S D AInfo. Obsah. Ro ník VII. Základní principy. víceúrov ových model 1. Základní principy. víceúrov ových model

Transkript

1 S D AInfo Informa ní bulletin Sociologického datového archivu 2 Listopad 2005 Ro ník VII. ZDARMA Základní principy víceúrov ových model 1 Dana Hamplová Sociologický ústav AV R lánek podává základní informaci o statistických metodách víceúrov ového modelování. Od 80. let se prudce rozvíjejí statistické metody ozna ované jako víceúrov ové modelování (multilevel modeling), víceúrov ové lineární modely (multilevel linear models), hierarchické lineární modely (hierarchical linear models), kontextové modely (contextual models), regresní modely s náhodnými koe cienty (random-effects regression models), modely se smíšenými efekty (mixed-effect models) i bayesovské lineární modely (Bayesian linear models). I když se nejedná o zcela totožné statistické postupy, jejich principy jsou podobné. Všechny tyto metody berou v úvahu hierarchickou podobu dat, tj. že lov k je sou ástí ur itých skupin, které pat í do v tšího celku, a že jednání lov ka odráží jak jeho individuální charakteristiky, tak vliv skupiny. Klasickým p íkladem této hierarchie je žák, který pat í do ur ité t ídy, jež je sou ástí ur ité školy, která p ísluší k v tšímu celku (nap. regionu nebo národnímu školskému systému). Nejmenší jednotkou dat však nemusí být jen jedinec, ale nap. soubor všech zam stnání jednoho lov ka. V praxi se hierarchická struktura dat odráží v tom, že datové soubory obsahují prom nné, které popisují charakteristiky jednotlivce, a prom nné, které se vztahují ke skupin, do níž tito lidé pat í, a jednání lov ka vysv tluje pomocí obou typ t chto prom nných. Nap. p i analýzách školního prosp chu máme informaci o pohlaví žáka, vzd lání jeho rodi (individuální údaje), praxi u itele i zamení t ídy na matematiku (skupinové charakteristiky) a informace o typu školy, nap. státní versus soukromá (charakteristiky skupiny vyšší úrovn ). Podobn bývají uspo ádány i datové soubory, ve kterých minimální jednotkou není jedinec, ale jeho zkušenosti. V první úrovni p inášejí údaj o konkrétních statusech (nap. o typu práce, postavení, po tu pod ízených, sociální t íd, délce trvání) a ve druhé úrovni poskytují informace o lov ku, který tento status zaujímal (nap. vzd lání i rodinný p vod). Speciálním p ípadem jsou data z longitudinálních studií, ve kterých jedinec p edstavuje vyšší úrove a jednotlivé vlny sb ru dat nižší úrove, i meta-analýza. Bryk a Randenbush [1992] upozor ují, že existují t i zp soby, jak s hierarchizovanými daty pracovat. Zaprvé, m žeme tak charakteristiky skupiny p ipsat jedinci a odhadnout lineární regresi, ve které vysv tlující prom nné zahrnují jak individuální charakteristiky (nap. pohlaví žáka a vzd lání jeho rodi), tak skupinové údaje (nap. praxi u itele v dané t íd nebo typ školy). Toto ešení je sice b žné, problém ale je, že lenové r zných skupin se v ur itých charakteristikách podobají a pozorování nejsou nezávislá (nap. všichni žáci v jedné t íd mají u itele se shodnou délkou praxe). Lineární regrese je p itom založena na p edpokladu, že pozorování nezávislá jsou. Druhou možností, jíž lze hierarchickou strukturu dat ešit, je agregace dat, p i které se ignorují rozdíly v rámci skupiny a charakteristiky pr m rného p edstavitele skupiny se p ipíšou všem jejím len m. Nevýhodou agregace ovšem je, že výsledné vztahy vypadají mnohem siln jší, než ve skute nosti jsou. T etí Obsah Základní principy víceúrov ových model Dana Hamplová Sociální koheze. Teorie, empirické p ístupy, projekty a používaná data Ivo Bayer, Markéta Sedlá ková a Ji í Šafr Plodnost z hlediska legitimity v regionálním pohledu Petra Šalamounová a Gabriela Šamanová Rozd lení domácí práce a hodnocení jeho spravedlnosti ve vybraných evropských zemích Jana Chaloupková The European Social Survey (ESS): o projektu a dostupnosti dat Klára Plecitá-Vlachová a František Kalvas Archiv kvalitativních dat MEDARD v Sociologickém ústavu Tomáš ížek možností, jak lze pracovat s hierarchizovanými daty, je víceúrov- ové modelování, které zohled uje skute nost, že p íslušníci jedné skupiny jsou si podobn jší než lidé, kte í do skupiny nepat í. Víceúrov ové modelování a lineární regrese: rozdíly a podobnosti Principy víceúrov ového modelování lze nejlépe vysv tlit na rozdílu oproti klasické lineární regresi. V lineární regresi se odhaduje konstanta a regresní koe cient, který vyjad uje, jak vysv tlující prom nná ovliv uje úrove analyzovaného jevu. 2 P edpokládá se p itom, že analyzovaný datový soubor je vícemén homogenní a že se jeho jednotlivé podskupiny výrazn neliší ani ve velikosti konstanty, ani v síle vlivu vysv tlující prom nné (konkrétn ve velikosti regresního koe cientu). Ve víceúrov ovém modelování se naopak o ekává, že se konstanta a regresní koe cient v r zných podskupinách datového sou- SDA Info vydává Sociologický ústav AV R s podporou Ministerstva školství, mládeže a t lovýchovy v rámci programu Informa ní infrastruktura výzkumu (reg.. projektu 1N04192). Sociologický datový archiv (SDA) Sociologického ústavu AV R uchovává a zp ístup uje elektronické datové soubory z projekt sociálního výzkumu pro ú ely jejich sekun dární analýzy a poskytuje technickou podporu pro speciální výzkumné projekty.

2 boru liší, což se vyjad uje jejich ozna ením jako tzv. náhodné koe - cienty 3 (random coef cients). Cílem víceúrov ového modelování je tuto náhodnost vysv tlit pomocí skupinových charakteristik. Op t m žeme použít p íklad žáka a t ídy. M že nás mimo jiné zajímat, zda školní prosp ch dít te souvisí s jeho pohlavím a zda jsou rozdíly mezi chlapci a d v aty stejné ve všech t ídách. Pokud rozdíly stejné nejsou, tj. konstanta nebo koe cient pro pohlaví ( i obojí) jsou tzv. náhodné, zjiš ujeme, zda velikost rozdílu mezi pohlavími souvisí s praxí u itele, který má t ídu na starosti (lze se nap íklad domnívat, že rozdíly budou zvláš velké u nezkušených u itel ). Jak si vysv tlení náhodnosti pomocí skupinových charakteristik p edstavit v praxi? Soubor regresních koe cient a konstant získaných za jednotlivé skupiny má ur itý pr m r a ur itou varianci a víceúrov ový model se snaží vysv tlit práv tuto varianci. Technicky se to eší odhadem regresních rovnic na dvou úrovních. Rovnice na nižší úrovni se podobají klasické regresi a odhaduje se v nich hodnota závislé prom nné u I-tého jedince v J-té skupin jako Y ij = 0j + 1j X 1j + e ij, kdey ij je odhadovaná hodnota závislé prom nné, 0j konstanta ve skupin J, 1j vliv prom nné X 1 ve skupin J a e ij náhodná chyba. Výsledkem regresních rovnic ve druhé úrovni však není hodnota závislé prom nné, ale koe cient a konstanta pro rovnici první úrovn, které se odhadují jako 0j = Z j + u 0j, 1j = Z j + u 1j, kde 0j a 1j jsou konstanta a koe cient pro regresní rovnici první úrovn, 01 a 11 vliv skupinové charakteristiky Z na konstantu a koe cient první úrovn a u 0j a u 1j náhodné chyby. Konstanta i regresní koe cient na vyšší úrovni jsou stejné pro všechny skupiny, ozna ují se proto jako tzv. xní koe cienty ( xed coef cients). Pokud se odhadne víceúrov ový model jen s konstantou (tj. bez jakýchkoliv vysv tlujících prom nných), m žeme z jeho odhadu vypo ítat tzv. vnitroskupinovou korelaci (intraclass correlation), která vyjad uje, jak velkou ást variance lze vysv tlit na skupinové úrovni. P i odhadování víceúrov ového modelu samoz ejm není nutné, aby se se všemi koe cienty na nižší úrovni pracovalo jako s náhodnými, a pokud se vliv prom nné v jednotlivých skupinách neliší, je vhodné použít xní koe cient. Podle toho, které koe cienty jsou náhodné a které xní, lze rozlišovat celou adu typ víceúrov ových model. Bryk a Randenbush [1992, 2002] nap íklad hovo í o modelech s náhodnými konstantami, ale xními koe cienty prom nných, modelech s náhodnými konstantami i koe cienty i modelech s nenáhodn variujícími koe cienty. ML modely vyžadují relativn vysoký po et skupin (v ideálním p ípad 100 a více). Podle Hoxe [2002] však simulované odhady ukazují, že víceúrov ové modely lze odhadovat i s nižším po tem skupin (mén než 10), je ale nutné po ítat s tím, že odhad podhodnocuje standardní chybu. Doporu uje proto, aby se za statistickou významnost nepovažovala hladina alfa = 0,05, ale vyšší íslo (nap. 0,09 u skupin a 0,06 u 100 skupin). Software Technický výpo et koe cient ve víceúrov ových modelech je pom rn složitý a vyžaduje trp livost a specializované statistické programy. Odhad i jednoduchého modelu se m že pohybovat v ádech n kolika dn. P i výb ru softwaru je t eba vzít v úvahu, jaký typ statistické procedury p i odhadech používáme [více viz Hox 2002]. Mezi nej ast ji používané programy pat í HLM (Hierarchical Linear and Nonlinear Modeling), který Kreft a Leeuw [1998], nazývají o ciálním softwarem víceúrov ového modelování, GLLAMM (Generalized linear latent and mixed models), jenž pracuje v prost edí statistického programu Stata, nebo Mlwin. Možnost odhadovat základní víceúrov ové modely je i v nov jších verzích SPSS. GLLAMM lze v podob ado- lu pro Stata zdarma stáhnout ze stránek jeho spušt ní však vyžaduje, aby m l uživatel Statu Verze 9. Zkrácenou studentskou verzi HLM lze získat zdarma z adresy Ukázkové syntaxe pro HLM, MLwiN, SAS a GLLAMM a data k p íklad m Joopa Hoxe [2002] jsou k dispozici na internetové adrese Záv r Tento text si nekladl za cíl podrobn ji popsat procedury víceúrov ového modelování, ale p iblížit tená i jeho základní pojmy a principy, a umožnit tak lepší porozum ní text m, které s víceúrov ovou analýzou pracují. Zájemc m o bližší porozum ní této metod je v sou asnosti k dispozici celá ada u ebních text i s konkrétními ukázkami. Na záv r je t eba ješt dodat, že víceúrov ové modelování lze využít i pro analýzy t í a více úrovní. Tyto modely jsou však velmi náro né na odhady, protože koe cienty vysv tlujících prom nných na první úrovni mohou nabývat podobu náhodných koe cient na obou vyšších rovinách, regresní koe cienty z druhé úrovn mohou nabývat podoby náhodných koe cient na t etí úrovni a navíc regresní koe cienty pro interakce mezi úrovní jedna a dv mohou být náhodné ve t etí rovin. T í- a víceúrov ové modely se proto používají spíše z ídka a ne všechny softwary specializované na víceúrov ovou analýzu je um jí odhadnout. Nap. podprogram Staty Gllamm odhaduje jen dvouúrov ové modely, HLM umí odhadovat modely s maximáln t emi úrovn mi. Poznámky 1 Tento lánek vznikl v rámci projektu Sociální a ekonomické charakteristiky mimomanželské plodnosti podporovaného grantem GA AV R 1QS Podobné principy platí i p i modelování dichotomické prom nné, kde však dochází k nelineární (nap. logitové) transformaci. 3 Tato terminologie m že být matoucí, protože i konstanta se nazývá náhodným koe cientem. Citovaná a doporu ená literatura Bryk, A.S., S.W. Randenbush 1992 (2002). Hierarchical Linear Models. London: Sage. Hox, J Multilevel Analysis. Mahwan: Lawrence Erlbaum Associates. Kreft, I., J. de Leeuw Introducing Multilevel Modeling. London: Sage. Sociální koheze. Teorie a empirické p ístupy, projekty a používaná data 1 Ivo Bayer, Markéta Sedlá ková, Ji í Šafr Sociologický ústav AV R lánek nabízí vstupní pohled do problematiky zkoumání sociální koheze na lokální a makrospole enské úrovni. P edstavena je teoretická diskuse pojmu a r zné typy indikátor, ada výzkumných projekt a typ analyzovaných dat. K pojmu koheze Sociální kohezi i soudržnosti 2 v nují v sou asnosti pozornost sociální v dy i praktická politika. Tato tematika se objevuje v posledních patnácti letech jako jeden z centrálních cíl evropských zemí jak na lokální, i národní, tak i na nadnárodní úrovni. Koheze p edstavuje nejd ležit jší podmínku stability politického systému, bezpe nosti a zdroj ekonomické výkonnosti. Ukazuje se, že nedostatek sociální soudržnosti, indikovaný jako slabé sociální vazby a nízká solidarita v komunitách, m že vést ke zvýšenému tlaku na výdaje z ve ejných rozpo t. Mluví se též o nové krizi sociální koheze [Forrest a Kearns 2001], která je zp sobena zastavením r stu st ední t ídy a s ní spjatého životního stylu, rostoucími nerovnostmi a z nich plynoucí sociální fragmentací a úpadkem sdílených morálních hodnot. Studium koheze souvisí také s p íbuznými pojmy, jako je solidarita, udržování sociálního ádu, kolektivní identita, sociální konsensus, inkluze/exkluze, sociální kapitál, které jsou n kdy chápány p ímo jako její synonyma. Kohezivní spole nost i skupinu lze de novat také pomocí negativních fenomén. Jako protiklad soudržn p sobících jev bývá nej ast ji zmi ována anomie (absence norem), sociální rozpad a diferenciace [Beck 2001], slabé sociální vazby i nízká úrove sociální solidarity [Berger-Schmitt 2002]. V moderní sociologii - 2 -

3 m sta (mezioborové tzv. urban studies) jsou používány koncepty jako sociální dezorganizace, sociální dislokace a sociální dezintegrace [Hirsch eld, Bowers 1997]. Jak upozor ují Kearns a Forrest [2000], p i výzkumu a implementaci politik podporujících soudržnost je zapot ebí odlišovat prostorové úrovn, v nichž koheze vzniká: národ mezi m sty, m sto m stský region a sousedství. Toto prostorové rozlišení je d ležité, nebo koheze na jedné úrovni nemusí p ispívat ke kohezi vyššího celku. Proto o sociální kohezi nelze jednozna n hovo it jako o pozitivním sociálním fenoménu bez uvedení daného kontextu. Sociální koheze v teoretickém diskurzu Pro empirické výzkumy není teoretická diskuse v žádném p ípad podružná. Naopak, podle daného p ístupu nebo diskurzu se volí jak p edm t výzkumu, tak i výzkumné techniky. V teorii nalezneme problematiku koheze zhruba v rámci t í r zných diskurs : teorie moderny a modernizace, teorie ob anské spole nosti a ob anství a teorie sociálního státu. Teorie moderny a modernizace Koncepce v rámci teorie moderny souvisí p vodn s klasickým rozlišováním p edmoderní a moderní spole nosti. V konkrétní podob lze rozlišit normy a rutiny, které vycházejí z pevných tradi ních forem komunikace ve spole enství, jako rodinné, lokální, náboženské aj. kontakty, od takových norem, které vyr stají na p d širší spole nosti. Tyto druhé nebo také nové normy vznikají v difúzním prostoru spontánn rozvíjených forem spolupráce, které jsou schopné p ekonat statusové, zájmové i jiné bariéry. Claus Offe [1999] mluví o civiliza n spole enských formách soudržnosti, které vytvá ejí sociální vazby i p es vžité tradice a normy a nikoliv v nich. Charakterizuje je relativní nezávislost na konkrétním statusu a primordiálním zakotvení, nízká míra exkluzivity a nepot ebnost speciálních p edpoklad pro spolupráci. Do této kategorie lze za adit také pojetí odvozující sociální soudržnost ze široce pojatého sociálního konsensu v kontextu sociální diferenciace, navíc v souvislosti s procesy modernizace [Machonin a kol. 2004]. Teorie ob anské spole nosti a ob anství Ob anská spole nost je ve ejný prostor mezi státní a soukromou sférou, vypln ný množstvím autonomních organizací a iniciativ. P edm tem zkoumání jsou kolektivní normy, které nejsou chápány jako právní normy, ale jako normy civic society, které podstatným zp sobem sociální soudržnost zajiš ují. Tento p ístup navazuje na komunitaristickou diskusi, zd raz ující, že ob anská spole nost se vytvá í p edevším zdola a požadavek demokratických práv je tedy nutn spojen s p evzetím zodpov dnosti jednotlivými ob any. Sociální soudržnost v tomto smyslu lze de novat v závislosti na smyslu ob an pro v ci ve ejné a na jejich ochot se prakticky angažovat, a to i v politických otázkách. Celý diskurs navazuje na teorii komplementárnosti ob anské spole nosti vi systém m politické moci a ekonomického sv ta. O ob anské spole nosti pojednává jako o t etí sfé e, která ob ostatní sféry nezbytn dopl uje. V centru pozornosti je sociální soudržnost a její komponenty nikoliv samostatn, ale práv ve vztahu k ostatním dv ma sférám. Vztah k politické participaci rozebírá asi nejd kladn ji van Deth [1997, 2000]. Zde souvisí zkoumání sociální soudržnosti, zvlášt pak jejích aktivizujících lánk, všeobecn s výzkumy politické participace a zájmu o politiku, nap. se zkoumáním spolkového života a jeho vlivu na politickou aktivizaci ob an. Krom toho se pozornost v nuje jednorázovým akcím s politickým charakterem, jako jsou demonstrace, podpisové akce atd. Na lokální úrovni sem pat í všechny aktivity, hodnoty a postoje, které jsou výrazem místní solidarity a tuto solidaritu upev ují. Rozhodující je míra sdílené spoluzodpov dnosti za lokální problémy a podíl na angažovanosti v nich. Teorie sociálního státu Souvislost mezi sociální soudržností a sociálním státem je nejrozší- en jší v praktickém používání, ale je bohat zastoupena i v sociologickém diskurzu. V sou asné dob je stále více pojímaná na pozadí krize státu sociálního zabezpe ení. Tato krize má tím, že vede k odbourávání státu sociálního zabezpe ení, jednozna n desintegrující ú inky na sociální soudržnost, vede k desolidarizaci spole nosti. ím sociáln polarizovan jší je spole nost, tím menší je spole ný horizont zkušeností individuí, ímž se zmenšuje základ pro kooperaci orientovanou na spole enství. Manfred Schmidt [1998] zjistil, že zájem ob an o budoucnost je tím v tší, ím rozsáhlejší je stát sociálního zabezpe ení. Na druhé stran není sociální soudržnost prostou funkcí bohatství spole nosti [Delhey 2002]. Všeobecn však platí, že ím delší je asový horizont ob an, tím spíše jsou ochotní investovat do inností p ispívajících k r stu koheze. Dimenze sociální koheze V sou asných analýzách je sociální koheze pojímána bu jako multidimenzionální jev nebo jako latentní konstrukt s mnohonásobnými indikátory, což Friedkin [2004] nazývá multidimenzionální resp. multi- -indikátorový p ístup. Variant dimenzí sociální koheze se v literatu e vyskytuje zna né množství, jejich p ehlednou systematizaci uvád jí Forrest a Kearns [2001]. Roz le ují je nejprve na p t nejzákladn jších dimenzí domén. P i empirickém výzkumu jsou tyto obecné dimenze dále operacionalizovány do díl ích jev a konkrétního chování lidí, které vede ke kohezi skupiny i spole nosti (viz tabulku 1). Pojetí uplat ované Evropskou komisí, koncipované kolektivem Wolfganga Becka [2001], chápe sociální kohezi spolu se sociáln ekonomickým zabezpe ením, sociální inkluzí a zplnomoc ováním za jednu ze vzájemn propojených složek kvality sociálního života. Soudržnost tvo í p t dimenzí, které zárove p edstavují její indikátory: bezpe nost ve ejnosti; mezigenera ní solidaritu; kohezi sociálních status a ekonomickou kohezi; sociální kapitál, sít a d v ru; altruismus. eský sociolog Ji í Musil [2005] rozlišuje z hlediska obsahové úrovn p t jiných dimenzí: sociáln -strukturální (mobilita, sociální struktura, inkluze/exkluze), institucionální (instituce a normy), kulturn -symbolickou (kulturní symboly a hodnoty), dimenzi identit (p ináležitost ke komunit a tolerance) a aktivit (participace). Podle Reginy Berger-Schmittové [2002] lze p i výzkumech tyto dimenze subsumovat do dvou hlavních dimenzí. První dimenze nerovnosti se týká r zných oblastí distribuce bohatství ve spole nosti: rovné p íležitosti r zných skupin obyvatelstva, míra nerovností a sociálních št pení, rozsah sociálního vylou ení a diskriminace. Druhou pak p edstavuje dimenze sociálního kapitálu, pod kterou zahrnujeme: vazby, které vedou k navazování sociálních kontakt resp. spojují, sdílené hodnoty a normy, d v ru v ostatní lidi a spole enské instituce, pocit solidarity, smysl pro sounáležitost s komunitou a sdílenou identitu. Hledání konceptuálního rámce výzkumu sociální koheze se v nuje také kanadská socioložka Jane Jenson [Jenson 1998; Beauvais, Jenson 2002]. Ta ve své hojn citované stati [1998] klasi kuje na základ rozboru sociologické literatury p t základních dimenzí reprezentujících sociální kohezi. Dimenze jsou vymezeny následujícími protikladnými pojmy: sounáležitost / izolace (sociální koheze jako sdílené hodnoty, smysl pro p ináležitost ke komunit ), inkluze / exkluze (koheze vyžaduje širokou ú ast na tržním výkonu, konkrétn na pracovním trhu), participace / pasivita (koheze vyžaduje management ve ejných záležitostí a partnerství t etího sektoru jako opozici k deziluzi z politiky), uznání / odmítnutí (koheze znamená pluralismus ne jako pouhý fakt, ale jako zvláštní sílu, kterou je tolerance k rozdíl m) a legitimita - 3 -

4 / nelegitimita (sociální koheze p edpokládá uchování ve ejných i soukromých institucí, které jednají jako mediáto i kon ikt ). Jenson zd raz uje, že kulturní a lingvistické rozdíly nejsou pro sociální kohezi ur ující, nebo ta nezávisí na jejich existenci i neexistenci, ale na tom, jak se da í rozdíly zvládat [ibid.: 31]. Zásadním úkolem pro diskuzi je tak identi kace mechanism a institucí pot ebných k vytvo ení rovnováhy mezi sociální spravedlností a sociální kohezí. Dimenze navržené Jensonovou doplnil Paul Bernard [1999] o šestou dimenzi rovnosti / nerovnosti. Tím propojil analytickou perspektivu koheze s principem rovnosti a sociální spravedlnosti. P ístupy k mení V tšina výzkumných projekt zabývajících se sociální kohezí pracuje s jejími úrovn mi i dimenzemi, které následn operacionalizuje do mitelných znak. Indikátory lze rozd lit do dvou skupin podle toho, jak vznikala data, ze kterých jsou konstruovány. První, mnohem menší skupinu tvo í indikátory odvozené z dat, které vznikly p ímo za ú elem mení n jaké dimenze sociální koheze, nej ast ji ve spojitosti s výzkumem sociálního kapitálu, bezpe nosti nebo participace. Druhou, v tší skupinu tvo í indikátory pocházející z již provedených výzkum a datových bází, které se primárn kohezi nev nují, a jsou proto používány v sekundární analýze odvozující kohezi nep ímo. Doménu primárního výzkumu koheze p edstavoval p vodn výzkum malých skupin. Mení koheze bylo rozpracováno již ve t icátých letech minulého století v sociometrii, která se zabývá m - ením interstrukturních vazeb v malých sociálních skupinách. Sociáln psychologický p ístup (L. Festinger a další) zd raz uje postoje a jednání individuálních len skupiny. Jedná se p edevším o délku trvání lenství, ale i o okolnosti, které ovliv ují toto trvání, dále participaci na skupinových aktivitách, kooperaci nebo jiné p isp ní ku prosp chu skupiny (teorie skupinové dynamiky) [Friedkin 2004]. P íklad, jak lze pom rn jednoduše operacionalizovat v dotazníkovém šet ení sociální kohezi na lokální úrovni místa bydlišt, p edstavuje p ístup orientovaný na zkušenost a jednání používaný výzkumem British Crime Survey z roku Ten k mení koheze využívá bloku p ti otázek 3, kde první zní: Jaké povahy je podle vás lokální spole enství, ve kterém žijete d lají lidé v ci spole n a snaží se navzájem si pomáhat, i se starají spíše sami o sebe? Další otázky zjiš ují hodnocení atraktivity místa pro bydlení, nej ast ji se vyskytující sociální problémy v lokalit, návrhy a ú ast na jejich ešení. Obdobn postupoval i n mecký projekt KOMPASS. Hierschvield a Bowers [1997] ve svém výzkumu koheze m stských lokalit v Liverpoolu v kontextu kriminality rozlišili p ímé a nep ímé indikátory. První p edstavují úrove sociální kontroly vykonávanou obyvateli lokality, druhé zahrnují vysokou uktuaci obyvatel, nízký socioekonomický status, sociální heterogenitu a rozpad rodin. Tyto obecné indikátory dále operacionalizují do díl ích znak, které využívají v sekundární analýze. Jedná se o agregovaná data (policejní záznamy, o ciální statistiky, výzkumy spot ebního chování). V roce 2000 se v Kanad pod záštitou neziskové organizace Canadian Council on Social Development (CCSD) uskute nil seminá akademických i vládních odborník nazvaný Social Cohesion Indicators Project. Kladl si za cíl najít možné indikátory sociální koheze a posunout konceptuální de nici sm rem ke kvanti kovatelným indikátor m, které by bylo možno získat z již existujících databází z 80. a 90. let. Experti je roz lenili na indikátory podmínek s vlivem na sociální kohezi, které se dále št pí na ekonomické podmínky, životní šance a ukazatele kvality života, a na prvky sociáln kohezivní aktivity, kterými jsou mítka ochoty ke spolupráci a participaci. Každý z t chto indikátor je dále operacionalizován do zcela konkrétních znak [detailní vý et viz Jackson et. al. 2000: ]. Ekonomické podmínky mající vliv na aktivity p íznivé sociální kohezi zahrnují: distribuci p íjm (6 znak ), p íjmovou polarizaci (3), chudobu (3), zam stnanost (4), prostorovou mobilitu (1). Životní šance pak obsahují: pé i o zdraví (5), vzd lání (4), odpovídající a dostupné bydlení (3). Dalším indikátorem je kvalita života p edstavující: zdraví obyvatelstva (4), osobní a rodinnou bezpe nost (6), ekonomické zabezpe ení (4), situaci rodin (5), využití volného asu (4), životní podmínky rozdvojené na infrastrukturu podporující interakce (2) a komunika ní sít (3), kvalitu p irozeného životního prost edí (3). Druhou skupinou jsou prvky sociáln kohezivní aktivity: zaprvé ochota kooperovat sestávající se z d v ry v druhé lidi (1 znak), d v ry v instituce (2), respektu k odlišnosti imigrant (2), vnímání vzájemnosti (3), sounáležitosti (2); zadruhé participace len ná na sociální spot ebu resp. sociáln podp rné sít (3), ú ast v sítích a skupinách dobrovolnictví (4), skupinové aktivity (4), míru dobro- inné aktivity (1) a politickou participaci (1). Samostatný indikátor tvo í gramotnost (1). Jak je patrné z vý tu velkého množství položek indikátor, kanadský p ístup p edstavuje z ejm nejpodrobn jší operacionalizaci sociální koheze. V podobném duchu realizuje n mecký ZUMA v Mannheimu sp ízn ný nadnárodní projekt European System of Social Indicators (EUSI), o n mž referujeme dále. Berger-Schmittová [2002] v analýze sociální koheze mezi zem mi EU d lí základní dimenze (nerovnost a sociální kapitál) na další subdimenze, a ty pak pokrývá konkrétními indikátory (viz tabulku 2). Tyto ukazatele za období 80. a 90. let získává z datových bází statistických ú ad sledovaných zemí, údaj WHO, OECD, EU a Eurobarometru. Pro dimenzi nerovnosti vytvá í z 22 indikátor souhrnný welfare index (rozsah 0 až 100) 4. Výzkumné projekty zkoumající kohezi a zdroje dat Výzkum sociální koheze je ve spole enských v dách v poslední dekád pom rn rozvinutou oblastí, kterou zde lze postihnout pouze z ásti. Výzkumy sociální koheze na r zných úrovních podporuje mnoha programy výrazn Evropská unie. Nap. v 6. rámcovém programu pro výzkum lze nalézt více než 80 projekt zkoumajících p ímo nebo nep ímo sociální a ekonomickou soudržnost 5. Výzkumných témat je nep eberné množství, nej ast ji se jedná o participaci, sociální exkluzi, migraci, životní podmínky v problémových m stských tvrtích, kriminalitu, za le ování minorit, chudobu a reformu sociálního státu. Sociální kohezí se zabývá i mnoho výzkum, jejichž p edm tem je studium sociálního kapitálu, o nichž jsme psali v minulém SDA-Info [Sedlá ková, Šafr 2005]. P íkladem jednoho z nich je projekt CONS- CISE - Contribution of Social Capital in the Social Economy to Local Economic Development in Western Europe, který na mezinárodní úrovni studoval roli neziskového sektoru a sociálního kapitálu v lokálním ekonomickém rozvoji, sociální kohezi a za le ování (inkluzi) 6. Výzkumné projekty (regionální) koheze p i Univerzit v Sussexu (Velká Británie) Na Univerzit Sussexu ve výzkumném geogra ckém centru je realizováno n kolik výzkumných projekt s mezinárodní ú astí: Evalua

5 ting the impact on cohesion of EU competitiveness and competition policies 7, Inequality and Cohesion project 8. Cílem t etího projektu ESRC Project on Regional Economic Performance, Governance and Cohesion in an Enlarged Europe 9 je zkoumat trendy v regionálních nerovnostech a sociální kohezi v kontextu zm n produk ních systém, pracovních trh a demogra ckých režim v zemích EU, p edevším pak ve Velké Británii, ve st edomo ské oblasti a ve st ední a východní Evrop. K tomu je budována vlastní databáze pro srovnávací analýzu ekonomické výkonnosti (nezam stnanost, pracovní doba, indikátory produktivity atd.). Projekty zkoumající social indicators v Kanad Studiu sociální koheze je zna ná pozornost v nována také v Kanad na univerzit v Montrealu, v p idruženém think-tanku Canadian Policy Research Networks (CPRN) a neziskové organizaci Canadian Council on Social Development 10. O rozsáhlém projektu Social Cohesion in Canada: Possible Indicators [Jackson et al. 2000] jsme již referovali v p edchozí ásti pojednávající o indikátorech. Existuje také Social Cohesion Project 11, který zkoumá kohezi v kontextu globalizace. O ciální projekty Evropské unie a EUROSTATu Sb rem dat o sociální kohezi se zabývá i Evropská unie. Evropská komise 12, sekce Regional Policy vydává Report on Economic and Social Cohesion 13, kde p ináší tvrdá statistická data o nezam stnanosti, vzd lanosti, ve ejných výdajích, dopravní dostupnosti a HDP jednotlivých region (NUTS 2). Zpráva nabízí p ehledné zpracování v statistické p íloze s mapami, grafy a tabulkami 14. Zajímavý je projekt Urban Audit, který sleduje 250 vybraných statistických indikátor v 256 velkých m stech v 27 evropských zemích. 15 Sleduje demogra cké, sociální a ekonomické údaje, ob anskou angažovanost, vzd lanost, kvalitu životního prost edí, dopravu, úrove informatizace a kultury. Návšt vník webové stránky projektu má možnost vyhledávat pro ly jednotlivých m st, srovnávat je navzájem i stahovat data (v CSV formátu). Projekty a výzkumy v n mecky mluvících zemích V N mecku je sociální koheze jedním z témat projektu Social Indicators realizovaného p i Zentrum für Umfragen, Methoden und Analysen (ZUMA) 16 v Mannheimu, který vedle indikátor sociální koheze pro N mecko pracuje rovn ž na European System of Social Indicators (EUSI). N mecký statistický ú ad (Statistisches Bundesamt) vydal ve spolupráci s WZB a ZUMA ve svém Datenreport 2002 kapitolu o sociální soudržnosti v Evrop. 17 Jedná se o výsledky Euromodulu z let 1999/2000 z t chto zemí: Ma arsko, N mecko, Slovinsko, Špan lsko, Švédsko a Švýcarsko. Zkoumá vnímání sociálních kon ikt, míru sociálních nerovností a jejich percepci, d v ru a participaci jako i bezpe nost a kriminalitu v obci. Datenreport 2004 obsahuje obdobnou, ale stru n jší kapitolu od Reginy Berger-Schmittové Aspekte des sozialen Zusammenhalts, kde srovnává více zemí (data jsou z European Social Survey 2002/03 a z Eurobarometru 2001) 18. P edm tem zkoumání jsou sociální kontakty, d v ra a ochota angažovat se. Sociální soudržností na komunální úrovni se zabýval také dlouhodobý a velmi rozsáhlý projekt KOMPASS, ízený Bertelsmann Stiftung a GEBIT Müster 19. Projekt je už ukon en, ale obce, v nichž byl provád n, v implementaci výsledk pokra ují. Nebyl zamen pouze na výzkum, ale práv na vytvo ení konceptu, jak sociální soudržnost a kvalitu života v komunitách zvýšit. Výsledkem [Bruckner et al. 2002] jsou návrhy pro decizní sféru 20. Sou ástí projektu byl i empirický výzkum, který provád l Institut für Demoskopie Allensbach 21. Zkoumána byla tato témata: sousedské vztahy, lenství v dobrovolných organizacích, chudoba a nezam stnanost, bydlení, d v ra v komunální politiku a integrace cizinc. Pro Švýcarsko existují v rámci stránek tam jšího statistického ú adu Bundesamt für Statistik data o sociální soudržnosti. Zajímavé z našeho hlediska jsou údaje o lenství v dobrovolných organizacích a o participaci 22. Výzkumný projekt Sociální a kulturní soudržnost v diferencované spole nosti ( R) V sou asnosti je v R realizován rozsáhlý projekt Sociální a kulturní soudržnost v diferencované spole nosti (CESES UK) 23, který navazuje na p edchozí výzkum zamený na mechanismy dosahování sociální soudržnosti s d razem na sociální strati kaci a roli sociálního státu v procesu modernizace [Machonin a kol. 2004] Momentáln probíhají soub žn výzkumné projekty jednotlivých tým : mezinárodní komparace indikátor kvality života ve vybraných zemích EU, komunitní výzkum vybraných malých lokalit v kontextu analýzy periferních/ rozvojov potenciálních území R (CESES UK), expertní šet ení problematiky sociální exkluze a inkluze (FSS MU), kvalitativní výzkum solidarity v rodinách pe ujících o staré lidi (FSV UK). Dále se v rámci kontinuálního výzkumu Naše spole nost realizuje vícefázové šet ení ve ejného mín ní (SOÚ AV R), které se soust edí na používání a porozum ní pojmu sociální soudržnost v eské populaci, její hodnotové orientace, vnímání sociálních nerovností a kon ikt, hodnocení kvality mezilidských vztah a problematiku d v ry. Práv probíhající velký reprezentativní výzkum Sociální a kulturní soudržnost, mobilita a p edávání hodnotových orientací a postoj (SOÚ AV R) se pokouší o komplexní zkoumání soudržnosti v dimenzích a indikátorech používaných ve výzkumech a konceptech výše popsaných (hodnoty, ob anská kultura, sociální kapitál, dynamika nerovností atd.). Záv r Mohli jsme p edstavit pouze stru ný výb r ze všech projekt a výzkum. Co drží spole nost pohromad, je centrální téma sociologie již od jejího po átku, teprve v posledních dvou dekádách se sociální koheze stává p edm tem empirického bádání. To je mimo jiné dáno zájmem decizní sféry, která nancuje rozmanité výzkumné projekty s o ekáváním konkrétních, v praxi použitelných výsledk. Poznámky 1 lánek vznikl v rámci projektu Sociální a kulturní soudržnost v diferencované spole nosti (reg.. 1J028/04 DP2) podpo eného Národním programem výzkumu Ministerstva práce a sociálních v cí R. ásti tohoto textu byly publikovány ve Studiích CESES 9/2004 [Šafr, Sedlá ková; Bayer 2005]. 2 Termíny soudržnost a koheze používáme v tomto textu jako synonyma. Nicmén auto i této stati navrhli jinde [Šafr, Sedlá ková 2005] používání pojm koheze a soudržnost v odborném jazyce odd lovat. Pojem koheze tak vymezují pro sociáln v dní diskurs, soudržnost pak pro praktický-sociopolitický diskurs. 3 P esné zn ní v British Crime Survey Questionnaire (03/11/03) je dostupné na The Question Bank; Social Surveys and Research Questionnaires Online, 4 Hodnota indexu v roce 1997/99 pro eskou republiku byla 53, p i emž nejvyšší hodnoty z tehdejších zemí EU dosáhlo Švédsko (75), nejmén ecko (47). 5 Jejich p ehled lze nalézt na adrese informa ního serveru evropské v dy 6 Internetovou prezentaci projektu naleznete na: viz též Šafr, Sedlá ková [2005] Prakticko-politickou strategii Evropské komise pro podporu soudržnosti (Directorate General of Social Cohesion) je možno nalézt na Poslední zprávou o stavu soudržnosti je t etí z roku Vybraná data z EUROSTATu nabízí i eský statistický ú ad na http: //www2.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/socialni_soudrznost_mezinarodni_srovnani Výzkum byl provád n v n kolika vybraných m stech a krajích v Severním Porýní-Vestfálsku, Dolním Sasku a Šlesvicko-Holštýnsku. 19 Informace o celém projektu v etn ísel za jednotlivé obce a strategií jsou na 20 Dotazník je k dispozici na adrese indicateur_de_devloppement/thematisch.set.706.html 22 Vedle hlavního ešitele Centra pro sociální a ekonomické analýzy (CESES, UK FSV) se na projektu podílejí Sociologický ústav AV R, Fakulta sociálních v d UK a Fakulta sociálních studií MU Brno.

6 Literatura Bayer, I Sociální soudržnost z pohledu n mecké sociologie. Pp in Pojetí sociální soudržnosti v soudobé sociologii a politologii. Studie CE- SES-Teoretik 9/2004. Praha: CESES. Beauvais, C., Jenson J Social Cohesion: Updating the State of the Research. CPRN Discussion Paper No. 22. Ottawa: CPRN. Beck, W., van der Maesen, L. J. G, Thomése, F., Walker, A. (eds.) Social Quality. A Vision for the Europe. Hague, etc.: Kluwer. Berger-Schmitt, R Social Cohesion between the Member States of the European Union: Past Developments and Prospects for an Enlarged Union. Sociologický asopis/czech Sociological Review 38: Bernard, P Social Cohesion. A Critique. CPRN Discussion Paper No. F 09, Ottawa, Canadian Policy Research Network, Inc. Bruckner Elke, Kerstin Schmidt, Claudia Walter Sozialer Zusammenhalt Kitt in Kommune, Nachbarschaft und Familie. trendberichtsozialerzusammenhalt.pdf. Delhey, Jan Sozialer Zusammenhalt in europäischen Gesellschaften. Pp in: Statistisches Bundesamt (Hg.). Datenreport Zahlen und Fakten über die Bundesrepublik Deutschland. Bonn: Schriftenreihe der Bundeszentrale für politische Bildung. Forrest, R., Kearns, A Social Cohesion, Social Capital and the Neighbourhood. Urban Studies 38 (12): Friedkin, N., E Social Cohesion. Annual Review of Sociology 30: Hirsch eld, A., Bowers, K. J The Effect of Social Cohesion on Levels of Recorded Crime in Disadvantaged Areas. Urban Studies 34: Jackson, A., Fawcett, G., Milan, A., Roberts, P., Schetagne, S., Scott, K., Tsoukalas, S Social Cohesion in Canada: Possible Indicators. Ottawa: Canadian Council on Soc. Development. Jenson, J Mapping Social Cohesion: The State of Canadian Research. CPRN Study No. F-03. Ottawa: Canadian Policy Research Network, Inc. http: // Kearns, A., Forrest, R Social cohesion and multilevel urban governance. Urban Studies 37 (5/6): Machonin, P. a kol Mechanismy sociální soudržnosti, strati kace a role sociálního státu I a II. Výzkumný projekt VaV - ZVZ MS6-2 zadaný MPSV. Praha: Ministerstvo práce a sociálních v cí. Musil, Ji í Sou asná pojetí sociální soudržnosti a eská republika. Pp in kol. autor, Pojetí sociální soudržnosti v soudobé sociologii a politologii. Studie CESES-Teoretik 9/2004. Praha: CESES. Offe, Claus Sozialkapital. Begrif iche Probleme und Wirkungsweise in Perspektiven gesellschaftlichen Zusammenhalts: Empirische Befunde, Praxiserfahrungen, Messkonzepte, Ernst Kistler / Heinz-Herbert Noll / Eckard Priller (Hrsg.). Berlín. Schmidt, Manfred G "Das politische Leistungspro l der Demokratien" in Demokratie eine Kultur des Westens?, Michael Greven (Hrsg.). Opladen. Sedlá ková, M., Šafr, J Mení sociálního kapitálu. Koncepty, výzkumné projekty a zdroje dat. SDA Info 7 (1): Šafr, J., Sedlá ková, M Koncepty a indikátory sociální koheze - východiska empirických výzkum. Pp in Pojetí sociální soudržnosti v soudobé sociologii a politologii, kol. autor. Studie CESES-Teoretik 9/2004. Praha: CESES. Van Deth, Jan W "Introduction: Social Involvement and Democratic Politics" in Private Groups and Public Life. Social Participation, Voluntary Associations, and Political Involvement in Representative Democracies. London. Van Deth, Jan W "Interesting but Irrelevant: Social Capital and the Saliency of Politics in Western Europe". European Journal of Political Research 37: Plodnost z hlediska legitimity v regionálním pohledu 1 Petra Šalamounová, Gabriela Šamanová Sociologický ústav AV R Sta se zamuje na rozdíly v plodnosti podle rodinného stavu matky v jednotlivých regionech eské republiky. V první ásti jsou analyzována data za okresy, p edevším struktura narozených podle rodinného stavu a ukon eného vzd lání matky. Druhá ást popisuje rozdíly v charakteristikách v ku podle kraj. Výrazným rysem sou asných demogra ckých zm n je i nár st po tu i podílu d tí narozených mimo manželství. Struktura narozených podle rodinného stavu se výrazn odlišuje u jednotlivých skupin obyvatelstva, zejména podle dosaženého vzd lání i sebeza azení se do spole enské t ídy, ale závisí i nap. na v ku matky v dob porodu [blíže viz nap. Nývlt, Šalamounová 2004]. V rámci eské republiky rovn ž existují výrazné rozdíly v podílu d tí narozených mimo manželství mezi jednotlivými regiony. Již v historických dobách vy nívaly n které okresy. B hem první poloviny dvacátého století to byly zejména oblasti s vyšší koncentrací n mecké menšiny, mezi nimiž byly vstup do manželství a plodnost tradi n mén propojené. Jednalo se zejména o okresy Šumavy a Severní Moravy. Po odsunu n meckého obyvatelstva na konci druhé sv tové války došlo k ur itým zm nám v rozložení okres podle podílu d tí narozených nevdané matce. Vyšší podíly d tí, jejichž matka neuzav ela p ed narozením potomka s atek, se soust edily zejména do n kterých oblastí bývalých Sudet, p edevším p íhrani ních okres na severozápad ech a na severozápad Moravy. V n kterých okresech (Karlovy Vary, Chomutov, Cheb, Teplice) již v polovin sedmdesátých let p esahoval podíl nemanželsky narozených 10 % (v této dob byla úrove mimomanželské plodnosti v eské republice na historicky nejnižší úrovni okolo 4-5 %). S p íchodem nového politického a ekonomického systému v devadesátých letech se regionální rozložení mimomanželské plodnosti p íliš nezm nilo, jen se rozdíly mezi okresy s nejvyššími a nejnižšími podíly nemanželsky narozených d tí umocnily. Okresy s vysokým podílem nemanželských d tí jsou zpravidla spojovány i s vyšším výskytem dalších patologických jev, nap. s vysokou sebevražedností, rozvodovostí [viz nap. Možný 2003]. Jedním z možných vysv tlení této koncentrace je vysoká mobilita v t chto oblastech. ada obyvatel tam p išla až po druhé sv tové válce, asto až v šedesátých nebo sedmdesátých letech. P íchozí zpravidla nem li žádné pevné vazby, tamní prost edí bylo výrazn anonymní, usazoval se tam také patrn v tší podíl problemati t jších jedinc i skupin. Dalším d vodem je z ejm i etnické složení. Rómové mají oproti majorit menší tendenci uzavírat formální svazky a spíše up ednost ují nesezdané svazky. V neposlední ad má v sou asné dob vliv na problemati nost regionu i vyšší míra nezam stnanosti. V tomto lánku jsou analyzovány dostupné údaje za okresy a kraje R v roce Bohužel data neumož ují p íliš podrobná t íd ní podle region. Všechny údaje jsou za d ti celkem, nelze odlišit jednotlivá po adí. Dále chybí v ková struktura podle okres, což rovn ž znemož uje n které analýzy za menší jednotky než kraj. Zp sob ukon ení t hotenství podle okres Ze sou asných dat bohužel nelze íci, jak velký podíl d tí, jejichž matka nebyla v dob porodu vdaná, ve skute nosti žije od narození s otcem, ani kolik z d tí svobodných matek je plánovaných resp. cht ných. Sou asná potratová legislativa v eské republice je však velmi benevolentní a umož uje podstoupit indukovaný potrat tém všem ženám do 12. týdne t hotenství. Teoreticky se tedy žena m že sama rozhodnout, jak své t hotenství ukon í. Data bohužel neumož ují srovnat zp sob ukon ení podle rodinného stavu ženy. Nejv tší podíl t hotenství ukon ených potratem byl také v problémových regionech. Regionální rozdíly v samovolné potratovosti byly p itom malé a mohly být zp sobovány meziro ními výkyvy. Více než tvrtina zjišt ných t hotenství byla ukon ena um lým p erušením t hotenství na Karlovarsku (všechny t i okresy), na Ústecku (s výjimkou Loun a Litomic), dále v Plzni-m sto a v okresech Hradec Králové a eský Krumlov. Nejmenší podíl indukovaných potrat z celku t hotenství byl naopak v okresech Pardubice, Ž ár nad Sázavou a Brno-venkov. Struktura narozených podle rodinného stavu matky v okresech a krajích Z kartogramu 1 vyplývá, že ve v tšin okres, kde relativn menší podíl t hotenství skon il narozením dít te, byla velká pravd podobnost, že pokud se potomek narodí, bude jeho matka svobodná

7 Kartogram 1. Podíl d tí svobodných matek z celku narozených. erná: 30 a více % šedá: % bílá: 15 a mén % Kartogram 2. Podíl d tí narozených svobodné žen se základním vzd láním z celku narozených ženám s tímto vzd l. erná: 60 a více % šedá: % bílá: 45 a mén % Zdroj: Vlastní výpo ty na základ dat eského statistického ú adu. Tabulka 1. Struktura narozených podle rodinného stavu matky. Kraj Svobodná Vdaná Rozvedená, ovdov lá Hl. m. Praha 19,8 74,6 5,7 St ední echy 19,1 74,4 6,5 Jižní echy 18,8 73,9 7,3 Plze ský k. 22,4 70,7 6,9 Karlovarský k. 39,3 53,1 7,6 Ústecký k. 38,0 54,3 7,7 Liberecký k. 26,5 65,7 7,8 Královéhradecký k. 20,8 72,9 6,3 Pardubický k. 17,6 76,2 6,3 Vyso ina 13,1 82,0 4,9 Jižní Morava 18,0 76,5 5,5 Olomoucký k. 20,0 73,7 6,3 Zlínský k. 13,4 81,8 4,8 Moravskoslezský k. 26,1 67,3 6,5 Zdroj: Vlastní výpo ty na základ dat eského statistického ú adu. Tabulka 2. Podíl d tí prvního, druhého a t etího po adí, jejichž matka byla vdaná z celku d tí daného po adí. Prvních a posledních deset okres, azeno podle d tí prvního po adí. podíl 1. d tí v manž. podíl 2. d tí v manž. podíl 3. d tí v manž. Ž ár nad Sázavou 81,1 90,7 87,6 Uherské Hradišt 79,2 91,4 85,6 Zlín 79,2 90,5 85,8 Havlí k v Brod 76,8 91,4 75,3 Mladá Boleslav 76,4 84,6 72,3 Chrudim 75,9 88,5 79,2 Brno-venkov 75,7 86,8 87,3 Pelh imov 75,6 90,6 84,1 T ebí 74,5 87,6 82,9 Praha-západ 73,7 84,9 80,7 Jeseník 47,0 74,2 68,9 Ústí nad Labem 46,9 66,3 60,3 Teplice 45,3 67,6 52,8 Karlovy Vary 44,0 71,1 74,4 Dín 42,9 64,5 59,3 Chomutov 42,6 66,9 57,6 Cheb 40,0 65,3 58,3 Bruntál 39,9 67,9 67,2 Sokolov 39,7 65,6 49,2 Most 33,8 54,3 45,1 Zdroj: Vlastní výpo ty na základ dat eského statistického ú adu. V roce 2003 se v Most a Sokolov narodilo více d tí nevdané matce, než ženám v manželství. Obecn lze íci, že v okresech, kde byl vyšší podíl svobodných matek, byl sou asn vyšší podíl i rozvedených resp. ovdov lých matek. 2 Nelze tedy íci, že tam, kde ženy vstupují do manželství v menší mí e, mají nižší pravd podobnost mít dít jako rozvedené. Zdroj: Vlastní výpo ty na základ dat eského statistického ú adu. Tabulka 1 zobrazuje podíly narozených d tí svobodné matce podle jednotlivých kraj. Nejv tší podíly d tí narozených v roce 2003 svobodným matkám byly na severozápad ech a na severní Morav. V Karlovarském kraji dosahuje zmi ovaný ukazatel 39 %. Na druhé místo se s hodnotou nižší pouze o jeden procentní bod adil Ústecký kraj. T etí a tvrté místo s již podstatným rozdílem zaujímaly kraje Liberecký (27 % d tí narozených svobodným ženám) a Moravskoslezský (26 % d tí). Na druhém konci pomyslného žeb í ku stál kraj Vyso ina s pouhými 13 % d tí svobodných matek a se stejnou hodnotou i Zlínský kraj. První t i kraje držely prvenství také v podílech d tí narozených ženám rozvedeným (v Karlovarském, Ústeckém a Libereckém kraji se zhruba 8 % d tí narodilo rozvedeným i ovdov lým ženám). K t mto oblastem se s hodnotou 7 % d tí narozených rozvedeným adil p ekvapiv také Jiho eský kraj, který m l pom rn nízký podíl d tí narozených svobodným (19 %) a sou asn relativn vysoký podíl narozených v manželství (74 %). Nejmenší hodnoty podíl d tí narozených rozvedeným ženám nedosahovaly ani hranice 5 %. Zaznamenány byly v krajích Zlínském a Vyso ina. Z logiky v ci vyplývá, že v krajích, kde se rodí nejmén d tí svobodným a rozvedeným matkám, nacházíme nejv tší podíly d tí narozených v manželství. Na Vyso in a ve Zlínském kraji se vdaným matkám narodilo 82 % d tí. Nejnižší hodnoty tohoto ukazatele klesají až k hodnotám mírn nad 50 % - 53 % d tí narozených vdaným ženám v Karlovarském kraji a 54 % v Ústeckém kraji. Souhrnn m žeme tedy íci, že na obou pólech se vy lenily vždy dva kraje, které se od ostatních oblastí liší velkým rozdílem hodnot u všech zkoumaných podíl. Karlovarský a Ústecký kraj má nejvyšší podíly d tí narozených svobodným a rozvedeným matkám a sou asn nejnižší podíly d tí narozených v manželství. U Zlínského kraje a kraje Vyso ina je po adí zrcadlov obrácené u svobodných, vdaných i rozvedených žen. Legitimita d tí podle po adí narození, podle okres Nejv tší podíl narozených mimo manželství je v rámci eské republiky u d tí prvního po adí. D ti druhého po adí se rodí nej ast ji ze všech zkoumaných po adí v manželství. Mezi d tmi t etího a vyššího po adí op t roste podíl t ch narozených mimo manželství. Toto platilo i pro všechny okresy. Dostupná data bohužel neumož ují srovnání zvláš podle rodinného stavu matky (odd len ženy svobodné a rozvedené). V tabulce 2 jsou okresy s nejvyšším a nejnižším podílem manželsky narozených podle jednotlivých po adí. V okresech s vysokou hladinou nemanželské plodnosti se rodilo v manželství relativn mén i d tí druhého po adí. Výrazn se odlišuje p edevším Most, ve kterém má nevdanou matku tém polovina druhorozených d tí. V regionech s nízkou nemanželskou plodností jsou malé rozdíly mezi d tmi jednotlivých po adí. Narozené d ti podle vzd lání matky v okresech Další faktor, který výrazn ovliv uje legitimitu narozeného dít te, je ukon ené vzd lání matky. V rámci eské republiky platí, že s rostoucím stupn m dosaženého vzd lání klesá podíl nevdaných rodi ek. Nabízí se tedy otázka, zda by podíl mimomanželsky na

8 rozených v okresech nemohl být významn ovlivn n i strukturou žen podle vzd lání v t chto územních jednotkách. Na kartogramech 2-5 je patrné, že v okresech s vysokou mírou ilegitimity byl tento jev rozší en jší i mezi ženami s vyšším vzd láním. Každá pátá vysokoškola ka v Chebu a Karlových Varech rodila jako svobodná, zatímco ve Svitavách, v Litomicích a v Brn venkov bylo 95 % žen s vysokoškolským diplomem vdaných. Obecn lze íci, že u matek s vyšším vzd láním bylo mén t ch, které m ly d ti až po rozpadu manželství. D vodem je patrn fakt, že ženy s maturitou a vyšším stupn m vzd lání zakládají rodiny pozd ji, a tudíž je menší šance, že stihnou mít d ti po rozpadu manželského svazku. Ze zahrani ních studií ale vyplývá, že ženy s rostoucím vzd láním mají menší pravd podobnost najít si p ípadn nového partnera a založit novou rodinu (G. Desplanques 1994, Kartogram 3. Podíl d tí narozených svobodné žen se st edním vzd láním bez maturity z celku narozených ženám s tímto vzd láním. erná: 36 a více % šedá: % bílá: 15 a mén % cit dle Villeneuve-Gokalp 2000). Nejvíce rozvedených vysokoškola ek porodilo svého potomka v roce 2003 v Tachov (10 %), v Most, v Rakovníku a v Nymburce (ve všech t ech okolo 7 %). Charakteristiky v ku v krajích Jak již bylo zmín no, údaje o v kové struktu e žen v okresech nejsou dostupné. Proto jsme analýzu charakteristik v ku p i narození dít te provedly jen za kraje (viz tabulku 3). U svobodných žen se rozptyl pr m rného v ku rodi ek pohyboval od 24,1 (Ústecký kraj) do 26,8 roku (Praha). Pr m rný v k p i narození dít te u vdaných žen byl ve sledovaném období nejnižší v kraji Vyso ina (28,1 roku) a nejvyšší op t v Praze (30,2 roku). Praha m la nejstarší také rozvedené matky, jejichž pr m rný v k p i porodu inil 33,2 roku. Nejmladší rozvedené rodi ky byly na Vyso in (32,1 roku). V kontextu mezikrajového srovnání nevykazovaly rozdíly v pr m rných v cích matek p i porodu zásadn velké rozdíly. Výjimkou bylo hlavní m sto, kde byly matky obecn výrazn starší než jinde. Bohužel z dat za kraje nelze odlišit chování ve velkých m stech a v ostatních obcích. K posunu k vyšším v k m došlo však oproti socialistickému období ve všech regionech R. Podstatné rozdíly mezi jednotlivými kraji m žeme však najít u podíl tzv. náctiletých svobodných matek ze všech svobodných matek (viz graf 1). Bezkonkuren n nejmén náctiletých matek pocházelo z Prahy, kde podíl 15-19letých matek na celkovém po- tu všech svobodných matek v roce 2003 inil 12 %. S odstupem 3 % se na druhé místo za adil Jihomoravský kraj. Nejvíce náctiletých svobodných matek pocházelo z Karlovarského a Ústeckého kraje (20 % z žen, které v daném kraji v roce 2003 porodily dít jako svobodné). Kartogram 4. Podíl d tí narozených svobodné žen s maturitou z celku narozených ženám s tímto vzd láním. Zdroj pro kartogramy 3-5: Vlastní výpo ty na základ dat SÚ. erná: 20 a více % šedá: % bílá: 9 a mén % Kartogram 5. Podíl d tí narozených svobodné žen s VŠ vzd láním z celku narozených ženám s tímto vzd láním. erná: 12 a více % šedá: 7-11 % bílá: 6 a mén % Tabulka 3. Pr m rný v k matky podle rodinného stavu. Kraj Svobodná Vdaná Rozvedená, ovdov lá Hl. m. Praha 26,8 30,2 33,2 St ední echy 24,7 28,5 32,2 Jižní echy 24,9 28,5 32,1 Plze ský k. 24,6 28,3 32,6 Karlovarský k. 24,4 28,9 32,4 Ústecký k. 24,1 28,5 32,1 Liberecký k. 24,5 28,7 31,9 Královéhradecký k. 25,0 28,8 32,4 Pardubický k. 24,7 28,5 32,6 Vyso ina 24,9 28,1 32,1 Jižní Morava 25,3 28,6 32,7 Olomoucký k. 24,8 28,6 32,6 Zlínský k. 25,4 28,7 32,6 Moravskoslezský k. 24,2 28,3 32,2 Zdroj: Vlastní výpo ty na základ dat eského statistického ú adu. Graf 1. Podíl -náctiletých matek (15-19) na plodnosti svobodných žen podle kraj. Ústecký k. Karlovarský k. Liberecký k. Moravskoslezský k. Plze ský k. Pardubický k. Jižní echy Olomoucký k. St ední echy Zlínský k. Vyso ina Královéhradecký k. Jižní Morava Hl. m.praha 0,0 5,0 10,0 15,0 20,0 25 Zdroj: Vlastní výpo ty na základ dat eského statistického ú adu. % - 8 -

9 Záv r Z regionálního srovnání vyplývá, že v eské republice jsou na jedné stran okresy, kde je rození d tí mimo manželství rozší ené, a naopak okresy, kde je naprostá v tšina plodnosti realizována v manželství. V prvních jmenovaných je zpravidla rozší en jší rození potomk svobodnými matkami i t mi, co manželstvím již p ed narozením dít te prošly. Dále je v t chto oblastech mén narozených v manželství u všech sledovaných d tí podle po adí narození a rovn ž je zde ilegitimita rozší ena i mezi ženami s maturitou a s vysokou školou. Nejkrajn jším extrémem je okres Most. Ze srovnání podle v ku se odlišovala p edevším Praha, kde byly všechny matky podle rodinného stavu ve srovnání s ostatními kraji nejstarší. Ostatní kraje se mezi sebou p íliš nelišily. V Praze se také na plodnosti svobodných podílely -náctileté dívky nejmenší m rou. Naopak velký podíl 15-19letých svobodných matek se nacházel na Karlovarsku a Ústecku. Poznámky 1 Tato sta vznikla za podpory projektu Grantové agentury AV R Sociální a ekonomické charakteristiky mimomanželské plodnosti s registra ním íslem 1 QS V celé eské republice je jen velmi málo žen, které porodí dít jako ovdov lé. Proto jsme kategorii ovdov lá a rozvedená slou ily. Spole ným pro ob skupiny je, že žena již b hem života žila alespo v jednom manželství. Literatura Možný, I Vzd lanostn diferencovaná ilegitimita jako symptom pozdní moderny. Pp in D ti, mládež a rodiny v období transformace, ed. by I. Pla ava and M. Pilát. Nývlt, O., P. Šalamounová, Mimomanželská plodnost v eské republice. SDA-Info VI (1-2): 1-5. Villeneuve-Gokalp, C The Double Families of Children of Separeted Parents. Population: An English Selection 12: Rozd lení domácí práce a hodnocení jeho spravedlnosti ve vybraných evropských zemích 1 Jana Chaloupková Sociologický ústav AV R Cílem textu je srovnání d lby domácí práce mezi partnery a hodnocení její spravedlnosti v n kolika evropských zemích. St edem zájmu je p edevším vztah mezi subjektivním hodnocením spravedlnosti podílu na domácí práci a asem, který je na práci v domácnosti vynakládán. D raz je p itom kladen na rozlišení podle charakteru zapojení obou partner do placené práce. P edstavy o vymezení rolí v rodin procházejí v posledním p lstoletí díky hodnotovým a strukturním zm nám, zejména nár stu zam stnanosti žen, významnými prom nami. Tradi ní model rodiny s otcem živitelem a matkou pe ující o d ti a domácnost p estává být jediným normativním ideálem a preference model rodinného uspo ádání se zna n pluralizují. Mnozí auto i byli na po átku 70. let p esv d eni, že vyrovnávání vzd lanostních p íležitostí muž a žen a zvyšující participace žen na trhu práce povede ke sbližování rolí v rodin a o ekávali, že bude vzr stat zapojení muž do pé e o domácnost. I když je rozší ení dvoup íjmových rodin doprovázeno oslabením tradi n jasn odd lených rolí v rodin, p evážná ást odpov dnosti za pé i o domácnost a d ti z stává na ženách a jsou to p evážn ony, kdo upravuje své pracovní zapojení s ohledem na nároky rodiny a pé e o d ti. Nabízí se proto otázka, zda se v souvislosti s hodnotovými zm nami a zm nami vzorc zapojení žen do ekonomické aktivity m ní i p edstavy o tom, co znamená spravedlivý podíl domácí práce? Použitá data V této stati používám data z šet ení Rodina a m nící se role gender III realizovaného v rámci mezinárodního výzkumného programu ISSP (International Social Survey Programme) 2 z roku Modul byl dotazován ve 34 zemích, pro ú ely tohoto lánku bylo mezinárodní srovnání omezeno na sedm evropských stát (Velká Británie, Nizozemí, Švédsko, Špan lsko, eská republika, Ma arsko a N mecko) 3. Data za N mecko tvo í dva samostatné reprezentativní soubory za východní a západní ást. Z d vodu odlišného rodinného chování i postoj k rodin v t chto oblastech s nimi budu pracovat samostatn. Otázky týkající se d lby domácí práce mezi partnery byly v ISSP 2002 pokládány pouze t m respondent m, kte í uvedli, že žijí ve spole né domácnosti se svým partnerem i partnerkou. Dotazován byl však vždy jen jeden z partnerského páru. Není tudíž možné porovnat p ípadné rozdíly v tom, jak vnímá rozd lení domácí práce každý z partner, ani ur it, zda respondenti sv j podíl nadhodnocují a podhodnocují zapojení druhého. Z respondent z vybraných sedmi (resp. osmi) evropských zemí 6773 (64 %) uvedli, že žijí s partnerem(kou). Protože 182 (80 muž a 102 žen) z nich neodpov d lo na žádnou z otázek týkajících se domácí práce (viz níže), obsahuje analyzovaný datový soubor odpov di 6551 dotázaných 4. Vymezení domácí práce a formulace otázek Obecn m žeme vymezit domácí práci jako soubor inností vykonaných v domácnosti pro pot eby jejích len a k zajišt ní provozu domácnosti [nap. Shelton a John 1996]. Její významné charakteristiky dále jsou, že se jedná o práci neplacenou, která je vykonávaná v pospolitosti rodiny a jejíž výkon je spojen s emocionálními pouty [Beck 2004: 177]. Soubor inností, které mohou být mezi domácí práce zahrnuty, je velmi široký (nap. v závislosti na charakteru bydlení, místu bydlišt, životní úrovni domácnosti, životním stylu apod.). Pokud se ale pozornost nesoust edí jen na konkrétní, vybrané innosti, ve v tšin empirických výzkum nebývá explicitn vymezen. Pé e o domácnost navíc nezahrnuje jen fyzický výkon inností, jako jsou úklid, nákupy i praní prádla nebo pé e o zahradu, ale má významné kognitivní (pamatování, p ipomínání, plánování apod.) a emocionální složky a její vykonávání je úzce spojeno s odpov dností vi druhým osobám [Doucet 2001]. Tyto aspekty pé e o domácnost, které p edstavují pom rn velkou asovou i psychickou zát ž, jsou ve v tšin výzkum spíše opomíjené. Z hlediska vymezení prací v domácnosti je d ležité i jejich odlišení od aktivit vykonávaných ve volném ase, které nemají charakter povinnosti i závazku a jsou provozovány pro zábavu i relaxaci. Hranice mezi t mito kategoriemi mohou být nejasné a jejich odlišení závisí na subjektivním vnímání respondent. N kte í auto i p itom poukazují na to, že muži mají ve srovnání s ženami ast ji tendenci vnímat domácí práce v p ípad, že je vykonávají, spíše jako zábavu i relaxaci než jako práci [Shaw 1998 cit. dle White a Klein 2002: 191]. V tšina studií d lby práce v domácnosti se soust edí na rozd lení domácí práce mezi partnery. Jen ojedin lé studie se zamují na to, jak se na práci v domácnosti podílejí další lenové domácnosti (nap. starší d ti), širší p íbuzenské sít, pop ípad další neplacená i placená výpomoc. Rozd lení práce v domácnosti je v empirických výzkumech zjiš ováno v zásad dv ma zp soby: 1) na základ asového zapojení (kolik hodin v nují pr m rn b hem ur itého asového úseku (nap. všedního dne, víkendu i v pr b hu celého týdne) práci v domácnosti), 2) podle toho, kdo v domácnosti vykonává konkrétní innosti. Ve výzkumném šet ení ISSP byly použity oba zp soby. Zaprvé byli respondenti dotazováni, kdo v jejich domácnosti pere prádlo, - 9 -

10 provádí drobné opravy, pe uje o nemocné leny rodiny, nakupuje, uklízí a p ipravuje jídla. Dotázaní m li na výb r šest možností odpov di: vždy sám(a), obvykle sám(a), oba zhruba stejn nebo spole n, obvykle partner(ka), vždy partner(ka), pop ípad t etí osoba. Z vý tu sledovaných inností je patrné, že se jedná p edevším o innosti, které jsou kulturn stereotypizované jako ženské (s výjimkou drobných oprav v domácnosti). Je možné namítnout, že tak omezujeme zapojení muž do domácí práce na participaci na ženských domácích pracích a nesledujeme jiné domácí innosti (nap. p íležitostné innosti, innosti vykonávané vn domu apod.), kterým se mohou muži v novat ast ji [Ma íková 1999: 22]. Na druhé stran tzv. ženské práce jsou obvykle vykonány denn nebo tém denn a nelze je v tšinou odložit na pozd ji a mají vysoké asové nároky. Mezi p t asov nejnáro n jších domácích inností pat í p íprava jídla, uklízení, nakupování, umývání nádobí a praní a žehlení prádla [Robinson a Godbey 1997 cit. dle Coltrane 2000]. Dále bylo ve výzkumném šet ení ISSP zjiš ováno, kolik hodin týdn respondent v pr m ru v nuje práci v domácnosti a kolik podle jeho odhadu v nuje t mto innostem jeho partner nebo partnerka 5. Nevýhodou p ímého dotazování je, že pro mnohé respondenty m že být obtížné ur it, kolik asu tráví každodenními innostmi (natož ur it, kolik asu jimi tráví jejich prot jšek). Skeptici dokonce tvrdí, že zcela p esný odhad svého asového zapojení do domácí práce m že podat jen ten, kdo v bec žádné domácí práce ned lá [Gershuny 1992: 88]. Nicmén studie srovnávající údaje zjišt né p ímým dotazováním a asovým snímkem, kdy si respondenti po ur itou dobu vedou deník a podrobn zaznamenávají, jaké innosti vykonávají a jak dlouho, ukazují, že výsledky siln korelují. P esto platí, že p ímé otázky p inášejí vyšší odhady, p edevším v p ípad inností vykonávaných asto (a naopak innosti vykonávané p íležitostn bývají podhodnoceny) [Marini a Shelton 1993 cit. dle Coltrane 2000]. Jisté zkreslení m že být zp sobeno i tím, že ti, kte í se do domácí práce v bec nezapojují (pravd podobn zejména muži), mohou mít tendenci na otázky týkající se práce v domácnosti v bec neodpovídat. V d sledku toho mohou být pr m rné údaje o zapojení muž do domácí práce nadhodnocené [Szinovacz a Harpster 1994 cit. dle Coltrane 2000]. I p es výše uvedené nedostatky se domnívám, že má smysl se ptát lidí, kolik asu v nují práci v domácnosti, jak si domácí innosti d lí s partnerem a jak toto rozd lení hodnotí. Rozd lení jednotlivých domácích inností Tabulka 1 ukazuje, jak si partnerské páry v jednotlivých evropských zemích rozd lují p t domácích inností: praní prádla, drobné opravy, nákupy, úklid a p ípravu jídla 6. S výjimkou drobných oprav, které vykonávají obvykle muži, a nákup, které nej- ast ji zajiš ují oba partne i, mají ve v tšin zkoumaných zemí sledované innosti na starosti p edevším ženy. Nejmén tradi ní rozd lení inností je v Nizozemí, kde se na praní, úklidu a va ení výrazn ji podílejí muži a ženy se více v nují drobným opravám v domácnosti. V tší podíl muž ve srovnání s ostatními zem mi se zapojuje do úklidu i ve Švédsku. Podíl domácností, kde by zkoumané innosti vykonávala (zejména menší opravy a úklid) (výhradn ) t etí osoba, je velmi nízký. Nejrozší en jší je využívání služeb t etích osob k úklidu v Nizozemí (6 %) a ve Velké Británii (4 %). Celkov vzato, nejv tší podíl sledovaných p ti inností, jak ukazují hodnoty souhrnného indexu 7, vykonávají ženy v eské republice, Ma arsku a Špan lsku, nejmén v Nizozemí. asové zapojení do domácí práce Pr m rný po et hodin, který v jednotlivých evropských zemích v nují týdn domácí práci podle svých odhad oba partne i dohromady 8, je zna n rozdílný (srv. tabulku 2). Nejvyšší asové nároky má podle odhad respondent domácí práce ve Špan lsku (tém 40 hodin týdn ), v Ma arsku a v eské republice. Naopak v pr m ru tém o polovinu mén asu zabere celkov pé e o domácnost ve Velké Británii, Švédsku a Nizozemí. Tyto rozdíly mohou být zp sobeny adou faktor od objemu asu, který je na starost o domácnost k dispozici, charakteru bydlení a velikosti domácnosti, r zného vybavení domácími spot ebi i a až po r zné zvyklosti, jaké innosti, jak asto a v jakém rozsahu i kvalit, je t eba v domácnosti vykonávat. Krom toho mohou být tyto rozdíly podmín ny i makrofaktory, jako je rozvinutost sektoru služeb, jejich cenová hladina apod. Jak ukázal Gershuny [1992], objem asu v novaného domácí práci klesá se zlepšováním celkové ekonomické situace zem. I data t íd ná podle zam stnaneckého statusu obou partner 9 ukazují, že nejv tší nároky na as muž i žen má podle subjektivních odhad práce v domácnosti v eské republice, Ma arsku a Špan lsku. Nap íklad ešky a Ma arky zam stnané na plný úvazek (jejichž partner pracuje také na plný úvazek) v nují domácí práci tém 21 hodin týdn, zatímco Švédky a Britky p ibližn o 10 hodin týdn mén. eští muži žijící v domácnostech, kde jsou oba partne i zam stnaní na plný úvazek, uvád jí, že v nují práci v domácnosti v pr m ru 9 a p l hodiny, což je o 4 hodiny více než muži ve Velké Británii a o dv a p l hodiny týdn více než muži ve Švédsku. Nep ekvapí, že nejvíce hodin týdn tráví prací v domácnosti ženy ekonomicky neaktivní, jejichž partner pracuje na plný úvazek (tedy s nejv tší pravd podobností v rodinách s malými d tmi), a že více asu v nují domácí práci ženy, které pracují na áste ný úvazek, než ženy s plným pracovním úvazkem. Naproti tomu as, který v nují pé i o domácnost muži, se podle pracovního uspo ádání liší mnohem mén. I když je v rodinách, kde je žena v domácnosti i na rodi ovské dovolené (ekonomicky neaktivní) a muž je zam stnaný na plný úvazek, asymetrie asového zapojení do pé e o domácnost mezi partnery nejvyšší (podíl žen na celkovém ase, které stráví oba partne i prací v domácnosti, je v pr m ru 80 %), muži, jejichž partnerka je v domácnosti, se zapojují do domácí práce pr m rn o n co více než ti, jejichž partnerka je zam stnaná na áste ný úvazek. Relativn více se do práce v domácnosti zapojují muži, jejichž zapojení do ekonomické aktivity je nižší než zapojení jejich partnerky. Z d vodu malého zastoupení t chto pár mají tyto údaje spíše ilustrativní charakter. Pr m rné relativní asové zapojení, tj. podíl z celkového objemu asu, který je v domácnosti vynakládán na práce v domácnosti, se ve sledovaných zemích liší mnohem mén než zapojení absolutní. Ve v tšin sledovaných evropských zemí p ipadají z celkového asu, který oba partne i v nují práci v domácnosti, v pr m ru p ibližn t i tvrtiny na ženy. Podíl žen z celku asových investic do domácí práce obou partner se pohybuje od 66 % ve Švédsku až po 78 % ve Špan lsku. V eské republice, východním N mecku a Velké Británii iní podíl žen dv t etiny celkového asu, který je v domácnosti celkov v nován domácím pracím. V domácnostech, kde oba partne i pracují na plný úvazek, je podíl žen na celkovém asu v novaném domácí práci o n co nižší (pohybuje se od 62 % ve Švédsku až po 71 % v Ma arsku). Rozdíly relativního asového zapojení žen jsou v závislosti na velikosti pracovního úvazku pom rn malé. Nejmenší jsou v eské republice, Ma arsku a Špan lsku. Zajímavé zjišt ní je, že p estože v Nizozemí pat í d lba práce v domácnosti mezi partnery z hlediska rozd lení sledovaných inností mezi nejvyrovnan jší, z hlediska srovnání asových investic obou partner do práce v domácnosti se od ostatních zkoumaných zemí výrazn neliší 10. Tato skute nost vzbuzuje mnohé otázky. M že to znamenat, že když se muži zapojují do domácích prací, v nují jim mén asu než ženy (nap. když va í, tak ast ji používají polotovary apod.)? Hodnocení spravedlnosti podílu na domácí práci Respondenti byli dále dotazováni na to, zda podíl na práci v domácnosti, který vykonávají, považují zhruba za spravedlivý a nebo zda se domnívají, že d lají více (pop. mén ), než odpovídá spravedlivému podílu 11. Je d ležité zd raznit, že se jedná o subjektivní hodnocení a není jasné, co si jednotliví respondenti pod pojmem spravedlivý podíl p edstavují, nebo s ím sv j podíl srovnávají. Pro porozum ní hodnocení spravedlnosti rozd lení

11 domácí práce je podle Lindy Thompson [1991] t eba vzít v úvahu t i otázky: 1) co je cen ným výsledkem rozd lení domácí práce, 2) s ím, resp. s kým, je výsledné rozd lení srovnáváno, 3) jak je d lba ospravedl ována. Cen ným výstupem podle Thompson nemusí být jen to, že se oba partne i podílejí na práci v domácnosti p ibližn stejn, ale prostá skute nost, že druhý vyjad uje ochotu v p ípad pot eby tyto innosti vykonávat, nebo že projevuje uznání a vdnost za jejich vykonávání [Thompson 1991]. Žádoucím výsledkem m že být i to, že jedinec nemusí vykonávat innosti, které d lá nerad. I když se obvykle p edpokládá, že se srovnávají partne i vzájemn, Thompson upozor uje na to, že ženy porovnávají své zapojení do domácí práce spíše s jinými ženami, pop. srovnávají zapojení svého partnera s tím, jak se na domácí práci podílejí jiní muži v jejich okolí [Thompson 1991]. Hodnocení uspo ádání domácí práce dále závisí na tom, zda jedinec nachází jeho uspo

12 SDA Info kojivé ospravedln ní. Nerovnom rné rozd lení domácí práce mezi partnery m že být nap. od vodn no tím, že je menší zapojení do pé e o domácnost kompenzováno v tším zapojením do placené práce. Další vysv tlení dávají d raz na distribuci zdroj (nap. výši p íjm ) mezi partnery a p edpokládají, že ím v tšími zdroji ve srovnání se svým prot jškem (nap. p íjmy, vzd lání) žena disponuje, tím mén bude situaci, kdy vykonává v tší podíl domácí práce než její partner, považovat za spravedlivou 12. Významnou roli mají pro hodnocení spravedlnosti d lby domácí práce pochopiteln p edstavy o rolích muž a žen v rodin. Lze o ekávat, že ženy, které zastávají tradi ní postoje k d lb rolí v rodin, budou mén nespokojené s menším zapojením svého partnera. A naopak ím mén tradi ní postoje ženy zastávají a ím více se identi kují s profesí, tím spíše v p ípad, kdy vykonávají v tší podíl na práci v domácnosti, ho budou hodnotit jako v tší než spravedlivý. S využitím dostupných dat není možné ovit, co je v souvislosti s výkonem domácí práce cen ným výsledkem, ani s kým dotazovaní sv j podíl srovnávají. Dovolují však zkoumat, jak hodnocení spravedlnosti souvisí se zapojením do práce v domácnosti ( asem v novaným domácí práci) a jak se liší v domácnostech s r zným charakterem ekonomické aktivity obou partner. Graf 1 ukazuje, jak ženy hodnotily sv j podíl na práci v domácnosti. Ve všech sledovaných zemích s výjimkou Ma arska je více žen, které považují sv j podíl za v tší než spravedlivý, než t ch, které ho hodnotí jako spravedlivý. Nejmén žen ozna uje své zapojení do pé e o domácnost jako zhruba spravedlivé v Nizozemí (28 %) a Velké Británii (32 %), nejvíce v Ma arsku 61 %. V ostatních sledovaných zemích hodnotí své zapojení do domácí práce jako spravedlivé p ibližn dv p tiny žen. Muži ast ji než ženy odpovídají, že vykonávají zhruba spravedlivý podíl práce v domácnosti (graf 2). S jistým zjednodušením je možné íci, že muži se d lí na dv p ibližn stejn velké skupiny: jedni považují sv j podíl na domácí práci za spravedlivý, druzí se 2 / 2005 podle svého soudu zapojují do domácí práce mén, než je spravedlivé. Muž, kte í si myslí, že d lají více domácí práce, než je spravedlivé (podobn, jako žen, které by sv j podíl hodnotily jako menší než spravedlivý), je nepatrný podíl. Nejvíce muž považuje sv j podíl na práci v domácnosti za spravedlivý v Ma arsku (57 %). O n co více muž, kte í ozna ují sv j podíl na práci v domácnosti jako spravedlivý, než t ch, kte í jej považují za menší, než spravedlivý, je rovn ž v eské republice (49 % ku 42 %). O ekávají ženy zam stnané na plný úvazek, že se bude jejich partner více podílet na práci v domácnosti? Liší se hodnocení podílu podle charakteru pracovního zapojení obou partner? Pro ú ely tohoto srovnání bylo hodnocení spravedlnosti zjednodušeno do t í kategorií: 1) v tší, než je spravedlivý podíl, 2) d lám zhruba tolik, kolik je spravedlivý podíl a 3) menší, než je spravedlivý podíl. Graf 3 ukazuje, že se zvyšujícím se asovým zapojením je podíl na domácí práci hodnocen jako vyšší než spravedlivý. Pr m rné asové zapojení, které odpovídá jednotlivým kategoriím hodnocení, je ve sledovaných evropských zemích rozdílné. Významným zjišt ním je, že v žádné ze sledovaných evropských zemí se asové zapojení vnímané jako spravedlivé neblíží 50 %. Z odpov dí žen vyplývá, že jako spravedlivý podíl není hodnocen rovný podíl, ale podíl kolem 60 % až 70 %. 13 Ve Špan lsku zapojení žen, které je vnímáno jako spravedlivé, dokonce dosahuje tém 80 %. I ženy, které pracují stejn jako jejich partner na plný úvazek, považují za spravedlivé, když se v nují domácí práci více než jejich partner (graf 4). Nejvíce se pojetí spravedlivého podílu p ibližuje rovnému podílu v domácnostech, kde oba partne i pracují na plný úvazek, ve Švédsku. V ostatních zemích asové zapojení do domácí práce, které ženy zam stnané na plný úvazek považují za spravedlivé, dosahuje kolem 60 %. Naproti tomu ženy, které jsou ekonomicky neaktivní, hodnotí jako spravedlivý vyšší podíl (kolem 80 %). To, jaký podíl považují v pr m ru za spravedlivý ženy, které jsou zam stnané na plný úvazek, a ty, jež pracují na áste ný úvazek, se v n kterých zemích p íliš neliší. Nejmén výrazné jsou rozdíly ve Špan lsku, R a východní ásti N mecka. Záv r Data z výzkumu ISSP 2002 dokládají, že ve všech zkoumaných evropských zemích v nují ženy domácí práci výrazn více asu než muži a mají zpravidla na starosti v tšinu sledovaných domácích inností. Nejvyrovnan jší je rozd lení domácích inností v Nizozemí, ale i zde podle zjišt ní výzkumu ISSP 2002 p evyšuje as, který ženy vynakládají na domácí práci, asové zapojení muž více než dvaap lkrát. Vezmeme-li toto v úvahu, nemusí nás p ekvapovat, že i p es po

13 SDA Info m rn vysoké zapojení nizozemských muž do nej ast jších domácích inností vnímá p evážná ást nizozemských žen sv j podíl na práci v domácnosti jako v tší než spravedlivý. Nejtradi n jší postoje k vymezení rolí v rodin jsou zastávány v Ma arsku. I když Ma arsko pat í ve sledovaných zemích k t m, kde práce v domácnosti vyžaduje nejvíce asu a kde na ženách leží nejv tší díl práce v domácnosti, v tšina ma arských žen (a muž ) hodnotí sv j podíl na práci v domácnosti jako spravedlivý. Vysoký podíl žen, které ve v tšin sledovaných zemí udávají, že vykonávají v tší než spravedlivý podíl domácí práce, a nemalý podíl muž, kte í p ipoušt jí, že se do práce v domácnosti zapojují mén, než je spravedlivé, sv d í o tom, že dochází k posunu p edstav o vymezení rolí v rodin. Zajímalo nás, jaké relativní asové zapojení do domácí práce hodnotili respondenti jako spravedlivý podíl. Dále jsme si kladli otázku, zda se toto hodnocení liší podle charakteru ekonomické aktivity obou partner. Ze srovnání vyplývá, že podíl domácí práce, který ženy hodnotily jako spravedlivý, p evyšoval rovný podíl. Dokonce i ženy zam stnané stejn jako jejich partner na plný úvazek vnímají jako spravedlivé asové zapojení, které p edstavuje kolem 60 % celkového asu, který je ob ma partnery vynakládán na práci v domácnosti. Rovnému podílu se pojetí spravedlivého podílu p iblížilo pouze ve Švédsku. Údaje za Nizozemí bohužel neznáme, protože nizozemská data neobsahují informaci o zam stnaneckém statusu partnera(ky) / 2005 Poznámky 1 Tento text je p epracovanou verzí empirické ásti mé diplomové práce s názvem Rozd lení domácí práce a hodnocení jeho spravedlnosti v komparativní perspektiv, obhájené v zá í 2005 na FF UK v Praze. Jeho p íprava byla podpo ena Grantovou agenturou AV R v rámci projektu Sociální a ekonomické charakteristiky mimomanželské plodnosti (1QS ). 2 Podrobn ji p ibližuje program sociálního výzkumu ISSP, v etn p ehledu zú astn ných zemí a zkoumaných témat, Krej í [2005]. Výzkumné šet ení zamené na problematiku rodiny a gender rolí bylo v rámci projektu ISSP provedeno také v roce 1988 bez ú asti R a v roce 1994 s eskou ú astí. Data z p edchozích šet ení ale neobsahují údaje o asovém zapojení partner do domácí práce, ani o hodnocení spravedlnosti rozd lení domácí práce a položky v otázce týkající se rozd lení konkrétních inností v domácnosti byly formulovány odlišn, a proto neumož ují srovnání vývoje v ase. 3 Podrobn jší analýze eských dat ISSP 2002 o rozd lení domácí práce se v novala samostatná studie [Chaloupková 2005a]. 4 V následujících analýzách používám váhy. Vážení je doporu eno pro data za R, Ma arsko a Velkou Británii [blíže viz ISSP 2002]. 5 Zn ní otázky: Když nepo ítáte as v novaný pé i o d ti a aktivitám ve volném ase, kolik hodin týdn pr m rn strávíte prací v domácnosti? A co Váš partner/partnerka? Kolik hodin týdn pr m rn stráví prací v domácnosti, když nepo ítáte as v novaný pé i o d ti a aktivitám ve volném ase? 6 Ve výzkumném šet ení ISSP 2002 byla dotazována ješt pátá položka: pé e o nemocné leny rodiny. Z d vodu pom rn velkého po tu chyb jících odpov dí jsem ji do dalších analýz nezahrnula. 7 Souhrnný index ukazuje pr m rný podíl ženy na výše uvedených p ti domácích innostech. Rozd lení inností bylo kvanti kováno následujícím zp sobem: vždy žena = 100%, obvykle žena = 75%, oba zhruba stejn nebo spole n = 50 %, obvykle muž = 25%, vždy muž = 0, t etí osoba = 0. Hodnoty indexu nabývají od 0 v p ípad, že žena ned lá žádnou z uvedených inností, až 100 (resp. 1), pokud je d lá všechny výhradn sama. 8 Pr m rné asové zapojení bylo vypo ítáno ze všech odpov dí, tj. asové zapojení ženy bylo po ítáno v p ípad, že byla dotazována žena na základ jejích vlastních odhad, a pokud byl respondentem muž, tak z jeho odhadu asového zapojení jeho partnerky. Obdobn u muž. 9 Zam stnanecký status partner byl rozd len do p ti kategorií: 1) páry, kde oba partne i pracují na plný úvazek, 2) páry, kde muž pracuje na plný a žena na áste ný úvazek, 3) páry, kde muž pracuje na plný úvazek a žena je ekonomicky neaktivní, 4) páry, kde žena pracuje na plný úvazek a muž na áste ný úvazek nebo je ekonomicky neaktivní, 5) ostatní. Do kategorie 5 spadají páry, kde jsou oba partne i ekonomicky neaktivní, oba pracují na áste ný úvazek nebo je jeden ekonomicky neaktivní a druhý pracuje na áste ný úvazek. Mezi ekonomicky neaktivními jsou nezam stnaní, studující, invalidní i starobní d chodci a ti, co jsou trvale v domácnosti (v etn mate ské (rodi ovské) dovolené). Data za Nizozemí neobsahují údaje o zam stnaneckém statusu partnera(ky), a proto zde nemohou být použita. 10 Na rozdíl od ostatních zkoumaných evropských zemí nebyla nalezena v Nizozemí souvislost mezi asovým zapojením a rozd lením jednotlivých inností. Zatímco v ostatních zemích byla korelace relativního asového zapojení žen a podílu žen na všech innostech statisticky signi kantní (hodnoty Pearsonova koe cientu korelace se pohybovaly kolem 0,5-0,7, v p ípad Nizozemí dosahoval jen 0,03). 11 Otázka zn la: Které z následujících tvrzení se nejvíce hodí na rozd lení práce mezi Vámi a Vaším partnerem /Vaší partnerkou? 1. D lám mnohem víc, než je m j spravedlivý podíl na práci v domácnosti, 2. D lám o n co více, než je m j spravedlivý podíl na práci v domácnosti, 3. D lám zhruba tolik, kolik je m j spravedlivý podíl na práci v domácnosti, 4. D lám o

14 n co mén, než je m j spravedlivý podíl na práci v domácnosti, 5. D lám o mnoho mén, než je m j spravedlivý podíl na práci v domácnosti. 12 Studie erpající z teorie zdroj si mimo jiné kladou otázku, zda souvisí deklarovaná spokojenost s uspo ádáním d lby práce v domácnosti s tím, jaké alternativy mají ženy mimo partnerský svazek. Nap. Mary Lennon a Sarah Rosen eld [1994] doložily na datech ze Spojených stát, že nerovnou d lbu domácí práce hodnotí jako spravedlivou spíše ženy, jejichž životní standard by se rozpadem manželství snížil. To ale m že být zp sobeno tím, že se jedná o ženy, které jsou rodinn orientované a které dávají p ednost zam stnání s nižším p íjmem, které lze dob e skloubit s rodinou, a tudíž ani nepovažují toto uspo ádání za nespravedlivé. 13 Vzhledem k omezenému rozsahu tohoto textu zde neuvádím odpov di muž. Záv ry ze srovnání toho, jak hodnotí muži sv j podíl na domácí práci a kolik asu jí v nují, se s výše uvedenými zjišt ními v zásad shodují: podíl na domácí prácí, který muži hodnotí jako zhruba spravedlivý, se pohybuje kolem %. Literatura Beck, U Riziková spole nost. Na cest k jiné modernit. Praha: SLON (v orig.1. vyd. 1986). Coltrane, S Research on Household Labor: Modeling and Measuring the Social Embeddedness of Routine Family Work. Journal of Marriage and Family 62 (4): Doucet, A You See the Need Perhaps More Clearly Than I Have: Exploring Gendered Processes of Domestic Responsibility. Journal of Family Issues 22 (3): Gershuny, J Change in the Domestic Division of Labour in the UK : Dependant Labour versus Adaptive Partnership. Pp in Social Change in Contemporary Britain, ed. by N. Abercrombie, A. Warde. Cambridge: Polity Press. Chaloupková, J. 2005a. Faktory ovliv ující d lbu domácí práce v eských domácnostech a hodnocení její spravedlnosti. Sociologický asopis/czech Sociological Review 41 (1): Chaloupková, J. 2005b. Rozd lení domácí práce a hodnocení jeho spravedlnosti v komparativní perspektiv. Diplomová práce (vedoucí práce PhDr. Dana Hamplová, PhD.). FF UK v Praze. ISSP 2002 Family and Changing Gender Roles III. Codebook ZA Study Koln: Zentralarchiv für Empirische Sozialforschung. Vyhledat na http: // [cit. dle ]. Krej í, J Mezinárodní program sociálního výzkumu ISSP. SDA Info 7 (2005/1): 1-4. Lennon M. C., S. Rosen eld Relative Fairness and the Division of Housework: The Importance of Options. American Journal of Sociology 100 (1): Ma íková, H Muž v rodin : demokratizace sféry soukromé. Pracovní texty. WP 99:6. Praha: Sociologický ústav AV R. Marini, M. M., B. A. Shelton Measuring Household Work: Recent Experience in the United States. Social Science Research 22 (4): Robinson, J. P., G. Godbey Time for Life: The Surprising Ways Americans Use Their Time. University Park: Pennsylvania State University. Shaw, S. M Gender differences in de nition and perception of household labor. Family Relations 37: Shelton, B. A., D. John The Division of Household Labor. Annual Review of Sociology 22 (1): Szinovacz, M., P. Harpster Couples Employment/retirement Status and the Division of Household Tasks. Journals of Gerontology 49: Thompson, L Family work: Women s Sense of Fairness. Journal of Family Issues 12 (2): White, J. M, D. M. Klein Family Theories. Thousand Oaks, London, New Delphi: Sage Publications. The European Social Survey (ESS): o projektu a dostupnosti dat Klára Plecitá-Vlachová a František Kalvas Sociologický ústav AV R Evropský sociální výzkum (ESS) je kvantitativní výzkumný projekt v oblasti sociálních v d. Na jeho po átku bylo poznání, že ve v tšin evropských zemí chybí relevantní a kvalitní data, která by umož ovala zkoumat postoje a hodnoty v evropských spole nostech v asové a mezinárodní komparativní perspektiv. V mnoha zemích sice b ží kvalitní velké dlouhodobé národní i mezinárodní komparativní výzkumné projekty, ty však nep inášejí dostate n obsáhlá, standardizovaná a komparovatelná data o evropských demokraciích. Proto si projekt ESS dal za cíl zabývat se obsáhle populacemi všech demokratických zemí západní, st ední i východní Evropy. Projekt výzkumu ESS byl iniciován Stálým výborem pro Sociální v dy v Evropské nadaci pro v du (ESF) a vypracován Centrálním koordina ním týmem ve složení Roger Jowell (NCSR, UK), Peter Möhler (ZUMA, N mecko), Bjørn Henrichsen (NSD, Norsko), Jaak Billiet (Universita v Leeuwenu, Belgie), Willem Saaris (Universita v Amsterdamu, Nizozemí) a Ineke Stoop (Social en Cultureel Planbureau, Nizozemí). Je navržen a provád n tak, aby spl oval nejvyšší metodologické standardy uplat ované v této v dní oblasti. Od svých po átk pat í mezi p ední výzkumné projekty Evropského výzkumného prostoru (ERA) a je za azen mezi významné panevropské Výzkumné infrastruktury (Research Infrastructures). Projekt ESS má n kolik zdroj nancování. Evropská komise (z rámcových program ) a Evropská nadace pro v du hradí náklady spjaté s bazální existencí programu (vývoj výzkumných instrument, sch zky orgán ESS, archivování a distribuce dat, atd.) a zú astn né zem hradí realizaci terénních výzkumných šet ení realizovaných v rámci ESS na jejich území. V rámci ESS pracuje na p íprav výzkumných šet ení n kolik orgán. Na vrcholu stojí Centrální koordina ní tým (Central Coordinating Team), který je odpov dný za design a koordinaci ESS. Jako odborný poradní orgán je mu k dispozici V decký poradní výbor (Scienti c Advisory Board), což je mezinárodní výbor složený z odborník na kvantitativní výzkumná šet ení z ú astnících se zemí, zástupce Evropské komise a zástupce Evropské nadace pro v du. Panel pro výb ry (Sampling Panel) je tým specialist, kte í s národními kordinátory konzultují a schvalují design výb r v ú astnících se zemích. Národní koordináto i jsou odborníci p sobící v ú astnických zemích, kte í na sebe berou odpov dnost za provedení šet ení v dané zemi. K dispozici je jim také Komise pro p eklady - tým specialist na p eklady výzkumných instrument ze zdrojové verze do národních jazyk. Krom výše uvedených orgán v rámci ESS p sobí také metodologická skupina, která dohlíží na technické metodologické aspekty výzkumu. Podrobn jší informace o tomto programu, orgánech a národních koordinátorech lze nalézt na webu projektu: V rámci projektu ESS probíhají šet ení každé dva roky. V šet eních jsou v jednotlivých zemích sbírána sociodemogra cká a socio-strukturální data (podobn jako v rámci European Household Panel Survey i European Labour Force Survey) a data o sociálních, politických a kulturních postojích, mín ních a orientacích (jako v rámci Eurobarometer, European Values Survey a ISSP). ESS však nenahrazuje žádný z dosavadních velkých mezinárodních výzkumných projekt a jeho cílem je sloužit jiné klientele než zmín né výzkumy. ESS se v nuje výzkumu politických témat a problém (kriminalita, nerovnosti, atd.), postoj m k demokracii (spokojenost s demokracií, legitimita demokracie, d v ra v instituce, politická orientace, atd.), zapojení se do politiky (zájem o politiku, politická participace, volební chování, atd.), sociální a politické orientace (individualizace, viktimizace, postmaterialismus, atd.), využívání médií a komunikace ( tení novin a asopis, sledování TV, poslech rádia, užívání internetu, ), sociáln politické identity (národní identita, etnocentrismus, xenofobie, patriotismus, atd.) a jiných témat. Samoz ejmostí je zjiš ování socio-demogra ckých a sociostrukturálních charakteristik dotázaných a jejich domácností. Dv t etiny tematického obsahu šet ení z stávají v každé vln stabilní, jedna t etina je prom nlivá. Jde o rota ní moduly, na které je každý druhý rok vypisován tendr. V rámci ESS I byl poskytnut prostor rota ní modul m Ob anství, ob anská angažovanost a demokracie a Imigrace. V druhé vln ESS byly zahrnuty moduly Ekonomická morálka, Vyhledávání zdravotní pé e a Rodina, práce a blahobyt. Pro t etí vlnu ESS, která se uskute ní v letech

15 , v tendru zvít zily moduly Osobní a sociální blahobyt: vytvá ení indikátor pro prosperující Evropu a asování života: organizace životní dráhy v Evrop. ESS je navržen tak, aby byly dodrženy výjime n vysoké výzkumné standardy v oblasti kvantitativních šet ení. Je zkoumána populace od 15 let výše. Výb r šet ených populací probíhá ve všech zemích striktn pravd podobnostní metodou. Minimální efektivní velikost výb ru je speci kována na 1500 dotazovaných ve v ku 15 a více let (resp. 800 v zemích s populací menší než 2 miliony obyvatel). Cílová návratnost je stanovena na 75 %. Sb r dat probíhá za pomoci t í typ instrument kontaktního formulá e, hlavního dotazníku a n kolika variant metodologického dopl kového dotazníku. Krom hromadných dat sbíraných pomocí kontaktního formulá e, hlavního dotazníku a dopl kových dotazník jsou b hem doby terénního sb ru dat v každé zemi shromaž ována i tzv. event data - data o d ležitých událostech, která mohou ovlivnit výsledek šet ení. První vlna výzkumu ESS prob hla v letech , druhá v letech První vlny se zú astnilo 22 zemí, druhou dokon ilo 24 zemí - Belgie, eská republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Ma arsko, N mecko, Nizozemí, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, ecko, Slovensko, Slovinsko, Špan lsko, Švédsko, Švýcarsko a Spojené království Velké Británie a Severního Irska a Ukrajina. Za eskou republiku p ipravilo ob vlny šet ení ESS výzkumné odd lení Hodnotové orientace ve spole nosti SOÚ AV R, národním koordinátorem byla Klára Plecitá - Vlachová. Terénní sb r dat provedla v první vln agentura STEM, v druhé vln SC&C. ESS I nan n podpo ilo MŠMT, ESS II GA R. Datové soubory z obou vln a jejich dokumentaci pro mezinárodní archivaci p ipravil Sociologický datový archiv SOÚ AV R. P ístup k dat m a datové dokumentaci z ESS Cílem ESS je, aby data z výzkum byla co nejrychleji široce dostupná v decké a další zainteresované ve ejnosti. P íprava mezinárodního datového souboru, jeho archivace, dokumentace a distribuce jsou sveny norskému datovému archivu NSD (Norwegian Social Science Data Services). Ten zve ej uje první verzi spojeného datového souboru vždy jeden rok po o ciálním zahájení sb ru dat dané vlny šet ení. Data jsou dostupná ve ejn bez omezení na internetu. Podle pravidel ESS existuje jen jediný spole ný zdroj pro distribuci dat ESS, a to jak mezinárodních, tak národních soubor. Stejné podmínky v etn data zp ístupn ní platí pro všechny i pro autorské týmy. Na adrese která je p ístupná též ze stránek projektu ESS, je možné získat data a dokumentaci dv ma zp soby, jednak prost ednictvím stránek p ipravených archivem NSD a jednak prost ednictvím systému pro vyhledávání, distribuci a analýzu sociálních dat NESSTAR. Pro oba zp soby je nutná registrace, která je spole ná, takže pokud se n kdo rozhodne zp sob získávání dat zm nit, nemusí se znovu registrovat. Odkaz Register New User se nachází v levém panelu. Registrace je vázána na ovou adresu uživatele a ten se p i ní zárove zavazuje dodržovat podmínky pro používání dat, které jsou na webu také ke stažení 1. P ístup p es stránky NSD P ímo na domovské stránce datových služeb ESS lze nalézt odkaz na data a datovou dokumentaci z jednotlivých vln. V horní lišt pod logem archivu NSD zvolíme, o kterou z prob hlých vln šet ení máme zájem. Pokud již máme zvolené šet ení, m žeme pokra ovat výb rem dat a dokumentace. Stažení jakýchkoli dat nebo dokumentace vyžaduje registraci, program nám tuto povinnost ale vždy p ipomene a umožní registraci i dodate n. V sekci v nované dokumentaci výzkumu (Survey documentation) m žeme získat kompletní dokumentaci projektu v etn dodatk o popula ních statistikách jednotlivých zemí, klasi kacích a kódovacích standardech, seznamu prom nných a p ehledu prom nných a použitých otázek. Dále jsou zde k dispozici dokumenty o vážení dat, výb rových plánech, reliabilit a validit otázek, hodnocení kvality dat a další. Obrázek 1. Analýza dat ESS v NESSTAR Web View. Zdroj: European Social Survey Data (NSD Web)

16 Ve stru ném p ehledu o sb ru dat (Fieldwork summary) je uveden seznam zemí, doba sb ru dat, po et platných rozhovor a návratnost. Pokud došlo v n jaké zemi k odchylce i chyb, je u p íslušné zem ješt uvedena poznámka, na kterou je možné kliknout a objeví se tak detailní informace o povaze této odchylky, jejích d sledcích a o ešení, které bylo zvoleno. V dokumentaci sb ru dat (Fieldwork documents) nalezneme hlavní a dopl kový dotazník, karty, instrukce a kontaktní formulá. Tyto základní výzkumné instrumenty jsou v anglickém jazyce a je možné si je stáhnout ve formátu *.doc a *.pdf. Všechny dokumenty jsou navíc k dispozici ve všech použitých jazykových verzích. Dále jsou v p íslušných jazykových verzích k dispozici i speci cké dokumenty, které byly použity jen v n kterých zemích. V p ípad eské republiky je to nap íklad dopis pro tazatele. Výše uvedenou dokumentaci ješt dopl ují údaje o konstrukci indikátor a souhrnné informace o jednotlivých zemích a jejich regionech (Contextual data and indices), které jsou vskutku podrobné. Není zde jen po et obyvatel a HDP, ale i údaje o fertilit, mí e úmrtnosti, po tu uprchlík na jejich území atp., vše v tabulkách ve formátu *.xls. Dále je tu obsáhlý vý et internetových adres, na kterých je možné dohledat další informace. V ásti v nované konstrukci indikátor m žeme zatím nalézt pouze Human values scale Shaloma Schwarze. Vedle konstrukce n kolika variant této škály je zde i doporu ení, jakou variantu škály zvolit v závislosti na typu úlohy a použitých statistických metodách. A kone n je zde sekce pro stažení dat (Data download), která nabízí data ve formátu SAS a SPSS. M žeme tu získat spojený soubor za všechny zú astn né zem z hlavního dotazníku, podsoubory za jednotlivé zem, soubory testovacích prom nných z dopl kových dotazník, data z kontaktních formulá a soubory s dotazníky pro tazatele. Národní podsoubory obsahují stejné prom nné jako spojená databáze. Speci cké národní prom nné jsou samostatn. P ístup p es systém NESSTAR Do webového rozhraní systému NESSTAR se dostaneme kliknutím na odkaz On-line browsing and analysis. Procházení dokumentace výzkumu a popisu prom nných nevyžaduje registraci. Ta je ovšem nutná pro analýzu dat a stahování soubor. Soubory dokumentace jsou k dispozici v levém panelu tohoto rozhraní, kliknutím na ikonku vlevo vedle jejich názvu se nám soubor rozev e. Klikáním na ikonky m žeme otevírat a procházet nižší úrovn dokumentace. Struktura odpovídá standardu DDI [viz Kalvas 2005: 15] a obsahuje vše, co nabízejí ke stažení stránky NSD. Systém NESSTAR ji však umož uje plynule procházet a efektivn prohledávat. Další výhody nabízí systém NESSTAR pro práci s daty. Podobn jako je možné procházet dokumentaci, je možné vyhledávat i vhodné prom nné. Systém dále umož uje analýzu dat - vytvá ení tabulek, graf, ltrování dat a základní regresní analýzu, p ímo ve webovém rozhraní, aniž by bylo t eba data stahovat na pevný disk po íta e. Uživatel tak m že získat o datech lepší p edstavu ješt p edtím, než zahájí jejich stahování. Databáze ESS je výjime ná svým rozsahem a uspo ádáním. Zám r je z pravidelných šet ení vytvá et kumulativní data, která umožní mezinárodní a asová srovnání v rámci jednotlivých tematických celk šet ení. Tomu odpovídá i systém ozna ení prom nných a len ní souboru. Srovnatelné prom nné si v jednotlivých vlnách ponechávají shodné názvy, které jsou vztaženy k jejich obsahu. Návaznost na konkrétní dotazníky je tak ale menší. Pokud p istoupíme k dat m ESS jako k b žnému souboru stáhneme si data za jednotlivé zem a za jednotlivé vlny, práce s t mito rozsáhlými podsoubory se nám m že jevit jako krajn nep ehledná. NESSTAR ovšem umož uje komfortní práci i s takto uspo ádaným kumulovaným souborem. Díky tematickému len ní prom nných, rozsáhlým možnostem prohledávání podle témat, klí- ových slov, resp. fulltextového vyhledávání v širším ozna ení prom nných a v otázkách, se nemusíme složitými názvy prom nných, jejich umíst ním v souboru a hledáním p íslušných otázek v dotaznících p íliš zabývat. Následn nám NESSTAR dovolí podrobn de novat datový podsoubor, který pot ebujeme pro naši analýzu - vybrat jednotlivé prom nné, které mají být obsaženy, uspo ádat je podle naší pot eby a dále vymezit podsoubor podle zemí a vln šet ení (nap. m žeme de novat blok prom nných týkajících se užívání médií za eskou republiku, Slovensko, Ma arsko a Rakousko apod.). Uživatelem de novaný soubor pak lze stáhnout ve zvoleném formátu (SPSS, SAS, Stata v. 8 nebo 7, Statistica, DIF, DBase, NSDstat) a pokra ovat v práci na vlastním po íta i. Poznámka: 1 les/essconditionsofuse.pdf Literatura: Kalvas, F "NESSTAR a DDI pro uživatele datových služeb". SDA Info VII (1). Archiv kvalitativních dat MEDARD v Sociologickém ústavu Archiv MEDARD vznikl v roce 2000 jako instituce zabývající se digitalizací a archivací kvalitativních dat. Podn tem pro jeho vznik byl nápad poskytnout kvalitativn orientovaným výzkumník m podobnou instituci, jakou je Sociologický datový archiv a podpo it myšlenku sekundární analýzy t chto dat. Úkolem archivu však není data pouze zpracovávat a p ipravovat k archivaci, ale mapovat a výzkumník m zprost edkovávat diskusi kolem kvalitativn orientovaného výzkumu, etiky jeho vedení a problém spojených práv s archivací tohoto typu výzkumu. Nedílnou sou ástí agendy archivu je technická a softwarová poradna, pomáhající výzkumník m s digitalizací a zpracováním jejich dat pomocí nejnov jších technologií. V za átku byl projekt vybudování archivu podpo en Grantovou agenturou eské republiky a bylo tak možno vytvo it základní infrastrukturu a technické zázemí. V sou asnosti se otevírá nová kapitola života archivu MEDARD, který p echází do správy Sociologického ústavu Akademie v d R, konkrétn práv pod pracovišt Sociologického datového archivu. Zázemí respektované instituce a zkušenosti s archivací sociologických dat p isp jí k zlepšení a rozší ení možností služeb jak archivu MEDARD, tak SDA. B hem letošního podzimu dojde k institucionální integraci archivu a k inovaci všech jeho služeb. Od nového roku by pak archiv mel pln fungovat a poskytovat všem zájemc m své služby. Tomáš ížek, Archiv MEDARD SOCIOLOGICKÝ DATOVÝ ARCHIV SDA SOÚ AV R Tel.: Fax/tel.: archiv@soc.cas.cz SDA Info - Informa ní bulletin Sociologického datového archivu vydává Sociologický ústav Akademie v d eské republiky s podporou Ministerstva školství, mládeže a t lovýchovy v rámci programu Informa ní infrastruktura výzkumu (reg.. projektu 1N04192). Bulletin vychází dvakrát ro n a je distribuován zdarma. íslo 2 sedmého ro níku vyšlo v listopadu Vydání bulletinu p ipravil tým Sociologického datového archivu: Jind ich Krej í, Yana Leontiyeva a František Kalvas. Korespondenci, prosím, posílejte na adresu: Sociologický ústav AV R, Sociologický datový archiv, Jilská 1, Praha 1, , nebo na archiv@soc.cas.cz. ISSN X