Poetika: inspirace poetičností a metaforičností E. F. B. a humor improvizace, aktualizace, politická satira ODS.

Transkript

1 DIVADLO SATIRY (Dramatické studio mladých, Pelhřimov při Jednotě divadelních ochotníků Rieger v Pelhřimově 1944; Malá komedie, Pelhřimov, Praha 1945; Divadlo satiry, Praha ; Nové divadlo satiry, Praha ) Lubomír Lipský (druhý zleva), Jiří Lír (po levé ruce Lubomíra), Oldřich Lipský (druhý zprava)před pelhřimovským gymnáziem Pelhřimovská etapa Kamarád Jiří (Zb. Vavřín, O. Lipský, L. Lipský, J. Maška, M. Hovorková, B. Holanová + údajně 15 letý Borek Lipský , V. Vydra ml. j. h.), voicebandové pásmo (průhledná organtýnová opona, recitace, diaprojekce) Dobrá žínka není špatná aneb Všichni muži jsou stejní, Mordy v černém lese čili O hanebnosti peněz a nevěře (Zb. Vavřín na motivy středověkých textů Frantova práva) Pan František Jaromír (pásmo k 130. výročí narození F. J. Rubeše; Zb. Vavřín Rajská zahrada (na motivy pohádky H. Ch. Andersena, r. O. Lipský). Poetika: inspirace poetičností a metaforičností E. F. B. a humor improvizace, aktualizace, politická satira ODS. Od podzimu 1944 zákaz divadelních představení (kontakty s mládežnickou odbojovou skupinou Předvoj) změna poetiky: posun od poetického divadla k protinacistickému satirickému zacílení. V tomto rozpoložení přerušili práci na připravovaném pásmu Černá hodinka a připravili Rozbitou trilogii (Předevčírem, Včera, Dnes), politický literární kabaret (Vl. Just, Divadelní revue, 1989, s. 119). Prem.tajně únor 1945, veřejně květen 1945 již jako Malá komedie (parodie a satira na protektorátní rozhlasové vysílání nabubřelost, demagogická prolhanost). 4 vyprodané reprízy.

2 Praha. Sedm pohostinských vystoupení ve Smetanově muzeu na Novotného lávce pod záštitou ÚRO (Vl. Just: Divadlo satiry in Divadlo nové doby, 1989, s. 183). Před premiérou dvě zkušební představení na Proseku a v Krči prem.ve Smetanově muzeu 19 repríz (!) v rozmezí a ). Úspěch u publika, pochvalné až obdivní reakce v tisku. Profesionalizace. Od podzimu pobočnou scénou Realistického divadla v Umělecké besedě na Malé Straně, později Švandovo divadlo na Smíchově, změna názvu na Divadlo satiry Cirkus Plechový (pásmo kabaretně revuální pásmo, autoři: Z. Vavřín 10 čísel, J. Maška 4, J. Kainar - 8, V. Lacina, V. Kocourek, M. Sedloň, r. O. Lipský. Vynikal Kainar). 342 repríz (se zájezdovými a upravenými představeními v c r cca 400 repríz). Poetika: prudce rytmizovaný, groteskně stylizovaný divadelní tvar, vyrůstající z principu montáže malých ploch, výstupů, čísel (písnička, dialog, monolog, scénka či jiný kratší dramatický útvar, tanec, pantomima apod.) (Vl. Just: Divadlo satiry, Divadelní revue 1989, s. 120) či poetika střihové montáže (týž Divadlo nové doby , s. 185). Později režírovali inscenace divadla A. Radok či M. Horníček. Cirkus v názvu metaforou chaotického poválečného světa (konjukturalismus, šmelina, byrokracie, dodatečné revolucionářství a vlastenectví, politické chameleónství, skutečnost protektorátní - E. Moravec, i současná, improvizace J. Mašky na fenomén Kahafra K. H. Frank, př.: Svoboda - svoboda) správcem Otto Plechový. V Praze se zrodil politický kabaret, s publicistickou improvizací, reagující okamžitě na události dne (po Budapešti, Varšavě, Krakově, Vídni, Mnichově). Velký úspěch Kainarovy skeče s L. Lipským (Zázračný fotograf, Muž tisíce tváří tupý komisní byrokrat, Uhrhlustvisihák ). Uk. v příloze Zvláštní vydání (Zb. Vavřín, J. Maška, V. Zeman, V. Kocourek, M. Sedloň, J. Červený, r. O. Lipský), zvláštní vydání bulvárního Svobodného slabikáře (soudničky, politické senzace, divadelní recenze, sport, mj. i aktualizovaná parodie Maryši Francek J. Mašky). Uk. v příloze 2. Poetika: v rychlém sledu filmová projekce, stínohra, tanec, zpěv, tanec, scénka, monolog. Pokles návštěvnosti, proto aktualizovaný Cirkus Plechový jako Zvláštní vydání Cirkusu Plechového (zde mj.velký úspěch parodií na Nezvalovu poezii, autorem textu je M. Sedloň). Uk.v příloze 3. 1 Ve stínu Cirkusu Plechového. říjen 1946 Drda, drda, drda (obnovené a inovované představení frantovek Zb. Vavřína z r Dobrá žínka ) neúspěch (propadák): komedie plná omylů, Divado satiry bez smíchu. 1 ) Uk. 1: R. Pylík: Malá encyklopedie českého humoru, Praha 19892, s , uk. 2: Vl. Just: Divadlo plné paradoxů, Praha 1989, s. 57; uk. 3: tamtéž.

3 Akce Aibiš (J. Kainar, r. A. Radok; samostatné Divadlo satiry; M. Kopecký, Vl. Nebrodský, Stella Zázvorková, M. Horníček, zůst I. Gübel). Oldřich Lipský Tři mušketýři - Vl. Brodský, Miroslav Horníček, Miloš Kopec ký. Vratislav Blažek Josef Kainar O. Lipský (Lidová kultura ): Největší potíž? Máme sice mnoho spolupracovníků, ale nedostatek her. Nejsou autoři. On každý popíše čtyři strany papíru a nakonec se z toho dají udělat tři věty Zb. Vavřín ( frantovky ) neuspěl, J. Kainar (Akce Aibiš) neuchvátil, měl mnoho jiných aktivit mimo Prahu Ferda sirky zeměkoule aneb Všude dobře, doma nejhůř (revue, autoři: Z. Vavřín, V. Blažek, M. Horníček, J. Maška, L. Lipský, L. Rychman, M. Kopecký, V. Kocourek, M. Sedloň, r. O. Lipský). Ferda skutečná populární postava pražských pivnic (Ferda sirky Evropa). Moto: nakrást a zmizet, všude dobře, doma nejhůř!. Putování malého českého šmelináře kolem světa a zpět (karikatury, parodie jednotlivých zemí, mj.v SSSR kauza Zoščenko - Achmatovová). Autorská nesourodost. Satira na poválečné poměry (šmelináři, váleční a pováleční zbohatlíci, konjukturalisté, dodateční odbojáři ).

4 Čistka (J. Žák, r. A. Radok). Středoškolské prostředí (šest profesorů v sedmi historicky důležitých periodách; poválečné lustrace). Rozpaky odborné kritiky (mj.nad pojetím postav, hl.jediné kladné), nadšené přijetí studentským a dělnickým publikem, zvl.mimo Prahu Král nerad hovězí (Vr. Blažek; r. O. Lipský; swingová hudba H. Macourek). Nejúspěšnější, nejlepší, nejvtipnější. Cirkus Plechový překonán více než 350 vyprodaných repríz. Konečně autor! První samostatná celovečerní inscenace Vr. Blažka. (1925 Náchod 1973 Mnichov; Král nerad hovězí, Kde je Kuťák, Tři přání; scénáře k loutkovým, animovaným, krátkým, celovečerním filmům, mj. Hudba z Marsu, Tři přání, Starci na chmelu, Dáma na kolejích; rozhlasové hry; scénáře k lední revui; písňové texty. Více na

5 Uk Cabarett Trapas ( co dům dal improvizované, varietně revuální pásmo, r. O. Lipský, Albert Mol) Naděje (M. Horníček, r. M. Horníček, Nina Jirsíková). Celovečerní pantomima (ve skutečnosti ) Kde je Kuťák? (Vr. Blažek, r. O. Lipský). Potopa světa, archa vyvolených, výběr druhů, vysněný Ararat; kritika byrokracie, politických frází (Kuťák), horizontálního rozvrstvení společnosti, alegorie soudobých politických poměrů ve společnosti ( všichni jsme na jedné lodi ). Vl. Just: Groteskně satirická obžaloba byrokratického molocha. Občané! Přijde potopa světa! My všichni víme, že máme jen dvě možnosti: buď smrt utopením, nebo vybudování pevného korábu. Dokažme sobě i celému světu, že lid československý raději vybuduje koráb, než by se utopil. (Vl. Just: Divadlo plné paradoxů, Praha 1990, s. 111). Divácký ohlas! Absence likvidovaných souborům kabaretů, likvidace satiry jako žánru. 2 Ukázka 4: Vl. Just, Divadlo plné paradoxů, Praha 1989, s..

6 Administrativní zásah proti inscenaci (v pozadí L. Štoll a V. Kopecký). M. Horníček, L. Lipský: Nešlo o to, zda budeme Kuťáka dále hrát, ale kolik let za něj dostaneme. Derniéra Politická analýza hry, likvidační referáty. Od NOVÉ DIVADLO SATIRY, od července 1949 NOVÉ VESELOHERNÍ DIVADLO ( od satiry k veselohře ) Ubu se vrací aneb Dršťky nebudou (J. Kainar, r. O. Lipský). Pokus o originální českou variaci absurdního divadla (před nástupem absurdního dramatu evropského Ionesco, Beckett, Sartre). Divácký neúspěch (neporozumění publika). DS Ubu text.pdf Epilog ( poslední zvonění souboru i žánru), konec satiry v Čechách Svatba pod deštníkem aneb Zvoní se po třetí (V. Štech: Třetí zvonění, úprava M. Horníček, r. M. Horníček). DIVADLO SATIRY: moderní kabaretní divadlo autorského typu, mluvčí poválečné generace (divadlo generační), propojení tradice D 34 a Osvobozeného divadla. Osobnosti: J. Kainar, Vr. Blažek, O. Lipský, A. Radok, M. Horníček, L. Lipský, J. Maška, J. Svoboda). Pokračování: V. Jelínek (Skandál v obrazárně, 1953), Divadlo satiry (od r Divadlo ABC, J. Werich, M. Horníček, K. Vlach), nástup malých scén (Reduta a spol., 1958).

7

8

9

10

11

12

13

14

15