DÍLČÍHO ASPEKTY. Miroslav Kaloč. Ostrava 2011

Transkript

1 STUDIJNÍ OPOR RA DÍLČÍHO MODULU EKOLOGICKÉ ASPEKTY PODNIKÁNÍ Vítězslav Zamarský Miroslav Kaloč Ostrava 2011

2

3 Název: Autoři: Vydání: Počet stran: Tisk: Vydala: Studijní opora dílčího modulu Ekologické aspekty podnikání Vítězslav Zamarský, Miroslav Kaločč první, 2011 Vysoká škola podnikání, a. s. Vysoká škola podnikání, a. s. v Ostravě Michálkovická 1810/ Ostrava Slezská Ostrava Vysoká škola podnikání, a.s. v Ostravě ISBN

4 O OBSAH Úvod... 6 VÝSTUPY Z UČENÍ První kapitola Globální problémy současného světa Explozivní a nerovnoměrný růst lidstva, růst propasti mezi bohatými a chudými Závislost lidstva na vodních zdrojích Dynamicky se rozvíjející a zrychlujícíí se technologický rozvoj, pojímaný kontextu ochrany životního prostředí Boj s nebezpečnými (civilizačními) chorobami Aplikace genetického inženýrství Problematika bezpečnosti Země živá planeta Stavby zemského tělesa Vývoj Země Extremní (anomální) jevy a katastrofy Surovinové zdroje Země význam pro lidskou společnost Těžba a úprava nerostných surovin Úloha úpravnických procesů a jejich charakteristika Sanace a rekultivace v po hornické krajině Ekologie a životní prostředí Základní ekologické pojmy a vztahy Environmentální systém Země Vývoj klimatu Antropogenní vlivy na životní prostředí Znečišťující látky Znečišťování a ochrana ovzduší Poloha a vlastnosti znečišťujících látek Znečišťování a ochrana vod Znečišťování a ochrana půd Formy degradace půd Povaha a vlastnosti znečišťujících látek Dekontaminace půd Legislativa v oblasti ochrany životního prostředí Politika životního prostředí v ekonomickém systému

5 8.1 Nástroje politiky životního prostředí Environmentální management a podniková ochrana životního prostředí Ekonomické nástroje ochrany životního prostředí Škody na životním prostředí typologie a metody hodnocení Funkce životníhoo prostředí v ekonomické systému Metodika hodnocení škod na životní prostředí Monetární hodnocení škod na životním prostředí Nemonetární hodnocení škod na životním prostředí Vztah mezi ekologickými škodami a ekologickými riziky Odpadové hospodářství Základní pojmy a definice Metodika hospodaření s odpady Závěr Použitá literatura a další zdroje

6 Studijní opora dílčího modulu Ekologické aspekty podnikání Úvod Studijní opora dílčího modulu Ekologické aspekty podnikání je orientována po stránce obsahové na problematiku, se kterou zájmoví studenti dosud nesetkali, neboť modul je volitelnou specifikací a představuje nabídku pro všechny obory a formy bakalářského studia na VŠP, a.s. Ostrava. Podnikání se z procesního i prostorového hlediska realizuje na zemském povrchu, tedy v přírodním prostředí. Totoo prostředí je výsledkem dlouholeté historie a je geneticky spjato s přírodními zákonitostmi, jež jsou ve své podstatě jednoduché, ale probíhajícíí v různých lokálních podmínkách, jejichž různorodost pak přináší výsledky ve formě tvorby mnohotvárné krajiny a jejich prvků ekosystému apod., s různým stupněm stability. Smyslem modulu a studijní opory, jež má modul obsahově naplnit, je proto seznámení studentů se strukturou zemského tělesa a se základními přírodními zákonitostmi při jeho formování v rozsahu, jenž umožňuje nastavit takové chování podnikatelské subjektu, aby tento byl seznámen s platnou legislativou v této oblasti a porozuměl vlivům člověka na přírodní prostředí nepoškozoval formou nevratných jevů. Je pochopitelné, že podnikatelský subjekt netvoří zcela izolovanou jednotku, ale jeho aktivity jsou těsně spjaty s různorodými činnostmi dalších subjektů a organizací v globálně propojeném světě. Proto je součástí opory i kapitola, pojednávající, byť ve stručnosti, o globálních problémech současného světa. Studijní látka tohoto dílčího modulu je sestavenaa v rozsahu nezbytném pro pochopení této složité problematiky a je doplněna o literární odkazy z odborné literatury, po jejichž prostudování získá student ucelenou představu v zájmové problematice. Takto získané znalosti, podepřené o konkrétní případy formou exkurzí do podniků, umožní studentům objevovat a využívat nové podnikatelské příležitosti a budou rovněž i motivací pro optimalizaci procesu podnikání ve sféře, jež má bezesporu budoucnost. Látka tohoto modulu, úspěšně zvládnutá, bude tvořit součastně i znalostní bázi pro absolvování následného modulu Ekonomické aspekty ochrany životníhoo prostředí, k němuž je zpracována rovněž relevantní opora. Obě dvě tyto studijní opory vytváří bazální znalostí pilíř specializace. Autoři 6

7 VÝSTUPY Z UČENÍ VÝSTUPY Z UČENÍ Po úspěšném absolvování modulu budou studenti schopni: Pochopit globální problémy současného světa a jejich dopady na situaci v ČR. Porozumět stavběě a složení zemského tělesa, jež i nadále prochází dynamickým vývojem. Získat odborný názor na funkci litosféry a atmosféry jako zdroje naší existence. Osvojit si základní informace o anomálních přírodních jevech a způsobech ochrany vůči nim. Získat přehled o energetických zdrojích současnosti i budoucnosti a jejich významu pro lidskou komunitu. Pochopit význam základních pojmů a vztahů, týkajících se ekologie a životního prostředí. Získat bazální znalosti v koloběhu látek a energie v přírodě. Pochopit princip environmentálního systému Zeměě a přizpůsobit mu své antropogenní aktivity. Seznámit se s formami a příčinami znečišťování životního prostředí a s opatřeními na jejich minimalizaci. Porozumět problematice hospodaření s odpady jako testu udržitelného rozvoje. Získat přehled o platné legislativě v oblasti životního prostředí, pochopit k čemu slouží a jak jí rozumět. Získat základní poučení z oblasti environmentálního managementu, environmentálního auditu a podnikové ochrany životního prostředí. Porozumět problematice ekonomických nástrojů v péči o životní prostředí. Získat relevantní názor na příčiny vzniku věcných a systémových problémů životního prostředí ve volné tržní ekonomice a jejich řešení na základě teorie externalit. Pochopit funkci životního prostředí v ekonomickém systému. 7

8 Studijní opora dílčího modulu Ekologické aspekty podnikání 1 První světa kapitola Globální problémy současnéhoo ÚVOD Zařazení této stručné kapitoly, jejíž některé dílčí, ale pro tématiku moduluu klíčové... budou dále rozvedeny v následujících pasážích textu, je odůvodněno všeobecně uznávanou představou, že současná lidská společnost prochází turbulentním vývojem, jehož predikcee v dlouhodobém výhledu je obtížněě identifikovatelná, ale mnohé jevy či trendy se ho bezprostředně nedotýkají. V globálně propojeném světě totiž platí, že pojmy globální, regionální, lokální nutno pojímat holisticky. Pro podnikatelské aktivity má tento modul vidění světa ryze praktický význam, neboť obchodní partner podnikatelského subjektuu může být lokalizován na místech geograficky velmi vzdálených, ale spolupráce s ním může být úspěšná za předpokladu, že pochopíme, jaké vlivy na podnikatelské transakce působí již dnes či je mohou ovlivňovat v budoucnu. CÍLE KAPITOLY Po prostudování této kapitoly a vypracování úkolů budete UMĚT: Porozumět hlavním faktorům, působícím v součastné době v lidské komunitě globálně propojeného světa. Vnímat vliv těchto faktorů a přizpůsobit mu své podnikatelské aktivity s cílem minimalizace rizik. Pochopit nutnostt vzdělanosti jako základního předpokladu perspektivního rozvoje firmy i společnosti. Po prostudování této kapitoly a vypracování úkolů ZÍSKÁTE: Vlastní názor na vývoj lidské společnosti a na faktory přírodní i antropogenní, které se v ní uplatňují. Jistotu, že nelze podléhat módním jedině správným názorům na činnost člověka vůči životnímu prostředí, ale naopak, že je třeba opírat se o ověřená fakta na bázi objektivních měření, poznávat složitosti přírodních procesů a využívat je jako příležitosti pro vlastní aktivity. Po prostudování této kapitoly a vypracování úkolů BUDETE SCHOPNI: Spojovat poznatky různých vědních disciplín a získat tím interdisciplinární nadhled, důležitý pro řešení vazeb interakce člověka s přírodou. Identifikovat a interpretovatt svůj vlastní osobnostní profil ve vazbě na prosperitu firmu a její společenskou odpovědnost. Posuzovat úroveňň získávaných informací, ale i partnerů a konkurentů s cílem optimalizovat své firemní i osobní aktivity. 8

9 První kapitola Globální problémy současného světa Současný globalizovaný svět, vzájemně informačně propojený, je mimo jiné zaměřen na zkoumání přírodních jevů a procesů. Na výsledcích tohoto zkoumání a jejich uvádění do života závisí i další osud lidské civilizace. Prudký rozvoj instrumentální techniky nám umožňuje setkávat se s přírodními faktory platnými až na úrovni atomární a subatomární stavby hmoty na straně jedné, ale i analyzovat a interpretovat i megastruktury existující ve Vesmíru na straně druhé. Snahou člověka je poznat samotnou podstatu vzniku a vývoje světa, jeho hlavních v nich působících sil, vyslovit se k úvaze a smyslu života člověka samotného a zvolit optimální vzorec jeho chování k přírodě tak, aby byla zachována její dynamická a regenerační schopnost bez kolapsových následků. Člověk je s mateřskou Zemí evolučněě i prostorově spjat. Studijní opora pak objasňuje vlivy megaprocesů a sil, působících na naší planetu a na naší planetě se projevujících, ale ukazuje i na dosavadní relativně krátkou lidskou historickou zkušenost pro pochopení těchto přírodních procesů, zejména co se týče lidského vnímání prostoročasu ve vývoji přírody. S postupem nárůstu lidské populace se antropogenní činnostt člověka stála významným činitelem a vztahy mezi člověkem a přírodou se postupně měnily od primitivních, kdy člověk byl jedním z článků přírody, kterou prakticky nenarušoval, až po vztahy rozvinuté, kdy je lidstvo plně závislé na přírodních zdrojích, a to jak biotických, tak abiotických. Z toho logicky vyplývá význam analýzy interakcee člověka s přírodou ve vazbě na její ochranu. Z výše uvedeného úvodu nutno chápat i vymezení hlavních problémů současného globalizovaného světa, mezi než patří: Explozivní a nerovnoměrný růst lidstva, růst propasti mezi bohatými a chudými Závislost lidstva na vodních zdrojích Krajně nerovnoměrná distribuce surovinových zdrojů, vedoucí k závislosti na surovinovém obchodu Určující význam energetických zdrojů Dynamicky se rozvíjející a prohlubující se technologicky rozvoj, pojímaný v kontextu ochrany životního prostředí Nárůst recyklace a bezodpadových (čistých) technologií Uplatňující se megatrend informatizace lidské společnosti Boj s přírodními katastrofami anomálními přírodními jevy Globální změny klimatu a jejich možné dopady na lidskou společnost Boj s nebezpečnými (civilizačními) chorobami Aplikace genetického inženýrství Problematika bezpečnosti (obrana proti terorismu) Je jistě možné najít i řadu dalších znaků, jež ovlivňují vývoj a život současné lidské společnosti. Ale pro účely modulu byly vybrány pouze ty bazální problémy. Ale již z nich je zřejmé, že se jedná o jejich vzájemnou provázanost, a to jak z hlediska příčin, tak i následků. V následujícím textu (v této i v dalších kapitolách) budou jednotlivé výše uvedené problémy stručněě komentovány. 9

10 Studijní opora dílčího modulu Ekologické aspekty podnikání 1.1 Explozivní a nerovnoměrný růst lidstva, růst propasti mezi bohatými a chudými Vývoj člověka vzbuzoval odedávna pozornost nejen badatelů, ale většiny lidí. Málokterá otázka byla a stále je předmětem rozsáhlých a vášnivých diskuzí, končících mnohdy soudními spory. Člověk je v zoologickém systému řazenn do rodu Homo, čeledi Hominidae, řadu Primates, na který vývojově navazuje. Spolu s lidoopy (čeleď Pongidae) tvoří nadčeleď Hominoidea. Do čeledi Hominidae jsou zahrnovány fosilní rody Paranthropus, Australopithecus a rod Homo, sestávající ze dvou vymřelých druhů Homo habilis a ze současně žijícího druhu Homo sapiens, jehož některé poddruhy (např. neandrltalci) vymřely. Fylogenetický vývoj člověka probíhá od konce třetihor. K rozdělení nadčeledi Hominoidea došlo před 6 8 milióny let. Člověk prošel stadiem hominizace a sapientacee a dále se vyvíjí. I když si zachovává řadu společných znaků s nejvyššími primáty (zejména s lidoopy), jinými evolučně progresivními znaky se od nich liší (stavba těla, reorganizovaný a mnohemm větší mozek, schopnost myšlení apod.) Nové poznatky přináší výzkum genetické výbavy hominidů a jejich srovnání s pongidy. Některé výzkumy DNA v současných lidských populacích nasvědčují tomu, že vetší rozmanitost v jejím složení je v Africe, než v jiných kontinentech. To je chápáno jako doklad, že moderní lidské populace vznikly právě na tomto kontinentě. Z výzkumu také vyplývá, že všechny lidské bytosti mají mitochondriální DNA pocházejícíí z jedné ženy, která žila v Africe asi před 200 tisíci lety (hypotéza o pramáti Evě). S postupem času se moderní člověk rozšířil formou několika emigračních vln do všech kontinentů. V počátečních etapách svého moderního vývoje byl člověkk (Homo sapiens sapiens) sběratelem a lovcem. Materiálové toky byly jednoduché (obr. 1.1.) Obrázek 1.1 Primitivní vztahy mezi člověkem a přirodou 10

11 První kapitola Globální problémy současného světa Člověk bral z přírody potravu a primitivní nástroje a vracel do ní odpadky. Byl jedním z článků přírody, kterou prakticky nenarušoval. Později začal rozvíjet zemědělskou výrobu a využívat nerostné suroviny. S rozvojem industriální společnosti se původní velmi jednoduché schéma vztahu člověka s přírodou značně rozvinulo. Mezi člověkem jako konečným uživatelem a spotřebitelem a přírodou vznikl rozsáhlý průmyslový komplex. Adekvátní materiálové a energetické toky nabývají na složitosti a jsou náročné na zajišťování (obr. 1.2.) Obrázek 1.2 Rozvinuté vztahy mezi člověkem a Schejbal, 2008) přirodou (in Stoupaly postupně požadavky na suroviny a nadále stoupá spotřeba energie. Navíc rapidně rostoucí produkce odpadů představuje jeden z největších problému současnosti. Nutno mít na paměti, že lidská společnost prochází rovněž v posledních staletích prudkým demografickým vzestupem, jak ukazuje obrázek

12 Studijní opora dílčího modulu Ekologické aspekty podnikání Obrázek 1.3 Vývoj lidské populace ( in Zamarský, 2007) V současné době dosahuje lidská populace více než 6. miliard. Byť je tento růst v některých zemích (Čína) regulován, předpokládá se, že v roce 2025 přesáhne lidstvo 8. miliard jedinců. Růst lidské populace však není rovnoměrný. Relativně nejvyšší je zaznamenávánn v zemích málo rozvinutých a zemích se středními příjmy, zatímco v zemích vyspělých (s největšími příjmy) je růstový potenciál nejmenší. Tyto tendence, pokud budou i nadále setrvávat, budou mít za následek další rozevírání nůžek mezi bohatými a chudými. Charakteristickým rysem rozvoje lidské populace je v posledních desetiletích i značný nárůst počtu lidí, žijících ve městech. Jestliže v roce 1900 činil tento nárůst 14%, pak v roce 1990 dosáhl celosvětově již 43% %. Zdá se, že tento trend i nadále pokračuje a je markantní zejména v rozvojových zemích. Vznikající velkoměsta a megapole nejsou přitom již být soběstačná v zajišťování potravin, vody a problémy vznikají i při zajišťování tepla a elektřiny. Navíc lidé, stěhujícíí se do města z venkova za vidinou lepšího života ztrácí svou někdejší produkční schopnost a zkušenosti (většinou ze zemědělství, kdy vytvářeli nadprodukci, směřující do měst) z dosavadní činnosti. Charakteristickým rysem těchto novodobých lidských akumulací je i vysoká produkce tuhých a tekutých odpadů, což vyžaduje finančně náročné budování rozsáhlých distribučních sítí, revidovat předchozí kroky v odpadovém hospodářství apod. Navíc jako vedlejší produkt těchto migračních vln je nárůst delikvence, mnohdy až zoufalé hygienické podmínky nově příchozích obyvatel apod. 12

13 První kapitola Globální problémy současného světa 1.2 Závislost lidstva na vodních zdrojích Pro jakékoliv formy života je zcela nezbytná voda. Z celkového množství vody v hydrosféře tvoří sladká voda pouze 2,75 % (z toho 2,05 % tvoří led a sníh). Sladká voda je rovněž rozmístěna prostorově velmi nerovnoměrně. Roční světové obnovitelné zdroje činí 7420 m3 na osobu (údaj se ale mění s nárůstem počtu obyvatel). O tom, že vodní zdroje nabývají na stále větším významu, že se voda stává surovinou strategickou, dokládá například i Evropská vodní charta, která byla vyhlášena v roce 1968 ve Strasburku. Jejich deklarovaných 12 bodů, uvedených v tabulce č význam vody a hospodaření s ní zřetelně naznačuje. TABULKA Evropská vodní charta Vodní zdroje se stávají předmětem mezistátních dohod, které jsou v mnoha případech složité a po dlouhou dobu připravovány a schvalovány. Stávají se častoo i předmětem mezinárodních sporů či válečných konfliktů. Podobná situace nasává ale i uvnitř států. Proto mají státy ve svém právním systému příslušné vodní zákony, zaměřené na ochranu a pravidla využívání vodních zdrojů. S ohledem na rozmístění obyvatelstva jsou využívané vodní zdroje rozmístěny odlišně podle charakteru existujících podmínek a povrchových akumulací vodárenských i užitkových vod. Během posledních 50 let nastal čtyřnásobnýý nárůst světové spotřeby vody, zatímco počet lidí se zvýšil zhruba dvojnásobně. Východní Asie, Latinská Amerika a Afrika využívají cca třetinu objemu vody na osobu, který je v průměru využíván v zemích OECD, a téměř pětina objemu vody, kterou využívá Severní Amerika. V celosvětovém měřítku je největším spotřebitelem sladké vody zemědělství (69%), následuje průmysl (23%) a spotřeba domácností (8%). V zemích tzv. chudého jihu nejvyšší podíl spotřeby sladké vody náleží zemědělství, v zemích tzv. bohatého severu stojí zemědělství za průmyslem. V průběhu posledních 50 let došlo ke snížení celosvětové dostupnosti vody na obyvatele ze m3 v roce 1950 na 7300 m3 v roce Do roku 2020 bude čtvrt miliardy lidí žít v podmínkách vodního stresu, přičemž se předpokládá nárůst znečišťování zdrojů podzemní vody, především vinou zemědělství. 13

14 Studijní opora dílčího modulu Ekologické aspekty podnikání Různá místa naší planety trpí sníženým zásobováním vodou, což vede k nadměrnému využívání existujících zdrojů. Hladiny spodních vod se snižují a studny vysychají v zemích, ve kterých sídlí polovina lidstva, včetně zemí s největší produkcí obilovin Číny, Indie a USA. Nedostatek vody také stěžuje zvýšení sklizně obilovin v Indii. Suchem trpí rovněž několik měsícůů v roce i velké části většiny australských států. Velmi dramatická situace je v Etiopii, kde má přístup k nezávadné pitné vodě pouze desetina obyvatel. Intenzivní čerpání spodních vod v uzavřených zemích vedee i k poklesu povrchu, dosahujících až několik metrů. Je třeba mít rovněž na paměti, že intenzivním vyčerpáváním vodních zdrojů odebíráme vodu příštím generacím. A je zde i další okolnost: přestože je již dnes všeobecně známo, že v budoucnu hrozí nedostatek vody, neuvažujee se o tom, že tento stav může vést s velkou pravděpodobností i k budoucímu nedostatku potravin, neuvažujeme li o rozvoji GM potravin. Problém vodních zdrojů se týká i České republiky, byť nepředstavuje akutní a katastrofický fenomén. Území ČR leží na evropském rozvodí. Labe komunikuje se Severním mořem, Odra s Baltickým a Morava s Černým mořem. Povodí těchto páteřních řek jsou relativně malá. Znamená to, že na ně vázané povrchové a podzemní vodní zdroje nejsou nijak gigantické. Proto je životně důležité racionální hospodaření s těmito zdroji. Pamatujme, že i pro nás platí, že voda se stává strategickou surovinou, ovlivňující další rozvoj lidské komunity. 1.3 Dynamicky se rozvíjející a zrychlující se technologický rozvoj, pojímaný v kontextu ochrany životního prostředí Nejde zde pouze o chápání pojmu technologický rozvoj ve smyslu výsledků aplikovaného výzkumu, ale rozvoj vědy a jednotlivých vědních oborů vůbec. Nelze v této subkapitole hlouběji pojednávat o všech výdobytcích vědy, výzkumum a technologií, neboť pro tyto informace zde není prostor. Je zde šance upozornit je na některé objevy, ale hlavně na skutečnost, že objevy vědy a techniky za poslední desítky let nás přivádějí do situace, kdy přestáváme rozumět starým pravdám, ale nepochopili jsme ještě ani dopady objevů nových. Dostáváme se tak do situace, kdy se začínáme zamýšlet o samotné podstatě naší existence a smysluplnosti života samotného. Nejde přitom jen o otázky čistě akademické, ale mnohé z nich nám již ukazují cestu nyní jak změnit vzorec chování člověka vůči svému přírodnímu prostředí a připravují nás na mnohé zcela nečekané změny, jež nás zřejmě postihnou v budoucnu. Mezi objevy zásadního rázu patří bezesporu nové poznatky v oboru fyziky částic. Jeho poznatky shrnuje tzv. Standardní model. Jde o úspěšný a důmyslný model, který popisuje naše poznatky o stavbě hmoty, ale i představy o vzniku a vývoji Vesmíru. Pro úplný obraz o stavbě hmoty musí Standardní model popsat nejen částice, ze kterých se hmota skládá, ale i mechanismy, kterými jsou částice udržovány pohromadě a jimiž na sebe působí, tzn. jejich interakce. Model to umí s velkou přesností a proto je pokládán za jeden z triumfů moderní vědy (obr ). Standardní model přitom strukturu hmoty s jejími stovkami částic, antičástic a s obrovskou diversitou objektů popisuje velmi úsporně a elegantně. Vzdor těmto jeho vlastnostem nelze tento model považovat za dokonalý. Nepopisuje například gravitační interakci a neposkytuje řešeníí ke stíženému 14

15 První kapitola Globální problémy současného světa sjednocení dvou pilířů fyziky tohoto století: gravitační teorie s teorií kvantovou. Teoretikové začínají také klást smysluplné otázky o stavu Vesmíru, jaký byl v vteřiny po velkém třesku. A co přináší tento výzkum lidem? Nejen uspokojení prastaré lidské zvídavosti o tom, jak funguje příroda kolem nás a proč právě tak. Ale každý nový poznatek otevírá i možnosti jeho využití. Dá se očekávat, že fyzika částic, která podněcuje rozvoj výpočtových a dalších technologií, otevřee nové možnosti získávání energie, povede k další miniaturizaci techniky, k přípravě nových materiálů a dopravních prostředků. Přinese a už přináší nové možnosti diagnostiky a léčby nádorových onemocnění diagnostiky nádorů s přesností zlomku mm a likvidaci nádorů svazky protonů či lehkých iontů bez recidiv a prakticky bez poškození zdravých tkání. Obrázek Standardní kosmický model vzniku a vývoje Vesmíru (Ullmann, 1987 in Zamarský, Kumpera, 1996) 15

16 Studijní opora dílčího modulu Ekologické aspekty podnikání TABULKA Vesmírný kalendář Na výše uvedeném jednom jediném příkladu z odvětví fyziky částic je vidět obrovská dynamika pokroku a současně složitost jeho pochopení a domýšlení do budoucna. Před 50 lety došlo i k zásadní proměně inženýrství. Předtím stavělo na bazálních znalostech 16

17 První kapitola Globální problémy současného světa matematiky a konstrukčních technik a zejména na řemeslné dovednosti. Ale pak se začalo transformovat na odvětví fyziky. Dnes jsme ale svědky další proměny, tentokrát na disciplínu převážně biofyzickou. Například na MIT (špičkový technologický institutt v USA) již vyklidili čisté provozy, v nichž se vyrábělyy křemíkové čipy a vybavili je zařízením klasické laboratoře molekulární biologie, kde se převádí programy na řetězce DNA, které se pak ukládají do genomů a pěstují se bakteriální roboti. Dnes již sestavujeme roboty z křemíku, oceli a živých buněk. Během příštích desetiletí dojde ke kulturnímu posunu, kdy budou lidé vnímat robotiku, technologie, křemík a ocel na svém těle jako cestu k lepšímu pochopení a interakcí s okolním světem. Možná vy, vážení studenti, budetee již moci nosit zařízení k bezdrátovému připojení na internet nebo kyberprostor přímo v mozku, budete moci lépe upravovat již existující těla. Výše popisovaný globální rys soudobé společnosti však nutno začlenit do reality ČR. Jestli chce ČR aspoňň udržet svou životní úroveň, nemůže si vystačitt s postavením dodavatele méně kvalifikované práce. Musíme opustit pozici rozvojové země a stát se zemí rozvinutou se všemi znaky takové země, to znamená i za cenu přesunu málo kvalifikované práce mimo republiku. Dynamicky rostoucí ekonomiky v Asii a Latinské Americe jsou už dnes schopny nabídnout přitažlivé podmínky pro technologicky náročné investice a stále více a rychleji pronikají i do segmentů s vyšší technologickou náročností. Jejich motivace dohonit západ je mnohem silnější než naše. Zároveň produkují vysoce vzdělané odborníky. Demografický vývoj jde proti nám. Česko nyní ztrácí řadu konkurenčních výhod, které nám pomáhaly růst v minulosti. Jsme jednou z nejdražších rozvíjejících se zemí. Z hlediska ceny práce jsme 4x dražší než Čína, 2x než země Balkánu a o polovinu dražší než Slovensko či Polsko. Hledat proto musíme jiné výhody. Nabídku jedinečného, soustavně inovovaného zboží a služeb, neboť globální trh nás stále více vystavuje konkurenci nově vznikajících center mimo západní svět. Politický význam těchto center roste, zatímco klesá podíl výrobních a montážních činností. Na významu nabývají služby a znalosti. Chybí nám dlouhodobá vize rozvoje. Česká ekonomika rostla rapidně v období Masivní příliv přímých zahraničních investic nám pomohl vytvořitt cca 130 tisíc nových pracovních míst. Průmysl byl náš nejrychleji rostoucí sektor. Investiční pobídky vedly především ke vzniku průmyslových podniků s výrobními a montážními linkami. Investice však směřovaly do oborů s relativně nízkými nároky na znalosti zaměstnanců (automobilový průmysl, plastické hmoty apod.). Stali jsme se tak součástí významného trendu přesouvat tyto typy výrob a služeb z nejvyspělejších zemí do zemí méně vyspělých. Octli jsme se tak na méně rozvinuté straně. Byl to ale relativně snadný úspěch. Obrácenou stranou tohoto úspěchu se stala silná závislost na exportu dílů, které výrobci vy vyspělých zemí kompletovali. Výsledkem této situace je malý tlak na inovace, malý zájem o výsledky výzkumu ze strany podniků, snížení náročnosti studia na všech úrovních škol, a tudiž i nedostatečná podpora kvality školství a výzkumu. Intenzivní investice do práce nepřispěly znalostem. Exponenciála vývoje technologií je však ohromující. Deset špičkových povolání před šesti lety ještě neexistovalo. Věda v současné době udělá více objevů za rok než nedávno za desetiletí. Nová ekonomika je globálně propojená, rychle se měnící, s rostoucím důrazem na znalosti a dovednosti pracovníků. Práce se přesunuje tam, kde může být daný projekt nejlépe proveden. Co je tedy za potřebí dělat? Je nutné zavést chybějící články v systému podpory inovací. České výrobky musí v příštích letech soutěžit na světových trzích kvalitou a nikoli cenou. Naší nadějí jsou malé české inovativní podniky, které vytváří unikátní know how, postavené na výsledcích výzkumu. K tomu potřebujeme zejména finanční prostředky. Naším zájmem je přilákat 17

18 Studijní opora dílčího modulu Ekologické aspekty podnikání kvalitativně náročné zahraniční investice za předpokladu, že nabídnemee z naší strany kvalifikované odborníky. Přechod na tuto znalostní ekonomiku je zřejmě jediný způsob, jak zajistit našim obyvatelům do budoucna odpovídající kvalitu životní úrovněě a hospodářský a sociální rozvoj. Je tedy nutno významně investovat do rozvoje znalostníhoo trojúhelníku: vzdělávání výzkum inovace a ukázat skutečný potenciál naší vědy. 1.4 Boj s nebezpečnými (civilizačními) chorobami Zdraví je cennou hodnotou individuální i sociální, která významně ovlivňuje kvalitu života v každém věku a týká se nás všech. Každá doba vykazovala vždy některé nemoci, jež měly zhoubný vliv na lidskou společnost a probíhaly ve formě epidemií či pandemií (mor, černé neštovice a jiné). Mnohé z těchto nemocí byly již zcela eradikovány nebo jejich vliv na zdraví je omezen. Avšak vznikají nová onemocnění, nazývaná mnohdy civilizačními, neboť souvisí se způsobem života lidské společnosti. Mediálněě propojený svět umožňuje na ně včas upozornit, ale na druhé straně tato upozornění mohou způsobit paniku či stádní chování člověka, vedoucí k velkým zásahům do ekonomiky, jak jsme byli svědky v případě prasečí chřipky, nemocí šílených krav či kontaminovaných okurek bakterií E. Coli v poslední době. V současném světě dochází k poměrně rozsáhlé migraci osob přes hranice jednotlivých států. Tato skutečnost násobí možnosti šíření infekčních chorob a v některých zemích jsme svědky až alarmujícího návratu chorob, které už byly v této oblasti zapomenuty. Jedná se o choleru, záškrt, malárii a syfylis. V mnoha zemích roste počet úmrtí, způsobených tuberkulózou. Syndrom snížené imunity AIDS, který přišel do východní Evropy nedávno, se šíří poměrně rychle v městských i venkovských oblastech, zatímco jeho výskyt v západní Evropě klesá. Světová zdravotnická organizace (WHO) hodnotila příčiny asi 70% případů z celkového počtu úmrtí ( celkem cca 40 miliónů případů), které lze připsat na konto jednotlivých rizikových faktorů v roce Výsledek této analýzy je pro laiky mnohdy překvapivý a je zřejmý z obr. č Z tohoto obrázku je zřejmé, byť se v něm promítají situace z vyspělého i málo rozvinutého světa, že mnohé rizikové faktory souvisí nejen s oním stupněm rozvinutosti, ale i se způsobem života moderního konzumního člověka vůbec a že pro eliminaci těchto rizikových faktorů současnosti je zapotřebí společný a koordinovaný přístup. 18

19 První kapitola Globální problémy současného světa Obrázek Počty úmrtí, které lze připsat na konto rizikových faktorů v r (údaje WHO) jednotlivých Úspěšnost boje s nebezpečnými chorobami souvisí s mnohými dalšími problémy současného globalizovaného světa. Tuto vzájemnou provázanost vystihuje velmi dobře program OSN Program pro nové miléniumm směrovaný zejména na pomoc rozvojovým zemím. Jeho struktura je následující: 1) Odstranit extremní chudobuu a hlad (investice do ekonomik, práv a stejných příležitostí pro ženy, problémy ochrany rodiny, zajištění základních nutričních parametrů, posílit efektivitu zemědělství, významnou zejména pro malé rodiny 2) Zajistit základní vzdělání (stejně pro chlapce i dívky, již mají nyní menší šance) 3) Zajíštění stejných práv pro ženy (zamezení sňatků dětí, dosažení důstojného postavení ženy ve společnosti) 4) Redukce dětské úmrtnosti (zlepšení zdravotní péče a zdravotnické osvěty, zejména proti klíčovým nemocem, sexuální promiskuita) 5) Ochrana matčina života a zdraví (plánované rodičovství, prenatální a postnatální péče, zajištění kvality života) 6) Boj proti HIV / AIDS, malárii a dalším závažným onemocněním (posílení prevence a managementu boje proti chorobám) 7) Dosažení environmentální udržitelnosti (žena je v rozvojových zemích primárním producentem potravy a managerem rodinné komunity. Proto je nutné zvýšit její dovednosti, zamezit nechtěným početím, podpořit vzdělanost, dosáhnou lepšího využívání bazálních přírodních složek půdy, vody apod., zamezit požárům atd.) 8) Rozvoj globálníhoo partnerství pro dosažení předchozích cílů (socioekonomické podmínky pro růst bezpečnosti, produktivity, životního standardu apod.) 19

20 Studijní opora dílčího modulu Ekologické aspekty podnikání 1.5 Aplikace genetického inženýrství Objev stavby molekuly DNA patří bezesporu k nejradikálnějším objevům minulého století. Abychom pochopili dosah tohoto objevu a dříve netušenou škálu jeho aplikací, je zapotřebí zopakovat si několik základních pojmů. Gen představuje jeden ze základních pojmů moderní biologie, pomocí kterého je označována vloha pro určitou vlastnost. Jde o určitý souvislý úsek molekuly DNA. Varianta genu lišící se od jiné varianty téhož genu svým projevem se nazývá alela. Jedna varianta genu může být odpovědná za hnědou barvu očí, druhá za modrou barvu očí apod. Genotyp je kombinace alel (variant genů), které nese ve svých buňkách konkrétní jedinec. Pod pojmem fenotyp označujeme kombinaci všech vlastností jedince, včetně jeho chování. S určitou mírou zjednodušení by se namísto fenotyp mohlo užít pojmu vzhled. Genetická informace je v buňkách zapsána do molekul DNA (obr.č ). Celková délka lidské DNA v buněčném jádře je cca 2 metry. Aby se do buňky vešla, je ovinuta okoloo specializovaných proteinů (histonů) a společně s nimi mnohonásobně složena a stočena do chromozomů, tyčinkovitých útvarů o délce několika tisícin mm. Těchto útvarů, lišících se vzájemně velikostí a tvarem má člověk v buněčném jádře 46. Každý chromozom je tvořen dvěma shodnými chromatidami, jejichž DNA vznikla okopírováním řetězce molekuly DNA obsažené původně v jedné chromatidě (obr. č ). Stavba chromosomu. Každá zobou chromatid (spojených k sobě ve zúženém místě, tj. v oblasti tzv. centromery) je TABULKA tvořena mnohonásobně stočeným vláknem DNA, které je obtočeno kolem tzv. nukleosomů, skládajících se ze specializovaných oreteinů histonů. (In Flegr, 2006). 20