Les & měkkýši. a historický exkurz navrch. Michal Horsák UBZ PřF MU Brno
|
|
- Ivana Křížová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Les & měkkýši a historický exkurz navrch Michal Horsák UBZ PřF MU Brno
2 Měkkýši jako modelová skupina dobrá znalost autekologie jasně definované hlavní ekologické faktory, společné pro většinu druhů 1. obsah dostupného vápníku ph půdy (středně vlhké lesy jih.-záp. Německa, Martin & Sommer, 2004)
3 Měkkýši jako modelová skupina dobrá znalost autekologie jasně definované hlavní ekologické faktory, společné pro většinu druhů 1. obsah dostupného vápníku 2. vlhkost ph půdy (suché lesy jih.-záp. Německa, Martin & Sommer, 2004)
4 Měkkýši jako modelová skupina obsah vápníku je převažujícím faktorem pouze, když není v nadbytku Fe > 20 mg/l P < 0,001 Mann-Whitney test (Martin & Sommer, 2004) (Horsák & Hájek, 2003)
5 Měkkýši jako modelová skupina dobrá znalost autekologie jasně definované hlavní ekologické faktory, společné pro většinu druhů 1. obsah dostupného vápníku 2. vlhkost 3. zachovalost stanoviště relativně nízká mobilita a těsná vazba na stanoviště (např. dospělci závornatky Bulgarica cana urazili za den od cm, za měsíc max. 20 m, M. Marzec, 2006)
6 ve vápnitém prostředí schránky dobře fosilizují - relativně velmi snadná determinace do druhové úrovně - přesná rekonstrukce je možná díky dobré prozkoumanosti a znalosti autekologie jednotlivých druhů - odráží poměry a vývoj konkrétní lokality - dobře indikují sukcesní stádium Měkkýši jako modelová skupina
7 Diverzita plžů ve vztahu k typům lesů, aneb co šnek potřebuje nejbohatší by byly suťové pralesy na vápenci u nás se nezachovaly (okolo 70 druhů) nejzachovalejší jsou u nás jedlobukové porosty (prales Boubín (okolo 40 druhů), Mionší (okolo 50 druhů) refugia a centra druhové diverzity jsou vložky suťových partií (čerstvý minerální podklad!), také díky přítomnosti javoru klenu naopak extrémně chudé jsou jehličnaté lesy a doubravy - výjimkou je pralesovitý a původní stav těchto lesních ekosystémů (zachovalé doubravy Křivoklátska, vysokobylinné smrčiny) - klíčový je substrát a struktura, po narušení je obnova původního stavu velmi zdlouhavá, případně nemožná
8 Skladba lesní malakofauny, podle topologie celkem u nás okolo 120 druhů suchozemských plžů, kteří se vyskytují v lesních stanovištích (zbývajících ca 40 druhů je silvifóbních) lesní plži dendrofilní (arborikolní) pouze v padlém dřevě, nebo po kůrou stromů; nejoblíbenější je jilm, javor, jasan, buk; nejodpudivější je bříza, borovice, dub, habr a petrofilní terikolní trvale v půdě nebo sutinách, + suťomilní edafičtí epigeičtí v listovém opadu a svrchní vrstvě půdy; někteří vylézají na byliny, nejvíce druhů
9 indikačně významná skupina (narušení, kontinuita) Dendrofilní druhy Helicigona lapicida skalnice kýlnatá, vlhčí lesní skalky a kmeny stromů, hradní zříceniny; 17 mm Macrogastra latestriata řasnatka žebernatá, vůdčí druh a indikátor klimatického holocenního optima; 15 mm Vestia ranojevici moravica vřetenatka moravská, u nás výsadek z klimatického holocenního optimu; 15 mm Bulgarica cana vřetenatka šedivá, podobně jako M. latestriata, o málo méně citlivější je hojnější; 18 mm
10 druhově nepočetná skupina (v sutinách je často mnoho epigeických druhů přitahovaných vyšší vápnitostí a vlhkostí) Terikolní druhy Causa holosericea zuboústka sametová, jako jediný druh je přísně vázaný na hrubé hluboké sutiny, nezávisle na chemismu; 12 mm Isognomostoma isognomostomos zuboústka trojzubá, hojný lesní druhy, preferuje sutiny a osypy; 10 mm Oxychilus depressus skelnatka stlačená, trvale v půdě, pod kameny atd., preferuje svahové sutiny; 8 mm
11 Skladba lesní malakofauny, podle ekologie Ložkovo ekologického členění (10 základních skupin všech měkkýšů) lesní druhy přísně lesní druhy většina, ca 50 spp. pouze v lesních stanovištích (vzácně nad hranici lesa) lesní plži druhy lužních lesů a lesních průsaků ca 10 spp. převážně lesní druhy většinou v lese, ale mohou žít i mimo něj (křoviny, synantropy, vlhká místa), ca 15 spp. ostatní hlavním faktorem jejich výskytu je vlhkost, ca 40 spp. - xerofilní - mezofilní (většinou euryvalentní) - vlhkomilní - mokřadní Cochlicopa lubricella oblovka drobná, jeden z mála xerofilů; 5 mm
12 z uvedených druhů zde patří: M. latestriata, B. cana, V. ranojevici, I. isognomostos, C. holosericea, O. depressus) Přísně lesní druhy Platyla polita jehlovka hladká, v zachovalých lesích s dostatkem vápníku - kras, bazické sutiny; 3,5 mm Vitrea transsylvanica skelnička karpatská, vlhčí a minerálně bohatší místa horských lesů Karpat; 4 mm Ruthenica filograna žebernatěnka drobná, většinou suťové lesy na bazických horninách; 9 mm Sphyradium doliolum sudovka žebernatá, bazifilní a teplomilný druh; 6 mm
13 Přísně lesní druhy Faustina faustina skalnice lepá, údolní porosty, ráda vylézá na byliny, velmi hojně v Moravském krasu, Karpatská druh; 20 mm Aegopis verticillus zemoun skalní, preferuje suťové u údolní lesy, u nás hojně v Podyjí a M. krasu, východoalpský druh; 30 mm Bielzia coerulans modranka karpatská, karpatský prvek horských lesů, ontogenetická barvoměna; 160 mm Cochlodina laminata vřetenovka hladká, velmi hojný lesní druh, žije na stromech a v padlých kmenech; 17 mm
14 Alinda biplicata vřetenatka obecná, naše nejhojnější závornatka, různá i synantropní stanoviště; 18 mm Převážně lesní druhy Cepaea hortensis páskovka keřová, lužní lesy a nivy potoků, také synantropně hřbitovy apod.; 21 mm Helix pomatia hlemýžď zahradní, teplomilný druh, preferuje vlhčí křoviny a údolí potoků; 40 mm Arianta arbustorum plamatka lesní, vlhké lesy od nížin až do hor, dobře snáší i nízké ph; 24 mm
15 Perforatella bidentata dvojzubka lužní, typický druh lužních lesů; 8 mm Vlhkomilné lesní druhy Vestia gulo vřetenatka hrubá, karpatský druh - pouze v Beskydech, žije na průsacích podél horských potoků; 18 mm Vestia turgida vřetenatka nadmutá, zvláště vlhká místa horských lesů a údolí, karpatská; 16 mm Macrogastra ventricosa řasnatka břichatá, vlhké lesy pahorkatin a hor celého území; 18 mm
16 Cochlicopa lubrica oblovka lesklá, všemožná vlhčí stanoviště i ryze synantropní; 7 mm Mezofilní ubikvisté Punctum pygmaeum boděnka malinká, plž, který žije snad úplně všude; 1,5 mm Boettgerilla pallens blednička útlá, původem z Kavkazu, vlhká stanoviště na těžkých půdách; 50 mm Perpolita hammonis blyštivka rýhovaná, různá stanoviště, preferuje úživnější a dobře snáší kyselejší; 4 mm Vitrina pellucida skleněnka průsvitná, na nejrůznějších stanovištích, živý jedinci jsou hlavně na podzim a přes zimu; 6 mm
17 Carychium minimum síměnka nejmenší, silně vlhkomilný druh, lužní lesy, okraje vod, mokřady; 1,9 mm Vlhkomilní a mokřadní plži Trochulus villosulus strstnatka huňatá, endemit Západních Karpat, lužní lesy (Poodří, Litovelské Pomoraví), vlhká místa horských lesů; 10 mm Zonitoides nitidus zemounek lesklý, hojný druh při březích různých vodních biotopů; 7 mm Vertigo substriata vrkoč rýhovaný, průsaky v Beskydech zvané sihla, snáší kyselejší stanoviště; 1,7 mm
18 Paměť krajiny a hlavní prvky paměťové struktury paměť je schopnost regenerovat někdejší stav (J. Sádlo) 1) dána reliéfem - zásadní změna = paměť je nenávratně ztracena 2) klima a mikroklima 3) substrát neobyčejně významný prvek pro měkkýše - může být zcela odlišný od geologického podloží (ušlechtilé listnáče a citrátové kalcium, suťový fenomén, pískovcové oblasti) 4) využití a péče o krajinu - udržování lidských sídel, komunikací, zemědělských ploch atd.
19 Důvody nutnosti poznání historického vývoje 1) současná krajina je výsledek kvartérního vývoje - dramatické klimatické změny - dnešní biota má kvartérní stáří!!! (Ložek 1999) 2) klíčové období je postglaciál (holocén) = posledních let - zde člověk zásadně vstoupil do přírodních procesů - přibližně posledních let, kdy lidé přešli na rolnicko-pastevecký způsob obživy
20 Bez vlivu člověka postglaciální klima velmi podobné těm interglaciálním - paleontologie a rekonstrukce potenciální krajiny bez vlivu člověka by dominovaly přirozené lesy - bohaté interglaciální lesní fauny s druhy, které dnes žijí nejblíže ve středním Rumunsku rozpor dnešního stavu možná naznačuje i skladba současné malakofauny - převaha lesních druhů 75 ze velmi málo druhů vázaných na otevřená stanoviště, okolo 20 spp. Drobatia banatica; 2,5 cm
21 Pálava původ stepního bohatství a její les neles
22 Pálava vývoj v holocénu izolovaný hřeben jurských vápenců příslušející k vnějším Karpatům ideální území pro řešení několika otázek kvartérního vývoje - původ a vznik bohatých xerotermních biocenóz - srovnání vývoje v holocénu a v interglaciálech - vzájemný poměr lesa a otevřených ploch příroda meziledových dob - teplejší a vlhčí klima souvislé lesy vyjma strmých skal (mnoho jižních prvků: Drobatia banatica, Soosia diodonta, Gallandia annularis, Celtis spp.) Soosia diodonta; 1,5 cm
23 Pálava vývoj v holocénu příroda ledových dob - vždy nelesní charakter, na úpatí skal byli sprašové stepi a na skalách formace připomínající vysoké polohy Alp Faustina achates; 2 cm vývoj v postglaciálu - vysoká vlhkost v časné fázi klimatického holocenního optima (před lety) vyvolala šíření lesa - vývoj svěžích zapojených lesů přerušil příchod prvních neolitických rolníků před lety (mladší doba kamenná)
24 Pálava důsledky neolitické kolonizace zastavení rozvoje lesních společenstev - některé lesní druhy, dnes běžné v okolních oblastech, na Pálavu v holocénu nikdy nepronikly (Petasina unidentata, Helicodonta obvoluta, Isognomostoma isognomostomos) - naopak citlivé lesní druhy, které zde pronikly, záhy vyhynuly (Bulgarica cana, Discus perspectivus)
25 Pálava důsledky neolitické kolonizace rozvoj stepních formací - plynulé udržení řady prvků pozdně pleistocenních stepí - druhotné šíření stepních prvků, které začaly v klimatickém holocenním optimu ustupovat, což podpořilo hlavně rozsáhlé zestepnění v mladší době bronzové - dále šíření novodobých stepních přistěhovalců (Xerolenta obvia suchomilka obecná; 17 mm) Chondrula tridens, vůdčí druh staroholocenních stepí; 10 mm
26 Moravský kras lesní kontinuum vápencového mesofytika
27 Moravský kras charakteristika vápence devonského stáří na poměrně malé ploše je plně vyvinut krasový fenomén na rozdíl od Pálavy a Č. krasu (spadají do termofytika) je to vlhké a lesnaté území (mezofytikum) severníčást má submotánní šmrnc, postupně se k jihu vytrácí až k Hádům a údolí Říčky, což jsou okraje termofytika
28 Moravský kras vývoj v holocénu začátkem holocénu převládají stepní prvky (ale ne tolik jako na Pálavě nebo v Č. krase) ve starém holocénu hojné druhy skalních stepí rychle mizí (Pupilla sterrii přežila jen na Zobanech) v klimatickém optimu přichází mnoho karpatských druhů a až na konci také alpský zemoun skalní Helicopsis striata; 8 mm Faustina faustina; 18 mm Aegopis verticillus; 30 mm
29 Moravský kras vývoj v holocénu v epiatlantiku plný rozmach lesů neolitické rozšíření, zjištěné na řadě míst, se neprojevuje nijak zvlášť rušivě mladý holocén ochuzení lesní fauny na některých místech je patrný opětný nástup stepních druhů Macrogastra latestriata; 15 mm Granaria frumentum; 8 mm
30 Kokořínsko ztráta paměti a historická diskontinuita
31 Polomené hory pískovcová oblast CHKO Kokořínsko hluboké kaňony kvádrových pískovců - od ostatních pískovcových oblastí se liší přítomností vložek vápnitých pískovců a vápnitých spraší (květnatá Brachypodieta, jednotlivě třemdava atd.) - většina dnešní lesů jsou xerické bory nebo od pohledu kulturní fuj smrčiny s borůvčím poznání historického vývoje - až do nedávné doby považována Arion subfuscus; 4 cm za oblast bez paleontologického materiálu - objev mezolitického osídlení v pískovcovém převisu u Dubé (Prošek & Ložek 1952) až 30 druhů plžů (dnes do 5 druhů), závěr: asi náhodný jev! - v 90. letech V. Cílek objevil další podobný profil s mezolitem, dnes známo několik dalších
32 Polomené hory vývoj v holocénu výpověď fosilního materiálu - v optimu zde byly svěží listnaté lesy s převahou ušlechtilých listnáčů a bujným bylinným patrem - bohaté malakofauny (více než 30 druhů) zahrnující mnoho citlivých druhů (Bulgarica cana, Ruthenica filograna a další) - koncem doby bronzové (především kultura lužická, první polovina 3. tis. B.P.) silné ochuzení na dnešní kyselý a oligotrofní stav s 3-5 druhy Ruthenica filograna; 8 mm
33 Základní resumé vývoje lesní malakofauny v holocénu klimatické holocenní optimum ( B.P.) - vlhké a teplé klima - šíření lesa a lesních společenstev - před lety člověk významně vstoupil do přírodních procesů dvoukolejný vývoj naší přírody (ve vyšších polohách rozvoj lesa, v nižších udržení některých stepních formací) - degradace a ochuzení lesních společenstev, v případě měkkýšů o některé pralesní druhy (Macrogastra latestriata) - snad nejvíce byly postiženy oblasti kvádrových pískovců, kdy na sklonku doby bronzové hovoříme o tzv. výstavbě krajiny (Landesausbau), od lužické doby došlo k degradaci malakofauny z druhů na dnešních 3-5 (často naháči na houbách!)
34 Řídící faktory lesní šnečeny shrnutí minerálně-trofická bohatost - vápnitost geologického podloží - vápnitost substrátu ušlechtilé listnáče vlhkost (mnoho lesních druhů je vlhkomilných) historický vývoj - zachovalost - stáří - historická kontinuita
Malakozoologie. Clausiliidae
Cochlodina orthostoma - vřetenovka rovnoústá; 13,0:3,0, středovýchodoevropská; zachovalé suťové a listnaté lesy, roztroušeně po celém území Cochlodina costata commutata - vřetenovka zaměněná; 15,0:3,4,
VíceMalakologický průzkum na území PR Suchá Dora
1.19.1. Malakologický průzkum na území PR Suchá Dora Cíl průzkumu: Inventarizační průzkum malakofauny na území PR Metodika průzkumu: Průzkum byl proveden na ploše celé rezervace, detailně byly zkoumány
VíceRozšíření vřetenatky moravské Vestia ranojevici moravica (Brabenec, 1952) v Hostýnských vrších 1. díl
Malacologica Bohemoslovaca (2010), 9: 21 25 ISSN 1336-6939 Rozšíření vřetenatky moravské Vestia ranojevici moravica (Brabenec, 1952) v Hostýnských vrších 1. díl The distribution of Vestia ranojevici moravica
VíceVitrinidae. Semilimax semilimax slimáčník táhlý; 2,4:5,0; alpský a středoevropský; vlhké lesy hor i pahorkatin, luhy
Vitrinidae Semilimax kotulae slimáčník horský; 2,5:6,0; alpský a karpatský; vlhké horské lesy, horský druh Semilimax semilimax slimáčník táhlý; 2,4:5,0; alpský a středoevropský; vlhké lesy hor i pahorkatin,
Vícezoogeografie 1 A W-PAL S x x x x x x x x x x x 10 D EUS S x x x x x x x 1 A EUR S x x x x x x x x x x x x 10 D EUR S x x x x x x x x x x x
Příloha Tabulka 2: Seznam všech druhů měkkýšů nalezených v jednotlivých pohořích České republiky. Nomenklatura je uvedena dle Horsák et al. (2010). Za názvem druhu následuje ekologická skupina (Ložek,
VícePřehled terestrických plžů CHKO Křivoklátsko
Erica, Plzeň, 12: 83 91, 2004 83 Libor DVOŘÁK 1) & Petra TUČKOVÁ 2) 1) Správa NP a CHKO Šumava, Sušická 399, 341 92 Kašperské Hory, e-mail: libor.dvorak@npsumava.cz 2) Správa CHKO Křivoklátsko, 270 24
VíceMalakologický průzkum na území PR Skalka
1.18.1. Malakologický průzkum na území PR Skalka Cíl průzkumu: Inventarizační průzkum malakofauny na území PR Metodika průzkumu: Průzkum byl proveden na ploše celé rezervace, detailně bylo zkoumáno na
VíceVýsledky malakologického průzkumu na území lokality Staré duby
Výsledky malakologického průzkumu na území lokality Staré duby (závěrečná zpráva průzkumu malakofauny v letech 2009-2010, zpracovala Veronika Schenková) Cíl průzkumu: Výsledky prvního komplexního průzkumu
VíceHolocénní malakofauna svahovin pod Terezou v Dalejském údolí (přírodní památka Opatřilka- Červený lom)
Bohemia centralis, Praha, 32: 307 315, 2014 Holocénní malakofauna svahovin pod Terezou v Dalejském údolí (přírodní památka Opatřilka- Červený lom) Holocene molluscan fauna of slope-wash deposits at Tereza
VíceGeologický ústav AV ČR, v. v. i., Rozvojová 269, 165 00 Praha 6
Geologický ústav AV ČR, v. v. i., Rozvojová 269, 165 00 Praha 6 Skála Posledného komína vystupuje na s. okraji levobřežního skalního defilé Zádielské tiesňavy (viz obr. 1). Její severní kolmá stěna je
VíceMalakofauna navrhované NPR Obírka-Kopánky a okolí
Malacologica Bohemoslovaca (2017), 16: 7 11 ISSN 1336-6939 Malakofauna navrhované NPR Obírka-Kopánky a okolí Mollusc fauna of the proposed Obírka-Kopánky National Nature Reserve and its surroundings Jan
VíceRefugia, migrace a brány II. Ve světle dnešních poznatků
Vojen Ložek Refugia, migrace a brány II. Ve světle dnešních poznatků In memoriam Karlu Dominovi a meziválečné generaci mladých geobotaniků V první části naší studie (Živa 2009, 4: 146 149) jsme uvedli,
VícePrales NPR Mionší malakozoologický ráj v Beskydech
Malacologica Bohemoslovaca (2006), 5: 18 24 ISSN 1336-6939 Prales NPR Mionší malakozoologický ráj v Beskydech Virgin forest of the Mionší National Nature Reserve a malacological Eden in the Beskydy Mts
VíceMalakostratigrafie holocénního pěnovce u Kalivod (přírodní park Džbán, severozápadní Čechy)
Bohemia centralis, Praha, 29: 29 35, 2009 Malakostratigrafie holocénního pěnovce u Kalivod (přírodní park Džbán, severozápadní Čechy) Malacostratigraphy of the Holocene tufa deposit at Kalivody (Nature
VíceAtlas rozšíření suchozemských plžů v CHKO Bílé Karpaty
Atlas rozšíření suchozemských plžů v CHKO Bílé Karpaty Distribution atlas of terrestrial gastropods in the White Carpathians Protected Landscape Area Jana Dvořáková 1*, Vojen Ložek 2, Michal Horsák 1 &
VíceMALAKOFAUNA HŘBITOVŮ BRATISLAVY A NĚKTERÝCH PŘILEHLÝCH MĚST A OBCÍ
Folia faunistica Slovaca, 2004, 9 (1): 1-14 ISSN 1335-7522 MALAKOFAUNA HŘBITOVŮ BRATISLAVY A NĚKTERÝCH PŘILEHLÝCH MĚST A OBCÍ LIBOR DVOŘÁK 1, TOMÁŠ ČEJKA 2 1 Správa NP a CHKO Šumava, Sušická 399, 34192
VícePřirozené lesy v oblasti pramenů Javorné malakozoologický ráj v Jeseníkách
Malacologica Bohemoslovaca (2010), 9: 16 20 ISSN 1336-6939 Přirozené lesy v oblasti pramenů Javorné malakozoologický ráj v Jeseníkách The natural forests in the headwaters of the Javorná River malacological
VíceMalakozoologie Michal Horsák UBZ PřF MU. Kvartérní vývoj. výpověď fosilního záznamu měkkýšů. Vertigo pseudosubstriata
Michal Horsák UBZ PřF MU Kvartérní vývoj výpověď fosilního záznamu měkkýšů Vertigo pseudosubstriata Fosilní záznam cestování v čase vznik současných druhů a ekosystémů krajina i biota je kvartérního stáří
VíceRostlinné populace, rostlinná společenstva
Rostlinné populace, rostlinná společenstva Populace - soubor jedinců jednoho druhu, vyskytující se na určitém stanovišti a jsou stejného genetického původu ZNAKY POPULACE roste produkuje biomasu hustota
VíceMěkkýši NPR Voděradské bučiny
Malacologica Bohemoslovaca (2008), 7: 93 97 ISSN 1336-6939 Měkkýši NPR Voděradské bučiny Molluscs of the Voděradské Bučiny national reserve LUCIE JUŘIČKOVÁ Katedra zoologie PřF UK, Viničná 7, CZ-128044
VíceTYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS
TYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS Vliv na utváření primární struktury krajiny Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (CZ.1.07/2.2.00/15.0222) Projekt
VíceMalakofauna vybraných skalních a hradních lokalit v okolí Brandýsa nad Orlicí a nový druh pro údolí Tiché Orlice
Malacologica Bohemoslovaca (2017), 16: 98 103 ISSN 1336-6939 Malakofauna vybraných skalních a hradních lokalit v okolí Brandýsa nad rlicí a nový druh pro údolí Tiché rlice Molluscan fauna of selected rocky
VíceNELESNÍ EKOSYSTÉMY MOKŘADNÍ
NELESNÍ EKOSYSTÉMY MOKŘADNÍ Prameniště - vývěry podzemní vody; velmi maloplošné ekosystémy - prameništní mechorosty, často porosty řas - nízké ostřice, suchopýry, přesličky aj. - složení vegetace je výrazně
VíceKučera Tomáš (ed.): Červená kniha biotopů, http://www.uek.cas.cz/cervenakniha. Měkkýši. Lucie Juřičková
Měkkýši Lucie Juřičková Přírodovědecká fakulta UK, katedra zoologie, Viničná 7, 128 44 Praha 2, e-mail: lucie.jurickova@seznam.cz Abstrakt: V České republice žije 240 druhů měkkýšů, z toho 2 druhy jsou
VíceMěkkýši Státní přírodní rezervace Sv. Alžběta na Klíčavě
Bohemia centralis, Praha, 10 : 207 214, 1980 Měkkýši Státní přírodní rezervace Sv. Alžběta na Klíčavě Moluscan fauna of the State nátur reserve St. Alžběta on Klíčava VOJEN LOŽEK ÚVOD Přestože CHKO Křivoklátsko
VíceJOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM:
JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM: Josefovské údolí je národní přírodní rezervací, která se rozprostírá na svazích po obou stranách Křtinského potoka. Její celková rozloha je přibližně 110 ha. Ukázkové foto vybrané
VíceDIPLOMOVÁ PRÁCE Plži Přírodní rezervace Oheb
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZEMĚDĚLSKÁ FAKULTA Studijní program: N4106 Speciální zemědělství Studijní obor: Biologie a ochrana zájmových organismů Katedra: Biologických disciplín Vedoucí
VíceZákladní charakteristika území
NÁRODNÍ PARK ŠUMAVA Základní charakteristika území v r. 1991 (20.3.) vyhlášen za národní park plocha NP: 69030 ha - park plošně největší pro svoji polohu uprostřed hustě osídlené střední Evropy, relativně
VíceTYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS. Vliv na utváření primární struktury krajiny (předběžná verse) Sestavili J. Divíšek a M. Culek
TYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS Vliv na utváření primární struktury krajiny (předběžná verse) Sestavili J. Divíšek a M. Culek Vliv geologického podloží Různý způsob zvětrávání hornin Př. pískovce hornina
VíceNivní malakofauna řeky Ohře její minulost a současnost
Malacologica Bohemoslovaca (2011), 10: 51 64 ISSN 1336-6939 Nivní malakofauna řeky Ohře její minulost a současnost The floodplain molluscan fauna of the Ohře River (Czech Republic) its past and present
VícePříroda ve čtvrtohorách. Mladší holocén: přírodní a kulturní vývoj a krajinné změny
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Příroda ve čtvrtohorách Mladší holocén: přírodní a kulturní vývoj a krajinné změny Mladší holocén ve střední Evropě: přírodní a
VíceHolocénní malakofauna z pěnovců v Čertově strouze u Malé Chuchle
Bohemia centralis, Praha, 32: 297 305, 2014 Holocénní malakofauna z pěnovců v Čertově strouze u Malé Chuchle Holocene molluscan fauna from tufa deposits in the Čertova strouha/devil s Groove Gully at Malá
VíceMěkkýši přírodních rezervací Podhorní vrch a Holina u Mariánských Lázní
Erica, Plzeň, 13: 37 42, 2006 37 Libor DVOŘÁK 1) a Lucie JUŘIČKOVÁ 2) 1) Správa NP a CHKO Šumava, Sušická 399, 34192 Kašperské Hory, e-mail: libor.dvorak@npsumava.cz 2) Katedra zoologie, Přírodovědecká
VíceProblematika škod na lesních porostech v Jizerských horách. Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK,
Problematika škod na lesních porostech v Jizerských horách Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK, petra.kuskova@czp.cuni.cz CHKO Jizerské hory Založena 1968 (patří mezi nejstarší
VíceMalakofauna PR Hemže-Mýtkov
Malacologica Bohemoslovaca (2009), 8: 56 62 ISSN 1336-6939 Malakofauna PR Hemže-Mýtkov Mollusc fauna of the Hemže-Mýtkov Nature Reserve JAN MYŠÁK Rösslerova 1414, CZ-56002 Česká Třebová, Czech Republic,
VíceMěkkýši (Mollusca) NPR Mazák (Moravskoslezské Beskydy, Česká republika)
Malacologica Bohemoslovaca (2013), 12: 17 25 ISSN 1336-6939 Měkkýši (Mollusca) NPR Mazák (Moravskoslezské Beskydy, Česká republika) Molluscs of the Mazák National Natural Reserve (Moravian-Silesian Beskydy
VícePřed dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu
Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu zemského povrchu. Hlavní příčinou odlesňování je po staletí
Více1 Úvod Historie malakologického výzkumu v chko Bílé karpaty
1 Úvod (J. D.) Suchozemští plži jsou poměrně dobře prostudovanou živočišnou skupinou. Minimálně na území střední a západní Evropy je dobře známo jejich druhové spektrum, rozšíření jednotlivých druhů a
Více6. Přírodní památka Profil Morávky
6. Přírodní památka Profil Morávky Řeka Morávka se v úseku od Kamence ve Skalici až po Staré Město zahlubuje do terénu až na skalní podloží. Řeka zde vytváří kaňonovité údolí, skalní prahy a peřeje i hluboké
VíceMěkkýši Národní přírodní rezervace Karlštejn v Českém krasu
Malacologica Bohemoslovaca (2015), 14: 21 73 ISSN 1336-6939 Měkkýši Národní přírodní rezervace Karlštejn v Českém krasu Molluscs of the Karlštejn National Nature Reserve in the Bohemian Karst Štěpánka
VíceM kkýši národní p írodní rezervace Koda v Českém krasu
Bohemia centralis, Praha, 32: 189 211, 2014 M kkýši národní p írodní rezervace Koda v Českém krasu Molluscs (Mollusca) of the Koda National Nature Reserve in the Český kras/bohemian Karst Jitka Horáčková
VíceTabulková část OG ÚSES okresu Jeseník - biocentra. OK 2 Rychlebské hory Račí údolí (NC) NK 85 NK 86. RC 488 Hraničky RK 824
Odůvodnění ÚP: Tabulková část OG ÚSES okresu Jeseník - biocentra Výběr BC pro katastrální území obce (včetně BC navazujících na obec, propojených biokoridory s BC v obci apod.) a s úpravami BC navrženými
VíceMěkkýši přírodní rezervace Karlické údolí
Bohemia centralis, Praha, 28: 393 410, 2007 Měkkýši přírodní rezervace Karlické údolí Mollusca of the Nature Reserve Karlické údolí Vojen Ložek Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, středisko Praha, U
VícePřírodní společenstva v České republice: LES. Martin Chlumský Dis. 3. ročník BI-TV PdF UK Praha Ing. Helena Jedličková Ph.D.
Přírodní společenstva v České republice: LES Martin Chlumský Dis. 3. ročník BI-TV PdF UK Praha Ing. Helena Jedličková Ph.D. PdF MU Brno Martin Chlumský 2 Cíle hodiny Společenstvo lesa Student / ŢÁK ZŠ:
VícePražský "divočinový" speciál! Přírodní park Modřanská rokle-cholupice
Pražský "divočinový" speciál! Přírodní park Modřanská rokle-cholupice Potěšte se výhledem na malebnou scenárii Prahy z keltského oppidia Závist na naučné Keltské stezce anebo se vydejte objevovat krásu
VíceMěkkýši (Mollusca) PR Travný (Moravskoslezské Beskydy, Česká republika)
Malacologica Bohemoslovaca (2009), 8: 38 45 ISSN 1336-6939 Měkkýši (Mollusca) PR Travný (Moravskoslezské Beskydy, Česká republika) Molluscs of the Travný Natural Reserve (Moravian-Silesian Beskydy Mts.,
VíceReliktní malakocenózy Jarvové louky u Sedlčánek a PR Slatinné louky u Liblic
Bohemia centralis, Praha, 30: 109 113, 2010 Reliktní malakocenózy Jarvové louky u Sedlčánek a PR Slatinné louky u Liblic Relict malacocoenoses of Jarvová louka at Sedlčánky and Nature Reserve Slatinná
VíceInventarizační malakozoologický výzkum PR Bažantnice u Pracejovic (Jižní Čechy, okres Strakonice)
Malacologica Bohemoslovaca (Československá slimač), 2 (2003): 31 36 Inventarizační malakozoologický výzkum PR Bažantnice u Pracejovic (Jižní Čechy, okres Strakonice) Malacozoological inventory of the Bažantnice
VícePR Skalní potok ukázka typické malakofauny Hrubého Jeseníku
Malacologica Bohemoslovaca (2012), 11: 22 28 ISSN 1336-6939 PR Skalní potok ukázka typické malakofauny Hrubého Jeseníku Skalní Potok Nature Reserve an example of a typical malacofauna in the Hrubý Jeseník
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 25.1.2010 Mgr.
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 25.1.2010 Mgr. Petra Siřínková OCHRANA PŘÍRODY ČESKÉ REPUBLIKY Ochrana přírody je multidisciplinární,
VíceMODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204. Ekologie lesa. Lesní půdy
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Ekologie lesa Lesní půdy Vztah lesní vegetace a lesních půd Vztah vegetace a půd je výrazně obousměrný, s řadou zpětných vazeb.
VíceZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PEDAGOGICKÁ CENTRUM BIOLOGIE, GEOVĚD A ENVIGOGIKY BIODIVERZITA MALAKOCENÓZ V OKOLÍ KONSTANTINOVÝCH LÁZNÍ DIPLOMOVÁ PRÁCE Bc. Irena Straková Učitelství pro střední
VíceMÄKKÝŠE (MOLLUSCA) ZVOLENSKEJ KOTLINY
Folia faunistica Slovaca, 2000, 5: 6368 MÄKKÝŠE (MOLLUSCA) ZVOLENSKEJ KOTLINY JOZEF ŠTEFFEK Ústav ekológie lesa SAV, 969 01 Fándlyho 1, Banská Štiavnica [email: steffekjozef@hotmail.com] ŠTEFFEK, J., 2000:
VícePříloha Odůvodnění ÚP Supíkovice 1
Příloha Odůvodnění ÚP : Tabulková část okresního generelu (OG) ÚSES okresu Jeseník biocentra, výběr pro k. ú. obce, doplněná v rámci ÚP 1) LBC v obci : Pořadové číslo: 168 Označení ve výchozím generelu:
VíceMě kkýši (Gastropoda, Bivalvia) černovírské ho slatiniště u Olomouce Michal Maň as
Mě kkýši (Gastropoda, Bivalvia) černovírské ho slatiniště u Olomouce Michal Maň as Molluscs (Gastropoda, Bivalvia) of the transition bog at Č ernovír near Olomouc Abstract: Molluscs of of the transition
VíceMĚKKÝŠÍ FAUNA DLOUHÉ MEZE V CHKO ŽELEZNÉ HORY
Vč. sb. přír. - Práce a studie, 10 (2002): 273-283 ISBN: 80-86046-64-8 MĚKKÝŠÍ FAUNA DLOUHÉ MEZE V CHKO ŽELEZNÉ HORY Molluscs of the Dlouhá mez in the Protected Landscape Area Železné hory Mts. (East Bohemia,
VíceMalakozoologie. Michal Horsák UBZ PřF MU. Malakozoologie. - úvod - historie české malokozoologie, literatura, diverzita, fylogeneze
Michal Horsák UBZ PřF MU - úvod - historie české malokozoologie, literatura, diverzita, fylogeneze Přibližný sylabus 1) Historie naší malakozoologie, aktuální literatura, druhová bohatost naší fauny. Aktuální
Vícelesních dřevin 2015-2019 Výhled potřeby sadebního materiálu
Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin 201-2019 Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin VLS ČR, s. p. 201 2019 Sumář výhledu spotřeby sadebního materiálu v jednotlivých letech bez
VíceMalakozoologické okénko
Malakozoologické okénko metody sběru terénních dat a několik případových studií diverzita v ČR a SR metody terénního průzkumu specifika konzervace ekologické nároky suchozemských plžů případové studie
VíceCíle průzkumu Metodika 10) 11)
Cíle průzkumu i) shromáždění literárních údajů o malakofauně vybrané oblasti ii) kvalitativní a kvantitativní poznání a zhodnocení malakofauny vybrané oblasti Metodika Průzkum byl prováděn od podzimu 2009
Více18. Přírodní rezervace Rybníky
18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní
VíceZáklady lesnické typologie
Základy lesnické typologie 1 Základy lesnické typologie Rozmanitost přírodních podmínek v ČR 2 Základy lesnické typologie Rozmanitost přírodních podmínek v ČR 3 Základy lesnické typologie Rozmanitost přírodních
VíceEU V/2 1/Z34. Česká republika. rostlinstvo a živočišstvo, ochrana přírody
EU V/2 1/Z34 Česká republika rostlinstvo a živočišstvo, ochrana přírody Výukový materiál (prezentace PPTX) lze vyuţít v hodinách zeměpisu v 8. ročníku ZŠ. Tématický okruh: Regionální geografie České republiky
VíceZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND
ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Část ZPF byla zpracována pro potřeby ÚPO Svojanov v souladu se zákonem č. 334/1992 o ochraně ZPF a vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 13/1994, kterou se upravují některé
VíceVýukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:
VíceMalakofauna zájmové oblasti Vápenného vrchu u Černé v Pošumaví (CHKO Šumava)
Silva Gabreta vol. 10 p. 87 96 Vimperk, 2004 Malakofauna zájmové oblasti Vápenného vrchu u Černé v Pošumaví (CHKO Šumava) Molluscs of the area of interest on Vápenný Vrch hill near Černá v Pošumaví (Šumava
VíceMALOPLOŠNÁ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ Přírodní památka Jílovské tisy Na pravém břehu Jílovského potoka nedaleko obce Jílové, v těžko přístupných, strmých skalnatých a suťovitých svazích vrchu Výrovna, je v lesních
VíceMĚKKÝŠI (MOLLUSCA) HRADŮ JAKO EKOLOGICKÉHO FENOMÉNU (ČESKÁ REPUBLIKA)
100 101 MĚKKÝŠI (MOLLUSCA) HRADŮ JAKO EKOLOGICKÉHO FENOMÉNU (ČESKÁ REPUBLIKA) Molluscs (Mollusca) of castles as an ecological phenomenon (Czech Republic) Lucie Katedra zoologie, Přírodovědecká fakulta
VíceLesnictví a funkce lesa Lesnické disciplíny
Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji E- learningový materiál Lesnictví a funkce lesa Lesnické disciplíny Lesnická typologie Ing. Robert Knott, Ph.D. Podpora praktických
VícePříspěvek k poznání měkkýšů (Mollusca) NPR Větrušické rokle
Bohemia centralis, Praha, 30: 101 108, 2010 Příspěvek k poznání měkkýšů (Mollusca) NPR Větrušické rokle A contribution to the knowledge of molluscs (Mollusca) of the Větrušické rokle National Nature Reserve
VíceOptimalizace vojenských újezdů ve vazbě na ochranu přírody a krajiny
Praha 1 - Novotného lávka, 6. ledna 2015 Optimalizace vojenských újezdů ve vazbě na ochranu přírody a krajiny Ministerstvo životního prostředí sekce ochrany přírody a krajiny 1 Záměr na vyhlášení Chráněné
VíceMěkkýši rezervací Stráně u splavu a Stráň u Chroustova. Weichtiere der NSG Stráně u splavu und Stráň u Chroustova.
Bohemia centralis 20: 35-41, 1991 Měkkýši rezervací Stráně u splavu a Stráň u Chroustova Weichtiere der NSG Stráně u splavu und Stráň u Chroustova Vojen LOŽEK ÚVOD Území při jižním okraji středního Polabí
VíceSešit pro laboratorní práci z biologie
Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Les autor: Mgr. Alena Hyánková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/01.0002
VíceOCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY ČR PŘEHLED PŘEDNÁŠEK
OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY ČR PŘEHLED PŘEDNÁŠEK Úvod Utváření středoevropské přírody a krajiny Přirozené lesní ekosystémy Problematika ochrany lesů Přirozené i antropogenní nelesní ekosystémy Problematika
VíceEEA Grants Norway Grants
EEA Grants Norway Grants Monitoring přirozených lesů České republiky Mykologie (monitoring lignikolních hub) Jan Běťák, VÚKOZ, v.v.i. 28.4.2015 Proč lignikolní houby? lignikolní houby: ideální modelová
Víceparnassia MĚKKÝŠI ŽĎÁRSKÝCH VRCHŮ (Mollusca) AOPK ČR
parnassia MĚKKÝŠI (Mollusca) ŽĎÁRSKÝCH VRCHŮ AOPK ČR Měkkýši (Mollusca) Žďárských vrchů. Molluscs (Mollusca) of the Žďárské vrchy Mts. Autoři / Authors: Magda Drvotová, Jaroslav Č. Hlaváč, Michal Horsák,
VíceMěkkýši v nivě Milešovského potoka
Malacologica Bohemoslovaca (2011), 10: 24 34 ISSN 1336-6939 Měkkýši v nivě Milešovského potoka Molluscs of the Milešovský Potok floodplain (Northwest Bohemia, Czech Republic) Jitka Horáčková 1, Vojen Ložek
VíceMalakofauna pěnovců v Pramenném dole pod Kozími hřbety u Únětic
Bohemia centralis, Praha, 33: 115 121, 2015 Malakofauna pěnovců v Pramenném dole pod Kozími hřbety u Únětic Molluscan fauna of the tufa deposit in the Pramenný důl/spring Mine Valley at the foot of the
VíceVýsledky malakologického inventarizačního průzkumu PR Lazurový vrch (Slavkovský les, západní Čechy)
Malacologica Bohemoslovaca (2009), 8: 31 37 ISSN 1336-6939 Výsledky malakologického inventarizačního průzkumu PR Lazurový vrch (Slavkovský les, západní Čechy) The results of the malacological survey of
VíceMalakofauna údolí Tiché Orlice
Malacologica Bohemoslovaca (2011), 10: 38 44 ISSN 1336-6939 Malakofauna údolí Tiché Orlice Mollusc fauna of the Tichá Orlice River valley Jan Myšák 1,2 & Jitka Horáčková 3 1 Rösslerova 1414, Česká Třebová,
VíceMalakofauna Přírodní rezervace Údolí Teplé (západní Čechy)
Malacologica Bohemoslovaca (2008), 7: 1 8 ISSN 1336-6939 Malakofauna Přírodní rezervace Údolí Teplé (západní Čechy) Mollusc assemblage of the Údolí Teplé Nature Reserve (Czech Republic: West Bohemia) LIBOR
VíceÚvod k lesním ekosystémům
Úvod k lesním ekosystémům Lesní ekosystémy jsou nejdůležitějšími klimaxovými ekosystémy pro oblast střední Evropy, která leží v zóně temperátního širokolistého lesa. Této zóně se vymykají malé plochy jehličnatého
VíceMĚKKÝŠI HRADU VALDEKA A POZNÁMKY K MALAKOFAUNĚ BRD. Molluscs of the Valdek Castle and comments on the malacofauna of the Brdy Mts
Bohemia centralis 23: 7-22,1994 MĚKKÝŠI HRADU VALDEKA A POZNÁMKY K MALAKOFAUNĚ BRD Molluscs of the Valdek Castle and comments on the malacofauna of the Brdy Mts Vojen Ložek Úvod Brdy v poslední době vzbuzují
VíceOchrana přírody, ÚSES
Ochrana přírody, ÚSES HISTORIE OCHRANY PŘÍRODY V ČR _ 1 Od 14.- stol. ochrana lesů Od 16. stol. šlechtici ochrana lesů, velké zvěře 17. stol. lesní řády pro panství 1754 zemské úpravy hospodaření v lesích
VícePříloha XII - popis segmentů aktuálního stavu vegetace
Příloha XII - popis segmentů aktuálního stavu vegetace číslo kód ses plocha [a] název popis stg 1 11 1 79,50 orná půda základní velmi mírný Z svah; plodiny: pícniny, úzkořádkové obilniny, kukuřice, brambory;
VíceSTŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST. Porovnání diversity malakofauny přírodní rezervace U Nového hradu na Blanensku a přilehlé zříceniny.
STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST Porovnání diversity malakofauny přírodní rezervace U Nového hradu na Blanensku a přilehlé zříceniny Matěj Chytrý Brno 2016 Středoškolská odborná činnost Obor č. 8, Ochrana
VíceEnviromentální přínos nízkého a středního lesa v Českém krasu.
Enviromentální přínos nízkého a středního lesa v Českém krasu. Lesy zaujímají 38% rozlohy CHKO Český kras. Údolí Berounky u Srbska. Vlevo NPR Koda, vpravo NPR Karlštejn. Jeřáb krasový (Sorbus eximia) Jeřáb
VíceBAZICKÉ VÝCHOZY V OKOLÍ RALSKA:
BAZICKÉ VÝCHOZY V OKOLÍ RALSKA: ORNITODISPERZNÍ VÝSADKY, NEBO REFUGIA POSTGLACIÁLNÍ MALAKOFAUNY? LUKÁŠ NEHASIL, JASNA SIMONOVÁ, ŠIMON KAPIC, JAN HEGRLÍK, BARBORA KADLECOVÁ, JOHANA SIMONOVÁ, MILOŠ HALDA,
VíceMalakofauna v nivě Jizery (Severní Čechy)
Malacologica Bohemoslovaca (2013), 12: 48 59 ISSN 1336-6939 Malakofauna v nivě Jizery (Severní Čechy) The mollusc fauna of the Jizera River floodplain (North Bohemia) Jitka Horáčková 1,2, Vojen Ložek 2
VíceSKALNÍ STANOVIŠTĚ Skály
SKALNÍ STANOVIŠTĚ Skály - výrazná závislost na typu skalního podloží (hornině) - málo příznivá stanoviště => pionýrské rostliny - řasy, lišejníky - štěrbinová veg.: kapradiny (sleziníky, osladič), rozchodníky,
VíceAgentura ochrany přírody a krajiny České republiky regionální pracoviště Správa CHKO Kokořínsko Máchův kraj
Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky regionální pracoviště Správa CHKO Kokořínsko Máchův kraj Záměr na vyhlášení zvláště chráněného území a ochranného pásma zvláště chráněného území ve smyslu
Více± 2,5 tis. ks/ha) a Kraji Vysočina (11,8 ± 3,2 tis. ks/ha). Jedná se zároveň o kraje s nejvyšším zastoupením jehličnanů.
Obnova lesa Charakteristiky obnovy jsou jedním z nejdůležitějších ukazatelů stavu a především budoucího vývoje lesa. Stav obnovy předurčuje na dlouhou dobu budoucí druhové složení lesních porostů, jejich
VíceNávrh na vyhlášení zvláště chráněného území. Přírodní rezervace Jaronínská bučina
Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní rezervace Jaronínská
VíceEnvironmentální archeologie archeologie minulého přírodního prostředí
ENVIRONMENTÁLNÍ ARCHEOLOGIE - DODATKY 2011 Environmentální archeologie archeologie minulého přírodního prostředí ve kterém žil, kterým byl formován a které spoluvytvářel člověk www.gli.cas.cz/kvarter www.pedologie.cz
VíceSešit pro laboratorní práci z biologie
Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Chráněné krajinné oblasti v ČR autor: Mgr. Alena Hyánková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační
VíceKrkonoše. Smrk. Jeseníky
Krkonoše Nejvyšší pohoří v České republice najdeme na severu Čech při hranici s Polskem. Pokrývá je smrkový les. K nejnápadnějším vrcholům patří Kozí hřbety, Luční hora, Studniční hora a samozřejmě Sněžka.
Více1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem.
17. Krajinou Palkovických hůrek Palkovické hůrky jsou při pohledu z Ostravské pánve směrem k jihu k Moravskoslezským Beskydám prvním vyšším horským pásmem prudce se zvedajícím nad mírně zvlněnou plošinou.
VíceI. TVARY GEORELIÉFU. A.1. Tvary georeliéfu. Ilustrační fotografie. Typ znaku Znak Přírodní charakteristika Historická a kulturní charakteristika
I. TVARY GEORELIÉFU A. Elementární tvary reliéfu V tabulce lze pro svahy nalézt více odpovídajících znaků; při charakteristice krajiny je pak potřebné uvést všechny odpovídající znaky (např. u svahu nejen
VíceZvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 17 Dub Ing. Hana Márová
VíceR E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S
R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S VÝUKOVÁSLEPÁMAPA AUSTRÁLIE A OCEÁNIE KLIMA A BIOMY Mgr. Iva Svobodová Klimatologické vymezení australská pevnina je nejsušší kontinent na obrovské ploše Oceánie vyvinuta
Více