DISKRIMINACE ŽEN NA TRHU PRÁCE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "DISKRIMINACE ŽEN NA TRHU PRÁCE"

Transkript

1 DISKRIMINACE ŽEN NA TRHU PRÁCE Discrimination against women in the labour market Lucia Szabová Abstract The article deals with the status of women in the labour market. It outlines gender issues and focuses on the principle of equal opportunities for men and women, which has become largely a public issue. The article aims to explore two areas in the sphere of employment. The first aim is to detect differences in the status of women in the labour market regarding the level of employment equality and to identify factors that affect them. The second aim is focused on finding differences in the gender pay gap and to identify factors that determine them. The situation of women in the labour market and the wage differences is a statistical examination of data on the Czech Republic. The article presents a conclusive explanation of gender inequality in the labour market and the problem of harmonizing work and family life. Results of the analysis made comprehensive findings of developments and current status of women in the labour market set in a European context. Keywords Discrimination, Gender pay gap, Harmonization of work and family, Wage diference between men and women, Labour segregation, Equal opportunities, Labour market Klíčová slova: Diskriminace, Gender pay gap, Harmonizace práce a rodiny, Mzdové rozdíly muţů a ţen, Pracovní segregace, Rovné příleţitosti, Trh práce Úvod Několik posledních let jsme svědky růstu popularity tématu rovných příleţitostí muţů a ţen. I kdyţ způsoby, jak předejít i mírným projevům násilí, kam bychom mohli zařadit diskriminaci, se hledaly jiţ po druhé světové válce. Vlády mnoha států předně usilovaly o systematické utřídění základních principů lidských práv a svobod do jednoho uceleného rámce. Snahy o zajišťování rovného přístupu v oblasti zaměstnání k oběma pohlavím zesílily v důsledku prosazování politiky rovných příleţitostí ze strany EU. Postupně tak docházelo, a stále dochází, k přijímání legislativy, která podporuje nastavení stejných podmínek pro muţe a ţeny na trhu práce. Předmětem právní ochrany se stal stejný přístup k ţenám a muţům v pracovněprávních vztazích a zároveň stejné mzdové ohodnocení za stejnou práci. První zmínku o rovném přístupu k muţům a ţenám obsahuje článek 119 Římské smlouvy 1, nicméně větší pozornost získalo toto téma aţ později. Na významu nabyly rovné podmínky na trhu práce v 90. letech 20. století v souvislosti s hodnotovými proměnami ve společnosti. Změny v postojích a zájmech ţen posunuly pouhé debaty o podpoře zaměstnanosti ţen k jejich reálnému prosazování.[1] Soustava právních norem byla 1 Smlouva o Zaloţení Evropského Hospodářského Společenství 1

2 doplňována o konkrétnější verze opatření na ochranu před diskriminací a nerovným zacházením s ţenami. Tento přístup trvá aţ do dnešní doby a lze říci, ţe se jedná o jednu z širší škály priorit EU. Neboť za základní předpoklad k dosaţení dílčích cílů EU v oblasti zaměstnanosti, sociální solidarity a jednoty je povaţováno právě uplatňování rovnoprávného přístupu muţů a ţen na trhu práce. Ve svém příspěvku věnuji pozornost sféře zaměstnání, v rámci kterého byl stanoven cíl zjistit rozdíly v postavení ţen na trhu práce, odhalit odlišnosti v odměňování a identifikovat faktory, které tyto rozdíly ovlivňují. Cíl práce je sledován ve dvou liniích, z nichţ kaţdá sleduje svůj dílčí cíl. První linie, které se věnuje kapitola 1 a 2, odhaluje rozdíly v postavení ţen na trhu práce týkající se úrovně zaměstnanosti ţen a muţů a rozpoznává faktory, které je ovlivňují. Druhá linie, které se věnuje kapitola 3 a 4, odkrývá rozdíly v odměňování ţen a muţů a taktéţ určuje faktory, které je ovlivňují. Prozkoumána je situace ţen v oblasti odměňování a jsou porovnány mzdové rozdíly mezi muţi a ţenami, které přispějí šetřením statistických dat k vysvětlení určitých zákonitostí a korelací. Metodou práce je analýza statistických dat a komparace získaných výsledků mezi muţi a ţenami. Jedna z otázek, na kterou odpovídám, se týká míry diskriminace ţen, pokud vůbec existuje oprávnění hovořit o diskriminaci jako takové, přičemţ vše směřuji na odlišnosti v mzdové oblasti. Upozorňuji zejména na faktory, které výrazně ovlivňují pozici ţen na trhu práce a přispívají k tomu, ţe ţeny vykazují ve většině ukazatelů trhu práce horších výsledků neţ muţi. Stěţejním cílem je identifikovat objektivní faktory mzdových rozdílů, díky kterým lze nestranně vysvětlit původ odlišností ve výdělcích mezi pohlavími. 1. Ženy v ukazatelích trhu práce Na základě ukazatelů ekonomické aktivity a zaměstnanosti 2 je moţno hledat příznačné charakteristiky českého trhu práce se zaměřením na vysvětlení odlišných hodnot mezi muţi a ţenami a to s ohledem na vývoj v posledních deseti letech ( ). Vývoj ukazatele pracovní síly a zaměstnanosti ţen a muţů na českém trhu práce v časové řadě je mírně rostoucí. Zaměstnanost muţů je stabilně vyšší neţ u ţen a to v průměru o 30 %. Přes tento rozdíl je participace ţen na trhu práce poměrně vysoká a stále se zvyšuje.[2] Dalším pozorovaným ukazatelem je míra zaměstnanosti, která zachycuje podíl zaměstnaných osob ve věku 15+ na celkovém obyvatelstvu. Míra zaměstnanosti umoţňuje lépe neţ údaje o zaměstnanosti charakterizovat rozdíly mezi jednotlivými zeměmi a je proto vhodnější pro mezinárodní komparaci. V ČR se míra zaměstnanosti mezi pohlavími nejvíce lišila v roce 2008 a to o 17,8 p. b. a naopak nejméně to bylo v roce 2004, o 16 p. b. Obecně lze tvrdit, ţe se rozdíl v mírách zaměstnanosti mezi muţi a ţenami pohybuje v intervalu p. b. Na rozdíl od ostatních členských států, u kterých se setkáváme s trendem růstu zaměstnanosti ţen, v ČR pozorujeme místo pozvolného růstu spíše stagnaci. Přesto se míra zaměstnanosti v ČR pohybuje lehce nad průměrem naměřených hodnot v EU 27.[3] I v míře nezaměstnanosti jsou na tom ţeny hůře neţ muţi. V kaţdém ze sledovaných let převyšuje míra nezaměstnanosti o 2-3 p. b. [4] V mezinárodním srovnání zemí OECD lze pozorovat poměrně příznivé výsledky míry nezaměstnanosti v ČR. Naměřené hodnoty v roce 2009 demonstrují 7,9% míru nezaměstnanosti v ČR, zatímco průměr zemí OECD byl na úrovni 7,8 %.[5] 2 Přestoţe jsou ukazatelé trhu práce získaní z několika zdrojů, jsou tyto údaje srovnatelné. Důvodem je stejná metodika odpovídající definicím ILO (Mezinárodní organizace práce), kterou vyuţívá ČSÚ v rámci Výběrového šetření o pracovních silách, Eurostat a statistiky OECD. 2

3 2. Faktory ovlivňující úroveň zaměstnanosti Pozornost směřuji na zjištěné objektivní faktory, které výrazně ovlivňují pozici ţen na trhu práce. Vývoj ekonomické aktivity a míry zaměstnanosti ţen je značně ovlivněn věkem, dosaţeným vzděláním a počtem dětí. Za další determinanty povaţuji péči o závislé osoby a výskyt částečných úvazků Vzdělání Úroveň vzdělání má podstatný vliv na budoucí zaměstnání jednotlivců, protoţe přispívá k růstu lidského kapitálu. Příprava na budoucí povolání zvyšuje kvalifikaci pracovní síly a spolu s vyšším vzděláním umoţňují snadnější přístup na trh práce. Zkoumané údaje [6] demonstrovaly uvedená tvrzení. Nejniţší míru nezaměstnanosti vykazují vysokoškolsky vzdělaní pracovníci. Potvrzuje se, ţe čím vyšší vzdělání, tím niţší je hrozba ze ztráty zaměstnání. Nejohroţenější skupinou jsou osoby se základním vzděláním, jejichţ míra nezaměstnanosti je desetinásobně vyšší neţ u osob s vysokoškolským titulem. Co se týká rozdílů mezi pohlavími, ten je patrný napříč všemi vzdělanostními stupni. Jediná vzdělanostní kategorie, u které měly ţeny větší uplatnění na trhu práce neţ jejich muţští kolegové, byly osoby se základním vzděláním. Ze vzdělanostní struktury zaměstnaných osob NH [7] není patrná jednoznačná převaha vysokoškolsky vzdělaných muţů. Poněvadţ jsou muţi zastoupení na trhu práce ve větším počtu a tvoří zhruba 57 % všech zaměstnaných, je třeba k této skutečnosti přihlédnout. Největší počet zaměstnaných ţen je dlouhodobě se středním vzděláním s maturitou, u muţů je to střední vzdělání bez maturity. Podíl vysokoškolaček i vysokoškoláků se poměrně stejným tempem zvyšuje, i kdyţ příznivěji lze zachytit vývoj u ţen Věková struktura Počet zaměstnaných osob je zajímavé sledovat i z pohledu rozdělení obyvatel do věkových skupin[8]. Nápadně nízká míra zaměstnanosti ve věkové kategorii let souvisí se studiem na středních a vysokých školách a odkládání nástupu do práce do pozdějších let. U ţen je podíl vysokoškolsky vzdělaných osob vyšší neţ u muţů, z čehoţ vyplývá i niţší míra zaměstnanosti v této věkové skupině. Budováním kariéry a odsunem zakládaní rodiny a mateřství do vyššího věku ţen se objasňuje vyšší míra zaměstnanosti ţen v kategorii let neţ u kategorie let. Rozdíly mezi mírou ekonomické aktivity muţů a ţen začínají klesat od 35 roku ţivota a nastává období nejmenších rozdílů, které je způsobeno návratem ţen na trh práce. Rapidní propad ekonomické aktivity ţen je patrný mezi 55. a 64. rokem ţivota, který souvisí jednoznačně s dřívější hranicí odchodu do důchodu. Daná legislativní úprava představuje zásah do rozhodování ţen, které jsou tímto institucionálním nastavením společnosti ovlivněny, a je jim umoţněno nesetrvávat déle v zaměstnání Počet dětí Situace na trhu práce a zaměstnanost ţen má spojení s těhotenstvím, mateřstvím a následnou péčí o malé děti. Přítomnost více dětí v rodině je pro ţeny značně zatěţující a moţnost zařadit se zpátky na trh práce je stále menší, především kvůli dlouhodobějšímu výpadku z praxe a přerušování kariéry. Nicméně statistiky [9] z posledních deseti let nepoukazují na jednoznačnou závislost zaměstnanosti ţen na počtu dětí v tom smyslu, ţe čím více dětí tím menší míra zaměstnanosti. Ukázalo se, ţe ţeny s dvěma dětmi vykazují v průměru vyšší míry zaměstnanosti neţ ţeny s jedním dítětem. Přesto se míra zaměstnanosti začíná sniţovat u ţen se 3 a více dětmi, kdy je harmonizace práce a rodiny mnohem sloţitější. 3

4 S narůstajícím počtem dětí v rodině se zaměstnanost u muţů zvyšuje a vykazuje tak opačnou tendenci neţ u ţen, coţ můţe být způsobeno vyššími poţadavky po finančních prostředcích, které vytváří na muţe tlak a současně i motivaci Zatížení žen péčí o závislé osoby Niţší míra zaměstnanosti ţen je vysvětlena nejen péčí o děti, kterým se věnuje v publikacích velká pozornost, ale neméně podstatnou péčí o závislé osoby. Těmito osobami se myslí ty, které se o sebe nemohou postarat samy, ale vyţadují v různém rozsahu pomoc své rodiny a okolí. Kromě poskytování sluţeb osobám se zdravotním postiţením, do této skupiny patří péče o staré osoby, která je svým rozsahem v současné době významná a na kterou jsem se zaměřila. Z průzkumů provedených na našem území [10],[11] se potvrdila nerovnováha mezi pohlavími v poskytování péče o závislé členy rodiny. Nejvýrazněji se na péči podílejí dcery a manţelky, které vykonávají většinu aktivit samy bez vyuţití placených sluţeb. Převaţující skupinou poskytující péči jsou tedy ţeny, které se zapojují do pomoci svým blízkým. Následkem je úbytek ţen v placených zaměstnáních na trhu práce a v poklesu jejich míry zaměstnanosti. Dominující počet laických ţen pečovatelek je z pohledu veřejnosti vnímán zcela přirozeně, jako by byly ţeny předurčeny k péči o děti, nemocné a staré. Problematika péče o závislé osoby je spojena s negativními dopady vyplývající z nutnosti sladit rodinný a pracovní ţivot ţen. Vzájemná provázanost obou sfér můţe vytvářet tlak na ţeny, které se musí rozhodnout o vhodné kombinaci placené práce a rodiny Částečné úvazky Zjištěné diferenciace mezi evropskými zeměmi v míře nezaměstnanosti ţen [3] jsou velké, obzvláště mezi skupinou Severských a Středomořských států. Příčiny, které by mohly vysvětlit tak příznivý a nadprůměrný vývoj v zaměstnanosti ţen u Skandinávských zemí a celkově v severní Evropě, se nemusí týkat jen kulturních a sociálních projevů společnosti, ale mohou mít mnohem jednodušší objasnění. Při snaze odkrýt důvody mimořádně vysoké zaměstnanosti ţen jsem se opírala o statistická data, která prokazatelně ukazují, ţe při hodnocení zaměstnanosti bychom neměli opomíjet ukazatel podílu ţen pracujících na částečný úvazek. Zvláště u ţen se projevuje v EU významný rozdíl v podílech plných a částečných úvazků [12]. Jak se ukazuje, v zemích vyznačujících se vysokou mírou zaměstnanosti ţen je běţné, ţe ţeny uplatňují moţnost pracovat jen na částečný úvazek ať uţ z důvodu péče o domácnost, dítě, nebo jinou závislou osobu. Nejpatrnější je tento trend v Nizozemí, ale i v dalších členských státech, jako je Německo, Rakousko, Belgie, Švédsko a Velká Británie, ve kterých více jak 40 % ţen pracuje na částečný úvazek. Na druhé straně můţeme pozorovat vysoký podíl ţen pracujících na plný úvazek v ČR a na Slovensku. 3. Výdělkové diferenciace Druhá část příspěvku, které se věnuje 3. a 4. kapitola, se zaměřuje na jeden ze stěţejních ukazatelů, kterým je rozdíl ve výdělcích muţů a ţen. Srovnání mezd, platů a jejich vývoj v posledních deseti letech nabízí podrobný pohled na oblast mzdové úrovně v ČR. Podle údajů o vývoji průměrných mezd v období poslední dekády [13] je patrné, ţe v ČR se mzdové rozdíly mezi muţi a ţenami drţí poměrně stabilně na úrovni podílu %. Ani v průběhu několika posledních let, kdy se zájem o principy rovného odměňování zvýšil především díky prosazování práva stejné odměny za stejnou práci v EU, není vidět téměř ţádný náznak většího zlepšení. 4

5 Průměrná měsíční mzda není nejlepším ukazatelem ve sféře mzdových rozdílů. Lepším indikátorem, který je k dispozici, je mediánová hodnota. I ve vývoji hrubé mediánové mzdy byl rozpoznán podobný průběh, jako tomu bylo u průměrné mzdy, i kdyţ s tím rozdílem, ţe jsou hodnoty rozdílů poměrně niţší. V tomto ukazateli dosahuje mzda ţen % mzdy muţů.[13] Mediánové vyjádření mezd má svůj přínos i v oblasti výpočtu Gender Pay Gap (GPG), pomocí kterého se sledují mzdové rozdíly pro účel mezinárodního srovnání. Průměrný podmíněný rozdíl ve výdělcích je v posledních letech v EU na úrovni 18 %. Mezi členskými zeměmi EU dochází k velkým výkyvům GPG. Nejmenší mzdové rozdíly bychom našli v Itálii, kde dosáhl GPG v roce 2008 pouhých 4,9 % a největší v Estonsku, kde dosáhl v témţe roce 30,3 %. Česká republika (26,2 %) je na druhé nejhorší pozici hned za Estonskem.[14] Zatímco je mediánová hodnota mezd, podobně jako GPG, přesnější ukazatel podílu mezd v ekonomice, nedokáţe stejně jako průměrná mzda vyjádřit souvislost se skutečnou diskriminací. Stav, který nazýváme mzdová diskriminace, nastává v okamţiku, kdy je ţena ohodnocena za stejnou práci menší výdělkem neţ muţ. Z mediánu však nedokáţeme vyčíst, jakou práci ţeny konkrétně zastávají, jak jsou profesně vybavené a další charakteristiky jejich práce, nutné k posouzení, zda reálně dochází k neoprávněnému rozlišování. 4. Faktory ovlivňující výdělkové diferenciace Srovnávání výdělků v jednotlivých souvislostech přispívá k vysvětlení důvodů rozdílného odměňování ze strany zaměstnavatelů a odhaluje objektivnost, nebo naopak předpojatost jejich jednání. Úsilí je směřováno na dokazování, zda dochází na českém trhu práce k reálnému a záměrnému porušování zásady rovného odměňování a jestli existuje oprávnění hovořit o diskriminaci. Existují neopominutelné faktory mající principiální důsledky na výši mezd, kupříkladu vzdělání, věk, mnoţství odpracovaných hodin a přesčasů, kvalifikace a zkušenosti, úroveň pracovní pozice apod., se kterými se musí počítat Vzdělání Výdělky muţů i ţen ve velké míře ovlivňuje míra dosaţeného vzdělání. Jedná se o jeden z nejdůleţitějších faktorů mzdových rozdílů. Úroveň dosaţeného vzdělání se promítá do výše výdělku a obecně se potvrzuje pravidlo, ţe čím vyšší vzdělání, tím vyšší výdělek. Vysokoškolští zaměstnanci obdrţí v průměru více jak dvojnásobek mzdy osob se základním vzděláním. Nejniţší rozdíl mezd se vyskytuje mezi muţi a ţenami se základním vzděláním a středoškolským s maturitou. Jednoznačně nejvýraznější rozdíl se objevuje mezi vysokoškolsky vzdělanými muţi a ţenami. Potvrdilo se, ţe mzdové rozdíly se zvětšují spolu s vyšší vzdělanostní úrovní.[15] 4.2. Odpracovaná doba a přesčasy Další zkoumanou veličinou je počet odpracovaných hodin u jednotlivých skupin zaměstnanců, který je schopen přispět k vysvětlení objektivních mzdových rozdílů. V roce 2009 bylo zaznamenáno, ţe průměrný počet obvykle odpracovaných hodin 3 za týden je u muţů o necelé 4 hodiny více neţ u ţen.[16] Z detailního šetření odpracovaných hodin u zaměstnanců v roce 2009 rozdělených do skupin podle dosaţeného vzdělání bylo zajímavé 3 Obvyklá délka týdenní pracovní doby představuje průměrný počet hodin, které osoba normálně v týdnu odpracuje včetně pravidelných přesčasů bez ohledu na to, zda byly zaplaceny, ale není do nich zahrnována doba strávená cestou z domova na pracoviště a zpět a přestávka na hlavní jídlo. (ČSÚ, Vývoj ekonomické aktivity obyvatelstva a průměrná pracovní doba zaměstnaných podle předběţných výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) za 3. čtvrtletí 2003, s. 4) [15] 5

6 shledat, ţe ţeny s vysokoškolským vzděláním pracovaly déle neţ jejich muţští kolegové a to i přes fakt, ţe se právě u vysokoškoláků projevoval nejzřetelnější mzdový rozdíl v neprospěch ţen.[17] Ochota pracovat nad rámec své pracovní doby byla ověřena na údajích o přesčasových hodinách zaměstnanců. Není překvapením, ţe u ţen je míra přesčasů niţší neţ u muţů v zásadě v důsledku snahy harmonizovat rodinný a profesní ţivot.[18] Následky tohoto jevu mají ale podstatnější dopad. Vzhledem k tomu, ţe jsou přesčasy honorované zvýhodněnými sazbami 4, které v konečném důsledku mohou mít značně příznivý dopad na celkovou výši mzdy, výrazně se promítají do výše mzdových rozdílů mezi pohlavími. Současně bylo zjištěno, ţe mzdové rozdíly muţů a ţen souvisí s odvětvím, ve kterém zaměstnanci pracují a s mírou jakou jsou přesčasy propláceny v tom daném sektoru. Zaměstnanci s nejvyšším podílem zaplacených přesčasů byli převáţně v sekundárním sektoru, v těch odvětvích, ve kterých převaţují muţi. Naopak nejniţší podíl pracovníků s proplacenými přesčasy se vyskytovaly v odvětvích s větším zastoupením ţen.[19] 4.3. Odvětvová struktura Členění pracovníků do jednotlivých odvětví hospodářství projevilo poměrně silnou segregaci muţské a ţenské pracovní síly. Sektorové zařazení zaměstnanců na českém trhu práce se odvíjí v prvopočátku od výběru studijních oborů u studentů na školách, který určuje jejich budoucí oborovou profilaci. Příčiny segregace muţské a ţenské pracovní síly nejsou jen výsledkem výběru studijního oboru, ale jsou dány historickým vývojem českého trhu práce, trţními impulzy určujícími, které odvětví se bude více rozvíjet, změnami v kvalifikačních poţadavcích zaměstnavatelů na pracovní sílu a fyzickými a psychickými odlišnostmi ţen a muţů. Ukazuje se, ţe jsou preferovanějšími obory u ţen jiného charakteru neţ obory, které více vyhovují muţům. Ţeny upřednostňují profese převáţně s pevnou pracovní dobou bez poţadavků na přesčasy, fyzicky nenáročnou a vykonávanou v interiéru. Shodně s těmito poţadavky převládají ţeny ve III. sektoru a v oborech zdravotnictví, vzdělávání a finančního zprostředkování, které se charakterem liší od povolání, kde dominují muţi stavebnictví, doprava, těţba, apod. Jejich práce je naopak obtíţná a proto vyţaduje fyzickou zdatnost, pracovní doba je většinou flexibilní a práce můţe mít i sezónní charakter.[20] Obory s větší koncentrací ţen jsou zpravidla spojené s nízkými mzdami, a proto lze pomocí faktoru výběru oboru a následně odvětví, ve kterém chtějí ţeny pracovat, objasnit část rozdílů ve výdělcích muţů a ţen. Nejvyšších mezd sice dosahují zaměstnanci v odvětví finančního zprostředkování, avšak rozdíl mezi mzdou muţů a ţen zde nabývá největších rozměrů.[21] 4.4. Klasifikace zaměstnání Odhalené vysoké mzdové rozdíly mezi pohlavími v tomtéţ odvětví naznačují, ţe existují pravděpodobně propastné rozdíly ve výdělcích i uvnitř jednotlivých sektorů. Nezáleţí jen na odvětví, ve kterém ţeny pracují, ale také na kvalifikaci, která je potřebná pro výkon daného povolání. Významnou roli v mzdových rozdílech hraje skutečnost, jestli se ţenám podaří získat poţadovanou specializaci v oboru. Ačkoliv sdílejí muţi a ţeny stejné pracoviště a vykonávají totoţné zaměstnání, nedosahují ţeny často vysokých manaţerských postů a vedoucích pozic, které jsou spojené s nadprůměrnými výdělky. Výsledky z analýzy ukazatele klasifikace zaměstnání neprokázaly, ţe by ţeny zastávaly spíše nekvalifikované zaměstnání, ale naopak, ţe více jak polovina zaměstnankyň 4 Blíţe jsou podmínky ohodnocení práce za přesčas stanoveny v 114 zákona č. 262/2006 Sb., Zákoník práce 6

7 jsou zaměstnány v prvních pěti hlavních třídách KZAM, tedy v těch, od kterých se očekává více kvalifikace a dovedností. Zaměstnaní muţi jsou zastoupeni nejvíce v kategorii řemeslníci a kvalifikovaní výrobci a zpracovatelé, dále jako zaměstnanci obsluhující stroje a zařízení. Naproti tomu ţeny zastávají nejvíce zaměstnání jako technické, zdravotnické a pedagogické pracovnice. Současně je nutné dodat, ţe se nejpatrnější mzdové rozdíly mezi pohlavími objevují právě u vedoucích a řídících pracovníků. Ve třídě KZAM dosáhl v roce 2009 rozdíl mediánové mzdy muţe a ţeny Kč (29,5 %). Zatímco ve třídě KZAM byl rozdíl Kč (21,2 %). Stejně jako u zkoumání mezd podle úrovně dosaţeného vzdělání se i zde potvrdilo, ţe čím vyšší kvalifikace tím větší je změřený mzdový rozdíl.[22] 4.5. Podnikatelská a nepodnikatelská sféra 7 Utváření výdělků v podnikatelské a nepodnikatelské sféře je odlišné. Proto je nutné zaměřit se na srovnání obou sfér a popsat rozdíly v jejich přístupu odměňování, který má vliv na rozhodování jednotlivců. Uvádí se, ţe z hlediska spravedlnosti a uplatňování zásady rovného odměňování je vhodnější utváření mezd v nepodnikatelské sféře na základě stanovených tarifů. Kdeţto u podnikatelské sféry vstupuje při vytváření výše platů do hry subjektivní hodnocení zaměstnavatele, které mohou způsobovat větší riziko diskriminace v odměňování. Stanovování platů zaměstnanců v nepodnikatelské sféře se děje prostřednictvím daných právních norem, které přesně a jednotně vymezují pravidla pro stanovení platu zaměstnance. Blíţe o mzdě a platu vypovídá 109 zákona č. 262/2006 Sb., Zákoník práce. Jednotné principy se odráţí v tarifních stupních, které v sobě reflektují nejen úroveň kvalifikace a vzdělání, ale i délku praxe. V této situaci se samostatné vyjednávání o platových podmínkách nevyskytuje. V nepodnikatelském sektoru hovoříme o odměně za práci jako o platu a nikoliv o mzdě, jak je tomu v soukromé sféře. Odměňování v platové oblasti je upraveno zákona č. 262/2006 Sb., Zákoníku práce, který stanovil princip, ţe plat je moţné určit jen v takové výši a takovým způsobem, kterou přímo stanovuje tento zákon a ostatní právní předpisy neboli, co není dovoleno zákonem, je zakázáno. Jinak je tomu v podnikatelské sféře, kde se uplatňuje zásada, co není zakázáno, je povoleno. Odměňování v platové oblasti se týká přibliţně 1/5 zaměstnanců.[23] Průměrný evidenční počet zaměstnanců v roce 2009 v podnikatelské sféře byl , zatímco v nepodnikatelské sféře [24] V podnikatelském sektoru získávají zhruba 4/5 zaměstnanců podle ustanovení o mzdě zákona č. 262/2006 Sb., Zákoníku práce, mzdu jako odměnu za práci. Její výše je stanovena buď na základě kolektivního, nebo individuálního vyjednávání. Kolektivní vyjednávání mezi zaměstnavateli a odborovými organizacemi vedou k uzavírání kolektivních smluv, které často kvůli síle odborů tlačí na zlepšení mzdových podmínek zaměstnanců. Na druhé straně individuální vyjednávání je zaloţeno na základě dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. V praxi se zpravidla jedná o jednostranné rozhodnutí zaměstnavatelů o výši mzdy, kterou nabízí svým zaměstnancům. Ti se pak sami rozhodují, jestli mzdu přijmou a přistoupí na dané podmínky. S moţností dalšího vyjednávání se příliš nesetkáváme.[23] Preference ţen být v postavení zaměstnance v nepodnikatelské sféře jasně vyplývá z údajů statistického šetření v rámci ISPV. Za poslední dva roky (2008 a 2009) je podíl zaměstnaných ţen v nepodnikatelské sféře aţ 65 % [25]. Důvodem jsou právě větší jistota 5 zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 6 pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 7 Klasifikace zaměstnání a rozdělení do kategorie podnikatelské a nepodnikatelské sféry je k dispozici v metodice Informační systému o průměrném výdělku (ISPV), (dostupné z WWW: <http://www.ispv.cz/cz/metodicke-centrum-cz-isco.aspx>) 7

8 pracovního místa, více volného času díky menší míře přesčasů a výhody, které tato sféra přináší ţenám v podobě platu vázaného na tarifní tabulky, který nedává příliš prostoru pro diskriminaci v odměňování. Navíc je růst platů plynule zajištěn díky jeho odlišnému utváření, kde jednu z důleţitých faktorů sehrává i délka odborné praxe, zatímco v podnikatelské sféře se kvůli přerušení zaměstnání z důvodu mateřství mnohdy sniţuje mzda ţen po jejich návratu zpět do práce. Platové rozdíly muţů a ţen jsou v nepodnikatelské sféře skutečně niţší neţ mzdové rozdíly ve sféře podnikatelské. Relace mezi mediánovým výdělkem ţen a muţů se v letech v podnikatelské sféře udrţovala na úrovni 77 %-80 %, v nepodnikatelské sféře představovala 82 %-86 %.[25] Studie prezentovaná VÚPSV[23] v roce 2007 týkající se výdělkových rozdílů muţů a ţen zaměřená na srovnání podnikatelské a nepodnikatelské sféry rovněţ potvrdila, ţe se ţeny koncentrují více v nepodnikatelské sféře, kde je výdělková hladina niţší, ale zároveň vyhovující platové odměňování pro ţeny. Jak uvádí Jurajda[26], ve své detailní studii týkající se mzdových a platových rozdílů mezi pohlavími, je výdělkový rozdíl zapříčiněn segregací ţen do nízkopříjmových povolání pouze jednou třetinou. V podnikatelské sféře se tedy dvě třetiny mzdových rozdílů nedají vysvětlit zkoumanými faktory (vzdělání, věk, kvalifikace, odpracovaná doba, apod.) a jsou pravděpodobně důsledkem genderových nerovností a diskriminačního přístupu zaměstnavatelů. Zatímco v nepodnikatelské sféře je riziko platové diskriminace a porušení zásady stejného platu za práci stejné hodnoty niţší. Platové tarify v nepodnikatelské sféře mají omezenější moţnost přístupu k platové diskriminaci ţen, který vyplývá z jejich charakteru. Vzhledem k tomu, ţe tabulkový plat nemusí nutně odpovídat celkovému konečnému platu zaměstnance je těţké i zde úplně zamezit riziku nerovného přístupu k odměňování. Příplatky (osobní, zvláštní a ostatní), odměny a další benefity jsou totiţ opět v rukou jedince, obvykle nadřízeného, a závisí jen na jeho subjektivní volbě o udělování odměn 8 mezi muţi a ţenami Ženy v řídících funkcích Výsledky pozorování výdělkových rozdílů u jednotlivých tříd zaměstnání KZAM a sfér národního hospodářství shrnu do konstatování, ţe i kdyţ jsou ţeny se stejnou kvalifikací, délkou praxe a dalšími shodnými předpoklady zařazeny ve shodném sektoru a třídě jako muţi, jsou jejich mzdy odlišné, tedy niţší. Problémem je, ţe ačkoliv pracují muţi a ţeny ve stejném odvětví a mají stejnou úroveň kvalifikace, uplatnění ţen v manaţerských a řídících funkcích je stále nepatrné. Studie Gender v managementu [27] vychází z několika předcházejících výzkumů a shrnuje jejich výsledky do jednoho celku, který předkládá podrobný obraz vertikální genderové segregace na českém trhu práce. Dlouhodobě se potvrzuje niţší podíl ţen v manaţerských a řídících funkcích. Stěţejní otázkou je, jak se ţeny uplatňují v oblasti řízení a čím je způsoben velmi nízký podíl ţen na vyšší úrovni managementu. Vyšší podíl manaţerek nalezneme v takových odvětvích, kde jsme identifikovali větší zastoupení zaměstnankyň na celkovém počtu zaměstnanců. Podíl ţen ve vedoucích pozicích je největší ve feminizovaných oborech a v nepodnikatelské sféře, tudíţ tam, kde je i nízká výdělková hladina. V této souvislosti se začalo mluvit o feminizaci managementu. V I. a II. sektoru hospodářství, pro které je typická fyzicky náročná práce ve výrobě, převaţují muţi, ale III. sektor můţeme označit za ţenský management. 8 V 134 zákona č. 262/2006, Zákoník práce, je přímo uvedeno: Za úspěšné splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu můţe zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci odměnu. Její výše není stanovena, ale je ponechána na úvaze zaměstnavatele. 8

9 Za největší překáţku ţen v budování kariéry manaţerky povaţuji problém harmonizace pracovního a rodinného ţivota. Podmínky, které musí v rámci svého zaměstnání na vedoucích pozicích zvládat, jsou nastavené tak, ţe umoţňují jedincům plně se věnovat pouze své práci. Soukromý ţivot je potlačen na druhou kolej a čas na něj nezbývá. Zaměstnání a rodina jsou spolu v rozporu a ţeny jsou tak vystavené volbě, zda se chtějí věnovat svému zaměstnání, ale současně se vzdát moţnosti plně se věnovat své rodině, nebo se spokojí s niţší vedoucí pozicí, která jim dovolí realizovat se i v rodinném ţivotě. Z tohoto důvodu zaměstnání ve středním a niţším managementu vyhovuje lépe ţenám v harmonizaci práce a rodiny. Jedním z moţných řešení by mohlo být zavedení flexibilní formy práce, která by usnadnila ţenám uspokojovat obě své potřeby. Jenţe míra částečných úvazků a pruţné pracovní doby je v ČR velmi nízká a na vysokých řídících pozicích se téměř nikde nevyskytuje. Není to jen důsledek nedostatečné nabídky flexibilních forem práce ze strany zaměstnavatelů, ale svou roli hraje i neochota ţen přijímat práci na zkrácenou pracovní dobu kvůli nevýhodám plynoucí z této formy práce. Závěr Stanoveným cílem mé práce bylo zjistit rozdíly v postavení ţen na trhu práce, odhalit odlišnosti v odměňování a identifikovat faktory, které tyto rozdíly ovlivňují. K tomu bylo zapotřebí prozkoumat postavení muţů a ţen v zaměstnání prostřednictvím ukazatelů charakterizující situaci na trhu práce. Z výsledků analýzy vyplynulo, ţe odlišné postavení ţen na trhu práce, které se projevuje především niţší ekonomickou aktivitou a vyšší mírou nezaměstnanosti, je dáno úrovní vzdělání, počtem dětí, věkem, nízkým výskytem částečných úvazků v ČR. Pozornost byla směřována na faktory, které výrazně ovlivňují pozici ţen na trhu práce. Jedná se především o těhotenství, mateřství a následnou péči o malé děti a ostatní závislé členy domácnosti. Stále platí, ţe na rodičovské dovolené se zpravidla ocitne ţena, která tímto aktem přeruší svou kariéru a přestane tak budovat své pevné postavení na dané pozici. Stejné je to i v případě péče o závislé členy domácnosti, kde jsou dominujícími pečovateli ţeny. Výpadek ze zaměstnání způsobuje pomalý návrat na svou původní pracovní pozici a horší moţnost dostat se k vrcholovým a dobře placeným pozicím v oboru. Z podrobného pohledu na oblast mzdové úrovně v ČR byly zjištěny přetrvávající diferenciace v úrovni odměňování. Obecně platí, ţe ţeny dosahují v průměru o něco málo více neţ tří čtvrtin mzdy muţe. Mzdové rozdíly jsou ve velké míře determinovány stupněm dosaţeného vzdělání, počtem odpracovaných hodin, odlišným zastoupením v jednotlivých odvětvích, odbornou kvalifikací a koncentrací zaměstnanců v podnikatelské či nepodnikatelské sféře. Ukázalo se, ţe zásadním determinantem mzdových rozdílů je vertikální genderová segregace neboli niţší zastoupení ţen v rozhodovacích a řídících pozicích. Přes veškeré zjištěné objektivní faktory způsobující rozdíly v postavení ţen na trhu práce a rozdíly ve výdělcích, se skrze ně nepodařilo vysvětlit existující diferenciace v celé míře. Vzdělanostní a věková úroveň ţen v ČR se příliš neliší od muţů. Stejně je tomu tak i v objemech odpracovaných hodin, díky kterým by se nedaly vysvětlit významné rozdíly v příjmech. Kvůli poměrně silné segregaci muţské a ţenské pracovní síly byly porovnávány výdělky uvnitř jednotlivých tříd KZAM. Struktura českého trhu práce podle klasifikace zaměstnání překvapivě poukázala na fakt, ţe ţeny zastávají spíše kvalifikované zaměstnání a pracovní pozice spojené s vyššími poţadavky na kvalifikaci a dovednosti. Nicméně mzdové rozdíly v neprospěch ţen existují téměř ve všech sektorech NH a úrovních kvalifikace. Z výše uvedeného vyplývá, ţe identifikované objektivní faktory nezakládají důvod k existujícím příjmovým rozdílům. Docházím tak k závěru, ţe určitá část těchto rozdílů je způsobená diskriminačními faktory vycházející ze subjektivního přesvědčení zaměstnavatele. Stav, který 9

10 byl rozpoznán, nazýváme mzdová diskriminace. Nastává v okamţiku, kdy je ţena se stejnou úrovní vzdělání, kvalifikací a zkušenostmi ohodnocena za stejnou práci menší výdělkem neţ muţ. Literatura [1] BRDEK, Miroslav a kol. Trendy v evropské sociální politice. Praha : ASPI, a.s., 2002, 252 s. ISBN [2] ČSÚ, Trh práce v ČR , Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků VŠPS [online]. Vlastní výpočty [cit ] Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/publ/ _az_2009> [3] Eurostat, Employment rates by sex, age groups and nationality [online]. Vlastní dopočty [cit ] Dostupné z WWW: <http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/employment_unemployment_lfs/data/database> [4] ČSÚ, Trh práce v ČR , Míra nezaměstnanosti dle krajů a oblastí [online]. Vlastní výpočty [cit ] Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/ > [5] OECD, Labour force statistics, Harmonised unemployment rates and level [online]. Vlastní dopočty [cit ] Dostupné z WWW: <http://stats.oecd.org/index.aspx?queryid=251> [6] ČSÚ, Trh práce v ČR , Míra nezaměstnanosti dle věkových skupin a vzdělání [online] [cit ] Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/7a00483b17/$file/ pdf> [7] ČSÚ, Trh práce v ČR ,Věk a vzdělání zaměstnaných v NH [online], vlastní výpočty [cit ] Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/7a00483aed/$file/ pdf> [8] Eurostat, Employment rates by sex, age groups and nationality [online], vlastní výpočty [cit ] Dostupné z WWW: <http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/employment_unemployment_lfs/data/database> [9] Eurostat, Employment rate of adults by sex, age groups, highest level of education attained, number of children and age of youngest child [online] [cit ] Dostupné z WWW: <http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/setupmodifytablelayout.do> [10] VIDOVIĆOVÁ, L.; RABUŠIC, L. Senioři a sociální opatření v oblasti stárnutí v pohledu české veřejnosti: Zpráva z empirického výzkumu. Brno : VÚPSV, 2003, 67 s. [11] TOŠNEROVÁ, Tamara. Pocity a potřeby pečujících o starší rodinné příslušníky: Průvodce pro zdravotníky a profesionální pečovatele. Praha : Ambulance pro poruchy paměti, 2001, 68 s. ISBN [12] Eurostat, Employment (main characteristics and rates) - Annual averages [online] [cit ] Dostupné z WWW: <http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/setupmodifytablelayout.do> [13] ČSÚ, Zaostřeno na muže a ženy 2009, Práce a mzdy, Průměrné hrubé měsíční mzdy a mediány mezd [online] [cit ] Dostupné z WWW: <http://czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/e4003c2e35/$file/ xls> [14] Eurostat, Gender pay gap in unadjusted form in % [online] [cit ] Dostupné z WWW: <http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=1&language=en&pcode=tsiem040> 10

11 [15] ČSÚ, Vývoj ekonomické aktivity obyvatelstva a průměrná pracovní doba zaměstnaných podle předběžných výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) za 3. čtvrtletí 2003, 9 s. [online] [cit ] Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/6b5c18eccf5e21d7c1256c4d0034d22b/0dab0c626aa9ed84c1256dce00473b9e/$file/czam102903analyza.doc > [16] ČSÚ, Ročenka statistiky trhu práce 2009, Vývoj mezd mužů a žen v letech [online] [cit ] Dostupné z WWW: < [17] ČSÚ, Struktura mezd zaměstnanců v roce 2009, Podíly zaměstnanců, placený čas a hrubé měsíční mzdy podle vzdělání a pohlaví [online] [cit ] Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/2a0046f4b1/$file/w310910a04.xls> [18] ČSÚ, Zaostřeno na ženy a muže 2009, Počet přesčasových hodin u zaměstnanců a ČPD dle odvětví činnosti a klasifikace zaměstnání - 2. čtvrtletí 2008 [online] [cit ] Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/e4003c2e2a/$file/ xls> [19] ČSÚ, Organizace práce a uspořádání pracovní doby podle výsledků ad hoc modulu 2004 výběrového šetření pracovních sil, Přesčasová práce zaměstnanců a ČPD [online] [cit ] Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/t/f60038fa8e/$file/ pdf> [20] ČSÚ, Trh práce v ČR , Odvětví činnosti zaměstnaných v NH [online], vlastní výpočty [cit ] Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/7a00483b18/$file/ xls> [21] ČSÚ, Struktura mezd zaměstnanců v roce 2009, Podíly zaměstnanců, placený čas a hrubé měsíční mzdy podle odvětví a pohlaví [online] [cit ] Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/2a0046f4bc/$file/w310910a05.xls> [22] ČSÚ, Struktura mezd zaměstnanců v roce 2009, Podíly zaměstnanců, placený čas a hrubé měsíční mzdy podle hlavních tříd KZAM a pohlaví [online] [cit ] Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/2a0046f4b3/$file/w310910a01.xls> [23] KOZELSKÝ, Tomáš; PRUŠVIC, David. Výdělky žen a mužů v podnikatelské a nepodnikatelské sféře. Praha : VÚPSV, 2007, 48 s. ISBN [24] ČSÚ, Evidenční počet zaměstnanců a jejich mzdy, Celkový počet zaměstnanců a průměrné hrubé měsíční mzdy podle ISEKTOR za ČR ÚHRNEM (přepočtené počty) [online] [cit ] Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/f8004ea998/$file/w q4189.xls> [25] Statistika výdělků, ISPV, Výsledky šetření Archiv [online] [cit ] Dostupné z WWW: <http://www.ispv.cz/cz/vysledky-setreni/archiv.aspx> [26] JURAJDA, Štěpán. Gender Wage Gap and Segregation in Late Transition. Praha : CERGE-EI, 2000 [online] [cit ] Dostupné z www: [27] VLACH, Jan; ŠNAJDROVÁ, Zuzana; KOZELSKÝ, Tomáš; MUSIL, Jakub. Gender v managementu. Praha : VÚPSV, 2008, 112 s. ISBN Adresa autora: Lucia Szabová, Ing. Vysoká škola ekonomická v Praze, Národohospodářská fakulta nám. W. Churchilla 4, Praha 3 11

Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele

Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele Zpracovaná v rámci projektu Posilování bipartitního dialogu v odvětvích číslo projektu: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

Mzdová statistika z hlediska genderu

Mzdová statistika z hlediska genderu Mzdová statistika z hlediska genderu Mgr. Marek Řezanka, ČSÚ GPG využití a proměny ukazatele Výpočet (100-Mž/Mm*100) Co měří a co ne? Jakých hodnot dosahuje: ČR x Evropa Jakou informaci obsahuje GPG? 1.

Více

STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE

STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE 4.11. 2014 Age Management: Strategické řízení věkové diverzity ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10

Více

Rozšířené výstupy Informačního systému o průměrném výdělku

Rozšířené výstupy Informačního systému o průměrném výdělku Rozšířené výstupy Informačního systému o průměrném výdělku A) Výstupy pro odbor 65 - odbor analýz a statistik Výsledková část ISPV-ČR za 1. pololetí a rok 2014 a 1. pololetí a rok 2015 Hrubý měsíční mzda/plat

Více

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 Prezentované výsledky šetření charakterizují (v souladu s uplatněnými mezinárodními metodickými přístupy) populaci žijící pouze ve vybraných bytech. Situace

Více

Genderové statistiky a slaďování pracovního a rodinného života. Daniel Chytil ČSÚ

Genderové statistiky a slaďování pracovního a rodinného života. Daniel Chytil ČSÚ Genderové statistiky a slaďování pracovního a rodinného života Daniel Chytil ČSÚ Genderové statistiky Od roku 2003, spolupráce s Úřadem vlády ČR/MPSV Průřezové statistiky - shromažďuji již existující data,

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

MAPA VÝZKUMNÉHO A APLIKAČNÍHO POTENCIÁLU ČESKA. Mzdová atraktivita zaměstnání ve výzkumu a vývoji

MAPA VÝZKUMNÉHO A APLIKAČNÍHO POTENCIÁLU ČESKA. Mzdová atraktivita zaměstnání ve výzkumu a vývoji MAPA VÝZKUMNÉHO A APLIKAČNÍHO POTENCIÁLU ČESKA Mzdová atraktivita zaměstnání ve výzkumu a vývoji 30. dubna 2011 Tato zpráva byla vypracována v rámci veřejné zakázky Úřadu vlády Analýzy a podklady pro realizaci

Více

GENDEROVÝ AUDIT A GENDEROVÁ OPTIMALIZACE PODNIKOVÝCH SYSTÉMŮ ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ

GENDEROVÝ AUDIT A GENDEROVÁ OPTIMALIZACE PODNIKOVÝCH SYSTÉMŮ ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ GENDEROVÝ AUDIT A GENDEROVÁ OPTIMALIZACE PODNIKOVÝCH SYSTÉMŮ ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ pro Euroface Consulting s. r. o. Martin Jára, LOM Rámec Přelom 2012-3 7 zaměstnavatelů Zlínský a Moravskoslezský kraj

Více

NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012

NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012 NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012 Vláda má podle zákoníku práce možnost stanovit nařízením vlády výši základní sazby minimální mzdya dalších jejích sazeb odstupňovaných podle míry vlivů omezujících

Více

Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO. www.kredo.reformy-msmt.cz

Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO. www.kredo.reformy-msmt.cz Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO www.kredo.reformy-msmt.cz Osoby ve věku 30-34 let podle vybraných typů dosaženého vzdělání a pohlaví (1995-2013)

Více

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze Obsah prezentace Změna závislosti mezi ekonomickým růstem a objemem a kvalitou pracovní síly

Více

Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz

Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011 MOŽNOSTI SLAĎOVÁNÍ PRACOVNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V ČESKÉ REPUBLICE Obsah prezentace Zdroje dat, základní popis VŠPS Popis základních domácnostních ukazatelů a participace

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 12. 2002 60 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Tato

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2013 Výsledky průzkumu za rok 2013 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která

Více

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016?

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? JE ČAS SE OZVAT Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? 1. důvod Po dlouhém období ekonomické krize se Česká republika výrazně zotavuje. V loňském roce dosáhla dvouprocentního

Více

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře)

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Následující analýza výhodnosti vstupu do II. pilíři vychází ze stejné metodologie, která je popsána v Pojistněmatematické zprávě

Více

Možné finanční dopady oddlužení v období 2008 2014 na státní rozpočet České republiky

Možné finanční dopady oddlužení v období 2008 2014 na státní rozpočet České republiky Možné finanční dopady oddlužení v období 2008 2014 na státní rozpočet České republiky Abstrakt: Stále se zhoršující ekonomická situace většiny českých rodin a seniorů, vede některé z nich do finančních

Více

Číslo projektu 1J 046/05-DP1 Název Gender v managementu Doba řešení 1.2.2005-1.8.2008. Řešitel Ing. Jan Vlach Kontaktní Mgr.

Číslo projektu 1J 046/05-DP1 Název Gender v managementu Doba řešení 1.2.2005-1.8.2008. Řešitel Ing. Jan Vlach Kontaktní Mgr. Číslo projektu 1J 046/05-DP1 Název Gender v managementu Doba řešení 1.2.2005-1.8.2008 Řešitel Ing. Jan Vlach (spoluřešitelé) VÚPSV Kontaktní Mgr. Aleš Kroupa osoba VÚPSV Odborný JUDr. Kristina Koldinská,

Více

VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI

VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI Téma VI.2.4. Práce a vzdělávání 13. Pracovní témata k zaměstnání v EU Mgr. Zuzana Válková

Více

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 8. 2009 40 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví European

Více

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Rovná odměna a vliv recese na pracovnice Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Proč přetrvává genderový rozdíl v odměňování?

Více

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a

Více

Nezaměstnanost 15.3.2012

Nezaměstnanost 15.3.2012 Nezaměstnanost 15.3.2012 Měření nezaměstnanosti Kdo je nezaměstnaný? Celkové obyvatelstvo Ekonomicky aktivní ob. Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

www.czso.cz TRH PRÁCE 2012 v Praze

www.czso.cz TRH PRÁCE 2012 v Praze Vydal v květnu 2013: Český statistický úřad Na padesátém 81 100 82 Praha 10 www.czso.cz ISBN 978-80-250-2416-4 Český statistický úřad, 2013 TRH PRÁCE 2012 v Praze Kód: 103125-13 Praha D ostala se Vám do

Více

Rozšířené výstupy Informačního systému o průměrném výdělku

Rozšířené výstupy Informačního systému o průměrném výdělku Rozšířené výstupy Informačního systému o průměrném výdělku A) Výstupy pro odbor 62 - odbor rozpočtu Výsledková část ISPV - ČR za 1. pololetí a celé roky (2016 až 2019) Výstupy v této části (část A) jsou

Více

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných STEM v rámci projektu "Postavení žen ve vědě a výzkumu" spolufinancovaného

Více

VLIV DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ NA UPLATNĚNÍ MLADÝCH LIDÍ NA TRHU PRÁCE

VLIV DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ NA UPLATNĚNÍ MLADÝCH LIDÍ NA TRHU PRÁCE VLIV DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ NA UPLATNĚNÍ MLADÝCH LIDÍ NA TRHU PRÁCE Ondřej Nývlt Dagmar Bartoňová Abstract Uplatnění mladých lidí na trhu práce se stále více dostává do popředí zájmu politiků, ekonomů a širší

Více

Zahrnuje manažerské funkce výběr, rozmístění a vedení pracovníků.

Zahrnuje manažerské funkce výběr, rozmístění a vedení pracovníků. Úloha personální práce v podniku Organizování procesu změn ve struktuře a kvalitě lidských zdrojů organizace v souladu s potřebami, které jsou dány požadavky ekonomického a sociálního okolí podniku i požadavky

Více

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (dále jen Strategie ) jsou vymezeny s ohledem na tři klíčové priority Strategie,

Více

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL Labour Force Sample Survey Stanislav Mazouch Abstract Výběrové šetření pracovních sil se provádí v České republice již od prosince 1992. Je prováděno Českým statistickým

Více

ANALÝZA STRUKTURY A DIFERENCIACE MEZD ZAMĚSTNANCŮ EMPLOEE STRUCTURE ANALYSIS AND WAGE DIFFERENTIATION ANALYSIS

ANALÝZA STRUKTURY A DIFERENCIACE MEZD ZAMĚSTNANCŮ EMPLOEE STRUCTURE ANALYSIS AND WAGE DIFFERENTIATION ANALYSIS ANALÝZA STRUKTURY A DIFERENCIACE MEZD ZAMĚSTNANCŮ EMPLOEE STRUCTURE ANALYSIS AND WAGE DIFFERENTIATION ANALYSIS Pavel Tomšík, Stanislava Bartošová Abstrakt Příspěvek se zabývá analýzou struktury zaměstnanců

Více

Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC

Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC Petr Matějů Konference Předpoklady úspěchu v práci a v životě 27. listopadu 2013 Hlavní otázky pro analýzu procesu

Více

Obsah Strana 1. Obsah

Obsah Strana 1. Obsah Strana 1 1 Pracovněprávní vztahy a jejich právní úprava 1.1 Vymezení pracovněprávních vztahů 1.2 Právní úprava pracovněprávních vztahů 1.3 Závislá práce a postih nelegální práce (tzv. švarcsystému) 1.4

Více

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 5. 1. 20 1 Souhrn Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě OECD and the European Commission s report on health

Více

Prosazování genderové rovnosti

Prosazování genderové rovnosti Prosazování genderové rovnosti Ing. Petr Pavlík, Ph.D. Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Tento projekt je financováno z Evropského sociálního fondu prostřednictvím

Více

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou.

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou. Daňová kvóta Daňová kvóta (Tax Quota) patří mezi významné ukazatele uplatňované při mezinárodní komparaci. Je poměrovým ukazatelem vyjadřujícím úroveň daňových výnosů ve vztahu k hrubému domácímu produktu

Více

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 MATERIÁL NA JEDNÁNÍ RADY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ DOHODY Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny, kterou je povinen zaměstnavatel poskytnout za práci

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 23. 9. 2013 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Genderové aspekty rozvoje klastrů v ČR - gender průřezové téma projektu CLUSTRAT. Ing. Markéta Novotná 7. 3. 2013 Cheb

Genderové aspekty rozvoje klastrů v ČR - gender průřezové téma projektu CLUSTRAT. Ing. Markéta Novotná 7. 3. 2013 Cheb Genderové aspekty rozvoje klastrů v ČR - gender průřezové téma projektu CLUSTRAT Ing. Markéta Novotná 7. 3. 2013 Cheb Gender v projektu CLUSTRAT průřezové téma projektu a jeho naplňování cíl - uplatnění

Více

Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2013

Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2013 Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2013 Stručné shrnutí Informační datová svodka Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2013 je analytickým výstupem ze čtvrtletních výkazů o

Více

Analýza platové úrovně dětských domovů Moravskoslezského kraje (2002 2006) Zpracovala: Ing. Kateřina Balcarová referent oddělení přímých nákladů

Analýza platové úrovně dětských domovů Moravskoslezského kraje (2002 2006) Zpracovala: Ing. Kateřina Balcarová referent oddělení přímých nákladů Analýza platové úrovně dětských domovů Moravskoslezského kraje (2002 2006) Zpracovala: Ing. Kateřina Balcarová referent oddělení přímých nákladů Obsah 1 PRŮMĚRNÝ PLAT 3 1.1 ABSOLUTNÍ HODNOTY 3 1.2 DYNAMIKA

Více

2.3. Trh práce. Dopad poklesu výkonnosti na trh práce. Pokles zaměstnanosti a její struktura. Růst nezaměstnanosti nejvyšší za dobu existence ČR

2.3. Trh práce. Dopad poklesu výkonnosti na trh práce. Pokles zaměstnanosti a její struktura. Růst nezaměstnanosti nejvyšší za dobu existence ČR 2.. Trh práce Dopad poklesu výkonnosti na trh práce Růst nezaměstnanosti nejvyšší za dobu existence ČR Nezaměstnanost v roce 29 prudce narostla 1, růst byl nejrychlejší za celou dobu sledování. Absolutní

Více

MODEL ZAMĚSTNANOSTI A PŘEPRAVY

MODEL ZAMĚSTNANOSTI A PŘEPRAVY MODEL ZAMĚSTNANOSTI A PŘEPRAVY Kateřina Pojkarová Anotace:Článek se zabývá vzájemnými vazbami, které spojují počet zaměstnaných osob a osobní přepravu vyjádřenou jako celek i samostatně pro různé druhy

Více

MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR

MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR Za referenční rok 2002 bylo provedeno pan-evropské strukturální šetření mezd zaměstnanců (SES) ve všech dnešních členských státech Evropské unie kromě Malty

Více

Neúplné rodiny žena jako zaměstnankyně nebo pečovatelka?

Neúplné rodiny žena jako zaměstnankyně nebo pečovatelka? Neúplné rodiny žena jako zaměstnankyně nebo pečovatelka? Možnosti rodin a přístupy rodinných politik Anna Šťastná Neúplné rodiny V průběhu celé historie; v minulosti tvořily významný podíl v rámci rodinných

Více

I. ÚPLNÉ ZNĚNÍ VNITŘNÍ MZDOVÝ PŘEDPIS VYSOKÉ ŠKOLY TECHNICKÉ A EKONOMICKÉ V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

I. ÚPLNÉ ZNĚNÍ VNITŘNÍ MZDOVÝ PŘEDPIS VYSOKÉ ŠKOLY TECHNICKÉ A EKONOMICKÉ V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 29. července 2013

Více

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období. (textová část)

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období (textová část) Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 1 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace

Více

VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH

VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH Statistické podklady pro sledování pracovní neschopnosti Statistika pracovní neschopnosti využívá 3 základní zdroje: Český statistický úřad (ČSÚ),

Více

Work Life Balance. Slaďování práce a rodiny nejen pro ženy

Work Life Balance. Slaďování práce a rodiny nejen pro ženy Work Life Balance Slaďování práce a rodiny nejen pro ženy Work Life Blance Work-life balance (zkráceně WLB), či český ekvivalent slaďování práce a rodiny, případně kombinace (nebo dokonce konflikt) pracovního

Více

Vnitřní předpis Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích

Vnitřní předpis Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích Vnitřní předpis Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích Datum vydání: 24. 6. 2013 Účinnost od: 30. 9. 2013 Účinnost do: - Číslo jednací: Informace o změnách MSMT- 31537/2013-30 - Počet

Více

PODPORA ŽEN VE VEDENÍ FIREM A ORGANIZACÍ MOŽNOSTI A OPATŘENÍ NA PODPORU ŽEN V KARIÉRNÍM RŮSTU

PODPORA ŽEN VE VEDENÍ FIREM A ORGANIZACÍ MOŽNOSTI A OPATŘENÍ NA PODPORU ŽEN V KARIÉRNÍM RŮSTU PODPORA ŽEN VE VEDENÍ FIREM A ORGANIZACÍ MOŽNOSTI A OPATŘENÍ NA PODPORU ŽEN V KARIÉRNÍM RŮSTU Hana Maříková a Lenka Formánková Sociologický ústav Akademie věd ČR v.v.i. 8/10/2015 WWW.GENDERPOWERMAP.EU

Více

Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2014

Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2014 Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2014 Stručné shrnutí Informační datová svodka Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2014 je analytickým výstupem ze čtvrtletních výkazů o

Více

TECHNICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ A POŽADAVKY Z PRAXE NA ABSOLVENTY VYSOKÝCH ŠKOL

TECHNICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ A POŽADAVKY Z PRAXE NA ABSOLVENTY VYSOKÝCH ŠKOL TECHNICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ A POŽADAVKY Z PRAXE NA ABSOLVENTY VYSOKÝCH ŠKOL doc. Ing. Ivo Hlavatý, Ph.D. (IWI-C) VŠB Technická univerzita Ostrava, Fakulta strojní, 17. listopadu 15/2172, 708 33 Ostrava- Poruba,

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Kouření (V. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Kouření (V. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 8.11.2002 55 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Kouření (V. díl) Kouření je dalším

Více

Zpracovatel: Odbor statistiky trhu práce a rovných příležitostí. Ředitel odboru: Mgr. Dalibor Holý, tel.: +420 274 052 694

Zpracovatel: Odbor statistiky trhu práce a rovných příležitostí. Ředitel odboru: Mgr. Dalibor Holý, tel.: +420 274 052 694 Dostala se Vám do rukou publikace, která obsahuje statistická data z Výběrového šetření pracovních sil. Přináší informace o výši a struktuře zaměstnanosti, nezaměstnanosti a ekonomicky neaktivním obyvatelstvu

Více

Zaměstnávánívysoce kvalifikovaných pracovníků cizinců v Česku

Zaměstnávánívysoce kvalifikovaných pracovníků cizinců v Česku www.pwc.com Zaměstnávánívysoce kvalifikovaných pracovníků cizinců v Česku Mgr. Soňa Schovánková Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Obsah Úvod Definice

Více

Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014

Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014 III. Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014 MPSV poskytuje s účinností zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách účelové dotace poskytovatelům sociálních služeb,

Více

Řízení Lidských Zdrojů

Řízení Lidských Zdrojů Katedra Řízení Podniku Řízení Lidských Zdrojů Ing. Miloš Krejčí milos.krejci@mail.vsfs.cz Řízení Lidských Zdrojů 1. Řízení lidských zdrojů jako součást podnikové strategie 2. Řízení Lidských Zdrojů Řízení

Více

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7 DOKUMENTY D O K U M E N T Y POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE Graf č. A.2.7 Poznámka: počet studentů k 31. prosinci kalendářního roku Vysokoškolské studium v České republice se uskutečňuje

Více

Jednotlivci využívající vybrané informační a komunikační technologie

Jednotlivci využívající vybrané informační a komunikační technologie Mobilní telefon Jednotlivci využívající vybrané informační a komunikační technologie Mobilní telefon v roce 2012 nepoužívaly pouze 4 % osob starších šestnácti V roce 2007, to bylo 14 procent české populace.

Více

MANAGEMENT PŘÍPRAVA A ROZMISŤOVÁNÍ PERSONÁLU

MANAGEMENT PŘÍPRAVA A ROZMISŤOVÁNÍ PERSONÁLU Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Jan Weiser. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozuje Národní

Více

Přímá diskriminace Nepřímá diskriminace Sexuální obtěžování Nerovné zacházení Nároky z diskriminace Obrácení důkazního břemene

Přímá diskriminace Nepřímá diskriminace Sexuální obtěžování Nerovné zacházení Nároky z diskriminace Obrácení důkazního břemene doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D. Přímá diskriminace Nepřímá diskriminace Sexuální obtěžování Nerovné zacházení Nároky z diskriminace Obrácení důkazního břemene 1 Definice - EU Článek 2 ods.t1 písm.a) Směrnice

Více

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných.

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. 2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. Podle výsledků Výběrového šetření pracovní sil (VŠPS) představovala v Kraji Vysočina v roce 21 pracovní síla téměř 254 tis. osob, z tohoto

Více

I. ZADÁNÍ Dopadová studie se zaměří zejména na

I. ZADÁNÍ Dopadová studie se zaměří zejména na STUDIE 33 DOPADOVÁ STUDIE Právní rámec kolektivního vyjednávání a sociálního dialogu v odvětví školství, pracovněprávní a mzdové podmínky a problémy BOZP ve školství Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: CZ.1.04/1.1.01/02.00013

Více

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %)

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) tabulka č. 1 Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) Populace celkem* Populace ohrožená chudobou ** Věk Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem 100 100 100 100 100 100 0-15 18 32 16-24 12 13

Více

ODMĚŇOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ

ODMĚŇOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ ODMĚŇOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ Název školy Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště Název DUMu VY_32_INOVACE_PRA0116.docx Autor Ing. Adam Skovajsa

Více

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Úřad, u kterého je potřeba Místně příslušný úřad práce.

Úřad, u kterého je potřeba Místně příslušný úřad práce. ČR Notifikační povinnost Právnická nebo fyzická osoba, ke které jsou občané EU/EHP/Švýcarska nebo cizinci vysláni k výkonu práce, musí informovat úřad práce o jejich vyslání. Cizinci navíc (až na zákonné

Více

Varianty zvyšování minimální mzdy v příštím období

Varianty zvyšování minimální mzdy v příštím období Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Varianty zvyšování v příštím období A. Základní sazba Minimální mzda v Programovém prohlášení Vlády ČR V Programovém prohlášení vlády je uvedeno, že Vláda zvýší

Více

Analysis of the personal average tax rate evolution at the selected taxpayers in the Czech Republic during the years of 1993-2011

Analysis of the personal average tax rate evolution at the selected taxpayers in the Czech Republic during the years of 1993-2011 VŠB-TU Ostrava, faculty of economics,finance department 6 th 7 th September 11 Abstract Analysis of the personal average tax rate evolution at the selected taxpayers in the Czech Republic during the years

Více

Absolutní rozdíl mezi ženami a muži v mírách zaměstnanosti (ženy a muži ve věku

Absolutní rozdíl mezi ženami a muži v mírách zaměstnanosti (ženy a muži ve věku Absolutní rozdíl mezi ženami a v mírách zaměstnanosti ( a ve věku 15 64 let) v členských státech EU a přistupujících zemích 1998 a 2002 (Rozdíl mezi mírami zaměstnanosti žen a mužů) levý sloupec: 1998

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Odměňování pracovníku a výpočet mzdy Ekonomika lesního hospodářství 5. cvičení Odměňování

Více

Personální činnost podniku mzdy. cv. 11

Personální činnost podniku mzdy. cv. 11 Personální činnost podniku mzdy cv. 11 Odměňování pracovníků Přímé odměny ve finančním vyjádření Nepřímé odměny a výhody ve finančním vyjádření Nepřímé odměny a výhody v nefinančním vyjádření Nehmotné

Více

Employee Benefits 2010 Zaměstnanecké výhody v zotavující se ekonomice

Employee Benefits 2010 Zaměstnanecké výhody v zotavující se ekonomice Employee Benefits 2010 Zaměstnanecké výhody v zotavující se ekonomice Jiří Běťák ředitel ING Employee benefits ČR Praha 29.7.2010 www.ing.cz Historie výzkumu v oblasti zaměstnaneckých výhod V červnu tohoto

Více

Výdělky žen a mužů v podnikatelské a nepodnikatelské sféře

Výdělky žen a mužů v podnikatelské a nepodnikatelské sféře Výdělky žen a mužů v podnikatelské a nepodnikatelské sféře (podle speciálního šetření ISPV v roce 2004) Ing. Tomáš Kozelský Ing. David Prušvic VÚPSV, v.v.i. Praha 2007 Vydal Výzkumný ústav práce a sociálních

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Úvodem V roce 2006 vyhlásilo MMR výzkumný program WD - Výzkum pro potřeby řešení regionálních

Více

Výsledky dotazníkového šetření Jak skloubit rodinu a práci

Výsledky dotazníkového šetření Jak skloubit rodinu a práci Výsledky dotazníkového šetření Jak skloubit rodinu a práci Cílová skupina: Ženy/muži vracející se po rodičovské dovolené nebo péči o závislého člena rodiny na trh práce Ženy/muži s malými dětmi do 15-ti

Více

Mzdy a platy ve zdravotnictví v roce 2009. Wages in health services in 2009

Mzdy a platy ve zdravotnictví v roce 2009. Wages in health services in 2009 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 22. 6. 2010 32 Mzdy a platy ve zdravotnictví v roce 2009 Wages in health services in 2009 Souhrn Průměrný měsíční plat

Více

8. Věda a technologie, informační společnost

8. Věda a technologie, informační společnost 8. Věda a technologie, informační společnost V každé společnosti je její důležitou a nedílnou součástí oblast výzkumu a vývoje. Jedná se o systematickou tvůrčí práci konanou za účelem získání nových znalostí

Více

Ekonomické a kvalifikační profily skupin povolání: analýzy a projekce 2000-2020

Ekonomické a kvalifikační profily skupin povolání: analýzy a projekce 2000-2020 Ekonomické a kvalifikační profily skupin povolání: analýzy a projekce 2000-2020 Martin Lepič Praha, květen 2013 Materiál byl zpracován v rámci projektu Vysokoškolské systémy a instituce. Trendy vývoje

Více

Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje

Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Zlín 11 2.1.23 Mzdy ve zdravotnictví ve Zlínském kraji v roce 22 Informace o mzdách jsou rozděleny

Více

Technické parametry výzkumu

Technické parametry výzkumu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz K některým aspektům výběru piva českými konzumenty

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1. 8. 2014 19 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

PRACOVNÍ ŽIVOT V SOUČASNÉ ČESKÉ SPOLEČNOSTI

PRACOVNÍ ŽIVOT V SOUČASNÉ ČESKÉ SPOLEČNOSTI PRACOVNÍ ŽIVOT V SOUČASNÉ ČESKÉ SPOLEČNOSTI Hana Víznerová, Marta Vohlídalová V současných vyspělých západních společnostech, v nichž je ekonomické zajištění rodiny závislé na participaci (obou) partnerů

Více

Sociální a ekonomické determinanty a jejich ukazatelé v EU a ČR. Hana Janatová, SZÚ

Sociální a ekonomické determinanty a jejich ukazatelé v EU a ČR. Hana Janatová, SZÚ Sociální a ekonomické determinanty a jejich ukazatelé v EU a ČR Hana Janatová, SZÚ DETERMINE Spolufinancován: DG SANCO, Program pro veřejné zdraví 2003-2008 Trvání: červen 2006 květen 2010 Nositel grantu:

Více

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií ANALÝZA NEZAMĚSTNANOSTI JIHOMORAVSKÉHO KRAJE VE SROVNÁNÍ S ČR Diplomová práce Autor: Bc. Lenka Cundová Vedoucí práce: Ing.

Více

SITUACE NA TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ V ČR V ROCE 2011

SITUACE NA TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ V ČR V ROCE 2011 SITUACE NA TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ V ČR V ROCE 2011 Výsledky průzkumu za 1. až 4. čtvrtletí 2011 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná personálně poradenská

Více

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Tisková zpráva ze dne 11. září 2008 I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovalo očekávaný vývoj čistých mezd zaměstnanců v podnikatelském a nepodnikatelském sektoru

Více

Slaďování pracovního a rodinného života a rovné příležitosti žen a mužů mezi mosteckými zaměstnavateli

Slaďování pracovního a rodinného života a rovné příležitosti žen a mužů mezi mosteckými zaměstnavateli Slaďování pracovního a rodinného života a rovné příležitosti žen a mužů mezi mosteckými zaměstnavateli Analýza stavu a potřeb členů místního uskupení Společné příležitosti 2012 Autorky: PhDr. Kamila Svobodová,

Více

Ministerstvo práce a sociálních věcí Oddělení rovných příležitostí žen a mužů Radan Šafařík, Lucia Zachariášová

Ministerstvo práce a sociálních věcí Oddělení rovných příležitostí žen a mužů Radan Šafařík, Lucia Zachariášová Projekt CZ 13 Domácí násilí a genderově podmíněné násilí / Uplatňování hlediska rovných příležitostí žen a mužů a podpora slaďování pracovního a soukromého života Ministerstvo práce a sociálních věcí Oddělení

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 9. 2015 7 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

METODIKA FLEXIBILNÍCH FOREM PRÁCE

METODIKA FLEXIBILNÍCH FOREM PRÁCE Kontaktní osoba: Ing. Marek Pavlík, PhD. E-mail: pavlik@mc-triton.cz Název projektu: Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný Číslo projektu: CZ.1.04/3.4.04/88.00208 METODIKA FLEXIBILNÍCH FOREM PRÁCE

Více