Projekt MŮŽEME JÍT DÁL METODIKA. Klíčová aktivita č. 1 Program rozvoje sociálních kompetencí a prevence předčasného opouštění vzdělávacího systému

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Projekt MŮŽEME JÍT DÁL METODIKA. Klíčová aktivita č. 1 Program rozvoje sociálních kompetencí a prevence předčasného opouštění vzdělávacího systému"

Transkript

1 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Projekt MŮŽEME JÍT DÁL METODIKA Klíčová aktivita č. 1 Program rozvoje sociálních kompetencí a prevence předčasného opouštění vzdělávacího systému Verze: září 2012 Zpracovala:, expertka aktivity

2 Úvod Tato metodika byla vytvořena jako účelový nástroj pro realizaci rozvojových programů pro žáky 6. tříd Základních škol v rámci projektu MŮŽEME JÍT DÁL, realizovaného občanským sdružením Slovo 21 v letech na území Hlavního města Prahy. Projekt byl finančně podpořen programem Praha Adaptabilita Evropského sociálního fondu. Metodika je výchozím nástrojem pro realizaci jedné z aktivit projektu, jež si klade za cíl rozvíjet sociální dovednosti romských žáků základních škol. Tento rozvoj probíhal pod dohledem a vedením odpovědných a kompetentních lektorů formou skupinové práce. Rozvoj sociálních dovedností spatřujeme, jako jeden z nejdůležitějších aspektů školní úspěšnosti romských studentů. Sociální dovednosti však výrazně zasahují i do běžného lidského života a jsou nedílnou součástí mezilidských vztahů. Tato metodika byla důležitým pilotním produktem aktivity projektu. V průběhu realizace nejen této aktivity, ale celého projektu byla metodika upravována, tak aby odpovídala zkušenostem a poznatkům lektorů. Cílem tedy bylo prostřednictvím praxe nalézt a zformovat metodický nástroj široce využitelný v dalších fázích projektu nebo i dalších realizovaných projektů, čímž se dramaticky zvýší udržitelnost tohoto výstupu. Při realizaci těchto programů nepřepokládáme možné sociálně patologické jevy jednotlivých účastníků, nicméně v průběhu je nezbytné s možností výskytu patologie počítat. Jak tuto metodiku používat? Při úvodním zpracování této metodiky jsme vycházeli zejména z výsledků dotazníkového šetření, které proběhlo v úvodu realizace projektu. Metodika byla po dobu dvou let realizace projektu dále upravována dle zkušeností lektorů. Podle zjištění se jedná o děti, jejichž vývoj je ztížen specifickými podmínkami života v sociálně znevýhodněném prostředí. Metodika je sepsána jako doporučující, podpůrný nástroj. Jednotlivé fáze by měly být přizpůsobeny individuálním potřebám lektorů a především účastnících se žáků, jelikož poznatky, ze kterých vycházíme, jsou spíše pravidlem, než deklarovaným faktem. Lektor či lektorka mají možnost uvedené aktivity modifikovat či úplně zaměnit či vyřadit, pokud tato modifikace lépe vyhovuje potřebám cílové skupiny či lektora/lektorky a zároveň prokazatelně povede k naplnění níže uvedených cílů. Je nezbytné, aby lektor či lektorka zásadně dbali na dodržování několika pravidel při práci s cílovou skupinou: 2

3 Naslouchat a pracovat s dojmy a pocity dětí, více než se svými vlastními Je nezbytné, aby lektor či lektorka dokázali empaticky oddělovat vlastní dojmy a postoje od důležitých informací a sdělení účastníků. Pokud toto nedokáže, může to vést k individuální deformaci sdělení a následné nesprávné zvolení přístupu. S vlastními silnými dojmy a emocemi by lektor či lektorka měli pracovat mimo skupinu v rámci psychické hygieny. Respektovat přání žáků, pod podmínkou směřování k naplnění cílů programu Pokud žáci projeví přání o modifikaci probíhajícího programu či aktivity, lektor či lektorka by měli hledat způsob, jak vyhovět. Na druhou stranu je třeba uvážit, zda to nemůže výrazně ovlivnit cíl setkání či programu. Pakliže ano, je třeba hledat kompromis. Sledovat rozvoj jednotlivců a vhodně tomu aktivity přizpůsobovat Je nezbytné, aby lektor či lektorka sledovali průběžný rozvoj a reakce účastníků a tomu optimalizovali aktivity i program. Individuální přístup je klíčem k tomu, aby byla účastníkům nabídnuta odpovídající aktivita a aby se tím pádem nenudili, nebo s nimi nebylo prováděno něco, co program brzdí. Dbát na dynamiku skupinové práce a využívání vůdčích typů Pro celkový zdar tohoto programu je nutné udržovat dynamiku celé skupiny. Lektor či lektorka jsou v pozdějších fázích programu pouze moderátory, zatímco o dynamiku skupiny se zasluhují především vůdčí typy účastníků. Vůdčí typy je v jejich iniciativě třeba citlivě podporovat, tak aby nedocházelo k opomínání pasivnějších účastníků. Zásadně nevyzdvihovat jednotlivce na úkor ostatních účastníků programu Za úspěchy, výsledky a vloženou energii nikdy neoceňujeme jednotlivce, ale vždy celou skupinu. Je možné oceňovat i jednotlivce, ale pouze v případě, že to z kontextu právě probíhající aktivity jasně vyplývá, například když jednotlivec za podpory kolektivu něčeho dosáhne apod. Udržovat otevřenou a bezpečnou atmosféru Je nezbytné, aby lektor či lektorka udržovali ve skupině otevřenou atmosféru. Otevřenost je nutná pro odkrývání často hlubších témat, která povedou k celkovému rozvoji osobnosti účastníka. Toho docílíme respektem, otevřeností, upřímností a přijetím. Bezpečná atmosféra zajistí, že můžeme pracovat i s často intimními tématy, která mohou často představovat zásadní faktor v rozvoji účastníka. Toho docílíme mlčenlivostí, projevovanou empatií, opět respektem a přijetím. Pracovat bez předsudků Lektor či lektorka musí přistupovat k účastníkům bez jakýchkoli předsudků, které by mohli ovlivnit jeho úsudek a vnímání sdělení. Je nezbytné vyvarovat se jakéhokoli vynášení soudů o osobnostech či sděleních jednotlivých účastníků. Dbát na vlastní psychickou hygienu a pohodu Lektor či lektorka by měli pracovat s vlastní psychikou a dopady na ní vyplývající z vedení skupiny. Často se lektor či lektorka dostává do situací, vyžadující relativně vysokou psychickou odolnost, převážně v případech, kdy účastníci sdělují emočně náročné příběhy či zkušenosti. Lektor či lektorka by měli účelně relaxovat, striktně oddělovat prostředí skupiny od svého běžného života a pravidelně navštěvovat supervize. 3

4 Cíl Cílem této metodiky je, alespoň rámcově, uspořádat logický průběh a dílčí kroky uskutečňovaného rozvojového programu. Jedná s o pilotní fázi programu, proto je metodika pojímána obecně a spíše doporučuje, nežli řídí. Zásadním cílem rozvojového programu určeného žákům 6. tříd ZŠ v sociálně vyloučených lokalitách je rozvoj dovedností žáků a jejich kritického myšlení tak, aby byli schopni postavit se bariérám vyplývajícím z prostředí, ve kterém žijí, a zhodnotit možnosti, které z tohoto faktu vyplívají. Profil žáka účastnícího se rozvojového programu Dívky a chlapci jsou žáky 6. tříd základních škol. Žáci jsou romské národnosti žijící v lokalitách, které lze nazvat sociálně vyloučenými. Tyto lokality se vyznačují vysokým procentem drobné kriminality, nezaměstnaností a zneužíváním návykových látek, včetně alkoholu. Nenajdeme tu specializované prodejny, ale spíše bary, zastavárny a mnohdy i noční kluby. Byty jsou často přeplněny, v jedné lokalitě žije mnohdy i blízké příbuzenstvo. Děti, které se budou tohoto programu účastnit, se tedy často potýkají s nedostatkem soukromí a blízkostí sociálně patologických jevů, které jsou výše uvedeny. Mnoho rodičů žáků se potýká s velkými ekonomickými problémy a drtivá většina má pouze základní vzdělání. Děti nejsou soustavně podporovány a připravovány na školní docházku, nezažívají pocit úspěchu a uznání ze strany svého nejbližšího sociálního okolí. Děti tráví mnoho času ve společnosti dospělých a to i venku mimo obydlí. Jejich koníčky a zájmy se týkají věcí spojených s obecnou popularitou, bohatstvím a bojkotem establishmentu. Idoly jsou často afroameričtí umělci (zpěváci, tanečníci, herci) a afroamerická kultura, avšak deformovaně, tak jak vše zprostředkovávají média. Často se účastní volnočasových aktivit ve škole, bohužel se jedná zřídkakdy o jinou než taneční či hudební aktivitu. V nejzávažnějších případech nemají rodiče potřebné dovednosti k účelné výchově a podpoře svých dětí. Pracující rodiče často vykonávají fyzicky náročné zaměstnání, často déle než povoluje zákon a často bez vědomí odpovědných úřadů. Tyto děti zřídkakdy opouštějí lokalitu, ve které žijí a pokud ano tak často díky školním výletům či letním táborům. Žáci se ve většině případů dobře znají i mimo školu a tráví spolu volný čas. Setkání s dětmi nebo jinými lidmi než učiteli a zaměstnanci školy z majoritní společnosti, je výjimkou. Profil lektora/lektorky rozvojového programu Jedná se o osobu dostatečně osobnostně vyspělou a stabilní s odpovídající, nebo blízkou odborností na úrovni Vyšší odborné nebo Vysoké školy. Jedná se o tyto obory: sociální práce, sociální pedagogika, speciální pedagogika, pedagogika nebo učitelství druhého stupně ZŠ, 4

5 psychologie. V případě absence odpovídajícího vzdělání, je nezbytná praxe v podobných aktivitách nejméně 2 roky. Lektor, či lektorka by měli disponovat následujícími vlastnostmi, dovednostmi nebo vědomostmi: - podrobná znalost romské kultury - znalost problematiky vyloučených lokalit - znalost/zkušenost sociálně patologických jevů - znalost/zkušenost práce s nezletilou mládeží - empatie - znalost/zkušenost technik skupinové práce a dynamiky - dobrý společenský přehled - trpělivost - zodpovědnost - kreativita - vynikající komunikační schopnosti - schopnost pracovat s představiteli školy - psychická odolnost 5

6 Obecná pravidla realizace jednotlivých setkání Níže uvedená pravidla jsou společná všem aktivitám a setkáním nastíněných v této metodice. Pro jednoduchost tato pravidla a doporučení vypíšeme v tomto bodě. Prostorová specifikace: Setkání s žáky probíhají v třídách nebo učebnách v budově školy, či školního klubu, dostatečně prostorná a bezpečná pro realizaci uvedených aktivit. Sestavte židle tak abyste společně s dětmi seděli v kruhu a viděli tak jeden na druhého. Mezery mezi jednotlivými židličkami by neměli být příliš široké, aby kruh působil bezpečným, uzavřeným dojmem. Pokud se lektoři rozhodnou využívat prostorově náročných či outdoorových aktivit, je nezbytné předem vyhledat odpovídající lokalitu, jak z pohledu bezpečnosti, tak z pohledu dosažitelnosti. Časová specifikace: Setkání tohoto rozvojového projektu jsou předem definována na cca 2 x 2 hodiny. Lektoři mohou program časově modifikovat dle potřeby s ohledem na dosažení předem daných cílů setkání. Je nezbytné dbát na pitný režim a krátké přestávky, tak aby žáci neztráceli pozornost nebo netrpěli přílišnou únavou. Průběh setkání: Lektoři přizpůsobí tempo a intenzitu aktivit obsažených v daném setkání potřebám žáků. Je nezbytné citlivě vnímat zpětné vazby žáků a po každé realizované aktivitě pohovořit o jejím průběhu. Žáci by měli sami být schopni vyjádřit, co jim které cvičení přineslo a co se z něho naučili. Pokud dojde k jasnému porušení předem nastavených pravidel, lektoři by tato pravidla měli připomenout. Pakliže se jedná o zásadní porušení pravidel, lektor se může rozhodnout věnovat pravidlům více času a diskuse. Závěr a evaluace setkání: Po realizaci aktivit se Lektoři znovu s žáky posadí do kruhu. Lektoři vhodnými otázkami kontrolují, zda žáci pochopili, smyls setkání, probíraného tématu a co si žáci ze setkání odnesli. Je vhodné se žáků dotázat, jak hodlají načerpané informace a dovednosti aplikovat ve svém životě. Lektoři si na evaluaci vyhradí dostatek času, řádově alespoň patnáct minut. Ukončení setkání: Po skončení setkání upozorní lektoři žáky na potřebu neustálé praxe a používání, toho co se v daném setkání naučili. Cílem je, aby účastníci trénované dovednosti používali a dále rozvíjely! Lektoři vždy poděkují žákům za jejich energii a dbají na to, aby nechválili aktivitu jen některých účastníků, ale pokusí se pasivní jedince zapojit, jako vedoucí či iniciátory a dát jim tak možnost projevit se a získat si ve skupině místo. Lektoři se vždy s žáky domluví na přesném termínu konání dalšího setkání a stručně nastíní jeho program. 6

7 Fáze rozvojového programu 1. Úvodní, seznamovací setkání Úvod pro lektory: Seznámení se se skupinou je nutný aspekt další spolupráce nejen, co se týče tohoto programu, ale i obecně. Pakliže Lektoři aspirují na dlouhodobou spolupráci s odpovídajícími výsledky, je nezbytné jednotlivé účastnící se žáky poznat jak profesionálně, tak lidsky. Na druhou stranu, žáci by měli poznat i lektory, tak aby věděli, o jakého člověka jde a, že je na správném místě. Díky poznání, vyplývajícímu z dlouhodobé spolupráce, se přirozeně vybuduje důvěra a pocit bezpečí, který je pro oboustranně prospěšnou činnost nesmírně důležitý. S větším poznáním roste i kvalita spolupráce na rovině komunikace, kooperace i skupinové dynamiky. Poznání samozřejmě vychází ze vzájemného setkávání, nicméně jeho podstatná část plyne z vůle k poznávání. Žáci by měli být motivováni se vzájemně poznávat. Toho lze docílit vytvářením harmonického prostředí, které bude bavit a zároveň zajímat všechny účastníky. Cíl: Seznámení Lektorů s žáky. Prolomení ledů, navození uvolněné atmosféry, nezbytné pro další práci. Průběh: V první řadě je nezbytné, aby se lektoři představili a požádali o stručné představení i účastnící se děti. Lektoři by měli objasnit, z jakého důvodu jsou zde a co žáky čeká. Není nutné poznat se do nejmenších podrobností, nicméně lektoři i žáci by tato dvě setkání měli využít pro sdělení co největšího počtu informací o sobě navzájem. Poznání se bude nadále prohlubovat postupem času a pokračující realizací setkání. Důležité je citlivě sledovat zpětnou vazbu žáků na prováděné aktivity. Pro seznamovací aktivity je vhodné věnovat nejlépe dvě setkání v rozsahu 2 x 2 hodiny. Pravidla: Skupina by se měla dohodnout na společných pravidlech a jejich dodržování. Je dobré, pokud se žáci aktivně do vymýšlení pravidel zapojí, díky čemuž pak pravidla odpovědněji dodržují. Pravidla by měla být viditelně sepsána na flipchart nebo jinou viditelnou plochu a měla by být po celý čas programu i dalších setkání na očích. Mezi pravidla je vhodné zařadit: - Nemluvíme sprostě - Neskáčeme si do řeči - Nesmějeme se ani nezlehčujeme to, co říkají ostatní - Chodíme včas a to i v rámci přestávek - Respektujeme názor ostatních - Intimní nebo jinak citlivé informace nevynášíme za dveře učebny - Právo říci Ne, odmítnout hovořit nebo se účastnit, pokud je mi to nepříjemné 7

8 1.1. Icebreaker prolomení ledů Lze předpokládat, že žáci budou zpočátku nervózní a proto by měla následovat tzv. Icebreaker aktivita či hra, která prolomí ledy a uvolní atmosféru pro další činnost. Smyslem těchto cvičení je podpořit vzájemné vztahy a poznání mezi jednotlivými účastníky navzájem. Společná hra je nejlepším způsobem, jak nově vytvořenou skupinu naladit na pokračující program. Jako Icebreaker lze použít například níže uvedené aktivity a hry, nicméně lektoři mohou použít i jiné, které jim více vyhovují nebo lépe odpovídají charakteru skupiny. a) Čápi a žáby Žáci se rozdělí na dvě skupiny. V jedné jsou čápy ti, stojí na jedné noze a jednou rukou si drží druhou nohu. Ve druhé skupině jsou žáby ty skáčou jako žabáci po čtyřech. Čápi poskakují po jedné noze a snaží se pochytat v časovém limitu a v ohraničeném území co nejvíce žab. Potom si vymění úlohy. b) Karel řekl Před skupinou stojí vybraný žák, který bude předcvičovat. Před každým novým cvikem však musí říci: "Karel řekl." Řekne li jiné jméno či sloveso (např.:"jirka řekl," či "Karel sdělil."), nesmí nikdo z žáků předváděný cvik opakovat. Kdo se splete, vypadává ze hry. Poslední zbylý ve hře vyhrává. c) Hra na jména Skupina si stoupne do kolečka, ten, kdo začíná, řekne své jméno a k němu nějaké přídavné jméno se stejným počátečním písmenem. Například: hysterická Helena. Další v kruhu to zopakuje a přidá své jméno. Další zopakuje všechny předchozí a přidá své, atd. Na konci je to už hodně dlouhé, ale tímto si jména zapamatuje snad skoro každý. d) Molekuly Jednotliví žáci se pohybují po místnosti do rytmu hudby. Lektor stojí mimo a ovládá hudbu. V určitou chvíli hudbu zastaví a vykřikne číslo. Žáci musí okamžitě vytvořit skupinky v takovém počtu žáků, které odpovídá vyřknutému číslu. Ten kdo není v daný okamžik členem vytvořené skupinky a je mimo počet, vypadává. Hra probíhá do té doby, než zůstanou tři žáci, kteří musí vytvořit skupinku dvou, tedy vyhrávají poslední dva. e) Evoluce Žáci se rozptýlí po místnosti. Na začátku je každý kuře. Další vývojová stádia jsou pes a opice. Kdo prodělá evoluci z opice stává se člověkem, vyhrává a opouští hru. Principem postupu v evoluci je najít někoho kdo je na stejném evolučním stupni a pomoc výhry v klasickém kámen, nůžky, papír se posunout o jeden evoluční stupeň vzhůru. Kdo v souboji kámen, nůžky, papír prohrává, sestupuje o jeden evoluční stupeň s tím, že nikdo nemůže být méně než kuře. Hra pokračuje, dokud nezůstane od každého evolučního stupně jeden žák. 8

9 1.2. Seznamovací aktivity Jakmile lektoři cítí, že atmosféra je uvolněná, je třeba pokračovat seznamovacími aktivitami. Pokud žáci sami projeví chuť pokračovat v Icebreakrech, je možno jim vyhovět, nicméně je třeba dbát na to, aby měli dostatek energie do seznamovacích aktivit. Seznamovací aktivity mají sloužit k dobré orientaci mezi žáky navzájem a lektory. V začátcích se věnujeme obecným věcem, jako například: rodina, koníčky, postoj ke škole a vzdělání, oblíbená hudba, trávení volného času apod. Postupně však hovoříme o složitějších tématech, která lépe popisují osobnost, ambice a postoje účastníků: volba povolání, budoucnost, vztahy s kamarády či vrstevníky, trapasy, úspěchy apod. Níže uvádíme vhodné seznamovací aktivity, které lektorům mohou k tomuto účelu posloužit a) Mám rád všechny, ale nejvíc ty, kdo Žáci sedí v kruhu na židlích, kterých je o jednu méně, než je hráčů. Jeden hráč stojí uprostřed kruhu a říká: Mám rád všechny, ale nejvíc ty, kdo a přidá jakoukoliv vlastnost (mají na sobě bílé tričko, byli už někdy u moře, mají bratra, je jim víc než 18 let, apod.). Hráč uprostřed kruhu smí říkat pouze takové vlastnosti, které má i on sám a vlastnosti se nesmí znovu opakovat. Všichni hráči, kteří mají vlastnost, kterou uvedl (např. mají na sobě bílé tričko), si musí v tom okamžiku navzájem vyměnit místa na židlích. Jakmile si začnou měnit místa, hráč uprostřed se snaží zabrat si jednu židli pro sebe. Na koho nezbude židle nebo kdo se zapomene vyměnit, přechází doprostřed a přebírá jeho úlohu. Stejně tak ten hráč, který (kromě toho uprostřed) má jediný danou vlastnost, si musí vyměnit místo s hráčem uprostřed. b) Hra na jména první seznámení Hra vhodná pro první představení se. Žáci stojí v kruhu a jeden po druhém vyslovují své jméno, ale místo příjmení doplní přídavné jméno, které se hodí k jeho povaze nebo zálibám (př. Karel zpěvavý). Lze také využít pantomimy a své charakteristické příjmení zahrát dramaticky. Další variací může být také vytvoření rýmu ke svému jménu. c) Hrníčkárna osobnější seznámení pomocí dopisů Každý žák si vezme několik lístků papíru a adresuje ostatním dotazy na to, co ho o nich zajímá nebo co o nich chce vědět. Napsané lístky vhodí do velkého hrnce, ze kterého je pak lektor (pošťák) doručuje do jednotlivých hrnků adresátů. Na toto kolo přípravy otázek je vhodné věnovat asi 10 minut. V druhém kole berou žáci postupně lístky z hrnku a na otázky odpovídají stále dokola, každý po jednom lístku. Jeden lístek může odložit, aniž by na něj musel odpovědět nebo říci, jaká je na něm otázka. d) Obláčky Lektor si předem připraví tolik listů, kolik je účastnících se žáků. Na každý list nakreslí obláček s popisem jedné skutečnosti nebo vlastnosti, jako jsou například Kdo má sourozence, kdo měl na vysvědčení jedničku z matematiky apod. Počet takových obláčků úměrně prodlužuje hru. Lektor listy rozdá a úkolem každého žáka je najít někoho, mezi ostatními žáky, kdo skutečnosti nebo tvrzení v obláčku odpovídá. Pokud ho najdou, musí se jim dotyčný podepsat 9

10 do patřičného obláčku. Každý žák se smí podepsat někomu jinému jen jednou. Vyhrává ten, kdo nasbírá nejrychleji, nejvíc podpisů. e) Choreografie se jmény Skupina se postaví do kruhu. Někdo začne a dál se pokračuje po směru hodinových ručiček. Každý musí říct své jméno a doplnit ho nějakým pohybem. Další na řadě musí nejprve zopakovat jména a pohyby ostatních před ním a teprve poté řekne své jméno a předvede svůj pohyb. Hra se dá zpestřit hudbou. Na konec celá skupina společně a synchronizovaně předvede všechny pohyby a řekne všechna jména. Závěr: Lektoři by měli díky těmto úvodním setkáním získat relativně dobrý přehled o skupině žáků, se kterými bude nadále pracovat. Tento přehled je ale třeba nadále kultivovat, upravovat a modifikovat podle aktuálního vývoje. Především je však důležité, aby lektoři s poznáním skupiny patřičně reagovali odpovídajícím programem. 2. Rozvojová činnost Rozvojová činnost je hlavní náplní tohoto programu. Jednotlivé kroky jsou navrženy tak, aby na sebe logicky navazovaly. Lektoři však nejsou vázáni posloupností kapitol a mohou jednotlivá témata přizpůsobit specifikům skupiny žáků Komunikace Úvod pro lektory: Komunikace je především přenos informací z jednoho subjektu na druhý. Počet subjektů účastnících se komunikace je však neomezený, záleží pouze na použité formě a médiu. V první řadě je třeba si uvědomit, že komunikace není pouze přenos informací ve smyslu objektivních faktů, ale především komplexní formou projekce vlastního já, nebo skupinového já vůči okolí. Komunikace se tedy může ve svojí elementární podobě omezovat na prostá sdělení objektivních faktů a stavů, zatímco její vyšší využití zahrnuje přenos emocí, postojů a dalších unikátních rysů formou nejen konvenčně verbální, ale za použití mimoverbálních prvků, jako například řeč těla apod. Komunikace neprobíhá pouze mezi lidmi, ale takzvaná první signální soustava dovoluje komunikovat efektivně i jiným organismům. Do první signální soustavy můžeme zařadit citoslovce verbálního projevu člověka, ale také například štěkání psů, kdákání slepic nebo vylučování chemických látek jako komunikačního prostředku hmyzu. Komunikace probíhá dokonce mezi rostlinami a houbami, především na bázi chemických látek a symbiotických projevů. Komunikace ve smyslu zařazení subjektů je multilaterální, tedy je běžné, že vyšší organismy (například člověk) mohou komunikovat s nižšími organismy. Komunikace probíhá také v různých časových rozpětích. Běžná verbální komunikace je otázkou cca minut, zatímco sdělení komunikované například architekturou je virtuálně nekonečné. 10

11 Lidskou komunikaci lze dělit na verbální a neverbální z pohledu využívání verba tedy mluveného slova. Verbální komunikace Probíhá prostřednictvím slov. Hlavním komunikačním prostředkem je tedy řečové ústrojí, které vytváří zvuky tvořící slova. Verbální komunikace má také odlišnou podobu z lingvistického pohledu, tedy každá řeč je unikátním verbálním způsobem komunikace. Její využití sledujeme nejen v rámci běžného života, ale i v rámci skupinových interakcí. Specifika verbální komunikace lze sledovat v rámci stylu na hlasitosti, tempa řeči, zabarvení hlasu apod. Další specifika hlasového projevu jsou opět spojena s lingvistickým pojetím, ve kterém dále rozlišujeme použití specifického slovníku na argot, slang, etnolekt apod. Souhrnně se tyto projevy zařazují pod název Paraverbální, tedy modifikující verbální projev. Do verbálního projevu můžeme však zařadit i komunikaci psanou ve všech jejích podobách jako jsou například, dopisy, články, literatura, ale i SMS zprávy, chatová on line komunikace nebo komunikace prostřednictvím e mailu či podobných médií. V rámci verbální komunikace známe také její poruchy, které se převážně týkají řečového projevu (logopedické poruchy), ale známe také poruchy psaní či čtení (dyslexie, dysgrafie apod.). Neverbální komunikace Je taková komunikace, která neprobíhá za použití slov. Odhady jsou takové, že cca 70% běžné lidské komunikace probíhá neverbální formou. Neverbální komunikace probíhá prostřednictvím pestré škály projevů zvukových, pohybových, statických apod. Nejvyužívanějšími formami neverbální komunikace jsou gestikulace (pohyby končetin), postoj těla, vzdálenost mezi subjekty komunikace. Do neverbální komunikace zařazujeme také formy obecných sdělení vůči společnosti, jako jsou například oblečení a vzhled obecně. Neverbální komunikace v drtivé většině případů probíhá nezávisle na vůli komunikujícího. Vůlí ovládané neverbální projevy velmi často ztrácejí autentičnost a jsou v komunikaci spíše negativní. Účel neverbální komunikace je většinou podpůrný, tzn. dotváří smyls verbální komunikace a podporuje jí z pohledu pochopení, emocí apod. Známe však příklady čistě neverbální komunikace jako je například, pantomima, znaková řeč neslyšících, tleskání apod. Neverbální komunikace je většinou přirozenou součástí člověka nepříliš závislou na socializaci. Je běžné, že jeden člověk je gestikulačně velmi aktivní, zatímco druhý ne. Některé neverbální projevy nebo prvky však přímo vycházejí ze socializace. Mezi ně patří například posunky nahrazující slova (kývnutí jako pozdrav apod.), intimní prostor, tleskání při aplausu apod. Dalšími široce využívanými prostředky neverbální komunikace mohou být hudba, kreslení, výtvarné umění, které svou výrazovou stránkou jsou nositeli poselství či informace vůči společnosti. Cíl: Provést žáky několika komunikačními cvičeními, při kterých natrénují naslouchání, vyjadřování a vnímání neverbální komunikace. Průběh: komunikace je jednou z nejdůležitějších sociálních dovedností. Jedinec, který citlivě vnímá, naslouchá a umí se vyjádřit, má mnohem větší možnosti sebe prosazení i budování vztahů s ostatními. Lektoři musí žákům zdůraznit důležitost komunikace jako výchozího bodu pro získávání a kultivaci mezilidských vztahů. Je dobré zamyslet se nad důležitostí jednotlivých aspektů verbální i neverbální komunikace, kdo má dispozice k používání toho, kterého aspektu apod. Nezbytné také je žákům jasně sdělit, že základem kvalitní komunikace 11

12 je správná interpretace sdělovaného, kterou lze dosáhnout především praxí a znalostí efektů daných prvků komunikace. a) Věta Na tabuli napište větu. Obsah není důležitý. Na jednotlivé kartičky názvy některých emocí a nálad (strach, stydlivost, smutek, zlost, překvapení apod.). Ukažte jednomu žákovi kartičku tak, aby ji ostatní nemohli vidět. Požádejte ho, aby větu na tabuli přečetl nahlas a vyjádřil danou emoci nebo náladu. Zbytek skupiny se jí snaží uhodnout. Po skončení této aktivity je vhodné se žáky probrat jak ovlivňují emoce a nálady sdělovanou informaci. Důležité je, aby si žáci zapamatovali, že emoční zabarvení je důležitou složkou interpretace komunikovaného sdělení. b) Detektor lži Požádejte jednoho z žáků, aby vyprávěl dva příběhy. Jeden je pravdivý, druhý nepravdivý. Zbytek skupiny musí pečlivě sledovat neverbální chování a zapsat si své postřehy. Nakonec musí skupina říci, který z příběhů je pravdivý a který nepravdivý. Lze provést i jako skupinovou práci. S mladšími dětmi si vyhraďte dostatek času na vymyšlení, popř. sepsání příběhů. Jaké neverbální chování Vám signalizuje, že je někdo lhář, nebo že říká pravdu? Vysvětlete, že jde o záležitost interpretace, že si nikdy nemůžeme být jisti. Zapátrejte s žáky nad podobnými situacemi z jejich života, zda interpretace byla správné nebo ne. Jak by na podobnou situaci reagovali teď? c) Vypravěč Požádejte jednoho z žáků, aby popsal příhodu s celou řadou podrobností. Požádejte několik žáků, aby počkali venku před třídou. Zbytek skupiny jsou pozorovatelé. Jejich úkolem je pozorně naslouchat a zaznamenat si informace, které se ztratily, nebo přibyly. První žák vstoupí do třídy. Vypravěč mu řekne příhodu. Posluchač nesmí klást žádné otázky nebo si dělat poznámky. Když vyprávění skončí, požádáme druhého žáka, aby vstoupil. Posluchač se mění ve vypravěče a vypráví to, co právě vyslechl. Postup opakujeme, dokud se do třídy nevrátí všichni. Smysl tohoto cvičení se opět vztahuje k interpretaci a možným poruchám při sdělování informace pomocí parafráze. Vysvětlete žákům důležitost pozornosti, kterou je třeba věnovat komunikaci. d) Tichá pošta Žáci se postaví libovolně za sebou do řady. Lektor má připraveny jednoduché kresby dům, slunce, květina, auto apod. Tuto kresbu ukáže lektor poslednímu v řadě. Ten musí obraz překreslit prstem na záda žáka před sebou. Vše se opakuje až do doby než obraz touto cestou doputuje k prvnímu v řadě. Ten si vezme tužku a papír a obraz, tak jak ho vnímal, překreslí. Tento obrázek následovně srovnejte s originálem. Po každém kole odchází první v řadě na konec, tak aby se všichni vystřídali. Vše se děje za naprostého ticha. Lektoři sdělí žákům jak důležité je, když se sdělení nese přes několik dalších lidí, jak nedostatek informací může radikálně ovlivnit výslednou informaci. Hru můžete zpestřit tím, že nasadíte do řady 12

13 provokatéra, který bude záměrně deformovat informaci. Prodiskutujte s žáky, co se stane, když Vám chce někdo ublížit, co jsou to pomluvy a jaká je jejich zkušenost? e) Pantomima Lektoři si připraví seznam situací nebo povolání či předmětů. Úkolem každého žáka je pantomimicky ztvárnit situaci, povolání nebo předmět tak, aby ostatní uhádli, o co se jedná. Každý žák by si měl takovou pantomimu vyzkoušet alespoň jednou. Při pantomimě se nesmí používat žádné předměty a slova. Může se využívat zvuků nebo po domluvě spolupracovat na pantomimě ve dvojici. Lektoři po skončení aktivity s žáky proberou význam neverbální komunikace. Byl úkol pro někoho těžký, proč. Jak by neverbálně ztvárnili danou skutečnost ostatní? Hru je možné ztížit zařazením abstraktních pojmů typu víra, naděje, láska apod. f) Obraz Lektoři si připraví jeden abstraktní pojem, jako je například přátelství, zlost, úspěch, zaměstnání apod. Úkolem každého z žáků je jeden takový pojem ztvárnit pomocí kreslení. Výsledný obraz pak prezentují před ostatními s vysvětlením, proč pojem ztvárnili právě tak, jak ho ztvárnili. Lektoři při evaluaci zdůrazní skutečnost, že komunikace je stejně individuální záležitostí jako například otisky prstů. Neexistují dva lidé, kteří by komunikovali naprosto stejně, a každý do komunikace promítá své vlastní já. Závěr: V tomto setkání je třeba, aby si žáci uvědomili nejen důležitost komunikace, ale především to, jak komunikace ovlivňuje život každého z nás. Komunikace nás provází celým životem a její dobré ovládání je základem úspěchu v mezilidských vztazích. Žáci by si měli uvědomit, že existují určité formy komunikace a jaký je jejich význam. Díky tomu se postupem času naučí komunikaci vnímat na vyšší úrovni a lépe jí používat Sebe prosazení, asertivita Úvod pro lektory: Asertivita, nazývaná také sebeprosazení je úzce spojena se sebepoznáním. Jako asertivitu označujeme schopnost nenásilného prosazení sebe sama či jakousi vnější troufalost v procesu vyhranění se vůči jedinci či skupině. Tato sociální dovednost je také silně spojena se socializací a její úroveň je přímo úměrná zkušenosti a sebepoznání jednice. Sebeprosazení se modifikuje výše uvedenými faktory po celý život člověka. Lektoři by měli žákům vysvětlit, že asertivitu využíváme v případech, kdy naše vlastní já touží po pozornosti, uznání a úspěchu. Pozornost, úspěch a uznání jsou motivací, ale i logickým vyústěním sebeprosazení. Není tedy nic zlého na tom, když se jedinec snaží prosadit vlastní myšlenku, postoj nebo názor. Jen díky asertivitě je možné uplatňovat originalitu a kreativitu lidského ducha. Pro žáky je asertivita důležitou součástí života, ale také důležitou součástí školního úspěchu. Přemíra sebeprosazení je pro mezilidské vztahy spíše škodlivá, neboť se projevuje jako zvýšená arogance, sobectví a v extrémních případech narcismem, tedy přehnaným obdivem vůči sobě samému. 13

14 Asertivní chování nás učí např. říci ne, když to vyžaduje situace, umět požádat o pomoc či laskavost, zahájit, vést nebo zakončit rozhovor, umět vyjadřovat své pocity ať už jsou kladné či záporné, vnímat práva a potřeby ostatních atd. Za velmi důležité považujeme etické aspekty, filozofická a psychologická východiska a jejich zdůrazňování při realizaci aktivit. Cíl: Procvičit s žáky asertivní chování a komunikaci. Průběh: Lektoři seznámí žáky s podstatou pojmu sebeprosazení a prodiskutují, zda a proč je sebeprosazení důležité. Kde je hranice mezi sebeprosazením a arogancí? Jak toto vnímají žáci, kde by nejvíce sebeprosazení využili? Lektoři vyzdvihnou důležitost sebeprosazení, jako možnosti pro vlastní rozvoj osobnosti. Jak to dopadá s lidmi, kteří se nedokážou prosadit, působí jim to nějaké problémy v životě, co si o tom žáci myslí? a) Kontrolovaný dialog Vytvoří se trojice. První z trojice má za úkol hovořit pět minut na zvolené téma (například co si myslím o šikaně). Druhý účastník prvnímu aktivně naslouchá, povzbuzuje ho k dalšímu mluvení, přikyvuje mu, opakuje vlastními slovy jeho myšlenky. Nesmí však vyjádřit svůj názor, dokud si nevymění role. Třetí účastník pozoruje, jak se prvnímu a druhému daří plnit jejich role, a nakonec okomentuje jejich výkon. Přínosem je schopnost vyjádřit svůj názor a podpořit ho argumenty, aktivně naslouchat a reprodukovat sdělení druhých, konstruktivně kritizovat aj. Zeptejte se účastnících se žáků, jaký pocit zažívali, zda bylo těžké prosadit se, kritizovat, být objektivní. b) Hraní cvičných dialogů Koupili jste si jogurt. Když přijdete z obchodu domů a odlepíte cenovku, najdete pod ní prošlé datum spotřeby. Zareagujte pasivně/ agresivně/ manipulativně/ asertivně. Nechte účastníky hrát tyto dialogy, při kterých lektoři představují prodavače. Po skončení této aktivity proberte s žáky opět jak těžké nebo naopak lehké bylo vyjádřit nesouhlas. Zda někdo využil jiného přístupu a proč? c) Nespokojení poddaní Losem se určí král a ten si k sobě vybere dvořana. Dále pronese ke svým poddaným řeč a oni na ni mají napsat samou kritiku. Dvořan vybere od poddaných, co napsali, a přečte to. Král dostane možnost reagovat. Cílem je naučit se vyslechnout kritiku, hned se neobhajovat, ale spíše poslouchat sdělení druhého a přemýšlet nad ním. Přínosem je schopnost asertivního sdělování i přijímání kritiky. d) Místo po mé pravici je volné Všichni sedí v kruhu. Jedno místo zůstává volné a hráč, který sedí nalevo od prázdného místa, začíná: Místo po mé pravici je volné, chci, aby tam seděl, protože (např. chci, aby tady seděla Jana, protože se umí hezky smát.). Pokračuje hráč, po jehož pravici se uvolnilo místo. (Je třeba dbát na to, aby se zúčastnili všichni.) Přínosem je schopnost udělit kompliment, sebepoznání. 14

15 e) Názory Lektoři si připraví několik tvrzení, jako jsou například škola je důležitá pro můj budoucí život, rasismus je nebezpečný, tradice by se měli dodržovat apod. Učebna se rozdělí pomyslně na dvě poloviny, jedna polovina reprezentuje záporný názor, zatímco druhá pozitivní názor. Lektor vždy přečte jedno tvrzení a žáci přejdou na tu stranu, která reprezentuje jejich názor k řečenému tvrzení. Vždy se zeptejte nejméně jednoho žáka, proč je jeho názor právě takový, nechte ho, aby názor obhájil. Tato aktivita procvičuje schopnost utvářet si vlastní postoje a analyzovat skutečnosti z pohledu vlastní osobnosti. Po skončení aktivity lektoři se žáky proberou, jak a proč se v dané chvíli rozhodli, co je k tomu přimělo apod. f) Není všechno, jak se zdá Lektoři si připraví několik otázek obecného typu, jako jsou například je obchod se zbraněmi porušováním lidských práv, je delfín ryba, je kácení deštných pralesů nebezpečné apod. Tyto otázky by měli být složitější, aby žáci neměli všechny informace potřebné k analýze otázky. Posléze lektor tyto otázky pokládá žákům. Ti reagují a lektor dle potřeby klade doplňující otázky typu dýchá delfín pod vodou, kde se bere vzduch apod. Účelem je stimulovat myšlení žáků v rámci upevňování nebo korekce vlastního názoru. Je důležité, aby si žáci uvědomili, že názor či postoj je vhodné přijímat tehdy, pokud k tomu máme dostatek informací. Jakou roli v tom hrají emoce? Znáte nějaký příklad z Vašeho života? Závěr: V tomto setkání je podstatné, aby si žáci uvědomili, jakým způsobem se lidé prosazují, jaký efekt to má na jejich životy. Důležité je aby poznali, že názory jsou dynamické a moudrý člověk dává prostor pro korekci vlastních názorů. Tím pádem dává sám sobě prostor k dalšímu růstu Týmová spolupráce Úvod pro lektory: Týmová spolupráce je systém chování či přístup, který umožňuje určitou úroveň efektivity konání vyšší organizace typu skupiny nebo týmu více lidí. Do týmové spolupráce řadíme především schopnost přijímat názory druhých, důvěru, podporu ostatních, sdílení společného cíle, názorová kompatibilita a proaktivní přístup. Všechny výše uvedené faktory jsou v rámci týmové spolupráce do určité úrovně u každého jedince aktivní či pasivní. Tým je samozřejmě nejproduktivnější při vysoké koncentraci těchto faktorů v každém členovi týmu. To, jak se jedinec v týmu chová nelze paušálně stanovit. Jeho motivace pro naplnění souvisejících faktorů vyplývá z osobního, profesionálního, postojového, názorového a emočního rozpoložení či kompatibility jednotlivých členů týmu. Nelze tedy tvrdit, že někdo je dobrý týmový hráč, protože jeho osobní parametry jsou proměnlivé. Stejně tak neexistuje skupina, jejíž produktivita by byla vždy stejná. Efektivita skupiny klesá také s dalšími faktory závislými na fyzickém nebo psychickém zatížení a odolnosti vůči tomuto zatížení jednotlivých členů. Týmová spolupráce je elementární součástí mnohých složek lidského života profesí počínaje, rodičovstvím konče. Tato sociální dovednost podporuje mezilidské vztahy a jejich kvalitu. 15

16 Lektoři by měli žáky upozornit, že spolupráce s dalšími lidmi v jejich životě je nevyhnutelná, a že pouze jedinec podpořený a sám podporující nachází uspokojení ze svého konání a prospěch ze spolupráce. Cíl: Procvičit s žáky týmovou spolupráci na různých úrovních komunikace a životních situací. Průběh: Týmová spolupráce je nezbytnou složkou lidského života na mnoha úrovních. Týmová spolupráce je důležitá v partnerských vztazích, zaměstnání, ve škole i v rodině. Níže naleznete několik příkladů aktivit, které korespondují s různými úrovněmi použití týmové spolupráce. Zde, více než jinde lektoři dbají na zapojení všech žáků. Není nezbytné, aby každý žák byl vůdcem. Nezbytné je, aby každý žák nalezl svoje místo v týmu a dokázal ho transformovat v přínos skupině! Lektoři sledují zapojená jednotlivých členů týmu a v průběhu realizace aktivit se snaží upozorňovat na prospěšnost kolektivní spolupráce a důležitost zapojení i pasivnějších jedinců. a) Živý provaz: Žáky svážeme všechny za pravou ruku jedním provazem tak, aby byly svázání jeden za druhým a vytvořil se tak živý provaz. Necháme cca půl metru mezi jednotlivými účastníky. Žákům pak zadáváme různé úkoly typu: jděte do nejbližší samoobsluhy a kupte žvýkačky, jděte k tabuli a podepište se apod. Lektoři po skončení aktivity proberou s žáky, jako se při aktivitě cítili. Co to znamená nemít na výběr, s kým budu spolupracovat? Lze někde v praktickém životě nalézt paralelu, co třeba zaměstnání? b) Město: Nechte žáky nakreslit na tabuli město. Před tím, než začnou malovat, je upozorněte, že ve městě je třeba mít několik zásadních budov: radnici, nemocnici, školu, kostel a restauraci. Každý žák může nakreslit pouze jednu budovu! Nechte žáky, aby se dohodli, kdo co namaluje. Lektoři po skončení aktivity žáky upozorní na důležitost rozdělení rolí ve skupině. Kdo by tahounem skupiny, kdo se držel stranou a proč? Je možné, aby dobrý vůdce využil potenciál i pasivních členů týmu? c) Co se postaví? Rozdělte žáky do dvou skupin. Představují dvě skupiny zastupitelů města a každá skupina předkládá jeden návrh na vybudování nové stavby ve městě. Jedna skupina prosazuje školu, druhá nemocnici. Nechte skupiny vytvořit list s argumenty pro jejich stavbu. Simulujte zasedání zastupitelstva a nechte účastníky obhajovat své návrhy před starostou (lektor či lektorka). Nakonec starosta rozhodne, která ze staveb bude realizována. Nezapomeňte, že kompromis může být také řešením! Tato aktivita je dobrým příkladem týmové spolupráce, jejímž cílem je konkrétní rozhodnutí. Tým musí spolupracovat pro získání argumentů, musí zapojit všechny členy, pokud chce aspirovat na využití svého potenciálu. Lektoři po skončení aktivity proberou se žáky jejich aktivitu, jak se jim v týmu pracovalo, zda sdíleli společný cíl, a jakým způsobem přispěli k jeho splnění. Cítili se žáci skutečně součástí týmu a proč? d) Živá socha: Podle zadání se žáci snaží představit pantomimicky různá sousoší s předem určeným počtem nohou a rukou, které lze nechat na zemi. Např: moderátor řekne: Země se bude dotýkat 5 nohou a 6 rukou!. Skupina žáků se snaží vymyslet svou pozici tak, aby splnila 16

17 zadání. Tato aktivita je opravdu zábavná, ale je možno jí realizovat jen ve skupině, které nebude dělat problém blízký tělesný kontakt. Popřípadě rozdělte žáky na chlapce a dívky. Lektoři prodiskutují se žáky, jak je důležité kooperovat v případě, kde je nezbytné, ne pouze volitelné, zapojení všech členů. Byl jim tento tlak příjemný či ne, proč? e) Vlastní program Pro realizaci této aktivity je nezbytné vyhradit si dostatek času (cca 1,5 hodiny) a připravit materiál, který můžou žáci použít, jako jsou například psací potřeby, papíry, lepidlo, nůžky, lepicí páska apod. Lektoři sestaví z účastnících se žáků skupiny. Počet skupin a počet žáků v každé skupině je závislý na celkovém počtu žáků. Nedoporučujeme tvořit větší skupiny než po čtyřech žácích. Každá skupina dostane čas na přípravu programu, který by měl po dobu nejméně deseti minut zabavit ostatní žáky. Kreativitě se meze nekladou a čas určený pro přípravu závisí na rozhodnutí lektora (například 30 minut). Lektoři sestaví skupiny tak, aby byly vyvážené z pohledu skupinové dynamiky. Aktivitu lze doplnit hlasováním o nejlepším programu nebo v duchu soutěže může lektor představovat porotu a každý z programů ocenit známkou nebo výrokem. Po skončení s žáky proberte, jak se jim program dařilo tvořit. Kdo byl vůdce, kdo program vymyslel? Kde brali inspiraci. Tato aktivita je čistě na procvičení týmové spolupráce v praxi na komplexní činnost. Lektoři by proto měli být k dispozici jako konzultanti v případě potřeby. Závěr: Žáci by si z tohoto setkání měli odnést vědomí toho, že týmová spolupráce je nejen nezbytnou složkou jejich vlastního života a růstu, ale také to že se jedná o nezbytnou složku fungování společnosti, jako takové. Kde žáci vidí využití týmové spolupráce ve vlastním životě a okolí? Jak tato spolupráce probíhá? Jak důležitá je tato spolupráce? 2.4. Sebepoznání a sebepojetí Úvod pro lektory: Sebepoznání je celoživotní proces, který jedinec podstupuje během nikdy nekončící socializace ve společnosti. Určujícími prvky sebepoznání jsou především pocit vlastní identity, pocit konektivity s okolím, vlastní postoje a pocity. Je to naslouchání našemu vnitřnímu já, které nás činí výjimečnými, které nás determinuje vůči okolí a jiným lidem. Sebepoznání je nedílnou součástí procesu růstu jedince a je klasifikováno, jako nezbytná sociální dovednost. Díky sebepoznání jsme schopni vnímat a posuzovat nejen sebe sama, ale především vše okolo nás, je tedy nepostradatelnou součástí interakce se světem. Lektoři musí žákům vysvětlit, že pouze takový jedinec, který se orientuje sám v sobě je schopen se rozvíjet. Žáci by měli pochopit, že sebepoznání není stav, ale proces, kterým procházíme všichni a stále. Hlavními zdroji sebepoznání jsou informace získané pomocí sebereflexe. Sebepoznání je přijímání nových informací o sobě a jejich vědomé začleňování do sebepojetí. Sebepojetí je způsob, jakým vnímáme sami sebe v reálných současných možnostech, v tom, jak působíme na druhé a v tom, jaké možnosti máme v budoucnu (způsob jak celkově vidíme sami sebe). Souvisí s úrovní sebepoznání. Není vhodný přístup podceňování ani přílišného přeceňování, je třeba najít realistický pohled na sebe sama. Sebeúcta je víra či důvěra sama 17

18 v sebe, přesvědčení, že jsme kladně přijímáni okolím a zvládáme dobře své úkoly. Dobré mínění o duševních a fyzických schopnostech a vlastním tělesném vzhledu. Cíl: Procvičit s žáky aktivity spojené se sebepojetím či sebepoznáním. Průběh: Sebepoznání je pro mnoho dětí ve věku účastnících se žáků zatím neprobádanou kapitolou jejich vývoje. Proto je třeba postupovat obezřetně a z pozice lektorů pomáhat žákům formulovat jejich sebepojetí. Pro mnohé z žáků může být toto setkání první příležitostí zkoumání vlastního nitra, jinak než z pohledu image. Lektoři nevynáší soudy, ale citlivě navrhují vlastní paralely, pokud cítí, že je to nezbytné. a) Já pantomima Cílem je, aby si každý žák připravil krátkou pantomimickou kreaci na některou z variant já témat a předvede ji, např.: kdo jsem, kdo rozhodně nejsem, co nerad dělám, moje koníčky, moje typická vlastnost, kdybych byl zvíře atd. Následuje reflexe žáků Co mohu dodat k obsahu o mně, mé pantomimické hry slovy, jak se mi hledalo téma mé hry informace o mně, jakou taktiku jsem zvolil při hledání tématu a hledání způsobu jeho zobrazení, jak se mi hrálo, co vidím ve hře ostatních, jak jí rozumím? Reflexe mohou ovšem probíhat již po každé přehrané etudě, neboť tak se zajistí, že hráči nezapomenou hry prvních. b) Smajlíci Cílem je poznání vlastností a charakteristik sebe a spolužáků. Emoční čára smajlíků lektor nakreslí přes celou délku místnosti na zem křídou (popř. provázkem apod.) čáru. Na jednom jejím konci je usměvavý smajlík, na druhém konci zamračený a přesně uprostřed neutrální s rovnou pusou. Tyto smajlíky mohou žáci ve skupině nakreslit. Lektor poté zadává otázky, např. Kdo se rád směje? A žáci se musí přemístit k smajlíku, který nejlépe vyjadřuje jejich postoj (mám rád, nemám rád, nevím). Hrou se rozvíjí i uvědomění si vlastních názorů, postojů a hodnot, upevňuje a posiluje se schopnost rozhodování. c) Čtyři rohy Hra přinese žákům poznání toho, že hodnoty, preference a názory různých lidí jsou odlišné a každý má na svůj názor právo. Každý má také právo se svým názorem naložit podle svého, tedy přiznat ho, hájit ho, nepřiznat ho, schovat se v davu, vystoupit s ním na veřejnost atd. Do rohů místnosti umístěte na stěnu tak, aby byla dobře vidět, velká čísla 1, 2, 3, 4. Lektor řekne žákům vždy jednu otázku se čtyřmi možnostmi a žáci se půjdou postavit k tomu číslu, které odpovídá jejich nejpravděpodobnější odpovědi. Na každou otázku jsou jen čtyři možnosti odpovědí, které nemusí vždy naprosto přesně vyjadřovat názor. Lektoři žákům sdělí, aby zvolily tu možnost, která se k nim nejvíce hodí, se kterou nejvíce souhlasí. Žádná z otázek nemá správnou a nesprávnou odpověď, žádná volba nemůže být lepší nebo horší, všechny možnosti jsou správné. Začněte hru jednoduchými rozehřívacími otázkami a postupně klaďte otázky náročnější. Např.: - Jaké barvě dáš přednost? (Červená, zelená, modrá, žlutá) 18

19 - Jaké roční období máš nejraději? - Kterému sportu dáš přednost? (atletika, gymnastika, fotbal, bojová umění) - Na jaký bys jel raději výlet? (na hory lyžovat, jet na lodi řeku, koupat se k moři, chodit po horách) Žáci se v jednotlivých rozích setkají s příznivci stejného názoru, lektoři podněcují debaty v rozích o tom, proč dali žáci přednost právě této volbě. Dobré a špatné vlastnosti d) Co pro mě znamená Lektoři si připraví seznam abstraktních pojmů, jako jsou například tradice, vánoce, vzdělání, rodina, kamarádi apod. Každý žák si vylosuje jeden pojem. Žáci by měli mít cca 5 minut na rozmyšlenou, co pro ně daný pojem znamená, co by do něj zařadili, jak ho vnímají. Následně pak každý žák své vývody prezentuje před ostatními. Cílem je, aby každý žák prošel myšlenkovým procesem za využití svého vlastního sebepojetí, definoval část sebe sama. Po každé prezentaci lektoři s žáky proberou, co je vedlo k jejich názoru, jak nad pojmem přemýšleli. e) Kdybych byl/a zvíře byl/a bych Lektoři položí žákům jednoduchou otázku Kdybych se narodil jako zvíře, byl bych nejspíš? Každý žák dostane papír a psací potřeby a zvíře nakreslí. Poté se obrázky prezentují a každý žák řekne, proč by byl zrovna tohle zvíře, jako například Jsem tygr, protože je silný jako já a nebojí se. Toto cvičení má za cíl, aby každý žák definoval základní parametry vlastní osobnosti. Tyto parametry je jednoduší vyjadřovat v přeneseném smyslu na jiný předmět, v tomto případě zvíře. Lektoři s žáky proberou, proč jsou pro ně zvolené atributy tak důležité. f) Kde jsem za 10 let? Lektoři opět žáků položí jednoduchou otázku Kde se nacházíte za 10 let. Doplní, že tato otázka se nevztahuje jen na místo, ale na stav jsem student (čeho?, jak mi to jde? apod.), jak mi právě je (jsem šťastný, nešťastný, apod.), mám kamarády, mám partnera/partnerku apod. Každý žák posléze svou vizi prezentuje. Cílem je, aby žáci vnímali své vlastní já v časovém kontinuu, ne jen v přítomnosti, aby chápali smysl vlastního rozvoje a v neposlední řadě, aby definovali své vlastní aspirace. Lektoři na přípravu vyhradí dostatek času, alespoň dvacet minut. Po skončení lektoři s žáky proberou, jak důležitá je pro ně budoucnost a jejich životní cíle. Závěr: Je nezbytné, aby žáci pochopili, že orientace v sobě samém je důležitou složkou v mezilidských vztazích. Jak a proč se v sobě orientovat? Smyslem je poznání a schopnost abstraktního vnímání skutečností souvisejících se mnou. Orientace v sobě nám dá možnost orientovat se i v ostatních. Člověk, který se nesnaží porozumět sám sobě, nemůže porozumět ani světu okolo sebe! 19

20 2.5. Mezilidské vztahy Úvod pro lektory: Mezilidské vztahy jsou širokou oblastí interakce lidi a skupin lidí navzájem. Rozsah mezilidských vztahů nelze uspokojivě definovat ani vypočítat, právě z důvodu nepřeberného množství. Mezilidské vztahy jsou denní záležitostí všech lidí, žijících v blízkosti jiných lidí. Jsou součástí všeho, co se netýká nejniternějších záležitostí vnitřního já jedince. Lze však stanovit, jaká jsou orientační filosofická a společenská ohniska mezilidských vztahů. Tato ohniska vyplývají částečně ze socializace, nebo ze společenských norem či tradic. Mezilidské vztahy jsou přímo závislé na rolích, které jedinec zastává a které reprezentuje a především na osobnostních parametrech účastníků těchto vztahů. Základním ohniskem mezilidských vztahů je rodina. Vztahy mezi členy rodiny jsou základními prvky formování jedince a jeho první příležitostí pro rozvoj. Jedinec v životě prochází několika stádii, která dramaticky mění strukturu rodiny a vztahy v ní (dětství, puberta, plnoletost, založení vlastní rodiny apod.). Dalším ohniskem jsou vrstevnické instituce, vždy zastoupené školou, ale jedná se také například o zájmové skupiny, ideologické souznění apod. Následujícím ohniskem je zaměstnání. Časově nezávislými ohnisky jsou například komunity v místě bydliště, instituce (nemocnice, samospráva apod.). Společenské normy a tradice jsou dalšími určujícími prvky v mezilidských vztazích. Do takové skupiny lze zařadit například dosažení plnoletosti, láska, přátelství, etnická či národní identita, mezinárodní vztahy, multikulturní komunikace, cestování, preferovaná literatura či umění apod. Je nezbytné si uvědomit, že mezilidské vztahy jdou závislé na několika zásadních činitelích osobní parametry zúčastněných, vlastní zkušenost a sebepoznání. Neméně důležitým činitelem jsou předsudky, které ovlivňují naše chování. Předsudky jsou stabilní postoje a názory, jejichž existenci a jistotu v ně stavíme na zkušenosti ostatních, zkušenosti vlastní či prostým faktem, že tento postoj zapadá do struktury mojí vlastní osobnosti. Stabilita předsudků je způsobena právě kompatibilitou preferovaného postoje s vlastní osobností. Předsudek proto jen zřídkakdy prochází cílenou korekcí či potvrzovacím procesem. Předsudky bývají často vulgarizovány, jako něco špatného či škodlivého. Nemusí tak tomu být vždy, protože existence předsudků je zároveň motivací pro vlastní rozvoj. To, co činí předsudky nebezpečnými je především častá rigidita a odmítání při jejich korekci, způsobená právě jejich stabilitou. Další nebezpečí samozřejmě plyne z toho, že některé předsudky mohou přerůst ve společensky nebezpečné jevy, jako jsou například rasismus, xenofobie, homofobie, náboženský fundamentalismus apod. S předsudky se však dá pracovat pozitivně. Destruktivní cesta bořením předsudkům nemusí vždy představovat řešení, neboť jeden předsudek je často nahrazen jiným, protože ten kdo předsudek boří, se zřídka zajímá o to, co zaplní prázdné místo v osobnosti jedince, jehož předsudek je bořen. Jako vhodná se zdá praxe, kdy je přehodnocovaný předsudek postaven proti jasným argumentům a na jeho místo je citlivě nabídnut jiný postoj, jehož existence a kompatibilita s osobností jedince je zřejmá. Cíl: Procvičit s žáky simulované mezilidské vztahy, zábavnou a poučnou formou. 20

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

V. 10 Osobnostní a sociální výchova

V. 10 Osobnostní a sociální výchova 1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném

Více

Kompetentní interní trenér

Kompetentní interní trenér Kompetentní interní trenér Vzdělávací moduly A - Rozvoj osobnosti interního trenéra B - Odborné trenérské dovednosti interního trenéra C - Nové trendy v rozvoji osobnosti a dovedností interního trenéra

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

ZŠ Žákovská, Žákovská 1/1006, 736 01 Havířov. Rozvoj verbálních komunikačních dovedností.

ZŠ Žákovská, Žákovská 1/1006, 736 01 Havířov. Rozvoj verbálních komunikačních dovedností. Název lekce (projektu) Hra o rolích Škola ZŠ Žákovská, Žákovská 1/1006, 736 01 Havířov Vyučující - autor lekce Valentina Komosná Věková skupina 13 14 let Počet dětí 28 Počet dívek 14 Počet chlapců 14 Charakteristika

Více

1. LEKCE MÉ JÁ, SEBEPOZNÁNÍ, SEBEPOJETÍ, VĚDOMÍ O SOBĚ SAMÉM

1. LEKCE MÉ JÁ, SEBEPOZNÁNÍ, SEBEPOJETÍ, VĚDOMÍ O SOBĚ SAMÉM 1. LEKCE MÉ JÁ, SEBEPOZNÁNÍ, SEBEPOJETÍ, VĚDOMÍ O SOBĚ SAMÉM Úvod Vycházejme z definice sebepoznání jako sociálního konstruktu osobnosti, ve němž je protagonista jak aktivní, tak pasivní. V procesu tvorby

Více

Komunikace v organizaci Asertivita. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10

Komunikace v organizaci Asertivita. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Komunikace v organizaci Asertivita Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Povinná: Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s. 156-161

Více

Předmět: Konverzace v anglickém jazyce

Předmět: Konverzace v anglickém jazyce 5.10 Volitelné předměty Předmět: Konverzace v anglickém jazyce Charakteristika předmětu Konverzace v anglickém jazyce 1. stupeň Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace, obor Cizí jazyk se realizuje

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

Výstavba mluveného projevu

Výstavba mluveného projevu Výstavba mluveného projevu Typy projevů Pracovní projev představení své práce představení své organizace referát, přednáška úvod k tématu, workshopu, diskusi Společenský projev projev k jubileu konferování

Více

Předmět: Cvičení s hudbou

Předmět: Cvičení s hudbou Předmět: Cvičení s hudbou Charakteristika volitelného předmětu cvičení s hudbou 2. stupeň Obsah tohoto vyučovacího předmětu vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví stanovených RVP ZV a realizuje

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Průřezová témata k oblasti JaJK Anglický jazyk - 6. ročník. Výchova demokratického občana VDO

Průřezová témata k oblasti JaJK Anglický jazyk - 6. ročník. Výchova demokratického občana VDO Anglický jazyk - 6. ročník Výchova demokratického občana VDO VDO 1 Občanská společnost a škola dílčí témata: Představení, Styk s okolím - umí si vyžádat informaci o jménu a sám inf. poskytnout - umí se

Více

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení 2. st. Charakteristika vzdělávacího oboru na II. stupni navazuje na učivo a očekávané výstupy I. stupně. Prolíná celou škálou vzdělávacích oblastí. Nejvíce koresponduje se vzdělávacími obsahy Člověk a

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

Profil absolventa školního vzdělávacího programu

Profil absolventa školního vzdělávacího programu Pekař Profil absolventa školního vzdělávacího programu Název školy: Střední škola potravinářství a služeb Pardubice Adresa školy: Zřizovatel: nám. Republiky 116, 531 14 Pardubice Pardubický kraj Název

Více

Výchovné a vzdělávací postupy vedoucí k utváření klíčových kompetencí:

Výchovné a vzdělávací postupy vedoucí k utváření klíčových kompetencí: Volitelný předmět KONVERZACE AJ Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Vyučovací předmět Konverzace v anglickém jazyce vychází ze vzdělávacího oboru Cizí jazyk

Více

Třídní vzdělávací plán ŠVP PV Rok s kocourkem Matyášem

Třídní vzdělávací plán ŠVP PV Rok s kocourkem Matyášem Třídní vzdělávací plán ŠVP PV Rok s kocourkem Matyášem Integrovaný blok Tématický okruh (celek) Témata Co je nám nejblíže To jsou moji kamarádi CO JE KOLEM NÁS Co najdeme v naší třídě Už znáš celou školku

Více

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU číslo jednací: ZŠ-263/2013 RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU Obsah: I. Identifikační údaje II. Charakteristika ŠD III. Výchovný program IV. Vzdělávací část programu 1 I. Identifikační

Více

Charakteristika předmětu

Charakteristika předmětu Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Člověk a svět práce Člověk a svět práce - Svět práce Charakteristika předmětu Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Svět práce je vzdělávací obsah

Více

Projekt Odyssea, www.odyssea.cz

Projekt Odyssea, www.odyssea.cz Projekt Odyssea, www.odyssea.cz Příprava na vyučování s cíli osobnostní a sociální výchovy Název lekce (téma) Skládání slov, čtení s porozuměním Časový rozsah lekce 2 vyučovací hodiny výuka je rozdělena

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Výchova ke zdraví 6. ročník vztahy mezi lidmi a formy soužití - vztahy a pravidla soužití v prostředí komunity - rodina, škola, vrstevnická skupina, obec, spolek Vysvětlí role členů komunity (rodiny, třídy,

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka:

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka: 4.4.4. Etická výchova Etická výchova (EtV) je doplňujícím vzdělávacím oborem, který se zaměřuje na systematické a metodicky propracované osvojování sociálních dovedností u žáků na základě zážitkové metody

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Časový harmonogram témat týkajících se společensky nepřijatelných jevů začleněných do výuky v jednotlivých ročnících.

Časový harmonogram témat týkajících se společensky nepřijatelných jevů začleněných do výuky v jednotlivých ročnících. Příloha MPP č. 2 Časový harmonogram témat týkajících se společensky nepřijatelných jevů začleněných do výuky v jednotlivých ročnících. 1. ročník ŘÍJEN LEDEN ÚNOR Hygienické návyky o přestávce, sebeobsluha,

Více

Příklad dobré praxe XXI

Příklad dobré praxe XXI Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe XXI pro průřezové téma Člověk a svět práce Ing. Iva Černá 2010

Více

Zvířata domácí, divoká

Zvířata domácí, divoká ZÁŘÍ TÉMA: My se školy nebojíme Začíná škola Zvířata domácí, divoká tělo Přivítání dětí i jejich rodičů ve škole, navození atmosféry důvěry a pohody. Pomoci dětem i rodičům orientovat se v novém prostředí.

Více

1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010

1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010 1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení: Vyučovací

Více

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH VY_32_INOVACE_PSY_7 ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH Mgr. Martina Šenkýřová Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období

Více

Specifický cíl: kooperace ve skupině, hledání vhodných argumentů, pochopení toho, že nemusí existovat jen jedno správné řešení

Specifický cíl: kooperace ve skupině, hledání vhodných argumentů, pochopení toho, že nemusí existovat jen jedno správné řešení Název: Výukové materiály Téma: Ochrana přírody, využití lesa Úroveň: 1. stupeň ZŠ Tematický celek: Příroda a její ochrana Předmět (obor): prvouka, přírodověda Doporučený věk žáků: 1. 5. třída Doba trvání:

Více

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme skutečností. kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání. Samostatné a sebevědomé vystupování a jednání, k efektivní, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci. vztahu k sobě i okolnímu prostředí. Seznamuje

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

Profil absolventa školního vzdělávacího programu

Profil absolventa školního vzdělávacího programu Technologie potravin - management Profil absolventa školního vzdělávacího programu Název školy: Střední škola potravinářství a služeb Pardubice Adresa školy: nám. Republiky 116, 531 14 Pardubice Zřizovatel:

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět TĚLESNÁ VÝCHOVA je součástí vědního oboru kinantropologie a zabývá se pohybovým učením, vyučováním a výchovou.

Více

Občanská výchova (ONV) Výchova k občanství, výchova ke zdraví. Dataprojektor, odborná a krásná literatura, flipchart, internet, ipad

Občanská výchova (ONV) Výchova k občanství, výchova ke zdraví. Dataprojektor, odborná a krásná literatura, flipchart, internet, ipad Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Občanská výchova (ONV) Výchova k občanství, výchova ke zdraví Prima 1 hodina týdně Dataprojektor, odborná a krásná literatura, flipchart, internet, ipad Téma

Více

6.30 Ekologický seminář

6.30 Ekologický seminář VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a příroda Přírodopis 6.30 Ekologický seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Ekologický seminář je volitelným předmětem, který se zaměřuje na rozšíření

Více

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Školní vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Etická výchova Český jazyk - sloh Charakteristika vzdělávacího oboru Obsah doplňujícího vzdělávacího oboru

Více

6.34 Společenskovědní seminář

6.34 Společenskovědní seminář VZDĚLÁVACÍ OBLAST: VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a společnost Výchova k občanství 6.34 Společenskovědní seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Společenskovědní seminář je volitelným předmětem,

Více

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk)

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Cizí jazyk Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Charakteristika vyučovacího předmětu Další cizí jazyk je doplňující vzdělávací obor, jehož obsah je doplňující a rozšiřující. Konkrétním

Více

6.2 Propojení průřezových témat se vzdělávacím obsahem jednotlivých vyučovacích předmětů:

6.2 Propojení průřezových témat se vzdělávacím obsahem jednotlivých vyučovacích předmětů: Ukázka převzata z pracovní verze ŠVP Základní školy praktické, Praha 2, Vinohradská ul. Ukázka je věnována propojení průřezového tématu Osobnostní a sociální výchova se vzdělávacím obsahem jednotlivých

Více

Výchova k občanství - Prima

Výchova k občanství - Prima - Prima Výchova k občanství Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence občanská Kompetence sociální a personální Kompetence k učení Kompetence pracovní

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Etická výchova 4. ročník Zpracovala: Mgr. Alena Tupá Základní komunikační dovednosti reflektuje důležitost prvků neverbální komunikace, eliminuje hrubé výrazy z verbální

Více

Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů

Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů Kurz/workshop 1 skupina 2 skupina Kurz Sebereflexe, sebediagnostika a diagnostika (- skupina cca 15 osob, 4 hodinový kurz, celk. 2 běhy 20.9.,

Více

Střední škola, Nové Město nad Metují, Husovo nám. 1218. Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují

Střední škola, Nové Město nad Metují, Husovo nám. 1218. Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují Cíl 1) Pomáhat žákům orientovat se ve světě práce a vzdělávacích příležitostí a vytvářet si představu o nabídce profesních a vzdělávacích

Více

ANGLICKÁ KONVERZACE. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí

ANGLICKÁ KONVERZACE. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí ANGLICKÁ KONVERZACE 7. a 8. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Anglický jazyk je důleţitý cizí jazyk, který ţákům poskytuje jazykový základ pro komunikaci

Více

Projekt Odyssea, www.odyssea.cz

Projekt Odyssea, www.odyssea.cz Projekt Odyssea, www.odyssea.cz Příprava na vyučování s cíli osobnostní a sociální výchovy (typ B) Téma oborové Vzdělávací obor Ročník Časový rozsah Kostra lidského těla Přírodopis 8. ročník 2 vyučovací

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A JEHO SVĚT PRVOUKA 2. NAVRÁTILOVÁ OSV- I. VDO-II..

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A JEHO SVĚT PRVOUKA 2. NAVRÁTILOVÁ OSV- I. VDO-II.. Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Orientuje se v okolí školy Orientuje se v budově školy Bezpečně

Více

PROJEKT O s o b n o s t n í a s o c i á l n í v ý c h o v a íloha školního vzd lávacího programu Oáza

PROJEKT O s o b n o s t n í a s o c i á l n í v ý c h o v a íloha školního vzd lávacího programu Oáza Základní škola praktická Bochov, okres Karlovy Vary, příspěvková organizace PROJEKT k průřezovému tématu Osobnostní a sociální výchova ) Příloha školního vzdělávacího programu Oáza Autor projektu: Mgr.

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

PROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU?

PROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU? ZAČÍT SPOLU ZÁKLADNÍ INFORMACE program Začít spolu (Step by Step) je realizován ve více než 30 zemích v ČR od 1994 v MŠ, 1996 v ZŠ pedagogický přístup orientovaný na dítě spojuje v sobě moderní poznatky

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 8.

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 8. 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 8. - uvede příklady nejčastějších porušování základních lidských práv a svobod, zamyslí se nad jejich příčinami a

Více

Českomoravský fotbalový svaz Diskařská 100 P.O. Box 11 160 17 Praha 6 - Strahov

Českomoravský fotbalový svaz Diskařská 100 P.O. Box 11 160 17 Praha 6 - Strahov Českomoravský fotbalový svaz Diskařská 100 P.O. Box 11 160 17 Praha 6 - Strahov internet: www.fotbal.cz - sekce Grassroots e-mail: mestek@fotbal.cz, blazej@fotbal.cz tel: 233 029 111 fax: 233 353 107 3.

Více

Týmová (spolu)práce. Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace

Týmová (spolu)práce. Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace Týmová (spolu)práce Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace Úvod Tým (staroangl.) spřežení, potah Zde: malá pracovní skupina, jejímž úkolem je komplexně a interdisciplinárně

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A ZDRAVÍ VÝCHOVA KE ZDRAVÍ 6. PRŮCHOVÁ Mezipředmětové vztahy

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A ZDRAVÍ VÝCHOVA KE ZDRAVÍ 6. PRŮCHOVÁ Mezipředmětové vztahy Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky respektuje přijatá pravidla soužití mezi spolužáky a vrstevníky

Více

LITERÁRNĚ DRAMATICKÝ OBOR

LITERÁRNĚ DRAMATICKÝ OBOR ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV LITERÁRNĚ DRAMATICKÝ OBOR Tento dokument obsahuje pouze vybrané kapitoly z kompletního školního vzdělávacího programu a slouží pouze k informovanosti

Více

EFEKTIVNÍ KOMUNIKACE V ORGANIZACI

EFEKTIVNÍ KOMUNIKACE V ORGANIZACI EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI V ORGANIZACI JAK SE EFEKTIVNĚ DOMLUVIT A ZÍSKAT INFORMACE 1. KOMUNIKAČNÍ PROCES 2 2. ORGANIZAČNÍ STRUKTURA KOMUNIKACE 4 3. FORMÁLNÍ A

Více

Středisko volného času DOMEČEK HOŘOVICE Větrná 869, Hořovice, 268 01 IČO:75085071,tel:311 512 223 www.domecekhorovice.cz

Středisko volného času DOMEČEK HOŘOVICE Větrná 869, Hořovice, 268 01 IČO:75085071,tel:311 512 223 www.domecekhorovice.cz Středisko volného času DOMEČEK HOŘOVICE Větrná 869, Hořovice, 268 01 IČO:75085071,tel:311 512 223 www.domecekhorovice.cz Školní vzdělávací program Platný od 1.9.2013 Je vydán na základě zákona č.561/2004

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Výchova ke zdraví CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU. Vyučovací předmět: VÝCHOVA KE ZDRAVÍ

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Výchova ke zdraví CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU. Vyučovací předmět: VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Výchova ke zdraví Vyučovací předmět: VÝCHOVA KE ZDRAVÍ CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU 1. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací

Více

RVP ŠVP UČIVO - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov

RVP ŠVP UČIVO - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov Dodatek č.17 PŘEDMĚT: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA ROČNÍK: 8. ročník ČESKÝ JAZYK - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov - rozlišuje

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence. Pojem

Více

4. Francouzský jazyk

4. Francouzský jazyk 4. Francouzský jazyk 62 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Vyučovací předmět: Francouzský jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího

Více

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ. stupeň Vzdělávací oblast Vzdělávací obor předmět.. 3. 4. 5. 6. předměty DČD* Jazyk a jazyková Čtení Čtení 3 3 3 3 6 0 komunikace Psaní Psaní 3

Více

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických

Více

5.8.3 Dramatická výchova. Charakteristika předmětu Dramatická výchova 1. stupeň

5.8.3 Dramatická výchova. Charakteristika předmětu Dramatická výchova 1. stupeň 5.8.3 Dramatická výchova Charakteristika předmětu Dramatická výchova 1. stupeň Dramatická výchova je doplňujícím předmětem vzdělávací oblasti Umění a kultura. V hodinách dramatické výchovy se žáci seznamují

Více

Asertivita a povinnosti, existují nějaké? Metodický list

Asertivita a povinnosti, existují nějaké? Metodický list Asertivita a povinnosti, existují nějaké? Metodický list práce s interaktivní tabulí - asertivní práva, asertivní povinnosti samostatná práce do sešitů s prezentací - souvislost práv a povinností v rámci

Více

Německý jazyk. Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové, organizační a časové vymezení. Výchovné a vzdělávací strategie. Kompetence k učení

Německý jazyk. Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové, organizační a časové vymezení. Výchovné a vzdělávací strategie. Kompetence k učení Německý jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, organizační a časové vymezení Předmět Německý jazyk se nabízí jako volitelný v 7. 9. ročníku s časovou dotací 2 hodiny týdně. Je vyučován ve

Více

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060 5.1.4 FRANCOUZSKÝ JAZYK 5.1.4.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Francouzský jazyk vychází ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Další cizí jazyk. Ruský jazyk je předmět nabízený

Více

5.1.5 Německý jazyk - 2. stupeň

5.1.5 Německý jazyk - 2. stupeň 5.1.5 Německý jazyk - 2. stupeň Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu: Vzdělávání v předmětu Německý jazyk směřuje k: rozvíjení písemného i ústního projevu, vyjádření

Více

Charakteristika předmětu Anglický jazyk

Charakteristika předmětu Anglický jazyk Charakteristika předmětu Anglický jazyk Vyučovací předmět Anglický jazyk se vyučuje jako samostatný předmět s časovou dotací: Ve 3. 5. ročníku 3 hodiny týdně Výuka je vedena od počátečního vybudování si

Více

Téma, cíle Vzdělávací oblast Průřezová Kompetence

Téma, cíle Vzdělávací oblast Průřezová Kompetence Téma, cíle Vzdělávací oblast Průřezová Kompetence témata Foukej, foukej větříčku (září, říjen, listopad) Komunikace s dospělým i kamarádem Učit se reagovat na pokyny a dění okolo nás Učit se sdělovat pocity

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

Vztahy mezi lidmi a formy soužití vztahy ve dvojici (kamarádství, přátelství, láska, partnerské vztahy, manželství, rodičovství) vztahy ve dvojicích

Vztahy mezi lidmi a formy soužití vztahy ve dvojici (kamarádství, přátelství, láska, partnerské vztahy, manželství, rodičovství) vztahy ve dvojicích Předmět: Výchova ke zdraví Ročník: 7. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Září, říjen, listopad respektuje přijatá pravidla soužití mezi vrstevníky a partnery a

Více

7.3 Projekt Celý svět ve škole

7.3 Projekt Celý svět ve škole 7.3 Projekt Celý svět ve škole Hlavní cíl projektu: V souladu se strategickými záměry ŠVP, jako jsou otevřenost, spokojenost, spolupráce, partnerství a pozitivní vztah, je hlavním cílem projektu zapojit

Více

Co musím dokázat? (Katalog poţadavků) AJ ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ

Co musím dokázat? (Katalog poţadavků) AJ ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ Co musím dokázat? (Katalog poţadavků) AJ ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ 2.1.1 Poslech rozpoznat téma pochopit hlavní myšlenku pochopit záměr/názor mluvčího postihnout hlavní body postihnout specifické informace porozumět

Více

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků 1. st. Charakteristika vzdělávacího oboru V rámci prvního stupně se žáci seznamují s etickou výchovou v rámci integrovaného vzdělávání, tzn. prolínání do různých vzdělávacích oblastí. Týká se to převážně

Více

Mediální vzdělávací minipořady ve finanční gramotnosti a etické výchově pro občany. Číslo klíčové aktivity: 01 Tvorba metodik - workshop

Mediální vzdělávací minipořady ve finanční gramotnosti a etické výchově pro občany. Číslo klíčové aktivity: 01 Tvorba metodik - workshop Název projektu: Mediální vzdělávací minipořady ve finanční gramotnosti a etické výchově pro občany Registrační číslo projektu: CZ. 1.07/3.1.00/37.0034 Číslo klíčové aktivity: 01 Tvorba metodik - workshop

Více

Člověk a jeho svět. Přírodověda. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast.

Člověk a jeho svět. Přírodověda. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast. Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Člověk a jeho svět Přírodověda 4. 5. ročník 2 hodiny týdně třídy, vycházky, exkurze, výlety, počítačová učebna

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_13 Název materiálu: Prevence úrazů a nemocí Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém. Cílempráce

Více

4.10.2. Vzdělávací obor: Dramatická výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu Dramatická výchova. 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu

4.10.2. Vzdělávací obor: Dramatická výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu Dramatická výchova. 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu 4.10.2. Vzdělávací obor: Dramatická výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Dramatická výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Svým obsahem učiva úzce souvisí se vzdělávacím oborem Český

Více

Příklad dobré praxe VIII

Příklad dobré praxe VIII Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe VIII pro průřezové téma Člověk a svět práce Mgr. Miroslav Široký

Více

Profesionální kompetence ověřované v průběhu praxe

Profesionální kompetence ověřované v průběhu praxe Profesionální kompetence ověřované v průběhu praxe Obor: Rehabilitační psychosociální péče o postižené děti, dospělé a staré osoby (navazující magisterské studium) Milé studentky, milí studenti, na následujících

Více

Autodiagnostika učitele

Autodiagnostika učitele Autodiagnostika učitele Přednáška PdF MU Jana Kratochvílová Autodiagnostika učitele Co si představíme pod daným pojmem? Autodiagnostika učitele V nejširším smyslu jako způsob poznávání a hodnocení vlastní

Více

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie 4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní ZV Základní vzdělávání 2 týdně, povinný Rostliny v prostředí Žák: uvědomí si a zaznamená tvary, barvy a linie sleduje základní přírodní zákonitosti ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Ekosystémy Prvouka Prvouka -

Více

Přiměřené sebeprosazování Metodický list

Přiměřené sebeprosazování Metodický list Přiměřené sebeprosazování Metodický list skupinová práce - scénky, pochvala a kritika práce s interaktivní tabulí a do sešitů - vhodné věty chvály a kritiky diskuse - umění říct ne, Obecné informace k

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Habermaaß-hra 5589. Klasické kostky Kravička Karla

Habermaaß-hra 5589. Klasické kostky Kravička Karla CZ Habermaaß-hra 5589 Klasické kostky Kravička Karla Vážení rodiče, gratulujeme k zakoupení hry z cyklu "Moje první hra - Farma". Učinili jste správné rozhodnutí a umožnili svému dítěti učit se prostřednictvím

Více

Příloha č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu základního vzdělávání pro žáky s mentálním postižením a poruchami komunikace

Příloha č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu základního vzdělávání pro žáky s mentálním postižením a poruchami komunikace Logopedická základní škola, Měcholupy 1, příspěvková organizace Příloha č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu základního vzdělávání pro žáky s mentálním postižením a poruchami komunikace Měcholupy 1.

Více

Zrcadlo reality aneb kde je zakopaný pes?

Zrcadlo reality aneb kde je zakopaný pes? Zrcadlo reality aneb kde je zakopaný pes? Tento článek bych nechtěl, aby byl vnímán čtenáři jako reakce na 2 ne zrovna povedené poslední víkendové turnaje (ne vždy se daří a vyhrává, i hokej je jen sport

Více

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Cílové skupiny: Sociální pracovníci Popis kurzů 1. Standard č. 5 Individuální plánování Cílem kurzu je rozšířit odborné znalosti a dovednosti

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření 1.1.4. VÝTVARNÁ VÝCHOVA I.ST. ve znění dodatku č.11 - platný od 1.9.2009, č.25 - platný id 1.9.2010, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační

Více

Šikana = konflikt, kterému se lze vyhnout Metodický list

Šikana = konflikt, kterému se lze vyhnout Metodický list Šikana = konflikt, kterému se lze vyhnout Metodický list práce s interaktivní tabulí a sešitem, dramatizace - asertivní dovednosti práce s interaktivní tabulí a sešitem - konflikt, šikana, prevence šikany

Více

ETICKÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové vymezení

ETICKÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové vymezení ETICKÁ VÝCHOVA A/ Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Etická výchova žáka vede k navázání a udržování uspokojivých vztahů, vytvoření si pravdivé představy o sobě samém,

Více

Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Dramatická výchova CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU. Vyučovací předmět: DRAMATICKÁ VÝCHOVA

Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Dramatická výchova CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU. Vyučovací předmět: DRAMATICKÁ VÝCHOVA Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Dramatická výchova Vyučovací předmět: DRAMATICKÁ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU 1. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Ve vyučovacím předmětu

Více

Preventivní program Základní školy a mateřské školy Hovorčovice, p.o. (základní škola) na období 2015-2020

Preventivní program Základní školy a mateřské školy Hovorčovice, p.o. (základní škola) na období 2015-2020 Preventivní program Základní školy a mateřské školy Hovorčovice, p.o. (základní škola) na období 2015-2020 Primární prevence rizikového chování žáků Obsah Východiska a cíle... 1 Charakteristika žáků 1.stupně...

Více

Modely inkluzivní praxe v základní škole

Modely inkluzivní praxe v základní škole Modely inkluzivní praxe v základní škole Metodický materiál projektu Modely inkluzivní praxe v základní škole CZ.1.07/1.2.00/14.0125 Základní škola Staňkova 14, Brno 12.11.2012 Integrace Rozdílnost ve

Více

INFORMAČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ. Aktivity knihovny a spolupráce se školami.

INFORMAČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ. Aktivity knihovny a spolupráce se školami. INFORMAČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Aktivity knihovny a spolupráce se školami. Koncepce iv v knihovně CO? zamýšlím, chci dělat PROČ? to dělám definovat cíl! KDO? bude realizovat / pro koho / kdo jsou partneři zainteresované

Více