Problémový žák na prvním stupni základní školy a jeho vliv na klima třídy

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Problémový žák na prvním stupni základní školy a jeho vliv na klima třídy"

Transkript

1 1 Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Katedra sociální pedagogiky Problémový žák na prvním stupni základní školy a jeho vliv na klima třídy Diplomová práce Vedoucí práce: PhDr. Jana Veselá, PhD. Vypracovala: Vladimíra Říhová Brno 2006

2 2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jsem jen literaturu uvedenou v seznamu literatury, který je v práci uveden. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. Vladimíra Říhová

3 3 Tato diplomová práce je součástí výzkumného záměru Škola a zdraví pro 21. století MSM

4 4 Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucí práce, paní PhDr. Janě Veselé, PhD., za poskytnutí cenných podnětů a rad, velmi užitečnou metodickou pomoc a dále pak rovněž za její trpělivost, laskavost a podporu, kterou mi poskytla při vedení mé diplomové práce. Současně děkuji všem, kteří se zúčastnili výzkumného šetření, bez jejich vstřícného přístupu by nebylo možné diplomovou práci zpracovat. Vladimíra Říhová, Brno

5 5 OBSAH Ú V O D PROBLÉMOVÝ ŽÁK Charakteristické vlastnosti problémových žáků Důvody problémového chování žáků Ekonomické a sociální aspekty Období dospívání Neuspokojivý školní život Reakce žáků vůči škole Vztah učitele k problémovým žákům Práce s problémovými žáky Přístup k problémovým žákům VÝVOJ DÍTĚTE V MLADŠÍM ŠKOLNÍM VĚKU Školní zralost Dětství Racionálně-kognitivní funkce Citové procesy Motivace a zájmy Prepuberta Racionálně-kognitivní funkce Citové procesy Motivace a zájmy RODINA Vývoj rodiny Manželství Manželská harmonie Neúplná rodina Rozvedené manželství Typologie rodiny Funkce rodiny Styly výchovných interakcí Rodina v současnosti a budoucnosti ŠKOLA Žák Učitel Komunikace Klima školy, třídy Interakce (vztahy) Osobnost Emoce a temperament Volní procesy, vůle, potřeby, hodnoty, motivace Hodnotová orientace současnosti Role, postoje, chování, interakce Frustrace, frustrační tolerance, maladaptace, stres...63

6 6 5. PRAKTICKÁ ČAST Cíle výzkumu Pohled ze strany učitelek Rozhovor a pozorování Tématické okruky k polostandardizovanému rozhovoru Třídy z pohledu jejich učitelek Případové studie problémových žáků Studie č Studie č Studie č Studie č Studie č Studie č Pohled ze strany žáků Dotazník Vzor dotazníku Vyhodnocení dotazníků Vývoj počtu problémových žáků Dlouhodový vývoj počtu problémových žáků Meziroční nárůst problémových žáků Z Á V Ě R RESUMÉ LITERATURA A PRAMENY POZNÁMKOVÝ APARÁT

7 7 Ú V O D Každý učitel, pedagogický pracovník, ale zprostředkovaně i rodič a v neposlední řadě i žák se může někdy setkat s problémovým žákem, případně s problémovou třídou. Nejvíce problémových případů se objevuje na prvním stupni základní školy, v období mladšího školního věku. Toto období je důležité pro další formování osobnosti žáka na celý život. Proto je potřebné tyto děti včas podchytit, pokusit se o nějakou formu kompenzace nebo nápravy a předejít tak pozdějším nedostatkům ve vývoji jejich osobnosti. V současné době se klade ve světě zvýšený důraz na poznávání žáků ve škole za účelem optimálního rozvoje psychických vlastností a přípravy do života. Většina metod však zachycuje pouze dílčí faktory osobnosti, přičemž při celkovém posuzování dítěte často chybí globální přístup. V těchto případech potom unikají podstatné souvislosti. Bývá to nejen při posuzování žáků s normálními projevy chování, tak především u žáků problémových, s nápadnostmi v chování a v prospěchu. V našich školách existují žáci, jejichž schopnosti odpovídají normě, ale stávají se pro své učitele problémem pro neprospěch, zvláštnosti v chování, citové prožívání. Školní problémy dítěte ovlivňují rozvoj jeho osobnosti, jeho obtíže a trápení s ním prožívají rodiče, zasahují tedy i do rodinných vztahů. Dále mohou ovlivnit i vztahy k vrstevníkům. V každém případě však negativně ovlivňují vzdělávací možnosti dítěte. Ať už je postavení vzdělání v hodnotovém žebříčku žáka dítěte, případně rodiny, na předním místě či nikoliv, je jasné, že by měl každý člověk, s ohledem na celý svůj další život, pokud možno dosáhnout podle svých možností co nejlepšího vzdělání. Pro svou diplomovou práci jsem si zvolila téma problémových žáků a jejich vlivu na klima třídy. Vybrané téma představuje podle mého názoru problém důležitý pro společnost současnou i budoucí. Ve své práci se zaměřuji na vliv rodinné výchovy (působení rodiny, rodinných vztahů) na chování a projevy problémových žáků ve třídě z pohledu pedagoga (třídního učitele. Všímám si také přenášení vzorců chování z rodiny do školního kolektivu

8 8 v současné době, ovlivněné vědeckotechnickým pokrokem, otevřením hranic, změnami společenských poměrů a vznikem nových ekonomických vztahů a hodnot. Práce dále zkoumá vliv problémového žáka na třídu, spolužáky, průběh výuky, možnosti práce s problémovými žáky ve větších a menších kolektivech. Názory ostatních dětí na problémové spolužáky, na jejich chování, zda projevy chování problémových žáků negativně ovlivňují nebo omezují práci ostatních, jak se s těmito vlivy ostatní děti vypořádávají. Téma jsem si zvolila proto, že se mi tato problematika jeví nejen jako vysoce důležitá, ale také velmi zajímavá a rozmanitá. V neposlední řadě i proto, že sama, i když ne na profesionální úrovni, ale jako matka dcery, která v průběhu několika minulých let prošla obdobím mladšího školního věku, silně vnímám problémy, které s sebou přítomnost problémových žáků v třídním kolektivu přináší pro všechny zúčastněné, ať již pro ostatní spolužáky, jejich rodiče, i pedagogy.

9 9 1. PROBLÉMOVÝ ŽÁK S problémovým žákem, případně s problémovou třídou, se v nějaké podobě může setkat, a s pravděpodobností hraničící s jistotou také setká, každý učitel, pedagogický pracovník, žák i rodič.. Nejvíce případů problémových žáků se objevuje na prvním stupni základní školy, v období mladšího školního věku. Toto období je důležité pro další formování osobnosti žáka na celý život. Proto je potřebné tyto děti včas podchytit, pokusit se o nějakou formu kompenzace nebo nápravy a předejít tak pozdějším nedostatkům ve vývoji jejich osobnosti. V současné době se klade ve světě zvýšený důraz na poznávání žáků ve škole za účelem optimálního rozvoje psychických vlastností a přípravy do života. Většina metod však zachycuje pouze dílčí faktory osobnosti, přičemž při celkovém posuzování dítěte často chybí globální přístup. V těchto případech potom unikají podstatné souvislosti. Počet dětí z hlediska nápadností v chování a prospěchu, tzv. dětí problémových, bývá podle autorů zabývajících se touto problematikou různý. Důležité je tedy vymezení hranice normality, nápadností v projevech a potřebnosti zvýšené pomoci pedagogické, případně psychologické. Vycházíme-li z počtů dětí odeslaných na psychologické, psychiatrické případně speciálněpedagogické vyšetření, uvádí se v některých pramenech 2 5 % celkového počtu dětí, někde je uváděno až 10 % populace ve školním věku. V případě využití lékařských statistik se můžeme dostat ještě k číslům mnohem vyšším, někteří lékaři například uvádějí jen u dětské neurózy až 20 % s těmito příznaky při využití těchto čísel by počet problémových dětí značně stoupl. Záleží však na tom, kolik jedinců je již nápadných tak, že narušují vyučování a vyžadují zvláštní péči. Někdy naopak ani dítě například se smyslovými, motorickými a dysfatickými poruchami není problémovým dítětem, neboť se bez problémů zapojuje do školního prostředí. Kdo je tedy problémový žák? Z pohledu učitele by se dalo říci, že je to takový žák, který vyrušuje při hodinách (je neklidný, konfliktní, agresivní, provokuje), nebo žák, který odmítá pracovat. (Auger, M.-T, Boucharlat, Ch.; 2005, str. 14) V publikaci Integrativní speciální pedagogika cituje A. Šafrová M. Vágnerovou, která charakterizuje roli problémového dítěte ze dvou hledisek: V prvé řadě jde o charakteristiku projevů dítěte, které jsou vzhledem k současnýmsociokulturním normám považovány za problematické; dítě se stává problematickým pro svého učitele

10 10 pro své chování, citové prožívání v různých školních situacích, které neodpovídá vžitým požadavkům školy. Takový žák potřebuje od svého učitele jiný přístup, učitel musí hledat jiné vzdělávací postupy, musí měnit své obvyklé chování. Přesto však výsledky práce takového žáka neodpovídají učitelovu úsilí a neposkytují mu proto dostatek uspokojení. Druhým hlediskem, jímž je charakterizována role problémového žáka, je interpretace jeho projevů. Velmi významným se jeví vysvětlení projevů dítěte, zjištění příčin. V očích učitelů je totiž velmi významné zjištění, kdo je vinen. Nejhůře bývá hodnoceno dítě, které problémy údajně zavinilo, protože nechce, je líné, odmítá pomoc atd. Stojí-li však za problémy např. nemoc nebo někdo či něco mimo dítě, jsou k němu učitelé daleko tolerantnější. Z toho, co bylo řečeno, vyplývá nutnost pečlivě a včas odhalit příčiny obtíží dítěte, zhodnotit celý problém a doporučit cesty k nápravě. Je to nutné i z hlediska budoucnosti dítěte a jeho vztahu ke vzdělávání. Označení dítěte za problémového žáka je výsledkem vzájemné interakce učitele a žáka. (Šafrová, A. in Vítková, M. a kol.; 1998, str. 70). Za projevy, kterými se mohou vyznačovat problémoví žáci, označuje M. Vágnerová podle výše uvedené publikace - Integrativní speciální pedagogika (Vítková, M. a kol.; 1998, str. 70). - tři základní skupiny problémů: - První skupinu tvoří děti, které neprospívají, nepodávají požadované výkony; v této souvislosti učitel uvažuje o tom, zda dítě je či není schopno dosahovat potřebných výsledků. Znevýhodněné jsou děti se specifickými v vývojovými poruchami učení a chování, podobně jako děti s lehkými mozkovými dysfunkcemi, kdy žák nemůže například svou pozornost ovlivnit vůlí. - Do druhé skupiny řadíme děti, které se svým chováním stávají nápadné, narušují vyučování, chovají se agresivně vůči spolužáků,, tedy děti s problémy v oblasti chování. Dítě znesnadňuje učitelovu práci. Učitel se zamýšlí nad příčinami chování takového žáka, nemá však ve vyučování prostor pro zjištění příčin jeho chování. Opět může jít o děti se specifickými poruchami učení a chování, žáky hyperaktivní (LMD), ale i o zvláštnosti ovlivněné tělesnými či psychickými příčinami. - Třetí skupinu tvoří problémy v oblasti citového prožívání. Dítě nenarušuje svým chováním vyučování, ale je nápadně bázlivé, úzkostlivé, přecitlivělé. Důvodem mohou být problémy v rodině, onemocnění, nebo opět specifické vývojové poruchy učení, kdy dítě často trpí problémy vyplývajícími z prožívání rozporu mezi svými dobrými rozumovými schopnostmi a možností dosahovat dobré

11 11 výkony v některých (všech) předmětech. (Šafrová, A. in Vítková, M. a kol.; 1998, str ). Problémové děti od těch ostatních odlišuje jedno slovo: mimořádně. Jsou to normální děti, které jsou mimořádně emocionální, vytrvalé, citlivé, vnímavé a neochotné ke změně ve srovnání s druhými dětmi. Tyto vlastnosti mají všechny děti, ale problémové děti je mají v mnohem větší míře. (Sheedyová-Kurcinková, M. A.; 1998, str. 9). Problémová třída se dá charakterizovat jako třída, kde se žáci spolu baví a odmítají pracovat nebo pasivní a apatická třída. (Auger, M.-T, Boucharlat, Ch.; 2005, str. 14) Problémovost dětí nemusí být trvalá a neměnná. Zkušenosti ukazují, že se problémovost může zredukovat nebo může vymizet tím, že se odstraní její příčiny, například doučováním, změnou přístupu k dítěti a kompenzací. Uvádí se také, že i původně defektní jedinec se může stát normálním, jestliže přestane strádat nedostatkem poškozené funkce a jestliže svůj defekt úspěšně vykompenzuje jinou zdravou funkcí. Efektivita nemusí být tedy trvalá. Bylo by proto nevhodné zaujímat stále stejný negativní výchovný přístup k těm jedincům, kteří z nějakého důvodu selhali a vysloužili si tak špatnou pověst ve vědomí pedagogů, neboť může dojít ke změnám ve vývoji osobnosti. (Langer, S.; 1999, str. 11) Také se často stává, že se průměrně prospívající žák nápadně zlepší v prospěchu v období dospívání a naopak žák výborný se v učení podstatně zhoršil. Dále může dojít v jiných případech k situaci, kdy i dítě intelektově průměrné stačí dobře zvládnout učební látku v nižších třídách, protože jeho věkové psychické předpoklady odpovídají požadavkům školy, ale později ve vyšších třídách již intelektově nestačí. Problémovost dětí nemusí vždy souviset se somatickým nebo duševním onemocněním nebo s afektivitou, přestože se u určité části problémových dětí tyto nedostatky objevují. Existuje také velký počet dětí s nedostatky v chování a v učení, jejichž příčiny pramení z jiných faktorů než zdravotních. Jde například o nedostatek motivace k učení, výchovnou zanedbanost pramenící v rodině nebo o nedostatek schopností.

12 Charakteristické vlastnosti problémových žáků Každý problémový žák je jiný, ale přesto existují určité vlastnosti, ze kterých je zřetelně patrná jejich mimořádnost. Ne všichni problémoví žáci musí nutně mít všechny následující uvedené vlastnosti, ale každý z nich jich má dost na to, aby se dostatečně vyčlenil ze své školní třídy. 1. Emocionálnost. Tyto děti jsou hlučné, chovají se dramaticky, místo pláče vřískají. Mají velmi hlasitý projev při hře, při práci i při běžných každodenních činnostech. Ale problémové mohou být i naopak děti nápadně tiché, soustředěné, pozorné jejich emocionalita je zaměřena spíše dovnitř než ven, každou situaci důkladně zhodnotí a pro každý svůj krok si vytvoří strategii. Ať je emocionálnost těchto dětí zaměřena ven nebo dovnitř, vždy jsou jejich reakce silné, neexistuje pro ně střední cesta. Dokážou okamžitě změnit náladu, jejich záchvaty vzteku jsou nekontrolovatelné a dlouhé. 2. Vytrvalost. Pokud je nějaká myšlenka nebo činnost zaujme, problémové děti se do ní doslova zakousnou. Upnou se na ni, směřují ke svému cíli a nechtějí se od ní odtrhnout. Odpoutat jejich pozornost je velmi těžké. Rády diskutují a nebojí se prosazovat vlastní názor. 3. Citlivost. Problémové děti jsou vysoce citlivé. Pohotově reagují na nejnepatrnější zvuky, pachy, vizuální a hmatové vjemy nebo změny nálad. Uprostřed davu jsou zahlcené obrovským přívalem podnětů, které nedokážou odfiltrovat, eliminovat. 4. Vnímavost. Tyto děti jsou často obviňovány, že neposlouchají. Všimnou si úplně všeho, cestou odněkud někam je něco zaujme a do cíle nedojdou, zapomenou co měly udělat, kam šly. 5. Přizpůsobivost. Problémové děti nesnášejí změnu. Nemají rády překvapení a nedokážou snadno přecházet od jedné činnosti nebo myšlenky ke druhé. Přizpůsobit se jakékoliv změně je pro ně těžké: přestat si hrát a jít obědvat, měnit šatník v různých ročních obdobích, spát u babičky místo doma, nastoupit a vystoupit z auta. Všechny tyto činnosti mohou u špatně přizpůsobivých problémových dětí vyvolat konflikt. I když každé problémové dítě je jedinečné, většina z nich jsou mimořádně emocionální, vytrvalí, citliví, vnímaví jedinci, kteří nemají rádi změnu. Mnozí z nich, ale ne všichni, mají navíc ještě čtyři další charakteristické vlastnosti navíc.

13 13 6. Pravidelnost. Tyto děti se nenaučí dodržovat pravidelný denní režim. Ať se okolí snaží denní program změnit nebo přizpůsobit jakkoliv, nebudou ho tyto děti dodržovat. 7. Energie. Ne všechny problémové děti mají vysokou hladinu energie. Ale velká část z nich má sklon neustále vyvíjet nějakou aktivitu rozebírat věci, všechno prozkoumávat a vytvářet něco nového, a to neustále, od rána do večera. I když se může zdát, že jednají divoce, jejich energie je obvykle zaměřena k určitému cíli a smyslu. Těchto dětí se mnohdy jedné spíš o intenzitu a vytrvalost než o vlastní energii. 8. První reakce. Pro mnoho problémových dětí je typický rychlý odklon od všeho nového. Jakákoliv neznámá myšlenka, věc, oblast nebo osoba se může setkat s jejich rezolutním odmítnutím. Potřebují čas na zahřátí, než jsou připraveny něco přijmout. 9. Nálada. Některé problémové děti berou svět velmi vážně. Jsou analytické, rozebírají své zkušenosti, hledají chyby a navrhují změny. Usmívají se málo a zřídka a mohou mít sklon k pláči. 1.2 Důvody problémového chování žáků Ekonomické a sociální aspekty V současné době sice dochází k postupnému zvyšování ekonomické a sociální úrovně, ale současně bohužel také k problémům s nezaměstnaností, krizí rodiny, krizí hodnot. Nejistota pramenící z obavy ze ztráty zaměstnání, případně z aktuální nezaměstnanosti, může narušit rovnováhu vztahů v rodině. Rodiny se potýkají s finanční (materiální) nejistotou nebo nedostatečností, dochází ke zpochybnění potřeby profesních kvalit, objevují se pocity méněcennosti. K negativním vlivům patří i nestabilita rodinných vztahů, zvyšující se rozvodovost, velký počet rodin pouze s jedním rodičem. V těchto podmínkách mimo jiné hrozí i to, že si rodiče ze svých dětí vytvářejí náhradní partnery. Mnoho rodičů také omezuje výchovné působení na své děti, vyhýbají se zákazům a příkazům a tím případným konfliktům. Děti z takového prostředí, kde na ně

14 14 nejsou kladeny žádné nároky, pak mají tendenci i ve škole nerespektovat stanovená pravidla a odmítají přistoupit na požadavky učitelů. V neposlední řadě dochází ke krizi tradičních hodnot, které zprostředkovává škola, jako je pozitivní přínos práce a úsilí, neboť ve společnosti, mimo školu, se tyto hodnoty zpochybňují, nejsou uznávány Období dospívání Tyto důvody problémového chování žáků se týkají spíš vyšší věkové kategorie, v menší míře se mohou objevit na sklonku mladšího školního věku, v prepubertě. V tomto období prochází dítě hlubokými proměnami po stránce fyzické, psychické i sociální. Začíná se měnit vztah dospívajícího člověka k rodičům, což provázejí dvě protichůdné potřeby: - potřeba být závislý; - potřeba oddělit se od rodiny, provázená popřením hodnot, které vyznávají rodiče Neuspokojivý školní život Ne všechno, co se odehrává v našich školách, považují žáci za to nejlepší. M.-T. Auger a Ch. Boucharlat (2005) uvádějí, že žáci ve skutečnosti mají pocit, že nemají dostatečné právo vyjadřovat se k některým věcem, že je učitelé neberou vážně, že musí strpět vzdělávání, které je jim vnucováno, a trpí selekcí, která je z jejich pohledu neúprosná. Škola jen velmi málo počítá se zkušeností žáků, vzdělání neodpovídá potřebám žáků a není dostatečně otevřené okolnímu světu. Školní docházka skrývá pro některé žáky nebezpečí a překážky v podobě špatných známek a neúspěchů. Přitom někteří žáci a také mnoho rodičů jsou známkami přímo posedlí, obávají se případného neúspěchu a příliš brzy se trápí výběrem další studijní dráhy. Pravdou je, že v současné době čeká některé žáky rozhodování o dalším studiu již na konci mladšího školního věku, když v páté třídě odcházejí na osmiletá gymnázia.

15 15 Žákům je mnohdy také, alespoň z jejich pohledu, upíráno právo vyjádřit se, jediný tolerovaný slovní projev bývá někdy ten, ke kterému je žák učitelem přímo vyzván. Někteří žáci mají také pocit (a ne vždy neoprávněný), že o ně učitelé nejeví zájem, pohrdají jimi a ponižují je. Někteří žáci, kteří zažívají školní neúspěch, prožívají pocity ponížení, studu a úzkosti, které mohou způsobit i trvalé psychologické následky, hovoříme o tzv. syndromu školního neúspěchu Reakce žáků vůči škole U žáka, který se octne v situaci, kterou vnímá jako ohrožující, se mohou vyskytnout tři druhy reakce: - Útěk se může projevovat různými způsoby, například mluvením ve třídě v průběhu hodiny, nezapojováním se do dění ve třídě, pasivitou, apatií, nezájmem vůči probírané látce, mlčením, obtížemi při navazování vztahů, nevolnostmi, úzkostmi, pocity selhání, záškoláctvím, předčasným odchodem ze školy (což v případě žáků mladšího školního věku není možné, zde by mohla přicházet v úvahu pouze změna školy za jinou). - Útok, na rozdíl od pasivního přístupu v případě útěku, provázejí tendence přít se, provokovat, odporovat, někdy se žáci mohou uchýlit až k výhrůžkám a agresivnímu jednání vedoucímu někdy až k násilí; - Podřízení se systému na úkor vlastního osobnostního rozvoje někteří žáci jsou zcela závislí na normách, které jim škola stanovuje, a zcela se jim podřizují (i na úkor osobnostního rozvoje). To může být způsobeno buď příliš autoritativními učiteli, nebo naopak učiteli, kteří u žáka vytvoří vztah přílišné závislosti. V obou případech pak žák pracuje vlastně jen z důvodu citového vydírání, což jej staví do podřízené pozice. 1.3 Vztah učitele k problémovým žákům Vztah učitele k žákům, ať již problémovým nebo všem, není nikdy neutrální a čistě účelový. Je ovlivněn na jedné straně představami učitele a na

16 16 druhé straně jeho přáními, která jsou často nevědomá. Způsob, jakým učitel na žáky pohlíží, určuje nejen jeho chování vůči nim, ale i výkony žáků (efekt Pygmalion). (Auger, M.-T., Boucharat, Ch., 2005) Nabízí se tedy i myšlenka, že slabé a úspěšné žáky vyrábějí (alespoň částečně) sami učitelé. Pohled učitele na žáka je determinující a může mít přímý vliv nejen na žákovo chování, ale i na jeho výkon.v tomto případě hrozí nebezpečí nálepkování. Učitel může od žáka očekávat potvrzení svých předpokladů a tím mu nevědomě uzavře možnost vyvíjet se jinak, než mu učitel předem určil. Pro žáka může být nevýhodné nebo nebezpečné, když si učitel buď přečte na začátku školního roku, jak je (byl) žák hodnocen, nebo učiteli kolega, který žáka zná z loňského roku, sdělí co si o žákovi myslí. S takovými informacemi je třeba zacházet opatrně, jinak si učitel o žákovi již předem, aniž by ho sám znal, vytvoří předem jasnou představu. Žák pak může být vlastně omezen tím, co od něj očekávají učitelé, rodiče nebo dokonce i spolužáci. Úroveň jeho výkonu je tak vlastně dána předem. Učitel, který byl sám velmi pravděpodobně dobrý žák, se identifikuje nejčastěji s úspěšnými žáky. Pokud je mezi žákem, kterého vyučuje, a jeho vlastními zkušenostmi z doby, kdy chodil do školy, příliš velký rozdíl, hrozí že mezi oběma dojde k nedorozumění, případně k odmítavým reakcím. Kromě toho může vztah, který učitel naváže se žákem, znovu oživit vzpomínky na jeho vlastní konflikty dětství. Vztah učitele a žáka provázejí mnohdy i ambivalentní a rozporuplné pocity, protichůdná přání: - přání uplatňovat moc a být žákům vzorem; - přání být uznáván a být oblíben u žáků; - přání zcela se pro žáky vydat, poskytnout jim všeho dostatek. Je důležité, aby učitel o těchto přáních, která tvoří nedílnou součást celého vzdělávacího procesu, věděl a aby je rozeznával.

17 Práce s problémovými žáky Problémový žák je takový žák, který: - se špatně učí, má potíže s učením; - výrazně narušuje kázeň ve třídě; - je sám se sebou nespokojený; - má osobní nebo psychické problémy; - je značně citově zmatený a zároveň tyto city odmítá, protože z nich má strach; - má potíže s vlastním sebepřijetím, podceňuje se a prožívá velkou úzkost. Učitelé v souvislosti s problémovými žáky hovoří nejčastěji o jejich špatné kázni, odmítavých postojích odmítají obecně všechny dospělé, a agresivitě, tendenci napadat druhé. Na druhé straně jsou si učitelé (alespoň někteří) vědomi, že před sebou mají vlastně žáky zranitelné a nešťastné. Agresivní žáci nedokážou komunikovat jinak, ale jejich agresivita je volání o pomoc, za kterou se schovává jejich zranitelnost, kterou nejsou schopni vyjádřit. Jsou velmi zranitelní, dětství a dospívání je náročné období, žáci v tomto věku potřebují podporu a možnost mít se na koho obrátit. Tito žáci očekávají od učitele stabilitu a jistotu, laskavou autoritu. Dobří učitelé dokážou i problémové žáky vnímat pozitivně s tím, že neexistuje žák, ke kterému nelze najít cestu. 1.5 Přístup k problémovým žákům Učitelé pojímají problémové žáky jako někoho, kdo má nějaké trápení, jsou zranění v důsledku svých školních neúspěchů, a ty u nich vzbuzují další pocity úzkosti, protože podkopávají jejich sebedůvěru. Navíc se k tomuto všemu někdy připojuje i obtížná rodinná situace. Tito žáci často promítají své problémy do agresivního jednání, provokují, používají slovní násilí. Učitelé čelí těmto projevům tak, že se snaží vnímat a odhalit potřeby žáků a porozumět tomu, proč konkrétní žák vysílá takové

18 18 signály. Pokoušejí se rozšifrovat, odhalit skutečné problémy, kterými jsou často úzkost a nejistota. Problémoví žáci potřebují takové učitele, kteří jejich agresivnímu chování nepřikládají přílišný význam, kteří se necítí tímto chováním ohroženi a dokážou k takovým žákům přistupovat pozitivně a s důvěrou. Svým postojem dává učitel žákovi najevo, že mu rozumí, že je tu proto aby pomohl, ale také že ho pokládá za někoho, kdo je schopen rozvíjet své schopnosti. Takový přístup umožní žákovi, aby se viděl v jiném světle, aby znovu získal pocit jistoty a je možné, že u žáka pomůže nastartovat proces změny. Odmítavými postoji se před ostatními brání také velmi nejistí žáci. Nejčastěji se takoví žáci chovají odmítavě ke škole proto, že prožívají silné pocity ztráty vlastní hodnoty a identifikují se s negativním obrazem, který jim o nich vytvářeli někdy dlouhé roky rodiče, učitelé nebo kamarádi. Proto se snaží upoutat na sebe pozornost tímto způsobem. Žák (dítě), který zcela nutně potřebuje získat od svého okolí uznání, může změnit své chování a zlepšit své výsledky, pokud k němu učitel přistupuje pozitivně. Svým pozitivním přístupem může učitel u žáka podpořit jeho rozvoj, stimulovat ho tím, že ho ocení v oblasti chování i práce, aniž by přitom očekával hned nějaké zázračné výsledky. Takto může žákovi pomoci také překonat pocity méněcennosti, bezmoci, navrátit mu důvěru ve vlastní schopnosti a pozměnit jeho představu o sobě samém. Hlavním cílem učitele je skutečně napravit způsob, jakým žák vnímá sebe sama, aby na sobě mohl pracovat, mohl navazovat hodnotnější vztahy s ostatními konečně byl i lépe disponován k tomu se vzdělávat. Budeme-li k sobě upřímní, je třeba říci, že pro učitele je snadné věnovat pozornost a zájem žákům, s nimiž mu práce přináší uspokojení, těm, kteří se zájmem sledují vyučování a učiteli rozumějí. Zatímco přistupovat pozitivně k problémovým žákům, tedy k těm žákům, kteří často odmítají spolupracovat a odolávají jakémukoliv vlivu působení učitele, bývá pro učitele velmi málo uspokojující. Ale přesto se pozitivní přístup k problémovým žákům dříve nebo později projeví.

19 19 2. VÝVOJ DÍTĚTE V MLADŠÍM ŠKOLNÍM VĚKU Tato vývojová fáze odpovídá zhruba věku 6 12 let, to znamená období dětství a prepuberty. Dítě v tomto období vstupuje do pro něj zcela nového prostředí, do školy, což do jeho života přináší velké změny. Najednou je nutné sedět klidně v lavici a dávat pozor, místo hraní dělat jen to, co řekne paní učitelka. Dítě se musí seznámit také s mnoha novými spolužáky a nějakým způsobem si na nový kolektiv zvyknout a zařadit se do něj. V tomto období se zvyšují současně i nároky kladené na dítě doma. Mnohé děti jsou proto na začátku tohoto období ze všech změn zmatené, rozčilené a unavené. Postupně se však stávají přizpůsobivějšími a vyrovnanějšími. Hlavní činností tohoto vývojového stadia je učení a sociální učení. Proti předchozím stádiím se dynamika a množství změn relativně zvolňuje. Navenek je patrné zvláště prodlužování postavy a zlepšování koordinace jemné motoriky, z psychologického hlediska jsou ale důležité především proměny úmyslnosti a délky pozornosti, analytičnost vnímání, postupný přechod k logické paměti, zvládání impulzivity emocí, osvojování postojů, postupný útlum spontaneity, expresivity a částečně i tvořivosti. V sociální oblasti dochází k formování vrstevnických vztahů a pravidel skupinového chování, roste úloha kognitivního učení a vzdělávání, tvoří se zájmy a postoje, vznikají vztahy zodpovědnosti. Nastává také větší formalizovanost projevu, zlepšují se adaptační mechanismy, dítě přechází na vyšší úroveň her, zájmů i dovedností. (Havlík, R., Koťa, J.; 2002, str. 48) 2.1 Školní zralost Školní zralost představuje tělesný, duševní a sociální vývoj, který odpovídá současným nárokům školy. Dítě musí mít odpovídající tělesný vývoj i zdravotní stav, přiměřenou slovní zásobu a motoriku, musí mít přiměřenou koncentraci a vytrvalost pozornosti, sociální přizpůsobivost, schopnost plnit úkoly, podřizovat se kázni a mít odpovídající inteligenci. Pedagogická praxe ukázala, že některé děti kolem 6. roku věku přicházející k zápisu do prvních tříd základní školy nemají dostatek předpokladů zapojit se do vyučovacího procesu, do sociální skupiny a do života školy, takže pak po přijetí mívají neprospěch a jsou duševně traumatizovány, což může mít negativní vliv pro další psychický vývoj.

20 20 Nezralost může být somatická nebo psychická nebo současně somatická i psychická. Psychická nezralost se projevuje např. nedostatečným rozvinutím samostatnosti, neznalostí běžného okolního světa, neschopností se systematicky učit, neschopností plnit úkoly, nedostatky sociálního chování k vrstevníkům a k dospělým, nedostatkem rozvoje základních etických zásad a celkovou opožděností mentálního vývoje. Zanedbávající výchova může opozdit duševní vývoj až o půl roku. Dítě musí mít odpovídající somatický vývoj i zdraví, přiměřenou slovní zásobu a motoriku, přiměřenou koncentraci a vytrvalost pozornosti, sociální přizpůsobivost, schopnost plnit úkoly, podřizovat se kázni a mít odpovídající inteligenci. Má mít také sociální návyky. Uvádí se, že asi 2 % šestiletých dětí přicházejících z mateřských škol jsou školsky nezralé a až 20 % dětí mladších šesti let má v prvním roce školní docházky podprůměrný prospěch v triviu (čtení, psaní, počítání) a nedostatky v oblasti kázně a motoriky. (Langer, S.; 1999, str. 14) Prvním kritériem zápisu do školy je dosažení věku 6 let (dovršených do 31. srpna). Při vyšetřování školní zralosti se zkoumá především rozvoj tělesných a duševních funkcí a sociální adaptabilita dítěte. 1. Tělesný stav dítěte by měl být takový, aby mu dovoloval zúčastnit se vyučování. Tělesnou zdatnost a zdravotní stav posuzují dětští lékaři průběžně během preventivních prohlídek. Důraze klade na přiměřenou výšku a hmotnost dětí, prodloužení končetin a odlišení hrudníku od břicha, ale také na osifikaci ruky, zpevnění zádového svalstva a započetí výměny mléčného chrupu za trvalý. Důležitý je i rozvoj jemné motoriky a koordinace. Před vstupem do školy by měl být také známý typ laterality a případné smyslové vady. 2. Duševní vyspělost je podmíněna zralostí centrální nervové soustavy, ale také dosaženou mírou rozvoje racionálně-kognitivních a imaginativně-emotivních funkcí psychiky. Z poznávacích procesů se zjišťuje například úroveň pozornosti, kvalita čití (zrak, sluch), vnímání (rozlišování detailů, směr, časové pojmy), schopnost diferencovaného a analytického vnímání, úroveň paměti, zvládnutí řeči, úroveň porozumění, schopnost chápat a užívat symboly. 3. Emoční zralost spočívá v dosažení určité citové stability, nepodléhání bezprostředním impulzům, nevyžadování pozornosti jenom pro sebe, ale také

Vyrušování, neposlušnost a odmítání spolupráce. Přístupy k žákům s nápadným, rušivým chováním

Vyrušování, neposlušnost a odmítání spolupráce. Přístupy k žákům s nápadným, rušivým chováním Vyrušování, neposlušnost a odmítání spolupráce Přístupy k žákům s nápadným, rušivým chováním Kdo je problémový žák? Žák, který vyrušuje při hodině je neklidný, neposedný, nedokáže se soustředit je konfliktní

Více

Malé a velké děti v mateřské škole. Prof. RNDr. PhDr. Marie Vágnerová, CSc.

Malé a velké děti v mateřské škole. Prof. RNDr. PhDr. Marie Vágnerová, CSc. Malé a velké děti v mateřské škole Prof. RNDr. PhDr. Marie Vágnerová, CSc. Období mezi 2.a 3. rokem je věkem autonomizace Dochází k postupnému osamostatňování a uvolňování z dřívějších vazeb. Avšak ve

Více

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

PedF MU, JS 2015 Mgr. Tomáš Kohoutek, Ph.D. Za poskytnutí materiálů děkuji doc. PhDr. Lence Lacinové, Ph.D.

PedF MU, JS 2015 Mgr. Tomáš Kohoutek, Ph.D. Za poskytnutí materiálů děkuji doc. PhDr. Lence Lacinové, Ph.D. Školní věk PedF MU, JS 2015 Mgr. Tomáš Kohoutek, Ph.D. Za poskytnutí materiálů děkuji doc. PhDr. Lence Lacinové, Ph.D. Vymezení Mladší školní věk začíná nástupem do školy v 6 až 7 letech a končí 5. třídou

Více

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,

Více

Systém psychologických věd

Systém psychologických věd Systém psychologických věd Psychologické vědy = vědy o duševním životě, duševnu, které specifickým způsobem odráží skutečnost ve formě počitků, vjemů, představ, paměti, myšlení, citů atp. DUŠEVNO (psychika)

Více

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností

Více

Obtíže žáků s učením a chováním III.

Obtíže žáků s učením a chováním III. Obtíže žáků s učením a chováním III. Obtíže žáků s učením a chováním III. (1) Vybrané skupiny žáků s obtížemi v učení a chování Příčiny školního neprospěchu - snížená úroveň rozumových schopností - nerovnoměrné

Více

děti bez výraznějších problémů v chování (preventivní aktivity a opatření, eliminace ohrožujících podmínek)

děti bez výraznějších problémů v chování (preventivní aktivity a opatření, eliminace ohrožujících podmínek) děti bez výraznějších problémů v chování (preventivní aktivity a opatření, eliminace ohrožujících podmínek) děti v riziku (prevence, diagnostika, poradenství) děti s problémy v chování (zejm. intervence,

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

Zvířata domácí, divoká

Zvířata domácí, divoká ZÁŘÍ TÉMA: My se školy nebojíme Začíná škola Zvířata domácí, divoká tělo Přivítání dětí i jejich rodičů ve škole, navození atmosféry důvěry a pohody. Pomoci dětem i rodičům orientovat se v novém prostředí.

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči Významné vývojové mezníky Působení různých faktorů v době před příchodem do náhradní rodiny Vliv psychické deprivace: nedostatek žádoucích podnětů či nadměrné

Více

Institucionální péče vs. náhradní rodinná péče

Institucionální péče vs. náhradní rodinná péče Institucionální péče vs. náhradní rodinná péče Rodiče a rodina v životě dítěte MUDr. Petra Uhlíková Centrum dorostové a vývojové psychiatrie Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN 26. 6. 2012 Rodina a její

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Německý jazyk. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu (specifické informace o předmětu důležité pro jeho realizaci)

Německý jazyk. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu (specifické informace o předmětu důležité pro jeho realizaci) Počet vyučovacích hodin za týden 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 0 2 2 2 6 Volitelný Volitelný Volitelný Celkem Název předmětu Oblast

Více

Co je sociální politika

Co je sociální politika 1 Co je sociální politika 1. Základní charakteristika základní pojmy 1.1 Sociální politika jako vědní (teoretická) disciplína Analýza procesů tvorby a realizace politik týkajících se vztahů občanů a sociálněekonomických

Více

Vývojové charakteristiky v předškolním a školním věku. doc.mudr.h.provazníková Ústav zdraví dětí a mládeže

Vývojové charakteristiky v předškolním a školním věku. doc.mudr.h.provazníková Ústav zdraví dětí a mládeže Vývojové charakteristiky v předškolním a školním věku doc.mudr.h.provazníková Ústav zdraví dětí a mládeže Vývoj Vývoj je podmíněn zráním (proces je funkcí určitého programu genotypu) učením (poznání a

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

SPLBP_ZSE ZÁKLADY SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY ETOPEDIE. Projevy dítěte s PCHE

SPLBP_ZSE ZÁKLADY SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY ETOPEDIE. Projevy dítěte s PCHE SPLBP_ZSE ZÁKLADY SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY ETOPEDIE Projevy dítěte s PCHE Obsah Projevy dítěte s PCHE Charakteristiky vyplývající z definice charakteristiky dle klasifikace školské Internalizovaná, externalizovaná

Více

Sociální pedagogika. Úvod

Sociální pedagogika. Úvod Sociální pedagogika Úvod Mladý vědní obor, definice je stále nejednotná U nás je považován za zakladatele Gustav Adolf Lindner (1828 1987) Vyzvedal společenské poslání výchovy výchova pro život společenský,

Více

Cvičení v anglickém jazyce

Cvičení v anglickém jazyce Počet vyučovacích hodin za týden 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 0 2 2 2 6 Volitelný Volitelný Volitelný Celkem Název předmětu Oblast

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová TÝM ZÁSADY TÝMOVÉ PRÁCE PROFESIONÁLNÍ CHOVÁNÍ TÝM malá skupina lidí, kteří

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Člověk roste a vyvíjí se

Člověk roste a vyvíjí se Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_Přv-Z 5.,7.34 Vzdělávací oblast: Přírodověda - Autor: Mgr. Aleš Hruzík Jazyk: český Očekávaný výstup: žák správně definuje základní probírané pojmy a jejich vzájemné vztahy

Více

Základní rámec, DEFINICE, cíle, principy, oblasti působení. Výběrový kurz Úvod do zahradní terapie, , VOŠ Jabok Eliška Hudcová

Základní rámec, DEFINICE, cíle, principy, oblasti působení. Výběrový kurz Úvod do zahradní terapie, , VOŠ Jabok Eliška Hudcová Základní rámec, DEFINICE, cíle, principy, oblasti působení Výběrový kurz Úvod do zahradní terapie, 23. 3. 2018, VOŠ Jabok Eliška Hudcová KONTEXTY ZAHRADNÍ TERAPIE Sociální práce (Speciální) pedagogika

Více

Dospělost. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Dospělost. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Dospělost Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje vypracovala: Mgr. Monika Řezáčová 7.8.2009 Dospělost Dělení dospělosti: 1. mladší 18(26) 30/35

Více

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně.

Více

PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ DĚTÍ

PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ DĚTÍ MATEŘSKÁ ŠKOLA RADVANICE, okres KUTNÁ HORA Radvanice 49, 285 06 Sázava, tel: 327 321 303, e-mail: Materska_skola_Radvanice@seznam.cz PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ DĚTÍ Zpracovala: Mgr. Helena Soustružníková,

Více

Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská

Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská Intervenční dimenze dramatické výchovy Dramatická výchova/ve speciální pedagogice dramika je pedagogickou disciplínou, která - využívá metody dramatického

Více

INFORMACE K VYHODNOCENÍ SITUACE DÍTĚTE A JEHO RODINY

INFORMACE K VYHODNOCENÍ SITUACE DÍTĚTE A JEHO RODINY INFORMACE K VYHODNOCENÍ SITUACE DÍTĚTE A JEHO RODINY Datum přijetí do péče Om/Nom Datum hodnocení Datum změny Pohlaví Adresa faktického pobytu Datum narození, rodné číslo Mateřský jazyk rodičů Mateřský

Více

Internalizované poruchy chování

Internalizované poruchy chování Internalizované poruchy chování VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MSD, 2010 ISBN 978-80-210-5159-1 Internalizované

Více

Pedagogická psychologie - vědní disciplína, vznikla v 80. letech 19. století, zabývá se chováním, prožíváním člověka v procesu vzdělávání

Pedagogická psychologie - vědní disciplína, vznikla v 80. letech 19. století, zabývá se chováním, prožíváním člověka v procesu vzdělávání ŠKOLNÍ PSYCHOLOGIE PEDAGOGICKÁ X ŠKOLNÍ PSYCHOLOGIE Pedagogická psychologie - vědní disciplína, vznikla v 80. letech 19. století, zabývá se chováním, prožíváním člověka v procesu vzdělávání Školní psychologie

Více

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Projekt Příprava dětí na povinnou školní docházku v posledním roce před zahájením povinné školní docházky dle očekávaných

Více

Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33. Asistent pedagoga

Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33. Asistent pedagoga Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33 Asistent pedagoga Základní úkoly, fungování ve třídě a spolupráce s učiteli, zákonnými zástupci a pracovníky školního poradenského pracoviště V Olomouci

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem

Více

Motivace ve výchově a vyučování. Pedagogická diagnostika.

Motivace ve výchově a vyučování. Pedagogická diagnostika. Motivace ve výchově a vyučování. Pedagogická diagnostika. Motivace = souhrn hybných činitelů, který jedince podněcuje, podporuje, aktivizuje, dodává mu energii k určité činnosti či chování k sobě i ostatním,

Více

Základy pedagogiky a didaktiky

Základy pedagogiky a didaktiky Základy pedagogiky a didaktiky Pedagogika Pedagogika je věda zabývající se výchovou a vzdělání. První systém pedagogických poznatků a zásad vytvořil J.Á. Komenský a jako samostatný vědní obor existuje

Více

1) Jak si poradit s konflikty a kritikou druhých.

1) Jak si poradit s konflikty a kritikou druhých. 1) Jak si poradit s konflikty a kritikou druhých. Seminář je zaměřen na zvládání komunikace v rodině, rozpoznání konfliktů a jejich efektivní řešení, jak mezi pěstouny a dětmi, tak i mezi dospělými osobami

Více

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE 1. Definice a předmět psychologie Základní odvětví, speciální a aplikované disciplíny,

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D. Rodina

PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D. Rodina PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D Rodina Literatura k tématu: Helus, Z: Sociální psychologie pro pedagogy. Možný, I.: Moderní rodina (mýty a skutečnosti). Rodina Často slýcháme: Rodina je základem společnosti;

Více

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 mentální postižení vrozené nebo do 2 let získané postižení psychických schopností člověka nemožnost dosáhnout

Více

INDIVIDUÁLNÍ PÉČE - ČJ. Pokaždé se něčemu přiučíme, kdykoliv otevřeme knihu

INDIVIDUÁLNÍ PÉČE - ČJ. Pokaždé se něčemu přiučíme, kdykoliv otevřeme knihu INDIVIDUÁLNÍ PÉČE - ČJ Pokaždé se něčemu přiučíme, kdykoliv otevřeme knihu Charakteristika vzdělávacího oboru Individuální péče český jazyk Kvalitní osvojení a užívání mateřského jazyka v jeho mluvené

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Metodika činnostního učení v přípravném ročníku a v předčtenářském období 1. ročníku. Mgr. Alena Bára Doležalová

Metodika činnostního učení v přípravném ročníku a v předčtenářském období 1. ročníku. Mgr. Alena Bára Doležalová Metodika činnostního učení v přípravném ročníku a v předčtenářském období 1. ročníku Mgr. Alena Bára Doležalová OBSAH I. ÚVOD 1. Vstup dítěte do školy 3 2. Školní zralost a připravenost 4 3. Pedagogická

Více

Rozvoj čtenářské a matematické gramotnosti v rámci projektu P-KAP 1. díl Čtenářská gramotnost

Rozvoj čtenářské a matematické gramotnosti v rámci projektu P-KAP 1. díl Čtenářská gramotnost Rozvoj čtenářské a matematické gramotnosti v rámci projektu 1. díl Čtenářská gramotnost Mgr. Květa Popjuková Garantka oblasti Čtenářská a matematická gramotnost Národní ústav pro vzdělávání podpora krajského

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA 1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky Cílem je poznání člověka s postižením. Cílem není léčba, ale výchova a vzdělávání. Diagnostika zkoumá průběh vývoje člověka.

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

1. Vymezení funkční gramotnosti. Funkční gramotnost = schopnost jedince efektivně jednat v běžných životních situacích.

1. Vymezení funkční gramotnosti. Funkční gramotnost = schopnost jedince efektivně jednat v běžných životních situacích. Vztah mezi funkční gramotností, kompetencemi a standardy předškolního vzdělávání Zora Syslová Hradec Králové, 2012 Obsah: 1. Vymezení funkční gramotnosti 2. Vztah mezi kompetencemi a jednotlivými oblastmi

Více

Cíle základního vzdělávání

Cíle základního vzdělávání Cíle základního vzdělávání 1 Základní vzdělávání má žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké

Více

Základní škola, Most, Svážná 2342, příspěvková organizace. Poradenské služby

Základní škola, Most, Svážná 2342, příspěvková organizace. Poradenské služby Poradenské služby Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, v platném znění Poskytování poradenských služeb (1) Poradenské služby ve

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Vzdělávání pěstounů jaro 2016

Vzdělávání pěstounů jaro 2016 Vzdělávání pěstounů jaro 2016 4hodinové dopolední v pracovní dny Místo konání: Školení se budou konat v prostorách Charitního sdružení Děčín, Zbrojnická 7, Děčín IV, budova bývalé Komerční banky, výtahem

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání

Více

UČEBNÍ OSNOVY. Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk

UČEBNÍ OSNOVY. Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk UČEBNÍ OSNOVY Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk Charakteristika předmětu Vyučovací předmět Německý jazyk přispívá k chápání a objevování skutečností, které

Více

VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ

VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ Charakteristika vzdělávací oblasti Tato vzdělávací oblast zaujímá významné místo mezi naukovými a estetickými předměty, jelikož se orientuje na komplexní pojetí lidského zdraví. Vytváří

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

DOHODA O ÚČASTI V PROJEKTU SPOKOJENÁ RODINA

DOHODA O ÚČASTI V PROJEKTU SPOKOJENÁ RODINA Triadis, o. p. s. tel.: 224 261 683 Děkanská vinice I 16/819 e-mail: kontakt@triadis.cz 140 00 Praha 4 IČ 693 46917 DOHODA O ÚČASTI V PROJEKTU SPOKOJENÁ RODINA Triadis, o.p.s. Zastoupená ředitelkou Mgr.

Více

Politická socializace

Politická socializace Politická socializace Charakteristika politické socializace Teorie politické socializace Psychologické teorie Stádia morálního usuzování Vzdělávání a politická socializace Charakteristika politické socializace

Více

* Obsah vzdělávací oblasti je rozdělen na 1. stupni na čtyři tematické okruhy

* Obsah vzdělávací oblasti je rozdělen na 1. stupni na čtyři tematické okruhy Výchovy na ZŠP a ZŠS Specializace:Psychopedie * Vytváří základní předpoklady pro socializaci osob s MP v období dospívání a dospělosti. * Jeden z nejdůl. prostředků profesní orientace. * Vytváření schopnosti

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 8.

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 8. 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 8. - uvede příklady nejčastějších porušování základních lidských práv a svobod, zamyslí se nad jejich příčinami a

Více

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE ATTACHMENT DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011 PhDr Petra Vrtbovská PhD Co budeme probírat PROČ DÍTĚ POTŘEBUJE RODIČOVSKOU PÉČI Co je citové pouto (attachment)

Více

OBSAH. 1. Vymezení pojmů 2. Co znamená včasná péče 3. Charakteristiky dětí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí 4. Pomáhající instituce

OBSAH. 1. Vymezení pojmů 2. Co znamená včasná péče 3. Charakteristiky dětí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí 4. Pomáhající instituce Sociálně znevýhodněné děti Zora Syslová OBSAH 1. Vymezení pojmů 2. Co znamená včasná péče 3. Charakteristiky dětí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí 4. Pomáhající instituce 1. Vymezení pojmů Raná

Více

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Proč? Na co

Více

Mimořádně nadané děti v MŠ a ZŠ a důvody, proč se jim věnovat

Mimořádně nadané děti v MŠ a ZŠ a důvody, proč se jim věnovat 1 / 5 Nadané děti téma radostné, zajímavé, v poslední době často diskutované. Zejména v souvislosti s tím, jak jim zajistit co nejlepší péči odpovídající jejich předpokladům a nárokům Přestože se této

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika

Více

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE Střední škola, základní škola a mateřská škola pro sluchově postižené Olomouc, Kosmonautů 4 ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE 2012-2016 Zpracoval: Mgr. Václav Voják, školní metodik prevence Datum: 31. 8. 2012

Více

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života Ročník: Prima RODINNÝ ŽIVOT nahrazuje agresivní a pasivní chování chováním asertivním, neagresivním způsobem s porozuměním pro potřeby druhých a přiměřeně situaci identifikuje se s pozitivními prosociálními

Více

I. Potřeba pedagogické diagnostiky

I. Potřeba pedagogické diagnostiky I. Potřeba pedagogické diagnostiky S platností RVP ZV od roku 2007/2008 se začíná vzdělávání a výchova v základní škole realizovat prostřednictvím kurikulárního dokumentu, jehož cílem je vybavit žáka potřebnými

Více

Vnitřní hodnocení a evaluace Mateřské školy Dr. E. Beneše Respondenti

Vnitřní hodnocení a evaluace Mateřské školy Dr. E. Beneše Respondenti Vnitřní hodnocení a evaluace Mateřské školy Dr. E. Beneše 2017. Počet pedagogů MŠ celkem: 19 Počet respondentů: 18 Respondenti 1; 3% 19; 50% 18; 47% 1 2 3 1. Naplňování cílů ŠVP Základní cíl mateřské školy

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

NAŠE SRDÍČKOVÉ DĚTI JSOU DĚTI POHODOVÉ A NEMÁME S NIMI ŽÁDNÉ PROBLÉMY.

NAŠE SRDÍČKOVÉ DĚTI JSOU DĚTI POHODOVÉ A NEMÁME S NIMI ŽÁDNÉ PROBLÉMY. NAŠE SRDÍČKOVÉ DĚTI JSOU DĚTI POHODOVÉ A NEMÁME S NIMI ŽÁDNÉ PROBLÉMY. PROTOŽE SE ZAČASTÉ SETKÁVÁME S VAŠIMI DOTAZY, CHCEME ZAVÉST TAKOVOU MALOU STRUČNOU VĚDOMOSTNÍ RUBRIKU. UMĚNÍ ODHADNOUT, CO JE VE ZLOBENÍ

Více

Prvouka. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu (specifické informace o předmětu důležité pro jeho realizaci)

Prvouka. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu (specifické informace o předmětu důležité pro jeho realizaci) Počet vyučovacích hodin za týden 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 1 2 2 0 0 0 0 0 0 5 Povinný Povinný Povinný Celkem Název předmětu Oblast Charakteristika

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Studijní obor: Forma studia: 75 41- M/01 Sociální činnost, sociálně výchovná činnost

Více

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,

Více

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D.

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. POJMY Diagnostika je poznávacím procesem, jehož cílem je co nejdokonalejší poznání daného předmětu či objektu našeho zájmu, a to všech jeho důležitých znaků a charakteristik

Více

Doplnění přednášky: PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ PORADNY A SPECIÁLNÍ PEDAGOGICKÁ CENTRA

Doplnění přednášky: PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ PORADNY A SPECIÁLNÍ PEDAGOGICKÁ CENTRA TÉZE Doplnění přednášky: PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ PORADNY A SPECIÁLNÍ PEDAGOGICKÁ CENTRA Úkoly poradenského zařízení 1. zajišťuje pravidelnou a přímou individuální speciálně pedagogickou a psychologickou

Více

1. Člověk a zdraví. 1.1 Výchova ke zdraví. Charakteristika vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

1. Člověk a zdraví. 1.1 Výchova ke zdraví. Charakteristika vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu 1. Člověk a zdraví 1.1 Výchova ke zdraví Charakteristika vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět Výchova ke zdraví bezprostředně navazuje na vzdělávací

Více

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze 21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní

Více

Modely inkluzivní praxe v základní škole

Modely inkluzivní praxe v základní škole Modely inkluzivní praxe v základní škole Metodický materiál projektu Modely inkluzivní praxe v základní škole CZ.1.07/1.2.00/14.0125 Základní škola Staňkova 14, Brno 12.11.2012 Integrace Rozdílnost ve

Více

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření 1.1.4. VÝTVARNÁ VÝCHOVA I.ST. ve znění dodatku č.11 - platný od 1.9.2009, č.25 - platný id 1.9.2010, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační

Více

Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016

Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016 Základní škola Soběslav, tř. Dr. Edvarda Beneše 50 Tř. Dr. E. Beneše 50/II, 392 01 Soběslav IČO: 00582841 tel: 381 521 223 e-mail: skola@zs-ebeso.cz čj. ZŠ 254/2016 Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu

Více

Individuální vzdělávací plán

Individuální vzdělávací plán I. Vyplní škola: Škola Individuální vzdělávací plán Jméno a příjmení Datum narození Třída Bydliště Školní rok Rozhodnutí o povolení vzdělávání podle IVP ze dne Zdůvodnění (informace o schopnostech, důvody

Více

Osobnost jedince se sluchovým postižením

Osobnost jedince se sluchovým postižením Osobnost člověka Osobnost jedince se sluchovým postižením zahrnuje celek psychických jevů biologické faktory - psychické jevy jsou zakotveny v organismu a jsou projevem činnosti nervové soustavy jedinečnost

Více

Koncepce rozvoje školy

Koncepce rozvoje školy Střední škola technická a ekonomická, Brno, Olomoucká 61 Příručka kvality - příloha č. 7.51 ON_35/01022014 Verze: 2.0 Počet stran: 4 Počet příloh: 0 Koncepce rozvoje školy Dokument v listinné podobě je

Více

Program poradenských služeb ve škole. Strategie předcházení školní neúspěšnosti

Program poradenských služeb ve škole. Strategie předcházení školní neúspěšnosti Program poradenských služeb ve škole Strategie předcházení školní neúspěšnosti Program poradenských služeb ve škole strategie předcházení školní neúspěšnosti Standardní činnosti výchovného poradce Škola

Více

Název materiálu: Školní zralost Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: 13. 05. 2013 Zařazení materiálu:

Název materiálu: Školní zralost Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: 13. 05. 2013 Zařazení materiálu: Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Homolová Kateřina Mikurdová Hana

Homolová Kateřina Mikurdová Hana BAREVNÁ ANGLIČTINA Homolová Kateřina Mikurdová Hana Charakteristika a náplň zájmové činnosti na školní rok 2015/2016 Základním cílem zájmové aktivity Barevná angličtina je seznámit děti s cizím jazykem,

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Studijní obor: Forma zkoušky: 75 41- M/01 Sociální činnost, sociálně výchovná činnost

Více

Děti s nižší úrovní rozumových schopností. PhDr. Jarmila Burešová

Děti s nižší úrovní rozumových schopností. PhDr. Jarmila Burešová Děti s nižší úrovní rozumových schopností PhDr. Jarmila Burešová Úroveň rozumových schopností Mentální (intelektové) postižení Podstatné omezení O v intelektových schopnostech O v adaptivním chování (vyjádřeném

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018 Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Možnosti včasné intervence u dětí ze sociálně vyloučených lokalit 2. Speciáněpedagogická podpora dětí

Více

Projekty formování pozitivního postoje dětí a dospívajících k četbě v podmínkách rodinné edukace

Projekty formování pozitivního postoje dětí a dospívajících k četbě v podmínkách rodinné edukace Projekty formování pozitivního postoje dětí a dospívajících k četbě v podmínkách rodinné edukace Markéta Švamberk Šauerová PROJEKTY FORMOVÁNÍ POZITIVNÍHO POSTOJE DĚTÍ A DOSPÍVAJÍCÍCH K ČETBĚ V PODMÍNKÁCH

Více