Mimořádná příloha společnosti Člověk vtísni. Hlad ažízeň světa

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Mimořádná příloha společnosti Člověk vtísni. Hlad ažízeň světa"

Transkript

1 Mimořádná příloha společnosti Člověk vtísni Hlad ažízeň světa Investořizabavujípůduchudýmfarmářům Pěstujínaníbiopaliva ipotraviny provyspělé státy. Místní tímale přicházejíoobživu. Strana IV Týká se hlad inás? Strana III PÁTEK 14.PROSINCE 2012 Jídla je dost pro všechny KOMERČNÍ PŘÍLOHA Hlad je ináš problém Kolik chyb amylných předpokladů napočítáte v následujícím odstavci? Na světě přibývá hladovějících lidí. Přispívá ktomu ekonomická krize. Ibez ní kvůli rostoucímu počtu obyvatel naše planeta jednoduše neprodukuje dost jídla pro každého. Ceny potravin rostou a chudílidé si nemohou dovolit ani dostatečné množství jídla, natožpak cokoliv dalšího. MATĚJ BAJGAR Zemědělci. Hlad mají nejčastěji právě oni. Často jim chybí kvalitní půda a voda na zavlažování. Výnosyz polí pak nestačí. Kolik chyb jste našli? Já pět. Počítejte se mnou. Zaprvé, počet hladovějících neroste, ale naopak klesá. Podle nedávné zprávy Organizace pro výživu azemědělství (FAO) při OSN trpí dnes podvýživou 870 milionů lidí, zatímco vroce 1990 to byla celá jedna miliarda. Zadruhé, současná hospodářská krize na počet hladovějících nemá velký vliv. Zasáhla totiž především bohatou Ameriku aevropu, zatímco mnohé chudší země pokračují vrychlém růstu. Ekonomiky Číny, Indie, Indonésie,Nigérie či Etiopie všechny vzrostly vroce 2011 ve stálých cenách ovíce než 5procent. Zatřetí, za stamiliony hladovějících nemůže celkový nedostatek jídla. Toho je prozatím na světě dost. Ne každý na něj ovšem dosáhne. Vbohatých zemích imezi bohatšími obyvateli rozvojových zemí je potravin nadbytek avelká část jídla skončí mezi odpadky. Mnoho dalších lidí by také mohly nasytit plodiny vyprodukované na půdě, která dnes slouží na pěstování biopaliv nebo bavlny. Apůda, kde dnes pěstujeme krmivo pro dobytek, nasytí mnohonásobně více lidí, pokud na ní budeme přímo pěstovat obilí, luštěniny nebo brambory. Ani vpřípadě extrémního hladu nebývá vprvní řadě na vině absolutní nedostatek potravin, ale to, že knim lidé nemají přístup nebo si je nemohou dovolit. Indický nositel Nobelovy ceny za ekonomii Amartya Sen ve své slavné knize Chudoba ahladomory popsal bengálský hladomor zroku 1943, který sám prožil. Tehdy byly zásoby jídla větší než vněkterých předchozích letech. Zavládla ale panika. Ti movitější, britská koloniální armáda aspekulanti, začali ve velkém skupovat potraviny. Jejich ceny vzrostly na úroveň, kdy si je prostí lidé nemohli dovolit. Sýpky v Bengálsku zůstaly plné, zatímco lidé umírali hladem. Loni vněkolika zemích na východě Afriky byla nejhorší úroda za posledních 17 let, ale úrovně hladomoru potravinová krize dosáhla pouze vsomálsku. Tam oficiální vláda ovládá pouze hlavní město ajeho bezprostřední okolí. Iproto nebyla schopná efektivně provádět či alespoň koordinovat distribuci potravin ve své zemi. FOTO JARMILA ŠTUKOVÁ Není hlad jako hlad Začtvrté, úvodní odstavec předpokládá, že problém podvýživy leží vmnožství konzumovaného jídla. Ve skutečnosti jsou často klíčové nejen kalorie, ale také přísun některých látek, které tělo potřebuje ke zdravému fungování. Kvůli nedostatku vitaminu Aročně oslepne půl milionu dětí. Nedostatek zinku způsobuje 400 tisíc úmrtí ročně. Zásadní je také železo ajod. Právě tyto látky zároveň nabízí jedny z nejlepších příležitostí s malými náklady podstatně zlepšit životy lidí. Esther Duflo a Abhijit Banerjee, rozvojoví ekonomové zmassachusettského technologického institutu, ve své knize Chudá ekonomie uvádí několik příkladů projektů, které tuto příležitost využily. Například pokud těhotné ženy v Tanzanii dostávalydíky programu místní vlády jodové kapsle, jejich děti měly pevnější zdraví. Následně dosáhly v průměru o půl roku delšího vzdělání. Při nízké průměrné školní docházce to znamená, že pokud by matka každého dítěte brala jodové kapsle, míra vzdělanosti tanzanských dětí by vzrostla o 7,5 procenta. Mnoho mužů v Indonésii trpí chudokrevnostíz důvodu nedostatku železa. Američtí vědci Duncan Thomas, Elizabeth Frankenberg ajed Friedman těm náhodně vybraným na několik měsíců poskytli dostatečný přísun železa, zatímco jiným dali placebo. Ukázalo se, že ti, kteří dostali železo, mohli pracovat tvrději azarok vydělali vprůměru o46dolarů více. To bylo asi sedmkrát více, než kolik stála roční spotřeba rybí omáčky s obsahem železa navíc. Balíček jodové soli stojí něco málo přes dolar a některé další zásadní doplňky stravy jsou podobně levné. Irelativně chudí lidé by si je mohli dovolit. Důvod, proč tak velmi často nečiní, je, že ojejich vlivu nemají dostatek informací. I západní vědci poznali klíčový význam těchtolátek ažrelativně nedávno. Navíc, jak trefně píší Duflo abanerjee, ačkoli třeba efekt dostatku železa je podstatný astatisticky významný, neznamená to, že zčlověka dávka rybí omáčky udělá Supermana. Zisk 46 dolarů na rok je vrámci sezonních výkyvů snadné přehlédnout. Pokračování na straně V JAN SVITÁLEK Člověk v tísni, sekce Rozvojovka EDITORIAL Problémy s výživou achudoba jdou ruku v ruce. Již desítky let na ně celý svět hledí jako na globální problém, na jehož řešení se musí podílet všichni. Velká část toho, co dnes jíme, ato, jak se chováme, ovlivňuje životy lidí na druhé straně planety aobráceně. Na jedné straně světa ovšem lidé umírají kvůli obezitě, zatímco na druhé z hladu. V obou případech jsou to ti chudší. Při řešení problému s hladem je čím dál větší výzvou rostoucí populace. Každoročně přibývají miliony lidí, které je potřeba uživit. Přesto se ale daří celkový počet hladových snižovat, což mnohdy vypadá jako zázrak. Hlad není ve světě proto, že by bylo na Zemi málo jídla. Nedostane se ale ke všem potřebným. Akdyž se k nim dostane, většinou není zadarmo. Potraviny jsou totiž zboží. Při akutních hladomorech je sice poskytována humanitární pomoc, jde ale jen okrátkodobá řešení v nejhorších situacích. Většina hladovějících trpí spíše dlouhodoboupodvýživou, způsobenou chudou stravou nebo jejím chronickým nedostatkem. Podvyživené stíhají nemoci, zdravotní poruchy, nezaměstnanost ačasná úmrtí. Možná si říkáte, že když nejde jídlo koupit, je třeba ho vypěstovat. Velká část hladovějících jsou ale paradoxně drobní zemědělci tedy ti, kteří si sami snaží potravu obstarat. To ale nejde bez půdy avody, které jsou čím dál vzácnější. Jsou to právě tito zemědělci, kdo plní uprchlické tábory aměstské slumy ve chvílích, kdy vody není dostatek. Nebo když přijdou opůdu, která byla zničena, znehodnocena, změnila se vpoušť nebo byla postoupena zahraničním investorům. Třeba itěm, kteří tvrdí, že přišli vyrábět potraviny ve velkém, aby uživili svět. Hlad si proto vyžaduje naši pozornost azájem. Jde oskutečný problém skutečných lidí. Řekomyš: zdravé maso na ghanském talíři Nezvyklé hospodářské zvíře pomáhá farmářům v západní Africe k lepšímu rozpočtu ivýživnějšímu jídelníčku Sedmdesátiletý Simon Hormeku opatrně otevírá kotec podobný tomu pro králíky ahbi- tě do sítě chytá podivné zvíře. V rukách se mu zmítá něco, co vypadá jako půlmetrová krysa zkřížená s bobrem a nutrií řekomyš africká, která se v Ghaně stává čím dál oblíbenější pochoutkou. Ve vesničce Dorveme ve východoghanském regionu Volta začal Simon Hormeku pěstovat řekomyši jako první. Od roku 2007 se jeho chov rozrostl na téměř 60 zvířat azměnil mu život k lepšímu. Dřív bylo všechno mnohem těžší. Nemohli jsme pomalu poslat ani děti do školy. Neměli jsme peníze skoro na nic, vzpomíná bývalý voják, který vychoval devět dětí. Nejstaršímu je teď 42, nejmladšímu 12 let. S chovem řekomyší mu pomáhají isynové. Osmatřicetiletý Ali by jinak v odlehlé oblasti těžko hledal práci. Přivyděláváme si ještě farmařením. Pěstujeme okru, čili papričky adalší zeleninu. Prodáváme vejce, která nám zbudou, vysvětluje Simon. Pouze pole by je ale neuživila. V posledních letech se prý mění počasí, období dešťů přichází nepravidelně aúrody je čím dál méně. Na výdělek z jejího prodeje se nedá spoléhat. Trus z našich hlodavců navíc používáme jako hnojivo, takže nám zelenina lépe roste, dodává syn Ali. Skrz pletivo přitom zasunuje stébla trávy, která zvíře mechanicky strouhá ostrými zuby. Řekomyši jsou nároční jedlíci. Za dospělou zhruba desetikilovou řekomyš na místním trhu dostane farmář v přepočtu asi 600 korun, za Za dospělou řekomyš na trhu dostane asi 600 korun. FOTO mládě třetinu. Podle německé neziskové organizace Heifer, která také pracuje na rozšíření chovu řekomyší, si jejich chovatelé přijdou měsíčně asi na dvojnásobek místního průměrného platu. O tohle maso je v Ghaně velký zájem. Farmáři nemusí mít strach, že by se jejich práce nezhodnotila, říká Edem Dzidzienyo. Právě on pomáhá se svou ghanskou neziskovou organizací Hamlet of Hope místním komunitám začít podnikat. Nemuseli jsme vymýšlet nic nového. Řekomyši se jedly v Ghaně odjakživa, popisuje. Hlodavci žijí volně v přírodě atobyl také jeden z důvodů, proč vláda i neziskové organizace začaly v 70. letech podporovat domácí chovy. Lov řekomyší začal být tak oblíbený, že hrozilo vyhynutí druhu anarušení ekosystémů. Řekomyši jsou velmi chutné a jejich maso obsahuje hodně živin, takže je dost ceněné, pochvaluje si Edem Dzidzienyo. Právě pestrý jídelníček mnoha chudým rodinám na venkově chybí. Ikdyž Ghana patří k vyspělejším africkým zemím, podváhou tu trpí asi 15 procent dětí mladších pěti let. Maso na talíři rozhodně nejí denně ani v bohatších rodinách. Jíme dost ryb ařekomyši máme kjídlu minimálně jednou do měsíce. Jsou velmi zdravé, říká Simon Hormeku. Maso z hlodavců šikovná kuchařka dokáže připravit v tradiční polévce sknedlíkem fufu nebo pečené. V době Vánoc poptávka po téhle pochoutce ještě roste. Bez podpory by většina chovatelů ale nemohla začít vydělávat. Farmářům jsme nabídli školení. Naučili se základy, jak chovat řekomyši. Do začátku dostali pět zvířat, aby se mohla rozmnožovat, vzpomíná Edem Dzidzienyo na začátky. Funguje to na principu,pošli to dál. Když se řekomyši začnou množit, předá chovatel pět mláďat další rodině. Ata pak zase jiné, líčí nadšeně Edem asimon Hormeku spokojeně přikyvuje. Byl mezi prvními dvaceti, kteří zdarma dostali řekomyši do začátku. Teď už v oblasti, kde bydlí, chová hlodavce hned několik rodin. Konkurence je zatím ale netrápí. Poptávka po téhle pochoutce je stále větší. Ghanští farmáři se připravují na vývoz řekomyší do okolních států. Většina z nich ovšem hledá odbytiště na domácích trzích. Autorka pracuje v informačně vzdělávací sekci společnosti ČvT Rozvojovka Nejobsáhlejší portál orozvojové spolupráciaglobálních problémech Informace v souvislostech články arozhovory pozvánky analýzy studijní materiály odkazy soutěže

2 II HLAD A ŽÍZEŇ SVĚTA Pátek 14. prosince 2012 LIDOVÉ NOVINY Jak přežít bez vody? Druhá zelená revoluce TEREZA INKOVÁ Dav tisíců poutníků se každý rok začátkem června vydává do údolí Sinakara v peruánských Andách, k úpatí hory Ausangate v pohoří Cordillery Vilcanoty. Ve výšce 4800 metrů nad mořem společně slaví jeden z největších duchovních svátků And, festival na počest Pána bělostného sněhu. Původní obyvatelé zde vzdávají poctu Apuům, duchovním strážcům hor. Těmito rituály se snaží naklonit si božstva azaručit si tak jistotu úrody a možnost přežití v drsných podmínkách peruánských And. O vyvrcholení obřadu se donedávna staralo pár vyvolených mužů, kteří z ledovce vysekali několik velkých kvádrů ledu apoté je vlekli níže do údolí, následováni ostatními. Tento bod obřadu je však nyní zakázaný. Původní komunity hledí sestrachem v očích na ledovec, který jim postupně mizí před očima. Právě místní obyvatelé žijící v andském regionu, kde je soustředěno zhruba 99 procent všech tropických ledovců naší planety, pociťují tíživě každý úbytek ledovcové plochy. Ten s sebou přináší globální změna klimatu. Ustupujícíled totiž zásadním způsobem ohrožuje jejich hlavní avevětšině případů také jediný zdroj obživy zemědělství. Začít kočovat? Okousek dál ve stejném pohoří žije roztroušeně přes tisíc obyvatel komunity Phinaya. Podmínky k životu jsou zde tak extrémní apůda promrzlá, že se tu nedaří Sucho je paradoxně ta poslední kapka, kterou africký pohár opakovaně přetéká. Černý kontinent má potenciál uživit mnohem více lidí, než kolik jich na něm žije dnes. Zatím ho však nedokáže využít. JAROSLAV PETR Vedle chudoby, ozbrojených konfliktů nebo nemocí patří kpříčinám hladu inepříznivé klima. Následky sucha bývají otohorší, že plodiny oslabuje inedostatek živin, plevel, choroby aškůdci. Trampoty evropských zemědělců jsou ve srovnání sproblémy afrických rolníků nicotné. Například africké parazitické rostliny zrodu Striga se napojí kořeny na kořenový systém kukuřice, prosa, čiroku či jiné plodiny adoslova znívysají všechny živiny. Zpole pak rolník sklidí třeba jen dvacetinu úrody. Asi 85 procent obyvatel Etiopie se živí zemědělstvím. Hon na nové odrůdy Jednou zfront vboji shladem je šlechtění nových plodin. Rozvojové země významně inovovaly pěstované odrůdy před několika desetiletími. Včele tehdejší iniciativy světových agronomů stál pozdější laureát Nobelovy ceny míru Norman Borlaug. Nové odrůdy pšenice, kukuřice nebo rýže byly odolné proti chorobám a dávaly vysoké výnosy. Přispěly kpotlačení hladomorů vjižní Americe ivjižní avýchodní Asii. Afrika byla vtédobě politicky krajně nestabilní oblast atato tzv. zelená revoluce ji zasáhla jen okrajově. Dnes je potenciál první zelené revoluce vmnoha ohledech vyčerpán. Názorně to demonstruje pohroma vpodobě rzi travní označované jako Ug99, protože se poprvé objevila vroce 1999 vugandě. Borlaugem vyšlechtěné pšenice na krátkých stéblech, které ženou živiny přednostně do klasů, vzdorovaly všem novým kmenům rzí po 40 let. Ug99 tuto hráz odolnosti prorazila ajestozničit na polích 80 až 90 procent úrody. Šíří se zvýchodní Afriky ve směru převládajících větrů. Přeskočila Rudé moře, pronikla do Jemenu, Íránu, Súdánu ijižní Afriky. Ohrožuje potenciálně 90 procent světové úrody. Podle FAO pšenice roste na 217 milionech hektarů. Závod o vypěstování odolných odrůd a namnožení jejich osiva běží naplno. Nikdo nechce ani domýšlet, co by se stalo, kdyby šlechtitelé prohráli. Šlechtění nových odrůd je ale zdlouhavá záležitost. Při křížení odolných rostlin snízkým výnosem, které by dnešní svět neuživily, schoulostivými výnosnějšími odrůdami nikdo předem neví, jakou skladbu vloh obilné zrnko zdědilo. Moderní molekulární genetika nabízí možnost odebrat ze zrna malý vzorek apodrobit jej důkladným analýzám. Pro plné uplatnění těchto metod je nezbytné, abychom věděli, co všechno se v dědičné informaci dané plodiny nachází acoztoho je pro nás výhodné. Ktomu je zapotřebí znát kompletní dědičnou informaci plodiny. Uněkterých už vědci tento úkol zvládli. Přečten byl například genom rýže. Některé plodiny se ale čtou velmi obtížně, protože jejich genomy jsou obrovské asložitě organizované. Krostlinám stakovou nečitelnou dědičnou informací patří například pšenice. Česká republika patří díky týmu vedenému docentem Jaroslavem FOTO JAN SVITÁLEK Doleželem zústavu experimentální botaniky volomouci ve čtení rostlinné dědičné informace kvelmocím. Jaroslav Doležel vyvinul se svým týmem unikátní techniku, která dovoluje vybrat zobřích genomů rostlin přesně zvolenou část. Dědičná informace se tak může číst po jednotlivých kapitolách. Doleželův tým se tak významně podílel inanedávném přečtení genomu banánovníku, který patří kdůležitým plodinám tropů asubtropů. Trpí celou řadou nebezpečných chorob aškůdců. Se znalostmi vyčtenými zgenomu by mohli vědci snáze šlechtit odolné odrůdy. Šlechtění banánovníku je ale zvláště obtížné,protože kulturní odrůdy nevytvářejí semena. Zelená super rýže Základem výživy v mnoha nejchudších oblastech světa je rýže. Během první zelené revoluce vyšlechtil Norman Borlaug tzv. zázračnou rýži známou také jako IR8. Ta ale dává vysoké výnosy jen při důkladných závlahách avydatném hnojení. VAsii se kzávlahám rýžovišť využívá více než 80 procent všech zdrojů sladké vody. V roce 2025 nebude ve světě podle International Rice Research Institute dost vody kzavlažování na 20 milionech hektarů osetých rýží. Hrozíděsivý propad sklizně ahlad. V jiných oblastech ohrožují úrodu rýže záplavy. Pokud jsou rostliny iněkolik týdnů celé pod vodou anemají přístup ke vzduchu, pak uhynou. Stále více farmářů také nemá dost peněz na hnojiva a ochranné postřiky. A ti, kteří si je mohou dovolit, si začínají uvědomovat, že za výnosy často platí znečištěním životního prostředí. To je důvod, proč se usilovně pracuje na projektu Green Super Rice (GSR) čili zelená super rýže. Opět se jedná o šlechtění, nikoli o genetickou modifikaci. Měly by z něj vzejít odrůdy odolné ksuchu, zasoleným půdám nebo kzaplavení. Rychlý růst by měl dát odrůdám z projektu GSR náskok před plevely a omezit potřebu herbicidů. Už dnes se podařilo vyšlechtit odrůdy, které vzdorují několika vážným škůdcům a chorobám anejsou tak závislé na postřicích insekticidů. Nové odrůdy nejsou všelékem na bolesti třetího světa. Mohou však významně přispět ke zlepšení života tamějších lidí. Například itím, že rolníkům zbude část úrody na prodej autržené peníze pak mohou investovat třeba do školní docházky svých dětí a do zdravotní péče. Autor je profesorem České zemědělské univerzity apracuje ve Výzkumném ústavu živočišné výroby vpraze-uhříněvsi. Kvůli nedostatku vody ubude masa Uživí se bez ledovců? FOTO VLADIMÍR INEK vyrůst žádné plodině. Několikrát jsme zkoušeli pěstovat původní odrůdy brambor, ale extrémní podmínky jim nedovolí vyrůst. Je to marné, říká provozní místního krámku. Komunita je po staletí odkázána na chov alpak, ceněných pro jejich vlnu. Jejím prodejem v okresním městě Pitumarca pak získává další suroviny nezbytnékživotu. Přestože se zdejším lidem dařilo přizpůsobit změnám podnebí po staletí, nynější extrémní projevy počasí aviditelné oteplování klimatu jim způsobují závažné potíže. Vydatnost toků se během období sucha zmenšuje natolik, že nyní jen stěží zavlaží pastviny potřebné k přežití početných stád. Ivytrvalá snaha pastevců kopat audržovat síť kanálků, které vodu rozvádějí do větší plochy, není dostatečná. Nízké byliny atrávy, které tu rostou, se nedají sklidit jako píce pro dobytek v období nedostatku. Toto vysoko položené území zůstává na periferii zájmu vlády, neziskových organizací iprivátních společností. Podle reálného scénáře pro Phinayu adalší vesnice v oblasti zaniknou možnosti celoročního chovu alpak. To ssebou přináší řadu problémů, ale zatím žádné uspokojivé řešení. Znamenalo by to osvojit si kočovný způsob života acestovat za vodou do vzdálenějších oblastí. Pastevci by ovšem naráželi na již usazené komunity, které stejně jako oni čelí obtížím v souvislosti s úbytkem vodních zdrojů. To by mohlo vyústit v konflikty. Autorka pracuje ve společnosti ČvT Švédští vědci varují, že světové zásoby vody nestačí na to, aby se jedlo maso v množství jako doposud. Pokud se jeho konzumace nesníží, hrozí hladomory. MARIE HOKROVÁ Ksnídani rohlík se šunkou, kobědu svíčková, kvečeři kuřecí salát. Průměrný Evropan sní za rok téměř 90 kilogramů masa. Američan na špičce masožravého žebříčku dokonce 122 kilogramů. Spotřeba masa ve světě se díky bohatnutí populace vposledních 60 letech zpětinásobila. Pokud to tak půjde dál, nepodaří se zabránit katastrofickému nedostatku potravin v následujících desetiletích. Na nadměrnou spotřebu živočišných výrobků vrozvinutém světě doplatí hlavně chudí lidé z rozvojových zemí. Maso se stane luxusem, na jehož produkci nebude na světě dostatek vody. Na výrobu kilogramu hovězího se totiž spotřebuje 15 tisíc litrů vody, na kilogram vepřového téměř 6tisíc litrů. Potraviny živočišného původu jsou pět- až desetkrát náročnější na vodu než potraviny čistě rostlinné. Maso, tedy zvíře, je totiž potřeba krmit po celý jeho život rostlinami. Avšechny tyto rostliny potřebují k růstu vodu. Bez vody nebude co jíst Průměrný Evropan za den vypije kolem 3000 litrů vody. Většinu ovšem nikdy nevidí. Přes 90 procent této vody bylo potřeba na produkci jeho jídla. Lidé, kteří chtějí snížit svoji spotřebu vody, by se měli kriticky podívat na svůj jídelníček, spíše než na svoji spotřebu vody vkuchyni, koupelně anazahradě, říká profesor Arjen Hoekstra znizozemské univerzity vtwente, který je ředitelem výzkumného centra vodní stopy. Podle něj člověk, který nejí maso, spotřebuje vprůměru o36procent méně vody než ten, který ho konzumuje denně. Pokud bude pokračovat současný trend, kdy svět přejímá stravovací návyky Západu, nebudeme mít vroce 2050, kdy na světě bude žít devět miliard lidí, dostatek vody na produkci dostatku potravin pro všechny, stojí vnejnovější zprávě Stockholmského mezinárodního vodního institutu. Nejvíce dnes roste spotřeba masa vbohatnoucí Asii. Číňané snědí vsoučasnosti 52 kg masa na osobu arok, tedy zatím ani ne dvě třetiny toho, co jí průměrný Evropan. Je pozitivní, že Číňané, kteří byli doposud velmi chudí, si mohou dovolit nějaké to vajíčko atrochu masa amléka, protože konzumovat živočišné bílkoviny je potřeba, říká zemědělský inženýr Marc Dufumier, který je vedoucím oboru srovnávacího zemědělství francouzského institutu AgroParis- Tech. Podle něj je spotřeba masa příliš velká vevropě avusa. Jídlo pro lidi, ne pro zvířata Podle švédské zprávy vsoučasnosti získávají obyvatelé vyspělých zemí 20 procent kalorií z potravin živočišného původu. Do roku 2050 se bude tento podíl muset snížit na pět procent. Na víc nebude nazemi voda. Regiony, které budou trpět jejím nedostatkem, budou závislé na dovozu jídla vrámci dobře organizovaného a spolehlivého mezinárodního obchodu. Už v roce 2030 bude podle OECD voblastech sobtížným přístupem kživotodárné tekutině žít téměř polovina všech lidí. Pokud by trend nárůstu konzumace masa pokračoval, pak by se podle odhadů jeho spotřeba oproti roku 2000 vroce 2050 zdvojnásobila. Vtakovém případě by bylo potřeba nejen dvakrát více vody, ale také dvakrát více ploch pro pěstování krmiva pro hospodářská zvířata. Chybělo by tak místo, kde by mohla růst potrava přímo pro lidi především obiloviny aluštěniny. Už dnes zaujímají pole skrmivy třetinu všech obdělávaných ploch světa. Hlavním krmivem evropských kuřat chovaných na maso je sója zjižní Ameriky, kde se kvůli ní kácí tropické deštné pralesy. FOTO SHUTTERSTOCK Mnoho lidí bude žít vekonomicky vyšším standardu. A vyšší životní úroveň vede nezávisle na zemi nebo kultuře ke zvýšené poptávce po mase aživočišných výrobcích, říká švédský sociolog Sverker Jagers z univerzity v Göteborgu adodává: Hrozí, že velké množství orné půdy bude využíváno na pěstování toho, co je ekonomicky výhodnější. To znamená krmiv pro zvířata, anepotravin přímo pro lidskou spotřebu. Atoby ještě zhoršilo situaci hladovějících lidí ve světě. Těch je vsoučasnosti téměř miliarda. Nejde ale jen onedostatek stravy, ale ojejí složení, kdy chudí lidé jedí jednotvárnou stravu složenou například jen zrýže. Podstatné je, aby se lidé vchudých zemích dostali alespoň knějakému kousku masa aabychom my přestali plýtvat, vysvětluje Marc Dufimier. Podle švédské zprávy je možností, jak zefektivnit využívání vody k pěstování potravin, přechod ktéměř vegetariánské stravě. To se týká hlavně vyspělých zemí, kde se maso konzumuje skoro každý den. Potraviny rostlinného původu spotřebují až desetkrát méně vody. K nasycení celého světa budeme potřebovat nový recept, varuje editor zprávy Anders Jagerskog. Řešení ale nemusí být stát se hned vegetariánem, napovídá úspěšná britská kampaň Pondělky bez masa. Může pomoci ineplýtvat jídlem, a tedy i v něm skrytou vodou. Evropská unie vsoučasnosti vyhodí přes 40 procent potravin. Autorka vede kampaň Cena vody v ČvT Vodní stopa masa 1kg hovězího=15400 litrů 1 kg vepřového = 5990 litrů 1 kg kuřecího = 4330 litrů Na výrobu masa je potřeba několikanásobně více vody než na produkci stejného množství obilovin. 1 kg pšenice = 1300 litrů 1kg sóji=1800 litrů Příklad hovězího masa vprůmyslovém chovu: Býk před porážkou žije tři roky, po které musí být krmen. Získá se zněj 200 kg masa bez kostí, k čemuž je zapotřebí litrů vody (98 %této vody spotřebuje závlaha krmiva, 2%pití ačištění). Zdroj: Hoekstra, Univerzita vtwente 2012 Co jste nevěděli omase: Na výrobu 1živočišné kalorie je potřeba3 až10kalorií rostlinných. Hlavní krmivem pro evropská ičeská kuřata chovaná na maso je sója zjižní Ameriky. VBrazílii aargentině zaujímají sójová pole plochu větší než celé Německo. Kvůli pěstování sóji se kácí amazonský deštný prales ajsou vyháněni drobní farmáři. Ti končí vměstských slumech. Sója patří knejvíce chemicky ošetřovaným plodinám na světě. Hnojiva zvody apůdyzpůsobují zdravotní problémy lidem vokolí plantáží. Mnoho znich umírátaké na rakovinu. Biomaso zčeských farem je krmeno převážně biokrmivem, které je vnaprosté většině českého původu. Zživočišné výroby pochází 18 % emisí skleníkových plynů vzniklých lidskou činností. To je více než zautomobilové dopravy.

3 LIDOVÉ NOVINY Pátek 14. prosince 2012 HLAD A ŽÍZEŇ SVĚTA III Vroce2008 zaujímaly pole sbiopalivy1%světové orné půdy,podle odhadů FAO do roku 2030 dojde knárůstu na 3%.Drobní zemědělci často nemají dostatek půdy,aby mohli nasytit vlastní rodiny. Guatemala podíl podvyživených vdané zemi pod 5% extrémně nízký 5 9 % velmi nízký 10 19% středně nízký % středně vysoký nad 35 % velmi vysoký chybí data Haiti Dominikánská Nikaragua republika Ekvádor Bolívie Obyvatel Evropy aseverní Ameriky vprůměru vyhodí 95 až 115 kg potravin ročně. Na všechnypotraviny přitom byla potřeba voda. Ta pitná chybí asi miliardě lidí, další nemají čím zavlažovat pole. Paraguay Senegal Guinea PobřežíSlonoviny SierraLeone Libérie Burkina Faso Republika Kongo Hlad apodvýživa není důsledkem nedostatku potravin ve světě,ale toho,žesije lidé nemůžou koupit nebo vypěstovat. Hlad přitom zabíjí vícelidí nežmalárie, tuberkulóza aaids dohromady. Kamerun Togo Čad Středoafrická republika Angola Namíbie Uganda Rwanda Eritrea Zambie Botswana Burundi Etiopie Keňa Gruzie Irák Zimbabwe Jemen Tanzánie Malawi Mozambik Madagaskar Tádžikistán Pákistán Indie Nepál Bangladéš Srí Lanka Mongolsko Hladem paradoxně nejčastěji trpí ti, kteří přímo produkují potraviny drobní zemědělci zrozvojových zemí. Ti patří knejchudším amají malé rozhodovací pravomoci. Laos Kambodža Nejchudší utratí za jídlo až 90 procentsvých příjmů. VČesku tvoří náklady na potravinyzhruba 20 % spotřebních výdajů domácností. KLDR Filipíny Zdroje: WFP,FAO,Glopolis Příčiny hladu? Také pěstování biopaliv Většina hladovějících sepřímo podílí na výrobě potravin, říká analytička Jana Klápová Nasvětě je dostatek jídla pro všech sedm miliard obyvatel planety. Přesto téměř každý sedmý člověk trpí hladem. V Africe to je asi 30 procent populace. Problém nebývá ani tak nedostatek potravin na daném území, ale spíše to, že chudí lidé často nemají k potravinám přístup, říká Jana Klápová z analytického centra Glopolis. Kdo jsou lidé, kteří nejčastěji trpí hladem? Zhruba polovina všech hladovějících jsou drobní zemědělci, kteří hospodaří na vlastních polích. Dalších 20 procent jsou nájemní zemědělští pracovníci. Paradoxně se tedy většina hladovějících podílí na produkci potravin. Tito lidé mají malý politický vliv, jsou opomíjenou skupinou ze strany vlád icelosvětové komunity. Aby si byli schopni zajistit dostatek potravy, bylo by nutné splnit celou řadu podmínek. Například by museli mít dostatek zdrojů vody, půdy, peněz na osiva aj. Nesmělo by se stát, že celou úrodu zničí špatné počasí. Musely by fungovat místní trhy, aby mohli část úrody prodat a za to si zaplatit základní služby ošetření ulékaře, školné pro děti. Zmínila jste počasí. To je asi častou příčinou hladu... Jistě, zemědělství je závislé na počasí. Počasí ovšem není hlavní příčinou hladu. Ani v těch nejhůře postižených oblastech. Pokud funguje politika atrhy, dají se výpadky v úrodě způsobené počasím nahradit. Další věc je, že hladovějící lidé často nemají peníze na nákup jídla. Hodně se mluví ozdražování potravin ve světě. Co ho způsobuje? Důvodů zdražování potravin může být více. Aktuálně se jedná především onárůst cen na světových trzích, který je způsobený špatnou úrodou vusa adalších zemích považovaných za světové obilnice například v Rusku. Důvody ovšem nejsou jen na straně nabídky, ale inastraně poptávky. Nejvíce rostou ceny kukuřice, pšenice asóji. To jsou kromě základních složek potravy zároveň suroviny, které slouží kvýrobě biopaliv především pro využití v dopravě. Jak souvisí biopaliva s hladem ve světě? V současné době legislativa EU vyžaduje, aby 10 procent z energie v dopravě pocházelo zobnovitelných zdrojů. Zvýšená poptávka po biopalivech vede k pěstování sóji, palmy olejné, cukrové třtiny nebo kukuřice na rozsáhlých plochách, ať už u nás nebo v zahraničí. Tyhle rostliny pěstované za účelem výroby biopaliv tak konkurují plodinám pro výrobu potravin, atonejen vmístě produkce, ale ina světových trzích. Následkem toho rostou po celém světě ceny potravin. Kvůli pěstování těchto rostlin navíc dochází kničení ekosystémů, které dříve živily tisíce lidí. Například lidékmene Suku Anak Dalam zindonéského ostrova Sumatra se dříve živili pouze lesními plody azvěří. Lesů ale dramaticky ubývá kvůli pěstování palmy olejné. Místní lidé se tak stávají nájemnými dělníky na palmových plantážích, kde si nevydělají ani tolik, aby mohli vést důstojný život. Neměli bychom nakupovat to, co vlastně nepotřebujeme. Nemusíme plýtvat potravinami. Můžeme preferovat lokální výrobky. Ajak dochází k tomu, že místo malých polí najednou vyroste plantáž palmy olejné? Je to následek nešetrných investic. K nim dochází, pokud se investor v dané zemi domluví s vládou na určitém množství půdy, na kterém bude pracovat, ale vláda už se nepostará opráva místních obyvatel. Zemědělce, kteří hospodařili na této půdě po několik generací, ale mají na ni nárok jen na základě tradičního práva, není těžké vyhnat. Často pomáhají istátní či soukromé ozbrojené složky. V Indonésii byly případy, kdy při takovýchto raziích umírali lidé. Teď mluvíte o záborech půdy. To je problém v mnoha zemích nejen Afriky iasie. Kdo investuje do půdy v těchto oblastech? Investoři pochází hlavně zevropské unie, Číny ablízkého východu. V současnosti se uvádí, že v rukou zahraničních investorů je zhruba 800 tisíc kilometrů čtverečních půdy, což představuje desetinásobek rozlohy České republiky. Podle jiných studií jsou to ale až dva miliony kilometrů čtverečních. Tak velké rozdíly jsou dány tím, že je velmi obtížné tyto investice dohledat. V každém případě, více než polovina těchto investic míří do Afriky. Hojné jsou také v jihovýchodní Asii avýchodní Evropě, nevyhýbají se ale ani nám. Minimálně šest procent české zemědělské půdy je v rukách zahraničních investorů. I u nás byla v některých případech tato půda získána pomocí velmi diskutabilních praktik. Aproč vlastně země pronajímají či prodávají vlastní půdu? Není to pro ně výhodné třeba z hlediska nastartování ekonomiky? Zahraniční investice by samozřejmě mohly a měly býtvýhodné také pro cílové země. Tady je ale důležitá role místní vlády. Ta by měla ochránit obyvatele před negativními dopady, jako jsou ztráta půdy nebo porušování pracovních práv na plantážích. Zároveň by měl stát umět zajistit, aby imístní lidé měli z investic prospěch. To bývá kámen úrazu především uzkorumpovaných vlád auvlád, které nedbají na práva nejchudších obyvatel. Z toho všeho vyplývá, že na hlad ve světě má vliv mnoho věcí od pěstování biopaliv, po počasí azkorumpované vlády. Co s tím ale můžeme udělat my? Hlavní je si uvědomit, že hlad je katastrofa způsobená lidstvem. Protosinemůžeme říkat, že se nás netýká. Důležité je zajímat se, rozšiřovat informace dál. Političtí činitelé nebudou mít zájem řešit problémy, pokud neuvidí zájem voličů. Stejně tak druhý významný hráč na globálním poli, soukromé společnosti, nebude mít důvod hlídat vlastní vliv na rozvojové země, pokud neuvidí zájem ze strany spotřebitelů. Náš názor dávámenajevoužpřiobyčejném nakupování. Je třeba zajímat se, odkud pocházívýrobky, které kupujeme, za jakých podmínek byly vyrobeny, jaká je jejich ekologická avodní stopa adalší dopady. Neměli bychom nakupovat to, co vlastně nepotřebujeme. Nemusíme plýtvat potravinami. Můžeme preferovat lokální výrobky. Právě tato drobná každodenní rozhodnutí mohou ovlivnit to, kolik lidí na světě hladoví. ANKETA: Proč bychom se měli zajímat ohlad ve světě ajak ho řešit? Václav Cílek geolog, klimatolog, publicista Pomoc je dobrá nejenom pro ty hladové, ale i pro nás. Učíme se pomáhat i sami sobě. Zdravé společnosti mají tuto schopnost. Vždycky si vzpomenu na J. Urzidila, který říkal, že říše nezanikají na ekonomickou krizi, ale na sobectví. Apak tu je praktický aspekt chudé anespokojené národy se daly na pochod do Evropy, kde vesměs zůstávají chudé a ještě víc nespokojené. Krátkodobý hlad zaženeme potravinovou pomocí, na kterou se každý může složit. Tím ale v daném regionu přibude víc lidí abude hrozit větší vymírání v okamžiku, kdy se unás neurodí apomoc nepošleme. Jako jedinou možnost vidím postupné omezování pomoci zvnějšku alepší využívání domácích zdrojů. Bojím se pomoci, která stabilizuje status quo adlouhodobě vede k ještě větší, nezvládnutelné krizi. Jako lidi s tím můžeme něco dělat jenom tak, že budeme podporovat realistické organizace, které jsou schopny měnit atmosféru v té zemi, které chceme pomáhat. Magda Leichtová Katedra politologie a mezinárodních vztahů, Západočeská univerzita v Plzni Důvody jsou různé, záleží, co je pro koho přesvědčivý argument hlad brzdí ekonomiku, hlad odvádí od vzdělání, hlad přitahuje nemoci, hlad povzbuzuje migraci, hlad způsobuje konflikty o zdroje. Pro mě osobně je platný argument, že hlad je zbytečný. Topíme se v jídle, vyhazujeme prošlé jídlo zdomácností, supermarketů irestaurací, potýkáme se s obezitou, jíme potraviny z celého světa. Azemě trpící podvýživou svých obyvatel vyvážejí jídlo, aby vydělaly na svůj chod a na své dluhy. Pestrá strava pro všechny je snad nedosažitelný cíl, ale umírat hlady v 21. století je, jsem přesvědčena, zbytečné. Ke změně by ale byly nutné hluboké proměny světové ekonomiky a mezinárodního obchodu, nevýhodné a bolestivé pro bohaté státy. Tedy takové, které nikdy neproběhnou. Vždyť nejsme státy ani jednotlivci schopni šetřit ani v rámci svého obrovského nadbytku, tak jak bychom mohli být ochotni mnohem radikálněji přehodnotit tento blahobyt ve prospěch cizích lidí kdesi daleko, kteří umírají hlady? Martin Náprstek Česká rozvojová agentura Pro začátek třeba uvědoměním si propojenosti současného světa avzájemné závislosti jeho obyvatel. Jednoduché řešení problémů rozvojových zemí neexistuje, ale zcela jistě se tyto problémy budou dále zhoršovat (a přenášet v podobě nestability, konfliktů avynucené migrace ido bohatších částí světa, včetně naší země), pokud se oně nebudeme zajímat atvářit se, že nás se to přece netýká. Hlad v mnoha částech naší planety stále představuje jednu z hlavních překážek rozvoje asoučasně jeden z důvodů vynucené migrace. Nemusí se jednat jen o nedostatek konkrétních potravin, ale často spíše o jejich cenovou nedostupnost ašpatnou distribuci. V tom ale může do jisté míry pomáhat rozvojová spolupráce aťužformou konkrétních projektů, které zvyšují dostupnost, množství ikvalitu vyprodukovaných potravin, nebo působením na státní aparát dotčených zemí s cílem dosáhnout lepšího a spravedlivějšího rozdělování zdrojů. Petr Drbohlav, regionální koordinátor pro Asii, Člověk v tísni Zajímat bychom se měli, protože řadu příčin hladu máme na svědomí imy Češi. K potravinovému problému přispívají velmi negativně klimatické změny a s nimi spojené extrémní jevy, jako jsou sucha. Historická zodpovědnost za emise skleníkových plynů leží na nás. Další příčinou jsou biopaliva. Vyhánějí ceny potravin vzhůru. Ta nejúrodnější půda v rozvojových zemích je využívána k jejich pěstování a na potravinové plodiny pak zbude tavméně příhodných podmínkách. To nicméně neznamená, že na rozvojových zemích by žádná odpovědnost neležela. Nepříliš šťastné vládní politiky, korupce ineřízená populační exploze k odstranění hladu zrovna nepřispívá. Kromě morálního aetického hlediska by nás potravinový problém měl zajímat izdalšího důvodu. Může totiž způsobit masivní migrační vlny do Evropy. Vedle odstranění příčin můžeme pomáhat se zefektivňováním zemědělské produkce aobecně podporou ekonomického růstu. Omezení chudoby napomáhá třeba hledání alternativních zdrojů obživy nebo podpora drobného a středního podnikání.

4 IV HLAD A ŽÍZEŇ SVĚTA Pátek 14. prosince 2012 LIDOVÉ NOVINY Africký roh: prokleté místo? Země na prodej Kvůli záborům půdy,prováděným izahraničními investory, přicházejí chudí farmáři ozdroj obživy MICHAELA PEŠTOVÁ Zemědělství závislé na sezonních deštích je prakticky jedinou možností obživy obyvatel Afrického rohu. Deset milionů lidí loni ohrozilo nejhorší sucho za posledních 60 let. Výkyvy počasí zlikvidovaly úrodu. Na to doplatili především ti zpouštních a polopouštních oblastí. Farmáři a pastevci si na nelehké životní podmínky zvykli. Počítají s tím, že pravidelně přichází období sucha. Zvláště vpolopouštních oblastech se naučili žít převážně zobchodu s dobytkem, který v případě potřeby prodávají. Vlivem klimatických změn se ovšem nepřízeň počasí zhoršuje. Za posledních deset let se Africký roh dočkal ničivého sucha už třikrát. Kdopravě potravin zmísta jejich produkce do místa spotřeby jsou potřeba silnice. Ty často v odlehlých regionech chybí. Ikdyby ovšem jídlo do místa hladomoru doputovalo, chudí by často ani neměli peníze si ho koupit. Zdaleka nejhůře je na tom Somálsko. Somálské zemědělství má dlouhodobé problémy i díky nedostatku a nejistotě investic, které by zlepšily výnosy. Tento region vedle rozmarů počasí trápí ikonflikty anestabilní vláda. Špatná bezpečnostní situace navíc často nedovoluje obchodovat azajistit si tak potraviny nahorší sezony. Uživit se vtak nejisté zemi je složité místní se musí bránit rabování aválka je navíc vyhání zpastvin, farem a nakonec idomovů. Hladomor vsomálsku výrazně ovlivnil sousední země. Uprchlíci putující za potravou se přesunuli také za etiopské hranice do oblasti Godere. Místní etiopští Somálci se zpočátku pokoušeli nově příchozím, zejména ženám adětem, pomáhat. Dělili se snimi oúrodu ivodu ze studní. Zdroj, který dříve zajišťoval vodu 20 lidem, najednou musel stačit pro 80 dalších, atovpodmínkách extrémního sucha. Ani ojídlo se Etiopané nemohli dlouho dělit. Hlad tak brzy dopadl inadomácí. Autorka vede kampaň Food Right Now ve společnosti ČvT Zábory půdy. Vysídlené rodiny čekají na odškodnění ve většině případů marně. Investoři vydělávají na půdě v rozvojových zemích, která dříve přinášela obživu drobným zemědělcům. Navyprahlém poli stojí několik desítek domků narychlo postavených z plechu nebo igelitových plachet. Nuzná obydlí tvoří bizarní kontrast sokolím. Na kopci nad nimi se tyčí věže nablýskané pagody nedaleko města Oudong. Bydlí tu 97 rodin adalší se sem chystají, rozhlíží se zástupce komunity Touch Khom. Tihle lidé ještě nedávno obývali čtvrť Borei Keila v hlavním městě Kambodže Phnompenhu. Jenže jejich příbytky srovnaly se zemí buldozery avžádané čtvrti vyrostou moderní domy. Odškodnění se nedočkalo FOTO 300 rodin. Bydlí teď v mnohem horších podmínkách. Ty v Oudongu nemají záchod, pitnou vodu ani práci. Obživu rodiny zatím hledají v50kilometrů vzdáleném hlavním městě, kam dojíždějí. Takových příkladů je jen v Kambodži nespočet. Jen vhlavním městě přišlo mezi lety 1990 a 2009 asi 11 procent populace v důsledku záborů půdy odomov, stojí vreportu místní lidskoprávní organizace LICADHO. Nejohroženější vysídlením jsou komunity, které nemají oficiální dokumenty ovlastnictví půdy. AtojevKambodži časté. Rudí Khmerové v 70. letech hromadně přesunuli miliony lidí do vesnic na nucené práce azničili dokumenty potvrzující soukromé vlastnictví. V roce 2001 se Světová banka pokusila vlastnictví půdy formalizovat, itak se ale zábory půdy dějí stále častěji. Podle jejích údajů v Kambodži patří 80 procent půdy státu. Podle posledních statistik organizace LICADHO je asi 56 procent obdělávatelné půdy dlouhodobě pronajato velkým investorům. Jedním z hlavních příspěvků k nedávnému nárůstu pozemkových konfliktů jsou dlouhodobé smlouvy opronájmu půdy v délce až 99 let. Ty mají vést k podpoře průmyslového zemědělství, vysvětluje ředitelka organizace LICADHO Naly Pilorge adodává: Mnoho společností, které obdržely tyto pozemkové koncese, je vlastněno či jinakspojeno s vládními úředníky a jejich rodinami. Zábory půdy: otázky a odpovědi Které země nejvíc lákají investory? Atraktivní jsou země se slabou nebo zkorumpovanou vládou, nedostatečnou právní ochranou obyvatel, slabou transparentností a kontrolou při sjednávání smluv ze strany místní administrativy. Zábory půdy postihují především subsaharskou Afriku (Súdán, Etiopie, Madagaskar, Mosambik, Tanzanie...), ale časté jsou také v Asii (Kambodža, Laos, Filipíny, Indonésie...). V Evropě je nejvíce zasažena Ukrajina. V Latinské Americe pak Argentina, Paraguay a Uruguay. Kdo se podílí na záborech půdy? Nejvíce uzavřených dohod je mezi soukromými společnostmi a vládou cílové země. Významnými hráči jsou finanční instituce (banky, penzijní fondy). Méně výrazné investice pocházejí od lokálních firem, které jsou řízené elitami. Proč státy potřebují cizí půdu? Země Perského zálivu se snaží zajistit svoji potravinovou bezpečnost. Samy mají nedostatek vody a půdy. Jižní Ve jménu rozvoje Vláda má důvody zábory půdy podporovat. Zahraniční investice znamenají peníze. V Kambodži firmy investují nejen do stavby domů na atraktivních pozemcích vturisticky vyhledávaných městech. Pěstují tu kaučukovník nebo cukrovou třtinu, těží zlato, drahé kovy i dřevo. V ideálním případě by firmy mohly do rozvojových zemí přinést pracovní místa, zlepšit služby ainfrastrukturu. To ovšem není možné bez regulace aúčinných zákonů, které se dodržují v praxi. Tisíce vysídlených komunit jsou důkazem, že místo rozvoje se děje pravý opak. Vzhledem k rozšířené korupci bohatí ze záborů půdy bohatnou, zatímco chudým přinesou jen větší chudobu. Nejčastěji zmiňované přínosy investic, nová pracovní místa, sice vznikají, ale jejich počet akvalita jen těžko dokážou vyvážit ztráty na živobytích místních obyvatel. Při přesunech kvůli ekonomickým zájmům se sice často dočkají odškodnění, ale většinou jen ve výši směšné částky nebo mnohem méně kvalitního bydlení bez infrastruktury a možnosti obživy. V Kambodži do současné doby nebyl nalezen ani jeden ukázkový příklad, kdy by všechny postižené rodiny získaly alespoň ty samé nebo lepší životní podmínky, než jaké měly před příchodem nových investorů. Často se stává, že vesničané Korea nebo Singapur chtějí zvýšit zisky. Čína se snaží především pokrýt svoji potřebu surovin, jako je dřevo, uhlí, kovy atd. Velká Británie a Německo využívají půdu pro pěstování biopaliv. Země, které jsou závislé na dovozu důležitých komodit, jako je cukr, čaj, káva, bavlna či kaučuk, se snaží zajistit bezpečný přístup k těmto zdrojům. Co podporuje zábory půdy? populační růst anedostatek potravin ve vlastní zemi nárůst konzumace živočišných produktů (pěstování krmiv např. sója) zvyšující se tempo urbanizace (menší počet samozásobitelů) zdražení potravin (zvýšení lukrativnosti zemědělství) nízká cena půdy v rozvojových zemích (prostor pro spekulace) vynucená poptávka EU po biopalivech rozvoj turismu (investice do pláží, hotelových komplexů apod.) Zdroj: Ludmila Bosáková /Willy, GRAIN, Cotula, Honey netuší, žejejich půda byla poskytnuta jiným subjektům až do chvíle, kdy k nim dorazí buldozery s úmyslem zbourat jejich dům, říká Naly Pilorge. Podobných případů se po celém světě, především však v Africe, dějí tisíce. Místo malých polí farmářů v Indonésii dnes roste monokultura palmy olejné. OGuatemalu, Honduras, Sierru Leone, Etiopii amnohé další země je zájem kvůli biopalivům,aťužjetocukrová třtina pro etanol, nebo palma olejná pro biodiesel. Podle organizace Oxfam ve světě vesměs zahraniční investoři získali od roku 2001 půdu orozloze větší, než je polovina Evropské unie. Za zvýšení zájmu o cizí plochy může iprudký nárůst cen potravin mezi lety 2007 a2008. Vlády ainvestoři se začali více zajímat omožnosti pěstování exportní zemědělské produkce. V zemích, které sužují hladomory, tak rostou plodiny na vývoz do rozvinutých států. Rakovina vysoká cena za bavlnu Indie je druhým největším pěstitelem bavlníku. Každý rok vyprodukuje přes 5,5 milionu tun této suroviny. Bílé zlato živí miliony lidí, zároveň je ale zabíjí. Nadměrným používáním pesticidů aumělých hnojiv. JAROMÍR MAREK Pandžáb, zemědělský stát na severozápadě Indie, vypadá jako rajská zahrada. Až k obzoru se rozprostírají bavlníkové plantáže. Košaté rostliny jsou obsypané bílými a růžovými květy. Idylu kazí jen muž, který prochází mezi nimi akropí je postřikovačem. Tričko má zmáčené bílou kapalinou. Bavlnu stříkám pravidelně. Hubím plevel iškůdce. Bez toho to prostě nejde, říká Rajiv az konve dolévá jedovatě páchnoucí roztok. Zahrada Indie se pomalu mění v hřbitov. Pandžáb umírá. Procházíme obrovskou ekologickou krizí, říká Ajer Tripathi z organizace Kheti Virasat Mission, která už léta bojuje proti nadměrnému používání zemědělské chemie. Ajer hned přidává děsivou statistiku. Na jeden hektar půdy spotřebují indičtí farmáři až 19 litrů chemikálií, to je desetkrát víc, než kolik představuje doporučená dávka. Výsledkem jsou otrávené studny alidé, kteří umírají na rakovinu. Mezi farmáři snad není rodina, ve které by zákeřná nemoc nezabíjela. Vloni zemřela moje sestra na rakovinu hrtanu. Nikdy přitom nekouřila. Ještě předtím zabila rakovina mého otce. Myslím, že za to můžou ty chemikálie, které používáme, říká Rajiv. Jeho tušení potvrzuje J. A. Singh, ředitel nemocnice v milionovébathindě. Rakovina zpravidla propuká ulidí po padesátce, my ale registrujeme obrovský nárůst onemocnění už ve třiceti. To dříve nebylo. Existují studie, které potvrzují pesticidy v půdě, ve vodě ivmateřském mléce. Je nepochybné, že právě to způsobuje rakovinu, říká lékař Singh. Každýden v půl desáté večer odjíždí z Bathindy vlak číslo 339. Místní lidé mu neřeknou jinak než Vlak rakoviny. Odváží vážně nemocné do státní nemocnice v Bikaneru, specializované na léčbu rakoviny. Každý den šedesát nových pacientů. Voda se pomalu ztrácí Nechvalné prvenství ve spotřebě zemědělských chemikálií ipočtu nemocných drží vesnice Jajjal. Okolní pole jsou tak zamořená, že vesnice nemá pitnou vodu. Ta ubývá ivinou zavlažování. Bavlna potřebuje k růstu mnoho vody. Teď jsme v hloubce třiceti metrů akaždý rok pitná voda otři metry klesá. Voda způsobuje vyrážku i žaludeční potíže, popisují muži, které potkávám před vesnicí. Kdyby nám někdo před pár lety řekl, že budeme za vodu platit, vysmáli bychom se mu. Ateď? Co nám poradíte? Zkoušeli jsme návrat k chlévské mrvě, ale pak nás pole neuživí, tvrdí vesničané. Mají půjčky, úvěry atymusejí Bez chemikálií. Při pěstování biobavlny farmáři nesmí používat umělé postřiky ani hnojiva. FOTO JAROMÍR MAREK splácet. I zacenu zničeného životního prostředí avlastního zdraví. Zemědělci v Pandžábu platí daň za zemědělskou politiku, která přišla stzv. zelenou revolucí vsedmdesátých letech 20. století. Tehdy ovšem termín zelená neznamenal to, co dnes. Pod vedením politiků, vědců a filantropů opustil i třetí svět tradiční zemědělské metody apovzoru západních zemí přešel k průmyslovému zemědělství založenému na chemii. Díky tomu se Indie změnila z věčně hladovějící země v exportéra potravin. Se všemi důsledky. Pandžáb představuje jen dvě procenta rozlohy Indie, spotřebuje se zde 18procent pesticidů a15procent chemických hnojiv celé země. Chemie je přece tak dostupná. Jen v jediné vesnici Jeta napočítám 180 specializovaných obchodů. Vítej v prodejně s rakovinou, směje semajitel obchodu Surinda Bandar. V regálech za ním jsou vyskládány lahve s chemikáliemi. Mnohé jsou označené lebkou a zkříženými hnáty. Vím, že prodávám jedy, které lidi zabíjejí, říká otevřeně obchodník. Farmáři je ale chtějí. Chemie účinkuje rychle aspolehlivě. Že je i nebezpečná? Mnozí to vědí, ale nemají na výběr, Surinda ukazuje na nejčastěji prodávané přípravky: Fumigan astorm. Jak říká, obsahují endosolphin. Tato nebezpečná látka je v 60 zemích světa zakázaná. Zemědělství v Pandžábu uvízlo v začarovaném kruhu. Farmáři jsou hnáni ke stále větším avětším výnosům. Jsou to prostí lidé, často negramotní. Neexistuje žádná osvěta, lidé nevědí, že by při práci měli používat ochranné pomůcky. Nevědí, že chemické látky, které používají, jsou životu nebezpečné. Aikdyby, nemohou přestat. Jejich výnosy by klesly, popisuje dnešní situaci Ajer Tripathi. Jeho slova potvrzuje i Rajiv. Otec pěti dětí. Jasně že vím, že tyhle chemikálie jsou nebezpečné. Co máme ale dělat? Bez nich je úroda mnohem menší. Autor je redaktor ČRo1 Radiožurnál Co jste nevěděli obavlně Bavlna je nejvíce chemicky ošetřovanou anavodu nejnáročnější plodinou na světě. Výrobaa vypěstování bavlny na jedno triko spotřebuje v průměru 2500 litrů vody. Bavlna se produkuje ivzemích s nedostatkem vodních srážek, jako je Súdán, Senegal či Uzbekistán. Zde se pole zavlažují vodou, která pak chybí na produkci potravin. Kvůli pěstování bavlny vyschlo Aralské jezero. V Indii se 2/3 všech polí zalévají podzemní vodou. Její hladina klesá až o6metrů ročně. Světová zdravotnická organizace odhaduje, že ročně zemře lidí na otravu pesticidy. Z toho 1/4 má na svědomí bavlna a99procent úmrtí je v rozvojových zemích. Alternativy: Biobavlna (organická),při jejímž pěstování se nesmí používat chemická hnojiva ani pesticidy. Materiály z mírného pásma: vlna, len, konopí Oblečení ze secondhandu Kupovat, jen když je opravdu potřeba. Seznam obchodů najdete na v sekci Cena vody pod heslem Změň nákup Zdroje: NaZemi: Šaty dělají člověka... A kdo dělá šaty? (2009)

5 LIDOVÉ NOVINY Pátek 14. prosince 2012 HLAD A ŽÍZEŇ SVĚTA V Bioplyn pomáhá farmářům Domácí bioplynárny přeměňují trus hospodářských zvířat na metan pro svícení avaření, ale také na přírodní hnojivo. Zároveň zlepšují v Kambodži životní prostředí. Typická kambodžská rodina z vesnice nemá v domě zavedenou elektřinu ani plyn. Po setmění se dá rozsvítit připojením lampy na autobaterii. Ženy vaří na ohni. Denně tak potřebují dřevo. To se dá buď koupit, nebo pro něj někdo z rodiny nejčastěji děti musí dojít. Obstarávat dřevo je náročné. Zvlášť v době sázení asklízení rýže. Můj vnuk musí tvrdě pracovat. Sběrem dřeva stráví denně idvě hodiny, říká Phen Mao, která žije s pětičlennou rodinousvé dcery. Kácením stromů místní podporují erozi aznehodnocení půdy. Pálením dřeva do ovzduší uniká oxid uhličitý, skleníkový plyn, který přispívá ke klimatickým změnám. Ženy při přípravě jídla vdechují kouř. Trpí častěji alergiemi, očními chorobami ainfekcemi. Kouř zatěžuje dýchací cesty ačasto způsobuje rozedmu plic, popisuje zdravotní rizika lékař Cheav Chov z nemocnice v regionu Takeo. Nejen tady na jihu Kambodže pomáhá společnost Člověk v tísni stavět domácí bioplynárny, které přispívají ke zmírnění všech těchto problémů. Žaludek zakopaný na zahradě Domácí bioplynárna je podzemní cihlová kopule, která funguje v podstatě jako žaludek. Na jedné straně do ní farmáři nasypou trus krav, prasat a dalších zvířat. Některé rodiny si kvůli bioplynárně postavily záchod. Trus je nutné dostat přímo do nádrže, takže neznečišťuje vodní zdroje. Uvnitř nádoby pod Udržitelná energie. Ekologický metan lze využít na vaření asvícení, přírodní hnojivozase zvyšujeúrodnost půdy. úrovní povrchu se už rozložený organický odpad ještě jednou rozloží. Jednoduchý mechanismus pak v prostředí bez kyslíku vytvoří metan ahnojivo. Bioplyn vede hadičkou přímo do kuchyně, kde Kambodžanky vaří na plynovém vařiči. Stejně se dostane idolampy. Stačí otočit kohoutkem ametan zapálit. Svícení přispívá výrazně ke vzdělávání. Děti školou povinné se mohou učit ipovečerech. Bioplynárna přináší spoustu výhod pro moje děti. Nemusí sbírat dřevo amají čas na studium. Bioplyn přinesl víc mým dětem než mně, směje se Soen Hak. Ta metanové světlo používá ijako inkubátor pro čerstvě vylíhá kuřata. Když vyrostou, tak je prodávánatrhu. Zatímco ženy oceňují bioplyn hlavně v kuchyni, pro muže je motivací, proč si postavit bioplynárnu, především kvalitní přírodní hnojivo. Většina z nich políčka obohacuje chemicky nebo hnojem. Obojí se ale dostává do vody. Farmář Kimsan Hom si nechal bioplynárnu postavit v roce 2006 jako první z vesnice. Předtím jsem používal kravskou mrvu, ale trvalo dlouho ji sebrat azkompostovat. Navíc jí bylo méně. Hnojiva zbioplynárny mám dost na pěstování zeleniny na velké ploše, říká. Jeho měsíční příjem se díky bioplynárně zdvojnásobil. Na zlepšení rodinného rozpočtu čeká ikea Mi. Od Člověka v tísni dostal z peněz odčeské vlády příspěvek, dvě třetiny částky na novou bioplynárnu za 450 dolarů si ale musel půjčit. Itak se mu ale splátky vyplatí: Sice budu bance vracet peníze 20 let, ale spočítal jsem si, kolik by mě za těch 20 let stálo dřevo na vaření abaterie, aneváhal jsem, popisuje. Viděl jsem bioplynárnu usouseda aten byl spokojený. Tvrdil, že nám zjednoduší život, aměl pravdu, usmívá se muž. Podporasoukromého sektoru Kroměvýhod pro majitele bioplynáren projekt podpořený Českou rozvojovou agenturou rozvíjí soukromý sektor. Farmáři se dozvědí o programu z reklamy, peníze do začátku si mohou půjčit od ověřených mikrofinančních institucí a i díky České republice získají příspěvek. Speciálně vyškolení zedníci staví bioplynárny na základě poptávky. Než jsem začal stavět bioplynárny, neměl jsem jistou práci. Když nebyly zakázky, neměla moje rodina peníze. Dnes už mám pravidelné zaměstnání avyšší FOTO příjmy, popisuje Vana Nop, manažer jedné takové zednické firmy. V Kambodži zednické firmy zatím postavily asi 16 tisíc bioplynáren. Společnost Člověk v tísni ve spolupráci s místní vládou také neformálně sdružuje majitele bioplynáren. Spolupráce s ostatními farmáři, kteří mají totožné zájmy, jim může přinést silnější vyjednávací pozici třeba při vymáhání záručních služeb. Češi zakládají obchody s náhradními díly aškolí místní opraváře. Produkt odpovídá potřebám farmářů atojedobře zhlediska dlouhodobé udržitelnosti. Znamená to, že do budoucna existuje potřeba rozvíjet soukromýsektor, zakládat soukromé firmy, které budou stavět bioplynárny aposkytovat servis, shrnuje Lam Saoleng z kambodžského Národního bioplynárenského programu. Angola se snaží obnovit zemědělství EVA VLČKOVÁ Třicet let trvající občanská válka skončila v Angole před deseti lety, její dozvuky jsou ale patrné dodnes. Země bohatá na ropu abarevné kovy sice prochází obnovou, ale stále tu pod hranicí chudoby žije asi 40 procent obyvatel. Vprvní řadě je třeba obnovit zemědělskou produkci. Do úrodné země, kde stačí upustit semínko aono vobdobí dešťů vyklíčí, se řada základních potravin dováží: rýže zvietnamu, pšeničná mouka ze západní Evropy. Přitom před desítkami let se zde tyto plodiny pěstovaly. Infrastruktura pro jejich zpracování ale nyní nefunguje. Z mlýnic a loupaček na rýži zůstaly zrezivělé, rozstřílené trosky. Většina území byla donedávna zaminovaná, idíky mezinárodním projektům se ho ale daří postupně čistit. Vminulých letech na Angolu cílila irozvojová pomoc České republiky ostatně máme co napravovat, mnohé miny byly československé výroby. Vyrostlo tam několik škol zaměřených právě na zemědělství. Několik absolventů střední zemědělské školy, kterou jsme založili v Kuitu, dnes díky stipendiu angolské vlády úspěšně studuje na naší univerzitě. Po jejím absolvování se chtějí do své rodné země vrátit, říká Jiří Hejkrlík z Institutu tropů asubtropů České zemědělské univerzity v Praze. Další české projekty se soustředily napříkladna alfabetizaci gramotnost tu stále není samozřejmostí. V roce 2010 Angola přestala být tzv. prioritní zemí pro českou rozvojovoupomoc. Drobnější projekty ale nadále pokračují. Angola se stala idíky ropě relativně bohatou zemí. Ty nejchudší regiony, snimiž se vláda o zdroje dělí jen málo, však čeká ještě dlouhá cesta. Autorka je redaktorka LN Záchodem proti chudobě Stavba záchodu je investice, která dokáže pozvednout ekonomiky celých států Nasvětě, převážně v Africe avasii, nemá asi 2,5 miliardy lidí vlastní čistý ahygienický záchod. Asi polovina znich nemá vůbec žádný achodí vykonávat potřebu do okolí svých příbytků. Sanitace je důležitější než svoboda, řekl v roce 1925 Máhatma Gándhí. Už tehdy si uvědomoval důsledky, které přinesl objev záchodu. Za posledních 200 let totiž žádný jiný vynález nezachránil tolik životů. Obyčejná toaleta dokáže snížit úmrtnost, zlepšit zdraví žen adětí, ušetřit čas apřispět tak k rozvoji celých států. Odborníci ze Světové zdravotnické organizace v roce 2008 spočítali, že každý dolar investovaný do zlepšení hygieny asanitace přinese devět dolarů zisku. Nemocný nemůže pracovat Nedostatek hygienických zařízení celosvětově nejvíce přispívá kšíření nemocí, především průjmových a respiračních. Výkaly usychají a vzduchem se roznáší do vody apůdy. Odtud se patogeny dostávají přímo na talíř. Každý rok tak vdůsledku špatné hygieny asanitace vrozvojových zemích zemřou více než dva miliony lidí. Každý, kdo použije záchod, by si měl umýt ruce. U latríny musí být vodní zdroj. Ať už ve formě barelu nebo PET lahve. Sanitace bez mytí rukou není účinná, upozorňuje Jan Faltus, expert na oblast vody a hygieny ze společnosti Člověk vtísni. Podle OSN každých 20 sekund umírá jeden člověk kvůli nedostatečné sanitaci. Nejčastěji jsou to děti do pěti let věku. Příčinou jsou průjmová onemocnění, která ovšem postihují i ty starší. Oslabený organismus je pak náchylný k dalším nemocem, jako je například malárie. Podle OSN Hrdý afghánský majitel. Záchod je symbolem bohatství azároveň zachraňuje životy. FOTO ARCHIV ČVT v subsaharské Africe typicky polovinu lůžek v nemocnici obsadí pacienti s nemocemi způsobenými bakteriemi z výkalů. Na léčbu infekčních průjmů přitom padne 12procent celkového rozpočtu na zdravotnictví. Nemocné děti pak chybí ve škole arodiče nemůžou vydělávat. Samotným je jim špatně nebo se musí starat o nemocné potomky. Čůrat jen vnoci Rodinné istátní rozpočty záchody zlepšují také tak, že šetří čas. Pracovní dobu krátí iprostý fakt, že lidé musí hledat vhodné místo, aby mohli v ústraní vykonat potřebu. Podle Světové zdravotnické organizace to průměrnému člověku trvá půl hodiny denně. V domácnosti ošesti lidech je to dohromady 21 neproduktivních hodin týdně. Zlepšení sanitace by do každé této domácnosti přineslo 1000 hodin ročně na práci, studium, péči oděti, odpočinek nebo zábavu. Čas na hledání onoho místa přijde státní kasy ročně na 100 miliard dolarů. Nemít toaletu znamená nemít soukromí. Statisíce lidí nemohou jít na záchod, když potřebují. Můžou jít až ve chvíli, kdy jsou na to podmínky. Ženy například v Afghánistánu adalších chudých zemích čekají často na setmění, aby mohly vykonat potřebu. V noci je ale může někdo přepadnout, ohrožují je jedovatí hadi azvířata. Přes den tito lidé bez záchodů často méně pijí a odkládají úlevu. A tomá zdravotní následky užen například urologické a gynekologické problémy, které později můžou i zkomplikovat porody. Stavba záchodů uškol má také velmi pozitivní dopad na školní docházku dívek. Bez hygienicky čistých, bezpečných aoddělených záchodů dívky během asi pěti dnů v měsíci, kdy menstruují, nenavštěvují školu. Totéž platí pro učitelky. Např. vindii 23 procent dívek během menstruace neusedá do školních lavic. Do afrických škol, kde záchody nejsou, přestává vpubertě chodit asi desetina dívek. Bez kvalitního vzdělání nemají šanci nalepší budoucnost. Vzdělaná žena má přitom pro rozvoj země neocenitelný přínos. Dokáže se lépe postarat ozdraví svoje isvých dětí, čímž se snižuje dětská úmrtnost iodkládá věk prvního porodu. Rodiny pak mají méně dětí alépe se uživí, popisuje jeden z důsledků Marie Hokrová ze společnosti Člověk v tísni, která vede kampaň Cena vody. Sanitace je proto jedna z nejlepších investic do rozvoje. To potvrzuje i Jan Faltus ze společnosti Člověk v tísni: Pomáháme stavět záchody azlepšovat hygienu v Etiopii, Angole, Kambodži, Afghánistánu nebo vdemokratické republice Kongo. Základem je osvěta. Místní lidé si záchod musí chtítpostavit sami, říká. Jídla je dost pro všechny Dokončení ze strany I Konečně zapáté: jsou chudí lidé skutečně hladoví vpřímém důsledku toho, že nemají na nákup dostatečného množství jídla peníze? Známá teorie pyramidy potřeb, připisovaná americkému psychologovi Abrahamu Maslowovi, říká, želidé nejdříve potřebují naplnit základ pyramidy tedy potřeby, jako jsou jídlo, pití, dýchání aspánek. Teprve potom se zabývají těmi vyššími zábavou, přátelstvím či respektem uostatních. Duflo abanerjee za pomoci dat zmnoha zemí zkoumají, za co chudí lidé utrácí. Ukazují, že realita je složitější, než naznačuje pyramida potřeb. Iextrémně chudí lidé žijící zméně než 1,25 dolaru na den utrácí v různých zemích v průměru mezi 36 a79procenty svého příjmu za jídlo. Anení pravda, že by celý zbytek šel na další základní potřeby jako bydlení aoblečení. Například vindickém státě Udaipur by si průměrná domácnost s denním příjmem méně než dolar na osobu mohla koupit otřetinu více jídla, kdyby ovšem úplně přestala utrácet za alkohol, cigarety a oslavy. Lepší nápady, více investic askromnost Když chudí lidé získají peníze navíc, opět jen asi polovinu nebo dvě třetiny z nich utratí za potraviny. Ještě zajímavější přitom je, že ztěchto peněz utracených navíc za jídlo jen polovinu použijí na nákup většího množství než obvykle. Druhou polovinu použijí tak, aby jedli chutněji či pestřeji. Ikdyž by se za málo peněz nejvíce najedli prosa, raději si naplní žaludekjen způlky, ale dopřejí si třeba pšenici, rýži nebo cukr. Duflo abanerjee vypočítali, že na Filipínách lze získat dostatečný počet kalorií izákladní živiny za 22 centů na den. To si můžou dovolit ivelmi chudí lidé. Přesto mnoho z nich hladoví. Jak je to možné? Odmítají den za dnem jíst pouze banány avajíčka. Snad je užitečné vyvracet některé chybné nebo zjednodušující představy o hladu v současném světě. Neměli bychom je ale nahradit stejně chybnými azjednodušujícími představami v opačném směru. Počet hladovějících možná pomalu klesá, 870 milionů je ale stále šokující číslo. Naše planeta zatím dokáže lidstvo nasytit, ale je tomu tak především díky vminulosti uskutečněným investicím do vývoje zemědělských technologií, výnosnějších plodin, účinnějších hnojiv nebo například lepšího hospodaření svodou. Populace dále roste, zemědělství vněkterých částech světa začínají ztěžovat změny klimatu a už dnes intenzivní moderní zemědělství často neúnosně vyčerpává půdu ivodní zdroje. Vmnoha zemích se musí pro zavlažování polí spotřebovávat podzemní voda, jejíž hladina klesá například vindii až oněkolik metrů ročně. Aby se lidstvo ivbudoucnosti nasytilo, budeme potřebovat nové investice, nápady, technologie adost možná více skromnosti. Ta se může projevit například vnižší spotřebě masa a plodin, které neslouží k jídlu, jako jsou bavlna a biopaliva. Opatrnost je namístě ipři interpretaci zmíněných údajů otom, za co chudí lidé utrácí. Možná někdy dají přednost šálku sladkého čaje nebo sousedské oslavě před miskou prosa navíc. To ale neznamená, že nemají hlad. Žádný člověk na světě by neměl stát před podobnou volbou. Uvedené údaje nás spíše upozorňují na to, že chudí lidé nejsou pasivní stroje na přežívání v omezeném rámci toho, co jim chudoba dovolí, činí svobodná rozhodnutí, touží udržet si důstojnost před sebou apřed svým okolím asem tam si dopřejí itrochu radosti. Autor je ekonom

6 VI HLAD A ŽÍZEŇ SVĚTA Pátek 14. prosince 2012 LIDOVÉ NOVINY Obživa za férovou cenu Čajové keře pokrývají kopce, kam jen dohlédnete. Pamatují ještě britské kolonizátory, kteří je tu před 160 lety začali pěstovat. Nacházíme se na čajové plantáži Selimbong, dvě hodiny jízdy džípem od slavného indického Dárdžilingu. EVA VLČKOVÁ Kdysi tu bylo 120 plantáží, po odchodu Britů vroce 1947 mnohé z nich zpustly. Zbylé se potýkaly skrizí, protože půda na strmých svazích byla vyčerpaná atrpěla erozí. Navíc po roce 1990 pěstitelé přišli ohlavního odběratele Sovětský svaz. Intenzivní hnojení nepomáhalo, výnosy se stále snižovaly. Proto se někteří pěstitelé obrátili opačným směrem kekologickému zemědělství. Dnes má vícnež polovina ze zhruba 80 funkčních plantáží označení organic. Místo průmyslových hnojiv používají kompost arostliny ošetřují přírodními přípravky. Výnosy se pomalu, ale jistě zvedají. Dobro zkaždého kilogramu Kromě toho desetina plantáží funguje podle fairtradových pravidel. Mezinárodní kontroly dohlíží na pracovní podmínky zaměstnanců například na to, aby zde nepracovaly děti anepřekračovala se pracovní doba. Čaj zoblasti Dárdžilingu si zakládá na ruční práci. Lístky místní trhají ručně, továrna je vybavena jen primitivními stroji z počátků průmyslové revoluce. Ženy zvesnic rozesetých na svazích přímo na plantážích pracují buď jako trhačky čajových lístků nebo přebírají usušený čaj vtovárně. Muži pracují převážně vtovárně. Mzda na fairtradových plantážích se neliší od těch ostatních, je regulována zákonem. Za den sitrhačky vydělají 58 rupií, tedy něco přes dolar, říká Prem Tamang, manažer společnosti Tea Promoters of Sociální prémie. Za část peněz z prodaného čaje si komunity mohou koupit například učebnice do škol. India, která vlastní Selimbong a několik dalších fairtradových zahrad. Přesto sem fair trade přinesl výhody.zkaždého kilogramu prodaného čaje putuje jeden dolar, tzv. sociální prémie, do společného fondu. Znísepak financují různé projekty, o kterých rozhodnou sami zaměstnanci vjedné vesnici například postavili lávku přes potok, jinde odpočívadlo, aby trhačky nemusely obědvat na zemi vmokré trávě, nebo vodovod spitnou vodou. Zatím největším fairtradovým projektem vtéto oblasti je základní škola vnedalekém Samabeongu. Do jiných škol se zakoupily učebnice a další pomůcky nebo se postavilo sociální zařízení. Ročně se ve fondu sejde 60 až 70 tisíc dolarů. Polovina jde na školu vsamabeongu, zbytek na menší projekty, konstatuje Prem Tamang. Obyvatelé některých vesnic sinapříklad pořídili solární panely, které vyrábějí elektřinu na rozsvícení několika žárovek a puštění televize. Děti si tak mohou číst nebo dělat domácí úkoly iposetmění. Ze sociální prémie se financují také osvětové přednášky ohiv/aids nebo očkování, ale ikurzy psaní a čtení. Kromě toho fond poskytuje vesničanům mikropůjčky třeba na koupi krávy. Dluh pak postupně splácejí prodejem mléka. Čaj se zpracovává přímo na plantážích v továrnách, které tu stojí ještě zbritských dob. Vpadesátikilových papírových pytlích se převážejí do Kalkaty, kde se balí do menších balíčků, odtud pak putují do Evropy. Zatím se ale nedaří prodat celou produkci pod hlavičkou Fairtrade, není po ní dostatečná poptávka. Část čaje,byť vypěstovaného podle standardů fair trade ibiozemědělství, končí na konvenční burze. Situace se ale zlepšuje, v posledních letech si čaj od Tea Promoters of India můžete koupit ivčesku. Donedávna jen prostřednictvím německých firem EZA agepa, které ho knám dovážely, nyní je kdostání ivpražské kavárně Mamacoffee, která sindickými dodavateli navázala přímou spolupráci. FOTO EVA VLČKOVÁ Káva ačokoláda vřetězcích Fair trade se pochopitelně netýká jen čaje. Roste především trh skávou akakaem, potažmo čokoládou prodávanou pod touto hlavičkou. Anejde už jen omalé obchůdky. Fairtradovou produkci začaly odebírat ivelké firmy, jako Tchibo, Nestlé nebo Mars. Podobné jetosmaloobchodem. Vcelosvětové síti kaváren Starbucks už jinou kávu než fairtradovou nenajdete. Ještě před několika lety bylo takové zboží doménou malých specializovaných obchůdků, nyní se stává běžnou součástí nabídky velkých obchodních řetězců. To vede kparadoxním situacím. Malé fairtradové obchůdky se naopak zavírají nebo mají velké těžkosti vkonkurenci přežít, konstatuje Jiří Hejkrlík zinstitutu tropů asubtropů České zemědělské univerzity vpraze azorganizace Fairtrade Česká republika. To ale neznamená, že by se fairtradového zboží prodávalo méně. Naopak, celkový obrat se zvyšuje, vloni se včesku tohoto zboží prodalo za 92 milionů korun. Jenže malé obchody nedokážou nabídce řetězců konkurovat. Malí prodejci vyšlapali fair trade vevropě cestu, teď ale jejich roli přebírají velké firmy, říká Jiří Hejkrlík. Na první pohled to vypadá jako nespravedlnost, jenže zperspektivy pěstitelů vzemích třetího světa je to dobrá zpráva. Uvelkých společností mají zaručený odběrvětšího množství plodin. Adíky většímu odbytu se mohlo fairtradové zboží zlevnit. Dovézt do Evropy kontejner kávových zrn nebo kakaových bobů pochopitelně vyjde levněji než dovážet jednotlivé pytle označené známkou Fairtrade. Je tu ale patrný idalší jev: Malí prodejci se dříve snažili, aby fairtradové zboží bylo exkluzivní. Chtěli zákazníkům nabídnout nějakou přidanou hodnotu, aby obhájili vyšší cenu. Nabízeli tedy například tu nejkvalitnější čokoládu, vysvětluje Jiří Hejkrlík. Dnes ale učokolády nebo kávy vsupermarketu kromě známky Fairtrade nenajdete žádný rozdíl v kvalitě ani vceně, dodává. Nový hit: férová města aškoly Fair trade se neomezuje jen na produkci potravin, nabízí například irukodělné výrobky, jejichž výrobci mají zaručené důstojné pracovní podmínky a férovou cenu. A nejnovějším trendem je vyhlašování tzv. fairtradových měst, která se zavazují k tomu, že budou využívat fairtradové zboží, podporovat takto zaměřené obchody ajejich myšlenky. Na světě jich je už přes tisíc, ztoho polovina ve Velké Británii, nechybí mezi nimi Londýn. Velmi populární jsou tato města také virsku, Belgii nebo Rakousku. VČesku se knim zatím přidala čtyři města vloni Litoměřice a Vsetín, letos přibyly Volyně a Český Krumlov. Najdeme unás iněkolik fairtradových základních a středních škol. Uvažuje se také o vyhlášení prvních českých fairtradových univerzit. Průkopníkem této myšlenky jsou Česká zemědělská univerzita vpraze ajihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Autorka je redaktorka LN Jak využít sluneční energii? Na vaření Nebýt hladový v Keni znamená dojít pro vodu a dřevo i vydělat si peníze na potraviny. To se snaží Afričanům ulehčit evropští designéři, kteří přicházejí s nápady, jak využít solární energii. DANIELA VRBOVÁ Pokud chce jednačtyřicetiletá Lydiah Gathii vařit tradiční keňské mukimo, bramborovou kaši shráškem abílou kukuřicí podle starého receptu kmene Kikuyů, musí se rozhodnout kde. Asi nejrychleji jde vařit na jiko, což svahilsky znamená prostě vařič. Má tvar přesýpacích hodin, je zkovu avhorní části je zasazena keramická miska sotvory ve dně. Na ni se postaví hrnec. Dřevo nebo dřevěné uhlí se pálí vmisce. Keramický povrch zabraňuje úniku tepla do stran. Popel propadává otvory do spodní části. Jednoduchý vynález z80. let je šetrný kovzduší izásobám dřeva. Někdy chce ale Lydiah vařit ve velkém pro svoji komunitu. Potom je pohodlnější rozdělat klasický oheň v kuchyni. Ta vypadá spíš jako dřevěná kůlna soknem. Sousedky se vnírozsadí na nízké stoličky, vmiskách na zemi loupou hrách akukuřici akrájí brambory. Přitom si povídají nebo zpívají. Dřeva se spotřebuje sice víc, ale Budou Keňané využívat vynálezy na sluneční energii? FOTO DANIELA VRBOVÁ vaří se také ve větších hrncích ačlověk se dozví poslední klepy. Když dřevo namokne nebo dřevěné uhlí zrovna dojde, zbývá ještě jedna varianta plynový vařič. Ten ale Lydiah používá málo. Většinou na něm jen po ránu smaží dceři před odchodem do školy omeletu. Plynová bomba je totiž celkem drahá. A všechny ostatní vylepšené vařiče taky, myslí si Lydiah. Ajsou navíc neozkoušené. Nové typy vařičů využívají například solární energii, spalování biomasy, nebo dokonce odpadků a jsou v současnosti velice oblíbené. Ovšem hlavně mezi designéry zvyspělých zemí. Pokud se podaří prolomit konzervativní uvažování Afričanů otom, že vařit je možné pouze na dřevě nebo dřevěném uhlí, budou mít vařiče na alternativní zdroje energie velký potenciál. Nástroje, materiály atechnologie způsobují náš pokrok. Inovace je začátek zlepšení pro lidstvo. Přitom místní lidé se inovacím skoro nevěnují. Potřebujeme smíchatzápadní a africkou zkušenost, myslí si norský designér Jon Bohmer žijící vkeni, autor vařiče na solární energii Kyoto Box. Chybí dřevo ivoda Možnosti, které má vúrodné střední Keni Lydiah Gathii, ale nejsou vůbec tak samozřejmé. Stále rostoucí populace aubývání přírodních zdrojů, desetitisícové uprchlické vlny, výrazné klimatické změny, odlesňování, zábory půdy anedostatečná infrastruktura vytvářejí zobstarávání potravy vafrice každodenní výzvu. Anejde tu jen oto, mít co jíst. Spoustu času zabere iobstarávání pitné vody azajištění energie na úpravu potravin. Vměstských slumech,jako je například ten největší v subsaharské Africe, Kibera vnairobi, nebo vuprchlických táborech (v největším na světě, Dadaabu ukeňsko-somálských hranic, žije až půl milionu lidí) jeto skutečně problém. Zdroje pitné vody apaliva jsou za léta osídlení takřka vyčerpané. Je potřeba seza nimi vydávat daleko od domova. To ssebou přináší bezpečnostní rizika, atohlavně pro ženy, které se v Africe o jídlo starají. V odlehlých končinách se skrývají divoká zvířata ineméně divocí násilníci, kterým se osamocená žena, navíc obtěžkaná dřevem nebo kýblem vody na hlavě, brání jen těžko. Rozvoj jako byznys Náročné je iuskladňování potravin. Lednička není vkeni běžnou výbavou vesnické domácnosti a jídlo se musí spotřebovat co nejdříve. Nakupovat do zásoby tedy prakticky není možné apodobné je to is prodejem potravin. Je potřeba je ještě čerstvé prodat co nejdříve, což v případě ovoce a zeleniny znamená, že člověk prodává vsezonní konkurenci sostatními. Toho si všiml iinovátor Jon Bohmer anarodinných pozemcích nedaleko jezera Naivasha instaloval velkou sušičku ovoce na solární energii. Prodej sušeného ovoce mohou farmáři rozložit do delšího časovéhoobdobí,a jejich zisk je tedy později větší. Ani Jon Bohmer nepřijde zkrátka. Jeho heslem je totiž zisk, ne nezisk. Ataké to, že zisk musí sdílet celá komunita. On prodává solární energii do přenosové sítě, zčehož může dotovat sušičku ovoce. Na její udržitelnosti a efektivitě musejí mít ale zájem isamotní farmáři, jinak se jedná o neziskový projekt, jakousi designérskou charitu. Tu ale Bohmer nepovažuje za perspektivní řešení. Inovace a nápady jsou jedna věc, jejich skutečná funkčnost a praktické využití věc druhá. Designéři často do hloubky neznají každodennost vafrice, do níž své výrobky vymýšlejí. Apro konzervativní africkou společnost je někdy těžké myslet nově. Již zmiňovaný jiko z80. let nebo současný prudký rozvoj služeb přes mobilní telefony však naznačují, že je-li nápad skutečně dobrý, není vafrice důvod odkládat horké novinky kledu. Autorka je redaktorka Českého rozhlasu 6 SOUTĚŽ olákavé ceny! Odpovězte na tři otázky avyhrajte: 1. Kolik lidí na světě trpí podvýživou? 2. Kolik vody je potřeba na výrobu 1kilogramu hovězího masa? 3. Jaké plodiny slouží jako biopaliva, kvůli kterým se zabírá půda v mnoha rozvojových zemích? Správné odpovědi hledejte v této příloze. Zašlete je do pondělí 17. prosince 2012 včetně na adresu Nezapomeňte uvést své jméno a poštovní adresu. Čtyři vylosovaní výherci získají férové tričko z BIO bavlny ke kampani Cena vody, šperk znamibie, sbírku Somálská přísloví, kterou věnovalo nakladatelství Dar Ibn Rushd, afairtrade čaj od Tea Promoters of India, věnovaný Mamacoffee. Mimořádná příloha společnosti Člověk vtísni vychází vrámci kampaně Food Right Now Postavme se hladu akampaně Cena vody. Projekt byl podpořen z prostředků České rozvojové agentury a Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci Programu zahraniční rozvojové spolupráce ČR. Projekt Food Right Now Postavme se hladu byl podpořen z fondů Evropské unie. Za obsah nese plnou odpovědnost společnost Člověk vtísni. Autoři: Tereza Hronová, Marie Hokrová, Michaela Peštová (ČvT), editor: Lukáš Rous (LN). Kontakt:

Důsledky nedostatku pitné vody

Důsledky nedostatku pitné vody Důsledky nedostatku pitné vody Není možné žít bez pitné vody. Když člověk nemá pravidelný přísunu pitné vody dochází k postupné dehydrataci, jejímž prvním příznakem je pocit žízně je tedy logické, že dehydratovaný

Více

ZAJIŠTĚNÍ A ZPŘÍSTUPNĚNÍ VODNÍCH ZDROJŮ 2014

ZAJIŠTĚNÍ A ZPŘÍSTUPNĚNÍ VODNÍCH ZDROJŮ 2014 ZPRÁVA O POMOCI V ETIOPII ZAJIŠTĚNÍ A ZPŘÍSTUPNĚNÍ VODNÍCH ZDROJŮ 2014 ekvtisni.cz strana 1 / 5 Voda nad zlato Více než 700 milionů obyvatel planety nemá přístup k nezávadné pitné vodě. Téměř polovina

Více

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova VY_32_INOVACE_10_17_PŘ Téma Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Člověk jako ochránce i kazisvět Seznámení s vymíráním živočichů, ničení lesů, těžbou nerostných surovin, Mgr. Martina Mašterová čeština

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského žáky

Více

KLIMA A CHUDOBA - DOPADY NA ROZVOJOVÝ SV Ě. Jan Doležal, Glopolis Globální změna klimatu fikce a fakta Brno, 4.5. 2010

KLIMA A CHUDOBA - DOPADY NA ROZVOJOVÝ SV Ě. Jan Doležal, Glopolis Globální změna klimatu fikce a fakta Brno, 4.5. 2010 KLIMA A CHUDOBA - DOPADY NA ROZVOJOVÝ SV Ě T Jan Doležal, Glopolis Globální změna klimatu fikce a fakta Brno, 4.5. 2010 Chudoba ve světě Klimatické změny a chudoba Jedna z největších výzev 21. století

Více

Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055. Exkurze Biofarma JURÉ. (Pracovní list)

Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055. Exkurze Biofarma JURÉ. (Pracovní list) Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055 Exkurze Biofarma JURÉ (Pracovní list) Označení: EU-Inovace-Ex-Př-07 Předmět: Přírodopis Cílová skupina: 6. - 9. třída

Více

Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět. Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010. Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis.

Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět. Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010. Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis. Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010 Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis.org 1 Chudoba ve světě ¼ populace v rozvojových zemích žije

Více

Potraviny a lidé. Ing. Lenka Skoupá

Potraviny a lidé. Ing. Lenka Skoupá Potraviny a lidé Ing. Lenka Skoupá Člověk lovec + sběrač Člověk pastevec Člověk usazený zemědělec Zemědělská velkovýroba Historie lidské výživy Velikost lidské populace byla vždy přímo úměrná dosažitelnosti

Více

Potraviny v širších souvislostech

Potraviny v širších souvislostech Potraviny v širších souvislostech Ostrava, 6.11. 2012 Blanka Křivánková, Glopolis krivankova@glopolis.org 1 Svět -7 miliard obyvatel ČR 10,3 mil. Dnešní kontext V roce 2009 trpěla hladem více než miliarda

Více

NEDOSTATEK PITNÉ VODY

NEDOSTATEK PITNÉ VODY Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav GPS 3. ročník NEDOSTATEK PITNÉ VODY referát Jméno a příjmení: Kateřina Zimmerhaklová Třída: 3. A Datum: 14. 10. 2015 Nedostatek pitné vody 1. Nedostatek pitné vody

Více

ANALÝZA Kukuřice - LONG Co vše se letos může změnit u kukuřice?

ANALÝZA Kukuřice - LONG Co vše se letos může změnit u kukuřice? ANALÝZA Kukuřice - LONG Co vše se letos může změnit u kukuřice? Eva Mahdalová cz.linkedin.com/in/evamahdal/cs mahdalova@colosseum.cz 30. 04. 2015 Shrnutí Kukuřice je nejvýznamnější součástí světového obchodu

Více

Geneticky modifikované potraviny a krmiva

Geneticky modifikované potraviny a krmiva Geneticky modifikované potraviny a krmiva Co je to geneticky modifikovaný organismus (GMO)? Za GMO je považován organismus, s výjimkou člověka, jehož dědičná informace uložená v DNA byla změněna pomocí

Více

Lekce Koupíme místní jablko? strana 1/2 Příloha 1 pracovní list Zaznamenejte do pracovního listu, odkud pocházejí jablka, která se prodávají v obchodě, do kterého chodíte s rodiči nakupovat. odrůda země

Více

Pokřivená ekologie biopaliva

Pokřivená ekologie biopaliva Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Člověk a příroda 8.ročník červenec 2012 Pokřivená ekologie biopaliva Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_ Čap-Z 8.,9.32 Vzdělávací oblast: Autor: Mgr. Aleš

Více

Svět se dá vybarvit Toto jsou omalovánky o fair trade

Svět se dá vybarvit Toto jsou omalovánky o fair trade Svět se dá vybarvit Toto jsou omalovánky o fair trade Kresby: Dalibor Krch Toto je kakaovník! Plodit začíná po 4 letech a dorůstá až 10 metrů výšky. Najdete ho v Indonésii i Latinské Americe, většina ho

Více

Problém HIV/AIDS v Etiopii

Problém HIV/AIDS v Etiopii Českomoravská psychologická společnost Problém HIV/AIDS v Etiopii Mgr. Daniel Messele 29. dubna 2009 Akademie věd Praha Etiopie a sousední státy, velká etiopská města Umístění: východní Afrika Sousední

Více

ANALÝZA KAKAO LONG. Kakao je nejen afrodiziakum, ale i dobrá investiční příležitost.

ANALÝZA KAKAO LONG. Kakao je nejen afrodiziakum, ale i dobrá investiční příležitost. ANALÝZA KAKAO LONG Kakao je nejen afrodiziakum, ale i dobrá investiční příležitost. Eva Mahdalová cz.linkedin.com/in/evamahdal/cs mahdalova@colosseum.cz 30.6. 2015 Shrnutí Kakao je ve vědeckém světě známé

Více

Globální rizika. Neočekávané události, které mohou negativně ovlivnit státy a jejich ekonomiky v dalších 10 letech

Globální rizika. Neočekávané události, které mohou negativně ovlivnit státy a jejich ekonomiky v dalších 10 letech Globální rizika Neočekávané události, které mohou negativně ovlivnit státy a jejich ekonomiky v dalších 10 letech Global Risk Report ročenka analyzující globální rizika vydává Světové ekonomické fórum

Více

Tlak Evropské unie nestačil, aby se dostatek vody přiřadil k základním lidským právům.

Tlak Evropské unie nestačil, aby se dostatek vody přiřadil k základním lidským právům. Tlak Evropské unie nestačil, aby se dostatek vody přiřadil k základním lidským právům. V pásmu od severní Afriky po centrální Asii jsou šířením pouští ohroženy dvě miliardy lidí. Spolu s rozšiřováním pouští

Více

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie.

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Ing. Jan ZÁHORKA OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Česká fotovoltaická konference 4. listopadu 2008, v Brně Zemědělský půdní fond ČR Rozloha

Více

Širší souvislosti konzumace lokálních potravin. Kopřivnice, 17. 5. 2012. Blanka Křivánková, Glopolis krivankova@glopolis.org

Širší souvislosti konzumace lokálních potravin. Kopřivnice, 17. 5. 2012. Blanka Křivánková, Glopolis krivankova@glopolis.org Širší souvislosti konzumace lokálních potravin Kopřivnice, 17. 5. 2012 Blanka Křivánková, Glopolis krivankova@glopolis.org 1 Svět -7 miliard obyvatel ČR 10,3 mil. Dnešní kontext Počet lidí trpících podvýživou

Více

Název: Rozvojové problémy

Název: Rozvojové problémy Název: Rozvojové problémy Autor: Mgr. Petra Šípková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Zeměpis a jeho aplikace Ročník: 3. (1. ročník vyššího gymnázia)

Více

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Globální problémy světa IV. ročník HLADOMOR V AFRICE. Denisa Toboříková 4. A

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Globální problémy světa IV. ročník HLADOMOR V AFRICE. Denisa Toboříková 4. A Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Globální problémy světa IV. ročník HLADOMOR V AFRICE Denisa Toboříková 4. A 22. 10. 2014 1 Hladomor v Africe 1) Obecná charakteristika pojmu hladomor a) Základní

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského Ţáky

Více

Oficiální rozvojová pomoc (ODA) České republiky (mil. Kč) (dle statistického výkaznictví OECD DAC)

Oficiální rozvojová pomoc (ODA) České republiky (mil. Kč) (dle statistického výkaznictví OECD DAC) mil. USD Oficiální rozvojová pomoc (ODA) České republiky (mil. Kč) (dle statistického výkaznictví OECD DAC) Column1 ODA celkem 4 426,18 4 291,28 4 124,54 4 403,83 I.A Bilaterální ODA 1 359,88 1 298,03

Více

WWW.HOLUB-CONSULTING.DE

WWW.HOLUB-CONSULTING.DE WWW.HOLUB-CONSULTING.DE Kukuřice jako monokultura způsobující ekologické problémy Jako například: půdní erozi díky velkým rozestupům mezi jednotlivými řadami a pozdnímu pokrytí půdy, boj proti plevelu

Více

Základní sazby zahraničního stravného pro rok 20092010

Základní sazby zahraničního stravného pro rok 20092010 Základní sazby zahraničního stravného pro rok 20092010 Země Měnový kód Měna Základní sazby stravného Afghánistán EUR euro 35 Albánie EUR euro 35 Alžírsko EUR euro 35 Andorra EUR euro 40 Angola USD americký

Více

Výtvarná soutěž ŽÍZEŇ ANEB VODA NAD ZLATO. Vím Chci vědět Dozvěděl/a jsem se VÍM CHCI VĚDĚT DOZVĚDĚL/A JSEM SE

Výtvarná soutěž ŽÍZEŇ ANEB VODA NAD ZLATO. Vím Chci vědět Dozvěděl/a jsem se VÍM CHCI VĚDĚT DOZVĚDĚL/A JSEM SE Výtvarná soutěž ŽÍZEŇ ANEB VODA NAD ZLATO Vím Chci vědět Dozvěděl/a jsem se VÍM CHCI VĚDĚT DOZVĚDĚL/A JSEM SE Kvíz k vodě 1. Kolik vody zaujímá povrch planety? a) 61% b) 81% c) 71% 2. Jaký je chemický

Více

Ing. Jindřich Š N E J D R L A viceprezident AK ČR

Ing. Jindřich Š N E J D R L A viceprezident AK ČR Ing. Jindřich Š N E J D R L A viceprezident AK ČR PŮDA A OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU V EKONOMICKÝCH SOUVISLOSTECH PŮDA JAKO VÝROBNÍ PROSTŘEDEK JEDINEČNÝ EKOSYSTÉM 13. dubna 2010, Praha ZEMĚDĚLSKÝ

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 5.4.2013

Více

Program pojištění úrody v USA

Program pojištění úrody v USA Program pojištění úrody v USA Ben Latham Představenstvo, ProAg Insurance Group Řízení rizik v zemědělství s pomocí pojistných řešení Vídeň, Rakousko 21. leden 2010 Přehled témat popis zemědělství a pojištění

Více

K příležitosti Mezinárodního dne vody, který letos připadl na 22. března, se několik tříd ZŠ Lupáčova v průběhu druhého pololetí zapojilo do projektu

K příležitosti Mezinárodního dne vody, který letos připadl na 22. března, se několik tříd ZŠ Lupáčova v průběhu druhého pololetí zapojilo do projektu K příležitosti Mezinárodního dne vody, který letos připadl na 22. března, se několik tříd ZŠ Lupáčova v průběhu druhého pololetí zapojilo do projektu Mýdlo = hrdina dětí. Projekt uspořádal UNICEF s podporou

Více

Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci

Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci Ing. Martin Kloz, CSc. konference Globální a lokální přístupy k ochraně klimatu 8. 12. 2014 Strana 1 Skleníkový efekt a změna klimatu 1 Struktura

Více

Zahraniční rozvojová spolupráce České republiky v roce 2014

Zahraniční rozvojová spolupráce České republiky v roce 2014 Zahraniční rozvojová spolupráce České republiky v roce 2014 Zahraniční rozvojová spolupráce (ZRS) je důležitou součástí zahraniční politiky České republiky, která přispívá k odstraňování chudoby v kontextu

Více

Neobnovitelné a obnovitelné zdroje pro rozvoj civilizace

Neobnovitelné a obnovitelné zdroje pro rozvoj civilizace Jméno autora Název práce Anotace práce Lucie Dolníčková Neobnovitelné a obnovitelné zdroje pro rozvoj civilizace V práci autorka nejprve stručně hovoří o obnovitelných zdrojích energie (energie vodní,

Více

Odhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba. 8 000 kj (množství v potravě)

Odhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba. 8 000 kj (množství v potravě) Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam

Více

Jak učit o změně klimatu?

Jak učit o změně klimatu? Jak učit o změně klimatu? Tato prezentace vznikla v rámci vzdělávacího projektu Jak učit o změnách klimatu? Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska

Více

26,7 tis. km2 (4,4% celkové rozlohy Ukrajiny

26,7 tis. km2 (4,4% celkové rozlohy Ukrajiny Základní charakteristika Doněcké a Luganské oblasti Doněcká oblast: Poloha: Plocha: Obyvatelstvo : jihovýchodní část Ukrajiny, hraničí s Ruskou federací 26,5 tis. km2 (4,4% celkové rozlohy Ukrajiny Počet:

Více

Vývoj ekologického zemědělství ve světě

Vývoj ekologického zemědělství ve světě Vývoj ekologického zemědělství ve světě Ekologické zemědělství se ve světě stále více rozšiřuje a výměra ekologicky obhospodařovaných ploch ve světě každoročně narůstá. Ke konci roku 2013 (dle pravidelného

Více

VY_32_INOVACE_Z.2.08 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. 4. ročník vyššího gymnázia

VY_32_INOVACE_Z.2.08 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. 4. ročník vyššího gymnázia Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Nové směry v rostlinných biotechnologiích

Nové směry v rostlinných biotechnologiích Nové směry v rostlinných biotechnologiích Tomáš Moravec Ústav Experimentální Botaniky AV ČR Praha 2015-05-07 Praha Prvních 30. let transgenních rostlin * V roce 2014 byly GM plodiny pěstovány na ploše

Více

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost Oxid uhličitý, biopaliva, společnost Oxid uhličitý Oxid uhličitý v atmosféře před průmyslovou revolucí cca 0,028 % Vlivem skleníkového efektu se lidstvo dlouhodobě a všestranně rozvíjelo v situaci, kdy

Více

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola 1. Geografická charakteristika Afriky 2. Geografická charakteristika Austrálie a Oceánie 3. Geografická charakteristika Severní Ameriky 4. Geografická

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE RADĚ. o odvětví sušených krmiv

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE RADĚ. o odvětví sušených krmiv CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 19.9.2008 KOM (2008) 570 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE RADĚ o odvětví sušených krmiv CS CS ZPRÁVA KOMISE RADĚ o odvětví sušených krmiv 1. ÚVOD Podle

Více

Finanční gramotnost BONUS

Finanční gramotnost BONUS BONUS Napsala: Darina Schránilová Poznejte, jak funguje svět peněz a začněte budovat své bohatství Lidé často vydělávají peníze jen proto, aby uspokojili své okamžité potřeby a nemyslí na svou budoucnost.

Více

Statistika a trendy vývoje ekologického zemědělství v ČR

Statistika a trendy vývoje ekologického zemědělství v ČR Statistika a trendy vývoje ekologického zemědělství v ČR Ing. Andrea Hrabalová, konzultant ČTPEZ Ing. Hana Šejnohová, Ph.D., ÚZEI 2. září 2015, konference Biosummit, Praha Vývoj ekologického zemědělství

Více

SPOLEČNOST HAMÉ. a expanze na zahraničních trzích

SPOLEČNOST HAMÉ. a expanze na zahraničních trzích SPOLEČNOST HAMÉ a expanze na zahraničních trzích Skupina Hamé Je jedním z největších českých producentů a vývozců trvanlivých a chlazených potravin včetně kojenecké stravy, bagetového programu a polotovarů

Více

Tematické okruhy. ke státní zkoušce pro magisterský studijní obor. Mezinárodní rozvojová studia

Tematické okruhy. ke státní zkoušce pro magisterský studijní obor. Mezinárodní rozvojová studia Tematické okruhy ke státní zkoušce pro magisterský studijní obor Mezinárodní rozvojová studia 2008 1 Geografie a regionální rozvoj (KGG/SZZRR) 1. Hydrologické podmínky a faktory rozvoje (zásoby vody na

Více

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2009/2157(INI) 17. 12. 2009. o zemědělství EU a změně klimatu (2009/2157(INI)) Zpravodaj: Stéphane Le Foll

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2009/2157(INI) 17. 12. 2009. o zemědělství EU a změně klimatu (2009/2157(INI)) Zpravodaj: Stéphane Le Foll EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova 17. 12. 2009 2009/2157(INI) NÁVRH ZPRÁVY o zemědělství EU a změně klimatu (2009/2157(INI)) Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova Zpravodaj:

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) žáky 2. stupně ZŠ

Více

Vysoká cena základních práv

Vysoká cena základních práv POTRAVINOVÁ BEZPEČNOST Vysoká cena základních práv Úplná tabulka na: www.socialwatch.org/statistics2008 Odkazy (nejnovější dostupné údaje) Lepší situace Nad průměrem Pod průměrem Horší situace Nedostatečné

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - půda V této kapitole se dozvíte: Jak vznikla půda. Nejvýznamnější škodliviny znečištění půd. Co je to

Více

Les provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a

Les provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a I. Les provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a žďáření (vypalování) lesů, na jejichž místě byla

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O VYUŽITÍ FINANČNÍHO DARU NADAČNÍHO FONDU VEOLIA

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O VYUŽITÍ FINANČNÍHO DARU NADAČNÍHO FONDU VEOLIA ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O VYUŽITÍ FINANČNÍHO DARU NADAČNÍHO FONDU VEOLIA DODÁVKA PITNÉ VODY PRO ETIOPII REKONSTRUKCE VRTU VE VESNICI HANSHA, OKRES ALABA page 1 / 6 1. ÚVOD Popis situace Přístup k nezávadným zdrojům

Více

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2010/2111(INI) 29. 10. 2010

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2010/2111(INI) 29. 10. 2010 EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova 29. 10. 2010 2010/2111(INI) NÁVRH ZPRÁVY o deficitu bílkovinných plodin v EU: jak vyřešit dlouhodobý problém? (2010/2111(INI)) Výbor

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice Životní prostředí a doprava Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

PŮSTEM KE ZDRAVÍ A ŠTÍHLÉ

PŮSTEM KE ZDRAVÍ A ŠTÍHLÉ 1 PŮSTEM KE ZDRAVÍ A ŠTÍHLÉ LINII Být štíhlý je přirozené, být zdravý je normální Martin Hyroš www.pustemkezdravi.cz 2 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i

Více

Prof. Ing. Petr Pipek, CSc.

Prof. Ing. Petr Pipek, CSc. Prof. Ing. Petr Pipek, CSc. Vysoká škola chemicko-technologická Technická 3 166 28 - Praha 6 Telefon: +420-220 443 198 E-mail: petr.pipek@vscht.cz http://web.vscht.cz/pipekp/index.html Něco o mase v ČR

Více

Zrádné detaily penzijní reformy

Zrádné detaily penzijní reformy Zrádné detaily penzijní reformy O co jde v druhém pilíři Pavel Kohout Proč nestačí průběžný systém? Průběžné systémy byly zavedeny po II. světové válce ve všech vyspělých zemích Před válkou existovaly

Více

Zahraniční obchod České republiky v letech 2001 až 2003 (v tis.kč, podle celních území)

Zahraniční obchod České republiky v letech 2001 až 2003 (v tis.kč, podle celních území) Země 2001 Dovoz 2001 Saldo 2001 2002 Dovoz 2002 Saldo 2002 2003 Dovoz 2003 Saldo 2003 Afghánistán 5 961 4 791 1 170 26 302 1 144 25 158 341% 40 678 3 777 36 901 55% 0,0030% 0,0016% Albánie 418 188 25 910

Více

Aktuální přepočítací relace dle nařízení vlády č. 62/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Aktuální stav k 1.4.2014

Aktuální přepočítací relace dle nařízení vlády č. 62/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Aktuální stav k 1.4.2014 Aktuální přepočítací relace dle nařízení vlády č. 62/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů Aktuální stav k 1.4.2014 Země výkonu práce Přepočítací relace Stanovená měna Náhradní měna Přepočítací relace

Více

OECD-FAO Agricultural Outlook 2009. Zemědělství Výhled OECD-FAO na rok 2009. Stručný výhled. Summary in Czech. Přehled v českém jazyce

OECD-FAO Agricultural Outlook 2009. Zemědělství Výhled OECD-FAO na rok 2009. Stručný výhled. Summary in Czech. Přehled v českém jazyce OECD-FAO Agricultural Outlook 2009 Summary in Czech Zemědělství Výhled OECD-FAO na rok 2009 Přehled v českém jazyce Stručný výhled Makroekonomická situace, z níž tento střednědobý výhled vychází, na základě

Více

Jméno: Martin Dočkal Datum: 26. 9. 2010 Referát na téma: GMO Geneticky modifikované organismy Geneticky modifikované organismy Člověk je od přírody pohodlný a má velkou dávku fantazie. Aby nemusel měnit

Více

Vzduch z hlediska ekologie

Vzduch z hlediska ekologie Variace 1 Vzduch z hlediska ekologie Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. Vzduch Vzduch je jedním

Více

Projekt Škole krávy, dětem mléko! se stal realitou!

Projekt Škole krávy, dětem mléko! se stal realitou! Projekt Škole krávy, dětem mléko! se stal realitou! Jsme rádi, že díky dárcům, mezi něž patříte i Vy, jsme mohli v minulém půlroce pomoci na svět projektu Škole krávy, dětem mléko!, který měl zprostředkovat

Více

Složení syrového mléka z ekologických provozů

Složení syrového mléka z ekologických provozů Složení syrového mléka z ekologických provozů O. Hanuš, V. Genčurová, H. Landová, A. Macek, R. Jedelská Výzkumný ústav pro chov skotu, s. r. o., Rapotín Seminář a workshop: Možnosti produkce funkčních

Více

BEYOND ECONOMIC GROWTH.

BEYOND ECONOMIC GROWTH. 1 Světová banka nabízí ke studiu zajímavou publikaci BEYOND ECONOMIC GROWTH. Zde je příklad, jak já využívám tohoto zdroje pro studium a poznání služeb v hodinách zeměpisu. Tabulky, mimochodem značného

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Šablona: V/2 č. materiálu: Jméno autora: VY_52_INOVACE_018 Irena Prexlová Třída/ročník: IV.(4.)

Více

okolo 500 let př.n.l. poč. 21.stol

okolo 500 let př.n.l. poč. 21.stol Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam

Více

Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce

Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce Obsah tématu: 1) Hlavní cíl rostlinné výroby 2) Rozdělení kulturních rostlin dle vlastností sklízených produktů s přihlédnutím k postupům při jejich

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh NAŘÍZENÍ RADY

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh NAŘÍZENÍ RADY KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 14.12.2006 KOM(2006) 800 v konečném znění Návrh NAŘÍZENÍ RADY o stanovení opravných koeficientů použitelných od 1. července 2006 na odměny úředníků a smluvních

Více

KATEDRA POLITOLOGIE FAKULTA FILOZOFICKÁ ZÁPADOČESKÉ UNIVERZITY V PLZNI. Paul Kennedy: Svět v 21. století chmurné vyhlídky i vkládané naděje

KATEDRA POLITOLOGIE FAKULTA FILOZOFICKÁ ZÁPADOČESKÉ UNIVERZITY V PLZNI. Paul Kennedy: Svět v 21. století chmurné vyhlídky i vkládané naděje KATEDRA POLITOLOGIE FAKULTA FILOZOFICKÁ ZÁPADOČESKÉ UNIVERZITY V PLZNI Paul Kennedy: Svět v 21. století chmurné vyhlídky i vkládané naděje MV-TES, 1. ROČNÍK, PFS, KAP/GS HEDVIKA TUČKOVÁ, KLÁRA SUDOVÁ Úvod

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL škola Střední škola F. D. Roosevelta pro tělesně postižené, Brno, Křižíkova 11 číslo projektu číslo učeb. materiálu předmět, tematický celek CZ.1.07/1.5.00/34.1037 VY_32_INOVACE_LUK_PS_1_01

Více

TRANSFORMACE EKONOMIKY

TRANSFORMACE EKONOMIKY TRANSFORMACE EKONOMIKY VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_15 Sada: Ekonomie Téma: Transformace ekonomiky po 1989 Autor: Mgr. Pavel Peňáz Předmět: Základy společenských věd Ročník: 3. ročník Využití: Prezentace určená

Více

Quo Vadis.. Opět. Luděk Niedermayer Ekonomický růst ČR Očekávání v pohybu Původní předpoklad bylo pokračování postupného oživení se zlepšující se 8 strukturou růstu (růst v roce 2012 urychlí na cca. 2,5%)

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Přírodě podobný hospodářský systém. Milan Smrž 8.12.2014, Praha

Přírodě podobný hospodářský systém. Milan Smrž 8.12.2014, Praha Přírodě podobný hospodářský systém Milan Smrž 8.12.2014, Praha peak everything za 60 let byla moře vylovena na desetinu původního obsahu; spáleno přes polovinu konvenčních zásob fosilních paliv; nekonvenční

Více

Zvyšující se produkce mléka přináší stále větší problémy především v oblasti výživy dojnic a v ekonomice výroby mléka. Ještě před dvěmi lety byla

Zvyšující se produkce mléka přináší stále větší problémy především v oblasti výživy dojnic a v ekonomice výroby mléka. Ještě před dvěmi lety byla AgroKonzulta Žamberk s.r.o. Klostermanova ul. 1258, 564 01 Žamberk Tel.: 465 676767 Fax: 465 676700 E-mail:mikyska@ agrokonzulta.cz E-mail: vyziva@ agrokonzulta.cz Ing. František Mikyska Problémy ve výživě

Více

NABÍDKA ZHODNOCENÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ

NABÍDKA ZHODNOCENÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ AGRO-INVEST NABÍDKA ZHODNOCENÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ CARDINALIA a.s. investuje pouze do perspektivních projektů v odvětví prvovýroby v zemědělství. V éře klesajících výnosů z bankovních vkladů nabízíme

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Metodický list č. 1. TÉMA: Ekologicky šetrné zemědělství PĚSTOVÁNÍ ROSTLIN. Ochrana krajiny

Metodický list č. 1. TÉMA: Ekologicky šetrné zemědělství PĚSTOVÁNÍ ROSTLIN. Ochrana krajiny 32 TÉMA: Cíl: uvědomit si vazby mezi zemědělstvím, přírodou a životním prostředím, seznámit žáky s prioritami současné zemědělské výroby v souladu s ochranou životního prostředí Základní pojmy: meliorace,

Více

Aktivity Bioinstitutu v oblasti ochrany klimatu a zemědělství Olomouc, 8. února 2012

Aktivity Bioinstitutu v oblasti ochrany klimatu a zemědělství Olomouc, 8. února 2012 Aktivity Bioinstitutu v oblasti ochrany klimatu a zemědělství Olomouc, 8. února 2012 TÉMATA: Program rozvoje venkova BIO AKADEMIE 2011 Člověk v zemědělské krajině Projekt Ekozemědělci přírodě Sluňákovské

Více

TRENDMONITOR ANEB SOUČASNOST A BUDOUCNOST ZEMĚDĚLSTVÍ Z POHLEDU EVROPSKÝCH FARMÁŘŮ

TRENDMONITOR ANEB SOUČASNOST A BUDOUCNOST ZEMĚDĚLSTVÍ Z POHLEDU EVROPSKÝCH FARMÁŘŮ TRENDMONITOR ANEB SOUČASNOST A BUDOUCNOST ZEMĚDĚLSTVÍ Z POHLEDU EVROPSKÝCH FARMÁŘŮ Jak vnímají evropští farmáři současnou ekonomickou situaci v zemědělství? A jaký ekonomický vývoj očekávají v této oblasti

Více

Vánoce a krize. Výzkum společnosti Unilever. Petr Hantych regionální manažer business analýz Unilever CEE a Rusko. 14. října 2009

Vánoce a krize. Výzkum společnosti Unilever. Petr Hantych regionální manažer business analýz Unilever CEE a Rusko. 14. října 2009 Vánoce a krize Výzkum společnosti Unilever Petr Hantych regionální manažer business analýz Unilever CEE a Rusko 14. října 2009 Jak proběhl výzkum Výzkum probíhal v srpnu a září 2009 Ptali jsme se lidí

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o.

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Číslo projektu Název školy CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Autor Tematická oblast Mgr. Martin Hedeja Zeměpis světové hospodářství Ročník 2. Datum tvorby 3.9.2012 Anotace a) určeno

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 7.6.2013

Více

PROJEKT LIDÉ LIDEM - WORKSHOP Č.

PROJEKT LIDÉ LIDEM - WORKSHOP Č. PROJEKT LIDÉ LIDEM - WORKSHOP Č. KOMUNITOU PODPOROVANÉ ZEMĚDĚLSTVÍ z pohledu JADE BASHFORD lektorka: Jade Bashford Jade spoluvytváří místní komunitní potravinové systémy už 25 let. Jade pracovala na místní

Více

Člověk v tísni, o. p. s. Sekce humanitární a rozvojové pomoci

Člověk v tísni, o. p. s. Sekce humanitární a rozvojové pomoci Člověk v tísni, o. p. s. Sekce humanitární a rozvojové pomoci O společnosti Člověk v tísni Společnost Člověk v tísni vznikla jako humanitární organizace s cílem pomáhat v krizových oblastech a podporovat

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 2.4.2008 KOM(2008) 161 v konečném znění Návrh NAŘÍZENÍ RADY o stanovení opravných koeficientů použitelných od 1. července 2007 na odměny úředníků,

Více

ENERGIE Z POLE - PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ ENERGETICKÝCH PLODIN. Ing. Jan VELEBA, prezident AK ČR 6. květen 2010, Hustopeče

ENERGIE Z POLE - PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ ENERGETICKÝCH PLODIN. Ing. Jan VELEBA, prezident AK ČR 6. květen 2010, Hustopeče ENERGIE Z POLE - PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ ENERGETICKÝCH PLODIN Ing. Jan VELEBA, prezident AK ČR 6. květen 2010, Hustopeče AKTUÁLNÍ STAV SEKTORU Nízké cenové ohodnocení produkce, problémy s odbytem prakticky

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.

Více

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Osnova: 1.Dosavadní vývoj českého zemědělství 2.Rozvoj obnovitelných zdrojů energie 3.Pozitiva a rizika obnovitelných

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Investiční espresso 4/2011. aneb nepravidelné informace ze světa investic pohledem OCCAM CONSULT ze dne 21.4.2011

Investiční espresso 4/2011. aneb nepravidelné informace ze světa investic pohledem OCCAM CONSULT ze dne 21.4.2011 Investiční espresso 4/2011 aneb nepravidelné informace ze světa investic pohledem OCCAM CONSULT ze dne 21.4.2011 1 Komodity Dnes se v espressu zaměříme na jeden z největších finančních trhů světa a to

Více

Dotazník s ekologickou tématikou

Dotazník s ekologickou tématikou Dotazník s ekologickou tématikou Autor: Naďa Kuhnová 7.O Ve dch 5.- 9. 3. 2007 proběhl na gymnáziu Dr. J. Pekaře výzkum formou dotazníků s ekologickou tématikou. Tázáno bylo celkem 156 lidí, z toho 149

Více

ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Výroční zpráva o politice humanitární pomoci a jejím provádění v roce 2009 SEK(2010)398

ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Výroční zpráva o politice humanitární pomoci a jejím provádění v roce 2009 SEK(2010)398 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 9.4.2010 KOM(2010)138 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Výroční zpráva o politice humanitární pomoci a jejím provádění v roce 2009 SEK(2010)398 Evropská

Více

Kapitálový trh (finanční trh)

Kapitálový trh (finanční trh) Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 9 Kapitálový trh (finanční trh) Obsah 1. Podstata kapitálového trhu 2. Volba mezi současnou a budoucí

Více