T T. Think Together Jan Rydval, Andrea Hornická THINK TOGETHER

Transkript

1 Česká zemědělská univerzita v Praze Prvzně eknmická fakulta Dktrská vědecká knference 7. únra 2011 T T THINK TOGETHER Think Tgether 2011 Redukce framing efektu v dpravní lgistice užitím systému pr pdpru rzhdvání Reductin f framing effect in transprt lgistic using decisin supprt system Jan Rydval, Andrea Hrnická 359

2 Abstrakt Rzhdvací prcesy jsu vlivněny kvalitu infrmací, která je vlivňvána velikstí framing efektu (efektu zarámvání nebli určitéh zkreslení infrmací). Tt zkreslení vlivňuje naši schpnst phlížet na infrmace a danu prblematiku jak na celek a schpnst se na základě nich více či méně racinálně rzhdvat. Příspěvek se zabývá snížením framing efektu pmcí systému pr pdpru rzhdvání, jenž využívá základních principů preskriptivní terie rzhdvání, zejména pak principu dekmpzice. Klíčvá slva framing efekt, preskriptivní terie rzhdvání, princip dekmpzice, systém pr pdpru rzhdvání Abstract Decisin making is influenced by the quality f infrmatin, and by the size f the framing effect (the effect f infrmatin distrtin). This bias affects ur ability t lk at infrmatin in its pure frm and ur ability t make mre r less ratinal decisins. This paper deals with the reductin f the framing effect using a decisin supprt system based n the prescriptive decisin thery, especially the decmpsitin principle. Keywrds framing effect, prescriptive decisin thery, decmpsitin principle, decisin supprt system ÚVOD Nedílnu sučástí manažerských prcesů a rzhdvání nejen v eknmických a sciálních prcesech, jak zmiňují Fagley, Cleman, Simn (2010) je získávání infrmací. Rzhdvání je pak vlivněn kvalitu infrmací a velikstí framing efektu (z angl. Framing Effect, efektu zarámvání nebli určitéh zkreslení infrmace). Tt zkreslení vlivňuje naši schpnst phlížet na infrmace a danu prblematiku jak na celek a schpnst se na základě nich více či méně racinálně rzhdvat, čemž dále pjednává i Druckam (2001). Výsledkem prcesu snižvání framing efektu je získat celkvý phled na prblém a snížit vliv jedntlivých rámů tvřících framing efekt. Th můžeme dcílit různými způsby. Jedním z nich je využít systém pr pdpru rzhdvání, který může pmci získané infrmace čistit d framing efektu, ppřípadě získávat relevantní infrmace s velmi malým a pr rzhdvání tudíž téměř bezvýznamným framing efektem. Systémy na pdpru rzhdvání (z angl. Decisin Supprt Systems DSS) pmáhají, jak vykládá Pwer (2002), svým uživatelům (manažerům) s realizací řídících a rzhdvacích činnstí. Uživatel tu může srvnávat dílčí výsledky řešení se svými představami a pdle th vlivňvat další průběh řešení. DSS pskytují uživateli nabídky řešení a mhu kladením tázek a dtazů usměrňvat jeh pstup. V tmt příspěvku uvažujeme DSS využívající některé principy preskriptivní terie rzhdvání, kteru ppisují Eisenführ a Weber (2003), zejména pak princip dekmpzice, který pdrbněji rzebírá Simn (1996). Tyt systémy však nikdy nemhu zcela nahradit rzhdvatele, jejich výsledkem tedy není samtné rzhdnutí, ale vedu rzhdvatele celým rzhdvacím prcesem, vytvářejí pr ISBN:

3 rzhdvatele puze přehled mžnstí a variant, urychlují a zpřesňují prpčty jejich důsledků a kvantifikují rizika. Cílem tht článku je bjasnit, c je framing efekt a ukázat, jak h pmcí systému pr pdpru rzhdvání, který využívá principů preskriptivní terie rzhdvání, redukvat. A t pmcí bjasnění užitých principů preskriptivní terie rzhdvání implementvaných d systému pr pdpru rzhdvání. Materiál a metdy Framing efekt Individuální rzhdnutí jsu vlivněna způsbem, jímž jsu infrmace prezentvány a způsbem, jímž jsu prblémy frmulvány. Lidé čast přijímají a užívají infrmace v pdbě, v níž je získali, aniž by nich v tmt hledu uvažvali. Jde vytvření subru referenčních bdů rámců, úhlů phledu (zda láhev je napůl plná neb napůl prázdná). Tent druh pznávací iluze může získané infrmace d značné míry zkreslit a tím i vlivnit jejich další vývj a zpracvání. Efekt zarámvání infrmace (angl. framing efekt) může rzhdvání, jak uvádějí Tversky a Kahneman (1981), vlivnit zásadním způsbem. Framing efekt je zarámvání infrmace skrze nejrůznější vlivy klí dané infrmace. Jedná se např. neúplnst infrmace, neznalst pdmínek jejíh vzniku, či prstředí jejíh šíření. Tím pak dchází k balení infrmace nadbytečnými kmpnenty jak např. zavádějícími údaji, dílčí desinfrmací a různými neúplnstmi a nepřesnstmi. Tak framing efekt také vzniká (Tversky, Kahneman, 1981). Z uvedených příkladů tedy vyplývá, že efekt zarámvání je vlastně určité zkreslení infrmací, které přijímáme a dále zpracváváme v nejrůznějších rzhdvacích prcesech. Tt zkreslení pté vlivňuje náš phled na infrmace v jejich čisté frmě a mžnst se na základě nich více či méně racinálně rzhdvat. Prt je nutné framing efekt redukvat. Různé terie rzhdvání Pr zmírnění framing efektu je třeba využívat vhdnu terii rzhdvání a její nástrje, Eisenführ a Weber (2003) se zmiňují následujících třech základních rzhdvacích teriích. Nrmativní terie rzhdvání se zakládá na terii racinální vlby a využívá nrmativních mdelů. Prstřednictvím aximatických přístupů lze dvdit lgicky knzistentní výsledky. Tat terie ppisuje, jak by se měl rzhdvat? Zatímc deskriptivní terie rzhdvání se empiricky zabývá tázku, jak vlastně ve skutečnsti rzhdnutí vzniká, čili jakým způsbem je rzhdván? Naprti tmu preskriptivní terie rzhdvání se pkuší dvdit strategie a metdy, které pmáhají lidem přijímat lepší rzhdnutí, pkuší se tedy dpvídat na tázku jak djít k lepšímu rzhdnutí? Základní principy preskriptivní terie rzhdvání Základní principy preskriptivní terie rzhdvání (hledání racinality, knzistence pdkladů, dekmpzice, subjektivita a princip neúplných znalstí) napmáhají rzhdvateli čistit infrmace ptřebné k rzhdvání d efektu zarámvání a přiblížit se vhdnému racinálnímu rzhdnutí. Think Tgether 2011 Dstupné z:

4 Hledání racinality Kvalita již prběhnutéh rzhdnutí se dá měřit vždy až p jeh uskutečnění. Pzdější úspěch či neúspěch není však puze náhdné měřítk. Musí se rzlišvat mezi racinálními a úspěšnými rzhdnutími. C tedy vlastně znamená racinální? Nejedná se bjektivní prkazatelnu vlastnst. Vede převážně jen k tmu, že se rzhdnutí stávají průměrně úspěšnějšími (Rescher, 1993). Knzistence pdkladů pr rzhdvání Nejdůležitější pžadavky, které musí racinální preference pdle Eisenführa a Webera (2003) splňvat, jsu: Orientace d buducna. Tranzitivita. Jestliže rzhdvatel upřednstňuje a před b a b před c, tak by měl taky upřednstňvat a před c. Invariantnst (neprměnnst). Preference by neměly být závislé na tm, jak je znázrněn daný prblém, předpkládá se, že zbrazení jsu ekvivalentní. Nezávislst na irelevantních alternativách. Dekmpzice Kmplexita rzhdvacích prblémů ztěžuje rientaci rzhdvatele, prt je nezbytné prblémy analyzvat a členit, tím že rzlžíme rzhdvací prblém na kmpnenty, které budu mdelvány samy sbě. Rzhdvací prblém lze pdle Eisenführa a Webera (2003) rzdělit na následující kmpnenty: Alternativy jednání, mezi nimiž je na výběr Cíle a preference rzhdvatele spjené s výsledkem Očekávání vlivů klí (tzn. výsledky nevlivnitelné rzhdvatelem) Uvnitř každéh kmpnentu může či nemusí djít k další dekmpzici. Princip dekmpzice lze samzřejmě využít i při jeh bráceném pužití (způsbem vice versa), čili slžení jedntlivých dílčích prblému d jednh agregvanéh a tím se na danu prblematiku dívat z hlediska celku, nikdy však nelze rzkládat a skládat prvky dhrmady bez hledu na jejich systémvé vazby a funkce. Subjektivita Kncept racinality nějakéh rzhdnutí nebsahuje žádné předpisy bsahu čekávání neb preferencí. Laicky řečen: Každý rzhdvatel může čekávat a chtít, c jen chce. Očekávání a preference jsu v základě velmi subjektivní. Musí však být zalženy a knstruvány pmcí pstulátu racinality, kteru rzhdvatel uznává (Eisenführ, Weber, 2003). Prt můžu djít v jinak stejné rzhdvací situaci dvě dlišné sby k rzličným rzhdnutím, aniž by se jedna sba chvala racinálněji než druhá. Příčina může ležet v rzdílných hdnceních buducnsti neb v rzdílných cílech. Neúplné znalsti Naše čekávání nejistých výsledcích můžeme čast puze nepřesně frmulvat. Hvrvý jazyk je plný různých nestrých výrazů jak nejpravděpdbněji, eventuálně, snad údajně. Stejně tak mlhavě se čast vyjadřujeme, když frmulujeme naše preference. ISBN:

5 Pr mderní preskriptivní terii rzhdvání je určující, že se nesnaží nalézt ptimalizaci za každu cenu a že nepřekračuje dstupná změkčující data (Eisenführ, Weber, 2003). Systémy pr pdpru rzhdvání DSS, jak již byl zmíněn, pmáhají svým uživatelům při realizaci řídících a rzhdvacích činnstí. Tyt systémy však nikdy nemhu zcela nahradit rzhdvatele, jejich výsledkem tedy není samtné rzhdnutí, ale vytvářejí pr rzhdvatele puze přehled mžnstí a variant, urychlují a zpřesňují prpčty jejich důsledků a kvantifikují rizika. Obecná struktura DSS, jak je znázrněn na brázku č. 1, bsahuje subsystém dat, subsystém mdelů či nástrjů a uživatelské prstředí. Tyt tři základní části jsu navzájem prvázány sítí, která je spjuje dhrmady. Obrázek č. 1: Obecná struktura DSS (Pwer, 2002) každdenníh perativníh rzhdvání a usnadňuje práci rzhdvateli. Výsledky a diskuse Framing efekt může získané infrmace d značné míry zkreslit a tím i vlivnit jejich další vývj a zpracvání. Framing efekt vzniká zarámváním infrmace skrze nejrůznější vlivy klí dané infrmace, jak znázrňuje brázek č. 2. Obrázek č. 2: Framing efekt (Rydval, 2010) Důležitu charakteristiku každéh DSS by měl být snadné užívání a uživatelsky přívětivé prstředí napmáhající uživateli snadné vládání celéh DSS. Služí tedy reálně jak prstředek Jde t, že rzhdvatel nedstává infrmaci v její půvdní frmě, ale značně zkreslenu a rzstřenu, cž může vést k chybnému rzhdnutí. P redukci framing efektu se získá nazpět půvdní frma infrmace. Jelikž však nejsme schpni zcela dstranit všechny rámy, dstáváme infrmaci s reziduálním zkreslením, cž však při dstatečné redukci framing efektu nemusí mít fatální vliv na rzhdnutí, a tak může být infrmace v tét frmě již plně využita v prcesu tvrby rzhdnutí. Think Tgether 2011 Dstupné z:

6 Framing efekt v dpravní lgistice Uveďme si jak příklad, jak vzniká framing efekt v blasti dpravní lgistiky. Budeme-li uvažvat zjedndušenu situaci, v níž se jedná prblém zásbvacích tras, je základní úlhu přepravit zbží z bdu A d bdu B. D tét situace vstupují různé subjekty, dchází ke vkládání cílů a preferencí jedntlivých subjektů, a tím i dlišný phled na celé řešení. Je nutné si uvědmit, že infrmační tky v dpravě a spedici vznikají mezi všemi subjekty, prt každý ze subjektů předává svůj phled na věc, t je prblém zarámvaný vlastními preferencemi a čekáváními statním subjektům. Framing efekt je půsbení celkvéh subru kritérií, preferencí a čekávání jedntlivých subjektů na infrmace, které jsu využívány k rzhdvání v dané prblematice. Jedntlivým prvkům tht subru jsu přiřazeny váhy důležitsti jedntlivými subjekty. Jedntlivé rámy, z nichž je framing efekt slžen, jsu pak dílčí subry těcht kritérií, preferencí a čekávání jedntlivých subjektů. Záleží na psuzvateli framing efektu, d jaké úrvně bude subry dělit, jestli definuje pr každý subjekt jeden rámec, čili jeden dílčí subr, neb jestli jich definuje více. Aby se snížil vliv jedntlivých rámů na knečné rzhdnutí, je nutné přijímané zkreslené infrmace čistit, neb získat celkvý phled na situaci. DSS služí k získání dstatečnéh mnžství relevantních infrmací ptřebných v rzhdvacím prcesu, prt je vhdné jej pužít k získání hlistickéh phledu na danu prblematiku a tím snížit vliv jedntlivých rámů. Na prblematiku zásbvacích tras půsbí mnh vlivů a klnstí d dpravní situace, přes přírdní pdmínky a stav vzvek, cíle dpravců a spedičních splečnstí až p vlastní čekávání a preference zákazníka. Tyt vlivy a z nich vzešlá základní zarámvání dané prblematiky jsu znázrněna na brázku č. 3, jenž ilustruje vznik framing efektu. Obrázek č. 3: Framing efekt v dpravní lgistice Na tut prblematiku půsbí tři základní subjekty a na základě jejich vnímání situace vznikají tři základní rámy. Jedná se následující subjekty s vlastními cíli, preferencemi a kritérii: Zákazník Dpravce Minimalizace ceny za dpravní služby Minimalizace ddacích lhůt (rychlst ddávky) Maximalizace jaksti a splehlivsti ddání Maximalizace tržeb dpravce (cena za km resp. za tkm - tunkilmetr) Maximalizace vytížensti dpravníh prstředku (zaplacena i zpáteční cesta) ISBN:

7 Spediční splečnst Preference zbží s nízku husttu (je-li zbží příliš těžké, dchází k většímu ptřebení dpravníh prstředku a vyšší sptřebě phnných hmt) Platba mýtnéh Maximalizace prvize za zprstředkvání přepravních služeb Preference slučvání zásilek a přeprav (vytíženst dpravníh prstředku) Ddržvání časvé suslednsti (limitvána zákazníkem a legislativu) Preference skladvání ve vlastních skladech (mžnst kmbinace přeprav) Maximalizace pžadvané jaksti a splehlivsti ddání d dpravce Preference kamžité dispnibility k vzidlům a předmětům přepravy Framing efekt je subr všech těcht preferencí a kritérií hdncených vahami. Jedntlivé rámy jsu pak jedntlivé phledy na věc každéh subjektu prblematiky. Vahy jedntlivých kritérií a preferencí se můžu definvat různými metdami, např. bdvací metdu, Saatyh metdu stanvení vah. Pr příklad si uveďme, jak vypadá framing efekt v dpravní lgistice v rámci střední spediční splečnsti půsbící v Libereckém kraji. Na základě expertní analýzy prblematiky zásbvání a přepravy zbží a materiálů se zaměstnanci úseku spedice, hlavních dpravců a zákazníků byli pmcí bdvací metdy stanveny váhy jedntlivým kritériím v rámci jedntlivých rámů framing efektu, jak uvádí tabulka č. 1. Tabulka č. 1: Kritéria a váhy framing efektu v dpravní lgistice Preference a kritéria Minimalizace ceny za dpravní služby pr sptřebitele Minimalizace ddacích lhůt Maximalizace jaksti a splehlivsti ddání Maximalizace tržeb dpravce Maximalizace vytížensti dpravníh prstředku Preference zbží s nízku husttu Jedntlivé rámy framing efektu Rám zákazníka Rám dpravce Rám spediční splečnsti Celkvý phled mezující vliv jedntlivých rámů 0,56 0,00 0,00 0,19 0,32 0,00 0,00 0,11 0,12 0,00 0,00 0,04 0,00 0,31 0,00 0,10 0,00 0,46 0,00 0,15 0,00 0,08 0,00 0,03 Platba mýtnéh 0,00 0,15 0,00 0,05 Think Tgether 2011 Dstupné z:

8 Maximalizace prvize za zprstředkvání přeprav. služeb Preference slučvání zásilek a přeprav Ddržvání časvé suslednsti Preference skladvání ve vlastních skladech Maximalizace pžadvané splehlivsti d dpravce 0,00 0,00 0,20 0,07 0,00 0,00 0,42 0,14 0,00 0,00 0,17 0,06 0,00 0,00 0,12 0,04 0,00 0,00 0,07 0,02 Preference kamžité dispnibility 0,00 0,00 0,02 0,01 k vzidlům Kntrlní sučet vah Spediční splečnst jak zprstředkvatel služby přepravy zbží z bdu A d bdu B, nemůže tvřit svá rzhdnutí vlbě trasy jen na základně pžadavků zákazníka, ale musí na celu situaci nahlížet jak na celek. Phled zákazníka je pr ni puze jeden z mžných phledů (rámů) na danu prblematiku. Musí tedy vzít v úvahu všechny tři phledy, pak může pkračvat v rzhdvacím prcesu při vlbě ptimálních tras. Řešením je DSS využívající principů preskriptivní terie rzhdvání pr kncvéh uživatele (speditéra), který mu pmůže získat všechna relevantní data a infrmace, získat celkvý phled na danu prblematiku a tím mezit vliv jedntlivých rámů a stanvit racinální trasy při řešení prblému přepravních tras. Základní tázka dpravní lgistiky je jak přepravit zbží z bdu A d bdu B. Prstým využitím principů preskriptivní terie rzhdvání, čemž pjednává Rydval (2010) je však rzhdvatel pstaven d situace, kdy musí sám rzhdnut, jak principy využít, cž je btížné a není zaručena správnst využití principů. Prt je výhdnější využívat DSS, který pmáhá analyzvat danu prblematiku, která je v tmt případě zkreslena rámem zákazníka, který klade důraz z 56% na cenu tét služby, rámem dpravce, pr kteréh je napak nejdůležitější kritérium vytíženst dpravníh prstředku a rámem spediční splečnsti, která klade ze 42% důraz na slučvání zásilek, čímž přispívá k maximalizaci prvize za pskytnuté služby. Pmcí správně navrženéh DSS využívajícíh základní principy preskriptivní terie rzhdvání se pmcí brácenéh dekmpzičníh principu slží kmplexní náhled na danu prblematiku, tím se definují preference a kritéria hdncených vahami relevance statních subjektů. DSS mezí vliv jedntlivých rámů zkreslení tím, že relevance jedntlivých vah upraví z hlediska celkvéh phledu. Sečtu se všechny hdnty vah definvané ve všech rámech a každá hdnta vah jedntlivých kritérií se tut sumu vydělí, tím se získají nvé váhy zhledňující všechny rámy framing efektu. Tím se dcílí snížení vlivu jedntlivých rámů na danu prblematiku a mezí se zkreslení dané prblematiky z jednh úhlu phledu. T ilustruje pslední slupec tabulky č. 1. Dcílil se tedy snížení vlivu rámu spediční splečnsti na prblematiku zásbvacích cest tak, že z převažující preference slučvání zásilek a přeprav, půvdně 42% snížen na 14%, se ISBN:

9 spediční splečnst sustředí i na nízku cenu pr kncvéh zákazníka a sučasně i na vytíženst dpravních vzidel pskytvaných dpravci. Návrh takvéh DSS, který výše ppsaným způsbem snižuje vliv jedntlivých zkreslujících rámů v dpravní lgistice, je následující: Definice cílů DSS v lgistice pdle Drahtskéh a Řezníčka (2003) Napmáhat veducím pracvníkům v blasti lgistiky při rzhdvání Pdpra managementu Zvýšit efektivnst lgistických rzhdnutí Zajistit interaktivní prstředí pr všechny subjekty prblematiky zajištění přepravy Úkl systému Úklem tht systému je navrhvat řešení splňující pžadavky kncvéh uživatele, pracvníků spedice, dpravce a zákazníků, jejichž pžadavky jsu ppsány výše jak vlastní cíle, preference a čekávání subjektů půsbících na prblematiku. Rizika navrhvanéh DSS Při tvrbě DSS je nutné mít na paměti i mžná rizika, kterých by se mhl uživatel dpustit a kterých, jsu-li v systému dbře pdchyceny, se systém musí vyvarvat. Správným definváním rizik se dcílí th, že můžeme systém pr pdpru rzhdvání navrhnut tak, že rizika bude předcházet a uživatele před nimi i varvat. Jak uvádí Drahtský a Řezníček (2003), jedná se : Redundance dat Správný frmát vkládaných dat Relevantnst vkládaných dat Výstup systému Výsledkem celéh systému je pak návrh řešení, která služí speditérvi jak pdpra pr jeh knečné řešení jak hlavníh rzhdvatele Mdelvá simulace alternativních řešení Mžnst zákazníka sledvat stav svéh pžadavku na přepravu Ppis navrhvanéh DSS Struktura celéh DSS v blasti dpravní lgistiky, která je znázrněna na brázku č. 4, je členěna d tří základních subsystémů. Pr uživatele viditelný subsystém uživatelskéh rzhraní, jehž prstřednictvím kmunikuje uživatel se systémem. Pmcí vstupníh frmuláře vybírá uživatel jedntlivá data, tzn., vybírá cílvá místa trasy, vlí druh vzidla a typ přepravy, který by chtěl pr transprt zbží či materiálů pužít, dále vkládá další relevantní data zakázkách, systém napmáhá ddržvat princip knzistence údajů preskriptivní terie rzhdvání. DSS zabezpečuje tranzitivitu a invariantnst dat a zárveň vede uživatele k ddržení nezávislsti dat na irelevantních alternativách. Tím, že s uživatelským rzhraním mají mžnst Think Tgether 2011 Dstupné z:

10 kmunikvat i zákazníci a dpravci, sbírá systém i další údaje, a tím rzšiřuje phled na danu prblematiku, bráceným pstupem dekmpzice uceluje perspektivu prblému, čímž se snižuje vliv jedntlivých rámu framing efektu. Systém načítá z datvéh subsystému údaje druhu jedntlivých vzidel a jejich příslušnsti k zpplatněným skupinám vzidel dle mýtnéh systému v ČR. Z databáze měst vzdálenstí systém utvří strukturvanu matici sazeb, se kteru nadále pčítá. P načtení dat prbíhá jejich kntrla, v případě chyby, se uživatel pmcí hlášky chybě dzví a je mu navrhnut scénář mžné krekce. Subsystém dat bsahuje dále infrmace dpravcích, zákaznících a aktuální údaje stavu dpravních kmunikací. Infrmace d dpravců a zákazníků jsu získávány taktéž přes uživatelské rzhraní. Těmit získanými infrmacemi pmáhá DSS k tvrbě preferencí a kritérií statních subjektů prblematiky a definici jejich vah relevantnsti. Tím získává spediční splečnst infrmace rámech zkreslení dané prblematiky a dále pmáhá k snížení vlivu jedntlivých rámů. V subsystému mdelů jsu na základě předešlé vlby infrmace příslušným způsbem zpracvány. Dchází k výpčtu a stanvení vhdných tras, k výpčtu nutnéh skladvání a stanvení přepravních nákladů, mžné je i dhadnu eklgické zatížení vypčtených tras. K tmut základnímu výsledku zpracvání jsu následně ddány pznámky uživatele a celý výsledek pak vyúsťuje v uživatelském prstředí, kde jsu kncvému uživateli předkládány mžná řešení, ze kterých vybírá. Při změně vstupních údajů může uživatel simulvat alternativní řešení a navzájem je s prvtními prvnávat. Obrázek č. 4: Struktura navrhvanéh DSS v dpravní lgistice ISBN:

11 ZÁVĚR Příspěvek služí k bjasnění framing efektu a jeh vlivů při rzhdvání. Tyt vlivy znesnadňují rzhdvací prcesy a snižují kvalitu rzhdnutí. Řešením je DSS pstavený na principech preskriptivní terie rzhdvání. Oprti tmu, že by rzhdvatel nepužil žádný DSS, se jeh užitím dcílí snížení negativních vlivů a významu jedntlivých rámu celkvéh framing efektu. Tím DSS usnadňuje stanvit racinální trasy při řešení prblému přepravních tras. Pužití právě výše navrhvanéh DSS, který aktivně užívá základní principy preskriptivní terie rzhdvání, se jeví jak dalek výhdnější pr dstranění vlivu jedntlivých rámů zkreslení framing efektu, než prsté využívání principů preskriptivní terie rzhdvání jak uvádí Rydval (2010), v ničem neaplikvaných. T z th důvdu, že rzhdvatel, který chce framing efekt pmcí těcht principů snížit, nemusí vždy vědět jak vhdně principy pužít. Zatímc DSS mu radí a napmáhá na c se sustředit a jak jich využít pr efektivní snížení vlivů jedntlivých rámů zkreslení. Dkladem th je výše uvedený příklad framing efektu v dpravní lgistice. Vliv půvdníh zkreslujícíh rámce spediční splečnsti slučvání zásilek a přeprav váze 42% byl snížen a upraven preference statních subjektů dpravní lgistiky, tím byl dcílen celkvéh phledu na danu prblematiku. Výsledně spediční splečnst zhledňuje ze 14% slučvání zásilek a přeprav, nízku cenu pr kncvéh zákazníka z 19% a sučasně z 15% i kritérium vytížensti dpravních vzidel pskytvaných dpravci. Se systémem kmunikují všechny subjekty, kterých se daná prblematika týká. Výhdu systému je mžnst sledvat aktuální stav a průběh zakázky zákazníkem a d buducna i implementace další výpčetních mdulů d subsystému mdelů, ppřípadě i jiných mdulů služících k pdpře manažerskéh rzhdvání. Tím se zvýší využitelnst systému i v statních blastech. V mžném rzvji tht systému se může pmcí implementace další výpčetních mdulů d subsystému mdelů, ppřípadě i jiných mdulů služících k pdpře manažerskéh rzhdvání, zlepšit jeh využitelnst v jiných blastech manažerskéh rzhdvání. Je nutné prpracvat definvání subru kritérií a vah jedntlivých kritérií, které utvářejí jedntlivé rámy framing efektu, aby váhy byly stanvvány adekvátními způsby. Think Tgether 2011 Dstupné z:

12 LITERATURA Drahtský, I., Řezníček, B. (2003) LOGISTIKA Prcesy a jejich řízení, Brn, Cmputer Press, ISBN Druckman, J. N. (2001) Evaluating framing effects. Jurnal f Ecnmic Psychlgy, Vlume 22, Issue 1, ISSN Eisenführ, F. Weber. M. (2003) Ratinales Entscheiden 4. vyd. Berlin: Springer, ISBN Fagley, N. S., Cleman, J. G., Simn A. F. (2010) Effects f framing, perspective taking, and perspective (affective fcus) n chice. Persnality and Individual Differences, Vl: 48, Issue: 3, ISSN Pwer, D. J. (2002) Decisin supprt systems: cncepts and resurces fr managers. Westprt, Cnn., Qurum Bks. Rescher, N. (1993) Ratinalität. Eine PhilsphischeUntersuchung über das Wesen und die Rechtfertigung vn Vernunft. Königshausen & Neumann. Rydval, J. (2010) Reducing The Framing Effect in Decisin Prcesses. Sbrník - UCOLIS University Cnference in Life Sciences Prceedings, Praha, ČZU, ISBN Simn, H. A. (1996) The science f the articifial. 3. vyd. MIT Press, Cambridge, Mass. Tversky, A., Kahneman, D. (1981) The framing f decisins and the psychlgy f chice. Science 211. ISBN: