Věcný pracovní návrh

Transkript

1 Věcný pracovní návrh Vyhláška ze dne , kterou se stanoví bližší požadavky pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka 1 Předmět úpravy Tato vyhláška stanoví v souladu s právem Evropských společenství 1) požadavky pro bližší a) systém jakosti, b) opatřování lidských tkání nebo buněk, popřípadě lidských tkání a buněk (dále jen tkáně a buňky ) a jejich příjem v tkáňovém zařízení, c) výběr dárce tkání a buněk a laboratorní vyšetření požadovaná u dárce, d) zpracování, skladování a distribuci tkání a buněk a související kontroly jakosti nebo bezpečnosti, popřípadě jakosti a bezpečnosti (dále jen jakost a bezpečnost ), e) vyřizování žádostí o poskytnutí tkání a buněk pro jejich použití při léčbě příjemce, f) sledování, řešení a oznamování závažných nežádoucích reakcí a událostí, g) sledovatelnost a identifikaci tkání a buněk, h) povolení činnosti tkáňového zařízení, odběrového zařízení, a diagnostické laboratoře. Pro účely této vyhlášky se rozumí 2 Základní pojmy a) reprodukčními buňkami všechny tkáně a buňky určené k účelům asistované reprodukce, b) darováním mezi partnery darování reprodukčních buněk mezi mužem a ženou za účelem asistované reprodukce 2 u neplodného páru, c) standardními pracovními postupy písemné pokyny popisující jednotlivé etapy specifického postupu včetně materiálů a metod, které mají být použity, a očekávaného konečného produktu, 1) 2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/23/ES ze dne 31. března 2004 o stanovení jakostních a bezpečnostních norem pro darování, odběr, vyšetřování, zpracování, konzervaci, skladování a distribuci lidských tkání a buněk. Směrnice Komise 2006/17/ES ze dne 8. února 2006, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/23/ES, pokud jde o určité technické požadavky na darování, opatřování a vyšetřování lidských tkání a buněk. Směrnice Komise 2006/86/ES ze dne 24. října 2006, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/23/ES, pokud jde o požadavky na sledovatelnost, oznamování závažných nežádoucích reakcí a účinků a některé technické požadavky na kódování, zpracování, konzervaci, skladování a distribuci lidských tkání a buněk. 27d odst. 3 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.

2 - 2 - d) osobou zaměstnanec nebo další fyzická osoba, která zachází s tkáněmi a buňkami v rámci činností tkáňového zařízení, odběrového zařízení nebo diagnostické laboratoře. 3 Systém jakosti Požadavky na systém jakosti v tkáňovém zařízení, odběrovém zařízení nebo v diagnostické laboratoři jsou stanoveny vpříloze č. 1 této vyhlášky. Při vytváření sytému jakosti se požadavky zohlední v rozsahu, který odpovídá činnostem, o jejichž povolení příslušný provozovatel žádá nebo v rozsahu jeho povolení činnosti. 4 Opatřování tkání a buněk Požadavky na opatřování tkání a buněk a jejich poskytování tkáňovému zařízení pro zpracování jsou stanoveny v příloze č. 2 této vyhlášky. 5 Výběr dárce a laboratorní vyšetření vzorků od dárce (1) Kritéria pro posouzení zdravotní způsobilosti a výběr dárců tkání a buněk pro autologní a alogenní použití, s výjimkou dárců reprodukčních buněk, jsou stanoveny v příloze č. 3 této vyhlášky. Požadavky na laboratorní vyšetření vzorků od těchto dárců, včetně požadavků na vzorky pro tato vyšetření jsou stanoveny v příloze č. 4. (2) Kritéria pro posouzení zdravotní způsobilosti a výběr dárců reprodukčních buněk a požadavky na laboratorní vyšetření vzorků od těchto dárců, jsou stanoveny v příloze č. 5 této vyhlášky. 6 Požadavky na postupy tkáňového zařízení (1) Požadavky na příjem tkání a buněk pro zpracování, na kontrolu, schválení nebo vyřazení tkání a buněk, které mají být zpracovány v tkáňovém zařízení, a na záznamy o těchto tkáních a buňkách jsou stanoveny v příloze č. 6 této vyhlášky. (2) Požadavky na postupy zpracování, balení, označení, propouštění, skladování, distribuce a stažení tkání a buněk a rozsah údajů poskytovaných při vyřizování žádosti o tkáně a buňky jsou stanoveny v příloze č. 7 této vyhlášky.

3 - 3-7 Kontroly jakosti a bezpečnosti (1) Kontroly jakosti a bezpečnosti prováděné v rámci činností vedoucích k zajištění tkání a buněk pro použití u člověka zahrnují a) posouzení zdravotní způsobilosti dárce včetně laboratorního vyšetření vzorků biologických materiálů odebraných dárci (dále jen vzorek od dárce ) podle 5, a to pro účel každého odběru tkání a buněk b) laboratorní vyšetření vzorků od dárce a příjemce pro posouzení použitelnosti tkání a buněk dárce pro konkrétního příjemce, c) kontroly tkání a buněk po odběru, během zpracování tkání a buněk (dále jen meziprodukty tkání a buněk ), popřípadě před propuštěním, d) kontroly konečného balení tkání a buněk nebo jeho vzorku před podáním příjemci, e) kontroly materiálů a produktů při jejich převzetí, popřípadě před jejich použitím, f) kontroly, zda prostředí splňuje kritéria deklarované čistoty prostředí, g) mikrobiologické kontroly povrchů zejména v prostorech, kde se zachází s tkáněmi a buňkami, h) kontroly fyzikálních, chemických a biologických parametrů postupů, jde-li o parametry kritické pro jakost a bezpečnost tkání a buněk. (2) Kritéria jakosti a bezpečnosti tkání a buněk zahrnují zejména údaje charakterizující množství tkání a buněk, obsahu účinných složek a obsahu nežádoucích složek, kde to je vhodné, a další vlastnosti tkání a buněk, které jsou důležité pro jejich léčebné použití. (3) Pokud se pro účel kontrol podle odstavce 1 a 2 odebírají vzorky, stanoví se a validuje postup odběru a uchování vzorku tak, aby bylo prokázáno, že kontrola provedená za použití vzorku odráží sledované ukazatele jakosti a bezpečnosti. (4) Jako uchovávané vzorky od dárců se volí takové vzorky a takové podmínky jejich uchování, které vyhovují požadavkům na povinná laboratorní vyšetření dárců a umožňují uchování vzorků pro tato vyšetření po dobu, kterou stanoví provozovatel tkáňového zařízení. Uchování vzorků se zajistí alespoň do doby rozhodnutí o propuštění tkání a buněk. Doba použitelnosti uchovávaného vzorku pro účel jeho vyšetření se ověří. 8 Identifikace a kódy (1) Vytvoření jednoznačných kódů pro identifikaci darování tkání a buněk a konečného balení tkání a buněk (dále jen tkáňový a buněčný přípravek ) je stanoveno v příloze č. 8 této vyhlášky. (2) Kódy se uvádějí v záznamech vedených o tkáních a buňkách a o zacházení s nimi tak, aby záznamy o historii vzniku tkání a buněk byly nezaměnitelně dohledatelné, a to včetně záznamů pro splnění požadavků na sledovatelnost. Použití kódu se nevztahuje na reprodukční buňky jde-li výhradně o darování mezi partnery v rámci postupů a metod asistované reprodukce na jednom pracovišti a je-li zajištěno jinak, že nemůže dojít k záměně těchto buněk.

4 - 4-9 Sledovatelnost Minimální rozsah záznamů umožňujících sledovatelnost je stanoven v příloze č. 9 této vyhlášky. Při vedení a uchovávání záznamů se používají takové záznamové prostředky, ze kterých jsou záznamy dostupné a čitelné po celou dobu jejich uchování podle 3 odst. 3 písm. d) zákona. Za splnění této podmínky se údaje mohou uchovávat i v elektronické podobě. 10 Závažné nežádoucí reakce (1) Při závažné nežádoucí reakci nebo podezření na ni (dále jen závažné nežádoucí reakce ) se postupuje tak, aby a) v souvislosti s opatřováním tkání a buněk byly závažné nežádoucí reakce u žijících dárců, které by mohly ovlivnit jakost a bezpečnost tkání a buněk, neprodleně oznámeny tkáňovému zařízení, jehož provozovatel odpovídá za jakost a bezpečnost tkání a buněk a propouští je, b) v návaznosti na léčbu příjemce tkáněmi a buňkami byly závažné nežádoucí reakce pozorované během klinického použití nebo po něm neprodleně oznámeny tkáňovému zařízení uvedenému na štítku tkání a buněk, pokud mohou souviset s jakostí a bezpečností tkání a buněk, c) pod vedením tkáňového zařízení uvedeného v písm. a) a b) byly závažné nežádoucí reakce posouzeny, vyhodnoceny, a aby byly určeny jejich příčiny a přijata opatření. (2) Rozsah oznámení závažné nežádoucí reakce Ústavu je uveden ve vzoru oznámení, a to v příloze č části A, jde-li o oznámení při zjištění závažné nežádoucí reakce, nebo 2. části B, jde-li o oznámení závěrů posouzení a vyhodnocení závažné nežádoucí reakce a přijatých opatření. 11 Závažné nežádoucí události (1) Při závažných nežádoucích událostech nebo podezření na ně (dále jen závažné nežádoucí události ) se postupuje obdobně jako a) v 10 písm. a), jde li o závažné nežádoucí události, které se vyskytnou během opatřování nebo po něm a mohly by ovlivnit jakost a bezpečnost tkání a buněk, b) v 10 písm. b), jde-li o závažné nežádoucí události, které by mohly ovlivnit jakost a bezpečnost tkání a buněk, c) v 10 písm. c). (2) Rozsah oznámení závažné nežádoucí události Ústavu je uveden ve vzoru oznámení, a to v příloze č. 10 a) části A, jde-li o oznámení při zjištění závažné nežádoucí události, nebo b) části B, jde-li o oznámení závěrů posouzení a vyhodnocení závažné nežádoucí události a přijatých opatření.

5 - 5 - (3) V případě asistované reprodukce se také jakákoli špatná identifikace či záměna gamet nebo embryí považuje za závažnou nežádoucí událost a postupuje se podle odstavce 1 obdobně. 12 Zprávy a informace poskytované provozovatelem tkáňového zařízení (1) Výroční zpráva o činnosti tkáňového zařízení podle 4 odst. 1 zákona obsahuje a) počet dárců, kteří poskytli tkáně a buňky pro zpracování a počet odběrů tkání a buněk; uvádějí se počty dárců a odběrů odděleně pro žijící dárce a zemřelé dárce; údaje pro žijící dárce se dělí podle použití (autologní; alogenní; pro použití mezi partnery a ostatní použití, jde-li o reprodukční buňky); v rámci uvedených skupin se údaje o počtech dárců a odběrů uvádějí ještě pro jednotlivé typy tkání a buněk, b) celkové množství zhotovených tkání a buněk a z toho 1. množství tkání a buněk dodaných pro léčebné použití u příjemce; množství tkání a buněk dodaných pro jiné použití u člověka; uvádí se podle typů tkání a buněk, 2. množství tkání a buněk vyřazených během jejich zpracování, skladování a distribuce, včetně důvodu vyřazení, a 3. množství vyvezených tkání a buněk mimo území České republiky; uvádí se podle typů tkání a buněk, c) množství tkání a buněk dovezených do České republiky; uvádí se podle typů tkání a buněk, d) množství tkání a buněk propuštěných pro použití, které skladuje tkáňové zařízení na konci roku; uvádí se podle typů tkání a buněk, e) počet oznámených závažných nežádoucích událostí a reakcí nebo podezření na ně; uvádí se typ podle dělení uvedeného v příloze č. 10 a 11. f) počet příjemců postižených závažnou nežádoucí událostí nebo reakcí; uvádí se podle typů tkání a buněk, g) celkový počet příjemců tkání a buněk, h) počet stažení tkání a buněk, a množství stažených tkání a buněk, i) počet zdravotnických zařízení, která tkáně a buňky dodávají tkáňovému zařízení, j) počet zdravotnických zařízení, která tkáňové zařízení zásobuje. Jako množství tkání a buněk se uvádí počet balení, nebo jiný kvantitativní údaj obvyklý pro vyjádření množství příslušného typu tkání a buněk. (2) Oznámení distribuce nebo dovozu podle 13 odst. 2 zákona pro zajištění neodkladné potřeby tkání a buněk pro konkrétního příjemce obsahuje a) typ a množství tkání a buněk a název státu jejich původu, b) účel použití a důvod dodání tkání a buněk, c) datum dodání tkání a buněk, d) identifikace tkáňového zařízení, které tkáně a buňky dodalo (název a adresa zdravotnického zařízení popřípadě identifikace tkáňového zařízení a jméno a příjmení jeho odpovědné osoby), e) identifikace zdravotnického zařízení, které tkáně a buňky požadovalo (název a adresa zdravotnického zařízení; pracoviště kde vznikla naléhavá potřeba tkání a buněk a jméno a příjmení jeho odborného zástupce), a f) datum vyhotovení informace, jméno a příjmení osoby oprávněné jednat jménem organizace předkládající informaci a podpis této osoby.

6 - 6 - (3) Oznámení podle odstavce 2 se poskytuje jakýmkoli prokazatelným způsobem včetně prokazatelného elektronického oznámení. 13 Společné ustanovení Při přípravě dokumentů podle přílohy 1 část E se přihlíží také ke specifickým vlastnostem a účelu použití konkrétního typu tkání a buněk a potřebná upřesňující specifická ustanovení se doplňují do těchto dokumentů. 14 Žádost o povolení činnosti a jeho změn (1) Žádost o povolení činnosti tkáňového zařízení, odběrového zařízení nebo diagnostické laboratoře obsahuje údaje a doklady uvedené v příloze č. 12 odstavec 1 až 3. (2) Žádost o změnu povolení činnosti obsahuje údaje a doklady uvedené v příloze č. 12 odstavec 4, ve kterých se změny uvedou a vyznačí. 15 Odborné úkony Ústavu (1) Výše náhrady za odborné úkony Ústavu podle 27 odst. 1 zákona se stanoví podle rozsahu, a náročnosti provedených odborných úkonů. Výše náhrady zahrnuje náklady na materiály, cestovné a mzdové náklady za práci. (2) Není-li některý odborný úkon požadovaný žadatelem uveden v Sazebníku Ústavu, vypočítá se náhrada za něj vynásobením počtu hodin práce a průměrných nákladů za hodinu. stanovených pro dané časové období Sazebníkem Ústavu. (3) Žádost o vrácení úhrady výdajů nebo její části zahrnuje zejména identifikaci žadatele a jeho kontaktní osoby, upřesnění zaplacené částky včetně druhu platby, data a způsobu zaplacení, upřesnění požadavku na vrácení včetně způsobu převodu částky, která má být vrácena a zdůvodnění požadavku na vrácení. 16 Zrušovací ustanovení Zrušuje se vyhláška č. 437/2002 Sb., kterou se stanoví bližší podmínky posuzování zdravotní způsobilosti a rozsah vyšetření žijícího nebo zemřelého dárce tkání nebo orgánů pro účely transplantací. 17 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.

7 - 7 - Příloha č. 1 k vyhlášce č. Požadavky na zavedení systému jakosti /2008 Sb. A. Organizace a řízení 1. Základem je zavedení dokumentovaného systému řízení jakosti, písemně stanovené a funkční organizační struktury a provozních postupů, a to v rozsahu, který odpovídá činnostem, k nimž se žádá o povolení a který odpovídá činnostem již uvedeným v povolení činnosti; organizační schéma jasně vymezuje strukturu odpovědnosti a ohlašovací povinnosti. 2. Pro potřeby tkáňového zařízení se zajišťuje poradenství lékaře, jenž dohlíží na lékařské činnosti, jako je výběr dárců, přezkoumání klinických výstupů použitých tkání a buněk a styk s klinickými uživateli. 3. Analyzují se rizika spojená s používáním biologického materiálu a s manipulací s nimi, včetně rizik spojených s postupy, prostředím a zdravotním stavem osob, které se na činnostech podílejí. Při minimalizaci rizik se zachová odpovídající jakost a bezpečnost pro určený účel použití tkání a buněk. 4. Pokud se uzavírají smlouvy, upřesňují se podmínky vztahu a povinnosti, jakož i postupy, které je třeba dodržovat, aby byla splněna požadovaná specifikace plnění smlouvy. 5. Zavádí se systém dokumentace, na který dohlíží odpovědná osoba. Systémem se také zaručuje identifikace každé jednotky tkání a buněk ve všech etapách činností a dále potvrzení, že tkáně a buňky splňují příslušné specifikace jakosti a bezpečnosti pro propuštění a distribuci. B. Osoby 1. Vykonávání jednotlivých činností se zajistí tak, aby byl k dispozici dostatečný počet osob kvalifikovaných pro úkony, které provádějí. Jejich způsobilost se vyhodnocuje ve vhodných intervalech, upřesněných v systému jakosti. 2. Pro každou osobu podle odstavce 1 se vypracuje jasný, dokumentovaný popis práce, který se aktualizuje v případě změn, při čemž se zajišťuje, aby jednotliví pracovníci své úkoly, povinnosti a odpovědnost jasně pochopily a aby byly jasně dokumentované. 3. Před výkonem činností se poskytuje osobám podle odstavce 1 počáteční nebo základní odborná příprava, dále aktualizovaná příprava v případě, že se změní postupy nebo se vyvíjejí vědecké poznatky, a také se jim poskytují odpovídající příležitosti pro odborný rozvoj. Program odborné přípravy se sestavuje a dokumentuje tak, aby u každého jednotlivce bylo prokazatelné, že a) je způsobilý pro výkon určených úkolů b) má odpovídající znalosti a rozumí procesu a principům, které souvisejí s jemu určenými úkoly, c) rozumí organizačnímu rámci, systému jakosti a zdravotním a bezpečnostním předpisům zařízení, v němž pracuje, a d) je informován o širších etických, právních a regulačních souvislostech své práce.

8 - 8 - C. Vybavení, materiály a produkty 1. Vybavení, materiály a produkty používané při prováděných činnostech se navrhují a udržují způsobem vhodným pro jejich určený účel a způsobem, který pro příjemce a osoby, které s nimi manipulují představuje minimální riziko. 2. Identifikuje se kritické vybavení, materiály a produkty, validují se, pravidelně se kontrolují a preventivně udržují v souladu s pokyny výrobce.vybavení, materiály nebo produkty, které mohou ovlivnit kritické parametry zpracování či skladování jako jsou zejména teplota, tlak, počty částic, úrovně mikrobiální kontaminace, podléhají podle potřeby příslušnému sledování, systémům varování, poplachů a nápravných opatření, aby se předcházelo nebo se zjistily poruchy a vady. V případě funkčního systému, aby se ověřilo, že jsou kritické parametry nepřetržitě udržovány v přijatelných mezích. Veškeré vybavení, kterým se měří kritické parametry, se kalibruje podle sledovatelného standardu. 3. Nové a opravené vybavení se při instalaci vyzkouší a před použitím se validuje. Výsledky zkoušek se dokumentují. 4. Údržba, servisní služby, čištění, dezinfekce a sanitace se u kritického vybavení provádějí pravidelně a zaznamenávají se. 5. Jsou k dispozici postupy pro provoz každé součásti kritického vybavení, podrobně popisující opatření, jež mají být přijata v případě poruchy či selhání. 6. V postupech prováděných v rámci činností, k nimž se žádá o povolení nebo činností již uvedených v povolení, se uvádějí podrobně specifikace materiálů a produktů s možným vlivem na jakost a bezpečnost tkání a buněk včetně materiálů a produktů, které jsou v kontaktu s tkáněmi a buňkami (dále jen kritické materiály popřípadě kritické produkty ). Zejména se vypracují a dodržují specifikace a dokumentované požadavky pro přidávané látky, roztoky, obalové materiály a kritické reagencie. Vybírají se materiály a produkty, které splňují požadavky zvláštních právních předpisů na zdravotnické prostředky 3), kde to je použitelné. 7. Dodané produkty nebo materiály se před použitím kontrolují podle interní specifikace. Uchovávají se v karanténě až do schválení jejich použití k tomu pověřenou osobou. D. Provozovny a prostory 1. Pro činnosti, k nimž se žádá o polení se zajišťují vhodné provozovny a prostory a, kde to je potřeba, také vhodného řešení budovy a instalací, do kterých jsou provozovny začleněny. 2. Pokud při zpracování tkání a buněk dochází k jejich vystavení vlivu prostředí, probíhá tato činnost v prostředí s přesně stanovenou kvalitou a čistotou vzduchu, aby se minimalizovalo riziko kontaminace, včetně křížové kontaminace mezi tkáněmi a buňkami z různých darování. Účinnost těchto opatření se validuje a sleduje. 3. Pokud jsou tkáně a buňky vystaveny během zpracování vlivu prostředí, aniž by následně byly podrobeny procesu mikrobiální inaktivace, zajišťuje se kvalita vzduchu rovnocenná třídě 3) Zákon č. 123/2000 Sb. o zdravotnických prostředcích, ve znění pozdějších předpisů.

9 - 9 - čistoty A, pokud jde o počty částic a počty mikrobiálních kolonií, s okolním prostředím, které je vhodné pro zpracování příslušných tkání a buněk, které však odpovídá alespoň třídě čistoty D, pokud jde o počet částic a počet mikrobiálních kolonií; požadavky na čistotu prostředí jsou stanoveny obdobně jako odpovídající požadavky správné výrobní praxe pro léčivé přípravky ve Společenství 4). 4. Méně přísné nároky na prostředí, než jaké jsou uvedeny v bodě 3, jsou přijatelné v případě, že a) se použije validovaný postup mikrobiální inaktivace nebo validovaný postup terminální sterilizace, b) pokud se prokáže, že vystavení tkání a buněk prostředí třídy čistoty A má nepříznivý dopad na jejich požadované vlastnosti, c) pokud se prokáže, že režim a způsob použití tkání a buněk u příjemce představuje pro příjemce výrazně nižší riziko přenosu bakteriální či plísňové infekce než transplantace tkání a buněk, nebo d) pokud není technicky možné provést požadovaný proces v prostředí třídy čistoty A, zejména vzhledem k požadavkům na specifické vybavení v prostoru pro zpracování, které není zcela slučitelné s třídou čistoty A. 5. Prostředí v bodě 4 písm. a), b), c) a d) se jasně stanoví, a to na základě dokumentovaného prokázání, že zvolené prostředí splňuje požadavky na jakost a bezpečnost tkání a buněk alespoň s ohledem na určený účel, způsob jejich použití a imunitní stav příjemce. V každém příslušném oddělení se stanoví písemné pokyny pro hygienu a oblékání a poskytuje se vhodný oděv a vybavení pro osobní ochranu a hygienu. 6. Pokud činnosti, k nimž se žádá o povolení, zahrnují skladování tkání a buněk, definují se vedle podmínek skladování nezbytných k uchování požadovaných vlastností tkání a buněk, také parametry jako teplota, vlhkost nebo kvalita vzduchu. 7. Kritické parametry skladování se sledují, zaznamenávají a kontrolují, aby se prokázalo, že jsou dodržovány stanovené podmínky skladování. 8. Zajišťují se skladovací zařízení, která jasně oddělují a odlišují tkáně a buňky v karanténě před propuštěním od těch, které jsou již propuštěny, a těch, které byly odmítnuty, aby se zabránilo záměně a jejich křížové kontaminaci. Pro uchování určitých tkání a buněk odebraných podle zvláštních kritérií se v místech skladování tkání a buněk v karanténě i v místech skladování propuštěných tkání a buněk vyhradí fyzicky oddělené prostory nebo skladovací zařízení nebo se uvnitř zařízení zabezpečí jasné oddělení. 9. Pro kontrolovaný přístup, čištění a údržbu, nakládání s odpadem a pro obnovu poskytování služeb při mimořádné situaci se vypracuje písemná koncepce a postupy. 4) Pravidla pro léčivé přípravky v Evropském společenství, EUDRALEX, svazek 4 Humánní a veterinární léčivé přípravky : Správná výroní praxe (The rules governing medicinal products in the European Community, EUDRALEX, Volume 4 Medicinal Products for Human and Veterinary Use: Good Manufacturing Practice), v aktuální verzi zveřejněné Evropskou komisí.

10 E. Dokumentace 1. Pro činnosti, k níž se žádá o povolení, se zavede systém, který zajistí jasně vymezenou a efektivní dokumentaci, a to jak předpisovou dokumentaci (dále jen dokumenty ), tak záznamovou dokumentaci (dále jen záznamy ), včetně záznamů umožňujících sledovatelnost. Dokumenty se schvalují a pravidelně přezkoumávají. 2. Systém dokumentace se vytvoří tak, aby zaručoval, že se práce provádí standardně a že dokumenty a záznamy týkající se - kódování, - opatřování včetně hodnocení způsobilosti dárce a laboratorních vyšetření vzorků od dárců, - zpracování včetně konzervace, propuštění, kontrol jakosti a bezpečnosti, - skladování, - distribuce včetně přepravy, přímé distribuce a odstranění, a - kontroly jakosti a bezpečnosti a zabezpečení jakosti jsou dohledatelné. 3. Dokumenty zahrnují zejména standardní pracovní postupy, školící a metodické příručky, formuláře pro záznamy a specifikace; specifikace zahrnují zejména specifikace tkání a buněk a specifikace produktů a materiálů, které s nimi přicházejí do styku. 4. Specifikace tkání a buněk určených pro léčebné použití u příjemce obsahuje údaje o a) vzniku a vlastnostech tkání a buněk, které jsou podstatné pro jejich jakost, bezpečnost a účinnost, b) složení a obsahu balení, c) názvu a značení, d) typu kritických materiálů a produktů použitých při odběru, zpracování a pro konečné balení tkání a buněk, e) podmínkách skladování a přepravy a o době použitelnosti, f) kontrolách jakosti a bezpečnosti včetně postupů při odběru vzorků a četnosti kontrol, výsledků kontrol a kritérií pro jejich hodnocení, g) přípustných odchylkách kvantitativně měřitelných údajů, h) správném použití, léčebných indikacích, kontraindikacích a o nežádoucích účincích tkání a buněk. 5. V rámci každé kritické činnosti se identifikují a dokumentují použité materiály, vybavení a osoby, které se činnosti účastnily. 6. Změny dokumentace se přezkoumají, opatří se datem, schválí, dokumentují a řádně provedou oprávněnými osobami.

11 Vypracuje se dokument stanovující postup řízení dokumentů a dokument stanovující postup řízení záznamů. 8. Postup řízení dokumentů se stanoví tak, aby poskytoval historii přezkoumání jednotlivých dokumentů a jejich změn a zajišťoval, že se používají pouze aktuální verze dokumentů. 9. Záznamy se vedou tak, aby byly spolehlivým a pravdivým zobrazením skutečnosti a výsledků. 10. Záznamy se vedou čitelným a nesmazatelným způsobem, mohou být psané ručně nebo převedené do jiného validovaného systému záznamů, jako je například elektronická podoba nebo mikrofilm. 11. Veškeré záznamy, včetně primárních údajů, které jsou důležité pro bezpečnost a jakost tkání a buněk, se uchovají tak, aby k nim byl zajištěn přístup alespoň po dobu deseti let od data klinického použití nebo odstranění tkání a buněk. To neplatí pro záznamy podle Přijímají se bezpečnostní opatření proti nedovolenému doplňování údajů, vymazávání či změnám v záznamech. Zavádějí se postupy pro řešení nesrovnalostí v údajích. 13. Standardní pracovní postupy zahrnují také - poskytovaní informací, aniž je porušena ochrana údajů o dárci nebo příjemci, - postupy pro sledování a vyhodnocení závažných nežádoucích událostí a reakcí nebo podezření na ně, - použití, kontroly, údržbu a sanitace prostor, přístrojů, měřících zařízení, jejich kalibrace a validace, - udržování systému jakosti a řešení odchylek od standardů. 14. Záznamy zahrnují také - výsledky postupů hodnocení a vyšetření dárce, odchylky od požadavků na dárce a závěr o výběru dárce nebo vyřazení dárce včetně důvodu vyřazení, - podklady pro schválení a výsledky schválení tkání a buněk při jejich převzetí v tkáňovém zařízení včetně důvodu v případu jejich vyřazení, - záznamy o kontrole a schválení dodaných produktů a materiálů před jejich použitím, - sledování parametrů s možným vlivem na jakost a bezpečnost (dále jen kritické parametry ) u postupů při zpracování, skladování a přepravě tkání a buněk a také při skladování produktů a materiálů včetně laboratorních reagencií, kde to je potřeba, - podklady pro propuštění a rozhodnutí o propuštění tkáňového, popřípadě buněčného přípravku včetně důvodu nejsou-li propuštěny, - údaje o osobách zajišťujících činnosti, jejích pracovních povinnostech a školení, a to včetně odpovědné osoby, data zahájení, ukončení popřípadě přerušení plnění jejích povinností, - záznamy o konečném určení tkání nebo buněk včetně důvodu jejich odstranění, - záznamy o údržbě, opravách, kalibracích, validacích. F. Přezkoumání jakosti 1. Vytvoří se systém vnitřní kontroly, kterým se sledují činnosti, k nimž se žádá o povolení nebo kterým se sledují činnosti již prováděné. Prováděním kontroly se pověřují fyzické, popřípadě právnické osoby, které jsou pro to vyškolené a způsobilé a jsou nezávislé ve vztahu

12 k činnosti, které se kontrola týká. Vnitřní kontrola se provádí alespoň jednou za dva roky. Ověřuje se soulad se schválenými dokumenty, s požadavky zákona a této vyhlášky. 2. Zjištěné odchylky se vyšetří a rozhodne se o případných nápravných a preventivních opatřeních. 3. O osudu tkání a buněk, které nesplňují požadavky se rozhoduje v souladu s interními postupy. 4. Nápravná opatření se zahájí a dokončí včas a účinným způsobem. V návaznosti na provedení preventivních a nápravných opatření se sleduje a posuzuje jejich účinnost. 5. Zjištění vnitřní kontroly, odchylky, rozhodnutí, preventivní a nápravná opatření se dokumentují. Všechny tkáně a buňky, které nesplňují požadavky se identifikují, evidují a rozhodnutí o nich a jejich osud se dokumentují. 6. Rozhodnutí, včetně rozhodnutí o osudu tkání a buněk, se uskuteční za dohledu odpovědné osoby 7. Zavedou se postupy pro přezkoumání výkonu systému řízení jakosti tak, aby se zajistilo nepřetržité a systematické zlepšování.

13 Opatřování tkání a buněk a jejich poskytování tkáňovému zařízení 1. Podmínky a postupy opatřování včetně darování 1.1. Poskytování informací Příloha č. 2 k vyhlášce č. /2008 Sb Informace týkající se darování tkání a buněk poskytuje školená osoba schopná je podat vhodným a jasným způsobem za použití výrazů, kterým je možno snadno rozumět. Toto platí také o zjištěních vyplývajících z laboratorních vyšetření a o jejich vysvětlení ( 7 odst. 1 písm. c) bod 2 a 3 zákona) Obsah poskytovaných informací se vypracuje písemně a zařadí se do interního dokumentu Souhlas a identifikace dárce Potvrdí se a zaznamená, a) že byly poskytnuty informace a, kde to je vhodné, že byl získán souhlas s odběrem tkání a buněk, podle zvláštních právních předpisů 5), a b) jak a kým byl dárce spolehlivě identifikován. Potvrzení a záznam provádí osoba s příslušným pověřením V případě žijících dárců, zdravotnický pracovník pověřený získáním zdravotní anamnézy také ověří a zaznamená, že dárce a) porozuměl poskytnutým informacím a b) měl možnost klást otázky a dostalo se mu uspokojivých odpovědí. Záznam uvedený ve větě první potvrdí dárce. Dárce také potvrdí, že všechny poskytnuté informace jsou podle nejlepšího vědomí dárce pravdivé. 1.3 Hodnocení dárce Shromáždí se a zaznamenají zdravotní informace a informace o chování dárce podle požadavků uvedených v oddíle 1.5. Informace shromáždí a zaznamená zdravotnický pracovník s příslušným pověřením Pro získání potřebných informací se provede alespoň jeden pohovor s dárcem, v případě žijících dárců; pokud je to použitelné, shromažďují se informace a) ze zdravotní dokumentace dárce, 5) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 285/2002 Sb., o darování odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon), ve znění pozdějších předpisů.

14 b) z pohovoru s fyzickou osobou, která dárce dobře znala, jde-li o zemřelého dárce, c) z pohovoru s ošetřujícím lékařem, d) z pohovoru s praktickým lékařem, e) z pitevní zprávy Pokud je k tomu důvod, provádí se vyšetření těla dárce pro zjištění jakýchkoli příznaků, které mohou být samy o sobě dostačující pro vyloučení dárce nebo které se hodnotí v souvislosti s anamnézou dárce a jeho minulostí Přezkoumá se a vyhodnotí kompletní dokumentace týkající se dárce z hlediska jeho vhodnosti pro odběr. Hodnocení, popřípadě výběr dárce potvrdí lékař s příslušným pověřením datovaným podpisem. 1.4 Podmínky a postupy opatřování tkání a buněk a odběr tkání a buněk Postupy opatřování se vytvářejí tak, aby odpovídaly typu dárce a typu darované tkáně a buněk Postupy opatřování chrání ty vlastnosti tkání a buněk, které jsou nutné pro jejich konečné klinické použití, a současně se minimalizuje riziko mikrobiologické kontaminace v průběhu procesu, zejména pokud tkáně a buňky nemohou být následně sterilizovány Pro opatřování tkání a buněk žijících dárců se zabezpečuje takové prostředí a postupy, aby bylo zaručeno zdraví, bezpečnost a soukromí dárců Před odběrem tkání a buněk se ověří a zaznamená splnění požadavků pro odběr podle 8 písm. c) bod 6. Ověření a záznam potvrdí osoba s příslušným pověřením V případě zemřelých dárců vstupují do prostor pro odběr pouze pracovníci oprávnění ke vstupu. Pro odběr se připraví sterilní pole vymezené sterilními rouškami. Pracovníci provádějící odběr mají oblečení vhodné pro příslušný odběr, obvykle to znamená řádné umytí, použití sterilního oblečení, sterilních rukavic, ochranných štítů a roušek V případě zemřelého dárce se zaznamená místo odběru a uvede se doba, která uplynula od smrti do odběru, aby bylo zaručeno, že si odebrané tkáně a buňky zachovají požadované biologické nebo fyzikální vlastnosti Po odběru tkání a buněk z těla zemřelého dárce se tělo zemřelého rekonstruuje tak, aby bylo co nejpodobnější původnímu anatomickému vzhledu. Pro tento účel jsou k dispozici pracovníci a vybavení pro rekonstrukci těla zemřelého dárce Jakákoli nežádoucí příhoda vyskytující se v průběhu odběru, která vede nebo by mohla vést k poškození žijícího dárce, jakož i výsledek každého šetření ke zjištění příčiny se zaznamená a přezkoumá.

15 Při zabezpečení prostor a zavádění zásad a postupů pro odběr se minimalizují rizika bakteriální nebo jiné kontaminace tkání a buněk, včetně kontaminace tkání a buněk osobami, které by mohly být infikovány přenosnými nemocemi Používají se kvalifikované a sterilní nástroje a prostředky, jejichž jakost je doložena speciálním osvědčením pro účel jejich použití při odběru tkání a buněk nebo jsou pro toto použití validovány. Jsou pravidelně udržovány pro účel jejich použití při odběru tkání a buněk Pokud se použijí nástroje pro opakované použití, zavádí se validovaný postup jejich čištění a sterilizace pro odstranění infekčních agens Všude, kde je to možné, se používají pouze zdravotnické prostředky s označením CE a osoby, které je používají, jsou náležitě vyškoleny v používání takových prostředků Dokumentace dárce O každém dárci se vedou a uchovávají záznamy, které obsahují a) identifikaci dárce, a to jméno, příjmení, rodné číslo, adresa bydliště a další dostupné kontaktní údaje; pokud se darování týká matky a dítěte, uvede se jak jméno a rodné číslo matky, tak i jméno a rodné číslo dítěte, pokud jsou známá, popřípadě datum narození, b) věk, pohlaví, lékařskou anamnézu a anamnézu chování; informace se shromažďují tak, aby byly dostačující pro posouzení dárce a v případě potřeby umožnily použití kritérií pro vyloučení dárce, c) výsledek tělesného vyšetření, kde to je vhodné, d) vzorec hemodiluce, kde to je vhodné, e) vyjádření souhlasu s odběrem, kde to je vhodné, f) klinické údaje, výsledky laboratorních vyšetření a výsledky jiných provedených vyšetření, g) výsledky pitvy, pokud byla provedena; u tkání a buněk, které nelze skladovat delší dobu, se zaznamená předběžná ústní zpráva o pitvě, h) v případě dárců tkání a buněk, při jejichž použití pro zvoleného příjemce se dokládá vhodnost tkáně a buněk dárce, údaje důležité pro potvrzení jejich vhodnosti; u nepříbuzenských darování, má-li zdravotnické zařízení zajišťující krvetvorné progenitorové buňky omezený přístup k údajům příjemce, poskytují se tyto údaje zdravotnickému zařízení provádějícímu transplantaci O předávaných tkáních a buňkách se vypracuje zpráva, která je poskytnuta přebírajícímu tkáňovému zařízení. Tato zpráva obsahuje alespoň a) název a adresu provozovatele přebírajícího tkáňového zařízení a identifikaci místa převzetí tkání a buněk v tkáňovém zařízení a pověřených osob,

16 b) identifikaci dárce podle bodu písm. a), včetně toho, jak a kdo dárce identifikoval, c) u zemřelého dárce také datum a čas smrti, pokud to je možné, d) popis a identifikaci odebraných tkání a buněk, e) datum, čas a místo zajištění postupů opatřování, čas zahájení a ukončení odběru, kde to je vhodné, a použité standardní pracovní postupy, f) popis a identifikaci vzorků pro vyšetření, místa, data popřípadě času odběru vzorků, kde je to vhodné, g) záznamy vedené o opatřování podle smlouvy s přebírajícím tkáňovým zařízením; záznamy o nežádoucích událostech, pokud k nim při opatřování došlo; údaje charakterizující prostředí, ve kterém došlo k odběru, kde to je vhodné, h) podmínky uchování těla u zemřelého dárce; v případě uchovávání za chladu, čas zahájení a ukončení tohoto uchování, popřípadě konstatování, že tělo nebylo za chladu uchováváno, i) identifikační čísla nebo čísla šarže použitých činidel, roztoků a primárních obalů použitých pro přepravu, j) datum a čas smrti, kde to je možné, k) identifikaci odpovědné osoby, která je odpovědná za opatřování, včetně jejího datovaného podpisu, l) další údaje požadované přebírajícím tkáňovým zařízením V případě sperma určeného pro darování mezi partnery a odebraného doma, zpráva o opatřování obsahuje informaci o této skutečnosti. Zpráva dále obsahuje a) název a adresu přibírajícího tkáňového zařízení b) identifikaci dárce podle bodu písm. a), včetně toho, jak a kdo dárce identifikoval, c) datum a čas odběru, kde to je možné, d) další údaje požadované přebírajícím tkáňovým zařízením Všechny záznamy se vedou tak, aby byly jasné a čitelné, chráněné před neoprávněnými změnami a byly uchovány a snadno zpřístupněny v tomto stavu po celou dobu stanoveného období uchování Záznamy o dárcích požadované pro sledovatelnost se uchovávají ve vhodném archivu, který se také zařazuje do kontrol prováděných Ústavem Balení

17 Po odběru se všechny získané tkáně a buňky balí způsobem, který minimalizuje riziko kontaminace tkání a buněk a osob, které provádějí jejich balení a přepravu. Tkáně a buňky se skladují při teplotách, které zachovávají jejich požadované vlastnosti a biologickou funkci Zabalené tkáně a buňky se přepravují v kontejneru, který je vhodný pro přepravu biologického materiálu a zajišťuje jakost a bezpečnost přepravovaných tkání a buněk Veškeré přiložené vzorky biologických materiálů určené k vyšetření se označují tak, aby byla zaručena identifikace času a místa odběru vzorku a odebraného dárce Označování odebraných tkání a buněk Každé balení obsahující tkáně a buňky se v době odběru označí. Na primárním obalu tkání a buněk se uvede identifikace darování nebo kód a typ tkání a buněk. Pokud to rozměr balení umožňuje, uvede se dále a) datum darování a také čas, kde je to možné, b) výstražné varování, c) přísady, pokud jsou použity, d) pouze pro autologní použití, v případě autologního darování, e) identifikace příjemce, v případě darování konkrétnímu příjemci. Pokud některé informace podle písmem a) až e) nemohou být uvedeny na štítku primárního obalu, uvádějí se na zvláštním listu, který je spojen s primárním obalem nebo ho provází, pokud spojení s primárním obalem není možné Označování přepravního kontejneru Když tkáně a buňky přepravuje zprostředkovatel, uvádí se na každém přepravním kontejneru alespoň a) upozornění tkáně a buňky - manipulovat opatrně, b) identifikace zařízení, ze kterého se zásilka přepravuje, a to alespoň název, adresa, telefonní číslo a kontaktní osoba pro případ komplikací, c) identifikace tkáňového zařízení, pro které je zásilka určena, a to alespoň název, adresa a telefonní číslo a kontaktní osoba, která kontejner převezme, d) datum a čas začátku přepravy, e) specifikace přepravních podmínek, které jsou důležité pro jakost a bezpečnost tkání a buněk a specifikace podmínek skladování, včetně například upozornění nezmrazovat. f) upozornění neozařovat, v případě všech buněčných přípravků a

18 g) upozornění biologické nebezpečí, pokud je známo, že je přípravek hodnocen jako pozitivní na některý významný ukazatel infekční nemoci, h) upozornění pouze pro autologní použití, v případě darování pro autologní použití.

19 Příloha č. 3 k vyhlášce č. /2008 Sb. Kritéria pro posouzení zdravotní způsobilosti a výběr dárců tkání a buněk s výjimkou dárců reprodukčních buněk Výběr dárce vychází z analýzy rizik souvisejících s používáním specifických typů tkání a buněk a provádí se na základě postupů podle přílohy 2 odstavce 1.2. a jakéhokoli dalšího vhodného zkoumání. Pokud se darování řádně neodůvodní na základě dokumentovaného hodnocení rizik schváleného odpovědnou osobou, je dárce vyloučen z darování, je-li splněno jedno z kritérií uvedených v této příloze Obecná kritéria vyloučení 1. Zemřelí dárci Neznámá příčina smrti, s výjimkou případu, kdy pitva objasní příčinu smrti po odběru a kdy současně není splněno žádné z obecných kriterií vyloučení stanovených v části Anamnéza nemoci neznámé etiologie Současná nebo minulá anamnéza zhoubné nemoci s výjimkou primárního bazálního buněčného karcinomu, karcinomu in situ děložního čípku a některých primárních nádorů centrálního nervového systému, které je třeba hodnotit na základě vědeckého důkazu. Dárci se zhoubnými nemocemi mohou být hodnoceni a vybráni pro darování rohovky s výjimkou dárců s retinoblastomem, maligním hematologickým onemocněním a zhoubnými nádory předního segmentu oka Riziko přenosu nemocí způsobených priony. Toto riziko se vztahuje na a) potenciální dárce, u kterých byla diagnostikována Creutzfeldt Jakobova nemoc nebo varianta Creutzfeldt-Jacobovy nemoci nebo v jejichž rodině se vyskytla neiatrogenní Creutzfeldt-Jakobova nemoc, b) potenciální dárce s anamnézou rychlé progresivní demence nebo degenerativní neurologické nemoci včetně nemocí neznámého původu, c) potenciální dárce, kteří brali hormony získané z lidské hypofýzy, například růstové hormony; příjemci štěpů rohovky, skléry a lidské dura mater; potenciální dárci, kteří podstoupili nezdokumentovaný neurochirurgický zákrok, a to v případě rizika že při takovém zákroku by mohla být použita dura mater, d) potenciální dárce s rizikem varianty Creutzfeldt-Jakobovy nemoci Celková infekce, která není v době darování zvládnutá, včetně bakteriálních nemocí, celkové virové, plísňové nebo parazitární infekce nebo významné místní infekce tkání a buněk, které mají být darovány. Dárci s bakteriální septikémií mohou být zhodnoceni a vybráni pro darování oka, avšak pouze pokud jsou rohovky skladovány v orgánové kultuře, ve které je možno odhalit jakoukoli bakteriální kontaminaci tkáně.

20 Anamnéza, klinický důkaz nebo laboratorní důkaz infekce virem lidského imunodeficitu (dále jen HIV ), akutní nebo chronické hepatitidy B (kromě potenciálního dárce s prokázanou imunitou), hepatitidy C a infekce lidským T buněčným lymfotropním virem typu I a II (dále jen HTLV I a II ) a také riziko přenosu nebo důkaz rizikových faktorů těchto infekcí Anamnéza chronické systémové autoimunitní nemoci, která by mohla mít škodlivý vliv na jakost tkáně, která má být odebrána Známky toho, že výsledky vyšetření krevních vzorků dárce jsou neplatné v důsledku a) výskytu hemodiluce podle specifikace v příloze č. 4 odst. 2.3., pokud není k dispozici vzorek před hemodilucí nebo b) léčby imunosupresivními látkami Důkaz jakýchkoli jiných rizikových faktorů přenosných nemocí na základě hodnocení rizika, přičemž se zohlední místní prevalence infekční nemoci, cestování dárce a anamnéza expozice Přítomnost fyzických příznaků na těle dárce podle přílohy č. 2 odst , které naznačují riziko přenosné nemoci nebo přenosných nemocí Požití nebo působení látky, která může být přenesena na příjemce v dávce ohrožující jeho zdraví; jde zejména o kyanid, olovo, rtuť, zlato Nedávné očkování živým oslabeným virem, existuje-li riziko přenosu infekce Transplantace xenogenních štěpů Další kritéria vyloučení dětských zemřelých dárců Jde-li o dětské zemřelé dárce, vylučují se všechny děti narozené matkám nakaženým virem HIV nebo které splňují některé z kritérií vyloučení uvedených v odst. 1.1., dokud není s určitostí vyloučeno riziko přenosu infekce. Děti, jež se narodily matkám nakaženým virem HIV, hepatitidy B (dále jen HBV), hepatitidy C (dále jen HCV) nebo HTLV, nebo matkám s rizikem takové infekce, a) jsou vyloučeny z darování bez ohledu na výsledky analytických vyšetření, pokud jsou mladší 18 měsíců a došlo k jejich kojení takovou matkou v době předcházejících 12 měsíců, b) lze přijmout jako dárce, pokud nedošlo k jejich kojení takovou matkou během předcházejících 12 měsíců a analytická vyšetření, fyzikální vyšetření a přezkoumání zdravotní dokumentace nevedou k důkazu viru HIV, HBV, HCV nebo HTLV Autologní žijící dárci 2. Žijící dárci

21 V případě, že odebrané tkáně a buňky mají být skladovány a kultivovány provádí se stejný minimální soubor biologických vyšetření jako u alogenního žijícího dárce. Pozitivní výsledek vyšetření nebrání tomu, aby byly tkáně a buňky nebo jakýkoli z nich získaný přípravek skladovány, zpracovávány a znovu implantovány, pokud jsou pro tento účel k dispozici vhodné izolované prostory, v nichž neexistuje žádné riziko křížové kontaminace jiných tkání a buněk, popřípadě riziko kontaminace jiných látek, popřípadě riziko záměn. 2.2 Alogenní žijící dárce Výběr alogenních žijících dárců se provádí na základě zdravotního stavu a lékařské anamnézy uvedené v dotazníku a na základě pohovoru, který s dárcem provede kvalifikovaný a vyškolený zdravotnický pracovník v souladu s odstavcem Toto hodnocení zahrnuje faktory, které mají význam a mohou pomoci při zjištění a vyloučení potenciálního dárce, jejichž darování by mohlo představovat pro ně zdravotní riziko nebo zdravotní riziko pro jiné, jako například možnost přenosu nemoci. Při jakémkoli darování se procesem opatřování tkání a buněk nenaruší nebo neohrozí zdraví nebo péče o dárce. V případě darování pupečníkové krve nebo amniotické membrány platí tyto zásady jak pro matku, tak pro dítě Kritéria výběru alogenních žijících dárců se stanoví také s ohledem na specifické vlastnosti tkáně a specifické vlastnosti buněk, které mají být darovány a jde-li o tkáně a buňky pro přímou distribuci také s ohledem na požadavky lékaře, který provádí transplantaci. Zahrnují fyzický stav dárce, lékařskou anamnézu a anamnézu chování, výsledky klinických vyšetření a laboratorních vyšetření zdravotního stavu dárce. Stanovená kritéria se dokumentují S výjimkou bodu se uplatňují stejná kritéria vyloučení jako u zemřelých dárců. Je možné doplnit další specifická kritéria vyloučení v závislosti na typu odbíraných tkání a buněk, jako například a) těhotenství; to se netýká dárců pupečníkové krve, amniotické membrány a sourozeneckých dárců krvetvorných progenitorových buněk, b) kojení, c) možnost přenosu dědičných předpokladů v případě krvetvorných progenitorových buněk.

22 Příloha č. 4 k vyhlášce č. /2008 Sb. Požadavky na laboratorní vyšetření vzorků od dárců tkání a buněk a požadavky na vzorky pro tato vyšetření 1. Požadovaná laboratorní vyšetření vzorků od dárců, s výjimkou dárců reprodukčních buněk 1.1.U všech dárců se provádějí minimálně vyšetření k průkazu známek infekce a) HIV typu 1 a 2 (dále jen HIV 1 a 2 ) metodou stanovení protilátky proti HIV 1 a 2, b) HBV metodou stanovení povrchového antigenu HBV (dále jen HBsAg ) a protilátky proti nukleokapsidovému antigenu viru HBV (dále jen anti-hbc ), c) HCV metodou stanovení protilátky proti HCV a d) syfilis stanovením podle odst Vyšetření protilátky proti HTLV I a II se provádějí u dárců, kteří žijí v oblastech s vysokou incidencí nemoci nebo z nich pocházejí, nebo u dárců, kteří mají sexuální partnery pocházející z těchto oblastí, či u dárců, jejichž rodiče pocházejí z těchto oblastí Je-li anti-hbc pozitivní a HBsAg je negativní, je třeba provést další vyšetření a hodnocení rizika s cílem stanovit zda tkáně a buňky jsou vhodné ke klinickému použití Aby se vyloučila přítomnosti aktivní infekce Treponema pallidum, používá se validovaný algoritmus vyšetření. Je-li vyšetření nereaktivní, a to specifické nebo nespecifické, nevzniká překážka pro propuštění tkání a buněk. Když se provádí nespecifické vyšetření, není jeho reaktivní výsledek překážkou odběru nebo propuštění tkání a buněk, pokud je specifické konfirmační vyšetření na Treponema pallidum nereaktivní. V případě dárce, jehož vzorek je reaktivní při specifickém vyšetření na Treponema pallidum, se vyžaduje důkladné hodnocení rizika s cílem stanovit způsobilost tkání a buněk ke klinickému použití Stanoví se za jakých okolností se zařazují vyšetření biologických znaků jako například znak D systému RhD nebo znaky systému HLA, a další vyšetření původců přenosných nemocí, a to v závislosti na charakteristikách darované tkáně nebo buněk a na anamnéze dárce V případě autologních dárců se použije příloha č. 3 bod Obecné požadavky na vyšetření uvedená v části Používá se pouze takový typ vyšetření, který je validován pro daný účel použití v souladu se současnými vědeckými poznatky. Přednostně se používá vyšetřovací souprava s označením CE, je-li určena pro účel, ke kterému má být použita. 2.2 Vyšetření uvedená v části 1 se provedou se sérem nebo plazmou dárce. Použití jiné tekutiny nebo sekretu, jako jsou tekutina oční komory nebo sklivec, je třeba klinicky odůvodnit a použít vyšetření validované pro použitý typ tekutiny nebo sekretu.

23 Pokud potenciální dárce ztratil krev a v nedávné době dostal darovanou krev, krevní složky, koloidy nebo krystaloidy, nemusí být vyšetření platné z důvodu hemodiluce použitého vzorku krve dárce. Stupeň hemodiluce se hodnotí a) v případě odběru vzorku krve před smrtí, byla -li provedena infuze krve, krevních složek, popřípadě koloidů během 48 hodin před odběrem vzorku krve nebo infuze krystaloidů během hodiny před odběrem vzorku krve, b) v případě odběru vzorku krve po smrti, byla -li provedena infuze krve, krevních složek popřípadě koloidů během 48 hodin před smrtí nebo infuze krystaloidů během hodiny před smrtí. Tkáňové zařízení může přijmout tkáně a buňky od dárců se zředěním plazmy větším než 50%, pouze pokud jsou použité postupy vyšetřování vzorků validované pro takovou plazmu, nebo pokud je pro vyšetření k dispozici vzorek odebraný před transfuzí Jde-li o zemřelého dárce, odebírají se vzorky krve pro laboratorní vyšetření před smrtí nebo, pokud to není možné, co nejdříve po smrti, nejpozději však do 24 hodin po smrti Jde-li o alogenního žijícího dárce odebírají se a) vzorky krve pro požadovaná laboratorní vyšetření v době darování nebo, pokud to není možné, do 7 dnů po darování, b) vzorky pro požadovaná laboratorní vyšetření až do 30 dní před a do 7 dní po darování, pokud se jedná o případ, kdy se po uplynutí 180 dní opakuje odběr vzorku krve od dárce a jeho vyšetření; takto se opakuje odběr vzorku a jeho vyšetření na HIV, HBV a HCV podle odst. 1.1 písm. a) až c) vždy, když se tkáně a buňky mohou skladovat a použít až po vyhodnocení opakovaného vyšetření, c) vzorky krve pro požadovaná laboratorní vyšetření podle písm. a), nemohou-li být tkáně a buňky skladovány tak dlouho, aby bylo možno uskutečnit opakovaný odběr a vyšetření podle písm. b) Jestliže se u žijícího dárce vzorek krve uvedený v odst písm. a) vyšetří také technikou amplifikace nukleových kyselin na HIV, HBV a HCV, není třeba provádět vyšetření dalšího opakovaně odebraného vzorku krve podle odst. 1.1 písm. a) až c). Opakovaný odběr vzorku a jeho vyšetření není také nutné, jestliže zpracování zahrnuje inaktivační postup validovaný pro viry, kterých se týká inaktivace Jde-li o darování kmenových buněk kostní dřeně a periferní krve odebírají se vzorky krve pro požadovaná laboratorní vyšetření v co nejkratší době před darováním, nejdéle však do 30 dnů před darováním; u dárců těchto buněk se neuplatňuje odst a Je-li dárcem novorozenec, mohou být provedena vyšetření vzorku odebraného od matky dárce a tak se vyhnout odběru dítěte.