SHRNUTÍ ZÁKLADNÍCH TENDENCÍ SOCIÁLNÍHO A EKONOMICKÉHO VÝVOJE KRAJE V ČTVRTLETÍ ROKU 2007

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "SHRNUTÍ ZÁKLADNÍCH TENDENCÍ SOCIÁLNÍHO A EKONOMICKÉHO VÝVOJE KRAJE V ČTVRTLETÍ ROKU 2007"

Transkript

1 SHRNUTÍ ZÁKLADNÍCH TENDENCÍ SOCIÁLNÍHO A EKONOMICKÉHO VÝVOJE KRAJE V ČTVRTLETÍ ROKU 2007 OBYVATELSTVO V roce 2007 se na území Libereckého kraje projevil především zásluhou kladného salda zahraniční migrace a přírůstku obyvatel způsobeným převahou živě narozených nad počtem zemřelých příznivý vývoj počtu obyvatel. Ke konci roku 2007 zde žilo obyvatel, zatímco na počátku roku to bylo o obyvatel méně. V průběhu minulého roku se v kraji živě narodilo dětí a naopak zemřelo osob, přirozený přírůstek obyvatel dosáhl 756 obyvatel. Pokračuje tak již celkem tříleté období přírůstku obyvatel přirozenou měnou. Ten v roce 2005 činil pouze 44 osob, v roce 2006 již 323 osob a v loňském roce dokonce již zmíněných 756 osob. Přírůstek obyvatel způsobený stěhováním dosáhl v roce 2007 v Libereckém kraji osob. Kladné saldo migrace způsobil vývoj zahraniční migrace, jejíž saldo v minulém roce představovalo dokonce osob. Stěhováním z a do ostatních krajů České republiky naopak Liberecký kraj ztratil co do počtu obyvatel přesně 300 osob. Z územního pohledu měl na celkovém přírůstku počtu obyvatel kraje největší zásluhu okres Liberec, ve kterém bylo vykázáno kladné migrační saldo ve výši osob (saldo zahraniční migrace osob) i přírůstek přirozenou měnou (319 osob). Celkový přírůstek počtu obyvatel v okrese Jablonec nad Nisou byl podpořen přírůstkem stěhováním ve výši 563 osob (saldo zahraniční migrace 755 osob) a převahou živě narozených nad zemřelými o 104 osoby. V okrese Česká Lípa se ve sledovaném roce projevila převaha přistěhovalých nad vystěhovalými o 425 osob (saldo zahraniční migrace 549 osob) a současně byl dosažen aktivní přirozený přírůstek 367 osob. Odlišná situace nastala pouze v okrese Semily, kde byl vývoj počtu obyvatel v průběhu sledovaného období ovlivněn úbytkem obyvatel přirozenou měnou (počet živě narozených byl o 34 osob převýšen počtem zemřelých). I přes tuto skutečnost byl i v tomto okrese dosažen celkový přírůstek počtu obyvatel (123 osob) zásluhou migračního přírůstku ve výši 157 osob (saldo zahraniční migrace 217 osob). Uvedený vývoj jen dokazuje význam zahraniční migrace pro celkový přírůstek počtu obyvatel. Ze zahraničí se na území Libereckého kraje v průběhu minulého roku přistěhovalo osob a naopak do zahraničí se vystěhovalo pouze 722 osob. Celkový přírůstek stěhováním se zahraničím tak dosáhl osob. Na celkovém saldu zahraniční migrace měli největší podíl občané s ukrajinským státním občanstvím (saldo 757 osob) a dále pak slovenským (saldo 653 osob) a vietnamským (saldo 547 osob). Jak již bylo výše zmíněno, během roku 2007 se v Libereckém kraji živě narodilo dětí, což je dokonce o 13,0 % dětí více než v roce Necelých 60 % dětí se narodilo v manželství, 38,3 % dětí přišlo na svět jako druhé a 16,9 % dětí mělo dva a více sourozenců. Nesezdaným matkám se narodilo 40,2 % z celkového počtu živě narozených dětí. Mezi okresy Libereckého kraje se v relativním vyjádření (v přepočtu na obyvatel) živě narodilo nejvíce dětí v okrese Česká Lípa (12,6 ) a nejméně v okrese Semily (10,5 ). Liberecký kraj se pak hodnotou tohoto ukazatele umístil v mezikrajském srovnání na 3. místě (11,7 ) za Středočeským (12,0 ) a Ústeckým krajem (11,8 ). Počet zemřelých v Libereckém kraji se meziročně zvýšil o 3,5 % (tj. o 146 osob) na osob. Ve sledovaném roce zemřelo mužů a žen. Nejčastější příčinou úmrtí byly nemoci oběhové soustavy (50,7 % z celkového počtu zemřelých) a novotvary (27,1 %). Hodnota kojenecké úmrtnosti (zemřelí do 1 roku na živě narozených) oproti minulému roku nepatrně poklesla z 3,4 na 3,0 a hodnota novorozenecké úmrtnosti (zemřelí do 28 dnů na živě narozených) dosáhla stejně jako v roce 2006 jen 1,8. Ve sledovaném období bylo v Libereckém kraji evidováno celkem potratů, z toho v případech se jednalo o umělé přerušení těhotenství. Hrubá míra potratovosti (počet potratů na obyvatel) dosáhla hodnoty 4,6. V mezikrajském srovnání se tak Liberecký kraj zařadil na 4. nejhorší místo za Ústecký (5,4 ), Karlovarský ( 5,2 ) a Plzeňský kraj (4,7 ). Během roku 2007 bylo v Libereckém kraji oddáno párů, což je ve srovnání s minulým obdobím o 9,6 % více, a rozvedeno manželství, tj. o 11 párů méně. Mezi okresy našeho kraje bylo relativně nejvíce sňatků uzavřeno v okrese Liberec (6,4 ) a nejméně v okrese Semily (4,9 ). Liberecký kraj dosáhl v mezikrajském srovnání třetí nejvyšší hodnoty tohoto ukazatele (5,9 ). Relativně nejvíce manželství mezi okresy Libereckého kraje bylo rozvedeno také v okrese Liberec (3,8 ), nejméně pak v okrese Semily (3,1 ). Liberecký kraj v mezikrajském porovnání dosáhl spolu s Karlovarským krajem nejvyšší úrovně ukazatele rozvody na obyvatel, a to 3,6. 1

2 ZAMĚSTNANOST A MZDY V podnikatelských subjektech, které ke konci roku 2007 měly sídlo na území Libereckého kraje (bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců), bylo v uvedeném období v průměru zaměstnáno celkem osob (v přepočtu na plně zaměstnané osoby) a osob (vyjádřeno ve fyzických osobách). Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 se tento počet snížil v prvním případě o 0,4 % a ve druhém o 0,1 %. Průměrná hrubá měsíční mzda v Libereckém kraji přepočtená na plně zaměstnané, která byla zjišťována u výše specifikovaných subjektů, dosáhla ve sledovaném období Kč, což je o 7,9 % více než v roce Na celorepublikový průměr však mzda v kraji ztrácí Kč. Průměrná měsíční mzda v Libereckém kraji vyjádřená ve fyzických osobách pak činila Kč, tj. o 7,6 % více než v roce Nejvyšší průměrnou měsíční mzdu v roce 2007 obdrželi zaměstnanci v Hlavním městě Praze (v přepočtu na plně zaměstnané Kč, resp Kč ve fyzických osobách) a nejnižší v Karlovarském kraji ( Kč, resp Kč). Liberecký kraj se v mezikrajském srovnání s uvedenou průměrnou mzdou umístil na 6., resp. 7. nejvyšší pozici. VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL Celkový počet osob zaměstnaných v hlavním zaměstnání v Libereckém kraji ve 4. čtvrtletí roku 2007 dosáhl 202,4 tis. osob. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 došlo k jejich zvýšení o 7 tis. osob, tj. o 3,6 %. Z celkového počtu zaměstnaných v hlavním zaměstnání tvořili 117,1 tis. muži a 85,3 tis. ženy. Podíl kraje na celorepublikovém počtu osob v hlavním zaměstnání činil pouze 4,1 %. Další zaměstnání souběžně s hlavním vykonávalo 1,7 tis. pracujících. Na zkrácenou pracovní dobu pracovalo 8,7 tis. osob, přičemž přes 64 % představovaly ženy. V porovnání se 4. čtvrtletím roku 2006 tak došlo k poklesu počtu pracujících v dalším zaměstnání o 2,3 tis. osob, naopak na zkrácenou pracovní dobu pracovalo o 0,2 tis. osob více. Počet obvykle odpracovaných hodin týdně v hlavním zaměstnání se ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 snížil o 0,3 hodiny na 40,7 hodin (tj. třetí nejkratší týden z mezikrajského pohledu). Zaměstnanci pak odpracovali 39,5 hodin týdně a podnikatelé a pomáhající rodinní příslušníci 46,7 hodin. Podíl podnikatelů na celkovém počtu zaměstnaných v hlavním zaměstnání dosáhl 16,1 %, přičemž z jejich celkového počtu 32,5 tis. osob jen 6,1 tis. (tj. 18,8 %) zaměstnávalo další osoby. Míra ekonomické aktivity, tj. podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných na počtu všech osob starších 15-ti let, dosáhla ve 4. čtvrtletí roku 2007 na území Libereckého kraje 57,8 %, tj. o 0,5 procentního bodu méně než ve stejném období roku Míra ekonomické aktivity mužů pak činila 67,9 % a žen 48,2 %. Ve sledovaném období bylo 41,7 % osob zaměstnáno v odvětví průmyslu, z toho 39,7 % v průmyslu zpracovatelském. V obchodě, opravách motorových vozidel a spotřebního zboží pracovalo 10,8 % a ve stavebnictví 8,3 % zaměstnaných osob. Z výsledků výběrového šetření pracovních sil dále vyplývá, že počet nezaměstnaných v Libereckém kraji dosáhl ve 4. čtvrtletí roku 2007 celkem 10,8 tis. osob, z toho 39,8 % tvořili muži. Počet nezaměstnaných se oproti stejnému období roku 2006 snížil o 38,6 % (tj. o 6,8 tis. osob), přičemž jejich počet ve věku let se snížil o 1,8 tis. osob na 3 tis. osob. Obecná míra nezaměstnanosti meziročně klesla o 3,1 procentního bodu na 5,1 %. Hodnota tohoto ukazatele u mužů dosáhla 3,5 % a u žen 7,1 %. Na celkovém počtu nezaměstnaných v České republice se Liberecký kraj podílel 4,3 % a obecnou mírou nezaměstnanosti překročil celorepublikový průměr o 0,3 procentního bodu. NEZAMĚSTNANOST (z údajů MPSV) Míra registrované nezaměstnanosti zjištěná na základě údajů Ministerstva práce a sociálních věcí ČR dosáhla k v Libereckém kraji 6,05 %. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 poklesla o 0,99 procentních bodů. Meziročně pak došlo ke znatelnému snížení míry registrované nezaměstnanosti i ve všech okresech Libereckého kraje. Nejvýraznější pokles byl zaznamenán v okrese Liberec (o 1,46 procentního bodu). Míra registrované nezaměstnanosti se meziročně výrazně snížila i v celé České republice, a to o 1,06 procentních bodů na letošních 5,98 %. Na konci roku 2007 se Liberecký kraj v pomyslném žebříčku mezi všemi kraji České republiky místil na 9. místě. Prvenství si udržuje Hlavní město Praha (2,16 %), na posledním místě se již tradičně umístil Ústecký kraj (10,96 %). V porovnání 77 okresů České republiky se úrovní registrované míry nezaměstnanosti umístil okres Jablonec nad Nisou na 29. místě 2

3 (5,31 %), okres Semily na 37. místě (5,73 %), okres Liberec na 43. místě (5,98 %) a okres Česká Lípa na 53. místě (7,06 %). K registrovaly úřady práce v Libereckém kraji celkem uchazečů o zaměstnání (4,1 % republikového úhrnu) a současně nabízely volných pracovních míst. V meziročním srovnání se počet registrovaných uchazečů o práci snížil o 15,6 %, naopak počet volných pracovních míst vzrostl o 26,4 %. Tyto skutečnosti se promítly v meziročním poklesu počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo z 4,70 na 3,16 uchazeče. Z celkového počtu evidovaných uchazečů v kraji splňovalo podmínku dosažitelnosti osob (tj. 92,8 %). Pozitivní meziroční vývoj nezaměstnanosti vykázaly i nejohroženější skupiny uchazečů ženy, osoby se zdravotním postižením a absolventi škol. Počet evidovaných žen zaznamenal meziroční pokles o 13,3 % na osob, zdravotně postižených osob bylo (tj. snížení o 4,9 %) a absolventů škol 708 (tj. snížení o 25,6 %). Ke konci prosince 2007 mělo nárok na podporu v nezaměstnanosti a pobíralo ji osob, tj. 35,5 % registrovaných uchazečů. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 se uvedený počet snížil o 10,1 %. Ve struktuře nezaměstnaných podle pětiletých věkových skupin převažovaly ke konci sledovaného období osoby ve věkových skupinách let a let (13,7 %). Výraznější podíly připadly dále na uchazeče ve věku let (11,9 %) a let (11,3 %). Podle vzdělání tvořily ke konci sledovaného období největší část nezaměstnaných osoby se středním odborným vzděláním (39,5 %), osoby se základním vzděláním (32,0 %) a také osoby s úplným středním odborným vzděláním s maturitou (15,5 %). Podstatnou charakteristikou nezaměstnanosti je také délka evidence uchazečů na úřadu práce. Déle než dva roky bylo ke konci roku 2007 na úřadech práce v Libereckém kraji registrováno 21,2 % nezaměstnaných, 12,6 % bylo v evidenci od 12 do 24 měsíců. Největší podíl uchazečů (31,3 %) byl na místních úřadech práce registrován maximálně tří měsíce. ORGANIZAČNÍ STATISTIKA Podle údajů z Registru ekonomických subjektů (RES) bylo v Libereckém kraji ke konci roku 2007 evidováno celkem subjektů. Oproti stavu z roku 2006 se tento počet zvýšil o subjektů, tj. téměř o 1,4 %. Absolutně nejvíce se na tomto nárůstu podílely fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku jejich počet společnosti s ručením omezeným, jejichž počet meziročně vzrostl o 286 subjektů. Ve struktuře podle právní formy převažují v registru fyzické osoby ( subjektů), z toho se nejčastěji jedná o fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku. K to bylo subjektů a na celkovém počtu subjektů se podílely ze 73,7 %. Z dalších právních forem bylo v RES k tomuto datu zapsáno společností s ručením omezeným (7,5 % všech subjektů), zahraničních osob (3,2 %), sdružení (2,3 %), společenství vlastníků jednotek (1,2 %), organizačních jednotek sdružení (1,2 %) a 463 akciových společností (0,4 %). Počet fyzických osob podnikajících dle jiných zákonů než živnostenského a zákona o zemědělství nezapsaných v obchodním rejstříku tzv. svobodná povolání dosáhl osob a oproti roku 2006 zaznamenal nejvyšší pokles ze všech právních forem ( 188 subjektů). V rámci členění podle odvětví převažující činnosti se pak nejvíce subjektů, tj (25,7 % všech subjektů), zabývalo obchodem, opravami motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost. Druhým nejčetnějším podnikatelským odvětvím byl průmysl, ve kterém působilo celkem subjektů (16,0 %), z toho nejvíce jich svou činnost provádělo v oblasti průmyslu zpracovatelského ( subjektů). Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti jsou s počtem subjektů (15,9 %) v pořadí třetím nejpočetněji zastoupeným odvětvím. S mírným odstupem následuje stavebnictví tuto činnost provozovalo subjektů (tj. 14,1 %) zapsaných v RES. Téměř 64,6 % subjektů zapsaných v Registru ekonomických subjektů neuvádí údaj o počtu zaměstnanců a 25,7 % uvedlo, že žádné zaměstnance nemá. Do kategorie subjektů s 1 5 zaměstnanci spadá 6,5 % subjektů, počet 6 9 zaměstnanců uvádí 1,1 % subjektů a pracovníků vykázalo necelé 1 % subjektů. Mezi velké zaměstnavatele, mající více než zaměstnanců, bylo v našem kraji zařazeno pouze 5 subjektů. STAVEBNÍ OHLÁŠENÍ A POVOLENÍ Počet vydaných stavebních povolení a podaných ohlášení v roce 2007 zaznamenal v úhrnu za celou Českou republiku ve srovnání se stejným obdobím minulého roku pokles ve výši 13,3 %. Méně stavebních povolení a ohlášení bylo vydáno i ve všech krajích České republiky. Nejvíce stavebních povolení pak připadlo na kraj Středočeský (18,2 %) a Jihomoravský (12,8 %). Liberecký kraj se umístil na předposledním místě mezikrajského žebříčku (3,3 %). 3

4 Stavební úřady působící na území Libereckého kraje vydaly a přijaly v roce 2007 celkem stavebních povolení a ohlášení, což je ve srovnání s rokem 2006 o 22,3 % méně. Ze zmíněných stavebních povolení se 47,7 % vztahovalo na výstavbu bytových a nebytových budov. Na ostatní stavby připadlo 30,6 % z vydaných stavebních povolení a 21,6 % na stavby související s ochranou životního prostředí. V kategorii bytových budov převažovala povolení vydaná na novou výstavbu (56,8 %) nad změnami již dokončených staveb. Opačná situace byla u nebytových staveb, kde 53,7 % připadlo na změnu již dokončených staveb. Celková orientační hodnota staveb, na které byla v Libereckém kraji v průběhu roku 2007 vydána stavební povolení, dosáhla mil. Kč a v porovnání s předchozím rokem se tato hodnota snížila o 10,2 %. Průměrná hodnota připadající na jedno stavební povolení pak činila 2 534,9 tis. Kč. Největší podíl z uvedené orientační hodnoty staveb připadl na bytové a nebytové budovy (81,2 %). Nejvyšší průměrná hodnota na jedno stavební povolení byla vykázána v okrese Liberec ( 4 382,5 tis. Kč). Stavební úřady v Libereckém kraji v roce 2007 vydaly rozhodnutí, na jejichž základě bylo zrušeno 32 budov 6 nebytových a 26 bytových. Dvacet tři budov bylo zrušeno z důvodu jejich celkového nebo částečného odstranění. Bytový fond Libereckého kraje tak přišel o 28 bytů (2 v nebytových budovách a 26 v budovách bytových). BYTOVÁ VÝSTAVBA Během roku 2007 došlo v Libereckém kraji k výraznému poklesu bytové výstavby. Počet zahájených bytů se ve sledovaném období ve srovnání s předchozím rokem snížil o 22,0 %. Z celkového počtu zahájených bytů v celé České republice bylo do Libereckého kraje soustředěno pouze 2,8 % (tj bytů), čímž se náš kraj zařadil v mezikrajském srovnání na předposlední místo. Méně zahájených bytů vykázal pouze Karlovarský kraj (588 bytů). Umístění obou krajů však ovlivňuje také jejich velikost. V rámci celé České republiky bylo v roce 2007 dokončeno o 38,0 % více než v předcházejícím roce. V Libereckém kraji bylo vykázáno dokončených bytů, tzn. zvýšení oproti roku 2006 o 17,0 %. Nejvíce bytů bylo dokončeno v okrese Liberec (335 bytů), nejméně v okrese Jablonec nad Nisou (279 bytů). K zůstává v kraji rozestavěno bytů, tj 3,6 % počtu rozestavěných bytů v České republice. Zatímco v rámci celé České republiky meziročně vzrostl počet rozestavěných bytů o 1,3 %, v Libereckém kraji pouze o 0,7 %. Mezi zahájenými byty v Libereckém kraji převažuje výstavba v rodinných domech, která představuje 66,5 %, dále 21,1 % bytů bude realizováno v bytových domech a 5,8 % v nástavbách, přístavbách a vestavbách k rodinným domům či domům bytovým. Ve struktuře dokončených bytů s 50,6 % převažují byty v rodinných domech, 38,7 % připadlo na byty dokončené v bytových domech. ZEMĚDĚLSTVÍ V průběhu roku 2007 bylo zemědělskými subjekty působícími na území Libereckého kraje vyprodukováno celkem tun masa v jatečné hmotnosti. Tímto výsledkem se náš kraj na celorepublikové produkci podílel pouze necelým 1,0 % a umístil se tak na předposledním místě mezikrajského žebříčku. Ve výrobě převažovalo především maso vepřové (2 047 tun, tj. 50,5 % z celkové produkce) a dále hovězí a telecí (1 996 tun, tj. 49,3 %). Z ostatních druhů masa bylo vyrobeno 6 tun masa skopového, 2 tuny jehněčího a 2 tuny koňského masa. Oproti roku 2006 pak celková produkce masa poklesla o 4,4 %, především díky snížení výroby vepřového masa (o 16,0 %). Naopak vzrostla produkce skopového masa (o 24,2 %), hovězího a telecího masa (o 11,3 %), jehněčího masa (o 59,8 %). Zemědělské podniky sídlící na území Libereckého kraje a obhospodařující více než 10 ha zemědělské půdy prodaly během roku 2007 celkem tun obilovin, z toho největší část tvořila pšenice ( tun, tj. 57,2 %) a dále také ječmen ( tun, tj. téměř 29 %). Další plodinou s významnějším objemem prodeje byla cukrovka technická ( tun) nebo řepka (9 930 tun). Prodej konzumních brambor dosáhl tun. Sklizňová plocha obilovin dosáhla v roce 2007 v Libereckém kraji celkem ha a bylo z ní sklizeno tun obilovin. Mezi obilovinami pak dominovala pšenice, které se při výnosu 4,64 t/ha sklidilo tun. Jednalo se především o pšenici ozimou, jejíž produkce dosáhla tun (při osevu ha). Z plochy ha bylo sklizeno tun ječmene, z toho tun ječmene jarního (při osevu ha). Při výnosu 3,03 t/ha bylo získáno tun řepky. Plochu trvalých travních porostů 4

5 píce (v přepočtu na seno) představovalo ha a celkový objem sklizně této plodiny činil tun. Brambor (bez raných) bylo z plochy 376 ha sklizeno celkem tun. PRŮMYSL V roce 2007 sídlilo na území Libereckého kraje v průměru 123 průmyslových podniků, které zaměstnávaly 100 a více zaměstnanců. Průměrný evidenční počet zaměstnanců těchto průmyslových firem ve sledovaném období činil osob (přepočtené počty) a jejich průměrná měsíční mzda dosáhla Kč. Z pohledu průměrné měsíční mzdy v rámci zpracovatelského průmyslu na tom byli nejlépe zaměstnanci firem, které se zaměřily na výrobu dopravních prostředků a zařízení. Ti v roce 2007 průměrně pobírali Kč měsíčně. Více než 20 tis. Kč si v průměru vydělali také zaměstnanci firem zabývajících se výrobou a opravami strojů a zařízení jinde neuvedených ( Kč), vyrábějících základní kovy, hutní a kovodělné výrobky ( Kč), vyrábějících pryžové a plastové výrobky ( Kč), zpracovatelského průmyslu jinde neuvedeného ( Kč) a také zaměstnanci ve výrobě elektrických a optických přístrojů a zařízení ( Kč). Nejnižších průměrných měsíčních mezd dosahovali pracovníci působící v textilním průmyslu, kde průměrná mzda v roce 2007 činila Kč. Na základě mezikrajského srovnání průměrných mezd ve výše specifikovaných průmyslových podnicích se Liberecký kraj umístil na 6. nejvyšším místě a obhájil si tak pozici z roku Prvenství na pomyslném žebříčku stále drží Hlavní město Praha se mzdou ve výši Kč. Naopak nejnižší mzdu pobírali zaměstnanci průmyslových podniků se sídlem v Olomouckém kraji, a to ( Kč). Celkové tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v průmyslových podnicích se 100 a více zaměstnanci vyjádřené v běžných cenách se oproti roku 2006 zvýšily o 7,6 %. Mezi oblasti zpracovatelského průmyslu, ve kterých došlo k meziročnímu poklesu celkových tržeb, patří především výroba ostatních nekovových a minerálních výrobků (pokles o 9,1 %), dále také oblast jinde neuvedeného zpracovatelského průmyslu (o 2,6 %). Naopak nejvyšší nárůst celkových tržeb evidovaly, ve srovnání s rokem 2006 podniky provozující výrobu základních kovů, hutních a kovodělních výrobků (26,5 %), výrobu elektrických a optických přístrojů a zařízení (o 18,5 %) nebo také výrobci dopravních prostředků a zařízení (o 11,2 %). Nejvyšší celkové tržby za prodej vlastních výrobků a služeb mezi kraji dosáhly průmyslové podniky ve Středočeském kraji, nejnižší pak v kraji Karlovarském. Liberecký kraj v tomto hodnocení obsadil 11. pozici. STAVEBNICTVÍ V roce 2007 bylo v Libereckém kraji v průměru evidováno 71 subjektů, se sídlem na jeho území a s 20 a více zaměstnanci, které se zabývaly stavební výrobou. Nejvíce stavebních podniků bylo registrováno v okrese Liberec (43,7 % z celkového počtu), 26,8 % v okrese Česká Lípa, 15,5 % v okrese Jablonec nad Nisou a nejméně pak v okrese Semily (14,1 %). Oproti roku 2006 došlo v kraji ke snížení průměrného evidenčního počtu zaměstnanců o 2,3 % na zaměstnanců. Průměrná měsíční mzda, která v roce 2007 činila celkem Kč, meziročně vzrostla o 15,5 %. Tento výsledek řadí Liberecký kraj na 3. příčku celorepublikového žebříčku za Hl. město Prahu ( Kč) a Jihomoravský kraj ( Kč). Produktivita práce ze základní stavební výroby dosáhla celkem Kč (vyjádřeno v běžných cenách), což představuje meziroční nárůst o 4,4 %. Vykázaný objem stavebních prací podle dodavatelských smluv S v Libereckém kraji meziročně vzrostl o 10,0 % a činil tak mil. Kč. Celkový objem stavebních prací S vzrostl ve dvou okresech Libereckého kraje. Nejdynamičtěji se zvýšil v okrese Liberec o 18,7 %, v okrese Semily pak o 17,9 %. Pokles byl zaznamenán v okrese Jablonec nad Nisou o 17,9 %, v okrese Česká Lípa o 11,0 %. Rozhodující podíl stavebních prací podle dodavatelských smluv S byl proinvestován v tuzemsku (98,4 %). Největší objem tuzemských stavebních prací, které meziročně vzrostly o 9,5 %, byl realizován na nové výstavbě, rekonstrukci a modernizaci (91,7 %). Téměř 82 % této výstavby bylo směřováno do pozemního stavitelství, což oproti roku 2006 znamenalo nárůst o více než 30 %. Opravy a údržby představovaly pouze 8,3 % tuzemských stavebních prací S. Největší nárůst stavebních prací S realizovaných na nové výstavbě, rekonstrukci a modernizaci v rámci Libereckého kraje byl dosažen v okrese Liberec, a to o 18,6 % a zároveň zde byl soustředěn i převažující objem těchto prací (79,5 %). Téměř 55 % stavebních oprav a údržby uskutečněných podle dodavatelských smluv v tuzemsku bylo realizováno v okrese Česká Lípa. 5

6 PRŮMĚRNÉ CENY Průměrné ceny vybraných výrobků zemědělských výrobců Během prosince roku 2007 byly v Libereckém kraji zjišťovány ceny zemědělských výrobců u dvou výrobků, a to ceny krávy jatečné tř.j. EU v živém a ceny kravského mléka Q tř. j..průměrná cena 1 tuny krav jatečných dosáhla Kč za tunu. U průměrné ceny kravského mléka došlo k meziročnímu nárůstu ceny. Zatímco v uvedeném období roku 2006 prodávali výrobci tisíc litrů této komodity za Kč, v roce 2007 se její cena zvýšila o 20,4 % na Kč. Průměrné spotřebitelské ceny vybraných druhů zboží a služeb V posledním měsíci roku 2007 byly sledovány průměrné ceny u 63 druhů výrobků a služeb. Ze zjišťování vyplývá, že v Libereckém kraji jsou z pohledu mezikrajského srovnání nejdražší tyto výrobky: vepřová kýta bez kosti (115,70 Kč/1 kg), mléko polotučné trvanlivé (21,40 Kč/1 l), sušené plnotučné mléko (Sunar) (121,00 Kč/400 g), Lučina (179,50 Kč/1 kg), olej slunečnicový (49,82 Kč/1 l), pivo světlé, sudové, výčepní (22,75/0,5 l). Mezi službami pak bylo v kraji nejdražší parkovné za osobní automobil, které činilo 32,67 Kč/za 1 hodinu, dále čištění koberců (22,09/ m 2 ). K meziročnímu zvýšení průměrných cen došlo u 38 výrobků a služeb. Naopak u 14 výrobků a služeb byl zaznamenán cenový pokles a u šesti výrobků a čtyř služeb se cena nezměnila. Nejvyšší relativní cenový nárůst, ve srovnání s prosincem roku 2006, byl vykázán v případě mléka (53,4 %) a paprik (53,3 %), pšeničné mouky hladké a oleje slunečnicového (43,5 %). Nejvyšší absolutní zvýšení průměrných cen vykázaly ceny hnědého uhlí (z 209,- Kč na 255,- Kč/100 kg), eidamské cihly (ze 112,60 Kč na 152,72 Kč/1 kg), čerstvého másla (ze 107,58 na 147,93/1 kg). Komoditou, jejíž cena se meziročně relativně nejvíce snížila, byly brambory konzumní. Cenový pokles u 1 kg dosáhl 41,8 %. Dále se snížila cena kávy zrnkové pražené o 13,7 %, vepřové kýty bez kosti o 9,4 %, vepřové pečeně s kostí o 6,3 %, šunkového salámu o 5,7 % a vepřového bůčku o 5,0 %. CESTOVNÍ RUCH V průběhu roku 2007 Liberecký kraj navštívilo a v některém z místních hromadných ubytovacích zařízení přenocovalo hostů, což je o 11,7 % hostů méně než v roce Podíl kraje na republikovém úhrnu činil 5,5 % a z mezikrajského pohledu se jednalo o 6. nejvyšší návštěvnost. Nejvíce hostů zavítalo do Hlavního města Prahy ( hostů, tj. 34,6 %), Jihomoravského ( hostů, tj. 9,1 %) a Jihočeského ( hostů, tj. 7,6 %) kraje. Necelých 30 % z výše uvedeného počtu hostů Libereckého kraje pocházelo ze zahraničí. Zahraniční návštěvníci pak při výběru ubytovacího zařízení preferovali hotely (66,8 % zahraničních hostů), 19,6 % upřednostnilo penziony a 13,6 % ostatní hromadná ubytovací zařízení. Hosté z České republiky dávají přednost spíše levnějším formám ubytovacích zařízení 49,0 % domácích hostů se totiž ubytovalo v některém z ostatních ubytovacích zařízení. Hotel zvolilo 32,3 % a penzion 18,7 % tuzemských návštěvníků. V roce 2007 obyvatelé České republiky uskutečnili celkem 1 627,8 tis. tuzemských turistických cest do Libereckého kraje, přičemž ze 71,5 % převažovaly kratší cesty (rekreační cesta s 1 3 noclehy) s celkovým počtem 2 249,7 tis. přenocování (tj. v průměru 1,9 přenocování na jednu turistickou cestu). V případě delších tuzemských turistických cest (rekreační cesta se 4 a více noclehy) pak průměrný počet přenocování v rámci jedné cesty činil 7,0 nocí. 6

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1.1 Sídelní struktura Liberecký kraj.. Území Libereckého kraje k 31. 12. 2011 představovalo 3 163,4 km 2. Administrativně je kraj rozdělen do 4 okresů (Česká Lípa, Jablonec nad Nisou,

Více

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl Počtem obyvatel zaujímá Karlovarský kraj 2,9 % z celkového úhrnu ČR, a je tak nejméně lidnatým krajem. Na konci roku 2013 žilo v kraji

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj 1. Demografický vývoj Karlovarský kraj je druhý nejmenší z krajů ČR a žije v něm nejméně obyvatel. Karlovarský kraj se rozkládá na 3,3 tis. km 2, což představuje 4,2 % území České republiky a je tak druhým

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj 1. Demografický vývoj 1.1 Sídelní struktura Na území Libereckého kraje žije 4,2 % obyvatel republiky. V krajském městě žije 23,5 % populace, v nejmenší obci pouze 86 obyvatel. Liberecký kraj tvoří pouze

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj osoby osoby 1. Demografický vývoj Ve městech žijí čtyři pětiny obyvatelstva kraje. Obyvatelstvo kraje Pokles celkového počtu obyvatel pokračoval i v roce.je výsledkem jak přirozeného úbytku, Územní struktura

Více

Graf 3.1 Hrubý domácí produkt v Moravskoslezském kraji (běžné ceny) Graf 3.2 Hrubá přidaná hodnota v Moravskoslezském kraji 56,0 350

Graf 3.1 Hrubý domácí produkt v Moravskoslezském kraji (běžné ceny) Graf 3.2 Hrubá přidaná hodnota v Moravskoslezském kraji 56,0 350 3. EKONOMICKÝ VÝVOJ Hrubý domácí produkt Moravskoslezského kraje v roce 212 meziročně vzrostl o cca,1 %, jinde roste rychleji Hrubý domácí produkt (HDP) Moravskoslezského kraje, tj. ukazatel vyjadřující

Více

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Sídelní struktura kraje se vyznačuje mimořádnou hustotou obyvatelstva a jeho koncentrací na území Ostravsko-karvinské aglomerace Moravskoslezský kraj se rozkládá na ploše 5 427 km

Více

Statistický bulletin

Statistický bulletin SOUBORNÉ INFORMACE Ročník 2005 Souborné publikace Počet výtisků: 65 V Liberci dne 30. 3. 2006 Kód publikace: 13-5102-05 Č. j.: 49/2006 Pořadové číslo v roce: 4 Statistický bulletin Liberecký kraj za rok

Více

Statistický bulletin

Statistický bulletin SOUBORNÉ INFORMACE Ročník 2007 Souborné publikace Kód publikace: 13-5102-07 V Liberci dne 2. 10. 2007 Pořadové číslo v roce: 2 Č. j.: 156/2007-7111 Statistický bulletin Liberecký kraj za 1. pololetí 2007

Více

Chov hospodářských zvířat v Plzeňském kraji v roce 2014

Chov hospodářských zvířat v Plzeňském kraji v roce 2014 Chov hospodářských zvířat v Plzeňském kraji v roce 2014 K 31. 12. 2014 činil stav drůbeže v Plzeňském kraji 2 612 123 ks, což znamená zásadní meziroční nárůst o 34,1 %. Plzeňský kraj se nacházel na třetím

Více

3. Ekonomický vývoj. Makroekonomický rámec: HDP poprvé po několika letech vykázal meziroční nárůst.

3. Ekonomický vývoj. Makroekonomický rámec: HDP poprvé po několika letech vykázal meziroční nárůst. 3. Ekonomický vývoj Makroekonomický rámec: HDP poprvé po několika letech vykázal meziroční nárůst. Makroekonomická data v krajském členění budou k dispozici až na konci roku 2016, proto hodnocení vývoje

Více

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel kraje poklesl Každý šestý obyvatel kraje bydlí v krajském městě Rok 2013 představoval další pokles počtu obyvatel Olomouckého kraje. Na konci roku žilo v kraji celkem

Více

Vybrané ukazatele za správní obvod ORP Karviná v letech

Vybrané ukazatele za správní obvod ORP Karviná v letech 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 ÚZEMÍ (stav k 31. 12.) Výměra půdy celkem ha 10 559 10 559 10 559 10 559 10 559 10 559 10 559 zemědělská půda 4 540 4 525 4 458 4 456 4 432 4 394 4 392 orná půda 3 301

Více

PŘEDSTAVENÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE V ČÍSLECH

PŘEDSTAVENÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE V ČÍSLECH PŘEDSTAVENÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE V ČÍSLECH Ing. Leona Tolarová ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Obyvatelstvo ve Zlínském kraji Počet obyvatel v kraji v roce 2000 byl 595 023,

Více

Graf 3.1 Hrubý domácí produkt v Královéhradeckém kraji (běžné ceny) HDP na 1 obyvatele - ČR HDP na 1 obyvatele - kraj podíl kraje na HDP ČR 4,9

Graf 3.1 Hrubý domácí produkt v Královéhradeckém kraji (běžné ceny) HDP na 1 obyvatele - ČR HDP na 1 obyvatele - kraj podíl kraje na HDP ČR 4,9 3. EKONOMICKÝ VÝVOJ Makroekonomika: Podíl kraje na HDP ČR byl pátý nejnižší mezi kraji. Makroekonomické údaje za rok 213 budou v krajském členění k dispozici až ke konci roku 214, proto se v této oblasti

Více

Vybrané ukazatele za správní obvod ORP Nový Jičín v letech

Vybrané ukazatele za správní obvod ORP Nový Jičín v letech 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 ÚZEMÍ (stav k 31. 12.) Výměra půdy celkem ha 32 547 32 550 32 547 32 546 32 544 27 536 27 536 zemědělská půda 22 318 22 313 22 306 22 298 22 292 19 084 19 065 orná půda

Více

Základní charakteristika demografické, sociální a ekonomické oblasti Moravskoslezského kraje za rok 2008

Základní charakteristika demografické, sociální a ekonomické oblasti Moravskoslezského kraje za rok 2008 Základní charakteristika demografické, sociální a ekonomické oblasti Moravskoslezského kraje za rok 28 Rok 28 je možno heslovitě charakterizovat jako rok, který především v oblasti demografie v zásadě

Více

3. EKONOMICKÝ VÝVOJ. Ekonomická výkonnost kraje je podprůměrná

3. EKONOMICKÝ VÝVOJ. Ekonomická výkonnost kraje je podprůměrná 3. EKONOMICKÝ VÝVOJ Ekonomická výkonnost kraje je podprůměrná Ekonomickou výkonností se Pardubický kraj řadí k mírně horšímu průměru. V letech 28 až 211 9 se podíl na tvorbě hrubého domácího produktu (HDP)

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj 1. Demografický vývoj Přirozený přírůstek v přepočtu na 1 000 obyvatel je v Praze dlouhodobě nejvyšší mezi kraji ČR (1,9 osoby v roce 2015) V Praze se za rok narodí kolem 14 tis. dětí Ke konci roku 2015

Více

Statistický bulletin

Statistický bulletin SOUBORNÉ INFORMACE pracovní výtisk nebo tisk na zakázku (v češtině) Ročník 2008 Informace o regionech, městech a obcích Pardubice, 4. října 2008 Kód publikace: e-13-5302-08 Č. j.: 202/2008 7113 Pořadové

Více

PRŮMĚRNÉ SPOTŘEBITELSKÉ CENY VYBRANÝCH POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ

PRŮMĚRNÉ SPOTŘEBITELSKÉ CENY VYBRANÝCH POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ PRŮMĚRNÉ SPOTŘEBITELSKÉ CENY VYBRANÝCH POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ kraj V pravidelném měsíčním šetření vybraných potravinářských výrobků v měsíci březnu oproti březnu 11 vzrostly nejvíce ceny hovězího zadního

Více

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných.

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. 2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. Podle výsledků Výběrového šetření pracovní sil (VŠPS) představovala v Kraji Vysočina v roce 21 pracovní síla téměř 254 tis. osob, z tohoto

Více

Cestovní ruch v Plzeňském kraji ve 4. čtvrtletí 2015 a v roce 2015 (předběžné výsledky)

Cestovní ruch v Plzeňském kraji ve 4. čtvrtletí 2015 a v roce 2015 (předběžné výsledky) Cestovní ruch v Plzeňském kraji ve 4. čtvrtletí 2015 a v roce 2015 (předběžné výsledky) Cestovní ruch ve 4. čtvrtletí 2015 V samotném 4. čtvrtletí 2015 navštívilo Plzeňský kraj 119 193 osob, z toho 55,4

Více

1. 1BDEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. 1BDEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. 1BDEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel začal v kraji mírně klesat v roce 211 poklesl přirozenou měnou i vlivem stěhování. Vliv SLDB 211 představuje snížení početního stavu obyvatel kraje. Královéhradecký

Více

3. Využití pracovní síly

3. Využití pracovní síly 3. Využití pracovní síly HDP vzrostl nejvíce ze všech krajů. Středočeský kraj zasáhla zhoršená ekonomická situace z let 28 a 29 méně citelně než jako celek. Zatímco HDP České republiky mezi roky 1995 a

Více

2. REGIONÁLNÍ VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ FSS 2013

2. REGIONÁLNÍ VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ FSS 2013 2. REGIONÁLNÍ VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ FSS 213 Regionální výsledky FSS 213 byly publikovány na http://www.czso.cz/csu/214edicniplan.nsf/p/27166-14. Z celkového počtu 26 246 zemědělských subjektů hospodařilo

Více

Výroba a spotřeba elektřiny v Plzeňském kraji v roce 2015

Výroba a spotřeba elektřiny v Plzeňském kraji v roce 2015 Výroba a spotřeba elektřiny v Plzeňském kraji v roce 2015 Meziročně se výroba elektrické energie v ČR snížila, zatímco její spotřeba vzrostla. Hlavní příčinou poklesu výroby elektrické energie byla odstávka

Více

Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti

Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost patří k nejsledovanějším ekonomickým ukazatelům. V České republice však existují minimálně dva ukazatele nezaměstnanosti, první je pravidelně zveřejňován

Více

3. EKONOMICKÝ VÝVOJ 1

3. EKONOMICKÝ VÝVOJ 1 3. EKONOMICKÝ VÝVOJ 1 Ve struktuře ekonomiky Prahy podle hrubé přidané hodnoty převažují odvětví sektoru služeb. Vybavenost domácností počítači je v Praze nad průměrem ČR; domácnosti s počítačem v Praze

Více

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace,

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace, 7 Migrace Podle údajů z Informačního systému evidence obyvatel Ministerstva vnitra ČR (ISEO) a Cizineckého informačního systému (CIS), 10 jehož správcem je Ředitelství služby cizinecké policie, přibylo

Více

Barometr 2. čtvrtletí 2012

Barometr 2. čtvrtletí 2012 Barometr 2. čtvrtletí 2012 Podle údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací dosáhl dluh obyvatelstva k 30. 6. 2012 výše 1 301 mld. Kč, z toho objem dlouhodobých úvěrů dosáhl výše 951,5

Více

3. EKONOMICKÝ VÝVOJ. V regionálním HDP Vysočina na 9. místě mezi kraji.

3. EKONOMICKÝ VÝVOJ. V regionálním HDP Vysočina na 9. místě mezi kraji. 3. EKONOMICKÝ VÝVOJ V regionálním HDP Vysočina na 9. místě mezi kraji. Celková výkonnost ekonomiky kraje je měřena pomocí souhrnných ukazatelů (hrubá přidaná hodnota, hrubý domácí produkt, tvorba fixního

Více

Barometr 1. čtvrtletí roku 2015

Barometr 1. čtvrtletí roku 2015 Barometr 1. čtvrtletí roku 215 Bankovní a Nebankovní registr klientských informací evidoval koncem prvního čtvrtletí roku 215 celkový dluh ve výši 1,73 bilionu Kč, z toho tvořil dlouhodobý dluh (hypotéky

Více

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel v kraji nadále klesá, trvale ve správním obvodu ORP Broumov... v roce 213 poklesl přirozenou měnou i vlivem stěhování. Počet obyvatel Královéhradeckého kraje dosáhl

Více

Barometr 2. čtvrtletí roku 2015

Barometr 2. čtvrtletí roku 2015 Barometr 2. čtvrtletí roku 2015 Bankovní a Nebankovní registr evidoval koncem druhého čtvrtletí roku 2015 celkový dluh ve výši 1,75 bilionu Kč. Dlouhodobý dluh (hypotéky a úvěry ze stavebního spoření)

Více

Česká republika. 1 Od roku 2013 se změnila metodika výpočtu ukazatele celkové nezaměstnanosti. Místo míry nezaměstnanosti,

Česká republika. 1 Od roku 2013 se změnila metodika výpočtu ukazatele celkové nezaměstnanosti. Místo míry nezaměstnanosti, Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2015 činil 6,7 % jde celkem o 473 376 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. V letech 2004 2008 průměrná celková nezaměstnanost v ČR dlouhodobě klesala.

Více

3. Ekonomický vývoj. Silná ekonomika s rostoucím sektorem služeb. Nadprůměrné využívání informačních a komunikačních technologií % 60

3. Ekonomický vývoj. Silná ekonomika s rostoucím sektorem služeb. Nadprůměrné využívání informačních a komunikačních technologií % 60 3. Ekonomický vývoj Silná ekonomika s rostoucím sektorem služeb Nadprůměrné využívání informačních a komunikačních technologií 9 Hlavní město Praha má výrazně odlišnou strukturu v zaměstnanosti i ekonomické

Více

Česká republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,4 Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní

Česká republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,4 Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2017 činil 4,4 % jde celkem o 303 834 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. V letech 2004 2008 průměrná celková nezaměstnanost v ČR dlouhodobě klesala.

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj 1. Demografický vývoj Počet obyvatel je dlouhodobě stabilní, posledních pět let mírně klesal, tempo se v roce 215 zpomalilo obyvatelstvo ubylo ve třech okresech, trvale nejvíce ve správním obvodu ORP Broumov.

Více

1. Velikost pracovní síly

1. Velikost pracovní síly 1. Velikost pracovní síly Pracovní síla se v kraji snižuje i přes celorepublikový růst Pracovní síla v kraji v roce 9 představovala 9,9 tis. osob. Z dlouhodobého hlediska byla nejvyšší v roce 7, v následujících

Více

Vývoj cestovního ruchu v Praze ve 3. čtvrtletí 2017

Vývoj cestovního ruchu v Praze ve 3. čtvrtletí 2017 Vývoj cestovního ruchu v Praze ve 3. čtvrtletí 2017 Ve zkratce: Hostů celkem: 2,245.338 ze zahraničí: 1,969.719 (87,7 %) z tuzemska: 275.619 (12,3 %) Celkově v Praze přírůstek hostů o 90.028 osob (4,2

Více

Čtvrtletní přehled za říjen až prosinec a celkový vývoj za rok 2010

Čtvrtletní přehled za říjen až prosinec a celkový vývoj za rok 2010 Čtvrtletní přehled za říjen až prosinec a celkový vývoj za rok Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu (vč. dopočtů) dosáhl ve čtvrtém čtvrtletí roku obrat

Více

Česká republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,2 % Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní

Česká republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,2 % Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2018 činil 3,2 % jde celkem o 220 183 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. V letech 2004 2008 průměrná celková nezaměstnanost v ČR dlouhodobě klesala.

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj 1. Demografický vývoj Sídelní struktura kraje se vyznačuje mimořádnou hustotou obyvatelstva a jeho koncentrací na území ostravsko-karvinské aglomerace Moravskoslezský kraj se rozkládá na ploše 5 427 km

Více

Česká republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,7 Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní

Česká republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,7 Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2016 činil 5,7 % jde celkem o 396 410 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. V letech 2004 2008 průměrná celková nezaměstnanost v ČR dlouhodobě klesala.

Více

Vývoj cestovního ruchu v Praze v 1. pololetí 2018

Vývoj cestovního ruchu v Praze v 1. pololetí 2018 Vývoj cestovního ruchu v Praze v 1. pololetí 2018 Ve zkratce: Hostů celkem: 3,587.700 ze zahraničí: 3,019.243 (84,2 %) z tuzemska: 568.457 (15,8 %) Celkový přírůstek hostů: 128.875 osob (3,7%) nerezidenti

Více

Vývoj cestovního ruchu v Praze ve 2. čtvrtletí 2018

Vývoj cestovního ruchu v Praze ve 2. čtvrtletí 2018 Vývoj cestovního ruchu v Praze ve 2. čtvrtletí 2018 Ve zkratce: Hostů celkem: 2,088.656 ze zahraničí: 1,779.395 (85,2 %) z tuzemska: 309.261 (14.8 %) Celkově v Praze přírůstek hostů o 7.651 osob (0,4 %)

Více

3. Ekonomický vývoj. Regionální HDP se v roce 2014 zvýšil a poprvé překonal hranici 200 mld. Kč

3. Ekonomický vývoj. Regionální HDP se v roce 2014 zvýšil a poprvé překonal hranici 200 mld. Kč 3. Ekonomický vývoj Regionální HDP se v roce 214 zvýšil a poprvé překonal hranici 2 mld. Kč Pro hodnocení výkonnosti ekonomiky můžeme využít ukazatele regionálního hrubého domácího produktu (HDP), který

Více

PRAHA příjezdový cestovní ruch v roce 2018

PRAHA příjezdový cestovní ruch v roce 2018 PRAHA příjezdový cestovní ruch v roce 218 Ve zkratce: Hosté Celkem: 7 892 184 Ze zahraničí: 6 67 76 (84,5 %) Z ČR: 1 221 478 (15,5 %) Celkový přírůstek hostů: + 239 423 hostů (+ 3,1 %) Nerezidenti přírůstek:

Více

Vývoj cestovního ruchu v Praze ve 3. čtvrtletí 2018 předběžné výsledky

Vývoj cestovního ruchu v Praze ve 3. čtvrtletí 2018 předběžné výsledky Vývoj cestovního ruchu v Praze ve 3. čtvrtletí 2018 předběžné výsledky Ve zkratce: Hostů celkem: 2,260.732 ze zahraničí: 1,958.031 (86,6 %) z tuzemska: 302.701 (13,4 %) Celkově v Praze přírůstek hostů

Více

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Brně. Měsíční statistická zpráva

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Brně. Měsíční statistická zpráva Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Brně Měsíční statistická zpráva duben 2018 Zpracovali: Mgr. Tomáš Řepa, Ph.D. RNDr. Eva Toušková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhm/statistiky Informace o nezaměstnanosti

Více

1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva

1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva 196 1965 197 198 199 2 25 21 196 1965 197 198 199 2 25 21 Počet obyvatel (stav k 31.12., v tis.) Počet cizinců (stav k 31.12. v tis.) Podíl z celkového obyvatelstva 1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva

Více

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace podle pohlaví, Tab. 7.2 Přistěhovalí podle věku,

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace podle pohlaví, Tab. 7.2 Přistěhovalí podle věku, 7 Migrace Do České republiky se v roce 2016 přistěhovalo o 20,1 tisíce více osob, než se vystěhovalo. Občanů Slovenska, Ukrajiny a Rumunska přibylo na našem území nejvíce. Objem zahraničního stěhování

Více

z toho (%) nezaměstnaní pracující ženy na mateřské dovolené důchodci

z toho (%) nezaměstnaní pracující ženy na mateřské dovolené důchodci 4. Trh práce Ekonomická aktivita podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů 2001 Podíl ekonomicky aktivních osob byl v roce 2001 ve Zlínském kraji o 0,6 procentního bodu nižší než v České republice a v rámci

Více

Graf 2.1 Ekonomicky aktivní podle věku v Moravskoslezském kraji

Graf 2.1 Ekonomicky aktivní podle věku v Moravskoslezském kraji 2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ Údaje o ekonomické aktivitě populace jsou získány z Výběrového šetření pracovních sil Populaci osob starších 15 let tvoří osoby ekonomicky aktivní a ekonomicky neaktivní. Všichni ti,

Více

Cestovní ruch v Plzeňském kraji ve 4. čtvrtletí 2015 a v roce 2015

Cestovní ruch v Plzeňském kraji ve 4. čtvrtletí 2015 a v roce 2015 Cestovní ruch v Plzeňském kraji ve 4. čtvrtletí 2015 a v roce 2015 (předběžné výsledky) Cestovní ruch ve 4. čtvrtletí 2015 V samotném 4. čtvrtletí 2015 navštívilo Plzeňský kraj 119 193 osob, z toho 55,4

Více

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami Měsíční statistická zpráva červen 2016 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky Informace o nezaměstnanosti ve

Více

Vývoj cestovního ruchu v Praze ve 3. čtvrtletí 2016

Vývoj cestovního ruchu v Praze ve 3. čtvrtletí 2016 Vývoj cestovního ruchu v Praze ve 3. čtvrtletí 2016 Ve zkratce: Hostů celkem: 2,125.567 ze zahraničí: 1,876.894 (88,3 %) z tuzemska: 248.673 (11,7 %) Celkově v Praze přírůstek hostů o 107.106 osob (5,3

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj 1. Demografický vývoj Trvale vysoký podíl městského obyvatelstva Počet obyvatel se meziročně prakticky nezměnil, kladný přirozený přírůstek Ústecký kraj se již od roku 1998 skládá z 354 obcí, z toho téměř

Více

4. Životní prostředí. Půdní fond: Orná půda dlouhodobě ubývá...

4. Životní prostředí. Půdní fond: Orná půda dlouhodobě ubývá... 4. Životní prostředí Půdní fond: Orná půda dlouhodobě ubývá... Z celkové výměry kraje tvoří téměř dvě třetiny nezemědělská půda, tzn. lesní pozemky, zastavěné plochy a nádvoří, vodní plochy a ostatní plochy.

Více

vodní plochy 3,4% lesní pozemky 7,8% trvalé travní porosty 3,1% ovocné sady 0,6%

vodní plochy 3,4% lesní pozemky 7,8% trvalé travní porosty 3,1% ovocné sady 0,6% Neratovice Správní obvod Neratovice se nachází na severu kraje a sousedí s obvody Brandýs nad Labem-St.Bol., Kralupy nad Vltavou a Mělník. Povrch obvodu je nížinatý, rozkládá se kolem řeky Labe a je součástí

Více

3. Využití pracovní síly

3. Využití pracovní síly 3. Využití pracovní síly Ekonomické postavení Karlovarského kraje se zhoršuje Zvyšuje se HDP na 1 zaměstnaného Důležitým faktorem situace na trhu práce (tj. využití lidských zdrojů) je celkový ekonomický

Více

Úřad práce ČR. Měsíční statistická zpráva 9/ Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Olomouci

Úřad práce ČR. Měsíční statistická zpráva 9/ Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Olomouci Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Olomouci Měsíční statistická zpráva 9/2019 Zprávu předkládá: Mgr. Jana Litvíková vedoucí Oddělení metodiky http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/olk Olomouc 2019 www.uradprace.cz

Více

1. Vnitřní stěhování v České republice

1. Vnitřní stěhování v České republice 1. Vnitřní stěhování v České republice Objem vnitřní migrace v České republice je dán stěhováním z obce do jiné obce. Proto je třeba brát v úvahu, že souhrnný rozsah stěhování je ovlivněn i počtem obcí.

Více

Česká republika. 1 Od roku 2013 se změnila metodika výpočtu ukazatele celkové nezaměstnanosti. Místo míry nezaměstnanosti,

Česká republika. 1 Od roku 2013 se změnila metodika výpočtu ukazatele celkové nezaměstnanosti. Místo míry nezaměstnanosti, Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2014 činil 7,9 % jde celkem o 559 045 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. To představuje nejvyšší počet v novodobé historii České republiky. V

Více

DEMOGRAFICKÁ SITUACE V KRAJÍCH ČR (2013)

DEMOGRAFICKÁ SITUACE V KRAJÍCH ČR (2013) DEMOGRAFICKÁ SITUACE V KRAJÍCH ČR (2013) Michaela Němečková Tisková konference, 11. 9. 2014, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Kraje České republiky a jejich počet

Více

HDP na 1 obyvatele - ČR HDP na 1 obyvatele - kraj podíl kraje na HDP ČR tis. Kč (běžné ceny) %

HDP na 1 obyvatele - ČR HDP na 1 obyvatele - kraj podíl kraje na HDP ČR tis. Kč (běžné ceny) % 1996 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 růst/pokles v % 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 tis. Kč (běžné ceny) % 3. Ekonomický vývoj Makroekonomika

Více

Úřad práce ČR. Měsíční statistická zpráva prosinec Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami

Úřad práce ČR. Měsíční statistická zpráva prosinec Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami Měsíční statistická zpráva prosinec 2018 Zprávu předkládá: Petr Šindelář analytik trhu práce ÚP ČR - krajské pobočky v Příbrami Příbram 2018 www.uradprace.cz 1

Více

Vývoj indexů spotřebitelských cen ve 3. čtvrtletí 2018

Vývoj indexů spotřebitelských cen ve 3. čtvrtletí 2018 9. 10. 2018 Vývoj indexů spotřebitelských cen ve 3. čtvrtletí 2018 Ve 3. čtvrtletí 2018 vzrostly spotřebitelské ceny proti 2. čtvrtletí 2018 o 0,6 %. V meziročním srovnání vzrostly spotřebitelské ceny

Více

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami Měsíční statistická zpráva leden 2017 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky Informace o nezaměstnanosti ve Středočeském

Více

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace podle pohlaví,

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace podle pohlaví, 7 Migrace Poprvé po roce 2001 bylo v roce 2013 znovu zaznamenáno záporné saldo zahraniční migrace. Počet vystěhovalých se meziročně zvýšil na 30,9 tisíce a převýšil počet přistěhovalých o 1 297 osob. Mezi

Více

Barometr 3. čtvrtletí 2014

Barometr 3. čtvrtletí 2014 Barometr 3. čtvrtletí 214 Bankovní a Nebankovní registr klientských informací evidoval koncem 3. čtvrtletí letošního roku celkový dluh ve výši 1,71 bilionu Kč, z toho tvořil dlouhodobý dluh (hypotéky a

Více

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ V Praze žilo k 31.12.1 1 257 158 obyvatel. V devadesátých letech počet obyvatel Prahy klesal, od roku 1 však setrvale roste, i když v období posledních dvou let nižším tempem. Tato změna

Více

Využití pracovní síly

Využití pracovní síly Využití pracovní síly HDP na konci sledovaného období klesal výrazněji než v celé Rozhodující význam má v kraji zpracovatelský průmysl Hrubý domácí produkt na Vysočině obdobně jako v celé České republice

Více

3. EKONOMICKÝ VÝVOJ 12,0 11,5 11,0 10,5 10,0 9,5 9,0 8,5 8,0. tis. Kč (běžné ceny)

3. EKONOMICKÝ VÝVOJ 12,0 11,5 11,0 10,5 10,0 9,5 9,0 8,5 8,0. tis. Kč (běžné ceny) 3. EKONOMICKÝ VÝVOJ Hrubý domácí produkt Moravskoslezského kraje v roce 211 opět meziročně vzrostl, v přepočtu na obyvatele je v krajském srovnání pátý v pořadí Hrubý domácí produkt Moravskoslezského kraje,

Více

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami Měsíční statistická zpráva srpen 2016 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky Informace o nezaměstnanosti ve Středočeském

Více

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Dále klesá počet zaměstnaných osob.

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Dále klesá počet zaměstnaných osob. 2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ Dále klesá počet zaměstnaných osob. Podle výsledků Výběrového šetření pracovní sil představovala v Kraji Vysočina v roce 20 pracovní síla celkem 251 tis. osob., tj. 57,2 % z celkového

Více

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami Měsíční statistická zpráva únor 2017 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky Informace o nezaměstnanosti ve Středočeském

Více

Čtvrtletní přehled za říjen až prosinec a celkový vývoj za rok 2011

Čtvrtletní přehled za říjen až prosinec a celkový vývoj za rok 2011 Čtvrtletní přehled za říjen až prosinec a celkový vývoj za rok Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu (vč. dopočtů) dosáhl ve čtvrtém čtvrtletí roku obrat

Více

Úřad práce ČR. Měsíční statistická zpráva 5/ Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Olomouci

Úřad práce ČR. Měsíční statistická zpráva 5/ Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Olomouci Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Olomouci Měsíční statistická zpráva 5/2019 Zprávu předkládá: Bc. Jaroslav Mikšaník Analytik trhu práce http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/olk Olomouc 2019 www.uradprace.cz 1

Více

3. Zaměstnanost cizinců v ČR

3. Zaměstnanost cizinců v ČR Život cizinců v ČR 3. Zaměstnanost cizinců v ČR Cizinci mohou v České republice vykonávat výdělečnou činnost jako zaměstnanci nebo jako podnikatelé (živnostníci). Pro účely této publikace se pod pojmem

Více

Čtvrtletní přehled za červenec až září a celkový vývoj za tři čtvrtletí roku 2006

Čtvrtletní přehled za červenec až září a celkový vývoj za tři čtvrtletí roku 2006 Čtvrtletní přehled za červenec až září a celkový vývoj za tři čtvrtletí roku Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu (vč. dopočtů) dosáhl ve třetím čtvrtletí

Více

Úřad práce ČR. Měsíční statistická zpráva listopad Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami

Úřad práce ČR. Měsíční statistická zpráva listopad Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami Úřad práce ČR Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami Měsíční statistická zpráva listopad 2018 Zprávu předkládá: Petr Šindelář analytik trhu práce ÚP ČR - krajské pobočky v Příbrami Příbram 2018 www.uradprace.cz

Více

9,1 6,9 5,9 5,5 4,9 3,6 3,1 2,2 0,4 -0,3-0,9

9,1 6,9 5,9 5,5 4,9 3,6 3,1 2,2 0,4 -0,3-0,9 153, 146,5 175,7 164,9 189,6 171, 28,1 182,8 217,6 186,8 231, 19,7 25,6 22,8 262,2 213,2 274,6 228, 299,6 245,3 318,3 259,8 341,6 277,4 371,2 295,5 385, 36,2 373,8 36,6 375,9 298,6 383,2 31,4 384,6 31,7

Více

Vývoj cestovního ruchu v Praze v 1. čtvrtletí 2018

Vývoj cestovního ruchu v Praze v 1. čtvrtletí 2018 Vývoj cestovního ruchu v Praze v 1. čtvrtletí 2018 Ve zkratce: Hostů celkem: 1,499.044 ze zahraničí: 1,239.848 (82,7 %) z tuzemska: 259.196 (17,3 %) Celkově v Praze přírůstek hostů o 121.224 osob (8,8

Více

Úřad práce ČR. Měsíční statistická zpráva říjen Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami

Úřad práce ČR. Měsíční statistická zpráva říjen Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami Úřad práce ČR Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami Měsíční statistická zpráva říjen 2018 Zprávu předkládá: Petr Šindelář analytik trhu práce ÚP ČR - krajské pobočky v Příbrami Příbram 2018 www.uradprace.cz

Více

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty,

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 5 Potratovost Počet potratů se dlouhodobě snižuje a tento trend pokračoval i v roce. Registrovaných 7 potratů bylo 35,8 tisíce, čímž bylo opět překonáno historické minimum. Počet umělých přerušení těhotenství

Více

Výroba a spotřeba elektřiny v Plzeňském kraji

Výroba a spotřeba elektřiny v Plzeňském kraji Výroba a spotřeba elektřiny v Plzeňském kraji Energetický regulační úřad uvádí pravidelně na svých internetových stránkách (www.eru.cz) informace z oblasti energetiky. Základní údaje o provozu energetické

Více

Statistický bulletin

Statistický bulletin REGIONÁLNÍ PUBLIKACE Ročník 2005 Souborné publikace Počet výtisků: 50 V Plzni dne 30. června 2005 Kód publikace: 13-3202-05 Č. j.: 32/2005 Pořadové číslo v roce: 1 Statistický bulletin Plzeňský kraj 1.

Více

Údaje o ekonomické aktivitě obyvatelstva, míře zaměstnanosti či nezaměstnanosti jsou získávány z Výběrového šetření pracovních sil 1 (VŠPS).

Údaje o ekonomické aktivitě obyvatelstva, míře zaměstnanosti či nezaměstnanosti jsou získávány z Výběrového šetření pracovních sil 1 (VŠPS). tis. osob 2. Sociální vývoj Údaje o ekonomické aktivitě obyvatelstva, míře zaměstnanosti či nezaměstnanosti jsou získávány z Výběrového šetření pracovních sil 1 (VŠPS). Počet nezaměstnaných se snížil.

Více

Úřad práce ČR. Měsíční statistická zpráva leden Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami

Úřad práce ČR. Měsíční statistická zpráva leden Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami Měsíční statistická zpráva leden 2019 Zprávu předkládá: Petr Šindelář analytik trhu práce ÚP ČR - krajské pobočky v Příbrami Příbram 2019 www.uradprace.cz 1 Informace

Více

Zlínský kraj - statistické údaje

Zlínský kraj - statistické údaje Zlínský kraj - statistické údaje Počet obyvatel ve Zlínském kraji v letech 2007-2017 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Počet obyvatel celkem (k 31. 12.) 590 780 591 412 591 042 590

Více

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami Měsíční statistická zpráva leden 2018 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky Informace o nezaměstnanosti ve Středočeském

Více

Vývoj cestovního ruchu v Praze v období leden-září 2016

Vývoj cestovního ruchu v Praze v období leden-září 2016 Vývoj cestovního ruchu v Praze v období leden-září 2016 Ve zkratce: Hostů celkem: 5,261.648 ze zahraničí: 4.537.495 (86,2 %) z tuzemska: 724.153 (13,8 %) Celkově v Praze přírůstek hostů o 305.352 osob

Více

Úřad práce ČR. Měsíční statistická zpráva únor Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami

Úřad práce ČR. Měsíční statistická zpráva únor Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami Měsíční statistická zpráva únor 2019 Zprávu předkládá: Petr Šindelář analytik trhu práce ÚP ČR - krajské pobočky v Příbrami Příbram 2019 www.uradprace.cz 1 Informace

Více

Analýza bytové výstavby v roce 2014

Analýza bytové výstavby v roce 2014 6. 11. 2015 Analýza bytové výstavby v roce 2014 V roce 2014 byla zahájena výstavba 24 351 bytů. Oproti roku 2013 došlo k nárůstu zahájené výstavby o 10,1 % a největší podíl na tomto růstu měly zahájené

Více

STATISTICKÝ BULLETIN

STATISTICKÝ BULLETIN Ročník 2008 Informace o regionech, městech a obcích, 3. 10. 2008 Kód publikace: 13110208 Č. j.: 1124/20087105 Pořadové číslo v roce: 2 STATISTICKÝ BULLETIN KRAJ HLAVNÍ MĚSTO PRAHA za 1. pololetí 2008 (elektronická

Více

1. Velikost pracovní síly

1. Velikost pracovní síly 1. Velikost pracovní síly Pracovní síla v kraji neustále roste Pracovní síla 2 v Plzeňském kraji dosáhla v posledních třech létech v průměru 2 tis. osob. Z retrospektivního pohledu to znamená nárůst o

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva květen 2015

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva květen 2015 Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva květen 2015 Zpracovala: Ing. Veronika Považanová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

Regionální profil trhu práce v Plzeňském kraji - shrnutí poznatků

Regionální profil trhu práce v Plzeňském kraji - shrnutí poznatků Projekt KOMPAS Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p.s. Regionální profil trhu práce v Plzeňském kraji - shrnutí poznatků Řídící výbor Teritoriálního paktu zaměstnanosti Plzeňského kraje

Více