Vliv změn systému státní sociální podpory platných od roku 2012 na obyvatele České republiky

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vliv změn systému státní sociální podpory platných od roku 2012 na obyvatele České republiky"

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Vliv změn systému státní sociální podpory platných od roku 2012 na obyvatele České republiky Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Veronika Sobotková Alena Jošková Brno 2012

2

3 Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí mé bakalářské práce Ing. Veronice Sobotkové za cenné rady a připomínky, které mi pomohly při zpracování této práce.

4 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Vliv změn systému státní sociální podpory platných od roku 2012 na obyvatele České republiky vypracovala samostatně s použitím literatury, která je uvedena v seznamu literatury. V Brně dne 18. května 2012

5 Abstract Jošková, A. The influence of changes in the state social support system in force since 2012 on inhabitants of the Czech Republic. Bachelor thesis. Brno: MEN- DELU in Brno, This bachelor thesis deals with the changes of the state social support system since the year The goal is to evaluate the changes in state social support system revised since January 1, 2012 in comparison with the year 2011 and on the basis of the comparative analysis to determine the effects of these changes on the inhabitants of the Czech Republic. Further on, there is the overall assessment of the changes relating to state social support listed. Keywords State social support, social benefits, recipients of social benefits, social reform. Abstrakt Jošková, A. Vliv změn systému státní sociální podpory platných od roku 2012 na obyvatele České republiky. Bakalářská práce. Brno: MENDELU v Brně, Bakalářská práce se zabývá změnami systému státní sociální podpory od roku Cílem práce je vyhodnotit změny systému státní sociální podpory novelizovaného od 1. ledna 2012 oproti roku 2011 a na základě komparační analýzy určit dopady těchto změn na obyvatele České republiky. Dále je uvedeno celkové zhodnocení změn, které se týkají státní sociální podpory. Klíčová slova Státní sociální podpora, sociální dávky, příjemci sociálních dávek, sociální reforma.

6 Obsah 6 Obsah 1 Úvod 9 2 Cíl práce a metodika Cíl Metodika Vývoj v sociální oblasti po roce Systém sociálního zabezpečení 12 5 Státní sociální podpora Orgány státní sociální podpory Základní pojmy Okruh oprávněných osob Příjem rozhodný pro přiznání dávky Rozhodné období Rodina Životní a existenční minimum Částky životního minima Částka existenčního minima Nepříznivý zdravotní stav Výdělečná činnost Nezaopatřené dítě Povinná školní docházka Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání Společné informace o dávkách 22 8 Dávky závislé na příjmu Přídavek na dítě Příspěvek na bydlení Náklady na bydlení Normativní náklady na bydlení Výše a doba poskytování příspěvku na bydlení... 27

7 Obsah Porodné Výše a výplata porodného Ostatní dávky Rodičovský příspěvek Výše rodičovského příspěvku Dávky pěstounské péče Příspěvek na úhradu potřeb dítěte Odměna pěstouna Příspěvek při převzetí dítěte Příspěvek na zakoupení motorového vozidla Pohřebné Výše pohřebného Vývoj dávek Sociální reforma v roce Zavedení karty sociálních systémů Změna rodičovského příspěvku Rodičovský příspěvek v roce Rodičovský příspěvek v roce Rodičovský příspěvek u modelových rodin Změna příspěvku na bydlení Příspěvek na bydlení u modelových rodin Jedno výplatní místo Změna životního minima Zhodnocení sociální reformy Závěr Literatura 56

8 Seznam tabulek 8 Seznam tabulek Tab. 1 Částky životního minima 18 Tab. 2 Přídavek na dítě 23 Tab. 3 Normativní náklady 26 Tab. 4 Normativní náklady 26 Tab. 5 Příspěvek na úhradu potřeb dítěte 30 Tab. 6 Příspěvek při převzetí dítěte 32 Tab. 7 Vývoj dávek 34 Tab. 8 Poplatky skarty 38 Tab. 9 Rodičovský příspěvek v roce Tab. 10 Náklady na bydlení pro rok 2011 a Tab. 11 Normativní náklady pro rok 2011 a Tab. 12 Normativní náklady pro rok 2011 a Tab. 13 Částky životního minima 52

9 Úvod 9 1 Úvod Sociální politika je v naší zemi velmi významná. Klade si za cíl zabezpečit důstojné podmínky života a rovné příležitosti pro všechny občany. Do sociální politiky patří systém sociálního zabezpečení, který se snaží pomoci lidem v obtížných sociálních situacích prostřednictvím konkrétních sociálních systémů. Součástí sociálního zabezpečení je systém státní sociální podpory, který se hlavně soustředí na rodiny s nezaopatřenými dětmi. Každý člověk se může dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc ve svém životě, může jít o narození dítěte, péči o dítě, převzetí dítěte do péče nebo úmrtí. Ve všech těchto situacích se snaží stát prostřednictvím státní sociální podpory přispět k úhradě nákladů, ale neuhrazovat je v plné výši. Základním právním předpisem je zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon nabyl účinnosti v celém rozsahu od , systém státní sociální podpory již funguje sedmnáctým rokem. Dávky státní sociální podpory se člení na dvě skupiny na dávky závislé na výši příjmu a nezávislé na výši příjmu. V současnosti je z tohoto systému poskytováno šest dávek, přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, porodné, rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče a pohřebné. Kromě příspěvku na bydlení se všechny dávky týkají nezaopatřených dětí. Systém státní sociální podpory zaznamenal od svého začátku již řadu změn, samotný zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře má víc než padesát novel. I sebemenší změna může mít na příjemce sociálních dávek velký vliv, neboť jde ve většině případů o rodiny s nízkými příjmy a nezaopatřenými dětmi. Proto se tato práce zabývá změnami, které byly zavedeny sociální reformou v roce 2012.

10 Cíl práce a metodika 10 2 Cíl práce a metodika 2.1 Cíl Cílem práce je vyhodnotit změny systému státní sociální podpory novelizovaného od 1. ledna 2012 oproti roku 2011 a na základě komparační analýzy určit dopady těchto změn na obyvatele České republiky. Hlavní cíl práce naplňuje několik dílčích cílů. Dílčím cílem je zjistit, jaké změny sociální reforma zavádí a vymezit, které novelizace zasáhnou systém státní sociální podpory. Dalším dílčím cílem je porovnat na základě komparační analýzy, jak se změní situace pro příjemce dávek tohoto systému. Dalším cílem je celkově zhodnotit změny, týkající se systému státní sociální podpory. 2.2 Metodika Tato práce je složena ze dvou částí, teoretické a praktické části. Pomocí metody deskripce byl v teoretické části popsán vývoj v sociální oblasti po roce 1989, systém sociálního zabezpečení a systém státní sociální podpory v České republice. U státní sociální podpory byly nejprve vymezeny obecné informace o systému, pak následují základní pojmy a vysvětlení konkrétních dávek závislých na výši příjmů a ostatních dávek. V praktické části byly pomocí metody analýzy vymezeny změny, které přináší sociální reforma od Dále byly vyčleněny změny, které se týkají systému státní sociální podpory. Metodou komparace byly srovnány jednotlivé oblasti změn před sociální reformou a po sociální reformě. Tyto oblasti tvoří zavedení karty sociálních systémů, změny rodičovského příspěvku, změny příspěvku na bydlení, vytvoření jednotného výplatního místa a zvýšení životního minima. Pomocí metody modelování a komparace byly na jednotlivých modelových rodinách srovnány dávky, rodičovský příspěvek a příspěvek na bydlení. Na závěr byly zhodnoceny celkové změny reformy.

11 Vývoj v sociální oblasti po roce Vývoj v sociální oblasti po roce 1989 Podstatou vývoje v roce 1989 je podle Krebse (2007) proces transformace, přechod od starého systému k novému. Transformační proces je dlouhodobý proces, nelze ho považovat za ukončený, protože sociální politika je živým systémem. Za socialismu neexistovala sociální politika tak, jak ji chápeme dnes. Sociální politika byla omezena jen na aktivity státu, nestátní subjekty měli velmi malou nebo žádnou roli. Především bylo cílem odstranění státního monopolu a opuštění státního paternalizmu. V roce 1990 byl vládou ČSFR přijat Scénář sociální reformy. Scénář stanovil základy k vybudování sociální politiky nového typu. Tento scénář vytvořil standardní sociální instituty, instituce a mechanizmy. Potůček a Radičová (1998) uvádí, že scénář sociální reformy byl plán na vybudování univerzálního a jednotného systému veřejných sociálních služeb. Tento scénář nabízel: povinné zdravotní a sociální pojištění; dobrovolné připojištění; státní sociální pomoc lidem v nouzi, ale pod podmínkou, že se člověk nedokáže sám o sebe postarat a byly vyčerpány možnosti sociálního zabezpečení a pomoci. Krebs (2007) doplňuje, že prostřednictvím scénáře sociální reformy se začal vytvářet systém sociálního zabezpečení, a to třemi pilíři: systémem sociálního pojištění, státní sociální podpory a sociální pomoci. V počátcích 90. let bylo přijato mnoho zákonů v sociální oblasti např. zákon o zaměstnanosti, sociální potřebnosti, o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

12 Systém sociálního zabezpečení 12 4 Systém sociálního zabezpečení Pojem sociální zabezpečení se podle Kahouna (2009) vytvořil až ve 20. století, v minulosti se používalo označení chudinská péče. Dříve byla péče o chudé hlavně záležitostí soukromých dobrovolných iniciativ např. církve, spolků a obcí, ale až později na sebe tuto úlohu převzal stát. Sociální zabezpečení patří do sociální politiky státu. Cílem sociální politiky je usilovat o změnu, udržení a fungování sociálního systému. Krebs (2007) uvádí, že základním cílem sociální politiky je zabezpečit důstojné podmínky života a rovné příležitosti pro všechny občany. U zajištění rovného přístupu jde především o oblasti vzdělání, zdravotní péče, pracovních příležitosti a bydlení. Pro sociální politiku dle Krebse (2007) jsou charakteristické tyto principy: sociální spravedlnost zabývá se tím, jak jsou ve společnosti rozděleny příjmy, bohatství, životní příležitosti a předpoklady mezi občany; sociální solidarita lze ji přeložit jako vzájemnou podporu a sounáležitost, zabývá se rozdělováním životních podmínek a prostředků; subsidiarita spočívá v tom, že každý člověk by si měl nejprve pomoci sám, pokud si nedokáže pomoct, tak by mu měla pomoci rodina a až na třetím místě je stát; participace základem je, aby měli občané možnost podílet se na tom, co ovlivňuje jejich život. Potůček a Radičová (1998) doplňují, že základním cílem při vytváření sociálního zabezpečení bylo vytvořit záchranou sociální síť a zabránit vzniku velké chudoby. Systém sociálního zabezpečení dle Kahouna (2009) pomáhá občanům v sociálních událostech prostřednictvím konkrétních sociálních systému. Sociální událost je právní událost, nazývá se sociální, protože se nachází ve sféře sociálního zabezpečení a má vliv na sociální situaci člověka. Za hlavní sociální události považuje Krebs (2007) nemoc, úrazy, těhotenství, invalidita, stáří, narození dítěte a smrt rodinného příslušníka. Jak uvádí Krebs (2007) lze do sociálního zabezpečení zařadit: péči o zdraví; zabezpečení při dočasné neschopnosti v důsledku nemoci nebo úrazu; zabezpečení matek v těhotenství a mateřství; pomoc při výchově dětí v rodině; zabezpečení při invaliditě; zabezpečení ve stáří;

13 Systém sociálního zabezpečení 13 zabezpečení rodinných příslušníků a pozůstalých; zabezpečení v nezaměstnanosti. Na rozvoj pojmu sociální zabezpečení podle Kahouna (2009) velmi zapůsobila teorie sociálního státu, která se anglicky nazývá social welfare state. Principy social welfare state se uskutečňují pomocí sociálního a zdravotního pojištění, státními podporami a sociální pomocí občanů. Dle Sociálního zabezpečení (2012) se dělí sociální zabezpečení na: státní sociální podporu; dávky pro osoby se zdravotním postižením; sociální služby; pomoc v hmotné nouzi.

14 Státní sociální podpora 14 5 Státní sociální podpora Základním právním předpisem systému státní sociální podpory je zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZSSP"). Potůček a Radičová (1998) uvádí, že návrh zákona vláda schválila dne V tomto návrhu bylo stanoveno, že všechny dávky budou testované kromě dávek pěstounské péče. Před schválením návrhu Poslaneckou sněmovnou Parlamentu došlo ještě k výrazným změnám a k netestovaným dávkám se přidal rodičovský příspěvek, zaopatřovací příspěvek, porodné a pohřebné. Vznik systému státní sociální podpory dle Krebse (2007) probíhal ve dvou fázích. Od nabyla účinnost část zákona, která se týkala dávek nezávislých na příjmu: rodičovský příspěvek, zaopatřovací příspěvek, dávky pěstounské péče, porodné a pohřebné. Od nabyla účinnost část zákona o ostatních dávkách: přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení a příspěvek na dopravu. Zákonem bylo tedy vytvořeno celkem 9 dávek. Podle Kahouna (2009) prostřednictvím systému státní sociální podpory stát ze státního rozpočtu pomáhá především rodinám s nezaopatřenými dětmi v jejich obtížné sociální situaci. Cílem systému státní sociální podpory je podle Krebse (2007) přispět k úhradě nákladů způsobených sociálními situacemi, ale neuhrazovat jejich plnou výši. Ke znakům systému státní sociální podpory patří, jak uvádí Kahoun (2009): zákon určí osobní rozsah; zákon určí věcný rozsah; uživatel nemá přímou pojistnou povinnost, ale přispívá do systému nepřímo, např. prostřednictvím daní; systém je hrazen ze státního rozpočtu. V současnosti je poskytováno podle ZSSP šest sociálních dávek, které jsou rozděleny do dvou skupin, dávky závislé na výši příjmu a ostatní dávky, přitom dávky pěstounské péče jsou rozděleny na další čtyři dávky.

15 Státní sociální podpora Dávky závislé na výši příjmu 1.1. Přídavek na dítě 1.2. Příspěvek na bydlení 1.3. Porodné 2. Ostatní dávky 2.1. Rodičovský příspěvek 2.2. Dávky pěstounské péče Příspěvek na úhradu potřeb dítěte Odměna pěstouna Příspěvek při převzetí dítěte Příspěvek na zakoupení motorového vozidla 2.3. Pohřebné Základní principy systému státní sociální podpory jsou podle Krebse (2007) komplexnost, jednotnost, sociální spravedlnost, skladebnost, valorizace, dostupnost, operativnost, nenáročnost. Kahoun (2009) doplňuje další princip využívaný při výkonu státní sociální podpory, princip státem organizované solidarity. Používá se ve dvou směrech: od rodin bez dětí k rodinám s dětmi; od rodin s vysokými příjmy k rodinám s nízkými příjmy. 5.1 Orgány státní sociální podpory Orgány provozující státní správu jsou podle ZSSP: Úřad práce České republiky a jeho krajské pobočky a pobočka v hlavním městě Praha; Ministerstvo práce a sociálních věcí.

16 Základní pojmy 16 6 Základní pojmy 6.1 Okruh oprávněných osob Okruh oprávněných osob tvoří dle ZSSP pouze fyzické osoby, které musí splňovat určité podmínky. Jsou to občané České republiky a cizinci, kteří mají trvalý pobyt a bydliště na území České republiky. Okruh oprávněných osob tvoří i osoby, které nemají trvalý pobyt na území České republiky, tzn. cizinci, ale musí zde mít bydliště. Pro cizince jsou zákonem přesně stanové podmínky, které musí splňovat, aby měli nárok na pobírání dávek státní sociální podpory např. cizinci hlášení na území České republiky k pobytu podle zvláštních předpisů, cizinci narození v České republice a nezletilí cizinci svěření do péče náhradních rodičů nebo ústavní péče. Pojem bydliště je definovaný zákonem č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Bydliště má osoba na území České republiky, jestliže na tomto území dlouhodobě pobývá, je zde výdělečně činná, žije tady s rodinou, je zde za účelem povinné školní docházky nebo přípravy na budoucí povolání nebo má osoba jiné důležité zájmy, důvody a aktivity, kterými splňuje tuto podmínku. ZSSP uvádí, že Ministerstvo práce a sociálních věcí má právo v odůvodněných případech prominout podmínku trvalého pobytu. Dávky jsou určeny podle Břeské, Burdové a Vránové (2010) vždy jen fyzické osobě a není možné, aby byly přiznány právnické osobě. Ale při vyplácení dávky může jít o právnickou osobu např. ústav. 6.2 Příjem rozhodný pro přiznání dávky Rozhodný příjem je dle Kahouna (2009) příjem, který se posuzuje pro přiznání dávek: přídavku na dítě, příspěvku na bydlení a porodného. Rozhodný příjem se počítá jako měsíční průměr příjmů rodiny, které získala za rozhodné období. Břeská, Burdová a Vránová (2010) uvádí, že příjmy, které lze zahrnout do rozhodného příjmu pro přiznání dávky jsou vymezeny v zákoně taxativně, takže nelze zahrnou žádné další příjmy. Příjmy se dělí podle toho, jestli je rozhodné období kalendářní rok nebo kalendářní čtvrtletí, jak uvádí ZSSP. 6.3 Rozhodné období Rozhodné období je podle Břeské, Burdové a Vránové (2010) období, za které se zjišťuje rozhodný příjem. Rozhodné období je odlišné u přídavku na dítě, příspěvku na bydlení a porodného.

17 Základní pojmy 17 ZSSP uvádí, že u přídavku na dítě je rozhodné období kalendářní rok, který předchází kalendářnímu roku, do něhož patří období od 1. října do 30. září. U příspěvku na bydlení je rozhodné období kalendářní čtvrtletí před čtvrtletím, v němž se uplatňuje nárok na sociální dávku. U porodného je rozhodné období kalendářní čtvrtletí před narozením dítěte. 6.4 Rodina Rodina je podle ZSSP oprávněná osoba a osoby s ní posuzované. Za rodinu lze považovat i samotnou oprávněnou osobu. V případě přídavku na dítě, porodného a rodičovského příspěvku může být osoba posuzována jako oprávněná osoba nebo jako společně posuzovaná jen v jedné rodině. Ale je možné, aby byla osoba společně posuzovaná pro účely přídavku na dítě nebo porodného a zároveň pro účely příspěvku na bydlení. Společně posuzované osoby jsou nezaopatřené děti, rodiče nezaopatřených dětí, manželé, partneři, druh a družka, kteří spolu žijí a společně financují náklady na své potřeby. Za společně posuzovanou osobu se považuje i osoba, která se dočasně nachází mimo místo trvalého pobytu z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání, zdravotních nebo pracovních důvodů. Společně posuzovaná osoba není osoba, která je ve výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence, ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody po uplynutí prvního kalendářního měsíce této doby. Osamělý rodič je rodič, který je svobodný, ovdovělý nebo rozvedený, pokud nežije s druhem. Osamělý rodič není rodič, který žije v registrovaném partnerství. Pokud je nezaopatřené dítě umístěno v ústavu, který mu zabezpečuje plné přímé zaopatření, tzn. ubytování, stravování a ošacení, je za rodinu považováno samo dítě. Definování rodiny je důležité především pro zjišťování rozhodného příjmu u přídavku na dítě, příspěvku na bydlení a porodného. U příspěvku na bydlení se považují za rodinu všechny osoby, které mají trvalý pobyt v bytě a nemusí spolu trvale žít ani společně uhrazovat náklady na své potřeby. Pokud spolu posuzované osoby nejméně tři měsíce prokazatelně nežijí nebo v případě příspěvku na bydlení neužívají byt, může úřad práce rozhodnout, že nejde o společně posuzované osoby. 6.5 Životní a existenční minimum V případě životního a existenčního minima se systém státní sociální podpory odkazuje na zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZŽEM ). Životní minimum je podle ZŽEM minimální příjem, který musí mít fyzická osoba k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Existenční mini-

18 Základní pojmy 18 mum je takový peněžní příjem, který fyzické osobě umožní zajištění výživy a ostatních základních potřeb na úrovni přežití. Existenční ani životní minimum neobsahuje nezbytné náklady na bydlení. Vymezení životního a existenčního minima je dle Břeské a Vránové (2007) důležité především pro systém sociálních dávek a dávek pomoci v hmotné nouzi. Potůček a Radičová (1998) uvádí, že v systému státní sociální podpory se využívá životní minimum dvojím způsobem: pro určení hranice životní úrovně domácnosti; ke stanovení výše dávek, které jsou určeny jako násobek životního minima Částky životního minima Částky životního minima uvedené v tabulce Tab. 1 jsou platné od Břeská a Vránová (2007) doplňují že, za jednotlivce se pokládá osoba, která není posuzovaná s jinými osobami. Tab. 1 Částky životního minima Osoby Životní minimum v Kč/měsíc Pro jednotlivce Pro první dospělou osobu v domácnosti Pro druhou a další dospělou osobu v domácnosti Pro nezaopatřené dítě do 6 let Pro nezaopatřené dítě od 6 do 15 let Pro nezaopatřené dítě od 15 do 26 let Zdroj: integrovaný portál MPSV Částka existenčního minima Částka existenčního minima je Kč za měsíc, částka je platná od Podle ZŽEM existenční minimum nelze aplikovat u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let.

19 Základní pojmy Nepříznivý zdravotní stav Při posuzování zdravotního stavu se ZSSP odkazuje na zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Okresní správa sociálního zabezpečení podle zmiňovaného zákonu zjišťuje zdravotní stav a pracovní schopnost fyzických osob při lékařských prohlídkách. Při prohlídkách posuzuje: invaliditu a změnu stupně invalidity; dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dítěte a tím způsobenou neschopnost vykonávat výdělečnou činnost; zvládání základních životních potřeb v oblasti mobility; stupeň závislosti fyzické osoby. Okresní správa sociálního zabezpečení vykonává lékařskou prohlídku na základě žádosti správního orgánu. Při vytváření některých dávek se podle Břeské, Burdové a Vránové (2010) vycházelo z předpokladu, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav zvyšuje životní náklady. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a s tím související neschopnost vykonávat soustavnou výdělečnou činnost způsobuje nezaopatřenost dítěte. Stupeň zdravotního postižení stanovuje míru postižení způsobující omezení nebo zabránění uspokojení běžných životních potřeb v závislosti na věku, pohlaví, sociálních a kulturních potřebách. Postižení je funkční porucha, tzn. nedostatek tělesných, duševních nebo smyslových schopností. Při určení stupně zdravotního postižení se jako první musí určit příčina způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Pokud má člověk více příčin, tak se jednotlivé stupně zdravotního postižení nesčítají, ale určí se rozhodující příčina a podle ní stupeň nepříznivého zdravotního stavu. 6.7 Výdělečná činnost Výdělečná činnost je podle ZSSP: činnost v České republice, pokud zakládá účast na nemocenském pojištění; samostatná výdělečná činnost, která je takto považována pro účely důchodového pojištění; činnost vykonávána v zahraničí kvůli dosažení příjmu. Činnost, která zakládá účast na nemocenském pojištění dle Břeské, Burdové a Vránové (2010) upravuje zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Podle výše zmiňovaného zákona je to činnost vykonávaná zaměstnanci v pracovním poměru, členové družstva, zaměstnanci pracující na základě dohody o pracovní činnosti, příslušníci Policie České republiky, vojáci z povolání, příslušníci Hasičského záchranného sboru a Celní správy.

20 Základní pojmy 20 Aby činnost zakládala účast na nemocenském pojištění, musí zaměstnání trvat alespoň 15 kalendářních dnů a sjednaná částka ze zaměstnání musí činit alespoň částku rozhodnou pro účast na pojištění. Pokud jde o příjmy ze zahraničí, tak se nezjišťuje, na základě jakého právního vztahu tato činnost vznikla a ani není stanovena minimální výše příjmů. 6.8 Nezaopatřené dítě Definování pojmu nezaopatřené dítě je podle Kahouna (2009) velmi důležité, protože dávky státní sociální podpory jsou poskytovány především rodinám s nezaopatřenými dětmi. Nezaopatřenost dítěte vzniká tím, že dítě nezískává finanční prostředky k vlastní obživě prací. Nezaopatřené dítě je dítě, které ještě neskončilo povinnou školní docházku, které se soustavně připravuje na budoucí povolání, které se nemůže připravovat na budoucí povolání ani vykonávat výdělečnou činnost kvůli nemoci, úrazu nebo dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu, ale nejdéle do dovršení 26 let, jak uvádí ZSSP. Za nezaopatřené dítě se považuje i dítě po skončení povinné školní docházky do 18 let, které je v evidenci jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Dítě, které pobírá invalidní důchod z důchodového pojištění pro invaliditu třetího stupně, není nezaopatřené dítě. 6.9 Povinná školní docházka ZSSP uvádí, že za povinnou školní docházku se pro účely státní sociální podpory považuje rovněž: studium žáků, kteří po absolvování povinné školní docházky nezískali základní vzdělání; desátý ročník ve speciální základní škole; pokračování základního vzdělání žáků se zdravotním postižením; kurzy pro získání základního vzdělání pro osoby mladší 26 let Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání je podle ZSSP: studium na středních a vysokých školách v České republice; teoretická a praktická příprava pro osoby se zdravotním postižením; studium na středních a vysokých školách v cizině. U studia na středních a vysokých školách v České republice se pro účely státní sociální podpory vylučuje studium za trvání služebního poměru. Dále se vylučuje dálkové, distanční, večerní nebo kombinované studium na středních školách,

21 Základní pojmy 21 jestli je dítě výdělečně činné nebo má nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. V případě státní sociální podpory se považují za střední školy: střední školy a konzervatoře, které jsou zapsané v rejstříku škol a školských zařízení; střední školy vytvořené ministerstvy obrany, vnitra a spravedlnosti; vyšší odborné školy zapsané v rejstříku škol a školských zařízení. Za studium na vysokých školách se považuje studium v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu. Břeská, Burdová a Vránová (2010) doplňují, že v případě studia v zahraničí musí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozhodnout, zda jde o přípravu na budoucí povolání a jestli je studium v zahraničí na úrovni středních nebo vysokých škol v České republice. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozhodne na základě písemné žádosti, kterou podává student nebo jiná oprávněná osoba.

22 Společné informace o dávkách 22 7 Společné informace o dávkách Nárok na dávku vzniká splněním všech podmínek určených zákonem, jak uvádí ZSSP. Nárok na výplatu dávky vzniká splněním zákonných podmínek a podáním žádosti o přiznání dávky. Při podávání žádosti o přiznání dávky musí být doložen i písemný souhlas oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob o tom, že sdělí všechny potřebné informace: výši příjmu oprávněných osob; informace prokazující nezaopatřenost dítěte; nepříznivý zdravotní stav; informace o přihlášení k trvalému pobytu; další potřebné údaje. Pokud oprávněná osoba splňuje podmínky na dávku v části měsíce ve vyšší míře a v části měsíce v nižší míře, tak jí přísluší dávka ve vyšší míře za celý kalendářní měsíc. Jestli dávky nedosahují za kalendářní měsíc částky 50 Kč, tak jsou vypláceny v této částce. Částka sociální dávky se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Dojde-li ke změně, která je rozhodná pro nárok na dávku, tak je nutné nárok a její výši posoudit znovu. Sociální dávka, která je neprávem přiznána v nižší částce, nevyplacena, vyplacena v nižší částce, odepřena nebo přiznána od pozdějšího data se přizná ve správné výši nebo od správného data, ale nejvýše tři roky nazpět. Dávky jsou vypláceny na krajské pobočce Úřadu práce, která i rozhoduje o dávkách. Přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, rodičovský příspěvek, příspěvek na úhradu potřeb dítěte a odměna pěstouna se vyplácí měsíčně za předchozí kalendářní měsíc. Pokud u těchto dávek nepřesahuje částka 100 Kč za měsíc, tak se vyplácí čtvrtletně, ale lze se dohodnou s krajskou pobočkou Úřadu práce na delší výplatní době, která nesmí překročit jeden rok. Nárok na dávku nelze dát do zástavy ani není možné, aby byl předmětem dědictví.

23 Dávky závislé na příjmu 23 8 Dávky závislé na příjmu 8.1 Přídavek na dítě Přídavek na dítě je podle Krebse (2007) dlouhodobá dávka, jejímž cílem je pomoct rodinám pokrýt náklady spojené s výchovou a výživou nezaopatřených dětí. ZSSP uvádí, že nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě. Rozhodný příjem v rodině dítěte nesmí převyšovat součin částky životního minima a koeficientu 2,40. Pokud je nezaopatřené dítě nezletilé, vyplácí se přídavek na dítě jeho zákonnému zástupci, pokud je dítě zletilé, vyplácí se přímo dítěti. Zletilému nezaopatřenému dítěti se vyplácí přídavek v hotovosti, ale je mu umožněno zvolit si jiný způsob výplaty. Pokud je nezletilé nezaopatřené dítě umístěno v ústavu a tento ústav mu poskytuje plné přímé zaopatření, tak je přídavek vyplácen ústavu. Je-li doba pobytu dítěte v ústavu přerušena na celý kalendářní měsíc, vyplatí se přídavek osobě, která má v tuto dobu dítě v přímém zaopatření. Tab. 2 Přídavek na dítě Nezaopatřené dítě Přídavek za měsíc v Kč Do 6 let 500 Od 6 do 15 let 610 Od 15 do 26 let 700 Zdroj: integrovaný portál MPSV V současnosti je výše přídavku na dítě stanovena přesnou částkou závislou na věku dítěte, jak je uvedeno v tabulce Tab. 3. Podle Krebse (2007) v minulosti existoval vzorec pro výpočet dávky. PND = ŽMD k PND přídavek na dítě ŽMD částka životního minima na dítě k koeficient, který závisel na příjmovém pásmu rodiny

24 Dávky závislé na příjmu Příspěvek na bydlení Integrovaný portál MPSV uvádí v článku Příspěvek na bydlení (2011), že příspěvek je určen rodinám nebo jednotlivcům s nízkými příjmy a snaží se jim pomoct v krytí nákladů na bydlení. Nárok na příspěvek na bydlení má podle ZSSP vlastník nebo nájemce bytu, který má v bytě nahlášený trvalý pobyt. U příspěvku na bydlení se považuje za dobu trvání nájemního vztahu i doba: mezi skončením nájemního vztahu a posledním dnem vyklizení bytu; od zániku členství v bytovém družstvu do zabezpečení bytové náhrady; od smrti nájemce služebního bytu do obstarání náhradního bytu oprávněným osobám; od rozvodu manželství do zajištění náhradního bytu oprávněným osobám; od trvalého opuštění společné domácnosti do zajištění bytu oprávněným osobám. Pokud připadá nárok na bydlení více osobám, tak je podle ZSSP vyplácen jen osobě na základě dohody nebo rozhodnutím krajské pobočky Úřadu práce. Příspěvek na bydlení lze použít na zaplacení nájemného nebo služeb souvisejících s bydlením bez souhlasu příjemce dávky. V takovém případě jej plátce příspěvku na bydlení vyplácí přímo pronajimateli nebo poskytovateli služeb. Pokud osoba mění trvalý pobyt v průběhu kalendářního měsíce, tak se přihlíží ke změně až od následujícího měsíce. Tímto je zabráněno, aby měla oprávněná osoba nárok na dva příspěvky na bydlení v průběhu jednoho kalendářního měsíce. Náklady vlastníka nebo nájemce bytu na bydlení musí přesahovat částku součinu rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30, v Praze 0,35 a zároveň nesmí být tento součin vyšší než částka normativních nákladů na bydlení Náklady na bydlení U bytu pronajatého na základě nájemní smlouvy tvoří náklady nájemné a další náklady, které nejsou součástí nájemného, jak uvádí ZSSP. U bytů pronajatých na základě nájemní smlouvy se podle Břeské, Burdové a Vránové (2010) zjišťují skutečné náklady posuzovaných osob na rozdíl od družstevních bytů a bytů vlastníků, kde jsou náklady stanoveny fiktivně v zákoně. U bytů pronajatých se řadí mezi další náklady, které nejsou součástí nájemného např. náklady na úklid společných prostor v domě a čistění komínů. U družstevních bytů a bytů vlastníků jsou náklady na bydlení podle ZSSP: pro jednu osobu Kč/měsíc;

25 Dávky závislé na příjmu 25 pro dvě osoby Kč/měsíc; pro tři osoby Kč/měsíc; pro čtyři a více Kč/měsíc. U pronajatých bytů, družstevních bytu a bytů vlastníků se připočítávají skutečné náklady za plyn, elektřinu, vodné, stočné, odvoz odpadu a centrální vytápění. Náklady za pevná paliva jsou přesně stanovená částkami: pro jednu osobu 666 Kč/měsíc; pro dvě osoby 911 Kč/měsíc; pro tři osoby Kč/měsíc; pro čtyři a více Kč/měsíc. Pro nárok na příspěvek na bydlení se dle ZSSP zjišťuje průměr nákladů za kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, na které se prokazuje nárok na výplatu dávky. Pokud se ve zjišťovaném období platily zálohy i za delší období než kalendářní čtvrtletí, tak se započítávají i tyto zálohy. Pokud naopak byl vrácen přeplatek na nákladech na bydlení, tak se o tuto částku náklady na bydlení snižují Normativní náklady na bydlení Břeská, Burdová a Vránová (2010) uvádí, že normativní náklady na bydlení jsou určeny jako průměrné náklady na bydlení podle velikosti obce a podle počtu osob v domácnosti. U bytů užívaných na základě nájemní smlouvy jsou uvedeny normativní náklady v tabulce Tab. 3 v Kč za měsíc a jsou platné od do

26 Dávky závislé na příjmu 26 Tab. 3 Normativní náklady Počet osob Praha Nad obyvatel obyvatel obyvatel Do obyvatel a víc Zdroj: integrovaný portál MPSV U družstevních bytů a bytů vlastník jsou normativní náklady uvedeny v tabulce Tab. 4 v Kč za měsíc a jsou platné od do Tab. 4 Normativní náklady Počet osob Praha Nad obyvatel obyvatel obyvatel Do obyvatel a víc Zdroj: integrovaný portál MPSV ZSSP uvádí, že vláda určí nařízením pro období od 1. ledna do 31. prosince následujícího kalendářního roku: náklady srovnatelné s nájemným podle určení Českého statistického úřadu o imputovaném nájemném; částky pevných paliv podle změn spotřebitelských indexů pevných paliv; částky normativních nákladů podle změn nájemného, nákladů srovnatelných s nájemným a změn indexů spotřebitelských cen.

27 Dávky závislé na příjmu Výše a doba poskytování příspěvku na bydlení Výše příspěvku na bydlení tvoří podle ZSSP rozdíl mezi normativními náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny, který se vynásobí koeficientem 0,30 a na území Prahy koeficientem 0,35. Pokud jsou náklady na bydlení nižší než normativní náklady, tak se rozdíl počítá mezi náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným příslušným koeficientem. Jestli rozhodný příjem nedosahuje životního minima rodiny, tak se pro výpočet používá částka životního minima. Příspěvek na bydlení se poskytuje nejdéle po dobu 84 kalendářních měsíců v 10 kalendářních letech. Pokud oprávněná osoba podá žádost o příspěvek na bydlení, tak se sčítají všechny doby pobírání příspěvku v posledních 10 letech. Pobírání příspěvku po dobu 84 kalendářních měsíců neplatí v případech: osobě, která užívá byt, byl poskytnut příspěvek na úpravu tohoto bytu podle zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění pozdějších předpisů; byt užívá osoba, jejíž zdravotní stav vyžaduje zvláštní úpravu; rodinu tvoří výhradně osoby starší 70 let. 8.3 Porodné Nárok na porodné má dle ZSSP žena, které se narodilo první dítě nebo současně s prvním dítětem další dítě. Rozhodný příjem rodiny nesmí být vyšší než součin částky životního minima a koeficientu 2,40. Nárok na porodné vzniká dnem porodu dítěte. Pokud by žena při porodu zemřela, náleží porodné otci dítěte, který musí splňovat podmínky o rozhodném příjmu rodiny. Nárok na porodné má i osoba, která převezme dítě do trvalé péče, nahrazuje mu péči rodičů a věk dítěte je do 1 roku. Osoba, která převzala dítě do trvalé péče, musí splňovat podmínky o rozhodném příjmu a musí jít o první dítě této osoby Výše a výplata porodného Výše porodného je Kč, pokud se ženě narodí současně s prvním dítětem další dítě, tak je výše porodného Kč, jak uvádí ZSSP. Porodné je vypláceno jednorázově. Pokud nebyl uplatněn nárok na dávku do jednoho roku od narození dítěte nebo od převzetí dítěte do náhradní péče, tak nárok na dávku zaniká.

28 Ostatní dávky 28 9 Ostatní dávky 9.1 Rodičovský příspěvek Nárok na příspěvek na dítě má podle ZSSP rodič, který se stará celodenně a řádně o nejmladší dítě v rodině nejdéle do 4 let věku dítěte v průběhu celého kalendářního měsíce, a to do vyčerpání celkové částky Kč. Za rodiče se považuje i osoba, která převzala dítě do trvalé péče. Je-li rodič nezletilá osoba, která dosáhla 16 let, tak je možné této osobě přiznat rodičovský příspěvek jen v případě, že jí soud přiznal rodičovskou zodpovědnost. Pro účely rodičovského příspěvku musí mít bydliště na území České republiky oprávněné osoby i dítě, na které se vztahuje nárok na rodičovský příspěvek. Při splnění podmínky péče o dítě náleží podle ZSSP rodičovský příspěvek v měsíci: narození dítěte; kdy měl rodič nárok na peněžitou pomoc v mateřství; kdy měl rodič nárok na nemocenskou v souvislosti s porodem; převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů; dovršení 4 let věku dítěte; smrti dítěte nebo rodiče; rodič převzal do péče vlastní dítě, které bylo v péči jiné osoby nebo ústavu. Pokud je splněna podmínka péče o dítě, náleží rodičovský příspěvek i v situaci kdy: dítě do 2 let je umístěno do jeslí nebo podobného zařízení, ale maximálně do 46 hodin měsíčně; dítě dochází do léčebně rehabilitačních zařízení nebo jiného zařízení pro zdravotně postižené děti, ale nejdéle v rozsahu 4 hodin denně; dítě, které je zdravotně postižené, chodí do předškolního zařízení nejdéle po dobu 6 hodin denně; rodič nebo oba rodiče jsou závislí na péči jiné osoby ve III. a IV. stupni, tak je umožněno, aby dítě navštěvovalo předškolní zařízení v rozsahu nejdéle 4 hodiny denně; rodič studuje nebo vykonává výdělečnou činnost, tak v této době je dovoleno, aby se o dítě starala jiná zletilá osoba. Pro určení nároku a výše rodičovského příspěvku se vychází z denního vyměřovacího základu pro stanovení peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenské v souladu s porodem nebo převzetí dítěte, jak uvádí ZSSP. Pokud jednomu

29 Ostatní dávky 29 z rodičů ke dni narození nejmladšího dítěte lze určit 70% 30násobku denního vyměřovacího základu, tak je jednomu z rodičů umožněno zvolit si výši a délku pobírání rodičovského příspěvku. Jestliže lze u obou rodičů stanovit denní vyměřovací základ, tak se vybere ten základ, který je vyšší. Náleží-li dítěti příspěvek na péči, potom už nemá nárok na rodičovský příspěvek. Nárok na rodičovský příspěvek zaniká, pokud se v rodině narodí další dítě i v případě, že není ještě vyplacená celková částka rodičovského příspěvku. Pokud je dítě umístěno ze zdravotních důvodů do ústavní péče a rodič o něj celodenně a řádně nepečuje, tak od čtvrtého kalendářního měsíce mu nenáleží výplata rodičovského příspěvku Výše rodičovského příspěvku Podle ZSSP pokud je 70% 30násobku denního vyměřovacího základu nižší nebo rovno částce Kč, tak činí rodičovský příspěvek nejvýše Kč měsíčně. Pokud je 70% 30násobku denního vyměřovacího základu vyšší než částka Kč, tak je rodičovský příspěvek nejvýše Kč měsíčně. Pokud nelze stanovit denní vyměřovací základ ani u jednoho rodiče, rodičovský příspěvek je určen jako pevná měsíční částka, a to Kč do 9. měsíce věku dítěte a od 9. měsíce do 4 let částka Kč. Rodič, který uplatnil nárok na rodičovský příspěvek je oprávněn změnit výši rodičovského příspěvku jedenkrát za tři měsíce. Nelze však změnit výši příspěvku zpětně. Pokud je jednomu z rodičů uložena sankce za neplnění povinné školní docházky staršího dítěte v rodině, tak se od celkové částky Kč rodičovského příspěvku odečte částka Kč. Rodič, kterému byla uložena sankce, musí tuto skutečnost písemně oznámit orgánům státní sociální podpory do 8 dnů od nabytí pravomoci tohoto rozhodnutí. 9.2 Dávky pěstounské péče Dávky pěstounské péče jsou podle Břeské, Burdové a Vránové (2010) určeny k pomoci náhradní rodinné péči. Podle ZSSP vykonávají-li pěstounskou péči manželé společně, tak dávky pěstounské péče přísluší jen jednomu z manželů. ZSSP uvádí, že se dávky pěstounské péče dělí na 4 dávky: a. příspěvek na úhradu potřeb dítěte; b. odměna pěstouna; c. příspěvek při převzetí dítěte; d. příspěvek na zakoupení motorového vozidla.

30 Ostatní dávky Příspěvek na úhradu potřeb dítěte Nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte má dle ZSSP nezletilé dítě, které bylo svěřeno do pěstounské péče. Příspěvek náleží dítěti i po dosažení zletilosti, ale nejdéle do věku 26 let dítěte. Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte se určuje podle věku dítěte a podle jeho zdravotního stavu. Příspěvek na úhradu potřeb dítěte je životní minimum dítěte vynásobené koeficientem podle jeho zdravotního stavu. Stupeň závislosti I znamená lehkou závislost fyzické osoby. Stupeň závislosti II je středně těžká závislost. Stupeň závislosti III je těžká závislost a stupeň IV je úplná závislost fyzické osoby. Přesné částky příspěvku u nezaopatřeného dítěte jsou uvedeny v tabulce Tab. 5 v Kč za měsíc. Tab. 5 Příspěvek na úhradu potřeb dítěte Nezaopatřené dítě ve věku Zdravé dítě Koeficient 2,30 Ve stupni závislosti I Koeficient 2,35 Ve stupni závislosti II Koeficient 2,90 Ve stupni závislosti III nebo IV Koeficient 3,10 Do 6 let Od 6 do 15 let Od 15 do 26 let Zdroj: Integrovaný portál MPSV Jde-li o zaopatřené dítě, výše příspěvku se vypočítá jako životní minimum vynásobené koeficientem 1,40, jak uvádí ZSSP. Pokud dítě pobírá důchod z důchodového pojištění a tento důchod je nižší než částka příspěvku na úhradu potřeb dítěte, tak dítěti náleží částka ve výši rozdílu mezi příspěvkem a důchodem. Břeská, Burdová a Vránová (2010) uvádí, že příspěvek na úhradu potřeb dítěte nenáleží po dobu umístění v ústavu, který dítěti zajišťuje stravování, ubytování a ošacení Odměna pěstouna Nárok na odměnu pěstouna má dle ZSSP pěstoun, který pečuje o svěřené dítě. Nárok na odměnu má pěstoun po dobu, po kterou má dítě nárok na příspěvek

31 Ostatní dávky 31 na úhradu potřeb. Pěstoun má nárok na odměnu, i když dítě nemá nárok na příspěvek na úhradu potřeb z důvodu pobírání důchodu z důchodového pojištění. Výše odměny pěstouna za kalendářní měsíc je součin částky životního minima jednotlivce a koeficientu 1,00 za každé svěřené dítě. Výše odměny pěstouna, jako součinu částky životního minima jednotlivce a koeficientu 5,50 je ve zvláštních případech: pečuje-li pěstoun alespoň o 3 děti; pečuje o dítě závislé na pomoci ve stupni II; pečuje o dítě závislé na pomoci ve stupni III; pečuje o dítě závislé na pomoci ve stupni IV. Pěstoun, který pobírá odměnu ve zvláštních případech, nesmí být výdělečně činný po celý kalendářní měsíc. Odměna pěstouna se zvyšuje o součin částky životního minima a koeficientu 0,50 za každé další svěřené dítě. Pokud je další svěřené dítě závislé na pomoci ve stupni II, III nebo IV, tak se zvyšuje odměna o součin částky životního minima a koeficientu 0,75, jak uvádí ZSSP. Podle Integrovaného portálu MPSV v článku Dávky pěstounské péče (2012) se v případech zdravotního pojištění, pojistného na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti posuzuje odměna pěstouna jako plat Příspěvek při převzetí dítěte Účelem příspěvku při převzetí dítěte je podle Břeské, Burdové a Vránové (2010) pomoci náhradní rodině v koupi potřebných věcí pro svěřené dítě, které většinou přichází do rodiny z ústavní péče bez vlastních věcí. Nárok na příspěvek vzniká dnem převzetí dítěte a jeho výše se vyplácí jednorázově. Pokud nebyl uplatněn nárok na dávku do jednoho roku od převzetí dítěte do pěstounské péče nebo od rozhodnutí soudu o svěření dítěte, tak tento nárok zaniká. Výše příspěvku při převzetí dítěte se určuje podle věku dítěte. Částky příspěvku jsou uvedeny v tabulce Tab. 6, jak uvádí ZSSP.

32 Ostatní dávky 32 Tab. 6 Příspěvek při převzetí dítěte Věk dítěte Výše příspěvku v Kč Do 6 let Od 6 do 15 let Od 15 do 26 let Zdroj: Integrovaný portál MPSV Příspěvek na zakoupení motorového vozidla Nárok na příspěvek na zakoupení motorového vozidla má podle ZSSP pěstoun, který se stará nejméně o čtyři děti. Pokud pěstoun neuplatní nárok na dávku do jednoho roku od zakoupení motorového vozidla nebo od zaplacení opravy vozidla, tak nárok na dávku zaniká. Výše příspěvku činí 70 % pořizovací ceny osobního motorového vozidla nebo prokázaných výdajů na opravu vozidla. Výše příspěvku je nejvýše Kč. Před podáním žádosti o příspěvek na zakoupení motorového vozidla nesmí být součet těchto příspěvku Kč v posledních deseti letech. Pěstoun může dostat příspěvek v bezhotovostní podobě i před zakoupením motorového vozidla, ale je povinen prokázat použití příspěvku. V případě, že pěstoun nepoužije příspěvek k zakoupení motorového vozidla, musí ho vrátit. Do pěti let od poskytnutí příspěvku musí pěstoun vrátit jeho poměrnou část v případech, kdy: motorové vozidlo prodal; motorové vozidlo daroval; motorové vozidlo začal používat pro výdělečnou činnost; přestal vykonávat pěstounskou péči. 9.3 Pohřebné Účelem této dávky je podle Břeské, Burdové a Vránové (2010) přispět na náklady spojené s pohřbem. ZSSP uvádí, že má na pohřebné nárok osoba, která se postarala o pohřeb: nezaopatřenému dítěti; osobě, která byla rodičem nezaopatřeného dítěte. Pokud splňuje nárok na pohřebné více osob, tak náleží jen osobě, která uplatnila nárok na dávku jako první.

33 Ostatní dávky Výše pohřebného Výše pohřebného je určena pevnou částkou Kč. Tato dávka se vyplácí jednorázově.

34 Vývoj dávek Vývoj dávek Zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře ze dne 26. května 1995 bylo vytvořeno celkem 9 dávek. Dávky, které závisí na výši příjmu: přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení a příspěvek na dopravu. Druhou skupinu dávek tvořily: rodičovský příspěvek, zaopatřovací příspěvek, dávky pěstounské péče, porodné a pohřebné. V průběhu následujících let byly vytvořeny další dávky, a to sociální příspěvek k vyrovnání zvýšení nájemného, příspěvek na péči o dítě v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a příspěvek na školní pomůcky. Celkově bylo zavedeno 12 dávek státní sociální podpory a v současnosti je platná jen polovina z nich. V tabulce Tab. 7 je přehled dávek, jejich vytvoření a jejich zrušení od roku 1996 až do současnosti. Tab. 7 Vývoj dávek Druh dávky Platnost od Platnost do Přídavek na dítě současnost Sociální příplatek Příspěvek na bydlení současnost Příspěvek na dopravu Rodičovský příspěvek současnost Zaopatřovací příspěvek Dávky pěstounské péče současnost Porodné současnost Pohřebné současnost Sociální příspěvek k vyrovnání zvýšení nájemného Příspěvek na péči o dítě v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Příspěvek na školní pomůcky Zdroj: vlastní zpracování dle zákona o státní sociální podpoře

35 Sociální reforma v roce Sociální reforma v roce 2012 Sociální reforma zavádí mnoho změn platných od Podle publikace Průvodce novinkami sociálního systému v roce 2012, který vydalo MPSV se zjednodušuje zápočet doby studia pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Dále bylo provedeno mnoho změn v oblasti nezaměstnanosti, zkrátila se délka rozhodného období pro nárok na podporu v nezaměstnanosti, zpřísnilo se celkové pobírání podpory v nezaměstnanosti, došlo ke zvýšení pokut za nelegální práci a v souvislosti s nelegální prací se zvýšily a zpřísnily i její kontroly sjednocením kontrol pod Státní úřad inspekce práce. Zvětšila se volnost při výběru rekvalifikačních kurzů tím, že má uchazeč možnost vybrat si rekvalifikační kurz sám. Nově nemají zaměstnavatelé povinnost hlásit úřadům práce volná místa. Další změna v oblasti nezaměstnanosti je povinnost vykonávat veřejnou službu, zpočátku by mělo jít jen o uchazeče o zaměstnání, kteří jsou v evidenci vedeni nepřetržitě déle než jeden rok nebo v součtu jeden rok za poslední tři roky. Samotnou veřejnou službu již nevedou obce, ale úřady práce. Pokud uchazeč odmítne vykonávat veřejnou službu, hrozí mu vyřazení z evidence o zaměstnání a je možné i vyřazení ze systému pomoci v hmotné nouzi. Změny zasáhly i dávky pro osoby se zdravotním postižením. Počet dávek pro osoby se zdravotním postižením se snížil z původních jedenácti na dvě dávky, příspěvek na mobilitu a příspěvek na zvláštní pomůcky. Změnilo se posuzování nepříznivého zdravotního stavu. Upravil se příspěvek pro provozovatele chráněných pracovních míst. U nemocenské může ošetřující lékař nově povolit vycházky jen v délce šesti hodin denně. Informační centrum vlády v článku Sociální reforma (2012) doplňuje další změny. Lidem, kteří sami ukončí pracovní poměr, se sníží podpora v nezaměstnanosti. Někteří nezaměstnaní budou mít povinnost hlásit se na kontaktním místě Czech POINTU. Studenti budou mít nárok na podporu v nezaměstnanosti, pokud odpracovali dvanáct měsíců za poslední dva roky. Stát vyplatí příspěvek agentuře práce, pokud sjedná uchazeči pracovní místo a on na místě setrvá. Při vyplácení odstupného se bude vycházet z doby, kterou zaměstnanec u zaměstnance odpracoval. Pokud zaměstnanec nedostane odstupné, stát mu vyplatí částečnou kompenzaci. U systému státní sociální podpory došlo ke konkrétním změnám v následujících oblastech: zavedení karty sociálních systémů; změna rodičovského příspěvku; změna příspěvku na bydlení; jednoho výplatního místa; životního minima.

b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou,

b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou, o peněžních dávkách státní sociální podpory a sociální péče Státní sociální podpora Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Více

Systém státní sociální podpory

Systém státní sociální podpory Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 7 Systém státní sociální podpory Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb

Více

SYSTÉM STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY

SYSTÉM STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY SYSTÉM STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY Koncepce SSP Vytvoření systému státní sociální podpory bylo součástí procesu sociální reformy. Na konci roku 1989 patřil k výchozím principům společenské a ekonomické transformace

Více

Systém finančních dávek určených převážně pro rodiny s nezaopatřenými dětmi.

Systém finančních dávek určených převážně pro rodiny s nezaopatřenými dětmi. Otázka: Státní sociální podpora Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Dorilas Státní sociální podpora druhy dávek, nárokovost Státní sociální podpora je třetím pilířem sociální politiky Systém

Více

Státní sociální podpora

Státní sociální podpora Státní sociální podpora Státní sociální podpora (též nazývaná v obecné teorii sociálním zaopatřením) se vztahuje na sociální situace, které jsou obecně společností akceptovány a považovány za potřebné

Více

Státní sociální podpora po 1. lednu 2008

Státní sociální podpora po 1. lednu 2008 Státní sociální podpora po 1. lednu 2008 Přijetím zákona č. 261/2007 o stabilizaci veřejných rozpočtů, dochází od 1. ledna 2008 ke změnám dávek poskytovaných podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální

Více

STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA V

STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA V STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA V ROCE 2011 A 2012 Mgr. Taťána Svobodová vedoucí oddělení SSP Úřad práce ČR krajská pobočka v Brně Kontaktní pracoviště Hodonín 21.9.2011 Program semináře: Obecné informace Právní

Více

Životní minimum obecně Definice životního a existenčního minima Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění v

Životní minimum obecně Definice životního a existenčního minima Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění v Přednáška č.6 II. pilíř sociálního zabezpečení (ČR) - Státní sociální podpora Životní minimum obecně Definice životního a existenčního minima Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních

Více

Státní sociální podpora

Státní sociální podpora Státní sociální podpora Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Státní správu podle tohoto zákona vykonávají od 1.4.2004

Více

Změny státní sociální podpory po 1. lednu 2007

Změny státní sociální podpory po 1. lednu 2007 Změny státní sociální podpory po 1. lednu 2007 V návaznosti na novou úpravu životního minima, kterou přináší zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, dochází od 1. ledna 2007 ke změnám dávek

Více

Dávky státní sociální podpory

Dávky státní sociální podpory Dávky státní sociální podpory Tyto dávky najdeme v zákonu č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Kde lze o dávky SSP požádat? O dávky SSP se žádá na pracovištích úřadů

Více

do 1,1 ŽM od 1,1 do 1,8 ŽM od 1,8 do 3,0 do 6 let 551 482 241 od 6 do 10 let 615 538 269 od 10 do 15 let 727 636 318 od 15 do 26 let 797 698 349

do 1,1 ŽM od 1,1 do 1,8 ŽM od 1,8 do 3,0 do 6 let 551 482 241 od 6 do 10 let 615 538 269 od 10 do 15 let 727 636 318 od 15 do 26 let 797 698 349 Systém sociálního zabezpečení (někdy se též používá pojem sociální ochrana) v České republice tvoří tři základní systémy: sociální pojištění státního sociální podpora sociální pomoc (péče). Systém sociálního

Více

Sociální politika. Březen 2012

Sociální politika. Březen 2012 Sociální politika Březen 2012 V oblasti sociální politiky máme Systém státní sociální podpory Dávky vyplácí úřady práce Státní politiku zaměstnanosti Dávky vyplácí úřady práce Systém sociálního zabezpečení

Více

PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Státní sociální podpora. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz

PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Státní sociální podpora. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ JUDr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz Právní úprava: zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minumu Základní

Více

Úvod do sociálního zabezpečení Státní sociální podpora

Úvod do sociálního zabezpečení Státní sociální podpora Vyšší odborná škola pedagogická a sociální, Evropská 33, Praha 6 Předmět: Hospodářská a sociální politika Úvod do sociálního zabezpečení Státní sociální podpora 10. května 2005 Molková Michaela ÚVOD DO

Více

Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení

Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení Český důchodový systém se skládá ze tří částí Prvním pilířem je povinné základní důchodové pojištění, dávkově definované a průběžně financované.

Více

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 Tisková zpráva 21. 12. 2010 PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 V roce 2011 dochází k celé řadě změn v působnosti ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). K 1. 1. 2011 se mění: Podpora v nezaměstnanosti

Více

Zákon č. 110/2006 Sb.

Zákon č. 110/2006 Sb. Zákon č. 110/2006 Sb. ZÁKON ze dne 14. března 2006 o životním a existenčním minimu Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 1 Předmět úpravy 1 (1) Tento zákon stanoví životní minimum jako minimální

Více

Platné znění částí novelizovaných zákonů s vyznačením navrhovaných změn

Platné znění částí novelizovaných zákonů s vyznačením navrhovaných změn Platné znění částí novelizovaných zákonů s vyznačením navrhovaných změn Zákon o státní sociální podpoře Díl třetí 57 (1) Dávky uvedené v 2 písm. a) bodech 1 a 2, 2 písm. b) bodu 1 se vyplácejí měsíčně,

Více

STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA s komentářem a příklady

STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA s komentářem a příklady STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA s komentářem a příklady 1. aktualizace k 31. 1. 2011 Charakteristika hlavních změn provedených novelizacemi Okruh započitatelných příjmů, k nimž se přihlíží, je v zákoně o státní

Více

Rodičovský příspěvek nově

Rodičovský příspěvek nově Rodičovský příspěvek nově Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, výrazným způsobem zasáhl do právní úpravy rodičovského příspěvku tím, že novelizoval mj. s účinností od 1.1.2008, zákon

Více

Platné znění dotčených částí zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře s vyznačením navrhovaných změn

Platné znění dotčených částí zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře s vyznačením navrhovaných změn Platné znění dotčených částí zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře s vyznačením navrhovaných změn 7 (1) Za rodinu se pro účely tohoto zákona považuje, není-li dále stanoveno jinak, oprávněná

Více

Sociální zabezpečení v ČR

Sociální zabezpečení v ČR Sociální zabezpečení v ČR 9 23.4.2014 1 Cíl předmětu VF 23.4.2014 2 Literatura 23.4.2014 3 Literatura 23.4.2014 4 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce

Více

Právní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.

Právní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Právní úprava Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. je definováno jako minimální hranice příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění

Více

Zákon ze dne 2006 o životním a existenčním minimu a o změně zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů

Zákon ze dne 2006 o životním a existenčním minimu a o změně zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů Zákon ze dne 2006 o životním a existenčním minimu a o změně zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ

Více

VYBRANÁ USTANOVENÍ. ZÁKONA č. 110/2006 Sb. ze dne 14. března 2006. o životním a existenčním minimu

VYBRANÁ USTANOVENÍ. ZÁKONA č. 110/2006 Sb. ze dne 14. března 2006. o životním a existenčním minimu VYBRANÁ USTANOVENÍ ZÁKONA č. 110/2006 Sb. ze dne 14. března 2006 o životním a existenčním minimu Změna: 261/2007 Sb. Změna: 239/2008 Sb. Změna: 261/2007 Sb. (část), 129/2008 Sb. Změna: 306/2008 Sb. Parlament

Více

ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu:

ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: ZDROJE FINANCOVÁNÍ Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: 1. na činnost tzn. na redistribuci dávek a pokrytí sociálních služeb, které směřují k uživateli, 2. na správu potřebnou k činnosti, která

Více

I. pilíř důchodové reformy

I. pilíř důchodové reformy I. pilíř důchodové reformy KURZ JE REALIZOVÁN V RÁMCI PROJEKTU KROK ZA KROKEM (CZ.1.07/1.3.43/02.0008) TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR. Důchody Základním

Více

Platné znění příslušných ustanovení zákonů s vyznačením navrhovaných změn: Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře

Platné znění příslušných ustanovení zákonů s vyznačením navrhovaných změn: Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře Platné znění příslušných ustanovení zákonů s vyznačením navrhovaných změn: Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře 30 Podmínky nároku na rodičovský příspěvek a jeho výše (1) Rodič, který po celý

Více

24. SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ

24. SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ 24. SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ Sociální zabezpečení zahrnuje nemocenské pojištění, důchodové pojištění, dávky státní sociální podpory a sociální péči. Dávkový systém nemocenského pojištění tvoří následující

Více

Žádost o dávku pěstounské péče - odměna pěstouna

Žádost o dávku pěstounské péče - odměna pěstouna 12ZadDPPOdmPes.pdf DÁVKY PĚSTOUNSKÉ PÉČE Tiskopis prosím vyplňte čitelně podací razítko Žádost o dávku pěstounské péče - odměna pěstouna A. Žadatel - pěstoun, poručník 1) nebo osoba, která má zájem stát

Více

Právo sociálního zabezpečení otázky

Právo sociálního zabezpečení otázky Právo sociálního zabezpečení otázky Tyto otázky představují pouze příklady otázek, které se mohou objevit v testu. Je celkem pravděpodobné, že se některé z nich v testu reálně objeví. Kromě nich se však

Více

359/1999 Sb. ZÁKON. ze dne 9. prosince o sociálně-právní ochraně dětí

359/1999 Sb. ZÁKON. ze dne 9. prosince o sociálně-právní ochraně dětí Změna: 257/2000 Sb. Změna: 272/2001 Sb. Změna: 320/2002 Sb., 518/2002 Sb. Změna: 222/2003 Sb. Změna: 315/2004 Sb. Změna: 52/2004 Sb. Změna: 436/2004 Sb. Změna: 57/2005 Sb. Změna: 501/2004 Sb., 381/2005

Více

Platné znění příslušných ustanovení zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, s vyznačením navrhovaných změn

Platné znění příslušných ustanovení zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, s vyznačením navrhovaných změn Platné znění příslušných ustanovení zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, s vyznačením navrhovaných změn 3 Osoba, která není v hmotné nouzi (1) Nestanoví-li tento zákon jinak, osobou v hmotné

Více

Sociální pojištění OSVČ v roce 2013

Sociální pojištění OSVČ v roce 2013 Sociální pojištění OSVČ v roce 2013 Ing. Pavlína Novotná Placení pojistného na sociální zabezpečení upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

Více

Krajské pobočky Úřadu práce ČR 8.4.2015

Krajské pobočky Úřadu práce ČR 8.4.2015 Zákon č. 117/1995 Sb., O státní sociální podpoře, Zákon č.359/1999v Sb., O sociální ochraně dětí Dávkový systém Přídavek na dítě Příspěvek na bydlení Porodné Rodičovský příspěvek pohřebné Krajské pobočky

Více

Dávky v roce 2011. INFO OS ZPTNS 1/2011 Předsedům VZO. MOTTO: Nejsme spořitelna, jsme pojišťovna. Vážené kolegyně, vážení kolegové,

Dávky v roce 2011. INFO OS ZPTNS 1/2011 Předsedům VZO. MOTTO: Nejsme spořitelna, jsme pojišťovna. Vážené kolegyně, vážení kolegové, Předsedům VZO Dávky v roce 2011 Vážené kolegyně, vážení kolegové, letošní první číslo přináší přehled dávek, které budou poskytovány v roce 2011 včetně souvisejících údajů. Věřím, že tyto informace Vám

Více

117/1995 Sb. ZÁKON ze dne 26. května 1995 o státní sociální podpoře

117/1995 Sb. ZÁKON ze dne 26. května 1995 o státní sociální podpoře 117/1995 Sb. ZÁKON ze dne 26. května 1995 o státní sociální podpoře (platí od 15. 81. 7. 2017 do 30. 914. 8. 2017) ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., v úplném

Více

Daňový systém ČR. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Daňový systém ČR. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Sociální pojištění 1. Rozhodné období, plátci pojistného, sazby a splatnost pojistného. 2. Vyměřovací základ zaměstnance a zaměstnavatele. 3. Vyměřovací základ OSVČ. Daňový

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014 Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi,

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červenci 2014

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červenci 2014 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červenci Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi,

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v březnu 2015

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v březnu 2015 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v březnu Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi,

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Polská ZŠ Dr. Olszaka 156, Karviná- Fryštát 6. 9. tř. Sekce Předmět

Více

Základní důchodové pojištění tvoří spolu s nemocenským pojištěním součást sociálního zabezpečení v užším slova smyslu.

Základní důchodové pojištění tvoří spolu s nemocenským pojištěním součást sociálního zabezpečení v užším slova smyslu. DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ Obsah: Popis systému Druhy dávek Základní důchodové pojištění tvoří spolu s nemocenským pojištěním součást sociálního zabezpečení v užším slova smyslu. Popis systému Český důchodový

Více

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ)

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ) I. pilíř SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ) Dávky vyplácené z I. pilíře a) dávky nemocenského pojištění b) dávky důchodového pojištění c) státní politika zaměstnanosti (podpora v nezaměstnanosti

Více

110/2006 Sb. ZÁKON. ze dne 14. března o životním a existenčním minimu. Předmět úpravy

110/2006 Sb. ZÁKON. ze dne 14. března o životním a existenčním minimu. Předmět úpravy 110/2006 Sb. ZÁKON ze dne 14. března 2006 o životním a existenčním minimu Změna: 261/2007 Sb. Změna: 239/2008 Sb. Změna: 261/2007 Sb.(část), 129/2008 Sb. Změna: 306/2008 Sb. Změna: 85/2010 Sb. Změna: 73/2011

Více

Platné znění částí zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, s vyznačením navrhovaných změn

Platné znění částí zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, s vyznačením navrhovaných změn Platné znění částí zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, s vyznačením navrhovaných změn 3 Vymezení některých pojmů V tomto zákoně se rozumí a) pojištěncem fyzická osoba, která je účastna pojištění;

Více

117/1995 Sb. ZÁKON. ze dne 26. května o státní sociální podpoře

117/1995 Sb. ZÁKON. ze dne 26. května o státní sociální podpoře 117/1995 Sb. ZÁKON ze dne 26. května 1995 o státní sociální podpoře Změna: 137/1996 Sb. Změna: 132/1997 Sb. Změna: 242/1997 Sb. (část) Změna: 242/1997 Sb. Změna: 91/1998 Sb. (část) Změna: 158/1998 Sb.

Více

Vdovský a vdovecký důchod

Vdovský a vdovecký důchod Vdovský a vdovecký důchod Důchody pozůstalých, tj. nejen vdovské důchody, ale i důchody vdovecké a sirotčí, patří historicky mezi nejstarší dávky, a to i v zahraničních důchodových systémech. V ČR jsou

Více

prezentace spojená s interaktivitou, skupinová práce na PC ITA, SMART Notebook, Version 10.0.187.1 23:35:24 Jul 30 2008

prezentace spojená s interaktivitou, skupinová práce na PC ITA, SMART Notebook, Version 10.0.187.1 23:35:24 Jul 30 2008 Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; ( 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací

Více

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Částka 72 Sbírka zákonů č. 200 / 2017 Strana 2057 200 ZÁKON ze dne 8. června 2017, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Více

Úvodní slovo ministryně práce a sociálních věcí

Úvodní slovo ministryně práce a sociálních věcí Dávky pěstounské péče 2013 Úvodní slovo ministryně práce a sociálních věcí Milí čtenáři, do rukou se vám dostává užitečná publikace, která v rámci sociální reformy shrnuje všechny podstatné změny v oblasti

Více

Část zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění s vyznačením navrhovaných změn. ZÁKON o stání sociální podpoře

Část zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění s vyznačením navrhovaných změn. ZÁKON o stání sociální podpoře Část zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění s vyznačením navrhovaných změn ZÁKON o stání sociální podpoře (1) Za příjem se pro účely stanovení rozhodného příjmu považují 5 a)

Více

PŘÍLOHY BAKALÁŘSKÉ PRÁCE. Seznam příloh Příloha č. 1 vybrané sociální dávky

PŘÍLOHY BAKALÁŘSKÉ PRÁCE. Seznam příloh Příloha č. 1 vybrané sociální dávky PŘÍLOHY BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Seznam příloh Příloha č. 1 vybrané sociální dávky 7 Příloha č. 1 V příloze č. 1 jsou vypsány jenom vybrané sociální dávky. Z jednotlivých systémů jsou podrobněji rozebírány pouze

Více

Dávky v roce 2012. INFO OS ZPTNS 1/2012 Předsedům VZO. MOTTO: Věřme sami sobě. Vážené kolegyně, vážení kolegové,

Dávky v roce 2012. INFO OS ZPTNS 1/2012 Předsedům VZO. MOTTO: Věřme sami sobě. Vážené kolegyně, vážení kolegové, Předsedům VZO Dávky v roce 2012 Vážené kolegyně, vážení kolegové, první číslo v roce 2012 přináší tradičně přehled změn u dávek, které budou státem poskytovány v letošním roce a dalších každoročně měněných

Více

110/2006 Sb. ZÁKON. ze dne 14. března 2006. o životním a existenčním minimu. Předmět úpravy

110/2006 Sb. ZÁKON. ze dne 14. března 2006. o životním a existenčním minimu. Předmět úpravy 110/2006 Sb. ZÁKON ze dne 14. března 2006 o životním a existenčním minimu Změna: 261/2007 Sb. Změna: 239/2008 Sb. Změna: 261/2007 Sb.(část), 129/2008 Sb. Změna: 306/2008 Sb. Změna: 85/2010 Sb. Změna: 73/2011

Více

11. funkční období. (Navazuje na sněmovní tisk č. 854 ze 7. volebního období PS PČR) Lhůta pro projednání Senátem uplyne 8.

11. funkční období. (Navazuje na sněmovní tisk č. 854 ze 7. volebního období PS PČR) Lhůta pro projednání Senátem uplyne 8. 115 11. funkční období 115 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (Navazuje na sněmovní tisk č. 854 ze 7.

Více

Zákon o životním minimu

Zákon o životním minimu Zákon o životním minimu Zákon ze dne 29.října 1991 č.463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění zákona č.10/1993 Sb., zákona č.84/1993 Sb., zákona č.118/1995 Sb., zákona č.289/1997 Sb., zákona č.492/2000

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v únoru 2017 Obsah:

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v únoru 2017 Obsah: Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v u Obsah: 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 5 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky pro

Více

Pomoc v hmotné nouzi

Pomoc v hmotné nouzi Pomoc v hmotné nouzi KURZ JE REALIZOVÁN V RÁMCI PROJEKTU PŘIPRAVIT PRO ŽIVOT (CZ.1.07/1.3.46/01.0019) TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR. Systém pomoci v

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v září 2017 Obsah:

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v září 2017 Obsah: Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v Obsah: 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 5 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky pro osoby

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červenci 2017 Obsah:

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červenci 2017 Obsah: Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červenci Obsah: 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 5 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 04 VY 32 INOVACE 0114 0304

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 04 VY 32 INOVACE 0114 0304 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 04 VY 32 INOVACE 0114 0304 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace

Více

Sociální pojištění. Bc. Alena Kozubová

Sociální pojištění. Bc. Alena Kozubová Sociální pojištění Bc. Alena Kozubová Právní norma Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění - upravuje nárok na důchod a stanovení

Více

Školení ve dnech 16.4.-17.4. 2010. Nemocenské pojištění v roce 2010

Školení ve dnech 16.4.-17.4. 2010. Nemocenské pojištění v roce 2010 Školení ve dnech 16.4.-17.4. 2010 Nemocenské pojištění v roce 2010 ZÁKON č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění 1 Rozsah působnosti Působnost zákona se dotýká všech ekonomicky činných osob, účastných

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v říjnu 2017 Obsah:

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v říjnu 2017 Obsah: Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v říjnu Obsah: 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 5 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2017 Obsah:

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2017 Obsah: Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu Obsah: 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 5 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky

Více

Sociální pomoc VŠFS 12.2.2015

Sociální pomoc VŠFS 12.2.2015 Sociální pomoc VŠFS 12.2.2015 1 Obsah Sociální pomoc Obecně Principy Cíle Životní a existenční minimum Dávky hmotné nouze Dávky sociální péče 2 Sociální pomoc Systém sociálního zabezpečení je rozdělen

Více

DALŠÍ PŘÍJMY DOMÁCNOSTI, NEZAMĚSTNANOST A ÚŘAD PRÁCE Mgr. Ivana Svozilová

DALŠÍ PŘÍJMY DOMÁCNOSTI, NEZAMĚSTNANOST A ÚŘAD PRÁCE Mgr. Ivana Svozilová DALŠÍ PŘÍJMY DOMÁCNOSTI, NEZAMĚSTNANOST A ÚŘAD PRÁCE Mgr. Ivana Svozilová 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky zřídil Úřad práce ČR (dále jen ÚP ), stanovil organizační členění ÚP, stanovil úkoly

Více

Dávky v roce 2013. INFO OS ZPTNS 1/2013 Předsedům VZO

Dávky v roce 2013. INFO OS ZPTNS 1/2013 Předsedům VZO Předsedům VZO Dávky v roce 2013 Vážené kolegyně, vážení kolegové, již tradičně v prvním čísle roku 2013 uvádíme přehled změn u dávek, které budou státem poskytovány v tomto roce a dalších každoročně měněných

Více

- Zákon o všeobecném sociálním pojištění upravuje tří druhy pojištění:

- Zákon o všeobecném sociálním pojištění upravuje tří druhy pojištění: Otázka: Sociální pojištění Předmět: Ekonomie Přidal(a): Dudis - Zákon o všeobecném sociálním pojištění upravuje tří druhy pojištění: Důchodové Nemocenské Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti PLÁTCI

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR. v červenci 2016

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR. v červenci 2016 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červenci 2016 Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 5 4) Dávky pomoci v hmotné

Více

Úřad práce Česk. eské republiky. Karlovo nám. 1359/ Praha 2

Úřad práce Česk. eské republiky. Karlovo nám. 1359/ Praha 2 Úřad práce Česk eské republiky Karlovo nám. 1359/1 128 00 Praha 2 Úřad práce ČR od 1. 4. 2011 správním úřadem s celostátní působností nadřízený orgán MPSV organizační členění: generální ředitelství 14

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

pomoci (asistenční služba), dávky z kolektivního vyjednávání, speciální systémy pro státní zaměstnance, dávky pro oběti války nebo následků války

pomoci (asistenční služba), dávky z kolektivního vyjednávání, speciální systémy pro státní zaměstnance, dávky pro oběti války nebo následků války Sociální zabezpečení EU Věcný rozsah koordinace Věcný rozsah koordinace okruh dávek, které jsou poskytovány; problém je v tom, že nařízení 1408/71 nevymezuje charakteristiku dávky, dávkové schéma ani dávkovou

Více

Platná znění zákonů. 19a

Platná znění zákonů. 19a Platná znění zákonů Platné znění zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění 19a (1) Starobní a invalidní důchod pojištěnce,

Více

o státní sociální podpoře

o státní sociální podpoře ZÁKON č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb. (úplné znění č. 87/1998 Sb.), zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998

Více

Žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku

Žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku Úřad práce ČR DOZP Tiskopis prosím vyplňte čitelně podací razítko Žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku A. Žadatel Příjmení: Jméno 1) : Rodné příjmení 2) : Titul před jménem: za jménem: Rodné číslo 3)

Více

10. funkční období. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů

10. funkční období. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů 330 10. funkční období 330 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů (Navazuje na sněmovní tisk č. 156 ze 7. volebního období PS PČR) Lhůta

Více

1. V Čl. I se na začátek vkládají nové novelizační body 1 až 9, které znějí: 1. V 5 odst. 1 písm. a) v bodě 2 se číslo 7 nahrazuje číslem 5.

1. V Čl. I se na začátek vkládají nové novelizační body 1 až 9, které znějí: 1. V 5 odst. 1 písm. a) v bodě 2 se číslo 7 nahrazuje číslem 5. Pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 854) 1. V Čl. I se na začátek vkládají nové novelizační

Více

Úvod do práva sociálního zabezpečení II

Úvod do práva sociálního zabezpečení II Vysoká škola Karlovy Vary, obecně prospěšná společnost SYLABUS PŘEDMĚTU Anglicky Identifikace Typ předmětu Úvod do práva sociálního zabezpečení II Social insurance law II PSZ II povinný oborový ECTS kredity

Více

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění

Více

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO. platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO. platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo 1. Základní právní pojmy právo, právní systém, právní řád, právní

Více

Žádost o přidělení bytu pro příjmově vymezené osoby na adrese Jakubov u Moravských Budějovic 205,

Žádost o přidělení bytu pro příjmově vymezené osoby na adrese Jakubov u Moravských Budějovic 205, Žádost o přidělení bytu pro příjmově vymezené osoby na adrese Jakubov u Moravských Budějovic 205, 675 44. 1. Žadatel: Jméno a příjmení: Telefon: Datum narození: Adresa trvalého pobytu: Adresa současného

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649. Daň z příjmů - fyzické osoby VY_32_INOVACE_345. Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_345

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649. Daň z příjmů - fyzické osoby VY_32_INOVACE_345. Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_345 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 854/1

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 854/1 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 854/1 Usnesení výboru pro sociální politiku č. 238 ze dne 15. prosince 2016 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995

Více

Žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku

Žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku Úřad práce ČR DOZP Tiskopis prosím vyplňte čitelně podací razítko Žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku A. Žadatel Příjmení: Jméno 1) : Rodné příjmení 2) : Titul před jménem: za jménem: Rodné číslo 3)

Více

Rodinný rozpočet. - na základě pojištění - nemocenská. - důchod. - státní politiky zaměstnanosti. - dávky státní sociální podpory

Rodinný rozpočet. - na základě pojištění - nemocenská. - důchod. - státní politiky zaměstnanosti. - dávky státní sociální podpory Rodinný rozpočet Doporučený postup: 1. Sepsat všechny čisté příjmy domácnosti (rodiny) 2. Sepsat seznam všech měsíčních výdajů 3. Porovnat rozdíl mezi příjmy a výdaji Příjmy: - plat,mzda (na základě pracovního

Více

Platné znění měněných částí zákonů s vyznačením navrhovaných změn. Část první Změna zákoníku práce

Platné znění měněných částí zákonů s vyznačením navrhovaných změn. Část první Změna zákoníku práce Platné znění měněných částí zákonů s vyznačením navrhovaných změn Část první Změna zákoníku práce 66 Zrušení pracovního poměru ve zkušební době (1) Zaměstnavatel i zaměstnanec mohou zrušit pracovní poměr

Více

DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ A DÁVKY Z NĚJ PLYNOUCÍ

DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ A DÁVKY Z NĚJ PLYNOUCÍ DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ A DÁVKY Z NĚJ PLYNOUCÍ PRÁVNÍ ÚPRAVA Základním právním předpisem, který upravuje nároky na důchody ze základního důchodového pojištění, způsob stanovení výše důchodů a podmínky pro

Více

Žádost o dávku pěstounské péče - odměna pěstouna

Žádost o dávku pěstounské péče - odměna pěstouna 13ZadDPPOdmPes.pdf DÁVKY PĚSTOUNSKÉ PÉČE Tiskopis prosím vyplňte čitelně podací razítko Žádost o dávku pěstounské péče - odměna pěstouna A. Žadatel - osoba pečující o dítě nebo osoba v evidenci 1) : Příjmení:

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2004 IV. volební období. Návrh

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2004 IV. volební období. Návrh PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2004 IV. volební období 677 Návrh poslanců Josefa Janečka, Viléma Holáně a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální

Více

Přehled sociálních dávek v roce 2009

Přehled sociálních dávek v roce 2009 Přehled sociálních dávek v roce 2009 27.12.08 - http://www.blesk.cz/clanek/106266/prehled-socialnich-davek-v-roce-2009.html Český sociální systém procházel v uplynulých dvou letech výraznými změnami. Rok

Více

I. pilíř sociálního zabezpečení Zdravotní pojištění (zákon č.48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění) Sociální pojištění (zákon č. 589/1992 Sb. o

I. pilíř sociálního zabezpečení Zdravotní pojištění (zákon č.48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění) Sociální pojištění (zákon č. 589/1992 Sb. o Přednáška č.5 I. pilíř sociálního zabezpečení Sociální pojištění I. pilíř sociálního zabezpečení Zdravotní pojištění (zákon č.48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění) Sociální pojištění (zákon č. 589/1992

Více

SYSTÉM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

SYSTÉM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ SYSTÉM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Systém sociálního zabezpečení (někdy se též používá pojem sociální ochrana) v České republice tvoří tři základní systémy: sociální pojištění státního sociální podpora sociální

Více

Zákon o životním a existenčním minimu v úplném znění k dnešnímu dni (ve znění účinném od )

Zákon o životním a existenčním minimu v úplném znění k dnešnímu dni (ve znění účinném od ) Zákon o životním a existenčním minimu v úplném znění k dnešnímu dni (ve znění účinném od 1.1.2015) 110/2006 Sb. ZÁKON ze dne 14. března 2006 o životním a existenčním minimu Parlament se usnesl na tomto

Více

VYBRANÁ USTANOVENÍ. ZÁKONA č. 117/1995 Sb. ze dne 26. května 1995. o státní sociální podpoře

VYBRANÁ USTANOVENÍ. ZÁKONA č. 117/1995 Sb. ze dne 26. května 1995. o státní sociální podpoře VYBRANÁ USTANOVENÍ ZÁKONA č. 117/1995 Sb. ze dne 26. května 1995 o státní sociální podpoře Změna: 129/2008 Sb Změna: 239/2008 Sb. Změna: 305/2008 Sb., Změna: 306/2008 Sb., Změna: 382/2008 Sb., Změna: 414/2008

Více

6 Zdravotní pojištění

6 Zdravotní pojištění 6 Zdravotní pojištění Zdravotní pojištění 6.1 Účast zaměstnanců na pojištění Pro účely zdravotního pojištění jsou za zaměstnance označovány osoby, kterým plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti

Více

VYBRANÉ PROBLÉMY SOCIÁLNÍ POLITIKY

VYBRANÉ PROBLÉMY SOCIÁLNÍ POLITIKY VYBRANÉ PROBLÉMY SOCIÁLNÍ POLITIKY dílčí podklad ke studiu ak. rok 2009/2010 ZABEZPEČENÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE - VEŘEJNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Znaky programu: jednotný účel: plně nebo částečně hrazená zdravotní

Více