Krizové řízení. Aktuální bezpečnostní hrozby pro Českou republiku - vývoj bezpečnostního prostředí

Transkript

1 Krizové řízení Aktuální bezpečnostní hrozby pro Českou republiku - vývoj bezpečnostního prostředí Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/

2 UNIVERTITA OBRANY Katedra krizového řízení Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. (plukovník generálního štábu v záloze) Tel , GSM: miroslav.jurenka@unob.cz

3 Lze jím rozumět prostor, v němž se realizují a střetávají zájmy státu se zájmy jiných aktérů systému mezinárodních vztahů a odehrávají se zde procesy, které mají významný vliv na úroveň bezpečnosti státu.

4 BLÍZKÉ BEZPEČNOSTNÍ PROSTŘEDÍ Zahrnuje evropské státy a velká integrační hospodářská a bezpečnostní uskupení (Evropská unie) WHITELAND SOUTHLAND

5 VZDÁLENÉ BEZPEČNOSTNÍ PROSTŘEDÍ Zahrnuje hlavní zájmové oblasti světových a evropských mocností (např. strategické surovinové základny, komunikační trasy apod.). Vývoj v něm je politikou České republiky v podstatě neovlivnitelný nebo pouze ve velmi omezeném rozsahu.

6 Nové pojetí bezpečnostního prostředí V 90. letech se objevuje pojem nové bezpečnostní prostředí, kterým se jeho uživatelé snažili odlišit novodobou situaci od situace v období studené války a bipolárního rozdělení světa.

7 Jako charakteristické pro toto období se jeví: Minimalizace nebezpečí vzniku globálního konfliktu mezi Západem a Východem. Pokles pravděpodobnosti přímé agrese mezi státy. Aktivizace globálních a regionálních mezinárodních bezpečnostních organizací (NATO, EU ) Postupné proměňování názorů na nedotknutelnost principu svrchovanosti a nevměšování se do vnitřních záležitostí suverénních států.

8 Jaké jsou aktuální hrozby pro Českou republiku? HROZBY Živelní pohromy Epidemie Ekologické havárie Kriminalita HROZBY Organizovaný zločin Terorismus

9 Bezpečnostní hrozby pro ČR Na základě analýzy bezpečnostního prostředí, ve kterém se ČR nachází, lze identifikovat specifické hrozby pro její bezpečnost. ČR jako zodpovědný člen mezinárodních organizací zahrnuje mezi relevantní bezpečnostní hrozby i takové, které nemají přímý dopad na její bezpečnost, ale ohrožují její spojence. Terorismus. Hrozba terorismu jako metody násilného prosazování politických cílů je trvale vysoká. Charakteristickým rysem je existence nadnárodních sítí volně propojených skupin, které i bez jednotného velení sdílejí ideologii, cíle a plány k jejich naplnění, finanční zdroje a informace. Jsou schopny přímo ohrozit lidské životy a zdraví, ale také kritickou infrastrukturu.

10 Bezpečnostní hrozby pro ČR Šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů. Někteří státní i nestátní aktéři usilují otevřeně či skrytě o získání zbraní hromadného ničení a jejich nosičů. Šíření těchto prostředků může mít závažné důsledky pro bezpečnost v euroatlantickém prostoru. Specifickou hrozbu pak představuje možné použití balistických řízených střel a řízených střel s plochou dráhou letu nesoucích konvenční nebo nekonvenční nálož. Schopnost těchto prostředků zasáhnout z velké vzdálenosti území ČR nebo jejích spojenců klade vysoké nároky na aktivní i pasivní protiopatření.

11 Bezpečnostní hrozby pro ČR Kybernetické útoky. Rostoucí závislost na informačních a komunikačních technologiích zvyšuje zranitelnost státu a jeho občanů vůči kybernetickým útokům. Tyto útoky mohou představovat nový způsob vedení války nebo mohou mít kriminální či teroristickou motivaci a mohou být použity k destabilizaci společnosti. Úniky strategicky důležitých informací, zásahy do informačních systémů státních institucí či strategických podniků a společností, které zajišťují základní funkce státu, mohou ohrozit strategické zájmy ČR.

12 Bezpečnostní hrozby pro ČR Nestabilita a regionální konflikty v euroatlantickém prostoru a jeho okolí. Nevyřešené konflikty se všemi negativními důsledky mohou mít přímý i nepřímý vliv na bezpečnost ČR. Neřešené spory etnického, teritoriálního nebo politického a ekonomického charakteru mají potenciál vyústit do ozbrojených konfliktů či svádět některé státy k budování sfér vlivu a zároveň oslabovat mechanismy kooperativní bezpečnosti i politické a právní závazky v oblasti evropské bezpečnosti. Negativní aspekty mezinárodní migrace. Negativním jevem je zejména nelegální migrace její možné důsledky, například napojení na organizovaný zločin. Pozitivní přínosy legální migrace pro kulturní, politický a ekonomický rozvoj společnosti může oslabit nedostatečná integrace přistěhovalců. Ta může být zdrojem sociálního napětí, které může ústit například v nežádoucí radikalizaci členů přistěhovaleckých komunit.

13 Bezpečnostní hrozby pro ČR Organizovaný zločin a korupce. Širší rozměr získává v současném bezpečnostním prostředí organizovaný zločin, který prostřednictvím obchodních i osobních vztahů překračuje hranice států. Narůstá schopnost kriminálních sítí narušovat instituce a hodnoty právního státu, infiltrovat orgány státní správy a ohrožovat bezpečnost občanů. Ohrožení funkčnosti kritické infrastruktury. Kritická infrastruktura představuje klíčový systém prvků, jejichž narušení nebo nefunkčnost by měla závažný dopad na bezpečnost státu, zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva nebo ekonomiku státu.

14 Bezpečnostní hrozby pro ČR Přerušení dodávek strategických surovin nebo energie. V rychle se měnícím globálním světě získávají otázky zajištění energetické a surovinové bezpečnosti stále větší význam. Soutěžení o přístup ke zdrojům strategických, zejména energetických surovin, se stává nedílnou součástí mezinárodních vztahů. Pohromy přírodního a antropogenního původu a jiné mimořádné události. Extrémní projevy počasí a pohromy přírodního a antropogenního původu mohou mít kromě ohrožení bezpečnosti, životů a zdraví obyvatel a jejich majetku a životního prostředí dopad také na ekonomiku země, zásobování surovinami, pitnou vodou či poškození kritické infrastruktury. Šíření infekčních nemocí s pandemickým potenciálem zvyšuje zranitelnost populace a klade větší nároky na ochranu veřejného zdraví a zajištění poskytování zdravotní péče.

15 Rodící s nová ohrožení v neklidném světě Je-li dnešní svět globální vesnicí, nelze se uzavírat v hranicích jednoho národního státu a domnívat se, že může být připraven na řešení budoucích problémů bez důkladného povědomí o možném budoucím vývoji jeho širšího kontextu. Tím spíše, jde-li o Českou republiku, zemi, která má jeden a půl promile světového obyvatelstva a produkuje čtyři promile světového hospodářského produktu.

16 1. Kolaps světového měnového systému a globální ekonomická válka Rozbuškou globální ekonomické krize byl kolaps finančních trhů, způsobený závažnými deficity jejich regulace. Projevem politiky ovládané ideologií volného trhu bylo mimo jiné i otevírání národních ekonomik globální ekonomice, odstraňování monopolu států ve vnějších ekonomických vztazích a tím i odpoutávání se ekonomických procesů a ekonomické moci od teritoriálních vazeb na jednotlivé státy.

17 2. Krize globálního vládnutí Ukazuje se složité vytvářet nový model globálního vládnutí, který by odpovídal reáliím multipolárního světa 21. století. OSN jako jediná univerzální globální platforma pro politickou komunikaci mezi drtivou většinou států světa, jejíž role a pravomoci jsou stále mezinárodním společenstvím uznávány zůstává, ale její akceschopnost bude ale limitována tím, že se zřejmě nepodaří realizovat její reformu, jejíž podstatnou částí je zvýšení reprezentativnosti klíčového rozhodovacího orgánu Rady bezpečnosti OSN.

18 3. Od kybernetických útoků ke kolapsu informační infrastruktury Neletální zbraně - Neletální neboli nesmrtící zbraně jsou takové zbraně, jejichž primárním účelem není usmrcení protivníka, ale pouze jeho zneškodnění či dočasné vyřazení z boje, aniž by přitom byl ohrožen jeho život. Nová teorie boje s použitím neletálních zbraní vznikla již na začátku 90. let v USA. Vycházela z ideje, že válka či boj proti teroristům, např. s rukojmími či nevinnými občany, by neměly ohrozit nezúčastněné civilní obyvatelstvo. Mezi neletálními zbraněmi mají stále významnější místo útoky na počítačové sítě, jejichž počet za posledních deset let činí řádově statisíce, škody desítky miliard USD a účastní se jich i po dobu několika týdnů až milión počítačů.

19 Klíčovými aktéry útoků jsou hackeři. Proti jejich aktivitám jsou přijímána stále tvrdší opatření i ve formě zákonů, jsou postihováni, zatýkáni, jak se tomu stalo např. v poslední době ve Spojených státech, a odsuzováni i k tvrdým trestům. Zčásti je to nerovný boj, útoky hackerů jsou nenákladné, kdežto obrana proti nim mnohonásobně dražší. Za nejvážnější hrozbu lze považovat internetovou černou díru, tj. vytvoření sofistikovaného způsobu likvidace zasílaných informací vedoucích k ekonomickému kolapsu a politickému chaosu. NATO se proto rozhodlo rozšířit možnost uplatnění článku 5 Severoatlantické smlouvy o na útoky v kybernetickém prostoru.

20 4. Ekonomické, sociální a geopolitické rostouci spotřeby a nedostatku klíčových komodit (ropa, plyn, uhlí, voda, potraviny atd. Potvrzuje se dlouhodobý trend spotřeby energetických zdrojů, nerostných surovin/vody /potravin v USA a Evropě a enormní růst spotřeby především v Číně a Indii vytváří obrovský tlak jak na dostupnost komodit, tak i na jejich cenu. Dostupnost a cenu komodit ale bude ovlivňovat i politická a ekonomická nestabilita v produkčních regionech. Týká se to např. ropy a plynu. Podstatná část světových zásob se nachází v aktuálně či potenciálně rizikových teritoriích: na Blízkém východě, v Íránu, Nigérii a Venezuele. Ale např. i 50% celosvětových zásob stříbra se nachází v zemích, kde je denní příjem na hlavu 10 dolarů nebo méně.

21 5. Hrozba migrace jako důsledek dění v arabském světě Ve všech zemích arabského světa žije okolo 300 milionů lidí, mluvící jedním jazykem arabštinou. Země arabského světa jsou si v mnohém podobné, rozhodujícími silami jsou armáda, islámský fundamentalismus a konzervativní a rigidní sociální skupiny, především rodina, rod a kmen jako sociální jistoty. Dění v arabském světě prokázalo, že místní a regionální bezpečnostní problémy mají celosvětový politický, bezpečnostní a energetický dopad. Čím mohou probíhající procesy ohrozit Evropu? Je zřejmé, že arabský svět čeká nejspíš dlouhodobé období nestability, pokračující politické zvraty a výměny mocenských elit.

22 6. Krize v Evropské unii Evropská unie je dnes mnohem větší, ale také kulturně, jazykově, ekonomicky i politicky mnohem heterogennější,než byla na konci 80. let minulého století. Spravovat takový celek představuje řádově náročnější úlohu. Začíná se projevovat krize která se začala negativně podepisovat především na jádru evropské integrace na její ekonomice. Výrazně zpomalil hospodářský růst a vzrostly deficity státních rozpočtů, celková zadluženost zemí a nezaměstnanost. Některé země eurozóny (sdružující ty členské země, které se rozhodly užívat společnou měnu Euro) se nebezpečně přiblížily propasti státního bankrotu. Existující zárodky krize Evropské unie se v budoucích letech projeví zřetelně a naplno především vážnou krizí společné evropské měny a z ní vyplývající krizí politickou.

23 7. NATO Základním a neměnným posláním NATO je chránit politickými a vojenskými prostředky svobodu a bezpečnost všech svých členů. V současné době zůstává Aliance nepostradatelným zdrojem stability v nepředvídatelném světě. V souladu se širším pojetím bezpečnosti má také komplexně zajistit trvale udržitelný rozvoj a kvalitu života. Globální strategické řízení vyžaduje zvláště řešení vážných bezpečnostních hrozeb. Také v Alianci se projevuje nedostatek finančních prostředků. Je dlouhodobě neudržitelné, aby USA financovaly 75% aliančního rozpočtu.

24 8.Ofenzíva organizovaného zločinu Expanze organizovaného zločinu pokračuje. Dochází k využívání ekonomických a technologických aspektů globalizace k vytváření a následně fungování vlivných sítí v globálním měřítku (ilegální migrace, pašování lidí, zboží a zbraní, prostituce, výroba a distribuce drog, praní špinavých peněz). Stálé oslabování role státu i v řadě vyspělých zemí liberálními ekonomickými reformami, ke kterému nyní v řadě zemí (i EU) dochází, může vytvářet prostor pro agresivnější nástup organizovaného zločinu proti státu za účelem jeho ovládnutí.

25 Závěr Poznání bezpečnostního prostředí ČR je jedním z klíčových faktorů pro definování bezpečnostní politiky. - Ve všech úrovních bezpečnostního prostředí se mohou odehrávat události různého charakteru s bezprostředním nebo zprostředkovaným vlivem na úroveň bezpečnosti ČR. - Některé skutečnosti vyplývající z vývoje bezpečnostního prostředí nebo národní zájmy jiných států mohou být v rozporu s národnímu zájmy ČR, mohou ji ohrožovat a stát se pro ČR hrozbou. - Proto je analýza bezpečnostního prostředí a procesů v něm se odehrávajících mimořádně důležitá a stále aktuální.

26 Úkoly pro samostatnou práci: 1. Prostudovat základní právní normy, které se zabývají zajišťováním bezpečnosti České republiky. 2. Seznámit se s Bezpečnostní strategií ČR, 2011.