STRATEGICKÁ VÝZKUMNÁ AGENDA ČESKÉHO LETECKÉHO A KOSMICKÉHO PRŮMYSLU DO ROKU 2025 IMPLEMENTAČNÍ PLÁN

Transkript

1 STRATEGICKÁ VÝZKUMNÁ AGENDA ČESKÉHO LETECKÉHO A KOSMICKÉHO PRŮMYSLU DO ROKU 2025 IMPLEMENTAČNÍ PLÁN Červen 2011 ČESKÁ TECHNOLOGICKÁ PLATFORMA PRO LETECTVÍ A KOSMONAUTIKU Tento projekt je spolufinancován evropským fondem pro regionální rozvoj a ministerstvem průmyslu a obchodu INVESTICE DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI

2 Vydala Česká technologická platforma pro letectví a kosmonautiku (ČTPL). Asociace leteckých výrobců České republiky Beranových 130, Praha 9, Letňany Tel: (+420) Fax: (+420) info@alv-cr.cz Grafická úprava: Martina Monteforte Hrabětová Tisk: Výzkumný a zkušební letecký ústav, Praha EVROPSKÁ UNIE EVROPSKÝ FOND PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ INVESTICE DO VAŠÍN BUDOUCNOSTI

3 STRATEGICKÁ VÝZKUMNÁ AGENDA ČESKÉHO LETECKÉHO A KOSMICKÉHO PRŮMYSLU DO ROKU 2025 IMPLEMENTAČNÍ PLÁN Červen Dokument zpracovala pracovní skupina ve složení: Ing. Jan Bartoň, Ing. Viktor Kučera, Ing. Martin Paloda, Ing. Josef Kašpar, Ing. Petr Štěrba, Ing. Miloš Vališ Při zpracování dokumentu byly využity podklady, které pracovní skupina obdržela od členů ČTPL.

4 sva implementační plán ÚVOD Strategická výzkumná agenda(sva), zpracovaná v rámci činnosti České technologické platformy definuje střednědobé a dlouhodobé cíle a vize budoucího technologického vývoje v oblasti letectví a kosmonautiky v ČR. Implementační plán navazuje na tento základní dokument a definuje kroky, činnosti, a výzkumné a vývojové úkoly,které je třeba vyřešit, aby se dosáhlo strategických cílů, definovaných v SVA. Implementační plán, stejně jako Strategická výzkumná agenda je navázán na strategické cíle evropského leteckého a kosmického průmyslu definované v evropské SRA-2 (Strategy Research Agenda). CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU V PROGRAMECH VĚDY A VÝZKUMU V LETECKÉM PRŮMYSLU Současná situace v našem leteckém průmyslu je dostatečně podrobně popsaná dokumentu SVA. V oblasti výzkumu a vývoje, pokud se týče finálních výrobků lze považovat za výchozí stav, na který bude navazovat rozvoj dalších programu, probíhající vývoj těchto výrobků: VUT COBRA EV-55 OUTBACK VUT 001 MARABU L410 - MOSTA-MODERNIZACE 4 SOUČASNÝ STAV PROJEKTŮ: VUT-100 COBRA: Jsou dokončeny dva prototypy, certifikační práce jsou až do doby nalezení strategického partnera pro rozběh sériové výroby utlumeny a probíhají pouze v omezené míře. Ve výrobě je předsérie strojů, které budou prodány v kategorii experimentál. EV-55 OUTBACK: V současné době je dokončen prototyp 001 a byl proveden zálet. Certifikační program bude probíhat ve spolupráci s Armádou České Republiky, typové osvědčení u evropského úřadu EASA a americké FAA bylo posunuto z důvodů snížení finanční náročnosti těchto procesů. Vývoj agregátů, přístrojů a ostatních komponent je ve fázi finálních zkoušek. Prototyp letounu 002 je rozpracován, na křídle probíhají pevnostní zkoušky ve VZLÚ, na vodorovné ocasní ploše zkoušky v Leteckém Ústavu. Dokončeny jsou pádové zkoušky podvozků a pevnostní zkoušky příďového podvozku. V Jihlavanu běží dlouhodobá funkční zkouška hydraulického stendu. Projekt byl do konce roku 2010 podporován MPO v rámci programu IMPULS a v r v rámci programu TIP. Upřesněné marketingové studie a reakce trhu potvrzují správné zaměření letounu a trvalý zájem o něj jak v civilní, tak vojenské oblasti.

5 sva implementační plán VUT 001-MARABU: Projekt byl do řešen za podpory MPO ČR, kdy v rámci projektu se k datu ukončení projektu podařilo vyvinout platformu pro bezpilotní letoun (prozatím z legislativních důvodů provozovanou za přímého dozoru pilota) tak, aby mohla být instalována zařízení umožňující automatické bezpilotní lety, vyvinou platformu pro zkoušky dílčích samostatných zařízení za letu, vyvinout proudovou pohonnou jednotku TJ100M, umožňující možnost okamžitého nabídnutí zákazníkovi, vytvoření řady metodik a postupů umožňující návrh, zkoušky a schválení pro leteckou aplikaci, vytvořit základnu pro další aplikace a verze včetně pohonu vodíkovými palivovými články a poskytnout prostor pro modifikace letounu jako létající laboratoř pro nové pohonné jednotky. Po technické úrovni je letoun (platforma) ve stádiu letových zkoušek pro ověření letových charakteristik a stanovení konstant pro matici řízení letounu. Po ukončení tohoto stádia bude instalován a odladěn autonomní řídící systém. 5 projekt L410 MOSTA: Náplní čtyřletého projektu MOSTA Modernizace malého dopravního letounu za účelem zvýšení efektivnosti a ekonomie jeho provozu je rozsáhlá modernizace letounu L410, která zajistí výrazné zlepšení technických, provozních a ekonomických parametrů letounu L410 při zlepšení a zjednodušení údržby, což v konečném důsledku umožní snížení přímých provozních nákladů provozovatelů letounu a povede ke zvýšení konkurenceschopnosti letounů L410 na světovém trhu. Pro projekt MOSTA bylo stanoveno 10 základních vylepšení, kterých má být na letounu L410 MOSTA dosaženo ve srovnání se stávajícím letounem L410 UVP-E20. 8 Zvýšení maximálního platícího zatížení 8 Zvětšení zavazadlových prostorů 8 Zvětšení doletu 8 Zvýšení cestovní rychlosti 8 Zlepšení výkonů letounu v teplých a vysokohorských podmínkách 8 Prodloužení životnosti na letových hodin 8 Zavedení moderních systémů údržby dle stavu 8 Zlepšení technicko-ekonomických parametrů přístrojů a agregátů 8 Zjednodušení konstrukce (snížení pracnosti výroby) 8 Modernizace přístrojového vybavení pilotní kabiny Dne 2. července 2010 byla podepsána smlouva o poskytnutí účelové podpory na řešení programového projektu MOSTA mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu a Aircraft Industries, a.s. Na projektu zahájili práce spoluřešitelé: Avia Propeller, s.r.o., EVEKTOR, spol. s r.o., GE Aviation Czech s.r.o, VR Group, a.s., JIHLAVAN, a.s., Jihostroj a.s., MESIT přístroje spol. s r.o., SVÚM a.s., UNIS, a.s., Vysoké učení technické v Brně, Technometra Radotín, a.s., VZLÚ a.s.

6 sva implementační plán VUT Brno 2 % VR Group, a.s. 2 % UNIS, a.s. 2 % Technometra, a.s. 7 % VZLÚ 14 % Aircraft Industries, a.s. 34 % Aircraft Industries, a.s. Avia Propeller, s.r.o. EVEKTOR, s.r.o. GE Aviation Czech, s.r.o. JIHLAVAN, a.s. Jihostroj, a.s. SVÚM, a.s. 2 % MESIT přístroje 3 % Jihostroj, a.s. 7 % JIHLAVAN, a.s. 3 % GE Aviation Czech, s.r.o. 6 % Avia Propeller, s.r.o. 5 % EVEKTOR, s.r.o. 13 % MESIT přístroje SVÚM, a.s. Technometra, a.s. UNIS, a.s. VR Group, a.s. VUT Brno VZLÚ Podíl nákladů na řešení projektu MOSTA pro jednotlivé spoluřešitele 6 Náplň práce v projektu MOSTA je rozložena do tří základních etap, které se budou v průběhu projektu vzájemně prolínat: ETAPA 1: ANALÝZY A KONSTRUOVÁNÍ ETAPA 2: STAVBA PROTOTYPŮ ETAPA 3: TESTOVÁNÍ A DOKUMENTACE ETAPA 1 V současné době se intenzivně pracuje na úkolech v rámci Etapy 1, jejichž náplní je tvorba předběžných analýz, návrh koncepčních a konstrukčních řešení dílčích úkolů modernizace. Aerodynamické analýzy: Probíhající aerodynamické analýzy jsou převážně zaměřeny na výpočet letových výkonů modernizovaného letounu, které budou díky využití nově vyvíjeného motoru H80 od GE Aviation Czech a vrtule AV 725 od Avia Propeller výrazně vyšší ve srovnání s letovými výkony stávajícího letounu L410 UVP-E. Společnost VR Group současně připravuje matematický model letounu využitelný při dalších aerodynamických analýzách. Analýzy zatížení konstrukce: V důsledku zvýšení maximální vzletové hmostnosti inovovaného letounu ze současných 6600 na 7000kg a v důsledku řady konstrukčních změn, které jsou v průběhu projektu předpokládány, je nutné provést nový výpočet zatížení konstrukce.

7 sva implementační plán Konstrukční vývojové návrhy : Společnost Evektor spolupracuje se společností Aircraft Industries na komplexním návrhu křídla, jehož konstrukce dozná v rámci projektu MOSTA zásadních změn. Křídlo, stejně jako celý drak letounu, budou navrženy a prokazovány dle filozofie Damage Tolerance namísto stávajícího přístupu Safe Life. K dalším významným konstrukčním změnám patří prodloužení nosové části letounu, lokální zesílení trupu pro splnění požadavku na zvětšení výchylky směrového kormidla,.., atd. V důsledku zvýšení maximální vzletové hmotnosti jsou nevyhnutelné konstrukční změny na hlavním a příďovém podvozku. Na tomto úkolu se zejména podílí Aero Vodochody, VUT v Brně a Jihlavan. 7 Obr. L410 UVPE Obr. L410 MOSTA Koncepční návrh modernizovaného křídla Panelizace křídla (návrh Evektor)

8 sva implementační plán Výzkum vlastností materiálů: Ve společnostech VZLÚ a SVÚM je připravován výzkum vlastností materiálů uvažovaných pro použití na inovované konstrukci. Modernizace systémů: V oblasti modernizace systémů elektrické energie, systému řízení a monitorování pneumatického odledňování draku letounu, inovace motorových přístrojů a přístrojů pro měření paliva Aircraft Industries intenzivně spolupracuje se společností MESIT přístroje. Návrh agregátů do inovované palivové soustavy zabezpečuje Jihostroj ve spolupráci se společností UNIS. ETAPA 2 Náplní druhé etapy projektu MOSTA je výzkum a vývoj v oblasti nových technologií, konstrukční návrh přípravků pro stavbu prototypů a vlastní výroba prototypů systémů, zkušebních vzorků a prototypu letounu. ETAPA 3 Náplní třetí etapy projektu MOSTA bude tvorba metodik a programů zkoušek. Kromě toho bude tato etapa zahrnovat zkoušky pevnostní, únavové, rezonanční, pozemní a letové zkoušky systémů, letové zkoušky výkonů a vlastností prototypu. Paralelně bude probíhat tvorba provozní dokumentace. POHONNÉ JEDNOTKY: M601 H: Modernizace motoru M601 spočívá především v aplikaci nové materiálové databáze GE Aviation, s cílem odstranění enviromentálně nepřijatelných materiálů (olovo) a pak ve zvýšení termodynamických parametrů nezbytnými změnami designu hlavních částí motoru. Výsledkem je snížení měrné spotřeby paliva při zvýšeném výkonu s udržitelností do 36 O C atmosférické teploty. S tímto motorem počítá i projekt modernizace L410 společnosti Aicraft Industries MOSTA. 8 Turbovrtulový motor H80 nabídne 800 koní výkonu na hřídeli (shp) a bude používán k pohonu letounů všeobecného letectví, jakými jsou například menší obchodní a dopravní letouny, ale i letounů pro zemědělské i další využití. K certifikačním testům bude využito celkem pět vývojových motorů. Testování komponent motoru, aeromechanické zkoušky a výkonové zkoušky již probíhají po několik měsíců. Díky kombinaci účelné robustní konstrukce motoru M601, 3D aerodynamického designu a vyspělých materiálů vyvíjených společností GE je H80 výkonnější, úspornější a vysoce odolný turbovrtulový motor, který nemá žádný kalendářní limit životnosti a nevyžaduje obvyklou pravidelnou inspekci horkých částí. Jeho provozní doba mezi generálními opravami dosáhne 3600 letových hodin a 6600 cyklů. TP-100, TS-100: První brněnská strojírna Velká Bíteš a.s. Divize letecké techniky je mimo jiné výrobcem malého proudového motoru TJ100, který sériově vyrábíme a dodáváme v modifikacích s tahem 1000N, 1100N, 1200N a před dokončením je verze s tahem 1300N.

9 sva implementační plán Motor našel uplatnění především v bezpilotních aplikacích, převážně pohon terčů a UAV - asi 90%, ale i v prostředcích pilotovaných, provozovaných v kategorii experimental, větroně, malá sportovní letadla atd. - v blízké budoucnosti až 10%. Doposud bylo vyrobeno a dodáno asi 160 motorů. Odběratelé a využití motoru je obsaženo v následující tabulce. Pro informaci - motor byl poprvé prezentován ve sdružení UAVNET, na jednání v belgickém Charleroi - SONACA Gosselies, ve dnech 22. a Prezentace, i když měla úspěch, se bohužel nijak významně neprojevila komerčním zájmem evropských výrobců UAV. Motory lze provozovat v letové hladině 0 až 10000m, s rychlostí do 0.8Ma. Pro potřeby UAV se tedy jedná o prostředky s vysokou rychlostí letu a velkým dostupem. Na bázi jádra motoru TJ100 probíhá v současné době vývoj prototypů turbovrtulového motoru TP100 s výkonem 180kW (pro aplikace UAV s nižšími rychlostmi a velkou operační výškou letu) a jsou připravovány podklady pro vývoj turbohřídelového motoru TS100, rovněž s výkonem 180kW. 9 S dodávkou motorů pro první letouny, opět pro bezpilotní kategorie a kategorie experimental, se uvažuje v r V současné době probíhá také intenzivní vývoj podstatně menšího proudového motoru TJ20, s tahem 200N s předpokládaným provozem v letových hladinách 0 až 8000m, při rychlosti do 0.6Ma. Sériová dodávka motorů bude zahájena ve II.pololetí r OSTATNÍ: Kromě těchto základních finálních výrobků probíhá vývoj agregátů, přistrojů a komponent pro výše uvedené finály i pro jiné odběratele. Od roku 1991 do r.2012 je registrováno celkem 488 výzkumu a vývoje, které jsou spolufinancované ze státního rozpočtu. Přehled těchto úkolů je uveden v příloze č.1. Podniky leteckého průmyslu se také intenzivně zapojily do mezinárodní spolupráce a projektů financovaných z evropských rámcových programů.podniky podaly celkem v rámci 4. až 7. RP EU 249 návrhů z čehož 79 projektů bylo schválených. Přehled je uveden v příloze č.2. Engineering a služby: Obecná charakteristika situace v oblasti inženýrských služeb v letectví je popsána ve Strategické výzkumné agendě českého leteckého a kosmického průmyslu. Rozvoj inženýrských služeb, tedy outsourcingu inženýrských prací nastal v USA a Evropě již v 90. létech minulého století. Je spojen s koncentrací leteckého výzkumu, vývoje a výroby do několika málo firem, pokrývajících zcela, nebo z převážné většiny, celosvětový trh v dané kategorii letecké techniky (např. Boeing a Airbus v kategorii velkých dopravních letadel, Bombardier a Embraer v kategorii Regional Jet, ATR a Bombardier v kategorii Regional Turboprop, atd.).

10 sva implementační plán Tato koncentrace byla vyvolána enormním nárůstem pracnosti a tedy i nákladnosti vývojových prací a především průkazu letadla v souvislosti se stále dokonalejšími leteckými předpisy, jakož i nákladnosti zavádění nových technologií, nezbytných pro dosažení co nejlepších ekonomických a bezpečnostních parametrů civilních letadel, respektive operačně taktických parametrů letadel vojenských. V obou případech je to spojeno i s mnohonásobným nárůstem životnosti posledních generací civilní i vojenské letecké techniky a tedy globálním snižováním počtu vyráběných typů letecké techniky a prodlužováním rozestupů mezi jednotlivými generacemi letecké techniky zaváděnými do výroby na mnoho desítek let. Důsledkem těchto trendů je, že finální výrobci nejsou schopni udržet dlouhodobě pracovní náplň komplexních inženýrských týmů, schopných zajistit v celém rozsahu vývoj, zkoušky a přípravu sériové výroby letecké techniky a stabilní velikost těchto týmů omezují na minimum. Na druhou stranu pak v době vývoje a přípravy sériové výroby nového, nebo dnes už i podstatněji modifikovaného výrobku, potřebují tyto týmy posílit na mnohonásobek běžného stavu pomocí outsourcingu inženýrských prací. Prvotním trendem, především z devadesátých let minulého století bylo, že si finální výrobci najímali inženýrské kapacity prostřednictvím engineeringových firem, které měly relativně malý počet stabilních zaměstnanců, fungovaly více méně jako personální agentury a dodávaly externí pracovníky finalistům letecké techniky. Ti tyto externí pracovníky zapojili do svých týmů, na svých pracovištích a přímo je řídili. Jednalo se především o konstruktéry a později i vývojáře v oblasti SW. V uplynulém desetiletí převládl trend zadávat engineeringovým subkontraktorům dílčí, ale ucelené úkoly formou pracovních balíčků (work packages) za fixní cenu. To vedlo k rozvoji engineeringových firem, z nichž největší disponují stovkami až tisíci zaměstnanců a mají často globální působnost, a dále pak k rozvoji poskytování engineeringových služeb leteckými firmami, které samy svůj vývoj zcela zastavily, nebo podstatně omezily. Z dříve převládajících konstrukčních prací se outsourcing rozšířil na všechny oblasti engineeringu, tedy veškeré výpočty a analýzy, technologie, tvorbu dokumentace, atd., až po outsourcing vedení, plánování a administraci samotných vývojových prací. Z dříve převládající práce přímo na pracovištích zadavatele (on-site) se postupně, i v důsledku rozvoje komunikačních technologií, umožňujících vzdálený přenos a sdílení velkých objemů dat, přesunula většina činností na pracoviště engineeringových subkontraktorů (off- -site). Většina zakázek na inženýrské práce je zadávána formou výběrových řízení. Vzhledem k náročnosti a nákladnosti získání oprávnění DOA (Design Organisation Approval) od EASA, resp. FAA, se outsourcing inženýrských prací rozšířil z oblasti vývoje finálních výrobků i do oblasti přestaveb, modernizací a modifikací, řešených formou konstrukčních změn na letecké technice (STC). 10 Pro současný stav outsourcingu inženýrských prací ve světovém letectví je charakteristické, že přes všechny (nemalé) problémy s tím spojené, je většina zakázek přesouvána do Asie, především Indie. Proto tam i přední světové engineeringové firmy zřizují své pobočky. Druhým charakteristickým rysem současné situace je, že finalisté požadují po svých strategických partnerech, kteří jsou obvykle i risk-sharing partnery, kompletní dodávky, tedy od vývoje, průkazu až po sériovou výrobu jim svěřených celků. Na to tito partneři, obvykle zavedení na výrobu z konstrukčních podkladů dodaných od finalistů, nejsou připraveni. Potřeba outsourcingu inženýrských prací se tak přesouvá od finalistů na strategické partnery. Finalisté pak rapidně omezují počet svých přímých engineeringových subkontraktorů na několik málo kvalifikovaných firem.

11 sva implementační plán V ČR, respektive tehdejším Československu se outsourcing inženýrských prací v letectví, pochopitelně ne pod tímto názvem, uplatňoval již od padesátých a šedesátých let minulého století formou půjčování konstruktérů (tzv. krajánků) mezi jednotlivými leteckými firmami na pokrytí kapacitních špiček vývojových prací. V současnosti má největší kapacity (řádově ve statisících konstrukčních hodin ročně) v oblasti engineeringových služeb firma Inter-Informatics, která se vyprofilovala v největšího poskytovatele těchto služeb v ČR. Převážná většina těchto služeb směřuje na export do Evropy, kde je největším partnerem Airbus. Firma patří mezi několik málo poskytovatelů engineeringových služeb v Evropě, kteří mohou uzavírat kontrakty na poskytování inženýrských služeb přímo s Airbusem na základě rámcové smlouvy s EADS. Firma má i rozsáhlé oprávnění DOA, umožňující jí provádět změny a STC především v oblasti řešení interiérů a souvisejících systémů, což je její doménou, na všech kategoriích letedel a vrtulníků. Dalším významným poskytovatelem inženýrských služeb, i když to není hlavní náplní jeho činnosti, je firma Evektor, která má v této oblasti dlouholeté zkušenosti na domácí i mezinárodní úrovni. Třetím hráčem, který se v poslední době úspěšně zapojil do této oblasti je Aero Vodochody, které reprezentuje svojí spoluprací na Bombardier CSeries, do které zapojilo i Inter-Informatics a VZLÚ, zmíněný současný trend, tedy risk-sharingovou účast na projektu, od vývoje, až po zajištění seriové výroby. 11 Další firmy českého leteckého průmyslu pak nabízejí inženýrské služby spíše jako doplňkové využití svých kapacit, určených primárně pro vlastní potřebu. BUDOUCÍ VÝROBNÍ PROGRAMY 1. FINÁLNÍ VÝROBKY- LETOUNY zapojení do evropského programu- letoun pro cestujících, vytvoření mezinárodního konsorcia vývoj nového letounu kategorie L410- do 19 cestujících vývoj verzí letounu EV-55 Vývoj nových sportovních letounů 2. MOTORY V současné době jsou v ČR dva výrobci, vyvíjející turbínové motory pro tuto kategorii. GEAC působí v segmentu turbovrtulových motorů a rozvíjí dále motor M601.. Lze očekávat dosažení výkonu okolo 1000 kw, modernizovaný motor bude mít parametry, které umožní jeho konkurenceschopnost v tomto segmentu nejméně do roku Kromě soudobých termodynamických parametrů bude motor opatřen plně číslicovým řídícím systémem FADEC. PBS Velká Bíteš působí v segmentu turbovrtulových motorů do 200 kw. Lze očekávat rozvoj těchto motorů, jejich vybavení systémem FADEC z dílny Jihostroje + Unis. Tato kategorie turbovrtulových motorů není na světovém trhu zastoupena, lze očekávat její rozvoj. Motory uvedených kategorií musí být opatřeny moderními vrtulemi (vrtule je podle předpisů samostatný výrobek). V ČR je schopnost vyvinout pro uvedené výkony moderní vrtule, včetně systému řízení, který bude kompatibilní se systémy řízení motorů FADEC.

12 sva implementační plán Strategie vývoje těchto nových pohonných jednotek byla již vymezena návrhem evropského projektu v 7. RP EU - ESPOSA (EFFICIENT SYSTEMS AND PROPULSION FOR SMALL AIRCRAFT), jehož rozpočet dosahuje 37 MEUR. Řešení projektu se předpokládá v letech 2011 až Koordinátorem projektu je společnost PBS Velká Bíteš a kromě ní se projektu účastní dalších 38 evropských firem, včetně ukrajinských výrobců Ivchenko Progres a Motor-Sič ze Záporoží. Vývoj letounů v kategorii do 19 cestujících může zahrnovat i kategorii Jetů. Prognózy zatím neuvažují s vývojem turbodmychadlových motorů v této kategorii, neboť v tomto segmentu mají světoví výrobci pohonných jednotek zřetelný náskok. Pokud by došlo k vývoji takového letounu, pak bude pohonná jednotka nakupována. Pro podporu vývoje citovaných kategorií turbínových motorů bude rozvíjen výzkum nových koncepcí spalovacích komor pro malé motory. Tento problém zatím není u malých motorů ve světovém měřítku řešen, v ČR již byly položeny solidní základy pro tento výzkum, jehož cílem je opatřit motory diskutované kategorie ekologickými spalovacími komorami, připravit podklady pro vývoj motorů na alternativní paliva včetně vodíkového pohonu. 3. INŽENÝRSKÉ SLUŽBY Hlavními směry pro rozvoj inženýrských služeb pro následující období jsou: Ucelené inženýrské služby pro finalisty a jejich strategické (risk-sharingové) partnery/primární subkontraktory zaměřené na komplexní servis, ve smyslu ucelené zakázky pro konkrétní části, nebo výrobky letecké techniky, ne jen dílčí úkoly, řešící jen určité kroky celého technického procesu. Tedy služby od návrhu, respektive studií proveditelnosti, přes detailní konstrukci, analýzy a výpočty, dokumentaci, až po certifikační podklady. Kombinované inženýrské a dodavatelské služby, tedy výše zmíněné ucelené inženýrské služby pro finalisty a jejich risk-sharingové partnery, kombinované s dodávkami na klíč, buď konkrétních výrobků, nebo technologického (přípravkového) vybavení pro jejich výrobu. Ucelené inženýrské služby, obvykle poskytované držiteli EASA DOA (Design Organisation Approval) pro provozovatele letecké techniky (letecké společnosti, soukromé provozovatele, vojenská letectva a speciální letecké útvary) a nebo servisní organizace (MRO), zahrnující inženýrské služby v oblasti modifikací a oprav letecké techniky v uceleném balíku: koncepční návrh, technickou dokumentaci nutnou pro schválení změny nebo opravy podle příslušných předpisů, výrobní dokumentaci instalačního kitu, dokumentaci pro realizaci změny na letecké technice (zástavbovou dokumentaci a Engineering order), změný, respektive doplňky letadlové dokumentace a konečně zajištění vlastní certifikace (malá změna, STC). Kombinované inženýrské a dodavatelské služby pro provozovatele letecké techniky a servisní organizace, kombinující inženýrské služby uvedené v předchozím odstavci s dodávkou na klíč instalačního kitu, případně ještě s podporou, respektive dozorem při instalaci. Specifickou oblastí jsou inženýrské služby v oblasti leteckého zkušebnictví, poskytované autorizovanými zkušebnami finálním výrobcům letecké techniky, jejich risk-sharingovým partnerům a řešitelům, často nadnárodních experimentálních výzkumných a vývojových programů. 12

13 sva implementační plán Změna koncepce subkontrahování inženýrských služeb směrem k uceleným a kombinovaným dodávkám vede ke zvýšeným nárokům na technickou i organizační úroveň dodavatelů inženýrských služeb a zvyšuje jejich zodpovědnost, neboť inženýrské služby přestávají být dílčím krokem, za jehož správnost a implementaci přebírá odpovědnost jejich objednatel. Dodavatelé inženýrských služeb se tak stávají rovnocennými partnery jejich objednatelů, se stejnou a často ve specifických oblastech dokonce vyšší požadovanou technickou úrovní a stejnou mírou odpovědnosti, pouze však na úžeji vymezeném prostoru dílčích aplikací. 4. PROGRAMY OPRAV A ÚDRŽBY Programy údržby a oprav se budou do budoucna orientovat v našich podnicích do těchto oblastí: optimalizace avionických systémů a agregátů vrtulníkové techniky zvyšování odolnosti transportních vrtulníků v rámci boje proti terorizmu a při provozování v nebezpečných oblastech optimalizace oprav a údržby letecké techniky v extrémních podmínkách BEZPILOTNÍ PROSTŘEDKY Dne byla v rámci Vědeckotechnické rady ALV ustavena pracovní skupina pro UAS. Členové UAS:VUT Brno,VZLÚ, Evektor, LOM, Jihostroj, Jihlavan, Unis,Inter- Informatics, Mesit, PBS. Hlavní cíle pracovní skupiny pro nejbližší období: 1. Naformulovat hlavní směry činnosti pracovní skupiny pro UAV tak, aby je bylo možné publikovat směrem k civilním a vojenským institucím v ČR a odpovídajícím institucím v zahraničí (především v rámci EU). 2. Zapojit se aktivně do tvorby platné legislativy pro provoz bezpilotních prostředků v řízeném vzdušném prostoru ČR. 3. Plní: určení členové ALV Termín: průběžně v závislosti na jednání mezirezortní komise 4. Zajistit účast členů pracovní skupiny pro UAV při ALV na konferencích a výstavách UV EUROPE. V rámci konference vystoupit s krátkým příspěvkem představujícím schopnosti ČR v oblasti UAS s důrazem na technické a technologické možnosti členů pracovní skupiny. 5. Vypracoval podmínky pro zapojení se do plnění vhodného grantu, řešeného v rámci EU v oblasti UAS, který by byl obsahově odpovídající složení příslušníků pracovní skupiny pro UAV. 6. Vyhledat vhodné uplatnění v oblasti UAS u potenciálních zákazníků z domácího prostředí se snahou o vývoj bezpilotního prostředku pro optický průzkum, jiné druhy vzdušného průzkumu nebo jako terč. Provádět jednání s odpovídajícími funkcionáři zainteresovaných ministerstev (MO ČR, MV ČR, MŽP ČR). 7. Plní: určení členové pracovní skupiny Termín: průběžně 6. KOSMICKÉ PROGRAMY PRACOVNÍ SKUPINA SPACE V rámci Vědeckotechnické rady byla ustavena pracovní skupina pro SPACE. Členové skupiny jsou: VZLÚ, Inter-Informatics, MESIT, UNIS, VUT Brno.

14 sva implementační plán Definice cíle skupiny Vnější Identifikace, zjištění záměrů a potřeb a navázání vhodné formy trvalé spolupráce s evropskými firmami a institucemi aktivními v oblasti SPACE a s českými subjekty a institucemi aktivnimi v oblasti SPACE. Vnitřní Identifikace vhodných oblastí jimiž by se měla pracovní skupina zabývat z pohledu praktické využitelnosti pro členy ALV. Identifikace vhodných technických řešení použitelných pro aktivity v oblasti SPACE jimiž by se měla pracovní skupina zabývat. Posouzení zapojení pracovní skupiny jako celku do vhodného SPACE projektu/projektů na národní, nebo mezinárodní úrovni. Předávání informací Vytvoření systému předávání informací na úrovni pracovní skupiny a ALV. Koordinace pasivní a aktivní účasti pracovní skupiny, nebo jejích členů, na konferencích, výstavách a podobných akcích z oblasti SPACE. Zdroje financování vhodné pro space Základní specifikace a upřesnění podmínek vhodných finančních zdrojů pro space (typ programu, rozpočet, podmínky, způsob financování, atd.): ČR: TAČR, MPO-TIP, MV, MŠMT EU: 7.FP se zaměřením na space ESA: Povinné a Volitelné programy, Tendry ESA Task Force ESO, ISRO, JAXA, (Rusko) 14 Ostatní Získávání informací z konferencí, seminářů, workshopů atd. Definování způsobu prezentace portfolia ALV-space Způsob distribuce získaných informací Návrh způsobu komunikace (spolupráce) s jinými subjekty/asociacemi. Český kosmický průmysl je reprezentován v současné době tzv. Trojkoalicí (ALV, SDT, CSA) Prezentovat se ČKK (uvedení např. na jejich webové stránky), udržování kontaktů Příprava zájmu o ESA Volitelné programy (mění se 1/3 roky) Vytvoření kontaktů přispěvovatelů do ESA (MŠMT, MD, MPO) 7. VOJENSKÉ PROGRAMY, (LETOUNY, VRTULNÍKY, BEZPILOTNÍ PROSTŘEDKY) Podrobnější participace na programech souvisejících s budoucím vojenským letectvem EU bude řešena až na základě studie FASin Europe, ALV je zastoupeno ve skupině podniků, (států), které vyhráli tendr na tuto studii vyhlášeny EDA.

15 sva implementační plán VÝZKUM A VÝVOJ NUTNÝ K DOSAŽENÍ CÍLŮ STANOVENÝCH V SVA Pro zajištění konkurenceschopnosti našich výrobků a dosažení cílů, stanovených v Strategické Výzkumné Agendě(SVA), která navazuje na evropský dokument SRA-2 je třeba zajistit celu řadu dílčích konkrétních výzkumných a vývojových úkolů. Přehled těchto úkolů je uveden v příloze č.3 tohoto dokumentu. POSTUP REALIZACE Pro postupnou realizaci cílů stanovených v SVA bude třeba zajistit řadu opatření a úkolů,mezi které patří zejména: 1. POLITICKÁ PODPORA NAPLŇOVÁNÍ SVA(DÁLE JEN STRATEGIE) NA ÚROVNI ČR a) Příprava zjednodušené formy Strategie a zjednodušené prezentace firem (1 firma = 1x A4, v dělení na průmyslové, výzkumné a podpůrné subjekty) a projednání těchto dokumentů s relevantními zástupci MPO (průmyslový pohled), MŠMT (pohled vzdělávací, výzkumný a v kontextu s RP EU a Infrastrukturou pro výzkum a vývoj) a MD (pouze Space). O: Prezident + Viceprezidenti / T: do konce r b) Získávání politické podpory pro Strategii a další rozvoj leteckého a kosmického průmyslu v ČR v kontextu podpory EU. O: Prezident + Viceprezidenti / T: průběžně. 15 c) Prezentace Strategie a získávání politické podpory pro Strategii ze strany regionů. O: Vybraní členové Představenstva + relevantní členové ve vztahu k regionu / T: průběžně 2. NAPOJENÍ STRATEGIE NA ÚROVEŇ EU a) Prosazování cílů Strategie (jejich zahrnutí do cílů různých strategií na úrovni EU) a hlídání kompatibility Strategie s dokumenty ACARE (SRA). O: Zástupce ALV v ACARE / T: průběžně. b) Prosazování cílů Strategie ve vztahu k leteckému a kosmickému průmyslu EU na platformě ASD (akceptace role leteckého průmyslu ČR a zahrnutí cílů strategie do cílů ASD na úrovni EU). O: Zástupci ALV v ASD / T: průběžně. c) Spolu s partnery z nových členských zemí prosadit založení skupiny pro General Aviation v ASD a aktivně tuto skupinu formovat. O: Představenstvo a vybraní zástupci ALV / T: do konce roku d) Zajištění dlouhodobého kontaktu s českými zástupci ve skupině pro letectví Evropského parlamentu. O: Prezident + Viceprezidenti / T: první kontakt do konce 2010, potom průběžně. 3. PROJEKTOVÁ PODPORA NAPLŇOVÁNÍ STRATEGIE NA ÚROVNI ČR a) Sledování a šíření informací z oblasti státní podpory výzkumu, vývoje a inovací pro letectví a kosmonautiku. O: Určený zástupce ALV / T: průběžně.

16 sva implementační plán b) Formování společných projektových konsorcií a příprava projektů naplňujících Strategii. O: jednotliví členové ALV/ T: průběžně. c) Zajišťování projektové podpory informačních zdrojů (např. OKO LKV, normy, Letecký zpravodaj, zahraniční časopisy apod.). O: představenstvo/ T: průběžně. 4. PROJEKTOVÁ PODPORA NAPLŇOVÁNÍ STRATEGIE NA ÚROVNI EU a) Zajišťování prosazování cílů Strategie do Workprogramů RP EU. O: Zástupce ALV v programovém výboru / T: průběžně. b) Zajišťování a šíření informací z oblasti RP EU se zaměřením na letectví. O: VZLÚ / T: průběžně. c) Zapojování se členů ALV do projektových konsorcií RP EU. O: jednotliví členové ALV/ T: průběžně. d) Příprava vlastních projektů RP EU k naplnění integrálních částí Strategie. O: vybraní členové ALV/ T: průběžně. 16 e) Podměty k přípravě 8. RP EU (prostřednictvím ASD). O: VZLÚ/ T: do konce f) Příprava L2 projektu s tématikou general aviation pro 7. RP EU se záštitou ALV. O: představenstvo (PBS)/ T: listopad KOMUNIKAČNÍ A PROPAGAČNÍ PODPORA NAPLŇOVÁNÍ STRATEGIE a) Prezentace zjednodušené formy Strategie a dále jejího naplňování v časopise Ekonom a Technický týdeník. O: Představenstvo / T: první část do konce roku 2011 a pak každý rok review. b) Prezentace Strategie a jejího naplňování v časopise Flight International. O: Představenstvo / T: první část do konce roku 2011 a pak každé dva roky review. c) Prezentace Strategie a jejího naplňování na úrovni Podvýboru pro vědu, výzkum, letectví a kosmonautiku Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. O: Představenstvo / T: první část do konce roku 2011 a pak dle možností jednání podvýboru každé dva roky review. d) Prezentace Strategie a jejího naplňování ve veřejné sekci internetových stránek ALV. O: Představenstvo / T: první část do konce roku 2011 a pak každý rok review.

17 sva implementační plán e) Ve spolupráci s Czechinvest a MPO prezentovat Strategii a její naplňování při státem organizovaných podnikatelských misích. O: Představenstvo / T: dle možností misí. f) Prezentace Strategie na úrovni univerzit a AV ČR (nutno vybrat konkrétní pracoviště). O: Představenstvo / T: první část do ½ roku PODPORA NAPLŇOVÁNÍ STRATEGIE NA ÚROVNI ALV 6.1. Zařadit téma Strategie a jejího naplňování min. 1x za ½ roku na jednání VTR. O: Předseda VTR / T: průběžně Zařadit téma Strategie a jejího naplňování min. 1x za ½ roku na jednání Představenstva a Dozorčí rady. O: Tajemník ALV / T: průběžně Organizovat semináře, workshopy a odborné konference v oblasti nových materiálů, technologií a jednotlivých disciplinách výzkumu a vývoje v oblasti letectví a kosmonautiky Udržovat kontakty s evropskou technologickou platformou, zajistit aktivní činnost našich zástupců v odborných skupinách a sekcích ASD, ACARE, IMG-4, EREA a dalších evropských strukturách s cíle hájit prosazovat zájmy našich podniků a realizovat cíle definované v SVA Propagovat český letecký průmysl, výsledky jeho výzkumu a vývoje na výstavách a veletrzích. Organizovat společné expozice pro podniky ALV/ČTPL. Spolupracovat s Czechtrade a Czechinvest a MPO při organizaci a podpoře těchto akcí Propagovat výsledky výzkumu a vývoje, vydávat odborný časopis Aerospace Proceedings a to min. 3 výtisky za rok Informovat jak laickou, tak odbornou veřejnost a členy ČTPL/ALV na webových stránkách o novinkách,událostech a činnosti jednotlivých orgánů a odborných sekcí ALV/ČTPL Řešit problematiku oborových norem v souladu s potřebami jednotlivých podniků Intenzivně spolupracovat s Oborovou kontaktní organizací při přípravě, a podpoře jednotlivých úkolů VaV v rámci RP EU i úkolů dotovaných ze zdrojů ČR Spolupracovat s Czech Space Office při hledání cest k většímu zapojení podniků do programů ESA.

18 sva implementační plán Podporovat a propagovat zvýšení prestiže zaměstnání v leteckém a kosmickém průmyslu, podporovat systém vzdělávání a výchovy pracovníků pro letecký a kosmický průmysl Efektivněji využívat offsety- Spolupracovat s offsetovou komisí při zapojování našich podniků do evropských a transatlantických programů Zapojení do projektu FAS- Future Airf orce Systém in Europe. Aktivně spolupracovat na studii a zajistit pro naše podniky participaci v pilotních projektech. 18

19 sva implementační plán ZÁVĚR Tento Implementační plán byl zpracován z podkladů jednotlivých členů ČTPL a je návrhem, který definuje cestu a postup realizace Strategické Výzkumné Agendy Českého leteckého a kosmického průmyslu. Dokument byl podroben oponentuře všech členů ČTPL a představenstva ALV. A všechny jejich připomínky byly zapracovány. Implementační plán reaguje na situaci v Českém leteckém průmyslu v r. 2011, a je nutno počítat s tím, že bude nutno v budoucnu provést jeho novelizaci. V Praze LITERATURA [1] Strategic Research Agenda 2, ACARE, October 2004 [2] Aerospace Forecast FY , FAA, 2006 [3] Global Market Forecast , Airbus Industrie, December 2006 [4] Facts and Figures, ASD, 2004, 2005 [5] ASD Yearbook, 2005 [6] Firemní zdroje [7] Periodika: Defense News, Flight International, Aviation Week, Military Procurement International, Military Technology. [8] Strategie rozvoje českého leteckého průmyslu - listopad 2007

20 sva implementační plán SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ACARE Advisory Council for Aeronautic Research in Europe ALV ČR Asociace leteckých výrobců České republiky ASD AeroSpace and Defence Industries Association of Europe ASŘ Automatizované systémy řízení ATM Air Traffic Management AVSL Asociace výrobců sportovních letadel CAN Controller Area Network CESAR Cost Effective Small Aircraft, integrovaný evropský projekt CFD Computational Fluid Dynamics CLKV Centrum leteckého a kosmického výzkumu CO2 kysličník uhličitý COTS Commercial Off-the-Shelf CS-23 Certification Specifications for Normal, Utility, Aerobatic and Commuter Category Aeroplanes ČR Česká republika ČSA Československé aerolinie, České aerolinie ČTPL Česká technologická platforma pro letectví a kosmonautiku ČVUT České vysoké učení technické DOA Design Organisation Approval EADS European Aeronautic Defence and Space Company EASA European Aviation Safety Agency EHA Electro-Hydraulic Actuator ELA European Light Aircraft EMA Electro-Mechanical Actuator ERP Enterprise Resource Planning ESA European Space Agency EU European Union, Evropská unie FAA Federal Aviation Administration (USA) FADEC Full Authority Digital Engine Control FSI Fakulta strojního inženýrství FSW Friction Stir Welding GA General Aviation GAP General Aviation Propulsion GDP Gross domestic product GE General Electric HDP Hrubý domácí produkt HW Hardware 20