Neuroendokrinní diferenciace nádorových buněk prostaty a tlustého střeva
|
|
- Helena Beranová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Masarykova univerzita Přírodovědecká fakulta Ústav experimentální biologie Oddělení genetiky a molekulární biologie Neuroendokrinní diferenciace nádorových buněk prostaty a tlustého střeva BRNO 2007 Zuzana Pernicová
2 Poděkování Děkuji svému školiteli Mgr. Karlu Součkovi, PhD. za všestrannou pomoc, rady a čas, který mi věnoval při zpracování této bakalářské práce. Dále děkuji doc. RNDr. A. Kozubíkovi, CSc. a doc. RNDr. J. Hofmanové, CSc. za vytvoření kvalitních pracovních podmínek a všem členům Oddělení cytokinetiky Biofyzikálního ústavu AV ČR, v.v.i. za pomoc a vstřícný přístup. 2
3 Seznam použitých zkratek Akt (PKB/Akt) - proteinová kináza B AR - androgenní receptor Bcl-2 - proapoptotický protein, produkt lidského protoonkogenu BCL-2 (translokovaný lokus leukemických B- buněk, B-cell leukemia/lymphoma) BHP - benigní hyperplazie prostaty CAE - karcinoembryonální antigen CgA - chromogranin A CS - charcoal stripped sérum FBS - fetální bovinní sérum HNPCC - dědičná nepolypózní rakovina tlustého střeva a konečníku (hereditary non-polyposis colorectal cancer) IL-6 - interleukin-6 IL-6R - receptor pro interleukin-6 Jak - Janusovy kinázy MAPK - mitogen aktivující proteinová kináza NSE - neuron-specifická enoláza PI3K fosfatidylinositol-3 kináza PSA - prostatický specifický antigen STAT3 - signal transducer and activator of transcription 3 TA buňky - přechodně se dělící prekurzorové buňky 3
4 Obsah Úvod Rakovina prostaty a tlustého střeva Rakovina prostaty Incidence onemocnění Stavba prostatické žlázy Diagnostika a léčba karcinomu prostaty Rakovina tlustého střeva Incidence onemocnění Stavba tlustého střeva Diagnostika a léčba nádoru tlustého střeva Neuroendokrinní diferenciace nádorových buněk prostaty a tlustého střeva Neuroendokrinní diferenciace nádorových buněk prostaty Neuroendokrinní buňky Vliv hormonální terapie na neuroendokrinní diferenciaci Interleukin-6 a jeho vliv na neuroendokrinní diferenciaci Neuroendokrinní diferenciace nádorových buněk tlustého střeva Markery neuroendokrinní diferenciace Markery neuroendokrinní diferenciace rakoviny prostaty Markery neuroendokrinní diferenciace rakoviny tlustého střeva Další možné markery neuroendokrinní diferenciace Technologie microarray - principy a aplikace v nádorové diagnostice a výzkumu Technologie microarray Databáze Oncomine Materiál a metody Analýza dat z databáze Oncomine Detekce vybraných markerů neuroendokrinní diferenciace u in vitro kultivované buněčné linie LNCaP Kultivace buněčné linie LNCaP in vitro Fixace a barvení buněk propidium jodidem pro účely měření buněčného cyklu Příprava proteinových extraktů Metoda western blot
5 5. Výsledky Analýza výsledků exprese vybraných markerů neuroendokrinní diferenciace z databáze Oncomine Exprese vybraných markerů neuroendokrinní diferenciace u buněčné linie LNCaP kultivované in vitro...42 Závěr...46 Literatura
6 Úvod Rakovina prostaty a tlustého střeva patří mezi onemocnění s vysokou incidencí nejen v České republice, ale také ve vyspělých zemích světa. V České republice jsou tato onemocnění jedněmi z nejčastějších příčin úmrtí na rakovinu. Z hlediska rozvoje nádorového onemocnění prostaty je důležité poznat a porozumět procesům, které mohou ovlivňovat mikroprostředí nádoru. Jedním z nich je proces neuroendokrinní diferenciace, kdy neuroendokrinní buňky, které jsou přítomné jak v normální, tak v rakovinné tkáni, mohou ovlivňovat okolní epiteliální buňky a měnit jejich fenotyp. U rakoviny prostaty dochází v důsledku tohoto procesu ke změně reakce nádorových buněk na běžně aplikovanou hormonální léčbu. Ta je v těchto případech méně účinná, dochází k progresi rakovinného onemocnění a tvorbě metastáz. Neuroendokrinní diferenciace u nádoru tlustého střeva není tak popsána a je proto nutné hlubší poznání tohoto procesu. Z hlediska možnosti vyléčení je u rakovinného onemocnění důležitá včasná diagnóza. V současné době se stále věnuje velké úsilí nalezení nových znaků neuroendokrinní diferenciace, jejichž přítomnost v rakovinné tkáni by mohla mít spojitost s rozvojem nádoru. Jak u rakoviny prostaty, tak u rakoviny tlustého střeva již existuje několik faktorů, které je možné sledovat, jsou však užívány zejména v oblasti výzkumu. K tomuto účelu je využívána také technologie microarray, která umožňuje analýzu exprese velkého množství genů v rámci jednoho experimentu. Cílem této bakalářské práce je shrnout dosavadní poznatky o procesu neuroendokrinní diferenciace u nádorových buněk prostaty a tlustého střeva. První část práce se zabývá charakteristikou rakovinného onemocnění prostaty a tlustého střeva a možnou funkcí kmenových buněk ve vzniku těchto onemocnění. Další část popisuje proces neuroendokrinní diferenciace a některé její v současné době známé markery. Je zde naznačena možná úloha neuroendokrinních buněk, mužských pohlavních hormonů androgenů a prozánětlivého cytokinu interleukinu-6 v rozvoji nádorového onemocnění. Třetí část pojednává o technologii microarray a jejím využití při studiu nádorových onemocnění. Součástí práce je i praktická část, jejímž cílem bylo ustanovit model neuroendokrinní diferenciace u in vitro kultivované buněčné linie LNCaP. Dále byla provedena analýza exprese vybraných genů z veřejně dostupné databáze Oncomine sdružující data ze studií zabývajících se analýzou transkriptomu a jeho rozdíly mezi nenádorovou a nádorovou tkání. 6
7 1. Rakovina prostaty a tlustého střeva 1.1. Rakovina prostaty Incidence onemocnění Rakovina prostaty je jednou z nejčastějších příčin úmrtí mužů v řadě vyspělých zemí světa. V současné době je rakovina prostaty v České republice na druhém místě ve výskytu všech nádorových onemocnění u mužů a třetí nejčastější příčinou úmrtí na zhoubné novotvary. V období mezi lety 1990 až 2001 došlo ke zvýšení incidence tohoto onemocnění téměř o 100 % (Obr. 1) (Dušek et al., 2005). Incidence rakoviny prostaty není vysoká jen v České republice, ale také v jiných zemích. Například ve Spojených Státech Amerických je rakovina prostaty nejčastějším maligním onemocněním kromě rakoviny kůže a druhou nejčastější příčinou úmrtí na nádorové onemocnění (Delongchamps et al., 2006). I když incidence stoupá, počet případů úmrtí na toto onemocnění zejména díky včasné diagnóze stagnuje nebo částečně klesá. Výskyt rakoviny prostaty je spojen s věkem, počet případů stoupá exponenciálně u mužů starších padesáti let (Dušek et al., 2005). Dalšími faktory, které mohou ovlivnit výskyt tohoto onemocnění, jsou dědičnost nebo rasa. U afroameričanů je pravděpodobnost vzniku onemocnění o 50 % vyšší než u bělochů stejného věku (Delongchamps et al., 2006). Důležitý je také možný vliv životního stylu, především kouření, zaměstnání a stravy na rozvoj onemocnění. Riziko onemocnění může zvyšovat vysoký příjem živočišných tuků a červeného masa, zatímco dostatek ovoce, zeleniny a antioxidantů, jako je vitamin E nebo selen může riziko snižovat (Nelson et al., 2003). Zvýšená hladina prozánětlivých cytokinů korelující s rozvojem onemocnění (např. Interleukin-6) a předpokládaný prozánětlivý mechanismus účinku některých chemopreventivních látek ukazují, že zánět má klíčovou úlohu ve vzniku a rozvoji nádorového onemocnění prostaty (De Marzo et al., 2007). V následujících podkapitolách bude popsána stavba prostatické tkáně a možná úloha kmenových buněk ve vzniku rakoviny prostaty. Dále budou zmíněny používané diagnostické přístupy k odhalení rakovinného onemocnění a možné způsoby léčby Stavba prostatické žlázy Prostata neboli předstojná žláza je největší přídatnou pohlavní mužskou žlázou. Je umístěna na spodní straně močového měchýře, mezi stydkou kostí a konečníkem a prochází jí močová trubice. Skládá se ze třiceti až padesáti prostatických žlázek a vazivově-svalového stromatu. Žlázky obklopují močovou trubici a vylučují do ní sekret, který obsahuje například kyselou fosfatázu nebo prostatický specifický antigen (PSA), látky důležité pro aktivitu spermií. Tyto 7
8 látky mohou také prostupovat do krve, proto dá jejich hladina relativně snadno monitorovat a používat v klinické diagnostice. Sekret svou alkalickou reakcí neutralizuje kyselou reakci v močové trubici a zvyšuje tak životnost a pohyblivost spermií. Vazivově-svalové stroma je tvořeno hustě propletenými svazky kolagenních vláken a snopečků hladkých svalových buněk. Na povrchu žlázy se stroma zhušťuje a vytváří vazivové pouzdro. Stavba prostatické žlázy je znázorněna na obr. 2. Obr. 1. Incidence a mortalita karcinomu prostaty v ČR v letech (Dušek et al., 2005). V normálním žlaznatém prostatickém epitelu je přítomno pět buněčných typů: kmenové buňky, přechodně se dělící prekurzorové buňky (TA buňky, transit-amplifying cells), neuroendokrinní buňky, bazální epiteliální buňky a sekreční luminální buňky (Lam a Reiter, 2006). Nejvíce zastoupené jsou zde sekreční luminální buňky, které jsou terminálně diferencované, nesou androgenní receptor, produkují PSA a jsou závislé na androgenech (Liu et al., 1997; Schalken a Van Leenders, 2003). Bazální buňky exprimují androgenní receptor na úrovni mediátorové RNA (mrna) a v malém množství na úrovni proteinu, ale neprodukují PSA (Lam a Reiter, 2006). Neuroendokrinní buňky jsou terminálně diferencované, neexprimují androgenní receptor a neprodukují PSA (Huang et al., 2006). Populace TA buněk slouží jako prostředník mezi nediferencovanými kmenovými buňkami bazální vrstvy a vysoce diferencovanými exokrinními a neuroendokrinními buňkami lumenu (Isaacs a Coffey, 1989). Tyto TA pocházejí z kmenových buněk a jsou citlivé na přítomnost androgenů, nejsou však na nich závislé. Jednotlivé buněčné typy nesou charakteristické znaky (markery), na jejichž základě mohou být rozlišeny a také může být sledován jejich původ (Rizzo et al., 2005) (Obr. 3). 8
9 Obr. 2. Stavba prostatické žlázy (Collins a Maitland, 2006, upraveno). Na základě popisných imunohistochemických studií bylo postulováno, že rakovinné buňky prostaty pochází zejména z transformovaných sekrečních luminálních buněk, protože běžně exprimují především keratiny 8 a 18 a také PSA (Obr. 3). Poslední poznatky naznačují, že v rozvoji rakovinného onemocnění prostaty mohou být důležité rakovinné kmenové buňky. Rakovinné kmenové buňky, které mají schopnost samoobnovy, tvoří minoritní populaci nádorových buněk (Lam a Reiter, 2006). Původ těchto buněk je zatím nejasný, ale zřejmě jsou odvozeny buď z normálních kmenových buněk, nebo z progenitorových buněk, které získaly schopnost samoobnovy jako výsledek onkogenních mutací. Rakovinné kmenové buňky se významně liší od zdravých kmenových buněk zejména ztrátou kontroly sebeobnovy a asymetrického dělení. To se může projevit tím, že jsou na úrovni jedné buňky schopny dát vzniknout novým nádorům (Tang et al., 2007). Pro studium jejich úlohy v rakovinném onemocnění je nutné vyvinout metodiky, které umožňují jejich izolaci nebo spíše izolaci buněk obohacených o populaci rakovinných kmenových buněk. Rakovinné kmenové buňky byly izolovány pomocí průtokové cytometrie na základě exprese některých povrchových molekul, které nesou normální kmenové buňky, jako je molekula CD44. Na základě její exprese byly rakovinné kmenové buňky izolovány z myších xenograftů. Na základě exprese povrchové molekuly CD133 byla izolována populace buněk obohacených o rakovinné kmenové buňky ze vzorků lidské rakovinné tkáně prostaty. Bylo popsáno, že lidské kmenové buňky prostaty mohou za podmínek kultivace se stromálními buňkami tvořit tzv. epiteliální sferoidy. Toho se využívá ke sledování možnosti samoobnovy kmenových buněk prostaty, jak bylo například ukázáno na 9
10 myším modelu (Lawson et al., 2007). Tato metoda může být využita i pro izolaci rakovinných kmenových buněk. Objasnění role kmenových a rakovinných kmenových buněk v rozvoji nádorového onemocnění může vést ke zlepšení léčby onemocnění. Rakovinné kmenové buňky nemají androgenní receptor a neodpovídají tedy na běžnou hormonální léčbu (Tang et al., 2007). Předpokládá se, že rakovinné kmenové buňky přežívají v organismu běžné terapeutické zásahy a mohou být tím buněčným typem, který umožňuje vznik vzdálených metastáz. Proto by terapie cílená proti těmto buňkám mohla v kombinaci s hormonální léčbou vést k úspěšnější léčbě Diagnostika a léčba karcinomu prostaty Časná diagnostika nádorového onemocnění prostaty je důležitým faktorem ovlivňujícím možnost vyléčení. Proto mají podstatný význam preventivní prohlídky zejména u mužů starších čtyřiceti let, i když nemají žádné zjevné obtíže. Nejčastěji prováděným vyšetřením napomáhajícím včasné diagnóze je sledování hladiny PSA v krvi. Zvýšená hladina tohoto antigenu u mužů starších padesáti let může signalizovat onemocnění prostaty. V pokročilejších stádiích lze karcinom prostaty diagnostikovat digitálním rektálním vyšetřením a odběrem tkáně k histologickému vyšetření. PSA je glykoprotein produkovaný téměř výhradně epiteliálními buňkami prostaty. Vyšší sérová hladina PSA může být způsobena benigním zvětšením prostaty (benigní hyperplazie, BHP), což je nejčastější nezhoubný novotvar postihující zejména starší muže, dále může být hladina PSA ovlivněna zánětem (prostatitida) nebo přítomností karcinomu prostaty (Študent et al., 2006). Fyziologické hodnoty PSA se pohybují v rozmezí 0-4 ng/ml. U hodnot PSA mezi 4-10 ng/ml je prediktivní hodnota karcinomu prostaty asi %, u hodnot PSA nad 10 ng/ml je to % (Herber et al., 2005). K lepšímu rozlišení mezi benigním onemocněním a karcinomem prostaty zejména v rozmezí hodnot PSA 4-10 ng/ml mohou pomoci modifikace měření PSA. Příkladem je sledování poměru volného množství PSA k celkovému množství PSA (fpsa/tpsa) (Tanguay et al., 2002) nebo sledování absolutní rychlosti změny množství PSA v čase, nejčastěji v průběhu jednoho roku (PSAV, PSA-velocity). V neposlední řadě je nutno naměřené hodnoty srovnávat s průměrem ve věkové skupině pacienta, neboť starší muži mají obvykle větší prostatu a tím i vyšší hladinu PSA (Herber et al., 2005). PSA je nejstarším a nejčastěji klinicky používaným serologickým markerem nádorového onemocnění prostaty. Na základě novějších studií se ukazuje, že výpovědní hodnota stanovení samotné hladiny PSA je méně přesná, a je problematické stanovit hranici, jejíž překročení ukazuje na přítomnost karcinomu prostaty (Študent et al., 2006). 10
11 Vyšetření samotné prostaty je prováděno v rámci urologického vyšetření ultrazvukem. V případě podezření na rakovinné onemocnění je provedena biopsie, při níž je odebraný vzorek histopatologicky zkoumán. Zde se stanovuje hodnota tzv. Gleasonova skóre. Ta udává typ nádoru a jeho biologickou agresivitu. Gleasonovo skóre je systém rozdělující prostatickou rakovinnou tkáň do jednotlivých stupňů na základě mikroskopického vyšetření tkáně a její architektury. Pokud je ve vzorku odebraném biopsií zjištěna přítomnost rakovinných buněk, je Gleasonovo skóre založeno na ohodnocení toho, nakolik je daný vzorek tkáně svou architekturou odlišný od normální architektury žlaznatého epitelu (ƠDowd et al., 2001). Celkem se při tomto hodnocení rozlišuje pět stupňů nádoru. Tyto stupně byly stanoveny v 60. letech patologem Donaldem F. Gleasonem. Gleasonovo skóre je potom součtem primárního stupně, který je nejvíce přítomen v tkáni a sekundárního stupně, který je v tkáni přítomen v menší míře. Rozsah stupnice Gleasonova skóre je od 2 do 10. Čím vyšší je skóre, tím je tumor agresivnější a prognóza pacienta horší (Humphrey, 2004). Mezinárodním standardem při hodnocení stádia adenokarcinomu prostaty je tzv. TNM klasifikace. Zjednodušeně řečeno, v tomto případě číselná hodnota u písmene T charakterizuje rozšíření primárního tumoru (X-nelze posoudit, 0-4), N se vztahuje k zasažení mízních uzlin (X, 0, 1) a M se týká výskytu vzdálených metastáz (X, 0, 1) (Herben et al., 2005). Lokalizovaný nádor prostaty může být úspěšně léčen radikální prostatektomií. Tato operace zahrnuje odebrání celé prostatické žlázy a okolní tkáně. Mohou být odebrány i v blízkosti ležící lymfatické uzliny na vyšetření možných metastáz ( Tento způsob léčby bývá v počátečním stadiu rakoviny úspěšný. Dalším možným způsobem léčby lokalizovaného nádoru je ozařování nebo chemoterapie. Používanou léčbou zejména u pokročilejších stadií onemocnění, kdy jsou přítomny metastázy, je použití hormonální terapie. O tomto způsobu léčby a jejím vlivu na další rozvoj rakovinného onemocnění prostaty nezávislého na přítomnosti androgenů bude pojednáno v dalších kapitolách. 11
12 Obr. 3. Exprese vybraných markerů diferenciace v normálním a nádorovém epitelu prostaty (Rizzo et al., 2005, upraveno). Kmenové buňky v nenádorové i nádorové tkáni mají stejný bazální fenotyp, exprimují CD133, β1 integrin a keratiny K5 a K14. Tyto buňky dávají vzniknout přechodně se dělícím prekurozorovým buňkám (transit-amplyfiing cells, TA buňky), populaci, která také exprimuje integrin, ale už ne CD133. Normální TA buňky se diferencují do luminálních buněk s přechodnou expresí K19, dokud se zcela nediferencují do buněk, které produkují prostatický specifický antigen a exprimují K8, K18 a androgenní receptor (AR). Rakovinné TA buňky ztrácí schopnost exprimovat integriny a diferencují se do sekrečních rakovinných buněk, které tvoří většinu tumoru. Neuroendokrinní buňky pochází z diferenciace normálních buněk a exprimují smíšené markery bazálních a luminálních keratinů. Navíc vylučují chromogranin A a serotonin. Původ NE buněk u nádorů je nejasný, ale mohou zřejmě pocházet z TA buněk, nebo z více diferencovaných nádorových buněk. 12
13 1.2. Rakovina tlustého střeva Incidence onemocnění Rakovina tlustého střeva a konečníku patří mezi často diagnostikovaná onemocnění v České republice, kdy u mužů je nejčastěji diagnostikovaným typem rakoviny a u žen je na druhém místě. Celosvětově patří Česká republika na první místo z hlediska počtu pacientů s tímto typem onemocnění v přepočtu na obyvatel. Incidence tohoto onemocnění každým rokem v České republice stoupá (Obr. 4), každý rok je hlášeno přibližně 7800 nových pacientů. U většiny případů není známa příčina vzniku tohoto onemocnění. Obecně je uznávána řada rizikových faktorů, které mohou ovlivnit vznik rakoviny tlustého střeva. Jedním z těchto faktorů je věk. Riziko onemocnění významně stoupá od padesátého roku života (Dušek et al., 2005). Ale jsou známy i případy onemocnění mladších pacientů. Dalšími faktory, které mohou ovlivnit vznik rakoviny tlustého střeva, jsou genetické predispozice. Výskyt onemocnění tlustého střeva, jakým je například dědičná nepolypózní rakovina kolorekta (HNPCC) nebo familiární adenomatózní polypóza, v rodině, může zvyšovat riziko vzniku onemocnění (Fernandez et al., 2004). Mezi onemocnění, která zvyšují riziko rakoviny, patří dále zánětlivá onemocnění tlustého střeva jako například ulcerózní kolitida a Crohnova choroba. Důležitý je také životní styl a způsob stravování. Konzumace červeného masa a masa tepelně upravovaného například smažením, uzením nebo pečením je spojena se zvýšením rizika onemocnění (Norat et al., 2005). Naopak vyšší konzumace ryb a vlákniny riziko onemocnění snižuje. Geneticky je rakovina kolorekta výsledkem progresivní transformace epiteliálních buněk tlustého střeva především kvůli nahromadění mutací v mnoha onkogenech a tumor supresorových genech (Fearon a Vogelstein, 1990). V dalších podkapitolách bude popsána stavba tlustého střeva, především stavba krypty tlustého střeva, možný vliv kmenových buněk na vznik onemocnění a dále možnosti diagnostiky a léčby tohoto onemocnění Stavba tlustého střeva Tlusté střevo člověka měří asi 1,5 metru a je členěné na několik oddílů: slepé střevo s červovitým výběžkem, tračník a konečník. Jeho hlavní funkcí je resorpce vody a elektrolytů, zahušťování nevstřebaných zbytků potravy spolu s trávicími šťávami a jejich odstraňování z těla. Stěna tlustého střeva je tvořena několika vrstvami. Sliznice střeva je hladká a méně členěná, je tvořena jednovrstevným cylindrickým epitelem a v ní se nacházejí četné žlázy, Lieberkühnovy krypty a lymfatické uzlíky. Další vrstvou je podslizniční vazivo, které spojuje sliznici pohyblivě 13
14 se svalovým podkladem. Svalová vrstva je tvořena vnitřní cirkulární a zevní longitudinální vrstvou. Na povrchu je střevo částečně kryto serosou. Obr. 4. Incidence a mortalita rakoviny tlustého střeva v ČR v letech (Dušek et al., 2005). Až 95 % nádorů tlustého střeva pochází z epitelu. Epitel tlustého střeva tvoří mnoho vchlípenin neboli krypt. V této rychle se obnovující tkáni je buněčná homeostáza regulována rovnováhou mezi proliferací, diferenciací a apoptózou. Na bázi krypty se nacházejí kmenové buňky. Z pluripotentní kmenové buňky pochází pět diferencovaných buněčných typů, které se ve střevě nacházejí. Jsou to enterocyty, pohárkové buňky, neuroendokrinní buňky, Panethovy buňky a G buňky. Dělící se buňky migrují kryptou, kde tvoří monoklonální populaci epiteliálních buněk (Renehan et al., 2002). Hierarchie kmenových buněk v kryptě tlustého střeva je třístupňová. Kmenová buňka dá nejprve vzniknout přechodně se dělícím prekurzorovým buňkám. Po vyčerpání jejich proliferačního potenciálu tyto buňky vystoupí z buněčného cyklu a dochází k jejich terminální diferenciaci (Obr. 5). Proliferační aktivita epitelu tlustého střeva může mít souvislost s rozvojem zhoubné transformace. U pacientů se zvýšeným rizikem onemocnění byla pozorována jeho zvýšená proliferace, není však jasné, jestli je příčinou rakovinného onemocnění nebo jen reakcí na již přítomný nádor. Na zvýšenou proliferaci má také vliv nárůst počtu kmenových buněk (Wang et al., 2006). Přesná role rakovinných kmenových buněk v rozvoji nádorového onemocnění zatím není objasněna. Existují dvě teorie popisující vznik neoplastických buněk z kmenových buněk. Teorie zespoda nahoru (bottom-up) předpokládá, že nejprve se neoplastické buňky objevují mezi buňkami kmenovými na dně krypty, odkud migrují do vyšších zón. Druhá teorie shora dolů 14
15 (top-down) říká, že neoplastické buňky se nacházejí jen ve vrchních zónách krypty, zatímco v nižších částech krypty jsou buňky nezměněné (McDonald et al., 2006). Objasnění skutečné role rakovinných kmenových buněk může být velmi užitečné z hlediska cílené terapie proti tomuto onemocnění. Obr. 5. Lieberkühnova krypta tlustlého střeva: hierarchie proliferace (převzato z upraveno). Epitel tlustého střeva se obnovuje každých 4 až 6 dnů koordinací procesů proliferace, migrace, diferenciace a apoptózy (anoikis). Na dně krypty je málo početná populace kmenových buněk, které se dělí a produkují přechodně se dělící prekurzorové buňky. Tyto částečně diferencované buňky se několikrát rozdělí, než u nich dojde k terminální diferenciaci. Zároveň přicházejí nové buňky do spodní třetiny krypty, celá populace přechodně se dělících a terminálně diferencovaných buněk migruje směrem ven z krypty, kde se terminálně diferencované buňky odlupují z povrchu Diagnostika a léčba nádoru tlustého střeva Z hlediska možnosti vyléčení je u rakoviny tlustého střeva nutné její včasné diagnostikování. Proto je důležité podstupovat především se stoupajícím věkem pravidelná vyšetření. V České republice se provádí pro diagnostiku rakoviny tlustého střeva test okultního krvácení. Toto tzv. screeningové vyšetření by měl pacient podstupovat od padesáti let každé dva roky. V rámci testu na okultní krvácení se sleduje přítomnost krve ve stolici, která může signalizovat přítomnost karcinomu tlustého střeva i v začátcích onemocnění. Tento test zachytí přítomnost karcinomu asi 15
16 u 17 % případů. Přesnějším vyšetřením je kolonoskopie, kdy je pomocí vizualizační techniky prohlédnuto celé střevo. Léčba karcinomu tlustého střeva závisí na stadiu onemocnění. Primární tumory bývají úspěšně léčeny chirurgickou resekcí. U pokročilejších stadií je často chirurgická operace kombinovaná s léčbou chemoterapií, kdy je podáván například 5-fluorouracil a leucovorin nebo oxaliplatina. Případně může být aplikováno ozařování (Wang et al., 2006). 16
17 2. Neuroendokrinní diferenciace nádorových buněk prostaty a tlustého střeva 2.1. Neuroendokrinní diferenciace nádorových buněk prostaty Mikroprostředí nádoru může být ovlivněno celou řadou faktorů, které jsou produkovány okolními nádorovými buňkami i normální tkání. Důležitou úlohu v ovlivnění tohoto mikroprostředí mohou mít neuroendokrinní buňky, které se vyskytují jak v normální, tak v nádorové prostatické tkáni. Proces, kterým neuroendokrinní buňky (normální či nádorové) vznikají, se nazývá neuroendokrinní diferenciace. Neuroendokrinní diferenciace (transdiferenciace) nádorových buněk prostaty je pravděpodobně součástí rozvoje tohoto nádorového onemocnění. U rakoviny prostaty se neuroendokrinní buněčné populace vyskytují ve třech typech nádorů: v malobuněčném karcinomu, v karcinoidech a karcinoidům podobných nádorech a ohniskově v běžném karcinomu prostaty (Shariff a Ather, 2006). Malobuněčné karcinomy jsou velmi agresivní, u pacientů jsou často přítomny metastázy. Také karcinoidy prostaty jsou agresivní, dokonce více než karcinoidy jiných orgánů a vykazují intenzivní neuroendokrinní diferenciaci. Ohnisková neuroendokrinní diferenciace je tedy prakticky přítomna ve všech typech nádorů prostaty, liší se však množstvím buněk u jednotlivých typů. V následujících podkapitolách budou popsány neuroendokrinní buňky a jejich role v progresi rakovinného onemocnění, vliv hormonální terapie na neuroendokrinní diferenciaci a role interleukinu-6 jako významného prozánětlivého cytokinu v rozvoji rakoviny prostaty Neuroendokrinní buňky Neuroendokrinní buňky jsou hybridní epiteliální/ nervové/ endokrinní buňky, které exprimují a vylučují serotonin, ale i celou řadu biologicky aktivních peptidů. Některé tyto látky jsou vylučovány nejen těmito buňkami, ale také neurony v nervové tkáni. Také fenotypově se neuroendokrinní buňky podobají neuronům. In vitro bylo ukázáno, že některé buněčné linie odvozené od rakoviny prostaty získávají po kultivaci v médiu bez přítomnosti androgenů fenotyp podobný neuronům (Wu and Huang, 2007). Neuroendokrinní buňky byly poprvé popsány Prettlem roku Předpokládá se, že neuroendokrinní buňky, které jsou nejméně zastoupeným buněčným typem v epitelu prostaty, pocházejí stejně jako bazální a sekreční buňky prostatické tkáně ze společných kmenových buněk. Jak již však bylo řečeno v předchozí kapitole, neuroendokrinní buňky exprimují jiné diferenciační znaky než buňky sekreční a bazální (Obr. 3). Za použití 17
18 imunohistochemických metod bylo zjištěno, že neuroendokrinní buňky jsou zřejmě blíže příbuzné se sekrečními buňkami, s nimiž mají více společných znaků než s buňkami bazálními (Huang et al., 2006). Přesný původ neuroendokrinních buněk v normální i rakovinné tkáni ale není zcela jasný. Sekreční buňky prostatické tkáně exprimují androgenní receptor a jsou na androgenech závislé, čehož se využívá při hormonální terapii nádoru prostaty, kdy se zamezí produkci androgenů, nebo je inhibována jejich signální dráha pomocí antiandrogenů. Neuroendokrinní buňky však androgenní receptor nemají, a tudíž na snížení hladiny androgenů neodpovídají (Huang et al., 2006). Přestože neuroendokrinní buňky nejsou pod kontrolou androgenních hormonů, mohou být pod vlivem lokálních růstových faktorů produkovaných zejména stromatem prostaty jako je například epidermální růstový faktor (Iwamura et al., 1994b). V prostatické tkáni se neuroendokrinní buňky nacházejí jak jednotlivě rozptýlené, tak ve shlucích. Nádory prostaty, v nichž se tyto buňky vyskytují spíše ve shlucích, více proliferují a jsou spojeny s horší prognózou, než nádory, kde se tyto buňky vyskytují jednotlivě (Grobholz et al., 2005). Existují dva typy neuroendokrinních buněk otevřené a uzavřené (Abrahamsson, 1999). Otevřené buňky jsou charakteristické svým lahvovitým tvarem a přítomností dlouhých tenkých rozšířených výběžků, kterými se dotýkají lumenu. Uzavřené neuroendokrinní buňky se svými výběžky lumenu nedotýkají. Jak otevřené, tak uzavřené neuroendokrinní buňky mají nepravidelné dlouhé výběžky podobné výběžkům dendritickým. U obou typů se také nacházejí granula, která jsou typickým znakem endokrinních buněk. Jejich funkce je důležitá v procesu uskladnění a vylučování celé řady endogenně aktivních látek. Funkce neuroendokrinních buněk jsou stále předmětem studia. Zejména u nádorových neuroendokrinních buněk bylo prokázáno, že řada látek, které produkují, se může podílet na regulaci buněčné proliferace, diferenciace a invazivity (Vashchenko a Abrahamsson, 2005). Faktory exprimované a sekretované neuroendokrinními buňkami mohou také sloužit jako diagnostické znaky neuroendokrinní diferenciace, tzv. neuroendokrinní markery. Mezi tyto látky patří různé neuropeptidy a biogenní aminy, jako například chromogranin A, serotonin, bombesin, neuron-specifická enoláza, kalcitonin nebo somatostatin. Stanovení hladiny těchto znaků neuroendokrinní diferenciace může pomoci při diagnostice nádoru prostaty, při stanovení odpovědi pacienta na léčbu a při určení jeho prognózy. Pro normální i patologickou funkci neuroendokrinních buněk je také důležitá přítomnost celé řady receptorů na cílových buňkách, jako jsou například receptory pro gastrin-releasing peptid, serotonin, somatostatin, kalcitonin nebo neuropeptid Y. 18
19 Úloha neuroendokrinních buněk se tedy zdá být významná v případě, kdy nádor neodpovídá na hormonální léčbu a stává se nezávislý na přítomnosti androgenů. Tento proces transdiferenciace epiteliálních buněk a zisk vlastností neuroendokrinních buněk umožňuje zřejmě nádorové populaci přežít podmínky s nedostatkem androgenů (Zelivianski et al., 2001). Neuroendokrinní buňky mohou ovlivnit prostředí nádoru tak, že podpoří selekci buněčného klonu nezávislého na androgenech a způsobí tak další progresi nádoru. Neuroendokrinní transdiferenciace nádorových buněk by tedy mohla být významným procesem ovlivňujícím rozvoj rakoviny prostaty. V případě potvrzení této její role a poznání signálních drah, které ji regulují, by se otevřela perspektivní cesta pro její cílenou léčbu Vliv hormonální terapie na neuroendokrinní diferenciaci Růst a funkce prostatického epitelu jsou závislé na androgenech, které se v buňce vážou na androgenní receptor. Androgenní receptor (AR) nesou sekreční a stromální buňky prostatické tkáně (Iwamura et al., 1994a), zatímco neuroendokrinní buňky tento receptor nenesou (Huang et al., 2006). Při léčbě rakoviny prostaty je využíváno antiandrogenů, které se vážou na AR, znemožňují navázání androgenů a inhibují tak přenos signálu. Příkladem antiandrogenu je bicalutamid. Dalším možným přístupem je zamezení tvorby androgenů chirurgickou kastrací. Odpověď organismu je ve většině případů rychlá a hormonální terapie bývá dočasně účinná. Po určité době však dojde k návratu onemocnění ve stavu, kdy jsou nádorové buňky nezávislé na přítomnosti androgenů (De La Taille et al., 2001). Tato fáze onemocnění je spojena s obtížnou léčbou a horší prognózou. Androgeny jsou mužské pohlavní hormony, mezi něž patří testosteron a dihydrotestosteron. Většina mužského hormonu testosteronu vzniká v Leidigových buňkách ve varlatech. Společně s dalšími androgeny, které vznikají v kůře nadledvinek, zajišťují celou řadu funkcí, jako například rozvoj samčích pohlavních orgánů, vývoj sekundárních pohlavních znaků, řídí spermatogenezi nebo ovlivňují intenzitu růstu a sekrece přídatných pohlavních žláz, kam patří i prostata. Signální dráha androgenů je klíčová pro kontrolu řady buněčných procesů, jako je proliferace, růst nebo odumírání buněk epitelu prostatické tkáně (Obr. 6). Androgenní receptor patří do rodiny jaderných receptorů. V různém množství je přítomen v celé řadě tkání. Nejvyšší exprese v prostatické tkáni byla stanovena v sekrečních buňkách (Ruizeveld de Winter et al., 1991). Po vazbě androgenů spouští AR transkripci celé řady genů, které ovlivňují různé buněčné procesy. Správná funkce této signální dráhy je nutná nejen pro normální vývoj a funkci prostaty, ale také pro udržení homeostázy a zabránění vzniku nádorového onemocnění. Jedním z možných mechanismů, kterými se mění funkce AR, jsou 19
20 mutace. V počátečních fázích rozvoje rakoviny prostaty nejsou mutace v AR, které by ovlivnily jeho funkci, příliš časté (Marcelli et al., 2000). Jiná situace je u pokročilejšího stadia onemocnění, kde mutace v AR mají vliv na rozvoj metastáz a na růst nádoru nezávisle na androgenech. Mutacemi může dojít ke změně afinity nebo vazebné specifity receptoru. Ten pak může být aktivován vazbou jiného ligandu nebo jiným intracelulárním signálem (Mizokami et al., 2004). Obr. 6: Vazba androgenů na androgenní receptor a jejich efekt na buněčné procesy (Culig a Bartsch, 2006, upraveno). Hormonální terapie může mít vliv na buňky, které nesou androgenní receptor. V nepřítomnosti androgenů dochází k regulaci inhibice jejich buněčného cyklu a indukci apoptózy. Na vznik rakovinných buněk prostaty nezávislých na přítomnosti androgenů má vliv celá řada jevů. Jedním z nich může být změna exprese anti-apoptického proteinu Bcl-2 (Raffo et al., 1995). Jeho hladina je zvýšená po hormonální léčbě u BHP (Cardillo et al., 1997). Dalším jevem, který může vznik nezávislosti na androgenech ovlivnit, je již zmíněný proces transdiferenciace, kdy se z epiteliálních buněk stanou buňky s neuroendokrinním fenotypem. To bylo popsáno například na buněčné linii LNCaP, která je senzitivní k androgenům (Yuan et al., 2006). Bylo tak experimentálně v systému in vitro prokázáno, že zamezení přístupu androgenů podporuje neuroendokrinní diferenciaci prostatických rakovinných buněk. U pacientů, u kterých došlo k regresi onemocnění po hormonální terapii, byla pozorována zvýšená hladina chromograninu A, což je charakteristický znak neuroendokrinních buněk (Berruti et al., 2005). 20
Evropský den onemocnění prostaty 15. září 2005 Aktivita Evropské urologické asociace a České urologické společnosti
Evropský den onemocnění prostaty 15. září 2005 Aktivita Evropské urologické asociace a České urologické společnosti prim. MUDr. Jan Mečl Urologické oddělení Krajská nemocnice Liberec Co je to prostata?
VíceCo nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno
Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Brno, 17.5.2011 Izidor (Easy Door) Osnova přednášky 1. Proč nás rakovina tolik zajímá?
VíceONKOLOGIE. Laboratorní příručka Příloha č. 3 Seznam vyšetření imunochemie Verze: 05 Strana 23 (celkem 63)
ONKOLOGIE NÁZEV : PSA POUŽITÍ : kvantitativní stanovení celkového PSA (volného PSA i PSA v komplexu s alfa-1-antichymotrypsinem) v lidském séru. Společně s digitálním rektálním vyšetřením (DRE) se u mužů
VícePatologie a klasifikace karcinomu prostaty, Gleasonův systém. MUDr. Marek Grega. Ústav patologie a molekulární medicíny 2. LF UK a FN v Motole
Patologie a klasifikace karcinomu prostaty, Gleasonův systém MUDr. Marek Grega Ústav patologie a molekulární medicíny 2. LF UK a FN v Motole Nádory prostaty v z každé buňky, která vytváří komplexní uspořádání
VíceProtinádorová imunita. Jiří Jelínek
Protinádorová imunita Jiří Jelínek Imunitní systém vs. nádor l imunitní systém je poslední přirozený nástroj organismu jak eliminovat vlastní buňky které se vymkly kontrole l do boje proti nádorovým buňkám
VíceRakovina tlustého stfieva a koneãníku. Doc. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc. MUDr. Ludmila Boublíková MUDr. Drahomíra Kordíková
TRITON Rakovina tlustého stfieva a koneãníku Doc. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc. MUDr. Ludmila Boublíková MUDr. Drahomíra Kordíková Jitka Abrahámová, Ludmila Boublíková, Drahomíra Kordíková Rakovina tlustého
VíceSpecifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví
Specifická imunitní odpověd Veřejné zdravotnictví MHC molekuly glykoproteiny exprimovány na všech jaderných buňkách (MHC I) nebo jenom na antigen prezentujících buňkách (MHC II) u lidí označovány jako
VíceDiferenciální diagnostika SCLC s využitím markerů Elecsys progrp a Elecsys NSE
Diferenciální diagnostika SCLC s využitím markerů Elecsys progrp a Elecsys NSE Ing. Eva Herkommerová, PhD. prim. MUDr. Hana Mrázková Krajská zdravotní, a.s.- Nemocnice Most 1. Oddělení laboratorního komplementu
VíceNádory trávicího ústrojí- epidemiologie. MUDr.Diana Cabrera de Zabala FN Plzeň Přednosta: Doc.MUDr.Jindřich Fínek,PhD.
Nádory trávicího ústrojí- epidemiologie MUDr.Diana Cabrera de Zabala FN Plzeň Přednosta: Doc.MUDr.Jindřich Fínek,PhD. 16.6.2006 Zastoupení hlášených ZN Sledování všech hlášených onemocnění zhoubnými novotvary
VíceMarek Mechl Jakub Foukal Jaroslav Sedmík. Radiologická klinika LF MU v Brně a FN Brno - Bohunice
Marek Mechl Jakub Foukal Jaroslav Sedmík Radiologická klinika LF MU v Brně a FN Brno - Bohunice Prrostata anatomie přehled zobrazovacích metod benigní léze hyperplazie, cysty maligní léze - karcinom Anatomie
VíceBunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození
Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození bunka - stejná genetická výbava - funkce (proliferace, produkce látek atd.) závisí na diferenciaci diferenciace tkán - specializovaná produkce
VíceNádor prostaty (karcinom prostaty)
Havlíčkovo nábřeží 600, 762 75 Zlín, IČO: 27661989 Urologické oddělení, tel. 577 552 737 Nádor prostaty (karcinom prostaty) O co se jedná? Nádor prostaty, také známý jako karcinom prostaty, je zhoubné
VíceGrantové projekty řešené OT v současnosti
Grantové projekty řešené OT v současnosti Grantové projekty řešené OT v současnosti GAČR č. P303/12/G163: Centrum interakcí potravních doplňků s léčivy a nutrigenetiky Doc. Doba řešení: 2012-2018 Potravní
VíceDiagnostické postupy při stanovení karcinomu prostaty
MEZINÁRODNÍ CENTRUM KLINICKÉHO VÝZKUMU TVOŘÍME BUDOUCNOST MEDICÍNY Diagnostické postupy při stanovení karcinomu prostaty Igor Dolan Urologické oddělení FNUSA Seminář pro pacienty Mám rakovinu prostaty,
VíceModul obecné onkochirurgie
Modul obecné onkochirurgie 1. Principy kancerogeneze, genetické a epigenetické faktory 2. Onkogeny, antionkogeny, reparační geny, instabilita nádorového genomu 3. Nádorová proliferace a apoptóza, důsledky
VíceRozbor léčebné zátěže Thomayerovy nemocnice onkologickými pacienty a pilotní prezentace výsledků péče
Rozbor léčebné zátěže Thomayerovy nemocnice onkologickými pacienty a pilotní prezentace výsledků péče Výstupy analýzy dat zdravotnického zařízení a Národního onkologického registru ČR Prof. MUDr. Jitka
VíceÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE
ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE Základní funkce imunitního systému Chrání integritu organizmu proti škodlivinám zevního a vnitřního původu: chrání organizmus proti patogenním mikroorganizmům a jejich
VíceDiagnostika genetických změn u papilárního karcinomu štítné žlázy
Diagnostika genetických změn u papilárního karcinomu štítné žlázy Vlasta Sýkorová Oddělení molekulární endokrinologie Endokrinologický ústav, Praha Nádory štítné žlázy folikulární buňka parafolikulární
VíceIntracelulární detekce Foxp3
Intracelulární detekce Foxp3 Ústav imunologie 2.LFUK a FN Motol Daniela Rožková, Jan Laštovička T regulační lymfocyty (Treg) Jsou definovány funkčně svou schopností potlačovat aktivaci a proliferaci CD4+
VícePREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU
PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU Podstata prezentace antigenu (MHC restrikce) byla objevena v roce 1974 V současnosti je zřejmé, že to je jeden z klíčových
VíceBiomarkery progrese u nádorů prostaty
Biomarkery progrese u nádorů prostaty Autor: Dominik Prachař Školitel: MUDr. Daniela Kurfürstová Ph.D. Výskyt Výskyt karcinomu prostaty jeví stoupající tendenci. V roce 2011 bylo hlášeno 6 964 případů
VíceONKOGENETIKA. Spojuje: - lékařskou genetiku. - buněčnou biologii. - molekulární biologii. - cytogenetiku. - virologii
ONKOGENETIKA Spojuje: - lékařskou genetiku - buněčnou biologii - molekulární biologii - cytogenetiku - virologii Důležitost spolupráce různých specialistů při detekci hereditárních forem nádorů - (onkologů,internistů,chirurgů,kožních
VíceProGastrin-Releasing Peptide (ProGRP) u nemocných s malobuněčným karcinomem plic
ProGastrin-Releasing Peptide (ProGRP) u nemocných s malobuněčným karcinomem plic FONS Symposium klinické biochemie Pardubice, 23.9. 25.9.202 M. Tomíšková, J. Skřičková, I. Klabenešová, M. Dastych 2 Klinika
VíceProgrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie
Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie 1 Lochmanová A., 2 Olbrechtová L., 2 Kolčáková J., 2 Zjevíková A. 1 OIA ZÚ Ostrava 2 klinika infekčních nemocí, FN Ostrava HIV infekce onemocnění s
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.0527
Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
VíceRNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Výukové materiály: http://www.zoologie.upol.cz/osoby/fellnerova.htm Prezentace navazuje na základní znalosti Biochemie a cytologie. Bezprostředně
VíceBUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY
BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY 1 VÝZNAM BUNĚČNÉ TRANSFORMACE V MEDICÍNĚ Příklad: Buněčná transformace: postupná kumulace genetických změn Nádorové onemocnění: kolorektální karcinom 2 3 BUNĚČNÁ TRANSFORMACE
VícePřínos molekulární genetiky pro diagnostiku a terapii malignit GIT v posledních 10 letech
Přínos molekulární genetiky pro diagnostiku a terapii malignit GIT v posledních 10 letech Minárik M. Centrum aplikované genomiky solidních nádorů (CEGES), Genomac výzkumný ústav, Praha XXIV. JARNÍ SETKÁNÍ
VícePersonalizovaná medicína Roche v oblasti onkologie. Olga Bálková, Roche s.r.o., Diagnostics Division Pracovní dny, Praha, 11.
Personalizovaná medicína Roche v oblasti onkologie Olga Bálková, Roche s.r.o., Diagnostics Division Pracovní dny, Praha, 11. listopadu 2013 Personalizovaná vs standardní péče Cílená léčba Spojení diagnostiky
VíceBeličková 1, J Veselá 1, E Stará 1, Z Zemanová 2, A Jonášová 2, J Čermák 1
Beličková 1, J Veselá 1, E Stará 1, Z Zemanová 2, A Jonášová 2, J Čermák 1 1 Ústav hematologie a krevní transfuze, Praha 2 Všeobecná fakultní nemocnice, Praha MDS Myelodysplastický syndrom (MDS) je heterogenní
VíceToxické látky v potravinách s nebezpečím onkologické aktivace
Toxické látky v potravinách s nebezpečím onkologické aktivace Doc. MUDr. Pavel Dlouhý, Ph.D. Ústav hygieny 3. LF UK, Praha Rizikové faktory pro vznik nádorů Obezita Nadměrný příjem tuků? Nadměrná konzumace
VíceCo mě může potkat při návratu onemocnění. Nové přístupy biologická léčba karcinomu prostaty. MUDr. Hana Študentová, Ph.D.
Co mě může potkat při návratu onemocnění. Nové přístupy biologická léčba karcinomu prostaty MUDr. Hana Študentová, Ph.D. Obsah Obecný úvod Androgenní signalizace Možnosti systémové léčby Závěr Koho se
VíceRakovina prostaty: nezbývá než zachytit ji včas! Komu hrozí nejvíc?
Rakovina prostaty: nezbývá než zachytit ji včas! Komu hrozí nejvíc? Prostata by měla být u mužů tak dobře hlídaným orgánem, jako jsou prsa u žen. Proti nádorům, které prostatu často postihují, totiž neexistuje
VíceČasto kladené dotazy na téma Benigní hyperplazie prostaty
Často kladené dotazy na téma Benigní hyperplazie prostaty Připravil: MUDr. Otakar Čapoun, FEBU, Urologická klinika VFN a 1. LF UK Praha Dotaz: Je možné, abych mohl mít najednou při nezhoubném zvětšení
VíceKolorektální karcinom (karcinom tlustého střeva a konečníku)
Kolorektální karcinom (karcinom tlustého střeva a konečníku) Autor: Hanáčková Veronika Výskyt Kolorektální karcinom (označován jako CRC) je jedním z nejčastějších nádorů a ve všech vyspělých státech jeho
VíceVĚDA A VÝZKUM V PERIOPERAČNÍ PÉČI. Mgr. Markéta Jašková Dana Svobodová Gynekologicko-porodnická klinika Fakultní nemocnice Ostrava
VĚDA A VÝZKUM V PERIOPERAČNÍ PÉČI Mgr. Markéta Jašková Dana Svobodová Gynekologicko-porodnická klinika Fakultní nemocnice Ostrava VĚDA A VÝZKUM NA GOS Detekce mutace genu BRCA1 a BRCA2, a to přímo z nádorové
VícePavlína Tinavská Laboratoř imunologie, Nemocnice České Budějovice
Pavlína Tinavská Laboratoř imunologie, Nemocnice České Budějovice nízce agresivní lymfoproliferativní onemocnění základem je proliferace a akumulace klonálních maligně transformovaných vyzrálých B lymfocytů
VíceZměny v parametrech imunity v průběhu specifické alergenové imunoterapie. Vlas T., Vachová M., Panzner P.,
Změny v parametrech imunity v průběhu specifické alergenové imunoterapie Vlas T., Vachová M., Panzner P., Mechanizmus SIT Specifická imunoterapie alergenem (SAIT), má potenciál ovlivnit imunitní reaktivitu
VíceVýskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc = ajor istocompatibility omplex Skupina genů na 6. chromozomu (u člověka) Kódují membránové glykoproteiny, tzv. MHC molekuly, MHC molekuly
VíceMikromorfologická diagnostika bronchogenního karcinomu z pohledu pneumologické cytodiagnostiky
Mikromorfologická diagnostika bronchogenního karcinomu z pohledu pneumologické cytodiagnostiky P. Žáčková Pneumologická klinika 1. LFUK Thomayerova nemocnice Úvod a definice Každá buňka obsahuje informace
VíceVeronika Janů Šárka Kopelentová Petr Kučera. Oddělení alergologie a klinické imunologie FNKV Praha
Veronika Janů Šárka Kopelentová Petr Kučera Oddělení alergologie a klinické imunologie FNKV Praha interakce antigenu s protilátkou probíhá pouze v místech epitopů Jeden antigen může na svém povrchu nést
Více1. Definice a historie oboru molekulární medicína. 3. Základní laboratorní techniky v molekulární medicíně
Obsah Předmluvy 1. Definice a historie oboru molekulární medicína 1.1. Historie molekulární medicíny 2. Základní principy molekulární biologie 2.1. Historie molekulární biologie 2.2. DNA a chromozomy 2.3.
VíceEXTRACELULÁRNÍ SIGNÁLNÍ MOLEKULY
EXTRACELULÁRNÍ SIGNÁLNÍ MOLEKULY 1 VÝZNAM EXTRACELULÁRNÍCH SIGNÁLNÍCH MOLEKUL V MEDICÍNĚ Příklad: Extracelulární signální molekula: NO Funkce: regulace vazodilatace (nitroglycerin, viagra) 2 3 EXTRACELULÁRNÍ
VíceRizikové faktory, vznik a možnosti prevence nádorů močového měchýře
Rizikové faktory, vznik a možnosti prevence nádorů močového měchýře MUDr. Libor Zámečník, Ph.D., FEBU, FECSM Urologická klinika VFN a 1.LF UK Praha Epidemiologie Zhoubné nádory močového měchýře jsou 9.
VíceJaké máme leukémie? Akutní myeloidní leukémie (AML) Akutní lymfoblastická leukémie (ALL) Chronické leukémie, myelodysplastický syndrom,
Akutní myeloidní leukémie (AML) Jaké máme leukémie? Akutní lymfoblastická leukémie (ALL) Chronické leukémie, myelodysplastický syndrom, Chronické leukémie, mnohočetný myelom, Někdy to není tak jednoznačné
VíceNejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost
BUŇKA Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence Buňka je schopna uskutečňovat základní funkce organismu: obrázky použity z Nečas: BIOLOGIE LIDSKÉ TĚLO Alberts: ZÁKLADY BUNĚČNÉ BIOLOGIE
VíceLze onemocnění prostaty ovlivnit životním stylem a stravou?
Lze onemocnění prostaty ovlivnit životním stylem a stravou? VILÍM ŠIMÁNEK Praha 7.12.2016 Které faktory se podílí na nádorovém onemocnění prostaty a jejím biochemickém návratu. Lze je ovlivnit? Co může
VíceDMPK (ZNF9) V DIFERENCOVANÝCH. Z, Kroupová I, Falk M* M
FISH ANALÝZA m-rna DMPK (ZNF9) V DIFERENCOVANÝCH TKÁNÍCH PACIENT IENTŮ S MYOTONICKOU DYSTROFI FIÍ Lukáš Z, Kroupová I, Falk M* M Ústav patologie FN Brno *Biofyzikáln lní ústav AVČR R Brno Definice MD Myotonická
VíceObr. 1 Vzorec adrenalinu
Feochromocytom, nádor nadledvin Autor: Antonín Zdráhal Výskyt Obecně nádorové onemocnění vzniká následkem nekontrolovatelného množení buněk, k němuž dochází mnoha různými mechanismy, někdy tyto příčiny
VíceBiomarkery - diagnostika a prognóza nádorových onemocnění
Biomarkery - diagnostika a prognóza nádorových onemocnění O. Topolčan,M.Pesta, J.Kinkorova, R. Fuchsová Fakultní nemocnice a Lékařská fakulta Plzeň CZ.1.07/2.3.00/20.0040 a IVMZČR Témata přednášky Přepdpoklady
VíceVÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ
REGULACE APOPTÓZY 1 VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ Příklad: Regulace apoptózy: protein p53 je klíčová molekula regulace buněčného cyklu a regulace apoptózy Onemocnění: více než polovina (70-75%) nádorů
VíceTerapeutické klonování, náhrada tkání a orgánů
Transfekce, elektroporace, retrovirová infekce Vnesení genů Vrstva fibroblastů, LIF Terapeutické klonování, náhrada tkání a orgánů Selekce ES buněk, v nichž došlo k začlenění vneseného genu homologní rekombinací
VíceDiagnostika a klasifikace karcinomu prostaty
Informace pro pacienty Čeština 32 Diagnostika a klasifikace karcinomu prostaty Podtržená slova jsou vysvětlena ve slovníčku pojmů. Ve většině případů je nádorové onemocnění prostaty asymptomatické, což
VícePrevence nádorových onemocnění v primární péči. Kyasová Miroslava Katedra ošetřovatelství LF MU
Prevence nádorových onemocnění v primární péči Kyasová Miroslava Katedra ošetřovatelství LF MU Prevence nádorových onemocnění v primární péči Význam časné detekce Multidisciplinární přístup v prevenci
VíceVZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE
TRANSPLANTAČNÍ IMUNITA Transplantace je přenos buněk, tkáně nebo orgánu z jedné části těla na jinou nebo z jednoho jedince na jiného. Transplantační reakce je dána genetickými rozdíly mezi dárcem a příjemcem.
VíceKongres medicíny pro praxi IFDA Praha, Hotel Hilton 27.září 2014
Kongres medicíny pro praxi IFDA Praha, Hotel Hilton 27.září 2014 Co znamená cílená terapie karcinomu plic v roce 2014? František Salajka Plicní klinika FN Hradec Králové Co může pneumoonkologické centrum
VíceBuňky, tkáně, orgány, orgánové soustavy. Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU
Buňky, tkáně, orgány, orgánové soustavy Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU Dnešní přednáška: Koncept uspořádání tkání Embryonální vznik tkání Typy tkání a jejich klasifikace Orgánové soustavy
VícePrevence osteoporózy a sarkopenie role vitaminu D
Prevence osteoporózy a sarkopenie role vitaminu D Kostní remodelace permanentní kontrolovaná resorpce kosti osteoklasty s následnou náhradou kosti osteoblasty délka cyklu 3-4 měsíce kostní remodelační
VíceBuňky, tkáně, orgány, soustavy
Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma
VíceT lymfocyty. RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol
T lymfocyty RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol Klasifikace T lymfocytů Lymfocyty exprimující TCR nebo Lymfocyty exprimující koreceptory CD4 a CD8 Regulační T lymfocyty Intraepiteliální
VíceGenetická kontrola prenatáln. lního vývoje
Genetická kontrola prenatáln lního vývoje Stádia prenatáln lního vývoje Preembryonální stádium do 6. dne po oplození zygota až blastocysta polární organizace cytoplasmatických struktur zygoty Embryonální
VíceUrychlení úpravy krvetvorby poškozené cytostatickou terapií (5-fluorouracil a cisplatina) p.o. aplikací IMUNORu
Urychlení úpravy krvetvorby poškozené cytostatickou terapií (5-fluorouracil a cisplatina) p.o. aplikací IMUNORu Úvod Myelosuprese (poškození krvetvorby) patří mezi nejčastější vedlejší účinky chemoterapie.
VíceHumorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha
Humorální imunita Nespecifické složky M. Průcha Humorální imunita Výkonné složky součásti séra Komplement Proteiny akutní fáze (RAF) Vztah k zánětu rozdílná funkce zánětu Zánět jako fyziologický kompenzační
VíceSoučasné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Liberecký kraj
Institut biostatistiky a analýz, Lékařská a přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Mužík J. Epidemiologie nádorů v ČR Epidemiologická
VíceINTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II
INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II 1 VÝZNAM INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE V MEDICÍNĚ Příklad: Intracelulární signalizace: aktivace Ras proteinu (aktivace receptorové kinázy aktivace Ras aktivace kinázové kaskády
VíceSouhrnný přehled NÁDOROVÝCH MARKERŮ vyšetřovaných oddělením klinické biochemie FNO
Oddělení klinické biochemie Fakultní nemocnice Olomouc INFORMÁTOR OKB č.5/2004 Souhrnný přehled NÁDOROVÝCH MARKERŮ vyšetřovaných oddělením klinické biochemie FNO CEA karcinoembryonální antigen cut-off
VíceLéčba nádorů prostaty moderní fotonovou terapií je značně efektivní
Léčba nádorů prostaty moderní fotonovou terapií je značně efektivní prof. MUDr. Pavel Šlampa, CSc. Klinika radiační onkologie, přednosta, Masarykův onkologický ústav, Brno V poslední době se v médiích
VíceIlona Zajíčková, DiS. Barbora Kamencová, DiS.
Autor: Ilona Zajíčková, DiS. Barbora Kamencová, DiS. mobilní nebo-li softwarová aplikace je aplikace vytvořená speciálně pro chytré telefony, tablety nebo jiná zařízení je to programové vybavení zařízení,
VíceKAPUSTOVÁ MILOSLAVA FAKULTNÍ NEMOCNICE OLOMOUC
KAPUSTOVÁ MILOSLAVA FAKULTNÍ NEMOCNICE OLOMOUC STUDIE KAPROS PROJEKT ZAMĚŘENÝ NA PREVENCI VČASNÝ ZÁCHYT KARCINOMU PROSTATY Cíl studie získat urologicko - epidemiologická data mužské populace olomouckého
VíceElecsys SCC první zkušenosti z rutinní praxe. Ing. Pavla Eliášová Oddělení klinické biochemie Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem
Elecsys SCC první zkušenosti z rutinní praxe Ing. Pavla Eliášová Oddělení klinické biochemie Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem Antigen SCC Glykoprotein s molekulovou hmotností 42 kd dva základní typy
VíceBenigní endometriální polyp
Nádory dělohy POLYPY přisedlé nebo polokůlovité útvary, které vyklenují sliznici zdroj krvácení etiologicky funkční, hyperplastické, nádorové (riziko maligní transformace hyperplastického polypu je však
VíceKapitola 2. Zdravotní stav seniorů
Kapitola 2. Zdravotní stav seniorů Předmluva ke kapitole: Kapitola se zabývá jak zdravotním stavem seniorů, tak náklady na jejich léčbu. První část kapitoly je zaměřena na hospitalizace osob ve věku 5
VíceImunitní systém člověka. Historie oboru Terminologie Členění IS
Imunitní systém člověka Historie oboru Terminologie Členění IS Principy fungování imunitního systému Orchestrace, tj. kooperace buněk imunitního systému (IS) Tolerance Redundance, tj. nadbytečnost, nahraditelnost
VíceSylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně
Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky Buněčná podstata reprodukce a dědičnosti Struktura a funkce prokaryot Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně
VícePŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE
PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADY HISTOLOGICKÉ TECHNIKY 9 1.1 Světelný mikroskop a příprava vzorků pro vyšetření (D. Horký) 9 1.1.1 Světelný mikroskop 9 1.1.2 Zásady správného mikroskopování 10 1.1.3 Nejčastější
VíceNové metody v průtokové cytometrii. Vlas T., Holubová M., Lysák D., Panzner P.
Nové metody v průtokové cytometrii Vlas T., Holubová M., Lysák D., Panzner P. Průtoková cytometrie Analytická metoda využívající interakce částic a záření. Technika se vyvinula z počítačů částic Počítače
VíceNové možnosti. terapeutického ovlivnění pokročilého karcinomu prostaty. Mám nádor prostaty a co dál? Jana Katolická
MEZINÁRODNÍ CENTRUM KLINICKÉHO VÝZKUMU Nové možnosti TVOŘÍME BUDOUCNOST MEDICÍNY terapeutického ovlivnění pokročilého karcinomu prostaty Jana Katolická Primář onkologicko-chirurgické oddělení Mám nádor
VíceZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE
OBSAH Úvod do studia 11 1 Základní jednotky živé hmoty 13 1.1 Lékařské vědy 13 1.2 Buňka - buněčné organely 18 1.2.1 Biomembrány 20 1.2.2 Vláknité a hrudkovité struktury 21 1.2.3 Buněčná membrána 22 1.2.4
VíceCO POTŘEBUJETE VĚDĚT O NÁDORECH
CO POTŘEBUJETE VĚDĚT O NÁDORECH prostaty OBSAH Co je prostata?................................... 2 Co jsou nádory?.................................. 3 Co je zbytnění prostaty benigní hyperplazie prostaty?.............................
VíceNeuroendokrinní nádory
Neuroendokrinní nádory Informace pro pacienty MUDr. Milana Šachlová MUDr. Petra Řiháčková Co jsou neuroendokrinní nádory? Abychom pochopili složitou problematiku neuroendokrinních nádorů, musíme si nejprve
VíceSPRÁVNÁ INTERPRETACE INDIKÁTORŮ KVALITY MAMOGRAFICKÉHO SCREENINGU. Májek, O., Svobodník, A., Klimeš, D.
SPRÁVNÁ INTERPRETACE INDIKÁTORŮ KVALITY MAMOGRAFICKÉHO SCREENINGU Májek, O., Svobodník, A., Klimeš, D. Smysl indikátorů kvality Statisticky významné snížení úmrtnosti lze očekávat až po delší době, posouzení
VíceIMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány
IMUNOGENETIKA I Imunologie nauka o obraných schopnostech organismu imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány lymfatická tkáň thymus Imunita reakce organismu proti cizorodým
Více"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy 1/75 Genetika = věda o dědičnosti Studuje biologickou informaci. Organizmy uchovávají,
VíceProč se muži bojí vyšetření prostaty?
Proč se muži bojí vyšetření prostaty? Citlivé téma, které přináší mnoho otázek V současnosti žije v České republice dle odhadů více než 60 000 mužů s rakovinou prostaty. Ale ne všichni tito muži vědí,
Více2.5.2009. 1-2 % maligních nádorů u muže 4 % maligních nádorů urogenitálního traktu 5x větší incidence u bělochů než černochů. Česká republika (2000)
Nádory varlete Urologická klinika, 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Epidemiologie 1-2 % maligních nádorů u muže 4 % maligních nádorů urogenitálního
VíceVariace Pohlavní soustava muže
Variace 1 Pohlavní soustava muže 21.7.2014 16:01:39 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA POHLAVNÍ SOUSTAVA POHLAVNÍ SOUSTAVA MUŽE Rozmnožování Je jedním ze základních znaků živé hmoty. Schopnost reprodukce
VíceKorelace semikvantitativních metod 123 I-MIBG u neuroblastomu s hodnotami onkologických markerů v krvi a v moči
Korelace semikvantitativních metod 123 I-MIBG u neuroblastomu s hodnotami onkologických markerů v krvi a v moči Igor Černý, Jiří Prášek, Klinika nukleární medicíny FN Brno a Masarykova Univerzita Brno
VícePatologie zažívacího ústrojí II. část: střevo, žlučové cesty, pankreas a peritoneum. VI. histologické praktikum 3. ročník všeobecného směru
Patologie zažívacího ústrojí II. část: střevo, žlučové cesty, pankreas a peritoneum VI. histologické praktikum 3. ročník všeobecného směru Hemoragická infarzace střeva Hemoragická infarzace střeva Infarzace
VíceStruktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 10. Struktury signálních komplexů Ivo Frébort Typy hormonů Steroidní hormony deriváty cholesterolu, regulují metabolismus, osmotickou rovnováhu, sexuální funkce
VíceErytrocyty. Hemoglobin. Krevní skupiny a Rh faktor. Krevní transfúze. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková
Erytrocyty. Hemoglobin. Krevní skupiny a Rh faktor. Krevní transfúze. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Formované krevní elementy: Buněčné erytrocyty, leukocyty Nebuněčné trombocyty Tvorba krevních
VíceMgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA
Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA NADLEDVINY dvojjediná žláza párově endokrinní žlázy uložené při horním pólu ledvin obaleny tukovým
Vícevon Willebrandova choroba Mgr. Jaroslava Machálková
von Willebrandova choroba Mgr. Jaroslava Machálková von Willebrandova choroba -je dědičná krvácivá choroba způsobená vrozeným kvantitativním či kvalitativním defektem von Willebrandova faktoru postihuje
VíceVakcíny z nádorových buněk
Protinádorové terapeutické vakcíny Vakcíny z nádorových buněk V. Vonka, ÚHKT, Praha Výhody vakcín z nádorových buněk 1.Nabízejí imunitnímu systému pacienta celé spektrum nádorových antigenů. 2. Jejich
Více*Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních
www.bileplus.cz Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních látek (vápník, mastné kyseliny, syrovátka, větvené aminokyseliny) ovlivňující metabolismus tuků spalování tuků Mléčné výrobky a mléčné
VíceÚvod do studia biologie kmenových buněk. Jiří Pacherník tel:
Úvod do studia biologie kmenových buněk Jiří Pacherník e-mail: jipa@sci.muni.cz tel: 532 146 223 Co jsou kmenové buňky? - buňky schopné vlastní obnovy (sebeobnova) - buňky schopné dávat vznik jiným typům
VíceŽivot s karcinomem ledviny
Život s karcinomem ledviny Život s karcinomem ledviny není lehký. Ale nikdo na to nemusí být sám. Rodina, přátelé i poskytovatelé zdravotní péče, všichni mohou pomoci. Péče o pacienta s karcinomem buněk
VíceVY_32_INOVACE_11.14 1/6 3.2.11.14 Hormonální soustava Hormonální soustava
1/6 3.2.11.14 Cíl popsat stavbu hormonální soustavy - charakterizovat její činnost a funkci - vyjmenovat nejdůležitější hormony - uvést onemocnění, úrazy, prevenci, ošetření, příčiny - žlázy s vnitřním
VíceKOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE
KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE Brno, 29. května 2015: Moravská metropole se již počtvrté stává hostitelem mezinárodní konference Evropské dny
VíceVáclav Hořejší Ústav molekulární genetiky AV ČR. IMUNITNÍ SYSTÉM vs. NÁDORY
Václav Hořejší Ústav molekulární genetiky AV ČR IMUNITNÍ SYSTÉM vs. NÁDORY PROTINÁDOROVÁ IMUNITA - HISTORIE 1891 W. Coley - otec imunoterapie 1957 F.M. Burnet hypotéza imunitního dozoru 1976 A.W. Bruce
VíceÚloha protein-nekódujících transkriptů ve virulenci patogenních bakterií
Téma bakalářské práce: Úloha protein-nekódujících transkriptů ve virulenci patogenních bakterií Nové odvětví molekulární biologie se zabývá RNA molekulami, které se nepřekládají do proteinů, ale slouží
Více