DISKRIMINACE ŽEN NA TRHU PRÁCE
|
|
- Radomír Mach
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 DISKRIMINACE ŽEN NA TRHU PRÁCE Discrimination against women in the labour market Lucia Szabová Abstract The article deals with the status of women in the labour market. It outlines gender issues and focuses on the principle of equal opportunities for men and women, which has become largely a public issue. The article aims to explore two areas in the sphere of employment. The first aim is to detect differences in the status of women in the labour market regarding the level of employment equality and to identify factors that affect them. The second aim is focused on finding differences in the gender pay gap and to identify factors that determine them. The situation of women in the labour market and the wage differences is a statistical examination of data on the Czech Republic. The article presents a conclusive explanation of gender inequality in the labour market and the problem of harmonizing work and family life. Results of the analysis made comprehensive findings of developments and current status of women in the labour market set in a European context. Keywords Discrimination, Gender pay gap, Harmonization of work and family, Wage diference between men and women, Labour segregation, Equal opportunities, Labour market Klíčová slova: Diskriminace, Gender pay gap, Harmonizace práce a rodiny, Mzdové rozdíly muţů a ţen, Pracovní segregace, Rovné příleţitosti, Trh práce Úvod Několik posledních let jsme svědky růstu popularity tématu rovných příleţitostí muţů a ţen. I kdyţ způsoby, jak předejít i mírným projevům násilí, kam bychom mohli zařadit diskriminaci, se hledaly jiţ po druhé světové válce. Vlády mnoha států předně usilovaly o systematické utřídění základních principů lidských práv a svobod do jednoho uceleného rámce. Snahy o zajišťování rovného přístupu v oblasti zaměstnání k oběma pohlavím zesílily v důsledku prosazování politiky rovných příleţitostí ze strany EU. Postupně tak docházelo, a stále dochází, k přijímání legislativy, která podporuje nastavení stejných podmínek pro muţe a ţeny na trhu práce. Předmětem právní ochrany se stal stejný přístup k ţenám a muţům v pracovněprávních vztazích a zároveň stejné mzdové ohodnocení za stejnou práci. První zmínku o rovném přístupu k muţům a ţenám obsahuje článek 119 Římské smlouvy 1, nicméně větší pozornost získalo toto téma aţ později. Na významu nabyly rovné podmínky na trhu práce v 90. letech 20. století v souvislosti s hodnotovými proměnami ve společnosti. Změny v postojích a zájmech ţen posunuly pouhé debaty o podpoře zaměstnanosti ţen k jejich reálnému prosazování.[1] Soustava právních norem byla 1 Smlouva o Zaloţení Evropského Hospodářského Společenství 1
2 doplňována o konkrétnější verze opatření na ochranu před diskriminací a nerovným zacházením s ţenami. Tento přístup trvá aţ do dnešní doby a lze říci, ţe se jedná o jednu z širší škály priorit EU. Neboť za základní předpoklad k dosaţení dílčích cílů EU v oblasti zaměstnanosti, sociální solidarity a jednoty je povaţováno právě uplatňování rovnoprávného přístupu muţů a ţen na trhu práce. Ve svém příspěvku věnuji pozornost sféře zaměstnání, v rámci kterého byl stanoven cíl zjistit rozdíly v postavení ţen na trhu práce, odhalit odlišnosti v odměňování a identifikovat faktory, které tyto rozdíly ovlivňují. Cíl práce je sledován ve dvou liniích, z nichţ kaţdá sleduje svůj dílčí cíl. První linie, které se věnuje kapitola 1 a 2, odhaluje rozdíly v postavení ţen na trhu práce týkající se úrovně zaměstnanosti ţen a muţů a rozpoznává faktory, které je ovlivňují. Druhá linie, které se věnuje kapitola 3 a 4, odkrývá rozdíly v odměňování ţen a muţů a taktéţ určuje faktory, které je ovlivňují. Prozkoumána je situace ţen v oblasti odměňování a jsou porovnány mzdové rozdíly mezi muţi a ţenami, které přispějí šetřením statistických dat k vysvětlení určitých zákonitostí a korelací. Metodou práce je analýza statistických dat a komparace získaných výsledků mezi muţi a ţenami. Jedna z otázek, na kterou odpovídám, se týká míry diskriminace ţen, pokud vůbec existuje oprávnění hovořit o diskriminaci jako takové, přičemţ vše směřuji na odlišnosti v mzdové oblasti. Upozorňuji zejména na faktory, které výrazně ovlivňují pozici ţen na trhu práce a přispívají k tomu, ţe ţeny vykazují ve většině ukazatelů trhu práce horších výsledků neţ muţi. Stěţejním cílem je identifikovat objektivní faktory mzdových rozdílů, díky kterým lze nestranně vysvětlit původ odlišností ve výdělcích mezi pohlavími. 1. Ženy v ukazatelích trhu práce Na základě ukazatelů ekonomické aktivity a zaměstnanosti 2 je moţno hledat příznačné charakteristiky českého trhu práce se zaměřením na vysvětlení odlišných hodnot mezi muţi a ţenami a to s ohledem na vývoj v posledních deseti letech ( ). Vývoj ukazatele pracovní síly a zaměstnanosti ţen a muţů na českém trhu práce v časové řadě je mírně rostoucí. Zaměstnanost muţů je stabilně vyšší neţ u ţen a to v průměru o 30 %. Přes tento rozdíl je participace ţen na trhu práce poměrně vysoká a stále se zvyšuje.[2] Dalším pozorovaným ukazatelem je míra zaměstnanosti, která zachycuje podíl zaměstnaných osob ve věku 15+ na celkovém obyvatelstvu. Míra zaměstnanosti umoţňuje lépe neţ údaje o zaměstnanosti charakterizovat rozdíly mezi jednotlivými zeměmi a je proto vhodnější pro mezinárodní komparaci. V ČR se míra zaměstnanosti mezi pohlavími nejvíce lišila v roce 2008 a to o 17,8 p. b. a naopak nejméně to bylo v roce 2004, o 16 p. b. Obecně lze tvrdit, ţe se rozdíl v mírách zaměstnanosti mezi muţi a ţenami pohybuje v intervalu p. b. Na rozdíl od ostatních členských států, u kterých se setkáváme s trendem růstu zaměstnanosti ţen, v ČR pozorujeme místo pozvolného růstu spíše stagnaci. Přesto se míra zaměstnanosti v ČR pohybuje lehce nad průměrem naměřených hodnot v EU 27.[3] I v míře nezaměstnanosti jsou na tom ţeny hůře neţ muţi. V kaţdém ze sledovaných let převyšuje míra nezaměstnanosti o 2-3 p. b. [4] V mezinárodním srovnání zemí OECD lze pozorovat poměrně příznivé výsledky míry nezaměstnanosti v ČR. Naměřené hodnoty v roce 2009 demonstrují 7,9% míru nezaměstnanosti v ČR, zatímco průměr zemí OECD byl na úrovni 7,8 %.[5] 2 Přestoţe jsou ukazatelé trhu práce získaní z několika zdrojů, jsou tyto údaje srovnatelné. Důvodem je stejná metodika odpovídající definicím ILO (Mezinárodní organizace práce), kterou vyuţívá ČSÚ v rámci Výběrového šetření o pracovních silách, Eurostat a statistiky OECD. 2
3 2. Faktory ovlivňující úroveň zaměstnanosti Pozornost směřuji na zjištěné objektivní faktory, které výrazně ovlivňují pozici ţen na trhu práce. Vývoj ekonomické aktivity a míry zaměstnanosti ţen je značně ovlivněn věkem, dosaţeným vzděláním a počtem dětí. Za další determinanty povaţuji péči o závislé osoby a výskyt částečných úvazků Vzdělání Úroveň vzdělání má podstatný vliv na budoucí zaměstnání jednotlivců, protoţe přispívá k růstu lidského kapitálu. Příprava na budoucí povolání zvyšuje kvalifikaci pracovní síly a spolu s vyšším vzděláním umoţňují snadnější přístup na trh práce. Zkoumané údaje [6] demonstrovaly uvedená tvrzení. Nejniţší míru nezaměstnanosti vykazují vysokoškolsky vzdělaní pracovníci. Potvrzuje se, ţe čím vyšší vzdělání, tím niţší je hrozba ze ztráty zaměstnání. Nejohroţenější skupinou jsou osoby se základním vzděláním, jejichţ míra nezaměstnanosti je desetinásobně vyšší neţ u osob s vysokoškolským titulem. Co se týká rozdílů mezi pohlavími, ten je patrný napříč všemi vzdělanostními stupni. Jediná vzdělanostní kategorie, u které měly ţeny větší uplatnění na trhu práce neţ jejich muţští kolegové, byly osoby se základním vzděláním. Ze vzdělanostní struktury zaměstnaných osob NH [7] není patrná jednoznačná převaha vysokoškolsky vzdělaných muţů. Poněvadţ jsou muţi zastoupení na trhu práce ve větším počtu a tvoří zhruba 57 % všech zaměstnaných, je třeba k této skutečnosti přihlédnout. Největší počet zaměstnaných ţen je dlouhodobě se středním vzděláním s maturitou, u muţů je to střední vzdělání bez maturity. Podíl vysokoškolaček i vysokoškoláků se poměrně stejným tempem zvyšuje, i kdyţ příznivěji lze zachytit vývoj u ţen Věková struktura Počet zaměstnaných osob je zajímavé sledovat i z pohledu rozdělení obyvatel do věkových skupin[8]. Nápadně nízká míra zaměstnanosti ve věkové kategorii let souvisí se studiem na středních a vysokých školách a odkládání nástupu do práce do pozdějších let. U ţen je podíl vysokoškolsky vzdělaných osob vyšší neţ u muţů, z čehoţ vyplývá i niţší míra zaměstnanosti v této věkové skupině. Budováním kariéry a odsunem zakládaní rodiny a mateřství do vyššího věku ţen se objasňuje vyšší míra zaměstnanosti ţen v kategorii let neţ u kategorie let. Rozdíly mezi mírou ekonomické aktivity muţů a ţen začínají klesat od 35 roku ţivota a nastává období nejmenších rozdílů, které je způsobeno návratem ţen na trh práce. Rapidní propad ekonomické aktivity ţen je patrný mezi 55. a 64. rokem ţivota, který souvisí jednoznačně s dřívější hranicí odchodu do důchodu. Daná legislativní úprava představuje zásah do rozhodování ţen, které jsou tímto institucionálním nastavením společnosti ovlivněny, a je jim umoţněno nesetrvávat déle v zaměstnání Počet dětí Situace na trhu práce a zaměstnanost ţen má spojení s těhotenstvím, mateřstvím a následnou péčí o malé děti. Přítomnost více dětí v rodině je pro ţeny značně zatěţující a moţnost zařadit se zpátky na trh práce je stále menší, především kvůli dlouhodobějšímu výpadku z praxe a přerušování kariéry. Nicméně statistiky [9] z posledních deseti let nepoukazují na jednoznačnou závislost zaměstnanosti ţen na počtu dětí v tom smyslu, ţe čím více dětí tím menší míra zaměstnanosti. Ukázalo se, ţe ţeny s dvěma dětmi vykazují v průměru vyšší míry zaměstnanosti neţ ţeny s jedním dítětem. Přesto se míra zaměstnanosti začíná sniţovat u ţen se 3 a více dětmi, kdy je harmonizace práce a rodiny mnohem sloţitější. 3
4 S narůstajícím počtem dětí v rodině se zaměstnanost u muţů zvyšuje a vykazuje tak opačnou tendenci neţ u ţen, coţ můţe být způsobeno vyššími poţadavky po finančních prostředcích, které vytváří na muţe tlak a současně i motivaci Zatížení žen péčí o závislé osoby Niţší míra zaměstnanosti ţen je vysvětlena nejen péčí o děti, kterým se věnuje v publikacích velká pozornost, ale neméně podstatnou péčí o závislé osoby. Těmito osobami se myslí ty, které se o sebe nemohou postarat samy, ale vyţadují v různém rozsahu pomoc své rodiny a okolí. Kromě poskytování sluţeb osobám se zdravotním postiţením, do této skupiny patří péče o staré osoby, která je svým rozsahem v současné době významná a na kterou jsem se zaměřila. Z průzkumů provedených na našem území [10],[11] se potvrdila nerovnováha mezi pohlavími v poskytování péče o závislé členy rodiny. Nejvýrazněji se na péči podílejí dcery a manţelky, které vykonávají většinu aktivit samy bez vyuţití placených sluţeb. Převaţující skupinou poskytující péči jsou tedy ţeny, které se zapojují do pomoci svým blízkým. Následkem je úbytek ţen v placených zaměstnáních na trhu práce a v poklesu jejich míry zaměstnanosti. Dominující počet laických ţen pečovatelek je z pohledu veřejnosti vnímán zcela přirozeně, jako by byly ţeny předurčeny k péči o děti, nemocné a staré. Problematika péče o závislé osoby je spojena s negativními dopady vyplývající z nutnosti sladit rodinný a pracovní ţivot ţen. Vzájemná provázanost obou sfér můţe vytvářet tlak na ţeny, které se musí rozhodnout o vhodné kombinaci placené práce a rodiny Částečné úvazky Zjištěné diferenciace mezi evropskými zeměmi v míře nezaměstnanosti ţen [3] jsou velké, obzvláště mezi skupinou Severských a Středomořských států. Příčiny, které by mohly vysvětlit tak příznivý a nadprůměrný vývoj v zaměstnanosti ţen u Skandinávských zemí a celkově v severní Evropě, se nemusí týkat jen kulturních a sociálních projevů společnosti, ale mohou mít mnohem jednodušší objasnění. Při snaze odkrýt důvody mimořádně vysoké zaměstnanosti ţen jsem se opírala o statistická data, která prokazatelně ukazují, ţe při hodnocení zaměstnanosti bychom neměli opomíjet ukazatel podílu ţen pracujících na částečný úvazek. Zvláště u ţen se projevuje v EU významný rozdíl v podílech plných a částečných úvazků [12]. Jak se ukazuje, v zemích vyznačujících se vysokou mírou zaměstnanosti ţen je běţné, ţe ţeny uplatňují moţnost pracovat jen na částečný úvazek ať uţ z důvodu péče o domácnost, dítě, nebo jinou závislou osobu. Nejpatrnější je tento trend v Nizozemí, ale i v dalších členských státech, jako je Německo, Rakousko, Belgie, Švédsko a Velká Británie, ve kterých více jak 40 % ţen pracuje na částečný úvazek. Na druhé straně můţeme pozorovat vysoký podíl ţen pracujících na plný úvazek v ČR a na Slovensku. 3. Výdělkové diferenciace Druhá část příspěvku, které se věnuje 3. a 4. kapitola, se zaměřuje na jeden ze stěţejních ukazatelů, kterým je rozdíl ve výdělcích muţů a ţen. Srovnání mezd, platů a jejich vývoj v posledních deseti letech nabízí podrobný pohled na oblast mzdové úrovně v ČR. Podle údajů o vývoji průměrných mezd v období poslední dekády [13] je patrné, ţe v ČR se mzdové rozdíly mezi muţi a ţenami drţí poměrně stabilně na úrovni podílu %. Ani v průběhu několika posledních let, kdy se zájem o principy rovného odměňování zvýšil především díky prosazování práva stejné odměny za stejnou práci v EU, není vidět téměř ţádný náznak většího zlepšení. 4
5 Průměrná měsíční mzda není nejlepším ukazatelem ve sféře mzdových rozdílů. Lepším indikátorem, který je k dispozici, je mediánová hodnota. I ve vývoji hrubé mediánové mzdy byl rozpoznán podobný průběh, jako tomu bylo u průměrné mzdy, i kdyţ s tím rozdílem, ţe jsou hodnoty rozdílů poměrně niţší. V tomto ukazateli dosahuje mzda ţen % mzdy muţů.[13] Mediánové vyjádření mezd má svůj přínos i v oblasti výpočtu Gender Pay Gap (GPG), pomocí kterého se sledují mzdové rozdíly pro účel mezinárodního srovnání. Průměrný podmíněný rozdíl ve výdělcích je v posledních letech v EU na úrovni 18 %. Mezi členskými zeměmi EU dochází k velkým výkyvům GPG. Nejmenší mzdové rozdíly bychom našli v Itálii, kde dosáhl GPG v roce 2008 pouhých 4,9 % a největší v Estonsku, kde dosáhl v témţe roce 30,3 %. Česká republika (26,2 %) je na druhé nejhorší pozici hned za Estonskem.[14] Zatímco je mediánová hodnota mezd, podobně jako GPG, přesnější ukazatel podílu mezd v ekonomice, nedokáţe stejně jako průměrná mzda vyjádřit souvislost se skutečnou diskriminací. Stav, který nazýváme mzdová diskriminace, nastává v okamţiku, kdy je ţena ohodnocena za stejnou práci menší výdělkem neţ muţ. Z mediánu však nedokáţeme vyčíst, jakou práci ţeny konkrétně zastávají, jak jsou profesně vybavené a další charakteristiky jejich práce, nutné k posouzení, zda reálně dochází k neoprávněnému rozlišování. 4. Faktory ovlivňující výdělkové diferenciace Srovnávání výdělků v jednotlivých souvislostech přispívá k vysvětlení důvodů rozdílného odměňování ze strany zaměstnavatelů a odhaluje objektivnost, nebo naopak předpojatost jejich jednání. Úsilí je směřováno na dokazování, zda dochází na českém trhu práce k reálnému a záměrnému porušování zásady rovného odměňování a jestli existuje oprávnění hovořit o diskriminaci. Existují neopominutelné faktory mající principiální důsledky na výši mezd, kupříkladu vzdělání, věk, mnoţství odpracovaných hodin a přesčasů, kvalifikace a zkušenosti, úroveň pracovní pozice apod., se kterými se musí počítat Vzdělání Výdělky muţů i ţen ve velké míře ovlivňuje míra dosaţeného vzdělání. Jedná se o jeden z nejdůleţitějších faktorů mzdových rozdílů. Úroveň dosaţeného vzdělání se promítá do výše výdělku a obecně se potvrzuje pravidlo, ţe čím vyšší vzdělání, tím vyšší výdělek. Vysokoškolští zaměstnanci obdrţí v průměru více jak dvojnásobek mzdy osob se základním vzděláním. Nejniţší rozdíl mezd se vyskytuje mezi muţi a ţenami se základním vzděláním a středoškolským s maturitou. Jednoznačně nejvýraznější rozdíl se objevuje mezi vysokoškolsky vzdělanými muţi a ţenami. Potvrdilo se, ţe mzdové rozdíly se zvětšují spolu s vyšší vzdělanostní úrovní.[15] 4.2. Odpracovaná doba a přesčasy Další zkoumanou veličinou je počet odpracovaných hodin u jednotlivých skupin zaměstnanců, který je schopen přispět k vysvětlení objektivních mzdových rozdílů. V roce 2009 bylo zaznamenáno, ţe průměrný počet obvykle odpracovaných hodin 3 za týden je u muţů o necelé 4 hodiny více neţ u ţen.[16] Z detailního šetření odpracovaných hodin u zaměstnanců v roce 2009 rozdělených do skupin podle dosaţeného vzdělání bylo zajímavé 3 Obvyklá délka týdenní pracovní doby představuje průměrný počet hodin, které osoba normálně v týdnu odpracuje včetně pravidelných přesčasů bez ohledu na to, zda byly zaplaceny, ale není do nich zahrnována doba strávená cestou z domova na pracoviště a zpět a přestávka na hlavní jídlo. (ČSÚ, Vývoj ekonomické aktivity obyvatelstva a průměrná pracovní doba zaměstnaných podle předběţných výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) za 3. čtvrtletí 2003, s. 4) [15] 5
6 shledat, ţe ţeny s vysokoškolským vzděláním pracovaly déle neţ jejich muţští kolegové a to i přes fakt, ţe se právě u vysokoškoláků projevoval nejzřetelnější mzdový rozdíl v neprospěch ţen.[17] Ochota pracovat nad rámec své pracovní doby byla ověřena na údajích o přesčasových hodinách zaměstnanců. Není překvapením, ţe u ţen je míra přesčasů niţší neţ u muţů v zásadě v důsledku snahy harmonizovat rodinný a profesní ţivot.[18] Následky tohoto jevu mají ale podstatnější dopad. Vzhledem k tomu, ţe jsou přesčasy honorované zvýhodněnými sazbami 4, které v konečném důsledku mohou mít značně příznivý dopad na celkovou výši mzdy, výrazně se promítají do výše mzdových rozdílů mezi pohlavími. Současně bylo zjištěno, ţe mzdové rozdíly muţů a ţen souvisí s odvětvím, ve kterém zaměstnanci pracují a s mírou jakou jsou přesčasy propláceny v tom daném sektoru. Zaměstnanci s nejvyšším podílem zaplacených přesčasů byli převáţně v sekundárním sektoru, v těch odvětvích, ve kterých převaţují muţi. Naopak nejniţší podíl pracovníků s proplacenými přesčasy se vyskytovaly v odvětvích s větším zastoupením ţen.[19] 4.3. Odvětvová struktura Členění pracovníků do jednotlivých odvětví hospodářství projevilo poměrně silnou segregaci muţské a ţenské pracovní síly. Sektorové zařazení zaměstnanců na českém trhu práce se odvíjí v prvopočátku od výběru studijních oborů u studentů na školách, který určuje jejich budoucí oborovou profilaci. Příčiny segregace muţské a ţenské pracovní síly nejsou jen výsledkem výběru studijního oboru, ale jsou dány historickým vývojem českého trhu práce, trţními impulzy určujícími, které odvětví se bude více rozvíjet, změnami v kvalifikačních poţadavcích zaměstnavatelů na pracovní sílu a fyzickými a psychickými odlišnostmi ţen a muţů. Ukazuje se, ţe jsou preferovanějšími obory u ţen jiného charakteru neţ obory, které více vyhovují muţům. Ţeny upřednostňují profese převáţně s pevnou pracovní dobou bez poţadavků na přesčasy, fyzicky nenáročnou a vykonávanou v interiéru. Shodně s těmito poţadavky převládají ţeny ve III. sektoru a v oborech zdravotnictví, vzdělávání a finančního zprostředkování, které se charakterem liší od povolání, kde dominují muţi stavebnictví, doprava, těţba, apod. Jejich práce je naopak obtíţná a proto vyţaduje fyzickou zdatnost, pracovní doba je většinou flexibilní a práce můţe mít i sezónní charakter.[20] Obory s větší koncentrací ţen jsou zpravidla spojené s nízkými mzdami, a proto lze pomocí faktoru výběru oboru a následně odvětví, ve kterém chtějí ţeny pracovat, objasnit část rozdílů ve výdělcích muţů a ţen. Nejvyšších mezd sice dosahují zaměstnanci v odvětví finančního zprostředkování, avšak rozdíl mezi mzdou muţů a ţen zde nabývá největších rozměrů.[21] 4.4. Klasifikace zaměstnání Odhalené vysoké mzdové rozdíly mezi pohlavími v tomtéţ odvětví naznačují, ţe existují pravděpodobně propastné rozdíly ve výdělcích i uvnitř jednotlivých sektorů. Nezáleţí jen na odvětví, ve kterém ţeny pracují, ale také na kvalifikaci, která je potřebná pro výkon daného povolání. Významnou roli v mzdových rozdílech hraje skutečnost, jestli se ţenám podaří získat poţadovanou specializaci v oboru. Ačkoliv sdílejí muţi a ţeny stejné pracoviště a vykonávají totoţné zaměstnání, nedosahují ţeny často vysokých manaţerských postů a vedoucích pozic, které jsou spojené s nadprůměrnými výdělky. Výsledky z analýzy ukazatele klasifikace zaměstnání neprokázaly, ţe by ţeny zastávaly spíše nekvalifikované zaměstnání, ale naopak, ţe více jak polovina zaměstnankyň 4 Blíţe jsou podmínky ohodnocení práce za přesčas stanoveny v 114 zákona č. 262/2006 Sb., Zákoník práce 6
7 jsou zaměstnány v prvních pěti hlavních třídách KZAM, tedy v těch, od kterých se očekává více kvalifikace a dovedností. Zaměstnaní muţi jsou zastoupeni nejvíce v kategorii řemeslníci a kvalifikovaní výrobci a zpracovatelé, dále jako zaměstnanci obsluhující stroje a zařízení. Naproti tomu ţeny zastávají nejvíce zaměstnání jako technické, zdravotnické a pedagogické pracovnice. Současně je nutné dodat, ţe se nejpatrnější mzdové rozdíly mezi pohlavími objevují právě u vedoucích a řídících pracovníků. Ve třídě KZAM dosáhl v roce 2009 rozdíl mediánové mzdy muţe a ţeny Kč (29,5 %). Zatímco ve třídě KZAM byl rozdíl Kč (21,2 %). Stejně jako u zkoumání mezd podle úrovně dosaţeného vzdělání se i zde potvrdilo, ţe čím vyšší kvalifikace tím větší je změřený mzdový rozdíl.[22] 4.5. Podnikatelská a nepodnikatelská sféra 7 Utváření výdělků v podnikatelské a nepodnikatelské sféře je odlišné. Proto je nutné zaměřit se na srovnání obou sfér a popsat rozdíly v jejich přístupu odměňování, který má vliv na rozhodování jednotlivců. Uvádí se, ţe z hlediska spravedlnosti a uplatňování zásady rovného odměňování je vhodnější utváření mezd v nepodnikatelské sféře na základě stanovených tarifů. Kdeţto u podnikatelské sféry vstupuje při vytváření výše platů do hry subjektivní hodnocení zaměstnavatele, které mohou způsobovat větší riziko diskriminace v odměňování. Stanovování platů zaměstnanců v nepodnikatelské sféře se děje prostřednictvím daných právních norem, které přesně a jednotně vymezují pravidla pro stanovení platu zaměstnance. Blíţe o mzdě a platu vypovídá 109 zákona č. 262/2006 Sb., Zákoník práce. Jednotné principy se odráţí v tarifních stupních, které v sobě reflektují nejen úroveň kvalifikace a vzdělání, ale i délku praxe. V této situaci se samostatné vyjednávání o platových podmínkách nevyskytuje. V nepodnikatelském sektoru hovoříme o odměně za práci jako o platu a nikoliv o mzdě, jak je tomu v soukromé sféře. Odměňování v platové oblasti je upraveno zákona č. 262/2006 Sb., Zákoníku práce, který stanovil princip, ţe plat je moţné určit jen v takové výši a takovým způsobem, kterou přímo stanovuje tento zákon a ostatní právní předpisy neboli, co není dovoleno zákonem, je zakázáno. Jinak je tomu v podnikatelské sféře, kde se uplatňuje zásada, co není zakázáno, je povoleno. Odměňování v platové oblasti se týká přibliţně 1/5 zaměstnanců.[23] Průměrný evidenční počet zaměstnanců v roce 2009 v podnikatelské sféře byl , zatímco v nepodnikatelské sféře [24] V podnikatelském sektoru získávají zhruba 4/5 zaměstnanců podle ustanovení o mzdě zákona č. 262/2006 Sb., Zákoníku práce, mzdu jako odměnu za práci. Její výše je stanovena buď na základě kolektivního, nebo individuálního vyjednávání. Kolektivní vyjednávání mezi zaměstnavateli a odborovými organizacemi vedou k uzavírání kolektivních smluv, které často kvůli síle odborů tlačí na zlepšení mzdových podmínek zaměstnanců. Na druhé straně individuální vyjednávání je zaloţeno na základě dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. V praxi se zpravidla jedná o jednostranné rozhodnutí zaměstnavatelů o výši mzdy, kterou nabízí svým zaměstnancům. Ti se pak sami rozhodují, jestli mzdu přijmou a přistoupí na dané podmínky. S moţností dalšího vyjednávání se příliš nesetkáváme.[23] Preference ţen být v postavení zaměstnance v nepodnikatelské sféře jasně vyplývá z údajů statistického šetření v rámci ISPV. Za poslední dva roky (2008 a 2009) je podíl zaměstnaných ţen v nepodnikatelské sféře aţ 65 % [25]. Důvodem jsou právě větší jistota 5 zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 6 pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 7 Klasifikace zaměstnání a rozdělení do kategorie podnikatelské a nepodnikatelské sféry je k dispozici v metodice Informační systému o průměrném výdělku (ISPV), (dostupné z WWW: < 7
8 pracovního místa, více volného času díky menší míře přesčasů a výhody, které tato sféra přináší ţenám v podobě platu vázaného na tarifní tabulky, který nedává příliš prostoru pro diskriminaci v odměňování. Navíc je růst platů plynule zajištěn díky jeho odlišnému utváření, kde jednu z důleţitých faktorů sehrává i délka odborné praxe, zatímco v podnikatelské sféře se kvůli přerušení zaměstnání z důvodu mateřství mnohdy sniţuje mzda ţen po jejich návratu zpět do práce. Platové rozdíly muţů a ţen jsou v nepodnikatelské sféře skutečně niţší neţ mzdové rozdíly ve sféře podnikatelské. Relace mezi mediánovým výdělkem ţen a muţů se v letech v podnikatelské sféře udrţovala na úrovni 77 %-80 %, v nepodnikatelské sféře představovala 82 %-86 %.[25] Studie prezentovaná VÚPSV[23] v roce 2007 týkající se výdělkových rozdílů muţů a ţen zaměřená na srovnání podnikatelské a nepodnikatelské sféry rovněţ potvrdila, ţe se ţeny koncentrují více v nepodnikatelské sféře, kde je výdělková hladina niţší, ale zároveň vyhovující platové odměňování pro ţeny. Jak uvádí Jurajda[26], ve své detailní studii týkající se mzdových a platových rozdílů mezi pohlavími, je výdělkový rozdíl zapříčiněn segregací ţen do nízkopříjmových povolání pouze jednou třetinou. V podnikatelské sféře se tedy dvě třetiny mzdových rozdílů nedají vysvětlit zkoumanými faktory (vzdělání, věk, kvalifikace, odpracovaná doba, apod.) a jsou pravděpodobně důsledkem genderových nerovností a diskriminačního přístupu zaměstnavatelů. Zatímco v nepodnikatelské sféře je riziko platové diskriminace a porušení zásady stejného platu za práci stejné hodnoty niţší. Platové tarify v nepodnikatelské sféře mají omezenější moţnost přístupu k platové diskriminaci ţen, který vyplývá z jejich charakteru. Vzhledem k tomu, ţe tabulkový plat nemusí nutně odpovídat celkovému konečnému platu zaměstnance je těţké i zde úplně zamezit riziku nerovného přístupu k odměňování. Příplatky (osobní, zvláštní a ostatní), odměny a další benefity jsou totiţ opět v rukou jedince, obvykle nadřízeného, a závisí jen na jeho subjektivní volbě o udělování odměn 8 mezi muţi a ţenami Ženy v řídících funkcích Výsledky pozorování výdělkových rozdílů u jednotlivých tříd zaměstnání KZAM a sfér národního hospodářství shrnu do konstatování, ţe i kdyţ jsou ţeny se stejnou kvalifikací, délkou praxe a dalšími shodnými předpoklady zařazeny ve shodném sektoru a třídě jako muţi, jsou jejich mzdy odlišné, tedy niţší. Problémem je, ţe ačkoliv pracují muţi a ţeny ve stejném odvětví a mají stejnou úroveň kvalifikace, uplatnění ţen v manaţerských a řídících funkcích je stále nepatrné. Studie Gender v managementu [27] vychází z několika předcházejících výzkumů a shrnuje jejich výsledky do jednoho celku, který předkládá podrobný obraz vertikální genderové segregace na českém trhu práce. Dlouhodobě se potvrzuje niţší podíl ţen v manaţerských a řídících funkcích. Stěţejní otázkou je, jak se ţeny uplatňují v oblasti řízení a čím je způsoben velmi nízký podíl ţen na vyšší úrovni managementu. Vyšší podíl manaţerek nalezneme v takových odvětvích, kde jsme identifikovali větší zastoupení zaměstnankyň na celkovém počtu zaměstnanců. Podíl ţen ve vedoucích pozicích je největší ve feminizovaných oborech a v nepodnikatelské sféře, tudíţ tam, kde je i nízká výdělková hladina. V této souvislosti se začalo mluvit o feminizaci managementu. V I. a II. sektoru hospodářství, pro které je typická fyzicky náročná práce ve výrobě, převaţují muţi, ale III. sektor můţeme označit za ţenský management. 8 V 134 zákona č. 262/2006, Zákoník práce, je přímo uvedeno: Za úspěšné splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu můţe zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci odměnu. Její výše není stanovena, ale je ponechána na úvaze zaměstnavatele. 8
9 Za největší překáţku ţen v budování kariéry manaţerky povaţuji problém harmonizace pracovního a rodinného ţivota. Podmínky, které musí v rámci svého zaměstnání na vedoucích pozicích zvládat, jsou nastavené tak, ţe umoţňují jedincům plně se věnovat pouze své práci. Soukromý ţivot je potlačen na druhou kolej a čas na něj nezbývá. Zaměstnání a rodina jsou spolu v rozporu a ţeny jsou tak vystavené volbě, zda se chtějí věnovat svému zaměstnání, ale současně se vzdát moţnosti plně se věnovat své rodině, nebo se spokojí s niţší vedoucí pozicí, která jim dovolí realizovat se i v rodinném ţivotě. Z tohoto důvodu zaměstnání ve středním a niţším managementu vyhovuje lépe ţenám v harmonizaci práce a rodiny. Jedním z moţných řešení by mohlo být zavedení flexibilní formy práce, která by usnadnila ţenám uspokojovat obě své potřeby. Jenţe míra částečných úvazků a pruţné pracovní doby je v ČR velmi nízká a na vysokých řídících pozicích se téměř nikde nevyskytuje. Není to jen důsledek nedostatečné nabídky flexibilních forem práce ze strany zaměstnavatelů, ale svou roli hraje i neochota ţen přijímat práci na zkrácenou pracovní dobu kvůli nevýhodám plynoucí z této formy práce. Závěr Stanoveným cílem mé práce bylo zjistit rozdíly v postavení ţen na trhu práce, odhalit odlišnosti v odměňování a identifikovat faktory, které tyto rozdíly ovlivňují. K tomu bylo zapotřebí prozkoumat postavení muţů a ţen v zaměstnání prostřednictvím ukazatelů charakterizující situaci na trhu práce. Z výsledků analýzy vyplynulo, ţe odlišné postavení ţen na trhu práce, které se projevuje především niţší ekonomickou aktivitou a vyšší mírou nezaměstnanosti, je dáno úrovní vzdělání, počtem dětí, věkem, nízkým výskytem částečných úvazků v ČR. Pozornost byla směřována na faktory, které výrazně ovlivňují pozici ţen na trhu práce. Jedná se především o těhotenství, mateřství a následnou péči o malé děti a ostatní závislé členy domácnosti. Stále platí, ţe na rodičovské dovolené se zpravidla ocitne ţena, která tímto aktem přeruší svou kariéru a přestane tak budovat své pevné postavení na dané pozici. Stejné je to i v případě péče o závislé členy domácnosti, kde jsou dominujícími pečovateli ţeny. Výpadek ze zaměstnání způsobuje pomalý návrat na svou původní pracovní pozici a horší moţnost dostat se k vrcholovým a dobře placeným pozicím v oboru. Z podrobného pohledu na oblast mzdové úrovně v ČR byly zjištěny přetrvávající diferenciace v úrovni odměňování. Obecně platí, ţe ţeny dosahují v průměru o něco málo více neţ tří čtvrtin mzdy muţe. Mzdové rozdíly jsou ve velké míře determinovány stupněm dosaţeného vzdělání, počtem odpracovaných hodin, odlišným zastoupením v jednotlivých odvětvích, odbornou kvalifikací a koncentrací zaměstnanců v podnikatelské či nepodnikatelské sféře. Ukázalo se, ţe zásadním determinantem mzdových rozdílů je vertikální genderová segregace neboli niţší zastoupení ţen v rozhodovacích a řídících pozicích. Přes veškeré zjištěné objektivní faktory způsobující rozdíly v postavení ţen na trhu práce a rozdíly ve výdělcích, se skrze ně nepodařilo vysvětlit existující diferenciace v celé míře. Vzdělanostní a věková úroveň ţen v ČR se příliš neliší od muţů. Stejně je tomu tak i v objemech odpracovaných hodin, díky kterým by se nedaly vysvětlit významné rozdíly v příjmech. Kvůli poměrně silné segregaci muţské a ţenské pracovní síly byly porovnávány výdělky uvnitř jednotlivých tříd KZAM. Struktura českého trhu práce podle klasifikace zaměstnání překvapivě poukázala na fakt, ţe ţeny zastávají spíše kvalifikované zaměstnání a pracovní pozice spojené s vyššími poţadavky na kvalifikaci a dovednosti. Nicméně mzdové rozdíly v neprospěch ţen existují téměř ve všech sektorech NH a úrovních kvalifikace. Z výše uvedeného vyplývá, ţe identifikované objektivní faktory nezakládají důvod k existujícím příjmovým rozdílům. Docházím tak k závěru, ţe určitá část těchto rozdílů je způsobená diskriminačními faktory vycházející ze subjektivního přesvědčení zaměstnavatele. Stav, který 9
10 byl rozpoznán, nazýváme mzdová diskriminace. Nastává v okamţiku, kdy je ţena se stejnou úrovní vzdělání, kvalifikací a zkušenostmi ohodnocena za stejnou práci menší výdělkem neţ muţ. Literatura [1] BRDEK, Miroslav a kol. Trendy v evropské sociální politice. Praha : ASPI, a.s., 2002, 252 s. ISBN [2] ČSÚ, Trh práce v ČR , Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků VŠPS [online]. Vlastní výpočty [cit ] Dostupné z WWW: < [3] Eurostat, Employment rates by sex, age groups and nationality [online]. Vlastní dopočty [cit ] Dostupné z WWW: < [4] ČSÚ, Trh práce v ČR , Míra nezaměstnanosti dle krajů a oblastí [online]. Vlastní výpočty [cit ] Dostupné z WWW: < [5] OECD, Labour force statistics, Harmonised unemployment rates and level [online]. Vlastní dopočty [cit ] Dostupné z WWW: < [6] ČSÚ, Trh práce v ČR , Míra nezaměstnanosti dle věkových skupin a vzdělání [online] [cit ] Dostupné z WWW: < [7] ČSÚ, Trh práce v ČR ,Věk a vzdělání zaměstnaných v NH [online], vlastní výpočty [cit ] Dostupné z WWW: < [8] Eurostat, Employment rates by sex, age groups and nationality [online], vlastní výpočty [cit ] Dostupné z WWW: < [9] Eurostat, Employment rate of adults by sex, age groups, highest level of education attained, number of children and age of youngest child [online] [cit ] Dostupné z WWW: < [10] VIDOVIĆOVÁ, L.; RABUŠIC, L. Senioři a sociální opatření v oblasti stárnutí v pohledu české veřejnosti: Zpráva z empirického výzkumu. Brno : VÚPSV, 2003, 67 s. [11] TOŠNEROVÁ, Tamara. Pocity a potřeby pečujících o starší rodinné příslušníky: Průvodce pro zdravotníky a profesionální pečovatele. Praha : Ambulance pro poruchy paměti, 2001, 68 s. ISBN [12] Eurostat, Employment (main characteristics and rates) - Annual averages [online] [cit ] Dostupné z WWW: < [13] ČSÚ, Zaostřeno na muže a ženy 2009, Práce a mzdy, Průměrné hrubé měsíční mzdy a mediány mezd [online] [cit ] Dostupné z WWW: < [14] Eurostat, Gender pay gap in unadjusted form in % [online] [cit ] Dostupné z WWW: < 10
11 [15] ČSÚ, Vývoj ekonomické aktivity obyvatelstva a průměrná pracovní doba zaměstnaných podle předběžných výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) za 3. čtvrtletí 2003, 9 s. [online] [cit ] Dostupné z WWW: < > [16] ČSÚ, Ročenka statistiky trhu práce 2009, Vývoj mezd mužů a žen v letech [online] [cit ] Dostupné z WWW: < [17] ČSÚ, Struktura mezd zaměstnanců v roce 2009, Podíly zaměstnanců, placený čas a hrubé měsíční mzdy podle vzdělání a pohlaví [online] [cit ] Dostupné z WWW: < [18] ČSÚ, Zaostřeno na ženy a muže 2009, Počet přesčasových hodin u zaměstnanců a ČPD dle odvětví činnosti a klasifikace zaměstnání - 2. čtvrtletí 2008 [online] [cit ] Dostupné z WWW: < [19] ČSÚ, Organizace práce a uspořádání pracovní doby podle výsledků ad hoc modulu 2004 výběrového šetření pracovních sil, Přesčasová práce zaměstnanců a ČPD [online] [cit ] Dostupné z WWW: < [20] ČSÚ, Trh práce v ČR , Odvětví činnosti zaměstnaných v NH [online], vlastní výpočty [cit ] Dostupné z WWW: < [21] ČSÚ, Struktura mezd zaměstnanců v roce 2009, Podíly zaměstnanců, placený čas a hrubé měsíční mzdy podle odvětví a pohlaví [online] [cit ] Dostupné z WWW: < [22] ČSÚ, Struktura mezd zaměstnanců v roce 2009, Podíly zaměstnanců, placený čas a hrubé měsíční mzdy podle hlavních tříd KZAM a pohlaví [online] [cit ] Dostupné z WWW: < [23] KOZELSKÝ, Tomáš; PRUŠVIC, David. Výdělky žen a mužů v podnikatelské a nepodnikatelské sféře. Praha : VÚPSV, 2007, 48 s. ISBN [24] ČSÚ, Evidenční počet zaměstnanců a jejich mzdy, Celkový počet zaměstnanců a průměrné hrubé měsíční mzdy podle ISEKTOR za ČR ÚHRNEM (přepočtené počty) [online] [cit ] Dostupné z WWW: < [25] Statistika výdělků, ISPV, Výsledky šetření Archiv [online] [cit ] Dostupné z WWW: < [26] JURAJDA, Štěpán. Gender Wage Gap and Segregation in Late Transition. Praha : CERGE-EI, 2000 [online] [cit ] Dostupné z www: [27] VLACH, Jan; ŠNAJDROVÁ, Zuzana; KOZELSKÝ, Tomáš; MUSIL, Jakub. Gender v managementu. Praha : VÚPSV, 2008, 112 s. ISBN Adresa autora: Lucia Szabová, Ing. Vysoká škola ekonomická v Praze, Národohospodářská fakulta nám. W. Churchilla 4, Praha 3 xszal03@vse.cz 11
Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele
Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele Zpracovaná v rámci projektu Posilování bipartitního dialogu v odvětvích číslo projektu: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských
VícePODOBNOSTI A ROZDÍLY VE SLAĎOVÁNÍ RODINNÉHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA V ČESKU A NA SLOVENSKU
XXXXI. konference České demografické společnosti Olomouc, 26.- 27.5. 2011 PODOBNOSTI A ROZDÍLY VE SLAĎOVÁNÍ RODINNÉHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA V ČESKU A NA SLOVENSKU Ondřej Nývlt Český statistický úřad Dagmar
VíceTeorie lidského kapitálu význam vzdělání
Teorie lidského kapitálu význam vzdělání Lidský kapitál v ekonomické teorii - Termín pro označení znalostí a schopností pracovníka. - Merkantelisté, William Pety vzdělání za jeden z důleţitých faktorů
Více3. Přesčasová práce zaměstnanců a členů produkčních družstev
3. Přesčasová práce zaměstnanců a členů produkčních družstev V další části AHM 2004, která byla vyplňována pouze za zaměstnance a členy produkčních družstev (ČPD) civilního sektoru národního hospodářství,
VícePRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH
PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)
VícePracovní doba v České Republice je v rámci EU jedna z nejdelších Dostupný z
Pracovní doba v České Republice je v rámci EU jedna z nejdelších Český statistický úřad 2013 Dostupný z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-203469 Dílo je chráněno podle autorského zákona č. 121/2000 Sb. Tento
VíceV 1. pololetí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře
V 1. pololetí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře Výdělky ve mzdové a platové sféře Z údajů obsažených v Informačním systému o průměrném výdělku (ISPV) vyplývá, že v 1. pololetí 2011 vzrostla hrubá měsíční
VíceSTÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE
STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE 4.11. 2014 Age Management: Strategické řízení věkové diverzity ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10
VícePříloha č. 5 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ
Příloha č. 5 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Tabulka č. 1.: Účast žen v rozhodovacím procesu v roce 2012 Tabulka č. 2.: Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Tabulka č. 3.: Volby do Senátu Parlamentu ČR Tabulka
VíceMzdová statistika z hlediska genderu
Mzdová statistika z hlediska genderu Mgr. Marek Řezanka, ČSÚ GPG využití a proměny ukazatele Výpočet (100-Mž/Mm*100) Co měří a co ne? Jakých hodnot dosahuje: ČR x Evropa Jakou informaci obsahuje GPG? 1.
VíceSTRUČNÉ SHRNUTÍ. Učitelé škol regionálního školství bez vedoucích zaměstnanců
Genderové otázky pracovníků ve školství STRUČNÉ SHRNUTÍ Svodka Genderové otázky pracovníků ve školství se zabývá genderovou strukturou pracovníků v regionálním školství a na jejím základě pak také strukturou
VíceRozšířené výstupy Informačního systému o průměrném výdělku
Rozšířené výstupy Informačního systému o průměrném výdělku A) Výstupy pro odbor 65 - odbor analýz a statistik Výsledková část ISPV-ČR za 1. pololetí a rok 2014 a 1. pololetí a rok 2015 Hrubý měsíční mzda/plat
VíceNezaměstnanost a míra nezaměstnanosti
Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost patří k nejsledovanějším ekonomickým ukazatelům. V České republice však existují minimálně dva ukazatele nezaměstnanosti, první je pravidelně zveřejňován
VíceV 1. čtvrtletí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře
V 1. čtvrtletí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře Výdělky ve mzdové a platové sféře Z údajů obsažených v Informačním systému o průměrném výdělku (ISPV) vyplývá, že v 1. čtvrtletí 2011 vzrostla hrubá
VíceHloubková analýza statistik. v odměňování žen a mužů v ČR
Hloubková analýza statistik a mezinárodní srovnání. Aktuální rozdíly v odměňování žen a mužů v ČR Alena Křížková Kristýna Pospíšilová Marta Vohlídalová Hana Maříková Praha, 1. 11. 2017 Proč řešit nerovné
Více4. Pracovní síly v zemědělství
4. Pracovní síly v zemědělství Stálí pracovníci V roce 2007 pracovalo v zemědělství celkem 243 179 osob bez ohledu na druh pracovního poměru k zaměstnavateli (tj. včetně nepravidelně zaměstnaných pracovníků,
VíceIII. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005
III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 Prezentované výsledky šetření charakterizují (v souladu s uplatněnými mezinárodními metodickými přístupy) populaci žijící pouze ve vybraných bytech. Situace
Více1. Míra ekonomické aktivity
Práce SOUHRN Míra ekonomické aktivity starší populace ve věku 65-69 let je nejvyšší na Islandu, v Norsku, Portugalsku a Rumunsku. Nejniţší na Slovensku, v Belgii, Francii a Maďarsku. Průměrné hrubé roční
VíceNÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012
NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012 Vláda má podle zákoníku práce možnost stanovit nařízením vlády výši základní sazby minimální mzdya dalších jejích sazeb odstupňovaných podle míry vlivů omezujících
Více2. Kvalita pracovní síly
2. Kvalita pracovní síly Kvalita pracovní síly = vzdělání a kvalifikace Úkolem první části této práce bylo ukázat, jak velká je pracovní síla v Jihomoravském kraji či jak se její velikost změnila. Cílem
VíceMAPA VÝZKUMNÉHO A APLIKAČNÍHO POTENCIÁLU ČESKA. Mzdová atraktivita zaměstnání ve výzkumu a vývoji
MAPA VÝZKUMNÉHO A APLIKAČNÍHO POTENCIÁLU ČESKA Mzdová atraktivita zaměstnání ve výzkumu a vývoji 30. dubna 2011 Tato zpráva byla vypracována v rámci veřejné zakázky Úřadu vlády Analýzy a podklady pro realizaci
VíceTRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI
RELIK 2014. Reprodukce lidského kapitálu vzájemné vazby a souvislosti. 24. 25. listopadu 2014 TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Kotýnková Magdalena Abstrakt Stárnutí obyvatelstva,
VíceSLADĚNÍ RODINNÉHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA DATOVÉ ZDROJE , Brno
SLADĚNÍ RODINNÉHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA DATOVÉ ZDROJE 23. 24. 10. 2014, Brno Předmět zkoumání Individuální data za osoby nejsou úplně vhodná, nevztahují se k rodinným (domácnostním) charakteristikám, získáváme
VíceZákladní pohled na budoucí vývo. j počtu osob dle. Zastoupení osob ve starším věku a jejich participace na trhu práce i ve srovnání s EU27
Kulatýstůl Praha, 15. 3. 2012 Participace starších osob na trhu práce podle dat VŠPS Ondřej Nývlt, ČSÚ Marta Petráňová, ČSÚ Ivana Dubcová, ČSÚ Základní pohled na budoucí vývo j počtu osob dle věku v ČR
VíceMLADÍ LIDÉ NA TRHU PRÁCE
MLADÍ LIDÉ NA TRHU PRÁCE Gabriela Strašilová Ondřej Nývlt Tisková konference, 27. listopadu 2014, ČSÚ Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz 1 Zdroje dat, práce s daty
Více3. Využití pracovní síly
3. Využití pracovní síly HDP vzrostl nejvíce ze všech krajů. Středočeský kraj zasáhla zhoršená ekonomická situace z let 28 a 29 méně citelně než jako celek. Zatímco HDP České republiky mezi roky 1995 a
VíceVyužití pracovní síly
Využití pracovní síly HDP na konci sledovaného období klesal výrazněji než v celé Rozhodující význam má v kraji zpracovatelský průmysl Hrubý domácí produkt na Vysočině obdobně jako v celé České republice
VíceGenderové statistiky a slaďování pracovního a rodinného života. Daniel Chytil ČSÚ
Genderové statistiky a slaďování pracovního a rodinného života Daniel Chytil ČSÚ Genderové statistiky Od roku 2003, spolupráce s Úřadem vlády ČR/MPSV Průřezové statistiky - shromažďuji již existující data,
Více4. Ekonomická aktivita obyvatelstva
4. Ekonomická aktivita obyvatelstva 4.1. Zaměstnaní, nezaměstnaní, ekonomicky neaktivní Počet ekonomicky aktivních a ekonomicky neaktivních Ekonomicky aktivní tvoří pracovní sílu Stupeň ekonomické aktivity
VíceTisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz
Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011 MOŽNOSTI SLAĎOVÁNÍ PRACOVNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V ČESKÉ REPUBLICE Obsah prezentace Zdroje dat, základní popis VŠPS Popis základních domácnostních ukazatelů a participace
VíceVýběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Charakteristika výběrového souboru (II. díl)
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 30. 9. 2002 47 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Charakteristika výběrového souboru
VíceČíslo projektu 1J 046/05-DP1 Název Gender v managementu Doba řešení 1.2.2005-1.8.2008. Řešitel Ing. Jan Vlach Kontaktní Mgr.
Číslo projektu 1J 046/05-DP1 Název Gender v managementu Doba řešení 1.2.2005-1.8.2008 Řešitel Ing. Jan Vlach (spoluřešitelé) VÚPSV Kontaktní Mgr. Aleš Kroupa osoba VÚPSV Odborný JUDr. Kristina Koldinská,
VíceVýsledky z šetření Informace o pracovních podmínkách
Výsledky z šetření Informace o pracovních podmínkách 1. Úvod Šetření Informace o pracovních podmínkách (IPP) každoročně sleduje pracovní a mzdové podmínky u zaměstnavatelů v České republice na základě
Více4. Pracující (zaměstnaní) senioři
Senioři v letech 2 a 215 4. Pracující (zaměstnaní) senioři Jako zaměstnaní se označují všichni pracující - např. zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), členové produkčních družstev apod.
VíceINDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ
INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná
VícePERSPEKTIVY MLADÉ GENERACE PŘI ZAKLÁDÁNÍ RODINY
PERSPEKTIVY MLADÉ GENERACE PŘI ZAKLÁDÁNÍ RODINY Ondřej Nývlt Tisková konference, 7. 5. 2014, ČSÚ Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz 1 Zdroje dat Výběrová šetření
VíceTeorie lidského kapitálu význam vzdělání
Teorie lidského kapitálu význam vzdělání Lidský kapitál v ekonomické teorii - Termín pro označení znalostí a schopností pracovníka. - Merkantelisté, William Pety vzdělání za jeden z důležitých faktorů
VíceANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU ŘEZNÍK-UZENÁŘ, ŘEZNICKÉ A UZENÁŘSKÉ PRÁCE
SLAĎOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍ NABÍDKY S POTŘEBAMI TRHU PRÁCE PILOTNÍ INFORMAČNÍ PRODUKT PRO POTŘEBY SEKTOROVÝCH RAD ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU ŘEZNÍK-UZENÁŘ, ŘEZNICKÉ A UZENÁŘSKÉ PRÁCE Zakázka: Projekt: Dodavatel:
Více1. Nerovnost v zaměstnání - menší zaměstnanost, větší nezaměstnanost; segregace a diskriminace na pracovním trhu
Feminizace chudoby Zvyšující se podíl a převaha chudoby mezi ženami ve srovnání s muži (ženy dle odhadů celosvětově tvoří 70 % všech osob žijících pod hranicí chudoby). Svobodné ženy, osamělé matky, staré
VíceINDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ
INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2013 Výsledky průzkumu za rok 2013 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná
Více5. Muži a ženy na trhu práce
5. Muži a ženy na trhu práce Kapitola předkládá podrobnější analýzu trhu práce z hlediska postavení žen a mužů. Zaměřuje se na podobnosti i odlišnosti z hlediska struktur jejich zaměstnanosti, nezaměstnanosti
VíceANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU STROJÍRENSTVÍ
SLAĎOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍ NABÍDKY S POTŘEBAMI TRHU PRÁCE PILOTNÍ INFORMAČNÍ PRODUKT PRO POTŘEBY SEKTOROVÝCH RAD ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU STROJÍRENSTVÍ Zakázka: Projekt: Dodavatel: Zajištění koncepčního řešení
VíceVÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL
VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL Labour Force Sample Survey Stanislav Mazouch Abstract Výběrové šetření pracovních sil se provádí v České republice již od prosince 1992. Je prováděno Českým statistickým
VíceANALÝZA SITUACE NA TRHU PRÁCE PRO STUDIJNÍ OBOR PROVOZ, ORGANIZACE A EKONOMIKA POŠT
SLAĎOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍ NABÍDKY S POTŘEBAMI TRHU PRÁCE PILOTNÍ INFORMAČNÍ PRODUKT PRO POTŘEBY SEKTOROVÝCH RAD ANALÝZA SITUACE NA TRHU PRÁCE PRO STUDIJNÍ OBOR PROVOZ, ORGANIZACE A EKONOMIKA POŠT Zakázka: Projekt:
Více13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti
Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:
Více4. Mezinárodní srovnání výdajů na zdravotní péči
4. Mezinárodní srovnání výdajů na zdravotní péči V této části je prezentováno porovnání základních ukazatelů výdajů na zdravotní péči ve vybraných zemích Evropské unie (EU) a Evropského sdružení volného
VíceANALÝZA SITUACE NA TRHU PRÁCE PRO STUDIJNÍ OBOR ŽELEZNIČÁŘ, PRÁCE V DOPRAVĚ
SLAĎOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍ NABÍDKY S POTŘEBAMI TRHU PRÁCE PILOTNÍ INFORMAČNÍ PRODUKT PRO POTŘEBY SEKTOROVÝCH RAD ANALÝZA SITUACE NA TRHU PRÁCE PRO STUDIJNÍ OBOR ŽELEZNIČÁŘ, PRÁCE V DOPRAVĚ Zakázka: Projekt:
VíceVLIV DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ NA UPLATNĚNÍ MLADÝCH LIDÍ NA TRHU PRÁCE
VLIV DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ NA UPLATNĚNÍ MLADÝCH LIDÍ NA TRHU PRÁCE Ondřej Nývlt Dagmar Bartoňová Abstract Uplatnění mladých lidí na trhu práce se stále více dostává do popředí zájmu politiků, ekonomů a širší
VíceMzdy specialistů ve vědě a technice
Mzdy specialistů ve vědě a technice Podrobná charakteristika osob zaměstnaných jako Specialisté ve vědě a technologiích, včetně jednotlivých užších kategorií zaměstnání, je uvedena v příloze k metodice
VíceUplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO. www.kredo.reformy-msmt.cz
Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO www.kredo.reformy-msmt.cz Osoby ve věku 30-34 let podle vybraných typů dosaženého vzdělání a pohlaví (1995-2013)
VíceDISKRIMINACE NA TRHU PRÁCE
DISKRIMINACE NA TRHU PRÁCE Tabulka. Poměr mezd mužů a žen v ČR (2009) Graf. Poměr mezd mužů a žen v ČR (2000-2009) Tabulka. Mzdová mezera ve vybraných zemích Vysvětlení mzdového rozdílu Jak vysvětlit,
VíceVZOR DOTAZNÍKŮ PRO STANOVENÍ VAH TRENDŮ A JEJICH PÁROVÉ SROVNÁNÍ
PŘÍLOHA 1 VZOR DOTAZNÍKŮ PRO STANOVENÍ VAH TRENDŮ A JEJICH PÁROVÉ SROVNÁNÍ Dotazník č. 1 Hodnocení povahy a váhy trendu ve vzdělávání dospělých pro rozvoj vzdělávací instituce poskytující vzdělávání pro
VíceA ICT odborníci. Více informací o ICT odbornících naleznete na: https://www.czso.cz/csu/czso/lidske_zdroje_pro_informacni_technologie
Počty a mzdy ICT odborníků Od roku 2011 se v ČR odborníci v oblasti informačních a komunikačních technologií (dále jen ICT odborníci) dělí dle Klasifikace zaměstnání (CZ- ISCO) do dvou hlavních kategorií:
VíceSociodemografická analýza SO ORP Mohelnice
Sociodemografická analýza SO ORP Mohelnice Bc. Martin Šinál, 2019 Analýza byla zpracována v rámci projektu Střednědobé plánování rozvoje sociálních služeb SO ORP Mohelnice (CZ.03.2.63/0.0/0.0/16_063/0006549)
VíceEvropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 8. 2009 40 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví European
Více2010 Dostupný z
Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 06.10.2016 Změny v zaměstnanosti a nezaměstnanosti v České republice v porovnání s ostatními zeměmi EU - Český statistický
VíceANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU ELEKTROTECHNIKA
SLAĎOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍ NABÍDKY S POTŘEBAMI TRHU PRÁCE PILOTNÍ INFORMAČNÍ PRODUKT PRO POTŘEBY SEKTOROVÝCH RAD ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU ELEKTROTECHNIKA Zakázka: Projekt: Dodavatel: Zajištění koncepčního
VíceJaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016?
JE ČAS SE OZVAT Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? 1. důvod Po dlouhém období ekonomické krize se Česká republika výrazně zotavuje. V loňském roce dosáhla dvouprocentního
VíceNezaměstnanost 15.3.2012
Nezaměstnanost 15.3.2012 Měření nezaměstnanosti Kdo je nezaměstnaný? Celkové obyvatelstvo Ekonomicky aktivní ob. Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:
VíceRychlý růst vzdělanosti žen
3. 11. 2016 Rychlý růst vzdělanosti žen V České republice rapidně roste úroveň formálního vzdělání. Ve věkové skupině 25-64letých v průběhu posledních deseti let počet obyvatel stagnoval, ale počet osob
VíceVliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře)
Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Následující analýza výhodnosti vstupu do II. pilíři vychází ze stejné metodologie, která je popsána v Pojistněmatematické zprávě
VíceDalší vzdělávání a rozvoj kompetencí
Mezinárodní výzkum dospělých Další vzdělávání a rozvoj kompetencí Výsledky mezinárodního výzkumu OECD PIAAC v České republice a jejich implikace pro veřejné politiky Konference, 27.11.2013 Věra Czesaná,
VíceOdůvodnění. I. Obecná část
Odůvodnění IV. I. Obecná část A. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů Návrh na změnu nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve
VíceANALÝZA SITUACE NA TRHU PRÁCE PRO STUDIJNÍ OBOR ŽELEZNIČÁŘ, PRÁCE V DOPRAVĚ
SLAĎOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍ NABÍDKY S POTŘEBAMI TRHU PRÁCE PILOTNÍ INFORMAČNÍ PRODUKT PRO POTŘEBY SEKTOROVÝCH RAD ANALÝZA SITUACE NA TRHU PRÁCE PRO STUDIJNÍ OBOR ŽELEZNIČÁŘ, PRÁCE V DOPRAVĚ Zakázka: Projekt:
VíceVývoj mezd ve zdravotnictví v roce 2002 odměňování podle zákona č. 143/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 10.7.2003 41 Vývoj mezd ve zdravotnictví v roce 2002 odměňování podle zákona č. 143/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Více4. Ekonomická aktivita obyvatelstva
4. Ekonomická aktivita obyvatelstva 4.1. Zaměstnaní, nezaměstnaní, ekonomicky neaktivní Ekonomicky aktivní v kraji činili 139 871 osob. Počet ekonomicky aktivních obyvatel v Karlovarském kraji činil při
VíceANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU OBECNÉ ZEMĚDĚLSTVÍ
SLAĎOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍ NABÍDKY S POTŘEBAMI TRHU PRÁCE PILOTNÍ INFORMAČNÍ PRODUKT PRO POTŘEBY SEKTOROVÝCH RAD ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU OBECNÉ ZEMĚDĚLSTVÍ Zakázka: Projekt: Dodavatel: Zajištění koncepčního
VíceGraf 3.1 Vývoj sezónně očištěné registrované a obecné míry nezaměstnanosti (v%) I.03 I.04 VII.04 VII.03
3. Nezaměstnanost Česká statistika definuje nezaměstnaného dvojím způsobem. První definice, vycházející z evidence uchazečů o zaměstnání úřadů práce, vymezuje tzv. registrovanou nezaměstnanost. Druhé pojetí
VíceMožné finanční dopady oddlužení v období 2008 2014 na státní rozpočet České republiky
Možné finanční dopady oddlužení v období 2008 2014 na státní rozpočet České republiky Abstrakt: Stále se zhoršující ekonomická situace většiny českých rodin a seniorů, vede některé z nich do finančních
VíceZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU
Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která
VíceVýběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 12. 2002 60 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Tato
VíceZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA BENEFITY
ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA BENEFITY Výsledky průzkumu - dotazníkové šetření Praha, říjen 2016 Tato zpráva byla vytvořena pro potřebu jednání sociálních partnerů s vazbou na koncepční novelu zákoníku práce v souladu
Více1.3. Mzdová konvergence
1.3. Mzdová konvergence Průměrné hodinové náklady práce, definované jako celkové pracovní náklady v eurech dělené počtem odpracovaných hodin, mohou být srovnatelnou bází, pomocí níž je možné zhruba porovnat,
VíceSladění rodinného a pracovního života ČDS, 19. února 2014
Vysoká škola ekonomická Sladění rodinného a pracovního života ČDS, 19. února 2014 ZÁKLADNÍ INFORMACE VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL (VŠPS) Základní charakteristika šetření primárně zaměřeno na trh práce,
VíceGENDEROVÝ AUDIT A GENDEROVÁ OPTIMALIZACE PODNIKOVÝCH SYSTÉMŮ ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ
GENDEROVÝ AUDIT A GENDEROVÁ OPTIMALIZACE PODNIKOVÝCH SYSTÉMŮ ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ pro Euroface Consulting s. r. o. Martin Jára, LOM Rámec Přelom 2012-3 7 zaměstnavatelů Zlínský a Moravskoslezský kraj
VíceEvropská unie Evropský sociální fond Operační program Zaměstnanost. Liberecký kraj
Evropská unie Evropský sociální fond Operační program Zaměstnanost Liberecký kraj 2/95 Autorský tým: David Dušánek, Kateřina Duspivová, Tereza Mynářová, Pavla Doleželová, Roman Kasal, Pavel Popovský, Pavel
VíceRovnost v odměňování právo versus praxe. Mgr. Veronika Bazalová Oddělení rovného zacházení Kancelář veřejného ochránce práv
Rovnost v odměňování právo versus praxe Mgr. Veronika Bazalová Oddělení rovného zacházení Kancelář veřejného ochránce práv Co je to rovnost? nedosažitelný ideál, ale zároveň hodnota, která se stala právním
VíceRozšířené výstupy Informačního systému o průměrném výdělku
Rozšířené výstupy Informačního systému o průměrném výdělku A) Výstupy pro odbor 62 - odbor rozpočtu Výsledková část ISPV - ČR za 1. pololetí a celé roky (2016 až 2019) Výstupy v této části (část A) jsou
VíceKvalita a udrţitelnost ţivota jako kritérium vizí a strategií
Kvalita a udrţitelnost ţivota jako kritérium vizí a strategií Martin Potůček CESES FSV UK Praha, Česká republika http://martinpotucek.cz, http://ceses.cuni.cz Beseda Společnosti pro trvale udrţitelný ţivot
VíceEvropská unie Evropský sociální fond Operační program Zaměstnanost. Plzeňský kraj
Evropská unie Evropský sociální fond Operační program Zaměstnanost Plzeňský kraj 2/95 Autorský tým: Kateřina Duspivová, Tereza Mynářová, Pavla Doleželová, Roman Kasal, Pavel Popovský, Pavel Mrázek, Pavel
VíceANALÝZA STRUKTURY A DIFERENCIACE MEZD ZAMĚSTNANCŮ EMPLOEE STRUCTURE ANALYSIS AND WAGE DIFFERENTIATION ANALYSIS
ANALÝZA STRUKTURY A DIFERENCIACE MEZD ZAMĚSTNANCŮ EMPLOEE STRUCTURE ANALYSIS AND WAGE DIFFERENTIATION ANALYSIS Pavel Tomšík, Stanislava Bartošová Abstrakt Příspěvek se zabývá analýzou struktury zaměstnanců
VíceMěření nezaměstnanosti a segmentace na trhu práce
Měření nezaměstnanosti a segmentace na trhu práce Rovnováha na trhu práce w S L w příliš vysoká w * w příliš nízká D L 0 L(nabízené hodiny práce) Rovnováha na trhu práce N* => Y* při w/p* N* => u* = přirozená
VíceAutorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010
Rovná odměna a vliv recese na pracovnice Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Proč přetrvává genderový rozdíl v odměňování?
Více1. Vnitřní stěhování v České republice
1. Vnitřní stěhování v České republice Objem vnitřní migrace v České republice je dán stěhováním z obce do jiné obce. Proto je třeba brát v úvahu, že souhrnný rozsah stěhování je ovlivněn i počtem obcí.
VíceSociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC
Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC Petr Matějů Konference Předpoklady úspěchu v práci a v životě 27. listopadu 2013 Hlavní otázky pro analýzu procesu
VíceEvropská unie Evropský sociální fond Operační program Zaměstnanost. Středočeský kraj
Evropská unie Evropský sociální fond Operační program Zaměstnanost Středočeský kraj 2/96 Autorský tým: Věra Zavadilíková, Kateřina Duspivová, Tereza Mynářová, Pavla Doleželová, Pavel Popovský, Roman Kasal,
Více3. Zaměstnanost cizinců v ČR
Život cizinců v ČR 3. Zaměstnanost cizinců v ČR Cizinci mohou v České republice vykonávat výdělečnou činnost jako zaměstnanci nebo jako podnikatelé (živnostníci). Pro účely této publikace se pod pojmem
VíceANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU SKLADNÍK, PRÁCE VE SKLADU
SLAĎOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍ NABÍDKY S POTŘEBAMI TRHU PRÁCE PILOTNÍ INFORMAČNÍ PRODUKT PRO POTŘEBY SEKTOROVÝCH RAD ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU SKLADNÍK, PRÁCE VE SKLADU Zakázka: Projekt: Dodavatel: Zajištění koncepčního
VíceVÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI
VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI Téma VI.2.4. Práce a vzdělávání 13. Pracovní témata k zaměstnání v EU Mgr. Zuzana Válková
VíceRŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ. Ekonomická situace v ČR se v porovnání se situací před 12 měsíci:
INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 03/2005 RŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ Uváděné výsledky vycházejí z rozsáhlého reprezentativních výzkumu STEM uskutečněného ve dnech. 7. března 2005. Na otázky
VíceANALÝZA SITUACE NA TRHU PRÁCE PRO STUDIJNÍ OBOR PROVOZ, ORGANIZACE A EKONOMIKA DOPRAVY
SLAĎOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍ NABÍDKY S POTŘEBAMI TRHU PRÁCE PILOTNÍ INFORMAČNÍ PRODUKT PRO POTŘEBY SEKTOROVÝCH RAD ANALÝZA SITUACE NA TRHU PRÁCE PRO STUDIJNÍ OBOR PROVOZ, ORGANIZACE A EKONOMIKA DOPRAVY Zakázka:
VíceJUDr. Irena Moozova, ředitelka, GŘ spravedlnost a spotřebitelé
NOVÝ ZAČÁTEK PRO PODPORU ROVNOVÁHY MEZI PRACOVNÍM A SOUKROMÝM ŽIVOTEM RODIČŮ A PEČOVATELŮ #SocialRights JUDr. Irena Moozova, ředitelka, GŘ spravedlnost a spotřebitelé PROČ iniciativa EK na podporu "worklife
VíceEvropská unie Evropský sociální fond Operační program Zaměstnanost. Kraj Vysočina
Evropská unie Evropský sociální fond Operační program Zaměstnanost Kraj Vysočina 2/95 Autorský tým: Věra Zavadilíková, Tereza Mynářová, Pavla Doleželová, Kateřina Duspivová, Pavel Popovský, Roman Kasal,
Vícewww.czso.cz TRH PRÁCE 2012 v Praze
Vydal v květnu 2013: Český statistický úřad Na padesátém 81 100 82 Praha 10 www.czso.cz ISBN 978-80-250-2416-4 Český statistický úřad, 2013 TRH PRÁCE 2012 v Praze Kód: 103125-13 Praha D ostala se Vám do
VíceANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU ZÁMEČNÍK, ZÁMEČNICKÉ PRÁCE A ÚDRŽBA
SLAĎOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍ NABÍDKY S POTŘEBAMI TRHU PRÁCE PILOTNÍ INFORMAČNÍ PRODUKT PRO POTŘEBY SEKTOROVÝCH RAD ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU ZÁMEČNÍK, ZÁMEČNICKÉ PRÁCE A ÚDRŽBA Zakázka: Projekt: Dodavatel: Zajištění
VíceEvropská unie Evropský sociální fond Operační program Zaměstnanost. Karlovarský kraj
Evropská unie Evropský sociální fond Operační program Zaměstnanost Karlovarský kraj 2/96 Autorský tým: Kateřina Duspivová, Tereza Mynářová, Pavla Doleželová, Pavel Popovský, Roman Kasal, Pavel Mrázek,
VíceEkonomická aktivita mužů je ve všech věkových skupinách vyšší než u žen
4. Práce a mzdy Kapitola je zaostřená na trh práce z hlediska rozdílů mezi ženami a. Sledována je ekonomická aktivita i zaměstnanost, postavení v zaměstnání, odvětvová příslušnost, profese se zaměřením
VíceKonzumace piva v České republice v roce 2007
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 26 40 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Konzumace piva v České republice v roce 2007 Technické
VíceZpůsoby odměňování, druhy mezd a jejich výpočet. Zpracoval: Karla Zikmundová, SI L, skupina 81 Management stavební firmy L
Způsoby odměňování, druhy mezd a jejich výpočet Zpracoval: Karla Zikmundová, SI L, skupina 81 Předmět: Management stavební firmy L Způsoby odměňování Funkce odměňování úkolem odměňování je: Získání a udržitelnost
Více