P R U H O N I C I A N A

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "P R U H O N I C I A N A"

Transkript

1 A C T A P R U H O N I C I A N A Výzkumný ústav SILVA TAROUCY pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. Průhonice 2008

2 Kolektiv autorů arch. Jan Hendrych, ASLA Ing. Eva Sojková Ing. Ivana Knotková Ing. Veronika Pincová Ing. Renata Lanková-Šubrová Ing. Jaroslav Šubr Ing. Tereza Hrubá Ing. Jiří Dostálek, CSc. Ing. Jan Skaloš, Ph.D. Ing. Eva Dlouhá Ing. David Jech Ing. Adam Baroš Lucie Nová Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., Květnové nám. 391, Průhonice Mgr. Pavel Kukla Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra fyzické geografie a geoekologie, Albertov 6, Praha 2 Copyright Kolektiv autorů, 2008 ISBN (VÚKOZ. Průhonice) ISBN (Nová Tiskárna Pelhřimov, s. r. o. Pelhřimov) ISSN

3 OBSAH Proměny klimatu a udržitelné plánování městské a příměstské krajiny... 5 J. Hendrych Zámecký park ve Višňovém jako jedna z nejvýznamnějších součásti kulturní krajiny Znojemska R. Lanková-Šubrová Modelové řešení funkční obnovy městských historických parků: Brno náměstí 28. října a Vrchlického sad J. Šubr, R. Lanková-Šubrová Školní zahrady nezastupitelný prvek urbanismu sídel T. Hrubá Hodnocení zeleně obytných souborů E. Sojková, I. Knotková Petzoldovy parky v Polsku, Čechách a Německu V. Pincová Zpracování metodického návodu zakládání, vedení a využití databázové evidence významných prvků kulturní krajiny na lokální úrovni D. Jech, E. Dlouhá Srovnání fenologických dat na rozdílných stanovištích u vybrané skupiny okrasných trvalek A. Baroš, L. Nová Přírodní stanoviště v intenzivně zemědělsky obhospodařované české krajině: případová studie v území Nové Dvory Kačina J. Dostálek, J. Skaloš Vliv vybraných charakteristik přírodních podmínek na využití krajiny (Land use) modelové území Nové Dvory Kačina J. Skaloš, P. Kukla

4

5 Acta Pruhoniciana 90: 5 9, Průhonice, 2008 PROMĚNY KLIMATU A UDRŽITELNÉ PLÁNOVÁNÍ MĚSTSKÉ A PŘÍMĚST- SKÉ KRAJINY CLIMATE CHANGES AND SUSTAINABLE URBAN AND SUBURBAN PLANING Jan Hendrych Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., Květnové nám. 391, Průhonice, Abstract: Article is concerned with contemporary questions of global climate change and possibilities to faith it in the scale of the peoples environment. That means in the sustainable communities; cities, suburban areas, but also out there in the open vernacular and natural landscapes. Methods and principles currently used and exercised in many European countries, their legislative measures and strategies are discussed and presented here. Abstrakt: Práce se zabývá současnými otázkami udržitelného rozvoje sídel a sídelní krajiny, globálního oteplování a proměn klimatu. Ty všechny spolu těsně souvisejí. Jsou zde diskutovány (z hlediska adaptace na tyto proměny a snižování jejich dopadů) udržitelné metody a principy postupů, plánování i vzorců chování, které jsou dnes pilíři udržitelnosti komunit v Evropě; obyvatel městské, příměstské i venkovské krajiny. Key words: climate, change, urban, suburban, cultural, landscape, water. Klíčová slova: klima, změny, urbánní, suburbánní, kulturní, krajina, voda. 1 ÚVOD Hospodářská úroveň vyspělých zemí je založena na exploataci přírodních zdrojů a znečišťování, postupné destrukci ekosystémů. Ekonomický růst a rozvoj nových globálních ekonomik přináší ještě masivnější degradaci biosféry. Dnes patří mezi hlavní úkoly udržitelného rozvoje zejména definovat a uvést v praxi koncepty, které by dokázaly omezit dopad lidské populace na životní prostředí, včetně změn klimatu, a tedy i účelné adaptace na tyto změny. Jeden ze základních cílů je trvalá ochrana genové rozmanitosti rostlinných a živočišných druhů a celých ekosystémů (pestré prostředí lépe odolává negativním vnějším vlivům a lépe regeneruje). Mizení druhů a pestrosti zintenzívněné lidskou činností se nám tak může stát velmi nebezpečné (např. infekční pandemie mezi nedostatečně diverzifikovanými hospodářskými zvířaty nebo rostlinami, její další přenos a šíření). V urbanizované a venkovské krajině dnes pociťujeme řadu změn, které s výše uvedeným souvisí a často významným způsobem ovlivňují život člověka. Proto vyspělé státy světa přistupují k přísnému regulování územního rozvoje a zastavování krajiny. Za posledních sto let se průměrná teplota na Zemi zvýšila přibližně o necelý jeden stupeň Celsia a období poslední dekády patří k vůbec nejteplejším od zahájení systematického sledování v polovině 19. století. Globální oteplování je žhavým tématem. Prognózy i sledování současného vývoje naznačují, že oteplování bude ještě výraznější než doposud. Jara budou časnější, léta pak delší, sušší a teplejší (pro obyvatele měst to znamená sesychání trávníků a deficit vláhy v plochách urbánní zeleně; tedy nutnost více a stále nákladněji zavlažovat). Dřeviny předčasně ukončí vegetační období a budou opadávat (tím dojde ke snížení jejich hygienických, estetických aj. funkcí). Až na skokové výjimky (tak neblahé pro teplomilnou a dnes do kultur často zaváděnou vegetaci) budeme zažívat zimní období patrně mírnější a bohatší na srážky (nadbytek srážek ovšem v době, kdy ji vegetace nepotřebuje k růstu). Plochy rekreace a oddychu uvnitř měst se stanou po část roku nevábnými a nevyužitelnými ke svému účelu. To ale již dnes často vede ke snaze o jejich omezení, proměnu na plochy zpevněné (sport, parkoviště) 1. Ve svém důsledku tak dojde k dalšímu narušení a poškozování syntetizujících, a tedy ochlazujících ploch v urbánních strukturách, k jejich úbytku a nakonec i ztrátě. Města se tak budou ještě více a rychleji oteplovat, v ovzduší budou poletovat tuny drobného prachu, který se nebude mít kde usazovat. V konečném důsledku lze předpokládat kolaps velkých urbánních struktur, sociálně silnější vrstvy budou z aglomerací utíkat, ta se stanou problematickými slumy s vylidněnými centry (masový turismus postupně oslabí se zvýšenými přepravními náklady). Přitom již od druhé poloviny 19. století byla v civilizovaném světě tradiční strategie zlepšování prostředí ve městech plánovitě zakládanými městskými zelenými plochami a jejich spojitými systémy, kde hlediskem bylo právě čistší a příjemnější prostředí pro obyvatele měst a příměstí. Obdobně historie zakládání zahrad je zároveň i historií po tisíciletí trvající a poučené práce s mikroklimatem (vedle četných systematických sledování a dokumentování i pouhé pozorování a empirie jasně dokládají bohaté druhové zastoupení flóry a fauny v zahradách, zahradních čtvrtích a městech, a to právě v porovnání s okolní zemědělskou zelenou pouští; nemluvě v tomto smyslu ani o sterilitě a bezútěšnosti dnešních standardních sídelních celků s nízkým či nulovým podílem ploch parků a zahrad). Změny související se změnami klimatu se musíme snažit vhodnými opatřeními zmírňovat. I z důvodů snížení emisí oxidu uhličitého, drobných a mikroskopických polétavých částic atp. je třeba klást zásadní důraz především na vegetační prvky, které poskytují větší listovou (tedy fotosyntetizující) a v důsledku pak pro své okolí výrazně ochlazující plochu, která navíc filtruje nečistoty z okolního ovzduší (usazeniny zplodin se dnes uvádí v řádech tun na hektar parkové plochy ročně, dle druhu dřeviny a charakteru listoví). 1 Např. bývalá sadová ulice v Praze Dejvicích, kde na původních promenádách 1. poloviny min. století parkují dnes v řadách auta, prostory řady náměstí českých měst a na mnoha místech nová zástavba na plochách původně určených pro parky a zeleň. 5

6 Celkový podíl těchto fotosyntetizujících ploch by tak v ideálním městě či sídle budoucnosti (z hlediska adaptace na změny klimatu i zdraví obyvatel) měl výrazně převyšovat podíl ploch zastavěných, ploch s pevnými povrchy. O suburbiích ani nemluvě, zde by tento aspekt měl být již předpokladem k povolování nové výstavby a jakýchkoli záborů (zábory kvalitní produktivní orné půdy by měly být vyloučeny zcela) 2. V příměstských lokalitách bude nutné dbát na velmi citlivé zapojení vybraných druhů (i z hlediska estetického účinu, charakteru a měřítka) rychle rostoucích dřevin jako obnovitelných zdrojů energie do porostů zeleně, na obnovu a zachování tradičních krajinných struktur (alejí, mezí, remízků), které člení velké zemědělské plochy, zadržují vodu, poskytují stín, zpomalují proudění větru, vysoušení, erozi atd. (Pro náročnější a tradiční parkové úpravy, historické areály se tyto rychle rostoucí dřeviny však nehodí). V rámci zemí Evropského společenství je dnes strategický princip adaptačních opatření ke změnám klimatu standardně zakotven v řadě územně plánovacích dokumentů, zejména pod křídly politiky udržitelného rozvoje. Např. v Itálii Strategie udržitelného rozvoje Strategia d Nazione ambientale per lo sviluppo sostenibile in Italia (2002), její aplikaci přímo do územního plánování sídel pak kodifikuje Urbanistický zákon Il Governo del territorio (2005). Ve všech vyspělých zemích Evropy obsahují zákony a předpisy o plánování měst (regulace rozvoje regionů, měst a sídel) pro naše téma velmi relevantní požadavky na šetrné zacházení se zdroji, participaci obyvatel a ochranu životního prostředí a často tyto požadavky jsou v jejich preambulích. Součástí politiky je zpravidla návaznost na dokumenty AG 21 (Místní Agendy 21), která v celoevropském měřítku sleduje udržitelný rozvoj sídel a je významnou strategií reflektující potřeby změny plánování a stavby sídel v souladu s požadavky právě i adaptace na změny klimatu; to zejména v propojení s přistoupením a dodržováním strategie dané systémem společných evropských indikátorů. (ECI European Common Indicators, aj. místní indikátory) 3. Ekologický aspekt je zde zcela zásadní, včetně aspektů zmírňování dopadů změn klimatu a adaptability (nejsystematičtěji je tento strategický systém rozvinut v Anglii, kde jasně formulují a regulují problémové okruhy územního rozvoje, kde v souvislosti s adaptací na klimatické změny to je regulace např.: počtu a struktury nových bytů, obytné hustoty nové bytové zástavby, podílu výstavby na brownfieldech, výměry ploch určených pro nezastavitelné zelené pásy, open spaces (legislativně technický termín pro nezastavitelné území intravilánu) atp., těžby štěrkopísků a zástavba v území s rizikem záplav. Ve Švédsku je normativně stanoveným kritériem přípustná úroveň oxidu dusičného, který produkuje především automobilová doprava, platí zvýhodněné podmínky parkování pro automobily s environmentální certifikací, je regulován podíl vozového parku veřejného sektoru, který je poháněn obnovitelnými zdroji. V Itálii je regulován poměr mezi povolovanou výstavbou bytů na zelené louce a ve stávajícím zastavěném území; poplatky za vjezd individuální automobilové dopravy do určitých částí měst; kompenzace znečištění vyvolaného novým rozvojem; minimální podíl sociálního/neziskového bydlení v nových rozvojových plochách bydlení. Shromažďují a monitorují se 6 makro-indikátory ploch výstavby vedle zelených ploch, procento zastavěné zemědělské půdy v celém státě atp.). Již od r je v Itálii legislativně chráněno panorama horizontu krajiny ve vybraných oblastech (Toskánsko a další) proti rušivým zásahům, to znamená vyloučení průmyslových aj. aktivit i včetně zastavování 4. 2 METODY STUDIA Základem práce byla dlouhodobá analýza relevantních evropských dat a zdrojů, jak legislativních, tak oborových. Byly pečlivě vybírány modelové principy a opatření, zmírňující dopad klimatických změn v urbanizované krajině. Ověřování probíhalo na vybraných zájmových lokalitách a místech (sídla a další komunity participující v některých systémech udržitelnosti ECI, AG 21 atp. 5 ) Evropy (především Itálie, Anglie aj.). Byly ověřovány a dokumentovány místní metody, principy a indikátory, i v celoevropském systému ECI, které jsou na řadě míst Evropy pozitivně uvedeny v praxi a exaktně lze posoudit jejich vhodnost, úspěšnost, dopad a význam (stovky participujících sídel a komunit v jednotlivých socio-ekologicky vyspělých zemích Evropy, kde je kladen důraz především na lidský potenciál a udržitelný rozvoj místních zdrojů). Provádí a publikuje se jejich pravidelný monitoring na různých úrovních od národních až po místní a dochází k následnému vyhodnocování a zveřejňování dat. Výsledky jsou přínosem při přípravě politik, strategií, při zpracovávání urbanistických plánů a plánování krajiny; podle jednotlivých legislativních rámců zemí Evropy 6. Metody studia byly analytické a srovnávací. Z množství dat pak byly sestaveny relevantní okruhy principů a metod, které jsou uvedeny ilustrativně ve výsledcích práce. 3 VÝSLEDKY V současné době výraznou metodou důsledného územního plánování nové výstavby v zemích EU je regulovat nepřiměřený růst městských aglomerací a zahušťování zástavby měst 2 Například 6. Společný Evropský Indikátor (ECI) Sustainable land use, sleduje problematiku zastavování volné krajiny, změny modelace reliéfu krajiny, množství a dostupnost chráněných území, omezování tlaku výstavby a jiných záměrů na kvalitu přírody a krajiny, hodnocení přírodních a kulturně historických hodnot (charakteru krajiny). 3 Maier, K., Řezáč, V., Vorel, J., Dodoková, A., Pacini, N., Hendrych, J. a kol. (2007). Trvalá udržitelnost v územním plánování, (analýza stavu ve vybraných zemí EU). 4 Národní akční linií trvalé udržitelnosti v Itálii je např. stanovena podpora udržitelného směřování programů městské a krajinné regenerace. Národní akční plány podporují projekty hodnocení přírody a krajiny a ekologie v kontextu urbánním a suburbánním. Národní obecné cíle podporují omezování lidského vlivu na přírodní systémy, půdu. Specifickým národním cílem je i zpřírodnění nezastavěných urbánních prostorů, nová rovnováha krajinného a urbánního prostředí atp. Ke specifickým místním cílům patří i omezení tlaku výstavby a jiných záměrů na kvalitu krajiny a přírody, kulturně historického charakteru prostředí a na stavby ve městech. 5 European common Indicators, Místní Agenda Plánování krajiny ideálně vždy těsně koresponduje s územním plánem a stává se jeho součástí. Naše současná tuzemská praxe i legislativa v tomto ohledu bohužel vůbec nepatří mezi nejpropracovanější; některé rámce chybí, ukazatele a indikátory nejsou zavedeny a nesledují se, tedy ani nevyhodnocují.

7 a sídel na úkor volných ploch a ploch zeleně; při tvorbě územních plánů se pak dbá na větší podíl robustních a navzájem propojených ploch městské zeleně (vysoké parkové a promenádní) a vytváří se klidové zóny s vyloučením dopravy. Obytná ulice je tradicí Evropy (neslouží jen k přesunu hromadných aj. dopravních prostředků a pracujícího lidu z ubytoven do továrny) a jako taková je rozvíjena. Tam, kde však obytné ulice již neplní své funkce, či kde tyto funkce byly potlačeny či nebyly založeny (chyby místních politiků, developerů, plánovačů, urbanistů a architektů), nezbývá, než budovat jejich repliky v rámci obchodních center (kam masy po pracovní době přesune hromadná a osobní doprava, pomalu se sunoucí často vylidněnými ulicemi měst a příměstí). Ze zkušenosti a pozorování známe široké aplikování tohoto nedomyšleného a neudržitelného systému na většině předměstí našich aglomerací. Oproti tomu jádra měst a sídel se sterilizují, vyprchává z nich genius loci, kolorit, patina, a tím i plnohodnotný život místních komunit. Ubývá tradičního místa pro život, sídla přicházejí o svá srdce, budeme-li vycházet z klasických představ architektů starověku. Metody plánování, výstavby a regulace tradičních evropských zelených a zahradních měst zahrnují i plošné, prostorové a funkční regulace podílu zpevněných ploch. Existuje podpora zpracování plánů veřejných prostranství propojených s plány systémů parků a další zeleně. Podporou jsou i četné dotační programy. Vytváření funkčního a kvalitního městského prostoru a infrastruktury je třeba řešit ve spolupráci se státem, místními samosprávami, občany i podnikateli, což zdůrazňuje i Tématická strategie Evropské komise pro městské životní prostředí, kde jedním z mnoha cílů je i agenda zpracování udržitelných urbanistických projektů. Ke všem výše uvedeným a dnes již standardním metodám v územním plánování a ve snaze zmírnit dopady proměn klimatu v městských aglomeracích, ale i v příměstské a volné krajině venkovské, je v současnosti nutno aktivně využívat všech relevantních metod a postupů (tradičních i nových). Některé jsou založeny na participaci veřejnosti (především v souvislosti s udržitelným rozvojem obcí a kvalitou života), jak ji chápe i Evropská úmluva o krajině. Občané si tak do značné míry sami plánují své okolí, svou krajinu ve spolupráci s odborníky, kteří se tak stávají zprostředkovateli jejich místně ovlivněné znalosti a místem poučené vůle 7. Takovým v rámci tohoto studia sledovaným příkladem může být italské Udine, město v posledních dekádách plánované a utvářené právě na základě principů trvalé udržitelnosti v územním plánování (AG 21). Nezbytné je ovšem přistoupení a respektování v rámci Evropy již zavedených cílů a limitů udržitelného rozvoje, včetně všech vhodných a používaných indikátorů, které jsou především kvalitativními ukazateli (např. indikátor časové a vzdálenostní dostupnosti veřejných prostranství a parkových rekreačních ploch a zón klidu). 8 Principy tradice jsou dalšími esenciálními nástroji práce se sídelní krajinou. Obnovovat tradiční funkce venkova a periferních území krajů znamená např. diverzifikaci ekonomických činností na venkově, podporu tradičních řemesel a produkčních odvětví, podporu místních farem a produkčních sdružení a jejich sítí, od pěstování a výroby až po prodej a místní distribuci produkce (různé kooperativy, dále podporu multifunkčního zemědělství a jeho neprodukčních funkcí), včetně rehabilitace a renesance venkovského bydlení. K tomu je nutno vytvořit systémové předpoklady ve formě státních pobídek a investic; jedná se o státní zájem. Metodami ochrany zemědělského půdního fondu lze regulovat nepřiměřený růst příměstské a venkovské zástavby spojený s množstvím záborů ploch kvalitní zemědělské půdy a ploch zeleně (legislativní ochrana půdy před zbytečnými zábory pro nezemědělské a nelesní účely). Principy tvorby krajiny, již po staletí vyvíjené a upřesňované, pomohou realizovat krajinotvorná opatření podporující žádoucí environmentální i estetické funkce; důraz musí být kladen zejména na hospodaření s vodou a posilování retenční schopnosti městské, příměstské a venkovské krajiny. Práce s vodou je v tomto ohledu i základem práce krajinné tvorby. Také krajinářské metody regenerace postindustriálních ploch nově otvírají ohromný potenciál zdevastovaných či nevyužívaných urbánních a suburbánních ploch k jejich transformaci především na volné a robustní plochy zeleně (princip plíce pro města ), včetně jejich napojení na systémy ÚSES. Jde o posilování a rozvoj systémů ventilace čerstvého a chladnějšího vzduchu do měst prostřednictvím propojených ploch parků, zelených a otevřených ploch, koridorů a parkových cest a promenád 9. V oblasti územního plánování dnes v Evropě principiálně dbáme na přednostní využívání a regeneraci stávajících a dříve již využívaných a exploatovaných industriálních ploch, namísto rozšiřování zástavby do krajiny příměstí a venkova. Principiálně je potřeba podporovat (i legislativně, upravit stávající parametry, např. šíře komunikací) vysokou liniovou zeleň jako povinný doprovod a přistínění komunikací v sídlech a v příměstské krajině. Legislativně by se měly stanovit a napříště vymezovat především robustní územní systémy ekologické stability, které by procházely urbánními a suburbánními systémy a obohacovaly je tak všemi nepostradatelnými funkcemi (viz výše). Princip úspory energií a podpory čistého ovzduší znamená všestranně omezovat (zejména úsporami energie, omezováním a usměrňováním dopravy, včetně spotřeby paliv a využíváním obnovitelných zdrojů) emise skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého a drobného i mikroskopického prachu ze spalování fosilních paliv. Musí se tak především eliminovat 7 Na populární a s občany participační bázi probíhá systém hodnocení charakteru krajiny Anglie a Skotska (dle metodiky z r. 2002). Program identifikace charakteru venkovské krajiny zahájila Agentura pro venkov již koncem minulého století. Došlo k zmapování a identifikaci kategorií a k sestavení regionálních, oblastních a národních charakterových typologických map krajiny. Ve Skotsku zahájila r organizace Skotské Národní dědictví program hodnocení krajinného charakteru. 8 Např. v Anglii rozvojové plány území obsahují jak regionální strukturální plány, tak i územní plány jednotlivých sídelních útvarů. Ochrana charakteru krajiny, charakteristických prvků krajiny a péče o krajinu je zakotvena ve strukturálních i v územních plánech. Ochrana charakteru krajiny v procesu plánování, regulace rozvoje území tak připadá místním orgánům územního plánování (úřadům daných hrabství). Součástí rozvojových plánů jsou: oblasti vysoké krajinné hodnoty, zvláštní krajinné oblasti, oblasti zvláště půvabné krajiny a oblasti vysokého archeologického potenciálu. Pro všechny platí regulace územního rozvoje a ochrana jejich krajinného charakteru před nežádoucím rozvojem. 9 Hojně s tímto prvkem pracoval urbanismus ještě před válkou i u nás, jako v celé západní a střední Evropě. 7

8 znečišťování z mobilních zdrojů v intravilánech a zavést přísné normy (a jejich dodržování) pro drobný a mikroskopický polétavý prach v ovzduší měst a příměstí (i za cenu nutných změn dnes ještě široce používaných technologií; spalování vybraných nejškodlivějších ropných produktů). Dalším aspektem je nutné omezení hlukových zátěží s akcentem na kvalitu vnějšího a vnitřního prostředí budov; k tomu by mělo přispět i lepší usměrňování dopravy, vyšší podíl kvalitní vysoké stromové zeleně v sídlech a příměstských zónách 10. Principy šetrného nakládání s vodou jsou zcela základními, ne-li rozhodujícími pro jakoukoli udržitelnost. Voda a vegetace zmírňují nežádoucí tepelné rozdíly, oblačnost zmírňuje intenzitu slunečního záření. Obnova oběhu vody může pozitivně ovlivnit klima 11. V sídlech bude v blízké budoucnosti nutné oddělit vodu pitnou a užitkovou (naprosto neúnosné se již dnes jeví užívání pitné vody k zavlažování zahrad a parků, k napouštění bazénů atp.). Měl by se co nejdříve zajistit a podporovat systém plošné integrované ekosystémové správy celých povodí, jim by měly být podřízeny ostatní aspekty správy a využívání krajiny, včetně územního a krajinného plánování (to musí vycházet právě z potřeb a daností ekosystémových správ). Principiálně šetrné hospodaření s vodou znamená zabránit rychlému odtoku vody z měst i krajiny a efektivně využít srážkovou vodu v polyfunkčním systému vegetace. S tím pak v detailu ovšem souvisí i vhodná volba taxonů, které jsou méně náročné na vodu, a druhů, které snesou příležitostně zvýšené vlhkostní podmínky a dovedou vodu akumulovat a zdržovat její odtok. Příkladem vhodných technologických opatření mohou být i vodu vsakovací a zadržovací systémy (terénní deprese, poldry, esteticky zdobné vodní kanály a plochy) v úpravách parteru města a zeleně. Ve vhodných zpevněných plochách tradiční štěrkové trávníky, vodopropustné a zatravňovací dlažby jsou nutnou náhradou živičných povrchů. Částečným přínosem jsou i střešní zahrady, které alespoň na chvíli zachycují srážky a zpomalují odtok vody, krátkodobě zlepšují i teplotní podmínky; tato jejich funkce ovšem končí v momentě, kdy není zdroj vody. Vysoká zeleň vrhající chladivý stín je tak ve městech a krajině fenoménem nenahraditelným a esenciálním. Ke zlepšení přispěje i důsledné vysvobození zatrubněných potoků zpět na povrch, zejména 10 V posledních letech např. Chicago, Illinois, přistoupilo k velmi razantnímu plošnému a liniovému vysazování dřevin v celé aglomeraci. Podařilo se nejen zlepšit hygienické a rekreační aspekty, ale i pozitivně upravit estetické kvality města, redukovat vizuální znečištění prostředí a dokonce pozitivně snížit míru kriminality v těchto lokalitách. 11 Kravčík, M., Pokorný, J., Kohutiar, J., Kováč, M., Tóth, E. (2007). Water for the Recovery of the Climate A New Water Paradigma. Krupa Print, Žilina, Slovakia. Dostupné na home/homeen.html. Výběr z italské národní strategie udržitelného rozvoje, který stanoví pro strategické cíle indikátory pro oblast Kvalita prostředí a života v urbánním prostředí a krajině. Hodnota indikátorů nestanovena 8 Obecný cíl Specifický cíl Indikátor* Rovnováha krajinného a urbánního prostředí Zlepšení kvality urbánního prostředí Udržitelné využití zdrojů integrace sektorových plánů s procesy Agendy 21 polycentrické rozmístění funkcí v území redukce tlaku výstavby a jiných činností na kvalitu přírody, historicko-kulturního prostředí a na stavby ve městech rozšíření regeneračních zásahů v přírodě a urbánním prostředí rekvalifikace a dobrá dostupnost přírodních a historicko-kulturních hodnot zlepšení kvality urbánního prostředí snížení rizika pro obyvatele plynoucího ze znečištění (atmosféry, hluku, vody, půdy) snížení rizika (hydrogeologické a technologické) zamezení mobility s neblahým vlivem na životní prostředí, kontrola dopravy v centrech měst a podpora alternativní soukromé dopravy, rozvoj technických služeb nahrazujících dopravu zařízení měst podporující cyklisty snížení množství a daně prostředí spotřebovaných zdrojů (energie, voda, materiál) a produkovaného odpadu zvýšení rekuperace využitých zdrojů rozšíření ekologické spotřeby a chování nehodovost na silnicích (EU LC 3) přírodní plochy (v kontextu města) chráněné od expanze měst (EU LC 9) degradované a kontaminované plochy (v kontextu města) nyní znovu využité (EU LC 9) dostupnost zeleně, historicko-kulturních objektů, služeb (EU LC 4) dny dobré kvality ovzduší (EU LC 5), lokální plány pro čistotu vzduchu a snížení emisí, ohrožení populace hlukem (EU LC 8), zónování a plány na snížení hluku, znečištění povrchové a spodní vody, kapacita čištění populace vystavená riziku; populace vystavená riziku z průmyslu (nebo technologickému) zamezení mobility s neblahým vlivem na životní prostředí kontrola dopravy v centrech měst a podpora alternativní soukromé dopravy, rozvoj technických služeb nahrazujících dopravu, zařízení měst podporující cyklisty místní příspěvek emisím CO 2 (EU LC 2), energetická spotřeba na hlavu, spotřeba vody na hlavu městský odpad (na hlavu), % tříděného odpadu * Indikátory jsou převzaty z Evropských indikátorů pro místní úroveň, Evropské komunitní indikátory (únor 2000). využití veřejné dopravy (počet přepravovaných osob), rozšíření udržitelných výrobků (EU LC 10)

9 v zastavěných částech sídel, v krajině pak důsledné odstranění a rozrušení podzemních drenážních systémů melioračních opatření (dříve prováděných zejména v horních částech povodí). Prozatím asi neexistuje dokonalá metoda pro poslední uvedené opatření, ovšem značná část takto devastované krajiny se postupem času již sama regeneruje, dochází k postupnému zanášení, rozpadu a rozkladu drenážních svodů. Voda tak již nemizí v totalitní vodoteči a objevuje se znovu jako životadárný prvek v podobě mokřadů a vodních plošek v pestřejší a esteticky i měřítkem mnohem kvalitnější krajině, na kterou jsou naše vjemové smysly geneticky lépe přizpůsobeny. Stejně jako nejpůsobivější je tradiční vernakulární architektura bez architektů, je nejpůvabnější a nejpestřejší prostá hospodářská krajina bez vědeckých zásahů. 4 ZÁVĚR Jako krajinní zahradníci minulosti 12, i my dnes řešíme problémy zapříčiněné proměnami a zhoršením okolních podmínek. Nedostatek vody řešíme použitím vhodných, proměnám klimatu a suchu přizpůsobivých vegetačních prvků a druhů rostlin (trvalkové záhony s extenzivní údržbou, suchomilné sukulentní střešní pokryvy, efektivnější mulčovací technologie, místní a odolné druhy dřevin vhodné do daných podmínek měst, příměstí a krajiny). Při navrhování nových vegetačních prvků využíváme zásady a principy ekodesignu krajiny a tak i přírodě blízkých postupů (výsevy aj.). Vybíráme z bohatého spektra místních a již zdomácnělých a osvědčených druhů; vrátí se nám později snížením nákladů na údržbu. Dodržujeme princip technologií a postupů s co nejmenším dopadem na životní prostředí a jeho pestrost; proto přednostně a spíše než s množstvím prodaných (často i z velké dálky dovezených) sazenic či ploch zatravňovacích koberců, počítáme s ekologickou stopou, znečištěním a devastací, kterou po realizaci své práce zanecháváme. Podporováno státem (např. dotační programy SFŽP) v této souvislosti by mělo být v budoucnu jen podnikání a postupy s nízkou či nulovou závislostí na fosilních palivech. Je nanejvýš vhodné a potřebné využít již stávajících evropských podpůrných a motivačních systémů, které byly pro udržitelný rozvoj a plánování již vyvinuty i v naší místní legislativě a praxi. Dnes je Česká republika na čtrnáctém místě v celosvětovém žebříčku největších znečišťovatelů planety. Neregulovaný rozvoj dopravy, průmyslu, těžby a spalování fosilních surovin je tak naprosto alarmující a zarážející, stejně jako plýtvání lidským potenciálem, volným prostorem krajiny, jeho zastavováním a devastací. Na závěr lze shrnout, že podporu zasluhuje nejen modernizace celkové infrastruktury a zlepšení energetické účinnosti, odděleného zásobování pitnou a užitkovou vodou, čištění a recyklace odpadních vod a hospodárnější využívání přírodních zdrojů. Kritické je i zlepšování energetické účinnosti budov regenerace panelových domů a starých nekvalitních budov a rychlá transformace na ekologické a obnovitelné zdroje energie, aniž by to ovšem znamenalo redukci ploch pro pěstování potravin. Nezbytné je již zmíněné snižování spotřeby fosilních paliv, snižování emisí uhlíku, drobných a mikroskopických polétavých částic, které se ukazují být dříve netušeným rozhodujícím faktorem ovlivňujícím lidské zdraví i kvalitu obývaného prostředí. Zvyšování kvality městské, příměstské i venkovské zástavby a krajinného prostředí jde pouze ruku v ruce se zakládáním robustních městských a příměstských ploch a linií vegetace a především jejich spojitých systémů, s vazbou na vzdálenější plochy přirozené přírodní vegetace. To by mělo být pevně a účelně zapracováno a zakotveno v dlouhodobých rozvojových politikách, strategiích, zásadách, plánech i regulativech. 12 Landscape Gardeners v tradiční ostrovní krajinotvorbě 18. a 19. století. Krajinná architektura je americká obdoba daná vývojem oboru z doby po druhé polovině 19. století. Obdobně dnes nabývá na významu krajinný design, zejména krajinný ekodesign. Poděkování Tento článek vznikl za finanční podpory výzkumného záměru č Ministerstva životního prostředí České republiky. Poděkování patří všem kolegům, kteří aktivně participují na řešení výzkumného úkolu Kulturně historická krajina, analýza a principy ochrany významných prvků kulturní krajiny a poskytovatelům potřebných zdrojů na jeho řešení. 5 LITERATURA HENDRYCH, J. a kol., ( ): Kulturně historická krajina, analýza a principy ochrany významných prvků kulturní krajiny. Výzkumný úkol č. I.06. VÚKOZ Průhonice. Výzkum (neprodukčních) rostlin a jejich uplatnění v krajině a sídlech budoucnosti. Předmět činnosti I. Analýza a koncepce řešení systémů vegetace v mezích trvale udržitelného rozvoje v urbanizované, kulturně historické, zemědělské a postindustriální krajině. KRAVČÍK, M., POKORNÝ, J., KOHUTIAR, J., KOVÁČ, M., TÓTH, E. (2007): Water for the Recovery of the Climate A New Water Paradigma. Krupa Print, Žilina, Slovakia. Dostupné na php?web=./home/homeen.html/. MAIER, K., ŘEZÁČ, V., VOREL, J., DODOKOVÁ, A., PACINI, N., HENDRYCH, J. a kol. (2007): Trvalá udržitelnost v územním plánování, (analýza stavu ve vybraných zemích EU). Grant MMR. Zatím nepublikováno. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Rukopis doručen: Přijat po recenzi:

10 10

11 Acta Pruhoniciana 90: 11 17, Průhonice, 2008 ZÁMECKÝ PARK VE VIŠŇOVÉM JAKO JEDNA Z NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH SOUČÁSTÍ KULTURNÍ KRAJINY ZNOJEMSKA VIŠŇOVÉ CHATEAU PARK: ONE OF THE MOST IMPORTANT LANDMARKS IN THE ZNOJMO CULTURAL LANDSCAPE Renata Lanková-Šubrová Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., Květnové nám., 391, Průhonice, renata.subrova. Abstract: This paper focuses on the past and present of the chateau park in Višňové in relation to the Znojmo cultural landscape, and assignment I.07: The concept of the registration and documentation of historical parks and gardens. Analysis, records and documentation of historical parks and gardens. Establishment of a documentation center as the primary source of information on historical cultural landscape in the Czech Republic. Abstrakt: Tento příspěvek se zabývá historií a současností fenoménu zámeckého parku ve Višňovém v návaznosti na kulturní krajinu Znojemska a úkol I.07 Koncepce registrace a dokumentace historických parků a zahrad. Analýza, evidence a dokumentace historických parků a zahrad. Založení dokumentačního střediska jako základního informačního zdroje o problematice historické kulturní krajiny v ČR. Key words: identification, registration, documentation, natural landscape park, parterre, rocky ravine. Klíčová slova: identifikace, registrace, dokumentace, přírodně-krajinářský park, parter, skalnatá rokle. 1 ÚVOD Cílem řešení úkolu I.07 Koncepce registrace a dokumentace historických parků a zahrad. Analýza, evidence a dokumentace historických parků a zahrad je rozbor historie a hledání jejích stop v dnešní podobě parku, tak aby se postupný historický vývoj promítl do metodiky památkové obnovy obecně i do metodiky obnovy vlastního parku. Zámecký park ve Višňovém je největší (15 ha) a z hlediska zahradní architektury nejvýznamnější přírodně-krajinářský park okresu Znojmo, zvláště jeho romantizující podoba z konce 19. století. Jeho vztah k širší krajině nejlépe dokumentuje 1. vojenské mapování (1768). Současně dokládá i jeho zpětnou vazbu na vlastní kompozici parku. Krajinu okresu Znojmo po staletí charakterizují úrodná pole s vinicemi, ovocnými sady a ostrovy zeleně. Krajinnou zeleň zde reprezentují lesy a lesíky zasahující Bobravské vrchoviny, Jevišovické pahorkatiny a v neposlední řadě významný Národní park Podyjí. Území se nachází v přechodné zóně mezi bioregionem Jevišovickým a bioregionem Lechovickým. V období gotiky vyrůstá ve Znojemském kraji množství hradů a tvrzí (Žerotice hrad, Horní Dunajovice vodní tvrz, Trstěnice tvrz, Višňové tvrz). Další století přináší nové stavební slohy od renesance přes baroko až po klasicismus, ze kterých je zde dodnes dochováno mnoho památek (kostelů, Obr vojenské mapování (Josefské, 1768). Výřez mapy Ministerstvo životního prostředí České republiky 11

12 Obr vojenské mapování (Františkovo, 1834). Výřez mapy Ministerstvo životního prostředí České republiky far, sýpek, dvorů, zámků a obytných domů) Svoboda (2004). Řada šlechtických sídel spolu s významnými parky spoluvytvářela obraz této kulturní krajiny a esteticky doplňovala krajinu o další cenné výtvarné prvky (aleje, solitérní stromy s božími mukami, kříži a kapličkami) na významných křižovatkách cest a podél nich. V krajině okresu Znojmo je téměř pravidelně rozmístěno celkem 29 památek zahradního umění (z toho 6 ve městě Znojmě). 2 MATERIÁL A METODA Metoda dokumentace jednotlivých památek zahradního umění vychází z dříve týmově zpracované teoretické charakteristiky jednotlivých objektů a byla stanovena v rámci výzkumného úkolu I.07 Koncepce registrace a dokumentace historických parků a zahrad. Analýza, evidence a dokumentace historických parků a zahrad. Výchozím materiálem pro metodiku dokumentace jednotlivých památek zahradního umění je architektonicko-historický průzkum, doplněný o některé specifické charakteristiky památek zahradního umění. Sledované charakteristiky vychází ze stavebně-historického průzkumu, tzv. standardního nedestruktivního stavebně-historického průzkumu. Literární prameny a památkové fondy (archivní prameny) použité v případě analýzy historického a společenského vývoje zámeckého parku ve Višňovém: viz závěrečná kapitola. Mapový a ikonografický materiál vč. bohaté historické fotodokumentace byl získán v Moravském zemském archivu v Brně a na Památkovém fondu Národního památkového ústavu, Územního pracoviště v Brně (vojenská mapování 1. a 2., mapa stabilního katastru). Ostatní mapy převážně z poslední doby byly získány ze soukromých archivů tvůrců jednotlivých rekonstrukcí a obnov parku ve Višňovém (ing. J. Šubr, ing.arch. V. Kutěj, Agroprojekt PSD Brno, ing. J. Krejčí). 12 Výsledky průzkumů a rozborů jsou následně zpracovány do přehledných tabulek dokumentačních listů památek zahradního umění. 3 VÝSLEDKY Dokumentační list památky zahradního umění pro zámecký park ve Višňovém ve zkrácené, avšak podstatu objektu vystihující podobě. Evidenční číslo: 6887 Název památky zahradního umění: ZÁMECKÝ PARK VE VIŠŇOVÉM Typ památky zahradního umění: zámecký park Název obce: Višňové Příslušnost ke katastrálnímu území (parcelní číslo/čísla): katastrální území Višňové, parcelní čísla: 1, 3/2, 187, 218, 382/2, 447, 501, 90, 91, 92/1, 93/2, 93/4, 94/1, 95/1, 96/2, 112/1, 3970 Adresa, telefon, Zámek Višňové, Zámek 1, Višňové, tel , Webová stránka: Způsob využití funkce objektu: rekreační a užitkový park pro potřeby výchovného ústavu (dnes z větší části ve velmi zanedbaném stavu), po případné obnově by se mohl stát navíc významným veřejným parkem pro obyvatele Višňového a ostatní návštěvníky městyse. Památková ochrana (památkový zákon MK ČR), název, datum vyhlášení, datum zrušení, evidenční číslo, respektive číslo dokumentu o vyhlášení: park je evidován jako kulturní památka ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb. a je zapsán v Ústředním seznamu nemovitých

13 kulturních památek pod číslem 6887 Výměra pozemku: 15,23 ha Nadmořská výška: m n. m. Přírodní podmínky (průměrné roční srážky, průměrné roční teploty, vegetační stupeň, půdní typ, původní rostlinná společenstva, výškový stupeň charakter území): průměrná roční teplota: kolem 8 C průměr ročních srážek: 582 mm (Jevišovice) reliéf terénu: se vyznačuje nápadným protikladem poměrně málo členitých plošin a zaříznutých skalních údolí půdní typ: střídají se zde víceméně nasycené kambizemě s hnědozeměmi na spraších až sprašových hlínách hydrologické poměry: odpovídají terénnímu reliéfu, vlhčí v údolí potoka a sušší v okolí zámku biogeografická poloha: geomorfologický celek Jevišovická pahorkatina, Jevišovický bioregion (1.23) vegetační stupeň: 1. vegetační stupeň dubový přírodní společenstva: hercynské dubohabřiny (Melampyro nemorosi Carpinetum) s ostrovy acidofilních doubrav (Luzulo albidae Quercetum) a teplomilné doubravy (ze svazu Quercion petraeae) ÚSES: sosiekoregion Jevišovická pahorkatina Culek (1996). Popis parku kompozice (průhledy, osy): Zámecký park ve Višňovém je jedním z největších a nejvýznamnějších parků okresu Znojmo. Je rovněž významnou památkou zahradního umění, která má dvě vývojově rozdílné části: parter první část u zámku se zbytky půdorysu barokně klasicistní zahrady, skalnatá rokle druhá část parku v údolí potoka, který tvoří základ (páteř) kompozice romanticko-krajinářského parku. Původní parter barokní zámecké zahrady, která ležela při severním a východním průčelí zámku, měl rozsáhlý pravidelný tvar s rondely stromů a se stříhanými alejemi a byl osově navázán na hlavní vstup do zámku (Pacáková-Hošťálková a kol., 1999). Do dnešní doby se z něj nezachovalo téměř nic až na zbytky jírovcové aleje a několika solitérních dřevin z pozdější přírodně krajinářské úpravy. U průčelí zámku se zachovaly dvě pískovcové sochy v nepříliš dobrém stavu. Plocha parteru je dnes zabrána polem orné půdy, zahrádkami a třemi hřišti pro potřeby uživatele zámku. Původní reliéf terénu je na okraji hlavní cesty a u hřišť systematicky zasypáván nepovolenou skládkou škváry a stavební suti (zřejmě při opravách zámku a cesty), což škodí i okolním stromům. Zámecké nádvoří tvoří jednolitá dlážděná plocha s centrálně umístěným kosočtvercem (zvýšeným záhonem), v jehož středu je vysazený mladý cedr (Cedrus libani) výška 3 m. Původní (barokní) lipová alej, vrcholící vyhlídkovým rondelem v ose aleje, byla doplněna parkovou úpravou romantické skalnaté rokle s protékajícím potokem a rybníkem (Kříž, Riedl, Sedlák, a kol., 1978). Z první poloviny 19. století se zde dochovala prázdná Lurdská kaple (jeskyně) po nepříliš zdařilé rekonstrukci, půlkruhová zídka s výklenkem a torzo busty hraběte Kolowrata na sloupovitém podstavci. Na místě šlechtického bazénu s pergolami a tenisovým kurtem z první poloviny 20. století je dnes moderní bazén (nevhodného tvaru) v dlážděné ploše. Podél trasy nově vybudované kanalizace (ve svahu nad cestou) usychají vzrostlé stromy, rovněž kolem Lurdské jeskyně a zídky s výklenkem! Údolí potoka a místo původního rybníka (jižní a jihovýchodní strana parku) je silně zapleveleno náletovými dřevinami a plevelnými rostlinami, v důsledku absence jakékoliv údržby. Lesík na východní, dolní straně parku (pod svahem s libanonským cedrem) a palouk jsou v poměrně dobrém stavu. Dvě louky na jižní straně parku jsou rovněž v přijatelném stavu, porosty stromů potřebují citlivou probírku. Současný stav porostů dřevin a travnatých ploch je nevyhovující a silně poznamenaný nedostatečnou údržbou. Poměrně rozsáhlá část hospodářských budov s výběhy slouží pro chov domácích zvířat a jako součást výuky pro potřeby uživatele areálu. Dnešní stav jednoho z nejvýznamnějších parků okresu Znojmo je velmi špatný a jeho větší část není prakticky udržována, jedná se zvláště o romanticko-krajinářskou část v údolí potoka a vzdálenější části na jižní a jihovýchodní straně. V prostoru původního barokního parteru východně od zámku je v současné době orná půda (brambory, řepa) a při jejím obdělávání velkou mechanizací dochází k poškozování okrajových porostů stromů a keřů vč. význačných solitér: Sophora japonica, Taxus baccata a další. Náznaková obnova parteru a okolí zámku, navržená v letech (ing. Jaroslav Šubr, ing. arch. Vlastimil Kutěj) bohužel nebyla realizována! V celém parku se nachází řada významných stromů, cenných jak z hlediska stáří, tak druhu a kultivaru, některé z nich patří k unikátním na jižní Moravě. Zámecký park ve Višňovém proto patří k botanicky nejcennějším objektům v okresu Znojmo (Kříž, Riedl, Sedlák a kol., 1978). Datum založení: první doložená vývojová etapa barokní zahrada Slohové určení: přírodně-krajinářský park s romantickou skalnatou roklí z poloviny 19. století. Přehled historického vývoje: Zámek byl vybudován na místě někdejší tvrze majitele panství, přestavěné na renesanční zámek, jehož podstata se dochovala dodnes. V polovině 16. století je tvrz přebudována na renesanční zámek a lze předpokládat, že zámecký park byl založen v této době. Barokní zahrada se kolem roku 1796 nacházela při severním 13

14 a východním průčelí zámku, v rovinatém terénu, kde byl zřízen rozsáhlý pravidelný parter s rondely stromů a se stříhanými alejemi. Výměra parku tehdy činila 10,5 ha. Kolem roku 1800 byla zahájena parková úprava v romantické skalnaté rokli s protékajícím potokem. Původní (barokní) lipová alej, vrcholící vyhlídkovým rondelem v ose aleje, byla doplněna volně vedenými cestami podél potoka ve strmém svahu rokle (úžlabinou nebo vyhlídkovou strání) a vybavena mosty, vodopády, grottami a solitérními stromy na pahorcích. Před rokem 1825 zde tak vznikl pozoruhodný romantický přírodní park. Kolem roku 1830 byl park rozšířen do prostoru ovocné zahrady na západní straně zámku a na úzký pás na jihu, tj. na dnešní výměru. Vznikl zde přírodně krajinářský park ( park v anglickém stylu ) s celou řadou cenných dřevin. V roce1836 zámek přechází do vlastnictví hrabat Spiegel- Diesenbergů, kteří upravují zámek i park do klasicistní podoby podle tehdejší módy. V této době byly v parku umístěny kamenné vázy, na svahu vystavěna jeskyňka z vápence, zvaná Lurdská kaple, zřízena půlkruhová zídka s výklenkem pro sochu světce a busta hraběte Kolowrata na sloupovitém podstavci dřeviny sloužily jako kulisa pro tyto artefakty. Typické bylo také zátiší vytvořené pod přistavěným balkonem, kryté vistárií, a pergoly s růžemi. Rovněž fasády budovy zámku byly porostlé přísavníkem (loubincem) do výše prvního patra. V polovině 19. století vzniká přírodně krajinářský park s mnoha exotickými dřevinami. Park a zámek jsou vyzdobeny sochami antických bohů Hermea, Persea, Venuše (dnes torzo) a jiných. Roku 1888 zakoupil hrabě Ferdinand Spiegel sochu Panny Marie Lurdské, která byla instalována v parku do pro ni upravené jeskyně a vysvěcena. Kolem roku 1895 se ještě uskutečnily menší změny v parku pod vedením zahradníka A. Kořínka. Počátkem 20. století byla vysazena řada exotických dřevin aniž by došlo k narušení původní kompozice. Některé dnes patří k unikátním exemplářům svého druhu na jižní Moravě. Roku 1945 přešel zámek s parkem do vlastnictví státu a byl přidělen III. řádu sester sv. Františka, které v zámku zřizují domov pro důchodce. Dne byl zámek odebrán církvi a v roce 1973 nahrazen dětským výchovným ústavem viz. Haňák (1913), Kříž, Riedl, Sedlák a kol. (1978), Pacáková- Hošťálková a kol. (1999), Šubr, Šubrová-Lanková (2008). Abiotické prvky: Podrobně popsány v dokumentačním listu památky zahradního umění. Zvlášť rozebrány povrchy cest a zpevněných ploch, charakter vodních prvků, oplocení a bran, venkovního (parkového) osvětlení, parkového mobiliáře, drobné architektury a výtvarných děl. Biotické prvky významné dřeviny v parku: V parku se nachází řada stromů význačných svou velikostí a stářím (i krásou a malebností) o průměru kmene na pařezu nad 100 cm : Cedrus libani u nás unikátní strom, Abies cephalonica, Abies nordmanniana, Abies concolor, Ginkgo biloba, Fagus sylvatica 14 Atropunicea, Tilia tomentosa, Sophora japonica jeden z nejhezčích exemplářů tohoto druhu na jižní Moravě (Kříž, Riedl, Sedlák a kol., 1978), Quercus robur, Gymnocladus dioicus. Obr. 3 Pohled na zámek v roce 1930 Obr. 4 Bazén se sochou před hlavním vstupem do zámku v roce1947 Obr. 5 Bazén se sfingou na louce u potoka v roce 1955

15 Další význačné stromy mimořádné velikosti: Acer tataricum, Castanea sativa, Gleditsia triacanthos, Gleditsia triacanthos Inermis, Koelreuteria paniculata, Catalpa bignonioides, Ulmus glabra Exoniensis, Fraxinus excelsior Pendula, Taxus baccata Adpressa, Acer pseudoplatanus Aureo-Variegatum, Quercus robur Concordia, Aesculus octandra (Hieke, 1985; Kříž, Riedl, Sedlák a kol., 1978). Stromové patro, keřové patro, bylinné patro, ověření sortimentu dřevin v jednotlivých vývojových fázích parku: Stromové patro: Současný stav stromů a keřů je negativně poznamenán dlouhodobou absencí údržby. Dále při obdělávání pole na parteru dochází ke značnému poškozování velkou mechanizací především okrajových porostů vč. významných solitér (Sophora japonica, Taxus baccata a další)! Řezání větví jehličnatých stromů pro vazačské práce a další mechanická poškozování a škody po vichřicích (vývraty, rozlámané koruny stromů, olámané větve) svědčí o dlouhodobém nezájmu a vandalství mimo jiné i z řad uživatelů zámku! Některé stromy usychají rovněž v důsledku nevhodné drenáže nové kanalizační stoky. Součástí většiny zapojených stromových porostů jsou náletové dřeviny, které je poškozují. Bohužel ztrátu významných dřevin způsobují rovněž choroby, škůdci a klimatické vlivy (sucho, záplavy, vichřice), které lze jen stěží ovlivnit. Keřové patro: Keřové patro je také ve špatném stavu, ze stejných důvodů jako patro stromové. Náletové a silně odnožující keře se zde nekontrolovatelně šíří. Bylinné patro: Díky různorodosti stanovišť v parku, od osluněných travnatých formací na různě vlhkém podloží parkových luk (na terase u zámku) po prostor různě zastíněných ploch u dnešního hřiště na SZ straně parku i na ploše dříve užitkové zahrady (event. štěpnice a stromovky na JV straně) je bylinné patro druhově poměrně bohaté. Také na jeho současném stavu se nepříznivě podepsala nesystematická a v některých partiích parku úplně chybějící údržba travnatých a bylinných ploch. Nejmarkantněji se to projevuje v údolí potoka na jižní straně parku a v zapojených dřevinných formacích, zvláště na jižní a JV straně parku, hlavně v lužní poloze kolem potoka a na místě původního rybníka. Viditelně lepší je stav bylinného patra v lesíku na východní, dolní straně parku (pod svahem s libanonským cedrem), kde byla v poslední době zahájena systematická obnova. O poznání lepší jsou udržované travnaté plochy před zámkem, na místě původního parteru a v západní části parku (v okolí sportovních hřišť mimo plochu dlouhodobé nepovolené skládky škváry a stavební suti). Také dvě louky (pastviny) na jižní straně parku (nad údolím potoka), dnes užívané na pastvu a výcvik koní, jsou v přijatelném stavu a způsob dnešního využití je přiměřený. Naopak hrubě nevhodné je polní hospodářství a zahrádky na hlavní louce mezi zámkem a cedrem a také poškozování stromů a keřů při jejich obdělávání! Obr. 6 Cedrus libani v roce 1953 Obr. 7 Cedrus libani v roce

16 Památková obnova (vč. projektové dokumentace) po roce 2000: Projekt opravy a odbahnění rybníka v zámeckém parku ve Višňovém (Agroprojekt PSD Brno, ing. Tichý, ing. Veselková, 2004). Dosud nerealizováno. Projekt obnovy zámeckého parku, především krajinářské části kolem skalnaté rokle potoka, návrh rovněž počítá s obnovou rybníka (ing. Jaroslav Krejčí, 2007). Realizace zahájena v roce SHP a památkový záměr, vč. náčrtu studie obnovy celého areálu zámeckého parku, tak aby vznikl ucelený názor na jeho památkovou obnovu (ing. Jaroslav Šubr, ing. Renata Lanková-Šubrová, 2008). Projekt vznikl pro Občanské sdružení pro obnovu zámeckého parku, kulturních, folklórních a historických památek (jednatel: Bohumil Adámek) a pod dohledem NPÚ, Územního pracoviště v Brně (ing. Dagmar Fetterová) Šubr, Šubrová-Lanková (2008). Jejím cílem je zachování přírodních a kulturních hodnot parku, který nutně potřebuje důkladnou obnovu porostů stromů a keřů, zrestaurování výtvarných děl, ošetření stávajících, mnohdy významných až unikátních stromů na celé jižní Moravě, které si sami o sobě zasluhují památkovou ochranu! Jak již konstatují autoři Generelu památek zahradní architektury Jihomoravského kraje (VŠÚOZ Průhonice, 1987) ing. Jaroslav Šubr a kol.: nutná rekonstrukce celého areálu, vč. restaurování plastik a stavebních doplňků. Prostor u zámku obnovit náznakově v barokně klasicistní podobě, zbytek jako romanticko-krajinářský park..., bez porušení památkové podstaty objektu. (Šubr, a kol. 1987). Poznámka : Stávající, unikátní cedr libanonský (Cedrus libani), výška 22 m, obvod kmene 380 cm, průměr koruny 18 m, byl vysazen v souvislosti s vybudováním Lurdské jeskyně, která byla vysvěcena roku 1888, k třicátému výročí zjevení Panny Marie v Lurdech. K této jeskyni se konaly pravidelně poutě. Rod Spieglů byl velice zbožný a proto nechal hrabě vysadit cedr právě k oslavě Panny Marie. Podle těchto událostí lze odvodit stáří cedru přibližně na 120 let. Obr. 8 Architektonická studie rekonstrukce zámeckého parku, 1983 (ing. J. Šubr, ing. arch. V. Kutěj) Obr. 9 Perspektiva vstupního prostoru (parteru), 1983 (ing. J. Šubr, ing. arch. V. Kutěj) Obr. 10 Perspektiva parteru s kašnou, 1983 (ing. J. Šubr, ing. arch. V. Kutěj) 16

17 4 ZÁVĚR Dnešní stav parku je velmi špatný a jeho větší část není prakticky udržována, jedná se zvláště o romanticko-krajinářskou část v údolí potoka a vzdálenější části na jižní a jihovýchodní straně. Stav porostů, zvláště starých stromů, především v krajinářské části parku, byl v posledních letech nepříznivě ovlivněn klimatickými podmínkami (extrémní sucho, vichřice), u některých stromů se jejich stav výrazně zhoršil (vývraty, rozlomení, případně ulamování větví apod.). V současnosti je zámecký park přístupný pouze omezeně. Možnost využití a známost tohoto objektu u široké veřejnosti a turistů je velmi malé, přestože by jej bylo možné za poměrně nízkých nákladů zapojit do blízkých i dálkových turistických tras a naučných stezek. To ovšem předpokládá důkladnou rekonstrukci celého parku vč. obohacení o teplomilné dřeviny (malá sbírka), vrácení vodních prvků (rybník, obnova koryta potoka), obnovu parteru, vyhlídkového pavilonu, obnovu cestní sítě a restaurování sochařských a ostatních uměleckých prvků parku. Poděkování Tento článek vznikl za finanční podpory výzkumného záměru č Ministerstva životního prostředí České republiky. 5 LITERATURA CULEK, M. (1996): Biogeografické členění České republiky, Praha, Enigma, 347 s., ISBN HAŇÁK, V. (1913): Vlastivěda moravská, Moravsko- Krumlovský okres. Moravská akciová knihtiskárna Brno, 366 s. HIEKE, K. (1985): Moravské zámecké parky a jejich dřeviny. SZN Praha, 307 s., publikace č: KŘÍŽ, Z., RIEDL, D., SEDLÁK, J. a kol. (1978): Významné parky Jihomoravského kraje. Nakladatelství Blok, 624 s., PACÁKOVÁ-HOŠŤÁLKOVÁ, B. a kol. (1999): Zahrady a parky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Libri Praha, 522 s., ISBN SVOBODA, I. (2004): Studie rozvoje turistiky v mikroregionu Moravia se zaměřením na dobudování potřebné infrastruktury. Stavoprojekt 2000 s. r. o., studie, 29 s. + přílohy. ŠUBR, J. a kol. (1987): Generel památek zahradní architektury Jihomoravského kraje. VŠÚOZ Průhonice PS Brno, 89 s. ŠUBR, J., ŠUBROVÁ-LANKOVÁ, R. (2008): Višňové SHP a památkový záměr (studie). 32 s. Rukopis doručen: Přijat po recenzi:

18 18

19 Acta Pruhoniciana 90: 19 23, Průhonice, 2008 MODELOVÉ ŘEŠENÍ FUNKČNÍ OBNOVY MĚSTSKÝCH HISTORICKÝCH PARKŮ: BRNO NÁMĚSTÍ 28. ŘÍJNA A VRCHLICKÉHO SAD FUNCTIONAL RESTORATION OF HISTORIC CITY PARKS BRNO, NÁMĚSTÍ 28. ŘÍJNA AND VRCHLICKÉHO PARK: A MODEL SOLUTION Jaroslav Šubr, Renata Lanková-Šubrová Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., Květnové nám., 391, Průhonice, renata.subrova. Abstract: The paper presents a model solution for the restoration of two historic city parks, located within the boundaries of the Brno city heritage preserve, and their historic and functional connection to older historic parks within the boundaries of the historic city walls, and the Lužánky park, a former Baroque Jesuit garden. Abstrakt: Příspěvek představuje modelové řešení dvou městských historických parků v ochranném pásmu městské památkové rezervace Brno a jejich historickou a funkční návaznost na starší historické parky brněnského hradebního okruhu a park Lužánky (bývalou barokní jezuitskou zahradu). Key words: cultural heritage restoration, regeneration, contemporary functional park, park composition, cultural layer, historic fragment. Klíčová slova: památková obnova, regenerace, soudobý funkční park, kompozice parku, kulturní vrstva, historický fragment. 1 ÚVOD Cílem předkládaného modelového řešení dvou brněnských parků je ověření stanovených obecných zásad obnovy městských historických parků pro současné využití ve smyslu výzkumného projektu 0222: Stanovení zásad funkční obnovy městských a historických parků, zahrad a hřbitovů. Historické parky na území města tvoří v systému městské veřejné zeleně zvláštní skupinu. Nejen svým historickým vývojem, ale také různým stupněm zachovalosti historické kompozice, architektonických a výtvarných děl i forem vegetačních prvků. Proto je většina z nich památkově chráněna ve smyslu Zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči a ve znění pozdějších předpisů. V Brně jsou navíc uvedené parky chráněny dle Vyhlášky č. 10/1994 o zeleni v městě Brně. Jsou nedílnou součástí městské památkové rezervace či zóny, nebo jejich vyhlášeného ochranného pásma, případně jsou zapsány jako samostatná kulturní památka nebo národní kulturní památka. Potom jsou evidovány a dokumentovány u Národního památkového ústavu a jejich obnova nebo změny u nich podléhají zvláštnímu legislativnímu procesu ve smyslu uvedeného zákona. Cílem památkové péče je zastavit nebo zpomalit změny památkového fondu, eliminovat co nejvíce soudobé negativní vlivy a speciálními technikami (konzervace, restaurování, obnova) udržovat vypovídací hodnotu kulturních památek (Novák, 2001). 2 MATERIÁL A METODA Metodika předkládané práce je výsledkem výzkumného projektu 0222: Stanovení zásad funkční obnovy městských a historických parků, zahrad a hřbitovů (Šubr, Šubrová, 2004). Základním materiálem pro modelová řešení je zhodnocení předchozí analytické, teoretické a metodické práce a využití zobecněných poznatků pro studijní a projektovou práci v oboru. Pro ověření navržených analytických metod a hledání dalšího využití metodických poznatků byly vybrány modelové objekty v Brně, Olomouci, Telči a Židlochovicích a pro ně postupně zpracovány studie památkové obnovy, v některých případech i projekty pro územní, případně stavební řízení. Předkládaná práce představuje řešení městských parků nové městské čtvrti z přelomu 19. a začátku 20. století, které navazují na nejstarší městský park v Brně (a celé ČR) Lužánky: Náměstí 28. října a Vrchlického sad. Uvedené parky leží v ochranném pásmu městské památkové rezervace. Problémové okruhy byly v konkrétních parcích posuzovány na zpracovaných průzkumech a rozborech, ideových cílech studií obnovy a hodnoceny v zorném úhlu teoretických poznatků o funkci veřejných prostor ve městech. Parkové náměstí 28. října a přiléhající Vrchlického sad vznikly na začátku 20. století na základě mezinárodní urbanistické soutěže z roku Urbanistické řešení i architektonická hodnota přiléhající zástavby a parkových prostorů je kvalitním příkladem stavebního umění své doby a musí být respektováno a chráněno (Šubr, Šubrová, 2002). Pravidelné uspořádání parkových ploch s obvodovými alejemi je pro ně typické a určující. Změna základního kompozičního schématu je nepřijatelná. Územím parků probíhá zaklenutý podzemní tok potoka Podávky, dnes stoky, a souběžně s jeho trasou je budována nová stoka C. K posouzení variant situování trasy byla zpracována studie, která vymezila základní podmínky pro převedení trasy částmi parků Lužánky, Vrchlického sad a Náměstí 28. října tak, aby nebyla ohrožena funkce parkových ploch a stanovištní podmínky pro vegetaci parků. Jedním z výsledků posouzení byl příslib investora stoky zajistit výjimku, aby byla výsadba stromů možná i v ochranném pásmu stok. Stoka byla budována ražením a technicky zabezpečena tak, aby výsadby mohly být provedeny (realizováno 2003). 19

20 Stav parků před úpravami (2002) Vrchlického sad Vrchlického sad o celkové ploše m² slouží především jako propojení dvou sousedních velkých parkových ploch a stinná oddychová plocha. V jeho jižní části je umístěn památník dělnického hnutí ve velké, travou zarůstající ploše dlážděné mozaikou. Parkové cesty jsou pískované, vybavení tvoří pouze 5 laviček. Stav stromů odpovídá jejich věku (téměř 100 let) a vytváří předpoklad plynulé obnovy porostů. Náměstí 28. října Je charakteristickým příkladem parkového náměstí z počátku minulého století. I když kompozice parku byla několikrát pozměněna, je ještě patrná a její základní kompoziční prvky byly zachovány nebo jsou obnovitelné. Obr. 1 Mapa Brna s předměstími a okolím (von Scheibenhof) z roku 1815 Obr. 2 Plán Brna z roku 1909 Obr. 3 Náměstí 28. října (dříve Winterhollerovo náměstí) kolem roku 1900 kolorovaná pohlednice Z vegetačních prvků jsou to především obvodové aleje javorů (v severní, jižní a zvláště východní straně značně prořídlé a nemocné) a fragmenty symetricky umístěných výsadeb v centrální části parku. Novější výsadby, postupně doplňované zvláště o jehličnaté stromy (stříbrné smrky, borovice) byly často nevhodné a jejich dnešní stav to potvrzuje. Kromě nevhodných stanovištních podmínek je to způsobeno zanedbanými pěstebními probírkami a prořezávkami. Velké skupiny tisů, zvláště v severní části parku jsou sice vzrůstné, ale vyplňují téměř celý prostor a vytváří zde nevhodné, husté a nepřehledné skupiny, které prostorově zmenšují park a vytvářejí nebezpečná zákoutí. Z keřových skupin jsou vhodné a perspektivní (po zmlazení, probírkách a dosadbách) pouze šeříky v zeleném pásu na západní straně parku. Vybavení tvoří plastika Silvy Lacinové-Jílkové a dětské hřiště v jižním půlkruhu, realizované koncem 60. let podle návrhu pražského architekta Františka Pšeničky. Hřiště je funkční, ale je třeba opravit průlezky a pískoviště. Betonový obdélníkový bazén o rozměrech m byl vybudován koncem 2. světové války jako požární nádrž a koncem 60. let opatřen ocelovou fontánou (koncem 80. let demontovanou) a kovovým zábradlím. V roce 1991 byla provedena rekonstrukce vodního systému vč. recirkulace a přípojky elektřiny, přesto je nádrž bez vody. Základní vybavení je doplněno lavičkami a odpadkovými koši. Průzkum stávajících dřevin (2002) Všechny stávající dřeviny byly zaměřeny do situace v měřítku 1 : 500 a byla provedena jejich inventarizace a klasifikace. Asanace dřevin Pro potřebu výstavby stoky C je v řešeném území odstraněn pouze jeden strom na Náměstí 28. října Acer platanoides (javor mléč). Asanace ostatních stromů jde v rozhodující většině na vrub špatného zdravotního stavu stromů a dlouhodobé absenci progresivních pěstebních opatření. Část asanovaných dřevin pak vyplývá z dohody o zabezpečení stok proti možným negativním účinkům vegetace. Z koncepce řešení stoky a navržené technologie vyplývá, že trasa nebude nikdy otevírána z povrchu. V předchozích stupních PD pak bylo dohodnuto, že stoka bude v potřebném rozsahu izolována fólií proti prorůstání kořenů. Toto řešení umožní výsadbu dřevin nezbytných pro zachování 20

Plánování a význam zeleně v malých městech. Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i.

Plánování a význam zeleně v malých městech. Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. Plánování a význam zeleně v malých městech Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. zeleň v sídle Zeleň je jednou ze základních funkčních složek struktury sídla,

Více

Strategický cíl 4 Funkční a esteticky kvalitní prostředí ve městě

Strategický cíl 4 Funkční a esteticky kvalitní prostředí ve městě Funkční a esteticky kvalitní prostředí ve městě Tvář města v široce pojatém estetickém slova smyslu především pak jeho část, kterou nazýváme sdíleným veřejným prostorem, reflektuje hodnotový systém jeho

Více

Udržitelnost projektu CZ.14.07/2.1.00/13.0007 Historická zeleň regionu střední Čechy. záznam: Ing. Miroslav Ezechel

Udržitelnost projektu CZ.14.07/2.1.00/13.0007 Historická zeleň regionu střední Čechy. záznam: Ing. Miroslav Ezechel Udržitelnost projektu CZ.14.07/2.1.00/13.0007 Historická zeleň regionu střední Čechy Exkurze Vinoř, Satalice, Dolní Počernice 29.3. 2014 zaměření: zámecké parky, obory, historická krajina, voda v krajině

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

Zeleň symbol moderní obce. Jak pomohou dotace?

Zeleň symbol moderní obce. Jak pomohou dotace? Jak pomohou dotace? Projektový cyklus Projektový záměr Udržitelnost projektu Zpracování projektu Realizace projektu Registrace projektové žádosti Schválení dotace Projektový záměr Záměr - formuluje potřeby,

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Projekt regenerace sídliště Dlouhá v Novém Jičíně Koncept projektu regenerace

Projekt regenerace sídliště Dlouhá v Novém Jičíně Koncept projektu regenerace 4/ NÁVRHOVÁ ČÁST - TEXTOVÁ 4.1 CHARAKTERISTIKA ÚPRAV ZÁKLADNÍ PROBLÉMOVÉ OBLASTI Sídliště Dlouhá vzniklo jako důsledek extenzivního rozvoje města zejména v druhé polovině 20. století. Tehdejší urbanistické

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

PLÁN OCHRANY A KONCEPCE REGENERACE KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY A PROBLÉMY DOSTUPNOSTI INFORMACÍ O KULTURNÍ KRAJINĚ PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ

PLÁN OCHRANY A KONCEPCE REGENERACE KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY A PROBLÉMY DOSTUPNOSTI INFORMACÍ O KULTURNÍ KRAJINĚ PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ PLÁN OCHRANY A KONCEPCE REGENERACE KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY A PROBLÉMY DOSTUPNOSTI INFORMACÍ O KULTURNÍ KRAJINĚ PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ doc.ing.arch. Ivan Vorel, CSc, Ing.arch. Simona Švecová Katedra urbanismu

Více

Krajinářská studie území obcí Prštice a Radostice

Krajinářská studie území obcí Prštice a Radostice Krajinářská studie území obcí Prštice a Radostice Ústav plánování krajiny Obor: Zahradní a krajinářská architektura Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Markéta Flekalová, Ph.D. Oponent práce: Ing. Přemysl

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

Územní plán obce Rohozec, 2000

Územní plán obce Rohozec, 2000 Územní plán obce Rohozec, 2000 Širší vztahy: -VRT vysokorychlostní trať Praha Brno - vojenské letiště Chotusice-Čáslav (ochranná hluková pásma) - regionální ÚSES -vedení vysokého napětí - vysokotlaký plynovod

Více

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie.

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Ing. Jan ZÁHORKA OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Česká fotovoltaická konference 4. listopadu 2008, v Brně Zemědělský půdní fond ČR Rozloha

Více

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV Červenec 2010 Obsah odůvodnění 1) Textová část 2) Grafická část 2a) Koordinační výkres 1:5000 2b) Výkres širších vztahů 1:10000 2c) Výkres záborů ZPF 1: 5000 1 Odůvodnění

Více

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY A. ÚVOD 1. Údaje o podkladech a schválení ÚPD 1 2. Obsah a rozsah elaborátu 3 3. Vymezení řešeného území 4 4. Širší vztahy 5 B. ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCÍ PRO ROZBOR ÚZEMNÍHO

Více

Střední škola stavebních řemesel Brno Bosonohy Pražská 38b, 642 00 Brno Bosonohy

Střední škola stavebních řemesel Brno Bosonohy Pražská 38b, 642 00 Brno Bosonohy Střední škola stavebních řemesel Brno Bosonohy Pražská 38b, 642 00 Brno Bosonohy Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT 60. B - souhrnná technická zpráva Souhrnná

Více

ATELIER KOHOUT - TICHÝ

ATELIER KOHOUT - TICHÝ Ústav urbanismu č. 519 Vedoucí ústavu: ing. arch. Jan Jehlík ATELIER KOHOUT - TICHÝ Ing. arch. Michal Kohout, ing. arch. David Tichý Ph.D. hostující konzultant: ing.arch. Irena Fialová Zimní semestr 2009

Více

Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území

Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území Příloha č. 2 k vyhlášce č. 499/2006 Sb. Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území okumentace obsahuje části: okumentace musí vždy obsahovat části až s tím, že rozsah jednotlivých

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY. prosinec 2007. Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY. prosinec 2007. Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1 NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY prosinec 2007 Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1 Městský úřad ve Znojmě, odbor rozvoje (dále jen úřad územního plánování), který na žádost obce Havraníky pořizuje

Více

PRACOVNÍ LIST Č. 1 K PROJEKTU PROMĚNY KRAJINY

PRACOVNÍ LIST Č. 1 K PROJEKTU PROMĚNY KRAJINY Příloha 1 PRACOVNÍ LIST Č. 1 K PROJEKTU PROMĚNY KRAJINY 1. Krajina kolem města Jevíčko a v něm samotném je příkladem narušené (degradované krajiny, krajiny obdělávané, krajiny příměstské a městské krajiny.

Více

NÁVRH ZMĚNY Č.4 ÚZEMNÍHO PLÁNU MIŘETICE. Zpracovatel: Ing. arch. Jan Linha, Jihozápadní III/1176, 141 00 Praha 4 Autorizace ČKA 01 103

NÁVRH ZMĚNY Č.4 ÚZEMNÍHO PLÁNU MIŘETICE. Zpracovatel: Ing. arch. Jan Linha, Jihozápadní III/1176, 141 00 Praha 4 Autorizace ČKA 01 103 MIŘETICE NÁVRH ZMĚNY Č.4 ÚZEMNÍHO PLÁNU MIŘETICE Zpracovatel: Ing. arch. Jan Linha, Jihozápadní III/1176, 141 00 Praha 4 Autorizace ČKA 01 103 Pořizovatel: MěÚ Vlašim, Jana Masaryka 302, 258 01 Vlašim

Více

ENTENTE FLORALE EUROPE. Evropská kvetoucí sídla. Ing. Eva Voženílková národní koordinátorka soutěže eva.vozenilkova@mzp.cz

ENTENTE FLORALE EUROPE. Evropská kvetoucí sídla. Ing. Eva Voženílková národní koordinátorka soutěže eva.vozenilkova@mzp.cz ENTENTE FLORALE EUROPE Evropská kvetoucí sídla Ing. Eva Voženílková národní koordinátorka soutěže eva.vozenilkova@mzp.cz ENTENTE FLORALE EUROPE Evropská kvetoucí sídla SOUTĚŽ SÍDEL zaměřená na zlepšování

Více

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY ZMĚNA č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (Ve smyslu 18, resp. 50 zákona č.183/2006 Sb., v rozsahu přílohy č.5 vyhlášky č.500/2006sb.) POŘIZOVATEL:

Více

ATELIER KOHOUT - JIRAN - TICHÝ

ATELIER KOHOUT - JIRAN - TICHÝ Ústav urbanismu č. 519 Vedoucí ústavu: ing. arch. Jan Jehlík ATELIER KOHOUT - JIRAN - TICHÝ Ing. arch. Michal Kohout, ing. arch. Zdeněk Jiran, ing. arch. David Tichý Ph.D. Zimní semestr 2007 / 2008 VYPSANÉ

Více

II. ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE NOVÝ ŠALDORF - SEDLEŠOVICE

II. ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE NOVÝ ŠALDORF - SEDLEŠOVICE Územní plán města Znojma a obcí Dobšice, Kuchařovice, Nový Šaldorf-Sedlešovice a Suchordly II. ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE NOVÝ ŠALDORF - SEDLEŠOVICE Název díla : ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA ZNOJMA

Více

Ing. Miroslav Král, CSc.

Ing. Miroslav Král, CSc. VODNÍ HOSPODÁŘSTV STVÍ Aktuáln lní informace MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTV LSTVÍ Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru vodohospodářské politiky Obsah Organizace vodního hospodářství Vodohospodářská politika

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

Dotazník pro obce ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Mohelnice

Dotazník pro obce ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Mohelnice Dotazník pro obce ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Mohelnice Pasport údaje o území poskytnutý úřadu územního plánování městského úřadu v Mohelnici 1.Název obce Stavenice Identifikační údaje

Více

ŘEŠENÉ DIPLOMOVÉ A BAKALÁŘSKÉ PRÁCE 2008/2009 KATEDRA EKOLOGIE KRAJINY

ŘEŠENÉ DIPLOMOVÉ A BAKALÁŘSKÉ PRÁCE 2008/2009 KATEDRA EKOLOGIE KRAJINY ŘEŠENÉ DIPLOMOVÉ A BAKALÁŘSKÉ PRÁCE 2008/2009 KATEDRA EKOLOGIE KRAJINY Název práce a školitel Šíření a regenerace vybraných lesních dřevin doc. Ing. Kateřina Berchová, Ph.D. Analýza historického využití

Více

nedostatku vody v kontextu ení Ing. Václav Dvořák, PhD. odbor ochrany vod

nedostatku vody v kontextu ení Ing. Václav Dvořák, PhD. odbor ochrany vod Možnosti zvládání sucha a nedostatku vody v kontextu adaptačních opatřen ení Ing. Václav Dvořák, PhD. odbor ochrany vod Sucho & Nedostatek vody Sucho -dočasné snížení dostupného množství je způsobené například

Více

OBSAH DOKUMENTACE. Městský úřad Nový Jičín. Odbor územního plánování, stavebního řádu a památkové péče. Oddělení úřad územního plánování

OBSAH DOKUMENTACE. Městský úřad Nový Jičín. Odbor územního plánování, stavebního řádu a památkové péče. Oddělení úřad územního plánování 1 POŘIZOVATEL: Městský úřad Nový Jičín Odbor územního plánování, stavebního řádu a památkové péče Oddělení úřad územního plánování Určený zastupitel: Ing. Marie Ježková ZPRACOVATEL: Svatopluka Čecha 513,

Více

Územní plánování a starosti s povodněmi a suchem Jak může územní plánování přispívat k prevenci povodňových situací a sucha?

Územní plánování a starosti s povodněmi a suchem Jak může územní plánování přispívat k prevenci povodňových situací a sucha? Územní plánování a starosti s povodněmi a suchem Jak může územní plánování přispívat k prevenci povodňových situací a sucha? MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Pro seminář Národní dialog o vodě 2014: Co

Více

PENTA INVESTMENTS PRAHA Florentinum, Aviatica a další projekty PENTA v Praze a EU z hlediska ŽP

PENTA INVESTMENTS PRAHA Florentinum, Aviatica a další projekty PENTA v Praze a EU z hlediska ŽP PENTA INVESTMENTS PRAHA Florentinum, Aviatica a další projekty PENTA v Praze a EU z hlediska ŽP Trendy Evropského stavebnictví 2.10.2014 Petr Palička PENTA INVESTMENTS - VÝZNAMNÉ PROJEKTY Z HLEDISKA ŽP

Více

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY KONFERENCE LUBENEC LISTOPAD 2015

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY KONFERENCE LUBENEC LISTOPAD 2015 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY KONFERENCE LUBENEC LISTOPAD 2015 ING. MARTINA LUKEŠOVÁ, JSEM TU DOMA: CTÍM SLOVA ALBERTA EINSTEINA: NAŠÍM ÚKOLEM MUSÍ BÝT OSVOBODIT SE TÍM, ŽE ROZŠÍŘÍME OKRUH SVÉHO SOUCITU, ABY

Více

ENTENTE FLORALE EUROPE 2009

ENTENTE FLORALE EUROPE 2009 ENTENTE FLORALE EUROPE 2009 Belgie Chorvatsko Irsko Itálie Nizozemí Spojené království Petr Šiřina; člen mezinárodní hodnotitelské komise Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví,

Více

Aktuální nabídka dotačních titulů pro obce

Aktuální nabídka dotačních titulů pro obce Aktuální nabídka dotačních titulů pro obce Integrovaný regionální operační program 2014-2020 (IROP) Územní plány Obce s rozšířenou působností Pořízení územních plánů a změn územních plánů Max. 90 % ze

Více

POŘIZOVATEL: OBEC PRASKLICE: PROJEKTANT: Městský úřad Kroměříž. Stavební úřad. Oddělení územního plánování a státní památkové péče

POŘIZOVATEL: OBEC PRASKLICE: PROJEKTANT: Městský úřad Kroměříž. Stavební úřad. Oddělení územního plánování a státní památkové péče 1 POŘIZOVATEL: Městský úřad Kroměříž Stavební úřad Oddělení územního plánování a státní památkové péče OBEC PRASKLICE: určený zastupitel Bc. Jaroslav Kupka, starosta obce PROJEKTANT: S-projekt plus, a.s.

Více

Z M Ě N A Č. 1 N Á V R H POŘIZOVATEL: MĚSTSKÝ ÚŘAD PACOV ODBOR VÝSTAVBY ZPRACOVATEL: ING.ARCH. IVAN PLICKA IVAN PLICKA STUDIO

Z M Ě N A Č. 1 N Á V R H POŘIZOVATEL: MĚSTSKÝ ÚŘAD PACOV ODBOR VÝSTAVBY ZPRACOVATEL: ING.ARCH. IVAN PLICKA IVAN PLICKA STUDIO Ú Z E M N Í P L Á N O B C E O B R A T A Ň Z M Ě N A Č. 1 N Á V R H POŘIZOVATEL: MĚSTSKÝ ÚŘAD PACOV ODBOR VÝSTAVBY ZPRACOVATEL: ING.ARCH. IVAN PLICKA IVAN PLICKA STUDIO ČERVENEC 2007 AUTORISACE Pořizovatel:

Více

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Vlastnictví lesů v České republice Přehled lesů ve správě Lesů ČR Hospodaření v lesích zajišťuje celkem 77 lesních správ a 5 lesních závodů.

Více

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek Smart City a MPO FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014 Ing. Martin Voříšek Smart City Energetika - snižování emisí při výrobě elektřiny, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů, bezpečnost dodávek Doprava snižování

Více

Současný přístup měst kadaptaci příklad Statutárního města Hradce Králové. PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D. náměstek primátora pro rozvoj města

Současný přístup měst kadaptaci příklad Statutárního města Hradce Králové. PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D. náměstek primátora pro rozvoj města Současný přístup měst kadaptaci příklad Statutárního města Hradce Králové PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D. náměstek primátora pro rozvoj města Rizika v HK Bezpečnostní rizika se vyskytují v sociální, ekonomické,

Více

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro

Více

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument.

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument. Určení prioritních oblastí a identifikace hlavních oblastí podpory s uvedením vazby na Integrované hlavní směry strategie Evropa 2020 a na regionální strategické y Kraj: Plzeňský kraj Prioritní oblast

Více

ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU DRAŽIČKY

ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU DRAŽIČKY NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU DRAŽIČKY Pořizovatel: Městský úřad Tábor, odbor územního rozvoje, Žižkovo nám.2, 39002 Tábor Určený zastupitel: starosta obce Milan Mrázek Březen 2012 1 OBSAH A)

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Kámen zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Integrovaný regionální operační program

Integrovaný regionální operační program Integrovaný regionální operační program Přehled specifických cílů IROP dle identifikace územní dimenze X / 1.1 Zvýšení regionální mobility prostřednictvím modernizace a rozvoje sítí regionální silniční

Více

Zásady trvale udržitelného rozvoje

Zásady trvale udržitelného rozvoje Zásady trvale udržitelného rozvoje Co je to trvale udržitelný rozvoj (TUR) trend, který zajistí hospodářský a společenský vývoj, který bude v souladu s kapacitami ekosystémů zachování tzv. enviromentálních

Více

Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce

Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace územně analytických podkladů

Více

PhDr. Ivo Hlaváč NM a ředitel sekce technické ochrany ŽP

PhDr. Ivo Hlaváč NM a ředitel sekce technické ochrany ŽP Priority MŽP M P pro období 2014+ VODA FÓRUM F 2012 PhDr. Ivo Hlaváč NM a ředitel sekce technické ochrany ŽP Obsah prezentace Evropský a mezinárodní kontext Národní kontext Priority MŽP pro období 2014+

Více

Územní plán a jeho důležitá úloha v ochraně přírody a krajiny. 23. 11. 2011 Ing. Hana Kašpaříková

Územní plán a jeho důležitá úloha v ochraně přírody a krajiny. 23. 11. 2011 Ing. Hana Kašpaříková Územní plán a jeho důležitá úloha v ochraně přírody a krajiny 23. 11. 2011 Ing. Hana Kašpaříková Inteligentní a kulturní lidi, včetně úředníků, nemusí do ochrany přírody a krajiny nutit právní předpis.

Více

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY AKTUALIZACE Č.1

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY AKTUALIZACE Č.1 ČESKÝ TĚŠÍN ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY AKTUALIZACE Č.1 Urbanistické, architektonické, kulturní a krajinářské hodnoty území pro správní obvod obce s rozšířenou působností města Český Těšín Zhotovitel: Mgr.

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ Č. j.: 55499/ENV/15 V Praze dne 18. srpna 2015 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování

Více

Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji

Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji Poloha mikroregionu v rámci ČR a HK kraje Novobydžovsko Mikroregion Novobydžovsko Novobydžovsko a Program rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-2010 (PRK) Strategie

Více

www.survio.com Souˇ casn a kvalita ˇ zivota ve Vaˇsem mˇ estˇ e

www.survio.com Souˇ casn a kvalita ˇ zivota ve Vaˇsem mˇ estˇ e www.survio.com Současná kvalita života ve Vašem městě Obsah 1 Základní údaje 3 2 Náhled dotazníku 4 3 Statistika respondentů 7 4 Přehled odpovědí 8 1. Váš věk.......................................................

Více

o o - - - - - - - Příloha č.3 Obsah OOP I. VÝROK 2 1. Vymezení zastavěného území 2 2. Základní koncepce rozvoje území obce, ochrana

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice Stránka č. 1 z 9 Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s

Více

Předběžný harmonogram výzev OP Životní prostředí Prioritní osa

Předběžný harmonogram výzev OP Životní prostředí Prioritní osa Předběžný harmonogram výzev OP Životní prostředí Prioritní osa Specifický cíl Podporované aktivity Příjemci Druh výzvy Datum vyhlášení PO 1 SC 1.1 Výstavba kanalizace, výstavba, modernizace a intenzifikace

Více

Návrh územních systémů ekologické stability. Sestavila: Eva Boucníková

Návrh územních systémů ekologické stability. Sestavila: Eva Boucníková Návrh územních systémů ekologické stability Sestavila: Eva Boucníková ÚSES je vybraná soustava ekologicky stabilnějších částí krajiny, účelně rozmístěných podle funkčních a prostorových kritérií: Rozmanitost

Více

Revitalizace sídelní zeleně v obci Lhotka

Revitalizace sídelní zeleně v obci Lhotka Revitalizace sídelní zeleně v obci Lhotka 1 PRŮVODNÍ ZPRÁVA B.1 Popis území stavby a) Charakteristika pozemku Projekt Revitalizaci sídelní zeleně v obci Lhotka bude probíhat v intravilánu obce, na katastrálním

Více

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu 1. výzva k předkládání žádostí o grant v programových oblastech

Více

Adaptace na změny klimatu v plánech MZe. odbor environmentální politiky a obnovitelných zdrojů energie 1

Adaptace na změny klimatu v plánech MZe. odbor environmentální politiky a obnovitelných zdrojů energie 1 Adaptace na změny klimatu v plánech MZe odbor environmentální politiky a obnovitelných zdrojů energie 1 Reakce na změny klimatu v oblasti zemědělství Mitigace (v oblasti zemědělství snižování emisí metanu

Více

Využívání jihočeských. rybníků k rekreačním. účelům. Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová. Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s.

Využívání jihočeských. rybníků k rekreačním. účelům. Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová. Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s. Využívání jihočeských rybníků k rekreačním účelům Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová Katedra regionálního managementu Ekonomická fakulta, JCU Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s.

Více

STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ A URBANISTICKÝ ROZVOJ

STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ A URBANISTICKÝ ROZVOJ STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ A URBANISTICKÝ ROZVOJ II. část Ing. arch. Jan Fibiger, CSc Předseda správní rady Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství I. Územní plánování je právně kodifikovaný systém: poznávání

Více

P Í S T I N A. ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ZMĚNA č. 1. ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o.

P Í S T I N A. ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ZMĚNA č. 1. ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. P Í S T I N A ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ZMĚNA č. 1 ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. e-mail: mackerle@usbrno.cz 602 00 Brno, Příkop 8 duchacek@usbrno.cz

Více

MAS OPŽP 2014-2020 19.3.2015

MAS OPŽP 2014-2020 19.3.2015 OPŽP 2014-2020 19.3.2015 Základní údaje o OPŽP 2014-2020 Řídící orgán: Ministerstvo Životního prostředí Zprostředkující subjekt: Státní fond životního prostředí RENARDS dotační, s.r.o.. www.renards.cz.

Více

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Pozemkové úpravy. Ing. Jiří Hladík, Ph.D.

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Pozemkové úpravy. Ing. Jiří Hladík, Ph.D. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Pozemkové úpravy Ing. Jiří Hladík, Ph.D. Model integrované ochrany půdy, vody a krajiny Půda: Je médium pro růst rostlin Je stabilizátorem globálních ekosystémů

Více

189/2013 Sb. VYHLÁŠKA

189/2013 Sb. VYHLÁŠKA 189/2013 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 27. června 2013 o ochraně dřevin a povolování jejich kácení Změna: 222/2014 Sb. Ministerstvo životního prostředí stanoví podle 79 odst. 4 písm. d) a k provedení 8 odst. 3 a

Více

MLEČICE PARÉ 5 NÁVRH ZMĚNY Č. 2. Textová část odůvodnění ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU

MLEČICE PARÉ 5 NÁVRH ZMĚNY Č. 2. Textová část odůvodnění ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MLEČICE ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU NÁVRH ZMĚNY Č. 2 Textová část odůvodnění ZPRACOVATEL: ing.arch.j.mejsnarová, autorizovaný architekt POŘIZOVATEL: ÚÚP ORP Rokycany DATUM ZPRACOVÁNÍ: říjen 2009 PARÉ

Více

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických

Více

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SILNÉ STRÁNKY půdně a klimaticky vhodná území pro rozvoj zemědělských aktivit v nepotravinářské produkci

Více

ANALÝZA PŮDNÍHO FONDU Z HLEDISKA OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY

ANALÝZA PŮDNÍHO FONDU Z HLEDISKA OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY ANALÝZA PŮDNÍHO FONDU Z HLEDISKA OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY Jaroslava Janků, Jaroslava Baráková Katedra pedologie a ochrany půdy, ČZU Praha, 2015 UDRŽITELNÝ ROZVOJ KRAJINY S VYUŽITÍM NÁSTROJŮ POZEMKOVÝCH

Více

ZMĚNA č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU STRÁŽKOVICE. místní část Řevňovice vydaná zastupitelstvem obce Strážkovice ZÁZNAM O ÚČINNOSTI

ZMĚNA č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU STRÁŽKOVICE. místní část Řevňovice vydaná zastupitelstvem obce Strážkovice ZÁZNAM O ÚČINNOSTI ZMĚNA č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU STRÁŽKOVICE místní část Řevňovice vydaná zastupitelstvem obce Strážkovice ZÁZNAM O ÚČINNOSTI Tato Změna č.1 ÚP byla vydána usnesením Zastupitelstva obce Strážkovice (usnesení č.

Více

ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE JAMOLICE

ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE JAMOLICE ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE JAMOLICE Akce: Pořizovatel: Zhotovitel: Projektant: Změna č. 3 územního plánu obce Jamolice Městský úřad Moravský Krumlov, Odbor výstavby a územního plánování

Více

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE HONĚTICE ZMĚNA č.1

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE HONĚTICE ZMĚNA č.1 ÚZEMNÍ PLÁN OBCE HONĚTICE ZMĚNA č.1 pořizovatel Městský úřad Kroměříž odbor rozvoje města Velké náměstí 115 767 01 Kroměříž datum 05/2008 zakázkové číslo 2008-021-07 kopie strana 1/6 OBSAH 1. VYMEZENÍ

Více

Zpráva. o uplatňování Územního plánu BŘEŽANY

Zpráva. o uplatňování Územního plánu BŘEŽANY Zpráva o uplatňování Územního plánu BŘEŽANY návrh určený ke konzultaci s dotčenými orgány a Krajským úřadem Jihomoravského kraje dle ust. 55 odst. 1 zák.č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním

Více

HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY

HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY ÚSES - zákon č.114/1992 Sb. O Ochraně přírody a krajiny Hlavní cíle: - nerušený vývoj přirozeného genofondu krajiny v rámci jeho přirozeného prostorového členění - optimální prostorový

Více

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í Plzeň, 2012 ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE NÁMĚT Č.1 NÁVRH ZADÁNÍ Zpracoval pořizovatel: MěÚ Klatovy odbor výstavby a územního

Více

BOROVNICE. Změna č. 2 územního plánu obce. stupeň: NÁVRH ZADÁNÍ. katastrální území: Borovnice

BOROVNICE. Změna č. 2 územního plánu obce. stupeň: NÁVRH ZADÁNÍ. katastrální území: Borovnice Změna č. 2 územního plánu obce BOROVNICE stupeň: NÁVRH ZADÁNÍ katastrální území: Borovnice Pořizovatel: Magistrát města České Budějovice, odbor územního plánování a architektury Únor 2009 OBSAH a) Požadavky

Více

Prioritní zaměření strategie

Prioritní zaměření strategie Prioritní zaměření strategie Zaměření problémových oblastí, jednotlivé priority, opatření a podopatření byly konfrontovány s prioritami pracovních skupin i zástupců nejširší veřejnosti, a to prostřednictvím

Více

Vyhláška města Roztoky č.18 o závazné části změny č.1 územního plánu sídelního útvaru

Vyhláška města Roztoky č.18 o závazné části změny č.1 územního plánu sídelního útvaru Vyhláška města Roztoky č.18 o závazné části změny č.1 územního plánu sídelního útvaru Zastupitelstvo města Roztoky na základě UZM 18-2/2001 ze dne 31.1.2001 a na základě 84 odst. 2 písm. b) zákona č. 128/2000

Více

Územní plán obce Křtiny I. ZMĚNA Č. K2

Územní plán obce Křtiny I. ZMĚNA Č. K2 Územní plán obce Křtiny I. ZMĚNA Č. K2 Název díla : ÚZEMNÍ PLÁN OBCE KŘTINY ZMĚNA č. K2 Identifikační číslo zhotovitele: 28-001-249 Objednatel: Pořizovatel: Městys Křtiny Městský úřad Blansko, stavební

Více

ZADÁNÍ ZMĚNY Č.3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE RADVANEC (NÁVRH)

ZADÁNÍ ZMĚNY Č.3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE RADVANEC (NÁVRH) ZADÁNÍ (NÁVRH) ZMĚNY Č.3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE RADVANEC Pořizovatel: Městský úřad Nový Bor stavební úřad a úřad územního plánování Nám. Míru 1, 473 01 Nový Bor návrh ZADÁNÍ pro zpracování změny č.3 územního

Více

ZMĚNA č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE ODŮVODNĚNÍ

ZMĚNA č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE ODŮVODNĚNÍ ZMĚNA č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE TĚŠETICE ODŮVODNĚNÍ Obsah textové části odůvodnění změny č. 3 ÚPO Těšetice: 1) VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S

Více

Historie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP

Historie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP Historie ochrany přírody a krajiny Přednáška UOZP Počátky První právní akty z 12.-14. století -ochrana lesů, lesních a vodních živočichů, lovených jako zvěř a ryby před pytláctvím Kníže Konrád Ota (1189)

Více

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Střekov

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Střekov Stránka č. 1 z 5 Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Střekov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně

Více

Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba

Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba Trvale udržitelné hospodaření v lesích Dle zákona o lesích č. 289/1995 Sb. takové hospodaření, při němž je les trvale schopen plnit

Více

OBYTNÝ SOUBOR BAŽANTNICE zastavovací studie lokalita k. ú. Hos vice, pozemky p.č. 152, 153, 154, 156/11 158/1, 158/3, 157, 1155/68

OBYTNÝ SOUBOR BAŽANTNICE zastavovací studie lokalita k. ú. Hos vice, pozemky p.č. 152, 153, 154, 156/11 158/1, 158/3, 157, 1155/68 d o m a a.s., září 2012 SEZNAM VÝKRESŮ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 TEXTOVÁ ČÁST ŠIRŠÍ VZTAHY a ÚZEMNÍ PLÁN SITUACE-PLOCHY POHLED Z OKRAJOVÉ ULICE POHLED Z OKRAJOVÉ ULICE POHLED NA

Více

SWOT ANALÝZA. workshop Darkovičky 14. 11. 2013. útlum tradičních lidových řemesel. nedostatečná propagace regionu. stagnace celosvětové ekonomiky

SWOT ANALÝZA. workshop Darkovičky 14. 11. 2013. útlum tradičních lidových řemesel. nedostatečná propagace regionu. stagnace celosvětové ekonomiky 1. Ekonomika (podnikání a zemědělství) SWOT ANALÝZA workshop Darkovičky 14. 11. 2013 velká nabídka v oblasti služeb a stavebnictví rozvinutá drobná řemesla na základě potřeb obyvatelstva podmínky pro krátkodobou

Více

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství Dostupnost primárních zdrojů biomasy a priority jejich rozvoje Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020 Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. Cíle v rozvoji OZE do roku 2020 2.

Více

Status quo národního plánu energetické efektivity a politiky obnovitelných zdrojů České republiky

Status quo národního plánu energetické efektivity a politiky obnovitelných zdrojů České republiky Status quo národního plánu energetické efektivity a politiky obnovitelných zdrojů České republiky 21. února 2012 Senát Parlamentu ČR, Praha Ing. Vladimír Vlk, poradce Ministerstvo životního prostředí ČR

Více

Nabídka dotačních titulů pro obce a města v roce 2015

Nabídka dotačních titulů pro obce a města v roce 2015 Nabídka dotačních titulů pro obce a města v roce 2015 Snížení energetické náročnost veřejných budov a zvýšení využití obnovitelných zdrojů energie organizační složky městské části hl. města Prahy školy

Více

Zemědělství a ochrana přírody a krajiny. Roman Scharf odbor obecné ochrany přírody a krajiny MŢP

Zemědělství a ochrana přírody a krajiny. Roman Scharf odbor obecné ochrany přírody a krajiny MŢP Zemědělství a ochrana přírody a krajiny Roman Scharf odbor obecné ochrany přírody a krajiny MŢP Vývoj krajiny ve vztahu k zemědělství Do konce 19. století rozvoj osídlení včetně horských a podhorských

Více