Kapitálová vybavenost českého finančního sektoru

Transkript

1 Kapitálová vybavenost českého finančního sektoru Jan Frait ředitel samostatného odboru finanční stability Jubilejní desátá výroční konference KPMG pro finanční sektor Praha, 7. listopad 2014

2 Kapitálové požadavky a vybavení (nejen) v českém finančním sektoru Kde se nacházíme: 1. Na zpáteční cestě k vyšší schopnosti bank absorbovat ztráty z privátních zdrojů. Basel III, CRD IV/CRR, TLAC/MREL Revize přístupu ke stanovování rizikových vah. Zahájení diskuse o regulatorním přístupu ke svrchovaným expozicím. Požadavky na pasiva použitelná pro absorpci ztrát při restrukturalizaci. Reforma přístupu k tvorbě opravných položek. 2. V procesu redefinování požadavků na solventnost/kapitál pojišťoven. 2

3 1a. Klíčové iniciativy 3

4 CRD IV/CRR a kapitálové rezervy Transpozice CRD IV/CRR dává ČNB pravomoc posílit schopnost bank absorbovat ztráty prostřednictvím nových kapitálových rezerv. Skupina rezerv (bezpečnostní, proticyklická a ke krytí systémového rizika) se v průběhu druhého pololetí 2014 stala součástí instrumentária. Bezpečnostní rezervu v plné výši 2.5 % CET1 jsou od července 2014 povinny držet všechny banky. CRD IV také nabízí ČNB alternativní možnosti stanovení požadavků s ohledem na systémovou významnost bank. ČNB se rozhodla z praktických důvodů využít rezervu ke krytí systémového rizika. Analýzy ČNB ukazují, že předmětem této rezervy by měly být čtyři nejvíce systémově významné banky. Česká spořitelna % ČSOB % Komerční banka % UniCredit Bank % 4

5 Proticyklická kapitálová rezerva Ke konci srpna 2014 stanovila ČNB poprvé sazbu proticyklické rezervy, a to na nulové úrovni. Stanovení nenulové sazby v současné době nepovažujeme za potřebné. Rozsah úvěrů v ekonomice v relativním vyjádření k HDP se v ČR nachází mírně pod úrovní trendové hodnoty. Pro nastavení nenulové hodnoty proticyklické kapitálové rezervy nehovoří ani další indikátory úvěrové dynamiky. 5

6 Od Basel II k Basel III BASEL II BASEL III/CRD IV pilíř 2 proticyklická rezerva (CET1) SRB rezerva (CET1) X % 2,5 % (lze i více) 3 % (lze i více) rezervy pilíř 2 2% AT1 + 4 % T2 X % bezpečnostní rezerva (CET1) minimum (aspoň T2) 2,5 % 2 % 8 % minimum (aspoň vedlejší T1) 1,5 % minimum 2 % Core Tier1 minimum (CET1) 4,5 % 6

7 Pokračující tlak na růst schopnosti bank absorbovat ztráty (I) Regulátoři, média a akademická sféra: je nezbytné výrazně posílit schopnost bank absorbovat ztráty z privátních zdrojů. Since the early 20th century, capital levels for the largest financial groups have systematically declined from levels exceeding 15 per cent of assets to below 3 per cent for several of the largest banks in 2007 It is simply a fact that the banks that have been most successful over the long run are those that held more and better capital than their competitors. Thomas M. Hoenig, Vice Chairman Federal Deposit Insurance Corporation, President Federal Reserve Bank of Kansas City ( ), Financial Times, August 19, 2013 The business model of contemporary banking has been this: employ as much implicitly or explicitly guaranteed debt as possible; employ as little equity as one can; promise a high return on equity; link bonuses to the achievement of this return target in the short term; ensure that as few as possible of those rewards are clawed back in the event of catastrophe; and become rich. This was a wonderful model for banks. For everybody else, it was a disaster. Martin Wolf, Financial Times, September 3,

8 Pokračující tlak na růst schopnosti bank absorbovat ztráty (II) Regulátoři, média a akademická sféra: je nezbytné výrazně posílit schopnost bank absorbovat ztráty z privátních zdrojů. Capital requirements do not impose any restriction on what assets banks hold. Since current requirements, and even the proposed Basel III reform, allow banks to have as little as 3% equity relative to their total assets, requiring 15% instead (as the proposed Brown-Vitter bill would require of the six largest US banks) would make banks significantly safer. With 15% equity, a figure still lower than levels considered minimal for healthy companies in the rest of the economy, banks would be able to absorb significantly more losses without becoming distressed or insolvent and without needing support. Admati a Hellwig (2013): The Parade of the Bankers New Clothes Continues: 23 Flawed Claims Debunked. 8

9 Od kapitálové přiměřenosti ke schopnosti absorbovat ztráty Kapitál + skorokapitál (pasiva absorbující ztráty při restrukturalizaci, tj. při resolution ): Koncept pro GSIBs TLAC (Total Loss-Absorbency Capacity). Koncept pro EU MREL (Minimum Required Eligible Liabilities). TLAC/MREL jsou určeny pro G-SIBs/EU-SIBs, ale policy-makers či trhy si mohou vynucovat podobný přístup i k domácím a méně systémově významným institucím. A regulatory minimum is just that: a minimum From an equity investor s perspective, the relevant level of capital is not the regulatory minimum but rather one above which all key parties bank managements, regulators, debt holders, the market would not object to capital being returned to shareholders. Definice kapitálové přiměřenosti v Basel III použitá analytiky Goldman Sachs. Koneckonců v posledních desetiletích držely banky v průměru 4 p.b. kapitálu nad regulatorním minimem. 9

10 TLAC (I) Konzultativní dokument s požadavky na TLAC by měl být zveřejněn kolem 15. listopadu v souvislosti se schůzkou G20 v Brisbane. Odhady analytiků a médií pro TLAC: 16 % RWA a výše, k tomu test na úrovni 6 % celkových aktiv (verze TLAC leverage ratio ). Parametry diskutované v médiích a analytických reportech: RWA nebo celková aktiva, uznatelné/způsobilé složky kapitálu a skorokapitálu, aplikace ve vyspělých vs. v rozvíjejících se ekonomikách. Způsobilé složky by měly být odepsatelné nebo konvertovatelné v případě restrukturalizace, aniž by to ohrozilo kritické funkce banky nebo umožnilo následné právní spory nebo požadavky na kompenzaci. Požadavky na TLAC i na kapitál dle Basel III by měly v plném rozsahu platit až od

11 TLAC (II) TLAC by měl mít stejně jako kapitálový požadavek Pilíř 1 (minimální požadavek na TLAC, který musí být vždy plněn) a Pilíř 2 (dodatečnou přirážku specifickou pro danou instituci). Výše požadavku na TLAC by se měla lišit dle míry systémové významnosti instituce. 16 % RWA je vnímáno jako základní minimum pro GSIBS s nízkou mírou systémové významnosti. Předpokládá se dobrovolné přeplňování požadavku. Požadavky z TLAC by měly sedět nad kapitálovými rezervami dle Basel III (rezervy by byly vyčerpány dříve než dodatečné TLAC nástroje). 11

12 MREL Konzultativní dokument EBA by měl být rovněž zveřejněn v nejbližších dnech. SIBs by měly držet minimálně 8 % bail-inable závazků pro případ restrukturalizace. Škála bail-inable závazků u MREL je pravděpodobně širší než u TLAC (např. veškerý seniorní dluh). Národní autority budou mít ale možnost část pasiv z klauzule vyloučit. 8 % vnitřní absorpce nezbytných pro přístup do restrukturalizačního fondu je vnímáno jako MREL leverage ratio, BRRD ale konkrétní limit neobsahuje. Pro tradiční a konzervativní bankovní sektory obsahuje koncept MREL řadu potenciálních rizik. Restrukturalizační orgány by proto měly mít možnost nastavovat specifické limity pro instituce v závislosti na obchodním modelu, rizikovém profilu apod. 12

13 Od Basel III k Basel III + TLAC/MREL BASEL III/CRD IV + TLAC BASEL III/CRD IV pilíř 2 X % pilíř 2 proticyklická rezerva (CET1) X % 2,5 % (lze i více) proticyklická rezerva (CET1) 2,5 % (lze i více) SRB rezerva (CET1) 3 % (lze i více) rezervy SRB rezerva (CET1) 3 % (lze i více) rezervy bezpečnostní rezerva (CET1) 2,5 % bezpečnostní rezerva (CET1) 2,5 % způsobilý dluh nebo kapitál X % Požadavek TLAC minimum (aspoň T2) minimum (aspoň vedlejší T1) minimum (CET1) 2 % 1,5 % 4,5 % minimum minimum (aspoň T2) minimum (aspoň vedlejší T1) minimum minimum (CET1) (CET1) 2 % 1,5 % 4,5 % minimum 13

14 Kapitálové vybavení v českém bankovním sektoru Rostoucí kapitálová přiměřenost v českém bankovním sektoru je v souladu s implementovanými i připravovanými regulatorními iniciativami. Kapitálová přiměřenost českého bankovního sektoru (%) % % /09 06/10 06/11 06/12 06/13 06/14 Celkový kapitálový poměr Kapitálový poměr Tier1 Kapitálový poměr CET1 Pramen: ČNB 14

15 1b. Další reformy ovlivňující kapitálovou vybavenost a schopnost absorbovat ztráty 15

16 Reforma přístupu k tvorbě opravných položek Od IAS 39 k IFRS 9: Přechod od incurred loss k expected loss bude pro banky určitě významný. Dopady jsou nyní obtížně odhadnutelné a budou se mezi zeměmi lišit. Možná jen dílčí změna v načasování tvorby, možná i dopad do úrovně. ČNB hodnotí pravidelně adekvátnost krytí úvěrů v selhání opravnými položkami ve Zprávách o finanční stabilitě (ZFS). Viz následující grafy z letošní ZFS 2013/

17 ZFS 2013/2014: Potenciální úvěrové ztráty se zvyšují Pokračuje migrace úvěrů v selhání ke ztrátovým úvěrům a k úvěrům v prodlení nad 3 měsíce. Struktura úvěrů v selhání (v %) Nestandardní Pochybné Ztrátové Úvěry v selhání celkem ,2 13,4 47,4 100, ,6 14,0 53,5 100, ,0 14,3 58,7 100, ,4 14,3 59,3 100,0 Bez prodlení Prodlení do 3M Prodlení nad 3M Úvěry v selhání celkem ,6 9,9 38,5 100, ,1 9,4 44,5 100, ,6 9,5 46,9 100, ,8 6,7 51,5 100,0 Pramen: ČNB, výpočty ČNB Úvěry v selhání dle kategorizace Úvěry v selhání dle délky prodlení 17

18 ZFS 2013/2014: objem opravných položek na to plně nereaguje Úroveň krytí NPL opravnými položkami je dlouhodobě téměř neměnná i přes horšící se strukturu NPL z hlediska potenciální ztrátovosti. Narůstá mezera mezi odhadnutou potřebnou výší opravných položek (podle metody koeficientů) a skutečnou tvorbou opravných položek. Krytí úvěrů v selhání opravnými položkami (v %) /04 12/05 12/06 12/07 12/08 12/09 12/10 12/11 12/12 12/13 Krytí úvěrů v selhání opravnými položkami Krytí úvěrů v selhání odhadované dle metody koeficientů Pramen: ČNB 18

19 BCBS: Revize přístupu k rizikovým vahám Jak se vypořádat s nadměrnými rozdíly při výpočtech rizikových vah u IRB bank s cílem zajistit konzistenci a srovnatelnost kapitálových poměrů bank. Některé národní autority v EU stanovily nebo se chystají stanovit floors pro rizikové váhy na nemovitostní expozice nebo využívají možnosti upravit rizikové váhy nebo ztrátovost při selhání (LGD) u těchto expozic podle CRD IV. Jak stanovovat kapitálové požadavky u aktiv s omezenou datovou evidencí defaultů, zejména u svrchovaných expozic. Z analýz dat BCBS ke konci roku 2012 je zřejmá nízká úroveň rizikových vah u investičního portfolia (2 % u FIRB, 3 % u AIRB) a zároveň jejich velká disperze (0 až 22 % u FIRB, 0 až 46 % u AIRB). Basel 2.5 vytváří potenciál pro nekonzistentní přístup ke svrchovaným expozicím v obchodním portfoliu u nadnárodně působících bank, konkrétně výrazný nárůst rizikových vah u státních dluhopisů držených dcerami a pobočkami v rozvíjejících se ekonomikách. 19

20 ZFS 2013/2014: Implicitní rizikové váhy se snížily u velkých bank Průměrné rizikové váhy očištěné o expozice vůči vládě poklesly v letech 2011 až 2013 o 8 p.b. na současných 64 %. Nárůst expozic (EAD) bez výraznějšího zvýšení rizikově vážených aktiv (RWA) či dokonce při jejich poklesu indikuje, že trendový pokles rizikových vah nelze v plném rozsahu vysvětlit odklonem od rizikových expozic. Rizikové váhy dle velikosti bank (v %) /10 6/11 12/11 6/12 12/12 6/13 12/13 Velké banky Střední banky Malé banky Pramen: ČNB Pozn.: Výpočet rizikových vah zohledňuje pouze tradiční bankovní obchody (tzv. investiční portfolio) po odečtení vládních expozic. Hodnoty jsou spočteny jako klouzavé průměry za posledních šest měsíců. 20

21 2. Solventnost/kapitál pojišťoven 21

22 ZFS 2013/2014: Rizika v sektoru pojišťoven Hospodaření je negativně ovlivněno poklesem zisku z finančního umístění a růstem nákladů na pojistná plnění. Rizika dlouhodobě nízkých sazeb: Pozorujeme mírné náznaky honby za výnosem. Více prostředků je nyní investováno do korporátních dluhopisů a nemovitostí. Kvalitativní šetření naznačuje, že pojišťovny mění svou produktovou skladbu a orientují se více na investiční životní pojištění. Skladba dluhopisového portfolia pojišťoven (v % celku; na základě nominální hodnoty) Státní a jiné vysoce kvalitní dluhopisy Pramen: ČNB Dluhopisy emitované bankami včetně HZL Dluhopisy emitované nefinančními podniky Ostatní 22

23 Posun v pojetí solventnosti SOLVENTNOST I Nezohledňuje rizikový profil. Uplatňuje faktorový přístup. Vychází z úrovně předepsaného pojistného a technických rezerv. SOLVENTNOST II Solventnostní kapitálový požadavek (SCR) pokrývá měřitelná rizika, kterým je pojišťovna vystavena. upisovací riziko, neživotní, životní, zdravotní. tržní riziko, úvěrové riziko, operační riziko. Slouží k pokrytí neočekávaných ztrát v horizontu jednoho roku. 23

24 Kapitálové vybavení pojišťoven SOLVENTNOST I Mikro-zátěžové testy ČNB Data k , účast cca 90% sektoru (měřeno bilancí). Sektor je dostatečně kapitálově vybaven, aby odolal i relativně významným šokům do rizikových parametrů. Solventnostní poměr pro scénář Neočekávaná recese a Scénář rozšířený o povodně SOLVENTNOST II Pilotní běh výpočtu solventnostního kapitálového požadavku (SCR) podle standardního vzorce k Účast všech tuzemských pojišťoven, prvotní hrubé vyhodnocení za celý sektor, použita zjednodušení, dojde k úpravám v metodologii. Solventnostní pozice sektoru tuzemských pojišťoven jako celku dle Solventnosti II zůstává relativně silná. Srovnání solventnostního poměru v SI a SII 350% 300% 250% 200% 150% 100% 50% 0% 311% 220% 2013 Zátěžový scénář 208% Scénář rozšířený o povodně V SII navýšení kapitálového požadavku i kapitálu (zejména vlivem odlišného způsobu ocenění technických rezerv). 350% 300% 250% 200% 150% 100% 50% 0% 312% Solventnost I 263% Solventnost II 24

25 Struktura kapitálového požadavku v Solvency II Nejvýznamnější rizika: tržní, životní upisovací (zejména riziko storen) a neživotní upisovací (zejména riziko pojistného a rezerv, včetně katastrofického rizika). Konzervativní investiční politika tuzemských pojišťoven a odlišná struktura závazků mají ve srovnání se západní Evropou za následek nižší podíl kapitálového požadavku pro tržní rizika na celkovém kapitálovém požadavku. Struktura SCR dle agregovaných dat (pilotní výpočet) v %

26 3. Místo závěru: Výzvy a rizika globální regulatorní revoluce 26

27 Výzvy Navýšení a zkvalitnění kapitálu a posílení schopnosti absorbovat ztráty nebude zejména pro banky jednoduché. Rok 2019 se blíží a řada evropských bank má do cílového stavu požadavků dosti daleko. Zátěžový test EBA indikuje u některých z nich dobře dokumentuje náročnost přechodu k definici kapitálu podle Basel III. Pro některé velké a nadnárodně působící banky může přinést dodatečné požadavky náběh povinnosti dodržovat leverage ratio v kombinaci s TLAC/MREL. Zátěžové testy v dalších letech mohou pracovat s vyšší úrovní nezbytného minima např. vlivem zahrnutí části požadavků Pilíře 2. 27

28 Rizika Procyklické efekty příliš rychlého postupu k cílovému stavu vedoucí ke zvýšeným tranzitorním nákladům pro reálnou ekonomiku. Problém zejména pro evropské ekonomiky značně závislé na bankovním úvěru. Co když budou chtít všichni zajistit zvýšené požadavky ve stejnou dobu, která není z hlediska makroekonomického vývoje příznivá? Protichůdně působící regulace: Např. MREL vs. NSFR: mají banky s dostatkem vkladů vydávat dlouhodobý dluh? Permanentní regulatorní revoluce promítající se ve zvýšené míře nejistoty a odkládání dlouhodobých investic. Regulace malých a jednoduchých institucí stejným způsobem jako globálně systémově významných firem. 28

29 Regulátoři a akademie k diskusi o RoE a zájmu investorů o bankovní akcie Studie k Basel III a akademická literatura: ani výrazně zvýšené kapitálové požadavky nepovedou k nárůstu nákladů na zdroje a k nezájmu investorů o bankovní akcie kvůli sníženému RoE. Admati a kol. (2013): Fallacies, Irrelevant Facts, and Myths in the Discussion of Capital Regulation: Why Bank Equity is Not Socially Expensive: Požadované výnosy z bankovního kapitálu či dluhu závisí na celkovém zdrojovém mixu; s rostoucí kapitálovou přiměřeností se snižují. Zájem investorů o akcie závisí na tom, zda nabízí adekvátní kompenzaci rizika, ne pouze na očekávaném RoE. Solventní banky mohou vždy získat kapitál prodejem dalších akcií; pokud ne, tak jsou nejspíše nesolventní. Pagano a kol. (2014): Is Europe Overbanked? Primárním problémem evropského bankovním sektoru je přebytek kapacit. 29

30 Děkuji za pozornost Prof. Dr. Ing. Jan Frait ředitel samostatného odboru finanční stability Kontakt na samostatný odbor finanční stability ČNB: