Bytová politika ČR v kontextu stárnutí populace

Transkript

1 Bytová politika ČR v kontextu stárnutí populace Podpora seniorů na úrovni obcí a měst 24. května 2016 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Ing. Alexandra Vobořilová vedoucí oddělení analýz odbor politiky bydlení

2 Současný stav podpory bydlení seniorů Kompetence MMR: vytváření podmínek pro zvyšování dostupnosti bydlení seniorů v bytech Úloha MMR je zejména koncepční, legislativní a koordinační. Úloha motivační: poskytování přímé investiční podpory na výstavbu a rekonstrukce bytů pro seniory. Realizace politiky bydlení patří podle zákona č. 128/2000 Sb. do samostatné působnosti obcí; MMR nemá možnost zasahovat obcím do způsobu jejich hospodaření s bytovým fondem. Podpůrnými nástroji však může aktivity ovlivňovat nepřímo.

3 Podpory seniorského bydlení - MMR Přehled počtu bytů pro seniory pořízených s dotací MMR v letech Typ bytu Počet bytů v letech Byty v DPS ( ) Pečovatelské byty ( ) Komunitní domy seniorů (2015) Celkem byty pro seniory a ZTP ( )

4 Pečovatelský byt Cíl: Zajištění bydlení pro osoby z cílové skupiny tak, aby došlo k získání nebo prodloužení jejich soběstačnosti a nezávislosti, a současně umožnění efektivního poskytování terénních služeb sociální péče. Podpora určena pro osoby, jejichž čistý peněžní příjem se nachází pod stanoveným limitem a jejichž snížená soběstačnost je způsobená věkem jedná se o seniory ve věku 65 let a více (65+) nebo zdravotním stavem. Stavebně technické uspořádání pečovatelských bytů splňuje technické požadavky upravitelného bytu. Podlahová plocha pečovatelského bytu nesmí překročit 50 m2;

5 Pečovatelský byt Nájemní smlouvu k pečovatelskému bytu se uzavírá na dobu 2 let. V případě, že nájemce neoznámí, že nehodlá v nájemním vztahu pokračovat, nájem se automaticky obnovuje nejvíce o další dva roky. Nájemné za 1 m2 podlahové plochy nesmí překročit limit, který ke dni vyhlášení tohoto programu činí 57,20 Kč. V obci jsou dostupné terénní služby sociální péče.

6 Pečovatelský byt Výše dotace: 600 tisíc Kč jednu bytovou jednotku. Dotace poskytována podle pravidla SGEI de minimis, kdy součet de minimis a SGEI de minimis v kterémkoliv tříletém období nesmí přesáhnout částku v Kč odpovídající EUR. Rozpočet na rok 2016: 130 mil. Kč

7 Komunitní dům seniorů Program byl poprvé otevřen v roce 2015 Nejde o náhradu stávající podpory nájemních bytů, ale o rozšíření nabídky forem bydlení, které budou reagovat na různorodé potřeby seniorů. Alternativa k pobytovým sociálním službám, v nichž je základní podmínkou přijímání sociální služby, a k bydlení v běžných nájemních bytech. Typ bydlení běžný v zahraničí, dosud nebyl státem podporován. Podpora směřuje na objekt, nikoli pouze na byt jako u dosavadních programů. Jde o senior cohousing, který je řízený shora.

8 Komunitní dům seniorů Cíl: Zajištění nájemního bydlení pro osoby z cílové skupiny tak, aby došlo k uchování a prodloužení jejich soběstačnosti a nezávislosti, a současně aby byl umožněn komunitní způsob života na principu sousedské výpomoci. Důraz je tedy kladen na mezilidské vztahy a sousedskou podporu při zachování osobní nezávislosti každého jedince. Podpora je určena pro osoby ve věku 60 let a více (60+), které prokáží, že jejich průměrný čistý měsíční příjem nedosahuje stanoveného limitu. Komunitní dům seniorů může vzniknout výstavbou nebo rekonstrukcí tak, aby vznikl funkčně jednotný bytový dům. V Komunitním domě seniorů musí být minimálně 10 bytů, maximálně však 25 bytů; Bydlení založené na kombinaci samostatné bytové jednotky, (splňuje nároky na soukromí) se sdílením společných prostor (např. společná obývací místnost s jídelnou a kuchyň, prostory pro trávení volného času apod.).

9 Komunitní dům seniorů Komunitní dům seniorů musí splňovat technické parametry bezbariérového užívání staveb. Stavebně technické uspořádání všech bytů v Komunitním domě seniorů splňuje technické požadavky upravitelného bytu. Podlahová plocha bytu v Komunitním domě seniorů nesmí překročit 45 m2. Plocha sdílených prostor musí odpovídat předpokládanému počtu obyvatel Komunitního domu seniorů, minimálně však musí činit 40 m2. Nájemné za 1 m2 podlahové plochy nesmí překročit limit 57,20 Kč nájemnému za plochu bytu, připočítává se část nájemného za sdílené prostory,, max. však 10 m2 na jeden byt. V Komunitním domě seniorů nelze poskytovat pobytové sociální služby. Sociální či zdravotní služby jsou dostupné a jsou poskytovány externě Jejich užívání není povinné a zcela závisí na individuálních potřebách a prioritách obyvatel.

10 Komunitní dům seniorů Výše dotace: 600 tisíc Kč jednu bytovou jednotku. Dotace poskytována podle pravidla SGEI de minimis. Z dotace lze financovat výstavbu celého objektu Komunitního domu seniorů včetně sdílených prostor; Sdílené prostory nesmí být po dobu platnosti podmínek, za kterých byla poskytnuta dotace, komerčně využívány. Rozpočet na rok 2016: 200 mil. Kč

11 Bytové domy bez bariér Program byl poprvé otevřen v roce 2015 Cíl: zpřístupnění bytového fondu osobám s pohybovým omezením odstraněním bariér při vstupu do bytového do domu a do výtahu výstavbou výtahů v domech, které jím nejsou vybaveny a u kterých jsou k tomu stavebně technické předpoklady. Forma podpory: investiční dotace Výše dotace: max. ve výši 50 % nákladů na realizaci akce, nejvíce však 200 tis. Kč v případě bezbariérových úprav přístupu do bytového domu a k výtahu, 800 tis. Kč v případě výstavby výtahu pro jeden vchod do bytového domu nebo 1000 tis. Kč v případě výstavby výtahu a zároveň bezbariérových úprav přístupu k němu. Rozpočet na rok 2016: 35 mil. Kč

12 Podpora seniorského bydlení - SFRB Ve 2. čtvrtletí roku 2016 vešla v platnost novela vlády upravujícího podmínky poskytování výhodných úvěrů na výstavbu nájemních bytů. Podpora je určena na výstavbu nájemních bytů, na rekonstrukci a přestavby stávajících objektů, na stavební úpravy stávajícího velkého bytu, díky kterým vznikne alespoň jeden další nájemní byt. Nájemné v bytech není limitováno. Cílová skupina: senioři 65+, osoby se zdravotním postižením, mladí do 30 let věku). Forma podpory: Nízkoúročený úvěr, splatnost až 30 let od dokončení výstavby. Výše úvěru nesmí přesáhnout 90 % ze rozhodných výdajů.

13 Rozsah problému bydlení seniorů SLDB 2011: domácností seniorů (65+), ve kterých žilo celkem osob. Vysoký podíl jednočlenných domácností (cca 470 tis. osob). Cca 95 % osob 70+ obývá byty, ostatní využívají zejména rezidenční sociální služby domovy pro seniory (těch bylo 507 v roce 2013) a domovy se zvláštním režimem (244 v roce 2013 ). Celkový počet lůžek v těchto zařízeních se podle údajů MPSV pohyboval kolem 48 tis., tj. 2,8% celkového počtu seniorů ve věku 65+. Včetně bytů pro seniory pořízených s podporou státu: (cca 9 tisíc) se jedná o 3,2%.

14 Rozsah problému bydlení seniorů V roce 2025 se bude činit počet osob letých (růst o 7%*) letých (růst o 57%*) 85 a více letých (růst o 37%*) Celkem (růst o 25%*) 3,2% z počtu osob 65+ v roce 2025: 66 tisíc lůžek v zařízeních rezidenčních sociálních služeb pro seniory a 11,8 tis. bytů. */ oproti roku 2015

15 Faktory ovlivňující potřeby seniorů v oblasti bydlení Prodlužující se doba života, delší období snižující se soběstačnosti, růst počtu osob bez bližších rodinných vazeb v místě, úbytek přímých sociálních kontaktů, změny možností a rolí tradiční rodiny. Soudobá rodina je multigenerační a multilokální, členové žijí značně vzdáleni od sebe, což ztěžuje přímou podporu a mění podobu domácí rodinné péče. To zvýší atraktivitu různých forem sousedského bydlení. Proti tomuto trendu u nás působí rezervovaný přístup ke komunitnímu životu. S věkem klesá mobilita a schopnost orientace v prostředí a zvyšuje se poptávka po prostředí s nižší mírou fyzických bariér a snadnější orientací. Nároky na kvalitu prostředí s věkem spíše stoupají. Proti této tendenci jde naopak klesající úroveň příjmů seniorských domácností. Dvě hlavní věkové skupiny seniorů jsou v odlišné situaci a mají odlišné potřeby. Osoby, které se narodily před válkou a za války, se v současné době nacházejí již ve stádiu křehkých seniorů. Pro osoby, které se narodily po válce a v 50. letech, tedy pro generaci baby boomers, je příznačné očekávání aktivního prožívání poproduktivního věku a udržení životního stylu do pozdního věku.

16 Bariéry bydlení seniorů ve vlastním bytě Nedostatek finančních prostředků na samostatný život ve stáří. K tomu přispívá skutečnost, že v době socialismu neměli současní senioři možnost se na stáří finančně připravit, měli jen omezenou možnost kumulace prostředků. Největší zátěž náklady na bydlení mohou pociťovat domácnosti jednotlivců, zejména seniorů, (jednotlivci 65 a více letí vydávají za bydlení 31,3 %, dvojice bez dětí (alespoň jeden je 65 a více letý) vydává za bydlení 20,2 %. Jedna třetina příspěvků na bydlení je vyplácena do normativních nákladů na bydlení, což znamená, že tyto domácnosti mají skutečné náklady na bydlení vyšší, než jsou normativní náklady na bydlení. Standard, zejména plošný, jejich bydlení je tedy vyšší, než státem přiznaná přiměřenost bydlení. Týká se to zejména jednočlenných domácnosti. Ze SLDB 2011 vyplynulo, že jednočlenné domácnosti bydlí v bytech významně větších, než jsou normou předpokládané a dávkou kryté plochy bytu např. 38 m2 pro jednotlivce. Průměrná celková plocha bytu obývaného jednotlivcem byla v roce sčítání 69 m2. Podle údajů České správy sociálního zabezpečení stoupá počet zadlužených domácnosti seniorů. Ke konci roku 2013 evidovala ČSSZ skoro 71 tis. domácností, jejichž důchod (starobní, invalidní i pozůstalostní) podléhá exekuční srážce.

17 Bariéry bydlení seniorů ve vlastním bytě Nevyhovující kvalitativní charakteristiky stávajícího bytového fondu: chybějící výtahy u předválečné výstavby, bytová jádra v panelových technologiích. SLDB 2011: v bytech v panelových domech žilo více než 400 tis. domácností s osobami ve věku 60 a více let. Privatizace bytového fondu vedla k tomu, že vznikla skupina chudých vlastníků. Nízká dostupnost informací o možném řešení nevyhovující bytové situace.

18 Bariéry bydlení seniorů ve původním bytě Nově přijatá legislativa klade vysoké nároky na právní vědomí a angažovanost občanů, včetně předpokládané aktivity brát se za svá práva. Omezená schopnost plnění povinností spojených s užíváním nájemního bytu (zajišťování drobných oprav), plnění povinností vlastníka spojených s provozem a údržbou nemovitosti. Důvody jsou: neznalost, organizační, realizační, finanční problémy. Nájem i vlastnictví se stává zatěžujícími.

19 Priorita bytové politiky: Dostupnost Realizace investiční podpory sociálního bydlení prostřednictvím programů Ministerstva pro místní rozvoj a Státního fondu rozvoje bydlení, rozšíření škály typů bydlení, identifikace lokalit s tržním selháním a metodika zjišťování potřebnosti sociálního bydlení před poskytnutím investiční dotace. Vytvoření akreditovaného vzdělávacího programu v oboru bydlení pro sociální pracovníky. Ověření možnosti podpory realitního zprostředkování bytu pro sociálně vyloučené domácnosti na volném trhu s byty. Projekt SFRB a ČVUT Vzorové projekty nájemních domů seniorského bydlení a jejich modelové parametry - koncept kvalitního urbanistického i architektonické řešení, které je přiměřené z pohledu investičních i provozních výdajů a počítá také s přijatelnou výší nájemného.

20 Priorita bytové politiky: Stabilita Posílení koordinační role MMR. K návrhům jiných resortů, které se týkají bydlení, by mělo být již v době jejich přípravy vyžádáno vyjádření Ministerstva pro místní rozvoj. Nová právní úprava občanského zákoníku týkající se nájmu bytů, úpravy bytového spoluvlastnictví a společenství vlastníků jednotek, včetně problematiky bytových družstev obsahuje řadu nejasností. Je třeba navrhnout okruhy, které je nutné řešit novelizací. Je třeba řešit vztah soukromého a veřejného práva soukromoprávní úpravy respektují autonomii vůle např. při užívání prostor v rozporu s jejich kolaudačním určením, přičemž veřejnoprávní předpisy takové jednání sankcionují. Jednoznačné vymezení rozhraní mezi sociálními službami a službami spojenými s bydlením.

21 Priorita bytové politiky: Kvalita Přizpůsobení bytového fondu měnícím se potřebám seniorů s využitím principů univerzálního designu. Prověření možnosti nového dotačního titulu zaměřeného na úpravy typizovaných bytů (panelových, nepanelových) podle principu univerzálního designu (koupelnová jádra). Metodika možných úprav bytů v panelových domech i celých domů pro potřeby seniorského bydlení. Metodika by měla sloužit jako inspirace i jako referenční rámec pro zadávání projektů ze strany veřejné správy. Zjednodušení ustanovení týkajících se upravitelného bytu ve vyhlášce 398/2009 Sb., případně zapracování stavebně technických podmínek univerzálního designu při výstavbě bytů do vyhlášky 268/2009. Řešení kvality vnějšího prostředí na sídlištích prostřednictvím jejich komplexních systémových revitalizací. Snižování energetické náročnosti budov (Panel 2013, IROP).

22 Děkuji za pozornost Ing. Alexandra Vobořilová