PRVNÍ PANELOVÝ DŮM G 1

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "PRVNÍ PANELOVÝ DŮM G 1"

Transkript

1 PRVNÍ PANELOVÝ DŮM G A EXPERIMENTÁLNÍ DOMY LESNÍ ČTVRŤ, BENEŠOVO NÁBŘEŽÍ A PODVESNÁ VĚTŠINA Z NÁS MÁ JEDINÉ PŘÁNÍ: DOBŘE BYDLIT. TO JE OSTATNĚ ZNÁMO NEJEN NÁM, ALE VŠEM, KDOŽ ŘÍDÍ OSUDY MĚSTA A STÁTU. V DOBĚ PO OSVOBOZENÍ VYVSTÁVALA TATO OTÁZKA DENNĚ A BYLA DEN ZE DNE PALČIVĚJŠÍ. MUSILA BÝT VYŘEŠENA V DOBĚ CO MOŽNO NEJKRATŠÍ. NEDOSTÁVALO SE BYTŮ PRO ŽENATÉ ANI PRO SVOBODNÉ. VE Ě I V JINÝCH MĚSTECH SE VŠEMOŽNĚ SNAŽILI PŘEJÍT TUTO KRIZI, ALE NEPODAŘILO SE TO ANI PŘI NEJVĚTŠÍM VYPĚTÍ SIL. JEDINÝM VÝCHODISKEM Z NOUZE BYLY NOVOSTAVBY. MUSÍME STAVĚT! OZÝVALO SE ZE VŠECH STRAN. MUSÍME STAVĚT, A TO RYCHLE. (Stavíme z betonu a železa, Tep [podnikové noviny] ) INFO Lokalita Prototyp prvního hromadně vyráběného panelového domu G 40 ve Zlíně (Gottwaldově) byl postaven severovýchodně od centra, v údolí řeky Dřevnice na Benešově nábřeží čp. 388, v rovinatém terénu tzv. Lidmilovy louky u čtvrti Podvesná. Z jižní strany ohraničuje pozemky železniční trať Zlín Vizovice. Projekt Hynek Adamec, Bohumír Kula Ústav montovaných staveb, skupina Gottwaldov, Státní projektový ústav pro výstavbu měst a vesnic v Brně, středisko Gottwaldov: 953 Realizace Stavosvit, národní podnik: Investoři Stavosvit, národní podnik Ústav montovaných staveb Jednotný národní výbor v Gottwaldově BYTŮ 40 M 50 První prototyp montovaného panelového domu G 40 na nábřeží Pionýrů (dnes Benešově nábřeží) v Gottwaldově na snímku z roku 954, těsně po dokončení stavby. URBANISTICKÝ KONCEPT TECHNOLOGIE / TYPY BYTŮ UMĚLECKÁ DÍLA DŮM DNES Prototyp prvního panelového domu G 40 plně prefabrikované konstrukce, tedy první celopanelový dům v Československu, byl realizován v letech jako solitérní stavba na dosud nevyužitých pozemcích mezi řekou a železniční tratí, v blízkosti prvorepublikové vily od Miroslava Lorence. Dnes tvoří součást malého sídliště. Ambice architektů spočívala v postavení domu, u kterého by jeden panel tvořil vždy celou stěnu místnosti. Prováděcí plány jej označily jako montovaný dům G z celostěnových panelů v Gottwaldově na nábřeží Pionýrů (dnes Benešovo nábřeží). První zlínský prototyp byl postaven za čtyři měsíce. Panelové domy G 40 mají pět podlaží a dva průchozí vchody. Kromě suterénního a prvního monolitického podlaží byla vyšší patra sestavena z prefabrikovaných panelových dílců. Jedná se o montovanou panelovou konstrukci, kde obvodové i vnitřní celostěnové panely tvoří nosné prvky domu. Rozpon panelů činí 3, a 3,8 metru. Zajímavostí je, že stropní panely se vyráběly se zabudovaným topením, elektroinstalace se vedla stěnami. Každá sekce tedy každý domovní vchod má následující skladbu bytů: 0 bytů + s delší chodbou, 6 bytů + s kratší chodbou a 4 byty 3+. Dům má dvě sekce, tedy celkem 40 bytů. Fasádu člení ozdobné pilastry, které překrývají vertikální spoje mezi panely. Vchody jsou zdobeny portikem a skleněnou mozaikou s datem projektu (953) a symboly stavitelů a architektů. Nahoře dům zakončuje dekorovaná římsa a atika s květinovými mísami. Stavbu dnes oceňujeme jako raný doklad panelové výstavby s výraznou tektonikou fasád a klasickými slohovými prvky. Prototyp prvního panelového domu G 40 je dnes součástí městské památkové zóny, není ovšem dosud samostatnou kulturní památkou. V roce 994 byl dům kompletně zrekonstruován postup prací i barevné řešení schválil zlínský Útvar hlavního architekta. Byla vyměněna okna a proběhlo zateplení. I přesto, že se při zateplení dbalo na zachování původního vzhledu fasád, vytratil se elementární výraz této stavby, tvořený rastrem montovaných panelů. Na základě průzkumu byla obnovena původní barevnost okrová fasáda, bílé pilastry, červená rustika a červený nátěr zábradlí francouzských oken. Hynek Adamec, Bohumír Kula, Ústav montovaných staveb Gottwaldov, návrh montovaného domu typu G, pohled západní na průčelí s hlavním vstupem, Hynek Adamec, Bohumír Kula, Ústav montovaných staveb Gottwaldov, návrh montovaného domu typu G, půdorys I. až IV. patra, Detail vstupu s novými dveřmi u prototypu prvního panelového domu typ G 40 na Benešově nábřeží ve Zlíně po nedávné revitalizaci. Restaurováním prošly reliéfy nad vstupy. 4 Současný stav prototypu prvního celopanelového domu na Benešově nábřeží na tzv. Lidmilově louce po kompletní revitalizaci v roce 994. Výrazná tektonika fasády, i přes snahu o zachování původního vzhledu, byla po zateplení částečně potlačena.

2 PRVNÍ PANELOVÝ DŮM G A EXPERIMENTÁLNÍ DOMY LESNÍ ČTVRŤ, BENEŠOVO NÁBŘEŽÍ A PODVESNÁ PŘÍBĚH PRVNÍCH PANELOVÝCH DOMŮ Vývoj montovaných domů měl ve Zlíně svou předválečnou a válečnou tradici. Stavební oddělení firmy Baťa se touto problematikou intenzivně zabývalo od roku 939. Zaměřilo se na projekční a výzkumné práce, které se týkaly především betonových prefabrikátů a panelových konstrukcí. Podmínkou pragmaticky založené firmy Baťa byla ekonomičnost a rychlost. Montované domky z prefabrikovaných betonových dílů, realizované ve Zlíně, se nabízely jako jedno z východisek řešení bytové nouze po. světové válce v Československu. Zlínské pracovní postupy se přebíraly v celé republice. Mezi architekty, kteří se vývoji a využití prefabrikátů systematicky věnovali, patřili především Bohumír Kula, Hynek Adamec, Miroslav Drofa a Arnošt Kubečka. Poprvé se výsledky teoretické i praktické přípravy montovaných konstrukcí představily ve Zlíně v roce 943 v podobě menších objektů. Šest montovaných dvojdomků bylo postaveno pod vedením Bohumíra Kuly a Hynka Adamce v roce 946 v Lesní čtvrti. Ve větším měřítku se však tyto typy nerozšířily. Brzy se totiž zásadně změnila politická situace i stavební strategie. Panelové konstrukce se na čas ocitly mimo centrum pozornosti. Pořizovací náklady prefabrikovaných staveb se zatím nepodařilo snížit natolik, aby konkurovaly tradiční cihlové výstavbě. Pokusné domky ale připravily cestu k budoucímu uplatnění panelových prefabrikátů. Po skončení války se prostorem pro zdejší experimenty s bytovými domy staly především zlínské části Podvesná a Benešovo nábřeží (původně nábřeží Pionýrů). V Podvesné postavil architekt Miroslav Drofa v roce 947 jednopodlažní experimentální čtyřdomek z montovaných panelů. V Podvesné VI stojí další experimentální stavba od M. Drofy: první třípodlažní montovaný dům z panelových bloků se zajímavě řešenými balkony z prefabrikátů. Celý tento montovaný dům už tvořily panelové díly. Za první celopanelovou stavbu se však obvykle označuje až dům typu G postavený roku 954 na Benešově nábřeží. Použitá panelová stěnová konstrukce G 40 (G jako tehdejší Gottwaldov a 40 podle počtu bytů v jednom domě) se stala první standardizovanou a celostátně rozšířenou konstrukční soustavou. Také proto tento zlínský dům pokládáme za první panelák v Československu. V letech se k němu na Benešově nábřeží připojila skupina domů G 40 podle návrhu architekta Arnošta Kubečky. Vznikající sídliště završila stavba omítaných zděných bytových domů a dvojice dalších, tehdy již sériově vyráběných panelových domů G 40. Ve vývoji nových typů panelových domů se ve Zlíně dále pokračovalo. Následovaly další modifikace konstrukce G 40, například čtyřpodlažní G 3. V roce 955 přibyl prototyp nárožního domu dům G 55, který již nesl označení podle místa a data vzniku. Také další celostátně uplatňovanou konstrukční soustavu G 57 vyvinuli architekti v Gottwaldově (v Praze ji najdeme například na velkých sídlištích Petřiny a Malešice, ve Zlíně v Bartošově čtvrti nebo v Malenovicích). Vznikla pod vedením architektů Arnošta Kubečky a Bohumíra Kuly a poprvé se zde uplatnilo bytové jádro. V roce 958 následoval experimentální nárožní panelový dům v ulici Ševčovská, označený jako G 58. Další experimentální dům G 59 byl postaven v Bartošově čtvrti v letech Souběžně s vývojem a realizací bytových staveb probíhala výstavba občanského a technického zázemí. Ve čtvrti Podvesná bylo v roce 967 realizováno společenskokulturní centrum Družba (dnes hotel Sole), jehož součástí bylo kino, společenský sál, kavárna, restaurace a hotelové zařízení. Tento desetipodlažní velkokapacitní dům od architekta Kubečky se stal prvním výškovým montovaným domem ve Zlíně. Autoři prvního panelového domu u nás Bohumír Kula a Hynek Adamec se věnovali výzkumu a stavebním experimentům s prefabrikací řadu let. Díky velkým zkušenostem právě oni navrhli první typy panelových domů pro hromadné použití. Zlínský architekt Bohumír Kula (94 996) pracoval od roku 939 ve stavebním oddělení firmy Baťa ve Zlíně a v roce 94 se stal součástí nové výzkumné skupiny, zabývající se využitím různých materiálů a řešením montovaných staveb patrových firemních domků. Od roku 949 pracoval jako vedoucí pracovník zlínského pracoviště Výzkumného ústavu čs. stavebních závodů Praha, kde se zaměřoval zejména na vývoj panelových konstrukcí. Ve Zlíně realizoval pokusné montované domky a dvojdomky firmy Baťa (Díly II, 94), montované domky v Lesní čtvrti společně s H. Adamcem (946), montovaný patrový dvojdomek K ve Zlíně (947), montovaný dům G 40 (953, spolu H. Adamcem), montovaný dům G 55 (955, spolu se Zorou Myslivečkovou) a sérii jedenácti montovaných panelových domů G 57 (957, spolu s A. Kubečkou). Architekt Hynek Adamec (90 960) byl významným spolupracovníkem Bohumíra Kuly. Do Zlína přišel před. světovou válkou s početnou skupinou architektů a podílel se na řadě výzkumných projektů firmy Baťa. Na tuto činnost pak navázal ve zlínském Výzkumném ústavu montovaných staveb a ve Stavoprojektu. Spolupracoval na projektech montovaných dvojdomků na Štefánikově třídě a v Lesní čtvrti. V roce 95 realizoval třípodlažní montovaný dům na Podvesné IV, v roce 954 s B. Kulou montovaný bytový dům G 40 na Benešově nábřeží a v roce 957 rohový dům G 55 tamtéž. Zdroje Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archiv Zlín, Stavební oddělení firmy Baťa XV/6. Sbírka architektury Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně, Bohumír Kula, Hynek Adamec: album staveb montovaných domků, strojopisy. Stavební archiv Magistrátu města Zlína, Benešovo nábřeží čp Bydlení v Československu. Přehled bytové výstavby od roku 945, Praha 958, s Stavíme z betonu a železa, Tep (podnikové noviny), , s.. Jiří Voženílek, Nová výstavba Zlína, Architektura ČSR, roč. VI, 947, s Kimberley Elman Zarecor, Utváření socialistické modernity: Bydlení v Československu v letech , Praha 05. Přípravy ke stavbě prvního montovaného panelového domu typu G (G 40) na nábřeží Pionýrů v Gottwaldově (dnes Benešovo nábřeží) na snímku z roku 953. Panely byly skládány u Chudárkovy funkcionalistické vily od architekta Miroslava Lorence (dnes pizzerie U čápa) v těsném sousedství staveniště. Výkop pro základy prvního panelového domu typu G 40 na fotografii z roku 953. Solitérní stavba začala vyrůstat na do té doby nevyužitém pozemku mezi řekou Dřevnicí a železniční tratí. Dnes tvoří součást malého sídliště. 3 Stavba prvního montovaného domu G 40 pomocí speciálně vyvinutých jeřábů na snímku z roku Stavba prvního patra domu G 40 v roce , 6 Snímky ze stavby prvního montovaného domu G 40 v roce Zdvihání schodiště na staveništi domu G 40 na snímku z roku Výroba panelů pro dům G 40 na fotografiích z přelomu let Úvodní strana fotoalba k výstavbě pokusných montovaných domků v Lesní čtvrti v ulicích Lesní čtvrť a Prostřední podle návrhů architektů Bohumíra Kuly a Hynka Adamce z let Realizace těchto dvojdomků, které byly výsledkem několikaleté práce stavebního oddělení firmy Baťa, probíhala v roce 946 již pod hlavičkou stavebního oddělení n. p. Baťa , 4 Montovaný domek podle návrhu architekta Hynka Adamce z roku 945, výstavba probíhala v letech Jeden ze šesti prototypů pokusných montovaných dvojdomků postavených pod vedením architektů Bohumíra Kuly a Hynka Adamce v roce 946 v Lesní čtvrti. Na polovině domu se dosud zachoval původní charakter fasády, odrážející technologii výstavby, druhá polovina po vnějším zateplení fasády již tento charakter ztratila

3 MENŠÍ ZE 40. AŽ 60. LET 3 OBYVATELÉ Tento panel se zabývá územím, kde se nachází soubor menších sídlišť postavených v poválečném období do 60. let 0. století, jež jsou podrobně představena na výstavních panelech. Konkrétně jde o Morýsovy domy, věžové domy, sídliště Obeciny, Benešovo nábřeží, Podvesnou IV a Bartošovu čtvrť. Protože byly byty dokončovány postupně od konce války až do 60. let, zhodnotíme proměnu struktury jejich obyvatel s využitím dat ze Sčítání lidu, domů a bytů z let 970 a. Zatímco v roce 970 se data týkají trvale bydlících obyvatel, poslední sčítání nabízí údaje o obvykle bydlících, které by měly lépe vypovídat o skutečné sociální struktuře obyvatel. VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATEL Přestože první údaj je až z roku 970, kdy už v řadě bytů jejich obyvatelé bydleli deset nebo dvacet let, je zde jasně znatelná dvougenerační věková struktura. Je tedy zřejmé, že na sídliště přišli mladí rodiče s dětmi, kteří zde společně žili až do roku sčítání (přestože některým potomkům již bylo více než 0 let). V průběhu dekád dochází k postupnému stárnutí (a vymírání) obyvatelstva a věková struktura obyvatel sídlišť se ohlazuje. V současnosti zde žije nadprůměrný podíl seniorů, a to zejména ve věku 75 let a starších. Na druhou stranu se ale do uvolněných bytů stěhují mladí lidé, což je patrné z vyššího zastoupení třicátníků a nejmladších dětí. PODÍL DANÉ VĚKOVÉ KATEGORIE NA CELKOVÉM POČTU OBYVATEL VĚK MUŽI POVÁLEČNÁ 970 ŽENY % ,3 0,9,4 3, ,3 6,9 38,4 0,4 6, 30, 9,6 4,6 5 9,8 4,6 3,6 44,6 3, 9,6 ZÁKLADNÍ BEZ MATURITY STŘEDOŠKOLSKÉ VYSOKOŠKOLSKÉ 3,3 67,4 36,3 6,8 59, 39,5 6,3 35,4 4,6 VÝVOJ POČTU OBYVATEL NA POVÁLEČNÝCH SÍDLIŠTÍCH MEZI LETY 970 A Zatímco počet bytů se mezi lety 970 a prakticky nezměnil, počet obyvatel v tomto období klesl téměř na polovinu. Zhruba dva a půl tisíce bytů obývalo v roce 970 přes devět tisíc lidí, v roce jich bylo už jen pět tisíc. Pokles počtu obyvatel je dán zejména zmenšující se velikostí domácností původní obyvatelé výrazně zestárli a rovněž mladší obyvatelstvo patrně tvoří z větší části páry či malé rodiny. Jednočlenné a dvoučlenné domácnosti totiž najdeme v celých 70 % bytů. VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA OBYVATEL STARŠÍCH 5 LET NA POVÁLEČNÝCH SÍDLIŠTÍCH V LETECH 970 A Může být do jisté míry překvapivé, že ačkoliv jde o domy pocházející z poválečného období, ve kterých bydlí vysoký podíl starých lidí, z údajů vyplývá, že populace sledovaných sídlišť je nadprůměrně vzdělaná (stejně jako je tomu v případě nejmladšího sídliště Jižní Svahy II). Je to způsobeno tím, že na nejstarších sídlištích již došlo k výraznější obměně obyvatel. Atraktivní bytový fond nedaleko centra města totiž přitahuje nejen mladší, ale zejména vzdělané obyvatelstvo. V obytných celcích tak má polovina obyvatel starších 5 let vysokoškolský diplom nebo alespoň maturitu. SLOŽENÍ EKONOMICKY AKTIVNÍCH OBYVATEL PODLE ODVĚTVÍ EKONOMICKÉ ČINNOSTI NA POVÁLEČNÝCH SÍDLIŠTÍCH V LETECH 970 A Je příznačné, že v roce 970 pracovalo celých 60 % ekonomicky aktivních obyvatel v průmyslu (tzv. sekundéru). O čtyřicet let později jsou však dominantní sférou služby, kde najdeme celé dvě třetiny pracujících, což je víc než celoměstský průměr. Ekonomickou strukturu obyvatelstva je tak možné v tomto srovnání označit za progresivnější. Souvisí to především s věkovou strukturou obyvatelstvo v produktivním věku je tvořeno převážně mladými lidmi do 40 let. VĚK MUŽI ŽENY 85+ ZEMĚDĚLSTVÍ PRŮMYSL A STAVEBNICTVÍ SLUŽBY ,8 74,6 8,4 0, PRÁVNÍ UŽÍVÁNÍ BYTŮ V BYTOVÝCH DOMECH V POVÁLEČNÝCH SÍDLIŠTÍCH V ROCE Naprostá většina domácností žije v bytě, který má v osobním vlastnictví, malá část pak v nájemních bytech. Oproti jiným zkoumaným sídlištím náleží necelých 0 % domácností do kategorie ve vlastním domě. Je to dáno tím, že část bytového fondu ve sledovaném území je tvořena rodinnými domy. 5 9 VLASTNÍ DŮM OSOBNÍ VLASTNICTVÍ NÁJEMNÍ DRUŽSTEVNÍ % Zdroj dat: Sčítání lidu, domů a bytů v letech 970, 980, 99, 00 a

4 OBECINY A VÝCHODNÍ ČÁST MĚSTA JDEME K PRVNÍMU HOTOVÉMU DÍLU DVOULETKY DOMY JSOU VELMI PĚKNÉ VZHLEDEM I PROVEDENÍM, Z REŽNÉHO ZDIVA ČISTĚ SPÁROVANÉHO, TU A TAM S DROBNÝM, BYŤ I SKROVNÝM ZDOBIVÝM DETAILEM. ARCHITEKTURA NENÍ SUCHÁ A ANI DOST MÁLO ZNÁMÉHO VZHLEDU TRESTNIC. NAD VCHODEM KAŽDÉHO DOMU VÍTÁ OBYVATELE KAMENNÝ RELIEF. ZDE JE TO HLAVA LVA. TAK LIDÉ SE ZAS BUDOU PTÁT: KDE BYDLÍŠ, VÁCLAVE? ALE V TÉTO ULICI, U LVA, PŘIJDI K NÁM, TO SNAD NAJDEŠ! (F. M. Černý, Nad stříbrnými mraky, Architektura ČSR, 947) INFO Lokalita Východní okraj zlínského katastru směrem k Přílukám. Území z jihu ohraničuje ulice Přílucká, na níž dále navazuje zástavba rodinných domů, ze severu jej vymezuje třída Tomáše Bati. V letech neslo sídliště Obeciny název čtvrť Julia Fučíka. Projekt Vladimír Karfík: architektonické řešení Vladimír Kubečka: urbanistické řešení návrhové oddělení národního podniku Baťa: 946 (945) Realizace I. etapa , Stavosvit Zlín II. etapa , Zlínská stavební společnost, národní podnik III. etapa , družstevní výstavba svépomocí Investoři Krajský národní výbor ve Zlíně a Baťa, národní podnik BYTŮ OBYTNÝCH BLOKŮ S PROSTORNÝMI BYTY I. ETAPA: 7 OBJEKTŮ 37 BYTŮ OBECINY I XII II. ETAPA: 7 OBJEKTŮ 7 BYTŮ OBECINY XIII XVII III. ETAPA: OBJEKTY 56 BYTŮ OBECINY XVIII XIX Letecký pohled z konce 60. let na část čtvrti Obeciny po dostavbě. PRO 400 CELÝ SOUBOR DOPLŇUJE SAMOSTATNÝ OBJEKT DÍLY VI Návrh urbanistického řešení zastavění východní části Zlína z roku 945 od Vladimíra Kubečky a Jiřího Voženílka s věžovými a chodbovými domy architekta Miroslava Drofy. URBANISTICKÝ KONCEPT TECHNOLOGIE / TYPY BYTŮ UMĚLECKÁ DÍLA DNES Do programu obytné architektury ve Zlíně se po skončení války dostaly také bytové domy, pro něž bylo vymezeno především nezastavěné území východně od centra města. Urbanistické řešení východní části Zlína, které v rámci regulačního plánu zpracovali architekti Jiří Voženílek a Vladimír Kubečka, zde spojilo soubory tradičních zlínských domků z režných cihel, třípodlažní řadové domy a nové výškové budovy od Miroslava Drofy v působivou kompozici. Urbanistickou koncepci vlastního sídliště Obeciny vypracoval Vladimír Kubečka. Do mírného svahu navrhl dvacet řad třípodlažních domů. Jednotlivé objekty byly sestaveny z liniově řazených sekcí. Prostory mezi bloky byly osázeny ovocnými stromy v duchu zlínské meziválečné koncepce města v zahradách. Vladimír Kubečka (93 977) patřil mezi architekty, kteří po roce 945 úspěšně navázali na meziválečnou tradici firmy Baťa. Absolvoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze u profesora Pavla Janáka a v roce 936 nastoupil u firmy Baťa. V poválečných letech se zapojil do obnovy Zlína, stal se členem skupiny pro regulační plán a podrobně se zabýval osazením výškových objektů v panoramatu města i celého Podřevnického údolí. Schodišťové bytové domy z režného spárovaného zdiva navrhli architekti jako třípodlažní, s jedním podzemním podlažím a plochou střechou. Mají betonový základ i suterén, nosné obvodové zdivo je cihelné. Stropní desky a balkonové konzoly jsou železobetonové, strop nad posledním podlažím současně tvoří nosnou konstrukci střechy. Byty mají obývací pokoj, dvě ložnice, kuchyni a příslušenství, ke koncovým bytům patří ještě pracovna. Náklady na jednu bytovou jednotku byly po dokončení Kč. Pro srovnání v sériově stavěných dvojdomcích stála v té době bytová jednotka Kč. Přesto dobový tisk upozorňoval na ekonomické přednosti nového domu: Dvojdomek má jen větší obytnou plochu a zlepšenou konstrukci proti dřívějším typům (45 cm silné zdivo, betonovou střechu atd.), ale bez dalšího vybavení. V nájemných domech je navíc za přibližně stejný náklad ústřední teplovodní topení, teplá voda, parketové podlahy v obytných místnostech, gumové podlahy ve všem příslušenství, keramické obklady v lázni a kuchyni, úplné vybavení kuchyní vestavěným nábytkem, vestavěná úklidová skříň a centrální spalování odpadků. (Jiří Voženílek, Nová výstavba Zlína, Nájemní dům o třech podlažích, Architektura ČSR, 947) Každý vchod má nad vstupními dveřmi reliéf, který vytvořili studenti uměleckoprůmyslové školy ve Zlíně. Jde o přírodní motivy, znamení zvěrokruhu i figurální tematiku (vlaštovka, včela, ještěrka, květina, slunce, vinná réva, kolébka, sázení stromu, dítě, žena, žnec, parašutista). V parčíku před obchodním střediskem byla v roce 98 odhalena busta Julia Fučíka od sochaře Jana Vlacha. Urbanismus celé čtvrti zůstal téměř nezměněn. V roce 003 proběhla obnova městské zeleně, byly pokáceny staré stromy a vysázeny nové, revitalizací prošla dětská hřiště a sportoviště. Rozšířily se také parkovací plochy, opravily chodníky a komunikace. Sídliště spadá do městské památkové zóny Zlín, ale jednotlivé domy nejsou samostatně chráněny. K zachování původních kvalit sídliště sice přispívá tzv. Pasportizace stavebního stavu památkových objektů z roku 003, která objekty dokumentuje a navrhuje vhodný postup při jejich případné obnově, nicméně zásahům do jejich vzhledu se nedaří zcela zabránit. Nad vstupy a balkony vznikly materiálově i konstrukčně nevhodné stříšky a původní dřevěná okna byla nahrazena plastovými. Zařízení vzorového bytu podle návrhu architekta Vladimíra Pally pro první dokončený dům na sídlišti Obeciny. (Architektura ČSR, 947) 3 Půdorys standardního činžovního domu na sídlišti Obeciny od architekta Vladimíra Karfíka z roku 945. (Muzeum města Brna) 3 Současný stav domů na sídlišti Obeciny. (Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně, foto: Dalibor Novotný, 03)

5 OBECINY A VÝCHODNÍ ČÁST MĚSTA PŘÍBĚH Na sklonku. světové války, v roce 944, bombardovalo Zlín spojenecké letectvo. Nálety poškodily nejen továrnu, ale také řadu společenských a obytných staveb. Po válce byl v návaznosti na zlínskou urbanistickou tradici a s vědomím odpovědnosti za budoucí rozvoj zpracován nový regulační plán. Jeho autoři pod vedením Jiřího Voženílka do něj zapracovali mnoho změn, které následně ovlivnily architektonickou tvář Zlína. Při obnově továrny i veřejných budov se nadále využívala kombinace železobetonového skeletu a cihelného režného neomítaného zdiva. Tradiční zlínská technologie se zpočátku uplatnila i v bytových stavbách. To přispělo k zachování kontinuity s předválečnou etapou. Po celou dobu války se byty kvůli stavební uzávěře nestavěly, část bytového fondu byla navíc zničena během bombardování. Kvůli naléhavé potřebě nových bytů začala ve Zlíně v roce 946 realizace třípodlažních domů ve čtvrti Obeciny. Šlo o první poválečné sídliště ve Zlíně, ale především o vůbec první vícepodlažní domy ve městě, tedy o nový typ zástavby. Projekt typových bytových domů od Vladimíra Karfíka, dvorního architekta meziválečného Baťova Zlína, pochopitelně respektoval tradici režného cihlového zdiva. Nejednalo se tedy zatím o panelové sídliště, i když v té době Pohled do zahradních čtvrtí s rodinnými domky firmy Baťa v částech Zálešná, Podvesná a Zadní Díly z roku 936 ještě před začátkem výstavby sídliště Obeciny a věžových a chodbových domů ve východní části Zlína (946). Poválečná výstavba výrazně změnila charakter této části města. již ve Zlíně probíhaly první experimentální realizace z panelových dílů. Oproti předválečným koloniím individuálních domků se přistoupilo ke kolektivnějšímu pojetí bydlení sídliště Obeciny je přechodem na jinou formu bydlení a vyšší bytový standard. Typové domy se skládaly ze sekcí, v každé bylo šest třípokojových bytů, koncové, k jihu obrácené sekce měly byty se čtyřmi pokoji. V koncové severní sekci se jeden z pokojů rozšiřoval o arkýř se zalomeným oknem pro lepší přístup slunce. Byty měly východozápadní orientaci. Odlišnou dispozici mají objekty poslední etapy (VIII a IX) a dům na Dílech VI. Řada prvků, jako pootočení rizalitů u koncových sekcí k západnímu slunci, balkony, které byly tak velké, aby tam bylo možno umístit kočárek, či shozy odpadu, odpovídala svým důmyslným řešením a kvalitním designem poválečné skandinávské architektuře, kterou zlínští architekti programově sledovali. Prvních 4 bytů sídliště Obeciny I XII bylo předáno k užívání v roce 947 byly to vůbec první dokončené nové byty v poválečném Československu. V březnu 95 se Obeciny přejmenovaly na Čtvrť Julia Fučíka. Na začátku 60. let a v letech 70. se čtvrť postupně dostavovala do konečné podoby dvaceti řad obytných bloků s obchodem, mateřskou školkou a garážemi. Vladimír Karfík (90 996) vystudoval architekturu na ČVUT v Praze. Praxi absolvoval v pařížském ateliéru architekta Le Corbusiera. Do stavebního oddělení firmy Baťa ve Zlíně přišel v roce 930 po tříletém působení u architekta F. L. Wrighta v USA. Pracoval na řadě projektů pro firmu Baťa nejenom doma, ale i v zahraničí. Podle Karfíkova návrhu se ve Zlíně dostavěl firemní Společenský dům (93, dnes Hotel Moskva) či šestnáctipodlažní správní budova č. (938), která patří k vrcholným dílům meziválečné české architektury. Ve Zlíně Karfík působil do roku 946, kdy po neshodách odešel do Bratislavy. Působil tam na Fakultě architektury a pozemního stavitelství Slovenské vysoké školy technické. Miroslav Drofa ( ) nastoupil po studiích stavební průmyslovky v Plzni roku 98 do stavebního oddělení firmy Baťa ve Zlíně jako asistent a kreslič. Od roku 933 se podílel na plánech a projektech továren a satelitních měst Baťovy firmy u nás i v zahraničí. Po roce 945 pracoval v nástupnické organizaci Stavosvit a od roku 95 v Centroprojektu (projekty areálů lehkého průmyslu). V sousedství sídliště Obeciny, blíže k centru města, vzniklo v letech pět osmipodlažních věžových domů s nosnou cihelnou konstrukcí a výplní a dvojice chodbových Morýsových domů od architekta Miroslava Drofy (pojmenovaných po tehdejším starostovi Zlína Vilému Morýsovi) s betonovým skeletem a cihlovou výplní. Tyto výškové stavby vnesly do poválečného vývoje města urbanistickou gradaci, kontrast a velkoměstského ducha. Zdroje Archiv Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně, pozůstalost Pavla Nováka. Stavební archiv Magistrátu města Zlína, Obeciny I XII, čp , , , Pasportizace stavebního stavu památkových objektů Miroslav Drofa, Architektura ČSSR, 9 0, roč. XXVII, 968, s. 64. Ladislava Horňáková, Miroslav Drofa architektonické dílo, Prostor Zlín, roč. V, 997, č. 4, s. 0. Místní části, Obeciny, Magazín Zlín, 00, č. 7, s.. Vlasta Štursová, Zlín první dokončené byty LP, Architektura ČSR, roč. VI, 947, s. 93. Jiří Voženílek, nová výstavba Zlína, Nájemní dům o třech podlažích, Architektura ČSR, roč. VI, 947, s Pohled na část čtvrtí Díly, Podvesná a Zálešná s rodinnými domky firmy Baťa u nemocnice před výstavbou sídliště Obeciny, snímek z roku Situační plán sídliště Obeciny (dříve Fučíkova čtvrť) z roku 956. (Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archiv Zlín) 4 Pohled na sídliště Obeciny v 70. letech. 5 Právě dokončená první část sídliště Obeciny na snímku z roku 949. (Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archiv Zlín) 6 Pohled na věžové a chodbové domy od architekta Miroslava Drofy ve východní části Zlína po dokončení v roce Návrh věžových domů ve východní části Zlína od architekta Miroslava Drofy, Věžový dům z roku 947 ve východní části Zlína od architekta Miroslava Drofy. 9 Půdorys věžového domu od architekta Miroslava Drofy, Morýsovy chodbové domy od architekta Miroslava Drofy po dostavbě v roce Návrh osmipodlažního chodbového domu od Miroslava Drofy, půdorys přízemí, 946. Návrh osmipodlažního chodbového domu od Miroslava Drofy, západní průčelí, Stavba chodbového domu od Miroslava Drofy na snímku z roku Společná jídelna v přízemí Morýsových domů od Miroslava Drofy na fotografii z konce 50. let Současný stav jednoho z bytových domů na sídlišti Obeciny, který je zasazený do pozvolna stoupajícího terénu. Skládá se ze čtyř sekcí, v koncové severní sekci byly pokoje rozšířeny o arkýř se zalomeným oknem. Při rekonstrukci přibyly nad vstupními dveřmi stříšky s kovovou konstrukcí a zastřešením z polykarbonátových desek

6 BARTOŠOVA ČTVRŤ NEDÍLNOU SOUČÁSTÍ BYTOVÉ VÝSTAVBY JE BUDOVÁNÍ KULTURNÍCH, VÝCHOVNÝCH, ZDRAVOTNICKÝCH, REKREAČNÍCH A OSTATNÍCH SPOLEČENSKÝCH ZAŘÍZENÍ. TAKTO JE POSTARÁNO V NOVÝCH OBYTNÝCH ČTVRTÍCH A SÍDLIŠTÍCH NEJEN O DOBŘE VYBAVENÉ BYTY, ALE TAKÉ O NEJPŘÍZNIVĚJŠÍ PODMÍNKY SPOLEČENSKÉHO ŽIVOTA. (Jiří Voženílek, K otázkám bytové výstavby v Československu, in: Bydlení v Československu, 958) INFO Lokalita Místní část Bartošova čtvrť se nachází na východním okraji města Zlína. Jižní hranici tvoří trať Zlín Vizovice. Ze severu čtvrť vymezuje řeka Dřevnice, za níž se nachází rozsáhlý areál Baťovy nemocnice. Ze západu uzavírá sídliště komplex staveb Dopravní společnosti Zlín Otrokovice. Projekt Adolf Zikmund, Bohumír Kula, Arnošt Kubečka Výzkumný ústav montovaných staveb Gottwaldov, Stavosvit, národní podnik, Krajský projektový ústav Gottwaldov I. etapa: 957 Adolf Šrom, Stavoprojekt, národní podnik II. etapa: 970 Realizace Pozemní stavby Gottwaldov I. etapa: , II. etapa (+ III. etapa): Investor Generální investor komplexní bytové výstavby Krajského národního výboru v Gottwaldově, okresní investorský útvar BYTŮ 300 PRO 66 Situační plán I. etapy sídliště v Bartošově čtvrti od architektů Adolfa Zikmunda a Bohumíra Kuly ze Stavoprojektu Gottwaldov, 960. URBANISTICKÝ KONCEPT TECHNOLOGIE / TYPY BYTŮ DNES Po experimentální výstavbě na Benešově nábřeží představuje Bartošova čtvrť první typové panelové sídliště ve Zlíně. Jeho urbanistický koncept se zakládá na kompaktní skladbě podélně a příčně na sebe navazujících panelových domů v kombinaci se zděným občanským vybavením. První etapu sídliště, postavenou na uzavřeném obdélníkovém půdoryse, doplňují budovy areálu škol a obchodního centra z režných spárovaných cihel, hřiště a koupaliště. V letech 970 až 974 přibyly ve východní části sídliště čtyřpodlažní a pětipodlažní deskové a bodové panelové domy podle návrhu Adolfa Šroma. Letecký pohled na východní část města s prvním zlínským panelovým sídlištěm v Bartošově čtvrti, v popředí sídliště Obeciny s cihlovými domy od architekta Vladimíra Karfíka, foto kolem roku 970. Jeden z třípodlažních panelových domů konstrukční soustavy G 57 z I. etapy výstavby sídliště po revitalizaci. Zvolený urbanistický koncept sídliště umožnil vytvoření klidových zón a parkově upravených ploch s dětskými hřišti mezi jednotlivými domy. Při výstavbě první části sídliště byla použita panelová konstrukční soustava G 57 (G jako Gottwaldov a 57 podle roku vzniku). Konstrukční systém G 57 se dlouhá léta používal s různými obměnami, v roce 958 zcela nahradil předchozí typ G 40, jehož vůbec první realizace najdeme ve Zlíně na Benešově nábřeží. Konstrukční systém G 57 s rozponem 3,6 m vykazuje rysy svého předchůdce, v mnohém se však liší. Zachován je rozpon a tloušťka nosných stěn, tedy 0 cm, nově se však u typu G 57 objevují lodžie a montované bytové jádro. Koupelna, WC a kuchyň se sdružují kolem jádra v kompozici typické také pro pozdější typy panelových soustav WC a koupelna jsou umístěny do středu dispozice bez přímého osvětlení a větrání, stěna s instalacemi je zároveň zadní stěnou kuchyňské linky. Jeden třípodlažní panelový dům se skládá ze 760 prefabrikátů o 35 rozměrových druzích. V Bartošově čtvrti se objevují převážně třípodlažní a čtyřpodlažní panelové domy typu G 57. Třípodlažní dům měl 6 třípokojových a 5 dvoupokojových bytů. UMĚLECKÁ DÍLA Vcelku chudou výtvarnou výzdobu sídliště Bartošova čtvrť tvoří reliéfy ve vstupní hale Vyšší odborné školy umění v Dřevnické ulici a nově osazené plastiky před vstupem do této školy, které vytvořili její žáci a absolventi v posledních deseti letech. Před areálem škol v Dřevnické ulici se nachází busta etnografa Františka Bartoše od sochaře Karla Řezníka z roku 948. V letech doplnil východní část sídliště v sousedství Baťovy nemocnice komplex Střední zdravotnické školy a penzionu s ubytovnou zdravotních sester od architektů Ivana Bergmanna a Stanislava Nožky. V sousedství II. etapy realizoval architekt Jiří Gebrian v roce 996 členitý dům s dvaceti byty ukončený atypickou postmoderní střechou, který je protikladem strohého výrazu panelové zástavby. K výškovým dominantám města, které uzavírají jeho východní část, patří dům s pečovatelskou službou z roku 999 od téhož architekta. V jeho blízkosti stojí domov s chráněným bydlením s převážně jednopokojovými byty. V roce 00 bylo opraveno koupaliště, o rok později zprovozněna víceúčelová sportovní hala. Bartošova čtvrť představuje vyhledávanou lokalitu k bydlení. V roce 003 započala první část regenerace sídliště. Vedle výměny oken, opravy střech a zateplení panelových domů zahrnovala také stavbu cyklostezky přes celou čtvrť, opravu místních komunikací a chodníků, vybudování parkovišť a nové osvětlení. Regenerace II. etapy Bartošovy čtvrti byla dokončena v roce 009.

7 BARTOŠOVA ČTVRŤ PŘÍBĚH Historie zástavby dnešní Bartošovy čtvrti sahá do 0. let 0. století. Na východním okraji zlínského katastru začala v tomto období intenzivně stavět firma Baťa. V roce 94 zde bylo zřízeno firemní letiště a v jeho blízkosti se ve čtvrti Podvesná rozrůstal soubor firemních rodinných domků. Naproti přes řeku Dřevnici se v roce 97 začalo se stavbou areálu Baťovy nemocnice. Na pozemcích po letišti, které se přestěhovalo do Otrokovic, navrhl v roce 934 František Lýdie Gahura městský park, za války zde však namísto parku začal růst areál zlínského dopravního podniku. V letech 943 a 949 byly postaveny vozovny, v roce 955 pak architekt Zdeněk Plesník navrhl administrativní budovu z cihelného zdiva s dekorativními prvky charakteristickými pro socialistický realismus. Administrativní budova se stala přirozenou dominantou této části města a současně předělem mezi domky firmy Baťa na Podvesné a nově vznikajícím sídlištěm. Čtvrť, která navázala na areál škol od Miroslava Drofy z let , nese jméno slavného rodáka z Mladcové u Zlína, etnografa Františka Bartoše ( ). O vzniku nového sídliště mezi nemocnicí a Drofovými školami se rozhodlo v roce 956. Bylo posazeno do bývalých meandrů regulované řeky, které byly zavezeny odpadem, a počítalo se s použitím nových variant konstrukčního typu G. Podle projektu architekta Adolfa Zikmunda bylo do roku 96 v Bartošově čtvrti postaveno devatenáct převážně třípodlažních a čtyřpodlažních domů typu G 57. V roce 960 je doplnil prototyp experimentálního obytného šestipodlažního panelového domu G 59, takzvaný Včelín, podle návrhu Bohumíra Kuly, Karla Janů a Výzkumného ústavu montovaných staveb Gottwaldov. Tak byla dokončena I. etapa výstavby sídliště, označovaná jako stará Bartošova čtvrť. Stavby občanské vybavenosti byly realizovány klasickou cihlovou technologií. Čelní stranu sídliště dotvořil bytový dům s obchody, orientovaný rovnoběžně s řekou Dřevnicí. V roce 960 byla postavena školka a jesle a z původní požární nádrže nové letní koupaliště Spartak (podle projektu z roku 954), sloužící stejně jako škola i okolním čtvrtím. Zpočátku se nepočítalo s tím, že by se výstavba v Bartošově čtvrti rozrostla o další etapu. Nedostatek stavebních ploch a rostoucí poptávka po nových bytech však nutily Sbor pro výstavbu Gottwaldova nejen pokračovat v dostavbě již určených lokalit, ale také vyhledávat nové možnosti. V letech tak Bartošovu čtvrť doplnilo dalších jedenáct deskových a bodových domů typu T 06 B podle projektu architekta Adolfa Šroma. Architekt Adolf Zikmund (9 998) vystudoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze a v roce 948 nastoupil do stavebního ateliéru národního podniku Svit (později Stavosvitu) a poté do nově vytvořeného Stavoprojektu Gottwaldov. V roce 966 stál u zrodu Útvaru hlavního architekta gottwaldovské městské aglomerace a stal se hlavním architektem Gottwaldova. Svou prací významně ovlivnil koncepční a stavební činnost města. V této funkci působil dvacet let s výjimkou období , kdy byl vedoucím Odboru výstavby a územního plánování okresu Gottwaldov. Podílel se na návrhu sídliště v Rožnově pod Radhoštěm ( ) ve stylu socialistického realismu a v Gottwaldově byl hlavním architektem sídliště v Bartošově čtvrti. Spolu s Adolfem Šromem projektovali další sídliště na Podhoří, které bylo realizováno mezi léty Navrhl také vysokoškolské koleje v ulici Štefánikova (96). Nejvýrazněji se do panoramatu města Zlína zapsal třemi výškovými obytnými domy s příčným panelovým systémem typu T 06 B v ulici Ševčovská ( ). Zdroje Archiv Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně, pozůstalost Pavla Nováka. Moravský zemský archiv Brno, Státní okresní archiv Zlín, fond MěstNV Zlín 9, zápisy ze schůzí plánovací komise MěstNV Gottwaldov Stavební archiv Magistrátu města Zlína, Bartošova čtvrť čp , 3988, 397. Ladislava Horňáková, ed., Fenomén Baťa, zlínská architektura , Zlín 009. Lidé sami rozhodují o obnově sídliště Bartošova čtvrť, Magazín Zlín, roč. VIII, 00, č. 7, s. 5. Místní části, Bartošova čtvrť, Magazín Zlín, 00, č. 5, s.. Pavel Novák, Zlínská architektura , Zlín 008. Milan Podzemný a Adolf Zikmund, Moderní architektura v Gottwaldově , průvodce, Zlín 967. Radomíra Sedláková, Baťovský racionalismus v 50. letech, in: Zlínský funkcionalismus, sborník příspěvků konference, Zlín 993. Eduard Staša, Kronika moderní architektury, in: Gottwaldovsko od minulosti k současnosti, Gottwaldov 984. Eduard Staša, Od starého Zlína k dnešnímu Gottwaldovu: stručná historie stavebního vývoje města, Gottwaldov 986. Jiří Voženílek, K otázkám bytové výstavby v Československu, in: Bydlení v Československu, Praha 958. Návrh základního upravovacího plánu takzvané sociálně zdravotní čtvrti s nemocnicí Tomáše Bati od architektů Františka Lýdie Gahury a Vladimíra Ukleina z roku 934. Za řekou Dřevnicí je vidět park a za ním pozemky, na kterých bylo v roce 957 započato s výstavbou sídliště Bartošova čtvrť. (Muzeum města Brna) 3 Pohled na areál Baťovy nemocnice a pozemky budoucího sídliště v Bartošově čtvrti v roce 99. Nové sídliště se začalo stavět na východním okraji Zlína, jižní hranici tvoří trať Zlín Vizovice, ze severu čtvrť vymezuje řeka Dřevnice, za níž se nachází rozsáhlý areál nemocnice. Ze západu sídliště uzavřel komplex staveb Dopravních podniků města Gottwaldova. 3 Letecký pohled ze 70. let na Bartošovu čtvrť a komplex Dopravních podniků města Gottwaldova s budovami od architekta Zdeňka Plesníka, které uzavírají sídliště od západu. 4 Bartošova čtvrť v 70. letech, pohled na I. etapu sídliště, postavenou v letech Sídliště Bartošova čtvrť v 70. letech, celkový pohled s řekou Dřevnicí Bartošova čtvrť, výstavba I. etapy na snímku z roku Bartošova čtvrť, výstavba I. etapy sídliště, na snímku z roku 960. Do roku 96 bylo v Bartošově čvrti postaveno 9 převážně tří- až čtyřpodlažnch domů tohoto typu. 8 Součástí souboru v Bartošově čtvrti se stal také jeden pokusný panelový dům typu G 59, navržený architekty Bohumírem Kulou a Karlem Janů, který byl pro vzhled fasády označován jako Včelín. Na fotografii po dostavbě v roce Experimentální šestipodlažní panelový dům konstrukční soustavy G 59 po revitalizaci Dům typu T 06 B ve II. etapě výstavby sídliště Bartošova čtvrť v letech , Druhá etapa sídliště Bartošova čtvrť na snímcích z počátku 70. let. 3 Sídliště Bartošova čtvrť s řekou Dřevnicí na fotografii z počátku 70. let. 4 Součástí panelového sídliště je areál škol od architekta Miroslava Drofy postavený v letech , fotografie ze 60. let. 3 4

8 JIŽNÍ SVAHY DOMNÍVÁM SE, ŽE CELÁ ARCHITEKTONICKÁ VEŘEJNOST OD VÝSTAVBY OČEKÁVÁ, ŽE NA JIŽNÍCH SVAZÍCH DOJDE K POTŘEBNÉ RENESANCI GOTTWALDOVSKÉ ARCHITEKTURY, KTERÁ ZA POSLEDNÍ LÉTA NEMĚLA ŽÁDNÝ VALNÝ ÚSPĚCH. PROTO BYLO PŘIJATO S POVDĚKEM, ŽE SE NA VÝSTAVBU JDE JINAK NEŽ U SOUČASNÝCH PANELOVÝCH DOMŮ. (Josef Ordelt, Nové město na Jižních Svazích? Rozhovor se Šebestiánem Zelinou, časopis Gottwaldovský byt, 970) INFO Lokalita Obě etapy sídliště jsou situovány na terasy jižních svahů kopců Křiby v severní části města, které se zvedají nad údolím řeky Dřevnice a klesají k Paseckému potoku. Sídliště na jedné straně vymezují ulice Nad Stráněmi a Nad vývozem, na straně druhé ulice K Pasekám a Pasecká. Jižní okraj tvoří čtvrti rodinných domů Nivy a Paseky, na severu pak sídliště ohraničuje Valachův žleb. Projekt Jiří Gřegorčík a Šebestián Zelina, spolupráce: Antonín Adamík, František Dohnal, Miroslav Cekota a Vladimír Vyhňák, Pozemní stavby Gottwaldov, projektový útvar, ateliér G I. etapa: 968 František Balajka, Dušan Živocký, Miroslav Totušek, spolupráce: Slavomír Kuchovský, Štefan Čillík, Stavoprojekt Gottwaldov, odštěpný závod v Brně, projektový útvar ateliér C II. etapa: 980 Realizace Pozemní stavby Gottwaldov I. etapa: II. etapa: tzv. pátá stavba a obvodové centrum: dostavba: od roku 000 dosud Investoři Okresní národní výbor Gottwaldov, Stavoinvesta Gottwaldov, Stavební bytové družstvo Gottwaldov, Podnik bytového hospodářství Gottwaldov BYTŮ 3699 I. ETAPA PRO 0054 BYTŮ 69 II. ETAPA+DOSTAVBA PRO 09 Schéma výstavby jednotlivých etap sídliště Jižní Svahy ve Zlíně z roku 980. I. etapa byla realizována v letech podle projektu Jiřího Gřegorčíka a Šebestiána Zeliny. Vyzněla jako ojedinělý počin jak z hlediska urbanistického, tak architektury. Cíl II. etapy z let spočíval v navázání na etapu první a v dořešení celého území jako jednoho celku. V této lokalitě se dále stavělo i po roce 990. URBANISTICKÝ KONCEPT TECHNOLOGIE / TYPY BYTŮ UMĚLECKÁ DÍLA DNES Strukturu urbanistického návrhu I. etapy sídliště ovlivnila do značné míry složitost terénu a obtížné dopravní napojení na město. Bytové domy jsou rozptýlené na zelených svazích a doplněné veřejnými stavbami. Architekti tak do určité míry oživili nerealizovaný plán Le Corbusiera. Ten ve svém návrhu urbanistického řešení Zlína z roku 934 doporučil stavět velké obytné domy na výšinách nad údolím řeky Dřevnice. Koncept architektů Gřegorčíka a Zeliny spočíval především v tom, že sídliště dostane výškovou dominantu v podobě segmentového obytného domu s přilehlým komplexem občanské vybavenosti. První výškový segmentový dům, tzv. I. segment, navržený Šebestiánem Zelinou v roce 978, doplnil později v další etapě výstavby ještě druhý, velmi obdobný II. segment. Kromě souladu hmot sídliště s terénem a uplatnění segmentových dominant dává Jižním Svahům zvláštní ráz snaha o kontinuitu s tradicí baťovské architektury. Na fasády domů architekti navrhli speciální panely s obkladem z cihelných pásků. Autoři II. etapy sídliště se snažili o zasazení skupiny bodových domů do svažitého terénu tak, aby na pohledově exponovaných místech blíže k městu umístili nižší zástavbu. Pro výstavbu I. etapy sídliště architekti použili novou konstrukční soustavu NKS-G, kterou ve Zlíně vyvinul Výzkumný ústav pozemních staveb. Přímo nad staveništěm byla postavena panelárna holandské firmy Smith, která vyráběla panely pro tento nový typ domů. Soustava umožnila větší plošný standard u bytů vyšších kategorií. První etapa sídliště je působivou kombinací několika typů panelových domů. Jsou to jednak bodové domy o výšce 4 6 podlaží, lodžiové domy se až 5 podlažími, chodbové domy o 4 až 5 podlažích s malometrážními byty, dále třípodlažní řadové domy a domy terasové. Významnou součástí celé kompozice je první segmentový dům. Ve II. etapě od roku 980 museli architekti uplatnit podle centrálních instrukcí nový celostátní typ obytných domů OP. s příčným stěnovým konstrukčním systémem, s rozpony 3 a 4,0 m a doplňkovým modulem,80 a,40 m. Nový typ měl vyšší plošný standard (průměr užitkové plochy 64,3 m na jeden byt), ale omezený počet typů bytů. Ztvárnění fasád se omezilo pouze na barevné nástřiky a nátěry. Pro zástavbu použili autoři II. etapy bodové domy o 6 a 8 podlažích v kombinaci s deskovými domy o 4, 6 a 8 podlažích, vytvářejících polozavřené dvory, a s řadovými rodinnými domy. Tuto základní skladbu doplnily bodové a výškové domy o 8 až podlažích, situované podél hlavních komunikací a do vnitřních prostor celého okrsku. Na umělecké výzdobě Jižních Svahů se podíleli přední umělci tehdejší oficiální sféry. Bronzovou plastiku Zrození hvězdy na objektu služeb Panorama před I. segmentem vytvořil v roce 978 zlínský sochař a designér Zdeněk Kovář. Od pražského malíře a grafika Josefa Lieslera pochází monumentální malba Vývoj poštovnictví (979) v interiéru pošty a skleněná mozaika Touha mladých po poznání (979) na schodišti základní školy. J. Liesler navrhl i monumentální malbu v interiéru střední průmyslové školy. Mozaika Karla Svolinského ve vestibulu Základní školy č. 3 se nezachovala; nezvěstná je i plastika Vincence Vinglera Lachtani, vytvořená v roce 98 pro bazén pod I. segmentem. Autor sousoší Svářeči před obchodním domem Přerovanka není znám. Obytný soubor Jižní Svahy dodnes tvoří výraznou dominantu severního panoramatu Zlína při pohledech ze středu města i z protějších svahů. Po vyčerpání volných stavebních ploch ve vnitřním městě stále poskytuje území pro další výstavbu. Panelárna na sídlišti ukončila svou činnost po roce 980. Po roce 989 byla hromadná výstavba zastavena a poslední blok zůstal neuzavřen. Studii na jeho dokončení vypracovalo několik architektů, k realizaci byl nakonec vybrán železobetonový skelet s tradičními výplněmi. Investorem se stalo místní bytové družstvo. V roce 997 začala stavba většího obytného souboru v části Podlesí a v roce 003 byl na Jižních Svazích dostavěn areál nového kostela. Na místě polorozbořené haly bývalé panelárny vznikla v roce 004 velkoplošná prodejna potravin a naproti ní bylo v roce otevřeno koupaliště. Největším problémem je dnes torzo rozestavěného nákupního centra z roku 989 v blízkosti bývalé panelárny. Centrální park budovaný od 90. let 0. století je dnes nedílnou součástí života sídliště Jižní Svahy. Ve složitém terénním reliéfu je obklopen bytovou výstavbou II. etapy sídliště.

9 JIŽNÍ SVAHY PŘÍBĚH Obytný soubor Jižní Svahy představuje největší stavební aktivitu ve Zlíně po. světové válce. Počátky výstavby panelového sídliště, které dnes poskytuje bydlení pro téměř lidí, se datují od konce 60. let. Město Zlín se na počátku 0. století začalo rozvíjet především v údolní nivě říčky Dřevnice. Prakticky nevyužity zůstávaly svahy Podřevnického údolí. O výstavbě na vyvýšených jižních svazích severně od centra města se uvažovalo již ve 0. a 30. letech, s využitím tohoto prostoru počítal také poválečný regulační plán Zlína z roku 947. Definitivní rozhodnutí o výstavbě na svazích padlo v roce 958, kdy se vyčerpala kapacita městem vymezených stavebních ploch. Základem návrhu nového obytného obvodu se staly studie pro přípravu Směrného územního plánu gottwaldovské aglomerace (dokončen 975). Soutěž na obytnou zástavbu Jižních Svahů proběhla v roce 967, zvítězil v ní projekt Jiřího Gřegorčíka a Šebestiána Zeliny. Podle tohoto návrhu se v letech vystavěla I. etapa sídliště. V době svého vzniku vyzněla I. etapa Jižních Svahů jako ojedinělý počin, a to jak z hlediska urbanistického, tak architektonického. Jde o městskou čtvrť s citlivým prostorovým konceptem a širokou škálou typů panelových bytových domů, od bodových přes terasové, chodbové, lodžiové až po výškový segmentový dům. Cíl II. etapy výstavby Jižních Svahů spočíval v navázání na I. etapu a v dořešení celého území jako jednoho celku. Architekti opět uplatnili bodové domy v různých výškových hladinách, ve svažitém terénu z nich vytvářeli členité hmoty. Podobu II. etapy silně ovlivnilo vydání nových směrnic pro výstavbu sídlišť v ČSSR, na jejichž základě se vedení Pozemních staveb Ostrava rozhodlo přejít na panelovou stavebnici OP.. Cílem bylo především snížení finančních nákladů. Spoluautor urbanistického konceptu Jižních Svahů Jiří Gřegorčík (93 00) působil celý život v Brně, mimo jiné jako hlavní architekt města (990 99) a jako pedagog na tamějším Vysokém učení technickém. Spolu s Františkem Antlem zvítězil v roce 965 v soutěži na řešení území bývalého náměstí Joliota Curie v Brně (dnes ulice Šumavská), realizována byla v roce 974 jen část návrhu trojice výškových administrativních budov. Hlavní autor I. etapy Jižních Svahů a většiny infrastruktury tohoto sídliště, zlínský architekt Šebestián Zelina (98 99), absolvoval Vysoké učení technické v Brně jako žák Bohuslava Fuchse a Bedřicha Rozehnala. Podstatnou část své profesní kariéry strávil v projektové organizaci Stavoprojekt Gottwaldov. Je autorem Středních průmyslových škol strojních ve Vsetíně (96) a ve Zlíně (967). Na svou dobu zcela jedinečných konstrukčních metod použil při spolupráci na výstavbě zlínského zimního stadionu (963). Projektoval Dům kultury v Kroměříži (964), sídliště v Kroměříži, památník na Ploštině, obřadní síně ve Vlčnově (980) a v Bílovicích (98) aj. Realizoval řadu staveb v zahraničí, například velvyslanectví SSSR v Ženevě, rezidenci v Káhiře nebo konzulát v Katovicích. Od konce 70. let do roku 988 je jeho architektonická činnost spojena také s agrokombinátem JZD Slušovice. Ve Zlíně pro tohoto investora navrhl v Dlouhé ulici trojici obchodních domů Dům zeleniny, Dům potravin a Dům obuvi (975 98), ve Slušovicích postmodernou ovlivněný Dostihový areál a stravovací zařízení Derby centrum (98) známé jako Sud. Zdroje Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně, sbírka architektonických materiálů, Podrobný územní plán (PÚP) Jižní Svahy, II. etapa, průvodní zpráva k projektu, 980. Moravský zemský archiv Brno, Státní okresní archiv Zlín, zápisy ze schůzí plánovací komise MěstNV v Gottwaldově Stavební archiv Magistrátu města Zlína, fond Jižní Svahy, Technická zpráva úvodního projektu čtvrtého vloženého obchodního a obytného objektu, nestránkováno. František Bršlica, Ten krůček kupředu, Naše Pravda XVIII, 96, č. 97. Kostel a církevní centrum Zlín Jižní Svahy, katalog výstavy soutěžních návrhů, Zlín 993. Milan Libiger, Nejstarší část sídliště stále stojí za to: Obří segmenty čeká oprava, IDnes, , s. b, kraj Zlínský. Pavel Novák, Zlínská architektura , Zlín 008. Josef Ordelt, Nové město na Jižních Svazích? Rozhovor se Šebestiánem Zelinou, Gottwaldovský byt, 970, č., s. 3. (ren), Byl to Pan architekt. O výstavě díla ing. arch. Šebestiána Zeliny, Zlínské noviny, Radomíra Sedláková, Pavel Frič, 0. století české architektury, Praha 006. Sídliště Jižní Svahy v Gottwaldově, Pozemní stavby, 973, č. 6. Eduard Staša, Kronika moderní architektury Gottwaldova, Gottwaldov 985. Helena Šiřinová, Architekt Šebestián Zelina (98 99), diplomová práce, Olomouc 009. Letecký pohled z 90. let na sídliště Jižní Svahy I. a II. Architekti zkombinovali několik typů panelových domů v různých výškových hladinách a ve svažitém terénu z nich vytvářeli členité kompozice. Podobu II. etapy silně ovlivnilo rozhodnutí Pozemních staveb Ostrava použít namísto původního typu NKS-G méně variabilní konstrukční modul OP.. 3 První a druhá etapa výstavby sídliště Jižní Svahy v letech Model centra I. etapy výstavby Jižních Svahů z roku Výroba panelů pro sídliště Jižní Svahy na fotografii z roku 970. (Pozemní stavby Gottwaldov, Gottwaldov, nedatováno [po r. 985]) 5 Výstavba panelového domu, Pozemní stavby Gottwaldov. (Pozemní stavitelství, Generální ředitelství Ostrava , Ostrava 985) Počátek výstavby I. etapy Jižních Svahů, začátek 70. let. Na obzoru je vidět panelárna (dnes zde stojí supermarket). V soutěži na projekt obytné zástavby Jižních Svahů, která proběhla v roce 967, zvítězil návrh Jiřího Gřegorčíka a Šebestiána Zeliny. Podle něj se v letech realizovala I. etapa sídliště. Pro potřeby výroby speciálních panelů s obkladovými cihelnými pásky, kterou prosadil architekt Š. Zelina, byla postavena přímo na zastavovaném území panelárna. 7 Jižní Svahy kolem roku 980, I. etapa před dokončením. 8 Sídliště Jižní Svahy, I. etapa. Pohled na zadní část velkokapacitního tzv. segmentového obytného domu s malými byty od architekta Šebestiána Zeliny z let (Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně, foto: Miloš Gregor, 80. léta) První etapa Jižních Svahu s tzv. I. segmentem navrženým architektem Šebestiánem Zelinou a střediskem obchodu a služeb Panorama. (Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně, foto: Miloš Gregor, 979) 0 První etapa sídliště Jižní Svahy s terasovými domy od architektů Šebestiána Zeliny a Vladimíra Vyhňáka. V pozadí I. segment od Š. Zeliny. (Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně, foto: Miloš Gregor, 80. léta) Pohled z lyžařského svahu na část sídliště Jižní Svahy (I. etapa realizovaná v letech ). Jde o městskou čtvrť s citlivým urbanistickým konceptem a širokou škálou panelových domů, od bodových přes terasové, chodbové, lodžiové až po malé byty ve výškovém segmentovém domě. Fotografie z 80. let Významnou součástí sídliště Jižní Svahy byly objekty občanské vybavenosti. Jedno ze dvou nákupních středisek I. etapy bylo postaveno podle návrhu architekta Šebestiána Zeliny v letech Jeho dynamická architektura s terasami, schodišti a pergolami razantně vstoupila do sídlištní zástavby. Středisko bylo spolu se základní školou, školkou a jeslemi součástí komplexu zázemí pro sídliště. (Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně, foto: Miloš Gregor, 80. léta) 3, 4 Autor sídliště Jižní Svahy architekt Šebestián Zelina důsledně dbal na začlenění uměleckých děl do architektury. Významnou součástí centra obchodu a služeb Panorama byla plastika od zlínského sochaře a designéra Zdeňka Kováře (odstraněna při revitalizaci centra v květnu 05). (Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně, foto: Miloš Gregor, 80. léta) Jižní Svahy, I. etapa, detail domu v Družstevní ulici, 80. léta. 6 Dominantami sídliště Jižní Svahy jsou dva velkokapacitní segmentové domy od architekta Šebestiána Zeliny. (Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně, foto: Miloš Gregor, 80. léta) 7 Pohled na bodové domy na sídlišti Jižní Svahy, I. etapa, 80. léta. 8 Jižní Svahy, počátek výstavby II. etapy s rozestavěnou budovou pošty, 80. léta.

10 JIŽNÍ SVAHY I 3 OBYVATELÉ První etapa sídliště Jižní Svahy je architektonicky a urbanisticky hodnotným obytným celkem, který je tvořen několika typy panelových domů. Asi tři a půl tisíce bytů je umístěno na kopci nad městem a v současné době v nich bydlí asi sedm tisíc obyvatel. Protože byly vystavěny v průběhu 70. let, zhodnotíme proměnu struktury jejich obyvatel s využitím dat ze Sčítání lidu, domů a bytů z let 980 a. Zatímco v roce 980 se data týkají trvale bydlících obyvatel, poslední sčítání přináší údaje o obvykle bydlících, které by měly lépe vypovídat o skutečné sociální struktuře obyvatel. VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATEL JIŽNÍ SVAHY I V LETECH 980 A VÝVOJ POČTU OBYVATEL JIŽNÍ SVAHY I MEZI LETY 980 A Ačkoliv se do nových bytů v průběhu 70. let přistěhovalo téměř jedenáct tisíc lidí, o třicet let později zde bydlely již jen dvě třetiny původního počtu. Počet obydlených bytů přitom poklesl ve stejném období pouze nepatrně. Je tedy zjevné, že v souvislosti se stárnutím obyvatel a jejich proměnou dochází ke zmenšování průměrné velikosti domácnosti. V současnosti bydlí v každém bytě průměrně, osoby. V době bezprostředně po nastěhování byly mezi obyvateli typicky zastoupeny rodiny s malými dětmi. Oproti městskému průměru byl podíl dětí ve věku do 0 let a obyvatel v mladším produktivním věku (5 35 let) výrazně vyšší; tyto skupiny dokonce tvořily téměř 60 % všech obyvatel sídliště. Dvougenerační věková struktura zůstává zachována i v současné době, došlo však ke znatelnému stárnutí sídlištní populace a posunu nejpočetnějších skupin do vyššího věku. Přibylo obyvatel ve starším produktivním věku a seniorů (zejména mezi 55 a 69 lety). Zůstaly zde rovněž některé děti původních obyvatel, nyní ve věku let. Ve srovnání s celoměstskou populací patří Jižní Svahy I spíše ke čtvrtím se starší populací, i když zdejší senioři jsou relativně mladší ve srovnání s poválečnými obytnými celky. PODÍL DANÉ VĚKOVÉ KATEGORIE NA CELKOVÉM POČTU OBYVATEL JIŽNÍ SVAHY I JS I 980 JS I 6,9 3,4 35, 6,5 6, 30, 35,6 8, 8,3 34,9 6,7 0, 39,8 33,3 0,6 6,3 VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA OBYVATEL STARŠÍCH 5 LET NA SÍDLIŠTI JIŽNÍ SVAHY I V LETECH 980 A Díky mladé věkové struktuře vykazovalo v roce 980 obyvatelstvo sídliště Jižní Svahy I výrazně lepší vzdělanostní úroveň než město Zlín jako celek a vyniká i ve srovnání s otrokovickým sídlištěm Trávníky, které bylo vystavěno ve stejném období. Podíl obyvatel s vysokoškolským a středoškolským vzděláním s maturitou je třetinový. V současnosti je však vzdělanost místních obyvatel v porovnání s průměrem Zlína mírně horší, což jistě souvisí se stárnutím obyvatel sídliště. VĚK MUŽI 980 ŽENY 75+ ZÁKLADNÍ BEZ MATURITY STŘEDOŠKOLSKÉ VYSOKOŠKOLSKÉ % JS I 980 JS I 37,6 35,6 8,5 4,6 3,7 30,9 7,7 4, 5,5 0 5,9 9,3 35,7 9, 6, 4,8 9,8 7,3, VELIKOSTNÍ STRUKTURA DOMÁCNOSTÍ NA SÍDLIŠTI JIŽNÍ SVAHY I V LETECH 980 A Je zajímavé, že vzhledem k tomu, že obytný celek tvořily i domy s malometrážními byty a garsoniérami (zejména v tzv. I. segmentu), bylo i v období těsně po jeho dokončení zastoupení jednočlenných domácností netypicky vyšší než byl celoměstský průměr (a to 0 %). Většinu domácností však tvořily rodiny s jedním a více dětmi. Jejich podíl se za posledních třicet let významně snížil a nyní tvoří pouhou jednu třetinu domácností v obytném celku. VĚK MUŽI ŽENY 85+ POČET OSOB JS I 53,4 38,9 7,7 PRÁVNÍ UŽÍVÁNÍ BYTŮ V BYTOVÝCH DOMECH NA SÍDLIŠTI JIŽNÍ SVAHY I V ROCE Největší část bytů obývají domácnosti, které je mají v osobním vlastnictví. Nadprůměrný je však rovněž podíl nájemních bytů. Část z nich se nalézá například v tzv. I. segmentu, který vlastní město Zlín OSOBNÍ VLASTNICTVÍ NÁJEMNÍ DRUŽSTEVNÍ % Zdroj dat: Sčítání lidu, domů a bytů v letech 980, 99, 00 a

11 JIŽNÍ SVAHY II 3 OBYVATELÉ V tomto přehledu hodnotíme proměnu struktury obyvatel domů druhé etapy výstavby největšího zlínského sídliště Jižní Svahy II. Sídliště tvořené několika typy panelových domů je podobně jako první etapa umístěno na kopci nad městem. Protože byla většina bytů dokončena v průběhu 80. let, zhodnotíme proměnu struktury jejich obyvatel s využitím dat ze Sčítání lidu, domů a bytů z let 99 až. Zatímco v roce 99 se data týkají trvale bydlících obyvatel, poslední sčítání nabízí údaje o obvykle bydlících, které by měly lépe odrážet skutečnou sociální strukturu obyvatel. VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATEL JIŽNÍ SVAHY II V LETECH 99 A V době prvního sčítání lidu konaného po ukončení výstavby panelového sídliště v roce 99 pozorujeme výraznou dvougenerační strukturu domácností. Převažují rodiny s dětmi, tedy rodiče zhruba mezi 5 a 45 lety a jejich potomci do 5 let. Je zajímavé, že tyto věkové kategorie tvoří více než 80 % obyvatel sídliště a vrstva seniorů na sídlišti prakticky chybí VÝVOJ POČTU OBYVATEL JIŽNÍ SVAHY II MEZI LETY 99 A Druhá etapa sídliště Jižní Svahy byla vystavěna v 80. letech 0. století. Z tohoto období však pocházejí zhruba dvě třetiny dnes obydlených bytových jednotek. Na území, o kterém jsou dostupná data, totiž bytová výstavba pokračovala i v 90. letech a v novém tisíciletí. To se odráží i na vývoji počtu obyvatel, který se do roku 00 ještě zvyšoval. V pozdějším období pak dochází ke stagnaci počtu: ani přistěhovalí do nově postavených bytů nedokážou vyrovnat populační ztráty původního sídliště. Postupná dostavba bytového fondu samozřejmě výrazně ovlivňuje strukturu obyvatel, a při hodnocení výsledků Sčítání lidu z roku je tak nutné mít na paměti, že kromě obyvatel původního sídliště se týká i později příchozích. Vzhledem k tomu, že výstavba začala až v 80. letech, je ve srovnání s ostatními sledovanými celky obyvatelstvo tohoto území relativně mladé i v roce. Obyvatelé starší 65 let tvoří pouze 7 % místní populace (pro srovnání: v ostatních sledovaných sídlištích tvoří pětinu obyvatelstva). Přesto jednoznačně dochází k postupnému stárnutí obyvatelstva a silně početně zastoupené jsou postupně čím dál tím starší věkové skupiny. VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA OBYVATEL STARŠÍCH 5 LET NA SÍDLIŠTÍCH JIŽNÍ SVAHY II V LETECH 99 A PODÍL DANÉ VĚKOVÉ KATEGORIE NA CELKOVÉM POČTU OBYVATEL VĚK VĚK MUŽI 99 ŽENY % MUŽI JIŽNÍ SVAHY II ŽENY JS II 99 JS II JS II 99 JS II,4 8,9 38 0,8 6, 30, 35,6 8, 9,5 33,5 3,5 5, , ZÁKLADNÍ BEZ MATURITY STŘEDOŠKOLSKÉ VYSOKOŠKOLSKÉ 8,9 8,9,8 5,8 3,7 30,9 7,7 4, 5,5,7,8,09 44,6 7,8 0,7 6,9 9, 4,7 8,6 9,6 3,7 Jižní Svahy II disponují nadprůměrně vzdělaným obyvatelstvem. V obou sledovaných letech byla vzdělanostní úroveň obyvatel území vyšší než ve Zlíně jako celku. Za posledních dvacet let se, v souladu s celorepublikovým trendem, podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva ještě zvýšil. Zlepšování vzdělanostních poměrů je přitom ovlivněno další výstavbou po roce 99 a příchodem nových obyvatel. Vzhledem k tomu, že se do nových bytů obvykle stěhují mladí lidé, kteří mají stále se zlepšující přístup k (vyššímu) vzdělání, roste v území podíl obyvatel s vysokoškolským diplomem a naopak se snižuje podíl těch, kteří dokončili pouze základní školu. VELIKOSTNÍ STRUKTURA DOMÁCNOSTÍ NA SÍDLIŠTI JIŽNÍ SVAHY II V LETECH 99 A Na velikostní strukturu domácností má výrazný vliv pozdější výstavba sídliště ve srovnání s ostatními celky a rovněž další výstavba zhruba třetiny dnešních bytů v následujících dvaceti letech. V území jsou tak průměrně největší bytové domácnosti: v jednom bytě bydlí průměrně,4 osoby. V roce 99 však byly domácnosti ještě o něco větší a je zajímavé, že tří- a vícečlenné domácnosti obývaly tři čtvrtiny všech bytů POČET OSOB JS II,4 49,8 7,8 PRÁVNÍ UŽÍVÁNÍ BYTŮ V BYTOVÝCH DOMECH NA SÍDLIŠTI JIŽNÍ SVAHY II V ROCE Ve srovnání s ostatními hodnocenými sídlišti nalezneme v tomto území nejvyšší podíl nájemních bytů. Část bytů je přitom ve vlastnictví města. Druhá polovina bytů je obývána domácnostmi, které jej mají v osobním nebo družstevním vlastnictví OSOBNÍ VLASTNICTVÍ NÁJEMNÍ DRUŽSTEVNÍ % Zdroj dat: Sčítání lidu, domů a bytů v letech 99, 00 a

12 OTROKOVICE TRÁVNÍKY BYTOVOU VÝSTAVBU V PODNIKU CHÁPEME JAKO JEDEN Z PRVOŘADÝCH ÚKOLŮ. PROTO JE MU VĚNOVÁNA VELKÁ POZORNOST. ZVYŠUJÍ SE NAPŘÍKLAD POŽADAVKY NA KOMPLEXNOST DOKONČENÍ, MAJITELŮM NOVÝCH BYTŮ PŘEDÁVÁME ZÁROVEŇ S KLÍČI I ZÁRUČNÍ LISTY NA PROVEDENÉ PRÁCE A TÉŽ BROŽURKU, V NÍŽ JE SEZNAMUJEME S NEJBĚŽNĚJŠÍ ÚDRŽBOU A OPRAVAMI ZAŘÍZENÍ BYTU. (Pozemní stavby Gottwaldov, nedatovaná podniková publikace [90. léta]) INFO Lokalita Sídliště Trávníky leží na jihovýchodě Otrokovic, poblíž staré zástavby vsi Kvítkovice. Začalo se stavět v roce 963 na zatravněných pozemcích nazývaných Dolní louky. Severní hranici tvoří řeka Dřevnice a sportovní areál. Na západě odděluje sídliště od starší zástavby a velkého železničního uzlu třída Osvobození. Za železničními kolejemi se rozkládá rozlehlý areál firmy Continental Barum. Panelové domy sídliště stojí v ulicích SNP, J. Valčíka, Kpt. Jaroše, Kpt. Nálepky, Hlavní a Lidické. Projekt hlavní architekt František Rozhon, Stavoprojekt Gottwaldov I. etapa: 963 II. etapa: 969 Realizace Pozemní stavby Uherské Hradiště a Pozemní stavby Gottwaldov I. etapa: II. etapa: Investoři Okresní investorský útvar Gottwaldov Podnik Rudý říjen Otrokovice BYTŮ 50 I. ETAPA PRO 780 BYTŮ 47 II. ETAPA PRO 50 Situační plán části otrokovického sídliště Trávníky od architekta Františka Rozhona. URBANISTICKÝ KONCEPT TECHNOLOGIE / TYPY BYTŮ UMĚLECKÁ DÍLA DNES Sídliště Trávníky vzniklo na nezastavěných travnatých pozemcích na sever od železniční trati Otrokovice Zlín. Původně se nepočítalo s tak rozsáhlou výstavbou architekt František Rozhon navrhl na poměrně nevelkém prostoru soubor výškových domů, pro něž použil tradiční konstrukční soustavu G 57 s dílčími změnami. S rozvojem průmyslových podniků, mezi nimiž vynikl nový podnik Rudý říjen (Barum) na výrobu pneumatik, se sídliště rozšířilo k severu. Protože šlo o území s bahnitým podložím, stavělo se na navezené zemině. Architekt Rozhon tu kombinoval výškové, deskové a bodové domy na šachovnicovém rastru, u deskových domů střídal severojižní a východozápadní orientaci, okraje sídliště akcentoval výškovými domy o a 3 podlažích. Hmotová kompozice sídliště vcelku nenásilně navazuje na starší vesnickou zástavbu, výškové domy působí jako dominanty v panoramatu Otrokovic při příjezdu od Zlína. Výškové domy první etapy Trávníků používají stavební konstrukci G 57, jak ji charakterizujeme v popisu zlínského sídliště Bartošova čtvrť. V mladší fázi výstavby se uplatnil systém B 70, jeden z typů tzv. nové konstrukční soustavy, uváděné do praxe po roce 97. Na sídlišti jsou zastoupeny byty všech kategorií, od jednopokojových až po čtyřpokojové. Třípokojový byt (3 pokoje, kuchyň, předsíň, koupelna, WC, komora, šatna, lodžie) má podlahovou plochu 69,75 m. Byty byly vybaveny kuchyňskou linkou, umakartovým jádrem, podlahami z parketových mozaik a z PVC. Na sídlišti Trávníky architekti zkombinovali několik základních typů domů. Dominují deskové domy čtyřpodlažní se skládají z 9 sekcí, osmi- a devítipodlažní mají 4 sekce. Výrazné panorama tvoří 9 jedenáctia třináctipodlažních výškových domů a celek doplňují bodové domy o 6 podlažích. V rámci výstavby sídliště se architekti snažili také o kultivaci veřejných prostranství. Na výtvarné řešení byla určena zákonem stanovená částka, která činila čtyři procenta z celkového rozpočtu na výstavbu. Z výtvarné výzdoby Trávníků lze uvést keramické reliéfy na dělících stěnách dětských hřišť. Sídliště Trávníky, soubor obytné zástavby s významným zastoupením občanské vybavenosti, se z hlediska urbanistické struktury stabilizovalo a nezahušťuje se dalšími stavbami. V posledních letech zde proběhla částečná nebo úplná revitalizace všech 9 domů. Nepodařilo se ale dodržet ani jednotnou linii úprav, ani barevné řešení. Zavěšené balkony byly na některých domech nahrazeny lodžiemi, u deskových domů přibyly střešní nástavby. Přestože jde o víceméně typizované panelové sídliště, nachází se zde více variant panelových systémů. Trávníky si tak uchovávají svůj rozmanitý charakter, zvýrazněný navíc dvěma fázemi vzniku, které dokládají vývoj panelové výstavby v 60. a 70. letech. Na dosud nezastavěném území na východ od stávajícího sídliště se plánuje stavba nového obytného souboru, která by měla navázat na kompoziční osu Trávníků, tvořenou Hlavní ulicí. S výstavbou I. etapy sídliště Trávníky se začalo v roce 963 na zatravněných pozemcích nazývaných Dolní louky na jihovýchodě Otrokovic. V roce 969 na ni II. etapou navázal stejný hlavní architekt František Rozhon. Dominantou sídliště se staly výškové panelové domy, které jsou viditelné z dálky při příjezdu od blízkého Zlína. Fotografie kolem roku Pohled na část sídliště se vzrostlou zelení a výškovými panelovými domy po revitalizaci (zateplení fasád, barevné nátěry, výměna balkonů, výměna oken a vstupních dveří). (Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně, foto: Dalibor Novotný, 05) 3 Významný podíl na kultivaci veřejných prostranství na sídlišti měla umělecká díla, na něž byla vyčleněna částka, pohybující se kolem čtyř procent z celkového rozpočtu výstavby. Výtvarnou formu dostaly také herní prvky a dělicí zídky. Většinou se jednalo o keramické reliéfy ze 70. let.

13 OTROKOVICE TRÁVNÍKY PŘÍBĚH Otrokovice jsou dnes druhým největším městem bývalého okresu Zlín, důležitým dopravním uzlem na trati Přerov Břeclav a významným průmyslovým centrem. Přitom ještě na přelomu 9. a 0. století šlo o malou dvoutisícovou obec. Rozvoj Otrokovic úzce souvisí s blízkým Zlínem. Kvůli výhodné poloze u vodní cesty na řece Moravě i u železniční trati sem firma Baťa od 30. let minulého století přenesla řadu svých výrobních aktivit. Na pravém břehu Moravy založila firma novou čtvrť Baťov s vlastním moderním centrem. Od. ledna 949 se staly Otrokovice a sousední obec Kvítkovice součástí města Gottwaldova jako jeho XI. a X. městská čtvrť. V roce 960 se obce Otrokovice a Kvítkovice spojily, o čtyři roky později byl tento celek povýšen na město Otrokovice s deseti tisíci obyvateli. S růstem počtu pracovních míst souvisela i potřeba rychlé bytové výstavby a na loukách u starých Kvítkovic se započalo s realizací I. etapy panelového sídliště Trávníky, která byla dokončena v roce 967. Se stavbou nové pneumatikárny Rudý říjen (dnes Barum Continental) v letech , podle projektu architekta Jiřího Jandery, se počet obyvatel Otrokovic zvýšil na dvojnásobek. Tato zatím poslední velká průmyslová expanze podnítila také výstavbu II. etapy trávnického sídliště. Nové zástavbě bohužel padly za oběť některé staré památky na otrokovickém území v čele se zámkem hrabat Rottalů. Panelové domy sídliště Střed se stavěly přímo v asanovaném centru města. V letech následovalo další otrokovické sídliště Štěrkoviště, složené z deskových domů podle návrhu architekta Miroslava Totuška. Autor sídliště Trávníky František Rozhon (96 003) absolvoval pražskou Vysokou školu uměleckoprůmyslovou u profesora Adolfa Benše a od roku 953 byl zaměstnancem Stavoprojektu Gottwaldov. V roce 955 spolu s Adolfem Benšem a Jaroslavem Kadlecem získal. cenu v soutěži na Kulturní dům v Gottwaldově, která byla v tisku hojně reflektována. Vedle školních budov ve Zlíně nebo ve Starém Městě u Uherského Hradiště se jeho hlavním dílem stalo Divadlo pracujících ve Zlíně ( ), které Rozhon navrhl ve spolupráci s pardubickým architektem Miroslavem Řepou. Podílel se především na stavebním a technickém řešení a organizaci výstavby. Byl ve své práci vždy velmi důsledný a neústupný. Ve zlínském Stavoprojektu pracoval až do svého odchodu do důchodu. Zdroje Archiv Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně, pozůstalost Pavla Nováka. Archiv Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně, vzpomínky architekta Adolfa Šroma. Pozemní stavby Gottwaldov, fotoarchiv, uloženo v Moravském zemském archivu Brno, Státní okresní archiv Zlín, fond města Otrokovic. Stavební archiv Městského úřadu v Otrokovicích, archiv Společenství vlastníků. 0 let Pozemní stavitelství, generální ředitelství, Ostrava, , Brno 985. Josef Bartoš a kol., Otrokovice, dějiny a současnost, Otrokovice 98. Pozemní stavby Gottwaldov, národní podnik, nositel Řádu práce, neprodejná podniková publikace, nedatováno. Radomíra Sedláková, Zlín Gottwaldov: Proměny architektury v letech , in: Ladislava Horňáková-Radomíra Sedláková (ed.), Fenomén Baťa Zlínská architektura , Praha Zlín 008, s Dominantou otrokovického sídliště Trávníky se staly výškové panelové domy, které určují siluetu města při příjezdu od Zlína. Na snímku z konce 70. let je zachycena část sídliště po dostavbě. 3 4 Výstavbu sídliště Trávníky v jihovýchodní části Otrokovic u obce Kvítkovice prováděly podle návrhu architekta Františka Rozhona Pozemní stavby Gottwaldov a dokumentovaly si postup výstavby pro vlastní archiv. Fotografie ze 70. let. 3 Postup prací při výstavbě panelového sídliště Trávníky v Otrokovicích v 70. letech. 4 Výstavba jednoho z věžových domů na sídlišti Trávníky na fotografii ze 70. let. 5 Pracovní četa Pozemních staveb při práci na stavbě sídliště Trávníky na snímku ze 70. let Kolaudace domu na sídlišti Trávníky v roce 976. Do domů se postupně stěhovali noví obyvatelé, přestože ještě nebyly dokončeny přístupové komunikace a chodníky. 7 Na sídlišti Trávníky bylo využito kombinace několika základních typů věžových, deskových a bodových domů, doplněných o základní občanskou vybavenost školu, prodejnu a služby. Fotografie ze 70. let. 8 Bodové domy a jeden z deskových domů na sídlišti Trávníky na fotografii ze 70. let. 9 Mezi standardní vybavení sídliště Trávníky patřily také konstrukce pro sušení prádla a klepání koberců. Fotografie ze 70. let Významnou součástí celkového urbanistického konceptu sídliště bylo vyčlenění ploch pro dětská hřiště a sportoviště. Fotografie ze 70. let. Budovu prodejny potravin a restaurace navrhl architekt Adolf Šrom, autor dostavby sídliště v Bartošově čtvrti ve Zlíně, kolega a spolupracovník hlavního architekta Trávníků Františka Rozhona. Fotografie ze 70. let. Sídliště Trávníky v noci na snímku ze 70. let. 3 Řadové garáže pro obyvatele sídliště byly postupně dostavovány na jeho okraji, kapacita parkovacích míst však přestala být brzy po dostavbě sídliště v roce 978 dostačující. Fotografie z 80. let. 4 Významnou součástí sídliště Trávníky je moderní komplex budov základní školy pavilonového typu, která slouží nejen obyvatelům sídliště, ale celé spádové oblasti. V exteriéru i interiéru se uplatnila umělecká výzdoba. Fotografie ze 70. let. 5 Základní škola pavilonového typu na sídlišti Trávníky byla postavena pro celou spádovou oblast Vítkovic a Otrokovic. Tvoří společný komplex s mateřskou školou. (Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně, foto: Dalibor Novotný, 05) 3 4 5

14 OTROKOVICE TRÁVNÍKY 3 OBYVATELÉ Sídliště Trávníky je nejmenší ze sledovaných sídlišť v kraji (nepočítáme-li roztroušenou poválečnou výstavbu ve Zlíně), v současné době zde nicméně bydlí asi pětina obyvatel Otrokovic. Jeho stavba probíhala relativně dlouhou dobu, ve dvou etapách v 60. a 70. letech 0. století. Srovnáváme proto demografická a socioekonomická data ze Sčítání lidu, domů a bytů v roce 980 po dokončení výstavby sídliště se současnou situací (rok ). Zatímco v roce 980 se data týkají trvale bydlících obyvatel, poslední sčítání nabízí údaje za obvykle bydlící, které by měly lépe vypovídat o skutečné sociální struktuře obyvatel. VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATEL TRÁVNÍKY V LETECH 980 A VÝVOJ POČTU OBYVATEL TRÁVNÍKY MEZI LETY 970 A V téměř dvou tisících bytech žilo v roce zhruba čtyři tisíce lidí. Před třiceti lety to však bylo o polovinu více. Je to dáno postupným stárnutím původních obyvatel, jejichž děti odešly ze společných domácností. Je příznačné, že téměř tři čtvrtiny domácností jsou tvořeny pouze jedním nebo dvěma členy; v roce 980 jich přitom bylo jen 35%. Z velké části to jsou pravděpodobně senioři a lidé ve starším produktivním věku, část ale mohou tvořit i mladé (prozatím) bezdětné páry. Ve věkové pyramidě za rok 980 je jasně znatelná dvougenerační struktura obyvatel. Je tedy zřejmé, že na sídliště přišli mladí rodiče s dětmi. Vzhledem k tomu, že v době sčítání zde lidé bydleli již po dobu zhruba pěti až patnácti let, nejpočetnější skupinou byly děti ve věku prvního stupně základní školy a jejich rodiče, třicátníci. Děti do 5 let přitom tvořily celou třetinu populace sídliště. Naopak vrstva seniorů v té době v území prakticky chyběla. Vyhraněná věková struktura je zřetelná i o třicet let později, i když v trochu pozměněné podobě. Na jedné straně dochází ke stárnutí obyvatelstva a je zřejmé, že zde zůstala část původních obyvatel (nadprůměrně jsou například zastoupeny kategorie šedesátiletých a starších obyvatel), na straně druhé jsou však poměrně výrazně zastoupeni i lidé v mladším produktivním věku. PODÍL DANÉ VĚKOVÉ KATEGORIE NA CELKOVÉM POČTU OBYVATEL VĚK MUŽI TRÁVNÍKY OTROKOVICE 980 ŽENY TRÁV. OT. 980 TRÁV. OT.,9,5 0,7 0,3 5,6 48, 5,7 47,6 69,6 8,9 7,5 5,6 ZEMĚDĚLSTVÍ PRŮMYSL A STAVEBNICTVÍ SLUŽBY SLOŽENÍ EKONOMICKY AKTIVNÍCH OBYVATEL PODLE ODVĚTVÍ EKONOMICKÉ ČINNOSTI NA SÍDLIŠTI TRÁVNÍKY V LETECH 980 A Otrokovice jsou městem, které bylo zejména v minulosti založeno na rozvoji průmyslové výroby. V období první republiky zažilo mohutnou výstavbu bydlení i výrobních a skladovacích objektů vedenou firmou Baťa. Po. světové válce rostl význam zejména gumárenského, kožedělného a leteckého průmyslu. Tato historie se samozřejmě promítá i do ekonomické struktury obyvatel sídliště Trávníky. V roce 980 pracovalo v průmyslu a stavebnictví, tzv. sekundéru, celých 70 % ekonomicky aktivních obyvatel, což je zdaleka nejvíce v porovnání s ostatními sledovanými sídlišti v kraji. S proměnou ekonomiky v transformačním porevolučním období je stále více obyvatel zaměstnáno ve službách, nicméně průmyslové podniky jsou i nadále významnými zaměstnavateli VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA OBYVATEL STARŠÍCH 5 LET NA SÍDLIŠTÍCH TRÁVNÍKY V LETECH 980 A % TRÁV. OT. 980 TRÁV. OT. 0, 39, 3, 9,5 9,3 37,3 3,5 0,9 35,4 36,5,7 5,4 38,7 37,5 9,6 4, S průmyslovým zaměřením ekonomického života města souvisí i vzdělanostní struktura jeho obyvatel. Trávníky jsou sídlištěm s výrazně vyšším podílem osob s pouze základním nebo středoškolským vzděláním bez maturity, než je tomu v případě ostatních sledovaných obytných celků v kraji. Tvoří téměř 6 obyvatel starších 5 let. Tento podíl byl vysoký již před třiceti lety, i když tehdy vykazovalo sídliště díky mladé věkové struktuře o něco lepší vzdělanostní úroveň než město jako celek. VĚK MUŽI ŽENY ZÁKLADNÍ BEZ MATURITY STŘEDOŠKOLSKÉ VYSOKOŠKOLSKÉ TRÁV. 7,6 3,5 3,8 PRÁVNÍ UŽÍVÁNÍ BYTŮ V BYTOVÝCH DOMECH NA SÍDLIŠTI TRÁVNÍKY V ROCE Více než 7 bytů je obýváno domácnostmi, které je mají v osobním vlastnictví; obdobně vysoký podíl je zaznamenán již jen v poválečných zlínských sídlištních celcích. Naopak podíl nájemního a zejména družstevního bydlení je v porovnání s jinými sídlišti nízký. 5 9 OSOBNÍ VLASTNICTVÍ NÁJEMNÍ DRUŽSTEVNÍ % Zdroj dat: Sčítání lidu, domů a bytů v letech 970, 980, 99, 00 a

15 BYDLENÍ V PANELU CÍLEM VŠECH ETAP JE TVORBA BYDLENÍ SOCIALISTICKÉHO, SOCIALISTICKÉHO ČLOVĚKA DŮSTOJNÉHO. JDE O BYT CIVILNÍ, TYPICKÝ, ALE V TYPIČNOSTI INDIVIDUÁLNĚ VARIABILNÍ, JDE O BYT OBYVATELNÝ, KTERÝ JE NÁSTROJEM BYDLENÍ A NENÍ JEN ARCHITEKTONICKOU KOMPOZICÍ ESTÉTSKÉ POVAHY. (Bydlení v socialismu, 973) Byt v hromadné bytové výstavbě byl de facto výsledkem norem, předpisů, stanoveného standardu a technologických možností. Jen v ojedinělých případech čerpal z invence řešitelů či následných uživatelů. Vývoj dispozic panelových jednotek úzce souvisel s konstrukčně- -technologickými aspekty výstavby a s kategorizací, která stanovovala, pro kolik obyvatel je konkrétní typ bytu určený. Byty v nejstarších typech panelových domů měly u obývacího pokoje samostatnou kuchyň, disponovaly balkónem nebo lodžií a uměle větraným hygienickým jádrem. V průběhu 50. let se projevoval trend zmenšovat obytnou plochu bytu v roce 950 byla průměrná plocha 53 m, v roce 957 už jen 34, m. (Do obytné plochy počítáme pouze obytné místnosti, tj. přímo osvětlené a větratelné místnosti o podlahové ploše alespoň 8 m, které lze dostatečně vytápět.) Od počátku 60. let docházelo k instalaci bytového hygienického jádra, které tvořilo s kuchyní funkční celek. Dispozičním přínosem bylo vytvoření jídelních koutů v sektoru kuchyní, zvýšení počtu vestavěných skříní či vytvoření komor pro uložení šatů. Zvětšila se průměrná plocha bytu. 60. léta se také otevřela experimentům na sídlišti v Praze-Invalidovně byl použit nový panelový systém, který umožňoval větší variabilitu. Uvnitř bytů byly například instalovány mobilní příčky, které umožňovaly přizpůsobit prostor aktuálním potřebám uživatelů. Novátorský počin ve své době představoval i pás zabudovaných skříní v délce půdorysu bytu a řada dalších inovací. Realizace sídlišť byla součástí strategie řešení bytového problému, kdy v experimentální výstavbě jde především o to, připravit a vyzkoušet hospodárné, technicky vyspělé a společensky pokrokové průmyslové typy obytných budov a předvést nový názor na moderní bytové zařízení a ověřit si v praxi některé problémy, o nichž bylo dlouho diskutováno. Léta 70. přinesla snahy o větší variabilitu vnitřních dispozic, ale v celkovém výsledku se půdorysy nelišily od předchozích typů. V 80. letech se projektovalo a stavělo v duchu druhé poloviny 70. let, stoupala však průměrná obytná plocha i počet pokojů na jeden byt. Opakovaná kritika plošného uplatňování typizace vedla k několika pokusům o experimentální bytové domy s invenčně a individuálně řešenými vnitřními dispozicemi. Ty byly však pouze doplňkem realizovaných sídlišť. Vývoj bytového zařízení navazoval na výsledky meziválečného návrhářství především v oblasti stavebnicového nábytku. Jeho vrcholem se stal od 70. let Universal nábytkový stavebnicový systém pro každou generaci podle přání a potřeby pro každý byt. Jeho původně vysoký standard v průběhu let degradoval z důvodu změn výrobních technologií, konstrukce i materiálu, daných striktními požadavky ekonomizace výroby. V čem podle Vás spočívají přednosti bydlení v panelu? A v čem jeho úskalí? Své odpovědi s námi sdílejte na Facebooku: Přispějte do našeho alba dobových interiérů a domácího umění! Své fotografie s námi sdílejte na Facebooku:

16 PANELOVÉ SOUSTAVY Podobu sídlišť primárním způsobem ovlivňovaly stavební technologie použité při realizaci bytových domů. Přestože se od 60. let využívaly téměř výlučně panelové prefabrikáty, v průběhu dalších let se měnil jejich rozměr, povrchová úprava, barva, podoba spár, tvary balkonů a lodžií či pojetí vchodů. Postupným vývojem tak vznikaly panelové soustavy různých typů. V prvních celostěnových panelových domech se uplatnily soustavy označované písmenem G, vyvinuté v roce 953 v tehdejším Gottwaldově jako montovaný příčný stěnový systém. Základní typ představovala soustava G40 (číslo značilo počet bytů), kterou v roce 957 doplnila G57 (číslo značilo rok), umožňující větší sériovou výstavbu. Vyznačovala se použitím různých typů lodžií (u G40 zcela chyběly) a instalací prvních typů bytových jader. Soustava aplikovala jednotný modul s rozponem stěn 3,6 m a konstrukční výškou podlaží,85 m. Byla využívána do roku 973, a to i v materiálových variantách jako typy B60, P6, GOS64, GOS66 a experimentálních vývojových typech G58 a G59, které kombinovaly skeletový a stěnový systém. Koncem 50. let se začalo s vývojem dalších soustav, které by reagovaly na nové architektonické, dispoziční a konstrukční požadavky. Předcházela jim řada experimentů, včetně výstavby sídliště Invalidovna v Praze. Z experimentů vzešly dva rozšířené konstrukční systémy TO6B ( ) a T08B (96 980), které měly oproti dosavadní objemové typizaci (typizaci celých sekcí domů) umožnit typizaci prvkovou (otevřenou stavebnici). Obvodový plášť nepodléhal striktní typizaci, umožňoval proto větší variabilitu. T06B charakterizoval jednotný modul s rozponem stěn 3,6 m a konstrukční výškou podlaží,8 m, T08B měla jednotný modul 6 m a stejnou konstrukční výšku. Používaly se předsazené a zapuštěné lodžie a u této soustavy se poprvé uplatnil předepjatý železobeton. Normální podlaží koncové sekce v panelovém domě typu G57 (Stavitelství I, 978) Typické podlaží v panelovém domě G59 (Stavitelství I, 978) 3 Půdorys domu typu HK60 (Stavitelství I, 978) 4 Konstrukční schéma koncové sekce bytového panelového domu typu T06B (Stavitelství I, 978) 5 Konstrukční schéma koncové sekce bytového panelového domu typu T08B (Stavitelství I, 978) Výzkumný a vývojový ústav Stavebních závodů v Praze vyvinul na počátku 70. let nejrozšířenější panelovou soustavu VVÚ-ETA (97 990), která přinesla dva typy modulů, a to s rozponem stěn 6 m a 3 m, při skladebné výšce podlaží,8 m. Je zajímavé, že o tuto soustavu projevily zájem některé státy západní Evropy a také USA. Jednání však vzhledem k dobové politické situaci ztroskotala. Souběžně s tímto typem byla v Praze pro panelovou výstavbu využívána také dánská malorozponová soustava Larsen-Nielsen. Jednalo se o třímodulovou soustavu s velkou variabilitou, bez balkónů, pouze s lodžiemi. Na konci 70. let vznikl projekt nové celorepublikové soustavy P ( ), která měla mít osm variant a byla určena pro bytové domy do výšky dvanácti podlaží. Ve výsledku se realizovaly jen tři varianty: P.4 na Slovensku, P. v severních Čechách a soustava P. v Olomouci, odkud se po zdlouhavém zavádění do výroby dostala do Zlína a jiných moravských měst a do Prahy. Dvě posledně uvedené soustavy byly malorozponové, třímodulové, o rozponech,4 m, 3 m a 4, m, s lodžiemi a osvědčenou konstrukční výškou,8 m. 6 Koncová sekce osmipodlažního panelového domu typu VVÚ-ETA (Československý architekt, 976) 7 Schéma domu typu Larsen-Nielsen (Stavitelství I, 978) 6 Během celého panelového období vznikaly rovněž lokální soustavy, a to na základě rozdílných materiálových základen jednotlivých krajů, možností místních betonárek a v neposlední řadě klimatických poměrů daných oblastí. Jmenujme například soustavy HK60, PS69, B70, NKS-B, HKS70 nebo BANKS. Středněrozponová soustava P, která měla v budoucnu nahradit systém P., pracovala se stropním i obvodovým panelem o délce 6,6 m. Zvětšení dílců soustavy umožnilo vynechat jednu nosnou stěnu a zvětšit tak variabilitu vnitřního uspořádání s uplatněním lehkých nebo nábytkových příček a bytových jader. Počet panelů na bytovou jednotku se snížil o polovinu, stejně tak přísně sledovaná pracnost výrazně poklesla. Kvantitativní plusy však ve finále provázely kvalitativní mínusy. 6 Koncová sekce osmipodlažního panelového domu typu VVÚ-ETA (Československý architekt, 976) Půdorysné schéma konstrukční soustavy P.. (soukromý archiv) 7 Schéma domu typu Larsen-Nielsen (Stavitelství I, 978)

17 O PROJEKTU NÁZEV PROJEKTU Panelová sídliště v České republice jako součást městského životního prostředí: Zhodnocení a prezentace jejich obytného potenciálu / Prefabricated Housing Estates in the Czech Republic as Part of the Urban Environment: An Evaluation and Presentation of Their Housing and Living Potential Projekt programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI) Ministerstva kultury ČR Doba trvání projektu: leden 03 prosinec 07 O ČEM JE PROJEKT Panelová sídliště představují důležitý urbanistický, architektonický i historický fenomén. Přestože byla nejtypičtější a nejrozšířenější formou hromadné bytové výstavby 50. až 80. let a dnes na sídlištích žijí více než tři miliony obyvatel České republiky (tedy téměř každý třetí), je zhodnocení jejich významu a sociokulturní role zcela nedostatečné. Po letech jednostranné kritiky a odmítání jsme nyní svědky vzrůstajícího zájmu o sídliště v odborných, ale také uměleckých kruzích. Cílem tohoto projektu je zasadit dosud opomíjený fenomén panelových sídlišť do kontextu vývoje moderní architektury a do dobových i současných politických a společenských souvislostí a zpřístupnit ho atraktivní a interaktivní formou laické i odborné veřejnosti. Výsledky projektu mají upozornit na specifické hodnoty významných panelových sídlišť a přispět ke kultivovanějšímu přístupu k rekonstrukcím panelových domů a k revitalizaci obytného prostředí sídlišť. Mají být také podkladem k budoucímu zařazení vybraných sídlišť nebo jednotlivých staveb do seznamu chráněných nemovitých kulturních památek a k začlenění této problematiky do všech stupňů vzdělávacího procesu KDO PROJEKT PŘIPRAVUJE Garantem mezioborového projektu je Uměleckoprůmyslové museum v Praze. Na jeho řešení participují odborníci z těchto výzkumných pracovišť: Ústav dějin umění AV ČR, Sociologický ústav AV ČR, Pedagogická fakulta UK, Institut plánování a rozvoje hl. města Prahy, Muzeum města Brna, Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně, Muzeum umění Olomouc, Fakulta humanitních studií UK, Přírodovědecká fakulta UK, Fakulta architektury ČVUT a Národní památkový ústav. KOMU JE PROJEKT URČEN 7 Obyvatelům vybraných sídlišť, studentům základních, středních i vysokých škol a zájemcům z řad odborné a laické veřejnosti. AUTORSKÝ TÝM Rostislav Švácha, odborný garant projektu Lucie Zadražilová, hlavní řešitelka projektu Klára Eliášová Martina Flekačová Vendula Hnídková Ladislava Horňáková Jindřich Chatrný Michaela Jehlíková Janečková Jana Kořínková Matyáš Kracík Mariana Kubištová Martina Mertová Eva Novotná Lucie Pospíšilová Martin Strakoš Alice Stuchlíková Petra Špačková Lukáš Vacek Lucie Valdhansová Martin Veselý Michaela Vojtková Radim Vondráček Jana Zajoncová 8 9 Spolupráce: Jaromír Čejka (fotografie) Jan Rasch (fotografie) Štěpán Malovec (grafický design) A Architects Tereza Schneiderová, Lenka Křemenová, David Maštálka (architektonické řešení výstav) Eva Mahrezi, Anna Hořejší, Simona Ledvinková (produkce) Karolina Jirkalová (jazyková redakce) Alena Bártova (technická redakce) Na projektu se v minulosti podíleli: Jana Barvíková, Petr Gibas, Hana Havlůjová, Andrea Husseiniová, Ondřej Kocourek, Vladimíra Sehnalíková Sídliště III. pětiletky v Olomouci (dobová pohlednice, 976, sbírka Viléma Švece) Náměstí Vítězného února v Havířově (dobová pohlednice, 974, sbírka Pavla Vančáta) 3 Most (dobová pohlednice, bez datace sbírka Pavla Vančáta) 4 Kladno-Rozdělov (dobová pohlednice, bez datace, sbírka Pavla Vančáta) 5 Sídliště Závodu Míru, Karla IV., Drážka a Dubina v Pardubicích (dobová pohlednice, 989, sbírka Pavla Vančáta) 6 Ostrava-Zábřeh (dobová pohlednice, bez datace, sbírka Pavla Vančáta) 7 Praha-Krč (dobová pohlednice, 98, sbírka Pavla Vančáta) 8 Sídliště Žabovřesky, Juliánov, Černovice a Lesná v Brně (dobová pohlednice, bez datace, sbírka Pavla Vančáta) 9 Sídliště v Chomutově (dobová pohlednice, 988, sbírka Pavla Vančáta)

18 PŘÍBĚH PANELÁKU VE SKÉM KRAJI Výstava Příběh paneláku ve Zlínském kraji je pátou výstavou z putovního cyklu, ve kterém postupně představujeme ve všech krajských městech výsledky mezioborového projektu, zaměřeného na výzkum vybraných panelových sídlišť v České republice. Výstavní cyklus běží mezi lety 04 až 07 a je určen zájemcům z řad odborné i laické veřejnosti. Rádi bychom ukázali, že všechna sídliště nejsou stejná, že to nutně nemusí být monotónní shluky krabic vyprojektované anonymním týmem v projekčním ústavu. Panelová sídliště mají svou minulost, přítomnost a v mnoha případech i rozvojový potenciál a pro své obyvatele představují domov. Bylo by proto chybou zavírat oči před osobitostí řady z nich a nechat se ovlivnit jednostrannými odsudky. Ve Zlínském kraji jsme se zaměřili na počátky panelové výstavby v Československu spojené právě se Zlínem, tedy na vývoj prvního paneláku typu G (Gottwaldov). Mimo to jsou na výstavě zastoupena tři zajímavá sídliště z krajského města a jedno z Otrokovic. Dvouletkové Obeciny představují první poválečné sídliště ve Zlíně. Jeho autoři sice navázali na meziválečnou zlínskou estetiku režných cihel, nicméně do města vnesli první vícepatrové bytové domy. Sídliště tak tvoří protiváhu k baťovským koloniím individuálních domků. První panelové sídliště ve Zlíně najdeme v Bartošově čtvrti. Vzniklo roku 957 a tvoří ho v řadách a v blocích stojící panelové domy typu G 57 doplněné občanskou vybaveností. Na sklonku 60. let byla navržena I. etapa výstavby sídliště Jižní Svahy, budovaného pak v průběhu 70. let. Jižní Svahy vynikají urbanismem i širokou škálou typů panelových bytových domů, od bodových přes terasové, chodbové, lodžiové až po výškový segmentový dům. Do našeho výběru se dostalo i otrokovické sídliště Trávníky dokládající dvě odlišné fáze výstavby panelových sídlišť v 60. a v 70. letech. Návštěvníkům výstavy předkládáme příběh prvního panelového domu v Československu spolu s příběhy čtyř výrazných sídlišť Zlínského kraje, v nichž často figurují velmi schopní architekti, kteří tvůrčím způsobem rozvíjeli myšlenky architektů a urbanistů meziválečné avantgardy. Zajímalo nás, jaký urbanistický koncept a jaké technologie byly pro stavbu sídlišť zvoleny, jaké jsou dispozice bytů a jaká umělecká díla se zde nacházejí. Na příkladech ukazujeme, co se s vybranými panelovými sídlišti děje dnes, zda regenerační zásahy přispěly ke zlepšení obytného prostředí nebo naopak narušily genia loci těchto celků. Položili jsme si otázku, jaká je věková, vzdělanostní a profesní struktura zdejších obyvatel a jak se proměnila od doby výstavby. Pro návštěvníky, které zajímají nejen příběhy sídlišť ve Zlíně a v Otrokovicích, ale i širší souvislosti tohoto fenoménu, jsou určeny obecnější texty o tom, proč se vlastně panelová sídliště začala v Evropě stavět, jak se vyvíjelo bydlení v panelu v Československu, kolik lidí tak u nás v současné době žije, jak jsou nebo nejsou se svým bydlením spokojeni či jaké jsou scénáře budoucího vývoje sídlišť LADISLAVA HORŇÁKOVÁ, EVA NOVOTNÁ A LUCIE ZADRAŽILOVÁ PŘÍBĚH PANELÁKU VE SKÉM KRAJI 5. ČERVENCE 4. ŘÍJNA Pořadatel Uměleckoprůmyslové museum v Praze (UPM) Spolupořadatel: Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně Vedoucí projektu a autorka koncepce výstavy Lucie Zadražilová Autoři textů a výběru obrazového materiálu Jana Barvíková, Ladislava Horňáková, Jindřich Chatrný, Michaela Janečková Jehlíková, Matyáš Kracík, Mariana Kubištová, Eva Novotná, Rostislav Švácha, Lukáš Vacek, Michaela Vojtková, Lucie Zadražilová Fotografie ze současnosti Dalibor Novotný, Jan Rasch Architektonické řešení A Architects (Tereza Schneiderová, Lenka Křemenová, David Maštálka) Grafický design Štěpán Malovec Doprovodné programy Alice Stuchlíková Produkce Eva Mahrezi, Anna Hořejší, Simona Ledvinková PR Eva Mahrezi, Mariana Kubištová Jazyková redakce Karolina Jirkalová Technická redakce Alena Bártová Obrazová editorka Mariana Kubištová Výroba architektonických prvků LIAS Vintířov, lehký stavební materiál, k.s. Tisk Adverter Instalace Technická skupina UPM (Libor Šötét, Tomáš Bezchleba, Pavel Břach) Doprava DSV Road, a. s. Výstava se koná v rámci projektu Panelová sídliště v České republice jako součást městského životního prostředí: Zhodnocení a prezentace jejich obytného potenciálu, který podpořilo Ministerstvo kultury ČR v rámci Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI), identifikační kód projektu: DF3P0OVV08. / / Za pomoc při realizaci výstavy děkujeme Janu Gemrichovi, Miloši Gregorovi, Jindřichu Chatrnému, Lee Janáčkové, Radce Kalábové, Martinu Krocovi, Kamile Nečasové, Dagmar Nové, Daliboru Novotnému, Stanislavě Rollové, Lukáši Smekalovi, Lucii Šimečkové, Silvii Šeborové, Adolfu Šromovi, Davidu Valůškovi. Snažili jsme se dohledat všechny autory publikovaných fotografií nebo dědice autorských práv. V některých případech se to nepodařilo, a budeme proto vděčni za informace o nich. 9 0 Výstavu podpořily: LIAS Vintířov, lehký stavební materiál, k. s. Artalk.cz Adverter, DSV Česká republika, Svaz výrobců cementu ČR, Výzkumný ústav maltovin Praha, s. r. o., Zemako, s. r. o., 4 5 Baťův institut Mediální partneři Art+Antiques, Beton TKS, Czechdesign.cz, Český rozhlas, DesignCabinet.cz, DesignGuide.cz, DesignMagazin.cz, PragueOut.cz, Radio První montovaný panelový dům G 40 ve Zlíně Sídliště Obeciny ve Zlíně 3 Morýsův chodbový dům ve Zlíně 4 Věžové domy ve východní části Zlína 5, 6 Sídliště Bartošova čtvrť ve Zlíně 7 Detail tzv. segmentu na sídlišti Jižní Svahy ve Zlíně 8, 9 Zlínské sídliště Jižní Svahy 0 Otrokovické sídliště Trávníky (foto: Dalibor Novotný, 05)

19 BYTY PRO MILIÓNY Panelová sídliště nejsou vynálezem socialismu. Představují jednu z odpovědí západního světa na problém, jak ubytovat milióny lidí, které poslední dvě století přiváděl do měst rozmach moderního průmyslu. Američtí průkopníci vědecké organizace práce takzvaného taylorismu i jejich evropští stoupenci hledali od konce 9. století způsoby, jak výstavbu bytových domů urychlit a zlevnit metodami průmyslové velkovýroby. Dříve či později se musel zrodit nápad nahradit malé cihly velikými stavebními dílci. Po sídlišti Praunheim u Frankfurtu nad Mohanem, kde tuto myšlenku v roce 96 poprvé uskutečnil funkcionalistický architekt Ernst May, následovala další ve Francii například La Muette v Drancy u Paříže od architektů Eugène Beaudoina a Marcela Lodse a během druhé světové války a po ní také v baťovském Zlíně, centru domácího taylorismu. Funkcionalistickým představám o zdravém městě odpovídal u sídlišť jejich urbanismus, ve kterém staré kompaktní město s uzavřenými náměstími a koridorovými ulicemi vystřídaly volné řádky domů v zeleni. V masovém měřítku se panelová sídliště začala stavět v padesátých letech 0. století, bez ohledu na ten či onen politický systém. Pokles jejich společenského statusu v očích západního publika a vliv veřejného mínění, které se obracelo proti architektonické chudobě a jednotvárnosti mnoha sídlišť, však vedly k tomu, že západní demokracie od jejich výstavby časem ustoupily. Ve státech sovětského bloku se to nestalo, a to hlavně proto, že montáž velkého množství stejných domů z úzkého sortimentu panelových dílců ideálně vyhovovala metodám direktivního hospodářského plánování. Týká se to i Československa, kde zvláště po sovětské invazi v roce 968 klesla architektonická úroveň sídlišť povážlivě hluboko. To však neznamená, že by u nás vedle špatných sídlišť nevznikala i sídliště dobrá, o nic horší než ta, jaká se v poválečné době stavěla v západních zemích. ROSTISLAV ŠVÁCHA Sídliště La Muette v Drancy u Paříže, (dobová pohlednice), 4 Sídliště Praunheim u Frankfurtu nad Mohanem (Stavba, 99 30) 3 Použití panelů při výstavbě sídliště Praunheim u Frankfurtu nad Mohanem (Gábor Preisich, Ernst May, 983) 4 obývák Co se Vám vybaví, když se řekne: Která naše panelová sídliště považujete za příklad kvalitní architektury a která nikoliv? panel bytové jádro sektor? umakart Své odpovědi s námi sdílejte na Facebooku: 3

20 BYL JEDNOU JEDEN DŮM A BYL TO PANELÁK VÍTE, KDE LIDÉ V ČESKU NEJČASTĚJI BYDLÍ? Podle posledního sčítání lidu, domů a bytů, které proběhlo v roce, je v České republice obydlených domů. Z toho je 88 % domů rodinných a 0 % domů bytových. Celkem je v těchto domech obydlených bytů, ve kterých žije osob OBYDLENÝCH DOMŮ A JAK JE TO S PANELÁKY? Nejpřesnější údaj, který máme k dispozici, je obydlených domů, kde jsou nosné zdi tvořeny stěnovými panely. V těchto panelových domech žije obyvatel, což je 7 % obyvatel ČR. Ti žijí v bytech, což je 3 ze všech bytových domácností. Klasických paneláků, tj. bytových domů se stěnovými panely, tak jak je známe z panelákových sídlišť, je RODINNÝCH DOMŮ BYTOVÝCH DOMŮ PANELOVÝCH DOMŮ JDE O NECHTĚNÉ DĚDICTVÍ? Počátkem 90. let byla panelová sídliště chápána jako nežádoucí dědictví. Mnozí sociologové varovali, že se mohou proměnit v sociálně problematický prostor, kde poroste kriminalita. Výsledkem snah předejít tomuto scénáři jsou vládní dotační programy zaměřené na opravy panelových domů a regeneraci sídlišť Převody bytů do osobního vlastnictví, které probíhají od 90. let, mají dvojí dopad. Na jednu stranu přispívají k posílení vazeb obyvatel k místu bydliště a jejich investicím do úprav bytu, na stranu druhou komplikují možnosti regenerace větších celků. OBYDLENÝCH BYTŮ BYTŮ V průběhu prvního desetiletí tohoto století se o sídlištích začalo psát méně kriticky. Výzkumy z přelomu milénia také ukázaly překvapivě vysokou míru spokojenosti a stabilizace jejich obyvatel. Bydlení na sídlišti nepředstavuje stigma, najdeme tu sociálně slabší vrstvy, ale i příslušníky střední třídy. JAKÁ JE BUDOUCNOST SÍDLIŠŤ? Pravděpodobný budoucí vývoj panelových sídlišť se liší podle období jejich výstavby, velikosti města či konkrétní polohy v rámci sídla. Nejsilnější pozici mají sídliště s pestrou sociální strukturou, která se nachází ve velkých městech, kde je bydlení cenově obtížně dostupné. Za riziková jsou naopak považována sídliště původně budovaná jako zázemí průmyslových podniků, kde došlo k útlumu výroby, zejména pokud jde o oblasti s vyšší nezaměstnaností. Ceny bytů v panelových domech od roku 008 klesly až o 30 procent, zájem o ně ale opět stoupá. Jejich hlavní předností je poměr ceny a kvality. Výhodou je již vzrostlá zeleň a často poloha na okraji města, umožňující každodenní rekreaci. Je zde většinou dobrá dopravní dostupnost, dostatek škol, obchodů i služeb. Dispozice bytů jsou prakticky řešené, zlepšil se technický stav budov zateplený plášť mají dnes již dvě třetiny panelových domů. Vinou neexistence koncepce sociálního bydlení však i uvnitř dobře fungujících sídlištních celků začínají vznikat tzv. kapsy chudoby, které s sebou nesou riziko budoucí sociální degradace celého sídliště OSOB KOLIK PANELOVÝCH DOMŮ/BYTŮ SE U NÁS POSTAVILO V LETECH 946? OSOB * Počet domů / bytů podle období výstavby domů bytů Podíl panelákových bytů na celkovém počtu postavených bytů 6% 47% 55% 58% % 9% PANELÁKY MŮŽEME TAKÉ DĚLIT PODLE PRÁVNÍHO UŽÍVÁNÍ BYTU (k ): * V tomto období jde převážně o rekonstrukce, které byly do sčítání zahrnuty v roce. Byty v osobním vlastnictví Byty nájemní Byty družstevní

REZIDENCE PASEKY, ČELADNÁ RODINNÝ DŮM (TYP A) ARCHITEKTONICKÁ STUDIE KAMIL MRVA ARCHITECTS ŘÍJEN 2012

REZIDENCE PASEKY, ČELADNÁ RODINNÝ DŮM (TYP A) ARCHITEKTONICKÁ STUDIE KAMIL MRVA ARCHITECTS ŘÍJEN 2012 REZIDENCE PASEKY, ČELADNÁ RODINNÝ DŮM (TYP A) ARCHITEKTONICKÁ STUDIE KAMIL MRVA ARCHITECTS ŘÍJEN 2012 OBSAH IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE PRŮVODNÍ ZPRÁVA NÁZEV STAVBY' ' REZIDENCE PASEKY, ČELADNÁ RODINNÝ DŮM (TYP

Více

INFORMAČNÍ MEMORANDUM

INFORMAČNÍ MEMORANDUM INFORMAČNÍ MEMORANDUM Prodej bytového fondu v konkurzní podstatě úpadce TIBA, a.s. Předmětem prodeje je: 26 bytových jednotek na adrese U Stadionu 894, 895 a 896, 293 01 Mladá Boleslav s podílem na společných

Více

OBYTNÝ SOUBOR BAŽANTNICE zastavovací studie lokalita k. ú. Hos vice, pozemky p.č. 152, 153, 154, 156/11 158/1, 158/3, 157, 1155/68

OBYTNÝ SOUBOR BAŽANTNICE zastavovací studie lokalita k. ú. Hos vice, pozemky p.č. 152, 153, 154, 156/11 158/1, 158/3, 157, 1155/68 d o m a a.s., září 2012 SEZNAM VÝKRESŮ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 TEXTOVÁ ČÁST ŠIRŠÍ VZTAHY a ÚZEMNÍ PLÁN SITUACE-PLOCHY POHLED Z OKRAJOVÉ ULICE POHLED Z OKRAJOVÉ ULICE POHLED NA

Více

Projekt regenerace sídliště Dlouhá v Novém Jičíně Koncept projektu regenerace

Projekt regenerace sídliště Dlouhá v Novém Jičíně Koncept projektu regenerace 4/ NÁVRHOVÁ ČÁST - TEXTOVÁ 4.1 CHARAKTERISTIKA ÚPRAV ZÁKLADNÍ PROBLÉMOVÉ OBLASTI Sídliště Dlouhá vzniklo jako důsledek extenzivního rozvoje města zejména v druhé polovině 20. století. Tehdejší urbanistické

Více

Atelier GNS s.r.o. OBECNÍ DŮM MOUTNICE. architektonická studie. autor: Ing. arch. Martin Navrkal, Ph.D.

Atelier GNS s.r.o. OBECNÍ DŮM MOUTNICE. architektonická studie. autor: Ing. arch. Martin Navrkal, Ph.D. Atelier GNS s.r.o. OBECNÍ DŮM MOUTNICE architektonická studie autor: Ing. arch. Martin Navrkal, Ph.D. 10/2012 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE investor: autor: OBECNÍ DŮM MOUTNICE architektonická studie Obec Moutnice,

Více

JEDNODUCHÉ BYDLENÍ VÍKENDOVÁ CHATA - HORNÍ ZÁLEZLY JAN HARCINÍK, ČVUT FAKULTA ARCHITEKTURY, NAUKA O STAVBÁCH, 2. SEMESTR

JEDNODUCHÉ BYDLENÍ VÍKENDOVÁ CHATA - HORNÍ ZÁLEZLY JAN HARCINÍK, ČVUT FAKULTA ARCHITEKTURY, NAUKA O STAVBÁCH, 2. SEMESTR JEDNODUCHÉ BYDLENÍ VÍKENDOVÁ CHATA - HORNÍ ZÁLEZLY JAN HARCINÍK, ČVUT FAKULTA ARCHITEKTURY, NAUKA O STAVBÁCH, 2. SEMESTR Víkendová chata, Horní Zálezly 10, okres Ústí nad Labem Projekt: Stavitel: ing.

Více

Autorská zprava. Úvod. Bytové domy pro seniory

Autorská zprava. Úvod. Bytové domy pro seniory Autorská zprava Úvod Zadání diplomové práce je návrh souboru staveb sloužících pro ubytování seniorů, včetně denního stacionáře na parcele v prostoru křižovatky ulic U Krčské vodárny a U Habrovky na Praze

Více

KATALOGOVÝ LIST RD Fata Morgana, Praha Trója

KATALOGOVÝ LIST RD Fata Morgana, Praha Trója RODINNÝ DŮM K PRODEJI Dům je na výjimečném místě pod zahradami Fata Morgany s jedinečným výhledem do Pražské Zoo a na Vinice Sv. Kláry. Kupující si může zvolit dle svého vkusu povrchy podlah malby stěn

Více

M 1:1000 1040/38 1040/52 1040/62 1040/60 1040/206 1040/42 1040/202 1040/67 1040/40 1040/48 1040/110 1040/63 1040/45 1040/41 1040/205 1040/200 1040/108

M 1:1000 1040/38 1040/52 1040/62 1040/60 1040/206 1040/42 1040/202 1040/67 1040/40 1040/48 1040/110 1040/63 1040/45 1040/41 1040/205 1040/200 1040/108 DIPLOMNÍ PROJEKT KOSTEL S FARNÍM CENTREM NA SÍDLIŠTI BARRANDOV V PRAZE AUTOR : JAROSLAV FILEK VEDOUCÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE : ING. ARCH. AKAD. ARCH. ANTONÍN JENÍČEK AKAD. ROK / SEMESTR : 2010/2011 / LETNÍ KONZULTANT

Více

1.PP 1.NP 2.NP. NUVO I Užitná plocha všech podlaží včetně garážového stání 135,3 Plocha balkonů a teras 14,0 Zastavěná plocha všech podlaží 199,7

1.PP 1.NP 2.NP. NUVO I Užitná plocha všech podlaží včetně garážového stání 135,3 Plocha balkonů a teras 14,0 Zastavěná plocha všech podlaží 199,7 NUVO i Jedná se o typový funkcionalistický rodinný dům menší velikostní kategorie, nepodsklepený s třemi podlažími. V objektu je situována jedna obytná jednotka. Objekt je navržen svojí dispozicí pro mírně

Více

julie pecharová atbs, atelier ondřeje císlera a tomáše otha, zimní semestr 2014/2015

julie pecharová atbs, atelier ondřeje císlera a tomáše otha, zimní semestr 2014/2015 julie pecharová atbs, atelier ondřeje císlera a tomáše otha, zimní semestr 2014/2015 Bytový dům Bechyňova atbs, atelier ondřeje císlera a tomáše otha, zimní semestr 2014/2015 Blok zakončující Engelem navrženou

Více

BYTOVÉ DOMY EUROLINE 23 PROJEKTŮ BYTOVÝCH DOMŮ RYCHLÉ DODÁNÍ PROJEKTŮ 4 32 BYTŮ V OBJEKTU

BYTOVÉ DOMY EUROLINE 23 PROJEKTŮ BYTOVÝCH DOMŮ RYCHLÉ DODÁNÍ PROJEKTŮ 4 32 BYTŮ V OBJEKTU BYTOVÉ DOMY EUROLINE 23 PROJEKTŮ BYTOVÝCH DOMŮ RYCHLÉ DODÁNÍ PROJEKTŮ 32 BYTŮ V OBJEKTU CENA PROJEKTU: 235 270 Kč 1 np np EUROLINE 200 CELKOVÉ ROZPOČTOVÉ NÁKLADY: 15 667 90 Kč ROZPOČTOVÉ NÁKLADY NA 1m

Více

STUDIE RODINNÝCH DOMŮ A ZÁZEMÍ CHOLUPICE, K DÝMAČI

STUDIE RODINNÝCH DOMŮ A ZÁZEMÍ CHOLUPICE, K DÝMAČI STUDIE RODINNÝCH DOMŮ A ZÁZEMÍ CHOLUPICE, K DÝMAČI Investor: Ing. Jan Průcha (zástupce společenství investorů) CS architects Ing. Petra Brzobohatá (petra.brzobohata@centrum.cz; 00420 604 723 762) Ing.

Více

identifikační údaje kapacitní údaje

identifikační údaje kapacitní údaje pozemky chrustenice rd1 identifikační údaje název pozemky chrustenice, lokalita dolejší alej, rodinný dům typ 1 místo chrustenice, okres beroun pozemky č.1-10 investor GEISON REAL, a.s. Na výsluní 201/13

Více

PRAKTICKÉ PŘÍKLADY ENERGETICKY ÚSPORNÝCH STAVEB

PRAKTICKÉ PŘÍKLADY ENERGETICKY ÚSPORNÝCH STAVEB VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA ARCHITEKTURY PRAKTICKÉ PŘÍKLADY ENERGETICKY ÚSPORNÝCH STAVEB MEZINÁRODNÍ KONFERENCE ZLÍNTHERM 2014 SPORTOVNÍ HALA EURONICS U STADIONU 4286 ZLÍN 28. BŘEZNA 2014 JOSEF

Více

ATELIER KOHOUT - JIRAN - TICHÝ

ATELIER KOHOUT - JIRAN - TICHÝ Ústav urbanismu č. 519 Vedoucí ústavu: ing. arch. Jan Jehlík ATELIER KOHOUT - JIRAN - TICHÝ Ing. arch. Michal Kohout, ing. arch. Zdeněk Jiran, ing. arch. David Tichý Ph.D. Zimní semestr 2007 / 2008 VYPSANÉ

Více

Portfolio fa čvut. Pešková Klára - diplomní projekt 2010/2011. rehabilitace a dostavba areálu tvrze ve Slavkově modul památkvé péče

Portfolio fa čvut. Pešková Klára - diplomní projekt 2010/2011. rehabilitace a dostavba areálu tvrze ve Slavkově modul památkvé péče Portfolio fa čvut Pešková Klára - diplomní projekt 2010/2011 rehabilitace a dostavba areálu tvrze ve Slavkově modul památkvé péče průvodní technická zpráva Identifikační údaje Název stavby : Rehabilitace

Více

KONCEPT BYTOVÉ VÝSTAVBY

KONCEPT BYTOVÉ VÝSTAVBY KONCEPT BYTOVÉ VÝSTAVBY 22.10.2003 OBECNĚ Metody návrhu prefabrikovaných betonových konstrukcí jsou založeny na otevřeném modulárním systému. Příklady řešení řadových a věžových prefabrikovaných bytových

Více

NÁRODNÍ DIVADLO DOSTANE NOVÝ KABÁT

NÁRODNÍ DIVADLO DOSTANE NOVÝ KABÁT NÁRODNÍ DIVADLO DOSTANE NOVÝ KABÁT Praha, 11. června Dlouho očekávaná rekonstrukce fasády historické budovy Národního divadla právě začíná. Náročné opravy budou probíhat až do konce roku 2015, ale chod

Více

Typy staveb. Petr Braniš 3.S

Typy staveb. Petr Braniš 3.S Typy staveb Petr Braniš 3.S Rozdělení stavitelství Rozdělení stavitelství odpovídá jednotné klasifikaci stavebních objektů (JKSO) a jednotné klasifikace stavebních objektů a práce (JKSOP). Následující

Více

Středoškolská technika 2015 STUDIE POLYFUNKČNÍHO DOMU DO PROLUKY NA ROHU ULIC ANTONÍNA DVOŘÁKA A NA OKROUHLÍKU V HRADCI KRÁLOVÉ

Středoškolská technika 2015 STUDIE POLYFUNKČNÍHO DOMU DO PROLUKY NA ROHU ULIC ANTONÍNA DVOŘÁKA A NA OKROUHLÍKU V HRADCI KRÁLOVÉ Středoškolská technika 2015 Setkání a prezentace prací středoškolských studentů na ČVUT STUDIE POLYFUNKČNÍHO DOMU DO PROLUKY NA ROHU ULIC ANTONÍNA DVOŘÁKA A NA OKROUHLÍKU V HRADCI KRÁLOVÉ Ondřej Machač

Více

A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA VARIANTA A OBSAH PRŮVODNÍ ZPRÁVY: 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE STAVBY A INVESTORA.

A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA VARIANTA A OBSAH PRŮVODNÍ ZPRÁVY: 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE STAVBY A INVESTORA. A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA OBSAH PRŮVODNÍ ZPRÁVY: 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE STAVBY A INVESTORA 2. ZÁKLADNÍ ÚDAJE CHARAKTERIZUJÍCÍ STAVBU A JEJÍ PROVOZ 3. PŘEHLED VÝCHOZÍCH PODKLADŮ, SOULAD STAVBY S NIMI 4. ZDŮVODNĚNÍ

Více

DIPLOMNÍ PROJEKT - MULTIFUNKČNÍ BUDOVA HOLEŠOVICE. Autor: Bc. Robert Hubička

DIPLOMNÍ PROJEKT - MULTIFUNKČNÍ BUDOVA HOLEŠOVICE. Autor: Bc. Robert Hubička DIPLOMNÍ PROJEKT - MULTIFUNKČNÍ BUDOVA HOLEŠOVICE Autor: Bc. Robert Hubička Vedoucí diplomího projektu: Doc. Ing. arch. Miroslav Cikán Asistent: Mgr. Art. Peter Búš FA ČVUT, 15127 ÚSTAV NAVRHOVÁNÍ I zima

Více

ARCHITEKTONICKÁ STUDIE

ARCHITEKTONICKÁ STUDIE RODINNÝ DŮM - VČELNÁ RODINNÝ DŮM Projektant: Místo stavby: Plocha pozemku: Zastav. plocha domu: Zas. plocha garáže: Obestavěný pr. domu: Zpevněné plochy: Ing. arch. Jan Klein Ing. arch. Jakub Pubal p.č.

Více

Víceúčelové kulturní centrum Rožnov pod Radhoštěm

Víceúčelové kulturní centrum Rožnov pod Radhoštěm Víceúčelové kulturní centrum Rožnov pod Radhoštěm Seznam příloh 1. situace 1:1000, 1:500 2. půdorys 1. pp a 1. np 1:200 3. půdorys 2. a 3. np 1:200 4. půdorys 4. np a řezy 1:200 5. pohledy 1:200 6. perspektivy

Více

PREFABRIKOVANÉ ŽELEZOBETONOVÉ STĚNOVÉ SYSTÉMY

PREFABRIKOVANÉ ŽELEZOBETONOVÉ STĚNOVÉ SYSTÉMY PREFABRIKOVANÉ ŽELEZOBETONOVÉ STĚNOVÉ SYSTÉMY TENTO SYSTÉM JE SMONTOVÁN Z PŘEDEM VYROBENÝCH PLOŠNÝCH DÍLCŮ.SVISLÉ NOSNÉ KCE JSOU TVOŘENY STĚNOVÝMI PANELY VNITŘNÍMI A OBVODOVÝMI, VODOROVNÉ KCE STROPNÍMI

Více

Vilová čtvrť Baba. Markéta Vyhnánková

Vilová čtvrť Baba. Markéta Vyhnánková Vilová čtvrť Baba Markéta Vyhnánková Bydlení na dobré adrese v Praze 6 Baba Obytný komplex Hanspaulka Hanspaulka Na Krutci Ořechovka Vilová čtvrť Baba Původní vilová čtvrť Vznik vilové čtvrti Baba Lokalita

Více

PŘÍBĚHU POKRAČOVÁNÍ NÁVŠTĚVA

PŘÍBĚHU POKRAČOVÁNÍ NÁVŠTĚVA NÁVŠTĚVA POKRAČOVÁNÍ PŘÍBĚHU Přestože byl navštívený dům postaven v roce 2004, za svůj moderní vzhled a funkční architektonickou koncepci by se nemusel stydět ani v porovnání se současnými novostavbami.

Více

TECHNICKÁ ZPRÁVA A FOTODOKUMENTACE

TECHNICKÁ ZPRÁVA A FOTODOKUMENTACE TECHNICKÁ ZPRÁVA A OBSAH: 1. Účel objektu...2 2. Architektonické a dispoziční řešení...2 3. Kapacita, podlahová plocha...2 4. Stavebně technické a konstrukční řešení...2 5. Zhodnocení stávajícího stavu

Více

Sídliště jako typ bydlení ve 20. století

Sídliště jako typ bydlení ve 20. století Sídliště jako typ bydlení ve 20. století Esej U3V Fakulta architektury ČVUT 2014/2015 Ing. Ivan Nápravník Průmyslová revoluce přinesla zvrat v požadavcích i v názorech na bydlení. Do této doby se města

Více

Provozovny: Vzdálenost od centra Prahy 35 km. Vzdálenost Lán od Kladna je 14 km, od Slaného 16 km, od Rakovníka 19 km. Praha

Provozovny: Vzdálenost od centra Prahy 35 km. Vzdálenost Lán od Kladna je 14 km, od Slaného 16 km, od Rakovníka 19 km. Praha Provozovny: Praha Pasáž Jiřího Grossmanna Politických vězňů 14/915 Praha 1 110 00 Tel: 224 233 649 Fax: 224 233 650 Mobil: 602 362 222 E-mail: info@stavin.cz praha@stavin.cz Kladno Dr. Steinera 34 Kladno

Více

Seznam dokumentace. příloha název měřítko. Průvodní zpráva. B Půdorys přízemí 1 : 50. C Základy domu 1 : 50. D Řez A A 1 : 50. E Pohled Jih 1 : 50

Seznam dokumentace. příloha název měřítko. Průvodní zpráva. B Půdorys přízemí 1 : 50. C Základy domu 1 : 50. D Řez A A 1 : 50. E Pohled Jih 1 : 50 Seznam dokumentace příloha název měřítko A Průvodní zpráva B Půdorys přízemí 1 : 50 C Základy domu 1 : 50 D Řez A A 1 : 50 E Pohled Jih 1 : 50 F Pohled Západ 1 : 50 Průvodní zpráva Příloha A duben 11 Obsah

Více

Srovnávací tržní analýza

Srovnávací tržní analýza Srovnávací tržní analýza 1/6 Srovnávací tržní analýza Ladislav Jandáček ladislav.jandacek@re-max.cz +420 727 832 834 Klient : Potanková Jaroslava Nemovitost : Prodej bytové jednotky Adresa : Čimická 2

Více

SVITAP J.H.J. spol. s r.o.

SVITAP J.H.J. spol. s r.o. NABÍDKA PRONÁJMU VOLNÝCH PROSTOR SVITAP J.H.J. spol. s r.o. Kijevská 8, 568 02 Svitavy tel.: 461 568 166 mob.: 605 700 601 e-mail: vinklerova@svitap.cz www.svitap.cz Budovy a provozy na ul. Dimitrovova

Více

AKTUAL 920. 87.6 m 2. 2 630 000 Kč 1 820 000 Kč 26 870 Kč Všechny ceny jsou s DPH EUROLINE 2009

AKTUAL 920. 87.6 m 2. 2 630 000 Kč 1 820 000 Kč 26 870 Kč Všechny ceny jsou s DPH EUROLINE 2009 876 m 2 PŘÍZEMÍ [celková plocha m 2 ] [celková plocha 32 m 2 ] s přístřeškem 2 630 000 Kč 1 820 000 Kč malá, vhodné na malé a úzké parcely rozdělená denní a noční část přízemí je tvořené velkoprostorem

Více

Střední odborná škola stavební a Střední odborné učiliště stavební Kolín Pražská 112, Kolín 2

Střední odborná škola stavební a Střední odborné učiliště stavební Kolín Pražská 112, Kolín 2 Středoškolská technika 2012 Setkání a prezentace prací středoškolských studentů na ČVUT ARCHITEKTONICKÝ KONCEPT HOTELU V GOLFOVÉM AREÁLU ( DESIGN EXTERIÉRU, INTERIÉRU ) Martin Slánský Střední odborná škola

Více

Zakázka Název : Starovice lokalita vinných sklepů Kraj : Jihomoravský Obec : Starovice Datum zpracování : březen 2011

Zakázka Název : Starovice lokalita vinných sklepů Kraj : Jihomoravský Obec : Starovice Datum zpracování : březen 2011 . TEXTOVÁ ČÁST.1. Identifikační údaje Zakázka Název : Starovice lokalita vinných sklepů Kraj : Jihomoravský Obec : Starovice Datum zpracování : březen 2011 Objednatel Jméno / název : Obec Starovice dresa

Více

které tvoří náves, jsem převzal základní principy, které vytváří tuto strukturu.

které tvoří náves, jsem převzal základní principy, které vytváří tuto strukturu. Průvodní zpráva 1. Identi ikační údaje OBYTNÝ SOUBOR NA UL. PASTVINY V BRNĚ KOMÍNĚ 2. Urbanistické řešení V konceptu jsem se inspiroval Komínskou návsí. Jedná se o kvalitní strukturu (nejen v rámci Komína),

Více

KATALOGOVÝ LIST BD K Dolům 41, Praha 12 Modřany

KATALOGOVÝ LIST BD K Dolům 41, Praha 12 Modřany BYTY K PRODEJI Všechny byty mají skvělou dispozici, balkon nebo terasu, sklepní kóji přístupnou z 1.NP a kryté parkovací stání. Kupující si může zvolit dle svého vkusu povrchy podlah malby stěn obklady,

Více

CARLA U HŘIŠTĚ. 2.990.000 Kč. Nízkoenergetický Rodinný dům DEVELOPERSKÝ PROJEKT PROSTĚJOV, VRAHOVICE

CARLA U HŘIŠTĚ. 2.990.000 Kč. Nízkoenergetický Rodinný dům DEVELOPERSKÝ PROJEKT PROSTĚJOV, VRAHOVICE Nízkoenergetický Rodinný dům CARLA DEVELOPERSKÝ PROJEKT U HŘIŠTĚ PROSTĚJOV, VRAHOVICE 2.990.000 Kč VČETNĚ DPH, POZEMKU, GARÁŽE A VENKOVNÍCH ÚPRAV VE STANDARDU GAMA JEDNÁ SE O JEDNOPODLAŽNÍ RODINNÝ DŮM

Více

OPTIMAL novinka. . plnohodnotné poschodí s plnou výškou. jednoduché m Kč Kč Kč EUROLINE 2016

OPTIMAL novinka. . plnohodnotné poschodí s plnou výškou. jednoduché m Kč Kč Kč EUROLINE 2016 OPTIMAL 1643 3 800 000 Kč 2 090 000 Kč 903 m 2 s garáží 1148 m 2 6798 m 3 1407 m 2 892 m 2 předpokl spotřeba energie za rok

Více

PRAGUE PRIME HOMES OVENECKÁ N

PRAGUE PRIME HOMES OVENECKÁ N PRAGUE PRIME HOMES OVENECKÁ N O. 33 O PROJEKTU Rezidenční projekt OVENECKÁ N O. 33 představuje nadstandardní bydlení pro náročné. Během přestavby je zdůrazňován původní modernistický koncept a současně

Více

Zjištění ceny obvyklé. Pozemek vedený ve zjednodušené evidenci parc.č. 149

Zjištění ceny obvyklé. Pozemek vedený ve zjednodušené evidenci parc.č. 149 Zjištění ceny obvyklé Předmět ocenění: Rodinný dům č.p. 128 na pozemku parc.č. st. 158 a pozemky parc.č. st. 158 a 572/1 včetně součástí a příslušenství nemovitého charakteru k.ú. Černčín, obec Bučovice,

Více

REKONSTRUKCE A PŘÍSTAVBA RODINNÉHO DOMU ÚHOLIČKY. Tibor Csukás, Petr Slepánek květen 2012

REKONSTRUKCE A PŘÍSTAVBA RODINNÉHO DOMU ÚHOLIČKY. Tibor Csukás, Petr Slepánek květen 2012 REKONSTRUKCE A PŘÍSTAVBA RODINNÉHO DOMU ÚHOLIČKY Obsah identifikační údaje stavby PRŮVODNÍ ZPRÁVA PŮDORYS 1.NP... 1:100 PŮDORYS 2.NP... 1:100 PŘÍČNÝ ŘEZ DOMEM... 1:100 POHLEDY... 1:200 ZÁKRES DO FOTOGRAFIE

Více

Speciál. vyšel 20. 8. 2015. obce Řepiště. Vesnice Moravskoslezského kraje roku 2012. Centrum. Urbanistická studie

Speciál. vyšel 20. 8. 2015. obce Řepiště. Vesnice Moravskoslezského kraje roku 2012. Centrum. Urbanistická studie Speciál vyšel 20. 8. 2015 obce Řepiště Vesnice Moravskoslezského kraje roku 2012 Centrum obce Řepiště Urbanistická studie www.repiste.eu speciál www.repiste.eu Urbanistická studie obec Řepiště Úvodní slovo

Více

ZNALECKÝ POSUDEK č. 487-325-2013

ZNALECKÝ POSUDEK č. 487-325-2013 ZNALECKÝ POSUDEK č. 487-325-2013 O obvyklé ceně bytové jednotky č. 742/112, která je součástí bytového domu č. p. 740, č. p. 741 a č. p. 742, stojící na pozemku p. č. st. 1203, p. č. st. 1204 a p. č. st.

Více

PRAKTIK 1515. novinka. 103.9 m 2. 2 990 000 Kč 1 820 000 Kč 26 870 Kč EUROLINE 2015

PRAKTIK 1515. novinka. 103.9 m 2. 2 990 000 Kč 1 820 000 Kč 26 870 Kč EUROLINE 2015 PRAKTIK 11 2 990 000 Kč 1 820 000 Kč 4 66 m 2 4834 m 3 1020 m 2 686 m 2 27 kwh/m 2 7840 m 40 jednoduchý, kompaktní a cenově dostupný dům vhodný zejména pro mladé rodiny navzdory malé zastavěné ploše má

Více

REZIDENCE PROSTĚJOV CITY

REZIDENCE PROSTĚJOV CITY REZIDENCE PROSTĚJOV CITY AD štúdio - 2013 SBC Czech Investment a.s. PRŮVODNÍ ZPRÁVA 2 REZIDENCE PROSTĚJOV CITY Rezidence Prostějov CITY - tak trochu jiné bydlení... Motto: Od nepaměti hledali obydlí lidé

Více

zpracovatel: architekti Praha 6 Radimova 18

zpracovatel: architekti Praha 6 Radimova 18 Severní Terasa STŘÍBRNÍKY Radimova 18 územní studie Praha 6 pořizovatel: Magistrát města Ústí nad Labem odbor územního plánování Velká Hradební 8 Ústí nad Labem, 401 00 datum: 12. 2009 OBSAH DOKUMENTACE:

Více

str. 1/9 Rekonstrukce mezonetového bytu Autorská zpráva k projektu

str. 1/9 Rekonstrukce mezonetového bytu Autorská zpráva k projektu str. 1/9 Rekonstrukce mezonetového bytu Autorská zpráva k projektu Koncepce Mezonetový byt na pražských Vinohradech vznikl adaptací podkroví bytového domu a propojením jednotlivých podkrovních prostor.

Více

Nejdek ÚP 2014 - projednávaný územní plán ing. arch. Vlasta Poláčková a ing. arch. Zuzana Hrochová

Nejdek ÚP 2014 - projednávaný územní plán ing. arch. Vlasta Poláčková a ing. arch. Zuzana Hrochová Nejdek ÚP 2014 - projednávaný územní plán ing. arch. Vlasta Poláčková a ing. arch. Zuzana Hrochová Vize rozvoje města Město v srdci přírody, ze kterého není třeba odjíždět, které poskytuje dobré podmínky

Více

17STRAN BUNGALOVY 11/14 MAREK OBTULOVIČ ČESKÝ ARCHITEKT, KTERÝ DOBYL VIETNAM NEJLEPŠÍ ENERGIE BYDLENÍ BEZ SCHODŮ SI ZAMILUJETE I VY

17STRAN BUNGALOVY 11/14 MAREK OBTULOVIČ ČESKÝ ARCHITEKT, KTERÝ DOBYL VIETNAM NEJLEPŠÍ ENERGIE BYDLENÍ BEZ SCHODŮ SI ZAMILUJETE I VY 19. ročník / listopad 2014 NEJČTENĚJŠÍ ČASOPIS O BYDLENÍ 11/14 www.dumazahrada.cz MAREK OBTULOVIČ ČESKÝ ARCHITEKT, KTERÝ DOBYL VIETNAM SPECIÁLNÍ TÉMA 17STRAN ENERGIE VELKOPLOŠNÉ VYTÁPĚNÍ ZMĚNA DODAVATELE

Více

CIHLOVÝ PASIVNÍ DŮM PRO BUDOUCNOST HELUZ

CIHLOVÝ PASIVNÍ DŮM PRO BUDOUCNOST HELUZ CIHLOVÝ PASIVNÍ DŮM PRO BUDOUCNOST HELUZ Proč budujeme pasivní dům? 1. Hlavním důvodem je ověření možností dosažení úrovně tzv. téměř nulových budov podle evropské směrnice EPBD II. Co je téměř nulový

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 4030-46/2015

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 4030-46/2015 ZNALECKÝ POSUDEK č. 4030-46/2015 O ceně bytové jednotky č.985/43 zapsané v KN na LV č.7881, vymezené v bytovém domě čp.985 zapsaném v KN na LV č.6042, stojící na pozemku p.č.st.3742,zapsaném na LV č.6042,

Více

Byt. mladého muže. Oslovil nás čtenář, kterému je 29 let, pracuje. proměny bytu

Byt. mladého muže. Oslovil nás čtenář, kterému je 29 let, pracuje. proměny bytu proměny bytu Byt Text a vizualizace: Kateřina Mlejnková mladého muže Do redakce dochází stále více žádostí od lidí, kteří se rozhodli renovovat svůj byt, abychom jim poradili při jejich úvahách o rekonstrukci

Více

VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ A1449

VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ A1449 Informační memorandum VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ A1449 Administrativní objekt se skladovým zázemím a přípravnou BRTNICE okr. Jihlava, kraj Vysočina Insolvenční řízení SOLAR NET s.r.o. Obsah Stručný popis:... 3 Důležité

Více

RODINNÉ DOMY NOVÁ LOUKA WWW.RDLUDVIKOVICE.CZ

RODINNÉ DOMY NOVÁ LOUKA WWW.RDLUDVIKOVICE.CZ RODINNÉ DOMY NOVÁ LOUKA WWW.RDLUDVIKOVICE.CZ 5 4 6 3 7 2 12 8 1 13 9 10 11 Ludvíkovice NOVÁ LOUKA Dovolujeme si Vám představit developerský projekt Nová Louka, který bude realizován v katastru obce Ludvíkovice

Více

PRŮVODNÍ ZPRÁVA. Úvod

PRŮVODNÍ ZPRÁVA. Úvod PRŮVODNÍ ZPRÁVA Úvod Yverdon-les-Bains je švýcarské lázeňské město nacházející se se na břehu jezera Neuchâtel. Současná situace je výsledkem takřka třísetletého vývoje, ačkoliv Yverdon byl jako město

Více

vzniká koncem 19. století a trvá do konce 1. svět. války měla být východiskem z krize, ve které se ocitla architektura v období historismu reakce

vzniká koncem 19. století a trvá do konce 1. svět. války měla být východiskem z krize, ve které se ocitla architektura v období historismu reakce vzniká koncem 19. století a trvá do konce 1. svět. války měla být východiskem z krize, ve které se ocitla architektura v období historismu reakce proti průmyslové civilizaci Secesi charakterizuje přesycenost

Více

Název stavby: Stavební úpravy, nástavba a přístavba Domova pro seniory Kaplice. Místo stavby: ul. Míru 366, 382 41 Kaplice, p.č. 1986/1 v k.ú.

Název stavby: Stavební úpravy, nástavba a přístavba Domova pro seniory Kaplice. Místo stavby: ul. Míru 366, 382 41 Kaplice, p.č. 1986/1 v k.ú. 1977 Název stavby: Stavební úpravy, nástavba a přístavba Domova pro seniory Kaplice 1980/3 Místo stavby: ul. Míru 366, 382 41 Kaplice, p.č. 1986/1 v k.ú. Kaplice Okres: Kaplice 1982 1992/2 Datum: Květen

Více

milan vrána portfolio školních prací

milan vrána portfolio školních prací milan vrána portfolio školních prací osobní vzdělání jazyky praxe software zájmy *31.10.1986 xvranam@seznam.cz 2006-2009 : FA ČVUT, Praha 1998-2006 : Gymnázium Jírovcova 8, České Budějovice angličtina

Více

BYTOVÝ DŮM BOLEVECKÁ UL. ARCHITEKTONICKO-URBANISTICKÁ STUDIE

BYTOVÝ DŮM BOLEVECKÁ UL. ARCHITEKTONICKO-URBANISTICKÁ STUDIE Investor: BYTOVÝ DŮM BOLEVECKÁ UL. ARCHITEKTONICKO-URBANISTICKÁ STUDIE RECOIL, s.r.o. Rašínovo nábřeží 1696/66, 120 00 Praha 2, Nové Město Projektant: Atelier SMITKA s.r.o. Bucharova 2641/14, 158 00 Praha

Více

Střední odborná škola stavební a Střední odborné učiliště stavební Kolín Pražská 112, Kolín 2

Střední odborná škola stavební a Střední odborné učiliště stavební Kolín Pražská 112, Kolín 2 Středoškolská technika 2011 Setkání a prezentace prací středoškolských studentů na ČVUT STUDIE DESIGNU RODINNÉHO DOMU (exteriér, interiér) Martin Slánský Střední odborná škola stavební a Střední odborné

Více

DOMINANT 741. 194.8 m 2. 5 190 000 Kč 3 330 000 Kč 26 870 Kč EUROLINE 2007

DOMINANT 741. 194.8 m 2. 5 190 000 Kč 3 330 000 Kč 26 870 Kč EUROLINE 2007 1948 m 2 5 190 000 Kč 3 330 000 Kč 140 m 2 8431 m 3 1720 m 2 1112 m 2 780 m 38 předností domu jsou velké pokoje v podkroví poloha kuchyně umožňuje dobré optické a provozní propojení s obývacím pokojem

Více

Vyhláška města Roztoky č.18 o závazné části změny č.1 územního plánu sídelního útvaru

Vyhláška města Roztoky č.18 o závazné části změny č.1 územního plánu sídelního útvaru Vyhláška města Roztoky č.18 o závazné části změny č.1 územního plánu sídelního útvaru Zastupitelstvo města Roztoky na základě UZM 18-2/2001 ze dne 31.1.2001 a na základě 84 odst. 2 písm. b) zákona č. 128/2000

Více

STUDIE SÝPKA HORNÍ BOJANOVICE

STUDIE SÝPKA HORNÍ BOJANOVICE STUDIE SÝPKA HORNÍ BOJANOVICE Udolím řeky Pradlenky klikatá cesta se vine, strom za stromem jako každá ubíhá, přec něco je na ní jiné. V zákrutách svých daleké pohledy na vinice, na údolí malebné, Horní

Více

2.3 Proměna věkové struktury

2.3 Proměna věkové struktury 2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především

Více

OBRAZOVÁ PŘÍLOHA. v Brně 1937 1939, interiér, Muzeum města Brna. Reprofoto: Marcela

OBRAZOVÁ PŘÍLOHA. v Brně 1937 1939, interiér, Muzeum města Brna. Reprofoto: Marcela OBRAZOVÁ PŘÍLOHA 1. Otakar Oplatek, fotogalerie Petra Oplatka. Reprofoto: 2. Brno, oddělení územního plánování v padesátých letech na Zemském národním výboře, fotogalerie Petra Oplatka. Reprofoto: 3. Brno,

Více

Břeclav - Národních hrdinů 3127/7. +420 224 217 217 Knight Frank, Václavské náměstí 3, 110 00 Praha 1 www.knightfrank.com INFORMAČNÍ MEMORANDUM

Břeclav - Národních hrdinů 3127/7. +420 224 217 217 Knight Frank, Václavské náměstí 3, 110 00 Praha 1 www.knightfrank.com INFORMAČNÍ MEMORANDUM INFORMAČNÍ MEMORANDUM Břeclav - Národních hrdinů 3127/7 Reprezentativní administrativní budova v centru Břeclavi Celková výměra podlahových ploch cca 6 200 m² Garážové stání až pro 3 osobní automobily

Více

OPTIMAL 1539. novinka. 164.3 m 2. 4 600 000 Kč 2 720 000 Kč 26 870 Kč EUROLINE 2004. POSCHODÍ [celková plocha 79.0 m 2 ]

OPTIMAL 1539. novinka. 164.3 m 2. 4 600 000 Kč 2 720 000 Kč 26 870 Kč EUROLINE 2004. POSCHODÍ [celková plocha 79.0 m 2 ] 1643 m 2 [celková plocha 83 m 2 ] [celková plocha 790 m 2 ] s garáží 4 600 000 Kč 2 720 000 Kč praktický a pohodlný patrový dům s moderním vzhledem, vhodný i do města kompaktní tvar je předpokladem nižší

Více

BEÁTA DEVELOPERSKÝ PROJEKT U HŘIŠTĚ PROSTĚJOV, VRAHOVICE. 3.390.000 Kč VČETNĚ DPH, POZEMKU, GARÁŽE A VENKOVNÍCH ÚPRAV VE STANDARDU GAMA

BEÁTA DEVELOPERSKÝ PROJEKT U HŘIŠTĚ PROSTĚJOV, VRAHOVICE. 3.390.000 Kč VČETNĚ DPH, POZEMKU, GARÁŽE A VENKOVNÍCH ÚPRAV VE STANDARDU GAMA Nízkoenergetický Rodinný dům BEÁTA DEVELOPERSKÝ PROJEKT U HŘIŠTĚ PROSTĚJOV, VRAHOVICE 3.390.000 Kč VČETNĚ DPH, POZEMKU, GARÁŽE A VENKOVNÍCH ÚPRAV VE STANDARDU GAMA JEDNÁ SE O DVOUPODLAŽNÍ RODINNÝ DŮM S

Více

Znalecký posudek č. 2712/167/2012

Znalecký posudek č. 2712/167/2012 Znalecký posudek č. 2712/167/2012 O ceně obvyklé bytové jednotky č. 1105/1 s podílem na společných částech domu č.p.1105,1106,1107, 1108 a pozemků parc.č. 227/7,227/48,227/49,227/50 vše v k.ú.stará Boleslav,

Více

Tematické okruhy pro Státní závěrečné zkoušky

Tematické okruhy pro Státní závěrečné zkoušky Obor: Název SZZ: Konstrukce staveb Rekonstrukce staveb Vypracoval: Ing. Jan Plachý, Ph.D. Podpis: Schválil garant oboru Prof. Ing. Ingrid Šenitková, CSc. Podpis: Datum vydání 8.9.2014 Platnost od: AR 2014/2015

Více

Malé rekreační zařízení v obci Nejdek, oblast Nový Fojtov, okres Karlovy Vary

Malé rekreační zařízení v obci Nejdek, oblast Nový Fojtov, okres Karlovy Vary Příloha k č.j. VS 72/74/001/2011-50/Všeob/540 Malé rekreační zařízení v obci Nejdek, oblast Nový Fojtov, okres Karlovy Vary základní popis nepotřebného nemovitého majetku státu Pozemky - par. č. 1691/1

Více

A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA KOMPLEXNÍ ZATEPLENÍ BYTOVÉHO DOMU BŘEVNICKÁ 1584-6, CHOTĚBOŘ MÍSTO STAVBY CHOTĚBOŘ, BYTOVÝ DŮM BŘEVNICKÁ UL. Č.P.

A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA KOMPLEXNÍ ZATEPLENÍ BYTOVÉHO DOMU BŘEVNICKÁ 1584-6, CHOTĚBOŘ MÍSTO STAVBY CHOTĚBOŘ, BYTOVÝ DŮM BŘEVNICKÁ UL. Č.P. A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA NÁZEV STAVBY KOMPLEXNÍ ZATEPLENÍ BYTOVÉHO DOMU BŘEVNICKÁ 1584-6, CHOTĚBOŘ MÍSTO STAVBY CHOTĚBOŘ, BYTOVÝ DŮM BŘEVNICKÁ UL. Č.P. 1584-6 INVESTOR Město Chotěboř, Trčků z Lípy 69, -zastoupené

Více

AREÁL ČINŽOVNÍCH DOMŮ POD VYŠEHRADEM. VYPRACOVAL Filip Šauer LS 2010/2011 FA ČVUT Ú15114. VEDOUCÍ PRÁCE Ing. arch. Miroslav Cikán MgA.

AREÁL ČINŽOVNÍCH DOMŮ POD VYŠEHRADEM. VYPRACOVAL Filip Šauer LS 2010/2011 FA ČVUT Ú15114. VEDOUCÍ PRÁCE Ing. arch. Miroslav Cikán MgA. DOBOVÉ FOTOGRAFIE PŮVODNÍ STRUKTURY REGULAČNÍ PLÁN POČÍTAJÍCÍ S BLOKOVOU ZÁSTAVBOU NOVÉ STRUKTURY SOUČASNÝ STAV HISTORIE Na začátku 18. století bylo Podskalí povětšinou nezastavěné a byly tam převážně

Více

Novostavba rekreační chaty na parc. č. 1281/5 (k.ú. Blaženice) D.1 Dokumentace stavebního objektu SO 01 Rekreační chata

Novostavba rekreační chaty na parc. č. 1281/5 (k.ú. Blaženice) D.1 Dokumentace stavebního objektu SO 01 Rekreační chata Novostavba rekreační chaty na parc. č. 1281/5 (k.ú. Blaženice) D.1 Dokumentace stavebního objektu SO 01 Rekreační chata D.1.1 Architektonicko-stavební řešení a) Technická zpráva architektonické, výtvarné,

Více

č. 1098/15 obec : Praha Objednatel posudku: MČ Praha 14 v zastoupení Správa majetku Praha 14 a.s., Metujská 907, 198 00 Praha 9

č. 1098/15 obec : Praha Objednatel posudku: MČ Praha 14 v zastoupení Správa majetku Praha 14 a.s., Metujská 907, 198 00 Praha 9 Z N A L E C K Ý P O S U D E K č. 1098/15 o ceně bytové jednotky č. 993/6 v budově č.p.993, 994 na pozemku par.č.232/119, 232/120 včetně spoluvlastnického podílu na společných částech budovy, jejího příslušenství

Více

B. P R Ů VODNÍ ZPRÁVA

B. P R Ů VODNÍ ZPRÁVA B. P R Ů VODNÍ ZPRÁVA 1. Charakteristika území a stavebního pozemku 1.1 Poloha v obci zastavěná část nezastavěná část obce 1.2 Údaje o vydané (schválené) územně plánovací dokumentaci 1.3 Údaje o souladu

Více

Plán zástavby parcely lokalita DOMOV obec Lochovice --------------------------------

Plán zástavby parcely lokalita DOMOV obec Lochovice -------------------------------- Plán zástavby parcely lokalita DOMOV obec Lochovice -------------------------------- Stanovení vybraných technických podmínek pro umístnění a prostorové řešení staveb v areálu výstavby nových rodinných

Více

EKOLINE 1237. 209.7 m 2. 4 500 000 Kč 2 720 000 Kč 26 870 Kč EUROLINE 2012. 5 151.4 m 2 768.6 m 3

EKOLINE 1237. 209.7 m 2. 4 500 000 Kč 2 720 000 Kč 26 870 Kč EUROLINE 2012. 5 151.4 m 2 768.6 m 3 EKOLINE 1237 4 00 000 Kč 2 720 000 Kč 114 m 2 7686 m 3 114 m 2 909 m 2

Více

Konzultace k návrhu rodinného domu v Malých Kyšicích.

Konzultace k návrhu rodinného domu v Malých Kyšicích. Konzultace k návrhu rodinného domu v Malých Kyšicích. Pozemek se nachází v okrajové části obce Malé Kyšice. V širším okolí je nejvýraznější přírodní dominanta Vysoký vrch, který je viditelný i z parcely

Více

2X9bytové domy v Polici nad Metují. David Chmelař

2X9bytové domy v Polici nad Metují. David Chmelař 1 2X9bytové domy v Polici nad Metují 2X9bytové domy v Polici nad Metují David Chmelař 2 2X9bytové domy v Polici nad Metují / Kontext okolní krajiny Zadání Dva totožné objekty s devíti malometrážními (startovními)

Více

Příloha 8: Projektové listy k opatření 3 (OP ŽP, mimo vlastní IPRM)

Příloha 8: Projektové listy k opatření 3 (OP ŽP, mimo vlastní IPRM) Příloha 8: Projektové listy k opatření 3 (OP ŽP, mimo vlastní IPRM) - 1 - Projektový list 1. Název projektu A - Zateplení ZŠ Šrámkova 2. Předkladatel projektu Statutární město Opava 3. Název OP oblasti

Více

+420 224 217 217 Knight Frank, Budova Diamant, Václavské náměstí 3, 110 00 Praha 1 www.knightfrank.com. Na Podkově č.p. 6, Bystré u Poličky

+420 224 217 217 Knight Frank, Budova Diamant, Václavské náměstí 3, 110 00 Praha 1 www.knightfrank.com. Na Podkově č.p. 6, Bystré u Poličky INFORMAČNÍ MEMORANDUM Na Podkově č.p. 6, Bystré u Poličky Předmětem prodeje je spoluvlastnický podíl Zpětný pronájem ATM České spořitelny, a.s. Roční výnos z pronájmu činí přibližně 140 tis. Kč Kancelářské

Více

REZIDENT. Inspirováno secesí Magazín pokřtila Simona Krainová Atelier Exclusive pro luxusní bydlení

REZIDENT. Inspirováno secesí Magazín pokřtila Simona Krainová Atelier Exclusive pro luxusní bydlení REZIDENT magazín pro moderní architekturu, design a stavbu léto 2014 Léto 2014 99 Kč Inspirováno secesí Magazín pokřtila Simona Krainová Atelier Exclusive pro luxusní bydlení Vila v Černošicích Architekt:

Více

Základní ceny, hodnocené znaky a kvalitativní pásma pro ocenění bytů porovnávacím způsobem

Základní ceny, hodnocené znaky a kvalitativní pásma pro ocenění bytů porovnávacím způsobem 117 Příloha č. 19 k vyhlášce č. 3/2008 Sb. Základní ceny, hodnocené znaky a kvalitativní pásma pro ocenění bytů porovnávacím způsobem Základní ceny za m 2 podlahové plochy v budovách typu J a K KRAJ/ (OBEC)

Více

FAKULTA ARCHITEKTURY VUT V BRNĚ 2014-2015 BAKALÁŘSKÁ PRÁCE OBYTNÝ SOUBOR V KOMÍNĚ

FAKULTA ARCHITEKTURY VUT V BRNĚ 2014-2015 BAKALÁŘSKÁ PRÁCE OBYTNÝ SOUBOR V KOMÍNĚ FAKULTA ARCHITEKTURY VUT V BRNĚ 2014-2015 BAKALÁŘSKÁ PRÁCE OBYTNÝ SOUBOR V KOMÍNĚ Průvodní zpráva Urbanistické řešení: Městská část Brno Komín, v níž se řešený pozemek nachází, leží na východním okraji

Více

CO JE VAŠÍM DOMOVEM A JAKÝ JE? A CO TEDY TVOŘÍ VÁŠ DOMOV? Co je vaším hlavním požadavkem na domov? Jaké má mít vlastnosti?

CO JE VAŠÍM DOMOVEM A JAKÝ JE? A CO TEDY TVOŘÍ VÁŠ DOMOV? Co je vaším hlavním požadavkem na domov? Jaké má mít vlastnosti? PROJEKT CHARVATCE CO JE VAŠÍM DOMOVEM A JAKÝ JE? A CO TEDY TVOŘÍ VÁŠ DOMOV? Co je vaším hlavním požadavkem na domov? Jaké má mít vlastnosti? Bydlením, stavěním, navrhováním a kvalitou domů se zabývám celý

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 2047-56/2013. o ceně bytu č.797/9 v bytovém domě čp.797-798, ul. Jateční, v Kolíně IV.

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 2047-56/2013. o ceně bytu č.797/9 v bytovém domě čp.797-798, ul. Jateční, v Kolíně IV. ZNALECKÝ POSUDEK č. 2047-56/2013 o ceně bytu č.797/9 v bytovém domě čp.797-798, ul. Jateční, v ě IV. Objednatel znaleckého posudku: Exekutorský úřad Beroun - č.j.015 EX 1362/2011 Palackého 31/2 26601 Beroun

Více

O projektu. Lokalita. Rezidence Janáčkova

O projektu. Lokalita. Rezidence Janáčkova O projektu Společnost AAA Realitní fond, a.s. Vám nabízí možnost atraktivního bydlení v žádané lokalitě Prahy 5 Janáčkovo nábřeží. Řadový bytový dům z roku 1910 je jako stvořený pro ty, kteří touží po

Více

1. Identifikační údaje stavby. architektonická studie. Datum: říjen 2010

1. Identifikační údaje stavby. architektonická studie. Datum: říjen 2010 TJ Pedagog Modřany Mimosa architekti architektonická studie 10 / 2010 1. Identifikační údaje stavby Akce: TJ Pedagog Modřany - přeměna předávací stanice na gymnastickou tělocvičnu Místo: ul. Kabeláčova,

Více

BEÁTA U HŘIŠTĚ. 3.490.000 Kč. Nízkoenergetický Rodinný dům DEVELOPERSKÝ PROJEKT PROSTĚJOV, VRAHOVICE

BEÁTA U HŘIŠTĚ. 3.490.000 Kč. Nízkoenergetický Rodinný dům DEVELOPERSKÝ PROJEKT PROSTĚJOV, VRAHOVICE Nízkoenergetický Rodinný dům BEÁTA DEVELOPERSKÝ PROJEKT U HŘIŠTĚ PROSTĚJOV, VRAHOVICE 3.490.000 Kč VČETNĚ DPH, POZEMKU, GARÁŽE A VENKOVNÍCH ÚPRAV VE STANDARDU GAMA JEDNÁ SE O DVOUPODLAŽNÍ RODINNÝ DŮM S

Více

Bydlení ve vzduchu Vozovna Královské Vinohrady ATBS Zavřel_Seho Kryštof Vicherek ZS 14/15

Bydlení ve vzduchu Vozovna Královské Vinohrady ATBS Zavřel_Seho Kryštof Vicherek ZS 14/15 Bydlení ve vzduchu Vozovna Královské Vinohrady ATBS Zavřel_Seho Kryštof Vicherek ZS 14/15 M 1:10000 Vozovna Královské Vinohrady (také Vozovna Orionka nebo Vozovna Korunní) je bývalá tramvajová a trolejbusová

Více

PRAHA 6 BŘEVNOV KOMERČNÍ PROSTORY K PRODEJI A K PRONÁJMU V PRAZE REZIDENCE BŘEVNOVSKÉ CENTRUM IDEÁLNÍ PROSTORY PRO REPREZENTATIVNÍ SLUŽBY

PRAHA 6 BŘEVNOV KOMERČNÍ PROSTORY K PRODEJI A K PRONÁJMU V PRAZE REZIDENCE BŘEVNOVSKÉ CENTRUM IDEÁLNÍ PROSTORY PRO REPREZENTATIVNÍ SLUŽBY PRAHA 6 BŘEVNOV REZIDENCE BŘEVNOVSKÉ CENTRUM KOMERČNÍ PROSTORY K PRODEJI A K PRONÁJMU V PRAZE IDEÁLNÍ PROSTORY PRO REPREZENTATIVNÍ SLUŽBY Lokalita Bytový areál Rezidence Břevnovské centrum se nachází v

Více

ZNALECKÝ POSUDEK č. 529-367/2013

ZNALECKÝ POSUDEK č. 529-367/2013 ZNALECKÝ POSUDEK č. 529-367/2013 O obvyklé ceně bytové jednotky č. 458/612, která je součástí bytového domu č. p. 458, stojící na pozemku p. č. 668/336, ležící v ulici Milotická, obci Praha, kat. území

Více

Pozemní stavitelství II. Zpracoval: Zdeněk Peřina, Ing.

Pozemní stavitelství II. Zpracoval: Zdeněk Peřina, Ing. Pozemní stavitelství II. Panelové konstrukční soustavy Zpracoval: Zdeněk Peřina, Ing. V současnédobě obklopují panelová sídliště jádra téměř všech našich měst a tvoří podstatnou část jejich bytového fondu.

Více

ATELIER KOHOUT - TICHÝ

ATELIER KOHOUT - TICHÝ Ústav urbanismu č. 519 Vedoucí ústavu: ing. arch. Jan Jehlík ATELIER KOHOUT - TICHÝ Ing. arch. Michal Kohout, ing. arch. David Tichý Ph.D. hostující konzultant: ing.arch. Irena Fialová Zimní semestr 2009

Více

č. 1093/15 obec : Praha Objednatel posudku: MČ Praha 14 v zastoupení Správa majetku Praha 14 a.s., Metujská 907, 198 00 Praha 9

č. 1093/15 obec : Praha Objednatel posudku: MČ Praha 14 v zastoupení Správa majetku Praha 14 a.s., Metujská 907, 198 00 Praha 9 Z N A L E C K Ý P O S U D E K č. 1093/15 o ceně bytové jednotky č. 625/4 v budově č.p.625, 626, 668, 669 na pozemku par.č.566/27, 566/28, 566/29, 566/30, 566/31 včetně spoluvlastnického podílu na společných

Více

Energeticky pasivní dům v Opatovicích u Hranic na Moravě. pasivní dům v Hradci Králové

Energeticky pasivní dům v Opatovicích u Hranic na Moravě. pasivní dům v Hradci Králové Energeticky pasivní dům v Opatovicích u Hranic na Moravě pasivní dům v Hradci Králové o b s a h autoři projektová dokumentace: Asting CZ Pasivní domy s. r. o. www. asting. cz základní popis 2 poloha studie

Více