DISKRIMINACE ŽEN NA TRHU PRÁCE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "DISKRIMINACE ŽEN NA TRHU PRÁCE"

Transkript

1 DISKRIMINACE ŽEN NA TRHU PRÁCE Discrimination against women in the labour market Lucia Szabová Abstract The article deals with the status of women in the labour market. It outlines gender issues and focuses on the principle of equal opportunities for men and women, which has become largely a public issue. The article aims to explore two areas in the sphere of employment. The first aim is to detect differences in the status of women in the labour market regarding the level of employment equality and to identify factors that affect them. The second aim is focused on finding differences in the gender pay gap and to identify factors that determine them. The situation of women in the labour market and the wage differences is a statistical examination of data on the Czech Republic. The article presents a conclusive explanation of gender inequality in the labour market and the problem of harmonizing work and family life. Results of the analysis made comprehensive findings of developments and current status of women in the labour market set in a European context. Keywords Discrimination, Gender pay gap, Harmonization of work and family, Wage diference between men and women, Labour segregation, Equal opportunities, Labour market Klíčová slova: Diskriminace, Gender pay gap, Harmonizace práce a rodiny, Mzdové rozdíly muţů a ţen, Pracovní segregace, Rovné příleţitosti, Trh práce Úvod Několik posledních let jsme svědky růstu popularity tématu rovných příleţitostí muţů a ţen. I kdyţ způsoby, jak předejít i mírným projevům násilí, kam bychom mohli zařadit diskriminaci, se hledaly jiţ po druhé světové válce. Vlády mnoha států předně usilovaly o systematické utřídění základních principů lidských práv a svobod do jednoho uceleného rámce. Snahy o zajišťování rovného přístupu v oblasti zaměstnání k oběma pohlavím zesílily v důsledku prosazování politiky rovných příleţitostí ze strany EU. Postupně tak docházelo, a stále dochází, k přijímání legislativy, která podporuje nastavení stejných podmínek pro muţe a ţeny na trhu práce. Předmětem právní ochrany se stal stejný přístup k ţenám a muţům v pracovněprávních vztazích a zároveň stejné mzdové ohodnocení za stejnou práci. První zmínku o rovném přístupu k muţům a ţenám obsahuje článek 119 Římské smlouvy 1, nicméně větší pozornost získalo toto téma aţ později. Na významu nabyly rovné podmínky na trhu práce v 90. letech 20. století v souvislosti s hodnotovými proměnami ve společnosti. Změny v postojích a zájmech ţen posunuly pouhé debaty o podpoře zaměstnanosti ţen k jejich reálnému prosazování.[1] Soustava právních norem byla 1 Smlouva o Zaloţení Evropského Hospodářského Společenství 1

2 doplňována o konkrétnější verze opatření na ochranu před diskriminací a nerovným zacházením s ţenami. Tento přístup trvá aţ do dnešní doby a lze říci, ţe se jedná o jednu z širší škály priorit EU. Neboť za základní předpoklad k dosaţení dílčích cílů EU v oblasti zaměstnanosti, sociální solidarity a jednoty je povaţováno právě uplatňování rovnoprávného přístupu muţů a ţen na trhu práce. Ve svém příspěvku věnuji pozornost sféře zaměstnání, v rámci kterého byl stanoven cíl zjistit rozdíly v postavení ţen na trhu práce, odhalit odlišnosti v odměňování a identifikovat faktory, které tyto rozdíly ovlivňují. Cíl práce je sledován ve dvou liniích, z nichţ kaţdá sleduje svůj dílčí cíl. První linie, které se věnuje kapitola 1 a 2, odhaluje rozdíly v postavení ţen na trhu práce týkající se úrovně zaměstnanosti ţen a muţů a rozpoznává faktory, které je ovlivňují. Druhá linie, které se věnuje kapitola 3 a 4, odkrývá rozdíly v odměňování ţen a muţů a taktéţ určuje faktory, které je ovlivňují. Prozkoumána je situace ţen v oblasti odměňování a jsou porovnány mzdové rozdíly mezi muţi a ţenami, které přispějí šetřením statistických dat k vysvětlení určitých zákonitostí a korelací. Metodou práce je analýza statistických dat a komparace získaných výsledků mezi muţi a ţenami. Jedna z otázek, na kterou odpovídám, se týká míry diskriminace ţen, pokud vůbec existuje oprávnění hovořit o diskriminaci jako takové, přičemţ vše směřuji na odlišnosti v mzdové oblasti. Upozorňuji zejména na faktory, které výrazně ovlivňují pozici ţen na trhu práce a přispívají k tomu, ţe ţeny vykazují ve většině ukazatelů trhu práce horších výsledků neţ muţi. Stěţejním cílem je identifikovat objektivní faktory mzdových rozdílů, díky kterým lze nestranně vysvětlit původ odlišností ve výdělcích mezi pohlavími. 1. Ženy v ukazatelích trhu práce Na základě ukazatelů ekonomické aktivity a zaměstnanosti 2 je moţno hledat příznačné charakteristiky českého trhu práce se zaměřením na vysvětlení odlišných hodnot mezi muţi a ţenami a to s ohledem na vývoj v posledních deseti letech ( ). Vývoj ukazatele pracovní síly a zaměstnanosti ţen a muţů na českém trhu práce v časové řadě je mírně rostoucí. Zaměstnanost muţů je stabilně vyšší neţ u ţen a to v průměru o 30 %. Přes tento rozdíl je participace ţen na trhu práce poměrně vysoká a stále se zvyšuje.[2] Dalším pozorovaným ukazatelem je míra zaměstnanosti, která zachycuje podíl zaměstnaných osob ve věku 15+ na celkovém obyvatelstvu. Míra zaměstnanosti umoţňuje lépe neţ údaje o zaměstnanosti charakterizovat rozdíly mezi jednotlivými zeměmi a je proto vhodnější pro mezinárodní komparaci. V ČR se míra zaměstnanosti mezi pohlavími nejvíce lišila v roce 2008 a to o 17,8 p. b. a naopak nejméně to bylo v roce 2004, o 16 p. b. Obecně lze tvrdit, ţe se rozdíl v mírách zaměstnanosti mezi muţi a ţenami pohybuje v intervalu p. b. Na rozdíl od ostatních členských států, u kterých se setkáváme s trendem růstu zaměstnanosti ţen, v ČR pozorujeme místo pozvolného růstu spíše stagnaci. Přesto se míra zaměstnanosti v ČR pohybuje lehce nad průměrem naměřených hodnot v EU 27.[3] I v míře nezaměstnanosti jsou na tom ţeny hůře neţ muţi. V kaţdém ze sledovaných let převyšuje míra nezaměstnanosti o 2-3 p. b. [4] V mezinárodním srovnání zemí OECD lze pozorovat poměrně příznivé výsledky míry nezaměstnanosti v ČR. Naměřené hodnoty v roce 2009 demonstrují 7,9% míru nezaměstnanosti v ČR, zatímco průměr zemí OECD byl na úrovni 7,8 %.[5] 2 Přestoţe jsou ukazatelé trhu práce získaní z několika zdrojů, jsou tyto údaje srovnatelné. Důvodem je stejná metodika odpovídající definicím ILO (Mezinárodní organizace práce), kterou vyuţívá ČSÚ v rámci Výběrového šetření o pracovních silách, Eurostat a statistiky OECD. 2

3 2. Faktory ovlivňující úroveň zaměstnanosti Pozornost směřuji na zjištěné objektivní faktory, které výrazně ovlivňují pozici ţen na trhu práce. Vývoj ekonomické aktivity a míry zaměstnanosti ţen je značně ovlivněn věkem, dosaţeným vzděláním a počtem dětí. Za další determinanty povaţuji péči o závislé osoby a výskyt částečných úvazků Vzdělání Úroveň vzdělání má podstatný vliv na budoucí zaměstnání jednotlivců, protoţe přispívá k růstu lidského kapitálu. Příprava na budoucí povolání zvyšuje kvalifikaci pracovní síly a spolu s vyšším vzděláním umoţňují snadnější přístup na trh práce. Zkoumané údaje [6] demonstrovaly uvedená tvrzení. Nejniţší míru nezaměstnanosti vykazují vysokoškolsky vzdělaní pracovníci. Potvrzuje se, ţe čím vyšší vzdělání, tím niţší je hrozba ze ztráty zaměstnání. Nejohroţenější skupinou jsou osoby se základním vzděláním, jejichţ míra nezaměstnanosti je desetinásobně vyšší neţ u osob s vysokoškolským titulem. Co se týká rozdílů mezi pohlavími, ten je patrný napříč všemi vzdělanostními stupni. Jediná vzdělanostní kategorie, u které měly ţeny větší uplatnění na trhu práce neţ jejich muţští kolegové, byly osoby se základním vzděláním. Ze vzdělanostní struktury zaměstnaných osob NH [7] není patrná jednoznačná převaha vysokoškolsky vzdělaných muţů. Poněvadţ jsou muţi zastoupení na trhu práce ve větším počtu a tvoří zhruba 57 % všech zaměstnaných, je třeba k této skutečnosti přihlédnout. Největší počet zaměstnaných ţen je dlouhodobě se středním vzděláním s maturitou, u muţů je to střední vzdělání bez maturity. Podíl vysokoškolaček i vysokoškoláků se poměrně stejným tempem zvyšuje, i kdyţ příznivěji lze zachytit vývoj u ţen Věková struktura Počet zaměstnaných osob je zajímavé sledovat i z pohledu rozdělení obyvatel do věkových skupin[8]. Nápadně nízká míra zaměstnanosti ve věkové kategorii let souvisí se studiem na středních a vysokých školách a odkládání nástupu do práce do pozdějších let. U ţen je podíl vysokoškolsky vzdělaných osob vyšší neţ u muţů, z čehoţ vyplývá i niţší míra zaměstnanosti v této věkové skupině. Budováním kariéry a odsunem zakládaní rodiny a mateřství do vyššího věku ţen se objasňuje vyšší míra zaměstnanosti ţen v kategorii let neţ u kategorie let. Rozdíly mezi mírou ekonomické aktivity muţů a ţen začínají klesat od 35 roku ţivota a nastává období nejmenších rozdílů, které je způsobeno návratem ţen na trh práce. Rapidní propad ekonomické aktivity ţen je patrný mezi 55. a 64. rokem ţivota, který souvisí jednoznačně s dřívější hranicí odchodu do důchodu. Daná legislativní úprava představuje zásah do rozhodování ţen, které jsou tímto institucionálním nastavením společnosti ovlivněny, a je jim umoţněno nesetrvávat déle v zaměstnání Počet dětí Situace na trhu práce a zaměstnanost ţen má spojení s těhotenstvím, mateřstvím a následnou péčí o malé děti. Přítomnost více dětí v rodině je pro ţeny značně zatěţující a moţnost zařadit se zpátky na trh práce je stále menší, především kvůli dlouhodobějšímu výpadku z praxe a přerušování kariéry. Nicméně statistiky [9] z posledních deseti let nepoukazují na jednoznačnou závislost zaměstnanosti ţen na počtu dětí v tom smyslu, ţe čím více dětí tím menší míra zaměstnanosti. Ukázalo se, ţe ţeny s dvěma dětmi vykazují v průměru vyšší míry zaměstnanosti neţ ţeny s jedním dítětem. Přesto se míra zaměstnanosti začíná sniţovat u ţen se 3 a více dětmi, kdy je harmonizace práce a rodiny mnohem sloţitější. 3

4 S narůstajícím počtem dětí v rodině se zaměstnanost u muţů zvyšuje a vykazuje tak opačnou tendenci neţ u ţen, coţ můţe být způsobeno vyššími poţadavky po finančních prostředcích, které vytváří na muţe tlak a současně i motivaci Zatížení žen péčí o závislé osoby Niţší míra zaměstnanosti ţen je vysvětlena nejen péčí o děti, kterým se věnuje v publikacích velká pozornost, ale neméně podstatnou péčí o závislé osoby. Těmito osobami se myslí ty, které se o sebe nemohou postarat samy, ale vyţadují v různém rozsahu pomoc své rodiny a okolí. Kromě poskytování sluţeb osobám se zdravotním postiţením, do této skupiny patří péče o staré osoby, která je svým rozsahem v současné době významná a na kterou jsem se zaměřila. Z průzkumů provedených na našem území [10],[11] se potvrdila nerovnováha mezi pohlavími v poskytování péče o závislé členy rodiny. Nejvýrazněji se na péči podílejí dcery a manţelky, které vykonávají většinu aktivit samy bez vyuţití placených sluţeb. Převaţující skupinou poskytující péči jsou tedy ţeny, které se zapojují do pomoci svým blízkým. Následkem je úbytek ţen v placených zaměstnáních na trhu práce a v poklesu jejich míry zaměstnanosti. Dominující počet laických ţen pečovatelek je z pohledu veřejnosti vnímán zcela přirozeně, jako by byly ţeny předurčeny k péči o děti, nemocné a staré. Problematika péče o závislé osoby je spojena s negativními dopady vyplývající z nutnosti sladit rodinný a pracovní ţivot ţen. Vzájemná provázanost obou sfér můţe vytvářet tlak na ţeny, které se musí rozhodnout o vhodné kombinaci placené práce a rodiny Částečné úvazky Zjištěné diferenciace mezi evropskými zeměmi v míře nezaměstnanosti ţen [3] jsou velké, obzvláště mezi skupinou Severských a Středomořských států. Příčiny, které by mohly vysvětlit tak příznivý a nadprůměrný vývoj v zaměstnanosti ţen u Skandinávských zemí a celkově v severní Evropě, se nemusí týkat jen kulturních a sociálních projevů společnosti, ale mohou mít mnohem jednodušší objasnění. Při snaze odkrýt důvody mimořádně vysoké zaměstnanosti ţen jsem se opírala o statistická data, která prokazatelně ukazují, ţe při hodnocení zaměstnanosti bychom neměli opomíjet ukazatel podílu ţen pracujících na částečný úvazek. Zvláště u ţen se projevuje v EU významný rozdíl v podílech plných a částečných úvazků [12]. Jak se ukazuje, v zemích vyznačujících se vysokou mírou zaměstnanosti ţen je běţné, ţe ţeny uplatňují moţnost pracovat jen na částečný úvazek ať uţ z důvodu péče o domácnost, dítě, nebo jinou závislou osobu. Nejpatrnější je tento trend v Nizozemí, ale i v dalších členských státech, jako je Německo, Rakousko, Belgie, Švédsko a Velká Británie, ve kterých více jak 40 % ţen pracuje na částečný úvazek. Na druhé straně můţeme pozorovat vysoký podíl ţen pracujících na plný úvazek v ČR a na Slovensku. 3. Výdělkové diferenciace Druhá část příspěvku, které se věnuje 3. a 4. kapitola, se zaměřuje na jeden ze stěţejních ukazatelů, kterým je rozdíl ve výdělcích muţů a ţen. Srovnání mezd, platů a jejich vývoj v posledních deseti letech nabízí podrobný pohled na oblast mzdové úrovně v ČR. Podle údajů o vývoji průměrných mezd v období poslední dekády [13] je patrné, ţe v ČR se mzdové rozdíly mezi muţi a ţenami drţí poměrně stabilně na úrovni podílu %. Ani v průběhu několika posledních let, kdy se zájem o principy rovného odměňování zvýšil především díky prosazování práva stejné odměny za stejnou práci v EU, není vidět téměř ţádný náznak většího zlepšení. 4

5 Průměrná měsíční mzda není nejlepším ukazatelem ve sféře mzdových rozdílů. Lepším indikátorem, který je k dispozici, je mediánová hodnota. I ve vývoji hrubé mediánové mzdy byl rozpoznán podobný průběh, jako tomu bylo u průměrné mzdy, i kdyţ s tím rozdílem, ţe jsou hodnoty rozdílů poměrně niţší. V tomto ukazateli dosahuje mzda ţen % mzdy muţů.[13] Mediánové vyjádření mezd má svůj přínos i v oblasti výpočtu Gender Pay Gap (GPG), pomocí kterého se sledují mzdové rozdíly pro účel mezinárodního srovnání. Průměrný podmíněný rozdíl ve výdělcích je v posledních letech v EU na úrovni 18 %. Mezi členskými zeměmi EU dochází k velkým výkyvům GPG. Nejmenší mzdové rozdíly bychom našli v Itálii, kde dosáhl GPG v roce 2008 pouhých 4,9 % a největší v Estonsku, kde dosáhl v témţe roce 30,3 %. Česká republika (26,2 %) je na druhé nejhorší pozici hned za Estonskem.[14] Zatímco je mediánová hodnota mezd, podobně jako GPG, přesnější ukazatel podílu mezd v ekonomice, nedokáţe stejně jako průměrná mzda vyjádřit souvislost se skutečnou diskriminací. Stav, který nazýváme mzdová diskriminace, nastává v okamţiku, kdy je ţena ohodnocena za stejnou práci menší výdělkem neţ muţ. Z mediánu však nedokáţeme vyčíst, jakou práci ţeny konkrétně zastávají, jak jsou profesně vybavené a další charakteristiky jejich práce, nutné k posouzení, zda reálně dochází k neoprávněnému rozlišování. 4. Faktory ovlivňující výdělkové diferenciace Srovnávání výdělků v jednotlivých souvislostech přispívá k vysvětlení důvodů rozdílného odměňování ze strany zaměstnavatelů a odhaluje objektivnost, nebo naopak předpojatost jejich jednání. Úsilí je směřováno na dokazování, zda dochází na českém trhu práce k reálnému a záměrnému porušování zásady rovného odměňování a jestli existuje oprávnění hovořit o diskriminaci. Existují neopominutelné faktory mající principiální důsledky na výši mezd, kupříkladu vzdělání, věk, mnoţství odpracovaných hodin a přesčasů, kvalifikace a zkušenosti, úroveň pracovní pozice apod., se kterými se musí počítat Vzdělání Výdělky muţů i ţen ve velké míře ovlivňuje míra dosaţeného vzdělání. Jedná se o jeden z nejdůleţitějších faktorů mzdových rozdílů. Úroveň dosaţeného vzdělání se promítá do výše výdělku a obecně se potvrzuje pravidlo, ţe čím vyšší vzdělání, tím vyšší výdělek. Vysokoškolští zaměstnanci obdrţí v průměru více jak dvojnásobek mzdy osob se základním vzděláním. Nejniţší rozdíl mezd se vyskytuje mezi muţi a ţenami se základním vzděláním a středoškolským s maturitou. Jednoznačně nejvýraznější rozdíl se objevuje mezi vysokoškolsky vzdělanými muţi a ţenami. Potvrdilo se, ţe mzdové rozdíly se zvětšují spolu s vyšší vzdělanostní úrovní.[15] 4.2. Odpracovaná doba a přesčasy Další zkoumanou veličinou je počet odpracovaných hodin u jednotlivých skupin zaměstnanců, který je schopen přispět k vysvětlení objektivních mzdových rozdílů. V roce 2009 bylo zaznamenáno, ţe průměrný počet obvykle odpracovaných hodin 3 za týden je u muţů o necelé 4 hodiny více neţ u ţen.[16] Z detailního šetření odpracovaných hodin u zaměstnanců v roce 2009 rozdělených do skupin podle dosaţeného vzdělání bylo zajímavé 3 Obvyklá délka týdenní pracovní doby představuje průměrný počet hodin, které osoba normálně v týdnu odpracuje včetně pravidelných přesčasů bez ohledu na to, zda byly zaplaceny, ale není do nich zahrnována doba strávená cestou z domova na pracoviště a zpět a přestávka na hlavní jídlo. (ČSÚ, Vývoj ekonomické aktivity obyvatelstva a průměrná pracovní doba zaměstnaných podle předběţných výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) za 3. čtvrtletí 2003, s. 4) [15] 5

6 shledat, ţe ţeny s vysokoškolským vzděláním pracovaly déle neţ jejich muţští kolegové a to i přes fakt, ţe se právě u vysokoškoláků projevoval nejzřetelnější mzdový rozdíl v neprospěch ţen.[17] Ochota pracovat nad rámec své pracovní doby byla ověřena na údajích o přesčasových hodinách zaměstnanců. Není překvapením, ţe u ţen je míra přesčasů niţší neţ u muţů v zásadě v důsledku snahy harmonizovat rodinný a profesní ţivot.[18] Následky tohoto jevu mají ale podstatnější dopad. Vzhledem k tomu, ţe jsou přesčasy honorované zvýhodněnými sazbami 4, které v konečném důsledku mohou mít značně příznivý dopad na celkovou výši mzdy, výrazně se promítají do výše mzdových rozdílů mezi pohlavími. Současně bylo zjištěno, ţe mzdové rozdíly muţů a ţen souvisí s odvětvím, ve kterém zaměstnanci pracují a s mírou jakou jsou přesčasy propláceny v tom daném sektoru. Zaměstnanci s nejvyšším podílem zaplacených přesčasů byli převáţně v sekundárním sektoru, v těch odvětvích, ve kterých převaţují muţi. Naopak nejniţší podíl pracovníků s proplacenými přesčasy se vyskytovaly v odvětvích s větším zastoupením ţen.[19] 4.3. Odvětvová struktura Členění pracovníků do jednotlivých odvětví hospodářství projevilo poměrně silnou segregaci muţské a ţenské pracovní síly. Sektorové zařazení zaměstnanců na českém trhu práce se odvíjí v prvopočátku od výběru studijních oborů u studentů na školách, který určuje jejich budoucí oborovou profilaci. Příčiny segregace muţské a ţenské pracovní síly nejsou jen výsledkem výběru studijního oboru, ale jsou dány historickým vývojem českého trhu práce, trţními impulzy určujícími, které odvětví se bude více rozvíjet, změnami v kvalifikačních poţadavcích zaměstnavatelů na pracovní sílu a fyzickými a psychickými odlišnostmi ţen a muţů. Ukazuje se, ţe jsou preferovanějšími obory u ţen jiného charakteru neţ obory, které více vyhovují muţům. Ţeny upřednostňují profese převáţně s pevnou pracovní dobou bez poţadavků na přesčasy, fyzicky nenáročnou a vykonávanou v interiéru. Shodně s těmito poţadavky převládají ţeny ve III. sektoru a v oborech zdravotnictví, vzdělávání a finančního zprostředkování, které se charakterem liší od povolání, kde dominují muţi stavebnictví, doprava, těţba, apod. Jejich práce je naopak obtíţná a proto vyţaduje fyzickou zdatnost, pracovní doba je většinou flexibilní a práce můţe mít i sezónní charakter.[20] Obory s větší koncentrací ţen jsou zpravidla spojené s nízkými mzdami, a proto lze pomocí faktoru výběru oboru a následně odvětví, ve kterém chtějí ţeny pracovat, objasnit část rozdílů ve výdělcích muţů a ţen. Nejvyšších mezd sice dosahují zaměstnanci v odvětví finančního zprostředkování, avšak rozdíl mezi mzdou muţů a ţen zde nabývá největších rozměrů.[21] 4.4. Klasifikace zaměstnání Odhalené vysoké mzdové rozdíly mezi pohlavími v tomtéţ odvětví naznačují, ţe existují pravděpodobně propastné rozdíly ve výdělcích i uvnitř jednotlivých sektorů. Nezáleţí jen na odvětví, ve kterém ţeny pracují, ale také na kvalifikaci, která je potřebná pro výkon daného povolání. Významnou roli v mzdových rozdílech hraje skutečnost, jestli se ţenám podaří získat poţadovanou specializaci v oboru. Ačkoliv sdílejí muţi a ţeny stejné pracoviště a vykonávají totoţné zaměstnání, nedosahují ţeny často vysokých manaţerských postů a vedoucích pozic, které jsou spojené s nadprůměrnými výdělky. Výsledky z analýzy ukazatele klasifikace zaměstnání neprokázaly, ţe by ţeny zastávaly spíše nekvalifikované zaměstnání, ale naopak, ţe více jak polovina zaměstnankyň 4 Blíţe jsou podmínky ohodnocení práce za přesčas stanoveny v 114 zákona č. 262/2006 Sb., Zákoník práce 6

7 jsou zaměstnány v prvních pěti hlavních třídách KZAM, tedy v těch, od kterých se očekává více kvalifikace a dovedností. Zaměstnaní muţi jsou zastoupeni nejvíce v kategorii řemeslníci a kvalifikovaní výrobci a zpracovatelé, dále jako zaměstnanci obsluhující stroje a zařízení. Naproti tomu ţeny zastávají nejvíce zaměstnání jako technické, zdravotnické a pedagogické pracovnice. Současně je nutné dodat, ţe se nejpatrnější mzdové rozdíly mezi pohlavími objevují právě u vedoucích a řídících pracovníků. Ve třídě KZAM dosáhl v roce 2009 rozdíl mediánové mzdy muţe a ţeny Kč (29,5 %). Zatímco ve třídě KZAM byl rozdíl Kč (21,2 %). Stejně jako u zkoumání mezd podle úrovně dosaţeného vzdělání se i zde potvrdilo, ţe čím vyšší kvalifikace tím větší je změřený mzdový rozdíl.[22] 4.5. Podnikatelská a nepodnikatelská sféra 7 Utváření výdělků v podnikatelské a nepodnikatelské sféře je odlišné. Proto je nutné zaměřit se na srovnání obou sfér a popsat rozdíly v jejich přístupu odměňování, který má vliv na rozhodování jednotlivců. Uvádí se, ţe z hlediska spravedlnosti a uplatňování zásady rovného odměňování je vhodnější utváření mezd v nepodnikatelské sféře na základě stanovených tarifů. Kdeţto u podnikatelské sféry vstupuje při vytváření výše platů do hry subjektivní hodnocení zaměstnavatele, které mohou způsobovat větší riziko diskriminace v odměňování. Stanovování platů zaměstnanců v nepodnikatelské sféře se děje prostřednictvím daných právních norem, které přesně a jednotně vymezují pravidla pro stanovení platu zaměstnance. Blíţe o mzdě a platu vypovídá 109 zákona č. 262/2006 Sb., Zákoník práce. Jednotné principy se odráţí v tarifních stupních, které v sobě reflektují nejen úroveň kvalifikace a vzdělání, ale i délku praxe. V této situaci se samostatné vyjednávání o platových podmínkách nevyskytuje. V nepodnikatelském sektoru hovoříme o odměně za práci jako o platu a nikoliv o mzdě, jak je tomu v soukromé sféře. Odměňování v platové oblasti je upraveno zákona č. 262/2006 Sb., Zákoníku práce, který stanovil princip, ţe plat je moţné určit jen v takové výši a takovým způsobem, kterou přímo stanovuje tento zákon a ostatní právní předpisy neboli, co není dovoleno zákonem, je zakázáno. Jinak je tomu v podnikatelské sféře, kde se uplatňuje zásada, co není zakázáno, je povoleno. Odměňování v platové oblasti se týká přibliţně 1/5 zaměstnanců.[23] Průměrný evidenční počet zaměstnanců v roce 2009 v podnikatelské sféře byl , zatímco v nepodnikatelské sféře [24] V podnikatelském sektoru získávají zhruba 4/5 zaměstnanců podle ustanovení o mzdě zákona č. 262/2006 Sb., Zákoníku práce, mzdu jako odměnu za práci. Její výše je stanovena buď na základě kolektivního, nebo individuálního vyjednávání. Kolektivní vyjednávání mezi zaměstnavateli a odborovými organizacemi vedou k uzavírání kolektivních smluv, které často kvůli síle odborů tlačí na zlepšení mzdových podmínek zaměstnanců. Na druhé straně individuální vyjednávání je zaloţeno na základě dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. V praxi se zpravidla jedná o jednostranné rozhodnutí zaměstnavatelů o výši mzdy, kterou nabízí svým zaměstnancům. Ti se pak sami rozhodují, jestli mzdu přijmou a přistoupí na dané podmínky. S moţností dalšího vyjednávání se příliš nesetkáváme.[23] Preference ţen být v postavení zaměstnance v nepodnikatelské sféře jasně vyplývá z údajů statistického šetření v rámci ISPV. Za poslední dva roky (2008 a 2009) je podíl zaměstnaných ţen v nepodnikatelské sféře aţ 65 % [25]. Důvodem jsou právě větší jistota 5 zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 6 pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 7 Klasifikace zaměstnání a rozdělení do kategorie podnikatelské a nepodnikatelské sféry je k dispozici v metodice Informační systému o průměrném výdělku (ISPV), (dostupné z WWW: <http://www.ispv.cz/cz/metodicke-centrum-cz-isco.aspx>) 7

8 pracovního místa, více volného času díky menší míře přesčasů a výhody, které tato sféra přináší ţenám v podobě platu vázaného na tarifní tabulky, který nedává příliš prostoru pro diskriminaci v odměňování. Navíc je růst platů plynule zajištěn díky jeho odlišnému utváření, kde jednu z důleţitých faktorů sehrává i délka odborné praxe, zatímco v podnikatelské sféře se kvůli přerušení zaměstnání z důvodu mateřství mnohdy sniţuje mzda ţen po jejich návratu zpět do práce. Platové rozdíly muţů a ţen jsou v nepodnikatelské sféře skutečně niţší neţ mzdové rozdíly ve sféře podnikatelské. Relace mezi mediánovým výdělkem ţen a muţů se v letech v podnikatelské sféře udrţovala na úrovni 77 %-80 %, v nepodnikatelské sféře představovala 82 %-86 %.[25] Studie prezentovaná VÚPSV[23] v roce 2007 týkající se výdělkových rozdílů muţů a ţen zaměřená na srovnání podnikatelské a nepodnikatelské sféry rovněţ potvrdila, ţe se ţeny koncentrují více v nepodnikatelské sféře, kde je výdělková hladina niţší, ale zároveň vyhovující platové odměňování pro ţeny. Jak uvádí Jurajda[26], ve své detailní studii týkající se mzdových a platových rozdílů mezi pohlavími, je výdělkový rozdíl zapříčiněn segregací ţen do nízkopříjmových povolání pouze jednou třetinou. V podnikatelské sféře se tedy dvě třetiny mzdových rozdílů nedají vysvětlit zkoumanými faktory (vzdělání, věk, kvalifikace, odpracovaná doba, apod.) a jsou pravděpodobně důsledkem genderových nerovností a diskriminačního přístupu zaměstnavatelů. Zatímco v nepodnikatelské sféře je riziko platové diskriminace a porušení zásady stejného platu za práci stejné hodnoty niţší. Platové tarify v nepodnikatelské sféře mají omezenější moţnost přístupu k platové diskriminaci ţen, který vyplývá z jejich charakteru. Vzhledem k tomu, ţe tabulkový plat nemusí nutně odpovídat celkovému konečnému platu zaměstnance je těţké i zde úplně zamezit riziku nerovného přístupu k odměňování. Příplatky (osobní, zvláštní a ostatní), odměny a další benefity jsou totiţ opět v rukou jedince, obvykle nadřízeného, a závisí jen na jeho subjektivní volbě o udělování odměn 8 mezi muţi a ţenami Ženy v řídících funkcích Výsledky pozorování výdělkových rozdílů u jednotlivých tříd zaměstnání KZAM a sfér národního hospodářství shrnu do konstatování, ţe i kdyţ jsou ţeny se stejnou kvalifikací, délkou praxe a dalšími shodnými předpoklady zařazeny ve shodném sektoru a třídě jako muţi, jsou jejich mzdy odlišné, tedy niţší. Problémem je, ţe ačkoliv pracují muţi a ţeny ve stejném odvětví a mají stejnou úroveň kvalifikace, uplatnění ţen v manaţerských a řídících funkcích je stále nepatrné. Studie Gender v managementu [27] vychází z několika předcházejících výzkumů a shrnuje jejich výsledky do jednoho celku, který předkládá podrobný obraz vertikální genderové segregace na českém trhu práce. Dlouhodobě se potvrzuje niţší podíl ţen v manaţerských a řídících funkcích. Stěţejní otázkou je, jak se ţeny uplatňují v oblasti řízení a čím je způsoben velmi nízký podíl ţen na vyšší úrovni managementu. Vyšší podíl manaţerek nalezneme v takových odvětvích, kde jsme identifikovali větší zastoupení zaměstnankyň na celkovém počtu zaměstnanců. Podíl ţen ve vedoucích pozicích je největší ve feminizovaných oborech a v nepodnikatelské sféře, tudíţ tam, kde je i nízká výdělková hladina. V této souvislosti se začalo mluvit o feminizaci managementu. V I. a II. sektoru hospodářství, pro které je typická fyzicky náročná práce ve výrobě, převaţují muţi, ale III. sektor můţeme označit za ţenský management. 8 V 134 zákona č. 262/2006, Zákoník práce, je přímo uvedeno: Za úspěšné splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu můţe zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci odměnu. Její výše není stanovena, ale je ponechána na úvaze zaměstnavatele. 8

9 Za největší překáţku ţen v budování kariéry manaţerky povaţuji problém harmonizace pracovního a rodinného ţivota. Podmínky, které musí v rámci svého zaměstnání na vedoucích pozicích zvládat, jsou nastavené tak, ţe umoţňují jedincům plně se věnovat pouze své práci. Soukromý ţivot je potlačen na druhou kolej a čas na něj nezbývá. Zaměstnání a rodina jsou spolu v rozporu a ţeny jsou tak vystavené volbě, zda se chtějí věnovat svému zaměstnání, ale současně se vzdát moţnosti plně se věnovat své rodině, nebo se spokojí s niţší vedoucí pozicí, která jim dovolí realizovat se i v rodinném ţivotě. Z tohoto důvodu zaměstnání ve středním a niţším managementu vyhovuje lépe ţenám v harmonizaci práce a rodiny. Jedním z moţných řešení by mohlo být zavedení flexibilní formy práce, která by usnadnila ţenám uspokojovat obě své potřeby. Jenţe míra částečných úvazků a pruţné pracovní doby je v ČR velmi nízká a na vysokých řídících pozicích se téměř nikde nevyskytuje. Není to jen důsledek nedostatečné nabídky flexibilních forem práce ze strany zaměstnavatelů, ale svou roli hraje i neochota ţen přijímat práci na zkrácenou pracovní dobu kvůli nevýhodám plynoucí z této formy práce. Závěr Stanoveným cílem mé práce bylo zjistit rozdíly v postavení ţen na trhu práce, odhalit odlišnosti v odměňování a identifikovat faktory, které tyto rozdíly ovlivňují. K tomu bylo zapotřebí prozkoumat postavení muţů a ţen v zaměstnání prostřednictvím ukazatelů charakterizující situaci na trhu práce. Z výsledků analýzy vyplynulo, ţe odlišné postavení ţen na trhu práce, které se projevuje především niţší ekonomickou aktivitou a vyšší mírou nezaměstnanosti, je dáno úrovní vzdělání, počtem dětí, věkem, nízkým výskytem částečných úvazků v ČR. Pozornost byla směřována na faktory, které výrazně ovlivňují pozici ţen na trhu práce. Jedná se především o těhotenství, mateřství a následnou péči o malé děti a ostatní závislé členy domácnosti. Stále platí, ţe na rodičovské dovolené se zpravidla ocitne ţena, která tímto aktem přeruší svou kariéru a přestane tak budovat své pevné postavení na dané pozici. Stejné je to i v případě péče o závislé členy domácnosti, kde jsou dominujícími pečovateli ţeny. Výpadek ze zaměstnání způsobuje pomalý návrat na svou původní pracovní pozici a horší moţnost dostat se k vrcholovým a dobře placeným pozicím v oboru. Z podrobného pohledu na oblast mzdové úrovně v ČR byly zjištěny přetrvávající diferenciace v úrovni odměňování. Obecně platí, ţe ţeny dosahují v průměru o něco málo více neţ tří čtvrtin mzdy muţe. Mzdové rozdíly jsou ve velké míře determinovány stupněm dosaţeného vzdělání, počtem odpracovaných hodin, odlišným zastoupením v jednotlivých odvětvích, odbornou kvalifikací a koncentrací zaměstnanců v podnikatelské či nepodnikatelské sféře. Ukázalo se, ţe zásadním determinantem mzdových rozdílů je vertikální genderová segregace neboli niţší zastoupení ţen v rozhodovacích a řídících pozicích. Přes veškeré zjištěné objektivní faktory způsobující rozdíly v postavení ţen na trhu práce a rozdíly ve výdělcích, se skrze ně nepodařilo vysvětlit existující diferenciace v celé míře. Vzdělanostní a věková úroveň ţen v ČR se příliš neliší od muţů. Stejně je tomu tak i v objemech odpracovaných hodin, díky kterým by se nedaly vysvětlit významné rozdíly v příjmech. Kvůli poměrně silné segregaci muţské a ţenské pracovní síly byly porovnávány výdělky uvnitř jednotlivých tříd KZAM. Struktura českého trhu práce podle klasifikace zaměstnání překvapivě poukázala na fakt, ţe ţeny zastávají spíše kvalifikované zaměstnání a pracovní pozice spojené s vyššími poţadavky na kvalifikaci a dovednosti. Nicméně mzdové rozdíly v neprospěch ţen existují téměř ve všech sektorech NH a úrovních kvalifikace. Z výše uvedeného vyplývá, ţe identifikované objektivní faktory nezakládají důvod k existujícím příjmovým rozdílům. Docházím tak k závěru, ţe určitá část těchto rozdílů je způsobená diskriminačními faktory vycházející ze subjektivního přesvědčení zaměstnavatele. Stav, který 9

10 byl rozpoznán, nazýváme mzdová diskriminace. Nastává v okamţiku, kdy je ţena se stejnou úrovní vzdělání, kvalifikací a zkušenostmi ohodnocena za stejnou práci menší výdělkem neţ muţ. Literatura [1] BRDEK, Miroslav a kol. Trendy v evropské sociální politice. Praha : ASPI, a.s., 2002, 252 s. ISBN [2] ČSÚ, Trh práce v ČR , Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků VŠPS [online]. Vlastní výpočty [cit ] Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/publ/ _az_2009> [3] Eurostat, Employment rates by sex, age groups and nationality [online]. Vlastní dopočty [cit ] Dostupné z WWW: <http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/employment_unemployment_lfs/data/database> [4] ČSÚ, Trh práce v ČR , Míra nezaměstnanosti dle krajů a oblastí [online]. Vlastní výpočty [cit ] Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/ > [5] OECD, Labour force statistics, Harmonised unemployment rates and level [online]. Vlastní dopočty [cit ] Dostupné z WWW: <http://stats.oecd.org/index.aspx?queryid=251> [6] ČSÚ, Trh práce v ČR , Míra nezaměstnanosti dle věkových skupin a vzdělání [online] [cit ] Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/7a00483b17/$file/ pdf> [7] ČSÚ, Trh práce v ČR ,Věk a vzdělání zaměstnaných v NH [online], vlastní výpočty [cit ] Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/7a00483aed/$file/ pdf> [8] Eurostat, Employment rates by sex, age groups and nationality [online], vlastní výpočty [cit ] Dostupné z WWW: <http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/employment_unemployment_lfs/data/database> [9] Eurostat, Employment rate of adults by sex, age groups, highest level of education attained, number of children and age of youngest child [online] [cit ] Dostupné z WWW: <http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/setupmodifytablelayout.do> [10] VIDOVIĆOVÁ, L.; RABUŠIC, L. Senioři a sociální opatření v oblasti stárnutí v pohledu české veřejnosti: Zpráva z empirického výzkumu. Brno : VÚPSV, 2003, 67 s. [11] TOŠNEROVÁ, Tamara. Pocity a potřeby pečujících o starší rodinné příslušníky: Průvodce pro zdravotníky a profesionální pečovatele. Praha : Ambulance pro poruchy paměti, 2001, 68 s. ISBN [12] Eurostat, Employment (main characteristics and rates) - Annual averages [online] [cit ] Dostupné z WWW: <http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/setupmodifytablelayout.do> [13] ČSÚ, Zaostřeno na muže a ženy 2009, Práce a mzdy, Průměrné hrubé měsíční mzdy a mediány mezd [online] [cit ] Dostupné z WWW: <http://czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/e4003c2e35/$file/ xls> [14] Eurostat, Gender pay gap in unadjusted form in % [online] [cit ] Dostupné z WWW: <http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=1&language=en&pcode=tsiem040> 10

11 [15] ČSÚ, Vývoj ekonomické aktivity obyvatelstva a průměrná pracovní doba zaměstnaných podle předběžných výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) za 3. čtvrtletí 2003, 9 s. [online] [cit ] Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/6b5c18eccf5e21d7c1256c4d0034d22b/0dab0c626aa9ed84c1256dce00473b9e/$file/czam102903analyza.doc > [16] ČSÚ, Ročenka statistiky trhu práce 2009, Vývoj mezd mužů a žen v letech [online] [cit ] Dostupné z WWW: < [17] ČSÚ, Struktura mezd zaměstnanců v roce 2009, Podíly zaměstnanců, placený čas a hrubé měsíční mzdy podle vzdělání a pohlaví [online] [cit ] Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/2a0046f4b1/$file/w310910a04.xls> [18] ČSÚ, Zaostřeno na ženy a muže 2009, Počet přesčasových hodin u zaměstnanců a ČPD dle odvětví činnosti a klasifikace zaměstnání - 2. čtvrtletí 2008 [online] [cit ] Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/e4003c2e2a/$file/ xls> [19] ČSÚ, Organizace práce a uspořádání pracovní doby podle výsledků ad hoc modulu 2004 výběrového šetření pracovních sil, Přesčasová práce zaměstnanců a ČPD [online] [cit ] Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/t/f60038fa8e/$file/ pdf> [20] ČSÚ, Trh práce v ČR , Odvětví činnosti zaměstnaných v NH [online], vlastní výpočty [cit ] Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/7a00483b18/$file/ xls> [21] ČSÚ, Struktura mezd zaměstnanců v roce 2009, Podíly zaměstnanců, placený čas a hrubé měsíční mzdy podle odvětví a pohlaví [online] [cit ] Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/2a0046f4bc/$file/w310910a05.xls> [22] ČSÚ, Struktura mezd zaměstnanců v roce 2009, Podíly zaměstnanců, placený čas a hrubé měsíční mzdy podle hlavních tříd KZAM a pohlaví [online] [cit ] Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/2a0046f4b3/$file/w310910a01.xls> [23] KOZELSKÝ, Tomáš; PRUŠVIC, David. Výdělky žen a mužů v podnikatelské a nepodnikatelské sféře. Praha : VÚPSV, 2007, 48 s. ISBN [24] ČSÚ, Evidenční počet zaměstnanců a jejich mzdy, Celkový počet zaměstnanců a průměrné hrubé měsíční mzdy podle ISEKTOR za ČR ÚHRNEM (přepočtené počty) [online] [cit ] Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/f8004ea998/$file/w q4189.xls> [25] Statistika výdělků, ISPV, Výsledky šetření Archiv [online] [cit ] Dostupné z WWW: <http://www.ispv.cz/cz/vysledky-setreni/archiv.aspx> [26] JURAJDA, Štěpán. Gender Wage Gap and Segregation in Late Transition. Praha : CERGE-EI, 2000 [online] [cit ] Dostupné z www: [27] VLACH, Jan; ŠNAJDROVÁ, Zuzana; KOZELSKÝ, Tomáš; MUSIL, Jakub. Gender v managementu. Praha : VÚPSV, 2008, 112 s. ISBN Adresa autora: Lucia Szabová, Ing. Vysoká škola ekonomická v Praze, Národohospodářská fakulta nám. W. Churchilla 4, Praha 3 11

Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele

Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele Zpracovaná v rámci projektu Posilování bipartitního dialogu v odvětvích číslo projektu: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

3. Přesčasová práce zaměstnanců a členů produkčních družstev

3. Přesčasová práce zaměstnanců a členů produkčních družstev 3. Přesčasová práce zaměstnanců a členů produkčních družstev V další části AHM 2004, která byla vyplňována pouze za zaměstnance a členy produkčních družstev (ČPD) civilního sektoru národního hospodářství,

Více

V 1. pololetí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře

V 1. pololetí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře V 1. pololetí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře Výdělky ve mzdové a platové sféře Z údajů obsažených v Informačním systému o průměrném výdělku (ISPV) vyplývá, že v 1. pololetí 2011 vzrostla hrubá měsíční

Více

STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE

STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE 4.11. 2014 Age Management: Strategické řízení věkové diverzity ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10

Více

V 1. čtvrtletí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře

V 1. čtvrtletí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře V 1. čtvrtletí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře Výdělky ve mzdové a platové sféře Z údajů obsažených v Informačním systému o průměrném výdělku (ISPV) vyplývá, že v 1. čtvrtletí 2011 vzrostla hrubá

Více

Mzdová statistika z hlediska genderu

Mzdová statistika z hlediska genderu Mzdová statistika z hlediska genderu Mgr. Marek Řezanka, ČSÚ GPG využití a proměny ukazatele Výpočet (100-Mž/Mm*100) Co měří a co ne? Jakých hodnot dosahuje: ČR x Evropa Jakou informaci obsahuje GPG? 1.

Více

Rozšířené výstupy Informačního systému o průměrném výdělku

Rozšířené výstupy Informačního systému o průměrném výdělku Rozšířené výstupy Informačního systému o průměrném výdělku A) Výstupy pro odbor 65 - odbor analýz a statistik Výsledková část ISPV-ČR za 1. pololetí a rok 2014 a 1. pololetí a rok 2015 Hrubý měsíční mzda/plat

Více

1. Míra ekonomické aktivity

1. Míra ekonomické aktivity Práce SOUHRN Míra ekonomické aktivity starší populace ve věku 65-69 let je nejvyšší na Islandu, v Norsku, Portugalsku a Rumunsku. Nejniţší na Slovensku, v Belgii, Francii a Maďarsku. Průměrné hrubé roční

Více

4. Pracovní síly v zemědělství

4. Pracovní síly v zemědělství 4. Pracovní síly v zemědělství Stálí pracovníci V roce 2007 pracovalo v zemědělství celkem 243 179 osob bez ohledu na druh pracovního poměru k zaměstnavateli (tj. včetně nepravidelně zaměstnaných pracovníků,

Více

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 Prezentované výsledky šetření charakterizují (v souladu s uplatněnými mezinárodními metodickými přístupy) populaci žijící pouze ve vybraných bytech. Situace

Více

3. Využití pracovní síly

3. Využití pracovní síly 3. Využití pracovní síly HDP vzrostl nejvíce ze všech krajů. Středočeský kraj zasáhla zhoršená ekonomická situace z let 28 a 29 méně citelně než jako celek. Zatímco HDP České republiky mezi roky 1995 a

Více

Základní pohled na budoucí vývo. j počtu osob dle. Zastoupení osob ve starším věku a jejich participace na trhu práce i ve srovnání s EU27

Základní pohled na budoucí vývo. j počtu osob dle. Zastoupení osob ve starším věku a jejich participace na trhu práce i ve srovnání s EU27 Kulatýstůl Praha, 15. 3. 2012 Participace starších osob na trhu práce podle dat VŠPS Ondřej Nývlt, ČSÚ Marta Petráňová, ČSÚ Ivana Dubcová, ČSÚ Základní pohled na budoucí vývo j počtu osob dle věku v ČR

Více

Genderové statistiky a slaďování pracovního a rodinného života. Daniel Chytil ČSÚ

Genderové statistiky a slaďování pracovního a rodinného života. Daniel Chytil ČSÚ Genderové statistiky a slaďování pracovního a rodinného života Daniel Chytil ČSÚ Genderové statistiky Od roku 2003, spolupráce s Úřadem vlády ČR/MPSV Průřezové statistiky - shromažďuji již existující data,

Více

NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012

NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012 NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012 Vláda má podle zákoníku práce možnost stanovit nařízením vlády výši základní sazby minimální mzdya dalších jejích sazeb odstupňovaných podle míry vlivů omezujících

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Charakteristika výběrového souboru (II. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Charakteristika výběrového souboru (II. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 30. 9. 2002 47 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Charakteristika výběrového souboru

Více

2. Kvalita pracovní síly

2. Kvalita pracovní síly 2. Kvalita pracovní síly Kvalita pracovní síly = vzdělání a kvalifikace Úkolem první části této práce bylo ukázat, jak velká je pracovní síla v Jihomoravském kraji či jak se její velikost změnila. Cílem

Více

MAPA VÝZKUMNÉHO A APLIKAČNÍHO POTENCIÁLU ČESKA. Mzdová atraktivita zaměstnání ve výzkumu a vývoji

MAPA VÝZKUMNÉHO A APLIKAČNÍHO POTENCIÁLU ČESKA. Mzdová atraktivita zaměstnání ve výzkumu a vývoji MAPA VÝZKUMNÉHO A APLIKAČNÍHO POTENCIÁLU ČESKA Mzdová atraktivita zaměstnání ve výzkumu a vývoji 30. dubna 2011 Tato zpráva byla vypracována v rámci veřejné zakázky Úřadu vlády Analýzy a podklady pro realizaci

Více

TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI

TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI RELIK 2014. Reprodukce lidského kapitálu vzájemné vazby a souvislosti. 24. 25. listopadu 2014 TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Kotýnková Magdalena Abstrakt Stárnutí obyvatelstva,

Více

DISKRIMINACE NA TRHU PRÁCE

DISKRIMINACE NA TRHU PRÁCE DISKRIMINACE NA TRHU PRÁCE Tabulka. Poměr mezd mužů a žen v ČR (2009) Graf. Poměr mezd mužů a žen v ČR (2000-2009) Tabulka. Mzdová mezera ve vybraných zemích Vysvětlení mzdového rozdílu Jak vysvětlit,

Více

PERSPEKTIVY MLADÉ GENERACE PŘI ZAKLÁDÁNÍ RODINY

PERSPEKTIVY MLADÉ GENERACE PŘI ZAKLÁDÁNÍ RODINY PERSPEKTIVY MLADÉ GENERACE PŘI ZAKLÁDÁNÍ RODINY Ondřej Nývlt Tisková konference, 7. 5. 2014, ČSÚ Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz 1 Zdroje dat Výběrová šetření

Více

Číslo projektu 1J 046/05-DP1 Název Gender v managementu Doba řešení 1.2.2005-1.8.2008. Řešitel Ing. Jan Vlach Kontaktní Mgr.

Číslo projektu 1J 046/05-DP1 Název Gender v managementu Doba řešení 1.2.2005-1.8.2008. Řešitel Ing. Jan Vlach Kontaktní Mgr. Číslo projektu 1J 046/05-DP1 Název Gender v managementu Doba řešení 1.2.2005-1.8.2008 Řešitel Ing. Jan Vlach (spoluřešitelé) VÚPSV Kontaktní Mgr. Aleš Kroupa osoba VÚPSV Odborný JUDr. Kristina Koldinská,

Více

5. Muži a ženy na trhu práce

5. Muži a ženy na trhu práce 5. Muži a ženy na trhu práce Kapitola předkládá podrobnější analýzu trhu práce z hlediska postavení žen a mužů. Zaměřuje se na podobnosti i odlišnosti z hlediska struktur jejich zaměstnanosti, nezaměstnanosti

Více

Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz

Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011 MOŽNOSTI SLAĎOVÁNÍ PRACOVNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V ČESKÉ REPUBLICE Obsah prezentace Zdroje dat, základní popis VŠPS Popis základních domácnostních ukazatelů a participace

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2013 Výsledky průzkumu za rok 2013 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016?

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? JE ČAS SE OZVAT Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? 1. důvod Po dlouhém období ekonomické krize se Česká republika výrazně zotavuje. V loňském roce dosáhla dvouprocentního

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

Mzdy specialistů ve vědě a technice

Mzdy specialistů ve vědě a technice Mzdy specialistů ve vědě a technice Podrobná charakteristika osob zaměstnaných jako Specialisté ve vědě a technologiích, včetně jednotlivých užších kategorií zaměstnání, je uvedena v příloze k metodice

Více

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL Labour Force Sample Survey Stanislav Mazouch Abstract Výběrové šetření pracovních sil se provádí v České republice již od prosince 1992. Je prováděno Českým statistickým

Více

Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO. www.kredo.reformy-msmt.cz

Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO. www.kredo.reformy-msmt.cz Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO www.kredo.reformy-msmt.cz Osoby ve věku 30-34 let podle vybraných typů dosaženého vzdělání a pohlaví (1995-2013)

Více

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Rovná odměna a vliv recese na pracovnice Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Proč přetrvává genderový rozdíl v odměňování?

Více

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze Obsah prezentace Změna závislosti mezi ekonomickým růstem a objemem a kvalitou pracovní síly

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 12. 2002 60 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Tato

Více

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 8. 2009 40 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví European

Více

Sladění rodinného a pracovního života ČDS, 19. února 2014

Sladění rodinného a pracovního života ČDS, 19. února 2014 Vysoká škola ekonomická Sladění rodinného a pracovního života ČDS, 19. února 2014 ZÁKLADNÍ INFORMACE VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL (VŠPS) Základní charakteristika šetření primárně zaměřeno na trh práce,

Více

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU ELEKTROTECHNIKA

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU ELEKTROTECHNIKA SLAĎOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍ NABÍDKY S POTŘEBAMI TRHU PRÁCE PILOTNÍ INFORMAČNÍ PRODUKT PRO POTŘEBY SEKTOROVÝCH RAD ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU ELEKTROTECHNIKA Zakázka: Projekt: Dodavatel: Zajištění koncepčního

Více

Nezaměstnanost 15.3.2012

Nezaměstnanost 15.3.2012 Nezaměstnanost 15.3.2012 Měření nezaměstnanosti Kdo je nezaměstnaný? Celkové obyvatelstvo Ekonomicky aktivní ob. Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

Graf 3.1 Vývoj sezónně očištěné registrované a obecné míry nezaměstnanosti (v%) I.03 I.04 VII.04 VII.03

Graf 3.1 Vývoj sezónně očištěné registrované a obecné míry nezaměstnanosti (v%) I.03 I.04 VII.04 VII.03 3. Nezaměstnanost Česká statistika definuje nezaměstnaného dvojím způsobem. První definice, vycházející z evidence uchazečů o zaměstnání úřadů práce, vymezuje tzv. registrovanou nezaměstnanost. Druhé pojetí

Více

ANALÝZA SITUACE NA TRHU PRÁCE PRO STUDIJNÍ OBOR PROVOZ, ORGANIZACE A EKONOMIKA DOPRAVY

ANALÝZA SITUACE NA TRHU PRÁCE PRO STUDIJNÍ OBOR PROVOZ, ORGANIZACE A EKONOMIKA DOPRAVY SLAĎOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍ NABÍDKY S POTŘEBAMI TRHU PRÁCE PILOTNÍ INFORMAČNÍ PRODUKT PRO POTŘEBY SEKTOROVÝCH RAD ANALÝZA SITUACE NA TRHU PRÁCE PRO STUDIJNÍ OBOR PROVOZ, ORGANIZACE A EKONOMIKA DOPRAVY Zakázka:

Více

1.3. Mzdová konvergence

1.3. Mzdová konvergence 1.3. Mzdová konvergence Průměrné hodinové náklady práce, definované jako celkové pracovní náklady v eurech dělené počtem odpracovaných hodin, mohou být srovnatelnou bází, pomocí níž je možné zhruba porovnat,

Více

GENDEROVÝ AUDIT A GENDEROVÁ OPTIMALIZACE PODNIKOVÝCH SYSTÉMŮ ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ

GENDEROVÝ AUDIT A GENDEROVÁ OPTIMALIZACE PODNIKOVÝCH SYSTÉMŮ ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ GENDEROVÝ AUDIT A GENDEROVÁ OPTIMALIZACE PODNIKOVÝCH SYSTÉMŮ ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ pro Euroface Consulting s. r. o. Martin Jára, LOM Rámec Přelom 2012-3 7 zaměstnavatelů Zlínský a Moravskoslezský kraj

Více

Možné finanční dopady oddlužení v období 2008 2014 na státní rozpočet České republiky

Možné finanční dopady oddlužení v období 2008 2014 na státní rozpočet České republiky Možné finanční dopady oddlužení v období 2008 2014 na státní rozpočet České republiky Abstrakt: Stále se zhoršující ekonomická situace většiny českých rodin a seniorů, vede některé z nich do finančních

Více

Rychlý růst vzdělanosti žen

Rychlý růst vzdělanosti žen 3. 11. 2016 Rychlý růst vzdělanosti žen V České republice rapidně roste úroveň formálního vzdělání. Ve věkové skupině 25-64letých v průběhu posledních deseti let počet obyvatel stagnoval, ale počet osob

Více

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která

Více

VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI

VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI Téma VI.2.4. Práce a vzdělávání 13. Pracovní témata k zaměstnání v EU Mgr. Zuzana Válková

Více

VLIV DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ NA UPLATNĚNÍ MLADÝCH LIDÍ NA TRHU PRÁCE

VLIV DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ NA UPLATNĚNÍ MLADÝCH LIDÍ NA TRHU PRÁCE VLIV DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ NA UPLATNĚNÍ MLADÝCH LIDÍ NA TRHU PRÁCE Ondřej Nývlt Dagmar Bartoňová Abstract Uplatnění mladých lidí na trhu práce se stále více dostává do popředí zájmu politiků, ekonomů a širší

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA BENEFITY

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA BENEFITY ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA BENEFITY Výsledky průzkumu - dotazníkové šetření Praha, říjen 2016 Tato zpráva byla vytvořena pro potřebu jednání sociálních partnerů s vazbou na koncepční novelu zákoníku práce v souladu

Více

www.czso.cz TRH PRÁCE 2012 v Praze

www.czso.cz TRH PRÁCE 2012 v Praze Vydal v květnu 2013: Český statistický úřad Na padesátém 81 100 82 Praha 10 www.czso.cz ISBN 978-80-250-2416-4 Český statistický úřad, 2013 TRH PRÁCE 2012 v Praze Kód: 103125-13 Praha D ostala se Vám do

Více

Rovnost v odměňování právo versus praxe. Mgr. Veronika Bazalová Oddělení rovného zacházení Kancelář veřejného ochránce práv

Rovnost v odměňování právo versus praxe. Mgr. Veronika Bazalová Oddělení rovného zacházení Kancelář veřejného ochránce práv Rovnost v odměňování právo versus praxe Mgr. Veronika Bazalová Oddělení rovného zacházení Kancelář veřejného ochránce práv Co je to rovnost? nedosažitelný ideál, ale zároveň hodnota, která se stala právním

Více

Konzumace piva v České republice v roce 2007

Konzumace piva v České republice v roce 2007 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 26 40 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Konzumace piva v České republice v roce 2007 Technické

Více

2010 Dostupný z

2010 Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 06.10.2016 Změny v zaměstnanosti a nezaměstnanosti v České republice v porovnání s ostatními zeměmi EU - Český statistický

Více

Další vzdělávání a rozvoj kompetencí

Další vzdělávání a rozvoj kompetencí Mezinárodní výzkum dospělých Další vzdělávání a rozvoj kompetencí Výsledky mezinárodního výzkumu OECD PIAAC v České republice a jejich implikace pro veřejné politiky Konference, 27.11.2013 Věra Czesaná,

Více

ANALÝZA RÁMCOVÉHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU TECHNICKÁ CHEMIE A CHEMIE SILIKÁTŮ (MATURITNÍ)

ANALÝZA RÁMCOVÉHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU TECHNICKÁ CHEMIE A CHEMIE SILIKÁTŮ (MATURITNÍ) SLAĎOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍ NABÍDKY S POTŘEBAMI TRHU PRÁCE PILOTNÍ INFORMAČNÍ PRODUKT PRO POTŘEBY SEKTOROVÝCH RAD ANALÝZA RÁMCOVÉHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU TECHNICKÁ CHEMIE A CHEMIE SILIKÁTŮ (MATURITNÍ) Zakázka:

Více

RŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ. Ekonomická situace v ČR se v porovnání se situací před 12 měsíci:

RŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ. Ekonomická situace v ČR se v porovnání se situací před 12 měsíci: INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 03/2005 RŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ Uváděné výsledky vycházejí z rozsáhlého reprezentativních výzkumu STEM uskutečněného ve dnech. 7. března 2005. Na otázky

Více

Další vzdělávání a rozvoj kompetencí

Další vzdělávání a rozvoj kompetencí Další vzdělávání a rozvoj kompetencí Kompetence, vzdělávání a uplatnění na trhu práce Workshop 4. 6. 2014 Věra Czesaná, Národní vzdělávací fond Další vzdělávání a rozvoj kompetencí Vazba mezi DV a gramotností

Více

Rozšířené výstupy Informačního systému o průměrném výdělku

Rozšířené výstupy Informačního systému o průměrném výdělku Rozšířené výstupy Informačního systému o průměrném výdělku A) Výstupy pro odbor 62 - odbor rozpočtu Výsledková část ISPV - ČR za 1. pololetí a celé roky (2016 až 2019) Výstupy v této části (část A) jsou

Více

Zahrnuje manažerské funkce výběr, rozmístění a vedení pracovníků.

Zahrnuje manažerské funkce výběr, rozmístění a vedení pracovníků. Úloha personální práce v podniku Organizování procesu změn ve struktuře a kvalitě lidských zdrojů organizace v souladu s potřebami, které jsou dány požadavky ekonomického a sociálního okolí podniku i požadavky

Více

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU SKLADNÍK, PRÁCE VE SKLADU

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU SKLADNÍK, PRÁCE VE SKLADU SLAĎOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍ NABÍDKY S POTŘEBAMI TRHU PRÁCE PILOTNÍ INFORMAČNÍ PRODUKT PRO POTŘEBY SEKTOROVÝCH RAD ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU SKLADNÍK, PRÁCE VE SKLADU Zakázka: Projekt: Dodavatel: Zajištění koncepčního

Více

VY_32_INOVACE_LID_20. Odměňování zaměstnanců

VY_32_INOVACE_LID_20. Odměňování zaměstnanců VY_32_INOVACE_LID_20 Odměňování zaměstnanců Obsah Odměňování pracovníků Mzda Mzdová soustava Formy a složky mzdy Druhy základní mzdy Pobídkové složky mzdy Náhrada mzdy Odměňování pracovníků Odměňování

Více

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a

Více

ANALÝZA STRUKTURY A DIFERENCIACE MEZD ZAMĚSTNANCŮ EMPLOEE STRUCTURE ANALYSIS AND WAGE DIFFERENTIATION ANALYSIS

ANALÝZA STRUKTURY A DIFERENCIACE MEZD ZAMĚSTNANCŮ EMPLOEE STRUCTURE ANALYSIS AND WAGE DIFFERENTIATION ANALYSIS ANALÝZA STRUKTURY A DIFERENCIACE MEZD ZAMĚSTNANCŮ EMPLOEE STRUCTURE ANALYSIS AND WAGE DIFFERENTIATION ANALYSIS Pavel Tomšík, Stanislava Bartošová Abstrakt Příspěvek se zabývá analýzou struktury zaměstnanců

Více

2. Vývoj příjmů jako jeden z činitelů ovlivňujících výši a strukturu spotřeby

2. Vývoj příjmů jako jeden z činitelů ovlivňujících výši a strukturu spotřeby 2. Vývoj příjmů jako jeden z činitelů ovlivňujících výši a strukturu spotřeby 2. 1. Průměrné mzdy Průměrná mzda vzrostla nominálně o 7,3 %, reálně o 36 % V roce 28 dosáhl počet zaměstnanců (na přepočtené

Více

2016 Dostupný z

2016 Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 25.12.2016 V ČR pracuje jen malá část mladých Petráňová, Marta; Mejstřík, Bohuslav 2016 Dostupný z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-204378

Více

Graf 1: Obyvatelstvo ve věku 20 let a více (struktura podle vzdělání) ženy muži celkem

Graf 1: Obyvatelstvo ve věku 20 let a více (struktura podle vzdělání) ženy muži celkem Vzdělání Sčítání lidu, domů a bytů je pro zjištění úrovně vzdělání obyvatelstva klíčové. Je totiž jediným zdrojem, kde lze tento údaj reprezentativně zjistit. Protože SLDB bývá vždy jednou za deset let,

Více

Prosazování genderové rovnosti

Prosazování genderové rovnosti Prosazování genderové rovnosti Ing. Petr Pavlík, Ph.D. Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Tento projekt je financováno z Evropského sociálního fondu prostřednictvím

Více

Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC

Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC Petr Matějů Konference Předpoklady úspěchu v práci a v životě 27. listopadu 2013 Hlavní otázky pro analýzu procesu

Více

Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2013

Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2013 Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2013 Stručné shrnutí Informační datová svodka Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2013 je analytickým výstupem ze čtvrtletních výkazů o

Více

Ekonomická aktivita mužů je ve všech věkových skupinách vyšší než u žen

Ekonomická aktivita mužů je ve všech věkových skupinách vyšší než u žen 4. Práce a mzdy Kapitola je zaostřená na trh práce z hlediska rozdílů mezi ženami a. Sledována je ekonomická aktivita i zaměstnanost, postavení v zaměstnání, odvětvová příslušnost, profese se zaměřením

Více

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 5. 1. 20 1 Souhrn Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě OECD and the European Commission s report on health

Více

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře)

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Následující analýza výhodnosti vstupu do II. pilíři vychází ze stejné metodologie, která je popsána v Pojistněmatematické zprávě

Více

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou.

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou. Daňová kvóta Daňová kvóta (Tax Quota) patří mezi významné ukazatele uplatňované při mezinárodní komparaci. Je poměrovým ukazatelem vyjadřujícím úroveň daňových výnosů ve vztahu k hrubému domácímu produktu

Více

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných STEM v rámci projektu "Postavení žen ve vědě a výzkumu" spolufinancovaného

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 23. 9. 2013 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Kvalita a udrţitelnost ţivota jako kritérium vizí a strategií

Kvalita a udrţitelnost ţivota jako kritérium vizí a strategií Kvalita a udrţitelnost ţivota jako kritérium vizí a strategií Martin Potůček CESES FSV UK Praha, Česká republika http://martinpotucek.cz, http://ceses.cuni.cz Beseda Společnosti pro trvale udrţitelný ţivot

Více

2015 Dostupný z

2015 Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 21.12.2016 Průměrný věk pracujících se za dvacet let zvýšil o téměř čtyři roky Mejstřík, Bohuslav ; Petráňová, Marta

Více

5. DOMÁCNOSTI NA TRHU PRÁCE

5. DOMÁCNOSTI NA TRHU PRÁCE 5. DOMÁCNOSTI NA TRHU PRÁCE Výběrové šetření pracovních sil je zdroj, který v době mezi sčítáními poskytuje základní informace o změnách ve struktuře hospodařících domácností (HD) založených na společném

Více

Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014

Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014 III. Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014 MPSV poskytuje s účinností zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách účelové dotace poskytovatelům sociálních služeb,

Více

Obsah Strana 1. Obsah

Obsah Strana 1. Obsah Strana 1 1 Pracovněprávní vztahy a jejich právní úprava 1.1 Vymezení pracovněprávních vztahů 1.2 Právní úprava pracovněprávních vztahů 1.3 Závislá práce a postih nelegální práce (tzv. švarcsystému) 1.4

Více

ROZDÍLY MEZI KRAJI SE ZVĚTŠUJÍ A JSOU SPÍŠE VÝSLEDKEM POSLEDNÍCH DESETI LET

ROZDÍLY MEZI KRAJI SE ZVĚTŠUJÍ A JSOU SPÍŠE VÝSLEDKEM POSLEDNÍCH DESETI LET INFORMACE Z VÝZKUM TRENDY 1/23 ROZDÍLY MEZI KRAJI SE ZVĚTŠUJÍ A JSOU SPÍŠE VÝSLEDKEM POSLEDNÍCH DESETI LET Zpráva vychází z dat, které sesbírala společnost STEM v říjnu 23. Výzkumný vzorek o velikosti

Více

2.3. Trh práce. Dopad poklesu výkonnosti na trh práce. Pokles zaměstnanosti a její struktura. Růst nezaměstnanosti nejvyšší za dobu existence ČR

2.3. Trh práce. Dopad poklesu výkonnosti na trh práce. Pokles zaměstnanosti a její struktura. Růst nezaměstnanosti nejvyšší za dobu existence ČR 2.. Trh práce Dopad poklesu výkonnosti na trh práce Růst nezaměstnanosti nejvyšší za dobu existence ČR Nezaměstnanost v roce 29 prudce narostla 1, růst byl nejrychlejší za celou dobu sledování. Absolutní

Více

Benchmarking ORP Rychnov n/kn

Benchmarking ORP Rychnov n/kn Benchmarking ORP Rychnov n/kn pro projekt Systémové podpory rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Zpracovatelé: Realizační tým ORP Rychnov nad Kněžnou

Více

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (dále jen Strategie ) jsou vymezeny s ohledem na tři klíčové priority Strategie,

Více

MANAGEMENT PŘÍPRAVA A ROZMISŤOVÁNÍ PERSONÁLU

MANAGEMENT PŘÍPRAVA A ROZMISŤOVÁNÍ PERSONÁLU Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Jan Weiser. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozuje Národní

Více

Generační obměna jako předpoklad konkurenceschopnosti zemědělství. Ing. Martin Pýcha. předseda ZS ČR viceprezident COGECA SENÁT 31.3.

Generační obměna jako předpoklad konkurenceschopnosti zemědělství. Ing. Martin Pýcha. předseda ZS ČR viceprezident COGECA SENÁT 31.3. Generační obměna jako předpoklad konkurenceschopnosti zemědělství Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR viceprezident COGECA SENÁT 31.3.2016 Osnova vystoupení Analýza úbytku pracovníků v zemědělství - v ČR

Více

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU OBRÁBĚČ KOVŮ

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU OBRÁBĚČ KOVŮ SLAĎOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍ NABÍDKY S POTŘEBAMI TRHU PRÁCE PILOTNÍ INFORMAČNÍ PRODUKT PRO POTŘEBY SEKTOROVÝCH RAD ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU OBRÁBĚČ KOVŮ Zakázka: Projekt: Dodavatel: Zajištění koncepčního řešení

Více

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU SERVIS A OPRAVY STROJŮ A ZAŘÍZENÍ

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU SERVIS A OPRAVY STROJŮ A ZAŘÍZENÍ SLAĎOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍ NABÍDKY S POTŘEBAMI TRHU PRÁCE PILOTNÍ INFORMAČNÍ PRODUKT PRO POTŘEBY SEKTOROVÝCH RAD ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU SERVIS A OPRAVY STROJŮ A ZAŘÍZENÍ Zakázka: Projekt: Dodavatel: Zajištění

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1. 8. 2014 19 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Genderové aspekty rozvoje klastrů v ČR - gender průřezové téma projektu CLUSTRAT. Ing. Markéta Novotná 7. 3. 2013 Cheb

Genderové aspekty rozvoje klastrů v ČR - gender průřezové téma projektu CLUSTRAT. Ing. Markéta Novotná 7. 3. 2013 Cheb Genderové aspekty rozvoje klastrů v ČR - gender průřezové téma projektu CLUSTRAT Ing. Markéta Novotná 7. 3. 2013 Cheb Gender v projektu CLUSTRAT průřezové téma projektu a jeho naplňování cíl - uplatnění

Více

PODPORA ŽEN VE VEDENÍ FIREM A ORGANIZACÍ MOŽNOSTI A OPATŘENÍ NA PODPORU ŽEN V KARIÉRNÍM RŮSTU

PODPORA ŽEN VE VEDENÍ FIREM A ORGANIZACÍ MOŽNOSTI A OPATŘENÍ NA PODPORU ŽEN V KARIÉRNÍM RŮSTU PODPORA ŽEN VE VEDENÍ FIREM A ORGANIZACÍ MOŽNOSTI A OPATŘENÍ NA PODPORU ŽEN V KARIÉRNÍM RŮSTU Hana Maříková a Lenka Formánková Sociologický ústav Akademie věd ČR v.v.i. 8/10/2015 WWW.GENDERPOWERMAP.EU

Více

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2013/2014 činil 116 842, z toho do studia

Více

ODMĚŇOVÁNÍ A BENEFITY

ODMĚŇOVÁNÍ A BENEFITY ODMĚŇOVÁNÍ A BENEFITY HLAVNÍ CÍLE POLITIKY ODMĚŇOVÁNÍ Poskytnout spravedlivý, transparentní a jednoduchý systém odměňování zaměřený na výkon Zajistit, aby osobní náklady společnosti byly vynakládány s

Více

Vzdělávání dospělých v pracovním a profesním kontextu

Vzdělávání dospělých v pracovním a profesním kontextu Vzdělávání dospělých v pracovním a profesním kontextu ČAPV, České Budějovice, 2007 Mgr. Petr Novotný, Ph.D. Ústav pedagogických věd FF MU v Brně A. Nováka 1 602 00 Brno e-mail: novotny@phil.muni.cz Příspěvek

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2011/2012 činil 124 719, z toho do studia

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2015/2016 činil 112 756, z toho do studia

Více

TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM

TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM 1. 2. 2013 TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM Od devadesátých let roste počet neúplných rodinných domácností se závislými dětmi. Podle výsledků výběrového šetření

Více

Varianty zvyšování minimální mzdy v příštím období

Varianty zvyšování minimální mzdy v příštím období Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Varianty zvyšování v příštím období A. Základní sazba Minimální mzda v Programovém prohlášení Vlády ČR V Programovém prohlášení vlády je uvedeno, že Vláda zvýší

Více

Pracovní motivace a její naplnění u zaměstnanců ve vybraném kraji

Pracovní motivace a její naplnění u zaměstnanců ve vybraném kraji Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Ústav podnikové strategie Pracovní motivace a její naplnění u zaměstnanců ve vybraném kraji Autor bakalářské práce: Sabina Šuldová Vedoucí bakalářské

Více