VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O.

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O. Hana Čunková Analýza vybraných incomingových cestovních kanceláří a tvorba produktu spojeného s českou gastronomií Bakalářská práce 2016

2 Analýza vybraných incomingových cestovních kanceláří a tvorba produktu spojeného s českou gastronomií Bakalářská práce Hana Čunková Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra cestovního ruchu Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí diplomové práce: Mgr. Monika Klímová Datum odevzdání bakalářské práce: cunkova.hana@gmail.com Praha 2016

3 Bachelor s Dissertation Analysis of selected incoming tour operators and creating a product related to Czech cuisine Hana Čunková The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Tourism Major: Destination Management in the Tourism Industry Thesis Advisor: Mgr. Monika Klímová Date of Submission: cunkova.hana@gmail.com Prague 2016

4 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Analýza vybraných incomingových cestovních kanceláří a tvorba produktu spojeného s českou gastronomií zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další zdroje informací jsem uvedla v seznamu zdrojů. Vázaná i elektronická podoba diplomové práce se shodují. V souladu s 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění, souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o. V Praze dne: Hana Čunková

5 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala paní Mgr. Monice Klímové za odborné rady, trpělivost a odborné rady při vedení mé bakalářské práce.

6 Abstrakt ČUNKOVÁ, Hana. Analýza vybraných incomingových cestovních kanceláří a tvorba produktu spojeného s českou gastronomií. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha : stran. Cílem této práce je vyjít vstříc zájmům stále zvětšující se skupině přijíždějících čínských turistů a vytvoření návrhu konkurenceschopného produktu, upraveného dle potřeb, tradící a náročnosti této klientely. Tímto produktem jsou tradiční české zabíjačkové hody, upraveny pro čínské strávníky. Další hlavní myšlenkou práce je odvezení turistů z Prahy, protože právě to je dnes pro ekonomiku České republiky zdravé. Klíčová slova: Analýza, gastronomie, Čína, zabíjačkové hody, incomingový cestovní ruch, cestovní kanceláře, produkt

7 Abstract: ĆUNKOVÁ, Hana. Analysis of selected incoming tour operators and creating a product related to Czech cuisine. [Bachelor s Dissertation] The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Prague pages. The aim of this thesis is to accommodate interests of the enlarging incoming group of Chinese tourists and create an offer of a competitory product, modified according to the needs, traditions and demands of this clientel. The product would be traditional Czech pork feast adjusted for Chinese consumers. One of the gists of the overall message of this thesis is taking tourists out of Prague because especially now, it is healthy for the Czech economy. Key words: Analysis, Gastronomy, China, Pork Feast, Incoming Tourism, Tour Operators, Product

8 Obsah Úvod Teoretická část Cestovní ruch Nabídka cestovního ruchu Příjezdový cestovní ruch Zážitkový cestovní ruch Produkt cestovního ruchu Zážitková gastronomie Základní informace o Čínské lidové republice Analytická část Ekonomika Čínští turisté Čínská kultura Příjezdový cestovní ruch České republiky Výjezdový cestovní ruch Číny Základní podmínky pro čínské tour operátory stanovené ČLR Příjezdové podmínky České republiky pro občany Čínské lidové republiky Příjezd turistů z Čínské lidové republiky Čínské cestovní kanceláře Analýza incomingových cestovních kanceláří Ctrip a CAISSA Řízený rozhovor Návrhová část Domácí zabíjačka Průběh české zabíjačky: Produkt zabíjačkové hody... 50

9 Seznam tabulek Tabulka č. 1: Počet hostů z ČLR Seznam ilustrací Graf č. 1: Nejčastější požadavky čínských turistů Graf č. 2: Počet hostů z ČLR

10 Úvod Tématem bakalářské práce je Analýza vybraných incomingových cestovních kanceláří a tvorba produktu spojeného s českou gastronomií. Klíčovým důvodem výběru tohoto tématu pro autorku představovala kombinace poznání kultury turistů a tvorba nového produktu v oblasti gastronomie. Čínské incomingové cestovní kanceláře byly vybrány na základě stoupajícího zájmu turistů z Čínské lidové republiky o návštěvu České republiky a zájem autorky o naučení se o nové kultuře. Zámek Dětenice byl pro bakalářskou práci zvolen díky vyhovující lokalitě, dobré dostupnosti a blízkosti dalšímu bodu programu, kterým je návštěva hotelu Chateau Mcely, produkujícím vlastní, zcela přírodní kosmetiku. Bakalářská práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola je zaměřena na obecné informace o pojmech souvisejících s bakalářskou prací, tedy o příjezdovém cestovním ruchu, o zážitkovém cestovním ruchu, jsou zde uvedeny také informace o zážitkové gastronomii, produktu cestovního ruchu a obsahuje základní informace o Čínské lidové republice a její geografii. V této kapitole je také popsána nabídka cestovního ruchu, jak je definována, dělena a jaké jsou její charakteristické znaky. Druhá kapitola se zabývá rozšířením informací o Čínské lidové republice, zvláště ekonomikou, kulturními zvyklostmi, které souvisí se základními duchovními pilíři taoismus, buddhismus a konfuciánství. Jsou zde poskytnuty informace o profilu čínských turistů, jak je k nim radno přistupovat, co je od nich potřeba očekávat. Následují informace o základních podmínkách pro čínské tour operátory, které jsou stanoveny Čínskou lidovou republikou a příjezdových podmínkách České republiky pro občany Čínské lidové republiky, poznatky z telefonických rozhovorů s bývalým velvyslancem České republiky v Číně Ing. Liborem Sečkou a panem Františkem Charvátem, obchodníkem již patnáct let žijícím v Číně, zabývajícím se mimo jiné i příjezdem turistů z Čínské lidové republiky. Tato kapitola se také zabývá stoupajícím počtem turistů přijíždějících z Čínské lidové republiky a co to znamená pro Českou republiku. Další část této kapitoly je zaměřena na čínské cestovní kanceláře obecně, Národní správu pro cestovní ruch Čínské lidové republiky, čím se zabývá a jaké jsou její odpovědnosti. Následuje analýza dvou autorkou zvolených 9

11 cestovních kanceláří, přivážející turisty do České republiky, kterými jsou Ctrip International Ltd. a Beiiing CAISSA International Travel Service Co., Ltd. Tato část je zaměřena na informace o nich a jejich zájezdy do České republiky. Posledním bodem analytické části je řízený rozhovor s generálním ředitelem Česko-čínské obchodní komory, následován závěrem z něj pro autorku plynoucím. Z analýzy incomingových cestovních kanceláří Ctrip International Ltd. a Beijing CAISSA International Travel Service Co., Ltd. budou vyvozeny závěry, v jaké fázi příjezdů jsou kanceláře nyní a jaké jsou prognózy do budoucnosti. Třetí kapitola je poslední kapitolou a zabývá se vlastním návrhem autorky. Tímto návrhem je produkt cestovního ruchu spojen s českou gastronomií. Autorka tento produkt spojila s několika dalšími atraktivitami, jako je barokní zámek Dětenice a hotel Chateau Mcely, který by pro čínské turisty mohl být zajímavým díky své vlastní přírodní kosmetice. Autorka navštívila jak zámek Dětenice, tak i Chateau Mcely, za účelem získání informací o jimi nabízených službách a jejich flexibilitě k úpravě programů pro klientelu z Čínské lidové republiky. Hlavním bodem programu je ochutnávka českých tradičních zabijačkových výrobků. Nechybí zde ani údaje o zabíjačce a legislativě k ní se vázající. V této kapitole je popsán i průběh zabíjačky, který sice turisté kvůli českým zákonům nebudou schopni vidět, bude jim však popsán. Nachází se zde popis a průběh zabíjačkových hodů v nové formě upravené dle zvyklostí čínských strávníků. Nechybí ani základní informace o Chateau Mcely a jeho nabídce pro čínské turisty, zmíněné výše v úvodu. Návrhová část je ukončena přiloženým programem dne a jeho oceněním jak v českých korunách, tak i čínských juanech. Hypotéza: Čínskou klientelu bude produkt zabíjačkové hody zajímat pod podmínkou, že bude přizpůsoben jejich zvyklostem. Cílem této práce je vyjít vstříc zájmům stále zvětšující se skupině přijíždějících čínských turistů a vytvoření návrhu produktu, který by je zaujal. Produkt by měl na zákazníky zapůsobit a zanechat v nich dojem, že zakusili typické a originální prostředí naší země. Tímto produktem jsou tradiční české zabíjačkové hody, 10

12 upraveny pro čínské strávníky. Hody by se nekonaly v Praze, což naplňuje další cíl, který je zdravý pro ekonomiku České republiky. A to nabídnout turistům co nejvíce aktivit mimo Prahu. Potvrzení/vyvrácení hypotézy bude vyřčeno na základě řízeného rozhovoru s Jiřím Schramlem, předsedou Česko-čínské obchodní komory, a rešerše odborné literatury použité k vypracování práce, především z knihy sinologa Víta Vojty a publikace Asociace hotelů a restaurací s názvem Specifika čínské klientely v hotelech a restaurací v České republice. Za metodiku bakalářské práce autorka zvolila analýzu primárních dat, kde využívá rešerši příslušné literatury a dotazování ve formě řízených rozhovorů a telefonických rozhovorů. Rozhovory s ředitelem Česko-čínské obchodní komory Jiřím Schramlem, bývalým velvyslancem České republiky v Číně Ing. Liborem Sečkou a úspěšným obchodníkem snažícím se o větší návštěvnost České republiky právě čínskými turisty, které představovaly hlavní zdroje informací o čínských turistech, příjezdech z Čínské lidové republiky a jejich podmínkách, výjezdových podmínkách pro čínské turisty a příjezdových podmínkách stanovených orgány České republiky. Tito lidé představují odborníky s dlouholetou profesionální praxí, získané informace tak nejsou subjektivní. Dále je v bakalářské práci využívána metodika pozorování, které bylo cílevědomé a systematicky zaměřené na sledování příjezdů a požadovaných služeb turisty z Čínské lidové republiky a následná deskripce těchto dat. V práci je využívána také analýza sekundárních dat, které představují statistiky, internetové zdroje a knižní publikace. Návaznosti na tematické zaměření bakalářské práce, převažují nad knižními zdroji internetové zdroje. Je to z důvodu nerealizovatelnosti nalezení potřebných informací v knižních publikacích. 11

13 1. Teoretická část 1.1. Cestovní ruch Nejprve je nutné vymezit základní pojmy vázané na problematiku cestovního ruchu, které v této práci budou používány. Žijeme v období globalizace, se kterou je úzce spjat i cestovní ruch. Ten je dnes již nedílnou součástí života společnosti a je jedním z nejrychleji rostoucích sektorů ve světě. Cestovní ruch je definován různými organizacemi i způsoby, z každé ale vyplývá v podstatě totéž. V odborné literatuře je možné narazit na jeho synonymum francouzského původu, a tím je turismus. V této práci budou používána obě slova. První definice cestovního ruchu je podle UNWTO (United Nations World Tourism Organization Světová organizace cestovního ruchu): Cestovní ruch je činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa). (Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku. [online].[cit ]) Jako druhá je uvedena definice Světové organizace cestovní ho ruchu, která zní Činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí a to na dobu kratší než je stanovena, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě. (World Tourism Organization, 1991, s. 10). Přechodnou dobou je myšlen u zahraničního cestovního ruchu jeden rok, u domácího turismu je to šest měsíců. Výdělečná činnost nesmí být založena na žádném pracovním poměru jak na trvalém, tak přechodném. Jak napsala inženýrka Marie Vitáková již v roce 2007 pro ministerstvo místního rozvoje: Cestovní ruch, dnes právem často označovaný přímo za turistický průmysl, tvoří rovněž nesmírně široký komplex činností a podílí se na něm celá řada subjektů. 12

14 Cílem tohoto oboru je umožnit, organizovat a zpříjemnit občanům cestování, at již rekreační či poznávací. Tak jako v památkové péči vlastník památky, je v cestovním ruchu hlavním subjektem cestující občan. K uspokojení jeho přání a potřeb se postupně vytvořila celá široká škála profesí a profesionálních, na legitimní zisk orientovaných podnikatelských subjektů. Jde především o cestovní kanceláře a cestovní agentury, informační kanceláře a střediska, různá ubytovací zařízení (hotely, motely, horské chaty, kempy, veřejná tábořiště, ubytování v soukromí apod.), různá stravovací zařízení, zábavní zařízení, sít letecké, železniční i autobusové dopravy, služby individuální automobilové dopravě, sportovněrekreační zařízení apod., tedy vše, co tvoří tzv. infrastrukturu cestovního ruchu. Na jeho sféře však šířeji participuje i nepřeberná řada dalších subjektů, od producentů potravin až po peněžní ústavy či vydavatele a nakladatele publikací. Šíře oboru cestovního ruchu tak ve svých ekonomických souvislostech přináší značný multiplikační efekt. (Využití kulturních a přírodních památek pro cestovní ruch. [online]. [cit ]) S první klasifikací cestovního ruchu se můžeme setkat u Paula Berneckera, podle kterého se cestovní ruch dělí na formy a druhy. Formy cestovního ruchu určuje dle vnějších faktorů, druhy na základě motivace návštěvníků. (Linderová, 2013) V knize Ivicy Linderové Cestovní ruch: základy a právní úprava je uvedeno: Klasifikace cestovního ruchu představuje vymezení a charakterizování jednotlivých typů cestovního ruchu. [Linderová, 2013, s. 33] Návštěvník - V mezinárodním cestovním ruchu je dle doc. Palatkové a Ing. Zichové osoba cestující do jiné země, než v které je trvale usídlena, na dobu nepřekračující jeden rok, přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštívené zemi. - V domácím turismu je charakterizován jako osoba, která je trvale usídlena v dané zemi a cestuje na jiné místo v zemi mimo své běžné prostředí na dobu kratší než šest měsíců, přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě. 13

15 Turista - V mezinárodním turismu je doc. Palatkovou a Ing. Zichovou popsán jako osoba, která je trvale usídlena v dané zemi a cestuje na jiné místo v zemi mimo své běžné prostředí na dobu kratší než šest měsíců, přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě. - V domácím cestovním ruchu se chápe jako osoba, která cestuje do jiného místa odlišného od jejího běžného prostředí (ale ve své zemi), na dobu zahrnující alespoň jedno přenocování, ale ne na dobu delší šesti měsíců, přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě. - Jednodenní návštěvník v mezinárodním turismu je v knize Ekonomika turismu popisován jako osoba, která cestuje do jiné země, než v níž je trvale usídlena a mimo své obvyklé prostředí, aniž v dané zemi přenocuje, přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě. - Jednodenní návštěvník v domácím turismu je popsán jako osoba, která cestuje do místa odlišného od místa jejího běžného prostředí (ale ve své zemi), aniž v navštíveném místě přenocuje, přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštívené zemi Nabídka cestovního ruchu Nabídka v turismu je definována jako souhrn zboží a služeb, které se snaží prodávající realizovat na trhu turismu, tedy souhrnem atraktivit, služeb, hmotných statků a užitečných efektů, které jsou v určitém místě a čase k dispozici pro uspokojení potřeb účastníků cestovního ruchu a které prodávající chtějí na trhu cestovního ruchu realizovat. Nabídku leze chápat v rovině komoditní (např. Ubytovací služby, dopravní služby), firemní nabídka (např. Nabídka cestovních kanceláří, nabídka konkrétní letecké společnosti) či nabídka destinace na kontinentální, národní, regionální či místní úrovni (např. Nabídka destinace Česká republika). Z hlediska složení nabídky lze vymezit primární nabídku a sekundární nabídku. (Palatková, Zichová, 2011, s ) 14

16 Specifické rysy nabídky v cestovním ruchu: různorodost a mnohostrannost nabídky charakter a kvalita prostoru a atraktivit vybavenost míst zařízeními charakter a struktura služeb různorodost a mnohočetnost producentů vysoká míra komplexnosti malá pružnost, vázanost na místo a čas sezónnost Specifické rysy v nabídce služeb: nelze je produkovat do zásoby nutnost vysoké pohotovosti nabídky k výkonům silný vliv lidského faktoru význam programového zaměření Charakteristické znaky nabídky, které určují podmínky pro podnikání v cestovním ruchu: nelze podnikat kdekoliv nutno znát okolní prostředí zhodnocení atraktivit místa, kde subjekt působí zhodnocení potenciálu místa vzhledem k atraktivitám nutno znát a sledovat vnější vlivy závislost na přírodních podmínkách závislost na hospodářských, politických, společenských jevech a událostech nutno respektovat sezónnost a nerovnoměrnost rozložení poptávky výkyvy v úrovni poptávky po službách cestovního ruchu během roku vliv klimatických podmínek vliv legislativního rozložení volného času vyžaduje vysokou pohotovost podnikatelů aktivní podnikatelský přístup k mimosezónnímu období 15

17 Primární nabídka cestovního ruchu Primární nabídka je dominantní složkou nabídky cestovního ruchu. A to proto, že je cílem účasti na turismu a z pohledu turismu uspokojuje primární potřeby. Je dělena do čtyř skupin: Kulturně historické atraktivity (hrady, zámky, města, galerie, muzea) Přírodní atraktivity (hory, moře, vodní toky, pouště, příroda apod.) Organizované atraktivity (festivaly, soutěže, výstavy, veletrhy, konference atd.) Sociální (etnika, folklór, zvyky a tradice, způsob života, gastronomie apod.) Sekundární nabídka cestovního ruchu Sekundární nabídkou se rozumí vybavenost dané destinace cestovního ruchu, která uspokojuje potřeby realizační, vyplývající z jejich pobytu mimo jejich obvyklé prostředí. Těmito potřebami se rozumí služby, které destinace potřebuje k realizaci pobytu účastníků cestovního ruchu. Vybavenost destinace se dále dělí na infrastrukturu a suprastrukturu. Infrastruktura - veřejná doprava, parkovací plochy, odpočívadla, vodovody a kanalizace, osvětlení, telekomunikace, odvozy odpadů apod. Suprastruktura - služby, které mohou být využívány nejen turisty, ale i rezidenty: - sektor ubytovacích služeb, který se dále člení na komerční (hotely, penziony, kempy, chaty) a nekomerční (ubytování u příbuzných a známých) - sektor stravovacích služeb (restaurace, bary, vinárny, kavárny) - služby bankovní, směnárenské, sportovně-rekreační, kulturně-společenské, zdravotnické, kadeřnické a kosmetické, pojišt ovací informační atd. Primární a sekundární nabídka se střetávají v určitém místě a čase na trhu cestovního ruchu. (Palatková, Zichová, 2011) 16

18 1.1.2 Příjezdový cestovní ruch Existuje několik druhů cestovního ruchu, Czech Tourism je dělí dle různých kritérií - dle místa realizace (domácí a zahraniční), délky pobytu (krátkodobý a dlouhodobý), způsobu zabezpečení (organizovaný a neorganizovaný), dle způsobu účasti a formy nákladů na účast (volný a vázaný) a dle vztahu k platební bilanci, kam patří výjezdový a příjezdový cestovní ruch, kterým se tato práce zabývá. Incomingový cestovní ruch se váže na aktivity spojené s příjezdem občanů ze zahraničí do dané země, v případě této práce tedy do České republiky. (Czech Tourism, Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku. [online]. [cit ]) Dle doc. Palatkové a Ing. Zichové incomingový příjezdový ruch (tzv. aktivní) zahrnuje příjezdy zahraničních návštěvníků, jejichž výdaje na produkty turismu znamenají příliv devizových prostředků a aktivně (kladně) ovlivňují platební bilanci. Tento typ turismu má na platební bilanci stejný dopad jako export zboží a služeb, proto také někdy bývá nazýván neviditelný/skrytý export. (Palatková, Zichová, 2011, s. 21) Zážitkový cestovní ruch Zážitek označuje obsah vědomí, který má z hlediska abstrakce bud povahu psychického stavu (např. emoce, cit) nebo povahu předmětu (např. vnímání, myšlení, pamětní reprodukce věcí nebo dějů). Zážitky, které mají (resp. prožívání, které má) modality poznávacích procesů (např. vnímání, představy, myšlení), emocí a snah (prožívané motivační procesy, např. potřeby), tvoří v evropské tradici primární předmět psychologie. (Definice zážitku [online]. [cit ]) Vnímání zážitků je velice subjektivní, proto ani není možné, aby byl každý zážitek vnímán každým člověkem ze skupiny stejně a není tedy reálné očekávat jednotnou reakci na něj. Zážitkový cestovní ruch je multi-senzorický, pozitivní a zevrubný (obsáhlý) emotivní zážitek, který může v příjemci zážitku vyvolat osobní pocit proměny. (Sanna Tarssanen: Handbook for Experience Tourism Agents. 2005, s. 8) 17

19 Zážitkový cestovní ruch je od ostatních druhů cestovního ruchu odlišen tím, že se u něj vyvolávají zážitky cíleně tak, aby působil na všechny úrovně vnímání zážitků účastníků. Tarssanen a Kylänen (2005) představili model trojúhelníku zážitku. Tento model prezentuje zážitek z produktů cestovního ruchu ze dvou pohledů: 1) Z pohledu určitých částí výrobku/služby 2) Z vlastního zážitku zákazníků Model trojúhelník zážitku má šest témat, kterými jsou individualita, autentičnost, příběh, více smyslové vnímání produktu, kontrast a interakce mezi průvodcem a účastníkem. - Individualita prezentuje vlastní nadřazenost a jedinečnost produktu, což napovídá tomu, že neexistuje jiný identický výrobek. - Autenticita zážitků se týká věrohodnosti nabízeného produktu nebo služby. Ty by měly být založeny na kultuře nebo historii, aby turisté cítili legitimitu tohoto zážitku. - Příběh je úzce spjat s autenticitou. Spojuje všechna ostatní témata zážitku a dává jim smysl a význam. Příběh je vodítkem zážitku a důvodem pro zákazníka k jeho koupi. - Více smyslové vnímání produktu znamená schopnost produktu být vnímán co nejvíce smysly najednou. - Kontrast se vztahuje k rozdílu z pohledu klienta. Zážitek musí být odlišný od každodenní rutiny zákazníka. - Interakce představuje vztah mezi zákazníkem, průvodcem a ostatními účastníky. (Tarssanen a Kylänen, 2005) Mezi úrovně vnímání patří úrovně motivační, fyzická, rozumová, emoční a mentální, na kterou je nejtěžší zapůsobit, protože u něj jde o vyvolání osobního pocitu proměny. Nejdůležitější je seznámení turistů z danou atraktivitou a jejich zapojení prvních třech úrovní vnímání, tedy fyzickou, motivační a rozumovou úroveň. Poté si mohou zážitek sami vyzkoušet, včetně prezentování a popsání toho, co právě zažil. Díky tomu může dojít k osobní proměně a ke změně pohledu na prezentovanou aktivitu. (Zážitkový cestovní ruch, [online]. [cit ]) 18

20 Základní úrovní trojúhelníku je úroveň motivační, která popisuje vzbuzení zájmu zákazníka o daný zážitek. Ten se do povědomí dostává pomocí marketingu. Po motivační úrovni následuje úroveň fyzická. U ní zákazník vnímá produkt za použití svých smyslů. Třetí úroveň je rozumová. Při ní si zákazník tvoří na produkt vlastní názor jestli je s ním spokojen či nikoliv. Na emocionální úrovni zákazník daný zážitek prožívá a zjišt uje, zda je jeho emoce pozitivní či negativní. Na mentální úrovni, u které, jak už je zmíněno výše, může dojít k osobní proměně. (Zážitkový cestovní ruch, [online]. [cit ]) Zájem o zážitkový cestovní ruch vzrůstá exponenciálně po celém světě. Turisté se snaží zažít v destinacích něco vzácného, jedinečného a nesrovnatelného, což umožňuje managementu destinací na trhu přicházet s novými nápady pro jeho rozvoj. Jak je zmíněno výše, cestovní ruch je jedním z nejrychleji rostoucích sektorů a zážitkový cestovní ruch je jedním z jeho nejrychleji rostoucích kategorií. Stále více zemí v různých fázích ekonomického rozvoje začalo využívat rozvoje zážitkového cestovního ruchu, nebot si uvědomují své ekologické, kulturní a ekonomické hodnoty. Adventure Travel Trade Association (ATTA) definuje zážitkový cestovní ruch jako cestu, která zahrnuje alespoň dva z těchto tří prvků: 1) fyzickou aktivitu, 2) přírodní prostředí 3) a pohlcující kulturní zážitek. Zážitkový turismus může být domácí nebo zahraniční a stejně jako všechny cesty, musí obsahovat přenocování a jeho délka nesmí přesahovat jeden rok. Zážitkový turismus může být definován také tím, že to není masový cestovní ruch. Ten zahrnuje prázdninové balíčky, zájezdy do městských center, které ukazují jen kultovní atrakce, dále to mohou být zájezdy do zábavních parků jako je Disneyland, nebo také zájezdy do kasinových středisek, které jsou k nalezení v Las Vegas nebo Nevadě. Masový turismus zahrnuje malé kulturní vzdělání, často v místě, kde turisté využívají tří S Sun, Sand a Sea, tedy slunce, písku a moře. Rozdíly mezi zážitkovým cestovním ruchem a masovým turismem jsou jasné. Rozdíly mezi zážitkovým cestovním ruchem a dalšími druhy CR jsou však někdy nejednoznačné, dokonce se mohou prolínat. Níže jsou uvedeny definice vybraných 19

21 populárních druhů cestovního ruchu, které z části sdílí charakteristiku se zážitkovým cestovním ruchem, především tedy minimalizaci negativních dopadů a růst výhod v dané destinaci: Udržitelný cestovní ruch je cestovní ruch, který bere plně v úvahu stávající a budoucí hospodářské, sociální a environmentální dopady na danou destinaci. Dále řeší potřeby návštěvníků i místních Odpovědný cestovní ruch je cestovní ruch vytvářející lepší místa k životu rezidentů i návštěvníků. Tento druh cestovního ruchu může probíhat v jakémkoliv prostředí, proto jeho politiku převzalo mnoho měst, mezi nimi i Kapské město. Posledním zmíněným je Ekoturismus. Ten je definován Mezinárodní ekoturistickou společností (The International Ecotourism Society, TIES) jako zodpovědná forma turismu do přírodních areálů, která chrání životní prostředí a udržuje prosperitu místních obyvatel. Zisky z ekoturismu zůstávají místním lidem a slouží k ochraně a zachování tradic, ochraně přírodního prostředí a udržování sociálních, kulturních a náboženských hodnot. (Artslexikon. [online]. [cit ]) Produkt cestovního ruchu Produktem rozumíme fyzický produkt se svými základními i nadstavbovými užitnými vlastnostmi nebo službu s její podrobnou specifikací. (Tvorba destinačních produktů cestovního ruchu. [online]. [cit ]) V knize Ekonomika turismu je produkt cestovního ruchu popsán následujícím způsobem: Produkt turismu je velmi obtížně definovatelný pojem, u kterého dosud neexistuje ustálená a všeobecně přijímaná definice. Z pohledu ekonomické teorie je produktem cokoliv, co má svého vlastníka a může být realizováno na trhu, tedy směněno za určitý peněžní ekvivalent. Z pohledu jednotlivého podnikatelského subjektu turismu může být produkt chápán jako služba nebo komplex služeb, kterou je schopen zabezpečit s využitím vlastních zdrojů. Z pohledu destinace jako celku se jedná o komplexní řetězec služeb, eventuálně výrobků jednotlivých poskytovatelů (nejen z privátní, ale také veřejné sféry), navázaných na atraktivity destinace a její suprastrukturu a infrastrukturu. Nejšířeji je produkt chápán z hlediska samotného návštěvníka, který ho vnímá jako komplexní zážitek od chvíle, 20

22 kdy opustí své obvyklé prostředí (částečně i před tímto okamžikem možnost rezervace) do doby svého návratu (i po návratu vyvolání fotografií, dodatečné benefity apod.). Produkt turismu je tedy souhrnem jednotlivých výše popsaných komponentů nabídky. Kromě toho je však produkt dotvářen, resp. kvalita produktu z pohledu vnímání návštěvníka je závislá i na nehmotných/neuchopitelných prvcích, jako je image destinace, genius loci daného místa, přátelskost a pohostinnost rezidentů, bezpečnost apod. Složitost definování produktu turismu je v množství možných kombinací jednotlivých prvků nabídky, které mohou mít podobu volných i vzácných statků, statků soukromých, veřejných či smíšených. (Palatková, Zichová, 2013, s. 63) V posledních desetiletích došlo ke značnému vývoji v oblasti tvorby produktu jednak vlivem konkurence, jednak změnou požadavků ze strany poptávky. V počátcích rozvoje novodobého turismu bylo preferováno příhodné přírodní prostředí s možností ubytování, později byl kladen důraz na kvalitu a pohodlí a ještě později byla k základním službám dotvářena určitá tzv. programová náplň; ze strany poptávky tak přicházel požadavek komplexního zážitku. Bylo by však mylné domnívat se, že reakcí na tyto požadavky mohou být pouze nabídky typu allinclusive. V současné době, kdy zejména vlivem informačních technologií, rostoucích zkušeností a vysoce individualizovaných potřeb dochází k odklonu od masového turismu ve prospěch turismu individuálního, je mnohem důležitější vytváření regionálních nebo tematických kompaktních zážitkových produktů, které je možné pružně modifikovat a poskytovat dle konkrétních požadavků návštěvníků. To ve své podstatě znamená vytvoření řetězce služeb propojených shodným motivem, eventuálně příběhem a bezproblémovým průběhem. (Palatková Zichová, 2011, s. 64) 1.2 Zážitková gastronomie Dle paní Haliny Kotíkové je gastronomický, neboli kulinářský cestovní ruch takovou formou turismu, u které je hlavním motivem gastronomie a kulinářské zážitky. Může se jednat o účast na specializovaných gastronomických akcích nebo o zážitky spojené s konzumací, s přípravou a prezentací jídla, seznámení se s gastronomickými tradicemi v dané destinaci. (Kotíková, 2013, s. 39) Obecně jde tedy o to, jakým způsobem jsou pokrmy připraveny i konzumovány. Jak je uvedeno v knize Turismus a veřejná zpráva, účastníci cestovního ruchu touží 21

23 po ojedinělém zážitku jiného způsobu života. V knize Ing. Tittelbachová dále uvádí, že je radno využít pro vytvoření produktu destinace místní produkty, do kterých se řadí místní speciality a gastronomie. Tímto způsobem se produkt může stát konkurenceschopným. (Tittelbachová, 2011) Ing. Kotíková Ph.D. ve své knize dále doplňuje, že je velkou chybou chápat gastronomický cestovní ruch pouze jako gurmetský cestovní ruch. Nejedná se o cestování do prvotřídních exkluzivních restaurací, ale o návštěvu jakéhokoliv stravovacího zařízení (například i nákup u stánku), která přináší nezapomenutelný a unikátní zážitek. Na druhé straně nelze kulinářský cestovní ruch zaměňovat s agroturistikou a se stravováním na farmách. Agroturistika je součástí venkovského cestovního ruchu, kdežto kulinářský cestovní ruch je považován za součást kulturního cestovního ruchu a obsahuje daleko širší počet aktivit. (Kotíková, 2013, s. 39) V cestovním ruchu pod pojmem sektor gastronomie rozumíme zařízení poskytující stravovací služby. (Kotíková, 2013, s. 38). Nejčastějším cílem gastronomického cestovního ruchu jsou stravovací zařízení. V knize jsou rozděleny do čtyř kategorií, a to na gurmetské, historické, tradiční a zážitkové, navzájem se však prolínají. - Gurmetskými stravovacími zařízeními jsou myšleny především luxusní restaurace nabízející exkluzivní služby. Mohou to být restaurace s Michelinskou hvězdou, nebo podniky, které se umístily na prvních příčkách žebříčku nejlepších restaurací. Špičkové kvalitě odpovídá i vysoká cenová úroveň. - Historické podniky s dlouhou historií. Jejich USP (Unique Selling Product) jsou většinou vlastní nezaměnitelné recepty, nebo fakt, že se v nich konala významná historická setkání. - Tradiční gastronomická zařízení jsou založena na vlastní autenticitě a místních receptech, podle kterých se tradiční jídla vaří. - Zážitkové restaurace jsou výjimečné svým interiérem, umístěním, nebo způsobem přípravy a servírováním pokrmů. (Kotíková, 2013) 22

24 1.3 Základní informace o Čínské lidové republice Tento východoasijský stát hraničící s Východočínským mořem, Korejským zálivem, Žlutým a Jihočínským mořem, ležící mezi Severní Koreou a Vietnamem, je s 9,326,410 metry čtverečními největším státem Asijského kontinentu a čtvrtým největším státem vůbec. Pro srovnání je jen o něco málo menší než Spojené státy americké. Je to také nejlidnatější stát světa, jehož populace narůstá každý rok o 14 milionů obyvatel. V současné době ji obývá asi 1,4 miliardy lidí. Čínská lidová republika je komunistický stát, v jehož čele sedí prezident Si Ťin-pching (od 16. března 2013) a více prezident LI Yuanchao (od 14. března 2013), kteří jsou nepřímo voleni na pět let Všečínským shromážděním lidových zástupců (VSLZ). Premiér je navržen prezidentem a musí být schválen VSLZ. Premiérem je od 16. března 2013 LI Keqiang. Systém lidových shromáždění je tak základem čínského politického systému. Poslanci lidových shromáždění na příslušných úrovních jsou voleni a za svou činnost nesou zodpovědnost voličům, kteří vůči nim mají právo kontroly. Reprezentují příslušně široké spektrum voličského okruhu, takže jsou mezi nimi zástupci všech národností, profesí, regionů, společenských tříd a vrstev. Protože pocházejí z lidu, udržují úzké vztahy se svým voličským zázemím a přihlížejí k názorům a požadavkům lidí. Při zasedáních lidových shromáždění a rozhodování o závažných záležitostech mohou tak tlumočit jejich stanoviska a přijaté závěry pak realizovat. Tímto způsobem je zajištěno prezentování veřejného mínění a podnětů obyvatel, kteří tak zároveň prostřednictvím lidových shromáždění realizují právo ovlivňovat politické, ekonomické a sociální záležitosti. Všečínské shromáždění lidových zástupců (VSLZ) je nejvyšším orgánem státní moci. Má moc zákonodárnou, přijímá rozhodnutí o důležitých otázkách života země. Vybírá a volí vedoucí činitele nejvyšších státních orgánů, tj. členy Stálého výboru VSLZ, prezidenta a viceprezidenta republiky, předsedu a členy Státní rady, volí předsedu Ústřední vojenské komise a rozhoduje o výběru ostatních členů komise, volí prezidenta nejvyššího lidového soudu a generálního prokurátora Nejvyšší lidové prokuratury. VSLZ je voleno na pět let a zasedá jednou v roce. Mezi zasedáními vykonává jeho funkce Stálý výbor VSLZ, který má 133 členů v čele s předsedou, místopředsedy a generálním tajemníkem. Současným předsedou VSLZ je Li Pcheng. (Politický systém Číny. [online]. [cit ]) 23

25 Geografie Jeho suchozemská hranice činí délku km a spolu s Ruskem má nejvíce sousedních států. Těmi jsou Afghánistán, Bhútán, Barma, Indie, Kazachstán, Severní Korea, Kyrgyzstán, Laos, Mongolsko, Nepál, Pákistán, Rusko, Tádžikistán a Vietnam. Jižní Korea, Japonsko, Čínská republiku na Tchaj-wanu, Filipíny, Bruneje, Malajsie a Indonésie jsou od Číny odděleny mořem. Čínská lidová republika má vícestupňový systém. Na nejvyšší úroveň jsou postaveny provincie, takzvané šengy, kterých Čína kontroluje 22. Jsou jimi Hebei, Shanxi, Liaoning, Jilin, Heilongjiang, Shaanxi, Gansu, Qinghai, Shandonong, Jiangsu, Zhejiang, Anhui, Jiangxi, Fujian, Henan, Hubei, Hunan, Guangdong, Sichuan, Guizhou, Yunnana a Hainan. Dále Číně patří pět autonomních oblastí (Vnitřní Mongosko, Ningxia, Xinjiang, Guangxi, Tibet), čtyři municipality, jimiž jsou samosprávná města Beijing (Peking hlavní město Číny), Šanghaj, Tianjin, Chongqing, a dále dvě zvláštní administrativní oblasti Hong Kong a Macao, které mají vlastní vlády, právní systémy a ústavní dokumenty. Vládě Číny ale podléhají v otázkách zahraniční politiky a obrany. Mezi nejvíce obydlené městské části patří Šanghaj se 23,741 miliony obyvatel, hlavní město Peking, kde žije 20,284 milionů obyvatel, Čongqing se 13,332 miliony obyvatel, Guangdong, ve kterém žije 12,458 milionů obyvatel, Tianjin s 11,210 miliony obyvatel a Shenzen, který obývá 10,749 milionů lidí. (CIA, The World Factbook. [online]. [cit ]) 24

26 2 Analytická část 2.1 Ekonomika Od konce sedmdesátých let minulého století se Čína změnila z uzavřeného centrálně řízeného systému k více tržně orientovanému, který dnes hraje významnou celosvětovou roli. V roce 2010 se Čína stala nejvyšším světovým vývozcem. Reformy začaly s utlumováním kolektivizace zemědělství a rozšířila se o postupnou liberalizaci cen, fiskální decentralizaci, zvýšení autonomie státních podniků, růst soukromého sektoru, vývoj akciových trhů a moderní bankovní systém a větší otevřenost vůči zahraničnímu obchodu a investicím. V posledních letech Čína obnovila svou podporu státních podniků v odvětvích považovaných za důležité pro ekonomické zabezpečení, chtějí podpořit globálně konkurenceschopná odvětví. Restrukturalizace ekonomiky a z toho plynoucí zvýšení efektivity přispěly k více než desetinásobnému zvýšení HDP od roku Bylo to měřeno na paritě kupní síly, která vyrovnává cenové rozdíly a Čína se v roce 2015 stala největší ekonomikou světa. V roce 2014 překonala i ekonomiku Spojených států amerických, poprvé v novodobé historii. Příjem Číny na jednoho obyvatele je ale pořád pod světovým průměrem. V roce 2015 průměrný příjem obyvatel vzrostl z CNY na čínských juanů ( Kč), což je historické maximum. (China disposable income. [online]. [cit ]). Předpoklad je, že dnes mají více peněz na další výdaje, k nimž samozřejmě patří i cestování. V průběhu následujících dvaceti let se od Číňanů očekává stěhování z venkovských oblastí do městských, a to až u více než tří set milionů lidí, což by v takovém tempu a míře migrace bylo historicky neslýchané. Průzkum proveden poradci McKinseyem a spol. indikuje, že do roku 2022 bude více než tři čtvrtiny obyvatel měst Číny vydělávat mezi 60,000 a 229,000 čínských juanů. Tento městský blahobyt podpoří další růst outgoingového cestovního ruchu. Oficiální čínské statistiky cestovního ruchu ukazují, že celkový výjezd v roce 2014 činil 107 milionů lidí, který představoval téměř dvacetiprocentní nárůst od roku předcházejícího. To ale není vše. Podle Bank of America se od 174 milionů Číňanů vyjíždějících do jiných zemí do roku 2019 očekává útrata 264 miliard amerických 25

27 dolarů. Více než jedna třetina těchto výdajů by měla přijít od cestujících ve věku od dvaceti pěti do třiceti čtyř let. Asi nejhlavnějším faktorem přispívajícím k výjezdu čínských turistů je zmírnění vízového opatření několika zeměmi, jako jsou Spojené státy americké, Kanada, Jižní Korea a Japonsko. Podle čínského Ministerstva zahraničí mají Číňané zjednodušen příjezd do 52 zemí díky nepotřebnosti víz nebo možnosti získání víz při příjezdu do dané země. (McKinsey a spol. [online]. [cit ]) Podle Chinese International Travel Monitoru (CITM) je v této době klíčovým tématem rostoucí vliv Generace Y (18 35 let), která rozumí moderním technologiím. Tito lidé cestují nejvíce do zahraničí a s jejich bohatstvím roste i jejich informovanost. 91 % z nich srovnává ceny na důvěryhodných stránkách k tomu určených. Počty lidí rezervující vše kolem výletů přes mobilní telefony prudce stoupají. Polovina odchozích čínských cestujících (a 61 procent cestujících Generace Y) uvedla, že se při rezervacích odkazují na své mobilní telefony. Nárůst od předchozího roku je tedy ohromný, protože v roce 2014 používalo mobilní telefon k těmto účelům jen 17 procent lidí. (Chinese International Travel Monitor. [online]. [cit ]) 2.2 Čínští turisté Tato část je věnována profilu čínských turistů, jaká jsou jejich očekávání, jak s nimi jednat, co od nich očekávat a jak k nim přistupovat. Ještě před několika lety bylo chování čínských turistů považováno za nezralé. V blízké minulosti pro ně byly pořádány zájezdy, jejichž hlavním cílem bylo navštívit co nejvíc zemí za co nejméně času a peněz. Jejich představa o poznání Evropy za deset dní, za kterých stihli vidět pět zemí, je pro Evropana úsměvná. Snažili se ušetřit co nejvíce na ubytování, kdy bydleli na okrajích měst, jedli jen v čínských restauracích, a to jen z toho důvodu, aby mohli zbytek utratit za oblečení, kabelky a dárky pro své blízké. (The Grand Tour, The New Yorker. [online]. [cit ]) Toto chování samozřejmě nepovzbuzovalo majitele hotelů a restaurací k tomu, aby se jim přizpůsobili a porozuměli jejich kultuře. Naštěstí se jejich zájmy mění. Průzkum Hotels.com z roku 2015 se zabýval tím, za co bohatí Číňané nejvíce platí. Nákupy oblečení, doplňků a pozorností jsou pořád na prvním místě, a to se šedesáti 26

28 dvěma procenty. V České republice jsou údaje následující. Nejvíce jdou na odbyt luxusní výrobky, které byly vyrobeny v Evropě, v České republice to podle tabulek Global Blue Czech republic v roce 2015 bylo ze 44,6 % oblečení a módní doplňky, ze 36,9 % hodinky a šperky, sklo nakoupilo 14,95 %. Nakupovali také elektroniku, suvenýry a dárky, parfémy, nebo kosmetiku. Dále následuje prohlížení památek (56 %) a stolování (48 %). Dvacet osm procent preferuje tematické zájezdy, jako jsou například golfové zájezdy. Dnes už mají sklon i k dovoleným delšího trvání a návštěvy více zemí. 36 % jede na šest až devět dní a třicet tři procent chce vidět alespoň dvě země za zájezd. Také jejich nároky na ubytování a jídlo se změnily. Například v srpnu 2015 stránka Airbnb.com oznámila, že počet samostatných čínských cestujících využívajících tento typ ubytování vzrostl za posledních dvanáct měsíců o 700 %, což z nich udělalo největší trh. Také hoteliéři (zejména tří, čtyř a pěti hvězdičkových hotelů) zaznamenali vzrůst nezávislých turistů. V roce 2014 se jich ubytovalo 71 procent, v roce 2015 jich přijelo 75 procent. Mezi jejich nejčastější požadavky na hotelích patří WiFi zdarma (75 %), varná konvice na pokoji, žádána třiceti jedna procenty a 21 % se dožaduje mandarínsky mluvícího personálu. (Chinese International Travel Monitor 2015 [online]. [cit ]) Nejčastější požadavky čínských turistů 18% 20% 21% 75% Wi-Fi zdarma Konvice Přeložené průvodce Mandarínsky mluvící personál Kreditní platba 31% 27

29 2.3 Čínská kultura Čínská kultura je jednou z nejstarších vůbec, vyvíjí se již více než pět tisíc let. Základními duchovními pilíři, na kterých čínské myšlení stojí, jsou taoismus, buddhismus a konfuciánství. (Klímová, Studnička, 2016) Taoismus Nejpůvodnějším čínským myšlenkovým směrem je taoismus, vycházející z domácí kosmologie a kultu předků. Byl jím také ovlivněn buddhismus, protože buddhistické texty byly do čínštiny překládány především čínskými taoisty. Jde u něj především o to, aby se člověk sladil s přírodními silami vesmíru. Nástroji taoismu jsou polarita yin a yang, teorie qi a geomantie fengshui. Jedním z důsledků taoismu je to, že Číňané mají blíže k jednání podle náhlého vnuknutí, což může být pro Evropana velice zvláštní. Dalším důsledkem je koncepce wuwei, což znamená nejednání proti při Rozenému chodu věcí. Tato koncepce je založena na nechání vesmíru volný průběh, protože jednání proti němu je škodlivé a marné. Odsud není daleko k taoistické magii. Číňané celkově nemají smysl na rozeznání božích a temných energií. Důležitým prvkem pro ně je, že daný člověk, místo nebo zjevení jsou naplněny duchem a oni se začnou klanět a daný svatý objekt uctívat. Spoléhají se na to, že jejich induktivní vnímání rozpozná, co je naplněno správnou energií zhengqi a co temnotou xieqi. (Vojta, 2011) Buddhismus Buddhismus je jedno z nejstarších náboženství, vznikl v Indii již kolem roku pět set před naším letopočtem, do Číny se ale dostával postupně z dnešního Afghánistánu a Pákistánu, naplno uznávat jej ale Číňané začali až kolem roku 500 n.l., takže asi o tisíc let později. Buddhismu trvalo velice dlouho, než do čínského myšlení plně pronikl, dnes je v něm ale pevně zakořeněn. Je základní čínskou věroukou, vyskytuje se ve více školách, převážně mahajánového typu buddhismu. V tradičních čínských oblastech dominuje škola Čisté země, což je největší čínská škola mahajánového buddhismu Čistá země Jingtu. (Vojta, 2011) 28

30 Ve městech i na vesnicích se stavěly chrámy a kláštery, postupně nacházející typický, zdí obehnaný obdélníkový půdorys s jižní branou a nejvyššími stavbami na severu. Hlavní haly jsou na střední ose kláštera a sedí v nich čtyři nebeští králové se sakrálními zbraněmi. Ve střední hale kláštera sedí tři Buddhové, Buddhové minulosti, budoucnosti a přítomnosti. Buddha přítomnosti je převtělením Gautamy Buddhy, je nejdůležitější, protože žijeme život jen v přítomnosti. Vždy je jen ted, v tomto okamžiku, dýcháme jen tento jediný dech. Číňané se ale nejvíce obracejí na Buddhu budoucnosti Amitábhu. Za ním chodí s papírovými obět mi, voňavými tyčinkami se na něj obracejí s prosbami o pomoc. Drží půsty, provádějí obřady a staví mu oltáře. (Vojta, 2011, s. 89) Konfuciánství Konfuciovo učení nejlépe zformovalo celou čínskou společnost. Vykresluje totiž harmonický stát po vzoru patriarchální rodiny. Definovalo principy morálky, společenské harmonie a čínského státotvorného myšlení. Vychází z učení mudrce Konfucia, který (jako i další mudrcové) se ve své práci téměř nevěnoval mystice, horoskopům a vesmíru, ale snažil se odhalit svět pozemského člověka a najít harmonický model společnosti. Svými morálními principy položil etický základ hodnotám čínské kultury. Cílem konfuciánství tedy bylo vštípení základních morálních hodnot žákům. Pěti stálými morálními předpisy, vystihujícími hlavní obsah konfuciánství, jsou: lidskost a laskavost - Ren správnost a spravedlnost - Yi etiketa a rituál - Li moudrost a zralost - Zhi důvěryhodnost a opravdovost - Xin Tento základní hodnotový žebříček by měl být měřítkem všeho konání člověka. Dále Konfucius popsal pět hlavních vztahů ve společnosti, které prostupují celou společnost a staly se součástí hodnotového paradigmatu čínské kultury. Těmito vztahy jsou: vztah laskavého otce a oddaného syna 29

31 zdvořilost staršího bratra k pokornému mladšímu bratrovi dobrotivý a shovívavý manžel k poslušné manželce ohleduplný starší k uctivému mladšímu shovívavý a laskavý vládce k loajálnímu poddanému (dnes vztah mezi nadřízeným a podřízeným) vztah důvěry mezi přáteli (Vojta, 2011) Všechny vztahy vyjma pátého jsou vztahy nerovnocenné, což se prolíná do každodenního života Číňanů. Každý člověk zná své místo ve společenském žebříčku a podle toho se chová a vystupuje. Zajímavé je ovšem, že konfuciánství neupírá lidem právo na obranu, pokud cítí poškození své cti, svého společenského postavení, své lidskosti. Základním stavebním kamenem společnosti je rodina, v níž má hlavní postavení otec a posléze syn. Dodnes platí, že rodina včetně rodičů je závislá na synovi, který se o stárnoucí rodiče stará. Dcera zdaleka nedosahuje takového významu jako syn. Smyslem konfuciánství v čínské kultuře je harmonizovat zájem jedince, společnosti a státu. (Klímová, Studnička, 2016) 2.4 Příjezdový cestovní ruch České republiky Česká ekonomika roste rychlejším tempem, než je průměr Evropské unie. V roce 2015 byl růst ekonomiky dokonce více než dvojnásobný. (Zprávy aktuálně. [online]. [cit ]) Předpoklad je, že se tím stává žádoucím místem pro investice a obchodní aktivity zahraničních investorů a zároveň přivádí zájem domácích investorů alokovat své finanční přebytky v naší republice. Jedním z odvětví tohoto zájmu je široká oblast cestovního ruchu. Podnikatelé z jiných oborů často investují své zisky do zařízení, která slouží potřebám cestovního ruchu. Například nákupy a opravy hotelů, restaurací, lyžařských areálů atd. Ve všech regionech jsou známy příklady takovýchto investic. Z mého regionu lze uvést jako příklad nákup hotelu Soláň na Valašsku a jeho následná nákladná rekonstrukce v desítkách milionů korun spoluvlastníkem firmy ROBE show lighting, s.r.o., firma HP Tronic s.r.o. nakoupila několik hotelů a lyžařských areálů na Valašsku, které rekonstruovala nákladem stovek milionů korun. Z celostátního pohledu lze uvést finanční skupinu J&T, která si vytvořila společnost podnikající v provozování sjezdovek a hotelů ve 30

32 Vysokých Tatrách a Krkonoších. Je zřejmé, že silní podnikatelé věří v rozvoj cestovního ruchu a v jeho stabilitu, která jim zajistí dlouhodobé zhodnocení jejich disponibilních finančních prostředků. Tento trend s sebou nese tyto přínosy: Je to zdroj kapitálu země a zvyšuje konkurenceschopnost daného území, zlepšuje se úroveň veřejných služeb. Má jednoznačný sociálně-ekonomický přínos v tvorbě nových pracovních příležitostí, čímž se zvyšuje životní úroveň obyvatel. Velmi pozitivním efektem cestovního ruchu oživení místních zvyků a tradic. K němu dochází, mnohdy sekundárně, v rámci rozšíření pestrosti programů pro přilákání klientů. Velice důležitý je také přínos environmentální. Jde u něj hlavně o povědomí jak návštěvníků, tak i rezidentů o ochraně životního prostředí a jeho udržitelnosti, a také využití historického, přírodního a kulturního potenciálu. S ním se pojí i náklady na správnou a ekologicky co nejpřijatelnější likvidaci odpadů. S rozvojem cestovního ruchu jsou samozřejmě spojeny i další náklady, jimiž jsou v první řadě náklady na infrastrukturu. Nejde jen o letiště, či silniční a železniční sítě. Patří zde zavedení kanalizace, elektriky a vodovodů. S cestovním ruchem nejsou spojeny pouze přínosy. Je zde také spousta hrozeb a rizik, které mohou při nepromyšleném či ledabylém přístupu k podnikání v cestovním ruchu danou oblast poškodit. Zejména se jedná o zneužívání přírodních zdrojů, znečišt ování vody a půdy, nevážení si památek a jejich poškozování, nebo špatné zacházení s odpadem. Dále jsou to socio-kulturní změny, které nemusí být vždy pozitivní. S rostoucím přívalem turistů se bez jeho kontroly může změnit původní způsob života obyvatel v negativním smyslu, nebo se postupně vypěstovat u rezidentů iritace, která je jedním z faktorů sníženého zájmu a posléze zániku cestovního ruchu. (Cestovní ruch v ČR. [online]. [cit ]) Příjezdový cestovní ruch z pochopitelných důvodů zažil největší přívaly turistů po roce 1989 a téměř každoročně se zvyšoval. Vstupem do Evropské unie v roce 2004 a otevřením Schengenského prostoru v roce 2007 se počet turistů ještě zvýšil. S příchodem euroatlantické hospodářské krize turistický ruch poklesl. Avšak v posledních letech stále roste. V prvním pololetí roku 2015 navštívilo Českou 31