Analýza investičních pobídek v České republice

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Analýza investičních pobídek v České republice"

Transkript

1 Analýza investičních pobíde v Česé republice věten 2007 Vypracovali Doc. Ing. Jiří Schwarz, CSc. vedoucí autorsého oletivu Petr Bartoň, M.A. Ing. Peter Bolcha Ing. Pavel Heřmansý Ing. Petr Mach Národohospodářsá faulta Vysoé šoly eonomicé v Praze Nám. W. Churchilla 4, Praha 3

2 Obsah Obsah... 2 Kapitola 1. Úvod... 3 Závěry studie (Executive Summary)... 3 Kapitola 2. Investiční pobídy z hledisa vnější a vnitřní onurenceschopnosti Investiční pobídy v eonomicé literatuře Investiční pobídy jao forma daňové onurence mezi státy Investiční pobídy v Česé republice Kapitola 3. Investiční pobídy jao fator hospodářsého růstu Růstové možnosti investičních pobíde Aloační efetivnost investičních pobíde Dynamicá efetivnost investičních pobíde Technologicá centra Kapitola 4. Vyhodnocení vlivu investičních pobíde na trh práce Podpora tvorby nových pracovních míst formou investičních pobíde Zaměstnanost ve zpracovatelsém průmyslu Nezaměstnanost Závěr Kapitola 5. Návrh metody vantifiace něterých dopadů investičních pobíde Poznámy e vantifiaci uazatelů Obecné návrhy vantifiace jednotlivých uazatelů Kvantifiace jednotlivých uazatelů podle údajů z analýzy společnosti Deloitte Závěr Použité zdroje Strana 2 (celem 81)

3 Kapitola 1. Úvod Investiční pobídy se staly běžným hospodářso-politicým opatřením ve vyspělých zemích, v rozvojových zemích, v člensých zemích EU, NAFTA i ASEAN. Populárním vládním opatřením se staly proto, že umožňují vládám zdůraznit jejich přidanou hodnotu na eonomicém růstu země, polesu míry nezaměstnanosti díy růstu počtu nových pracovních míst či ozdravění veřejných financí díy přírůstu plateb sociálního a důchodového pojištění a polesu objemu vyplacených podpor v nezaměstnanosti. Investiční pobídy se staly účinným maretingovým tahem, terý vytváří dojem, že seletivní podporou vyvolených eonomicých subjetů vláda zvyšuje onurenceschopnost jí spravovaného území a obecně vytváří příznivé prostředí pro podniání. Proto se jaéoli zpochybňování investičních pobíde stalo nestandardním jednáním, teré se neslučuje s módní hospodářsou politiou. K navození taového stavu napomohlo rozšíření mytologie o investičních pobídách, jejíž nejpoužívanější argumenty ještě jednou zopaujeme. Známé mýty o investičních pobídách: 1. Investiční pobídy jsou efetivním hospodářso-politicým nástrojem vlády, terý pomáhá eliminovat rozdíl mezi rozvinutými a zaostalými regiony v zemi. 2. Investiční pobídy vedou e snižování rozdílů v míře nezaměstnanosti v jednotlivých regionech prostřednictvím tvorby nových pracovních míst. 3. Tvorba nových pracovních míst pomocí investičních pobíde je efetivní. 4. Pomocí investičních pobíde se cíleně mění strutura nezaměstnaných. 5. V souvislosti s investičními pobídami je často zdůrazňován význam tzv. efetů přelévání (spillover effects), ať už v rámci odvětví nebo mezi odvětvími. 6. Investiční pobídy vedou e snižování daní. 7. Poradensé společnosti (patřící do tzv. Velé 4) ochotně produují na objednávu vlád studie proazující nezbytnost investičních pobíde pro zlepšení onurenceschopnosti země a jejich pozitivní vliv na vývoj veřejných rozpočtů. 8. Investiční pobídy jsou tržně onformním nástrojem hospodářsé politiy. Tyto mýty demasují a realitu věrně popisují následující závěry, jejichž vyvození najdete v následujícím textu naší studie. Závěry studie (Executive Summary) Ad 1. Ad 2. Ad 3. Ad 4. Ad 5. Investiční pobídy u nás směřovaly nejvíce do regionů s nejvyšším HDP na obyvatele (Hlavní město Praha a Středočesý raj), čímž se rozdíly mezi nejrozvinutějšími a zaostalejšími regiony nezmenšovaly, nýbrž zvětšovaly. Rozdíly v míře nezaměstnanosti nová pracovní místa vytvořená prostřednictvím investičních pobíde neodstranila ani nezmenšila, protože investiční pobídy v Česé republice směřovaly spíše do regionů s nižší mírou nezaměstnanosti. Navíc pracovní místa nově vytvořená pomocí investičních pobíde spíše přetahují zaměstnance z jiných firem téhož odvětví nebo z jiných odvětví, než aby snižovala míru nezaměstnanosti. Nálady na vytvoření jednoho pracovního místa prostřednictvím investičních pobíde dosahují průměrně 1,6 mil. Kč, ale v případě firmy Barum Continental v Otroovicích dosáhly až 15 mil. Kč, a značně převyšují nálady na tvorbu nových pracovních míst bez investičních pobíde. Strutura nezaměstnaných se pomocí investičních pobíde výrazně nemění, protože nová pracovní místa jsou především příležitostí pro tuzemsé zaměstnance téhož odvětví nebo jiných odvětví, ale taé pro pracovníy ze zahraničí. Význam efetu přelévání je ve spojení s investičními pobídami přeceňován, protože se obvyle neberou v úvahu sutečné celové nálady investičních pobíde. Přelévání se Strana 3 (celem 81)

4 Ad 6. Ad 7. Ad 8. netýá jen výnosů, ale taé náladů, včetně fisálních, bez nichž jsou investiční pobídy nerealizovatelné. Přestože investiční pobídy seletivními daňovými úlevami vytvářejí dojem, že jsou průopníy snižování daňové zátěže v eonomice, opa je pravdou. Svou podstatou (založenou na fisálních náladech) napomáhají udržovat vysoou úroveň rozpočtových výdajů, jaož i výše zdanění, čímž ompliují cestu pro snížení daňové zátěže. Pobídami zvýhodněné firmy často podporují vládu v udržování stávající daňové zátěže, aby nedošlo e znehodnocení jim posytnutých daňových úlev. Poradensé společnosti proazující blahodárný vliv investičních pobíde na veřejné rozpočty do svých výpočtů nealulují vešeré fisální nálady spojené s investičními pobídami. Po započtení vešerých fisálních náladů, teré zahrnují vešeré daňové výnosy (i nerealizované) obětované ve prospěch přímé podpory pobíde dojdeme jednoznačnému závěru, že fisální výnosy nepřevyšují celové fisální nálady. Investiční pobídy deformují trh. Podporují velé, především zahraniční firmy, jimž posytují tržní výhody na úor malých a středních firem, čistých plátců daní. Dochází ta deformaci strutury eonomiy ve prospěch velých firem, teré často narostou do veliosti odpovídající známému sloganu too big to fail (příliš velý pro rach), terá jim zabezpečí stálou pozornost a případnou podporu ze strany vlády. Konurenceschopnost země závisí více na politicé stabilitě, vynutitelnosti práva, nízých daních, fungující infrastrutuře a valitě pracovní síly než na investičních pobídách. Z tohoto hledisa politia investičních pobíde pouze supluje nedostatečnou úroveň fatorů líčových pro rozhodování investorů. Investiční pobídy jsou tedy pouze přinejlepším second best solution, dyž vláda není schopná zabezpečit požadovanou úroveň výše uvedených fatorů. Pozitivní efety posytování investičních pobíde pro vlády jsou ta láavé, že nim přistupují vlády, na jejichž spravovaném území je relativně vysoé zdanění stejně jao relativně nízé zdanění, nízá vynutitelnost práva stejně jao fungující právní stát, nedostatečná infrastrutura stejně jao rozvinutá infrastrutura, málo valifiovaná stejně jao vzdělaná pracovní síla. To vypovídá o dodatečných efetech investičních pobíde pro vládu, teré je nutné hledat v souvislosti s cílovou funcí všech politiů, a to úsilím o znovuzvolení. Vzdor těmto sutečnostem je veřejná podpora posytovaná investorům formou investičních pobíde v Česé republice upravena Záonem o investičních pobídách č. 72/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů a dále příslušnými usneseními vlády (č. 566/2004, č. 287/2006, č. 217/2007). Právní úprava systému posytování investičních pobíde v ČR je plně v souladu s právem Evropsé unie. Administrativní systém posytování investičních pobíde u nás lze tudíž považovat za transparentní a z tohoto hledisa němu nemáme výhrady. Strana 4 (celem 81)

5 Kapitola 2. Investiční pobídy z hledisa vnější a vnitřní onurenceschopnosti Cílem této apitoly je zhodnocení investičních pobíde z hledisa vnější a vnitřní onurenceschopnosti. Investiční pobídy, jaožto hospodářso-politicý nástroj státu, nepochybně ovlivňují onurenceschopnost i hospodářsý výon země. Eonomicá literatura se shoduje, že investiční pobídy zdalea nejsou hlavním fatorem rozhodování o umístění investice, že nicméně v onečné fázi rozhodování může výše pobídy hrát roli v tom, do teré jurisdice v rámci nějaého širšího regionu investor naonec svoji investici umístí. V první části uvedeme přehled vnímání investičních pobíde v eonomicé literatuře a zároveň uážeme, z jaých teoreticých východise vychází legislativa Evropsé unie týající se investičních pobíde. Ve druhé části popíšeme investiční pobídy v ontextu mezinárodní daňové onurence. Posoudíme jedna onurenci ve standardních sazbách daně z příjmu právnicých osob a jedna onurenci v míře investičních pobíde s ohledem na omezení plynoucí z legislativy Evropsé unie. Ve třetí části budeme vantifiovat investiční pobídy v Česé republice z hledisa objemu udělovaných podpor Investiční pobídy v eonomicé literatuře Shrnutí části Investiční pobídy v eonomicé literatuře Eonomicá literatura široce disutuje, zda jsou investiční pobídy efetivním, nebo neefetivním nástrojem hospodářsé politiy. Eonomicy výhodné jsou tehdy, poud přeonávají existující tržní selhání. Příladem je přiláání investorů do míst, de by bylo investování výhodné i bez pobídy, ale investoři to ta nevyhodnotili. Příladem může být nerozvinutá dopravní infrastrutura, terá je často bariérou investování. Pobída ta přiláá investory a pozitiva v podobě rozšíření now-how se přelijí do zbytu eonomiy. Na druhé straně je s udělováním pobíde spojeno rizio vládního selhání, dy vláda deformací tržních podmíne vede investory neefetivní aloaci zdrojů. V souladu s teorií, podle teré investiční pobídy deformují trh, je tato forma veřejné podpory v principu odmítána Evropsou unií. EU nicméně povoluje tento druh státního zásahu v chudých regionech jao výjimu z pravidla. Investiční pobídy jsou seletivní podporou vybraným investorům, teří splňují nějaá specificá, ať již pevně daná nebo ad hoc stanovená ritéria. Investiční pobídy ta vytvářejí v dané eonomice dvě supiny investorů jedněch, na teré se vztahují obecná pravidla, a druhých, teří požívají oproti první supině výhod investičních pobíde, teré mívají obvyle formu dotací nebo daňových úlev. Z hledisa státu, z hledisa příjemce pobídy, z hledisa ostatních daňových poplatníů i z hledisa celového eonomicého dopadu je jedno, jestli má pobída podobu přímé dotace nebo podobu daňové úlevy. Eonomicá literatura se shoduje, že investiční pobída je formou seletivní státní podpory (dotace), terá ovlivňuje tržní aloaci zdrojů (deformuje trh). Eonomicá literatura ovšem není zcela jednoznačná v odpovědi na otázu, zda jsou investiční pobídy prospěšné či šodlivé, nebo zda je nebo není nědy deformace trhu žádoucí. Ucelený přehled eonomicého hodnocení investičních pobíde posytuje obsáhlá shrnující studie OSN, terá hodnotila relevantní soubor existujících prací o investičních pobídách. Podle této zprávy [p]obídy mohou být eonomicy ospravedlnitelné, poud ompenzují tržní selhání, např.... poud slouží přeonání počáteční bariéry, aby se pa díy počátečnímu přiláání Strana 5 (celem 81)

6 významného investora dozvěděli další investoři o oblasti, de je sice investování výhodné, ale moc se o tom neví. 1 Tento obecný argument ve prospěch pobíde, a sice že investovat v dané loalitě je výhodné, pouze se o tom neví, je pa v literatuře dále rozváděn. Přiláání investora způsobí inasování pozitivních efetů, jao je přelití (spillover) pracovních postupů (now-how) zdarma na ostatní subjety v eonomice. Podmínou, aby investiční pobídy přinesly pozitivní efet pro hostitelsou eonomiu, je podle eonomicé literatury, aby se oslovení potenciální investoři fundamentálně lišili od firem, teré již existují na domácím trhu. Investiční pobídy [pro zahraniční investory] jsou ospravedlnitelé jen tehdy, poud se zahraniční investoři fundamentálně liší od domácích investorů, poud přinášejí nějaou specificou nehmotnou hodnotu, terá se přelije na domácí firmy... Jina dotování zahraničních investic deformuje onurenci a může vést významným ztrátám pro domácí firmy. 2 Literatura obvyle neřeší, ja onrétně může dojít tomu, že investování v dané loalitě je výhodné, a přitom se o tom neví, neboli dy může nastat ta situace, že je rua státu nutná tomu, aby přiláala do země cizí investory, jejichž přítomnost prospěje eonomice jao celu. V literatuře je rozebírána řada úsalí s pobídami spojených. Tato úsalí v podstatě souvisejí s riziem vládního selhání dy rua státu vede investory méně efetivní aloaci zdrojů. Pobídy mohou být eonomicy neefetivní, poud přivádějí investice jinam, než am by šly jina na záladě eonomicé úvahy neovlivněné pobídou. Navíc, poud podmíny, vůli terým by bez pobídy investor nepřišel, přetrvávají, i dyž pobída vyprší, může investor odejít investovat jinde. 3 Obvyle se setáváme s doporučením, že než aby seletivní pobídy ompenzovaly nějaé tržní selhání, je lepší odstranit přímo dané selhání. Poud totiž investiční pobídy slouží jen jao náplast na jiné obecné problémy, pouze oddalují sutečné řešení těchto problémů. Poud je cílem pobídy napravit nějaé tržní selhání, pa nejlepší cestou je dané selhání napravit než jej jen ompenzovat pobídou... Navíc poud pobída pouze vyompenzovává oslabení místních omparativních výhod, pa pouze oddaluje tržní přizpůsobení se, a to na účet daňových poplatníů, teří pobídy platí. 4 Oním selháním vedoucím nezájmu investorů totiž nemusí být jen tržní selhání (neviditelná rua nezajistila, aby se o výhodnosti dané loality vědělo), ale i vládní selhání investoři např. nejdou do země vůli všeobecné orupci a špatné vymahatelnosti práva. Pa je lepší odstranit orupci a přebujelou byroracii, než její existenci ompenzovat dotací nebo daňovou úlevou pro velého investora. Naopa, ja upozorňují něteří eonomové, právě systém pobíde může orupci naopa povzbuzovat: Dalším problémem mezinárodních investičních pobíde je, že připravují půdu pro rentseeing. Seletivnost v ombinaci s nedostatem transparentnosti zvyšuje rizio rentseeingu a orupce. 5 Kromě toho eonomicá literatura vyjmenovává řadu dalších možných negativních efetů, teré mohou být s udělováním pobíde spojeny. Studie OSN např. upozorňuje na nebezpečnou asymetrii mezi bohatými a chudými zeměmi, terá dává bohatým zemím výhodu nad chudými a způsobuje, že chudé země, teré nemají prostředy na štědré pobídy, budou mít ztíženou možnost využívat své omparativní výhody a vymanit se chudoby: Když bohaté a chudé země usilují o stejnou investici, způsobuje tato asymetrie neefetivní vychýlení. Bohaté země si mohou dovolit nabídnout štědřejší pobídu a 1 OSN (2004), str Blomström (2002), str OSN (2004), str Tamtéž. 5 Blomström (2002), str Strana 6 (celem 81)

7 bohatá země pa investici buď na úor chudé země zísá, nebo dotlačí chudou zemi příliš náladným pobídám. 6 S tím souvisí i rizio přestřelování pobíde. Systém udělování seletivních pobíde s sebou nese rizio přestřelení štědrosti investiční pobídy v onurenci se sousedními vládami. Případné pozitivní efety investice pro eonomiu jao cele ta mohou snadno být přetaveny ve vyšší zis pro investora na úor zbytu eonomiy. Když si vlády onurují ve výši pobíde, mají tendenci přestřelovat a ve výsledu mohou udělené podpory snadno převážit případné pozitivní efety, včetně efetů přelévání (spillover effects). 7 Nelze se ani vyhnout tomu, že něteré investiční pobídy budou jednoduše vyhozenými penězi, protože část pobíde vždy spadne do lína ve formě nečeaných zisů firmám, teré byly odhodlány realizovat své investice i bez pobíde: Systém investičních daňových pobíde znamená vždy do určité míry daňovou úlevu i pro investice, teré by byly realizovány i bez existence daného systému pobíde. 8 Eonomové rovněž upozorňují na to, že investiční pobídy v praxi neznamenají přiláání investorů s cílem přeonat tržní selhání, ale že naopa státní rua nastavuje pro uchazeče investiční ritéria, terá jsou vzdálena tržním důvodům pro investici. Investiční pobídy jsou obvyle udělovány na záladě plnění určitých investičních podmíne (jao je veliost investice, plánovaný počet pracovních míst, očeávaný objem exportu apod.). Investiční podmína (ritérium) funguje jao jaási daň, terou investor podstupuje (musí investovat více apitálu, než oli by chtěl investovat jina, musí zaměstnat více lidí, než oli by chtěl zaměstnat jina apod.). Všechny tyto podmíny snižují zis investora oproti stavu, dy by investoval bez podmíne stanovených vládou. Investiční pobída (zvýhodnění) je vlastně ompenzací investorovi, terá má uvedené investiční podmíny vyvážit. Investiční podmíny lze považovat za zvláštní ompliovanou dodatečnou daň uvalenou na zahraniční investory. Z tohoto pohledu investiční podmíny nemají žádný pozitivní efet pro hospodářsý rozvoj.... Investiční podmíny jsou sotva obhajitelné, i dyž jsou nepovinné a musí být plněny jen výměnou za zísání investičních pobíde. 9 Poud jsou tedy investiční pobídy udělovány výměnou za plnění určitých specificých náležitostí ja tomu v praxi bývá pa je jejich důsledem neefetivní aloace zdrojů: Uplatňování investičních podmíne vede suboptimální aloaci zdrojů a omezuje efetivnost. 10 Investiční pobídy v legislativě Evropsé unie Posytování investičních pobíde je v zemích, teré jsou členy Evropsé unie, omezováno pravidly Evropsé unie. Evropsá unie povoluje posytování investičních pobíde ať již ve formě dotací nebo daňových úlev jen jao výjimu z obecného pravidla. Evropsá unie je tedy v principu proti investičním pobídám. K tomu ji dílem inspirovala výše popsaná eonomicá teorie a dílem ji tomu tlačí realita principu jednotného trhu, terý je záladním pilířem Evropsé unie odstranění vnitřních celních hranic totiž znemožňuje člensým zemím případné dotace posytované v sousedních zemích ompenzovat zvýšením dovozního cla, což býval po staletí záladní nástroj ochrany domácího trhu. Ja uvádí Generální ředitelství Evropsé unie pro hospodářsou soutěž, vycházejíc ze záladních smluv Evropsé unie: Veřejná podpora je formou státní intervence s cílem podpořit určitou eonomicou ativitu. Z toho plyne, že určitým setorům eonomiy, regionům nebo činnostem se 6 OSN (2004), str OECD (2002), str OECD (2006), str Tomsi (October 2006), str Tamtéž, str. 15. Strana 7 (celem 81)

8 dostává výhodnějšího zacházení než jiným, což deformuje onurenci, protože ta dochází disriminaci mezi společnostmi, teré podporu dostávají, a společnostmi, teré podporu nedostávají.... Veřejná podpora proto představuje hrozbu pro fungování vnitřního trhu. Autoři Smlouvy zaládající Evropsá společenství si byli tohoto rizia vědomi a nastavili systém ta, že stojí na principu, že veřejná podpora je neslučitelná se společným trhem, že ale na druhou stranu uznává ospravedlnění státní podpory ve výjimečných situacích. 11 Investiční pobídy tedy v člensých zemích Evropsé unie existují a Evropsá unie vytváří pro jejich udělování mantinely. Za ospravedlnění investičních pobíde Evropsá unie obvyle považuje relativní zaostávání regionu za průměrem EU v úrovni hrubého domácího produtu Investiční pobídy jao forma daňové onurence mezi státy Shrnutí části Investiční pobídy jao forma daňové onurence mezi státy V regionu střední Evropy existuje silná daňová onurence. Státy si onurují ja obecnými daňovými sazbami, ta mírou štědrosti seletivních dotací a daňových úlev investičních pobíde. Investiční pobídy snižují vybraným firmám daňové břemeno. Čím štědřejší jsou investiční pobídy, tím větší je šance, že firmy valifiující se pro pobídy budou v zemi investovat. Na druhé straně, čím štědřejší jsou investiční pobídy, tím méně výhodné je investovat v zemi pro firmy, teré se pro pobídy nevalifiují a teré by čelily na trhu znevýhodnění. Zatímco nízé daně fungují jao univerzální pobída pro investice, investiční pobídy fungují jao láadlo i jao odpuzovač investic zároveň. Zatímco efety plynoucí z příchodu firem naláaných investičními pobídami jsou viditelné, dopady toho, že něteré firmy vůli pobídám omezí svou produci či zaninou, nejsou vidět. V regionu střední Evropy podléhají člensé země EU pravidlům pro posytování veřejné podpory a mohou posytovat podporu v mezích stanovených Evropsou unií. Konurence v intenzitě pobíde je proto omezená. Obvyle všechny země posytují pobídy na horní hranici povolené podpory, většinou pa formou daňové úlevy z daně z příjmu právnicých osob. Jedna věc je teorie, druhá věc je praxe. Ačoliv eonomicá teorie je investičním pobídám spíš riticá, v praxi jsou investiční podmíny uplatňovány spíš jao pragmaticý nástroj daňové onurence. Ja uvedl ředitel státní agentury na podporu investic CzechInvest: V tuto chvíli je situace taová, že pobídy mají praticy všechny země a pro nás jsou jedním z nástrojů, terý je nezbytný, abychom s nimi udrželi ro. 12 Investiční pobídy jsou tedy nástrojem onurence mezi státy, zdalea ale ne jediným. Zájem investorů o umístění podniu v dané zemi je ovlivněn jedna přirozenými fatory (přírodní podmíny, jazy, poloha, úroveň mezd) a jedna legislativními fatory (daně, dotace, regulace). Tyto fatory navíc nejsou na sobě nezávislé, např. nízé daně mohou samy o sobě přitahovat investory, na druhé straně nevalitní infrastrutura, terá může být důsledem nízých daní, může investory odrazovat. Stát může legislativními nástroji činit zemi více onurenceschopnou, nebo méně onurenceschopnou, resp. více atrativní pro zahraniční apitál, nebo méně atrativní pro zahraniční apitál. Předmětem této apitoly je zhodnotit investiční pobídy z hledisa mezinárodní onurence. To nelze učinit bez ohledu na standardní daňové sazby, teré se vztahují na firmy bez udělených pobíde Literární noviny , str. 15. Strana 8 (celem 81)

9 Standardní daňové sazby Standardní daňová sazba je důležitým fatorem při rozhodování o možném umístění investice jedna pro firmy, teré se pro investiční pobídy nevalifiují (tj. v ČR pro investice do 100 milionů orun), a jedna pro firmy, teré se pro investiční pobídu valifiují. Firmy s pobídou zajímá standardní daňová sazba z něolia důvodů: Za prvé se na ně bude standardní daňová sazba vztahovat, až pobídu vyčerpají. Čím vyšší je standardní daňová sazba, tím větší daňový so firmu čeá po sončení daňových prázdnin. Za druhé výše standardní sazby určuje relativní zvýhodnění oproti ostatním firmám na trhu. Čím větší je sazba daně, tím více jsou ostatní firmy na trhu znevýhodněny a tím lépe tato investiční pobída pomůže firmě s pobídou v onurenčním boji. Za třetí standardní sazba determinuje celový objem slevy na dani, terou firma zísá. Udělená investiční pobída totiž představuje strop. Při nízé standardní sazbě nebude firma schopná celou udělenou pobídu vyčerpat. Ja uazuje obráze č. 1, daň z příjmu právnicých osob se v jednotlivých státech střední Evropy liší. Vyšší sazby daně mají ve střední Evropě Němeco a Raouso. Sutečnost, že tyto státy si mohou dovolit vyšší daň, musí být ompenzována jinou výhodou lepším přístupem na větší trh, lepší infrastruturou, lepší vymahatelností práva a dalšími fatory. Sutečnost, že bývalé omunisticé země mají podobně nízé sazby, naznačuje, že mezi nimi panuje ostřejší daňová onurence. Sutečnost, že Česá republia si může dovolit vyšší sazbu než sousední Polso nebo Slovenso, svědčí o tom, že je pro investory atrativní v jiných oblastech, teré tuto nevýhodu vyšší sazby ompenzují, případně že tuto nevýhodu ompenzuje štědřejšími investičními pobídami. Obráze č. 1: Statutární sazby daně z příjmu právnicých osob 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% Maďarso Slovenso Polso Česá republia Raouso Němeco Zdroj: KPMG's Corporate Tax Rate Survey Ja uazuje tabula č. 1 a obráze č. 2, daň z příjmu právnicých osob podléhá silné mezinárodní daňové onurenci. Daně z příjmu právnicých osob mají ve všech zemích regionu tendenci lesat. Je tomu ta proto, že apitál je mobilním výrobním činitelem, proto onurence v případě této daně působí silněji než u daně z příjmu fyzicých osob. Strana 9 (celem 81)

10 Tabula č. 1: Záladní sazby daně z příjmu ve střední Evropě Česá rep. 35% 31% 31% 31% 31% 28% 26% 24% Slovenso n.a. n.a. 29% 25% 25% 19% 19% 19% Polso 34% 30% 28% 28% 27% 19% 19% 19% Maďarso 18% 18% 18% 18% 18% 16% 16% 16% Raouso 34% 34% 34% 34% 34% 34% 25% 25% Němeco 52% 52% 38% 38% 40% 38% 38% 38% Zdroj: KPMG's Corporate Tax Rate Survey Obráze č. 2: Záladní sazby daně z příjmu ve střední Evropě 55% 50% 45% 40% 35% 30% 25% Česá republia Slovenso Polso Maďarso Raouso Němeco 20% 15% 10% Zdroj: KPMG's Corporate Tax Rate Survey Investiční pobídy Investiční pobída je vedle standardních daňových sazeb dalším důležitým ritériem v rozhodování o možném umístění investice. Stejně jao jsou standardní daňové sazby důležité i v rozhodování investorů s investiční pobídou, je i veliost investičních pobíde důležitá i pro firmy, teré na pobídu nedosáhnou. Zatímco pro firmy, teré na pobídu dosáhnou, je fatorem stimulujícím, pro firmy, teré na ni nedosáhnou, je fatorem odrazujícím. Čím štědřejší jsou investiční pobídy, tím méně firem nedosahujících na pobídu bude ochotno investovat v Česé republice, protože čím štědřejší je pobída, tím větší je znevýhodnění pro firmu bez pobídy. Investiční pobídy tedy fungují jao láadlo investic i jao odpuzovač investic zároveň. Zatímco výroba, zis a zaměstnanost ve firmách, teré pobídu dostaly, jsou snadno měřitelné veličiny, nerealizovaná výroba, ztráta zisu a snížení zaměstnanosti ve firmách, teré pobídu nedostaly, nejsou triviálně měřitelné. V eonomii je ale nutné uvažovat nioliv pouze o tom, co je vidět, ale i tom, co není vidět. Důsledem toho, že si státy investičními pobídami onurují o velé investice, je, že vytlačují malé investice. Doprovodným efetem investičních pobíde proto často bývají další programy, Strana 10 (celem 81)

11 tentorát na podporu malých a středních firem. Stát ta jednu tržní deformaci, terou vytvořil, ompenzuje další tržní deformací. 13 Tato ompenzace ale nidy nemůže původní pořivení tržních podmíne vyrovnat. Jedna nabízené výhody nejsou pro velé, střední a malé firmy stejné, především ale na firmy jina dopadají. Výhoda není automaticá, s jejím zísáním jsou spojeny transační nálady a nejistota, teré jsou vždy relativně vyšší pro menší firmy. V důsledu programy tohoto typu vedou nepříznivému výběru (adverse selection). Obráze č. 3: Rozhodování firem o investici V zemi s pobídami Firma dosahující na pobídu BUDE INVESTOVAT Firma nedosahující na pobídu NEBUDE INVESTOVAT Obráze č. 4 názorně uazuje, jaému znevýhodnění čelí firmy bez pobídy oproti firmám s pobídou. Když např. stát v červenci 2006 udělil pobídy nadnárodním pivovarům SABMiller (Plzeňsý Prazdroj) ve výši 689 milionů a InBEV (Staropramen) ve výši 817 milionů, stěžovaly si malé pivovary: Jsem přesvědčen, že zásah státu do onurenčního prostředí jaéhooliv oboru je v této míře nepřípustný a do pivovarnictví zvlášť, uvedl např. Jiří Huše z pivovaru v Havlíčově Brodě. Obráze č. 4: Rozdíl ve zdanění pro firmy s pobídou a bez pobídy 120% 100% 80% 60% Daň 24% Zis po zdanění 40% 20% 0% Firma s pobídou Firma bez pobídy 13 Proto obdobné argumenty, jaé jsou v této práci použity při hodnocení efetivnosti investičních pobíde, platí i pro různé programy na podporu malých a středních podniů. Strana 11 (celem 81)

12 Veliost investičních pobíde Zatímco standardní výše daňové sazby není v rámci EU regulována a státy si mohou ve výši daňové sazby volně onurovat, veliost investičních pobíde je v rámci EU omezena. Seletivní dotace a daňové úlevy jsou posuzovány jao veřejná podpora (state aid), terá podléhá pravidlům politiy hospodářsé soutěže Evropsé unie. Evropsá unie stanovuje závazná pravidla pro udělování státní podpory. Záladem těchto pravidel jsou stropy pro udělení veřejné podpory a člensé země mohou posytovat podporu max. na úrovni těchto stropů. Člensé státy včetně Česé republiy tyto stropy v zásadě plně využívají. V principu platí, že chudší země mohou v rámci regionální politiy EU posytovat vyšší veřejnou podporu. Ja uazuje tabula č. 2, maximální míra veřejné podpory investicím je stanovena na 50 % náladů investice, a to pro investice do regionů s HDP na obyvatele pod 45 % průměru Evropsé unie. Tabula č. 2: Omezení veřejné podpory v jednotlivých zemích pro léta Regiony s HDP na obyvatele Maximální výše podpory z hodnoty uznatelných náladů investice do 45 % průměru EU 50 % do 60 % průměru EU 40 % do 75 % průměru EU 30 % do 100 % průměru EU 15 % nad 100 % průměru EU 10 % regiony se statisticým efetem 20 % Zdroj: Evropsá omise Obráze č. 5 uazuje s ohledem na tato pravidla Evropsé unie, jaou maximální míru podpory mohou v něterých svých regionech udělit země střední Evropy. Slovenso, Polso a Maďarso mohou posytnou podporu až 50 % investice, zatímco Slovinso, Raouso a Němeco nanejvýš 30 % investice. Česé republice Evropsá unie stanovila maximální míru podpory na 40 % investice. Strana 12 (celem 81)

13 Obráze č. 5: Maximální Evropsou unií povolená míra státní podpory 60% 50% 40% 30% % 10% 0% Raouso Němeco Slovinso Česá republia Slovenso Polso Maďarso Zdroj: Evropsá omise Obráze č. 6 uazuje maximální míru veřejné podpory investic v jednotlivých regionech Evropsé unie. Z obrázu je patrné, že Němeco může nabídnout 30% míru podpory jen pro investice ve svých východních zemích, Raouso taé jen ve Štýrsu. Strana 13 (celem 81)

14 Obráze č. 6: Míra maximální veřejné podpory investic v Evropsé unii Zdroj: Evropsá omise Od těchto obecných pravidel existují odchyly. Např. pro malé a střední podniy lze podporu navýšit o 20 %, pro automobilový průmysl lze posytovat podporu jen na úrovni 30 % výše uvedených stropů, investice nad 50 milionů eur mají podporu na úrovni stropu jen do 50 milionů eur, zatímco část investice mezi 50 a 100 miliony lze podpořit jen na úrovni poloviny stropu a část investice nad 100 milionů eur jen z 34 % stropu, apod. 14 Taé je třeba připomenout, že uvedené regulace se vztahují jen na člensé země Evropsé unie, ovšem země střední Evropy si o investice onurují i se zeměmi, teré nejsou členy Evropsé unie. Jao přílad země, terá ativně oslovuje potenciální investory, lze uvést Maedonii (viz Box č. 1). 14 Viz Strana 14 (celem 81)

15 Box č. 1 Maedonie země s nejnižší rovnou daní Maedonie se chlubí na stránách světového eonomicého tisu, že má nejnižší rovnou daň. Republia Maedonie láá investory na rovnou daň ve výši 10 % z mezd i ze zisu firem. Daň z nerozděleného zisu je jao v Estonsu 0%. Maedonie má navíc investiční pobídy pro firmy investující ve zvláštních průmyslových zónách odpuštění celé daně ze zisu firem a snížení daně z mezd na polovinu. Díy obchodním dohodám lze zboží exportovat na trh s 560 miliony obyvatel včetně EU a CEFTA. Registrace firmy probíhá na jednom místě a trvá tři dny. - Rovná daň ve výši 10 % - Daň z reinvestovaného zisu firem 0 % - Pobída pro investory ve zvláštních průmyslových zónách: odpuštění DPPO po dobu 10 let a snížení DPFO na polovinu - Volný přístup se zbožím na trh s 650 obyvateli díy dohodě o volném obchodu s EU, EFTA a díy členství v CEFTA - Registrace firmy do 3 dnů Zdroj: Investiční pobídy v Česé republice Shrnutí části Investiční pobídy v Česé republice Od rou 1998 do rou 2005 vytvořily vlády udělováním investičních pobíde ve zpracovatelsém průmyslu vůči celem 238 příjemcům investičních pobíde potenciální závazy ve výši 106,455 mld. Kč, z nichž bylo vyčerpáno 7,839 mld. Kč, tedy 7,36 %. Cenou za investiční pobídy pro jedny firmy jsou vyšší daně pro ostatní subjety, teré těmto subjetům ztěžují onurenci. Snižování standardní sazby daně, e terému v posledních letech docházelo, toto nerovné postavení zmírňuje. Od rou 1998 do rou 2005 vytvořil stát udělováním investičních pobíde ve zpracovatelsém průmyslu vůči celem 238 příjemcům investičních pobíde potenciální závazy ve výši 106,455 mld. Kč, z nichž bylo vyčerpáno 7,839 mld. Kč, tedy 7,36 %. Zbylých 98,616 mld. Kč jsou potenciální dosud neuhrazené závazy, teré dále narůstají s aždou další udělenou investiční pobídou. Jen za ro 2006 přibyly potenciální závazy za 47,067 mld. Kč. Zdůrazňujeme, že jde o potenciální závazy. Většina pobíde je totiž udělena ve formě maximální možné slevy na dani z příjmu a pobída vyprší po deseti letech od jejího udělení. Poud tedy např. firma negeneruje dostatečný zis nebo poud standardní sazba daně je nízá, nemusí být firma schopná pobídu vyčerpat. Ja uazuje obráze č. 7, počet udělených pobíde se dramaticy zvýšil v roce 2006, což lze přisuzovat jedna snížení prahu veliosti investice pro udělení pobíde z 200 na 100 milionů orun a jedna polesu maximální přidělované podpory, terou Evropsá unie od rou 2007 snížila o 10 procentních bodů na 40 %, 15 a investoři chtěli stihnout výhodnější podmíny ještě v roce Pro maximální míry veřejné podpory platné do rou 2006 viz Strana 15 (celem 81)

16 Obráze č. 7: Počet udělených pobíde od rou Udělené investiční pobídy (mld. Kč, levá osa) Počet zvýhodněných firem (pravá osa) Zdroj: CzechInvest Obráze č. 8: Kumulovaný počet udělených pobíde od rou Udělené investiční pobídy od rou 1998 (mld. Kč, levá osa) Počet zvýhodněných firem od rou 1998 (pravá osa) Zdroj: CzechInvest Z fisálního hledisa je důležitý nejen atuální objem dosud udělených pobíde (teré představují potenciální závaze státu do budoucna), ale i atuální objem vyčerpaných podpor. Dosud stát na daňových úlevách a přímých dotacích vyplatil 7,36 % dosud udělených pobíde. Strana 16 (celem 81)

17 Obráze č. 9: Udělené a čerpané investiční pobídy čerpání pobíde udělené pobídy Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu, CzechInvest, Ministerstvo financí Investiční pobídy deformují trh v Česé republice. Vedle sebe paralelně existují firmy s pobídou a firmy bez pobídy. Vzhledem tomu, že trh je deformován ve prospěch velých firem na úor firem malých (pobídu lze zísat na investici minimálně 100 milionů orun), mění existence investičních pobíde postupně struturu hospodářství ve prospěch velých firem. Investiční pobídy vytvářejí dvourychlostní eonomiu, v níž existují odlišná pravidla pro firmy s pobídami oproti firmám bez pobíde. Investiční pobídy snižují vybraným firmám daňové břemeno. Za jina stejných oolností platí, že pobídy jedněm firmám jsou vyoupeny vyšším zdaněním ostatních daňových subjetů. Ja uazuje obráze č. 10, systém pobíde znamená přerozdělování. Firmy (a občané) bez pobíde platí daně státu a stát platí dotace firmám s pobídou. Subjety bez pobíde doplácejí nejen na přímé dotace, teré jsou s pobídami spojené (dotace až orun na nově vytvořené pracovní místo), ale doplácejí i na chybějící daně, teré stát odpouští firmám s pobídou. Firma bez pobídy navíc čelí tomu, že jí firmy s pobídou mohou snadněji přetahovat zaměstnance, že se mohou firmy s pobídou na trhu podbízet cenově atd. Stručně řečeno, firmy bez pobídy nemohou s firmami s pobídou soutěžit na rovném trhu a dlouhodobě jsou vytlačovány velými firmami, teré na pobídy dosahují. Ta jao existence investičních pobíde odrazuje zahraniční investory, teré na pobídu nedosáhnou, stejně ta vytlačuje domácí investory, teré na pobídu nedosáhnou. Strana 17 (celem 81)

18 Obráze č. 10: Pobídové přerozdělování DANĚ DOTACE Zatímco investiční pobídy zvyšují investice firem, teré jsou na pobídu naláány, investiční pobídy snižují investice firem, teré jsou nuceny na systém investičních pobíde doplácet. Firmy bez pobíde mají v důsledu vyššího zdanění menší disponibilní příjem, terý mohou investovat. Protože velá část udělených pobíde má podobu odpuštěné daně z příjmu, je z hledisa domácí onurence líčové, jaý je rozdíl ve zdanění u firem, terá mají investiční pobídu v podobě odpuštěné daně z příjmu, a firem, teré platí standardní sazbu daně. V uplynulých letech standardní sazba daně z příjmů lesla (postupně z 34 % zisu v roce 1998 na dnešních 24 %). To snižuje schopnost firem pobídy čerpat a snižuje míru zvýhodnění firem s pobídou oproti firmám bez pobídy. Snižování standardní sazby daně ta jedna snižuje atrativitu investičních pobíde (za jina stejných oolností) a jedna zmenšuje pořivení trhu, teré tyto pobídy působí. Čím menší je standardní sazba daně, tím méně budou firmy bez pobídy relativně znevýhodněny oproti firmám, teré pobídu mají. Strana 18 (celem 81)

19 Obráze č. 11: Zdanění firem v Česé republice 40% 30% 20% 10% Zdanění firmy s pobídou Zdanění firmy bez pobídy 0% -10% -20% Zdroj: MF ČR a vlastní výpočty Strana 19 (celem 81)

20 Kapitola 3. Investiční pobídy jao fator hospodářsého růstu 3.1. Růstové možnosti investičních pobíde Shrnutí části Růstové možnosti investičních pobíde V pobídami podpořených projetech dominují zahraniční firmy (82 %), a jedná se tedy převážně o FDI (Foreign Direct Investment). Eonomicá literatura o vlivu FDI většinou neshledává signifiantní vliv FDI na hospodářsý růst v rozvinutých zemích OECD poté, co se zoumání očistí o vliv ostatních fatorů. V zásadě jsou možné dva hlavní pozitivní vlivy FDI na dlouhodobý eonomicý růst zapojí-li do výroby nezaměstnané fatory, teré domácí apitál z nějaého důvodu není s to zaměstnat, a posune-li technologicé možnosti eonomiy novým now-how. Investiční pobídy vša mohou pomoci vyrovnat rozdíly ve vyspělosti regionů v nerovnoměrně rozvinutých eonomiách, terým není dopřáno výhod fisální decentralizace. Plynou-li do správných míst, mohou zvyšovat aloační i dynamicou efetivnost eonomiy. K bylo mezi pobídami podpořenými projety 18 % lasifiovaných jao projety z Česé republiy (MPO, 2006). Proto se dá bez nadsázy hovořit o česých investičních pobídách jao o podpoře FDI (Foreign Direct Investment). Současné podmíny FDI v ČR je stále ještě potřeba vnímat ve světle specificé česé cesty privatizace většinou do domácích ruou. Zahraniční apitál sem na rozdíl od např. Maďarsa začal přicházet později, proto doháněním je dnes na relativně vysoé úrovni, ja uazuje následující obráze FDI na obyvatele ve Visegrádsých zemích. Obráze č. 1: FDI na obyvatele ve visegrádsých zemích FDI na obyvatele a ro (v USD) cz hu pl s Zdroj: UNCTAD FDI statistics, vlastní výpočty Složením je vša složení FDI do ČR značně ovlivněno velými prodeji v jednotlivých posledních letech (např. Transgas), způsobující ony citelné výyvy, teré nevidíme u mnohem hladšího průběhu FDI v Maďarsu a Polsu. Česé investiční pobídy se vša zaměřují na velé projety FDI, nioli na státem sjednaný odprodej (části) státních podniů. Jaý je vliv obecného FDI na růst? Podle neolasicého modelu růstu (Solow 1957), oceněného v roce 1987 Nobelovou cenou, nemůže FDI ovlivnit dlouhodobou míru růstu. Díy lesajícímu meznímu produtu a onstantním výnosům z rozsahu může sice FDI rátodobě zvýšit množství apitálu na pracovnía, ale růst bude stejně omezen lesajícím produtem. Jsou tedy vlastně pouze dva možné způsoby, ja může být FDI růstově prospěšné: Strana 20 (celem 81)

SPOTŘEBITELSKÝ ÚVĚR. Na začátku provedeme inicializaci proměnných jejich vynulováním příkazem "restart". To oceníme při opakovaném použití dokumentu.

SPOTŘEBITELSKÝ ÚVĚR. Na začátku provedeme inicializaci proměnných jejich vynulováním příkazem restart. To oceníme při opakovaném použití dokumentu. Úloha 1 - Koupě nového televizoru SPOTŘEBITELSKÝ ÚVĚR Chceme si oupit nový televizor v hodnotě 000,-Kč. Bana nám půjčí, přičemž její úroová sazba činí 11%. Předpoládejme, že si půjčujeme na jeden ro a

Více

9 Skonto, porovnání různých forem financování

9 Skonto, porovnání různých forem financování 9 Sonto, porovnání různých forem financování Sonto je sráža (sleva) z ceny, terou posytuje prodávající upujícímu v případě, že upující zaplatí oamžitě (resp. během dohodnuté ráté lhůty). Výše sonta je

Více

Dekompoziční analýza příjmové nerovnosti v České republice

Dekompoziční analýza příjmové nerovnosti v České republice Deompoziční analýza příjmové nerovnosti v Česé republice Zdeňa MALÁ, Gabriela ČERVENÁ, Czech University of Life Sciences in Prague i Abstract The paper focuses on an analysis of income inequality of population

Více

1.5.7 Prvočísla a složená čísla

1.5.7 Prvočísla a složená čísla 17 Prvočísla a složená čísla Předpolady: 103, 106 Dnes bez alulačy Číslo 1 je dělitelné čísly 1,, 3,, 6 a 1 Množinu, terou tvoří právě tato čísla, nazýváme D 1 množina dělitelů čísla 1, značíme ( ) Platí:

Více

Informace o společnosti

Informace o společnosti Informace o společnosti K DATU 30. ZÁŘÍ 2012 Zveřejněno na internetových stránách KUPEG úvěrové pojišťovny, a.s. www.upeg.cz OBSAH strana 1. Informace o hospodaření společnosti a. Textová část 2 b. Tabulová

Více

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře)

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Následující analýza výhodnosti vstupu do II. pilíři vychází ze stejné metodologie, která je popsána v Pojistněmatematické zprávě

Více

THE POSSIBILITY OF RELOCATION WAREHOUSES IN CZECH-POLISH BORDER MOŽNOSTI RELOKACE SKLADŮ V ČESKO-POLSKÉM PŘÍHRANIČÍ

THE POSSIBILITY OF RELOCATION WAREHOUSES IN CZECH-POLISH BORDER MOŽNOSTI RELOKACE SKLADŮ V ČESKO-POLSKÉM PŘÍHRANIČÍ Jan CHOCHOLÁČ 1 THE POSSIBILITY OF RELOCATION WAREHOUSES IN CZECH-POLISH BORDER MOŽNOSTI RELOKACE SKLADŮ V ČESKO-POLSKÉM PŘÍHRANIČÍ BIO NOTE Jan CHOCHOLÁČ Asistent na Katedře dopravního managementu, maretingu

Více

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené Makroekonomická rovnováha může být představována: a) tempem růstu skutečného produktu, odpovídající vývoji tzv. potenciálního produktu b) vyrovnanou platební bilancí c) mírou nezaměstnanosti na úrovni

Více

Informace o společnosti

Informace o společnosti Informace o společnosti K DATU 30. ČERVNA 2012 Zveřejněno na internetových stránách KUPEG úvěrové pojišťovny, a.s. www.upeg.cz OBSAH strana 1. Informace o hospodaření společnosti a. Textová část 2 b. Tabulová

Více

Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv

Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv Rozpočet a finanční vize měst a obcí Autoklub ČR Praha - 11. září 2014 Mgr. Simona Hornochová Náměstkyně ministra financí Obsah

Více

Srovnávací tabulka stávajících a nových benchmarků fondů ISČS. Fondy peněžního trhu

Srovnávací tabulka stávajících a nových benchmarků fondů ISČS. Fondy peněžního trhu Srovnávací tabula stávajících a nových benchmarů fondů ISČS Fondy peněžního trhu Investiční společnost Česé spořitelny, a. s., SPOROINVEST - otevřený podílový fond Je usilováno o dosažení výonnosti podílového

Více

INFORMACE o společnosti. KUPEG úvěrová pojišťovna, a.s. K DATU 31. BŘEZNA 2011. Tyto Všeobecné pojistné podmínky nabývají účinnosti dnem 1.4.

INFORMACE o společnosti. KUPEG úvěrová pojišťovna, a.s. K DATU 31. BŘEZNA 2011. Tyto Všeobecné pojistné podmínky nabývají účinnosti dnem 1.4. INFORMACE o společnosti KUPEG úvěrová pojišťovna, a.s. K DATU 31. BŘEZNA 2011 Tyto Všeobecné pojistné podmíny nabývají účinnosti dnem 1.4. 2009 KUPEG úvěrová pojišťovna, a.s. Údaje 31.3.2011 1 Zveřejněno

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Informace o společnosti

Informace o společnosti Informace o společnosti K DATU 31. BŘEZNA 2013 Zveřejněno na internetových stránách www.upeg.cz OBSAH strana 1. Informace o hospodaření společnosti a. Textová část 2 b. Tabulová část 3 2. Záladní údaje

Více

Hodnocení ekonomické efektivnosti projektů Průměrný výnos z investice, doba návratnosti, ČSH, VVP

Hodnocení ekonomické efektivnosti projektů Průměrný výnos z investice, doba návratnosti, ČSH, VVP Hodnocení ekonomické efektivnosti projektů Průměrný výnos z investice, doba návratnosti, ČSH, VVP Investice je charakterizována jako odložená spotřeba. Podnikové investice jsou ty statky, které nejsou

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu

Více

Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu,

Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, 22. prosince 2014 Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, podle které i přes deficit 80 miliard v roce 2014 a deficit 100 miliard plánovaný

Více

Vysokorychlostní železnice úspěchy a výzvy

Vysokorychlostní železnice úspěchy a výzvy Vysoorychlostní železnice úspěchy a výzvy Dr. Gunter Ellwanger, ředitel pro vysoorychlostní železnice, Mezinárodní železniční unie Vysoorychlostní vlay přiláaly na železnici nové cestující především na

Více

Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky ANALÝZY VLIVU FIREM PODPOŘENÝCH INVESTIČNÍMI POBÍDKAMI NA VYBRANÉ INDIKÁTORY ČESKÉ EKONOMIKY

Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky ANALÝZY VLIVU FIREM PODPOŘENÝCH INVESTIČNÍMI POBÍDKAMI NA VYBRANÉ INDIKÁTORY ČESKÉ EKONOMIKY Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky ANALÝZY VLIVU FIREM PODPOŘENÝCH INVESTIČNÍMI POBÍDKAMI NA VYBRANÉ INDIKÁTORY ČESKÉ EKONOMIKY únor 2004 Materiál Analýzy vlivu firem podpořených investičními

Více

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Agentura pro podporu a podnikání CzechInvest 15. 2. 21 Manažerské shrnutí Investiční pobídky

Více

Daňové a sociální změny 2008. Tomas Sedlacek 3. duben 2007 Chief Macroeconomic Strategist, ČSOB

Daňové a sociální změny 2008. Tomas Sedlacek 3. duben 2007 Chief Macroeconomic Strategist, ČSOB Daňové a sociální změny 2008 Tomas Sedlacek 3. duben 2007 Chief Macroeconomic Strategist, ČSOB Reforma jde dobrým směrem Chvályhodné je zejména: snaha snižovat výdajovou stránku snaha pohnout s reformou

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

Návrh vysokofrekvenčních linkových transformátorů

Návrh vysokofrekvenčních linkových transformátorů inové transformátory inové transformátory Při požadavu na transformaci impedancí v široém frevenčním pásmu, dy nelze obsáhnout požadovanou oblast mitočtů ani široopásmovými obvody, je třeba použít široopásmových

Více

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy 8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,

Více

Program: Investiční pobídky

Program: Investiční pobídky Program: Investiční pobídky Vyhlašovatel: Ministerstvo průmyslu a obchodu Oblast zaměření: Podpora zpracovatelského průmyslu, technologických center a center strategických sluţeb na území ČR Cíl programu:

Více

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Charakteristika současné etapy - ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Proč potřebujeme důchodovou reformu?

Proč potřebujeme důchodovou reformu? Proč potřebujeme důchodovou reformu? V roce 2008 byl důchodový účet vyrovnaný. Dnes chybí ročně 30 40 mld. Kč. o Přibylo 80 000 důchodců (~ 10 mld. Kč) o Ubylo 180 000 zaměstnanců (~ 15 mld. Kč) o Mimořádná

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14.5.2003 26 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI.

Více

07.03.2007 V DVOUSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD - VÝDAJE

07.03.2007 V DVOUSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD - VÝDAJE 3. přednáška 07.03.2007 ROVNOVÁŽNÝ NÝ PRODUKT V DVOUSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD - VÝDAJE 3. přednáška 07.03.2007 I. Spotřeba II. Investice III. Rovnovážný ný produkt 3. přednáška KLÍČOV OVÁ SLOVA Spotřeba,

Více

Finanční gramotnost pro SŠ -10. modul Investování a pasivní příjem

Finanční gramotnost pro SŠ -10. modul Investování a pasivní příjem Modul č. 10 Ing. Miroslav Škvára O investicích O investování likvidita výnosnost rizikovost Kam mám investovat? Mnoho začínajících investorů se ptá, kam je nejlepší investovat? Všichni investiční poradci

Více

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru Česká ekonomika v roce 2014 Přehled ekonomiky České republiky HDP Zaměstnanost Inflace Cenový vývoj Zahraniční investice Platební bilance Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

7.3.9 Směrnicový tvar rovnice přímky

7.3.9 Směrnicový tvar rovnice přímky 739 Směrnicový tvar rovnice přímy Předpolady: 7306 Pedagogicá poznáma: Stává se, že v hodině nestihneme poslední část s určováním vztahu mezi směrnicemi olmých příme Vrátíme se obecné rovnici přímy: Obecná

Více

SEMINÁŘ VII. Zákon jedné ceny, parita kupní síly a teorie kurzu. 1. Zákon jedné ceny a parita kupní síly

SEMINÁŘ VII. Zákon jedné ceny, parita kupní síly a teorie kurzu. 1. Zákon jedné ceny a parita kupní síly SEMINÁŘ VII. Zákon jedné ceny, parita kupní síly a teorie kurzu 1. Zákon jedné ceny a parita kupní síly 1) Vysvětlete logiku zákona jedné ceny a parity kupní síly. Jak by měla vypadat prezentovaná tabulka

Více

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou.

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou. Daňová kvóta Daňová kvóta (Tax Quota) patří mezi významné ukazatele uplatňované při mezinárodní komparaci. Je poměrovým ukazatelem vyjadřujícím úroveň daňových výnosů ve vztahu k hrubému domácímu produktu

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

Reciprokou funkci znáte ze základní školy pod označením nepřímá úměra.

Reciprokou funkci znáte ze základní školy pod označením nepřímá úměra. @091 7. Reciproá funce Reciproou funci znáte ze záladní šoly pod označením nepřímá úměra. Definice: Reciproá funce je dána předpisem ( 0 je reálné číslo) f : y R \ {0} A) Definiční obor funce: Je třeba

Více

Koncem roku 2012 měly územní samosprávy na svých bankovních účtech 112,3 mld. Kč, což je o 15 mld. více než v roce 2011.

Koncem roku 2012 měly územní samosprávy na svých bankovních účtech 112,3 mld. Kč, což je o 15 mld. více než v roce 2011. K hospodaření územních samospráv v roce 2012 Rozpočtové hospodaření územních samospráv, tedy krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti, skončilo v roce 2012 přebytkem

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE červen 2013 1 Zpracovatel: GaREP, spol. s r.o. Náměstí 28. října 3 602 00 Brno RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. RNDr. Kateřina Synková Ing. Jan Binek, Ph.D. 2 1.

Více

ANALÝZA SCHOPNOSTI ČESKÉ DOMÁCNOSTI VYSTAČIT S PŘÍJMY. Pavla Kafková, Jitka Bartošová. Úvod

ANALÝZA SCHOPNOSTI ČESKÉ DOMÁCNOSTI VYSTAČIT S PŘÍJMY. Pavla Kafková, Jitka Bartošová. Úvod ANALÝZA SCHOPNOSTI ČESKÉ DOMÁCNOSTI VYSTAČIT S PŘÍJMY Pavla Kafová, Jita Bartošová Abstrat Většina domácností má v současné době problém platit nejen mimořádné výdaje, ale i ty, teré jsou běžné a nezbytné

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

PENZIJNÍ PLÁN A STATUT. ČSOB Penzijního fondu Stabilita, a. s., člena skupiny ČSOB

PENZIJNÍ PLÁN A STATUT. ČSOB Penzijního fondu Stabilita, a. s., člena skupiny ČSOB PENZIJNÍ PLÁN A STATUT ČSOB Penzijního fondu Stabilita, a. s., člena supiny ČSOB ČSOB Penzijní fond Stabilita, a. s., člen supiny ČSOB STATUT Článe 1 Úvodní ustanovení 1. Obchodní fi rma: ČSOB Penzijní

Více

ROZPOČTOVÉ URČENÍ DANÍ. Zpracoval: Vladislav Vilímec poslanec PS PČR garant RUD

ROZPOČTOVÉ URČENÍ DANÍ. Zpracoval: Vladislav Vilímec poslanec PS PČR garant RUD ROZPOČTOVÉ URČENÍ DANÍ 17. září 2011 Zpracoval: Vladislav Vilímec poslanec PS PČR garant RUD RUD do roku 2000 Zákon o tzv. rozpočtovém určení č ídaní íč.243/2000 Sb. nahradil bývalý systém převodu daňových

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Úvodem V roce 2006 vyhlásilo MMR výzkumný program WD - Výzkum pro potřeby řešení regionálních

Více

Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních

Více

ROZPOČTOVÉ URČENÍ DANÍ. 4. října 2011 Zpracoval: Vladislav Vilímec poslanec PS PČR garant RUD

ROZPOČTOVÉ URČENÍ DANÍ. 4. října 2011 Zpracoval: Vladislav Vilímec poslanec PS PČR garant RUD ROZPOČTOVÉ URČENÍ DANÍ 4. října 2011 Zpracoval: Vladislav Vilímec poslanec PS PČR garant RUD RUD do roku 2000 Zákon o tzv. rozpočtovém určení daní č.243/2000 Sb. nahradil bývalý systém převodu daňových

Více

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Tisková zpráva ze dne 11. září 2008 I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovalo očekávaný vývoj čistých mezd zaměstnanců v podnikatelském a nepodnikatelském sektoru

Více

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Inflace Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Co je to inflace? Inflace není v původním význam růst cen. Inflace je

Více

Pravidelný průzkum HK ČR o stavu malého a středního podnikání v České republice

Pravidelný průzkum HK ČR o stavu malého a středního podnikání v České republice Tisková zpráva Pravidelný průzkum HK ČR o stavu malého a středního podnikání v České republice Podle Komorového barometru malí a střední podnikatelé začínají věřit v lepší zítřky Praha, 24. září 2013 Rozhodování

Více

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení Téma cvičení Makroekonomie I Nominální a reálná úroková míra Otevřená ekonomika Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Nominální a reálná úroková míra Zahrnutí míry inflace v rámci peněžního trhu

Více

Simulace socio-dynamických a socioekonomických

Simulace socio-dynamických a socioekonomických Simulace socio-dynamických a socioekonomických systémů V. Kotyzová, J. Vaith Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, Česko-anglické gymnázium, České Budějovice vendykot@seznam.cz, jakub.vaith@seznam.cz

Více

Minimální mzda - argumenty PRO

Minimální mzda - argumenty PRO Minimální mzda - argumenty PRO Milan Mroczkowski Obsah Úvod Co je to minimální mzda a jaká je její současná výše? Plnila minimální mzda v posledních letech svou funkci? Nedobrovolná nezaměstnanost. Proč

Více

Jak dál v rozvoji doplňkového penzijního spoření?

Jak dál v rozvoji doplňkového penzijního spoření? Jak dál v rozvoji doplňkového penzijního spoření? JUDr. Vít Samek PT 1 Praha, MPSV, 21. května 2015 Odborná komise pro důchodovou reformu Mandát 2015 PT1 Odborné komise pro DR Analyzovat efektivitu státní

Více

Reforma přímých daní a odvodů. III. pilíř daňové reformy. Miroslav Kalousek ministr financí 18. března 2011

Reforma přímých daní a odvodů. III. pilíř daňové reformy. Miroslav Kalousek ministr financí 18. března 2011 Reforma přímých daní a odvodů III. pilíř daňové reformy Miroslav Kalousek ministr financí 18. března 2011 Cíle daňové reformy Jednoduchý a přehledný systém Dlouhodobá stabilita bez nesystémových zásahů

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Kapitola 13 ZAHRANIČNÍ OBCHOD A OBCHODNÍ POLITIKA

Kapitola 13 ZAHRANIČNÍ OBCHOD A OBCHODNÍ POLITIKA Kapitola 13 ZAHRANIČNÍ OBCHOD A OBCHODNÍ POLITIKA Teorie mezinárodního obchodu: podstata mezinárodního obchodu jednotlivé země mají rozdílné náklady na výrobu zboží možnost specializace na určité zboží,

Více

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Praha 25. 11.

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Praha 25. 11. ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Praha 25. 11. 2006 Obsah: 1. Jak rychle rostla česká ekonomika a jaká je její ekonomická

Více

PENZIJNÍ PLÁN A STATUT

PENZIJNÍ PLÁN A STATUT PENZIJNÍ PLÁN A STATUT ČSOB Penzijního fondu Progres, a. s., člena supiny ČSOB 7.PP ČSOB Penzijní fond Progres, a. s., člen supiny ČSOB STATUT Článe 1 Úvodní ustanovení 1. Obchodní fi rma: ČSOB Penzijní

Více

TRH A CÍLENÝ MARKETING

TRH A CÍLENÝ MARKETING TRH A CÍLENÝ MARKETING základní subjekty trhu: 1. domácnosti prodávají své výrobní faktory (práce, půda, kapitál), za získané důchody (mzda, renta, úrok) nakupují výrobky a služby 2. podniky prodávají

Více

Fiskální politika, deficity a vládní dluh

Fiskální politika, deficity a vládní dluh Fiskální politika, deficity a vládní dluh Státní rozpočet. Fiskální deficity. Kombinace monetární a fiskální politiky. Vliv daní a vládních výdajů na ekonomickou aktivitu. Ekonomické důsledky vládního

Více

Ranking investičních fondů (Srpen 2013)

Ranking investičních fondů (Srpen 2013) INVESTIČNÍ FONDY ZHODNOCUJEME INFORMACE Ranking investičních fondů (Srpen 2013) Ranking Analizy Online je nástroj, který jednoduchým způsobem pomáhá investorům určit nejlepší a nejhorší investiční řešení

Více

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích.

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. Inflace Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. V růstovém tvaru m s = + = m s - = míra inflace, m s = tempo růstu (nominální)

Více

Konvergence a růst: ČR a sousedé

Konvergence a růst: ČR a sousedé Konvergence a růst: ČR a sousedé Eva Zamrazilová členka bankovní rady Česká národní banka Ekonomický růst : očekávání a nástroje Mezinárodní vědecká konference Bankovní institut vysoká škola Praha, Kongresové

Více

PLÁN ŘÍZENÍ LIKVIDITY. AKRO balancovaný fond, otevřený podílový fond AKRO investiční společnost, a.s., ISIN CZ000847336. 1. Profil likvidity fondu

PLÁN ŘÍZENÍ LIKVIDITY. AKRO balancovaný fond, otevřený podílový fond AKRO investiční společnost, a.s., ISIN CZ000847336. 1. Profil likvidity fondu PLÁN ŘÍZENÍ LIKVIDITY AKRO balancovaný fond, otevřený podílový fond AKRO investiční společnost, a.s., ISIN CZ000847336 1. Profil likvidity fondu Fond investuje do podkladového globálního smíšeného portfolia

Více

Potenciál úspor energie v budovách Širší souvislosti

Potenciál úspor energie v budovách Širší souvislosti Potenciál úspor energie v budovách Širší souvislosti Luděk Niedermayer Srpen 2013 1. Energie a národní hospodářství 2. Rekonstrukce budov a ekonomika 3. Rekonstrukce budov a občané 4. Efektivní programy

Více

Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz

Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz Podstata devizového (měnového)kurzu Cena jedné měny vyjádřená v jiné měně (bilaterární kurz) Z pohledu domácí měny: - Přímý záznam: 1 EUR = 25

Více

Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky

Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky Rozpočet a finanční vize měst a obcí 11. září 14 Praha Autoklub ČR Smetanův sál Petr Král Ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz Sekce

Více

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016?

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? JE ČAS SE OZVAT Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? 1. důvod Po dlouhém období ekonomické krize se Česká republika výrazně zotavuje. V loňském roce dosáhla dvouprocentního

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Bratislava, 9.

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Bratislava, 9. ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Bratislava, 9. února 2007 Obsah: 1. Hrubý domácí produkt (HDP) a růstová výkonnost

Více

Pravidla ES pro národní regionální pomoc z roku 1998 Nařízení Komise ES č. 68/2001 o aplikaci čl. 87 a 88 Smlouvy o založení ES na podporu školení

Pravidla ES pro národní regionální pomoc z roku 1998 Nařízení Komise ES č. 68/2001 o aplikaci čl. 87 a 88 Smlouvy o založení ES na podporu školení INVESTIČNÍ PODPORA PRO TECHNOLOGICKÁ CENTRA LEGISLATIVNÍ RÁMEC Usnesení vlády ze dne 5.června 2002, č. 573 k zabezpečení realizace Rámcového programu pro podporu strategických služeb a Rámcového programu

Více

pracovní verze pren 13474 "Glass in Building", v níž je uveden postup výpočtu

pracovní verze pren 13474 Glass in Building, v níž je uveden postup výpočtu POROVNÁNÍ ANALYTICKÉHO A NUMERICKÉHO VÝPOČTU NOSNÉ KONSTRUKCE ZE SKLA Horčičová I., Netušil M., Eliášová M. Česé vysoé učení technicé v Praze, faulta stavební Anotace Slo se v moderní architetuře stále

Více

Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů. Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014

Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů. Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014 Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014 Motto Rozpočet by měl být vyvážený, státní pokladna by se měla znovu naplnit, veřejný dluh by se měl snížit,

Více

V. ročník konference o rozpočtech a financování územních samospráv

V. ročník konference o rozpočtech a financování územních samospráv V. ročník konference o rozpočtech a financování územních samospráv Změna zákona o RUD v souvislosti se změnami v sazbách DPH Návrh státního rozpočtu na rok 2012 Ministerstvo financí ČR září 2011 Změna

Více

Veletrhy a výstavy jsou zrcadlem hospodářství země 19. 8. 2013 - SOVA ČR (Společenstvo organizátorů veletržních a výstavních akcí v ČR)

Veletrhy a výstavy jsou zrcadlem hospodářství země 19. 8. 2013 - SOVA ČR (Společenstvo organizátorů veletržních a výstavních akcí v ČR) Veletrhy a výstavy jsou zrcadlem hospodářství země 19. 8. 2013 - SOVA ČR (Společenstvo organizátorů veletržních a výstavních akcí v ČR) Veletrhy potvrdily svůj význam v mezinárodním obchodu a nadále představují

Více

Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR

Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR doc. Ing. PhDr. Vladimír Tomšík, Ph.D. Vrchní ředitel a člen bankovní rady ČNB 17. ledna 2007 Hospodářský ský výbor

Více

Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců

Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců Zpracoval tým Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR ve spolupráci se serverem Podnikatel.cz 27.5.2015, Praha Obsah: Porovnání odvodů daní z příjmů Porovnání

Více

Daňová jistota v České republice Průzkum Deloitte v rámci regionu EMEA. Prosinec 2014 4. ročník

Daňová jistota v České republice Průzkum Deloitte v rámci regionu EMEA. Prosinec 2014 4. ročník Daňová jistota v České republice Průzkum Deloitte v rámci regionu EMEA Prosinec 2014 4. ročník Obsah prezentace Představení průzkumu Zkušenosti společností s daněmi a daňovou správou Porovnání vnímání

Více

VEŘEJNÁ PODPORA A PROBLÉMY SOUVISEJÍCÍ. De minimis, SOHZ, dopad na dotační politiku

VEŘEJNÁ PODPORA A PROBLÉMY SOUVISEJÍCÍ. De minimis, SOHZ, dopad na dotační politiku VEŘEJNÁ PODPORA A PROBLÉMY SOUVISEJÍCÍ De minimis, SOHZ, dopad na dotační politiku Co je to veřejná podpora čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie: Podpory poskytované v jakékoli formě státem

Více

II. Vývoj státního dluhu

II. Vývoj státního dluhu II. Vývoj státního dluhu V 1. čtvrtletí 2014 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč na 1 683,4 mld. Kč, což znamená, že v průběhu 1. čtvrtletí 2014 se tento dluh prakticky nezměnil.

Více

Finanční management. Nejefektivnější portfolio (leží na hranici) dle Markowitze: Polemika o významu dividendové politiky

Finanční management. Nejefektivnější portfolio (leží na hranici) dle Markowitze: Polemika o významu dividendové politiky Finanční management Dividendová politika, opce, hranice pro cenu opce, opční techniky Nejefektivnější portfolio (leží na hranici dle Markowitze: existuje jiné s vyšším výnosem a nižší směrodatnou odchylkou

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

Závislost indexů C p,c pk na způsobu výpočtu směrodatné odchylky

Závislost indexů C p,c pk na způsobu výpočtu směrodatné odchylky Závislost indexů C,C na zůsobu výočtu směrodatné odchyly Ing. Renata Przeczová atedra ontroly a řízení jaosti, VŠB-TU Ostrava, FMMI Podni, terý chce usět v dnešní onurenci, musí neustále reagovat na měnící

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Konference Zaměstnanost 2015 / Karlovy Vary Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně

Více

zisk : srovnávaná veličina (hodnocená,vstupní)

zisk : srovnávaná veličina (hodnocená,vstupní) 4. přednáška Finanční analýza podniku - FucAn Návaznost na minulou přednášku Elementární metody a) analýza absolutních ukazatelů b) analýza rozdílových a tokových ukazatelů c) analýza poměrových ukazatelů

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz 1 Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod 2 Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita VI.2 Vytváření podmínek pro rozvoj znalostí, schopností a dovedností v oblasti finanční gramotnosti Výukový materiál pro téma VI.2.1 Řemeslná

Více

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb 5.1. Rovnováha spotřebitele 5.2. Indiferenční analýza od kardinalismu k ordinalismu 5.3. Poptávka, poptávané množství a jejich změny 5.4. Pružnost tržní poptávky Poptávka

Více

Příloha strana 1/13. Hodnocení tvorby příjmů a čerpání výdajů rozpočtu za I. pololetí 2015

Příloha strana 1/13. Hodnocení tvorby příjmů a čerpání výdajů rozpočtu za I. pololetí 2015 Příloha strana 1/13 Hodnocení tvorby příjmů a čerpání výdajů rozpočtu za I. pololetí 2015 Příloha strana 2/13 Členění hodnocení tvorby příjmů a čerpání výdajů 1. Příjmy Tabulka č. 1 Příjmy podle příjmových

Více

Daňová jistota v České republice Průzkum Deloitte v rámci regionu EMEA

Daňová jistota v České republice Průzkum Deloitte v rámci regionu EMEA Daňová jistota v České republice Průzkum Deloitte v rámci regionu EMEA Říjen 2013 Obsah prezentace Představení průzkumu Zkušenosti společností s daněmi a daňovou správou Porovnání vnímání českých a zahraničních

Více

IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část

IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část Zhodnocení platného právního stavu Důchody z důchodového pojištění se zvyšují na základě ustanovení 67 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění

Více

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (LISTOPAD 0) SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního

Více