P R U H O N I C I A N A

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "P R U H O N I C I A N A"

Transkript

1 A C T A P R U H O N I C I A N A Výzkumný ústav SILVA TAROUCY pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. Průhonice 2008

2 Kolektiv autorů arch. Jan Hendrych, ASLA Ing. Eva Sojková Ing. Ivana Knotková Ing. Veronika Pincová Ing. Renata Lanková-Šubrová Ing. Jaroslav Šubr Ing. Tereza Hrubá Ing. Jiří Dostálek, CSc. Ing. Jan Skaloš, Ph.D. Ing. Eva Dlouhá Ing. David Jech Ing. Adam Baroš Lucie Nová Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., Květnové nám. 391, Průhonice Mgr. Pavel Kukla Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra fyzické geografie a geoekologie, Albertov 6, Praha 2 Copyright Kolektiv autorů, 2008 ISBN (VÚKOZ. Průhonice) ISBN (Nová Tiskárna Pelhřimov, s. r. o. Pelhřimov) ISSN

3 OBSAH Proměny klimatu a udržitelné plánování městské a příměstské krajiny... 5 J. Hendrych Zámecký park ve Višňovém jako jedna z nejvýznamnějších součásti kulturní krajiny Znojemska R. Lanková-Šubrová Modelové řešení funkční obnovy městských historických parků: Brno náměstí 28. října a Vrchlického sad J. Šubr, R. Lanková-Šubrová Školní zahrady nezastupitelný prvek urbanismu sídel T. Hrubá Hodnocení zeleně obytných souborů E. Sojková, I. Knotková Petzoldovy parky v Polsku, Čechách a Německu V. Pincová Zpracování metodického návodu zakládání, vedení a využití databázové evidence významných prvků kulturní krajiny na lokální úrovni D. Jech, E. Dlouhá Srovnání fenologických dat na rozdílných stanovištích u vybrané skupiny okrasných trvalek A. Baroš, L. Nová Přírodní stanoviště v intenzivně zemědělsky obhospodařované české krajině: případová studie v území Nové Dvory Kačina J. Dostálek, J. Skaloš Vliv vybraných charakteristik přírodních podmínek na využití krajiny (Land use) modelové území Nové Dvory Kačina J. Skaloš, P. Kukla

4

5 Acta Pruhoniciana 90: 5 9, Průhonice, 2008 PROMĚNY KLIMATU A UDRŽITELNÉ PLÁNOVÁNÍ MĚSTSKÉ A PŘÍMĚST- SKÉ KRAJINY CLIMATE CHANGES AND SUSTAINABLE URBAN AND SUBURBAN PLANING Jan Hendrych Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., Květnové nám. 391, Průhonice, Abstract: Article is concerned with contemporary questions of global climate change and possibilities to faith it in the scale of the peoples environment. That means in the sustainable communities; cities, suburban areas, but also out there in the open vernacular and natural landscapes. Methods and principles currently used and exercised in many European countries, their legislative measures and strategies are discussed and presented here. Abstrakt: Práce se zabývá současnými otázkami udržitelného rozvoje sídel a sídelní krajiny, globálního oteplování a proměn klimatu. Ty všechny spolu těsně souvisejí. Jsou zde diskutovány (z hlediska adaptace na tyto proměny a snižování jejich dopadů) udržitelné metody a principy postupů, plánování i vzorců chování, které jsou dnes pilíři udržitelnosti komunit v Evropě; obyvatel městské, příměstské i venkovské krajiny. Key words: climate, change, urban, suburban, cultural, landscape, water. Klíčová slova: klima, změny, urbánní, suburbánní, kulturní, krajina, voda. 1 ÚVOD Hospodářská úroveň vyspělých zemí je založena na exploataci přírodních zdrojů a znečišťování, postupné destrukci ekosystémů. Ekonomický růst a rozvoj nových globálních ekonomik přináší ještě masivnější degradaci biosféry. Dnes patří mezi hlavní úkoly udržitelného rozvoje zejména definovat a uvést v praxi koncepty, které by dokázaly omezit dopad lidské populace na životní prostředí, včetně změn klimatu, a tedy i účelné adaptace na tyto změny. Jeden ze základních cílů je trvalá ochrana genové rozmanitosti rostlinných a živočišných druhů a celých ekosystémů (pestré prostředí lépe odolává negativním vnějším vlivům a lépe regeneruje). Mizení druhů a pestrosti zintenzívněné lidskou činností se nám tak může stát velmi nebezpečné (např. infekční pandemie mezi nedostatečně diverzifikovanými hospodářskými zvířaty nebo rostlinami, její další přenos a šíření). V urbanizované a venkovské krajině dnes pociťujeme řadu změn, které s výše uvedeným souvisí a často významným způsobem ovlivňují život člověka. Proto vyspělé státy světa přistupují k přísnému regulování územního rozvoje a zastavování krajiny. Za posledních sto let se průměrná teplota na Zemi zvýšila přibližně o necelý jeden stupeň Celsia a období poslední dekády patří k vůbec nejteplejším od zahájení systematického sledování v polovině 19. století. Globální oteplování je žhavým tématem. Prognózy i sledování současného vývoje naznačují, že oteplování bude ještě výraznější než doposud. Jara budou časnější, léta pak delší, sušší a teplejší (pro obyvatele měst to znamená sesychání trávníků a deficit vláhy v plochách urbánní zeleně; tedy nutnost více a stále nákladněji zavlažovat). Dřeviny předčasně ukončí vegetační období a budou opadávat (tím dojde ke snížení jejich hygienických, estetických aj. funkcí). Až na skokové výjimky (tak neblahé pro teplomilnou a dnes do kultur často zaváděnou vegetaci) budeme zažívat zimní období patrně mírnější a bohatší na srážky (nadbytek srážek ovšem v době, kdy ji vegetace nepotřebuje k růstu). Plochy rekreace a oddychu uvnitř měst se stanou po část roku nevábnými a nevyužitelnými ke svému účelu. To ale již dnes často vede ke snaze o jejich omezení, proměnu na plochy zpevněné (sport, parkoviště) 1. Ve svém důsledku tak dojde k dalšímu narušení a poškozování syntetizujících, a tedy ochlazujících ploch v urbánních strukturách, k jejich úbytku a nakonec i ztrátě. Města se tak budou ještě více a rychleji oteplovat, v ovzduší budou poletovat tuny drobného prachu, který se nebude mít kde usazovat. V konečném důsledku lze předpokládat kolaps velkých urbánních struktur, sociálně silnější vrstvy budou z aglomerací utíkat, ta se stanou problematickými slumy s vylidněnými centry (masový turismus postupně oslabí se zvýšenými přepravními náklady). Přitom již od druhé poloviny 19. století byla v civilizovaném světě tradiční strategie zlepšování prostředí ve městech plánovitě zakládanými městskými zelenými plochami a jejich spojitými systémy, kde hlediskem bylo právě čistší a příjemnější prostředí pro obyvatele měst a příměstí. Obdobně historie zakládání zahrad je zároveň i historií po tisíciletí trvající a poučené práce s mikroklimatem (vedle četných systematických sledování a dokumentování i pouhé pozorování a empirie jasně dokládají bohaté druhové zastoupení flóry a fauny v zahradách, zahradních čtvrtích a městech, a to právě v porovnání s okolní zemědělskou zelenou pouští; nemluvě v tomto smyslu ani o sterilitě a bezútěšnosti dnešních standardních sídelních celků s nízkým či nulovým podílem ploch parků a zahrad). Změny související se změnami klimatu se musíme snažit vhodnými opatřeními zmírňovat. I z důvodů snížení emisí oxidu uhličitého, drobných a mikroskopických polétavých částic atp. je třeba klást zásadní důraz především na vegetační prvky, které poskytují větší listovou (tedy fotosyntetizující) a v důsledku pak pro své okolí výrazně ochlazující plochu, která navíc filtruje nečistoty z okolního ovzduší (usazeniny zplodin se dnes uvádí v řádech tun na hektar parkové plochy ročně, dle druhu dřeviny a charakteru listoví). 1 Např. bývalá sadová ulice v Praze Dejvicích, kde na původních promenádách 1. poloviny min. století parkují dnes v řadách auta, prostory řady náměstí českých měst a na mnoha místech nová zástavba na plochách původně určených pro parky a zeleň. 5

6 Celkový podíl těchto fotosyntetizujících ploch by tak v ideálním městě či sídle budoucnosti (z hlediska adaptace na změny klimatu i zdraví obyvatel) měl výrazně převyšovat podíl ploch zastavěných, ploch s pevnými povrchy. O suburbiích ani nemluvě, zde by tento aspekt měl být již předpokladem k povolování nové výstavby a jakýchkoli záborů (zábory kvalitní produktivní orné půdy by měly být vyloučeny zcela) 2. V příměstských lokalitách bude nutné dbát na velmi citlivé zapojení vybraných druhů (i z hlediska estetického účinu, charakteru a měřítka) rychle rostoucích dřevin jako obnovitelných zdrojů energie do porostů zeleně, na obnovu a zachování tradičních krajinných struktur (alejí, mezí, remízků), které člení velké zemědělské plochy, zadržují vodu, poskytují stín, zpomalují proudění větru, vysoušení, erozi atd. (Pro náročnější a tradiční parkové úpravy, historické areály se tyto rychle rostoucí dřeviny však nehodí). V rámci zemí Evropského společenství je dnes strategický princip adaptačních opatření ke změnám klimatu standardně zakotven v řadě územně plánovacích dokumentů, zejména pod křídly politiky udržitelného rozvoje. Např. v Itálii Strategie udržitelného rozvoje Strategia d Nazione ambientale per lo sviluppo sostenibile in Italia (2002), její aplikaci přímo do územního plánování sídel pak kodifikuje Urbanistický zákon Il Governo del territorio (2005). Ve všech vyspělých zemích Evropy obsahují zákony a předpisy o plánování měst (regulace rozvoje regionů, měst a sídel) pro naše téma velmi relevantní požadavky na šetrné zacházení se zdroji, participaci obyvatel a ochranu životního prostředí a často tyto požadavky jsou v jejich preambulích. Součástí politiky je zpravidla návaznost na dokumenty AG 21 (Místní Agendy 21), která v celoevropském měřítku sleduje udržitelný rozvoj sídel a je významnou strategií reflektující potřeby změny plánování a stavby sídel v souladu s požadavky právě i adaptace na změny klimatu; to zejména v propojení s přistoupením a dodržováním strategie dané systémem společných evropských indikátorů. (ECI European Common Indicators, aj. místní indikátory) 3. Ekologický aspekt je zde zcela zásadní, včetně aspektů zmírňování dopadů změn klimatu a adaptability (nejsystematičtěji je tento strategický systém rozvinut v Anglii, kde jasně formulují a regulují problémové okruhy územního rozvoje, kde v souvislosti s adaptací na klimatické změny to je regulace např.: počtu a struktury nových bytů, obytné hustoty nové bytové zástavby, podílu výstavby na brownfieldech, výměry ploch určených pro nezastavitelné zelené pásy, open spaces (legislativně technický termín pro nezastavitelné území intravilánu) atp., těžby štěrkopísků a zástavba v území s rizikem záplav. Ve Švédsku je normativně stanoveným kritériem přípustná úroveň oxidu dusičného, který produkuje především automobilová doprava, platí zvýhodněné podmínky parkování pro automobily s environmentální certifikací, je regulován podíl vozového parku veřejného sektoru, který je poháněn obnovitelnými zdroji. V Itálii je regulován poměr mezi povolovanou výstavbou bytů na zelené louce a ve stávajícím zastavěném území; poplatky za vjezd individuální automobilové dopravy do určitých částí měst; kompenzace znečištění vyvolaného novým rozvojem; minimální podíl sociálního/neziskového bydlení v nových rozvojových plochách bydlení. Shromažďují a monitorují se 6 makro-indikátory ploch výstavby vedle zelených ploch, procento zastavěné zemědělské půdy v celém státě atp.). Již od r je v Itálii legislativně chráněno panorama horizontu krajiny ve vybraných oblastech (Toskánsko a další) proti rušivým zásahům, to znamená vyloučení průmyslových aj. aktivit i včetně zastavování 4. 2 METODY STUDIA Základem práce byla dlouhodobá analýza relevantních evropských dat a zdrojů, jak legislativních, tak oborových. Byly pečlivě vybírány modelové principy a opatření, zmírňující dopad klimatických změn v urbanizované krajině. Ověřování probíhalo na vybraných zájmových lokalitách a místech (sídla a další komunity participující v některých systémech udržitelnosti ECI, AG 21 atp. 5 ) Evropy (především Itálie, Anglie aj.). Byly ověřovány a dokumentovány místní metody, principy a indikátory, i v celoevropském systému ECI, které jsou na řadě míst Evropy pozitivně uvedeny v praxi a exaktně lze posoudit jejich vhodnost, úspěšnost, dopad a význam (stovky participujících sídel a komunit v jednotlivých socio-ekologicky vyspělých zemích Evropy, kde je kladen důraz především na lidský potenciál a udržitelný rozvoj místních zdrojů). Provádí a publikuje se jejich pravidelný monitoring na různých úrovních od národních až po místní a dochází k následnému vyhodnocování a zveřejňování dat. Výsledky jsou přínosem při přípravě politik, strategií, při zpracovávání urbanistických plánů a plánování krajiny; podle jednotlivých legislativních rámců zemí Evropy 6. Metody studia byly analytické a srovnávací. Z množství dat pak byly sestaveny relevantní okruhy principů a metod, které jsou uvedeny ilustrativně ve výsledcích práce. 3 VÝSLEDKY V současné době výraznou metodou důsledného územního plánování nové výstavby v zemích EU je regulovat nepřiměřený růst městských aglomerací a zahušťování zástavby měst 2 Například 6. Společný Evropský Indikátor (ECI) Sustainable land use, sleduje problematiku zastavování volné krajiny, změny modelace reliéfu krajiny, množství a dostupnost chráněných území, omezování tlaku výstavby a jiných záměrů na kvalitu přírody a krajiny, hodnocení přírodních a kulturně historických hodnot (charakteru krajiny). 3 Maier, K., Řezáč, V., Vorel, J., Dodoková, A., Pacini, N., Hendrych, J. a kol. (2007). Trvalá udržitelnost v územním plánování, (analýza stavu ve vybraných zemí EU). 4 Národní akční linií trvalé udržitelnosti v Itálii je např. stanovena podpora udržitelného směřování programů městské a krajinné regenerace. Národní akční plány podporují projekty hodnocení přírody a krajiny a ekologie v kontextu urbánním a suburbánním. Národní obecné cíle podporují omezování lidského vlivu na přírodní systémy, půdu. Specifickým národním cílem je i zpřírodnění nezastavěných urbánních prostorů, nová rovnováha krajinného a urbánního prostředí atp. Ke specifickým místním cílům patří i omezení tlaku výstavby a jiných záměrů na kvalitu krajiny a přírody, kulturně historického charakteru prostředí a na stavby ve městech. 5 European common Indicators, Místní Agenda Plánování krajiny ideálně vždy těsně koresponduje s územním plánem a stává se jeho součástí. Naše současná tuzemská praxe i legislativa v tomto ohledu bohužel vůbec nepatří mezi nejpropracovanější; některé rámce chybí, ukazatele a indikátory nejsou zavedeny a nesledují se, tedy ani nevyhodnocují.

7 a sídel na úkor volných ploch a ploch zeleně; při tvorbě územních plánů se pak dbá na větší podíl robustních a navzájem propojených ploch městské zeleně (vysoké parkové a promenádní) a vytváří se klidové zóny s vyloučením dopravy. Obytná ulice je tradicí Evropy (neslouží jen k přesunu hromadných aj. dopravních prostředků a pracujícího lidu z ubytoven do továrny) a jako taková je rozvíjena. Tam, kde však obytné ulice již neplní své funkce, či kde tyto funkce byly potlačeny či nebyly založeny (chyby místních politiků, developerů, plánovačů, urbanistů a architektů), nezbývá, než budovat jejich repliky v rámci obchodních center (kam masy po pracovní době přesune hromadná a osobní doprava, pomalu se sunoucí často vylidněnými ulicemi měst a příměstí). Ze zkušenosti a pozorování známe široké aplikování tohoto nedomyšleného a neudržitelného systému na většině předměstí našich aglomerací. Oproti tomu jádra měst a sídel se sterilizují, vyprchává z nich genius loci, kolorit, patina, a tím i plnohodnotný život místních komunit. Ubývá tradičního místa pro život, sídla přicházejí o svá srdce, budeme-li vycházet z klasických představ architektů starověku. Metody plánování, výstavby a regulace tradičních evropských zelených a zahradních měst zahrnují i plošné, prostorové a funkční regulace podílu zpevněných ploch. Existuje podpora zpracování plánů veřejných prostranství propojených s plány systémů parků a další zeleně. Podporou jsou i četné dotační programy. Vytváření funkčního a kvalitního městského prostoru a infrastruktury je třeba řešit ve spolupráci se státem, místními samosprávami, občany i podnikateli, což zdůrazňuje i Tématická strategie Evropské komise pro městské životní prostředí, kde jedním z mnoha cílů je i agenda zpracování udržitelných urbanistických projektů. Ke všem výše uvedeným a dnes již standardním metodám v územním plánování a ve snaze zmírnit dopady proměn klimatu v městských aglomeracích, ale i v příměstské a volné krajině venkovské, je v současnosti nutno aktivně využívat všech relevantních metod a postupů (tradičních i nových). Některé jsou založeny na participaci veřejnosti (především v souvislosti s udržitelným rozvojem obcí a kvalitou života), jak ji chápe i Evropská úmluva o krajině. Občané si tak do značné míry sami plánují své okolí, svou krajinu ve spolupráci s odborníky, kteří se tak stávají zprostředkovateli jejich místně ovlivněné znalosti a místem poučené vůle 7. Takovým v rámci tohoto studia sledovaným příkladem může být italské Udine, město v posledních dekádách plánované a utvářené právě na základě principů trvalé udržitelnosti v územním plánování (AG 21). Nezbytné je ovšem přistoupení a respektování v rámci Evropy již zavedených cílů a limitů udržitelného rozvoje, včetně všech vhodných a používaných indikátorů, které jsou především kvalitativními ukazateli (např. indikátor časové a vzdálenostní dostupnosti veřejných prostranství a parkových rekreačních ploch a zón klidu). 8 Principy tradice jsou dalšími esenciálními nástroji práce se sídelní krajinou. Obnovovat tradiční funkce venkova a periferních území krajů znamená např. diverzifikaci ekonomických činností na venkově, podporu tradičních řemesel a produkčních odvětví, podporu místních farem a produkčních sdružení a jejich sítí, od pěstování a výroby až po prodej a místní distribuci produkce (různé kooperativy, dále podporu multifunkčního zemědělství a jeho neprodukčních funkcí), včetně rehabilitace a renesance venkovského bydlení. K tomu je nutno vytvořit systémové předpoklady ve formě státních pobídek a investic; jedná se o státní zájem. Metodami ochrany zemědělského půdního fondu lze regulovat nepřiměřený růst příměstské a venkovské zástavby spojený s množstvím záborů ploch kvalitní zemědělské půdy a ploch zeleně (legislativní ochrana půdy před zbytečnými zábory pro nezemědělské a nelesní účely). Principy tvorby krajiny, již po staletí vyvíjené a upřesňované, pomohou realizovat krajinotvorná opatření podporující žádoucí environmentální i estetické funkce; důraz musí být kladen zejména na hospodaření s vodou a posilování retenční schopnosti městské, příměstské a venkovské krajiny. Práce s vodou je v tomto ohledu i základem práce krajinné tvorby. Také krajinářské metody regenerace postindustriálních ploch nově otvírají ohromný potenciál zdevastovaných či nevyužívaných urbánních a suburbánních ploch k jejich transformaci především na volné a robustní plochy zeleně (princip plíce pro města ), včetně jejich napojení na systémy ÚSES. Jde o posilování a rozvoj systémů ventilace čerstvého a chladnějšího vzduchu do měst prostřednictvím propojených ploch parků, zelených a otevřených ploch, koridorů a parkových cest a promenád 9. V oblasti územního plánování dnes v Evropě principiálně dbáme na přednostní využívání a regeneraci stávajících a dříve již využívaných a exploatovaných industriálních ploch, namísto rozšiřování zástavby do krajiny příměstí a venkova. Principiálně je potřeba podporovat (i legislativně, upravit stávající parametry, např. šíře komunikací) vysokou liniovou zeleň jako povinný doprovod a přistínění komunikací v sídlech a v příměstské krajině. Legislativně by se měly stanovit a napříště vymezovat především robustní územní systémy ekologické stability, které by procházely urbánními a suburbánními systémy a obohacovaly je tak všemi nepostradatelnými funkcemi (viz výše). Princip úspory energií a podpory čistého ovzduší znamená všestranně omezovat (zejména úsporami energie, omezováním a usměrňováním dopravy, včetně spotřeby paliv a využíváním obnovitelných zdrojů) emise skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého a drobného i mikroskopického prachu ze spalování fosilních paliv. Musí se tak především eliminovat 7 Na populární a s občany participační bázi probíhá systém hodnocení charakteru krajiny Anglie a Skotska (dle metodiky z r. 2002). Program identifikace charakteru venkovské krajiny zahájila Agentura pro venkov již koncem minulého století. Došlo k zmapování a identifikaci kategorií a k sestavení regionálních, oblastních a národních charakterových typologických map krajiny. Ve Skotsku zahájila r organizace Skotské Národní dědictví program hodnocení krajinného charakteru. 8 Např. v Anglii rozvojové plány území obsahují jak regionální strukturální plány, tak i územní plány jednotlivých sídelních útvarů. Ochrana charakteru krajiny, charakteristických prvků krajiny a péče o krajinu je zakotvena ve strukturálních i v územních plánech. Ochrana charakteru krajiny v procesu plánování, regulace rozvoje území tak připadá místním orgánům územního plánování (úřadům daných hrabství). Součástí rozvojových plánů jsou: oblasti vysoké krajinné hodnoty, zvláštní krajinné oblasti, oblasti zvláště půvabné krajiny a oblasti vysokého archeologického potenciálu. Pro všechny platí regulace územního rozvoje a ochrana jejich krajinného charakteru před nežádoucím rozvojem. 9 Hojně s tímto prvkem pracoval urbanismus ještě před válkou i u nás, jako v celé západní a střední Evropě. 7

8 znečišťování z mobilních zdrojů v intravilánech a zavést přísné normy (a jejich dodržování) pro drobný a mikroskopický polétavý prach v ovzduší měst a příměstí (i za cenu nutných změn dnes ještě široce používaných technologií; spalování vybraných nejškodlivějších ropných produktů). Dalším aspektem je nutné omezení hlukových zátěží s akcentem na kvalitu vnějšího a vnitřního prostředí budov; k tomu by mělo přispět i lepší usměrňování dopravy, vyšší podíl kvalitní vysoké stromové zeleně v sídlech a příměstských zónách 10. Principy šetrného nakládání s vodou jsou zcela základními, ne-li rozhodujícími pro jakoukoli udržitelnost. Voda a vegetace zmírňují nežádoucí tepelné rozdíly, oblačnost zmírňuje intenzitu slunečního záření. Obnova oběhu vody může pozitivně ovlivnit klima 11. V sídlech bude v blízké budoucnosti nutné oddělit vodu pitnou a užitkovou (naprosto neúnosné se již dnes jeví užívání pitné vody k zavlažování zahrad a parků, k napouštění bazénů atp.). Měl by se co nejdříve zajistit a podporovat systém plošné integrované ekosystémové správy celých povodí, jim by měly být podřízeny ostatní aspekty správy a využívání krajiny, včetně územního a krajinného plánování (to musí vycházet právě z potřeb a daností ekosystémových správ). Principiálně šetrné hospodaření s vodou znamená zabránit rychlému odtoku vody z měst i krajiny a efektivně využít srážkovou vodu v polyfunkčním systému vegetace. S tím pak v detailu ovšem souvisí i vhodná volba taxonů, které jsou méně náročné na vodu, a druhů, které snesou příležitostně zvýšené vlhkostní podmínky a dovedou vodu akumulovat a zdržovat její odtok. Příkladem vhodných technologických opatření mohou být i vodu vsakovací a zadržovací systémy (terénní deprese, poldry, esteticky zdobné vodní kanály a plochy) v úpravách parteru města a zeleně. Ve vhodných zpevněných plochách tradiční štěrkové trávníky, vodopropustné a zatravňovací dlažby jsou nutnou náhradou živičných povrchů. Částečným přínosem jsou i střešní zahrady, které alespoň na chvíli zachycují srážky a zpomalují odtok vody, krátkodobě zlepšují i teplotní podmínky; tato jejich funkce ovšem končí v momentě, kdy není zdroj vody. Vysoká zeleň vrhající chladivý stín je tak ve městech a krajině fenoménem nenahraditelným a esenciálním. Ke zlepšení přispěje i důsledné vysvobození zatrubněných potoků zpět na povrch, zejména 10 V posledních letech např. Chicago, Illinois, přistoupilo k velmi razantnímu plošnému a liniovému vysazování dřevin v celé aglomeraci. Podařilo se nejen zlepšit hygienické a rekreační aspekty, ale i pozitivně upravit estetické kvality města, redukovat vizuální znečištění prostředí a dokonce pozitivně snížit míru kriminality v těchto lokalitách. 11 Kravčík, M., Pokorný, J., Kohutiar, J., Kováč, M., Tóth, E. (2007). Water for the Recovery of the Climate A New Water Paradigma. Krupa Print, Žilina, Slovakia. Dostupné na home/homeen.html. Výběr z italské národní strategie udržitelného rozvoje, který stanoví pro strategické cíle indikátory pro oblast Kvalita prostředí a života v urbánním prostředí a krajině. Hodnota indikátorů nestanovena 8 Obecný cíl Specifický cíl Indikátor* Rovnováha krajinného a urbánního prostředí Zlepšení kvality urbánního prostředí Udržitelné využití zdrojů integrace sektorových plánů s procesy Agendy 21 polycentrické rozmístění funkcí v území redukce tlaku výstavby a jiných činností na kvalitu přírody, historicko-kulturního prostředí a na stavby ve městech rozšíření regeneračních zásahů v přírodě a urbánním prostředí rekvalifikace a dobrá dostupnost přírodních a historicko-kulturních hodnot zlepšení kvality urbánního prostředí snížení rizika pro obyvatele plynoucího ze znečištění (atmosféry, hluku, vody, půdy) snížení rizika (hydrogeologické a technologické) zamezení mobility s neblahým vlivem na životní prostředí, kontrola dopravy v centrech měst a podpora alternativní soukromé dopravy, rozvoj technických služeb nahrazujících dopravu zařízení měst podporující cyklisty snížení množství a daně prostředí spotřebovaných zdrojů (energie, voda, materiál) a produkovaného odpadu zvýšení rekuperace využitých zdrojů rozšíření ekologické spotřeby a chování nehodovost na silnicích (EU LC 3) přírodní plochy (v kontextu města) chráněné od expanze měst (EU LC 9) degradované a kontaminované plochy (v kontextu města) nyní znovu využité (EU LC 9) dostupnost zeleně, historicko-kulturních objektů, služeb (EU LC 4) dny dobré kvality ovzduší (EU LC 5), lokální plány pro čistotu vzduchu a snížení emisí, ohrožení populace hlukem (EU LC 8), zónování a plány na snížení hluku, znečištění povrchové a spodní vody, kapacita čištění populace vystavená riziku; populace vystavená riziku z průmyslu (nebo technologickému) zamezení mobility s neblahým vlivem na životní prostředí kontrola dopravy v centrech měst a podpora alternativní soukromé dopravy, rozvoj technických služeb nahrazujících dopravu, zařízení měst podporující cyklisty místní příspěvek emisím CO 2 (EU LC 2), energetická spotřeba na hlavu, spotřeba vody na hlavu městský odpad (na hlavu), % tříděného odpadu * Indikátory jsou převzaty z Evropských indikátorů pro místní úroveň, Evropské komunitní indikátory (únor 2000). využití veřejné dopravy (počet přepravovaných osob), rozšíření udržitelných výrobků (EU LC 10)

9 v zastavěných částech sídel, v krajině pak důsledné odstranění a rozrušení podzemních drenážních systémů melioračních opatření (dříve prováděných zejména v horních částech povodí). Prozatím asi neexistuje dokonalá metoda pro poslední uvedené opatření, ovšem značná část takto devastované krajiny se postupem času již sama regeneruje, dochází k postupnému zanášení, rozpadu a rozkladu drenážních svodů. Voda tak již nemizí v totalitní vodoteči a objevuje se znovu jako životadárný prvek v podobě mokřadů a vodních plošek v pestřejší a esteticky i měřítkem mnohem kvalitnější krajině, na kterou jsou naše vjemové smysly geneticky lépe přizpůsobeny. Stejně jako nejpůsobivější je tradiční vernakulární architektura bez architektů, je nejpůvabnější a nejpestřejší prostá hospodářská krajina bez vědeckých zásahů. 4 ZÁVĚR Jako krajinní zahradníci minulosti 12, i my dnes řešíme problémy zapříčiněné proměnami a zhoršením okolních podmínek. Nedostatek vody řešíme použitím vhodných, proměnám klimatu a suchu přizpůsobivých vegetačních prvků a druhů rostlin (trvalkové záhony s extenzivní údržbou, suchomilné sukulentní střešní pokryvy, efektivnější mulčovací technologie, místní a odolné druhy dřevin vhodné do daných podmínek měst, příměstí a krajiny). Při navrhování nových vegetačních prvků využíváme zásady a principy ekodesignu krajiny a tak i přírodě blízkých postupů (výsevy aj.). Vybíráme z bohatého spektra místních a již zdomácnělých a osvědčených druhů; vrátí se nám později snížením nákladů na údržbu. Dodržujeme princip technologií a postupů s co nejmenším dopadem na životní prostředí a jeho pestrost; proto přednostně a spíše než s množstvím prodaných (často i z velké dálky dovezených) sazenic či ploch zatravňovacích koberců, počítáme s ekologickou stopou, znečištěním a devastací, kterou po realizaci své práce zanecháváme. Podporováno státem (např. dotační programy SFŽP) v této souvislosti by mělo být v budoucnu jen podnikání a postupy s nízkou či nulovou závislostí na fosilních palivech. Je nanejvýš vhodné a potřebné využít již stávajících evropských podpůrných a motivačních systémů, které byly pro udržitelný rozvoj a plánování již vyvinuty i v naší místní legislativě a praxi. Dnes je Česká republika na čtrnáctém místě v celosvětovém žebříčku největších znečišťovatelů planety. Neregulovaný rozvoj dopravy, průmyslu, těžby a spalování fosilních surovin je tak naprosto alarmující a zarážející, stejně jako plýtvání lidským potenciálem, volným prostorem krajiny, jeho zastavováním a devastací. Na závěr lze shrnout, že podporu zasluhuje nejen modernizace celkové infrastruktury a zlepšení energetické účinnosti, odděleného zásobování pitnou a užitkovou vodou, čištění a recyklace odpadních vod a hospodárnější využívání přírodních zdrojů. Kritické je i zlepšování energetické účinnosti budov regenerace panelových domů a starých nekvalitních budov a rychlá transformace na ekologické a obnovitelné zdroje energie, aniž by to ovšem znamenalo redukci ploch pro pěstování potravin. Nezbytné je již zmíněné snižování spotřeby fosilních paliv, snižování emisí uhlíku, drobných a mikroskopických polétavých částic, které se ukazují být dříve netušeným rozhodujícím faktorem ovlivňujícím lidské zdraví i kvalitu obývaného prostředí. Zvyšování kvality městské, příměstské i venkovské zástavby a krajinného prostředí jde pouze ruku v ruce se zakládáním robustních městských a příměstských ploch a linií vegetace a především jejich spojitých systémů, s vazbou na vzdálenější plochy přirozené přírodní vegetace. To by mělo být pevně a účelně zapracováno a zakotveno v dlouhodobých rozvojových politikách, strategiích, zásadách, plánech i regulativech. 12 Landscape Gardeners v tradiční ostrovní krajinotvorbě 18. a 19. století. Krajinná architektura je americká obdoba daná vývojem oboru z doby po druhé polovině 19. století. Obdobně dnes nabývá na významu krajinný design, zejména krajinný ekodesign. Poděkování Tento článek vznikl za finanční podpory výzkumného záměru č Ministerstva životního prostředí České republiky. Poděkování patří všem kolegům, kteří aktivně participují na řešení výzkumného úkolu Kulturně historická krajina, analýza a principy ochrany významných prvků kulturní krajiny a poskytovatelům potřebných zdrojů na jeho řešení. 5 LITERATURA HENDRYCH, J. a kol., ( ): Kulturně historická krajina, analýza a principy ochrany významných prvků kulturní krajiny. Výzkumný úkol č. I.06. VÚKOZ Průhonice. Výzkum (neprodukčních) rostlin a jejich uplatnění v krajině a sídlech budoucnosti. Předmět činnosti I. Analýza a koncepce řešení systémů vegetace v mezích trvale udržitelného rozvoje v urbanizované, kulturně historické, zemědělské a postindustriální krajině. KRAVČÍK, M., POKORNÝ, J., KOHUTIAR, J., KOVÁČ, M., TÓTH, E. (2007): Water for the Recovery of the Climate A New Water Paradigma. Krupa Print, Žilina, Slovakia. Dostupné na php?web=./home/homeen.html/. MAIER, K., ŘEZÁČ, V., VOREL, J., DODOKOVÁ, A., PACINI, N., HENDRYCH, J. a kol. (2007): Trvalá udržitelnost v územním plánování, (analýza stavu ve vybraných zemích EU). Grant MMR. Zatím nepublikováno. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Rukopis doručen: Přijat po recenzi:

10 10

11 Acta Pruhoniciana 90: 11 17, Průhonice, 2008 ZÁMECKÝ PARK VE VIŠŇOVÉM JAKO JEDNA Z NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH SOUČÁSTÍ KULTURNÍ KRAJINY ZNOJEMSKA VIŠŇOVÉ CHATEAU PARK: ONE OF THE MOST IMPORTANT LANDMARKS IN THE ZNOJMO CULTURAL LANDSCAPE Renata Lanková-Šubrová Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., Květnové nám., 391, Průhonice, renata.subrova. Abstract: This paper focuses on the past and present of the chateau park in Višňové in relation to the Znojmo cultural landscape, and assignment I.07: The concept of the registration and documentation of historical parks and gardens. Analysis, records and documentation of historical parks and gardens. Establishment of a documentation center as the primary source of information on historical cultural landscape in the Czech Republic. Abstrakt: Tento příspěvek se zabývá historií a současností fenoménu zámeckého parku ve Višňovém v návaznosti na kulturní krajinu Znojemska a úkol I.07 Koncepce registrace a dokumentace historických parků a zahrad. Analýza, evidence a dokumentace historických parků a zahrad. Založení dokumentačního střediska jako základního informačního zdroje o problematice historické kulturní krajiny v ČR. Key words: identification, registration, documentation, natural landscape park, parterre, rocky ravine. Klíčová slova: identifikace, registrace, dokumentace, přírodně-krajinářský park, parter, skalnatá rokle. 1 ÚVOD Cílem řešení úkolu I.07 Koncepce registrace a dokumentace historických parků a zahrad. Analýza, evidence a dokumentace historických parků a zahrad je rozbor historie a hledání jejích stop v dnešní podobě parku, tak aby se postupný historický vývoj promítl do metodiky památkové obnovy obecně i do metodiky obnovy vlastního parku. Zámecký park ve Višňovém je největší (15 ha) a z hlediska zahradní architektury nejvýznamnější přírodně-krajinářský park okresu Znojmo, zvláště jeho romantizující podoba z konce 19. století. Jeho vztah k širší krajině nejlépe dokumentuje 1. vojenské mapování (1768). Současně dokládá i jeho zpětnou vazbu na vlastní kompozici parku. Krajinu okresu Znojmo po staletí charakterizují úrodná pole s vinicemi, ovocnými sady a ostrovy zeleně. Krajinnou zeleň zde reprezentují lesy a lesíky zasahující Bobravské vrchoviny, Jevišovické pahorkatiny a v neposlední řadě významný Národní park Podyjí. Území se nachází v přechodné zóně mezi bioregionem Jevišovickým a bioregionem Lechovickým. V období gotiky vyrůstá ve Znojemském kraji množství hradů a tvrzí (Žerotice hrad, Horní Dunajovice vodní tvrz, Trstěnice tvrz, Višňové tvrz). Další století přináší nové stavební slohy od renesance přes baroko až po klasicismus, ze kterých je zde dodnes dochováno mnoho památek (kostelů, Obr vojenské mapování (Josefské, 1768). Výřez mapy Ministerstvo životního prostředí České republiky 11

12 Obr vojenské mapování (Františkovo, 1834). Výřez mapy Ministerstvo životního prostředí České republiky far, sýpek, dvorů, zámků a obytných domů) Svoboda (2004). Řada šlechtických sídel spolu s významnými parky spoluvytvářela obraz této kulturní krajiny a esteticky doplňovala krajinu o další cenné výtvarné prvky (aleje, solitérní stromy s božími mukami, kříži a kapličkami) na významných křižovatkách cest a podél nich. V krajině okresu Znojmo je téměř pravidelně rozmístěno celkem 29 památek zahradního umění (z toho 6 ve městě Znojmě). 2 MATERIÁL A METODA Metoda dokumentace jednotlivých památek zahradního umění vychází z dříve týmově zpracované teoretické charakteristiky jednotlivých objektů a byla stanovena v rámci výzkumného úkolu I.07 Koncepce registrace a dokumentace historických parků a zahrad. Analýza, evidence a dokumentace historických parků a zahrad. Výchozím materiálem pro metodiku dokumentace jednotlivých památek zahradního umění je architektonicko-historický průzkum, doplněný o některé specifické charakteristiky památek zahradního umění. Sledované charakteristiky vychází ze stavebně-historického průzkumu, tzv. standardního nedestruktivního stavebně-historického průzkumu. Literární prameny a památkové fondy (archivní prameny) použité v případě analýzy historického a společenského vývoje zámeckého parku ve Višňovém: viz závěrečná kapitola. Mapový a ikonografický materiál vč. bohaté historické fotodokumentace byl získán v Moravském zemském archivu v Brně a na Památkovém fondu Národního památkového ústavu, Územního pracoviště v Brně (vojenská mapování 1. a 2., mapa stabilního katastru). Ostatní mapy převážně z poslední doby byly získány ze soukromých archivů tvůrců jednotlivých rekonstrukcí a obnov parku ve Višňovém (ing. J. Šubr, ing.arch. V. Kutěj, Agroprojekt PSD Brno, ing. J. Krejčí). 12 Výsledky průzkumů a rozborů jsou následně zpracovány do přehledných tabulek dokumentačních listů památek zahradního umění. 3 VÝSLEDKY Dokumentační list památky zahradního umění pro zámecký park ve Višňovém ve zkrácené, avšak podstatu objektu vystihující podobě. Evidenční číslo: 6887 Název památky zahradního umění: ZÁMECKÝ PARK VE VIŠŇOVÉM Typ památky zahradního umění: zámecký park Název obce: Višňové Příslušnost ke katastrálnímu území (parcelní číslo/čísla): katastrální území Višňové, parcelní čísla: 1, 3/2, 187, 218, 382/2, 447, 501, 90, 91, 92/1, 93/2, 93/4, 94/1, 95/1, 96/2, 112/1, 3970 Adresa, telefon, Zámek Višňové, Zámek 1, Višňové, tel , Webová stránka: Způsob využití funkce objektu: rekreační a užitkový park pro potřeby výchovného ústavu (dnes z větší části ve velmi zanedbaném stavu), po případné obnově by se mohl stát navíc významným veřejným parkem pro obyvatele Višňového a ostatní návštěvníky městyse. Památková ochrana (památkový zákon MK ČR), název, datum vyhlášení, datum zrušení, evidenční číslo, respektive číslo dokumentu o vyhlášení: park je evidován jako kulturní památka ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb. a je zapsán v Ústředním seznamu nemovitých

13 kulturních památek pod číslem 6887 Výměra pozemku: 15,23 ha Nadmořská výška: m n. m. Přírodní podmínky (průměrné roční srážky, průměrné roční teploty, vegetační stupeň, půdní typ, původní rostlinná společenstva, výškový stupeň charakter území): průměrná roční teplota: kolem 8 C průměr ročních srážek: 582 mm (Jevišovice) reliéf terénu: se vyznačuje nápadným protikladem poměrně málo členitých plošin a zaříznutých skalních údolí půdní typ: střídají se zde víceméně nasycené kambizemě s hnědozeměmi na spraších až sprašových hlínách hydrologické poměry: odpovídají terénnímu reliéfu, vlhčí v údolí potoka a sušší v okolí zámku biogeografická poloha: geomorfologický celek Jevišovická pahorkatina, Jevišovický bioregion (1.23) vegetační stupeň: 1. vegetační stupeň dubový přírodní společenstva: hercynské dubohabřiny (Melampyro nemorosi Carpinetum) s ostrovy acidofilních doubrav (Luzulo albidae Quercetum) a teplomilné doubravy (ze svazu Quercion petraeae) ÚSES: sosiekoregion Jevišovická pahorkatina Culek (1996). Popis parku kompozice (průhledy, osy): Zámecký park ve Višňovém je jedním z největších a nejvýznamnějších parků okresu Znojmo. Je rovněž významnou památkou zahradního umění, která má dvě vývojově rozdílné části: parter první část u zámku se zbytky půdorysu barokně klasicistní zahrady, skalnatá rokle druhá část parku v údolí potoka, který tvoří základ (páteř) kompozice romanticko-krajinářského parku. Původní parter barokní zámecké zahrady, která ležela při severním a východním průčelí zámku, měl rozsáhlý pravidelný tvar s rondely stromů a se stříhanými alejemi a byl osově navázán na hlavní vstup do zámku (Pacáková-Hošťálková a kol., 1999). Do dnešní doby se z něj nezachovalo téměř nic až na zbytky jírovcové aleje a několika solitérních dřevin z pozdější přírodně krajinářské úpravy. U průčelí zámku se zachovaly dvě pískovcové sochy v nepříliš dobrém stavu. Plocha parteru je dnes zabrána polem orné půdy, zahrádkami a třemi hřišti pro potřeby uživatele zámku. Původní reliéf terénu je na okraji hlavní cesty a u hřišť systematicky zasypáván nepovolenou skládkou škváry a stavební suti (zřejmě při opravách zámku a cesty), což škodí i okolním stromům. Zámecké nádvoří tvoří jednolitá dlážděná plocha s centrálně umístěným kosočtvercem (zvýšeným záhonem), v jehož středu je vysazený mladý cedr (Cedrus libani) výška 3 m. Původní (barokní) lipová alej, vrcholící vyhlídkovým rondelem v ose aleje, byla doplněna parkovou úpravou romantické skalnaté rokle s protékajícím potokem a rybníkem (Kříž, Riedl, Sedlák, a kol., 1978). Z první poloviny 19. století se zde dochovala prázdná Lurdská kaple (jeskyně) po nepříliš zdařilé rekonstrukci, půlkruhová zídka s výklenkem a torzo busty hraběte Kolowrata na sloupovitém podstavci. Na místě šlechtického bazénu s pergolami a tenisovým kurtem z první poloviny 20. století je dnes moderní bazén (nevhodného tvaru) v dlážděné ploše. Podél trasy nově vybudované kanalizace (ve svahu nad cestou) usychají vzrostlé stromy, rovněž kolem Lurdské jeskyně a zídky s výklenkem! Údolí potoka a místo původního rybníka (jižní a jihovýchodní strana parku) je silně zapleveleno náletovými dřevinami a plevelnými rostlinami, v důsledku absence jakékoliv údržby. Lesík na východní, dolní straně parku (pod svahem s libanonským cedrem) a palouk jsou v poměrně dobrém stavu. Dvě louky na jižní straně parku jsou rovněž v přijatelném stavu, porosty stromů potřebují citlivou probírku. Současný stav porostů dřevin a travnatých ploch je nevyhovující a silně poznamenaný nedostatečnou údržbou. Poměrně rozsáhlá část hospodářských budov s výběhy slouží pro chov domácích zvířat a jako součást výuky pro potřeby uživatele areálu. Dnešní stav jednoho z nejvýznamnějších parků okresu Znojmo je velmi špatný a jeho větší část není prakticky udržována, jedná se zvláště o romanticko-krajinářskou část v údolí potoka a vzdálenější části na jižní a jihovýchodní straně. V prostoru původního barokního parteru východně od zámku je v současné době orná půda (brambory, řepa) a při jejím obdělávání velkou mechanizací dochází k poškozování okrajových porostů stromů a keřů vč. význačných solitér: Sophora japonica, Taxus baccata a další. Náznaková obnova parteru a okolí zámku, navržená v letech (ing. Jaroslav Šubr, ing. arch. Vlastimil Kutěj) bohužel nebyla realizována! V celém parku se nachází řada významných stromů, cenných jak z hlediska stáří, tak druhu a kultivaru, některé z nich patří k unikátním na jižní Moravě. Zámecký park ve Višňovém proto patří k botanicky nejcennějším objektům v okresu Znojmo (Kříž, Riedl, Sedlák a kol., 1978). Datum založení: první doložená vývojová etapa barokní zahrada Slohové určení: přírodně-krajinářský park s romantickou skalnatou roklí z poloviny 19. století. Přehled historického vývoje: Zámek byl vybudován na místě někdejší tvrze majitele panství, přestavěné na renesanční zámek, jehož podstata se dochovala dodnes. V polovině 16. století je tvrz přebudována na renesanční zámek a lze předpokládat, že zámecký park byl založen v této době. Barokní zahrada se kolem roku 1796 nacházela při severním 13

14 a východním průčelí zámku, v rovinatém terénu, kde byl zřízen rozsáhlý pravidelný parter s rondely stromů a se stříhanými alejemi. Výměra parku tehdy činila 10,5 ha. Kolem roku 1800 byla zahájena parková úprava v romantické skalnaté rokli s protékajícím potokem. Původní (barokní) lipová alej, vrcholící vyhlídkovým rondelem v ose aleje, byla doplněna volně vedenými cestami podél potoka ve strmém svahu rokle (úžlabinou nebo vyhlídkovou strání) a vybavena mosty, vodopády, grottami a solitérními stromy na pahorcích. Před rokem 1825 zde tak vznikl pozoruhodný romantický přírodní park. Kolem roku 1830 byl park rozšířen do prostoru ovocné zahrady na západní straně zámku a na úzký pás na jihu, tj. na dnešní výměru. Vznikl zde přírodně krajinářský park ( park v anglickém stylu ) s celou řadou cenných dřevin. V roce1836 zámek přechází do vlastnictví hrabat Spiegel- Diesenbergů, kteří upravují zámek i park do klasicistní podoby podle tehdejší módy. V této době byly v parku umístěny kamenné vázy, na svahu vystavěna jeskyňka z vápence, zvaná Lurdská kaple, zřízena půlkruhová zídka s výklenkem pro sochu světce a busta hraběte Kolowrata na sloupovitém podstavci dřeviny sloužily jako kulisa pro tyto artefakty. Typické bylo také zátiší vytvořené pod přistavěným balkonem, kryté vistárií, a pergoly s růžemi. Rovněž fasády budovy zámku byly porostlé přísavníkem (loubincem) do výše prvního patra. V polovině 19. století vzniká přírodně krajinářský park s mnoha exotickými dřevinami. Park a zámek jsou vyzdobeny sochami antických bohů Hermea, Persea, Venuše (dnes torzo) a jiných. Roku 1888 zakoupil hrabě Ferdinand Spiegel sochu Panny Marie Lurdské, která byla instalována v parku do pro ni upravené jeskyně a vysvěcena. Kolem roku 1895 se ještě uskutečnily menší změny v parku pod vedením zahradníka A. Kořínka. Počátkem 20. století byla vysazena řada exotických dřevin aniž by došlo k narušení původní kompozice. Některé dnes patří k unikátním exemplářům svého druhu na jižní Moravě. Roku 1945 přešel zámek s parkem do vlastnictví státu a byl přidělen III. řádu sester sv. Františka, které v zámku zřizují domov pro důchodce. Dne byl zámek odebrán církvi a v roce 1973 nahrazen dětským výchovným ústavem viz. Haňák (1913), Kříž, Riedl, Sedlák a kol. (1978), Pacáková- Hošťálková a kol. (1999), Šubr, Šubrová-Lanková (2008). Abiotické prvky: Podrobně popsány v dokumentačním listu památky zahradního umění. Zvlášť rozebrány povrchy cest a zpevněných ploch, charakter vodních prvků, oplocení a bran, venkovního (parkového) osvětlení, parkového mobiliáře, drobné architektury a výtvarných děl. Biotické prvky významné dřeviny v parku: V parku se nachází řada stromů význačných svou velikostí a stářím (i krásou a malebností) o průměru kmene na pařezu nad 100 cm : Cedrus libani u nás unikátní strom, Abies cephalonica, Abies nordmanniana, Abies concolor, Ginkgo biloba, Fagus sylvatica 14 Atropunicea, Tilia tomentosa, Sophora japonica jeden z nejhezčích exemplářů tohoto druhu na jižní Moravě (Kříž, Riedl, Sedlák a kol., 1978), Quercus robur, Gymnocladus dioicus. Obr. 3 Pohled na zámek v roce 1930 Obr. 4 Bazén se sochou před hlavním vstupem do zámku v roce1947 Obr. 5 Bazén se sfingou na louce u potoka v roce 1955

15 Další význačné stromy mimořádné velikosti: Acer tataricum, Castanea sativa, Gleditsia triacanthos, Gleditsia triacanthos Inermis, Koelreuteria paniculata, Catalpa bignonioides, Ulmus glabra Exoniensis, Fraxinus excelsior Pendula, Taxus baccata Adpressa, Acer pseudoplatanus Aureo-Variegatum, Quercus robur Concordia, Aesculus octandra (Hieke, 1985; Kříž, Riedl, Sedlák a kol., 1978). Stromové patro, keřové patro, bylinné patro, ověření sortimentu dřevin v jednotlivých vývojových fázích parku: Stromové patro: Současný stav stromů a keřů je negativně poznamenán dlouhodobou absencí údržby. Dále při obdělávání pole na parteru dochází ke značnému poškozování velkou mechanizací především okrajových porostů vč. významných solitér (Sophora japonica, Taxus baccata a další)! Řezání větví jehličnatých stromů pro vazačské práce a další mechanická poškozování a škody po vichřicích (vývraty, rozlámané koruny stromů, olámané větve) svědčí o dlouhodobém nezájmu a vandalství mimo jiné i z řad uživatelů zámku! Některé stromy usychají rovněž v důsledku nevhodné drenáže nové kanalizační stoky. Součástí většiny zapojených stromových porostů jsou náletové dřeviny, které je poškozují. Bohužel ztrátu významných dřevin způsobují rovněž choroby, škůdci a klimatické vlivy (sucho, záplavy, vichřice), které lze jen stěží ovlivnit. Keřové patro: Keřové patro je také ve špatném stavu, ze stejných důvodů jako patro stromové. Náletové a silně odnožující keře se zde nekontrolovatelně šíří. Bylinné patro: Díky různorodosti stanovišť v parku, od osluněných travnatých formací na různě vlhkém podloží parkových luk (na terase u zámku) po prostor různě zastíněných ploch u dnešního hřiště na SZ straně parku i na ploše dříve užitkové zahrady (event. štěpnice a stromovky na JV straně) je bylinné patro druhově poměrně bohaté. Také na jeho současném stavu se nepříznivě podepsala nesystematická a v některých partiích parku úplně chybějící údržba travnatých a bylinných ploch. Nejmarkantněji se to projevuje v údolí potoka na jižní straně parku a v zapojených dřevinných formacích, zvláště na jižní a JV straně parku, hlavně v lužní poloze kolem potoka a na místě původního rybníka. Viditelně lepší je stav bylinného patra v lesíku na východní, dolní straně parku (pod svahem s libanonským cedrem), kde byla v poslední době zahájena systematická obnova. O poznání lepší jsou udržované travnaté plochy před zámkem, na místě původního parteru a v západní části parku (v okolí sportovních hřišť mimo plochu dlouhodobé nepovolené skládky škváry a stavební suti). Také dvě louky (pastviny) na jižní straně parku (nad údolím potoka), dnes užívané na pastvu a výcvik koní, jsou v přijatelném stavu a způsob dnešního využití je přiměřený. Naopak hrubě nevhodné je polní hospodářství a zahrádky na hlavní louce mezi zámkem a cedrem a také poškozování stromů a keřů při jejich obdělávání! Obr. 6 Cedrus libani v roce 1953 Obr. 7 Cedrus libani v roce

16 Památková obnova (vč. projektové dokumentace) po roce 2000: Projekt opravy a odbahnění rybníka v zámeckém parku ve Višňovém (Agroprojekt PSD Brno, ing. Tichý, ing. Veselková, 2004). Dosud nerealizováno. Projekt obnovy zámeckého parku, především krajinářské části kolem skalnaté rokle potoka, návrh rovněž počítá s obnovou rybníka (ing. Jaroslav Krejčí, 2007). Realizace zahájena v roce SHP a památkový záměr, vč. náčrtu studie obnovy celého areálu zámeckého parku, tak aby vznikl ucelený názor na jeho památkovou obnovu (ing. Jaroslav Šubr, ing. Renata Lanková-Šubrová, 2008). Projekt vznikl pro Občanské sdružení pro obnovu zámeckého parku, kulturních, folklórních a historických památek (jednatel: Bohumil Adámek) a pod dohledem NPÚ, Územního pracoviště v Brně (ing. Dagmar Fetterová) Šubr, Šubrová-Lanková (2008). Jejím cílem je zachování přírodních a kulturních hodnot parku, který nutně potřebuje důkladnou obnovu porostů stromů a keřů, zrestaurování výtvarných děl, ošetření stávajících, mnohdy významných až unikátních stromů na celé jižní Moravě, které si sami o sobě zasluhují památkovou ochranu! Jak již konstatují autoři Generelu památek zahradní architektury Jihomoravského kraje (VŠÚOZ Průhonice, 1987) ing. Jaroslav Šubr a kol.: nutná rekonstrukce celého areálu, vč. restaurování plastik a stavebních doplňků. Prostor u zámku obnovit náznakově v barokně klasicistní podobě, zbytek jako romanticko-krajinářský park..., bez porušení památkové podstaty objektu. (Šubr, a kol. 1987). Poznámka : Stávající, unikátní cedr libanonský (Cedrus libani), výška 22 m, obvod kmene 380 cm, průměr koruny 18 m, byl vysazen v souvislosti s vybudováním Lurdské jeskyně, která byla vysvěcena roku 1888, k třicátému výročí zjevení Panny Marie v Lurdech. K této jeskyni se konaly pravidelně poutě. Rod Spieglů byl velice zbožný a proto nechal hrabě vysadit cedr právě k oslavě Panny Marie. Podle těchto událostí lze odvodit stáří cedru přibližně na 120 let. Obr. 8 Architektonická studie rekonstrukce zámeckého parku, 1983 (ing. J. Šubr, ing. arch. V. Kutěj) Obr. 9 Perspektiva vstupního prostoru (parteru), 1983 (ing. J. Šubr, ing. arch. V. Kutěj) Obr. 10 Perspektiva parteru s kašnou, 1983 (ing. J. Šubr, ing. arch. V. Kutěj) 16

17 4 ZÁVĚR Dnešní stav parku je velmi špatný a jeho větší část není prakticky udržována, jedná se zvláště o romanticko-krajinářskou část v údolí potoka a vzdálenější části na jižní a jihovýchodní straně. Stav porostů, zvláště starých stromů, především v krajinářské části parku, byl v posledních letech nepříznivě ovlivněn klimatickými podmínkami (extrémní sucho, vichřice), u některých stromů se jejich stav výrazně zhoršil (vývraty, rozlomení, případně ulamování větví apod.). V současnosti je zámecký park přístupný pouze omezeně. Možnost využití a známost tohoto objektu u široké veřejnosti a turistů je velmi malé, přestože by jej bylo možné za poměrně nízkých nákladů zapojit do blízkých i dálkových turistických tras a naučných stezek. To ovšem předpokládá důkladnou rekonstrukci celého parku vč. obohacení o teplomilné dřeviny (malá sbírka), vrácení vodních prvků (rybník, obnova koryta potoka), obnovu parteru, vyhlídkového pavilonu, obnovu cestní sítě a restaurování sochařských a ostatních uměleckých prvků parku. Poděkování Tento článek vznikl za finanční podpory výzkumného záměru č Ministerstva životního prostředí České republiky. 5 LITERATURA CULEK, M. (1996): Biogeografické členění České republiky, Praha, Enigma, 347 s., ISBN HAŇÁK, V. (1913): Vlastivěda moravská, Moravsko- Krumlovský okres. Moravská akciová knihtiskárna Brno, 366 s. HIEKE, K. (1985): Moravské zámecké parky a jejich dřeviny. SZN Praha, 307 s., publikace č: KŘÍŽ, Z., RIEDL, D., SEDLÁK, J. a kol. (1978): Významné parky Jihomoravského kraje. Nakladatelství Blok, 624 s., PACÁKOVÁ-HOŠŤÁLKOVÁ, B. a kol. (1999): Zahrady a parky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Libri Praha, 522 s., ISBN SVOBODA, I. (2004): Studie rozvoje turistiky v mikroregionu Moravia se zaměřením na dobudování potřebné infrastruktury. Stavoprojekt 2000 s. r. o., studie, 29 s. + přílohy. ŠUBR, J. a kol. (1987): Generel památek zahradní architektury Jihomoravského kraje. VŠÚOZ Průhonice PS Brno, 89 s. ŠUBR, J., ŠUBROVÁ-LANKOVÁ, R. (2008): Višňové SHP a památkový záměr (studie). 32 s. Rukopis doručen: Přijat po recenzi:

18 18

19 Acta Pruhoniciana 90: 19 23, Průhonice, 2008 MODELOVÉ ŘEŠENÍ FUNKČNÍ OBNOVY MĚSTSKÝCH HISTORICKÝCH PARKŮ: BRNO NÁMĚSTÍ 28. ŘÍJNA A VRCHLICKÉHO SAD FUNCTIONAL RESTORATION OF HISTORIC CITY PARKS BRNO, NÁMĚSTÍ 28. ŘÍJNA AND VRCHLICKÉHO PARK: A MODEL SOLUTION Jaroslav Šubr, Renata Lanková-Šubrová Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., Květnové nám., 391, Průhonice, renata.subrova. Abstract: The paper presents a model solution for the restoration of two historic city parks, located within the boundaries of the Brno city heritage preserve, and their historic and functional connection to older historic parks within the boundaries of the historic city walls, and the Lužánky park, a former Baroque Jesuit garden. Abstrakt: Příspěvek představuje modelové řešení dvou městských historických parků v ochranném pásmu městské památkové rezervace Brno a jejich historickou a funkční návaznost na starší historické parky brněnského hradebního okruhu a park Lužánky (bývalou barokní jezuitskou zahradu). Key words: cultural heritage restoration, regeneration, contemporary functional park, park composition, cultural layer, historic fragment. Klíčová slova: památková obnova, regenerace, soudobý funkční park, kompozice parku, kulturní vrstva, historický fragment. 1 ÚVOD Cílem předkládaného modelového řešení dvou brněnských parků je ověření stanovených obecných zásad obnovy městských historických parků pro současné využití ve smyslu výzkumného projektu 0222: Stanovení zásad funkční obnovy městských a historických parků, zahrad a hřbitovů. Historické parky na území města tvoří v systému městské veřejné zeleně zvláštní skupinu. Nejen svým historickým vývojem, ale také různým stupněm zachovalosti historické kompozice, architektonických a výtvarných děl i forem vegetačních prvků. Proto je většina z nich památkově chráněna ve smyslu Zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči a ve znění pozdějších předpisů. V Brně jsou navíc uvedené parky chráněny dle Vyhlášky č. 10/1994 o zeleni v městě Brně. Jsou nedílnou součástí městské památkové rezervace či zóny, nebo jejich vyhlášeného ochranného pásma, případně jsou zapsány jako samostatná kulturní památka nebo národní kulturní památka. Potom jsou evidovány a dokumentovány u Národního památkového ústavu a jejich obnova nebo změny u nich podléhají zvláštnímu legislativnímu procesu ve smyslu uvedeného zákona. Cílem památkové péče je zastavit nebo zpomalit změny památkového fondu, eliminovat co nejvíce soudobé negativní vlivy a speciálními technikami (konzervace, restaurování, obnova) udržovat vypovídací hodnotu kulturních památek (Novák, 2001). 2 MATERIÁL A METODA Metodika předkládané práce je výsledkem výzkumného projektu 0222: Stanovení zásad funkční obnovy městských a historických parků, zahrad a hřbitovů (Šubr, Šubrová, 2004). Základním materiálem pro modelová řešení je zhodnocení předchozí analytické, teoretické a metodické práce a využití zobecněných poznatků pro studijní a projektovou práci v oboru. Pro ověření navržených analytických metod a hledání dalšího využití metodických poznatků byly vybrány modelové objekty v Brně, Olomouci, Telči a Židlochovicích a pro ně postupně zpracovány studie památkové obnovy, v některých případech i projekty pro územní, případně stavební řízení. Předkládaná práce představuje řešení městských parků nové městské čtvrti z přelomu 19. a začátku 20. století, které navazují na nejstarší městský park v Brně (a celé ČR) Lužánky: Náměstí 28. října a Vrchlického sad. Uvedené parky leží v ochranném pásmu městské památkové rezervace. Problémové okruhy byly v konkrétních parcích posuzovány na zpracovaných průzkumech a rozborech, ideových cílech studií obnovy a hodnoceny v zorném úhlu teoretických poznatků o funkci veřejných prostor ve městech. Parkové náměstí 28. října a přiléhající Vrchlického sad vznikly na začátku 20. století na základě mezinárodní urbanistické soutěže z roku Urbanistické řešení i architektonická hodnota přiléhající zástavby a parkových prostorů je kvalitním příkladem stavebního umění své doby a musí být respektováno a chráněno (Šubr, Šubrová, 2002). Pravidelné uspořádání parkových ploch s obvodovými alejemi je pro ně typické a určující. Změna základního kompozičního schématu je nepřijatelná. Územím parků probíhá zaklenutý podzemní tok potoka Podávky, dnes stoky, a souběžně s jeho trasou je budována nová stoka C. K posouzení variant situování trasy byla zpracována studie, která vymezila základní podmínky pro převedení trasy částmi parků Lužánky, Vrchlického sad a Náměstí 28. října tak, aby nebyla ohrožena funkce parkových ploch a stanovištní podmínky pro vegetaci parků. Jedním z výsledků posouzení byl příslib investora stoky zajistit výjimku, aby byla výsadba stromů možná i v ochranném pásmu stok. Stoka byla budována ražením a technicky zabezpečena tak, aby výsadby mohly být provedeny (realizováno 2003). 19

20 Stav parků před úpravami (2002) Vrchlického sad Vrchlického sad o celkové ploše m² slouží především jako propojení dvou sousedních velkých parkových ploch a stinná oddychová plocha. V jeho jižní části je umístěn památník dělnického hnutí ve velké, travou zarůstající ploše dlážděné mozaikou. Parkové cesty jsou pískované, vybavení tvoří pouze 5 laviček. Stav stromů odpovídá jejich věku (téměř 100 let) a vytváří předpoklad plynulé obnovy porostů. Náměstí 28. října Je charakteristickým příkladem parkového náměstí z počátku minulého století. I když kompozice parku byla několikrát pozměněna, je ještě patrná a její základní kompoziční prvky byly zachovány nebo jsou obnovitelné. Obr. 1 Mapa Brna s předměstími a okolím (von Scheibenhof) z roku 1815 Obr. 2 Plán Brna z roku 1909 Obr. 3 Náměstí 28. října (dříve Winterhollerovo náměstí) kolem roku 1900 kolorovaná pohlednice Z vegetačních prvků jsou to především obvodové aleje javorů (v severní, jižní a zvláště východní straně značně prořídlé a nemocné) a fragmenty symetricky umístěných výsadeb v centrální části parku. Novější výsadby, postupně doplňované zvláště o jehličnaté stromy (stříbrné smrky, borovice) byly často nevhodné a jejich dnešní stav to potvrzuje. Kromě nevhodných stanovištních podmínek je to způsobeno zanedbanými pěstebními probírkami a prořezávkami. Velké skupiny tisů, zvláště v severní části parku jsou sice vzrůstné, ale vyplňují téměř celý prostor a vytváří zde nevhodné, husté a nepřehledné skupiny, které prostorově zmenšují park a vytvářejí nebezpečná zákoutí. Z keřových skupin jsou vhodné a perspektivní (po zmlazení, probírkách a dosadbách) pouze šeříky v zeleném pásu na západní straně parku. Vybavení tvoří plastika Silvy Lacinové-Jílkové a dětské hřiště v jižním půlkruhu, realizované koncem 60. let podle návrhu pražského architekta Františka Pšeničky. Hřiště je funkční, ale je třeba opravit průlezky a pískoviště. Betonový obdélníkový bazén o rozměrech m byl vybudován koncem 2. světové války jako požární nádrž a koncem 60. let opatřen ocelovou fontánou (koncem 80. let demontovanou) a kovovým zábradlím. V roce 1991 byla provedena rekonstrukce vodního systému vč. recirkulace a přípojky elektřiny, přesto je nádrž bez vody. Základní vybavení je doplněno lavičkami a odpadkovými koši. Průzkum stávajících dřevin (2002) Všechny stávající dřeviny byly zaměřeny do situace v měřítku 1 : 500 a byla provedena jejich inventarizace a klasifikace. Asanace dřevin Pro potřebu výstavby stoky C je v řešeném území odstraněn pouze jeden strom na Náměstí 28. října Acer platanoides (javor mléč). Asanace ostatních stromů jde v rozhodující většině na vrub špatného zdravotního stavu stromů a dlouhodobé absenci progresivních pěstebních opatření. Část asanovaných dřevin pak vyplývá z dohody o zabezpečení stok proti možným negativním účinkům vegetace. Z koncepce řešení stoky a navržené technologie vyplývá, že trasa nebude nikdy otevírána z povrchu. V předchozích stupních PD pak bylo dohodnuto, že stoka bude v potřebném rozsahu izolována fólií proti prorůstání kořenů. Toto řešení umožní výsadbu dřevin nezbytných pro zachování 20

Plánování a význam zeleně v malých městech. Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i.

Plánování a význam zeleně v malých městech. Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. Plánování a význam zeleně v malých městech Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. zeleň v sídle Zeleň je jednou ze základních funkčních složek struktury sídla,

Více

Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení. Dokumentace obsahuje části:

Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení. Dokumentace obsahuje části: Příloha č. 1 k vyhlášce č. 499/2006 Sb. Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení Dokumentace obsahuje části: A B C D E Průvodní zpráva Souhrnná technická zpráva

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Útěchovice Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 624 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 66 Hustota obyvatel:

Více

Udržitelnost projektu CZ.14.07/2.1.00/13.0007 Historická zeleň regionu střední Čechy. záznam: Ing. Miroslav Ezechel

Udržitelnost projektu CZ.14.07/2.1.00/13.0007 Historická zeleň regionu střední Čechy. záznam: Ing. Miroslav Ezechel Udržitelnost projektu CZ.14.07/2.1.00/13.0007 Historická zeleň regionu střední Čechy Exkurze Vinoř, Satalice, Dolní Počernice 29.3. 2014 zaměření: zámecké parky, obory, historická krajina, voda v krajině

Více

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území Příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území Řádek 1. zastavěné území 2. plochy výroby 3. plochy občanského vybavení

Více

URBANISTICKÁ STRUKTURA

URBANISTICKÁ STRUKTURA URBANISTICKÁ STRUKTURA Urbanistická struktura města nebo území je tvořena A. Funkční a provozní strukturou B. Sociodemografickou strukturou C. Socioekonomickou strukturou D. Krajinně - ekologickou strukturou

Více

Strategický cíl 4 Funkční a esteticky kvalitní prostředí ve městě

Strategický cíl 4 Funkční a esteticky kvalitní prostředí ve městě Funkční a esteticky kvalitní prostředí ve městě Tvář města v široce pojatém estetickém slova smyslu především pak jeho část, kterou nazýváme sdíleným veřejným prostorem, reflektuje hodnotový systém jeho

Více

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Moraveč Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 901 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 212 Hustota obyvatel: 24 obyv/km 2

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Stojčín Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 387 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 122 Hustota obyvatel:

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Svépravice Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 515 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 120 Hustota obyvatel:

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Příloha č. 1 vyhlášky č. 499/2006,. o dokumentaci staveb ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb.

Příloha č. 1 vyhlášky č. 499/2006,. o dokumentaci staveb ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb. Příloha č. 1 vyhlášky č. 499/2006., o dokumentaci staveb ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb. Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení Dokumentace obsahuje části: A

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Nová Buková Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 516 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 93 Hustota obyvatel: 18 obyv/km

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Žirovnice Počet částí obce: 6 Počet katastrálních území: 6 Výměra obce: 4440 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 3070 Hustota obyvatel: 69 obyv/km

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Lesná zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Vysoká Lhota zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zubrnice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zubrnice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zubrnice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

Projekt regenerace sídliště Dlouhá v Novém Jičíně Koncept projektu regenerace

Projekt regenerace sídliště Dlouhá v Novém Jičíně Koncept projektu regenerace 4/ NÁVRHOVÁ ČÁST - TEXTOVÁ 4.1 CHARAKTERISTIKA ÚPRAV ZÁKLADNÍ PROBLÉMOVÉ OBLASTI Sídliště Dlouhá vzniklo jako důsledek extenzivního rozvoje města zejména v druhé polovině 20. století. Tehdejší urbanistické

Více

NÁVRH ZMĚNY Č.4 ÚZEMNÍHO PLÁNU MIŘETICE. Zpracovatel: Ing. arch. Jan Linha, Jihozápadní III/1176, 141 00 Praha 4 Autorizace ČKA 01 103

NÁVRH ZMĚNY Č.4 ÚZEMNÍHO PLÁNU MIŘETICE. Zpracovatel: Ing. arch. Jan Linha, Jihozápadní III/1176, 141 00 Praha 4 Autorizace ČKA 01 103 MIŘETICE NÁVRH ZMĚNY Č.4 ÚZEMNÍHO PLÁNU MIŘETICE Zpracovatel: Ing. arch. Jan Linha, Jihozápadní III/1176, 141 00 Praha 4 Autorizace ČKA 01 103 Pořizovatel: MěÚ Vlašim, Jana Masaryka 302, 258 01 Vlašim

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany Stránka č. 1 z 8 Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s

Více

Krajinářská studie území obcí Prštice a Radostice

Krajinářská studie území obcí Prštice a Radostice Krajinářská studie území obcí Prštice a Radostice Ústav plánování krajiny Obor: Zahradní a krajinářská architektura Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Markéta Flekalová, Ph.D. Oponent práce: Ing. Přemysl

Více

PLÁN OCHRANY A KONCEPCE REGENERACE KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY A PROBLÉMY DOSTUPNOSTI INFORMACÍ O KULTURNÍ KRAJINĚ PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ

PLÁN OCHRANY A KONCEPCE REGENERACE KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY A PROBLÉMY DOSTUPNOSTI INFORMACÍ O KULTURNÍ KRAJINĚ PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ PLÁN OCHRANY A KONCEPCE REGENERACE KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY A PROBLÉMY DOSTUPNOSTI INFORMACÍ O KULTURNÍ KRAJINĚ PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ doc.ing.arch. Ivan Vorel, CSc, Ing.arch. Simona Švecová Katedra urbanismu

Více

Zeleň symbol moderní obce. Jak pomohou dotace?

Zeleň symbol moderní obce. Jak pomohou dotace? Jak pomohou dotace? Projektový cyklus Projektový záměr Udržitelnost projektu Zpracování projektu Realizace projektu Registrace projektové žádosti Schválení dotace Projektový záměr Záměr - formuluje potřeby,

Více

KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE. Analytická část

KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE. Analytická část KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE Analytická část Zpracovatelé ATEM s.r.o. EIA SERVIS s.r.o. Hvožďanská 2053/3 U Malše 20 148 00 Praha 4 370 01 České Budějovice Únor 2007 Koncepce ochrany

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Pošná zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

PTICE ÚZEMNÍ STUDIE Lokalita Jihovýchod

PTICE ÚZEMNÍ STUDIE Lokalita Jihovýchod PTICE ÚZEMNÍ STUDIE Lokalita Jihovýchod Zpracovatel : Ing. arch. Milič Maryška, Letohradská 3/369, 170 00 Praha 7 datum : leden 2015 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název akce : Zpracovatel : PTICE - ÚZEMNÍ STUDIE

Více

II. ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE NOVÝ ŠALDORF - SEDLEŠOVICE

II. ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE NOVÝ ŠALDORF - SEDLEŠOVICE Územní plán města Znojma a obcí Dobšice, Kuchařovice, Nový Šaldorf-Sedlešovice a Suchordly II. ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE NOVÝ ŠALDORF - SEDLEŠOVICE Název díla : ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA ZNOJMA

Více

Územní plánování a starosti s povodněmi a suchem Jak může územní plánování přispívat k prevenci povodňových situací a sucha?

Územní plánování a starosti s povodněmi a suchem Jak může územní plánování přispívat k prevenci povodňových situací a sucha? Územní plánování a starosti s povodněmi a suchem Jak může územní plánování přispívat k prevenci povodňových situací a sucha? MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Pro seminář Národní dialog o vodě 2014: Co

Více

4. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ PRO SPRÁVNÍ OBVOD ORP OTROKOVICE 2016.

4. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ PRO SPRÁVNÍ OBVOD ORP OTROKOVICE 2016. 4. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ A ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ PRO SPRÁVNÍ OBVOD ORP OTROKOVICE 2016 Tabulková část SO ORP OTROKOVICE Úřad územního plánování MěÚ OTROKOVICE 2016

Více

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro

Více

Územní studie Brná nad Labem P24-2

Územní studie Brná nad Labem P24-2 Územní studie Brná nad Labem P24-2 Pořizovatel: Magistrát města Ústí nad Labem Velká Hradební 8 Ústí nad Labem Zpracovatel: Ing. arch. Vladimír Charvát Dukelských hrdinů 20 Praha 7 02/2016 1 Obsah studie:

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Malečov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Kámen zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Regulační plán Litvínov - Osada

Regulační plán Litvínov - Osada Regulační plán Litvínov - Osada Návrh zadání změny č. 1 Regulačního plánu Litvínov - Osada červen 2005 Obsah zadání: a) důvody pro pořízení regulačního plánu a stanovení hlavních cílů rozvoje území b)

Více

Strategický plán města Police nad Metují Strategická část tabulkový přehled

Strategický plán města Police nad Metují Strategická část tabulkový přehled Strategický plán města Police nad Metují Strategická část tabulkový přehled Prioritní osa 1 (PO 1) Sociokulturní život města Strategický cíl PO 1 - Město nabízející bohaté možnosti využití volného času

Více

Zadání regulačního plánu Louňovice lokalita Y

Zadání regulačního plánu Louňovice lokalita Y Místo: Katastrální území: Objednatel: Zadání regulačního plánu Louňovice lokalita Y (v souladu s přílohou č. 9 vyhlášky č. 500/2006 Sb.) Louňovice lokalita Y Louňovice obec Louňovice, Horní náves 6, 25162

Více

Článek 1. Článek 2. Článek 3

Článek 1. Článek 2. Článek 3 OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA MĚSTA VIMPERK o závazné části Změny č. 2 územního plánu sídelního útvaru Vimperk kterou se mění závazná část územního plánu sídelního útvaru Vimperk Zastupitelstvo města Vimperk

Více

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY ZMĚNA č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (Ve smyslu 18, resp. 50 zákona č.183/2006 Sb., v rozsahu přílohy č.5 vyhlášky č.500/2006sb.) POŘIZOVATEL:

Více

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY KONFERENCE LUBENEC LISTOPAD 2015

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY KONFERENCE LUBENEC LISTOPAD 2015 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY KONFERENCE LUBENEC LISTOPAD 2015 ING. MARTINA LUKEŠOVÁ, JSEM TU DOMA: CTÍM SLOVA ALBERTA EINSTEINA: NAŠÍM ÚKOLEM MUSÍ BÝT OSVOBODIT SE TÍM, ŽE ROZŠÍŘÍME OKRUH SVÉHO SOUCITU, ABY

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY. prosinec 2007. Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY. prosinec 2007. Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1 NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY prosinec 2007 Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1 Městský úřad ve Znojmě, odbor rozvoje (dále jen úřad územního plánování), který na žádost obce Havraníky pořizuje

Více

Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území

Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území Příloha č. 2 k vyhlášce č. 499/2006 Sb. Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území okumentace obsahuje části: okumentace musí vždy obsahovat části až s tím, že rozsah jednotlivých

Více

Návrh způsobu měření vize. Stav 2016 Strategické cíle / Opatření / projekty Řešení problematiky znečištění ovzduší

Návrh způsobu měření vize. Stav 2016 Strategické cíle / Opatření / projekty Řešení problematiky znečištění ovzduší Stav 2016 Strategické cíle / Opatření / projekty Řešení problematiky znečištění ovzduší Vize 2030 Návrh způsobu měření vize Silný vliv lokálních topenišť v okolí Ostravy a v polském příhraničí na kvalitu

Více

SLUŠTICE. ÚZEMNÍ PLÁN OBCE Změna č. 3 - návrh zadání. Pořizovatel: Městský úřad v Říčanech odbor územního plánování a regionálního rozvoje

SLUŠTICE. ÚZEMNÍ PLÁN OBCE Změna č. 3 - návrh zadání. Pořizovatel: Městský úřad v Říčanech odbor územního plánování a regionálního rozvoje SLUŠTICE ÚZEMNÍ PLÁN OBCE Změna č. 3 - návrh zadání Objednatel: Obec Sluštice Starostka obce: Antonín Müller Pořizovatel: Městský úřad v Říčanech odbor územního plánování a regionálního rozvoje Červen2012

Více

ZMĚNY KO2, KO3, KO4, KO5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KOTVRDOVICE

ZMĚNY KO2, KO3, KO4, KO5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KOTVRDOVICE ZMĚNY KO2, KO3, KO4, KO5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KOTVRDOVICE (VERZE PRO SPOLEČNÉ JEDNÁNÍ) obsah změn Ko2, Ko3, Ko4, Ko5 Ko2: Bydlení na východním okraji obce změna funkčního využití pozemku parc. č. 1338 v

Více

Chráněná území v České republice. RNDr. Alena Vopálková

Chráněná území v České republice. RNDr. Alena Vopálková Chráněná území v České republice RNDr. Alena Vopálková Hlavní cíle ochrany přírody a krajiny Udržení a obnova ekologické stability krajiny Zachování přírodních hodnot a krajinného rázu Ochrana biologické

Více

Střední škola stavebních řemesel Brno Bosonohy Pražská 38b, 642 00 Brno Bosonohy

Střední škola stavebních řemesel Brno Bosonohy Pražská 38b, 642 00 Brno Bosonohy Střední škola stavebních řemesel Brno Bosonohy Pražská 38b, 642 00 Brno Bosonohy Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT 60. B - souhrnná technická zpráva Souhrnná

Více

PRACOVNÍ LIST Č. 1 K PROJEKTU PROMĚNY KRAJINY

PRACOVNÍ LIST Č. 1 K PROJEKTU PROMĚNY KRAJINY Příloha 1 PRACOVNÍ LIST Č. 1 K PROJEKTU PROMĚNY KRAJINY 1. Krajina kolem města Jevíčko a v něm samotném je příkladem narušené (degradované krajiny, krajiny obdělávané, krajiny příměstské a městské krajiny.

Více

ENTENTE FLORALE EUROPE. Evropská kvetoucí sídla. Ing. Eva Voženílková národní koordinátorka soutěže eva.vozenilkova@mzp.cz

ENTENTE FLORALE EUROPE. Evropská kvetoucí sídla. Ing. Eva Voženílková národní koordinátorka soutěže eva.vozenilkova@mzp.cz ENTENTE FLORALE EUROPE Evropská kvetoucí sídla Ing. Eva Voženílková národní koordinátorka soutěže eva.vozenilkova@mzp.cz ENTENTE FLORALE EUROPE Evropská kvetoucí sídla SOUTĚŽ SÍDEL zaměřená na zlepšování

Více

ZADÁNÍ. ZMĚNA č.3 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU SEPEKOV

ZADÁNÍ. ZMĚNA č.3 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU SEPEKOV ZADÁNÍ ZMĚNA č.3 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU SEPEKOV Obsah : a) požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších územních vztahů b)

Více

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie.

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Ing. Jan ZÁHORKA OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Česká fotovoltaická konference 4. listopadu 2008, v Brně Zemědělský půdní fond ČR Rozloha

Více

Integrovaný regionální operační program

Integrovaný regionální operační program Integrovaný regionální operační program Přehled specifických cílů IROP dle identifikace územní dimenze X / 1.1 Zvýšení regionální mobility prostřednictvím modernizace a rozvoje sítí regionální silniční

Více

Územní plán obce Rohozec, 2000

Územní plán obce Rohozec, 2000 Územní plán obce Rohozec, 2000 Širší vztahy: -VRT vysokorychlostní trať Praha Brno - vojenské letiště Chotusice-Čáslav (ochranná hluková pásma) - regionální ÚSES -vedení vysokého napětí - vysokotlaký plynovod

Více

Obsah Opatření obecné povahy č. 1/2013, kterým se vydává Územní plán Zlaté Hory. str.

Obsah Opatření obecné povahy č. 1/2013, kterým se vydává Územní plán Zlaté Hory. str. Obsah Opatření obecné povahy č. 1/2013, kterým se vydává Územní plán Zlaté Hory I.A TEXTOVÁ ČÁST 1 A. Vymezení zastavěného území 2 B. Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot 2 C. Urbanistická

Více

PhDr. Ivo Hlaváč NM a ředitel sekce technické ochrany ŽP

PhDr. Ivo Hlaváč NM a ředitel sekce technické ochrany ŽP Priority MŽP M P pro období 2014+ VODA FÓRUM F 2012 PhDr. Ivo Hlaváč NM a ředitel sekce technické ochrany ŽP Obsah prezentace Evropský a mezinárodní kontext Národní kontext Priority MŽP pro období 2014+

Více

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY A. ÚVOD 1. Údaje o podkladech a schválení ÚPD 1 2. Obsah a rozsah elaborátu 3 3. Vymezení řešeného území 4 4. Širší vztahy 5 B. ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCÍ PRO ROZBOR ÚZEMNÍHO

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Otázka: Struktura, diverzita, únosnost a potenciál krajiny, krajinný ráz

Otázka: Struktura, diverzita, únosnost a potenciál krajiny, krajinný ráz Otázka: Struktura, diverzita, únosnost a potenciál krajiny, krajinný ráz Předmět: Biologie Přidal(a): Králová Struktura krajiny rozdělujeme podle 2 hledisek na: a) prvotní struktura krajiny (makrostruktura)

Více

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument.

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument. Určení prioritních oblastí a identifikace hlavních oblastí podpory s uvedením vazby na Integrované hlavní směry strategie Evropa 2020 a na regionální strategické y Kraj: Plzeňský kraj Prioritní oblast

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PODHRADÍ NAD DYJÍ. říjen Zadání Změny č.2 územního plánu obce Podhradí nad Dyjí 1

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PODHRADÍ NAD DYJÍ. říjen Zadání Změny č.2 územního plánu obce Podhradí nad Dyjí 1 NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PODHRADÍ NAD DYJÍ říjen 2011 Zadání Změny č.2 územního plánu obce Podhradí nad Dyjí 1 Městský úřad ve Znojmě, odbor výstavby (dále jen úřad územního plánování),

Více

POŘIZOVATEL: OBEC PRASKLICE: PROJEKTANT: OBSAH ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI. Městský úřad Kroměříž.

POŘIZOVATEL: OBEC PRASKLICE: PROJEKTANT: OBSAH ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI. Městský úřad Kroměříž. ZMĚNA č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PRASKLICE PŘÍLOHA č.3 - TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ 1 POŘIZOVATEL: Městský úřad Kroměříž Stavební úřad Oddělení územního plánování a státní památkové péče OBEC PRASKLICE: určený

Více

2/ 7 LEGENDA MAPA LAND USE MAPA ŠIRŠÍCH. Mendelova univeita v Brně Zahradnická fakulta Solitérní strom v krajině. 4/ / Hana Sýkorová S-JTSK

2/ 7 LEGENDA MAPA LAND USE MAPA ŠIRŠÍCH. Mendelova univeita v Brně Zahradnická fakulta Solitérní strom v krajině. 4/ / Hana Sýkorová S-JTSK LEGENDA alej hranice lada lesí porost louka Park mez orná půda pastvina remízek silnice těžební prostor trvale travní porost - louka urbanizovaná plocha vodní tok vodní plocha Mendelova univeita v Brně

Více

Změna č. 1 ÚPO Mlékosrby

Změna č. 1 ÚPO Mlékosrby Změna č. 1 ÚPO Mlékosrby NÁVRH TEXTOVÁ ČÁST ZMĚNY Č. 1 ÚPO obsahuje změnu závazné části ÚPO Mlékosrby Zadavatel: Pořizovatel: Projektant: Obec Mlékosrby Městský úřad Nový Bydžov Ing. arch. Karel Novotný

Více

MAS Lednicko-valtický areál, z.s. partner rozvoje Břeclavska

MAS Lednicko-valtický areál, z.s. partner rozvoje Břeclavska MAS Lednicko-valtický areál, z.s. partner rozvoje Břeclavska MAS Lednicko-valtický areál, z.s. Právní forma: zapsaný spolek Vznik: květen 2015 Počet členů: 27 Územní působnost: Břeclav, Bulhary, Hlohovec,

Více

Obec Ondřejov. Zadání změny územního plánu obce

Obec Ondřejov. Zadání změny územního plánu obce Obec Ondřejov Třemblat, Turkovice Zadání změny územního plánu obce Zpracovatel návrhu zadání: RNDr. Radim Perlín, autorizace ČKA 01 139 Datum: září 2008 1 Zadání změny územního plánu obce Ondřejov návrh

Více

Změna č. 2 územního plánu obce Čachovice návrh zadání květen 2012 NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 2

Změna č. 2 územního plánu obce Čachovice návrh zadání květen 2012 NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 2 ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁN OBCE ČACHOVICE NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 2 Pořizovatel dle 6 odst. 2 Obecní úřad Čachovice s plněním ustanovení 24 zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění Ing. Renata Perglerová s

Více

ATELIER KOHOUT - TICHÝ

ATELIER KOHOUT - TICHÝ Ústav urbanismu č. 519 Vedoucí ústavu: ing. arch. Jan Jehlík ATELIER KOHOUT - TICHÝ Ing. arch. Michal Kohout, ing. arch. David Tichý Ph.D. hostující konzultant: ing.arch. Irena Fialová Zimní semestr 2009

Více

NÁVRH ZADÁNÍ. pro zpracování změny č.3 územního plánu sídelního útvaru SUDOMĚŘICE

NÁVRH ZADÁNÍ. pro zpracování změny č.3 územního plánu sídelního útvaru SUDOMĚŘICE NÁVRH ZADÁNÍ pro zpracování změny č.3 územního plánu sídelního útvaru SUDOMĚŘICE 1 VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Řešené území je vymezeno územím dílčí změny v katastrálním území obce Sudoměřice. Na základě požadavku

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice Stránka č. 1 z 9 Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA Fakulta filozofická. KATEDRA ARCHEOLOGIE Doc. PhDr. Martin Gojda, CSc.

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA Fakulta filozofická. KATEDRA ARCHEOLOGIE Doc. PhDr. Martin Gojda, CSc. ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA Fakulta filozofická KATEDRA ARCHEOLOGIE Doc. PhDr. Martin Gojda, CSc. 15. 16. KRAJINA STŘEDOVĚKU a NOVOVĚKU Pole a obecní pastviny Rybník u zaniklé středověké vesnice Změna hustoty

Více

Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce

Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace územně analytických podkladů

Více

Návrh zadání Změny č. 2 územního plánu BUDĚTSKO

Návrh zadání Změny č. 2 územního plánu BUDĚTSKO Návrh zadání Změny č. 2 územního plánu BUDĚTSKO Pořizovatel: Městský úřad Konice, odbor výstavby Masarykovo nám. 27, 798 52 Konice Pracoviště: Na Příhonech 405, 798 52 Konice Oprávněná osoba: Ing. Tomáš

Více

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ Č. j.: 59325/ENV/15 V Praze dne 26. srpna 2015 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování

Více

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek Smart City a MPO FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014 Ing. Martin Voříšek Smart City Energetika - snižování emisí při výrobě elektřiny, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů, bezpečnost dodávek Doprava snižování

Více

Předběžný harmonogram výzev OP Životní prostředí Prioritní osa

Předběžný harmonogram výzev OP Životní prostředí Prioritní osa Předběžný harmonogram výzev OP Životní prostředí Prioritní osa Specifický cíl Podporované aktivity Příjemci Druh výzvy Datum vyhlášení PO 1 SC 1.1 Výstavba kanalizace, výstavba, modernizace a intenzifikace

Více

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Vlastnictví lesů v České republice Přehled lesů ve správě Lesů ČR Hospodaření v lesích zajišťuje celkem 77 lesních správ a 5 lesních závodů.

Více

Kounice (OKRES NYMBURK)

Kounice (OKRES NYMBURK) Kounice (OKRES NYMBURK) ZADÁNÍ ZMĚNY Č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE SRPEN 2011 OBSAH: 1) POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE, ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VYDANÉ KRAJEM, POPŘÍPADĚ Z DALŠÍCH ŠIRŠÍCH

Více

ŘEŠENÉ DIPLOMOVÉ A BAKALÁŘSKÉ PRÁCE 2008/2009 KATEDRA EKOLOGIE KRAJINY

ŘEŠENÉ DIPLOMOVÉ A BAKALÁŘSKÉ PRÁCE 2008/2009 KATEDRA EKOLOGIE KRAJINY ŘEŠENÉ DIPLOMOVÉ A BAKALÁŘSKÉ PRÁCE 2008/2009 KATEDRA EKOLOGIE KRAJINY Název práce a školitel Šíření a regenerace vybraných lesních dřevin doc. Ing. Kateřina Berchová, Ph.D. Analýza historického využití

Více

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND V ÚZEMNÍM PLÁNU

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND V ÚZEMNÍM PLÁNU VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND V ÚZEMNÍM PLÁNU společné metodické doporučení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí

Více

Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje

Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje 2014-2020 Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014 2020 (SRR) je základním koncepčním dokumentem v oblasti regionálního rozvoje. Dle

Více

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY AKTUALIZACE Č.1

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY AKTUALIZACE Č.1 ČESKÝ TĚŠÍN ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY AKTUALIZACE Č.1 Urbanistické, architektonické, kulturní a krajinářské hodnoty území pro správní obvod obce s rozšířenou působností města Český Těšín Zhotovitel: Mgr.

Více

Změna č. 1 územního plánu. Návrh

Změna č. 1 územního plánu. Návrh Změna č. 1 územního plánu HARTMANICE Návrh Změna č.1 ÚP Hartmanice Tato změna č. 1 územního plánu byla vydána usnesením Zastupitelstva obce Hartmanice Změna územního plánu nabyla účinnosti dne: Pořizovatel:

Více

NÁVRH OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY

NÁVRH OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY NÁVRH OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY O VYDÁNÍ ZMĚNY Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU ROVENSKO POD TROSKAMI Zastupitelstvo města Rovensko pod Troskami, příslušné podle 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006

Více

Rybníky a malé vodní nádrže jako součást kulturního dědictví z pohledu kvality vodního prostředí

Rybníky a malé vodní nádrže jako součást kulturního dědictví z pohledu kvality vodního prostředí MINISTERSTVO KULTURY ČESKÉ REPUBLIKY Rybníky a malé vodní nádrže jako součást kulturního dědictví z pohledu kvality vodního prostředí Miloš ROZKOŠNÝ, Miriam DZURÁKOVÁ, Hana HUDCOVÁ, Pavel SEDLÁČEK Výzkumný

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Počátky Počet částí obce: 6 Počet katastrálních území: 6 Výměra obce: 3084 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 2657 Hustota obyvatel: 86 obyv/km

Více

II ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU

II ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU Územní plán sídelního útvaru Prostějov VIII. změna II ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU KNESL+KYNČL s.r.o. architektonický ateliér Šumavská 416/15 602 00 Brno květen 2012 VIII. ZMĚNA ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO

Více

Zásady trvale udržitelného rozvoje

Zásady trvale udržitelného rozvoje Zásady trvale udržitelného rozvoje Co je to trvale udržitelný rozvoj (TUR) trend, který zajistí hospodářský a společenský vývoj, který bude v souladu s kapacitami ekosystémů zachování tzv. enviromentálních

Více

OBSAH DOKUMENTACE. Městský úřad Nový Jičín. Odbor územního plánování, stavebního řádu a památkové péče. Oddělení úřad územního plánování

OBSAH DOKUMENTACE. Městský úřad Nový Jičín. Odbor územního plánování, stavebního řádu a památkové péče. Oddělení úřad územního plánování 1 POŘIZOVATEL: Městský úřad Nový Jičín Odbor územního plánování, stavebního řádu a památkové péče Oddělení úřad územního plánování Určený zastupitel: Ing. Marie Ježková ZPRACOVATEL: Svatopluka Čecha 513,

Více

Rozvoj urbánních adaptačních strategií s využitím ekosystémově založených přístupů

Rozvoj urbánních adaptačních strategií s využitím ekosystémově založených přístupů Rozvoj urbánních adaptačních strategií s využitím ekosystémově založených přístupů Eliška K. Lorencová, David Vačkář, Adam Emmer, Zuzana V. Harmáčková a kol. Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i.

Více

Grantedu OPŽP

Grantedu OPŽP Grantedu OPŽP 2014-2020 Základní údaje o OPŽP 2014-2020 Řídící orgán: Ministerstvo Životního prostředí Zprostředkující subjekt: Státní fond životního prostředí RENARDS dotační, s.r.o.. www.renards.cz.

Více

Ing. Miroslav Král, CSc.

Ing. Miroslav Král, CSc. VODNÍ HOSPODÁŘSTV STVÍ Aktuáln lní informace MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTV LSTVÍ Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru vodohospodářské politiky Obsah Organizace vodního hospodářství Vodohospodářská politika

Více

PŘESTAVBOVÁ PLOCHA P1 AREÁL HORSKÉ CHATY BÍLÁ

PŘESTAVBOVÁ PLOCHA P1 AREÁL HORSKÉ CHATY BÍLÁ REGULAČNÍ PLÁN BÍLÁ PŘESTAVBOVÁ PLOCHA P1 AREÁL HORSKÉ CHATY BÍLÁ NÁVRH ZADÁNÍ sestavený k projednání ve smyslu 61 a 62 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), zpracovaný

Více

ATELIER KOHOUT - JIRAN - TICHÝ

ATELIER KOHOUT - JIRAN - TICHÝ Ústav urbanismu č. 519 Vedoucí ústavu: ing. arch. Jan Jehlík ATELIER KOHOUT - JIRAN - TICHÝ Ing. arch. Michal Kohout, ing. arch. Zdeněk Jiran, ing. arch. David Tichý Ph.D. Zimní semestr 2007 / 2008 VYPSANÉ

Více