Jsme tak odlišní. Co nás spojuje..? Nukleové kyseliny

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Jsme tak odlišní. Co nás spojuje..? Nukleové kyseliny"

Transkript

1 Jsme tak odlišní Co nás spojuje..? ukleové kyseliny 1

2 UKLEVÉ KYSELIY = K anj = A ositelky genetických informací Základní význam pro všechny organismy V buňkách a virech Identifikace v buněčném jádře (nucleos) 2

3 istorie objevu Friedrich Miescher Jádra leukocytů z hnisu chirurgických obvazů tetranukleotidová teorie swald Avery, Colin Mac Leod, McCarty DA je nositelem genetické informace a je biologicky specifická James Watson, Francis Crick Určení struktury DA= obelova cena 3

4 Složení K Cukr + báze + fosfát Cukr (aldopentóza) β-d- ribóza β-d-2- deoxyribóza 4

5 Složení K Zbytek kys. fosforečné P Fosfát - P - 5

6 Dusíkatá baze Složení K - odvozeny od heterocyklických látek: purin a pyrimididn 2 Adenin = A 2 Guanin = G 2 3 C pyrimidin Cytosin = C Uracyl = U Thymin = T 6

7 Složení K ukleosid monosacharid - báze nukleosid 7

8 ukleosidy A G T C adenin guanin tymin cytozin (adenozin) (guanozin) (tymidin) (cytidin) puriny pyrimidiny uridin 8

9 UKLETID ESTERIFIKACÍ na C5 cukru C + C fosfát deoxyribóza - báze nukleotid - P P 2 9

10 ukleotid AMP adenosinmonofosfát 10

11 Jaký je rozdíl mezi nukleotidem a nukleosidem? ukleosid se skládá pouze z dusíkaté báze a pentosy.(sacarid) ukleosid (pentosa + báze) 2 ukleotid (pentosa + báze + kyselina fosforečná) 2 P -glykosidová vazba Dusíkatá báze je -glykosidicky vázána na příslušné sacharidy.!!!!!!!!! 11

12 Fosfodiesterová vazba VZIK LIGU- 5'-konec 2 - P 5 KLETIDU - 1 a jednom konci DA je hydroxylová skupina pentosy (3'-konec). a druhém konci DA je fosfátová skupina od zbytku kyseliny fosforečné (5'-konec). 4 3 P P Mezi fosfátovou skupinou a hydroxylovou skupinou na 3. uhlíku na pentose vzniká tzv. fosfodiesterová vazba. C P - a povrchu je A velmi silně záporně nabitá. 12 3'-konec

13 5 -konec oligonukleotidu A ligonukleotid fosfodiesterová vazba C G glykosidová vazba: mezi cukrem a bazí 3 -konec oligonukleotidu T 13

14 Řetězec K Je tvořen nukleotidy, které jsou spojené fosfodiesterovými vazbami. 5 3 C A G 14

15 1) PRIMÁRÍ STRUKTURA K EVYSTIUJE SKUTEČU STRUKTURU Udává, z čeho jsou K složeny. CUKR + P CUKR + P + CUKR+P BÁZE BÁZE BÁZE 15

16 Rozdíly mezi RA a DA (polynukleotidy = makromolekuly) RA Cukerná složka β-d-ribóza Bazické složky A, U, C, G Více typů mra: mediátorová tra: transferová rra: ribozomální DA Cukerná složka β-d-2-deoxyribóza Bazické složky A, T, C, G bě zbytek kyseliny fosforečné 16

17 Primární struktura nukleových kyselin Cukr β-d-ribóza (RA) β-d-2-deoxyribóza (DA) Báze Kyselina fosforečná A adenin G guanin C cytozin T tymin U uracil ukleosid ukleotid (báze + cukr) (nukleosid + fosfát) (báze + cukr + fosfát) 17

18 2) SEKUDÁRÍ STRUKTURA K PRSTRVÉ USPŘÁDÁÍ Př) DVJŠRUBVICE (DA): Dva polynukleotidovéřetězce se spojí prostřednictvím můstků komplementaritou bázemi bráceně proti sobě 18

19 Sekundární struktura nukleových kyselin 5 -konec 3 -konec Párování bazí A T (dva můstky) C G (tři můstky) nukleotid Sekvence bazí CpGpCpGpApTp 3 -konec 5 -konec 19

20 Dvouřetězová DA 3 5 G A C T Páry bází jsou vázány vodíkovými můstky C G A T T A

21 Komplementarita bází Dusíkaté báze se mohou mezi sebou pomocí vodíkových vazeb párovat. To, které báze se budou mezi sebou párovat, není dáno náhodně. Je to dáno jejich komplementaritou: C 3 adenin thymin guanin cytosin Toto komplementární párování bází umožňuje párům bází zaujmout energeticky nejvýhodnější konformaci v rámci dvoušroubovice. 21

22 Komplementarita bází Dusíkaté báze se mohou mezi sebou pomocí vodíkových vazeb párovat. To, které báze se budou mezi sebou párovat, není dáno náhodně. Je to dáno jejich komplementaritou: ADEI TYMI 2 můstky, v DA CYTSI GUAI 3 můstky, v DA ADEI URACIL 2 můstky, v RA tj. adenin se páruje buď s thyminem (v DA) nebo s uracilem (v RA), guanin s cytosinem a naopak. CYTSI GUAI 3 můstky, v RA Toto komplementární párování bází umožňuje párům bází zaujmout 22 energeticky nejvýhodnější konformaci v rámci dvoušroubovice.

23 Sekundární struktura DA: Rysy dvojšroubovice (double helix): Dva řetězce Pravotočivá Stabilizace Van der Waalsovy síly Vodíkové můstky Komplementarita bazí A T (2 vazby) G C (3 vazby) Vlákna antiparalelní (3-5, 5-3 ) (protisměrně) 23

24 Sekundární struktura DA: Fosfátové zbytky dodávají molekule záporný náboj Podtypy: může se natahovat, ohýbat Výskyt: jen v jádře (ven jde jen kopie) Součást chromozomů 24

25 Pravotočivá šroubovice 3' G C 5' DA je stočena do pravotočivé šroubovice, která je stočena ze dvou komplementárních vláken DA. T A Řetězce v DA jsou vůči sobě antiparalelní (tzn., že polarita jednoho řetězce je opačná k polaritě druhého řetězce DA). A T T A G C C G C G A C T G br. 2. Struktura DA br. 1. Model pravotočivé dvoušroubovice 5' A T 25 3'

26 Dvojšroubovice DA 26 Espero Publishing, s.r.o.

27 Sekundární struktura : RA JED VLÁK DVĚ VLÁKA = viry 27

28 Sekundární struktura nukleových kyselin A A U G C T G C báze pár bazí páteř cukr-fosfát RA ribonukleová kyselina DA deoxyribonukleová kyselina 28

29 Ribosa, A,G,C,U Funkce: Rysy RA: Primární struktura: dána pořadím nukleotidů v řetězci Sekundární: jednoduchý stočený řetězec účastí se procesu přenosu genetické informace z jádra na buňky na místo proteosyntézy bílkovin 29

30 Typy RA mra (informační)(mediátorová) (messenger) obsahuje přepis info. z DA o primární struktuře bílkovin jednovláknová struktura, kopíruje sled nukleotidů rra (ribozomální) stavební složka ribozomů, v nichž probíhá syntéza bílkovin tra (transferová) (v cytoplazmě) přenášejí aktivované AMK (při tvorbě bílkovin ) při proteosyntéze z cytoplazmy do místa proteosyntézy na ribozom každá tra přenáší jen jeden druh AMK 30

31 Typy RA tra (transferová) má strukturu jetelového listu: tzn: 4 smyčky,1 z nich = ATIKD- AVAZUJE A PŘÍSLUŠÝ KD PŘI PRTESYTÉZE trojice bází komplementární ke kodonu 31

32 ebezpečnost K Součástí virů Řídí vlastní reprodukci v živé buňce A) onkoviry vyvolávají rakovinu B) lentiviry vyvolávají IV 32

33 PŘES GEETICKÉ IFRMACE GEETIKA = věda o dědičnosti, vývoji a proměnlivosti živých organismů Gen = úsek řetězce DA se zakódovanou info. o jednom určitém polypeptidovémřetězci - uložen v chromozomech Genom = soubor genů (jaderná dědičnost) DA = knihovna 1 chromozom = 1 regál 1 gen = kniha, která popisuje nějakou zásadní užitečnou činnost 33

34 PŘES GEETICKÉ IFRMACE Gen nese: Informace o pořadí AMK v bílkovinách (předat a realizovat) Proteosyntéza: vytváří bílkoviny Dědičná informace se v buňce při přepisu dostává z jádra do cytoplazmy 34

35 S přenosem p a uplatněním m gen. info. spjaty tři t i procesy: 1) REPLIKACE = KPÍRVÁÍ DA biosyntéza DA 2) TRAKRIPCE = PŘEPIS biosyntéza RA - přepis z DA do RA Vznik: tra, mra, rra 3) TRASLACE = PŘEKLAD (aplikace) pořadí nukleotidů se převede na řeč bílkovin (pořadí AMK) biosyntéza bílkovin 35

36 1) Replikace DA (dělení) a) Uvolnění nadšroubovicového vinutí (přerušení vazeb rozplete se DA) Rozevírá se dvojvlákno Předání z mateřské buňky na dvě dceřinné buňky informaci při dělení v cyklech. 36

37 1) Replikace DA (dělení) b) Vznik replikační vidličky Systémem komplementarity bází se připojí odpovídající nukleotidy do vláken. (vytvoření vazeb.) Po rozvolnění DA vznikají dvě replikační vidličky ( Y ), na které se naváží proteiny replikačního aparátu) Enzym : DA polymeráza: Katalyzuje připojování nukleotidů 37

38 1) Replikace DA (dělení) c) Růst nového dvouvlákna DA DA je syntetizována pouze ve směru 5 3!!! Vytvářejí se esterové vazby Enzym: Primáza: Katalyzuje vznik oligonukleotidu RA 38

39 Replikace DA 39 Espero Publishing, s.r.o.

40 Replikace DA 40 Espero Publishing, s.r.o.

41 Replikace DA Ukončení replikace lineárních molekul DA prava chyb 41

42 2) Transkripce Přepis DA do RA = vznik tra, mra, rra a) Rozevírá se DA (ruší se vazby) b) Připojují se nukleotidy RA komplementaritou bazí c) ukleotidy RA se spojují do řetězce d) dpojuje se vlákno RA e) Spojují se zpět vlákna ve dvojšroubovici DA 42

43 2) Transkripce Přepis DA do RA = vznik tra, mra, rra A) Iniciace (katalyzuje) Enzym RA polymeráza, iniciační místo B) Elongace (prodlužování) Směr 5 3 C) Terminace (odpojení hotových řetězců) 43

44 2) Transkripce 44 Espero Publishing, s.r.o.

45 3) Translace Biosyntéza polypeptidůřízená na mra Překlad z jazyka nukleotidů (4-písmenná abeceda) do jazyka AMK (21-písmenná abeceda) mra kodon kod AMK tra antikodon tra řadí AMK dle tripletů 45

46 3) Translace Pořadí AMK je kodováno TRIPLETEM: trojice nukleotidů odpovídá jedné AMK Kodon a antikodon komplementární 46

47 3) Translace Ribosom pomáhá připojovat antikodon tra ke kodonu mra za postupného prodlužovánířetězce peptidu ve směru 5-3. Espero Publishing, s.r.o. 47

48 Genetický kód Kombinace tří nukleotidů kóduje 1 AMK 64 možných variant (61 je využito pro AMK) Triplet nukleotidů v mra = kodon Univerzální u všech organismů 48

49 MUTACE CYBÝ PŘES IFRMACE Vede až k zániku Změna záznamu genetické informace Vlivem: fyzikální (RTG. ) chemické (mutageny) Karcinogenní účinek (z tabákového kouře) 49

50 Konec 50

Struktura a funkce nukleových kyselin

Struktura a funkce nukleových kyselin Struktura a funkce nukleových kyselin ukleové kyseliny Deoxyribonukleová kyselina - DA - uchovává genetickou informaci Ribonukleová kyselina RA - genová exprese a biosyntéza proteinů Složení A stavební

Více

6. Nukleové kyseliny

6. Nukleové kyseliny 6. ukleové kyseliny ukleové kyseliny jsou spolu s proteiny základní a nezbytnou složkou živé hmoty. lavní jejich funkce je uchování genetické informace a její přenos do dceřinné buňky. ukleové kyseliny

Více

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK. Anotace. Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20. Číslo projektu:

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK. Anotace. Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20. Číslo projektu: Vzdělávací materiál vytvořený v projektu VK ázev školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí svobození 20 Číslo projektu: ázev projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek pro

Více

NUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin:

NUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin: NUKLEOVÉ KYSELINY Deoxyribonukleová kyselina (DNA, odvozeno z anglického názvu deoxyribonucleic acid) Ribonukleová kyselina (RNA, odvozeno z anglického názvu ribonucleic acid) Definice a zařazení: Nukleové

Více

Nukleové kyseliny příručka pro učitele. Obecné informace:

Nukleové kyseliny příručka pro učitele. Obecné informace: Obecné informace: Nukleové kyseliny příručka pro učitele Téma Nukleové kyseliny je završením základních kapitol z popisné chemie a je tedy zařazeno až na její závěr. Probírá se v rámci jedné, eventuálně

Více

Centrální dogma molekulární biologie

Centrální dogma molekulární biologie řípravný kurz LF MU 2011/12 Centrální dogma molekulární biologie Nukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Mendel) 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 genetická informace v nukleových

Více

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA Molekulárn rní základy dědičnosti Ústřední dogma molekulárn rní biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulárn rní genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace

Více

Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie

Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie Centrální dogma molekulární biologie ukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Transkripce D R Translace rotein Mendel) Replikace 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 nukleové kyseliny

Více

GENETIKA dědičností heredita proměnlivostí variabilitu Dědičnost - heredita podobnými znaky genetickou informací Proměnlivost - variabilita

GENETIKA dědičností heredita proměnlivostí variabilitu Dědičnost - heredita podobnými znaky genetickou informací Proměnlivost - variabilita GENETIKA - věda zabývající se dědičností (heredita) a proměnlivostí (variabilitu ) živých soustav - sleduje rozdílnost a přenos dědičných znaků mezi rodiči a potomky Dědičnost - heredita - schopnost organismu

Více

Kde se NK vyskytují?

Kde se NK vyskytují? ukleové kyseliny Kde se K vyskytují? Struktura ukleotid H 2 - H báze Zbytek kyseliny fosforečné H Cukerná složka H H H H H H H H H H H ribosa β-d-ribofuranosa H H H H H H H H H H deoxyribosa 2-deoxy-β-D-ribofuranosa

Více

a) Primární struktura NK NUKLEOTIDY Monomerem NK jsou nukleotidy

a) Primární struktura NK NUKLEOTIDY Monomerem NK jsou nukleotidy 1 Nukleové kyseliny Nukleové kyseliny (NK) sice tvoří malé procento hmotnosti buňky ale významem v kódování genetické informace a její expresí zcela nezbytným typem biopolymeru všech živých soustav a)

Více

Nukleové kyseliny. Struktura DNA a RNA. Milada Roštejnská. Helena Klímová

Nukleové kyseliny. Struktura DNA a RNA. Milada Roštejnská. Helena Klímová ukleové kyseliny Struktura DA a RA Milada Roštejnská elena Klímová bsah Typy nukleových kyselin DA a RA jsou tvořeny z nukleotidů Jaký je rozdíl mezi nukleotidem a nukleosidem? Fosfodiesterová vazba Komplementarita

Více

Exprese genetické informace

Exprese genetické informace Exprese genetické informace Stavební kameny nukleových kyselin Nukleotidy = báze + cukr + fosfát BÁZE FOSFÁT Nukleosid = báze + cukr CUKR Báze Cyklické sloučeniny obsahující dusík puriny nebo pyrimidiny

Více

Biosyntéza a metabolismus bílkovin

Biosyntéza a metabolismus bílkovin Bílkoviny Biosyntéza a metabolismus bílkovin lavní stavební materiál buněk a tkání Prakticky jediný zdroj dusíku pro heterotrofní organismy eexistují zásobní bílkoviny nutný dostatečný přísun v potravě

Více

-dědičnost= schopnost rodičů předat vlastnosti v podobě vloh potomkům

-dědičnost= schopnost rodičů předat vlastnosti v podobě vloh potomkům Otázka: Molekulární základy dědičnosti Předmět: Biologie Přidal(a): KatkaS GENETIKA =dědičnost, proměnlivost organismu -dědičnost= schopnost rodičů předat vlastnosti v podobě vloh potomkům -umožní zachovat

Více

ENZYMY A NUKLEOVÉ KYSELINY

ENZYMY A NUKLEOVÉ KYSELINY ENZYMY A NUKLEOVÉ KYSELINY Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 28. 3. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny 1 Anotace: Žáci se seznámí

Více

Odvětví genetiky zkoumající strukturu a funkci genů na molekulární úrovni

Odvětví genetiky zkoumající strukturu a funkci genů na molekulární úrovni Otázka: Molekulární genetika a biologie Předmět: Biologie Přidal(a): Tomáš Pfohl Odvětví genetiky zkoumající strukturu a funkci genů na molekulární úrovni Zakladatel klasické genetiky - Johan Gregor Mendel

Více

Translace (druhý krok genové exprese)

Translace (druhý krok genové exprese) Translace (druhý krok genové exprese) Od RN k proteinu Milada Roštejnská Helena Klímová 1 enetický kód trn minoacyl-trn-synthetasa Translace probíhá na ribosomech Iniciace translace Elongace translace

Více

Molekulární základ dědičnosti

Molekulární základ dědičnosti Molekulární základ dědičnosti Dědičná informace je zakódována v deoxyribonukleové kyselině, která je uložena v jádře buňky v chromozómech. Zlomovým objevem pro další rozvoj molekulární genetiky bylo odhalení

Více

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška Základy cytologie přednáška Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná

Více

Genetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací

Genetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací Genetika Nauka o dědid dičnosti a proměnlivosti Genetika molekulárn rní buněk organismů populací Dědičnost na úrovni nukleových kyselin Předávání vloh z buňky na buňku Předávání vlastností mezi jednotlivci

Více

Eva Benešová. Genetika

Eva Benešová. Genetika Eva Benešová Genetika Význam nukleotidů - Energetický metabolismus (oběh energie). - Propojení odpovědi buňky na hormony a další stimuly. - Komponenty enzymových kofaktorů a dalších metabolických intermediátů.

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

MOLEKULÁRNÍ ZÁKLADY DĚDIČNOSTI

MOLEKULÁRNÍ ZÁKLADY DĚDIČNOSTI Maturitní téma č. 33 MOLEKULÁRNÍ ZÁKLADY DĚDIČNOSTI NUKLEOVÉ KYSELINY - jsou to makromolekuly tvořené řetězci vzájemně spojených nukleotidů. Molekula nukleotidu sestává z : - pětiuhlíkatého monosacharidu

Více

Molekulární základy dědičnosti

Molekulární základy dědičnosti Obecná genetika Molekulární základy dědičnosti Doc. RNDr. Ing. Eva PALÁTOVÁ, PhD. Ing. Roman LONGAUER, CSc. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním

Více

Molekulární genetika (Molekulární základy dědičnosti)

Molekulární genetika (Molekulární základy dědičnosti) Molekulární genetika (Molekulární základy dědičnosti) Struktura nukleové kyseliny Cukerná pentóza: 2-deoxy-D-ribóza D-ribóza Fosfátový zbytek: PO 4 3- Purin Pyrimidin Dusíkatá báze Adenin Guanin Tymin

Více

DUM č. 10 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

DUM č. 10 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika projekt GML Brno Docens DUM č. 10 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 26.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: Procesy následující bezprostředně po transkripci.

Více

1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním

1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním 1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním školám Genetika - shrnutí TL2 1. Doplň: heterozygot,

Více

REPLIKACE, BUNĚČNÝ CYKLUS, ZÁNIK BUNĚK

REPLIKACE, BUNĚČNÝ CYKLUS, ZÁNIK BUNĚK Molekulární základy dědičnosti - rozšiřující učivo REPLIKACE, BUNĚČNÝ CYKLUS, ZÁNIK BUNĚK REPLIKACE deoxyribonukleové kyseliny (zdvojení DNA) je děj, při kterém se tvoří z jedné dvoušoubovice DNA dvě nová

Více

Bílkoviny a nukleové kyseliny

Bílkoviny a nukleové kyseliny Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Nemám - Samanta - BÍLKOVINY: Bílkoviny a nukleové kyseliny - Bílkoviny, odborně proteiny, patří mezi biopolymery. Jedná se o vysokomolekulární přírodní látky složené

Více

Vazebné interakce protein s DNA

Vazebné interakce protein s DNA Vazebné interakce protein s DNA Vazebné možnosti vn jší vazba atmosféra + iont kolem nabité DNA vazba ve žlábku van der Waalsovský kontakt s lé ivem ve žlábku interkalace vmeze ení planárního aromat.

Více

Metabolismus příručka pro učitele

Metabolismus příručka pro učitele Metabolismus příručka pro učitele Obecné informace Téma Metabolismus je určeno na čtyři až pět vyučovacích hodin. Toto téma je zpracováno jako jeden celek a záleží na vyučujícím, jak jej rozdělí. Celek

Více

Přípravný kurz z biologie MUDr. Jana Kolářová, CSc. témata 1 Mgr. Kateřina Caltová témata 3-5 doc. PharmDr. Emil Rudolf, Ph.D. 2 + 6-10 materiály k

Přípravný kurz z biologie MUDr. Jana Kolářová, CSc. témata 1 Mgr. Kateřina Caltová témata 3-5 doc. PharmDr. Emil Rudolf, Ph.D. 2 + 6-10 materiály k Přípravný kurz z biologie MUDr. Jana Kolářová, CSc. témata 1 Mgr. Kateřina Caltová témata 3-5 doc. PharmDr. Emil Rudolf, Ph.D. 2 + 6-10 materiály k přípravnému kurzu: stránka Ústavu lékařské biologie a

Více

6. Nukleové kyseliny a molekulová genetika

6. Nukleové kyseliny a molekulová genetika 6. Nukleové kyseliny a molekulová genetika Obtížnost A Odhadněte celkové nukleotidové složení dvouvláknové DNA, u níž bylo experimentálně stanoveno, že ze 100 deoxynukleotidů tvoří průměrně 22 deoxyadenosin-5

Více

Schéma průběhu transkripce

Schéma průběhu transkripce Molekulární základy genetiky PROTEOSYNTÉZA A GENETICKÝ KÓD Proteosyntéza je složitý proces tvorby bílkovin, který zahrnuje proces přepisu genetické informace z DNA do kratšího zápisu v informační mrna

Více

Studijní materiály pro bioinformatickou část ViBuChu. úloha II. Jan Komárek, Gabriel Demo

Studijní materiály pro bioinformatickou část ViBuChu. úloha II. Jan Komárek, Gabriel Demo Studijní materiály pro bioinformatickou část ViBuChu úloha II Jan Komárek, Gabriel Demo Adenin Struktura DNA Thymin 5 konec 3 konec DNA tvořena dvěmi řetězci orientovanými antiparalelně (liší se orientací

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz CZ..07/..00/5.047 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. eterocyklické

Více

Nukleové kyseliny (polynukleotidy) Nukleové kyseliny a nadmolekulové komplexy polynukleotidů buněčných struktur

Nukleové kyseliny (polynukleotidy) Nukleové kyseliny a nadmolekulové komplexy polynukleotidů buněčných struktur Nukleové kyseliny (polynukleotidy) Nukleové kyseliny a nadmolekulové komplexy polynukleotidů buněčných struktur Objevitelem je Friedrich Miescher (1887) NK stojí v hierarchii látek potřebných k existenci

Více

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ Čtvrtek 11:30 13:00 1. Struktura a replikace DNA (25.09.2014, Mgr. M. Čudejková, Ph.D) 2. Metody molekulární biologie I (09.10.2014, Doc. Mgr. P. Galuszka, Ph.D)

Více

PŘÍLOHA č. 1 SEZNAM ZKRATEK A MYSLIVECKÝCH A GENETICKÝCH POJMŮ

PŘÍLOHA č. 1 SEZNAM ZKRATEK A MYSLIVECKÝCH A GENETICKÝCH POJMŮ 10 SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHA č. 1 SEZNAM ZKRATEK A MYSLIVECKÝCH A GENETICKÝCH POJMŮ PŘÍLOHA č. 2 MAPY Mapa 1 Lokalizace zájmového území (zdroj: Mapy.cz) Mapa 2 Místa odlovených nebo uhynulých kusů (zdroj:

Více

Těsně před infarktem. Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod. Jan Kalina, Marie Tomečková

Těsně před infarktem. Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod. Jan Kalina, Marie Tomečková Těsně před infarktem Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod Jan Kalina, Marie Tomečková Program, osnova sdělení 13,30 Úvod 13,35 Stručně o ateroskleróze 14,15 Měření genových expresí 14,00

Více

Metabolismus proteinů a aminokyselin

Metabolismus proteinů a aminokyselin Metabolismus proteinů a aminokyselin Proteiny jsou nejdůležitější složkou potravy všech živočichů, nelze je nahradit ani cukry, ani lipidy. Je to proto, že organismus živočichů nedokáže ve svých metabolických

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován

Více

Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech

Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Organismy se skládají z molekul rozličných látek Jednotlivé látky si organismus vytváří sám z jiných látek,

Více

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ Ivo Frébort 1. Struktura a replikace DNA Literatura: Alberts a kol.: Základy buněčné biologie Espero Publishing, 2000 Garrett & Grisham: Biochemistry 2nd ed., Saunders

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Odborná biologie, část biologie Společná pro

Více

Struktura sacharidů a nukleových kyselin

Struktura sacharidů a nukleových kyselin Struktura sacharidů a nukleových kyselin Ústav lékařské chemie a klinické biochemie 2. LF UK a F Motol Matej Kohutiar snova přednášky I.Struktura sacharidů 1. Monosacharidy Reakce sacharidů 2. ligosacharidy

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Prameny 8. třída (pro 3. 9. třídy)

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz ;

Více

Otázka: Genetika. Předmět: Biologie. Přidal(a): - GENETIKA

Otázka: Genetika. Předmět: Biologie. Přidal(a): - GENETIKA Otázka: Genetika Předmět: Biologie Přidal(a): - GENETIKA = nauka o dědičnosti a proměnlivosti organismů Dědičnost Schopnost organismů předávat určité znaky potomkům Zabezpečuje stálost druhu Způsobuje

Více

Proteiny Genová exprese. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

Proteiny Genová exprese. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Proteiny Genová exprese 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Bílkoviny (proteiny), 15% 1g = 17 kj Monomer = aminokyseliny aminová skupina karboxylová skupina α -uhlík postranní řetězec Znát obecný vzorec

Více

Základy metod forenzní genetiky. Hana Šumberová, DiS

Základy metod forenzní genetiky. Hana Šumberová, DiS Základy metod forenzní genetiky Hana Šumberová, DiS Bakalářská práce 2011 PROHLÁŠENÍ AUTORA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Beru na vědomí, že odevzdáním bakalářské práce souhlasím se zveřejněním své práce podle zákona

Více

6) Transkripce. Bakteriální RNA-polymeráza katalyzuje transkripci všech uvedených typů primárních transkriptů (na rozdíl od eukaryot).

6) Transkripce. Bakteriální RNA-polymeráza katalyzuje transkripci všech uvedených typů primárních transkriptů (na rozdíl od eukaryot). 6) Transkripce Transkripce bakteriálního genomu Jde o přenos genetické informace z DNA do RNA. Katalyzuje ji enzym RNA-polymeráza (transkriptáza). Další názvy:dna-řízená RNApolymeráza, DNA-řízená RNA-nukleotidyltransferáza,

Více

Bílkoviny a rostlinná buňka

Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny Rostliny --- kontinuální diferenciace vytváření orgánů: - mitotická dělení -zvětšování buněk a tvorba buněčné stěny syntéza bílkovin --- fotosyntéza syntéza bílkovin

Více

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Translace, techniky práce s DNA

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Translace, techniky práce s DNA Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Translace, techniky práce s DNA Translace překlad z jazyka nukleotidů do jazyka aminokyselin dá se rozdělit na 5 kroků aktivace aminokyslin

Více

1.Biologie buňky. 1.1.Chemické složení buňky

1.Biologie buňky. 1.1.Chemické složení buňky 1.Biologie buňky 1.1.Chemické složení buňky 1. Stavbu molekuly DNA objasnil: a) J. B. Lamarck b) W. Harwey c) J.Watson a F.Crick d) A. van Leeuwenhoeck 2. Voda obsažená v buňkách je: a) vázaná na lipidy

Více

Dědičnost x proměnlivost Neboli heredita je schopnost organismů vytvářet potomky se stejnými nebo podobnými znaky. Je to jedna ze základních

Dědičnost x proměnlivost Neboli heredita je schopnost organismů vytvářet potomky se stejnými nebo podobnými znaky. Je to jedna ze základních Mgr. Zbyněk Houdek Doporučenálit.: Alberts, B. a kol.: Základy buněčné biologie (1998) Kočárek, E.: Genetika (2008) Kubišta, V.: Buněčné základy životních dějů (1998) Otová, B. a kol.: Lékařská biologie

Více

Deriváty karboxylových kyselin, aminokyseliny, estery

Deriváty karboxylových kyselin, aminokyseliny, estery Deriváty karboxylových kyselin, aminokyseliny, estery Zpracovala: Ing. Štěpánka Janstová 29.1.2012 Určeno pro 9. ročník ZŠ V/II,EU-OPVK,42/CH9/Ja Přehled a využití derivátů organických kyselin, jejich

Více

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,

Více

DISTANČNÍ OPORY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM BIOLOGIE GENETIKA. Jan Ipser. UNIVERZITA JANA EVANGELISTY PURKYNĚ PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA katedra biologie

DISTANČNÍ OPORY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM BIOLOGIE GENETIKA. Jan Ipser. UNIVERZITA JANA EVANGELISTY PURKYNĚ PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA katedra biologie DISTANČNÍ OPORY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM BIOLOGIE GENETIKA Jan Ipser UNIVERZITA JANA EVANGELISTY PURKYNĚ PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA katedra biologie Ústí nad Labem 2006 1 ÚVODNÍ POZNÁMKA Vážené studentky a

Více

A. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům

A. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům Karlova univerzita, Lékařská fakulta Hradec Králové Obor: všeobecné lékařství - test z biologie Vyberte tu z nabídnutých odpovědí (1-5), která je nejúplnější. Otázka Odpověď 1. Mezi organely membránového

Více

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce

Více

DNA TECHNIKY IDENTIFIKACE ŽIVOČIŠNÝCH DRUHŮ V KRMIVU A POTRAVINÁCH. Michaela Nesvadbová

DNA TECHNIKY IDENTIFIKACE ŽIVOČIŠNÝCH DRUHŮ V KRMIVU A POTRAVINÁCH. Michaela Nesvadbová DNA TECHNIKY IDENTIFIKACE ŽIVOČIŠNÝCH DRUHŮ V KRMIVU A POTRAVINÁCH Michaela Nesvadbová Význam identifikace živočišných druhů v krmivu a potravinách povinností každého výrobce je řádně a pravdivě označit

Více

Genetika - maturitní otázka z biologie (2)

Genetika - maturitní otázka z biologie (2) Genetika - maturitní otázka z biologie (2) by jx.mail@centrum.cz - Ned?le, B?ezen 01, 2015 http://biologie-chemie.cz/genetika-maturitni-otazka-z-biologie-2/ Otázka: Genetika I P?edm?t: Biologie P?idal(a):

Více

MOLEKULOVÉ MODELOVÁNÍ - STRUKTURA. Monika Pěntáková Katedra Farmaceutické chemie

MOLEKULOVÉ MODELOVÁNÍ - STRUKTURA. Monika Pěntáková Katedra Farmaceutické chemie MOLEKULOVÉ MODELOVÁNÍ - STRUKTURA Monika Pěntáková Katedra Farmaceutické chemie Chemická struktura a geometrie KONFORMACE = můžeme změnit pouhým otočením kolem kovalentní vazby KONFIGURACE = při změně

Více

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Biosyntéza nukleových kyselin. VY_32_INOVACE_Ch0219.

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Biosyntéza nukleových kyselin. VY_32_INOVACE_Ch0219. Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek

Více

TEST + ŘEŠENÍ. PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z CHEMIE bakalářský studijní obor Bioorganická chemie 2010

TEST + ŘEŠENÍ. PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z CHEMIE bakalářský studijní obor Bioorganická chemie 2010 30 otázek maximum: 60 bodů TEST + ŘEŠEÍ PÍSEMÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKUŠKY Z CEMIE bakalářský studijní obor Bioorganická chemie 2010 1. apište názvy anorganických sloučenin: (4 body) 4 BaCr 4 kyselina peroxodusičná

Více

Vymezení biochemie moderní vědní obor, který chemickými metodami zkoumá biologické děje (bios = řecky život) spojuje chemii s biologií poznatky velmi

Vymezení biochemie moderní vědní obor, který chemickými metodami zkoumá biologické děje (bios = řecky život) spojuje chemii s biologií poznatky velmi Základy biochemie Vymezení biochemie moderní vědní obor, který chemickými metodami zkoumá biologické děje (bios = řecky život) spojuje chemii s biologií poznatky velmi významné pro medicínu a farmacii

Více

UNIVERZITA J. E. PURKYNĚ

UNIVERZITA J. E. PURKYNĚ UNIVERZITA J. E. PURKYNĚ PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA BIOLOGIE GENETIKA STUDIJNÍ OPORA JAN IPSER Ústí nad Labem 2013 0 ÚVODNÍ POZNÁMKA Studijní opora Genetika je určena pro posluchače studijního oboru

Více

Základy biochemie KBC / BCH. Nukleové kyseliny. Inovace studia biochemie prostřednictvím e-learningu CZ.04.1.03/3.2.15.3/0407

Základy biochemie KBC / BCH. Nukleové kyseliny. Inovace studia biochemie prostřednictvím e-learningu CZ.04.1.03/3.2.15.3/0407 Základy biochemie KBC / BC ukleové kyseliny Inovace studia biochemie prostřednictvím e-learningu CZ.04.1.03/3.2.15.3/0407 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

Polymery základní pojmy, názvosloví, struktura

Polymery základní pojmy, názvosloví, struktura Polymery základní pojmy, názvosloví, struktura 1 Literatura: H. Schejbalová/ I. Stibor, Úvod do studia organické a makromolekulární chemie, TUL, 2004 I. Prokopová, Makromolekulární chemie, VŠCHT Praha,

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_04_BUŇKA 1_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika

7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika 7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika Aby mohl mnohobuněčný organismus efektivně fungovat, je třeba, aby se jednotlivé buňky specializovaly na určité funkce. Nový jedinec přitom

Více

Možné účinky XENOBIOTIK

Možné účinky XENOBIOTIK Možné účinky XENOBIOTIK přímý toxický účinek -látka působí pouhou svou přítomností na kritickém místě v organismu biochemický účinek - látka interaguje s cílovou molekulou (receptorem), ovlivní nějaký

Více

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Buňky, tkáně, orgány, soustavy Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma

Více

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika projekt GML Brno Docens DUM č. 3 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 02.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: chromatin - stavba, organizace a struktura

Více

Virtuální svět genetiky 1. Translace

Virtuální svět genetiky 1. Translace (překlad) je druhým krokem exprese genetické informace a ukončuje dráhu DNA > RNA > protein. probíhá mimo jádro, v cytoplazmě na ribozómech. Výchozími látkami pro translaci je 21 standardních aminokyselin,

Více

Složení a struktura základních biomolekul (nk,proteiny,sacharidy)

Složení a struktura základních biomolekul (nk,proteiny,sacharidy) Složení a struktura základních biomolekul (nk,proteiny,sacharidy) 1 Proteiny Aminokyseliny Obrázek 1: Aminokyseliny Všechny bílkoviny, co jich na světě je, se skládají z 20 aminokyselin (AA) na Obrázku

Více

Lesnická genetika. Dušan Gömöry, Roman Longauer

Lesnická genetika. Dušan Gömöry, Roman Longauer Lesnická genetika Dušan Gömöry, Roman Longauer Brno 2014 1 Tento studijní materiál byl vytvořen v rámci projektu InoBio Inovace biologických a lesnických disciplín pro vyšší konkurence schopnost, registrační

Více

Klonování gen a genové inženýrství

Klonování gen a genové inženýrství Klonování gen a genové inženýrství Genové inženýrství užite né termíny Rekombinantní DNA = DNA, ve které se nachází geny nejmén ze dvou zdroj, asto ze dvou zných druh organism Biotechnologie = manipulace

Více

Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník

Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Chemie. Mezipředmětové přesahy a

Více

Seznam použitých zkratek (v abecedním pořadí)

Seznam použitých zkratek (v abecedním pořadí) Seznam použitých zkratek (v abecedním pořadí) denin D lkoholdehydrogenasa DP denosindifosfát MP denosinmonofosfát P denosintrifosfát BM Bazální metabolismus ytosin M rassulacean cid Metabolism (metabolismus

Více

Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice. Za vše mohou geny

Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice. Za vše mohou geny Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice Za vše mohou geny Jméno a příjmení: Sandra Diblíčková Třída: 9.A Školní rok: 2009/2010 Garant / konzultant: Mgr. Kamila Sklenářová Datum 31.05.2010

Více

GENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti. Historie

GENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti. Historie GENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti Historie Základní informace Genetika = věda zabývající se dědičností a proměnlivostí živých soustav sleduje variabilitu (=rozdílnost) a přenos druhových a dědičných

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti NUKLEOVÉ KYSELINY

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti NUKLEOVÉ KYSELINY Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti NUKLEOVÉ KYSELINY 3 složky Nukleotidy dusík obsahující báze (purin či pyrimidin) pentosa fosfát Fosfodiesterová vazba. Vyskytuje se mezi

Více

Sylabus pro předmět Biochemie pro jakost

Sylabus pro předmět Biochemie pro jakost Sylabus pro předmět Biochemie pro jakost Kód předmětu: BCHJ Název v jazyce výuky: Biochemie pro Jakost Název česky: Biochemie pro Jakost Název anglicky: Biochemistry Počet přidělených ECTS kreditů: 6 Forma

Více

ŽIVOTA? Pro všechnu úchvatnou rozmanitost života NOVÁ. Peter E. Nielsen BIOTECHNOLOGIE

ŽIVOTA? Pro všechnu úchvatnou rozmanitost života NOVÁ. Peter E. Nielsen BIOTECHNOLOGIE BIOTECHNOLOGIE NOVÁ MOLEKULA ŽIVOTA? Peptidová nukleová kyselina, syntetický hybrid proteinu a DNA, by mohla tvořit základ nové třídy léků a umělého života odlišného od toho, který nacházíme v přírodě.

Více

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních. 1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné

Více

Chemické složení živých systémů

Chemické složení živých systémů 2016-08-28 12:11 1/9 Chemické složení živých systémů Chemické složení živých systémů Biogení prvky Makrobiogenní prvky nejvíce zastoupené tvoří až 99% hmotnosti živých buněk nejčastější: C,H,N,O,P,S, dále

Více

Energetický metabolizmus buňky

Energetický metabolizmus buňky Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie

Více

3. Genetická informace a její exprese

3. Genetická informace a její exprese 3. Genetická informace a její exprese 3.1 Nukleové kyseliny 3.1.1 Primární struktura nukleových kyselin Nukleotid = je sloučenina nukleozidu s kyselinou fosforečnou Nukleozid = vzniká spojením purinové

Více

Organizace genomu eukaryot a prokaryot GENE Mgr. Zbyněk Houdek Stavba prokaryotické buňky Prokaryotické jádro nukleoid 1 molekula 2-řetězcové DNA (chromozom kružnicová struktura), bez jaderné membrány.

Více

4. Centrální dogma, rozluštění genetického kódu a zrod molekulární biologie.

4. Centrální dogma, rozluštění genetického kódu a zrod molekulární biologie. 4. Centrální dogma, rozluštění genetického kódu a zrod molekulární biologie. Od genu k proteinu - centrální dogma biologie Geny jsou zakódovány v DNA - Jakým způsobem? - Jak se projevují? Již v roce 1902

Více

Biochemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8.

Biochemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. Studijní obor: Aplikovaná chemie Učební osnova předmětu Biochemie Zaměření: ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za

Více

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1.

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1. Buňka cytologie Buňka - Základní, stavební a funkční jednotka organismu - Je univerzální - Všechny organismy jsou tvořeny z buněk - Nejmenší životaschopná existence - Objev v 17. stol. R. Hooke Tvar: rozmanitý,

Více

Eukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly:

Eukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly: Eukaryotická buňka - hlavní rozdíly: rostlinná buňka živočišná buňka buňka hub buněčná stěna ano (celulóza) ne ano (chitin) vakuoly ano ne (prvoci ano) ano lysozomy ne ano ne zásobní látka škrob glykogen

Více

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly RIBOSOMY Částice složené z rrna a proteinů, skládají se z velké kulovité

Více

Masarykova univerzita v Brně, Fakulta lékařská

Masarykova univerzita v Brně, Fakulta lékařská Masarykova univerzita v Brně, Fakulta lékařská Obor: Všeobecné lékařství Biologie Testy předpokládají znalost středoškolské biologie. Hlavním podkladem při jejich přípravě byl "Přehled biologie" (Rosypal,

Více

Úvod do biochemie. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D.

Úvod do biochemie. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. Úvod do biochemie Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Co je to biochemie? Biochemie je chemií živých soustav.

Více