1. Identifikační údaje: PRŮVODNÍ ZPRÁVA 1. Identifikační údaje: a) Označení stavby Čerčany-bezbarierové chodníky podél sil.ii/109 a III/1094 b) Stavebník Obec Čerčany,Václavská 36 257 22 Čerčany, IČ 00231584 c) Projektant Ing.Pavel

Více

w w w.hgpartner.cz PŠ Vltava, ř.km 0,0-11,3 Vraňany - soutok Mělník, nánosy a oprava opevnění

w w w.hgpartner.cz PŠ Vltava, ř.km 0,0-11,3 Vraňany - soutok Mělník, nánosy a oprava opevnění Investor: Povodí Vltavy, státní podnik, Závod Dolní Vltava, Grafická 36, 150 21 Praha 5 Odpovědný projektant: Ing. František Glac Datum: 07/2014 Vypracoval: Ing. František Glac Změna: - Akce: Název části:

Více

Stavba : Protierozní vodní nádrž v obci Rybníček. Dokumentace pro provedení stavby A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA

Stavba : Protierozní vodní nádrž v obci Rybníček. Dokumentace pro provedení stavby A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA Stavba : Dokumentace pro provedení stavby A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA Obsah: strana A. 1 Identifikační údaje 2 A. 1.1 Údaje o stavbě 2 A. 1.2 Údaje o stavebníkovi 2 A. 1.3 Údaje o zpracovateli projektové dokumentace

Více

B.1.SO 20 Obnova malé vodní nádrže na Mehelnickém potoce

B.1.SO 20 Obnova malé vodní nádrže na Mehelnickém potoce B.1.SO 20 Obnova malé vodní nádrže na Mehelnickém potoce B.1.1 STRUKTURA POPISU NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ Všechna navrhovaná či řešená opatření vycházejí ze zpracovaných listů terénního průzkumu, které jsou

Více

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ V Praze dne: 25.08.2010 Číslo jednací: 112622/2010/KUSK/OŽP/ŠE Vyřizuje: Ing. Eva Švagrová ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých

Více

Voda v krajině. Péče, praktická opatření, možnosti financování

Voda v krajině. Péče, praktická opatření, možnosti financování Voda v krajině Péče, praktická opatření, možnosti financování Voda v krajině Obnova a péče o mokřadní biotopy - tůně - rybníky - podmáčené louky Revitalizace vodních toků Vytváření nových tůní vhodné místo

Více

Zadání územního plánu obce DYMOKURY

Zadání územního plánu obce DYMOKURY Zadání územního plánu obce DYMOKURY ( návrh ) Listopad 2007 1 Objednatel: Obec Dymokury (zastoupena p.jaroslavem Červinkou starostou obce ) Revoluční 97 289 01 Dymokury Pořizovatel: Městský úřad Poděbrady

Více

KPÚ Krásno polní cesta HPC 19 a lokální biokoridor LBK 2B. LBK 2B novostavba

KPÚ Krásno polní cesta HPC 19 a lokální biokoridor LBK 2B. LBK 2B novostavba A. Průvodní zpráva A.a) Identifikační údaje stavby 1.1 Základní údaje Název stavby : KPÚ Krásno polní cesta HPC 19 a lokální biokoridor LBK 2B Místo stavby: k.ú. Krásno nad Teplou. 673811 Okres: Sokolov

Více

Změna č. 1 ÚPO Mlékosrby

Změna č. 1 ÚPO Mlékosrby Změna č. 1 ÚPO Mlékosrby NÁVRH TEXTOVÁ ČÁST ZMĚNY Č. 1 ÚPO obsahuje změnu závazné části ÚPO Mlékosrby Zadavatel: Pořizovatel: Projektant: Obec Mlékosrby Městský úřad Nový Bydžov Ing. arch. Karel Novotný

Více

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ Č. j.: 55499/ENV/15 V Praze dne 18. srpna 2015 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování

Více

VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY ZÁSADY ÚPRAV DROBNÝCH VODNÍCH TOKŮ

VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY ZÁSADY ÚPRAV DROBNÝCH VODNÍCH TOKŮ VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY ZÁSADY ÚPRAV DROBNÝCH VODNÍCH TOKŮ LITERATURA MAREŠ, K.: Úpravy toků navrhování koryt, ČVUT, Praha 1997 HAVLÍK, V. MAREŠOVÁ, I.: Hydraulika příklady, ČVUT, Praha 1993 KEMEL,

Více

ŽÁDOST O VYDÁNÍ KOORDINOVANÉHO STANOVISKA NEBO KOORDINOVANÉHO ZÁVAZNÉHO STANOVISKA

ŽÁDOST O VYDÁNÍ KOORDINOVANÉHO STANOVISKA NEBO KOORDINOVANÉHO ZÁVAZNÉHO STANOVISKA MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE Odbor životního prostředí Štefánikova 1163, 742 21 Kopřivnice ŽÁDOST O VYDÁNÍ KOORDINOVANÉHO STANOVISKA NEBO KOORDINOVANÉHO ZÁVAZNÉHO STANOVISKA podle ustanovení 4 odst. 6 zákona

Více

PŘÍRODĚ BLÍZKÁ POP A REVITALIZACE ÚDOLNÍ NIVY HLAVNÍCH BRNĚNSKÝCH TOKŮ 2.část

PŘÍRODĚ BLÍZKÁ POP A REVITALIZACE ÚDOLNÍ NIVY HLAVNÍCH BRNĚNSKÝCH TOKŮ 2.část PŘÍRODĚ BLÍZKÁ POP A REVITALIZACE ÚDOLNÍ NIVY HLAVNÍCH BRNĚNSKÝCH TOKŮ 2.část JEZ CACOVICE - NÁVRH RYBÍHO PŘECHODU A VODÁCKÉ PROPUSTI SO 18.3.2 - TECHNICKÁ ZPRÁVA 1.1. NÁVRH UMÍSTĚNÍ RYBÍHO PŘECHODU...

Více

NÁVRH ZADÁNÍ. pro zpracování změny č.3 územního plánu sídelního útvaru SUDOMĚŘICE

NÁVRH ZADÁNÍ. pro zpracování změny č.3 územního plánu sídelního útvaru SUDOMĚŘICE NÁVRH ZADÁNÍ pro zpracování změny č.3 územního plánu sídelního útvaru SUDOMĚŘICE 1 VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Řešené území je vymezeno územím dílčí změny v katastrálním území obce Sudoměřice. Na základě požadavku

Více

CVIČENÍ 4: PODÉLNÝ PROFIL, NÁVRH NIVELETY, VÝPOČET PŘÍČNÉHO PROFILU.

CVIČENÍ 4: PODÉLNÝ PROFIL, NÁVRH NIVELETY, VÝPOČET PŘÍČNÉHO PROFILU. CVIČENÍ 4: PODÉLNÝ PROFIL, NÁVRH NIVELETY, VÝPOČET PŘÍČNÉHO PROFILU. Podélný profil toku vystihuje sklonové poměry toku v podélném směru. Zajímají nás především sklon hladiny vody v korytě a její umístění

Více