Právní ochrana software

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Právní ochrana software"

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva a veřejné správy Právní ochrana software Bakalářská práce Autor: Lukáš Muţný Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: Ing. Mgr. Tomáš Ciprovský Praha Duben, 2012

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Břeclavi dne Lukáš Muţný 2

3 Poděkování: Děkuji Ing. Mgr. Tomáši Ciprovskému, za odborné vedení a poskytnutí cenných rad při tvorbě mé bakalářské práce a dále Ing. Romanovi Šenkeříkovi Ph.D., za osobní konzultace z oblasti IT. 3

4 Anotace: Bakalářská práce na téma: Právní ochrana software je zaměřena na současný problém dnešní společnosti 21. století porušování právní ochrany počítačových programů. Práce je rozdělena do několika kapitol. Po úvodu následuje stručný náhled do počátků právní ochrany softwaru, dále pak nezbytné vymezení základní terminologie. V práci je vysvětlena část právní úpravy v českém právním řádu a v právu Evropské unie. Poté následuje uvedení příkladů z praxe a vlastní návrh řešení na zlepšení dané problematiky. Klíčová slova: Autorské právo, software, právní ochrana, autor, licence, zdrojový kód Annotation: The Bachelor s Thesis Legal Protection of software focuses on one of the current problems of the 21st century society - violating the computer programs legal protection. This work is divided into several parts. After the introduction is a brief insight into the history of legal protection of software and a necessary definition of basic terminology. Within this work, the part of the law in the Czech legal order and the law of the European Union is explained. In the end, there are some practical examples and my suggest of a new solution to improve the current problematics. Key words: Copyright, software, legal protection, author, licence, source code, 4

5 Obsah Úvod... 8 I. TEORETICKÁ ČÁST Počátky a vývoj právní úpravy ochrany software Vymezení základní terminologie Software a autorské právo Základní vymezení ochrany autorských práv k softwaru v českém právním řádu Základní vymezení ochrany autorských práv k softwaru v právu Evropské unie Mezinárodně právní ochrana software Bernská úmluva Úmluva TRIPS Agreement on Trade Related Aspect of Intellectula Property Rights Vybraná legislativně právní problematika autorského práva Licence a licenční smlouva k software Kategorie softwaru dle obsahu licence Základní náleţitosti licenční smlouvy Zánik licence a licenční smlouvy Právní úprava databází Databáze jako autorské dílo Zvláštní práva pořizovatele databáze

6 Omezení zvláštních práv pořizovatele databáze Osobnostní autorská práva k softwaru Majetková autorská práva k softwaru Omezování autorských práv Správněprávní prostředky ochrany počítačových programů Sankce za přestupky a jiné správní delikty Trestněprávní prostředky ochrany počítačových programů Právní ochrana softwaru v patentním právu Patentová ochrana v českém právním řádu Evropská úprava patentů Vývoj právní ochrany počítačových programů de lege ferenda II. PRAKTICKÁ ČÁST Právní ochrana software v praxi Legálnost softwaru Proč mít legální software? Počítačové pirátství v praxi Vybrané příklady SW pirátství v praxi Fyzické a online sdílení pirátského SW Sdílecí ( filehostingové ) sluţby a servery Zhodnocení vybraných problémů v praxi

7 7.4. Návrh řešení na vybraném příkladu z praxe Závěr SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ

8 Úvod V dnešní době jsou informační a komunikační technologie běţnou součástí našeho ţivota, obklopují nás všude kolem nás, mnozí si nedokáţou představit ţivot bez nich. Tyto technologie nám ulehčují společenský i soukromý ţivot ve všech moţných oblastech zdravotnictví, armáda, policie, veřejná správa, školství, bezpečnost, průmysl atd. Z historického pohledu moderní informatika představuje velmi mladý vědní a technický obor. Ještě v 60. letech vlastnily počítače především vládní instituce, vědecká pracoviště, univerzity a velké společnosti a o jejich programové vybavení se zpravidla starali jejich vlastní zaměstnanci - programátoři. Počítačů a počítačových programů nebylo mnoho a na ochranu tehdy převáţně neveřejných počítačových programů stačilo obchodní tajemství, kterým byly vázány zúčastněné strany, které si mezi sebou počítačové programy navzájem poskytovaly. Záhy však došlo k prudkému rozvoji technologií a odstartovala se tak éra osobních počítačů, které se brzy masově rozšířily. Podstatnější změny zaznamenal také vývoj počítačových programů, které přestaly být doménou pouze několika stovek specializovaných odborníků zaměřených na programování. Tento vývoj s sebou přinesl operační systémy, grafická uţivatelská rozhraní a mnoţství uţivatelských programů. Informační technologie, a tedy i počítačové programy, se od té doby staly nedílnou součástí všech moderních technologií ve všech oblastech společenského ţivota. Technický vývoj nutí uţivatele informačních technologií na celém světě k pouţívání novějších a novějších počítačových programů, coţ je samozřejmě důvodem k jejich neustálému vývoji, do kterého softwarové firmy investují obrovské částky. Tento vývoj s sebou pochopitelně přinesl potřebu softwarových firem chránit vytvořené počítačové programy, které představují obrovský potenciál tvůrčí duševní práce. Cílem této bakalářské práce je analýza a návrh řešení na vybraném příkladu z praxe za pomocí teoretických východisek z oblasti právní ochrany software. Tato práce se dělí na dva hlavní celky. 8

9 První část práce představuje teoretickou rešerši zaměřenou na problematiku právní ochrany software. Jsou zde podrobně uvedena témata jako vysvětlení základních souvisejících technických pojmů, uvedení historických aspektů, popis nejdůleţitějších úmluv, dále právní úprava softwaru v obecné rovině, právní úpravy české a evropské. V následující praktické části je pak uvedena analýza a návrh řešení na vybraném příkladu z praxe. Vybraná problematika spadá do oblasti veřejných datových uloţišť, jeţ se v minulosti a současnosti staly terčem kritiky zejména ze strany softwarových společností a svazu autorů uměleckých děl. V práci budou pouţívány a chápany pojmy : software, informační systém, operační systém a počítačový program jako synonyma. 9

10 I. TEORETICKÁ ČÁST 10

11 1. Počátky a vývoj právní úpravy ochrany software Vývoj právní ochrany počítačových programů se poprvé objevil ve Spojených státech amerických a proto americké právo značně ovlivnilo vývoj právní úpravy i v ostatních státech a nadále jej ovlivňuje i dodnes. Problém ochrany počítačových programů se objevoval jiţ v 60. a 70. let 20. století. K řešení se nabízely dvě moţnosti, jak daný problém řešit: za prvé pouţitím stávajících zákonů a to tak, ţe počítačové programy by spadly pod ochranu duševního vlastnictví a nebo za druhé vytvořit novou specifickou ochranu sui generis. Ačkoliv počítačový program nenaplňoval atributy pojmové znaky vynalezu, nemohlo se ani uvaţovat o ochraně průmyslovými právy či ochraně patentovými právy. Také nebylo definováno, zda lze počítačový program povaţovat za autorské dílo, kdyţ je jeho účel úplně odlišný. Nadále bylo zpochybňováno jestli je ochrana autorskoprávní dostačující pro ochranu počítačových programů. První ideou bylo vytvořit samostatný institut, který by zastával funkci ochrany počítačových programů, jeho obhájci chtěli vyuţit přednosti z oblasti autorskoprávní a patentové ochrany a upravit je tak, aby se daly pouţít u počítačových programů. Začátkem 70. let 20.století Světové organizace duševního vlastnictví - World Intellectual Property Organizacion WIPO a Mezinárodní sdruţení ochrany průmyslového vlastnictví International Association for the Protecon of Intellectual Property AIPPI vypracovaly a publikovaly vzorový zákon na ochranu počítačových programů, jehoţ přijetí v národním zákonodárstvím a také na úrovni mezinárodně právní se stále protahovalo. V roce 1985 se uskutečnilo společné zasedání WIPO/UNESCO a většina států odmítla myšlenku sui generis a navrhla řešení, ţe lépe aplikovatelné je právo autorské, protoţe většina státu má jeho sjednocenou úpravu z důvodu existujících mezinárodních úmluv. Z tohoto důvodu se jevila ochrana autorského práva lépe vyhovujícím neţ ochrana průmyslovněprávní a tudíţ USA přijala ochranu počítačových programů autorským právem. Od 2. poloviny 70.let se ochrana autorským právem počítačových programu začala šířit do celého světa a jeden stát po druhém doplňoval svůj autorský zákon o další předmět ochrany. Díky evropskému chápaní autorského práva byly počítačové programy v Evropě chráněny uţ před tím, neţ začaly být v zákonech uváděny a to za předpokladu, ţe splňovaly náleţitosti autorského díla. 11

12 Postupem času se zjistilo, ţe ochrana autorského práva počítačových programů je nedostatečná protoţe není chráněno to nejdůleţitější principy a myšlenky, na kterých je počítačový program postaven. Začátkem 90. let USA zuţila rozsah autorskoprávní ochrany počítačovým programů, která se vázala do té doby pouze na tzv. (look and fell ) programy. Státy zabývající se danou problematikou začaly usilovat také o ochraně patentovým právem i přes počáteční odmítavost. V současné době jsou patenty a vynálezy obsahující počítačové programy udělovány jak v Evropě tak i v USA. Celosvětovými odborníky je patentová ochrana probírána jiţ řadu let, ale veřejnost se o ní začala zajímat aţ po návrhu směrnice o patentové ochraně počítačových programů na půdě Evropského společenství. Česká republika přijala také dvě nejvýznamnější mezinárodní úmluvy, a to jiţ výše zmiňovanou Bernskou úmluvu na ochranu literárních a uměleckých děl a Dohodu TRIPS (Trade Related-Apects of Intellectual Property Rights). Přičemţ na Bernskou úmluvu odkazují další úmluvy a předpisy ES (Směrnice Rady č. 91/250/EHS). Zejména přijetím Smlouvy o autorském právu z roku 1996 (WIPO Copyright Treaty ) bylo jasně řečeno, ţe počítačové programy jsou chráněny ve smyslu čl. 2 Bernské úmluvy jako díla literární. Dále čl. 2 této úmluvy uvádí, ţe ochrana se nevztahuje na myšlenky a principy. Mladší Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví TRIPS nabyla účinnosti 1. ledna 1995 a je spravována Světovou obchodní organizací (WTO). Ve svém článku 10 odst. 1 výslovně stanoví, ţe počítačový program, který je zapsán ve zdrojovém nebo strojovém kódu je chráněn jako dílo literární. 1 1 BOLTNAR, Jan. ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ DÁŇA PERGL & PARTNEŘI. Právní ochrana počítačových programů. epravo.cz [online]. 2008, s. 1 [cit ]. Dostupné z WWW :< 12

13 2. Vymezení základní terminologie V této kapitole uvádím základní pojmy, které spadají spíše do oblasti IT, ale k porozumění danému tématu práce je povaţuji za nezbytné znát. Duševní vlastnictví - specifická forma vlastnictví, jejímţ předmětem není hmotná věc (movitá nebo nemovitá), ale nehmotný statek (myšlenka), ten, komu duševní vlastnictví náleţí, má obdobná oprávnění jako vlastník věci rozhoduje o tom, kdo bude smět myšlenku pouţít. Ochrana duševního vlastnictví se dělí na dva hlavní celky a to na : ochranu autorským zákonem a ochranu průmyslovými právy. 2 Hardware představuje převáţně technické počítačové vybavení hmotné podoby, nejčastěji se jedná o : klávesnici, monitor, základní desku počítače, procesor apod.. Software je v informatice sada všech počítačových programů pouţívaných v počítači, které provádějí nějakou činnost. Software lze rozdělit na systémový software, který zajišťuje chod samotného počítače a jeho styk s okolím a na aplikační software, se kterým buď pracuje uţivatel počítače nebo zajišťuje řízení nějakého stroje. 3 Data - reprezentují v informatice cokoli ve formě pouţitelné počítačem. Data jsou často vstupem či výstupem počítačového programu. Sám program je sledem instrukcí, které specifikují úkoly, které má počítač vykonat. V tomto smyslu data jsou vše, co není programový kód. 4 2 ING. MGR. TOMÁŠ CIPROVSKÝ - BIVŠ. Průmyslové vlastnictví a licence při podnikání: Studijní materiály k předmětu [Elektronická prezentace]. 2011, 78 s. [cit ]. 3 Software. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/software#cite_note-kolar-0> 4 Data: počítače. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/data_%28po%c4%8d%c3%adta%c4%8de%29#cite_note-0> 13

14 Zdrojový kód počítačový program napsaný v konkrétním programovacím jazyce např. Pascal C, Basic apod. Strojový kód vyjádření, kterému je počítač schopen rozumět. Lze si jej představit jako soubor jedniček a nul, tedy binární kód. 5 Databáze - je souhrn strukturovaných dat, s nimiţ lze pomocí nějakého databázového systému manipulovat (vyhledávat, porovnávat, třídit, editovat apod.) 6 5 MAISNER M. A KOL. Základy softwarového práva. 1.vydání, Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011 ISBN s.3 6 Databáze. IT slovník.cz [online] [cit ]. Dostupné z WWW:< 14

15 3. Software a autorské právo Rozsah této bakalářské práce se zaměřuje na ochranu počítačových programů z pohledu autorského práva a následné ochrany související s jejích uţitím.. Ostatní zaměření jako jsou např. ochrany vyplývající z pracovně právních poměrů nebo členských poměrů apod. budou probrány pouze okrajově a to pouze v některých podkapitolách, protoţe podrobný rozbor by přesahoval rámec této práce. Autorské právo obecně Autorské právo upravuje zákon č. 121/2000 sb. - zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o znění některých zákonů ( Autorský zákon nebo AutZ ). Autorský zákon je tzv. speciální normou ( lex specialis ), přičemţ generální normou ve vztahu k němu je občanský zákoník č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ten v ustanovení 1 odst. 3 říká, ţe právní vztahy vznikající z výsledků duševní tvořivé činnosti upravují zvláštní zákony, a takovým zákonem je mj. zákon autorský. Autorské právo je tzv. právem absolutním a jeho opodstatněnost se projevila aţ v souvislosti s rozvojem reprodukční techniky, přičemţ ovšem tímto rozvojem musíme mít na mysli jiţ éru knihtisku. Zatímco dříve bylo moţné hovořit spíše o právech vydavatelských a nakladatelských, později o právech k filmovému dílu a k dílům zvukové obrazovým, dnešní doba povaţuje za nejpodstatnější právě autorská díla související s moderními informačními technologiemi tedy díla nacházející uplatnění v informačních a komunikačních systémech. Základním principem všech a tedy i tohoto autorského zákona je skutečnost, ţe autorský zákon nechrání myšlenku, nýbrţ její tvůrčí zpracování. 7 7 SMEJKAL, Vladimír a kol. Právo informačních a telekomunikačních systémů. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004, 770 s. ISBN s

16 Pojem autorské dílo zavádí 2 odst. 1 AutZ : Předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam. 2 odst. 2. AutZ definuje ţe: Za dílo se považuje též počítačový program, je-li původní v tom smyslu, že je autorovým vlastním duševním výtvorem. Databáze, která je způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu autorovým vlastním duševním výtvorem a jejíž součástí jsou systematicky nebo metodicky uspořádány a jednotlivě zpřístupněny elektronicky či jiným způsobem, je dílem souborným. Jiná kritéria pro stanovení způsobilosti počítačového programu a databáze k ochraně se neuplatňují. Fotografie a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, které jsou původní ve smyslu věty první, jsou chráněny jako dílo fotografické. k 2 odst. 2 AutZ. Jedinečnost je třeba chápat i ve statistickém slova smyslu ( nemoţnost vzniku dvou totoţných děl ). Z logiky věci vyplývá, ţe jakoukoli objektivně vnímatelnou podobu díla je podoba vnímatelná smysly, včetně podoby elektronické, která je z praktických důvodů výslovně uvedena, a které jakoţto vnímatelná podoba přichází v úvahu zejména u počítačových programů. Není třeba, aby dílo bylo vnímatelné pro všechny, ale postačí, aby podmínka vnímatelnosti byla splněna vůči omezené skupině osob. Tak tomu bude jistě u všech slovesných děl vyjádřených v určitém národním jazyku, nebo v případě vyjádření díla např. formou Brailova písma. Obdobně tak i např. počítačový program, který nemusí být pro běţnou populaci srozumitelný, čili jako dílo s určitým obsahem smysly vnímatelné pro kaţdého. Aby bylo moţné autorské dílo chránit, je vyjádření díla ve vnímatelné podobě naprosto nezbytné, proto je forma díla ( vnímatelná podoba ) jeho obligatorním znakem ačkoli předmětem ochrany je nehmotný statek. 8 8 Chaloupková H., Holý P. Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským (autorský zákon) a předpisy související: komentář. 3. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2007, 640 s. Beckovy texty zákonů s komentářem. ISBN (BROţ.). s

17 5 AutZ : Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila. Autorská práva jsou zásadně nepřevoditelná ( coţ ale nevylučuje postoupení výkonu těchto práv) a autorský zákon je dělí na osobnostní a majetková 9 Tato oblast práv bude vysvětlena v samostatných kapitálách této práce Základní vymezení ochrany autorských práv k softwaru v českém právním řádu Na úvod této podkapitoly uvádím seznam právních předpisů v ČR, se kterými se software váţe. Zákon č. 121/2000 Sb. Autorský zákon ( dále jen AutZ ) ve znění pozdějších předpisů ( úprava počítačového programu jeho uţívání, databáze, autorská práva k počítačovým programům ) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ( dále jen ObchZ ) ve znění pozdějších předpisů ( uzavírání smluv, ochrana spotřebitele ) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ( dále jen ObčZ ) ve znění pozdějších předpisů ( uzavírání smluv, ochrana spotřebitele ) Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník ( dále jen TrZ ) ve znění pozdějších předpisů ( porušování autorských práv, trestné činy související se softwarem ) Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů ( ochrana názvu softwaru ) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů ( práva a povinnosti správců informačních systémů veřejné správy ) 9 JANSA Lukáš a Petr OTEVŘEL. Softwarové právo: praktický průvodce právní problematikou v IT. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 340 s. ISBN (BROţ.). s.37 17

18 Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů ( sítě a elektronické komunikace ) 10 I kdyţ jsem zde uvedl soupis zákonu v ČR, tak ţádný z nich neobsahuje legální definici počítačového programu. Některé zahraniční zákony ale definici obsahují a jsou to např: Slovenský zákon č. 383/1997 Autorský zákon a zákon, ktorým se mení a doplňa Colný zákon v znení neskoršíchích predpisov, dle 5 odst. 17: Počítačovým programom je súbor príkazov a inštrukcií použitých priamo alebo nepriamo v počítači.príkazy a inštrukcie môžu byť napísané alebo vyjadrenév zdrojovom kóde alebo v strojovom kóde. Neoddeliteľnou súčasťou počítačového programu je aj podkladový materiál potrebný na jeho prípravu; Nebo The copyright Law of the United States of America, sec.101, in fine :,, A computer program is a set of statements or instructions to be used directly or indrirectly in a computer in order to bring about a certain result,,,, Počítačový program je mnoţina údajů nebo příkazů, které jsou pouţity přímo nebo nepřímo, aby dosáhly určitého výsledku,, 2 odst. 2 AutZ se vypořádává s faktem, ţe málokterý počítačový program splňuje podmínku generální klauzule pro autorské dílo z důvodu chybějící jedinečnosti, tím způsobem, ţe v něm vymezuje kvazidíla, pro něţ je rozhodující, ţe jsou původní, tzn. ţe jsou autorovým vlastním duševním výtvorem. Jinak řečeno, podmínku splňují dva shodné počítačové programy, které ovšem vznikly nezávisle na sobě. Jen pro úplnost shrnuji, počítačový program je-li sto splnit podmínky 2 odst. 1 je dílem pravým, pakliţe je aspoň původní jedná se o tzv. kvazidílo dle 2 odst. 2, ale ovšemţe existuje celá řada běţných programů, které nejsou ani kvazidílem ve smyslu 2 odst. 2 a tudíţ jim není poskytnuta ochrana autorského zákona. 10 JANSA Lukáš a Petr OTEVŘEL. Softwarové právo: praktický průvodce právní problematikou v IT. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 340 s. ISBN (BROţ.). s.26 18

19 Autorský zákon kopíruje principy výše vysvětlené a ve svém 65 odst. 2 stanoví: Myšlenky a principy, na nichž je založen jakýkoli prvek počítačového programu, včetně těch, které jsou podkladem jeho propojení s jiným programem, nejsou podle tohoto zákona chráněny. Dle České právní úpravy je počítačový program chráněn především na základě autorského zákona, a to jako dílo literární. Tím je tedy chráněno pouhé vyjádření počítačového programu. Na tomto místě nesmím opomenout zdůraznit fakt, ţe to nejdůleţitější na počítačovém programu: myšlenky, principy a algoritmy zůstávají autorským zákonem nechráněny. Proto vyvstala vášnivá diskuze o patentovatelnosti počítačových programů. Nicméně nezbývá neţ konstatovat, ţe pro kontinentální Evropu nejspíše zůstane tato moţnost do budoucna uzavřena. Způsoby jakými chránit cenné algoritmy počítačových programů musíme hledat na jiných místech platného práva. Například lze aplikovat ochranu prostřednictvím know-how BOLTNAR, Jan. ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ DÁŇA PERGL & PARTNEŘI. Právní ochrana počítačových programů. epravo.cz [online]. 2008, s. 1 [cit ]. Dostupné z WWW :< 19

20 3.2. Základní vymezení ochrany autorských práv k softwaru v právu Evropské unie Nejdůleţitější směrnicí je v oblasti počítačových programů směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/24ES 12 ze dne 23. dubna 2009 o právní ochraně počítačových programů ( kodifikované znění směrnice 91/520/EHS ze dne 14. Května 1991) kde je stanoveno: Počítačovým programem se rozumí programy v jakékoliv formě, včetně těch, které jsou součástí technického vybavení ( hardware ) ; že tento výraz zahrnuje rovněž přípravné koncepční práce vedoucí k vytvoření počítačového programu za podmínky, že povaha těchto prací v pozdější etapě umožní vytvoření počítačového programu. Pojem počítačový program zahrnuje i přípravné koncepční materiály, na které se vztahuje stejná ochrana ( dalo by se dovodit, ţe takové přípravné materiály jsou součástí počítačového programu ), český autorský zákon v tomto ohledu obsahuje poněkud odlišnou úpravu 13, kde je výslovně uvedeno, co není autorský dílem nemůţe jím být řešením samo o sobě, ale pouze a jenom jeho autorskoprávní ztvárnění. Naopak podle literatury autorský zákon připouští, ţe i vývojová fáze, je chráněna podle autorského práva, pokud splňuje znaky díla. Z toho vyplývá, ţe se bude jednat o autorskoprávní ochranu samostatnou a nezávislou na autorskoprávní ochraně počítačového programu, které jsou dle autorského zákona chránění zcela samostatně a nezávisle na počítačovém programu, a lze tedy rozlišit mezi přípravnými a koncepčními materiály, které jsou dle autorského zákony chráněné zcela samostatně a nezávisle na počítačovém programu, a myšlenkami a principy na nichţ je zaloţen jakýkoliv prvek počítačového programu, které autorským zákonem chráněné nejsou Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/24/ES ze dne 23. dubna 2009 o právní ochraně počítačových. In: L111,svazek Dostupné www: <http://eur-lex.europa.eu/johtml.do?uri=oj:l:2009:111:som:cs:html> 13 Srov. 65odst. 2 a 2 odst. 6 AutZ 14 MAISNER M. A KOL. Základy softwarového práva. 1.vydání, Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011 ISBN s.17 20

21 Směrnice 2009/24/ES v čl. 1 v souladu s Bernskou úmluvou o ochraně literárních a uměleckých děl stanovuje, ţe počítačové programy v jakékoliv formě mají být chráněny jako dílo literární. Z toho vyplývá, ţe jde o ochranu autorským právem, takţe se ochrana vztahuje pouze na samotné vyjádření, nikoliv na zásady a myšlenky. Směrnice 2009/24ES ve článku 4 uvádí úkony podléhající omezením nositele práv ( výlučná práva ), která je definována ve článku 2: Autorem počítačového programu je fyzická osoba nebo skupina fyzických osob, které daný programy vytvořily. Výlučná práva dle směrnice jsou taková, která můţe vlastnit pouze sám nositel práv a udělovat k nim svolení a jsou to: a) stálé nebo dočasné rozmnožování počítačového programu jako celku nebo jeho části, a to jakýmikoliv prostředky a jakékoliv formě b) překlady, zpracování, úpravy a jakékoliv jiné změny počítačového programu a rozmnožování, programu z těchto úkonů vyplývající c) jakékoliv formy veřejného šíření, včetně pronájmu, jehož předmětem je původní počítačový program nebo jeho rozmnoženiny. Články 5 a 6 směrnice 209/24 ES stanovují omezení práv autora k počítačového programu a shodují se s 66 AutZ. V článku 5 odst. 2 a 3 Směrnice 209/24ES stanoví oprávněnému uţivateli programu vytvářet záloţní rozmnoţeninu programu, pokud je nezbytná pro uţívání a uţivatel můţe bez svolení nositele práv tento program zkoumat, studovat nebo zkoušet jeho funkčnost za účelem zjištění myšlenek a zásad, které jsou základem kteréhokoliv z prvků programu. Důleţitá je formulace nezbytná pro uţívání programu podobnou formulaci uţívá i česká úprava v 66 AutZ. V článku 6 Směrnice 209/24ES je stanovena dekompilace ( rozklad ) programu a ta je moţná pouze tam, kde je to nezbytné pro interoperabilitu softwaru, tedy pro to, aby mohl pracovat ve spoluprací s ostatními programy na počítači. 21

22 Dalšími směrnicemi, které regulují oblast autorských a souvisejících práv jsou: směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/115ES ze dne 12. prosince 2006 o právu na pronájem a půjčování a o některých právech v oblasti duševního vlastnictví souvisejících s autorským právem ( kodifikované znění směrnice 92/100/EHS) směrnice Rady 93/83/EHS ze dne 27. září 1993 o koordinaci některých pravidel oboru práva autorského a práv s ním souvisejících při druţicovém vysílání a kabelovém přenosu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/116/ES ze dne 12. prosince 2006 o době ochrany autorského práva a určitých práv s ním souvisejících ( kodifikované znění směrnice 93/98/EHS ) směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES ze dne 11. Března 1997 o právní ochraně databází směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/84/ES ze dne 27. září 2001 o právu na opětný prodej ve prospěch autora originálu uměleckého díla směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodrţování práv duševního vlastnictví MAISNER M. A KOL. Základy softwarového práva. 1.vydání, Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011 ISBN s.16 22

23 3.3. Mezinárodně právní ochrana software Začátkem 50. let 19.století odstartovala otázka ochrany duševního vlastnictví respektive autorských práv i přesto, ţe počítačové programy v té době neměly svou existenci, určité mezinárodní smlouvy v značné míře jsou i stále aplikovány i na ochranu počítačových programů. Jako prvotní mezinárodní smlouvou, která řešila otázku ochrany duševního vlastnictví, byla z roku 1883 Paříţská úmluva. Na Paříţskou úmluvu dále navazuje Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl, podepsána roku 1886 a v platnost vstoupila na konci roku Některé z principů uplatněných v současném autorském zákoníku byly právě poprvé formulované touto Bernskou úmluvou, např. ochrana autorských děl bez ohledu na jejich formu či způsob zveřejnění. Tyto dvě smlouvy řídily právo duševního vlastnictví po více neţ jednoho staletí, neţ je v roce 1994 nahradila Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví ( World Trade Organization Agreement on Trade Related Aspects of Intellectual Property ) známa pod zkráceným názvem TRIPS. Tato dohoda jako první začlenila počítačové programy pod chráněná díla. Je s podivem, ţe ač první rozšířený programovací jazyk FORTRAN byl vymyšlen jiţ v roce Mezi další důleţité mezinárodní smlouvy patří: WIPO o autorském právu a WIPO o ochraně práv výkonných umělců a výrobců zvukových záznamů z roku 1996, jeţ upravují autorská práv s ohledem na elektronický datový přenos dat i informací, avšak z problematiky počítačových programů směřují na článek 2 Bernské úmluvy. Za zmínku je třeba zmínit poslední mezinárodní smlouvu, která pochází z roku 2011 a nazývá se Úmluva o počítačové kriminalitě. 16 A Brief History of Programming Languages. In: DEPARTMENT OF MATHEMATICS AND STATISTIC, Grinnel College. [online] [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.math.grin.edu/~rebelsky/courses/cs302/99s/outlines/outline.02.html> 23

24 Bernská úmluva Za zakladatele se dá povaţovat podnět z francouzské skupiny sdruţující literáty a umělce ( Association Littérarie et Artistigue Internationale ), konkrétně Victora Huga. Značný vliv na úmluvu měla také francouzská doktrína droit d auteur, která neřešila pouze ekonomickou stránku stvoření díla oproti od anglosaskému konceptu. Mnohostranná smlouva byla uzavřena roku 1886 ve švýcarském Bernu a vstoupila v platnost roku 1887 od toho data byla několikrát přezkoumána a doplněna. Roku 1971 v Paříţi bylo vydané poslední změní a úmluvu podepsala i Česká republika a od této doby bývá úmluva nazývána jako Revidovaná úmluva bernská. Úmluva vychází z kontinentálního pojetí autorského práva, pro které je charakteristická neformální ochrana nevyţadující ţádnou registraci díla a určuje pro členské státy minimální úroveň ochrany autorského práva. Úmluva se zakládá na dvou základních zásadách. 1. Zásada teritoriality, podle této zásady se autorské právní vztahy řídí vţdy právem státu, na kterém se ochrana uplatňuje. 2. Zásada asimilace uplatnění národního reţimu, dle této zásady příslušníci jakéhokoliv smluvního státu vyuţívají výhod, které vnitrostátní zákonodárství umoţňuje vlastním příslušníkům v autorskoprávní ochraně. USA a ostatní americké země nebyly ochotny přistoupit k této úmluvě. Z tohoto důvodu se na americkém kontinentu vyvinulo odlišné autorské právo, tzv. copyright jeho formální ochrana je zaloţena na nutnosti registrace a klade důraz na majetková práva. Roku 1952 v Ţenevě vznikla Všeobecná úmluva o právu autorském a byla tzv. prostředníkem mezi rozdíly ochrany autorského práva v Evropě a v Americe. Tato úmluva zavedla takzvanou copyrightovou doloţku, jeţ odpovídá tvaru: ( - majitel autorského práva, rok ), která má hlavní význam při uplatňování autorských prav v zemích, kde není autorské právo zaloţeno na neformálním principu. Toto označení splňuje registraci díla. 24

25 Novým orgánem, který byl Bernskou úmluvou vytvořen, byla Spojená mezinárodní kancelář pro ochranu duševního vlastnictví United Internation Bureaux for the Protection of intellectual Properthy, ze které se později stala Světová organizace duševního vlastnictví World Intelectual Property Organization WIPO a přešla pod správu spojených národů 17 V roce 2012 má Bernská úmluva jiţ 185 členských států Wipo Treaties World Intellectual Property Organization [online]. 2008, [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.wipo.int/treaties/en/general> 18 Member States. WIPO - World Intellectual Property Organization [online]. 2008, [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.wipo.int/members/en/> 25

26 Úmluva TRIPS Agreement on Trade Related Aspect of Intellectula Property Rights Úmluva TRIPS vznikla na Uruguayském kole Všeobecné dohody o clech a obchodu ( General Agreement on Tariffs and Trade GATT ) v toce 1994 a je třeba ji povaţovat za významnou zejména z ekonomického či trţního hlediska, protoţe vznikla na půdě Světové obchodní organizace a její podstatná část se zabývá otázkou úpravy majetkových práv v duševního vlastnictví a obchodování s nimi. S cílem harmonizovat ochranu práv duševního vlastnictví v členských státech WTO zavedla mnoţství institutů, které jsou členské sáty povinny zavést do svých právních řádů. Hlavní oblastmi, které úmluva TRIPS řešila, byly zejména práva umělců a dodavatelů, problematika označení země původu, ochranné známky, průmyslové vzory či ochrana důvěrných informací. Nedílnou součástí byla i ustanovení o prostředcích pro vynucování ochrany a vymáhání nároků z porušování práv, včetně způsobu řešení sporů. Dodnes patří dohoda TRIPS k nejkomplexnějším mezinárodním dokumentům pro ochranu práv duševního vlastnictví. 19 Z pohledu počítačových programů úmluva stanovila, ţe počítačové programy musí být chráněny jako dílo literární a mít stejnou úroveň ochrany, coţ je v autorském zákoně reflektováno podle 65 odst. 1 počítačový program, bez ohledu na formu jeho vyjádření, včetně přípravných koncepčních materiál, je chráněn jako dílo literární. Úmluva TRIPS ve článku 27 odst.1 stanoví poţadavek patentovatelnosti pro všechny oblasti vědy a techniky. 19 MAISNER M. A KOL. Základy softwarového práva. 1.vydání, Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011, s ISBN

27 patents shall be available for any inventions, whether products or processes, in all fields of technology, provided that they are new, involve an inventive step and are capable of industrial application. (...) patents shall be available and patent rights enjoyable without discrimination as to the place of invention, the field of technology and whether products are imported or locally produced. 20 patenty musí být k dispozici pro všechny vynálezy, ať jiţ produkty nebo procesy, a to ve všech oblastech techniky za předpokladu, ţe jsou nové, zahrnují tvůrčí činnost a jsou průmyslově vyuţitelné.( ) patenty a patentová práva mají být k dispozici bez omezení pokud jde o místo, oblast technologie a o to, zda jsou výrobky dováţené, nebo z místní produkce. Ze znění článku se nabízejí otázky zabývající se patentovatelnsti software a obchodních metod. Z daného hlediska zastánci představují toto ustanovení Úmluvy TRIPS, jako důvod pro patentovatelnost softwaru. Jestli má být patent udělen vynálezů z oblasti technologie a jsou schopné aplikace průmyslu, tak akutně nastává otázka, jak definovat uvedené pojmy. Je software schopen sám o sobě průmyslové aplikace? Otázky tohoto typu si pokládají zastánci i odpůrci patentů. 20 Trade-Related Aspects of Intellectual Property Rights. Intellectual property (TRIPS) [online]. 1990, [cit ]. Dostupné z WWW:< 27

28 3.4. Vybraná legislativně právní problematika autorského práva Na úvod této kapitoly je nutno zdůraznit, ţe software i databáze nespadají do tzv. volného uţití 21. To znamená, ţe pro tyto případy je nutné mít licenci Licence a licenční smlouva k software Základním nástrojem pro dispozici s právy k autorskému dílu je tzv. autorskoprávní licence, resp. licenční smlouva. Těmto pojmům je potřeba správně porozumět. Licence autorskoprávní vztah udělující právo dílo uţít na základě licenční smlouvy. Licence není vyjádřená v ţádné hmotné podobě. Licenční smlouva 23 - autor na základě této smlouvy poskytuje nabyvateli k výkonu práva díla uţít, v rozsahu omezeném nebo neomezeném. Autor nemůţe poskytnout oprávnění dílo uţít způsobem, který v době uzavření smlouvy ještě není znám. Dle Autorského zákona lze licenci udělit pouze dvoustranným úkonem 24. Tato licenční smlouva musí být písemná pouze u licence výhradní 25 K platnému udělení licence stačí i smlouva uzavřená ústně či dokonce konkludentně. Konkludentní způsob uzavření smlouvy je takový, kdy obě strany jednají způsobem, ze kterého je zřejmý úmysl smlouvu uzavřít a kterým jsou naplněny podstatné znaky této konkrétní smlouvy. Nejde tak o výslovný ( písemný nebo ústní ) projev vůle AutZ 22 Chaloupková H., Holý P. Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským (autorský zákon) a předpisy související: komentář. 3. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2007, 640 s. Beckovy texty zákonů s komentářem. ISBN (BROţ.). s AutZ odst. 1 AutZ odst. 4 AutZ 26 ČERMÁK, Jiří. Licence a licenční smlouvy k software. In: It právo: server o internetovém a počítačovém právu [online] [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.itpravo.cz/index.shtml?aa_sl_session=afa336ae7d3c2eff1360ec94ad3a31e9&sh_itm=bd5b931fc 08618e1d1d7a081bb435401&all_ids=1#disc> 28

29 Podle zákona je nutné, aby uţivatel měl uzavřenu licenční smlouvu dříve, neţ začne software vyuţívat. To by nebyl aţ takový problém, kdyby v příslušném ustanovení nebylo vyţadován OBOUSTRANNÝ úkon. To například znamená, ţe o souhlasu s licenčními podmínkami MUSÍ být poskytovatel licence informován 27 Distribuce softwaru hraje nemalou roli k uzavíraní licenčních smluv. Dříve byly programy distribuovány pouze v hmotné podobě krabicový prodej softwaru ( tento typ distribuce přetrvává dodnes ) coţ mělo značnou nevýhodu, protoţe nabyvatel neměl k dispozici licenční podmínky, se kterými se nemohl seznámit před zakoupením softwaru. Tyto podmínky nabyvatel nalezl v krabici spolu s datovým nosičem ( CD, DVD, ), který obsahoval instalační soubory softwaru, V současné době se myslí převáţně k šetrnosti ţivotního prostředí a proto se přistupuje k uzavíraní licenčních smluv na dálku prostřednictvím internetu. V praxi to tedy znamená odkliknutím ( souhlas ) dialogového okna s licenčním ujednání při instalaci počítačového programu. Tímto tzv. odkliknutím souhlasu se v praxi povaţuje licenční smlouva za uzavřenou přičemţ poskytovatel licence by měl být seznámen s touto důleţitou informací registrace softwaru. Podstatou licence je oprávnění nabyvatele licence uţívat dílo, přičemţ podstatné je téţ určení, zda : a) jde o licenci výhradní ( či exkluzivní ) nebo nevýhradní 28 ; stojí za to připomenout, ţe v případě výhradní licence dokonce ani autor není oprávněn s dílem sám dále nakládat, coţ můţe být v praxi nepraktické. b) je moţné takové autorské dílo uţívat jen některými způsoby ( např. jen zveřejnění na internetové prezentaci firmy ) anebo všemi způsoby uţití známými v době udělení licence či je licence neomezená c) je taková licence nějak omezená svým rozsahem a to buď: 27 ČERMÁK, Jiří. Licence a licenční smlouvy k software. In: It právo: server o internetovém a počítačovém právu [online] [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.itpravo.cz/index.shtml?aa_sl_session=afa336ae7d3c2eff1360ec94ad3a31e9&sh_itm=bd5b931fc 08618e1d1d7a081bb435401&all_ids=1#disc> AutZ 29

30 ca) počtem ( např. zakoupením instalačního DVD s počítačovým programem je uţivatel obvykle oprávněn instalovat takový počítačový program na jednom počítači ) cb) územní působností ( např. omezení distribuovat dílo na určitém území ) cc) časovým omezení ( na dobu konkrétně učenou či na dobu neurčitou, resp. na dobu trvání majetkový autorských práv autora) d) je taková licence udělena za úplatu či bez nároku autora na odměnu. 29 Další druhy licenčních smluv: Sublicenční ( podlicenční ) smlouva 30 její část třetí osobě. - nabyvatel licence je oprávněn udělit podlicenci nebo Nakladatelská smlouva 31 - upravuje otázky právních vztahů mezi autorem a vydavatelem Kategorie softwaru dle obsahu licence Počítačová komunita měla v minulosti vlastní způsoby, jak šířit software. S nástupem internetu se její moţnosti šíření znatelně narostly např. moţností sdílení a především poskytování počítačových programů. Skoro celá část textů licencí vznikla v zahraničním právním řádu, protoţe software je distribuován prostřednictvím internetu tedy po celém světě, mají vliv tedy na právní poměry v ČR. Podle obsahu licence se v praxi pojmenoval i samotný software: 29 MAISNER M. A KOL. Základy softwarového práva. 1.vydání, Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011 ISBN s AutZ AutZ 30

31 Free a Open Source Volně uţivatelný a šiřitelný software s moţností jej jakkoliv uţívat, kopírovat, distribuovat, pozměňovat upgradovat. Free a Open source software je šířen pod licenci GNU/GPL ( General public Licence, všeobecná veřejná licence ) s právem jakéhokoliv zásahu do zdrojového kódu. BSD Licence opravňující jakkoliv volně šířit software pod podmínkou uvedení autora softwaru a vzdání se odpovědnost za škodu. Public Domain Software bez autorskoprávní ochrany ( tzv. volný software), coţ dle našeho autorského zákona je moţné aţ po uplynutí autorskoprávní ochrany. Copyleft Jde o modifikovaný software, jehoţ všechny kopie a úpravy musí být šířen jako původní software. Copyleft je základem free softwaru. Copyleft tak znamená, ţe modifikovaný původní software nemůţe být šířen následně jako proprietární software za úplatu. Shareware Licence Shareware umoţňuje uţití softwaru na zkoušku a po určité době je nutné uhradit poplatek nebo se zaregistrovat u dodavatele softwaru. Shareware lze za těchto podmínek i dále šířit. Demoverze Demoverze je představována komerčním softwarem, jehoţ uţívání je určitým způsobem omezeno ( funkcionalita tzv. trial, počet spouštění, doba spuštění atd. Pokud tedy uţivatel chtěl následně uţívat plnohodnotný software, bude nucen uhradit licenční poplatek. Adware Licence Adware je zaloţena na bezúplatném získání softwaru a licence k němu s tím, ţe uţivatel souhlasí se zobrazováním reklamy v rámci tohoto softwaru. Poskytovatel licence tak těţí z prodeje reklamního prostoru, a nikoliv z licenčních poplatků. 31

32 OEM Original Equipment Manufacturer Licence OEM znamená, ţe software je přeinstalován v počítači a můţe být uţíván pouze s tímto hardwarem. Software nelze instalovat na jiný počítač. Freeware Freeware je představován softwarem šířeným sice bez zdrojového kódu a bez moţnosti zásahu do softwaru a jeho úprav, ale zásadně je zdarma. 32 Proprietární software je takový software, kde autor upravuje moţnosti jeho pouţívání a patří do skupiny komerčního software, tedy autor jej prodává. U takového softwaru nejsou k dispozici zdrojové kódy a nelze v nich dělat jakékoliv úpravy a takto upravené dílo distribuovat 33. Příkladem proprietárního softwaru je např.: Microsoft Windows, Adobe Photoshop, Max Os, Toto byl základní přehled licencí, ovšem, ţe se můţeme setkat i s dalšími druhy jako jsou například multilicence, které umoţňují uţívat software více uţivatelům. Některé softwarové společní si dokonce vytváří vlastní typy licenci. 32 JANSA Lukáš a Petr OTEVŘEL. Softwarové právo: praktický průvodce právní problematikou v IT. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 340 s. ISBN (BROţ.). s Proprietární software. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/propriet%c3%a1rn%c3%ad_software> 32

33 Základní náleţitosti licenční smlouvy Ze zákona musí licenční smlouva nebo licenční podmínky obsahovat tyto nezbytné obsahové náleţitosti: Specifikací softwaru Software musí být jasně a zřetelně specifikován, aby bylo jasné co je předmětem licence. Právo a způsob uţití softwaru V licenci musí být jasně definováno právo nabyvatele - uţití softwaru. Jestliţe není sjednán způsob uţití, tak se má na mysli to, ţe licence byla poskytnuta k takovému způsobu uţití a takovém rozsahu, aby byl dosaţen účel smlouvy. Rozsah licence Jedná se o mnoţstevní, časový a územní rozsah licence o Mnoţstevní rozsah licencí je stanoven počtem licencí popř. serverovou licencí, kde je omezen přístup uţivatelů o Časový rozsah stanovuje dobu uţívání licence, tato doba můţe být stanovena i na dobu neomezenou. Jinak platí omezení na dobu obvyklou dané typu softwaru a jeho způsobu uţití, avšak na dobu ne delší jak jeden rok. Pokud smluvní strany, které zapomenou dobru trvání licence uvést, tak se automaticky má vzato, ţe licence je udělena na dobu jednoho roku. ˇ o Územní rozsah je moţno sjednat jako neomezený, popřípadě se můţe omezit na určité území států. Odměna za licenci resp. její bezúplatnost Odměna za licenci můţe být sjednána jako jednorázová obsahuje celý rozsah licence nebo ve formě tzv. licenčních poplatků. Dále můţe být sjednána tzv. bezúplatná licence. 33

34 Zánik licence a licenční smlouvy Vzhledem k rozdílnosti pojmu licence a licenční smlouva se tato rozdílnost projevuje i v době trvání licence a licenční smlouvy. Obecně platí pravidlo, ţe licence zaniká nejpozději s licenční smlouvou. Dřívější zánik licence tak není vyloučen. Licenční smlouva můţe trvat po zániku licence pouze v části obsahující povinnosti smluvních stran vzájemně se vypořádat, zachovávat mlčenlivost atd. Nicméně naopak platí, ţe při zániku licenční smlouvy zaniká i licence. Zánik licenční smlouvy můţe nastat buď uplynutím lhůty, nebo z jiných důvodu sjednaných ve smlouvě. Dalším způsobem zrušení licenční smlouvy můţe být zrušení na základě odstoupení od smlouvy pro sjednané porušení smluvních povinností. 34 Dalším způsob zániku licence definuje 55 AutZ: Smrtí fyzické osoby nebo zánikem právnické osoby, které byla udělena licence, přechází práva a povinnosti z licenční smlouvy na jejího právního nástupce. Licenční smlouva může takový přechod práv a povinností na právního nástupce vyloučit. Zánikem nabyvatele licence, který je právnickou osobou, přechází licence na právního zástupce, pokud to smlouva nevylučuje. Obdobě přechází licence na dědice fyzické osoby, pokud v licenční smlouvě není sjednáno něco jiného JANSA Lukáš a Petr OTEVŘEL. Softwarové právo: praktický průvodce právní problematikou v IT. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 340 s. ISBN (BROţ.). s Chaloupková H., Holý P. Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským (autorský zákon) a předpisy související: komentář. 3. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2007, 640 s. Beckovy texty zákonů s komentářem. ISBN (BROţ.). s

35 Právní úprava databází Databáze v obecném smyslu jsou vnitřně organizovanými soubory informací, údajů, dat, tedy soubory poznatků o jakýchkoli skutečnostech Databáze jako autorské dílo Databáze můţe být chráněna jako autorské dílo, naplňuje li zákonem poţadované znaky. Dle autorského zákona, sborník, jako je časopis, encyklopedie, antologie, pásmo, výstava nebo jiný soubor nezávislých děl nebo jiných prvků, které je způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřen v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam je dílem souborným. 37 Tomuto soubornému dílu je poskytována autorskoprávní ochrana jako kterémukoliv autorskému dílu Zvláštní práva pořizovatele databáze Databáze je dále chráněna zvláštním právem pořizovatele databáze. Pořizovatel databáze je fyzická nebo právnická osoba, která na svou odpovědnost pořídí databázi, nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba. 38 Pořizovatel se nemusí do tvorby databáze přímo zapojit, musí však její tvorbu alespoň iniciovat a do jejího pořízení investovat. Můţe jím být zaměstnavatel, pro kterého databázi pořídil jeho zaměstnanec, nebo objednatel, jenţ si pořízení databáze dojednal se zhotovitelem LEŠČINSKÝ, Jan. Právní ochrana databází. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2003, 173 s. Beckova edice právní instituty. ISBN odst. 5 a odst. 1 AutZ AutZ 39 LEŠČINSKÝ, Jan. Právní ochrana databází. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2003, 173 s. Beckova edice právní instituty. ISBN

36 Dle autorského zákona se databází rozumí: soubor nezávislých děl, údajů nebo jiných prvků, systematicky nebo metodicky uspořádaných a individuálně přístupných elektronickými nebo jinými prostředky, bez ohledu na formu jejich vyjádření 40 Soubor zvláštních práva k databázi přísluší pořizovateli databáze, pokud pořízení, ověření nebo předvedení obsahu databáze představuje kvalitativně nebo kvantitativně podstatný vklad. 41 Pořizovatel databáze má právo na vytěţování nebo na zuţitkování celého obsahu databáze nebo její kvalitativně nebo kvantitativně podstatné části a právo udělit jinému oprávnění k výkonu tohoto práva Omezení zvláštních práv pořizovatele databáze Do práva pořizovatele databáze, která byla zpřístupněna jakýmkoli způsobem veřejnosti, nezasahuje oprávněný uţivatel, který vytěţuje nebo zuţitkovává kvalitativně nebo kvantitativně nepodstatné části obsahu databáze nebo její části, a to k jakémukoli účelu, za podmínky, ţe tento uţivatel databázi uţívá běţně a přiměřeně, nikoli systematicky či opakovaně, a bez újmy oprávněných zájmů pořizovatele databáze, a ţe nezpůsobuje újmu autorovi ani nositeli práv souvisejících s právem autorským k dílům nebo jiným předmětům ochrany obsaţeným v databázi. 43 Dalším omezení jsou tzv. bezúplatné zákonné licence 92 AutZ 44 Do práva pořizovatele jím zpřístupněné databáze též nezasahuje oprávněný uživatel, který vytěžuje nebo zužitkovává podstatnou část obsahu databáze a) pro svou osobní potřebu AutZ AutZ osdst. 1 AutZ AutZ 44 Tato právní úprava je provedením směrnice 96/9/ES - zdroj LEŠČINSKÝ, Jan. Právní ochrana databází. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2003, 173 s. Beckova edice právní instituty. ISBN

37 b) pro účely vědecké nebo vyučovací, uvede-li pramen, v rozsahu odůvodněném sledovaným nevýdělečným účelem, a c) pro účely veřejné bezpečnosti nebo správního či soudního řízení. Vytěţováním se rozumí trvalý nebo dočasný přepis celého obsahu databáze nebo jeho podstatné části na jiný podklad, a to jakýmikoli prostředky nebo jakýmkoli způsobem. 45 Zuţitkováním podle odstavce 1 se rozumí jakýkoli způsob zpřístupnění veřejnosti celého obsahu databáze nebo jeho podstatné části rozšiřováním rozmnoţenin, pronájmem, spojením on-line nebo jinými způsoby přenosu. 46 Zvláštní právo pořizovatele databáze trvá 15 let od pořízení databáze. Je-li však v této době databáze zpřístupněna, zaniká zvláštní právo pořizovatele databáze za 15 let od prvního takového zpřístupnění odst. 2 AutZ odst. 3 AutZ AutZ 37

38 Osobnostní autorská práva k softwaru Za autora je zde chápan programátor. Pod souhrnné označení osobnostní práva zahrnuje zákon skupinu práv spojených s osobou autora. Obsahem jsou práva uvedená pod odst. 1 aţ 3 11 AutZ, ale také 54 AutZ ( odstoupení od smlouvy pro změnu přesvědčení autora a 56 odst. 3 AutZ ( práva na autorskou korekturu). V podstatě lze pod osobnostní práva autora zahrnout vše, co není majetkovým právem a co se dotýká oprávněných zájmů autora. Osobnostní práva autorská je nutné odlišovat od všeobecných osobních práv podle 11 a násl. ObčZ. Obojí práva jsou samostatná a na sobě nezávislá. Práv na ochranu osobnosti můţe být uplatňováno vedle i společně s osobnostními práva autora. 48 Z hlediska počítačových programů jsou důleţitá následující ustanovení 11 Práva osobnostní AutZ (1) Autor má právo rozhodnout o zveřejnění svého díla. (2) Autor má právo osobovat si autorství, včetně práva rozhodnout, zda a jakým způsobem má být jeho autorství uvedeno při zveřejnění a dalším užití jeho díla, je-li uvedení autorství při takovém užití obvyklé. (3) Autor má právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla, nestanoví-li tento zákon jinak. Je-li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít způsobem snižujícím hodnotu díla. Autor má právo na dohled nad plněním této povinnosti jinou osobou (autorský dohled), nevyplývá-li z povahy díla nebo jeho užití jinak, anebo nelze-li po uživateli spravedlivě požadovat, aby autorovi výkon práva na autorský dohled umožnil. 48 Chaloupková H., Holý P. Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským (autorský zákon) a předpisy související: komentář. 3. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2007, 640 s. Beckovy texty zákonů s komentářem. ISBN (BROţ.). s

39 (4) Osobnostních práv se autor nemůže vzdát; tato práva jsou nepřevoditelná a smrtí autora zanikají. Ustanovení odstavce 5 tím není dotčeno. (5) Po smrti autora si nikdo nesmí osobovat jeho autorství k dílu, dílo smí být užito jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a, je-li to obvyklé, musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní. Ochrany se může domáhat kterákoli z osob autorovi blízkých 49, toto oprávnění mají, i když uplynula doba trvání majetkových práv autorských. Této ochrany se může vždy domáhat i právnická osoba sdružující autory nebo příslušný kolektivní správce podle tohoto zákona ( 97). k 5 odst. 5 AutZ.: I po smrti autora, časově neomezeně, nesmí být dílo uţíváno způsobem, který by sniţoval jeho hodnotu, a zůstává zachováno i právo na autorské označení, avšak jen je-li obvyklé. Zároveň si nikdo nesmí osobovat po autorově smrti autorství k dílu. Aktivně legitimováni k uplatňováni ochran jsou v tomto případě nikoliv dědici, ale osoby autorovi blízké, právnické osoby sdruţující autory, jakoţ i příslušný kolektivní správce. Osobami blízkými budou ve většině případů i dědicové majetkových práv autora ObčZ - Osobou blízkou je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel, partner ; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. 50 Chaloupková H., Holý P. Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským (autorský zákon) a předpisy související: komentář. 3. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2007, 640 s. Beckovy texty zákonů s komentářem. ISBN (BROţ.). s

40 Majetková autorská práva k softwaru Jak jiţ ze samotného názvu vyplývá, jedná se o práva spojená s majetkovými dispozicemi se softwarem. 12 Právo dílo uţít dle AutZ (1) Autor má právo své dílo užít v původní nebo jiným zpracované či jinak změněné podobě, samostatně nebo v souboru anebo ve spojení s jiným dílem či prvky a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva; jiná osoba může dílo užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem. (2) Poskytnutím oprávnění podle odstavce 1 právo autorovi nezaniká; autorovi vzniká pouze povinnost strpět zásah do práva dílo užít jinou osobou v rozsahu vyplývajícím ze smlouvy. (3) Autor má právo požadovat na vlastníku věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, aby mu ji zpřístupnil, pokud je toho třeba k výkonu práv autorských podle tohoto zákona. Toto právo nelze uplatnit v rozporu s oprávněnými zájmy vlastníka; vlastník není povinen autorovi takovou věc vydat, je však povinen na žádost a náklady autora zhotovit fotografii nebo jinou rozmnoženinu díla a odevzdat ji autorovi. (4) Právem dílo uţít je a) právo na rozmnoţování díla 13 AutZ (1) Rozmnožováním díla se rozumí zhotovování dočasných nebo trvalých, přímých nebo nepřímých rozmnoženin díla nebo jeho části, a to jakýmikoli prostředky a v jakékoli formě. (2) Dílo se rozmnožuje zejména ve formě rozmnoženiny tiskové, fotografické, zvukové, obrazové nebo zvukově obrazové, stavbou architektonického díla nebo ve formě jiné trojrozměrné rozmnoženiny anebo ve formě elektronické zahrnující vyjádření analogové i digitální. Rozmnoţování ( reprodukcí ) je zhotovení nejen trvalých rozmnoţenin, ale i dočasných, přímých i nepřímých, v jakémkoli mnoţství a jakýmikoli prostředky. 40

41 Podle prostředku zhotovení rozmnoţeniny pak můţeme rozlišit např. rozmnoţeniny tiskové, elektronické, či záznamy děl provedených výkonnými umělci,. Z povahy některých autorských děl vyplývá, ţe nemají originální hmotný substrát, to znamená, ţe např. zvukový a obrazový záznam je povaţován vţdy za rozmnoţeninu. Rozmnoţování, jak je definováno v čl. 9 Bernské úmluvy, se plně vztahuje i na digitální způsob rozmnoţování, resp. Na převod děl do digitální podoby. 51 b) právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoţeniny díla 14 AutZ (1) Rozšiřováním originálu nebo rozmnoženiny díla se rozumí zpřístupňování díla v hmotné podobě prodejem nebo jiným převodem vlastnického práva k originálu nebo k rozmnoženině díla, včetně jejich nabízení za tímto účelem. (2) Prvním prodejem nebo jiným prvním převodem vlastnického práva k originálu nebo k rozmnoženině díla v hmotné podobě, který byl uskutečněn autorem nebo s jeho souhlasem na území členského státu Evropských společenství nebo jiné smluvní strany Dohody o Evropském hospodářském prostoru, je ve vztahu k takovému originálu nebo rozmnoženině díla právo autora na rozšiřování pro území Evropských společenství a ostatních smluvních stran Dohody o Evropském hospodářském prostoru vyčerpáno; právo na pronájem díla a právo na půjčování díla zůstává nedotčeno. k odst AutZ. Institut vyčerpání práva vychází z evropské legislativy. Princip vyčerpání práva vyjadřuje zásadu, ţe je prvním prodejem nebo převodem vlastnického práva k originálu nebo k rozmnoţenině díla v hmotné podobě, kterým je dílo oprávněně rozšířeno, autorovo majetkové právo k převedenému originálu či rozmnoţenině vyčerpáno Chaloupková H., Holý P. Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským (autorský zákon) a předpisy související: komentář. 3. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2007, 640 s. Beckovy texty zákonů s komentářem. ISBN (BROţ.). s Chaloupková H., Holý P. Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským (autorský zákon) a předpisy související: komentář. 3. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2007, 640 s. Beckovy texty zákonů s komentářem. ISBN (BROţ.). s

42 Dílem v hmotné podobě se rozumí substrát, na kterém je dílo zachyceno, takţe v oblasti počítačových programů se můţe jednat o prodej počítačových programů tzv. krabicovým způsobem, tj. uţivatel si zakoupí nosič obsahující program autorské dílo obvykle v krabici, obsahující kromě nosiče ještě uţivatelské příručku, případně další doplňky. Součástí tohoto prodeje je současně uzavření smlouvy mezi prodávajícím ( majícím licenci k šíření díla ) a kupujícím, který tímto získává podlicenci právo zakoupené dílo uţívat podle určitých podmínek licenční smlouvy. 53 c) právo na pronájem originálu nebo rozmnoţeniny díla 15 AutZ Pronájmem originálu nebo rozmnoženiny díla se rozumí zpřístupňování díla ve hmotné podobě za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu poskytnutím originálu nebo rozmnoženiny díla na dobu určitou. d) právo na půjčování originálu nebo rozmnoţeniny díla 16 AutZ Půjčováním originálu nebo rozmnoženiny díla se rozumí zpřístupňování díla ve hmotné podobě zařízením přístupným veřejnosti nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu poskytnutím originálu nebo rozmnoženiny díla na dobu určitou. e) právo na vystavování originálu nebo rozmnoţeniny díla 17 AutZ Vystavováním originálu nebo rozmnoženiny díla se rozumí zpřístupňování díla v hmotné podobě umožněním shlédnutí nebo jiného vnímání originálu nebo rozmnoženiny díla, zejména díla výtvarného, díla fotografického, díla architektonického včetně díla urbanistického, díla užitého umění nebo díla kartografického. 53 SMEJKAL, Vladimír a kol. Právo informačních a telekomunikačních systémů. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004, 770 s. ISBN s

43 f) právo na sdělování díla veřejnosti 18 AutZ a následující (1) Sdělováním díla veřejnosti se rozumí zpřístupňování díla v nehmotné podobě, živě nebo ze záznamu, po drátě nebo bezdrátově. (2) Sdělováním díla veřejnosti podle odstavce 1 je také zpřístupňování díla veřejnosti způsobem, že kdokoli může mít k němu přístup na místě a v čase podle své vlastní volby zejména počítačovou nebo obdobnou sítí. (3) Sdělováním díla veřejnosti není pouhé provozování zařízení umožňujícího nebo zajišťujícího takové sdělování. (5) Způsoby užití díla vyplývající z odstavce 4 se pro účely tohoto zákona vymezují v ustanoveních 13 až 23. Dílo lze užít i jiným způsobem než způsoby uvedenými v odstavci AutZ - Společná ustanovení pro majetková práva (1) Majetkových práv se autor nemůže vzdát; tato práva jsou nepřevoditelná a nelze je postihnout výkonem rozhodnutí; to neplatí pro pohledávky z takových majetkových práv vzniklé. (2) Majetková práva jsou předmětem dědictví. (3) Zanikne-li právnická osoba, která zdědila majetková práva k dílu, bez právního nástupce, připadají tato majetková práva státu. (4) Ustanovení tohoto zákona o autorovi platí, pokud nevyplývá z jejich povahy jinak, i pro jeho dědice, popřípadě pro stát, připadne-li mu dědictví podle odstavců 2 a AutZ trvání majetkových práv (1) Majetková práva trvají, pokud není dále stanoveno jinak, po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti. 43

44 Jiná majetková práva 54 - Představují zbylou skupinu práv, do kterých patří: právo na odměnu při opětném prodeji originálu díla uměleckého a právo na odměnu v souvislosti s rozmnoţováním díla pro osobní potřebu a vlastní vnitřní potřebu. Právo na odměnu v souvislosti s rozmnoţováním díla pro osobní a vlastní vnitřní potřebu tzv. právo na náhradní odměnu. Toto právo ( jakkoliv opět zní velmi teoreticky a málokdo si pod ním představí konkrétní praktický příklad v praxi ) se týká kaţdého, kdo někdy tiskl, nahrával, kopíroval či vypaloval CD. Autorský zákon totiţ zavedl institut náhradních odměn jako kompenzaci autora za to, nerozmnoţování autorských děl pro osobní potřebu ( tedy domácnosti ) mu nenáleţí ţádná odměna. Podstatou těchto náhradních odměn je tedy jakýsi druh fikce, ţe za to, ţe si lidé mohou doma jakékoliv autorské dílo kopírovat pro svou osobní potřebu ( výjimky existují, např. počítačové programy či notový zápis kopírovat nelze), budou autoři dostávat náhradu. Tato náhradní odměnce vybírána kolektivními správci ( Dilia, Intergram, OSA ) a je vybírána zjednodušeně řečeno z ceny kaţdého přístroje určeného k vytváření rozmnoţenin a některých médií a k tomu určených. A proto z ceny kaţdé kopírky či DVD vypalovačky, pevného disku či nenahraných CD nosičů a paměťových karet jsou dovozci odváděny náhradní v řádu jednotek aţ několika tisíců korun, přičemţ kolektivní správci pak tyto odměny rozdělují mezi zastoupené autory. Vzhledem k překotnému vývoji technologií a sniţování nákladů na výrobu zařízení či nosičů je třeba sazby pravidelně aktualizovat, ale podle aktuálního legislativního plánu vládu novela autorského zákona předloţena vládě aţ na jaře roku 2012 s předpokládanou účinností od července roku a 25 AutZ 55 MAISNER M. A KOL. Základy softwarového práva. 1.vydání, Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011 ISBN s.12 44

45 Omezování autorských práv Autorský zákon v 66 stanovuje: Omezení rozsahu autorských práv k počítačovému programu. (1) Do práva autorského nezasahuje oprávněný uživatel rozmnoženiny počítačového programu, jestliže. Protoţe nechci, aby má práce vypadala jako soupis ustanovení, pokusím se dané ustanovení vysvětlit z jiného pohledu. Autorský zákon stanovuje určitá omezení rozsahu práv nikoli jen pro autora, ale i pro vykonavatele majetkových práv především se jedná o IT firmy, které mají povolení udělovat licenci softwaru. Následující oprávnění neznamenají zásah do autorských práv programátora nebo IT firmy, za předpokladu, ţe oprávněný uţivatel rozmnoţeniny počítačového programu ( nabyvatel licence ) takto postupuje za účelem zajištění 56. Běţného provozu softwaru: Dle AutZ oprávněný uživatel může počítačový program rozmnožovat, překládat, zpracovávat či jinak měnit,, je-li to nezbytné pro uvedení softwaru do provozu, jeho provoz nebo opravu chyb. Dle mého uváţení můţe nastat situace: Oprávněný uţivatel bude v budoucnu měnit komponenty počítače např. harddisk dále jen HDD. Za počítačový program můţeme zde můţeme chápat např. kancelářský program, který uţivatel nabyl zakoupením licence prostřednictvím internetu a tudíţ nemá ţádné medium, na kterém by měl program zálohovaný. Protoţe bude měnit HDD tak je oprávněn si pořídit záloţní rozmnoţeninu programu, aby si jej mohl po výměně HDD nainstalovat. Dosaţení schopnosti spolupracovat s dalším softwarem: Dle AutZ lze rozmnoţovat kód počítačového programu nebo překládat jeho formu či jinak zpracovat. Toto oprávnění lze aplikovat pouze jen na část softwaru, aby byla zajištěna kompatibilita softwaru mezi sebou. A pouze jestli nejsou dostupné informace k zajištění kompatibility. 57 V praxi to tedy znamená, ţe oprávněný uţivatel můţe 56 ISBN S odst. 1e AutZ MA. :. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2007, 971 s. 45

46 upravit počítačový program, který není kompatibilní s jeho ostatními programy. Dle mého uváţení můţe nastat situace: Uţivatel si zakoupí např. grafický program, ale daný program není kompatibilní s jeho operačním systémem ( programem ) dále jen OS. Pak tedy uţivatel, pokud je oprávněn, můţe upravit kód grafického programu, aby mu mohl fungovat na jeho OS. Úprava kódu je moţná pouze tehdy, pokud vydavatel grafického programu nevydal tzv. opravný balíček - v prostředí IT nazývaný service pack nebo compatibilty pack či patch pro jeho OS. Další omezení autorských práv můţe nastat: Ve prospěch zaměstnavatele či objednatele: Zaměstnavatel vykonává svým jménem a na svůj účet autorova majetková práva k softwaru, který autor vytvořil ke splnění svých povinnosti pracovněprávních či jiných vztahů k zaměstnavateli. Vykonávali zaměstnavatel majetková práva k softwaru, pak jsou omezena i osobnostní práva. Toto omezení znamená, ţe autor svolil ke zveřejnění, úpravám, zpracování, spojených s jiným softwarem jakoţ i tomu, aby firma mohla uvádět software na trh pod svým jménem. Současně se má zato, ţe programátor udělil zaměstnavateli svolení k dokončení nehotového softwaru pro případ, ţe jeho právní vztah k zaměstnavateli skončí dříve, neţ software dokončí i pro případ, ţe budou existovat důvodné obavy, ţe zaměstnanec software nedokončí řádně nebo včas v souladu s potřebami zaměstnavatele. Tato omezení platí i pro programátora, který vytvořil software pro objednatele na základě smlouvy o dílo JANSA Lukáš a Petr OTEVŘEL. Softwarové právo: praktický průvodce právní problematikou v IT. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 340 s. ISBN (BROţ.). s.39 46

47 Správněprávní prostředky ochrany počítačových programů Sankce za přestupky a jiné správní delikty Ochrana počítačových programů, je v Autorském zákoně chráněna i z pohledu správněprávního, jako ochrana autorského díla. Autorský zákon vymezuje skutkové podstaty přestupků a správních deliktů na úseku ochrany autorského práva v 105a- 105c AutZ. Dle autorského zákona se fyzická osoba dopustí přestupku tím, ţe 59 : a) neoprávněně uţije autorské dílo, umělecký výkon, zvukový či zvukově obrazový záznam, rozhlasové nebo televizní vysílání nebo databázi, b) neoprávněně zasahuje do práva autorského tak,ţe obchází účinné technické prostředky ochrany práv nebo k tomu napomáhá nebo způsobuje, umoţňuje, usnadňuje nebo zastírá poručování práva autorského 60 nebo c) jako obchodník, který se účastní prodeje originálu díla uměleckého, nesplní oznamovací povinnost podle 24 odst. 6 AutZ Za přestupek podle : 61 písm. a) lze uloţit pokutu do Kč, písm. b) pokutu do Kč písm. c) pokutu do Kč a AutZ odst.1 nebo 2 nebo 44 odst. 1 AutZ a odst. 2 AutZ 47

48 Dle autorského zákona se právnická nebo podnikající fyzická osoba dopustí právního deliktu tím, ţe 62 : a) neoprávněně uţije autorské dílo, umělecký výkon, zvukový či zvukově obrazový záznam, rozhlasové nebo televizní vysílání nebo databázi, b) neoprávněně zasahuje do práva autorského tak,ţe obchází účinné technické prostředky ochrany práv nebo k tomu napomáhá nebo způsobuje, umoţňuje, usnadňuje nebo zastírá poručování práva autorského 63 c) jako obchodník, který se účastní prodeje originálu díla uměleckého, nesplní oznamovací povinnost podle 24 odst. 6 AutZ Za správní delikt podle : 64 písm. a) se uloţí pokuta do Kč, písm. b) pokuta do Kč písm. c) pokuta do Kč. Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliţe prokáţe, ţe vynaloţila veškeré úsilí, které bylo moţno poţadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. 65 Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliţe správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. 66 Správní delikty podle tohoto zákona v přenesené působnosti projednává v prvním stupni obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehoţ územním obvodu byl správní delikt spáchán - 105c odst. 4 AutZ b AutZ odst.1 nebo 2 nebo 44 odst. 1 AutZ b odst. 2 AutZ c odst. 1 AutZ c odst. 2 AutZ 48

49 4. Trestněprávní prostředky ochrany počítačových programů Trestní právo v ČR upravuje Zákon č. 40/2009 Sb. trestní zákoník, který od nahrazuje zákon č. 140/1961 Sb. trestní zákoník. V této kapitole ze zaměřím na trestné činy související se softwarem, které uvádí trestní zákoník ( dále jen TrZ.) a dle mého uváţení jsou velmi důleţité a jedná se o : I. Neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací 67 Trestní čin postihuje toho, kdo překoná bezpečnostní opatření a tím neoprávněně získá přístup k počítačovému systému nebo k jeho součástí. Stejně tak bude trestně stíhaný ten, kdo získá přístup k počítačovému systém nebo k nosiči informací a neoprávněně uţije data uloţená v počítačovém systému nebo na nosiči informací a neoprávněně vymaţe nebo jinak zničí, poškodí, změní, potlačí, sníţí jejich kvalitu nebo je učiní neupotřebitelnými, padělá nebo pozmění data uloţená v počítačovém systému nebo na nosiči informací tak, aby byla povaţována za pravá nebo podle nich bylo jednáno tak, jako by to byla data pravá, bez ohledu na to, zda jsou tato data přímo čitelná a srozumitelná nebo neoprávněně vloţí data do počítačového systému nebo na nosič informací nebo učiní jiný zásah do programového nebo technického vybavení počítače nebo jiného technického zařízení pro zpracování dat. Tresty jsou v rozmezí jednoho aţ do osmi let odnětí svobody, podle výše škody získaného prospěchu. Dále můţe být uloţen peněţitý trest, propadnutí věci nebo i zákaz činnosti TrZ 49

50 II. Opatření a přechovávání přístupového zařízení a hesla k počítačovému systému a jiných takový dat 68 Podle této skutkové podstaty hrozí trest tomu, kdo v úmyslu spáchal trestní čin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací vyrobí, uvede do oběhu, doveze, vyveze, proveze, nabízí, zprostředkuje, prodá nebo jinak zpřístupní sobě nebo jinému opatří nebo přechovává a) zařízení nebo jeho součást, postup, nástroj nebo jakýkoli jiný prostředek, včetně počítačového programu, vytvořený nebo přizpůsobený k neoprávněnému přístupu do sítě elektronických komunikací, k počítačovému systému nebo k jeho části, b) nebo počítačové heslo, přístupový kód, data, postup nebo jakýkoli jiný podobný prostředek, pomocí něhoţ lze získat přístup k počítačovému systému nebo jeho části. Tresty jsou v rozmezí od šesti měsíců do pěti let odnětí svobody. Stejně tak můţe být uloţen peněţitý trest, propadnutí věci či zákaz činnosti. III. Poškození záznamu v počítačovém systému a na nosiči informací a zásah do vybavení počítače z nedbalosti 69 Trestný čin spáchá ten, kdo z hrubé nedbalosti porušením povinnosti vyplývající ze zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloţené podle zákona nebo smluvně převzaté a) data uloţená v počítačovém systému nebo na nosiči informací zničí, poškodí, pozmění nebo učiní neupotřebitelnými, nebo b) učiní zásah do technického nebo programového vybavení počítače nebo jiného technického zařízení pro zpracování dat Tresty stanový zákon od šesti měsíců do dvou let odnětí svobody, stejně tak můţe být uloţen peněţitý trest, propadnutí věci či zákaz činnosti TrZ TrZ 50

51 IV. Porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi 70 Trestný čin spáchá ten, kdo neoprávněně zasáhne nikoli nepatrně do zákonem chráněných práv k autorskému dílu, uměleckému výkonu, zvukovému či zvukově obrazovému záznamu, rozhlasovému nebo televiznímu vysílání nebo databázi, Tresty stanový zákon od šesti měsíců do osmi let odnětí svobody, stejně tak můţe být uloţen peněţitý trest, propadnutí věci či zákaz činnosti. Trestněprávní judikatura Jako příklad uvádím rozhodnutí soudu 5 Tdo 765/ Rozsudkem Okresního soudu byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců s odkladem na zkušební dobu v trvání osmnácti měsíců a k trestu propadnutí věci, a to šesti kusů počítačů a většího množství CD, soukromý podnikatel provozující internetovou kavárnu a počítačovou hernu, ve které nabízel a za úplatu umožňoval hraní počítačových her a použití dalšího softwaru, přestože neměl k takové činnosti souhlas držitelů autorských práv k počítačovým programů a hrám, přičemž některý ze softwaru neoprávněně nainstaloval nebo nechal nainstalovat z nelegálně pořízených kopií a jednal tak v přímém rozporu s autorskými právy a tím způsobil škodu držitelům autorských práv. Soud přihlédl při uložení trestu k délce takového jednání a jeho rozsahu. Škoda byla vyčíslena na Kč TrZ 71 Rozhodnutí nejvyššího soudu 5 TDO 765/2005. In: Salvia: Informační systém pro advokátní kanceláře [online] [cit ]. Dostupné z WWW: <http://kraken.slv.cz/5tdo765/2005> 51

52 5. Právní ochrana softwaru v patentním právu Patent je zákonná ochrana vynálezů zaručující vlastníkovi patentu výhradní právo k průmyslovému vyuţití vynálezu Patentová ochrana v českém právním řádu Jak jiţ bylo zmíněno v průběhu této práce, počítačové programy jsou chráněny autorským zákonem, který stanovuje, ţe počítačové programy jsou chráněné jako dílo literární bez ohledu na jejich vyjádření. Autorský zákon dále stanovuje, ţe myšlenky a principy, na nichţ je zaloţen jakýkoliv prvek počítačového programu, včetně těch, které jsou podkladem jeho propojení s jiným programem, nejsou chráněny 72. Patentovou právní ochranu v ČR stanovuje zákon č. 527/1999 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích. Podle toho zákona se na vynálezy, které splňují podmínky stanovené tímto zákonem, uděluje Úřad průmyslového vlastnictví 73 patenty. 74 Patentová právní ochrana se setkává se skutečností, ţe patenty se udělují na vynálezy, které jsou nové, jsou výsledkem vynálezecké činnosti a jsou průmyslově vyuţitelné. 75 Za vynálezy se nepovaţuji: objevy, vědecké teorie a matematické metody, estetické výtvory,plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti, jakoţ i programy počítačů a podávání informací odst. 2 AutZ 73 Zřízen zákonem č. 14/1993 Sb., o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví 74 2 zákona č. 527/1999 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích 75 3 odst. 1 zákona č. 527/1999 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích 76 3 odst. 2 zákona č. 527/1999 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích 52

53 Další zmínku o patenotovatelnosti programů informuje návrh směrnice patentovatelnosti vynálezů realizovaných počítačem z Úřadu průmyslového vlastnictví. Počítačové programy jako takové tedy u nás patentem chráněny být nemohou a spadají pouze pod ochranu autorského práva. Patenty na vynálezy realizované počítačem však českému patentovému zákonu neodporují. Patenty na tyto vynálezy jsou zároveň udělovány s účinkem pro území ČR i Evropským patentovým úřadem na základě Evropské patentové úmluvy. 77 Z výše uvedeného textu je tedy jasně ţe počítačové programy jsou v ČR chráněny pouze autorským zákonem avšak, ta nejpodstatnější část programu ( myšlenky, principy a algoritmy) je stále v autorském zákoně bez ochrany. 77 Návrh směrnice o patentovatelnosti vynálezů realizovaných počítačem Informace. In: Úřad průmyslového vlastnictví [online]. 2012, [cit ]. Dostupné z WWW: < 53

54 5.2. Evropská úprava patentů 5. října roku 1973 byla v Mnichově přijata Úmluva o udělování evropských patentů - European Patent Convetion - známa pod zkratkou EPC 78, která zakládá působnost Evropského patentového úřadu, jemuţ přísluší o rozhodování patentovatelnosti v rámci členských států. K této úmluvě přistoupila Česká republika v roce EPC není součástí právního řádu EU, ale řídí se mezinárodním smluvním právem. Nicméně jej fakticky v podstatě nahrazuje, neboť na jejím základě došlo de facto k harmonizaci práva jednotlivých členských států, o čemţ nesporně svědčí skutečnost, ţe všechny členské státy EU jsou obligatorně signatáři EPC. 79 Definice patentovatelnosti je obsaţená ve 2. části EPC, kapitoly 1., článku 52 odstavce 1 : (1) Evropské patenty se udělují na vynálezy, které jsou nové, zahrnují vynálezeckou činnost a jsou průmyslově využitelné. odstavec 2. EPC - za vynálezy ve smyslu odstavce 1 se nepovaţují zejména: (a) objevy, vědecké teorie a matematické metody; (b) estetické výtvory; (c) plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti, jakož i programy počítačů; (d) podávání informací. Toto ustanovení je nutno vykládat se spolu s následujícím odstavcem Evropská patentová úmluva. In: Úřad průmyslového vlastnictví [online]. 2012, [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.upv.cz/cs/pravni-predpisy/mezinarodni/evropska-patentova-umluva- %28epc%29.html> 79 MAISNER M. A KOL. Základy softwarového práva. 1.vydání, Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011 ISBN s.20 54

55 (3) Ustanovení odstavce 2 vylučují patentovatelnost předmětu nebo činností uvedených v tomto ustanovení, pouze pokud se evropská patentová přihláška nebo evropský patent týkají tohoto předmětu nebo činností jako takových. Odborná literatura se zmiňuje o tom, ţe EPC neobsahuje definici pojmu: vynález. Po podrobném studováním musím konstatovat, ţe definice pojmu vynález v EPC obsaţená není. Coţ povaţuji za závaţný problém, protoţe pojem vynález si můţe kaţdý vykládat jinak. Rozhodovací praxe Evropského patentového úřadu umoţnila patentovou ochranu softwaru 80, pokud má potencionální technický efekt. Ovšem předvídatelnost i právní vymahatelnost takové ochrany je velmi problematická Např. případ VICOM tykající se zlepšení digitálního obrazu. 81 JANSA Lukáš a Petr OTEVŘEL. Softwarové právo: praktický průvodce právní problematikou v IT. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 340 s. ISBN (BROţ.). s

56 6. Vývoj právní ochrany počítačových programů de lege ferenda Význam de lege ferenda je velice často pouţíván se spojením de lege lata. De lege lata - vyjadřuje momentální právní stav neboli podle současné právní úpravy De lege ferenda vyjadřuje, jak by měla vypadat vhodná právní úprava. Vývoj ochrany počítačových programu z pohledu de lege lata byl vysvětlen v úvodních kapitálách této práce, kde v pokračujících kapitolách jsou zmíněny způsoby ochrany, avšak pouze v omezeném rozsahu, protoţe problematika ochrany software je velice obsáhla. Vývoj právní ochrany de lege ferenda Jak jiţ bylo zmíněno počítačové programy začaly vznikat počátkem 60. let minulého století a byly především chráněny obchodním tajemstvím, protoţe ještě nebyly tak rozšířené. S postupem času se začal software inovovat a šířit, otázka ochrany začínala být aktuální. Nabízely se moţnosti, ochrana duševním vlastnictvím, ochrana průmyslovněprávní a nebo vytvoření nové specifické ochrany sui generis ( nebo-li vytvoření samostatné ochrany softwaru ) od této úvahy se odstoupilo, coţ bylo dle mého názoru největší chyba. Pokud by byla vytvořená samostatná ochrana softwaru na nadnárodní úrovni a kaţdý stát by jí aplikoval, tak by se dnes předešlo mnoha problémům. Současná ochrana Autorským zákonem je nedostatečná a software je chápán pouze jako dílo literární, kde není chráněno to nejdůleţitější myšlenky, principy a ani dokonce z pohledu ochrany patentové není chráněn, pokud nenaplňuje potencionální technický efekt. Daný problém ochrany by se měl začít co nejdříve řešit s ohledem na rozmach a vývoj IT technologií, které nás obklopují. 56

57 II. PRAKTICKÁ ČÁST 57

58 7. Právní ochrana software v praxi Za nadnárodního ochránce komerčního softwaru lze povaţovat sdruţení firem působící v 80. zemích světa, nazývané BSA Business Software Alliance, které bojuje se softwarovým pirátstvím a dává podněty k prošetření udání nebo sama vytváří protipirátské kampaně formou zasílání výzev k doloţení softwarové legálnosti softwarové čistotě. Členové BSA nejsou pouze firmy vytvářející software, ale i výrobci hardwaru. Mezi členy patří např: Autodesk, Microsoft, Adobe, AVG, Bentley systems, Intel, McAfee, Siemens PLM Software, Inc, Symantec. 82 Softwarové pirátství je synonymem pro neoprávněné uţívání softwaru, které je chráněné autorskými právy. K pirátství můţe dojít při kopírování, stahování, sdílení či prodeji softwaru. Další častou formou pirátství je instalace více kopií softwaru do osobního nebo pracovního počítače, neţ umoţňuje zakoupená licence. Hodně lidí si neuvědomuje, ţe při nákupu softwaru si nekupují vlastní software ( program ), ale jen licenci na jeho uţívání. Tato licence určuje, jakým způsobem lze se softwarem nakládat - například kolikrát lze software nainstalovat - takţe je třeba si ji dobře přečíst. Pokud zhotovíte více kopií, neţ dovoluje licence, dopouštíte se pirátství. 83 BSA se zaměřuje především na firmy, ale můţe se zaměřovat i na domácnosti. BSA reaguje aţ na základě udání, které bývá z větší části anonymní od bývalých zaměstnanců firmy nebo konkurenčních firem. Průměrně jednou ročně rozesílá firmám dopisy, ve kterých varuje před uţívání nelegálního softwaru. Dále v dopisu vybízí k zapojení do legalizačního programu a k prohlášení o softwarové čistotě. Jako vzor uvádím originál výzvu doručenou mé osobě blízké, která nechce být jmenována. 82 Členové BSA. Business Software Alliance [online] [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.bsa.org/country/bsa%20and%20members/our%20members.aspx> 83 Softwarové pirátství. In: Business Software Alliance [online]. 2000, [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.bsa.org/country.aspx?sc_lang=cs-cz> 58

59 Obrázek 1: Výzva od BSA Zdroj: Vlastní 59

60 Osoby zabývající se danou problematikou radí, aby se na danou výzvu vůbec nereagovalo, a to jiţ z prostého důvodu BSA nemá jiţ v Česku právní subjektivitu a tudíţ ani není zaznamenána v obchodním rejstříku! V České republice jako právnická osoba ale svého času působila. Před lety byla aktivní jako BSA CS, poté co prohrála soud s firmou Digisys, byla zrušena s likvidací. 84 BSA má svou evropskou centrálu v Londýně a v mnoha zemích působí jen prostřednictvím mediálních právních zástupců. Coţ znamená, ţe BSA si najme PR agenturu, která pro ní píše a zpracovává tiskové zprávy a také právní firmu, která její členy zastupuje Legálnost softwaru Pokud se do firmy nebo domácnosti dostaví policie na kontrolu softwaru, měl by mít kontrolovaný uţivatel / firma doklady prokazující legálnost nabytí softwaru. Mezi doklady prokazující legálnost softwaru patří např.: 1. Licenční smlouva 2. Doklad o zakoupení faktura nebo jiný doklad. Tento doklad musí být doplněn o specifikace softwaru 3. Certifikát pravosti např. COA štítek jedná se o samolepku se specifiky softwaru a instalačním klíčem 4. Originální datový nosič medium, na kterém je software distribuován Jestliţe kontrolovaný uţivatel/firma nemá tyto specifické doklady, dostává se do obtíţné situace, jak dokázat pravost softwaru. 84 SOKOLOVÁ, Alena. BSA CS. In: FABIAN & PARTNERS, advokátní kancelář BRNO. Podnikatel.cz [online] [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.podnikatel.cz/clanky/bsa-funguje-na-zaklade-udani-na-dopis-nereagujte/> 85 MORÁVEK, Daniel. BSA funguje jen na základě udání, na dopis nereagujte. In: Podnikatel.cz [online] [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.podnikatel.cz/clanky/bsa-funguje-na-zaklade-udani-na-dopis-nereagujte/> 60

61 Některé softwarové společnosti nabízejí prostřednictvím svých webových stránek jednoduché a rychlé ověření legálnosti softwaru. Například moţnost ověřit si pravost Vašeho operačního systému Windows od firmy Microsoft je moţné na následujících webových stránkách: Proč mít legální software? 86 K pořízení nelegální software nebo nelegálnímu uţití softwaru vede samozřejmě snaha ušetřit finanční prostředky. Nicméně je nutné uvědomit si, ţe takové jednání nese několik zásadních rizik: Riziko trestního stíhání pro porušení autorských práv Riziko náhrady škody ve výši legálního softwaru, vydání bezdůvodného obohacení ve výši dvojnásobku legálního softwaru a nákladu řízení ve výši minimálně Kč Nemoţnost uplatnění vad v rámci záruky či servisu a škod vzniklých z takových vad Nemoţnost vyuţívání servisu a údrţby softwaru Ztráta dobrého jména v případě zveřejnění skutečnosti o nelegálním uţití softwaru a případnému trestnímu stíhání Dle mého názoru bych raději před uţíváním nelegálního softwaru volil uţívání softwaru zaloţený na bezúplatné licenci, který je zdarma a nehrozí za jeho uţití ţádný postih apod. 86 JANSA Lukáš a Petr OTEVŘEL. Softwarové právo: praktický průvodce právní problematikou v IT. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 340 s. ISBN (BROţ.). s.62 61

62 7.3. Počítačové pirátství v praxi Na úvod této kapitoly poţaduji za nezbytné vysvětlit podrobně pojem počítačové pirátství. Pirátstvím rozumíme jakékoliv neoprávněné uţití autorského díla a ostatních předmětů ochrany podle práv souvisejících s právem autorským takovým způsobem, který přísluší pouze nositelům práv k těmto dílům a ostatním předmětům. Pirátství je parazitování na duševním vlastnictví někoho jiného. Název pirátství vznikl původně podle pojmenování černých rozhlasových stanic umístěných na lodích kotvících v mezinárodních vodách, které neoprávněně vysílaly hudbu, tedy autorská díla. Postupně se tento název rozšířil na celou oblast porušování práv k duševnímu vlastnictví. Faktem je, ţe tzv. pirátství je obyčejná krádeţ. Pirátskými aktivitami je poškozována celá společnost. Černý trh sniţuje legální zisky, ze kterých jsou odváděny daně, přitom zisky z tohoto nelegálního podnikání jsou nemalé. Vysoké zisky z pirátství a ve srovnání s ostatními nelegálními aktivitami nízké tresty lákají také organizovaný zločin 87 V současné moderní digitální době se na problematiku pirátství můţeme dívat ze dvou hlavních pohledů. Jednak jako na audiovizuální pirátství a jednak jako na Softwarové pirátství. V obou hlavních oblastech má pirátství obecně i další negativní dopady. Komerční pirátství zejména poškozuje nositele práv a subjekty, které se podílejí na distribuci, vývoji a tvorbě audiovizuálních děl či softwarových produktů. Pirátství narušuje trh jako takový; piráti se soustředí zejména na tituly, které si najdou širokou diváckou či uţivatelskou obec, a tyto potom nabízejí za cenu, jeţ nemůţe legální distributor, výrobce či prodejce v ţádném případě dosáhnout. Je nutno podotknout, ţe v rámci uzavřených komunit, diskusních skupin, uţivatelů speciálních fór či sdílecích serverů jsou veškeré tituly nabízeny většinou zdarma. Zejména mimo vyspělý západní svět, tj. mimo Severní Ameriku a Západní Evropu je koncová cena určující; menšinové audiovizuální ţánry a tituly či menší softwarové projekty a produkty jsou pak ještě méně komerčně úspěšné, neţ by tomu bylo bez přítomnosti pirátství. To má samozřejmě jednak zpětně vliv na politiku producentů audiovizuálních děl či majitelů firem, sponzorů nebo grantových agentur podporujících softwarové firmy, kteří ještě neochotněji uvolňují prostředky na financování pravděpodobně méně komerčně úspěšných projektů. 87 Pirátství. In: Česká protipirátská unie [online] [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.cpufilm.cz/piracy.html> 62

63 Dále poškozeným je samozřejmě i spotřebitel, který dostává za cenu podobnou originálnímu výrobku nekvalitní produkt bez moţnosti reklamace. V současné době je pozornost médií více zaměřena na audiovizuální pirátství a problematika softwarové pirátství stojí trochu stranou. Je vţdy jednodušší a mediálně přitaţlivější informovat veřejnost o případech nelegálních kopií či online distribuci filmové či hudební novinky, neţ o úniku v pořadí jiţ několikáté aktualizaci komerčně úspěšného grafického editoru. Stejné měřítko samozřejmě platí i pro mnoţství dostupných informací o případech, trestních řízeních a rozsudcích v problematice softwarového pirátství. Nicméně statisticky vzato je míra rozloţení obou pirátství v jednotlivých částech světa srovnatelná. Na níţe uvedeném grafu 1 je zobrazena míra SW pirátství podle regionů, ze které vyplývá, ţe zatímco v západním vyspělém světě je víceméně přirozeností mít legální SW ( stejně tak i platit za filmy, poslech hudby atd ), tak mimo tyto zmíněné regiony Severní Ameriky a Západní Evropy, je v ostatních regionech ( kam spadá i Česká Republika) míra SW pirátství velmi vysoká. Graf 1: Míra PC software pirátství podle regionů Zdroj: 63

64 Z technologického a historického hlediska se audiovizuální i softwarové pirátství vyvíjelo následovně. Nejčastějším výskytem prvotních projevů pirátství byl prodej a kopírování optických nosičů ( CD a DVD ) zprvu často zprostředkovaný přes inzeráty. Toto s sebou neslo poměrně jednoduchou cestu pro dopadení pachatele a získání důkazů pro trestní řízení. Později se s rozvojem a zrychlováním přístupu k internetu objevily speciální vysokokapacitní FTP servery. ( FTP File Transfer Protocol internetový protokol vytvořený především pro jednoduchou správu a přenos souborů mezi klientským počítačem a výkonným serverem často s vysokou paměťovou kapacitou ). Pro softwarové pirátství bylo výhodou FTP protokolu, ţe pro přístup k souborům bylo nutné znát přihlašovací jméno a heslo a navíc tento protokol umoţňoval šifrovaný přenos souborů, tedy nebylo moţno z pouhého sledování internetového provozu zjistit, jaké soubory jsou přenášeny. Další prudký rozvoj internetových technologií a zpřístupnění rychlého internetu i do domácností přineslo rozvoj tzv. P2P sítí ( Peer to Peer ). Tyto sítě byly vytvořeny s poměrně jednoduchou myšlenkou sdílení dat mezi uţivateli. Pro přístup do sítě bylo nutné něco nabídnout a při splnění této podmínky se otevřela cesta k datům všech ostatních, aktuálně připojených uţivatelů. První P2P sítě spolu nesly poměrně velkou nevýhodu ( z pohledu počítačového pirátství ), a tak byly vytvořeny sítě typu BitTorrent, jenţ tuto nevýhodu, která je vysvětlena v následující kapitole, odstraňují. Asi nejvýznamnějším milníkem, který zvýšil míru pirátství a zároveň jej dále přiblíţil i nejběţnějším a nepříliš zkušeným uţivatelům byl prudký rozvoj sdílecích ( filehostingových ) serverů. Tyto webové sluţby, jeţ jsou jednoduše přístupné a mnohé i v českém jazyce, otevřely dveře k rychlému a velmi jednoduchému přístupu k nelegálnímu software a audiovizuálnímu obsahu téměř komukoliv. 64

65 I kdyţ problematika audiovizuálního pirátství není předmětem této bakalářské práce, nelze ovšem závěrem této kapitoly opomenout fakt, ţe jeden z největších případů porušování autorských práv se děje naprosto veřejně díky nejpopulárnějšímu serveru pro sdílení videí youtube.com. Na tomto serveru je moţno bez problému nalézt téměř jakýkoliv dokument, epizodu seriálu, hudební klip, dokonce i film, i přesto, ţe se uţivatelé před aktivním pouţíváním sluţby zavazují ke smluvním podmínkám 88, kde je zakázáno šířit obsah chráněný autorskými právy a samotná sluţba youtube.com je postavena tak, aby takovýto obsah vyhledávala a identifikovala 89. Nicméně v mnoţství dat, které je kaţdodenně na webovou sluţbu nahráno je jen technicky velmi obtíţné zachytit alespoň malé procento audiovizuálního pirátství Vybrané příklady SW pirátství v praxi Tato kapitola je zaměřena na popis a analýzu vybraných příkladů SW pirátství v praxi Fyzické a online sdílení pirátského SW Jak jiţ bylo zmíněno v předcházející kapitole, prvním a velmi rozšířeným výskytem SW pirátství byl prodej a kopírování optických nosičů ( CD a DVD ) zprvu často zprostředkovaný přes inzeráty. Mnozí lidé takto s vidinou snadných zisků přes veřejnou inzerci nabízeli seznam SW, který jsou schopni za úplatu dodat na optických médiích. Zpočátku toto s sebou neslo poměrně jednoduchou cestu pro dopadení pachatele a získání důkazů pro trestní řízení. Stačilo si fiktivně objednat nějaký SW a pak zároveň s osobním předáním zboţí bylo moţné osobu nabízející nelegální SW zatknout. Často pak veřejný seznam všech dostupných nabízených SW slouţil v trestním řízení i jako důkazní materiál pro vyčíslení moţných škod. Později spolu s výskytem a medializací prvních případů došlo k výraznému posunu v chování osob, jeţ nabízely nelegální SW. Veřejné inzeráty byly přesunuty často na hůře přístupná internetová diskusní fóra. 88 Podmínky poskytování sluţeb serveru You Tube. In: YouTube - Broadcast Yourself [online] [cit ]. Dostupné z WWW:< 89 Centrum autorských práv. YouTube - Broadcast Yourself [online] [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.youtube.com/t/copyright_center> 65

66 Metoda osobního předání byla velmi rychle vystřídána doručením na dobírku, často z fiktivních zpátečních adres, a tak se práce na odhalování a dokazování této trestné činnosti podstatně ztíţila. I přesto se podařilo několik případů odhalit a to znamenalo ještě další změnu v chování softwarových pirátů. V podstatě se přesunuli do úzkých komunit, kde často působí pod pseudonymy a jejich činnost se přeorientovala z přímého fyzického prodeje nelegálního SW především na moţnosti jeho anonymního šíření pomocí sdílecích serverů, kde bylo moţno nepřímo získat finanční prostředky (více o této problematice v následující kapitole), a dále na moţnosti jeho získávání, úpravu originálního SW tak, aby mohl slouţit bez zakoupení licence (tzv. patching, cracking, programování generátorů licenčních čísel atd.). Došlo tak k přesunu od fyzického k online sdílení pirátského SW. Zároveň tak i došlo k profesionalizaci tohoto problému, kdy namísto prvotních nezkušených a snadno odhalitelných prodejců kopií optických disků, problematika SW pirátství se stala doménou spíše zkušených uţivatelů, informatických odborníků a programátorů. Výše uvedená problematika se týkala případů, kdy osoby nabízející pirátský SW se na jeho distribuci přímo finančně obohacovali. Jistým mezikrokem mezi úzce komunitním a masovým uţivatelským sdílením pirátského SW pomocí P2P sítí, jejích nástaveb a zejména sdílecích serverů, činily FTP servery. Tyto byly dále i mezikrokem mezi přímým finančním obohacováním za prodej pirátského SW a nabízením SW zdarma na P2P sítích či nepřímému finančnímu výdělku pomocí sdílecích serverů. FTP servery byly umisťovány skrytě na rychlé internetové linky, často na vysokých školách a jiných odborných či IT specializovaných institucích. Pro přístup k souborům na serveru bylo nutné znát přihlašovací jméno a heslo a navíc byl pouţíván šifrovaný přenos souborů, tedy nebylo moţno z pouhého sledování internetového provozu zjistit, jaké soubory jsou přenášeny, odkud a kam. Přihlašovací údaje byly buďto zdarma distribuovány v rámci úzké a prověřené komunity anebo za paušální úplatu. Určití členové komunity měli samozřejmě vazby i do jiných komunit na jiné FTP servery a tak se vytvořila celosvětová komunitní síť, kde se většinou jako první vyskytly profesionální pirátské kopie SW a tyto byly dále distribuovány. 66

67 Odhalování takovýchto komunit a serverů bylo velmi obtíţné, většinou se tak podařilo na základě anonymních udání nebo nezvyklého vysokého internetového provozu v určité části lokální sítě. Mediálně je dobře znám případ, kdy trojice mladíků, kteří podle obţaloby v prostorách Akademie věd provozovali počítačový server na sdílení nelegálních kopií filmů, hudby, softwaru a počítačových her, stanula v roce 2009 před soudem. Znalecké posudky hovořily o tom, ţe škoda přesáhla sumu 35 miliónů korun. Vzniklá škoda se přitom v takových případech běţně určuje předpokladem, ţe všichni, kdo si nelegální kopie stáhli, by si je jinak šli koupit. Řada počítačových odborníků to ale označovala za nereálné a zavádějící. Ačkoliv byly poţadovány maximální tresty, aby případ, jenţ byl velmi medializován slouţil jako odstrašující, nakonec byly vyneseny tresty odnětí svobody po dobu jednoho roku s podmíněným odkladem na dva roky a bylo zabaveno počítačové vybavení, jeţ slouţilo pro sdílení dat. Mnohdy sice došlo k odhalení serveru spolu s provozovatelem, ale na serveru bylo nainstalováno speciální SW vybavení, které šifrovalo obsah pevných disků a při případném odhalení po vypnutí nebo restartu serveru byl viditelný jen jeden velký zašifrovaný soubor. Pokud si byl provozovatel dobře vědom, ţe i profesionální laboratoři by při dostatečně dlouhém pouţitém šifrovacím klíči trvalo rozšifrování i miliony let, bylo těţké pro obţalobu najít způsob jak přinutit pachatele tento klíč sdělit a bylo tak moţno vyčíslit případnou škodu podle dešifrovaného obsahu dat. Spolu s rozvojem internetu a jeho zavedením do téměř kaţdé domácnosti došlo k rozvoji P2P sítí. Tyto sítě byly postaveny na základě sdílení dat mezi uţivateli. Pro přístup do sítě bylo nutné něco nabídnout a při splnění této podmínky se otevřela cesta k datům všech ostatních, aktuálně připojených uţivatelů. Jako jedna z prvních globálně známých a masivně rozšířených P2P sítí byla síť Napster slouţící pro distribuci hudebních souborů ve formátu mp3 mezi desítky milionů uţivatelů. Tento hudební formát byl zrovna na svém velkém vzestupu v oblíbenosti a tato P2P sluţba tak obcházela léta zavedený způsob distribuce hudby ( prodej CD, DVD a jiných nosičů ). Během dvou let provozu proto byla obviněna hudebním průmyslem z masivního porušování autorských práv. Brzy nato byla původní sluţba na soudní příkaz vypnuta, nicméně uţivatelé internetu si zvykli na poměrně snadný a bezplatný způsob získávání digitální hudby ( a později obecně jakýchkoliv souborů ) a otevřela se tak cesta k velmi rychlému vývoji spoustě dalších P2P programů a sluţeb, které se poučily z chyb 67

68 Napsteru a uţ nebylo tak snadné je kontrolovat a mnohé návrhy na soudní řízení skončily neúspěchem. Jednou z těchto chyb Napsteru byla centralizace serveru, přes který byli všichni uţivatelé mezi sebou propojeni a jednoznačná identifikace pozice a vlastníka tohoto serveru. V soudním řízení nebylo moţné pouţít argumenty, ţe majitelé serverů nenesou odpovědnost za přenesená data mezi uţivateli P2P sítí, a ţe pouze zprostředkovávají datové spojení, kdyţ bylo jasné, ţe centrální servery slouţily pouze a jenom klientskému programu Napster, jeţ umoţňoval prohledávání sdílených hudebních souborů a spojování uţivatelů mezi sebou. Jedním z nejznámějších systémů pro P2P sítě byl tzv. DirectConnect ( nejpopulárnější verze DC++ a CzDC ). Oproti Napsteru pouţíval decentralizovanou strukturu uzlových serverů, tzv. hubů, které měly různé umístění v různých zemích světa, a často se jejich fyzická pozice měnila, navíc měly různé vlastníky, od amatérských nadšenců aţ po specialisty. Na těchto serverech samozřejmě běţel i jiný provoz, nebyly tedy úzce profilované pouze pro DC++. Bylo se tak tímto moţno vyhnout stejným právním postihům, tak jako v případě Napsteru. Pozornost orgánů činných v trestním řízení se tedy nesoustředila na samotné uzlové body, ale především na klienty, jeţ sdílí obrovské mnoţství dat, a především těch dat, které jsou chráněny autorským zákonem. V letech největší slávy této P2P sítě ( ) je moţné v médiích a na webových stránkách České protipirátské unie dohledat několik případů 90, jeţ skončily trestním řízením pro porušení autorského zákona sdílením souborů přes klienta DC++. Autoři samotného systému, tvůrci ovládacího SW jsou tak jako ve většině jiných případů skryti za to, ţe při instalaci SW klienta uţivatel odsouhlasí licenční ujednání, kde veškerá odpovědnost je na uţivateli, zatímco tvůrce systému nezodpovídá za sdílený obsah, jeţ by měl být legální a neporušovat autorské zákony. Nástupcem populárních DirectConnect sluţeb byl systém BitTorrent. Oproti systému DC++, kde byla nasdílená data stahována přes centrální server ( hub ), zde jsou soubory rozděleny na menší bloky. Kaţdý uţivatel, který stahuje data, můţe poţádat kteréhokoliv jiného účastníka sítě o jemu chybějící blok, a zároveň poskytuje ostatním svoje jiţ kompletně stáhnuté bloky. 90 Rozsudky a trestní příkazy. Česká protipirátská unie [online] [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.cpufilm.cz/> 68

69 Není nutné tedy sdílet kompletní data nabízet je jiným uţivatelům a připojovat se přes centrální servery. Takto na první pohled z laického hlediska nedochází k tak výraznému porušení autorského zákona jako u všech předcházejících zmíněných případech. Z právního hlediska se vedla dlouhá a zajímavá bitva o server thepiratebay.se, jeţ indexoval BitTorrenty a stal se tak jejich databází. Obhajoba stála na logickém tvrzení, ţe zatímco ostatní přímé P2P či FTP systémy pro sdílení souborů odkazují na nelegální SW přímo, systém BitTorrent a jeho indexování jen říká: Za rohem je moţno získat informaci, kde se krade. Systém BitTorrent se stále těší poměrně velké oblibě i dnes Sdílecí ( filehostingové ) sluţby a servery V této kapitole je analyzována poměrně aktuální problematika sdílecích serverů a webových sluţeb ( taktéţ nazývaných filehostingových serverů nebo sluţeb ). Tyto částečně zpoplatněné sluţby byly spuštěny jako vysokokapacitní úloţiště, pro sdílení a zálohování souborů, ať jiţ pracovních dokumentů, fotografií nebo multimediálních souborů. Masivní rozvoj sdílecích sluţeb a serverů zvýšil míru SW pirátství a zároveň jej dále přiblíţil i nejběţnějším a nepříliš zkušeným uţivatelům. Tyto webové sluţby, jeţ byly jednoduše přístupné a často jsou multi-jazyčné, tedy i v českém jazyce ( např uloz.to, share-rapid.cz a jiné ), zpřístupnily rychle a velmi jednoduše přístup k nelegálnímu software a audiovizuálnímu obsahu téměř komukoliv. Došlo tak ke dvěma zásadním důsledkům. Jednak bylo softwarové pirátství přeneseno od úzkých komunit FTP serverů, zkušených uţivatelů P2P sítí k běţnému uţivateli internetových sluţeb bez nutnosti zvláštních a odborných zkušeností v oboru IT, operačních systémů, softwarového vybavení a síťového provozu. Sekundárním efektem byla i moţnost úplného skrytí SW pirátů, tedy osob, jeţ nabízely nelegální SW do téměř úplné anonymity sdílecích sluţeb. K získání nelegálního SW bylo potřeba jedné ze dvou moţností, a to znát přesný odkaz vedoucí na soubor často získaný z diskusních fór, kde není problém se schovat za anonymní registraci, anebo vyuţít vestavěné funkce hledání sdílecího serveru ( sluţby ), případně jednoduše internetového vyhledávače např. Google a jiných. 69

70 Dalším důvodem, proč se tyto sluţby tak rychle rozšířily, byl i často pouţívaný systém odměňování uploaderů ( tedy osob, které něco na server nahrají z anglického výrazu upload ), kdy docházelo k nepřímému finančnímu výdělku. Za soubor, který byl staţen jiným uţivatelem, dostal uploader jistý kredit, jenţ mohl sám pouţít např. pro aktivaci nadstandardních sluţeb. Uţivatelé sdílecích serverů byli tak de facto nepřímo motivováni k nelegální činnosti, tedy k nahrání souborů, které budou často stahovány a oni tak obdrţí vysoký bonusový kredit. Tento systém byl i základním principem jednoho z největších sdílecích serverů megaupload.com. Byl to jeden z největších serverů, kam lidé mohli nahrávat soubory s velkou kapacitou a jeho činnost byla ukončena v lednu tohoto roku. Jeho provozovatel byl obviněn z údajného porušení autorských práv. Jako reakce přišla celá řada útoků hackerských skupin na vládní servery a servery organizací na ochranu autorských práv, ale zejména celá řada sdílecích sluţeb změnila podmínky, zrušila nebo omezila odměňování uploaderů a zahájila intenzivní průzkum svého obsahu a odstraňování podezřelého obsahu. Jak velký podíl na internetovém provozu mají sdílecí servery zobrazuje přehledně graf 2 a tabulka 1. Graf 2 zobrazuje statistické rozloţení provozu na internetu, zatímco v tabulce 1 jsou uvedeny přímo navštěvované domény podle % objemu staţených dat. sdílecí servery jsou vyznačeny tučně celkem v první desítce zaujímají 21,31% internetového provozu ( tedy téměř polovinu z 56,19% jeţ zaujímá webový provoz prohlíţení webu, stahování souborů atd. ). 70

71 Graf 2: Statistické rozložení provozu na internetu Zdroj: Tabulka 1: Navštěvované domény podle % objemu stažených dat Doména % Objemu dat youtube.com 10,68% uloz.to 10,25% Windowsupdate.com 4,33% nacevi.cz 4,27% Facebook.com 4,30% Share-rapid.com 3,29% CzShare.com 3,21% Megavideo.com 2,77% Freevideo.cz 2,69% Helldata.com 1,79 Zdroj: 71

PRÁVO VÝROBCE PRÁVO ZVUKOVÉHO ZÁZNAMU K JEHO ZÁZNAMU 75-78

PRÁVO VÝROBCE PRÁVO ZVUKOVÉHO ZÁZNAMU K JEHO ZÁZNAMU 75-78 PRÁVO VÝROBCE ZVUKOVÉHO ZÁZNAMU K JEHO ZÁZNAMU 75-7878 ZVUKOVÝ ZÁZNAM JE VÝLUČNĚ SLUCHEM VNÍMATELNÝ ZÁZNAM ZVUKŮ VÝKONU VÝKONNÉHO UMĚLCE ČI JINÝCH ZVUKŮ, NEBO JEJICH VÝJÁDŘENÍ VÝROBCE ZVUKOVÉHO ZÁZNAMU

Více

Architektonické dílo a autorský zákon výběr klíčových ustanovení

Architektonické dílo a autorský zákon výběr klíčových ustanovení Architektonické dílo a autorský zákon výběr klíčových ustanovení JUDr. Tomáš Dobřichovský, Ph.D. advokát a společník Advokátní kanceláře Kříž a partneři s.r.o. odborný asistent Ústavu autorského práva,

Více

Ochrana software. Katedra softwarového inženýrství Fakulta informačních technologií ČVUT Alžběta Krausová, 2011

Ochrana software. Katedra softwarového inženýrství Fakulta informačních technologií ČVUT Alžběta Krausová, 2011 Ochrana software Katedra softwarového inženýrství Fakulta informačních technologií ČVUT Alžběta Krausová, 2011 Právo a Informatika, BI-PAI, 09/2011, Přednáška 5 https://edux.fit.cvut.cz/courses/bi-pai

Více

Hospodářská informatika

Hospodářská informatika Hospodářská informatika HINFL, HINFK Vytvořeno s podporou projektu Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na disciplíny společného základu reg.

Více

Právní aspekty knihovních služeb

Právní aspekty knihovních služeb Právní aspekty knihovních služeb Jaromír Šavelka Konf. EFI NTK, 21. 3. 2012 Přehled přednášky Knihovní databáze Citace Knihovní licence Novela autorského zákona a knihovny Právní aspekty knihovních služeb

Více

Právo duševního vlastnictví - Práva související a kolektivní správa Chráněno právem autorů? Ne!!

Právo duševního vlastnictví - Práva související a kolektivní správa Chráněno právem autorů?  Ne!! Univerzita Palackého v Olomouci Právo duševního vlastnictví - Práva související a kolektivní správa Pavel Tůma Obsah A. Práva související 1. Právo výkonných umělců 2. Právo výrobců zvukových a zvukově

Více

Autorské právo. Ing. Jarmila Strážnická asistent manažera duševního vlastnictví

Autorské právo. Ing. Jarmila Strážnická asistent manažera duševního vlastnictví Autorské právo Ing. Jarmila Strážnická asistent manažera duševního vlastnictví Název projektu: Od rozvoje znalostí k inovacím Registrační číslo projektu: CZ.1.07./2.3.00/09.0009 Tento projekt je spolufinancován

Více

AUTORSKÝ ZÁKON IKT. Mgr., Bc. Jana Maříková Září 2011

AUTORSKÝ ZÁKON IKT. Mgr., Bc. Jana Maříková Září 2011 IKT AUTORSKÝ ZÁKON Mgr., Bc. Jana Maříková Září 2011 Projekt Využití e-learningu k rozvoji klíčových kompetencí reg. č.: CZ.1.07/1.1.10/03.0021 je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního

Více

AUTORSKO PRÁVNÍ PROBLEMATIKA V GEOINFORMATICE A KARTOGRAFII

AUTORSKO PRÁVNÍ PROBLEMATIKA V GEOINFORMATICE A KARTOGRAFII RNDr. Alena VONDRÁKOVÁ Univerzita Palackého v Olomouci alena.vondrakova@upol.cz AUTORSKO PRÁVNÍ PROBLEMATIKA V GEOINFORMATICE A KARTOGRAFII Tato prezentace byla podpořena v rámci projektu ESF reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0078

Více

UŽITÍ VEŘEJNÝCH LICENCÍ KE

UŽITÍ VEŘEJNÝCH LICENCÍ KE UŽITÍ VEŘEJNÝCH LICENCÍ KE ZPŘÍSTUPNĚNÍ DATABÁZE METADAT MICHAL REINÖHL m ichal@re inohl.cz 7. R O Č NÍK KO NFERENCE O Š E D É L I T E R AT U Ř E A R E P OZ I TÁ Ř Í CH Prezentace je dostupná pod licencí

Více

Registrační číslo projektu: Škola adresa:

Registrační číslo projektu: Škola adresa: Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3712 Škola adresa: Základní škola T. G. Masaryka Ivančice, Na Brněnce 1, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Na Brněnce 1, Ivančice, okres Brno-venkov

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Právo duševního vlastnictví

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Právo duševního vlastnictví Cíl předmětu: Metodické listy pro kombinované studium předmětu Právo duševního vlastnictví Cílem je získat znalosti z oboru soukromého práva, týkajícího se všech druhů práv duševního vlastnictví, které

Více

AUTORSKÁ PRÁVA. Mgr. Alena Kodrasová, právník. Advokátní, patentová a známková kancelář KUDRLIČKA & SEDLÁK 2010 KUDRLIČKA & SEDLÁK

AUTORSKÁ PRÁVA. Mgr. Alena Kodrasová, právník. Advokátní, patentová a známková kancelář KUDRLIČKA & SEDLÁK 2010 KUDRLIČKA & SEDLÁK AUTORSKÁ PRÁVA Mgr. Alena Kodrasová, právník Advokátní, patentová a známková kancelář KUDRLIČKA & SEDLÁK 2010 KUDRLIČKA & SEDLÁK Zařazení do systému Práva k nehmotným statkům - práva průmyslová - práva

Více

OPEN ACCESS. Kamila Hebelková TC AV ČR hebelkova@tc.cz. Proč open access?

OPEN ACCESS. Kamila Hebelková TC AV ČR hebelkova@tc.cz. Proč open access? OPEN ACCESS Kamila Hebelková TC AV ČR hebelkova@tc.cz Proč open access? ústřední myšlenka výsledky výzkumu financovaného z veřejných zdrojů dostupné veřejnosti lepší přístup je základem pro přenos, vytváření

Více

2010 KUDRLIČKA & SEDLÁK

2010 KUDRLIČKA & SEDLÁK Mgr. Alena Kodrasová, právník KUDRLIČKA & SEDLÁK Advokátní, patentová a známková kancelář, České Budějovice Ochrana software PRÁVNÍ ÚPRAVA Národní úprava -Zákon č. 121/2000 Sb., AZ -Výrazná novela č. 216/2006

Více

Veřejné licence, šedá literatura a vědecká data. Matěj Myška @matejmyska Ústav práva a technologií cyber.law.muni.cz flip.law.muni.

Veřejné licence, šedá literatura a vědecká data. Matěj Myška @matejmyska Ústav práva a technologií cyber.law.muni.cz flip.law.muni. Veřejné licence, šedá literatura a vědecká data Matěj Myška @matejmyska Ústav práva a technologií cyber.law.muni.cz flip.law.muni.cz Obsah prezentace (Výzkumná šedá open) data Open Definition Právní ochrana

Více

SMĚRNICE. SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/24/ES ze dne 23. dubna 2009 o právní ochraně počítačových programů. (kodifikované znění)

SMĚRNICE. SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/24/ES ze dne 23. dubna 2009 o právní ochraně počítačových programů. (kodifikované znění) L 111/16 Úřední věstník Evropské unie 5.5.2009 SMĚRNICE SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/24/ES ze dne 23. dubna 2009 o právní ochraně počítačových programů (kodifikované znění) (Text s významem

Více

Obsah. Předmluvy. 1. KAPITOLA Úvod 1. 2. KAPITOLA Základní terminologie 2

Obsah. Předmluvy. 1. KAPITOLA Úvod 1. 2. KAPITOLA Základní terminologie 2 Předmluvy V 1. KAPITOLA Úvod 1 2. KAPITOLA Základní terminologie 2 Právo duševního vlastnictví 2 Autorské právo (copyright) a software 3 Právo průmyslového vlastnictví 3 Vynález 4 Dodatkové ochranné osvědčení

Více

1. Předmět a účel Rámcové licenční smlouvy

1. Předmět a účel Rámcové licenční smlouvy Veřejná vysoká škola adresa vč. PSČ jejímž jménem jedná (dále jen Nabyvatel ) a.. rodné číslo:.. adresa.. (dále jen Autor nebo Výkonný umělec ) uzavírají Rámcovou licenční smlouvu o užití školních děl

Více

VY_32_INOVACE_INF.18. Otevřený software

VY_32_INOVACE_INF.18. Otevřený software VY_32_INOVACE_INF.18 Otevřený software Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Otevřený software (anglicky open-source

Více

ČÁST PRVNÍ PRÁVO AUTORSKÉ A PRÁVA S NÍM SOUVISEJÍCÍ. Předmět úpravy. Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie 1) a upravuje

ČÁST PRVNÍ PRÁVO AUTORSKÉ A PRÁVA S NÍM SOUVISEJÍCÍ. Předmět úpravy. Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie 1) a upravuje Úplné znění zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 81/2005 Sb., č.

Více

AUTORSKÉ PRÁVO PRO VZDĚLAVATELE DOSPĚLÝCH

AUTORSKÉ PRÁVO PRO VZDĚLAVATELE DOSPĚLÝCH PŘEHLED TÉMAT AUTORSKÉ PRÁVO PRO VZDĚLAVATELE DOSPĚLÝCH Mgr. Jiří Slavík Související právní předpisy Dílo Autorské právo Některá zvláštní díla Omezení autorského práva Licenční smlouva Ochrana autorského

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Informační

Více

OBSAH. Úvod 1 Novela autorského zákona 3. Obecně o autorském právu 9. Kořeny autorského práva na území České republiky 15 Prameny autorského práva 19

OBSAH. Úvod 1 Novela autorského zákona 3. Obecně o autorském právu 9. Kořeny autorského práva na území České republiky 15 Prameny autorského práva 19 OBSAH Úvod 1 Novela autorského zákona 3 1.1. Proč novela vznikla 3 1.2. Co je smyslem novely 3 1.3. Co novela autorského zákona upravuje 4 Obecně o autorském právu 9 2.1. Začlenění autorského práva do

Více

Autorské právo se týká ochrany výsledků práce autora nějakého díla (autorského díla). Může jít o knihu, obraz, umělecký výkon, fotografii, záznam,

Autorské právo se týká ochrany výsledků práce autora nějakého díla (autorského díla). Může jít o knihu, obraz, umělecký výkon, fotografii, záznam, Autorské právo se týká ochrany výsledků práce autora nějakého díla (autorského díla). Může jít o knihu, obraz, umělecký výkon, fotografii, záznam, film, vysílání, databáze, ale také o programové vybavení.

Více

Software. Placený, nebo zdarma? Ing. Simona Martínková Masarykovo gymnázium, Plzeň

Software. Placený, nebo zdarma? Ing. Simona Martínková Masarykovo gymnázium, Plzeň Software Placený, nebo zdarma? Ing. Simona Martínková Masarykovo gymnázium, Plzeň Obsah Co je to software Základní dělení software Počítačový program a autorský zákon Užitečné adresy a zdroje informací

Více

Obsah. Univerzita Palackého v Olomouci. Pojem autorského práva (2) Pojem autorského práva (1) Z historie (1) Z historie (2) Pavel Tůma

Obsah. Univerzita Palackého v Olomouci. Pojem autorského práva (2) Pojem autorského práva (1) Z historie (1) Z historie (2) Pavel Tůma Univerzita Palackého v Olomouci Právo duševního vlastnictví - Autorské právo Pavel Tůma Obsah A. Pojem, historie, prameny,zásady B. Předmět autorské dílo C. Subjekt autor D. Obsah osobnostní absolutní

Více

Univerzita Palackého v Olomouci Právo duševního vlastnictví - Autorské právo

Univerzita Palackého v Olomouci Právo duševního vlastnictví - Autorské právo Univerzita Palackého v Olomouci Právo duševního vlastnictví - Autorské právo Pavel Tůma Obsah A. Pojem, historie, prameny,zásady B. Předmět autorské dílo C. Subjekt autor D. Obsah osobnostní absolutní

Více

Zákon č. 121/2000 Sb. ze dne 7. dubna 2000, částka 106/2000 Sb.

Zákon č. 121/2000 Sb. ze dne 7. dubna 2000, částka 106/2000 Sb. Zákon č. 121/2000 Sb. ze dne 7. dubna 2000, částka 106/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) ČÁST PRVNÍ Právo autorské a práva

Více

ČÁST PRVNÍ PRÁVO AUTORSKÉ A PRÁVA S NÍM SOUVISEJÍCÍ. Předmět úpravy

ČÁST PRVNÍ PRÁVO AUTORSKÉ A PRÁVA S NÍM SOUVISEJÍCÍ. Předmět úpravy Text zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění ČÁST PRVNÍ PRÁVO AUTORSKÉ

Více

Základy autorského práva

Základy autorského práva Základy autorského práva v rámci realizace projektu MŠMT a NIDM Rozvoj klíčových kompetencí v zájmovém a neformálním vzdělávání Školení regionálních koordinátorů - časopis KPŽ 29. Července 2009 Jan Menšík

Více

http://www.zlinskedumy.cz

http://www.zlinskedumy.cz Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Autor Ročník Obor CZ.1.07/1.5.00/34.0514 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Historie počítačů, hardware a algoritmizace,

Více

Digitální fotografie II. Mgr. Milana Soukupová Gymnázium Česká Třebová

Digitální fotografie II. Mgr. Milana Soukupová Gymnázium Česká Třebová Digitální fotografie II Mgr. Milana Soukupová Gymnázium Česká Třebová Téma sady didaktických materiálů Číslo a název šablony Číslo didaktického materiálu Druh didaktického materiálu Téma didaktického materiálu

Více

Obsah. O autorech 17 Poděkování 18 Předmluva 19. Úvod do problematiky softwarového práva 21. Definice softwaru, práva k softwaru, licence, databáze 29

Obsah. O autorech 17 Poděkování 18 Předmluva 19. Úvod do problematiky softwarového práva 21. Definice softwaru, práva k softwaru, licence, databáze 29 Obsah O autorech 17 Poděkování 18 Předmluva 19 KAPITOLA 1 Úvod do problematiky softwarového práva 21 Právo informačních technologií 21 Softwarové právo 22 Internetové právo 23 Proč je softwarové právo

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Autorské právo & open data

Autorské právo & open data Setkání uživatelů produktů a služeb společností GEPRO & ATLAS 21. a 22. října 2014 Praha, hotel Olšanka Sekce Geoinformační systémy II Autorské právo & open data RNDr. Alena Vondráková, Ph.D. Katedra geoinformatiky,

Více

Autorské právo a činnost ČIŽP. Prášily, 25.5.2012. Mgr. Iva Kučerová, právní odbor Ř ČIŽP kucerova_iva@cizp.cz

Autorské právo a činnost ČIŽP. Prášily, 25.5.2012. Mgr. Iva Kučerová, právní odbor Ř ČIŽP kucerova_iva@cizp.cz Autorské právo a činnost ČIŽP Prášily, 25.5.2012. Mgr. Iva Kučerová, právní odbor Ř ČIŽP kucerova_iva@cizp.cz Autorské právo Upraveno v zákoně č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících

Více

AUTORSKÁ PRÁVA Mgr. Alena Kodrasová, právník PatentCentrum Sedlák &Partners s.r.o. Společnost patentových zástupců Zdroj: www.ip4inno.eu, www.upv.

AUTORSKÁ PRÁVA Mgr. Alena Kodrasová, právník PatentCentrum Sedlák &Partners s.r.o. Společnost patentových zástupců Zdroj: www.ip4inno.eu, www.upv. Seminář Ochrana duševního vlastnictví Vodňany 21.3.2012 AUTORSKÁ PRÁVA Mgr. Alena Kodrasová, právník PatentCentrum Sedlák &Partners s.r.o. Společnost patentových zástupců Zdroj: www.ip4inno.eu, www.upv.cz

Více

Legenda smluvního vzoru

Legenda smluvního vzoru Legenda smluvního vzoru Text psaný kurzivou se užívá tam, kde z uvedených variant je třeba jednu zvolit a ostatní vyškrtnout. Text psaný šedou barvou se užívá u ustanovení, jejichž uvedení ve Smlouvě doporučujeme,

Více

Evropský polytechnický institut, s.r.o. BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2014 LENKA HOLÁ

Evropský polytechnický institut, s.r.o. BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2014 LENKA HOLÁ Evropský polytechnický institut, s.r.o. BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2014 LENKA HOLÁ Evropský polytechnický institut, s.r.o. v Kunovicích Studijní obor: Finance a daně, Ekonomická informatika SOFTWAROVÝ AUDIT (Bakalářská

Více

PRÁVNÍ ASPEKTY OUTSOURCINGU

PRÁVNÍ ASPEKTY OUTSOURCINGU PRÁVNÍ ASPEKTY OUTSOURCINGU JUDr. Martin Maisner, PhD., ROWAN LEGAL POJEM OUTSOURCINGU Sémantický výklad Funkční výklad Právní výklad ÚČEL OUTSOURCINGU Ekonomické důvody Odborné důvody Výhody Rizika FÁZE

Více

Autorské právo. JUDr. Hana Kelblová, Ph.D.

Autorské právo. JUDr. Hana Kelblová, Ph.D. Autorské právo JUDr. Hana Kelblová, Ph.D. 1 Autorské právo z.č.121/2000 Sb. o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským, účinnost od 1.12.2000, významná novela účinnost 22.5.2006 Upravuje:

Více

Právo k duševnímu vlastnictví Práva autorská a práva s autorským právem související Autorské

Právo k duševnímu vlastnictví Práva autorská a práva s autorským právem související Autorské Právo k duševnímu vlastnictví Duševní vlastnictví jako celek je nástrojem rozvoje celé společnosti, umožňuje pokrok technický kulturní i obecněji socioekonomický. Ve své šíři zahrnuje vynálezy, ochranné

Více

SOFTWARE. Ing. Luděk Richter

SOFTWARE. Ing. Luděk Richter SOFTWARE Ing. Luděk Richter Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK 1.5. Výuková sada

Více

Obsah XIII XV. Použité zkratky zákonů Úvod. Kapitola první Ochrana softwaru 1

Obsah XIII XV. Použité zkratky zákonů Úvod. Kapitola první Ochrana softwaru 1 Použité zkratky zákonů Úvod XIII XV Kapitola první Ochrana softwaru 1 1.1 Vymezení základní terminologie 2 1.1.1 Počítačový program 2 1.1.2 Duševní vlastnictví 4 1.1.3 Autorské právo 7 1.2 Exkurz do mezinárodní

Více

Licenční smlouvy, licenční ujednání

Licenční smlouvy, licenční ujednání Licenční smlouvy, licenční ujednání Licenční smlouva je právní úkon, kterým autor poskytuje nabyvateli licenci (autorský zákon). Softwarová licence je právní nástroj, který umožňuje používat nebo redistribuovat

Více

Právní úprava počítačových programů

Právní úprava počítačových programů Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva a veřejné správy Právní úprava počítačových programů Bakalářská práce Autor: Jolana Kühnel Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce:

Více

Základy autorského práva

Základy autorského práva INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Základy autorského práva Učební texty k semináři Autoři: JUDr. Pavel Koukal, Ph.D. (Masarykova univerzita v Brně) Datum: 19. 3. 2010 Centrum pro rozvoj výzkumu pokročilých

Více

Neznalost zákona neomlouvá

Neznalost zákona neomlouvá Neznalost zákona neomlouvá Kdo ukradne rohlík, je zloděj, kdo zkopíruje cédéčko, je šikovnej? Ing. Simona Martínková Masarykovo gymnázium, Plzeň Obsah Autorské právo Autorské dílo Práva osobnostní a majetková

Více

Proč je potřeba řešit autorské právo?

Proč je potřeba řešit autorské právo? Proč je potřeba řešit autorské právo? RNDr. Alena Vondráková, Ph.D., RNDr. Jan Brus, Ph.D. alena.vondrakova@upol.cz. jan.brus@upol.cz Katedra geoinformatiky, Univerzita Palackého v Olomouci Projekt je

Více

Patent. Roman Šebesta 6.12.2011

Patent. Roman Šebesta 6.12.2011 Patent Roman Šebesta 6.12.2011 Bližší specifikace Patentem je vynález, kterému je vydáno osvědčení o vynálezu, které uděluje: u českého patentu Úřad průmyslového vlastnictví za podmínek stanovených zákonem

Více

Veřejná licence Evropské unie

Veřejná licence Evropské unie Veřejná licence Evropské unie V.1.1 EUPL Evropské společenství 2007 Tato veřejná licence Evropské unie ( EUPL ) 1 se vztahuje na dílo nebo software (ve smyslu níže uvedených definic), které se poskytují

Více

Jak postupovat při použití děl cizích autorů v materiálech pro výuku

Jak postupovat při použití děl cizích autorů v materiálech pro výuku Jak postupovat při použití děl cizích autorů v materiálech pro výuku Úvod Autoři tištěných i elektronických děl na VŠCHT Praha dlouhodobě řeší problém vkládání textů, tabulek, obrázků apod., které získali

Více

Licenční smlouva (nejen) k předmětům průmyslového vlastnictví (v.2009)

Licenční smlouva (nejen) k předmětům průmyslového vlastnictví (v.2009) Licenční smlouva (nejen) k předmětům průmyslového vlastnictví (v.2009) (2005 ) 2009 Michal Černý Ph.D. www.michalcerny.eu www.michalcerny.net Nehmotný statek 2 základní vlastnosti: Efemerní materializace

Více

VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY

VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY 1 VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY Poskytovatel TDM real s.r.o. se sídlem Jelínkova 919/28, 616 00, Brno, IČ 02639441, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, oddíl C, vložka 8194, dále

Více

Legislativa v telekomunikacích. 5. přednáška 9.3.2016

Legislativa v telekomunikacích. 5. přednáška 9.3.2016 Legislativa v telekomunikacích 5. přednáška 9.3.2016 1 Obsah přednášky 9.3.2016 Autorský zákon Typy licencí http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121 http://pravniradce.ihned.cz/c1-14010730-prehledprava-dusevniho-vlastnictvi-a-jeho-pravni-ochrany-vceske-republice

Více

ZÁKLADY PROGRAMOVÁNÍ. Mgr. Vladislav BEDNÁŘ 2013 3 6/14

ZÁKLADY PROGRAMOVÁNÍ. Mgr. Vladislav BEDNÁŘ 2013 3 6/14 ZÁKLADY PROGRAMOVÁNÍ Mgr. Vladislav BEDNÁŘ 2013 3 6/14 Co je vhodné vědět, než si vybereme programovací jazyk a začneme programovat roboty. 1 / 11 0:40 Legální a nelegální operační systém a software Počítačové

Více

Autorské právo & Open data

Autorské právo & Open data Autorské právo & Open data Alena Vondráková, Jan Brus alena.vondrakova@upol.cz, jan.brus@upol.cz 9. září 2014 PRAHA Projekt je realizován za finanční podpory TA ČR. Využití open dat pro komerční účely

Více

Autorský zákon v souvislosti s využíváním cizích děl při výuce. Vladimír Šmíd

Autorský zákon v souvislosti s využíváním cizích děl při výuce. Vladimír Šmíd Autorský zákon v souvislosti s využíváním cizích děl při výuce Vladimír Šmíd 1 Co je to dílo? Předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem

Více

Autorské právo v lektorské praxi CENTRUM MEDIÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ. Akreditované středisko dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků

Autorské právo v lektorské praxi CENTRUM MEDIÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ. Akreditované středisko dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků Autorské právo v lektorské praxi CENTRUM MEDIÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Akreditované středisko dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků Právní úprava duševního vlastnictví Duševním vlastnictvím se rozumí výhradní

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 20.12.2013 COM(2013) 926 final 2013/0444 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o podpisu jménem Evropské unie Marrákešské smlouvy o usnadnění přístupu k publikovaným dílům nevidomým

Více

Část I. Úvod. Vysoká škola polytechnická Jihlava Č.j. : KR/12/00113-12/02262

Část I. Úvod. Vysoká škola polytechnická Jihlava Č.j. : KR/12/00113-12/02262 Vysoká škola polytechnická Jihlava Č.j. : KR/12/00113-12/02262 Směrnice k ochraně a realizaci práv duševního vlastnictví jako výsledku výzkumu, vývoje a inovací nebo vytvořeného jinak na Vysoké škole polytechnické

Více

LICENČNÍ SMLOUVA I. ÚČEL SMLOUVY

LICENČNÍ SMLOUVA I. ÚČEL SMLOUVY LICENČNÍ SMLOUVA k předmětům chráněným právem duševního vlastnictví, zejména autorským právem a právem průmyslového vlastnictví, uzavřená dle 2358 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále

Více

Aplikační programové vybavení

Aplikační programové vybavení Aplikační software Aplikační software Programy z nejrůznějších oblastí využití počítače. Dnes existují stovky programů a u každého druhu pak často desítky konkrétních programů, které s větším nebo menším

Více

Autorský zákon principy nakládání s daty v rámci

Autorský zákon principy nakládání s daty v rámci Koncepční dokument pro oblast řízení a koordinaci e-gov: Autorský zákon principy nakládání s daty v rámci e-gov 28. 08. 2013 OBSAH Obsah... 2 Seznam zkratek... 3 Použité pojmy... 4 1 Úvodní informace...

Více

OCHRANA AUTORSKÝCH PRÁV OBECNĚ A V APLIKACÍCH PRO CESTOVNÍ RUCH

OCHRANA AUTORSKÝCH PRÁV OBECNĚ A V APLIKACÍCH PRO CESTOVNÍ RUCH OCHRANA AUTORSKÝCH PRÁV OBECNĚ A V APLIKACÍCH PRO CESTOVNÍ RUCH Autoři: JUDr. Bc. Martin Kulhánek, Ph. D. Mgr. Marek Ivičič KULHÁNEK Legal Consulting Praha 2007 2 OCHRANA AUTORSKÝCH PRÁV OBECNĚ A V APLIKACÍCH

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Informační

Více

Úvod k licencím Creative Commons

Úvod k licencím Creative Commons Úvod k licencím Creative Commons Lukáš Gruber, NK ČR This work is licensed under a Creative Commons Attribution 2.5 License Vymezení základních pojmů Licence : svolení k činnosti, která je jinak zakázána

Více

Obchodní podmínky a reklamační řád

Obchodní podmínky a reklamační řád Obchodní podmínky a reklamační řád 1) OBECNÁ USTANOVENÍ A VYMEZENÍ POJMŮ Tyto obchodní podmínky platí pro poskytování služeb a prodej zboží na internetovém portálu www.cstzb.cz. Podmínky blíže vymezují

Více

Duševní vlastnictví a problematika průmyslově právní ochrany

Duševní vlastnictví a problematika průmyslově právní ochrany Duševní vlastnictví a problematika průmyslově právní ochrany předkládá: Ing. Dana Kreizlová patentový a známkový zástupce, manažer transferu technologií Název projektu: Od rozvoje znalostí k inovacím Registrační

Více

SMLOUVA O OCHRANĚ OBCHODNÍHO TAJEMSTVÍ

SMLOUVA O OCHRANĚ OBCHODNÍHO TAJEMSTVÍ SMLOUVA O OCHRANĚ OBCHODNÍHO TAJEMSTVÍ O2 Czech Republic a.s. se sídlem Za Brumlovkou 266/2, 140 22 Praha 4 - Michle, IČ: 60193336 DIČ: CZ60193336 zastoupený:.... zapsaný v obchodním rejstříku Městského

Více

Právní / smluvní problematika a duševní vlastnictví ve fázi přípravy projektového návrhu

Právní / smluvní problematika a duševní vlastnictví ve fázi přípravy projektového návrhu Právní / smluvní problematika a duševní vlastnictví ve fázi přípravy projektového návrhu Příprava projektového návrhu do tematické priority Doprava 7. RP Jana Vaňová TC AV ČR / NICER 24.05.2011 Projekty

Více

Všeobecné obchodní podmínky. Onlinelogo.cz

Všeobecné obchodní podmínky. Onlinelogo.cz Všeobecné obchodní podmínky služby Onlinelogo.cz Onlinelogo.cz...... Všeobecné obchodní podmínky Služba Onlinelogo.cz je provozována společností MARKETINGOVÁ KANCELÁŘ.CZ, s.r.o. Rašínova 2 602 00 Brno

Více

Novela autorského zákona č. 216/2006 Sb. obecně, ve vztahu ke kolektivní správě a ke knihovnám

Novela autorského zákona č. 216/2006 Sb. obecně, ve vztahu ke kolektivní správě a ke knihovnám Novela autorského zákona č. 216/2006 Sb. obecně, ve vztahu ke kolektivní správě a ke knihovnám Osnova přednášky 1. stručný historický exkurz obecně k problémům předchozího znění a důvodům novely 2. Stručný

Více

Úřední věstník Evropské unie L 77/20 ÚŘEDNÍ VĚSTNÍK EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ 27.3.1996

Úřední věstník Evropské unie L 77/20 ÚŘEDNÍ VĚSTNÍK EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ 27.3.1996 459 31996L0009 L 77/20 ÚŘEDNÍ VĚSTNÍK EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ 27.3.1996 SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 96/9/ES ze dne 11. března 1996 o právní ochraně databází EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ

Více

PRÁVA AUTORSKÁ A PRŮMYSLOVÁ. rychlokurz. JUDr. Jiří Pleva

PRÁVA AUTORSKÁ A PRŮMYSLOVÁ. rychlokurz. JUDr. Jiří Pleva PRÁVA AUTORSKÁ A PRŮMYSLOVÁ rychlokurz JUDr. Jiří Pleva PRÁVO DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ z anglického intellectual property česky také právo k nehmotným statkům (X věci movité a nemovitosti) výtvory lidského

Více

Autorské právo, problematika podnikových vynálezů interní postupy řízení

Autorské právo, problematika podnikových vynálezů interní postupy řízení Autorské právo, problematika podnikových vynálezů interní postupy řízení předkládá: Ing. Jarmila Strážnická asistent manažera duševního vlastnictví Název projektu: Od rozvoje znalostí k inovacím Registrační

Více

GIVS 2013 28. 5. 2013 Praha

GIVS 2013 28. 5. 2013 Praha Autorské právo v geoinformatice GIVS 2013 28. 5. 2013 Praha www.cagi.cz Sekce GIVS 2013 Autorské právo v geoinformatice 11.15 11.45 RNDr. Alena Vondráková Univerzita Palackého v Olomouci Práce s prostorovými

Více

Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů 1 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník - platnost od 22. 3. 2012, účinnost od 1. 1. 2014 Návrh zákona, kterým se mění některé

Více

Autorská práva, licence programů

Autorská práva, licence programů Autorská práva, licence programů Základní typy licencí Freeware Freeware jsou programy, u nichž se tvůrce nevzdává autorského práva, ale jejich šíření i používání je zcela zdarma. Je pouze zakázáno programy

Více

AUTORSKÉ PRÁVO. Literatura, zdroj informací. 1) zákon č. 121/2000 Sb. (tzv. autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů

AUTORSKÉ PRÁVO. Literatura, zdroj informací. 1) zákon č. 121/2000 Sb. (tzv. autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů AUTORSKÉ PRÁVO Ing. Tomáš Kostka UNIV 2 KRAJE; TWS_02 Literatura, zdroj informací 1) zákon č. 121/2000 Sb. (tzv. autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů 2) Aplikace autorského zákona ve školách (č.j.

Více

Jak úspěšně napsat bakalářskou/diplomovou práci na MUP z pohledu autorského zákona Základy práva duševního vlastnictví

Jak úspěšně napsat bakalářskou/diplomovou práci na MUP z pohledu autorského zákona Základy práva duševního vlastnictví Jak úspěšně napsat bakalářskou/diplomovou práci na MUP z pohledu autorského zákona Základy práva duševního vlastnictví Prof. JUDr. Martin Boháček, CSc. Systém práva duševního vlastnictví 1. Autorská práva

Více

Kontroly zaměřené na nelegální práci, sankce a související prohřešky s kontrolou na pracovišti

Kontroly zaměřené na nelegální práci, sankce a související prohřešky s kontrolou na pracovišti - 1 - Kontroly zaměřené na nelegální práci, sankce a související prohřešky s kontrolou na pracovišti Od 1. dubna 2012 byl výrazně zpřísněn dohled na zjišťování nelegální práce, tak jak ji nově definuje

Více

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Podniková ekonomika NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Kupní smlouva, zejména z pohledu převodu nemovitosti TERMÍN UKONČENÍ STUDIA A OBHAJOBA (MĚSÍC/ROK) Červen / 2012 JMÉNO A PŘÍJMENÍ / STUDIJNÍ

Více

Informace. k 36a - stanovení základu daně ve zvláštních případech

Informace. k 36a - stanovení základu daně ve zvláštních případech Informace k 36a - stanovení základu daně ve zvláštních případech Cílem informace k ustanovení 36a zákona o DPH, který se týká stanovení základu daně ve výši ceny obvyklé ve zvláštních případech, je sjednocení

Více

SMLOUVA O VÝKONU FUNKCE

SMLOUVA O VÝKONU FUNKCE SMLOUVA O VÝKONU FUNKCE společnost Měšťanský pivovar v Poličce, a.s., IČ 601 12 344, se sídlem Polička, Pivovarská 151, PSČ 572 14, zapsaná u Krajského soudu Hradec Králové, oddíl B, vložka 1057, zastoupena

Více

LICENČNÍ PODMÍNKY pro užití počítačového programu DB Analyst

LICENČNÍ PODMÍNKY pro užití počítačového programu DB Analyst LICENČNÍ PODMÍNKY pro užití počítačového programu DB Analyst 1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1.1. Tyto licenční podmínky (dále jen licenční podmínky ) podnikatele Pavla Hrubého, IČ: 034 90 947, se sídlem Lhotákova

Více

UŽITÍ TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ V HOTELECH A JINÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍCH POVINNOSTI POSKYTOVATELŮ UBYTOVACÍCH SLUŽEB VE VZTAHU K OCHRANĚ AUTORSKÝCH PRÁV

UŽITÍ TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ V HOTELECH A JINÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍCH POVINNOSTI POSKYTOVATELŮ UBYTOVACÍCH SLUŽEB VE VZTAHU K OCHRANĚ AUTORSKÝCH PRÁV UŽITÍ TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ V HOTELECH A JINÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍCH POVINNOSTI POSKYTOVATELŮ UBYTOVACÍCH SLUŽEB VE VZTAHU K OCHRANĚ AUTORSKÝCH PRÁV Tento rozbor si klade za cíl přesně a nezaujatě vysvětlit

Více

Minireferát Autorské právo

Minireferát Autorské právo Historie Minireferát Autorské právo Lucie Záluská (učo: 98745) Radka Cacková (učo: 146351) Jan Labohý (učo: 144166) Autorské zákony se u nás datují od roku 1895, ale dodnes se v nich nachazí mnoho nejednoznačností.

Více

VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY APLIKACE LEADY, MERK

VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY APLIKACE LEADY, MERK VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY APLIKACE LEADY, MERK Tento dokument obsahuje VOP aplikací společnosti Imper CZ, s.r.o. Autorská práva k tomuto dokumentu vlastní předkladatel, tedy společnost IMPER CZ, s.r.o.

Více

Právní ochrana technických řešení

Právní ochrana technických řešení Právní ochrana technických řešení Ing. Jarmila Avratová Praha, 4.4.2014 Předmětem duševního vlastnictví jsou nehmotné statky, které člověk vytvořil svou duševní činností. Pojem duševního vlastnictví podle

Více

SMLOUVA O POSKYTNUTÍ SYNCHRONIZAČNÍ LICENCE. Číslo smlouvy: 2057

SMLOUVA O POSKYTNUTÍ SYNCHRONIZAČNÍ LICENCE. Číslo smlouvy: 2057 ! im Ml: l! I -! ;i I 11! Ideri! : f"".-, 't!i! jmoravskoslezský KRA_ - KK/\TkY ) ČÍSLO SMLOUVY (DODATKU) OSA por. CISÍP Ar. os uzavřená mezi těmito smluvními stranami: SMLOUVA O POSKYTNUTÍ SYNCHRONIZAČNÍ

Více

Obsah. O knize 5 O autorech 17 Poděkování 19 Předmluva k 1. vydání 21 Předmluva k 2. vydání 23

Obsah. O knize 5 O autorech 17 Poděkování 19 Předmluva k 1. vydání 21 Předmluva k 2. vydání 23 O knize 5 O autorech 17 Poděkování 19 Předmluva k 1. vydání 21 Předmluva k 2. vydání 23 KAPITOLA 1 Úvod do problematiky softwarového práva 25 Právo informačních technologií 25 Softwarové právo 26 Internetové

Více

Základní škola Uničov, Pionýrů 685

Základní škola Uničov, Pionýrů 685 Základní škola Uničov, Pionýrů 685 Směrnice ředitele školy k zajištění úkolů vyplývajících ze zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím Tento pokyn se vydává na základě zákona č.106/1999

Více

Autorské a průmyslové právo LS 2010

Autorské a průmyslové právo LS 2010 Autorské a průmyslové právo LS 2010 Základní informace Přednášky: doc. Ing. Jiří Tupa, Ph.D. Každé úterý od 13:55 17:25 (od 16.2. do 23.3. 2009, 30.3. - rezerva) EP 110 Kontakt: Katedra technologií a měření

Více

PRAVIDLA UŽÍVÁNÍ POČÍTAČOVÉ SÍTĚ

PRAVIDLA UŽÍVÁNÍ POČÍTAČOVÉ SÍTĚ PRAVIDLA UŽÍVÁNÍ POČÍTAČOVÉ SÍTĚ na Střední škole automobilní, mechanizace a podnikání, Krnov, příspěvková organizace Úvodní ustanovení Střední škola automobilní, mechanizace a podnikání, Krnov, příspěvková

Více

Ochrana průmyslového vlastnictví v České republice

Ochrana průmyslového vlastnictví v České republice Ochrana průmyslového vlastnictví v České republice Úřad průmyslového vlastnictví Antonína Čermáka 2a 160 68 Praha 6 javratova@upv.cz 1 Základní pojmy Duševní vlastnictví Autorské právo a práva s ním související

Více

VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ A LICEČNÍ PODMÍNKY SPOLEČNOSTI easyresearch.biz s.r.o.

VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ A LICEČNÍ PODMÍNKY SPOLEČNOSTI easyresearch.biz s.r.o. VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ A LICEČNÍ PODMÍNKY SPOLEČNOSTI easyresearch.biz s.r.o. 1. Společnost easyresearch.biz s.r.o., se sídlem Praha 2, Londýnská 18, IČ: 27259765, DIČ: CZ27259765, zapsaná v obchodním rejstříku

Více