Poctivě Vám sloužíme již

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Poctivě Vám sloužíme již"

Transkript

1 Poctivě Vám sloužíme již

2 Dne tomu bylo 20 let, kdy dle zákona č. 367/1990 Sb. o obcích, založilo 44 měst a obcí v bývalém okrese Ústí nad Orlicí akciovou společnost Vodovody a kanalizace Jablonné nad Orlicí. Do vínku byla této společnosti vložena mimo jiné péče o vodní zdroje a vodárenská zařízení sloužící k zásobování obyvatelstva, průmyslových a zemědělských podniků či podniků služeb pitnou a užitkovou vodou. Dvacet let práce v oblasti vodárenství je sice dosti dlouhá doba, ale ve srovnání s tím, jak dlouho se podzemní voda v přírodě vytvářela a průběžně vytváří, je to jen drobná epizoda. Ponořme se proto na chvíli do dávnověku, kdy se horninové prostředí, na které jsou vázány zdejší neobyčejně bohaté zdroje podzemní vody, vytvářelo a potom do relativně málo vzdálené minulosti, kdy se lidé pod Orlickými horami rozhodli zlepšit si životní podmínky tím, že si do svých obydlí začali vodu přivádět.

3 Malá exkurze do geologické historie našeho kraje To, že je právě kraj pod Orlickými horami tak bohatý na zdroje podzemní vody, je dáno především pestrým geologickým složením pohraničních hor a existencí až několik set metrů mocného komplexu pro vodu dobře propustných uloženin (sedimentů) v jejich podhůří. Tyto sedimenty jsou zpravidla pánvovitě uloženy, takže vytvářejí velmi příhodné prostředí pro akumulaci podzemní vody. Pokud bychom se dokázali přemisťovat v čase a dívali se na náš kraj v období před přibližně 100 milionem let, tedy v období, kdy americký kontinent opanovali dinosauři, neviděli bychom nic jiného než nekonečnou hladinu moře. To k nám v geologickém období svrchní křídy, nejmladším období druhohor, proniklo ze severovýchodu z území dnešního Polska a zaplavilo celou severní polovinu Čech. Zprvu bylo moře mělké a na jeho dně se ukládaly písčité a štěrkovité uloženiny spláchlé z pobřežních hor. Jak se moře prohlubovalo, usazovaný materiál se zjemňoval a na mořském dně se začaly usazovat mohutné, až několik set metrů mocné vrstvy bahna. Vahou usazenin bahno postupně tvrdlo až vznikly pevné horniny, kterým v našem kraji říkáme opuky. Země, jako již mnohokrát v geologické minulosti, se na konci druhohor začala hýbat a jižně od nás se v důsledku vnitřních zemských sil vyvrásnily Alpy a východně od nás Tatry. Moře ustoupilo a horninové tlaky způsobily provrásnění svrchnokřídových uloženin do mohutných, až několik kilometrů širokých vrás. Voda, vítr, mráz, to vše působilo další miliony let na zvrásněný zemský povrch východních Čech, měkčí horniny byly odnášeny a vznikala tak údolí. Naopak pevnější horniny začaly z terénního reliéfu vystupovat a vznikly tak Orlické hory a pahorkatina v jejich podhůří. Obrázek č. 1 Schéma rozšíření záplavy svrchnokřidového moře Dnes je tedy území našeho kraje pestrou směsicí hornin nejrůznějšího stáří a složení. Nejstarší horniny vzniklé před více než 1 miliardou let budují horské pásmo Orlických hor, masív Kralického Sněžníku a Suchého vrchu s Bukovou horou. Tvoří je především svory, ruly a migmatity, tedy tzv. horniny přeměněné, ale místy se objevují i horniny vyvřelé, především různé typy žul, na kterých stojí například hrady Litice a Potštejn. Pro běžného pozorovatele jsou nápadné druhé nejstarší horniny v našem kraji, charakteristické typickou červenohnědou barvou a nacházející se v několik kilometrů širokém pruhu v okolí obcí Hnátnice, Dobrouče a Trpíku. Vznikly v nejmladším období prvohor, tedy v permu, před přibližně 300 miliony let. Tehdy Zemi sužovala vedra a sucho, krajina se změnila v poušť, starší horniny postupně zvětrávaly, usazovaly se a jejich postupným tuhnutím se vytvořil až několik set metrů mocný komplex pískovců, slepenců a jílovců. S koncem období permu končí i jedna důležitá perioda vývoje Země, kdy všechny světadíly byly spojeny a tvořily jeden celek, který se nazýval Pangea. Na počátku druhohor se tento kontinent začal rozpadat na jednotlivé menší útvary světadíly. V samém středu jednoho z nich, v Evropě, na její pomyslné střeše, odkud všechny vody odtékají, leží naše malá republika.

4 Podzemní voda, jedno z největších bohatství kraje pod Orlickými horami Geologické prostředí je v oblasti pod Orlickými horami pro podzemní vodu totéž co pro povrchovou vodu jezero, rybník nebo přehrada. Vytváří prostor pro vsak, oběh a shromažďování podzemní vody v místech, ze kterých je ji potom možno jímat pro lidskou spotřebu. Podívejme se nyní blíže, jak podzemní voda v našem kraji vzniká. Předně pro někoho možná překvapující informace: prakticky veškerá naše podzemní voda pochází z atmosférických srážek, ať se již jedná o déšť, sníh, jinovatku či pouhou rosu. Po dopadu na zemský povrch se většina srážkové vody vypaří, spotřebuje rostlinstvem nebo odteče po povrchu terénu do potoků, řek nebo do kanalizace či odvodňovacích příkopů. Pouze malá část srážkové vody, od jednotek procent v oblastech málo propustných skalních hornin, po 10 až 20% v oblasti propustných štěrkovitých a písčitých zemin a hornin vsákne do půdní vrstvy a zpravidla po několika hodinách až dnech pronikne v hloubce několika metrů pod terénem k hladině podzemní vody. Poté se svislý průsak vody mění na její téměř vodorovné proudění horninovým prostředím až k místům, kde se voda opět dostává na povrch, ať již formou pramenů nebo skrytým příronem do vodních toků. Tato část koloběhu podzemní vody je bohužel skryta našemu pozorování a můžeme jen usuzovat, jaká tajemství zemské hlubiny z hlediska tvorby podzemní vody skrývají. Předně je třeba si uvědomit, kudy vlastně podzemní voda proudí. Není to samozřejmě skála, kameny nebo písčitá, prachovitá či jílovitá zrna, ty jsou pro vodu nepropustné. Voda může proudit výhradně dutinami mezi skalními bloky nebo póry v nezpevněných uloženinách. Hybným pohybem vody v horninovém prostředí je gravitace, tzn., že voda v našem kraji proudí většinou od severovýchodu k jihozápadu, tedy z nejvýše položených Orlických hor do podhůří. Množství dutin v horninovém prostředí tak velkých, aby jimi mohla proudit podzemní voda, je sice malé, ale horninová masa je tak velká, že i v relativně malém povodí o ploše 1 km 2 může množství vody akumulované v zemi činit až miliony litrů. A protože se v kraji pod Orlickými horami nacházejí hydrogeologické struktury o ploše až několika desítek nebo set km 2, jsou zdejší zásoby podzemní vody ohromné. A čím je struktura větší, tím delší je oběh podzemní vody a v těch největších strukturách tak voda v zemi obíhá desítky, stovky a možná i tisíce let. A to je jeden z důvodů, proč je zdejší podzemní voda tak kvalitní, neboť veškeré mikroorganismy, které kdysi do ní se srážkovou vodou pronikly, již zahynuly a nečistoty se přefiltrovaly. Tím druhým důvodem je tajemný proces přeměny vody dlouhodobým kontaktem s horninou, kterou voda proudí. Podzemní voda se obohacuje nejenom vzácnými látkami, které jsou pro lidský organismus důležité, ale voda přejímá i historickou paměť horninového prostředí, nese sebou jeho pečeť a ne nadarmo je proto mnoho zdejších vod považováno za mimořádně chutné, léčivé nebo dokonce zázračné! O to náročnější a odpovědnější je způsob, jak podzemní vodu v našem kraji účinně chránit před znečištěním, které se přirozeným procesem filtrace horninovým prostředím neodstraní, když přítomnost těchto škodlivých látek se v podzemní vodě objeví třeba až za desítky let. To je jedno z významných poslání vodohospodářských organizací, VAK Jablonné nad Orlicí a.s. nevyjímaje. Tím jsou povinovány nejen nám, ale i budoucím generacím. Když tedy otočíte vodovodním kohoutkem vězte, že lidé starající se o Vaši vodu musejí konat mnoho proto, aby taková samozřejmá věc jako je voda, Vám byla k dispozici vždy v potřebném množství a jakosti. Je však i na Vás a na Vašem vztahu k přírodě, v jakém stavu zachováme prostředí, kde se voda tvoří příštím generacím. Pamatujte, i jedna vylitá plechovka barvy, ředidla či postřiků do země může nadlouho znehodnotit až miliony litrů podzemní vody, byť se to projeví třeba až za mnoho, mnoho let.

5 Nahlédněme nyní společně do tajů některých jímacích území pod Orlickými horami a vzdejme hold těm, kteří stáli u zrodu takové samozřejmosti, jako je vodovod. Jímací území na Suchém vrchu Nápadný masív Suchého vrchu a Bukové hory představuje nejjižnější výběžek Orlických hor, zdvihající se do výšek téměř m mezi městy Králíky a Jablonné nad Orlicí. Prameniště vybudované na Suchém vrchu je typickou ukázkou počátku jímání podzemní vody v horských a podhorských oblastech pro potřebu vodovodního zásobování obyvatelstva. V závěru 19. století a na začátku 20. století zde byl na ploše cca 30 ha vybudován systém jímacích zářezů, zaústěných do 14 pramenních jímek. Do jedné pramenní jímky bylo zpravidla svedeno 2 až 8 jímacích zářezů o délce až 76 m. Konce zářezů jsou dodnes označeny částečně zachovanými kamennými mezníky. Zachycená voda je pak sváděna do dvou zemních vodojemů o objemu 100 a 150 m 3 pocházejících z roku 1931 a odtud do spotřebiště. Vše gravitačně, samovolně, do dnešní doby bez jakéhokoliv energetického nároku či každodenní údržby, jen s občasnou kontrolou. I proto je téměř 100 let staré jímací území Suchý vrch významnou součástí tzv. Orlické vodovodní skupiny, na které je napojeno město Jablonné nad Orlicí a několik dalších okolních obcí a nám nezbývá, než obdivovat um předků, ale i jejich hrdost a oslavu toho, když se voda poprvé vydala na cestu dolů, k lidem... Obrázek č. 2 Ukázka z projektu Dr. Ing. Františka Uhra, 1926 a klasický perokresbový způsob jeho zpracování

6 Jak je možné, že se tak vysoko v horách nachází jímací území s vydatností až m 3 za den? To je právě jedno z těch tajemství, která nám příroda pod Orlickými horami připravila. Víme, že skalní masív Suchého vrchu je tvořen velmi pevnými a zvětrávání odolnými rulami a migmatity. Z vrcholu Bradla ve výši 988 m n. m. můžeme za dobré viditelnosti spatřit na severu Krkonoše se Sněžkou, na východě Jeseníky s Pradědem a na západě labskou kotlinu s dominantní Kunětickou horou. Nikde kolem není větší kopec, než je právě masív Suchého vrchu, převyšující okolní terén o téměř 500 m. A právě vysoká nadmořská výška je prvním faktorem vzniku prameniště, neboť zaručuje roční úhrn srážek hodně přes mm. V celé vrcholové oblasti jsou skalní horniny částečně vztyčeny a nejen po svislých puklinách, ale i po plochách břidličnatosti, proto srážková voda rychle zasakuje do podzemí k našim zdrojům, zatímco povrchový odtok je minimální. Ne nadarmo se kopec jmenuje Suchý vrch. Voda ze Suchého vrchu však neteče pouze k západu směrem k Jablonnému nad Orlicí, ale část odtéká i k východu, k Červené Vodě. V důsledku geologických poměrů voda musí prostoupit do větších hloubek, takže teprve v dolní části úbočí Suchého vrchu se dostává na povrch a vyvěrá v pramenních vývěrech. A ty byly v roce 1908 zachyceny systémem šesti pramenních jímek s jímacími zářezy, svedenými do zemního vodojemu. Obrázek č. 3 Foto ze dne otevření vodovodu na Suchém vrchu (3. srpna 1926) Obrázek č. 4 Ukázky z dobových projektových dokumentací Červenovodského vodovodu (Wasserleitung Rothwasser)

7

8 Přišel však rok 1934 a v letních měsících vydatnost červenovodského prameniště významně poklesla. Zasedla Obecní rada, požádala o připojení dalších dvou pramenů na místní vodovod a Okresní úřad v Zábřeze vydal v prosinci 1934 výměr, na základě kterého byl vodovod v Červené Vodě posílen. Ten, nepochybně díky vodárenskému fortelu tehdejších inženýrů ale i obyčejných dělníků slouží dodnes a do obce Červená Voda natéká každý den kolem 400 m 3 podzemní vody výborné jakosti. Obrázek č. 5 První strana výměru Okresního úřadu v Zábřeze ve věci rozšíření obecního vodovodu v Červené Vodě

9 Dlouhá historie lanškrounského vodovodu Vodovodní zásobování Lanškrouna, největšího města, které a.s. Vodovody a kanalizace Jablonné nad Orlicí zásobuje pitnou vodou, prodělalo složitý historický vývoj. Leží totiž v mohutném terénním úvalu, kterým ještě před přibližně jedním milionem let protékala dnešní řeka Tichá Orlice a vlévala se do zálivu moře, které na konci třetihor zasahovalo do naší oblasti od jihu z prostoru Vídně. Od severu tekoucí řeka sem přinášela štěrk a písek, v oblasti Lanškrouna již ale většinou pouze jíl. A jíl, jehož usazeniny zde dosahují mocnosti přes 200 m, je pro vodu nepropustný. Lidé proto po staletí, tak jako v jiných městech a obcích ve středověku, využívali pro svou potřebu především vodu povrchovou a teprve mnohem později se začala využívat voda podzemní. A ta v městské části Lanškrouna nebyla, a proto bylo nutno hledat vodu pro vodovodní zásobování města ve větší vzdálenosti. První pokusy, jen málo úspěšné, byly uskutečněny v povodí Ostrovského potoka, kde v letech 1870 až 1879 byla zachycena podzemní voda formou mělkých studní a pramenních jímek, a zejména zachycením tehdejšího Vápenatého (dnešního Eduardova) pramene a pramene v Kypuši (dnešní pramen v Oboře) se zdál být problém zásobování Lanškrouna vodou nadlouho vyřešen. Ale tak tomu bohužel nebylo. Proto byl již kolem roku 1890 zahájen průzkum a pokusné jímání vody v Albrechticích a po několika letech, 1. ledna 1890 byl nový vodovod, využívající vodu celkem z 19 pramenních jímek se zářezy na lokalitách s místními názvy Důl umučených a Kulina zprovozněn a voda zde jímaná byla do města přiváděna gravitačně. S menšími úpravami je jímací území Albrechtice využíváno dodnes, ale jeho vydatnost, maximálně m 3 /den, nestačila rozvoji města v minulosti a tím méně dnes. Následovala proto léta dalších pokusů a zdrojová oblast se hledala čím dál tím ve větší vzdálenosti od města. V letech 1911 až 1913 bylo vybudováno posilující prameniště v Horním Třešňovci, po válce v roce 1953 byla V Albrechticích vybudována vsakovací studna, která přes pískový filtr jímala potoční vodu. V centru pozornosti vodohospodářů bylo i prameniště výborné podzemní vody v několik kilometrů vzdáleném Trpíku, ale konečný bod zvratu nastal až v roce 1958, kdy na louce za hasičskou zbrojnicí v Horní Čermné vytryskl, z tehdy prováděného vrtu V-1 v hloubce cca 90 m, pramen křišťálově čisté vody s vydatností několik desítek litrů za sekundu. Tím se začala psát jednak novodobá historie lanškrounského vodovodu, který je dnes napájen z Albrechtic, Horního Třešňovce, Horní Čermné i Trpíku, ale současně se začalo rozvíjet unikátní jímací území Horní Čermná, jehož taje a množství vody udivují hydrogeology dodnes, uvědomíme-li si polohu obce Horní Čermná. Těsně nad obcí v prostoru Mariánské hory ve výšce 500 m n. m. totiž probíhá hlavní evropská rozvodnice dělící úmoří Severního a Černého moře, a jak je obecně vnímáno, na rozvodí by vody moc být nemělo. Proč jí je tady tak mimořádné množství? Tak znovu společně nahlédněme do hlubin země a podívejme se, čemu za dnes nejvydatnější jímací území provozované a.s. Vodovody a kanalizace Jablonné nad Orlicí vděčíme. Na konci druhohor, v době tzv. alpinského vrásnění, se pod Orlickými horami v oblasti Žamberka, Letohradu, Lanškrouna a Moravské Třebové vytvořil mohutný terénní úval o délce kolem 50 km a šířce několika kilometrů, vyplněný usazeninami svrchnokřídového moře. Mocnost těchto usazenin se dnes obvykle pohybuje od 100 do 200 m, ale právě od Horní Čermné směrem k Lanškrounu se jejich mocnost zvětšuje až na 600 m. Tento úval tvoří hydrogeologickou strukturu, které se říká kyšperská synklinála (podle města Letohrad dříve Kyšperk). Tímto úvalem od Žamberka směrem k jihu proudí podzemní voda, která především na svazích úvalu do hornin vsakuje. Je jí ohromné množství, kolem l/s, a vždy když úvalem napříč protéká nějaká řeka,

10 část této podzemní vody se do ni odvodňuje: v Žamberku do Divoké Orlice, v Letohradě do Tiché Orlice, u Krasíkova do Moravské Sázavy a pod Moravskou Třebovou do Třebůvky. Proudění podzemní vody je ve srovnání s povrchovými vodami velmi pomalé, zpravidla pouze centimetry za den. Voda je tak zejména v nejhlubších polohách struktury velmi stará, možná až několik tisíc let a proto je velmi kvalitní. Horní Čermná leží přibližně uprostřed kyšperské synklinály, a protože sem přitéká podzemní voda až z oblasti Žamberka, samo o sobě to vytváří předpoklad pro existenci významných zásob podzemní vody. Jenomže v oblasti Horní Čermné došlo v geologické minulosti ještě k jednomu mimořádnému jevu: před několika miliony let tekla Tichá Orlice od Jablonného nad Orlicí ne na západ k Letohradu, ale k jihu do oblasti Horní Čermné a Lanškrouna. Mezi Horní a Dolní Čermnou tak postupně vzniklo více než 200 m mocné koryto vyplněné usazeninami této řeky, tedy jíly, písky a štěrky. Toto koryto rozčleňuje křídové usazeniny kyšperské synklinály na dvě dílčí oblasti, na východní část a na část západní a koryto mezi nimi tvoří jakousi přehradu. A když byl ve východní části struktury v roce 1958 hlouben vrt V-1, vyrazil ze země mohutný proud podzemní vody, který do struktury natékal od východu. V podzemí tato voda totiž naráží na koryto s nepropustnými třetihorními usazeninami, voda se na něm vzdouvá a vytváří se tak jakási podzemní přehrada až po okraj naplněná vodou. A když hydrogeologové do této podzemní přehrady víceméně náhodně udělali vrt, jako by se v tlakovém hrnci uvolnil ventil: voda začala stříkat v ohromném množství až nad terén a vodohospodáři jásali. Leč jak uvidíme, trošku předčasně. Obrázek č. 6 Foto z průběhu čerpací zkoušky na průzkumném vrtu v Horní Čermné V letech se nedaleko průzkumného vrtu V-1 hloubil již dostatečně široký vrt V-2, aby do něho bylo možno zapustit čerpadlo dopravující vodu až do více než 10 km vzdáleného Lanškrouna. V hloubce 90 m, po naražení vrstvy pískovců tzv. bělohorského souvrství, vytryskla voda a v množství téměř 100 l/s začala vytékat na povrch. Postupně se vydatnost vrtu snižovala, ale přesto zanedlouho vyschly studny v Bájském údolí, zmizel i vlastní Bájský potok a bylo proto rozhodnuto vrt prozatím uzavřít. Napoprvé se to podařilo jen částečně a voda si pod značným tlakem nacházela cestu napříč horninovým souborem takovou silou, že prorazila dno blízkého koupaliště, odnesla i převlékací kabinky na vzdálenost několika metrů a teprve napodruhé se podařilo plášť vrtu řádně zatěsnit a odběr vody regulovat tak, aby množství čerpané vody nebylo větší než cca 20 l/s. Tímto byl položen základ nového jímacího území a v následujících letech bylo vybudováno několik dalších jímacích vrtů, z nichž některé dosahovaly hloubky téměř 300 m. Všechny však měly jedno společné co vrt, to jiná úroveň hladiny podzemní vody, jiná vydatnost a jiná jakost vody. Zatímco voda z vrtu V-2, po jeho úplné rekonstrukci provedené v roce 2013, opět občas přetéká, hladina vody v nedalekém vrtu V-3, situovaném za třetihorním korytem v západní části kyšperské synklinály, je zakleslá v hloubce skoro 100 m pod terénem. Odpověď na to, proč tomu tak je, nám podává obrázek, ve kterém je znázorněna současná představa hydrogeologů o zdejší struktuře.

11 Obrázek č. 7 Příčný řez hydrogeologickou strukturou v oblasti Horní Čermné V současné době jsou v jímacím území Horní Čermná provozovány 4 vrty, úhrnný odběr vody se pohybuje kolem 30 l/s, avšak vydatnost jímacího území je minimálně dvojnásobná. Nejvíce využíván je od letošního roku opět vrt V-2, který byl po téměř 50 letech vodárenského provozu kompletně rekonstruován. Stará ocelová zrezivělá výstroj byla vytěžena a nahrazena modrou PVC výstrojí s životností minimálně dalších 50 let. Voda z hornočermenských křídových vrtů je mimořádně kvalitní, bez nutnosti jakékoliv technologické úpravy, pokud se odebírá voda z třetihorních štěrků je nutno vodu odželezňovat. Protože převážná část spotřebiště, tj. město Lanškroun, leží za kopcem již v povodí Moravské Sázavy, je nutno vodu čerpat do vodojemu Horní Třešňovec o užitném objemu m 3, který se nachází v místě hlavního evropského rozvodí. Odtud voda natéká do celého systému skupinového vodovodu Lanškroun, čítajícího několik dalších menších jímacích území, vodojemů a vodovodních řadů o celkové délce cca 107 km. Obrázek č. 8 Těžení zrezivělé výstroje z vrtu V-2

12 Krátká, ale o to zajímavější historie vodovodu Choceň Ve výčtu významných jímacích území podzemní vody nesmí chybět město Choceň, patřící mezi největší akcionáře a.s. Vodovody a kanalizace Jablonné nad Orlicí. Město leží v údolí Tiché Orlice, v místě, kde kam kopneš, tam se ve štěrkopískových náplavech objeví podzemní voda, a to vždy v potřebném množství. Proto po staletí využívali obyvatelé Chocně nejprve vodu z řeky, později z kopaných studen, které byly vyhloubeny prakticky u každého domu. Jenže vše má svůj rub a líc. Podzemní voda sice byla snadno dostupná, ale současně po staletí platilo, že vše co uniklo do země, tedy odpady, odpadní vody, fekálie a v posledních desetiletích i různé chemické látky, se okamžitě dostaly do podzemní vody a dramaticky se tak zhoršovala její jakost. Místní obyvatelé si samozřejmě tuto okolnost uvědomovali. Odpady se začaly vyvážet za město na škarpu a i taková potřeba, jako je pohřbívání zemřelých, musela respektovat poznání, že vodu nelze donekonečna znečišťovat. Původní hřbitov u kostela sv. Františka Serafinského byl sice od obydlí oddělen zdí, ale přesto byl v roce 1846 zřízen nový hřbitov na Záměstí. Tamní hroby byly ovšem často zaplavovány vodou, vybráno tak bylo místo mimo dosah podzemní vody Na Skalách. A když v roce 1855 Choceň těžce postihla cholera, ještě tentýž rok se z obavy dalšího znečišťování vody začalo na novém hřbitově pohřbívat. Léta běžela, město se rozrůstalo, ale Choceň byla stále bez veřejného vodovodu. Až kolem roku 1960 se pod Chocní, na pravém břehu Tiché Orlice u Darebnic, začal provádět hydrogeologický průzkum a v tamní štěrkopískové terase byla objevena neobyčejně vydatná nádrž podzemní vody s využitelnou vydatností přes 100 l/s. Návazně byly v řadu severojižní orientace vybudovány 4 násoskové vrty a voda z nich byla svedena do sběrné studny. Odtud se voda čerpá do vodojemu na Ticháčkově kopci a z něho je dnes město vodou zásobováno. Vody bylo sice dost, ale mělké založení jímacích objektů pod Chocní i pod obcí Běstovice jakosti vody nepřidávalo, zejména když v Běstovicích vyrostlo několik významných zemědělsko-průmyslových objektů. A přišel rok 2001, kdy ve vodě byla poprvé zjištěna zvýšená koncentrace atrazinu, pesticidního přípravku, který se používal na ochranu kukuřičných porostů proti plevelům. Následné pátrání po původu tohoto znečištění dovedlo hydrogeology až do objektů bývalého skladu Agrochemického podniku v Běstovicích. Nezměrným úsilím vodohospodářů a operativním řízením odběrů vody se sice podařilo stav během několika let zvládnout a jakost vody udržet v limitech pro pitnou vodu, ale riziko dalšího znečišťování vody bylo s ohledem na umístění jímacího území pod řadou potenciálních zdrojů znečištění velké. Hydrogeologové byli proto požádání o pomoc a následně přišly jejich hvězdné chvíle. Podívejme se společně, co v hlubinách země vykoumali, a nesmírně tím obyvatelstvu města Choceň prospěli. Hydrogeologové věděli, že v oblasti Chocně se nacházejí dva typy hornin. Jednak jsou to již zmíněné štěrkopískové sedimenty, nacházející se v mocnosti až 10 m v údolí Tiché Orlice a jednak opuky, horniny druhohorního stáří, které si každý návštěvník Chocně může prohlédnout ve více než 20 skalních stěnách, srubech a věžích v nádherné Přírodní rezervaci Peliny. A ti co Chocní pouze projíždějí, vědí, že ihned za nádražím ve směru na Českou Třebovou se vlak protahuje až 30 m vysokým uměle odkrytým skalním defilé. O štěrkopískových uloženinách a jejich značném zvodnění jsme se již zmiňovali. Hydrogeologové věděli, že vody je zde sice nadbytek, ale její dlouhodobá a účinná ochrana je bez radikálního zásahu do způsobu výstavby a hospodaření v oblasti Chocně, Běstovic, ale i dalších obcí ležících výše v povodí, nereálná. Takže přicházelo v úvahu podívat se na možnost využití podzemní vody z druhého typu zdejšího horninového prostředí, tedy z opuk. Perspektivy však příliš nadějné nebyly. V padesátých letech byl v podniku ČKD Choceň vyhlouben 269 m hluboký vrt přes celý opukový soubor a voda zde skutečně byla zachycena. Dokonce se jednalo o vodu artéskou, tzn., že voda sama vytékala

13 na povrch terénu. Jenomže ji bylo málo, necelé 2 l/s, a Choceň pro své zásobování potřebuje množství minimálně 10x větší. Bylo tedy zřejmé, že v údolí Tiché Orlice se voda v potřebném množství nachází jen v mělce uložených štěrkopíscích o mocnosti několika metrů a podložní více než 200 m mocný komplex opuk moc vody nemá. Kde tedy hledat vodu, když ne v údolí? Na kopci, dokonce na tom nejvyšším, Tocháčkově, konstatovali odborníci na zemské hlubiny. Pravda, hydrogeologové mají své vrtochy, některé jejich metody, například to, když vezmou do ruky proutek a ten se jim nad údajným pramenem kroutí v ruce, zavánějí šarlatánstvím, ale přece jenom, jsou to vzdělaní odborníci. Přesto se jim záměr najít vodu pro zásobování celého města na tom nejvyšším kopci neprosazoval právě lehko. Ale protože udržet jakost vody na stávajících mělkých zdrojích v Darebnicích bylo stále obtížnější, dostali nakonec hydrogeologové pro svůj extravagantní nápad zelenou. Nastaly tedy napínavé průzkumné práce. V první fázi byl na Tocháčkově kopci v rámci geofyzikálního průzkumu do země pouštěn elektrický proud a sledovalo se jeho šíření podzemím. Bylo prokázáno, že ve směru dolů z kopce, tedy k Chocni, se nachází několik podzemních bariér, které šíření elektrického proudu brání. Brání tyto bariéry i pohybu podzemní vody? Pokud ano, musí se tady voda přitékající souborem opuk od východu až jihovýchodu vzdouvat a kumulovat se. A pokud se před tyto bariéry, byť na nejvyšším kopci, umístí dostatečně hluboký vrt, je to jako kdybychom čerpali vodu z přehradní nádrže těsně před hrází, tedy v místě, kde je vody nejvíce. To tedy byla teorie a bylo třeba přistoupit k jejímu ověření. V roce 2004 tak bylo zahájeno hloubení průzkumného vrtu CH-1. První desítky metrů se dle očekávání hloubilo na suchu a z vrtu se jen prášilo. Jenomže když hloubka vrtu dosáhla 100 m, dno vrtu leželo skoro 50 m pod údolním dnem a voda nikde, začalo být hydrogeologům trošku horko. Hloubka vrtu se postupně zvětšovala, 120 m nic, 150 stále nic, 170 m a přítok vody žádný. Ale pak to přišlo! Ve 175 m byla naražena hladina podzemního jezera, jak hydrogeologové předpokládali, voda vystoupila o více než 130 m a dosáhla úrovně cca 40 m pod terénem, tj. téměř 20 m nad úroveň řeky Tichá Orlice. A přítok vody? Ohromný, několik desítek l/s, tj. více než miliarda litrů za rok! Obrázek č. 9 Geologický řez prostředím oběhu podzemní vody zachycené novým vrtem CH-1 v Chocni

14 A tak nastala nová éra zásobování vodovodu Choceň pitnou vodou. Z hlubin země je jímána voda tvořící se vsakem dešťových srážek až u Sloupnice, Řetové, Jehnědí, Oucmanic či Rozsochy. Trvá jí to desítky, možná až stovky let než dorazí do Chocně. Z hlediska jakosti to je jedna z nejlepších vod pod Orlickými horami, bez stop dusičnanů a jiných složek, které člověk do přírody a do podzemních vod nechtěně vnáší. Je na nás všech, aby takováto voda byla zachována i pro příští generace. A ta troška železa, která se na předlouhé pouti podzemními dutinami do vody vylouhuje? Buďte klidní, určitě by neuškodila, ale pro jistotu to železo z vody trošku přefiltrujeme. Zázračná voda v Klopotech Nejsou to však jen větší města a obce, kam a.s. Vodovody a kanalizace Jablonné nad Orlicí vodu dodává. S notnou dávkou sounáležitosti přivádí vodu i do těch nejmenších míst a díky solidaritě všech akcionářů udržuje jednotnou cenu i na drobných vodovodech, kde náklady vysoce převažují prodejní cenu. Ono se totiž nejedná jenom o obchod, ale péče o vodu a především o tu podzemní je současně péčí o přírodu, o pole, louky, lesy, remízky, prameny a vše co, k naší krásné krajině pod Orlickými horami patří. Jedním z takových míst, kde se kloubí užitná hodnota podzemní vody s její estetickou, ale i mystickou funkcí, je i překrásné klopotské údolí. Z vrstev pískovců náležejících k nejstaršímu období svrchní křídy, cenomanu, vyvěrají v uzávěru údolí nad místním hostincem 3 silné pramenní vývěry s celkovou vydatností téměř 10 l/s. Díváte-li se na zdejší vývěr křišťálově čisté vody, pocítíte i v dnešní uspěchané době úctu k přírodě a k jejím tajům a tak není divu, že v minulosti se takovýmto pramenním vývěrům přisuzovala zázračná moc. I ke zdejšímu prameni se váže nejedna legenda. Jedna z nich vypráví o chudičké Doležalové, výměnkářce z Popáleniny, která měla nemocného muže. Jednou se vracela od svého nemilosrdného zetě s troškou mléka, tajně si přála mít alespoň nějaký ten krejcar na přilepšenou. Když dorazila ke kapličce, která byla vybudovaná nad pramenem. Pomodlila se a ze studánky si nabrala do skleničky vodu. Když se občerstvila a zvedala nádobu s mlékem, tu vedle džbánu uviděla ležet papírovou zlatku, úplně čistou, novou, jakoužto nikdy neviděla. Věřila, že ji pomohla Panna Marie klopotská, patronka zdejšího pramene. Nevíme, možná má zdejší voda opravdu zázračnou moc, ale co víme zcela určitě je to, že na někdejší využití vody nejprve v místních dřevěných a později zděných lázních navazuje etapa současná, kdy je voda z prameniště dodávána jednak do malebné vesničky Říčky u Orlického Podhůří a jednak do chatové osady v klopotském údolí. To je dnešek! Ale v myslích hydrogeologů a projektantů se již rodí myšlenka, jak dovést tuto mimořádně kvalitní vodu z klopotského údolí do míst, kde příroda tak štědrá nebyla a kde se o každou kapku dobré vody musí bojovat. Tedy do Rviště, Rozsochy, Skrovnice a snad až do několik kilometrů vzdálené Sudslavy. Obrázek č. 10 Chudičká Doležalová

15 Mnoho je toho, co by šlo o podzemní vodě v kraji pod Orlickými horami povídat. O Štole v Letohradě, která je zahloubena 17 m do skály a na jejím konci z mohutné pukliny vyvěrá pramen schopný zásobovat celý Letohrad vodou, o prameništi v Trpíku, kde podzemní voda vyvěrá přímo do dna rybníčka na návsi, o jedné z našich nejlepších podzemních vod v Dobříkově, kde je jímána voda ze štěrkopísků, které tam před milionem let uložily řeky Tichá Orlice a Loučná, právě tak jako o mnoha jiných zdrojích podzemní vody. Ale to snad zase až někdy příště. Dnes, kdy si připomínáme 20. výročí založení firmy Vodovody a kanalizace Jablonné nad Orlicí, a.s. vzdejme hold všem, jejichž fortel a um přispěly k tomu, že nedostatek kvalitní podzemní vody není a doufejme že nikdy nebude limitujícím faktorem rozvoje tohoto kraje pod Orlickými horami. Není to zadarmo, úsilí a pot nás vodohospodářů však za to stojí. Buďte nám nakloněni a pomozte nám bohatství, které se v podzemí našeho kraje skrývá, chránit a efektivně využívat. Pak třeba i Vy najdete někde tu svou pomyslnou zlatku...

16 Dodáváme a chráníme pro Vás podzemní vodu, která se v hlubinách země vytvářela desítky, stovky, mnohde i tisíce let. Naše mimořádně kvalitní podzemní voda v sobě navíc nese pečeť dávnověku, neboť horninové prostředí, v jehož dutinách podzemní voda proudí, je staré miliony, desítky i stovky milionů let. Vodovody a kanalizace Jablonné nad Orlicí, a. s.

Přírodovědný klub při ZŠ a MŠ Na Nábřeží Havířov. Miniprojekt k tématu. Podzemní vody. listopad-prosinec 2014

Přírodovědný klub při ZŠ a MŠ Na Nábřeží Havířov. Miniprojekt k tématu. Podzemní vody. listopad-prosinec 2014 Přírodovědný klub při ZŠ a MŠ Na Nábřeží Havířov Miniprojekt k tématu Podzemní vody listopad-prosinec 2014 Foto č.1: Studánka v údolí pod naší školou (foto z roku 2013) Současné foto v miniprojektu 1 Nejdříve

Více

Škola: Základní škola a mateřská škola Jesenice, okr. Rakovník

Škola: Základní škola a mateřská škola Jesenice, okr. Rakovník Autor: Mgr. Simona Mrázová Škola: Základní škola a mateřská škola Jesenice, okr. Rakovník VODA Obsah 1. SVĚTOVÝ DEN VODY... 2 2. VODA V PŘÍRODĚ... 3 3. TYPY VODY... 4 4. VLASTNOSTI A SKUPENSTVÍ VODY...

Více

Březovský vodovod - voda pro Brno. Josef Slavík

Březovský vodovod - voda pro Brno. Josef Slavík Březovský vodovod - voda pro Brno Josef Slavík Přehledná situace Hydrogeologický rajón 4232 nejjižnější souvislý výběžek České křídové tabule, zakončený brachysynklinálním uzávěrem Hg rajón 4232 - Ústecká

Více

Využitelné množství p.v. hydrologický bilanční model x hydraulický model

Využitelné množství p.v. hydrologický bilanční model x hydraulický model Vodním zdrojem jsou povrch. a podz. vody, které jsou využívány, nebo mohou být využívány pro uspokojení potřeb člověka, zejména pro pitné účely ( 2 (8) z.254/2001sb.) Zdroje podzemní vody jsou přednostně

Více

Umělá infiltrace na lokalitě Káraný jako nástroj řešení nedostatku podzemní vody pro vodárenské využití

Umělá infiltrace na lokalitě Káraný jako nástroj řešení nedostatku podzemní vody pro vodárenské využití Umělá infiltrace na lokalitě Káraný jako nástroj řešení nedostatku podzemní vody pro vodárenské využití Marek Skalický Národní dialog o vodě 2015: Retence vody v krajině Medlov, 9. 10. června 2015 Časté

Více

Riziko sucha a nouzové zásobování v malých vodárenských systémech

Riziko sucha a nouzové zásobování v malých vodárenských systémech TA02020184 Zajištění jakosti pitné vody při zásobování obyvatelstva malých obcí z místních vodních zdrojů Riziko sucha a nouzové zásobování v malých vodárenských systémech JOSEF V. DATEL - ANNA HRABÁNKOVÁ

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

Podzemní vody. Gymnázium Pierra de Coubertina Tábor. miniprojekt k tematickému celku Podzemní vody. (projekt skupiny H.

Podzemní vody. Gymnázium Pierra de Coubertina Tábor. miniprojekt k tematickému celku Podzemní vody. (projekt skupiny H. Podzemní vody miniprojekt k tematickému celku Podzemní vody Gymnázium Pierra de Coubertina Tábor (projekt skupiny H. Chotovinské) Obsah: 1) Měření rychlosti vsaku vody 2) Geologické a hydrogeologické poměry

Více

Krkonoše. Smrk. Jeseníky

Krkonoše. Smrk. Jeseníky Krkonoše Nejvyšší pohoří v České republice najdeme na severu Čech při hranici s Polskem. Pokrývá je smrkový les. K nejnápadnějším vrcholům patří Kozí hřbety, Luční hora, Studniční hora a samozřejmě Sněžka.

Více

Problematika vsakování odpadních vod v CHKO

Problematika vsakování odpadních vod v CHKO 1 Problematika vsakování odpadních vod v CHKO 2 CHKO jsou území určená k ochraně rozsáhlejších území s převahou přirozených nebo polopřirozených ekosystémů. V rámci ČR máme v současné době 24 těchto území.

Více

ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU. Zdroje vod pro tunelové stavby

ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU. Zdroje vod pro tunelové stavby Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB TUO ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Zdroje vod pro tunelové stavby doc. Ing. Šárka Kročová, Ph.D. POVRCHOVÉ VODY Povrchové vody lze rozdělit na vody tekoucí a

Více

Ing. Zdeněk Lusk Dubnice 124 PSČ 471 26

Ing. Zdeněk Lusk Dubnice 124 PSČ 471 26 Ing. Zdeněk Lusk Dubnice 124 PSČ 471 26 Veškeré hydrogeologické a inženýrsko geologické práce, posudková činnost, posudky dle zákona 100/2001Sb. E.I.A Oprávněné osoby: RNDr. Lusková Olga, RNDr. Lusk Karel

Více

Studny ZDENĚK ZELINKA. Kopané a vrtané studny bez sporů se sousedy a škodlivých látek ve vodě

Studny ZDENĚK ZELINKA. Kopané a vrtané studny bez sporů se sousedy a škodlivých látek ve vodě Studny 158 ZDENĚK ZELINKA Kopané a vrtané studny bez sporů se sousedy a škodlivých látek ve vodě Studny Zdeněk Zelinka GRADA PUBLISHING Obsah Úvod... 7 1 Co je podzemní voda... 8 1.1 Voda průlinová...

Více

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Název projektu Registrační číslo projektu UČENÍ JE SKRYTÉ BOHATSTVÍ INOVACE VÝUKY ZŚ KAZNĚJOV CZ.1.07/1.1.12/02.0029

Více

MINIPROJEKT - GEOLOGICKÉ POCHODY Přírodovědný klub ZŠ K.V. Raise Lázně Bělohrad

MINIPROJEKT - GEOLOGICKÉ POCHODY Přírodovědný klub ZŠ K.V. Raise Lázně Bělohrad MINIPROJEKT - GEOLOGICKÉ POCHODY Přírodovědný klub ZŠ K.V. Raise Lázně Bělohrad Obsah: 1) Úvod výběr lokality a) Seznámení s geologickou mapou okolí Lázní Bělohradu b) Exkurze do Fričova muzea c) Příprava

Více

Příběh vody. Pracovní list otázky na probíranou tematiku. Návaznost na exkurzi vodní dílo Vír, Březová nad Svitavou

Příběh vody. Pracovní list otázky na probíranou tematiku. Návaznost na exkurzi vodní dílo Vír, Březová nad Svitavou Příběh vody Příběh vody Obsah výukového bloku stručný přehled forem výskytu vody (vizkvarta), podrobný výklad Kámen a voda podpovrchová voda, zdroje vzniku a doplňování podzemních vod, druhy vody v horninách,

Více

Labe. Bílina. Morava. Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Labe v Ústí nad Labem?

Labe. Bílina. Morava. Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Labe v Ústí nad Labem? Labe Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Otázka: Která řeka se vlévá do Labe v Ústí nad Labem? Bílina Vlévá se zleva do Labe v Ústí nad Labem.

Více

A. OBEC Kaliště B. CHARAKTERISTIKA OBCE. Přehledová mapka. Členění obce. B.1 Základní informace o obci. B.2 Demografický vývoj

A. OBEC Kaliště B. CHARAKTERISTIKA OBCE. Přehledová mapka. Členění obce. B.1 Základní informace o obci. B.2 Demografický vývoj A. OBEC Kaliště Přehledová mapka Číslo obce PRVKUK 112 Kód obce PRVKUK 0613.003.112.00 Kód obce (IČOB) 06224 (548090) Číslo ORP (ČSÚ) 003 (6103) Název ORP Humpolec Kód POU (ČSÚ) 61031 Název POU Humpolec

Více

A. OBEC Dehtáře B. CHARAKTERISTIKA OBCE C. VODOVODY. Přehledová mapka. Členění obce. B.1 Základní informace o obci. B.2 Demografický vývoj

A. OBEC Dehtáře B. CHARAKTERISTIKA OBCE C. VODOVODY. Přehledová mapka. Členění obce. B.1 Základní informace o obci. B.2 Demografický vývoj A. OBEC Dehtáře Přehledová mapka Číslo obce PRVKUK 380 Kód obce PRVKUK 0613.010.380.00 Kód obce (IČOB) 02537 (561924) Číslo ORP (ČSÚ) 010 (6110) Název ORP Pelhřimov Kód POU (ČSÚ) 61102 Název POU Pelhřimov

Více

VY_52_INOVACE_71. Hydrosféra. Určeno pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země - Hydrosféra

VY_52_INOVACE_71. Hydrosféra. Určeno pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země - Hydrosféra VY_52_INOVACE_71 Hydrosféra Určeno pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země - Hydrosféra Leden 2011 Mgr. Regina Kokešová Určeno pro prezentaci učiva Hydrosféra Základní informace

Více

Černé jezero Cesta autem z Kašperských Hor: cca 40 minut

Černé jezero Cesta autem z Kašperských Hor: cca 40 minut ŠUMAVSKÁ JEZERA Šumavská jezera jsou všechna ledovcového původu. Na české straně je jich celkem pět: Černé, Čertovo, Prášilské, Plešné a jezero Laka. Největší je Černé jezero, nejvýše položené a zároveň

Více

Název části obce. Bydlící obyvatelé. Obec Útěchovice celkem: trvale bydlící. přechodně bydlící celkem

Název části obce. Bydlící obyvatelé. Obec Útěchovice celkem: trvale bydlící. přechodně bydlící celkem A. OBEC Útěchovice Přehledová mapka Číslo obce PRVKUK 427 Kód obce PRVKUK 0613.010.427.00 Kód obce (IČOB) 17557 (548987) Číslo ORP (ČSÚ) 010 (6110) Název ORP Pelhřimov Kód POU (ČSÚ) 61102 Název POU Pelhřimov

Více

Podzemní vody miniprojekt

Podzemní vody miniprojekt Podzemní vody miniprojekt Geologický kroužek Autoři : Pýcha M., Pham J., Sichrovský M., Eisnerová N., Hlavatá D., Benedikovičová L., Balogová K., Sojková K., Měrka J., Hvozda V., Solčáni R., Pochman M.,

Více

6. Přírodní památka Profil Morávky

6. Přírodní památka Profil Morávky 6. Přírodní památka Profil Morávky Řeka Morávka se v úseku od Kamence ve Skalici až po Staré Město zahlubuje do terénu až na skalní podloží. Řeka zde vytváří kaňonovité údolí, skalní prahy a peřeje i hluboké

Více

Údolní přehrada královského města Most v Čechách 1911-1914

Údolní přehrada královského města Most v Čechách 1911-1914 Údolní přehrada královského města Most v Čechách 1911-1914 Údolní přehrada královského města Most, dnes vodní dílo Janov, leží na Loupnici asi 2 km nad Litvínovem. Těsně před nádrží přitéká potok od Klínů,

Více

Příběh vody. Pracovní list početní a grafické příklady. Návaznost na exkurzi vodní dílo Vír, Březová nad Svitavou

Příběh vody. Pracovní list početní a grafické příklady. Návaznost na exkurzi vodní dílo Vír, Březová nad Svitavou Příběh vody Příběh vody Obsah výukového bloku- stručný přehled učiva z bloků kvarty a kvinty. Podrobně početní příklady a grafy vztahující se kvodě průtok, charakteristika povodí, specifický odtok, graf

Více

Borová. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Borová. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ) A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Borová Kód části obce PRVK: 3611.5314.014.02 Název obce: České Heřmanice Kód obce (IČOB): 02256 (580040) Číslo ORP3 (ČSÚ): 1252 (5314) Název ORP3: Kód OPOU2 ČSÚ: 53142

Více

Pozn: Přehledové mapky prezentují území celé obce, do které dotčená část obce spadá. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Pozn: Přehledové mapky prezentují území celé obce, do které dotčená část obce spadá. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ) A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Běstovice Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: 3611.5314.004.01 Název obce: Běstovice Kód obce (IČOB): 00323 (553760) Číslo ORP3 (ČSÚ): 1252 (5314)

Více

VODÁRENSKÁ BIOLOGIE 2008

VODÁRENSKÁ BIOLOGIE 2008 REVIZE OCHRANNÝCH PÁSEM VODNÍHO ZDROJE RUDOLEC Petra Oppeltová Jiří Novák Luboš Mazel MZLU v Brně, Ústav aplikované a krajinné ekologie VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s., GŘ Brno VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST,

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA KLECANY okres Praha-východ DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL TÉMA: Geologická stavba ČR - test VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Člověk a příroda VZDĚLÁVACÍ OBOR: Přírodopis TEMATICKÝ OKRUH: Neživá

Více

Brandýs nad Orlicí. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Brandýs nad Orlicí. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ) A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Brandýs nad Orlicí Kód části obce PRVK: 3611.5313.006.01 Název obce: Brandýs nad Orlicí Kód obce (IČOB): 00927 (579947) Číslo ORP3 (ČSÚ): 1287 (5313) Název ORP3: Ústí

Více

Název části obce. Obec Věžnice se nachází v Kraji Vysočina, okres Jihlava. Obcí protéká vodní tok Šlapanka. Rozsah zástavby je 560 580 m n.m.

Název části obce. Obec Věžnice se nachází v Kraji Vysočina, okres Jihlava. Obcí protéká vodní tok Šlapanka. Rozsah zástavby je 560 580 m n.m. A. OBEC Věžnice Přehledová mapka Číslo obce PRVKUK 228 Kód obce PRVKUK 0612.005.228.00 Kód obce (IČOB) 18141 (588130) Číslo ORP (ČSÚ) 005 (6105) Název ORP Jihlava Kód POU (ČSÚ) 61052 Název POU Polná Členění

Více

Rizikovéčinnosti ovlivňující vodárenské využívání podzemních vod

Rizikovéčinnosti ovlivňující vodárenské využívání podzemních vod Rizikovéčinnosti ovlivňující vodárenské využívání podzemních vod RNDr. Svatopluk Šeda OHGS s.r.o. Při posuzování rizikových činností patří mezi klíčové úlohy hydrogeologů definovat místo výskytu vodárensky

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

Hamry nad Sázavou. Název části obce

Hamry nad Sázavou. Název části obce A. OBEC Přehledová mapka Hamry nad Sázavou Číslo obce PRVKUK 687 Kód obce PRVKUK 0615.015.687.00 Kód obce (IČOB) 03710 (595586) Číslo ORP (ČSÚ) 015 (6115) Název ORP Kód POU (ČSÚ) 61151 Název POU Ţďár nad

Více

A. OBEC Třešť B. CHARAKTERISTIKA OBCE. Přehledová mapka. Členění obce. B.1 Základní informace o obci. B.2 Demografický vývoj

A. OBEC Třešť B. CHARAKTERISTIKA OBCE. Přehledová mapka. Členění obce. B.1 Základní informace o obci. B.2 Demografický vývoj A. OBEC Třešť Přehledová mapka Číslo obce PRVKUK 222 Kód obce PRVKUK 612.5.222. Kód obce (IČOB) 1776 (58832) Číslo ORP (ČSÚ) 5 (615) Název ORP Jihlava Kód POU (ČSÚ) 6153 Název POU Třešť Členění obce Úplný

Více

Podzemní vody -možná rizika zanedbávání přírodních zákonitostí

Podzemní vody -možná rizika zanedbávání přírodních zákonitostí Podzemní vody -možná rizika zanedbávání přírodních zákonitostí Petr Kohout, Forsapi s.r.o. Praha 3.12.2014 Podzemní vody jsou cenným přírodním bohatstvím a právem jsou považovány za nejdůležitější zdroj

Více

Název části obce. Bydlící obyvatelé 2000. přechodně bydlící celkem. Počet připojených obyvatel 2015 2020 2025 2030 Rynárec 480 630 630 680 700

Název části obce. Bydlící obyvatelé 2000. přechodně bydlící celkem. Počet připojených obyvatel 2015 2020 2025 2030 Rynárec 480 630 630 680 700 A. OBEC Rynárec Přehledová mapka Číslo obce PRVKUK 420 Kód obce PRVKUK 0613.010.420.00 Kód obce (IČOB) 14464 (562009) Číslo ORP (ČSÚ) 010 (6110) Název ORP Pelhřimov Kód POU (ČSÚ) 61102 Název POU Pelhřimov

Více

Rybník. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Rybník. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ) A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Rybník Kód části obce PRVK: 3611.5301.073.01 Název obce: Rybník Kód obce (IČOB): 14398 (547905) Číslo ORP3 (ČSÚ): 1279 (5301) Název ORP3: Kód OPOU2 ČSÚ: 53011 Název

Více

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE. A.1 Členění obce B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI. Svratka Mapa A: Území obce Přehledová mapka

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE. A.1 Členění obce B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI. Svratka Mapa A: Území obce Přehledová mapka A. NÁZEV OBCE Svratka Mapa A: Území obce Přehledová mapka Číslo obce PRVK: 720 Kód obce PRVK: 0615.015.720.00 Kód obce (IČOB): 16156 (596868) Číslo ORP3 (ČSÚ): 015 (6115) Název ORP3: Žďár nad Sázavou Kód

Více

Podzemní vody. Gymnázium Pierra de Coubertina Tábor. miniprojekt k tematickému celku Podzemní vody. (skupina E. Novotné)

Podzemní vody. Gymnázium Pierra de Coubertina Tábor. miniprojekt k tematickému celku Podzemní vody. (skupina E. Novotné) Podzemní vody miniprojekt k tematickému celku Podzemní vody Gymnázium Pierra de Coubertina Tábor (skupina E. Novotné) Obsah: 1) Podzemní voda 2) Geologické a hydrogeologické poměry okolí Tábora 3) Zásobování

Více

Účel vodního díla. Kategorie vodního díla. Základní technické parametry vodního díla

Účel vodního díla. Kategorie vodního díla. Základní technické parametry vodního díla Přehrada Seč na Chrudimce v ř.km 50,722 Stručná historie výstavby vodního díla Řeka Chrudimka má při své celkové délce téměř 109 kilometrů výškový rozdíl pramene a ústí 470 m, tj, 4,7, a průtoky před výstavbou

Více

Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012. část 3.

Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012. část 3. Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012 část 3. Vrty pro tepelná čerpadla Do 1.8. 2010 se vrty pro tepelná čerpadla systému země x voda i voda x voda považovala za vodní díla a pro jejich provádění bylo zapotřebí

Více

Název části obce. Bydlící obyvatelé 2000. Pohořílky trvale bydlící. Otín trvale bydlící. přechodně bydlící celkem

Název části obce. Bydlící obyvatelé 2000. Pohořílky trvale bydlící. Otín trvale bydlící. přechodně bydlící celkem A. OBEC Otín Přehledová mapka Číslo obce PRVKUK 653 Kód obce PRVKUK 0615.014.653.00 Kód obce (IČOB) 11653 (596370) Číslo ORP (ČSÚ) 014 (6114) Název ORP Kód POU (ČSÚ) 61142 Název POU Velké Meziříčí Velké

Více

PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA O VYUŽITÍ FINANČNÍHO DARU NADAČNÍHO FONDU VEOLIA

PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA O VYUŽITÍ FINANČNÍHO DARU NADAČNÍHO FONDU VEOLIA PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA O VYUŽITÍ FINANČNÍHO DARU NADAČNÍHO FONDU VEOLIA BUDOVÁNÍ ZDROJŮ VODY PRO VESNICE BUKO TIMBANE A MITO DUBELA V OKRESU ALABA LISTOPAD 2015 page 1 / 6 Popis současné situace v lokalitě Realizace

Více

Kód obce UIR: 04985. Informace OÚ Velichovky Informace ze Sčítání lidu, domů a bytů 2001 (Český statistický úřad) Provozní řád vodovodu

Kód obce UIR: 04985. Informace OÚ Velichovky Informace ze Sčítání lidu, domů a bytů 2001 (Český statistický úřad) Provozní řád vodovodu 1 Kód obce PRVK: 3605.5206.063.02 1. HUSTÍŘANY Kód obce UIR: 04985 Název obce: HUSTÍŘANY číslo obce: IČZÚJ 574554 část obce (základní sídelní jednotka): Hustířany Podklady: Dotazník k PRVK Informace OÚ

Více

ČESKÁ REPUBLIKA. www.voda.mze.cz www.voda.env.cz

ČESKÁ REPUBLIKA. www.voda.mze.cz www.voda.env.cz ČESKÁ REPUBLIKA je vnitrozemský stát ve střední části Evropy, který náleží do oblasti mírného klimatického pásu severní polokoule. Celková délka státních hranic České republiky představuje 2 290,2 km.

Více

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Sekerské Chalupy. Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Sekerské Chalupy. Mapa A: Území obce (karta obce: CZ41_81_2) A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: CZ41.342.415.81.2 Název obce: Stará Voda Kód obce (IČOB): 15399 (539112) Číslo ORP3

Více

ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU

ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB TUO ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Názvosloví a definice odborných termínů doc. Ing. Šárka Kročová, Ph.D. VODÁRENSTVÍ Technický obor, který se zabývá jímáním,

Více

Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Voda a půda. Půda a voda

Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Voda a půda. Půda a voda 0 Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť Voda a půda Půda a voda 0 Studované území Vybrali jsme si lokalitu v blízkosti naší školy. Nacházíme se ve zlínském kraji téměř na okraji města ve čtvrti

Více

JAKOU PIJEME VODU A ODKUD POCHÁZÍ EXKURZNÍ PRŮVODCE

JAKOU PIJEME VODU A ODKUD POCHÁZÍ EXKURZNÍ PRŮVODCE JAKOU PIJEME VODU A ODKUD POCHÁZÍ EXKURZNÍ PRŮVODCE > ÚVOD > JAKÉ KOPCE VIDÍM Z KOPCE? KLADRUBY SLOUPNO - ŠTIKOV HORNÍ STUDENEC RYBNÍK ŘEKA VYHLÍDKA NA JIHOZÁPADNÍM ÚPATÍ ŽELEZNÝCH HOR NAD LOMEM ŠTIKOV

Více

Stav jímacích objektů podzemní vody ČR a optimalizace jímacích území

Stav jímacích objektů podzemní vody ČR a optimalizace jímacích území Stav jímacích objektů podzemní vody ČR a optimalizace jímacích území RNDr. Svatopluk Šeda OHGS s.r.o. Vývoj spotřeby podzemní vody v posledních cca 50 letech má dvě významné fáze. První fáze od roku 1960

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

Geologie a tepelné vlastnosti hornin Projektování vrtů pro tepelná čerpadla na základě geologických předpokladů vliv na vodní režim, rizika

Geologie a tepelné vlastnosti hornin Projektování vrtů pro tepelná čerpadla na základě geologických předpokladů vliv na vodní režim, rizika Zpracoval: Mgr. Michal Havlík Geologie a tepelné vlastnosti hornin Projektování vrtů pro tepelná čerpadla na základě geologických předpokladů vliv na vodní režim, rizika Kapitola 4 - GEOLOGIE A TEPELNÉ

Více

Dolní Cerekev. Název části obce

Dolní Cerekev. Název části obce A. OBEC Přehledová mapka Dolní Cerekev Číslo obce PRVKUK 173 Kód obce PRVKUK 612.5.173. Kód obce (IČOB) 2887 (58744) Číslo ORP (ČSÚ) 5 (615) Název ORP Jihlava Kód POU (ČSÚ) 6151 Název POU Jihlava Členění

Více

Název části obce. Bydlící obyvatelé 2000. Stajiště trvale bydlící. Pavlov trvale bydlící. přechodně bydlící celkem

Název části obce. Bydlící obyvatelé 2000. Stajiště trvale bydlící. Pavlov trvale bydlící. přechodně bydlící celkem A. OBEC Pavlov Přehledová mapka Číslo obce PRVKUK 206 Kód obce PRVKUK 0612.005.206.00 Kód obce (IČOB) 11841 (587681) Číslo ORP (ČSÚ) 005 (6105) Název ORP Jihlava Kód POU (ČSÚ) 61053 Název POU Třešť Členění

Více

Prosinec 2006. Objednatel: Královéhradecký kraj

Prosinec 2006. Objednatel: Královéhradecký kraj GENEREL NOUZOVÉHO ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU A ZÁSOBOVÁNÍ POŽÁRNÍ VODOU NA ÚZEMÍ KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Prosinec 2006 Objednatel: Královéhradecký kraj Zpracování Generelu nouzového zásobování pitnou vodou

Více

Základní škola Dr. Miroslava Tyrše

Základní škola Dr. Miroslava Tyrše Základní škola Dr. Miroslava Tyrše Obsah ÚVOD.... 2 Popis lokality 3 Úkoly. 4 Závěr.... 5 Zdroje.. 6 Přílohy... 6 Úvod Prvním tématem, které budeme zpracovávat v rámci přírodovědného klubu, jsou Hlavní

Více

Přednášející: DOBRÝ DEN. Jaromír Novák. "Hospodaření s vodními zdroji - specifika rozvojových zemí"

Přednášející: DOBRÝ DEN. Jaromír Novák. Hospodaření s vodními zdroji - specifika rozvojových zemí "Hospodaření s vodními zdroji - specifika rozvojových zemí" Přednášející: Jaromír Novák DOBRÝ DEN Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Více

Název části obce. Herálec, Kuchyně)

Název části obce. Herálec, Kuchyně) A. OBEC Herálec Přehledová mapka Číslo obce PRVKUK 688 Kód obce PRVKUK 0615.015.688.00 Kód obce (IČOB) 03835 (595594) Číslo ORP (ČSÚ) 015 (6115) Název ORP Kód POU (ČSÚ) 61151 Název POU Ţďár nad Sázavou

Více

ZEMĚPIS 9.ROČNÍK PŘÍRODNÍ POMĚRY ČR 19.3.2013

ZEMĚPIS 9.ROČNÍK PŘÍRODNÍ POMĚRY ČR 19.3.2013 Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací materiál

Více

Orlík. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Orlík. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ) A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Orlík Kód části obce PRVK: 3611.5313.087.02 Název obce: Sudislav nad Orlicí Kód obce (IČOB): 15876 (581003) Číslo ORP3 (ČSÚ): 1287 (5313) Název ORP3: Kód OPOU2 ČSÚ:

Více

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Velké Kunětice. Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Velké Kunětice. Mapa A: Území obce A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Velké Kunětice Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: 7102_021_01_17907 Název obce: Velké Kunětice Kód obce (IČOB): 569453 (569453) Číslo ORP3 (ČSÚ):

Více

Kde se vzala v Asii ropa?

Kde se vzala v Asii ropa? I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 24 Kde se vzala v Asii ropa? Pro

Více

Geologický klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Hlavní geologické procesy v okolí Zlína

Geologický klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Hlavní geologické procesy v okolí Zlína 0 Geologický klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť Hlavní geologické procesy v okolí Zlína 0 Obsah Úvod:... 1 Cíl:... 1 Zápis o činnosti:... 2 Přírodní památka Skály... 2 Přírodní památka Králky... 2 Zápisky

Více

JEDNODUCHÉ BYDLENÍ VÍKENDOVÁ CHATA - HORNÍ ZÁLEZLY JAN HARCINÍK, ČVUT FAKULTA ARCHITEKTURY, NAUKA O STAVBÁCH, 2. SEMESTR

JEDNODUCHÉ BYDLENÍ VÍKENDOVÁ CHATA - HORNÍ ZÁLEZLY JAN HARCINÍK, ČVUT FAKULTA ARCHITEKTURY, NAUKA O STAVBÁCH, 2. SEMESTR JEDNODUCHÉ BYDLENÍ VÍKENDOVÁ CHATA - HORNÍ ZÁLEZLY JAN HARCINÍK, ČVUT FAKULTA ARCHITEKTURY, NAUKA O STAVBÁCH, 2. SEMESTR Víkendová chata, Horní Zálezly 10, okres Ústí nad Labem Projekt: Stavitel: ing.

Více

Jeziora Międzybrodzkiego Hrobacza Ląka Krzyż Trzeciego Tysiąclecia,

Jeziora Międzybrodzkiego Hrobacza Ląka Krzyż Trzeciego Tysiąclecia, Dnešní výlet nás zavede do hor od našich domovů nepříliš vzdálených, ale prakticky neznámých, do geomorfologického celku nazývaného Beskid Mały. Tento nepříliš rozsáhlý horský celek o délce asi 35 km a

Více

Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012. část 5.

Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012. část 5. Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012 část 5. Zasakování srážkových vod do půdní vrstvy Právní začlenění: 5, odstavec 3 zákona č. 254/2001 Sb. říká, že: Při provádění staveb nebo jejich změn nebo změn jejich

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 254 Jméno autora Jana Malečová Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 3.4.2012 Ročník, pro který je DUM určen 9. Vzdělávací oblast (klíčová slova) Metodický list

Více

ZÁVAZNÁ ČÁST KNESL + KYNČL

ZÁVAZNÁ ČÁST KNESL + KYNČL ÚPN SÚ Hvozdec Změna č.i a Změna č.ia C. ZÁVAZNÁ ČÁST KNESL + KYNČL s.r.o. architektonický atelier Bayerova 40 602 00 Brno květen 2005 OBSAH: 1. URBANISTICKÁ KONCEPCE 3 2. VYUŽITÍ PLOCH A JEJICH USPOŘÁDÁNÍ

Více

Klasifikace LFA. Přehled oblastí

Klasifikace LFA. Přehled oblastí Klasifikace LFA Nařízení vlády o podmínkách poskytování plateb za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněními a v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě Méně příznivé

Více

KAMENY A VODA I. DÍL EXKURZNÍ PRŮVODCE

KAMENY A VODA I. DÍL EXKURZNÍ PRŮVODCE KAMENY A VODA I. DÍL EXKURZNÍ PRŮVODCE > > ÚVOD > LOM, KDE SE KOMPAS DIVÍ 00 00 Z Holý vrch V BOREK 00 m VLASTĚJOVICE pararuly a migmatity ortoruly skarn magnetitová ruda amfibolit kvarcit 0 00 00 km LIPNICE

Více

Přehrada Křižanovice na Chrudimce v ř. km 37,150

Přehrada Křižanovice na Chrudimce v ř. km 37,150 Přehrada Křižanovice na Chrudimce v ř. km 37,150 Stručná historie výstavby vodního díla Řeka Chrudimka má při své celkové délce téměř 109 kilometrů výškový rozdíl pramene a ústí 470 m, tj, 4,7, a průtoky

Více

Světlá nad Sázavou. Název části obce

Světlá nad Sázavou. Název části obce A. OBEC Přehledová mapka Světlá nad Sázavou Číslo obce PRVKUK 466 Kód obce PRVKUK 611.11.466. Kód obce (IČOB) 1651 (569569) Číslo ORP (ČSÚ) 11 (6111) Název ORP Kód POU (ČSÚ) 61112 Název POU Světlá nad

Více

Hlavní geologické procesy miniprojekt VALOVA SKÁLA

Hlavní geologické procesy miniprojekt VALOVA SKÁLA Hlavní geologické procesy miniprojekt VALOVA SKÁLA Zpracovali: žáci Základní školy Vsetín, Luh 1544 13.11.2013 Obsah 1. Úvod... 2 2. Cíl miniprojektu... 2 2.1. Orientace v terénu... 2 2.2. Dokumentační

Více

Kód obce UIR: 03850. číslo obce: IČZÚJ 574040 část obce (základní sídelní jednotka):běluň, Brod, Heřmanice, Slotov

Kód obce UIR: 03850. číslo obce: IČZÚJ 574040 část obce (základní sídelní jednotka):běluň, Brod, Heřmanice, Slotov 1 Kód obce PRVK: 3605.5206.019.01 1. HEŘMANICE Kód obce UIR: 03850 Název obce: HEŘMANICE číslo obce: IČZÚJ 574040 část obce (základní sídelní jednotka):běluň, Brod, Heřmanice, Slotov Podklady: Dotazník

Více

LYSÁ NAD LABEM, JÍMACÍ ÚZEMÍ NA HOMOLCE

LYSÁ NAD LABEM, JÍMACÍ ÚZEMÍ NA HOMOLCE LYSÁ NAD LABEM, JÍMACÍ ÚZEMÍ NA HOMOLCE zpráva o průzkumu kvality podzemní vody říjen 2015 Poděbrady 10/2015 GEOLOGICKÁ SLUŽBA s.r.o. info@geosluzba.cz fax: 325 613 203 Studentská 235/17, 290 01 Poděbrady

Více

Kód obce UIR: 17926. Základní sídelní jednotka Petrovice a Petrovičky (405 492 m n. m.) leží na katastrálním území Velké Petrovice (779261).

Kód obce UIR: 17926. Základní sídelní jednotka Petrovice a Petrovičky (405 492 m n. m.) leží na katastrálním území Velké Petrovice (779261). 1 + Kód obce PRVK: 3605.5209.065.01 1. PETROVICE Kód obce UIR: 17926 Název obce: PETROVICE číslo obce: IČZÚJ 574571 část obce (základní sídelní jednotka): Petrovice, Petrovičky Podklady: Dotazník k PRVK

Více

Ještě funkční, ale už téměř nevyužívaná studna v blízkosti domu č.p.69, poblíž potoka pochází z roku 1936. Foto 2007.

Ještě funkční, ale už téměř nevyužívaná studna v blízkosti domu č.p.69, poblíž potoka pochází z roku 1936. Foto 2007. OBECNÍ STUDNY. Když se naši předkové usazovali v tomto kraji, určitě zohledňovali vše co jim tenkráte mohlo přinést dobré životní podmínky. Zřejmě je zaujali hned i dva výrazné prameny (Blinka a Voděradský

Více

Choceň. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Choceň. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ) A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Choceň Kód části obce PRVK: 3611.5314.034.01 Název obce: Choceň Kód obce (IČOB): 05197 (580350) Číslo ORP3 (ČSÚ): 1252 (5314) Název ORP3: Kód OPOU2 ČSÚ: 53141 Název

Více

Kód obce UIR: 05515. Základní sídelní jednotka Velká Bukovina (339 391 m n. m.) leží na katastrálním území Velká Bukovina u Chvalkovic (655155).

Kód obce UIR: 05515. Základní sídelní jednotka Velká Bukovina (339 391 m n. m.) leží na katastrálním území Velká Bukovina u Chvalkovic (655155). 1 Kód obce PRVK: 3605.5206.026.05 Kód obce UIR: 05515 Název obce: VELKÁ BUKOVINA 1. VELKÁ BUKOVINA číslo obce: IČZÚJ 574112 část obce (základní sídelní jednotka): Velká Bukovina Podklady: Dotazník k PRVK

Více

Bytový projekt Skanska Milíčovský háj

Bytový projekt Skanska Milíčovský háj Bytový projekt Skanska Milíčovský háj Podklad pro jednání s občanským sdružením Hezké Jižní město Praha, 19.12.2012 Úvod 1. Společnost Skanska a občanské sdružení Hezké Jižní město ( dále jen HJM ) vedou

Více

Jakou cenu má pitná voda?

Jakou cenu má pitná voda? Jakou cenu má pitná voda? Odpověď na tuto otázku si pokládají snad všichni její spotřebitelé. Akciová společnost Vodovody a kanalizace Jablonné nad Orlicí zajišťuje dodávku pitné vody, odvádění a čištění

Více

3.6.101 VHODNOST ÚZEMÍ Z HLEDISKA PRŮCHODNOSTI PRO TRASY VODOVODU PRO VEŘEJNOU POTŘEBU

3.6.101 VHODNOST ÚZEMÍ Z HLEDISKA PRŮCHODNOSTI PRO TRASY VODOVODU PRO VEŘEJNOU POTŘEBU Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 658 34 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, e-mail: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 3.6.101 VHODNOST

Více

Název části obce. Obec Vepříkov leží na severozápad od města Chotěboř. Obcí protéká Vepříkovský potok. Obec má místní části Miřátky a Vepříkov.

Název části obce. Obec Vepříkov leží na severozápad od města Chotěboř. Obcí protéká Vepříkovský potok. Obec má místní části Miřátky a Vepříkov. A. OBEC Vepříkov Přehledová mapka Číslo obce PRVKUK 155 Kód obce PRVKUK 0611.004.155.00 Kód obce (IČOB) 18004 (569674) Číslo ORP (ČSÚ) 004 (6104) Název ORP Chotěboř Kód POU (ČSÚ) 61041 Název POU Chotěboř

Více

Výzkum povrchových vod u města Rokycany řeka Klabavka

Výzkum povrchových vod u města Rokycany řeka Klabavka Výzkum povrchových vod u města Rokycany řeka Klabavka Základní škola Ulice Míru, Rokycany Mgr. Monika Abrtová Únor 2015 1 Obsah 1 Navštívená lokalita... 2 2 Předmět zkoumání... 2 3 Vymezení území... 2

Více

PROVOZNÍ ŘÁD VODOVODU

PROVOZNÍ ŘÁD VODOVODU PROVOZNÍ ŘÁD VODOVODU OBEC Z Á B O Ř Í okr. Strakonice Provozní řád vodovodu 1 ================== Obec Z Á BO Ř Í, okr. Strakonice Základní údaje Vlastník vodovodu: Obec Záboří, okr. Strakonice IČO: 252

Více

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Boč. Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Boč. Mapa A: Území obce (karta obce: CZ41_1_2) A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: CZ41.343.416.1.2 Název obce: Stráž nad Ohří Kód obce (IČOB): 15644 (555584) Číslo ORP3

Více

Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012. část 2.

Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012. část 2. Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012 část 2. STUDNY - případně zpracování projektu a technologického postupu pro činnost prováděnou hornickým způsobem, je-li hydrogeolog současně báňským projektantem (předchází

Více

MĚSTO RALSKO NÁHLOV OVĚŘOVACÍ VRT PODKLAD PRO VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ

MĚSTO RALSKO NÁHLOV OVĚŘOVACÍ VRT PODKLAD PRO VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ MĚSTO RALSKO NÁHLOV OVĚŘOVACÍ VRT PODKLAD PRO VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ ÚNOR 2015 1. Technický projekt hydrogeologického opěrného a ověřovacího vrtu pro vrtanou studnu PIC 1 Náhlov Po odvrtání ověřovacího vrtu bude

Více

Nerostné suroviny miniprojekt

Nerostné suroviny miniprojekt Nerostné suroviny miniprojekt Zpracovali: žáci Základní školy Vsetín, Luh 1544 16.4.2014 Obsah 1. Úvod... 2 2. Cíl miniprojektu... 2 3. Vypracování... 2 3.1. Teoretická část... 2 3.1.1. Geologická stavba...

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

Bystřec. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Bystřec. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ) A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Bystřec Kód části obce PRVK: 3611.5315.008.01 Název obce: Bystřec Kód obce (IČOB): 01675 (579971) Číslo ORP3 (ČSÚ): 1261 (5315) Název ORP3: Žamberk Kód OPOU2 ČSÚ:

Více

CZ051.3505.5105.0096 Dlouhý Most.0096.01 Dlouhý Most

CZ051.3505.5105.0096 Dlouhý Most.0096.01 Dlouhý Most CZ051.3505.5105.0096 Dlouhý Most.0096.01 Dlouhý Most Změna 2010 identifikační číslo obce 02666 kód obce 02666 PODKLADY 1. Údaje o počtu obyvatel obce ze sčítání lidu z r. 2001 ze Statistického úřadu 2.

Více

Kód obce UIR: 05512. Základní sídelní jednotka Malá Bukovina (339 391 m n. m.) leží na katastrálním území Malá Bukovina u Chvalkovic (655121)

Kód obce UIR: 05512. Základní sídelní jednotka Malá Bukovina (339 391 m n. m.) leží na katastrálním území Malá Bukovina u Chvalkovic (655121) 1 Kód obce PRVK: 3605.5206.026.06 Kód obce UIR: 05512 Název obce: MALÁ BUKOVINA 1. MALÁ BUKOVINA číslo obce: IČZÚJ 574112 část obce (základní sídelní jednotka): Malá Bukovina Podklady: Dotazník k PRVK

Více

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE. A.1 Členění obce B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI B.2 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE. A.1 Členění obce B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI B.2 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A. NÁZEV OBCE Lukavec Mapa A: Území obce Přehledová mapka Číslo obce PRVK: 352 Kód obce PRVK: 0613.009.352.00 Kód obce (IČOB): 08877 (548332) Číslo ORP3 (ČSÚ): 009 (6109) Název ORP3: Pacov Kód OPOU2 ČSÚ:

Více

EVROPA JEDEN ZE SVĚTADÍLŮ VODSTVO, HOSPODÁŘSTVÍ A OBYVATELÉ. 5. třída ZŠ BŘEŢANY

EVROPA JEDEN ZE SVĚTADÍLŮ VODSTVO, HOSPODÁŘSTVÍ A OBYVATELÉ. 5. třída ZŠ BŘEŢANY EVROPA JEDEN ZE SVĚTADÍLŮ VODSTVO, HOSPODÁŘSTVÍ A OBYVATELÉ 5. třída ZŠ BŘEŢANY Evropa VODSTVO Slané vody Evropu oblévají slané oceánské vody Atlantského a Severního ledového oceánu. Součástí těchto oceánů

Více

Naučná stezka - 14 zastavení na Praze 14

Naučná stezka - 14 zastavení na Praze 14 Zastavení první... Hloubětín Na místě Hloubětína žili lidé již v 10. století. Jméno obce historické prameny spojují s postavou vladyky Hlupoty. Dnešní podobu získal Hloubětín až v roce 1907. K Praze byl

Více

Kód obce UIR: 17841. Základní sídelní jednotka Velká Jesenice (286 m n. m.) leží na katastrálním území Velká Jesenice (778419).

Kód obce UIR: 17841. Základní sídelní jednotka Velká Jesenice (286 m n. m.) leží na katastrálním území Velká Jesenice (778419). 1 Kód obce PRVK: 3605.5209.064.01 Kód obce UIR: 17841 Název obce: VELKÁ JESENICE 1. VELKÁ JESENICE číslo obce: IČZÚJ 574562 část obce (základní sídelní jednotka): Velká Jesenice Podklady: Dotazník k PRVK

Více