Státní podpora malých a stedních podnik v eské republice

Transkript

1 Státní podpora malých a stedních podnik v eské republice (esej - pedmt HP_911 Hospodáská politika) Ing. Jakub Hejtmánek doktorand Katedra Informaních Technologií VŠE Praha Školní rok 2003/2004

2 Abstract in English: This essay deals with the support of small and medium-sized enterprises in the Czech Republic (R) and European Union (EU). The role of small and medium-sized enterprises (SMEs) is extremely important because of their ability to increase competitiveness of production and consequently the export performance, to adopt new technologies, to modernize the economic structure and to create new employment opportunities etc. There are two major goals of the essay first one is to confront the economic theory with the practical state support policy of SMEs and discuss the validity of this state intervention, the second one is to introduce the state support programs in the Czech Republic and support programs available from EU funds for small and medium sized entrepreneurs. We can say that SMEs are giants in the European economy. In EU 99,8% of all enterprises are SMEs employing 60% of the people, 93% of all European enterprises have less than 10 employees. In the Czech Republic SMEs also play a crucial role in the, they make 53% of GDP and employ 60,9% of all employees. That s why SMEs are in focus. Although the support of small and medium-sized enterprises is common state policy in many developed countries, we cannot find adequate fundaments in the economics theory for doing it. The mainstream economists justify this intervention to get closer to absolute competition and stimulate the big firms to carry more risks in investments, but it s not mentioned as a reason for any state intervention. In the liberal economics theory we can find univocal critique of this kind of intervention. No one of the theory touches the possibility to encourage employment by this involvement. Government expenditures on subsidies are rising year by year. Governments'own strategy is to expand this politics. But there are no convincing theoretical or practical economic arguments to support the subsidies. I can say that the support policy is more politically motivated, rather than economically based. The essay shows, that the most relevant handicap is government regulation. EU and CR offer many support programs. The main idea is to increase the economic level in undeveloped parts of the country. The main authority in disposition is Ministry of Finance and Ministry for Regional Development, which govern a several agencies to provide support. Chief support is financial assistance particularly by subsidized interest. Keywords: JEL classification: Klíová slova: Small and medium-sized enterprises, Support policy of the SMEs, Support programs H25 - Public Economics - Business Taxes and Subsidies malé a stední podniky, MSP, státní podpora, podpora podnikání, politika podpory MSP, programy podpory MSP HP_911 2 /29

3 Obsah 1 ÚVOD CÍL PRÁCE ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA MSP DEFINICE MSP V EU DEFINICE MSP V R MSP OPRAVDOVÍ GIGANTI EVROPSKÉ EKONOMIKY POHLED EKONOMICKÉ VDY JE POTEBA STÁTNÍ ZÁSAH? MOŽNOSTI STÁTNÍHO ZÁSAHU ARGUMENTY PRO PODPORU MSP EKONOMICKÁ TEORIE PROGRAMY EVROPSKÉ UNIE PRO MALÉ A STEDNÍ PODNIKY VÍCELETÝ PROGRAM PRO PODNIKY A PODNIKÁNÍ STRUKTURÁLNÍ FONDY Cíle evropské politiky Operaní programy PODPORA MSP V ESKÉ REPUBLICE ZPSOB FINANCOVÁNÍ POLITIKY A CELKOVÝ FINANNÍ RÁMEC STÁTNÍ ORGÁNY POSKYTUJÍCÍ PODPORU FORMY PODPORY OBJEM PENZ URENÝCH NA PODPORY PROGRAMY PODPORY MSP NA ROK PODMÍNKY ÚASTI ZÁRUKA KREDIT START TRH KOOPERACE VESNICE REGENERACE SPECIAL MARKETING PORADENSTVÍ DESIGN ZÁVR HODNOCENÍ PROGRAM PODPORY LITERATURA PÍLOHY HP_911 3 /29

4 1 Úvod Malé a stední podniky (MSP) vytváejí zdravé podnikatelské prostedí, zvyšují dynamiku trhu, mají schopnost absorbovat podstatnou ást pracovních sil uvol ovaných z velkých podnik a jsou stabilizujícím prvkem ekonomického systému. Pro jejich rozvoj jsou rozhodující podmínky, za kterých mohou rozvíjet hospodáskou innost. Ekonomické prostedí do znané míry uruje a ovliv uje poptávku po jejich produktech a službách a mže tak usnad ovat nebo naopak omezovat jejich pístup na trhy, které jsou dležité pro jejich vznik a další rst. Podpora malého a stedního podnikání je obecn uznávána jako potebná politika. Najdeme ji v programech všech politických stran napí politickým spektrem. Tuto politiku provádí v té i oné podob také vtšina ekonomicky rozvinutých zemí. Rozvojový program týkající se podnikatelského prostedí vychází ze skutenosti, že jako hlavní faktor ekonomického rozvoje a zajištní konkurenceschopnosti území je rozvoj malých a stedních podnik. Toto poznání je rozšíeno jak ve vysplých tržních ekonomikách zemí Evropské unie (EU) a USA, tak v zemích stední a východní Evropy, které lze charakterizovat jako transformující se ekonomiky. 1.1 Cíl práce Esej má dva hlavní cíle. Protože je urena pro doktorandský pedmt HP_911 Hospodáská politika, bude nutné podívat se na podporu podnikání z pohledu ekonomické vdy. Tím druhým je snaha pedstavit možné podpory státu, jednotlivé programy podpory malým a stedním firmám a podnikatelm. MSP se jako tená, kterému je práce zejména urena, mže dovdt pro stát tuto podporu poskytuje a souasn se seznámit se základními informacemi o programech podpory. Vzhledem k tomu, že naše republika vstupuje do Evropské unie (EU), uvedl bych taktéž možnou podporu MSP prostednictvím zdroj EU. HP_911 4 /29

5 2 Základní východiska MSP Až do roku 1996 neexistovalo jednotné, univerzální vymezení jednotlivých kategorií MSP a to ani v zemích evropské unie. Vymezení v jednotlivých státech se lišilo pedevším v ukazatelích potu zamstnanc, velikosti obratu nebo výše aktiv podniku. Poteba jednotn vymezit MSP vycházela z požadavku vytvoit rovné podmínky pro všechny podnikatelské subjekty. 2.1 Definice MSP v EU Evropská komise proto doporuuje definici MSP 1 v rámci EU. Pijaté doporuení bylo adresováno všem lenským zemím, Evropské investiní bance a Evropskému investinímu fondu. Podle [EU- MSP] definice MSP v EU vychází z veejné diskuse ukonené 10. záí Zstává sice maximální poet zamstnanc MSP podle rozhodnutí z roku 1996, a to 250, ale zvyšují se hodnoty obratu jednotlivých kategorií firem zahrnutých pod souhrnné oznaení MSP. Za základní kritéria posuzování byla zvolena následující: maximální poet zamstnanc obrat nebo alternativn celková hodnota aktiv nezávislost malého a stedního podnikatele na jiném subjektu Stední podnik je definován jako podnik, který: má mén než 250 zamstnanc a dále bu: roní obrat nebo hodnota aktiv nepekraující 50 mil. EURO nebo celkovou hodnotu aktiv nepekraující 43 mil. EURO, spl uje kritérium nezávislosti, což znamená, že není více jak 25% kapitálu a hlasovacích práv ve vlastnictví jiného subjektu. Malý podnik je definován jako podnik, který: má mén než 50 zamstnanc a dále bu: roní obrat nebo celkovou hodnotu aktiv nepekraující 10 mil. EURO spl uje kritérium nezávislosti. Mikropodnik je podnik s mén než 10 zamstnanci. roní obrat nebo celkovou hodnotu aktiv nepekraující 2 mil. EURO spl uje kritérium nezávislosti. tabulka 2-1 Definice MSP v EU na základ upraveného doporuení 96/280/EC EU Poet zamstnanc (žádná zmna) Max. obrat - doporuení 96/280/EC (v mil. EUR) Max. obrat aktualizace 2002 (v mil. EUR) Stední firma Malá firma Mikro firma Pvodní doporuení 96/280/EC bylo v roce 2002 upraveno. Viz [EU-SME] HP_911 5 /29

6 2.2 Definice MSP v R V eské Republice problematiku MSP v souasnosti upravuje Zákon. 47/2002 Sb., [Z47] o podpoe malého a stedního podnikání a o zmn zákona. 2/1969 Sb., o zízení ministerstev a jiných ústedních orgán státní správy eské republiky, ve znní pozdjších pedpis (viz tabulka 2.2). Do podporu malého a stedního podnikání upravoval zákon. 299/1992 Sb., který je novým zákonem zcela nahrazen. Nový zákon zachovává vylouení podnik zemdlské a lesnické prvovýroby z možnosti státní podpory malým a stedním podnikatelm tak, jak tomu bylo u dosavadní právní úpravy. Mní se vymezení malých a stedních podnik v souladu s pravidly EU - zatímco minulý zákon (. 299/1992 Sb.) stanovil jediné kritérium, a to maximální poet zamstnanc podniku na 500, evropská definice má kritéria ti: maximální poet zamstnanc je uren hranicí "mén než 250 zamstnanc", ekonomické kritérium je dáno alternativn, a to bu istým obratem nebo aktivy, nebo v pípad podnik útujících v jednoduchém úetnictví konenými píjmy nebo úhrnem majetku, nezávislost malého a stedního podnikatele na jiném subjektu nespl ujícím definici této kategorie podnik, tedy na vtších firmách. Zákon dále vymezuje podskupiny v rámci skupiny malých a stedních podnikatel malý podnikatel - má mén než 50 zamstnanc a úmrn snížené ekonomické limity drobný podnikatel - má mén než 10 zamstnanc. tabulka 2-2 Definice MSP v R na základ Zákona. 47/2002 Sb. R Poet zamstnanc Max. obrat (v mil. K) Max. aktiva (v mil. K) Stední podnikatel Malý podnikatel Drobný podnikatel Význam sektoru malých a stedních podnik pro ekonomiku R dokumentují statistická data z údaj SÚ za rok 2002 [MPO-ZOV], [MPO-STAT]: K bylo vydáno platných živnostenských oprávnní. Z celkového potu podnikatelských subjekt vlastnících živnostenská oprávnní bylo ke stejnému datu fyzických osob a právnických osob. Soustavnou innost provozovanou za úelem dosažení zisku vykazuje 43% tchto podnikatelských subjekt. Malé a stední podniky s potem mén než 250 zamstnanc ve všech odvtvích národního hospodáství R zamstnávaly 60,9% z celkového potu zamstnanc, což pedstavuje proti roku 2001 nárst o 1,2 % bodu. Podíl tohoto sektoru na celkových výkonech národního hospodáství dosáhl 52% a v úetní pidané hodnot 52,7% (viz. tabulka 2-3 Podíl MSP na vybraných makroekonomických ukazatelích v %). Podíl malých a stedních podnik na HDP od roku 1996 neustále roste: v roce 2002 dosáhl 37,16%, a to je zvýšení proti roku 2001 o 3,59%. Ve srovnání s Evropskou unií jsou tato ísla ale stále malá. Vývoz malých a stedních podnik za rok 2002 dosáhl 36,0% z celkového objemu za R a dovoz 52,1%. HP_911 6 /29

7 tabulka 2-3 Podíl MSP na vybraných makroekonomických ukazatelích v % Ukazatel Rok Poet podnik 99,77 99,78 99,80 99,81 99,81 99,79 Poet zamstnanc 59,82 56,35 59,12 59,47 59,73 60,94 Výkony 52,91 51,73 53,34 52,85 51,44 52,02 Pidaná hodnota 57,36 51,35 53,03 52,60 51,33 52,69 Mzdové náklady /bez OON/ Investice 1) 1) 1) 1) 54,69 54,67 55,72 55,50 41,66 40,56 37,81 44,52 Vývoz 36,40 36,25 36,54 36,15 35,74 36,00 Dovoz 48,00 48,84 50,74 49,43 47,12 52,10 HDP 1) 1) ukazatel HDP podle údaj SÚ; ostatní podíly jsou propoty MPO z údaj SÚ 1) ukazatel za MSP nebyl SÚ vykázán 34,78 34,82 33,57 37, MSP opravdoví giganti evropské ekonomiky V Evrop tvoi malé a stední podniky 99,8% všech podnik a zamstnávají asi 66% práceschopného obyvatelstva. EU provádí prbžné výzkumy v lenských zemích v oblasti MSP a publikuje adu zpráv. Nkolik hlavních bod ze zprávy [EU-OB2002]: 93% všech evropských podnik má mén než 10 zamstnanc. Toto íslo už hovoí za vše. V Evropské ekonomické oblasti (EEA) a Švýcarsku se nalézá 20,5 miliónu podnik a zamstnává na 122 miliónu lidí. 93% z nich tvoí mikro podniky, 6% tvoí malé, 1% je stedních a pouze 0,2% tvoí podniky velké! 2/3 všech pracovních míst vytváí MSP prmrný podnik má 6 zamstnanc Výsledky statistik uvádné ve zpráv byly pro m dosti neekané. Tato situace potvrzuje, pro jsou MSP v dnešní dob stedem zájmu a ukazuje, že je nutné se jimi zabývat. Orgány EU i jednotlivé lenské státy to dobe vdí a vnují MSP svoji pozornost v ad rozvojových program. Graf 2.1 názorn ilustruje vzrstající podíl drobných a malých firem na zamstnanosti oproti úbytku stedních a velkých firem v EU v prbhu doby (rok ). HP_911 7 /29

8 graf rst zamstnanosti v podnicích EU podle velikosti Podíl MSP na zamstnanosti se liší taktéž zem od zem (viz tabulka 2-4 Podíl MSP na zamstnanosti podle zemí EU v procentech). Nejvíce MSP zamstnávají lidi v Itálii, Portugalsku, Španlsku, ecku. Zprávy EU též konstatují, že podniky v Evrop oproti USA i Japonsku jsou relativn malé v Japonsku MSP tvoí jen 33% pracovních míst, podnik prmrn zamstnává 10 lidí. V USA MSP tvoí 46% pracovních míst, podnik prmrn zamstnává 19 lidí. Vybral jsem nkteré ze statistik publikovaných orgány Evropské unie. Pokud vás situace bude blíže zajímat, odkazuji vás na [EU-6]. tabulka 2-4 Podíl MSP na zamstnanosti podle zemí EU v procentech zem mikro malé stední SME celkem Belgie Dánsko Finsko Francie Irsko Island Itálie Lucembursko Nmecko Nizozemí Norsko Portugalsko Rakousko ecko Španlsko Švédsko Švýcarsko (+ Lichtenštejnsko) Velká Británie zem mimo EU EU Europe Zdroj: Estimated by EIM Small Business Research and Consultancy, adapted from Eurostat/DG Enterprise: Enterprises in Europe, Sixth Report. Also based on European Economy, Supplement A, June 1999, and OECD: Economic Outlook, No. 65, June HP_911 8 /29

9 3 Pohled ekonomické vdy Existence malého a stedního podniku je ovliv ována množstvím vnjších a vnitních faktor. Vnjší faktory potom mohou být ekonomického i neekonomického rázu. Ekonomické faktory lze dále lenit na makroekonomické a mikroekonomické. Makroekonomickými faktory ovliv ujícími chod drobného podniku jsou napíklad míra nezamstnanosti, míra inflace, i souasná fáze ekonomického cyklu. Malé podniky bývají velmi citlivé na neekané zmny tchto faktoru, mnohé z nich potom mohou mít pímý vliv na další existenci i neexistenci drobného podniku. Mikroekonomické faktory pramení z pímého okolí podniku a jsou ovlivnny ekonomickými charakteristikami lokality konkrétního drobného podniku. Jde pedevším o vlastnosti lokálního trhu, jeho velikost, strukturu a o smr jeho budoucího vývoje. Velkou úlohu též hraje lokální trh práce v míst psobeni podniku, jeho struktura a nasycenost. Mezi faktory neekonomického rázu pati aspekty legislativní, kulturní, sociální, zvykové i demografické. Jedním z nejtypitjších rozdílu mezi malým a velkým podnikem je v podílu vlastníka na jeho ízení. Majitel drobného podniku je zárove jeho manažerem, což v pípad akciových spolenosti i rzných typu korporací neplatí. Výhodou toho, že majitel je zárove manažerem podniku, je shoda cíl, které sleduje podnikatel v obou svých rolích. To samé nelze íci o podnicích vtšího charakteru, kde lze sledovat rozdíly mezi cíly managementu (nap. maximalizace obratu a tím i odmny, která se od ní odvíjí) a mezi cíly vlastník (nap. maximalizace zisku). Další vlastností drobných podniku, která má zárove velký význam pro ekonomiku každého státu, je jeho flexibilita vi všem vnitním i vnjším faktorm. Tato vlastnost je dána už samou podstatnou drobného podniku, tedy malým potem zamstnanc, malým rozsahem alokace fixního kapitálu, atd. Pro zmnu smrování podniku nejsou tedy nutné žádné rozsáhlé investice a rekvalifikace zamstnanc jako je tomu v pípad velkých korporací, a proto je drobný podnik mnohem flexibilnjší než velký. Pomrn znanou nevýhodou drobných podnik vi velkým je špatný pístup ke kapitálu. Malý podnik má v podstat velmi omezené možnosti alokace kapitálu a to bu prostednictvím vkladu soukromých prostedk vlastníka podniku nebo získáním bankovního i dodavatelského úvru. Oproti tomu velké podniky mají mnohem více možností pro alokaci kapitálu, piemž jejich pozice pi jeho získávání je zárove mnohem silnjší a možnost získání napíklad bankovního úvru je snazší (to se týe nap. otázky kryti úvru apod.). 3.1 Je poteba státní zásah? Povšimnme si postupn narstajícího vlivu stát na ekonomiky v prbhu doby. Pestože se ekonomie studuje již dlouhá léta a po mnoho generací, nedaí se dát jednoznané doporuení pro míru státního zasahování do ekonomiky 2. Tato míra v zásad zstává vcí individuálního názoru ekonoma. Hospodáská politika znamená psobení státu na ekonomické, sociální a právní prostedí za úelem naplnní stanovených cíl. Lze íci, že tato politika vždy pedstavuje kompromis mezi dvma krajními polohami: laissez-faire a ízeným hospodástvím. V souasnosti se setkáváme s nárstem státních výdaj v oblastech, které nelze jednoznan zaadit mezi tyi obvyklé funkce státu ve smíšené ekonomice (právní rámec, makroekonomická stabilizace, alokace zdroj smrem k vyšší efektivnosti a rozdlování dchodu, jak je uvádí [SAM95]). Zatímco u jiných druh státních výdaj se mžeme setkat s protichdnými názory na jejich správnou výši, u podpory malého a stedního podnikání je nco takového výjimkou. Nezaznamenal jsem názor, který by prosazoval snížení výdaj na tuto politiku. Je politika podpory malých a stedních podnik skuten efektivní? Pro je provádna ve vtšin rozvinutých zemí? Jedná o ekonomicky opodstatnný státní zásah? Existuje ekonomickém zdvodnní existence této podpory? Provádí se 2 Jist, ekonomie (narozdíl nap. od matematiky) je spoleenskou vdou, kde nejdležitjším faktorem je lovk, jehož chování a svobodná vle zapíi uje nemožnost univerzálních postup i deterministických pravidel HP_911 9 /29

10 podpora podnikání z dvod ekonomických, i politických bez hospodáského zdvodnní? Obstojí podpora podnikání v ekonomické analýze? Na tyto otázky není lehké odpovdt, ale je nutné se na n ptát. Je logické, že lidé jsou nuceni odevzdávat ást prostedk (ve form daní i jiné podob), kterou svou ekonomickou inností získají státu proto, aby mohl zajišovat potebné funkce. Je také legitimní ptát se co všechno má stát zajišovat a kolik to bude obana stát. Jestliže se oban i firma zeptá, na stát potebuje tolik penz, dozví se, že stát provozuje celou adu nezbytných program, které jeho peníze prost potebují! Obanovi a firm však pro své základní poteby, vstupy, i investice zbývá stále menší ást výdlku Je pece zejmé, že stát musí zajišovat služby armády, policie, celník, zdravotnictví, sociální systém, školství atd. Pokud vyjmenujeme další a další vládní programy, dojdeme i k tzv. státní podpoe malého a stedního podnikání.. Státní programy podpory MSP jsou mnohdy jen perozdlování penz - je na ekonomech státu, aby existenci tohoto perozdlování zdvodnili. Uvdomme si též, že ást penz urená pro jednotlivé programy bude spotebována na jejich administrativu. 3.2 Možnosti státního zásahu Všeobecná ekonomická politika - má vytváet píznivé podnikatelské klima, má rušit domácí pekážky bránici mezinárodni konkurenceschopnosti domácích podnik. Nástroji této politiky jsou deregulace, snižováni administrativních bemen, snižováni daní, zlepšováni legislativního klimatu, zdokonalení infrastruktury, ozdravní finanního klimatu. Specifická ekonomická politika - jedná se o doplnk ke všeobecné ekonomické politice. Má pomáhat drobným podnikm v jejich rstu a to formou finanních pomocí, konzultaních služeb - bezplatných, i budováním informaních center. Jejím cílem je podporovat zaínající podniky, podporovat inovace, výzkum, vývoj, zlepšovat pístup ke kapitálu, posilovat ídící schopnosti, atd. Státní aktivita by mla být kladena pedevším na všeobecnou ekonomickou politiku, tedy zlepšování podnikatelského klimatu. Specifická politika tedy chápána pouze jako doplnk a ne náhrada tradiních tržních mechanism Neznamená to však, že od specifických politik na podporu drobných podnik bývá upuštno. Programy na podporu malého a stedního podnikání se sousteují pedevším do oblasti snazšího získávání kapitálu pro financování investic formou bankovních záruk i zvýhodnných úrokových sazeb. 3.3 Argumenty pro podporu MSP Argumenty pro státní podporu a rozvoj MSP jsou dány jejich ekonomickými a sociálními pínosy a schopnostmi: zmír ovat negativní dsledky strukturálních zmn, rychleji se adaptovat na požadavky a výkyvy trhu, pružnost, kreativita a flexibilita na trzích, vypl ovat okrajové oblasti trhu, které nejsou pro vtší podniky zajímavé, vývoj a zavádní nových technologií ve snaze konkurovat vtším podnikm hledají originální technologické inovace, vytváet pracovní píležitosti za nízkých kapitálových náklad, absorbce pracovních sil v dob recesí, jejich existence napomáhá udržovat zdravé konkurenní prostedí - jsou protikladem monopolistických tlaku velkých firem, decentralizovat podnikatelské aktivity a napomáhat rychlejšímu rozvoji region, menších mst a obcí, regionální programy umož ující malým a stedním podnikm ve strukturáln postižených a hospodáských slabých regionech získat intenzivnjší podpory na realizaci jejich HP_ /29

11 podnikatelských zámr než na ostatním území - napomáhají ešit obtížnou hospodáskou a sociální situaci v tchto oblastech. Možnost využití potenciálu malých a stedních podnik v ekonomice je do znané míry závislá na prostedí, kterým jsou obklopeny. Na malé a stední podniky negativn psobí pedevším: malá ekonomická síla v porovnání s velkými podniky obtížný pístup ke kapitálu omezující možnost financování rozvojových aktivit horší pístup k odbornému vzdlávání, nižší dostupnost potebných informací a poradenských služeb nekalá konkurence ze strany velkých podnik a dumpingové ceny dovážených produkt omezení v odbytu hotových výrobk na domácím trhu a zvýšené náklady pi jeho vývozu konkurence obchodních etzc vytváených kapitálov silnými firmami slabá pozice v soutži o veejné zakázky platební nekáze zpsobující druhotnou platební neschopnost vysoké administrativní zatížení Opatení státu by se tedy mla zamovat na snižování tchto nevýhod, na vytváení vhodných legislativních a ekonomických podmínek vedoucích k podpoe vznikajících a rozvoji již existujících malých a stedních podnik. Vládní regulace je významným faktorem, který ovliv uje vznik a fungování malých a stedních podnik. Obecným trendem je rst regulace a regulaních institucí. Mnoho podnikatel regulace odradí již od toho, aby novou firmu vbec založili. Pestože nkterá z regulaních opatení výslovn vyluují nejmenší firmy ze své psobnosti, analýzy [EU-OB2002] ukazují, že pesto mají regulace práv na malé a stední podniky zvláš negativní vliv. Dvodem je to, že menší podniky nemají dostatené kapacity a zdroje na ešení nejrznjších problém, které jim regulace pináší. Menší firmy jsou vi regulaci v horší pozici než velké firmy, protože nemají schopnosti potýkat se složitostmi úedních proces a s analýzou sít byrokratických požadavk. Malé firmy jsou schopny v krátké dob reagovat na požadavky trhu a pizpsobit i úpln zmnit své produkty i zamení. Regulace však mohou tyto schopnosti významn omezovat. 3.4 Ekonomická teorie V oblasti ekonomické teorie jsem pátral po literatue zabývající se pímo oblastí státních zásah ve prospch podnik. Ekonomická teorie hlavního proudu se k tématu státní podpory podnikání podle dostupných zdroj pímo nevyjaduje. Neexistuje žádná speciální teorie, ze které by vyplývalo, že transfer zdroj uritému segmentu firem by mohl mít blahodárný vliv na ekonomický rozvoj nebo zamstnanost. Pi konstruování program podpory malých podnik se vychází z rozšíených teorií monopolu a nedokonalé konkurence. V ekonomické realit jsme vždy mohli pozorovat, že modelová dokonalá konkurence ve skutenosti neexistuje. Protože mým oborem je primárn Informatika a neodvažuji se pouštt do sofistikované ekonomické teorie, pednesu poznatky z [DP-KON]: Na poli teoretickém mžeme najít jen slabou podporu pro tento druh politiky. Podle pedstavitel hlavního proudu ekonomické vdy je možné podporou malých podnik sledovat dva efekty: intenzivnjší konkurenci a tedy piblížení se k tržní struktue dokonalé konkurence a stimulaci ochoty velkých firem nést vyšší rizika pi investování. Koneným cílem je pak zvyšování celkové ekonomické úrovn. Toto doporuení není ale nijak kategorické. Vychází z obecné teze, že dokonalá konkurence je nejefektivnjší tržní strukturou a akceptuje, že dokonalé konkurence není možné ve skutenosti nikdy dosáhnout. Dvodem reálné neexistence dokonalé konkurence jsou pirozené nákladové podmínky a diferenciace produktu. Stejn tak hypotéza, že manažei velkých firem mohou sledovat alternativní cíle a chovat se píliš opatrnicky, je jen nastínna a rozhodn není mínna jako dvod pro státní zásah. HP_ /29

12 Odlišné pojetí J.A. Schumpetera ukazuje, že zdrojem pokroku a inovací je lákavý monopolní zisk, který krátkodob získává nejúspšnjší inovátor na trhu. Nejvtší zájem na inovacích a rstu produktivity má subjekt, který má nejvtší podíl na trhu. Práv on totiž mže z inovace nejvíce získat. Tato koncepce dynamické konkurence je tedy odlišná od klasické dokonalé konkurence. Pro rst celkové úrovn a produktivity jsou potebné práv inovace, které pinášejí rst produktivity. Na modelov dokonale konkurenním trhu existuje menší motivace k inovacím. Pibližování se k ideálu dokonalé konkurence pomocí státních politik nemže být cestou ke zvýšení celkové ekonomické úrovn. V argumentaci liberál nacházíme jednoznané odsouzení politiky podpory vybraného druhu podnikání jako škodlivého státního zásahu. Podle tohoto pojetí nemže podpora vést k zvýšení celkové ekonomické úrovn. Podporou jedné skupiny podnikatel vláda zpsobí, že k této skupin budou pesmrovány vzácné zdroje které by jinak byly využity produktivnji. Tím, že vláda naruší tržní alokaci kapitálu, celková úrove naopak klesne. Celkové náklady této politiky budou vždy nutn vyšší, než dílí prospch, který mohou získat píjemci podpory. Žádný ze zmínných teoretických ekonomických pístup nezmiuje podporu podnikání jako možnou cestu ke zvýšení zamstnanosti. Kapitálová zásoba na daném území a v daném okamžiku je omezená. Pjuje-li si podnikatel peníze, pjuje si vlastn kapitál. Pokud stát podnikateli zapjí peníze, v podstat mu pjuje kapitál, tedy statek, který je za vypjené peníze koupen. Kdyby stát neintervenoval, tento statek by získal jiný podnikatel. Podnikatel, který na rozdíl od státem podporovaného podnikatele získal dvru soukromých vitel. Tento mechanismus zajišoval, že statek bude používán tím nejproduktivnjším zpsobem. Podnikatel má zájem na zisku z co nejefektivnjšího využívání zdroje a díky opatrnosti soukromých vitel je práv on dvryhodným dlužníkem. Praktický problém je však, dle mého názoru ten, že soukromý vitel (komerní banka) nepjuje kapitál tak, aby byl co nejproduktivnji využit. Pednost mnohdy dostanou protekní projekty a docházelo zámrným pjkám subjektm, které nejsou schopny úvry splácet (hospodáská kriminalita jednatel bank). Zpsobené ztráty banky pak zamezují pístup ostatních podnikatel k úvrm. [DP-KON] pokrauje: Pokud stát intervenuje do tržní alokace kapitálu, má to nkolik neblahých dsledk. Smyslem vstupu vlády do úvrování podnikatel je poskytování úvr lidem, kteí by je od soukromých vitel nezískali.vláda vstupuje s penzi da ových poplatník do rizik, do kterých by poplatníci se svými penzi nevstupovali. Kapitál, který by byl jinak silami trhu nasmrován do svého nejproduktivnjšího užití, získá podpoený" podnikatel. Výrobní faktor tedy bude pesunut mimo své nejproduktivnjší užití a navíc bude existovat nižší pravdpodobnost, že úvr bude kdy splacen. Žádná státní aktivita tohoto druhu nemže mít za výsledek nárst úvr, vždy pouze jen jejich realokaci. Po neefektivní alokaci kapitálu jsou druhým negativním dsledkem této politiky její náklady. Každý výdaj na jakoukoli politiku musí mít zdroj u nkterého da ového poplatníka. Vládní výdaje jsou v tomto smyslu synonymem pro dan. Dan však mohou mít zhoubný vliv na ekonomickou aktivitu a to jak na stran zamstnavatel, tak na stran zamstnanc. Podnikatelé, kteí na volném trhu pem ují zdroje na výstupy tím nejefektivnjším zpsobem, dosahují nejvtšího zisku. Tito podnikatelé však platí nejvyšší dan z píjmu a jsou tak nejvíce poškozováni. Nejvíce pispívají na státní programy vytváení nových pracovních míst. Stát touto politikou zda uje úspšné firmy, brání jim v rozvoji a získané prostedky podporuje ty neúspšné. Stát se svými zásahy snaží zmír ovat rozdíly mezi úspšnými a neúspšnými firmami. Jde o veskrze sociální politiku ekl bych normalizování. Musíme si taky uvdomit, že teoretická situace volného trhu vlastn neexistuje. Zda-li pednesené argumenty skuten ospravedl ují podporu MSP v praxi, ponechávám na tenái. HP_ /29

13 4 Programy Evropské unie pro malé a stední podniky 4.1 Víceletý program pro podniky a podnikání Významným nástrojem podpory malých a stedních podnik v Evropské unii jsou víceleté programy Evropské komise. V souasné dob je v platnosti Víceletý program pro podniky a podnikání, zejména pro malé a stední podniky ( ), který byl schválen rozhodnutím Rady v prosinci Tento program vstoupil v platnost 1. ledna 2001 a potrvá do 31. prosince Program bude pístupný i asociovaným zemím stední a východní Evropy, podle podmínek stanovených dodatkových protokolech k Asocianí smlouv. Je pedpoklad, že o jejich zapojení do programu rozhodnou píslušné Rady pidružení v prbhu roku eská republika byla zapojena již do pedcházejícího programu, Tetího víceletého programu pro malé a stední podniky v Evropské unii ( ). Víceletý program je uren nejen pro 15 lenských zemí EU, ale i pro ostatní zem Evropského hospodáského prostoru a pro zem asociované. Celkový rozpoet pro program byl stanoven na 450 milion EUR. Program je zamen pedevším na zlepšování rstu konkurenceschopnosti podnikání, zjednodušování a zlepšování administrativního a regulatorního prostedí, na zlepšování finanního prostedí pro podnikání, zejména malých a stedních podnik, na usnadnní pístupu podnik k podprným službám, programm a sítím, vetn Euro Info Center (EIC). 4.2 Strukturální fondy Strukturální fondy EU nelze považovat za pímou podporu podnikání tak jako napíklad Víceletý program na podporu podnikání, obzvlášt pak malých a stedních podnik Slouží primárn ke snížení hospodáských rozdíl mezi jednotlivými regiony EU. Jsou tedy nástrojem regionální politiky EU, nikoli politiky na podporu podnikání. Co do významu však hrají strukturální fondy prim. Na výdajích rozpotu EU se podílejí pibližn 35 %, v absolutních íslech jde o 34 miliard euro v letošním roce. Po zemdlství jde o druhou nejvyšší ástku. Podnikatelm a firmám plyne sice pouze ást penz, nicmén i tak mnohonásobn vyšší než v rámci podpory podnikání a hlavn v podob nenávratné pímé pomoci (dotací a grant). V souasné dob existují tyi strukturální fondy (Evropský regionální rozvojový fond ERDF - European Regional Development Fund, Evropský sociální fond ESF - European Social Fund, Evropský zemdlský podprný a garanní fond EAGGF - European Agricultural Guidance and Guarantee Fund, finanní nástroj pro ízení rybolovu FIFG - Financial Instrument for Fisheries Guidance) a dopl kový Fond soudržnosti - Cohesion Fund, ze kterých budeme erpat finance prostednictvím "národních" program. [SF-CIL] Cíle evropské politiky 1. Cíl - Podpora rozvoje zaostávajících region - Regiony s HDP pod hranicí 75% prmru EU se mohou tšit podpoe udržitelného rozvoje zejména prostednictvím investic do výroby. Cíl 1 je dosahován za podpory prostedk ze všech ty strukturálních fond - ERDF, ESF, EAGGF a FIFG. 2. Cíl - Podpora oblastí potýkajících se s restrukturalizací - Všechny oblasti, které nespadají pod Cíl 1, a které dlouhodob vykazují vysokou míru nezamstnanosti, kriminality, špatnou úrove školství nebo životního prostedí. Cíl 2 je napl ován z prostedk ERDF, ESF, FIFG. 3. Cíl - Podpora politiky zamstnanosti a vzdlání - Snížení nezamstnanosti prostednictvím rekvalifikace, vzdlávání a školení. Jediný fond, který jehož finanní prostedky jsou použity na dosažení Cíle 3 je ESF. Ze strukturálních fond získá eská republika v období pibližn 2,63 mld. euro (87 mld. K). Tím však probhla pouze první etapa perozdlení unijních penz. Evropská patnáctka již kandidátským zemím poskytla finanní podporu ve form tzv. pedvstupních nástroj. Nejprve byl založen fond Phare s cílem podpoit transformaci struktur státní správy na podmínky EU. Psobnost HP_ /29

14 Phare se rozšiovala až do podoby jakéhosi cviení na pípravu projekt podporovaných strukturálními fondy. Zbývající dva pedvstupní programy byly od samého poátku pomyslnými píbuznými strukturálních fond. Konstrukce programu SAPARD do znané míry odpovídala programm financovaných z EAGGF, pedvstupní fond ISPA pak kopíroval Fond soudržnosti. Co do objemu financí však pedvstupní nástroje svým strukturálním kolegm konkurovat nemohly. eská republika získala od roku 1990 do kvtna lo ského roku v rámci tchto fond pibližn 1,39 miliard euro. O tom, kam finanní prostedky poplynou, se bude rozhodovat v R podle zde stanovených kritérií. Nepímo až na úrovni konených píjemc. Dostanou je ti, kteí pedloží smysluplné projekty a dokáží je zafinancovat. EU stanovuje pouze základní principy, které je nutné pi celém procesu respektovat Operaní programy Aby mohla eská republika erpat ze Strukturálních fond a Fondu soudržnosti, musela vypracovat takzvaný Národní rozvojový plán, což je dokument sestavený pro období (viz. [SF- NRP]). Operaní programy a Jednotné programové dokumenty pipravené v Rámci podpory Spoleenství blíže specifikují konkrétní cíle a zdroj(e), ze kterého budou dané projekty spolufinancovány [SF-OP]. eská republika má v Rámci podpory Spoleenství pipravené tyi sektorové operaní programy a jeden regionální - Spolený regionální operaní program (SROP): OP Prmysl a podnikání bude podporovat rozvoj podnikatelského prostedí, podnikání v prmyslu a v prmyslových službách, zvyšování konkurenceschopnosti eské prmyslové produkce, výzkum a vývoj v prmyslu a rozvoj a zvýšení efektivnosti energetiky. OP Rozvoj lidských zdroj bude alokovat významné nehmotné investice do region pro ešení problém zamstnanosti a adaptability lidských zdroj, sociální integrace a rovnosti píležitostí a pro podporu rozvoje celoživotního uení. OP Infrastruktura bude podporovat modernizaci a rozvoj dopravní infrastruktury celostátního významu a snižování negativních dsledk dopravy na životní prostedí. Dále bude podporovat ochranu životního prostedí a jeho složek (vody, ovzduší a klimatu, nakládání s odpady), ochranu pírody a krajiny a odstra ování starých zátží. OP Rozvoj venkova a multifunkní zemdlství bude podporovat rozvoj venkovských ástí region, adaptaci eského zemdlství na evropský model, rozvoj multifunkního zemdlství, zefektivnní multifunkní role les a rozvoj vodního hospodáství. Spolený regionální operaní program (SROP) je komplementární s operaními programy jednotlivých sektor a s Fondem soudržnosti, rozšiuje jejich dopad na místní úrove a orientuje se na spolené rozvojové poteby region. Pokud se MSP i jiný subjekt 3 rozhodne požádat o podporu, bude muset projít pomrn složitou administrativní proceduru, jejíž odpovídající postup se rzní podle programu, z nhož hodlá finanní prostedky získat. Pro konkrétní informace odkazuji zájemce na [SF-OP], kde najdou podmínky. Nkteré programy jsou však v souasnosti v píprav a jejich naplnní nebylo dosud ureno. 3 podporu ze strukturálních fond mohou získat nejen podnikatelské subjekty, ale i organizace neziskové i státní HP_ /29

15 5 Podpora MSP v eské republice Legislativní rámec podpor uruje Zákon 47/2002 Sb. [Z47]. Problematika malých a stedních podnik je v kompetenci Ministerstva prmyslu a obchodu s výjimkou regionální podpory podnikání, která je v kompetenci Ministerstva pro místní rozvoj. Dle [MPO-POL]: Cílem politiky je odstra ování administrativních bariér vzniku a rozvoje malých a stedních podnik, vytváení píznivého da ového prostedí a snižování administrativní zátže související s rozsahem informací vyžadovaných státní správou. Uplat ovat v legislativním procesu zásadu posuzování dopad na malé a stední podniky všech zmn obecn závazných právních pedpis.. Nástroje podpory pístupu ke kapitálu budou zabezpeovány zejména prostednictvím eskomoravské záruní a rozvojové banky, a.s. Praha (MZRB). U program, které budou využívat i regionální zdroje na podporu podnikání, bude úelné penesení rozhodování o podporách do region. Bude rozšiováno psobení MZRB jako poskytovatele finanních služeb pro systém podpory podnikání, vetn zdroj ze strukturálních fond EU do region. Regionální fondy podpory podnikání budou vytváeny v souladu s potebami a možnostmi region jako nástroje soustední finanních prostedk využívající v maximální možné míe spolupráci s ostatními institucemi podpory podnikání v regionu. 5.1 Zpsob financování politiky a celkový finanní rámec Financování jednotlivých opatení politiky podpory malých a stedních podnik bude probíhat pedevším z prostedk státního rozpotu, tj. z kapitoly Ministerstva prmyslu a obchodu, pípadn dalších institucí. V maximální možné míe budou využívány prostedky Evropské unie z program pístupných pro eskou republiku. K rozšíení finanních zdroj politiky budou využívány i zdroje tuzemských komerních bank a zahraniních finanních institucí rozvojového charakteru, a to zejména v kombinaci s prostedky státního rozpotu pro snížení ceny tchto zdroj a úvrových rizik nebo eliminaci pípadných kurzových rizik. Ministr Urban [MPO-PP]: Rozvoj podnikání, zejména malých a stedních podnik, má pro eskou republiku mimoádný význam, a to jak pro vytváení pracovních píležitostí tak i pro podporu rozvoje obcí, mst a region, zvlášt pak v souvislosti se vstupem eské republiky do Evropské unie. Pedkládám Vám proto tuto nabídku informací o podporách pi zahájení a rozvoji Vaší podnikatelské innosti. Ministerstvo prmyslu a obchodu, v jehož kompetenci je problematika malých a stedních podnik, se snaží vytváet píznivé podmínky pro podporu rozvoje tohoto sektoru. Jde pedevším o programy podpory malého a stedního podnikání, schválené vládou v roce 2000 na období a nov upravené pro podmínky letošního roku. K dalším významným podporám patí zejména programy podpory prmyslového výzkumu a vývoje, program podpory úasti na zahraniních výstavách a veletrzích a program podpory úspor energie a využití obnovitelných zdroj energie. Rozšíení v nabídce podpor pro podnikatele po vstupu R do EU pedstavuje Operaní program prmysl a podnikání a další operaní programy spolufinancované ze strukturálních fond 5.2 Státní orgány poskytující podporu Ministerstvo prmyslu a obchodu - plošné programy podpory malého a stedního podnikání schválené usnesením vlády. 1257/2000 a realizované eskomoravskou záruní a rozvojovou bankou, a.s. (MZRB), programy realizované Ministerstvem prmyslu a obchodu, eskou agenturou na podporu obchodu CzechTrade, Design centrem R, eskou agenturou pro zahraniní investice CZECHINVEST, eskou energetickou agenturou (EA), Agenturou pro rozvoj prmyslu CzechIndustry. Ministerstvo pro místní rozvoj - regionální programy podpory malého a stedního podnikání schválené usnesením vlády. 1257/2000 a realizované MZRB, regionální program podpory rozvoje prmyslových podnikatelských subjekt na území NUTS 2 Severozápad a Moravskoslezsko, HP_ /29

16 vyhlášený na základ usnesení vlády. 535/1999 a 633/1999, služby realizované Centrem pro regionální rozvoj R, Euro Info Centry. Ministerstvo práce a sociálních vcí - poskytuje prostedky aktivní politiky zamstnanosti s nepímým vlivem na podporu podnikání prostednictvím úad práce. 5.3 Formy podpory Na podporu podnikatelských zámr malých a stedních podnik byly v roce 2002 z prostedk státního rozpotu poskytovány: záruky za bankovní úvry, za leasing a návrhy na úast v obchodní veejné soutži, píspvky na úhradu úrok z bankovních úvr, úvry se sníženou úrokovou sazbou, návratné finanní výpomoci, píspvky a dotace. Pestože hlavním poskytovatelem podpor je Ministerstvo prmyslu a obchodu a realizátorem MZRB je dležitá spolupráce s ostatními resorty. Napíklad upozorním na špatnou vymahatelnost práva, která není v kompetenci ministerstva prmyslu a obchodu, nýbrž ministerstva spravedlnosti. Stejn, jako reforma veejných rozpot, která je v rukách ministra financí, a jež má tím pádem vliv na podnikatelské prostedí. Jedin spolupráce všech resort je cesta k výraznému rstu ekonomiky, od které lze oekávat mimo jiné i snižování nezamstnanosti. 5.4 Objem penz urených na podpory Dle zprávy [MPO-ZOV] bylo z prostedk státního rozpotu v roce 2002 vyerpáno na podporu malých a stedních podnik 3,8 mld. K pro tém podnikatelských subjekt. Celková výše podpory ze státního rozpotu se proti roku 2001 zvýšila o 8,0%. K podpoe podnikatel v roce 2002 významn pisplo i 312 mil. K z prostedk Phare a 347 mil. K z prostedk úvrové linky od nmecké banky Kreditanstalt fr Wiederaufbau. Uritá ást podpor (17%) má návratnou formu, tzn. že nejde o pímé dotace, ale o úvry se zvýhodnnou úrokovou sazbou a návratné finanní výpomoci. Souhrnný pehled o finanních prostedcích státního rozpotu vyerpaných na podporu malého a stedního podnikání od roku 1992 do roku 2002 najdete v Píloze (tabulka 9-1 Finanní prostedky státního rozpotu použité na podporu MSP, zdroj [MPO-ZOV]). HP_ /29

17 6 Programy podpory MSP na rok 2004 Navrhovatelem všech výše uvedených program je Ministerstvo prmyslu a obchodu (MPO) a poskytovateli pomoci jsou eskomoravská záruní a rozvojová banka, a.s. (MZRB) u celkem 8 program, eská agentura na podporu obchodu (CzechTrade) u programu MARKETING, Design Centrum eské republiky (DC R) u programu DESIGN a Agentura pro podporu podnikání a investic (CzechInvest) 4 pro program PORADENSTVÍ. Detailní informace jednotlivým programm lze nalézt na [BI-PP] a v Píloze(tabulka 9-2 Celkový pehled a rámcové zamení program podpory MSP, zdroj [BI-PP]). Nkteré programy jsou ureny pro podnikatelské subjekty spl ující klasifikaní kritéria pro malé a stední podniky (celkem 7 program) malé podniky (celkem 2 programy) drobné podnikatele (1 program) a zaínající podnikatele (1 program). Jeden podnikatelský subjekt se zpravidla mže ucházet o podpory podle více program souasn, s uritými výjimkami. Zvláštní pípad pedstavuje program SPECIAL. Celoplošné - na podporu MSP pro území celé R. Regionální - regionální programy umož ují malým a stedním podnikm ve strukturáln postižených a hospodáských slabých regionech získat intenzivnjší podpory na realizaci jejich podnikatelských zámr než na ostatním území eské republiky, napomáhají ešit obtížnou hospodáskou a sociální situaci v tchto oblastech. 6.1 Podmínky úasti Píjemci podpory musí spl ovat všeobecné základní podmínky (viz [Z47]). Programy podpor jsou ureny podnikatelm se sídlem na území eské republiky. Podpora není poskytována subjektm, které nemají vypoádány všechny závazky vi finannímu úadu, eské správ sociálního zabezpeení, Celní správ, Pozemkovému fondu, Fondu národního majetku a Státnímu fondu životního prostedí. Posekání s úhradou nebo dohoda o úhrad závazk se považují za vypoádané závazky. Realizace program je ohraniena objemem disponibilních finanních prostedk a na jejich poskytnutí není právní nárok. Vedle základních podmínek musí žadatelé též spl ovat specifické podmínky program, jejichž jednotlivá nápl je uvedena u programu. Zájemci o úast v programu pedkládají zpracovaný projekt na píslušném formulái. Formuláe žádostí lze získat na pracovištích poskytovatel podpory, jejich poboek popípad v jimi povených agenturách a rovnž na internetových stránkách píslušných poskytovatel pomoci nebo jsou k dispozici v rámci jednotlivých dokument portálu BusinessInfo [BI]. 6.2 ZÁRUKA Program záruk pro malé a stední podnikatele. Cílem programu je pomocí zvýhodnných bankovních záruk k bankovnímu úvru, leasingu, rizikovému a rozvojovému kapitálu usnad ovat realizaci podnikatelských projekt malých a stedních podnikatel zamených na investice a pomocí záruk za návrhy do obchodních veejných soutží a záruk za provozní úvry zvyšovat konkurenceschopnost tchto podnikatel. Navrhovatel programu: Ministerstvo prmyslu a obchodu Poskytovatel podpory: eskomoravská záruní a rozvojová banka, a.s. 4 K ukonila Agentura pro rozvoj podnikání svou innost. Nástupnickou agenturou, která pebírá veškeré závazky zaniklé agentur y, se stala Agentura pro podpor u podnikání a investic - CzechInvest. HP_ /29

18 6.3 KREDIT Program úvr pro malé podnikatele. Cílem programu je umožnit pomocí zvýhodnných investin zamených úvr realizaci podnikatelských zámr malých podnikatel. Navrhovatel programu: Ministerstvo prmyslu a obchodu Poskytovatel podpory: eskomoravská záruní a rozvojová banka, a.s. 6.4 START Program zvýhodnných úvr pro zaínající podnikatele. Cílem programu je umožnit pomocí zvýhodnných úvr vstup do podnikání a jeho rozvoj v poátení fázi pro podnikatele vstupující poprvé do podnikání. Navrhovatel programu: Ministerstvo prmyslu a obchodu Poskytovatel podpory: eskomoravská záruní a rozvojová banka, a.s. 6.5 TRH Program podpory malých a stedních podnikatel. Cílem programu je zvýšení konkurenceschopnosti malých a stedních podnikatel na domácích i zahraniních trzích. Podpora je urena malým a stedním podnikatelm v zapojování do jednotného trhu EU. Navrhovatel programu: Ministerstvo prmyslu a obchodu Poskytovatel podpory: eskomoravská záruní a rozvojová banka, a.s. 6.6 KOOPERACE Program podpory malých a stedních podnikatel vytváejících kooperaní sdružení. Cílem programu je podpora zakládání a rozvoje kooperaních sdružení malých a stedních podnikatel k posílení jejich postavení na trhu. Navrhovatel programu: Ministerstvo prmyslu a obchodu Poskytovatel podpory: eskomoravská záruní a rozvojová banka, a.s. 6.7 VESNICE Program podpory drobného podnikání v malých obcích. Cílem programu je zvýšit pitažlivost drobného podnikání a zamstnanost v malých obcích, a tím pispt ke zlepšení hospodáské a sociální situace na tomto území. Navrhovatel programu: Ministerstvo prmyslu a obchodu Poskytovatel podpory: eskomoravská záruní a rozvojová banka, a.s. 6.8 REGENERACE Program podpory malého podnikání v památkových rezervacích a zónách. Cílem programu je zvýšit pitažlivost malého podnikání a zamstnanost vymezeném území, a tím pispt ke zlepšení hospodáské a sociální situace na tomto území. Navrhovatel programu: Ministerstvo prmyslu a obchodu Poskytovatel podpory: eskomoravská záruní a rozvojová banka, a.s. 6.9 SPECIAL Program podpory malých a stedních podnik vytváejících podmínky pro zamstnávání oban z problémových skupin obyvatelstva. Cílem programu je zvýšit zamstnanost oban z problémových skupin obyvatelstva. Program má dopl kový charakter k ostatním programm podpory malého a stedního podnikání s výjimkou píspvku na certifikaci v programu TRH. HP_ /29

19 Navrhovatel programu: Ministerstvo prmyslu a obchodu Poskytovatel podpory: eskomoravská záruní a rozvojová banka, a.s MARKETING Program podpory malých a stedních podnikatel poskytováním vývozních informaních, poradenských a vzdlávacích služeb. Základním cílem programu je usnadnní pístupu eských malých a stedních podnikatel na zahraniní trhy a snížení rozdílu v objemu a kvalit informaních, poradenských a vzdlávacích služeb ve srovnání s obdobnými podniky, které psobí v EU. Program umožní malým a stedním podnikatelm zvyšovat obrat a zisk využíváním obchodních píležitostí, které existují na svtovém trhu. Souasn program pispje k zapojení eských MSP do jednotného vnitního trhu EU. Navrhovatel programu: Ministerstvo prmyslu a obchodu Poskytovatel podpory: eská agentura na podporu obchodu /CzechTrade 6.11 PORADENSTVÍ Program podpory poradenství a inovaního podnikání pro malé a stední podnikatele. Cílem programu je umožnit osobám pipravujícím se na podnikání, malým a stedním podnikatelm v R získat cenov zvýhodnné odborné služby podnikatelského poradenství, informace a služby podnikatelských inovaních center pro inovaní MSP. Služby poskytované v rámci programu podporují zejména zakládání nových podnikatelských subjekt, vytváení nových pracovních míst, zkvalitnní managementu a ekonomickou stabilitu MSP a rozvoj inovaních MSP. Navrhovatel programu: Ministerstvo prmyslu a obchodu Poskytovatel podpory: Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest 6.12 DESIGN Program podpory designu pro malé a stední podnikatele. Program vychází ze skutenosti, že design významn zvyšuje konkurenní schopnost prmyslové produkce, ovliv uje tvorbu pracovního a životního prostedí, podílí se na zvyšování úrovn hmotné kultury spolenosti a ve svých dsledcích spoluvytváí životní styl. Pedmtem podpory je poskytnutí dotace na vytvoení kvalitního designu. Cílem programu je poskytovat metodickou pomoc malým a stedním podnikatelm pi zale ování designu do jejich podnikatelské strategie, napomáhat pi výbru vhodného designéra, vytvoit podmínky pro úinnou spolupráci designéra s podnikatelem, pispt na úhradu finanních náklad na vytvoení autorského díla a propagovat takto vzniklé nové výrobky s kvalitním designem. Navrhovatel programu: Ministerstvo prmyslu a obchodu Poskytovatel podpory: Design centrum eské republiky HP_ /29

20 7 Závr Malé a stední, stejn jako velké, podniky vznikají a zanikají a jejich velikost je reakcí na práv panující situaci na trzích. Struktura podnik podle velikosti je v každý okamžik taková, jakou urují stávající technologie, organizace práce, vzácnost zdroj preference spotebitel a další faktory. Podniky s odlišnou velikostí mají také odlišné podmínky na trhu. V podmínkách istého trhu obecn nelze rozhodnout, pro jakou velikostní kategorii podnik jsou podmínky píznivé i nepíznivé. Velikost podnik je taková, jakou ji urují práv panující podmínky. 7.1 Hodnocení program podpory Zajímavé hodnocení státní podpory z pohledu Ministerstva prmyslu a obchodu nalezneme v [MPO- ZOV], které dokumentuje správnost státního zásahu takto: Státní podpory pro malé a stední podnikatele jsou nepostradatelnou souástí podnikatelského prostedí, kde pozitivn ovlivují rozvoj podnikání a zvyšují konkurenceschopnost malých a stedních podnik. Pispívají k posílení stability a k rozvoji sektoru malých a stedních podnik a kompenzují nedostatek vlastního kapitálu, obtížnou dostupnost bankovního úvru a omezené možnosti ruení vlastním majetkem. Efektivnost podpory mená ekonomickými veliinami ukazuje, že každá vynaložená koruna podpory pináší realizaci mnohonásobné hodnoty podnikatelského projektu a po jeho realizaci výrazné pírstky úetní pidané hodnoty. Krom nov vytváených pracovních míst je reálný pedpoklad zvýšení odvodu daní, zvýšení poptávky po službách a výrobcích a tím i zvýšení ekonomického a spoleenského rozvoje oblastí Regionální programy umožující malým a stedním podnikm ve strukturáln postižených a hospodáských slabých regionech získat intenzivnjší podpory na realizaci jejich podnikatelských zámr než na ostatním území eské republiky, napomáhají ešit obtížnou hospodáskou a sociální situaci v tchto oblastech, nap. v severozápadních echách nebo v Moravskoslezském regionu. Programy financované z prostedk státního rozpotu podporují rozvoj malých a stedních podnik, které jsou stabilizujícím prvkem ekonomického systému. Hodnocení program státní podpory pocházející z Ministerstva prmyslu a obchodu a postrádá jakoukoliv kritiku. Zejména pasáž každá vynaložená koruna podpory pináší realizaci mnohonásobné hodnoty podnikatelského projektu a po jeho realizaci výrazné pírstky úetní pidané hodnoty je jist hodn nadnesená. Jediný možný souhlas mohu vyjádit s podporou regionálních program, které mohou motivovat podnikání v oblastech, kde by se jinak nerozvíjelo. Pohled nezávislého ekonoma je ale jiný. Pokud je cílem vládní politiky usnadnit skupin malých podnik pístup ke kapitálu, tento krok má nutn za svj výsledek deformaci tržních podmínek pro všechny podniky. Vzhledem k tomu, že objem dostupného kapitálu je omezený, lepší pístup ke kapitálu pro malé podniky znamená horší pístup ke kapitálu pro ostatní podniky. Zdroje, které se z titulu podpory pesmrují do urité velikostní skupiny podnik, musí nutn ubýt v ostatních skupinách. Ve svých analýzách eská vláda prezentuje celkovou roní ástku podpory jako kritérium úspšnosti této politiky a mezironí zvýšení ástky považuje za dosažení lepších výsledk. Zcela oteven tak zam uje cíle a prostedky svého poínání. Programy podpory podnikání vycházejí z pedstavy, že malé podniky mají ztížený pístup k bankovnímu úvru, a snaží se tuto jejich nevýhodu vyrovnávat. To, že malé podniky jsou celkov rizikovjší než velké podniky, je dáno objektivn jejich charakterem. Z charakteru bankovního podnikání vyplývá, že z tohoto dvodu jsou pro bankovní úvrování mén vhodné. Místo uplat ování všeobecné ekonomické politiky (vytváení píznivého podnikatelského klimatu, rušení pekážek, deregulací, snižováni administrativních bemen, snižováni zdanní, zlepšováni legislativního prostedí, zdokonalení infrastruktury, ozdravní finanního klimatu) prost odstra ováním zejmých pekážek podnikání, které podvazují ekonomický rst, vybírá vláda od HP_ /29