INFORMAČNÍ SERVIS prevence kriminality

Transkript

1 INFORMAČNÍ SERVIS prevence kriminality 0 září 2005 Z Ministerstva vnitra a Policie ČR Informace o zjištěné trestné činnosti v ČR v 1. pololetí Problematika lidských práv, menšin a profesní etiky v policejní praxi 5 Projekt Podpora posílení prevence a metody community policing v práci P ČR 7 O návrhu zákona na regulaci prostituce 10 Obsah časopisu Policista 09/ Projekty a reportáže Program Partnerství v roce Partnerství 2005 projekt MŘ P ČR Ostrava Bezpečný Jih 20 Partnerství 2005 Letní tábor prachatických dětí 23 Projekt Pracujeme společně na prevenci kriminality 26 Informace z měst 8. Mezinárodní mistrovství psovodů Celní správy ČR ve vyhledávání drog 31 Modely a systémy prevence kriminality v zemích EU 34 seminář v Olomouckém kraji Rady a technické novinky Policista v multikulturním prostředí - příručka pro policisty 35 SentryScope kamerový systém nové generace 37 Vybrali jsme pro vás z domova Krátká intervence pro problémy působené alkoholem 39 Informace o domácím násilí mohou ženy získat na toaletách obchodních center 43 Antispamgate vstoupil na český trh 44 Vybrali jsme pro vás ze zahraničí Studie IDC o softwarovém pirátství v roce XI. kongres o prevenci kriminality a trestní justici Bangkok Technoparty a stav v zahraničí 49

2 Z Ministerstva vnitra a Policie ČR 1 Informace o zjištěné trestné činnosti v České republice v 1. pololetí ve srovnání s 1. pololetím 2004 Na základě evidenčně statistického systému kriminality Policie ČR můžeme při srovnání vývoje trestné činnosti v 1. pololetí 2005 a 2004 konstatovat: Policie ČR zaevidovala celkem trestných činů, oproti 1. pololetí 2004 došlo k poklesu o 4,2 %. Nejvyšší podíl na celkové kriminalitě zaujímá území hl. m. Prahy s 28 %, kde bylo zjištěno trestných činů (-4,1 %). Teritoriální rozdíly 1 : K poklesu kriminality došlo ve všech krajích, s výjimkou Ústeckého (+295 tr. č.) a Jihočeského (+216 tr. č.). Nejvyšší počet trestných činů je charakteristický pro hl. m. Prahu, s odstupem následuje kraj Středočeský, Moravskoslezský, Ústecký a Jihomoravský, dále kraj Jihočeský, Plzeňský, Olomoucký, Liberecký a Královéhradecký. Nejnižší kriminalitou je zatížena Vysočina, kraj Karlovarský, Zlínský a Pardubický. Srovnáme-li pořadí krajů po přepočtu trestných činů na 10 tis. obyvatel, pak na 1. místě zůstává hl. m. Praha (406 tr. č.), na kterou připadá více než dvojnásobný počet trestných činů oproti dalším nejvíce zatíženým krajům - Ústeckému (205 tr. č.), Libereckému (174 tr. č.), Karlovarskému (165 tr. č.) a Středočeskému (161 tr. č.) Nejnižší kriminalitou se i nadále vyznačují kraje Vysočina (78 tr. č) a Zlínský (86 tr. č.). Počet objasněných trestných činů se snížil o 1,4 %, celkem bylo objasněno trestných činů (-935 tr. č.). Procentní objasněnost vzrostla o 1,1 % a dosáhla 39,1 %. Na území hl. m. Prahy objasněnost činila pouze 20,2 % (-4,1 %). Vysoké objasněnosti dosahuje spolu s krajem Karlovarským (57,9 %) také kraj Liberecký (56,7 %), Ústecký (54,4 %) a Královéhradecký (53,9 %). Nejnižší objasněnost je charakteristická pro Prahu a Středočeský kraj (30,2 %). Celkové zjištěné škody se snížily o 48,5 % na tis. Kč. Výše zajištěných škod vzrostla o 120,2 % na tis. Kč. Skladba kriminality se oproti 1. pololetí 2004 výrazně neměnila, došlo ke snížení podílu majetkové kriminality ve prospěch podílu hospodářské kriminality. Podíl majetkové trestné činnosti na celkové kriminalitě činí 65,5 % (-2,7 %) snížil se podíl jak krádeží 1 Členění České republiky na základě ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, kterým byly vytvořeny tyto vyšší územní samosprávné celky: Hl. m. Praha, kraje Středočeský, Jihočeský, Plzeňský, Karlovarský, Ústecký, Liberecký, Královéhradecký, Pardubický, Vysočina, Jihomoravský, Olomoucký, Moravskoslezský a Zlínský.

3 2 prostých na celkové kriminalitě na 43,3 % (-1,2 %), tak krádeží vloupáním na 16,9 % (-1,8 %). Podíl hospodářské trestné činnosti na celkové kriminalitě vzrostl na 13,2 % (+3 %). Podíl násilné kriminality na celkové kriminalitě stagnoval na 6,7 % (-0,3 %). Podíl mravnostní kriminality na celkové kriminalitě je konstantní 0,6 % (+0 %). Celkový počet zjištěných majetkových trestných činů poklesl o 7,9 % na Počet objasněných trestných činů také poklesl (-6,4 %) a objasněnost dosáhla 19,4 %. V rámci majetkové kriminality došlo k poklesu jak krádeží prostých (-6,8 %), tak krádeží vloupáním (-13,4 %); u krádeží prostých se pokles projevil v kategorii krádeží motorových vozidel dvoustopých, věcí z automobilů a jízdních kol, k nárůstu došlo u krádeží kapesních o 6,8 % (zjištěno tr. č.); v rámci krádeží vloupáním došlo k poklesu zjištěných krádeží vloupáním do obchodů, do bytů, do rodinných domků i do rekreačních objektů. I přes pokles bylo zjištěno krádeží věcí z automobilů, které zůstávají nejčetnějším trestným činem. Zvýšil se počet zjištěných trestných činů podvodu o 11,5 % (zjištěno tr. č.). Počet zjištěných hospodářských trestných činů se zvýšil o 24,2 % na , objasněnost činí 66,4 %. Zjištěné škody hospodářské kriminality poklesly o 62,2 % na tis. Kč, což představuje podíl 54 % na celkových škodách. Zvýšil se počet tr. činů úvěrového podvodu (+138,2 %), porušování autorského práva (+104,6 %) a porušování práv k ochranné známce (+30,5 %), poklesl počet tr. činů krácení daně (-17,4 %), zpronevěry (-20,3 %), podvodu (-10,4 %) a pojistného podvodu (-23,7 %). Nejvyšší podíl na hospodářské kriminalitě připadá s 16 % na trestný čin podvodu (3 645 tr. č.). Počet zjištěných násilných trestných činů oproti 1. pololetí 2004 poklesl o 7,8 %, celkem bylo zjištěno trestných činů, objasněnost dosahuje 70,96 %. Celkem bylo evidováno 97 trestných činů vraždy (-8 tr. č.), vzrostl počet loupeží na finančních institucích (+26,5 %), poklesl počet zjištěných loupeží (-6,9 %), úmyslných ublížení na zdraví (-10,8 %), vydírání (-17,8 %) a nebezpečné vyhrožování (- 8,2 %). V 1. čtvrtletí 2005 bylo zjištěno 948 mravnostních trestných činů, což představuje pokles o 2,7 %, objasněnost dosahuje 79,8 %. Poklesl počet evidovaných trestných činů znásilnění na 297 (-51 tr. č.), vzrostl počet odhalených trestných činů kuplířství na 65 (+28 tr. č.). Celkový počet stíhaných a vyšetřovaných osob mírně poklesl na ( osob). Z tohoto počtu bylo mužů (85,8 %) a žen (14,2 %). Podíl

4 3 dětí do 15 let na celkovém počtu pachatelů poklesl na 2,4 % (-0,5 %), stejně jako podíl mladistvých ve věku let na 4,6 % (-0,4 %). Počet objasněných trestných činů spáchaných dětmi poklesl o 15,9 % na 1 420, počet objasněných trestných činů spáchaných mladistvými rovněž poklesl o 4,6 % na 3 795, počet pachatelů dětí i mladistvých se rovněž snížil. Podíl recidivistů na celkovém počtu pachatelů činí 45,8 % (+0,7 %). Počet objasněných trestných činů spáchaných recidivisty poklesl o 1,2 % na Podíl cizinců na celkovém počtu pachatelů činí 5,7 % (+0 %). Počet objasněných trestných činů spáchaných cizinci poklesl o 5,3 % na Zdroj: odbor bezpečnostní politiky MV Česká republika - vývoj kriminality za období a

5 D r u h k rim in a lity změ n a v % + /- V ra ž d y ,6 L o u p ež e ,9 L o u p ež e n a fin a nčních in stitu cích ,5 Ú m ysln é u b líž en í n a z d ra v í ,8 N eb ez p eč n é v yh ro ž o v án í ,2 V yd írán í ,8 N á siln á k rim in a lita c elk em ,8 O b ja sněn é trestn é čin y ,6 T j. v % 7 0, ,9 6 - Z n ásilně n í ,7 K u p lířstv í ,7 M ra v n o stn í k rim in a lita c elk em ,7 O b ja sněn é trestn é čin y ,3 T j. v % 8 1, ,7 5 - K rá d eže vlo u p á n ím : d o o b ch o dů ,9 d o b ytů (v čin ž o v n íc h d o m e ch ) ,9 d o rek re ač n ích o b jek tů ,7 d o ro d in n ých d o m ků ,0 K rá d e že v lo u p á n ím c elk em ,4 O b ja sněn é trestn é čin y ,2 T j. v % 2 0, ,5 0 - K rá d eže p rosté: k a p esn í ,8 m o to ro v ýc h v o z id el d v o u sto p ých ,4 věcí z a u to m o b ilů ,8 jíz d n íc h k o l ,4 K rá d e že p r o sté c elk em ,8 O b ja sněn é trestn é čin y ,2 T j. v % 1 6,5 1 7,2 - P o d v o d y ,5 M a je tk o v á k rim in a lita c elk em ,9 O b ja sněn é trestn é čin y ,4 T j. v % 1 9,1 1 9,4 - O sta tn í k rim in a lita : V ý tržn ictví ,7 N ed o v. vý r. a d. p syc h o tro p. lá tek a jedů ,8 Š íře n í to x ik o m a n ie ,1 M ařen í v ýk o n u úřed n íh o ro zh o d n u tí ,9 K rá ce n í d aně ,4 Z p ro n e věra ,3 P o d v o d y ,4 P o ru šo v án í p ráv k o c h ra n é z n á m ce ,5 P o ru šo v án í a u to rsk é h o p ráv a ,6 P o jistn ý p o d v o d ,7 Ú věro v ý p o d v o d ,2 H o sp o d ář sk á k r im in a lita ,2 O b ja sněn é trestn é čin y ,6 T j. v % 7 0,8 6 6,4 - Š k o d y z jiště n é ,2 Z jištěn é trestn é čin y celk em ,2 O b ja sněn é trestn é čin y ,4 T j. v % 3 8,0 3 9,1 - Š k o d y z jištěn é c elk em (v tis. Kč ) ,5 Z ajištěn é šk o d y (v tis. Kč ) ,2 Problematika lidských práv, menšin a profesní etiky v policejní praxi 4

6 5 Policie České republiky se již několik let za podpory odborníků z nizozemské policie snaží zlepšovat svoji image a služby poskytované v rámci výkonu policejní práce. Zlepšení se týká především oblastí komunikace s širokou veřejností, vzdělávání a nacvičování vzorců chování policistů ve věci etického a korektního přístupu k lidem apod. Aktivitami posilujícími zkvalitňování služeb poskytovaných policií veřejnosti se zabývá řada institucí a útvarů v rámci resortu vnitra. Na projektu Zařazení lidských práv, respektu k menšinám a jejich ochrany a profesní etiky do profesní přípravy Policie České republiky a práce české policie participuje ve spolupráci s Nizozemským helsinským výborem Středisko pro lidská práva a profesní etiku na SPŠ MV v Praze Hrdlořezích. Svůj podíl na spolupráci v řídící skupině projektu zastává i oddělení lidských práv odboru prevence kriminality MV zastoupené PhDr. Radimem Burešem. V rámci tohoto projektu proběhl v letech 2004 a 2005 průzkum, jehož cílem bylo zmapovat stav dodržování lidských práv u Policie ČR včetně souvislostí s profesní etikou a přístupem k menšinám. Výsledky průzkumu nebyly příliš uspokojivé a vyvstala z nich potřeba tuto problematiku v rámci policejní práce řešit nejdéle do konce roku Na základě zjištěných skutečností, které průzkum přinesl, byly řídící skupinou vypracovány a doporučeny 3 způsoby následné práce, které by měly napomoci ke zlepšení policejní práce a vztahů policie s veřejností. 1. Vypracování souhrnné zprávy o stavu cílové problematiky v podmínkách a prostředí Policie České republiky. 2. Vedení rozhovorů se zástupci Střediska pro lidská práva a profesní etiku na SPŠ MV v Praze Hrdlořezích a Centra pro otázky profesní etiky Policejní akademie v Nizozemsku, společně s veliteli místních a obvodních oddělení PČR v různých regionech ČR. 2. Shrnutí a vyhodnocení získaných poznatků na jednání Kulatý stůl na SPŠ MV v Praze Hrdlořezích, kde svými odbornými příspěvky a názory členové řídící skupiny zformulovali určité následné kroky. Z výše uvedených tří pracovních aktivit vyplynula opatření a doporučení, která členové řídící skupiny pokládají za klíčová. Nezbytné se jeví posílení vzdělávací aktivity v oblasti lidskoprávní a profesně etické. Vhodné bude zařazení výukového bloku multikulturní výchova do koncepce Základní odborné přípravy policistů. Znamená to tedy, že je potřeba vést policisty k multikulturní snášenlivosti a rovnému jednání a zacházení s lidmi z jakékoliv sociální skupiny. V rámci multikulturní výchovy bude kladen důraz na prevenci rasistického chování a jednání a na schopnost komunikace jako základního předpokladu pro navázání vztahu s občanskou veřejností. Dále pak v rámci výuky psychologie a policejní deontologie bude nutné zdůrazňování postupů vedoucích ke

7 6 zvládání problematických, rizikových a ohrožujících situací. Půjde o nacvičování dovedností asertivního chování a sebeovládání. V rámci zlepšování vztahů policie s veřejností a budování dobré pověsti a image Policie ČR se řídící skupina dohodla na následujících postupech. Policie ČR bude zlepšovat vztah mezi veřejností a policií pomocí organizování zajímavých a pozitivně laděných prezentačních akcí. Bude se snažit vyhnout a bude zabraňovat jakémukoliv politizování policejní práce. Bude klást důraz na spolupráci s médii v pozitivním slova smyslu se snahou o narovnání nepravdivých kritik. Neméně důležitým krokem zůstává podpora antidiskriminačního zákona a úprava jiných právních norem, které se dotýkají policejní práce. Mezi další okruh opatření spadá dále zpřesňování pravidel pro personální výběr nových policistů a personální řízení v případě kázeňských či jiných prohřešků. V současné době je postupně aplikována do praxe forma deseti denního vzdělávání policistů v této problematice. Za českou stranu se na realizaci nejvíce podílejí vzdělávací odbory Policejního prezidia ČR a Ministerstva vnitra ČR. Na nizozemském ministerstvu zahraničních věcí je projednáván souhlas k prodloužení realizačního období pro zavedení profesní etiky do policejní práce a pro multikulturní výchovu příslušníků policie ČR. Jednání řídící skupiny v září 2005 by již s konečnou platností mělo rozhodnout o způsobu realizace projektu v praxi se zahájením v první polovině roku 2006, o zavádění profesního etického přístupu do práce policejních příslušníků a o nejlepší cestě k budování příznivé image české policie.. Bc. Zuzana Pidrmanová, odbor prevence kriminality MV Projekt Podpora posílení prevence a metody community policing v práci Policie České republiky

8 V polovině srpna 2005 byl zahájen patnáctiměsíční twinningový projekt CZ Podpora posílení prevence a metody community policing v práci Policie České republiky přímo navazující na program Phare CZ01/IB/JH/04 Zavádění modelu EFQM do Policie České republiky, jenž byl za účasti ministra vnitra úspěšně uzavřen na konferenci v Praze v září Zavedení Modelu Excellence EFQM do práce Policie České republiky (Zavádění kvality řízení do práce P ČR) spolu s rozvinutím konceptu community policing má pro občany a zejména pro policii samotnou zásadní význam. Policejní práce vnímaná doposud jako tradiční služba státu se postupně stává službou orientovanou na potřeby občanů. I z tohoto důvodu začala Policie ČR v roce 2003 uplatňovat Model Excellence EFQM, k jehož hlavním rysům patří také zásada dodržování zákaznického principu. V důsledku aplikace modelu vyhlásil policejní prezident na podzim 2004 novou vizi Policie ČR stát se uznávanou a respektovanou službou veřejnosti. Současně rozhodl o přípravě mezinárodního projektu, který napomůže plošnému uplatnění konceptu community policing v práci Policie ČR. Tento koncept spočívající ve společném přístupu policie, institucí a občanů k identifikaci, předcházení a zejména odstraňování dlouhodobých tíživých problémů veřejného pořádku a bezpečnosti plní úlohu nástroje, jehož prostřednictvím nabývá strategický příklon policie k potřebám občanů konkrétní podoby. Účinnost tohoto programového partnerství, které v řadě českých lokalit již existuje díky osobním i profesním kvalitám jednotlivců, se tímto projektem postupně stane jedním z uplatňovaných měřítek efektivity policejní práce, a to zejména na úrovni základních útvarů Policie ČR, v jejichž blízkosti většina populace žije a pracuje. Z dlouhodobých zkušeností zahraničních partnerů vyplývá, že aplikace konceptu community policing ve svém důsledku v dané lokalitě vždy přispívá ke snížení kriminality i k vyšší spokojenosti veřejnosti se službou Policie ČR. Projekt je realizován na základě twinningové smlouvy a rozkazu policejního prezidenta č. 66/2005, kterým se stanovuje postup činností projektu Podpora posílení prevence a metody community policing v práci Policie České republiky. Za twinningové partnery nového projektu byly českou stranou vybrány policejní sbory z Nizozemského království a Severního Irska. Vedoucím projektu za českou stranu je ředitel personálního odboru Ministerstva vnitra ČR ing. František Doležal, garantem projektu za Policii ČR je náměstek policejního prezidenta plk. Mgr. Oldřich Martinů. Projekt je ze strany EU dotovaný částkou EUR (cca. 24 mil. Kč) a ze strany Ministerstva vnitra ČR a Policie ČR částkou EUR (cca. 2,7 mil. Kč). 7 Hlavní cíle projektu: Plošné zavedení konceptu community policing do práce Policie ČR (významný aspekt policejní práce, kdy policie vede své partnery k přijetí podílu

9 8 odpovědnosti za veřejný pořádek a bezpečnost; projekt bude v letech realizován v osmi vybraných lokalitách), vytvoření procedury tzv. Ceny nejlepší praxe v práci Policie ČR (systematické vyhledávání, oceňování a zejména sdílení příkladů nejlepší praxe mezi jednotlivými útvary Policie ČR; Cena nejlepší praxe v práci Policie ČR, jež bude integrována do systému hodnocení práce útvarů Policie ČR podle principu modelu EFQM, současně přispěje k naplňování vyhlášených priorit Policie ČR komunikace a kultura organizace ; příprava Policie ČR na účast v soutěži Evropská cena prevence kriminality je druhým garantovaným výstupem této části projektu), zkvalitnění komunikace Policie ČR s veřejností (poskytnutí zpětné vazby na výzkumy spokojenosti veřejnosti s prací Policie ČR z roku 2004; tvorba dotazníku spokojenosti zaměřeného na partnerské organizace - soudy, státní zastupitelství, nezisková sféra, podnikatelé apod. - a školení pracovníků preventivně informačních skupin v komunikaci s médii), asistence při tvorbě a naplňování akčních plánů priorit EFQM (na základě výsledků prvního cyklu sebehodnocení EFQM zpracovaného v roce 2004 stanovil policejní prezident genpor. JUDr. Jiří Kolář pět nových priorit, v jejichž rámci existují příležitosti ke zlepšení. Jedná se o oblasti interní a externí komunikace, kultury organizace, vzdělávání manažerů, přezkoumávání vlastnictví procesů a motivačních systémů; úkolem této části projektu bude vytvoření nástrojů, které pomohou měřit procesy vedoucí k naplnění jednotlivých priorit), podpora procesu sdílení Etického kodexu Policie ČR v každodenní praxi policistů (sdílení a rozpracování kodexu pro každodenní potřeby jednotlivých útvarů Policie ČR; twinningoví partneři budou klást značný důraz na neformální stránku tohoto procesu britští a nizozemští policejní manažeři se nespoléhají pouze na tradiční administrativně-velitelské informační kanály typu seznámen dne, nýbrž dbají na opakované podrobné seznamování jejich podřízených se zásadami etického kodexu tak, aby se každý policista skutečně stal nositelem těchto zásad ve své každodenní praxi), další rozvoj manažerského vzdělávání top managementu Policie ČR (úkolem této části projektu bude zefektivnit a aktualizovat kompetenční kritéria vzdělávacích programů resortu MVČR, které jsou určeny policejnímu top managementu; výstupem této poslední části projektu bude předložení aktualizovaných osnov vzdělávání vrcholových manažerů Policie České republiky ke schválení ministru vnitra, policejnímu prezidentovi a rektorovi Policejní akademie České republiky). Zahajovací konference projektu se uskuteční v úterý 20. září 2005 od 10 do 14 hodin v prostorách Muzea Policie ČR za účasti vrcholných zástupců Ministerstva vnitra ČR, Policie ČR, partnerů z Nizozemska a Severního Irska a osmi českých

10 9 a moravských měst, v nichž bude projekt realizován (Ostrava, Brno, Svitavy, Milovice, Praha, Český Krumlov, Mariánské Lázně, Jablonec n. Nisou). Mgr. Pavel Bezděk, personální odbor MV O návrhu zákona na regulaci prostituce Regulační snahy v oblasti prostituce

11 10 Dne 20. července 2005 vláda schválila usnesením č. 940 návrh zákona o regulaci prostituce a návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o regulaci prostituce. I když tento návrh teprve bude projednáván v Poslanecké sněmovně, již samotný fakt, že vláda přijala toto usnesení, znamená z dlouhodobého hlediska významný krok pro budoucí snahy řešit efektivně problémy spojené s oblastí prostituce. Historie Česká republika se po poměrně dlouhé době vrací zpět k přístupu reglementačnímu, který na počátku minulého století opustila. Když pomineme období před rokem 1922, kdy prostitutky byly povinny nosit knížky a dvakrát týdně chodit k policejnímu lékaři na kontrolu, zda netrpí pohlavní chorobou, relativně dlouhou dobu tomuto řemeslu nebyla věnována dostatečná pozornost. Roku 1922 byl schválen zákon č. 241/1922 Sb., o potírání pohlavních nemocí (dodnes v určitých částech platný). Každý, kdo byl stižen pohlavní nemocí takového stupně, že mohl způsobiti nákazu, byl povinen dáti se léčiti lékařem. Zákon ale také znamenal opuštění stávajícího reglementačního přístupu. Zrušil veškerá opatření policejní a správní, která směřovala k určitému dozoru nad prostitucí, zrušil nevěstince a státní správě uložil povinnost zřizovat ústavy, v nichž se řemeslným prostitutkám zajistí dočasný útulek a příležitosti k nápravě. Tento aboliční přístup státu (nepostihovat prostituci samotnou, ale její doprovodné jevy), postupně získal charakter represe, kdy bylo možné postihovat prostituci, ale i řadu jiných nežádoucích aktivit za trestný čin příživnictví ( 203 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon). S tímto ustanovením korespondoval i 10 zákona č. 150/1969 Sb., o přečinech, podle kterého byla prostituce postihována jako nekalý způsob obživy. V roce 1990 byl v rámci novely trestního zákona trestný čin příživnictví vypuštěn a zákon o přečinech zrušen. Náš právní řád ovšem na prostituci zcela nezapomněl, a vrátil se zpět k aboličnímu přístupu. O prostituci se zmiňuje zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů, který v 3 výslovně uvádí, že živností dále není nabízení nebo poskytování služeb směřujících bezprostředně k uspokojování sexuálních potřeb. Vzhledem k tomu, že tato výdělečná činnost není ani podnikáním na základě zvláštního právního předpisu, ačkoliv definici podnikání splňuje ( 2 zákona 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů), je tak odsunuta živnostenským zákonem do právního vakua. Současná situace Prostituce je i dnes činností legální a dovolenou (každý může činit, co není zákonem zakázáno např. čl. 2 Listiny základních práv a svobod), ve shodě s aboličním přístupem však postrádá bližší vymezení pravidel pro její provozování.

12 11 Jediný regulační mechanismus v současné době představuje 10 obecního zřízení (zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů), který umožňuje obcím vydat v samostatné působnosti vyhlášku k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku. Zejména může stanovit, které činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v obci nebo být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku, lze vykonávat pouze na místech a v čase obecně závaznou vyhláškou určených, nebo stanovit, že na některých veřejných prostranstvích v obci jsou takové činnosti zakázány. Porušení vyhlášky odpovídá možnost postihu za přestupek proti pořádku ve věcech územní samosprávy (viz 46 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů). Toto ustanovení se prakticky dotýká pouze pouliční prostituce, což je jen omezený segment prostituční scény. Ponechme stranou otázku, zda je prostituce jednáním mravným, či nikoliv. Prostituce jakožto sociálně patologický jev je spojena s řadou problémů, které ohrožují nejen samotné prostitutky a jejich klienty, ale také širokou veřejnost, která je zdánlivě od tohoto prostředí oddělena. V prvé řadě jsou to zdravotní rizika. Šíření pohlavně přenosných chorob je pro prostituční scénu typické. Oblasti, kde se v masovém měřítku vyskytuje pouliční prostituce, se potýkají rovněž s vyšším výskytem syfilidy, kapavky apod. V těchto oblastech je na první pohled zřejmé, jak pouliční prostituce hrubě narušuje veřejný pořádek. Služby jsou nabízeny často vlezlým a pohoršujícím způsobem na místech, kterým se normální člověk nemůže vyhnout, bohužel ani dítě. Řada negativních jevů je ale spojena s prostitucí celkově, nejenom s prostitucí pouliční. Kromě zmíněných zdravotních rizik jsou to různé druhy kriminality od kuplířství, krádeží, zneužívání drog a daňových úniků přes vydírání, loupeže, ublížení na zdraví až po nejzávažnější formy, mezi které patří obchodování s lidmi, legalizace výnosů z trestné činnosti a samozřejmě vražda. Řada doprovodných jevů, včetně provozování veřejných domů, je postihována jako trestný čin, popř. přestupek (např. kuplířství TZ, obchodování s lidmi - 232a TZ, výtržnictví TZ, ohrožování mravnosti TZ, ohrožování výchovy mládeže TZ, svádění k pohlavnímu styku - 217a TZ, šíření nakažlivé choroby až 192 TZ). Právě nepřehlednost, divokost, absence jakýchkoliv pravidel spoluvytváří vhodné podmínky pro existenci těchto rizik. Pokud by byl vytvořen určitý právní rámec, ve kterém by bylo dovoleno prostituci za jasných podmínek vykonávat, vedlo by to k oddělení legální a nelegální (+ dobrovolné a nedobrovolné) prostituce, a tím ke zpřehlednění a zklidnění prostituční scény. Takový přístup je typicky reglementační (regulační). Jeho východiskem je skutečný stav věci, kdy není reálné nabídku ani poptávku po placených sexuálních službách vymýtit, nicméně prostituční scénu lze mít lépe pod kontrolou prostřednictvím stanovení určitých pravidel než právní ignorací prostituce (abolicionismus).

13 12 Lze tedy shrnout, že prostituce je činností dovolenou a legální, jako taková není postižitelná, je ale doprovázena řadou rizik. Postrádáme právní úpravu, která by pro tuto činnost vytvořila určitá pravidla a tato rizika do značné míry eliminovala. Shrnutí dosavadních legislativních snah Již v roce 1993 zpracovalo Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí, Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem spravedlnosti Rozbor situace v oblasti potírání pohlavních chorob a boje s prostitucí, kuplířstvím a obchodováním se ženami a dětmi". Na základě tohoto materiálu Ministerstvo spravedlnosti vypracovalo Návrh zákona o některých opatřeních k regulaci prostituce. Navrhovaný zákon byl zaměřen především na řešení zdravotních rizik a problémů veřejného pořádku spojených s prostitucí. Prostituujícím osobám stanovil povinnost oznámit provozování této činnosti okresnímu úřadu a zároveň absolvovat pravidelné zdravotní prohlídky, zda netrpí pohlavní nebo jinou infekční nemocí. Obcím dával prostor, aby formou obecně závazných vyhlášek podle konkrétních místních podmínek vymezily místa, kde je takové jednání zakázáno, a naopak určily místa a případně i dobu, kdy je trpěno. V druhé polovině roku 1994 vláda tento návrh zákona odmítla s tím, že předmětná problematika bude upravena v zákoně o obcích. Roku 1999 ministerstvo vnitra vypracovalo návrh věcného záměru zákona o prostituci, který byl ovšem stažen z jednání vlády pro rozpor s Úmluvou o potlačování a zrušení obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob z r. 1951, kterou je Česká republika do dnešní doby vázána. Existence této Úmluvy má zásadní význam pro přijetí zákona, resp. jakýchkoli právních předpisů, které směřují právě do oblasti regulace prostituce. Původní návrh, stejně jako ten současný (níže) je totiž s některými ustanoveními v rozporu (Úmluva mimo jiné zakazuje, aby osoby, které provozují prostituci, byly nuceny podrobovat se speciální registraci, podléhat speciálnímu dozoru nebo ohlašovací povinnosti, byly povinny mít speciální průkaz). Vláda se definitivně přiklonila k regulačnímu přístupu v dubnu roku 2004, když schválila věcný záměr zákona o regulaci prostituce a zároveň rozhodla o tom, že Úmluva by měla být jako zastaralá a dnes již nahrazená novými mezinárodně právními instrumenty vypovězena. Ministru vnitra bylo uloženo, aby vládě předložil návrh paragrafového znění zákona do konce dubna roku V souvislosti s přípravou zákona byl v září 2004 předložen Parlamentu návrh na vypovězení Úmluvy - Senát odročil jeho projednávání s tím, že o výpovědi bude rozhodovat zároveň se zákonem. Poslanecká sněmovna návrh na vypovězení Úmluvy zamítla v 1. čtení. Součástí návrhu zákona o regulaci prostituce, který byl předložen Poslanecké sněmovně k projednání, je proto také opětovný návrh na její vypovězení.

14 Obsah návrhu zákona o regulaci prostituce 13 Regulační snahy zákona směřují do dvou oblastí: zaměřují se na prostituci jednotlivců a na provozování nočních klubů. Definice prostituce jako podnikání Východiskem pro právní úpravu, resp. regulaci, je definování prostituce. Prostituce je definována tak, jak je obecně chápána, tedy jako úplatné poskytování sexuálních služeb, při kterých dochází k fyzickému kontaktu mezi prostituující osobou a zákazníkem (pod tento pojem nespadá striptýz, peep-show, sex po telefonu a jiné obdobné aktivity). Tato činnost naplňuje všechny znaky uvedené v obchodním zákoníku pro podnikání. Podnikáním je soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku ( 2 ObZ). Individuální prostituce Pokud se jedná o samotnou prostituci jednotlivců, tato činnost je, jak bylo výše uvedeno, chápána jako podnikání, nicméně pravidla budou přizpůsobena tomu, že tato oblast je značně specifická. Na prostituci se nicméně vztahují obecné předpisy upravující podnikání. Osoby vykonávající prostituci budou povinny platit daň z příjmu fyzických osob, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, vést odpovídajícím způsobem účetnictví apod. V zákoně je výslovně uvedeno, že prostituci nelze vykonávat v zaměstnaneckém ani jiném obdobném poměru. V médiích se často objevují spekulace, že prostituce bude nabízena na úřadech práce. To samozřejmě nepřichází v úvahu. Zjednodušeně lze říct, že prostituci bude moci vykonávat: - osoba starší 18 let, - pokud bude zdravotně způsobilá a bude držitelem platného průkazu. Z vykonávání prostituce na našem území budou vyloučeni cizinci, kromě občanů států EU a států, na základě jejichž asociační dohody vyplývá právo na svobodu usazování. Vyloučení se dále nebude vztahovat na občany těch států, kterým mezinárodní smlouva přiznává právo podnikat nebo vyvíjet v ČR hospodářskou činnost za stejných podmínek jako občanům českým (státy Evropského hospodářského prostoru a Švýcarsko). Průkaz oprávnění k nabízení nebo vykonávání prostituce (dále jen průkaz ) bude vydávat obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jejímž správním obvodu má

15 14 žadatel místo trvalého pobytu, popř. místo pobytu. Na vydání průkazu bude právní nárok, pokud žadatel splní stanovené podmínky. Podmínkami pro vydání průkazu jsou: - dosažení 18 let, - plná způsobilost k právním úkonům, - trestní bezúhonnost (vztahuje se pouze na vyjmenované trestné činy), - zdravotní způsobilost, - zdravotní pojištění - zaplacení správního poplatku (1000,- Kč). Občané států, s nimiž existuje vízová povinnost, zároveň předloží kopii víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání (Bulharsko, Rumunsko). Bezúhonná je pro účely zákona osoba, která nemá ve výpisu z trestního rejstříku záznam o pravomocném odsouzení za trestný čin vraždy, loupeže, vydírání, nedovoleného ozbrojování, některé trestné činy daňové apod. Platný průkaz bude opravňovat jeho držitele k nabízení a vykonávání prostituce na celém území České republiky. Platnost průkazu lze prodloužit i opakovaně vždy o jeden rok (500,- Kč), pokud držitel splňuje podmínky pro jeho vydání (tzn. je zdravotně způsobilý, nespáchal některý z uvedených trestných činů, má platné vízum, pokud je vyžadováno, apod.). V průkazu nebude uvedeno jméno a příjmení jeho držitele. Průkaz bude obsahovat pouze evidenční číslo, fotografii, obecní úřad, který průkaz vydal, a datum vydání. Lékařský posudek má za úkol omezit šíření pohlavně přenosných chorob (výčet nemocí, pro které není osoba zdravotně způsobilá prostituci vykonávat, stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou). V případě, že osoba bude zdravotně způsobilá, lékař potvrdí zdravotní způsobilost na příslušné období do průkazu. Platnost lékařského posudku je 1 měsíc. Pokud chce tedy držitel osvědčení prostituci provozovat nepřetržitě, bude také muset každý měsíc absolvovat lékařskou prohlídku. Na platnost průkazu nemá vliv, zda je v něm zdravotní způsobilost vyznačena, či nikoliv, tzn. je možné mít např. půlroční pauzu a nechodit k lékaři. Provozování prostituce bez lékařského potvrzení na příslušné období ale zákon zakazuje a za porušení stanoví sankce. Zákon dále stanoví, na jakých místech může být prostituce vykonávána. Těmito místy by měly být pouze noční kluby nebo obydlí zákazníka, na ostatních místech bude vykonávání prostituce zakázáno.

16 15 Nabízení prostituce, pokud se týká pouliční nabídky, bude možné pouze na místech, které obec stanoví vyhláškou. Zpracovatel vychází z toho, že obce mají nejlepší přehled o místních podmínkách, dále mají také právo zajistit si veřejný pořádek, tedy nechtít prostituci tam, kde občany obtěžuje, kde je vystavena dětem a podobně. Zařízení určená k vykonávání prostituce Na obdobných principech spočívá i regulace nočních klubů s tím, že jejich provozování by mělo být živností. O existenci nočního klubu na svém území bude rozhodovat obec. Provozovatel nočního klubu bude muset požádat o povolení k provozování obecní radu, toto povolení je ovšem nenárokové, i zde by tedy měla mít každá obec možnost říct, zda noční klub na svém území vůbec chce, resp. kde ano a kolik. Obec bude mít možnost stanovit místní poplatek až do výše 200 tis. (dle kapacity) za každý povolený noční klub (povolení platí 10 let). K provozování zařízení bude nutné mít kromě živnostenského oprávnění (bude se jednat o zvláštní ohlašovací živnost Provozování zařízení určeného k vykonávání prostituce) také povolení obecní rady. Na pořadí udělených povolení při tom nezáleží, tzn. je možné získat živnostenské oprávnění až poté, co byl udělen souhlas obecní rady. Kromě povinností, které jsou kladeny obecně na všechny podnikatele (řádné vedení účetnictví, archivace, povinnosti týkající se provozovny, popř. obchodního rejstříku) ukládá zákon provozovateli i jiné povinnosti, které souvisí s účelem zákona i s mechanismy pro zajištění jeho dodržování. Provozovatel zařízení např. nesmí označit zařízení způsobem budícím veřejné pohoršení, nesmí umožnit přístup do zařízení osobám mladším 18 let, umožnit osobě bez platného lékařského posudku provozovat prostituci v tomto zařízení. Provozovatel je také povinen vést pro kontrolní účely evidenci průkazů osob vykonávajících prostituci v zařízení. I po stránce stavebně technické a hygienické budou kladeny na noční kluby vyšší nároky, jako je tomu u ubytovacích zařízení, která jsou klasifikována alespoň třemi hvězdičkami (to například znamená, že nebude stačit pouze umyvadlo s tekoucí vodou na pokoji). Kontrola dodržování podmínek Zařízení Kontrola dodržování podmínek bude zajištěna standardně příslušnými dotčenými orgány státní správy i samosprávy např. finančním, živnostenským a stavebním úřadem, orgánem vykonávajícím státní požární dozor, orgánem hygieny, obcí, obecní

17 16 policií. Stejně tak se počítá s činností Policie ČR ve věcech odhalování přestupků i trestných činů. Přiměřeně platí totéž i pro kontrolu samotných osob vykonávajících prostituci. Policie České republiky a obecní policie by měla dohlížet např. na to, jestli osoby provozující prostituci mají platný průkaz, nenabízejí tyto služby tam, kde je to zakázáno, zda také zákazníci nevyhledávají tyto služby na těchto místech, zda provozovatelé zařízení dodržují povinnosti stanovené tímto zákonem apod. Příslušníci policie a zaměstnanci obce zařazení do obecní policie mohou při plnění úkolů Policie České republiky a obecní policie vstupovat v zařízení do všech prostor, vyžadovat předložení průkazu, nahlížet do evidence vedené provozovatelem zařízení. Sankce Osoba vykonávající prostituci v rozporu se zákonem se dopustí přestupku. Podle míry závažnosti takového jednání bude moci být uložena pokuta, jejíž horní hranice se bude pohybovat v rozmezí od 5 tis. Kč (např. nepředložení průkazu na žádost kontrolního orgánu) do 50 tis. Kč (výkon prostituce bez oprávnění, bez platného lékařského posudku). Osoby vykonávající prostituci bez osvědčení budou moci být stíhány za trestný čin nedovoleného vykonávání prostituce za předpokladu, že se tohoto jednání dopustí opětovně. Za nesplnění povinností bude moci být provozovateli uložena pokuta (horní hranice se u jednotlivých přestupků pohybují v rozmezí 10 tis. až 2 mil. Kč), odnětí povolení nebo zákaz činnosti. Až 2 mil. Kč včetně zákazu činnosti hrozí provozovateli za provozování zařízení bez povolení. Zákon počítá také se sankcemi pro zákazníky, pokud úmyslně vyhledávají prostituci na místě, kde je nabízení prostituce zakázáno. Těm hrozí pokuta do ,- korun. Lékaři může být uložena pokuta až do výše ,- Kč, pokud osvědčí zdravotní způsobilost k vykonávání prostituce osobě, která zdravotně způsobilá není. Mgr.Taťána Pešková, odbor bezpečnostní politiky MV Obsah časopisu Policista 9/2005 Pokud hledáte něco, co je mezi nebem a zemí, přináší hlavní reportáž zářijového čísla jednu z možných odpovědí. Je to totiž Letecká služba Policie ČR. Její tradice je delší, než by se na první pohled zdálo - již roku 1935 začalo pět prvních četnických leteckých hlídek střežit vzdušný prostor Československé republiky. O tom, jaká je situace dnes, vypráví i rozhovor s ředitelem Letecké služby dr. Vladimírem Panenkou. Na návštěvu malého policejního oddělení nás tentokrát redaktoři časopisu zavedou do Podbořan, do kraje pěstitelů slavného českého chmele.

18 17 Známý televizní pořad NA STOPĚ se blíží ke svému 300. pokračování, o historii a budoucnosti bezpečnostního vysílání hovoří pplk. Jiří Vokuš. Závěrečná reportáž čísla pozve čtenáře do policejního muzea, kde bude v září otevřena nová expozice zaměřená na ochranu majetku a osob. Tomuto tématu je věnovaná i čtenářská anketa, v níž se hovoří o tom, jak bezpečně se lidé v naší zemi cítí. Příloha s názvem Terorističtí podnikatelé zajímavě popisuje pozadí útoků na Spojené státy americké z jedenáctého září. A ještě jednu mimořádnou přílohu přináší deváté číslo Policisty. Je věnovaná Czech Teku. Ačkoliv se zdá, že o tomto problému bylo již popsáno tolik papíru, že není, co dodat, stanoviska vysokých představitelů Ministerstva vnitra a Police ČR uvádějí mnoho opakovaných fám na pravou míru. Neskrývají chyby policejního zákroku, ale rovněž jasně dokazují, že technaři nejsou jen neškodné veselé děti, které si přišly trochu zazpívat a zatančit do krásné země krále Miroslava. V zářijovém vydání nebudou pochopitelně chybět klasické rubriky, jako je kapitola věnovaná školství, příběh z policejních archivů či případ ryze současný, portrét, povídka, oblíbené soutěže a velká křížovka. To všechno, a ještě mnoho dalších zajímavých materiálů naleznete v devátém čísle časopisu Policista, které vychází 10. září roku Projekty a reportáže Program PARTNERSTVÍ v roce 2005 Odbor prevence kriminality Ministerstva vnitra v létě naplno odstartoval nový program zaměřený na prevenci kriminality na místní úrovni. Program, který je známý pod názvem PARTNERSTVÍ, je modifikací tzv. Komplexního součinnostního programu prevence kriminality na místní úrovni, který byl zahájen v roce 1996 a ukončen v minulém roce. Tento program byl velmi úspěšný. Postupně se do něj zapojilo 96 měst České republiky, která vytvořila na základě tzv. bezpečnostních auditů své preventivní

19 18 programy. Součástí preventivních programů měst jsou dílčí projekty sociální a situační prevence včetně informování občanů o metodách ochrany před trestnou činností. Ve všech městech fungují týmy, které řeší problémy související s trestnou činností a připravují opatření k jejímu omezování. V řadě měst jsou v městských rozpočtech každoročně vyčleňovány finanční prostředky na prevenci kriminality. Komplexní součinnostní program prevence kriminality na místní úrovni byl finančně podporován i z kapitoly Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu. Během devíti let bylo na program poskytnuto ,- Kč na dílčích projektů. Proč jsme se tedy rozhodli dosavadní úspěšný program změnit a v čem změna spočívá? V rámci Komplexního součinnostního programu prevence kriminality jsme se zaměřili zejména na větší města, v nichž byla na základě podrobné analýzy identifikována vysoká míra trestné činnosti a kriminálně rizikových jevů. Přitom jsme vycházeli ze zkušenosti, že kriminalita se soustřeďuje zejména ve městech a průmyslových aglomeracích, v nichž se pohybuje velké množství navzájem anonymních osob, do míst vysokých koncentrací chudých a sociálně deprivovaných osob a také tam, kde je v populaci zastoupen vysoký podíl dětí a mladých lidí. Výběr měst prováděl odbor prevence kriminality Ministerstva vnitra a potvrzoval Republikový výbor pro prevenci kriminality. Cílem programu bylo podpoření systémového přístupu k řešení bezpečnostních problémů v jednotlivých městech založeného na dokonalé místní znalosti, materiálních a personálních podmínkách a bezpečnostních potřebách lidí a komunit. V minulých letech však začalo docházet ke změnám ve výskytu míst zasažených trestnou činností. Jestliže dříve byla kriminalitou zatížena spíše větší města, v současnosti dochází stále častěji k výskytu trestné činnosti i v místech, která tradičně nemají s kriminalitou a dalšími sociálně patologickými jevy zkušenosti. V předcházejících letech byl výběr měst také podmíněn územní rozlišovací schopností policejních a dalších statistik, např. policejní statistiky dohlédnou jen do úrovně tzv. obvodních oddělení Policie ČR, statistiky resortu práce a sociálních věcí na úroveň bývalých okresů, resp. obcí III. typu. Z toho vyplývá, že statistické zpracování dat neumožňuje podrobnější pohled na menší lokality, ulice, parky, nákupní zóny, kde může být výskyt trestné činnosti také vysoký, a tedy i velmi zatěžující pro jejich obyvatele a návštěvníky. Toto mikroskopické rozlišení však dokáže Policie ČR v rámci své každodenní praxe. A na tomto faktu je založen program PARTNERSTVÍ. Programem PARTNERSTVÍ se Policie ČR stala hlavním iniciátorem preventivních programů na místní úrovni a je i hlavním komunikátorem s představiteli krajů, měst a obcí a s odborem prevence kriminality Ministerstva vnitra. Na základě vývojových trendů a operativních poznatků z terénu může Policie ČR doporučovat představitelům měst, ale i menších obcí, do kterých míst by měli napřít své preventivní úsilí a pro které skupiny obyvatel by měli vytvářet projekty sociálního charakteru. Tato iniciativní role také motivuje policii k větší účasti na preventivních aktivitách,

20 k proaktivnímu přístupu k řešení bezpečnostních problémů na místní úrovni a k sebereflexi jako veřejné služby. V současné době probíhají na krajských správách Policie ČR jednání k výběru měst, která budou doporučena k možnosti požádat o finanční prostředky z dotačního titulu určeného na prevenci kriminality na místní úrovni. Koncem září projedná konečný seznam měst Republikový výbor pro prevenci kriminality, a poté budou starostové a primátoři vybraných měst vyzváni ke zpracování preventivních programů, jejichž součástí by měly být projekty sociální a situační prevence a projekty zaměřené na poskytování informací preventivního charakteru občanům. Přednostně však budou podporovány ty projekty, jejichž cílem je znesnadnění spáchání trestného činu, zvýšení rizika pro pachatele, snížení zisků z trestné činnosti a odstraňování záminek pro trestnou činnost. Velkou výhodou této drobnohledné metody je i snazší vyhodnocování efektivity přijatých opatření, a tedy i vynaložených finančních prostředků. Efektivitě přijatých opatření bude věnována v příštích letech velká pozornost. 19 Mgr. Jitka Gjuričová, ředitelka odboru prevence kriminality MV gjuricova@mvcr.cz Partnerství 2005 projekt Městského ředitelství Policie ČR Ostrava Bezpečný Jih Město Ostrava stále patří mezi nejzatíženější kriminalitou v naší republice. Proto se Policie ČR v Ostravě trvale snaží najít řešení tohoto neradostného stavu. Jedno z prvních komplexních řešení přinesl projekt Bezpečný Jih, který byl nasměrován do městského obvodu Ostrava-Jih. Proč Bezpečný Jih Důvodem detailního pohledu na kriminalitu v městském obvodu Ostrava-Jih byla skutečnost, že obvodní oddělení, která vykonávají činnost na tomto území (Obvodní oddělení Policie ČR Ostrava-Vítkovice, Ostrava-Zábřeh 1 a Ostrava-Zábřeh 2) patřila mezi nejzatíženější nápadem trestné činnosti v rámci Městského ředitelství Policie ČR