Dřevěné stavby průzkum, dokumentace ochrana, využití

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Dřevěné stavby průzkum, dokumentace ochrana, využití"

Transkript

1 září 2002 Rožnov pod Radhoštěm Sborník ze semináře Dřevěné stavby průzkum, dokumentace ochrana, využití Státní ústav památkové péče Praha Valašské muzeum v přírodě v Rožnově p. R. Státní památkový ústav v Ostravě Okresní úřad Vsetín

2 Sborník referátů - Rožnov pod Radhoštěm září 2002 Z výzkumu roubené architektury jižního Valašska. PhDr. Miroslav Válka, Ph.D., ÚEE FF MU Brno Valašské Klobouky. Dřevěnice čp.11 zrekonstruovaná pro kulturní aktivity ochránců přírody. Foto M.Válka Roubený dům patřil vedle hliněného domu k základním typům tradičního domu v českých zemích. Výrazné zastoupení roubeného stavitelství bylo dokumentováno na východní Moravě v její karpatské části, kryjící se s etnografickým regionem Valašska. V našem příspěvku se zaměříme na jižní část Valašska, které mělo určité specifické rysy dané historickým vývojem a kulturními vazbami. Oblast jižního Valašska lze vymezit různě. Na Komenského mapě Moravy (1624) je území od Slavičína a Brumova k Horní Lidči označeno jako Zálesí a název Zálesí a Zálesáci používá ještě Hanke (1786), ale pro daleko širší území, zasahující k severu až do okolí Vsetína na jih po Velkou nad Veličkou. Jinak se etnografická hranice vymezovala v 19. a ve 20.století na základě dialektu, jevů tradiční kultury (kroj) nebo povědomí obyvatel. Široce jižní Valašsko chápal historik J.Válek, který sem zahrnuje oblast kolem Vsetína, Vizovic, Zlína, Valašských Klobouk a Brumova. Naproti tomu J.Štika jižní Valašsko zvlášť nevyděluje, ale rozlišuje vlastní jádro Valašska od oblastí okrajových (Slavičínsko) a přechodných. V současných propagačních materiálech tvoří jižní hranici tohoto mikroregionu Vlárský průsmyk a město Bylnice- -Brumov, východně sahá ke Slavičínu a Vlachovicím a na sever za Horní Lideč. Východní hranici tvoří státní hranice se Slovenskem. Z hlediska přírodního do regionu zasahují z jihu Bílé Karpaty, prohlášené pro své přírodní bohatství za chráněnou krajinnou oblast a biosferickou rezervaci UNESCO. Severozápadní část regionu zabírají Vizovické vrchy a od severu přiléhají Javorníky, obojí náležející rovněž k pohořím karpatského oblouku. Při osídlování jižního Valašska sehrál důležitou roli Brumov, kde byl postaven na ostrohu nad údolím říčky Klobučky zeměpanský hrad, jehož posláním bylo chránit zemskou hranici a obchodní cestu Vlárským průsmykem do Uher. K brumovskému panství náležela řada sídel regionu, včetně Klobouk, které byly znovu vysazeny jako sídlo městského typu ve 14. století (první zpráva 1341). Valašské Klobouky se staly kulturním a hospodářským centrem celého jižního Valašska. Valašská kolonizace, jež se od konce 15.století podílela na hospodářském a kulturním obrazu východní Moravy a přilehlé části těšínského Slezska, na jižní Valašsko zasáhla jen v omezené míře. Proto J.Štika, který se valašskou kolonizací zabýval detailně, řadí jižní Valašsko z hlediska prvků salašnické kultury do oblasti tzv. polního salašnictví, jež sloužilo především potřebám zemědělského hospodaření. Domnívá se, že salašnický chov dobytka sem nepronikal ze severu, ze Vsatska, ale ze slovenského Trenčínska pro společné rysy obou subregionů. Jižní Valašsko nepoznamenala v takové míře ani tzv. pasekářská kolonizace, která dotvořila sídelní obraz východomoravských obcí na Rožnovsku, Vsetínsku a v horské části těšínského Slezska, vzhledem k tomu, že zdejší sídelní situace byla zkonsolidována už během kolonizace středověké. K výrazným dokladům tradiční kultury jižního Valašska náležel lidový dům. I když na Národopisné výstavě československé 1895 Valašsko reprezentovala osada ze Vsatska, instalovaná D.Jurkovičem, který v té době byl zaměstnán u vsetínského stavitele Urbánka, dům jižního Valašska prozkoumal záhy K.Chotek, přední československý etnograf, a zpracoval ve studii o starých typech valašského domu. Po druhé světové válce některé objekty z jižního Valašska dokumentoval se svými žáky architekt A.Kurial, vývoj interiéru na klobouckém Závrší zpracovala H.Johnová a jihovalašský domový materiál byl včleněn také do souborných prací věnovaných tradičnímu domu na Moravě či v bývalém Československu (V.Mencl, V.Frolec, J.Langer). V poslední době se regionem zabývala V.Kovářů, pracovnice památkové péče. V 60-tých letech 20.stol. probíhaly na Valašskokloboucku terénní výzkumy studentů etnografie brněnské univerzity. Znovu se na jižní Valašsko vrátili od roku 1999 jejich mladší kolegové, studenti Ústavu evropské etnologie, díky spolupráci navázané se Základní organizací Českého svazu ochránců přírody KOSENKA ve Valašských Kloboukách. Oba výzkumy se lišily svou orientací, nicméně společné oběma byla dokumentace tradičních stavebních projevů. V r.1962 byl průzkum proveden ve Francově Lhotě, Návojné, Nedašově Lhotě a Pulčíně. Studenti podchytili zachované roubené stavby, jejich půdorysy a některé výtvarné prvky jako výzdoba štítů. Cena výzkumných zpráv je vysoká vzhledem k tomu, že většina objektů již neexistuje. Rozsáhlý kolektivní výzkum, provedený společně brněnskými a pražskými studenty etnografie, proběhl v r Byl realizován ve Francově Lhotě, Poteči, Pulčíně, Střelné, Študlově, Valašské Senici, Vlachově Lhotě, Vlachovicích, Návojné, Nedašově a Nedašově Lhotě. Ze 70-tých a 80-tých let 20.stol. byly ve sledovaném regionu prováděny výzkumy už jen v menší míře a jednotlivými studenty. Současný terénní výzkum se zaměřil přímo na Valašské Klobouky, z vesnických sídel na Poteč a Nedašovu Lhotu. Ve Valašských Kloboukách byly středem pozornosti dřevěnice čp.10 a 11 v Brumovské ul. a řemeslnicko rolnická Pechancova usedlost čp.62 v Komenského ulici, která svou dispo- 2

3 Dřevěné stavby Průzkum, dokumentace, ochrana, využití Valašské Klobouky. Roubené domy čp.10 a 11 v Broumovské ulici. Foto M.Válka zicí i vnitřním vybavením přináší cenné poznatky k vývoji lidového domu i bydlení ve městě. Těsně před asanací byl zdokumentován tzv. Fučkův mlýn čp.273, druhý z klobouckým vodních mlýnů. Průvodní zpráva seznamuje s postupnou devastací objektu, který byl zbaven své původní funkce a tak odsouzen k zániku, když všechny snahy o jeho revitalizaci vyšly na prázdno. Na základě dvouletého průzkumu v Poteči vznikla studentská práce, která zhodnotila nejen technický stav všech dochovaných roubených staveb v obci, ale zamýšlí se i nad možnostmi jejich záchrany různě modifikovanou revitalizací (muzejně expoziční, společenskou, ubytovací). Převážně z historického pohledu byla zpracována práce o zemědělské usedlosti čp.1 u Tomečků v Nedašově Lhotě na klobouckém Závrší. Během terénního výzkumu v roce 2003 byly v Poteči detailně zdokumentovány dva technické objekty, Krahulíkův mlýn na pohanku (původně obilný) a Hořákova sušárna ovoce. Roubený dům jižního Valašska náleží podle domové typologie ke karpatskému typu. Podle Chotkových popisů a pozdější literatury zde přetrvaly dvoudílné půdorysné formy, které V.Pražák pokládá za typické pro zdejší region a za důsledek valašské kolonizace. Dvoudílná domová dispozice měla jizbu a síň, s variantou rozdělené síně na síň a komoru v její zadní části. Topeniště s polodýmným provozem bylo situováno v jizbě a tvořila ho chlebová pec a otevřené ohniště, odkud dým unikal omazaným dřevěným nebo proutěným dymníkem do podstřeší. Nové bádání uvedené formy vysvětluje sociálními důvody a pauperizací obyvatelstva. Tyto reliktní formy postupně zanikaly v druhé polovině 19.století. Během našeho terénního výzkumu jsme se setkávali s trojdílným domem chlévního nebo komorového typu. Vytvořila se forma s malou kuchyní, situovanou v zadní části síně (Poteč čp.91, 95, Val. Klobouky čp.7) nebo vybudovanou na ploše jizby (Val. Klobouky čp.62). Podstatnou změnu doznalo topeniště. Mizí polodýmný provoz přístavbou zděných sporáků, buď jen omítnutých a olíčených vápnem, nebo kachlových přistavených do jizby nebo tak, že v kuchyni je umístěna litinová plotna a v jizbě kachlová kopka. Roubené stavitelství nebylo v regionu jen vesnickým jevem, ale ve svém architektonickém fondu ho mají zastoupeny také Valašské Klobouky, hospodářské a kulturní středisko jižního Valašska. V literatuře se často uvádí, že podstatná část jeho dřevěného bytového fondu padla za oběť až požáru, který v r.1896 zničil téměř celé město. Pohledem na indikační skicu stabilního katastru z r.1828 však zjistíme, že město je zde zakresleno v převážné míře jako zděné, a to nejen v případě měšťanských domů na náměstí, ale také pokud se jedná o místní části Staré Město, Sychrov, Madačov, Hodňov, Sbořisko, Žaboskřeky či Záhumí, obývané drobnými řemeslníky a rolníky, kde se roubené stavby dochovaly až do současnosti. Vysvětlení bude patrně souviset k protipožárním zabezpečením domů a s tím, že domy měly zděná topeniště s řádným komínem a na střeše šindelovou krytinu, pokud nebyly ještě v kožichu, tj. omazány hlínou. Proto indikační skica stabilního katastru Val. Klobouk není z hlediska stavebního materiálu směrodatná, jako např. v případě sousední Poteče. Až do současnosti se uchovala ve městě porůznu řada roubených staveb v různém stupni zachování, z nichž některé jsou včleněny do městské památkové zóny. Několik roubených objektů stojí v Brumovské ulici. Dřevěnici čp.11 vlastní ZO ČSOP Kosenka a po rekonstrukci v r.1989 slouží ke společenským a kulturním účelům. Původně řemeslnický dům, jehož poslední majitel se zabýval textilní výrobou, má trojdílnou dispozici jizba - síň (v zadní části byla průchozí kuchyně) - komora. Dům je orientován okapově ke komunikaci a místní svažitý terén vyrovnává podsklepení pod jizbou a síní. Restituce objektu se zaměřila na lokální zpevnění srubu, vybudování nové střešní konstrukce a její pokrytí šindelem. Zásahy do dispozičního řešení stavby se neprováděly. Vzhledem k předpokládanému společenskému využití objektu zde byly položeny inženýrské sítě (elektřina, voda, odpady), situované do zadní komorové části domu vytvářející provozní zázemí nutné při širších kulturních akcích. Ponecháním trámových stropů se záklopem, svlakových dveří s kováním a zámky si stavba uchovala patinu stáří a vysokou míru autenticity. Při rekonstrukci topeniště se jeho tvůrci vrátili ke staršímu typu otopného zařízení. Na základě konzultace s F.Papežem z městského muzea a s pracovníky Valašského muzea v přírodě v Rožnově p.r. byl zvolen tzv. študlovský vzor. Tvoří ho chlebová pec, zděný sporák a tzv. kútek, otevřené ohniště nadkryté komínem. Komín byl vybudován znovu v místech, kde stál původně, než byl přesunut do kuchyně v zadní části síně. O jeho původním umístění hovořil vyříznutý otvor ve stropním záklopu. K areálu náleží další hospodářské objekty, jako stodola a bývalá dílna s obytnými prostory v patře, kde jsou dnes pracovny Kosenky. Nedaleko od dřevěnice čp.11 se nachází roubený dům čp.7 na ulici Záhumení. Byl zakoupen nadací Jana Pivečky ze Slavičína, jehož předci jsou zde písemně doloženi už v 16.století. V nedávné době byl objekt rekonstruován za přispění státní památkové péče a předpokládá se jeho kulturně společenské využití v souvislosti s papučářskou tradicí Valašských Klobouk. Slavnostní otevření se konalo u příležitosti mikulášského jarmeku v roce Obnovena byla výměnou trámů zadní komorová část domu, dům získal novou střešní konstrukci, u předního štítu bylo obnoveno charakteristické ozdobné schodovité laťování, zadní štít zůstal hladký, zhlaví nových stropních trámů bylo vyprofilováno stejně jako u původních trámů nad jizbou. Stavba byla pokryta šindelem a rekonstrukce pokračovala opravou interiérů, kde byly obnoveny podlahy a vyzděno nové topeniště s kachlovými kamny. Nábytek byl vyroben podle starších předloh ze zlínského muzea. Přímo v městské centru, vedle majestátní historické budovy gymnázia se nachází hodnotná Pechancova dřevěnice čp.62. Na indikační skice stabilního katastru (1828) je dům označen jako zděný. Majetkové poměry zde byly poněkud složitější, a to ve vztahu k sousednímu číslu 61, proto budou vyžadovat dalšího šetření. Netypicky okapově orientovaná stavba s klasickou třídílnou dispozicí po nedávné smrti Johany Pechancové ( ), poslední obyvatelky, je opuštěna. Jak bylo výzkumem zjištěno, dům byl obydlím rodiny soukeníka, který řemeslo provozoval ještě v meziválečné době. J. Pechancová uvedla, kde stála v jizbě otcova stativa, tkalcovský stav, a zbytky soukenického náčiní odpočívají dosud na půdě. Vzhledem k tomu, že zde dožívala jako ne- 3

4 Sborník referátů - Rožnov pod Radhoštěm září 2002 kterém stavba stojí. Proto šanci na zachování mají památkově chráněné stavby a dřevěnice poučených vlastníků, kteří je využívají většinou k rekreačním účelům. Pro návrat dřeva jako stavebního materiálu v regionu zatím nedozrál čas. Valašské Klobouky. Okapově orientovaná dřevěnice čp.62 v Komenského ulici. Foto M.Válka provdaná dcera, nebyly v domě prováděny stavební úpravy a objekt ukazuje podobu tradičního bydlení 19.století. Oproti běžně rozšířené dispozici, potřeba zachovat komunikační funkci síně vedla k tomu, že kuchyně byla vestavěna do prostoru jizby, jak se s tím setkáváme i v jiných regionech (Rymice u Holešova, slovácký Vlčnov). Kuchyně má zachovánu kamennou podlahu a topeniště je tvořeno malým zděným sporákem (šporhert) a kotlem na ohřev vody. Vše je pod širokým komínem. Vedle v jizbě stojí kachlová kamna s troubou, pec byl zbourána v r.1929 (?), kdy matka po otcově smrti dělala v domě poslední stavební úpravy: zvětšila okna a nechala omítnou trámový strop. Jak vzpomínala J.Pechancová, letopočet na stropě žádný nenašli. V jizbě se zachovala až do dnešních dnů stará diagonální dispozici rozmístění nábytku se stolem v rohu proti topeništi. Zásuvkový prádelník (kostn) z výbavy matky - pocházela z rolnické rodiny z Lipiny - slouží k umístění devocionálií a rodinných památek. Stěny jizby zdobí rodinné fotografie (soukeník Jan Pechanec), barvotisky a náboženskými motivy, nejmladší součástí vybavení jsou skříně na šatstvo a moderní otopná tělesa. V síni s dusanou hliněnou podlahou se dochovala datovaná truhla z r.1795, ozdobená jednoduchou malbou, a dřevěná skříňka, almárka, na potraviny. Původní skladovací komora, přístupná ze síně, byla upravena k obytným účelům, jako obydlí pro provdanou dceru. V podstřeší (húra), rozděleném deskovými stěnami, jsou patrné stopy po dýmném provozu (udilo se zde maso) a prostor sloužil ke skladovacím účelům, jak ukazuje množství truhel na obilí a mouku (žigla) a dnes odložené zemědělské nářadí (dřevěné vidle, cepy, míchadla na povidla). Hospodářské budovy, chlév, kůlna a sklep, jsou postaveny ve dvoře kolmo k obytnému stavení. Ve dvoře byl situován ještě roubený výměnek a v zahradě stodola, ale obě stavby byly již dříve asanovány. Dům je v současné době neobýván a vyvstávají otázky o jeho zachování a využití. Roubené stavby, které na jižním Valašsku převažovaly ještě na počátku 20.století, postupně ustoupily zděným, takže v současnosti představují již jen reliktní stavební formu. Zachovalé objekty jsou obývány nejstarší generací nebo slouží už jen ke skladovacím účelům. Jejich historická hodnota není majiteli zohledňována, cenu má jen stavební místo, na Literatura a prameny F.V.Peřinka: Val.-Klobucký okres. Vlastivěda moravská. Brno J.Balhar: Popis okresního hejtmanství Uhersko-Brodského. Uherský Brod K.Chotek: Staré typy valašského domu. Národopisný věstník čsl. 11, 1916, s H.Johnová: Vývoj interiéru na Valašském Závrší. Národopisný věstník čsl. 32, 1951, s V.Pražák: K problematice základních půdorysných typů lidových staveb v Československu. Československá etnografie 6, 1958, s , J.Štika: Rozšíření karpatské salašnické kultury na Moravě. Český lid 48, 1961, s J.Štika: Moravské Valašsko. Jeho vznik a vývoj. Ostrava A.Kurial: Katalog lidové architektury I. Okres Gottvaldov. Brno V.Kovářů: Valašské Klobouky a jejich stavební vývoj (se zřetelem k místní řemeslné výrobě). In: Venkovské město 2. Uherské Hradiště 1987, s Zlínsko. Vlastivěda moravská. Brno 1995, s P.Odehnal: Jan Pivko Švec a klobucká dřevěnice čp.7. In: Vlastivědné kapitoly z Valašskokloboucka 1, 2000, s J.Langer: Lidová architektura v Karpatech. Veronica. Časopis ochránců přírody. 15 zvl. číslo Karpaty Krajina a lidé, 2002, s M.Kadlecová - P.Klemšová: Průzkum lidových staveb ve Valašských Kloboukách. Dřevěnice čp. 11 v Brumovské ulici. Val. Klobouky - Brno 2001, rkp. v archivu Ústavu evropské etnologie (ÚEE) FF MU Brno. R Bortel: Dokumentace a posuzování možné akvizice stavebního objektu č. p. 10 v katastru Valašské Klobouky. Brno 2001, rkp. v archivu UEE FF MU Brno. P.Chaloupková - A.Marešová: Fučkův mlýn č. p. 273, Valašské Klobouky. Brno 2002, rkp. v archivu UEE FF MU Brno. M. Janotková a H. Špičáková: Tradiční roubená architektura v Poteči. Brno 2002, rkp. v archivu ÚEE FF MU Brno. P.Havránek: Obec Nedašova Lhota na klobouckém Závrší. Brno 2002, rkp. v archivu ÚEE FF MU Brno. M.Kadlecová - P.Klemšová: Průzkum lidových staveb ve Valašských Kloboukách. Dřevěnice čp.62 na Komenského ulici. Val. Klobouky - Brno 2002, rkp. v archivu ÚEE FF MU Brno. R.Bečvová G.Zmeškalová: Zpráva z terénního výzkumu v obci Poteč. Brno 2003, rkp. v archivu ÚEE FF MU Brno. 4

5 Dřevěné stavby Průzkum, dokumentace, ochrana, využití Valašské Klobouky. Nároží srubu u dřevěnice čp.11. Foto M.Válka Valašské Klobouky. Zhlaví původního a nového stropního trámu u rekonstruované dřevěnice čp.7 na Záhumí. Foto M. Válka

6 Sborník referátů - Rožnov pod Radhoštěm září 2002 Vlkolínec, súčasť svetového kultúrneho dedičstva, dôvody vyhlásenia a problémy ochrany PhDr. Zuzana Liptayová, Krajský pamiatkový úrad Žilina, pracovisko Ružomberok, Š.N. Hýroša 1, Ružomberok Vlkolínec je pozoruhodne intaktne zachovaný sídelný celok, patriaci k typu stredoeurópskych sídiel s drevenou zrubovou architektúrou, rozšírených v horských a podhorských oblastiach. Urbanisticky prešiel iba nepatrnými zmenami a jeho historická a architektonická podoba je zachovaná. Predstavuje najzachovalejší a najucelenejší urbanistický celok pôvodných ľudových stavieb v širokom kontexte okolitých krajín. Vďaka periférnej polohe a čiastočnej izolovanosti zostal zachovaný nielen historický ráz sídla a okolitej prírody, ale aj vonkajší vzhľad objektov ľudovej architektúry, ako aj vnútorné usporiadanie väčšiny domov. Z hľadiska homogénnosti nie je porovnateľný súbor domov v rámci stredoeurópskeho územia. Pre tieto svoje špecifiká bol v decembri 1993 zapísaný do Zoznamu svetového kultúrneho a prírodného dedičstva UNESCO. Pamiatková rezervácia ľudovej architektúry Vlkolínec (ďalej PRĽA) je mestskou časťou mesta Ružomberok. Leží v národnom parku Veľká Fatra, vo vnútorných Západných Karpatoch. Za PRĽA bol vyhlásený na základe uznesenia vlády SSR č.21 z Dominantou územia je prírodná scenéria s najvyšším končiarom - vrchom Sidorovo (Hýrová, Žiar) s nadmorskou výškou m. Vlkolínec sa nachádza na jeho úpätí vo výške 718m.n.m. Sídelnou osou hornej časti osady je potok tečúci zo severu na juh v drevených žľaboch, okolo vedie po oboch stranách miestna komunikácia. Na pomerne strmom svahu sú po oboch stranách miestnej komunikácie v pravidelnej uličnej zástavbe postavené roľnícke dvory. Radová zástavba v hornej, severnej časti obce bola počas vojny zničená požiarom. Približne v strede obce sa ulicovka rozvetvuje na dve navzájom kolmé komunikácie, pozdĺž ktorých zástavba pokračuje. Z hľadiska charakteru zástavby je Vlkolínec hromadnou obcou typu dvojradovej ulicovky s hlbokými dvormi s náznakom voľnej, nepravidelnej zástavby. Základným typom hospodárskeho dvora je roľnícky dvor, charakteristický pre úzke údolné a svahové osídlenie horských častí stredného Slovenska. Domy sú orientované štítom do ulice. Dlhé úzke dvory sú spoločné pre niekoľko obytných domov, postavených do hĺbky za sebou alebo oproti sebe. V pokračovaní pozdĺžnej osi domu sú radené hospodárske stavby. Stodoly sú orientované buď súbežne s osou domov, alebo kolmo na ne - stavané na celú šírku pozemku. Pri krátkych a širokých pozemkoch sú hospodárske stavby oproti domu. Dvory sú väčšinou otvorené, len niektoré sú uzavreté doštenými bránami s charakteristickou šindľovou strieškou. Situovanie obydlí v obci umožňovalo vzájomnú komunikáciu obyvateľstva, vzájomnú symbiózu roľníckej a domáckej remeselnej práce. V strede obce na rázcestí ulíc sa nachádza zrubová rumpálová studňa, ktorá je významným miestom spoločenského kontaktu. Medzi významné objekty ľudovej architektúry a sídelné dominanty patrí drevená zvonica v strede obce. Bola postavená v roku 1770 a jej funkciou bolo oznamovať čas modlitieb. Zvonením sa ohlasovali aj požiare a iné nebezpečie. V roku 1875 bol na východnom okraji obce postavený kostol Navštívenia Panny Márie, pôvodne ako kaplnka. Je to jednoloďová barokovo-klasicistická stavba s presbytériom a do priečelia vstavanou vežou. Dodnes patrí k najvýznamnejším miestam spoločenských kontaktov obyvateľov aj návštevníkov Vlkolínca. Po pravej strane cesty k cintorínu a kostolu sa nachádza murovaná budova bývalej školy, z konca 19.storočia, citlivo osadená do prostredia. Mimo intravilánu obce sa nachádzajú hospodárske stavby - senníky štále. Sú to jednopriestorové zrubové stavby so sedlovými strechami pokrytými šindľom. Senníky sú roztrúsené v krajine, na terasovitých políčkach a okolitých lúkach a dotvárajú tak typickú scenériu. Predmetom pamiatkovej ochrany z urbanistického hľadiska je zachovaná pôdorysná osnova sídelnej formy, parcelácia, ktorá je podriadená zákonitostiam tejto sídelnej formy, situovanie objektov v rámci parciel, dochovaný komunikačný systém Cieľom záchrany a obnovy Vlkolínca je v prvom rade zachrániť a obnoviť všetky schátralé a havarijné stavby, dostavať pôvodne zastavané parcely a začať s krokmi, ktoré budú viesť k zastaveniu trendu poklesu obyvateľstva, ba naopak, k jeho vzrastaniu. Dnes je tu len okolo 30 miestnych obyvateľov, väčšinou prestárlych. Vo Vlkolínci je zapísaných v Ústrednom zozname pamiatkového fondu 73 objektov ľudovej architektúry pod 36 evidenčnými číslami (118 pamiatkových objektov). Zapísané objekty kultúrne pamiatky predstavujú: domy, dvojdomy, hospodárske stavby stodoly,maštale, chlievy, sýpky, senníky, jeden plot a zrubovú zvonicu. Okrem kultúrnych pamiatok sú súčasťou PRĽA aj objekty dotvárajúce prostredie. Základným stavebným materiálom obytných domov aj hospodárskych stavieb je drevo. Výber materiálu bol podmienený okolitým prostredím lesov a hôr. Nový stavebný materiál - tehla - bol použitý len pri stavbe dvoch domov, postavených v druhej polovici 20.storočia. Steny domov sú zrubené z čiastočne alebo úplne kresaných drevených trámov vodorovne kladených na seba a spojených preplátovaním. Vyrovnanie zvažitého terénu je riešené vysokou kamennou podmurovkou. Pivnice pod objektami sa vyskytujú len ojedinele i napriek vyrovnávaniu terénnej nerovnosti pomerne vysokou podmurovkou. Funkciu pivnice tu prevzala zemiaková jama, obyčajne umiestnená v izbe. Špáry medzi trámami sú prekryté latkami trojúholníkového tvaru alebo machom a zamazané hlinou. Nerovnosti stien upravovali vytieraním hlinou, ktorá sa potom bielila a líčila. Zrub sa natieral dvakrát do roka (jar, jeseň). Typická farebnosť vlkolínskych zrubov je biela, modrá, žltá a svetlá okrová. Sokel je farebne odlíšený. Je murovaný z plochých kameňov spájaných blatom. Aj vnútorné steny zrubu sa vyrovnávali hlinou na hladko a po zaschnutí sa líčili. Kameň ako základný stavebný materiál sa používal len na stavbu komôr a sýpok. Strechy domov so šindľovou krytinou sú sedlové, ukončené štítmi s podlomenicou na šírku asi 5-tich radov šindľov. Hore sú štíty ukončené polkružím a kolíkom, spodné odoštenie polkružia je niekde ornamentálne zdobené maľbou a označené napr. letopočtom, menom staviteľa, monogramom, krížom a pod. Doskový štít má malé výzorníky, slúžiace na presvetlenie podstrešného priestoru, predtým na odvod dymu voľne sa rozplývajúceho v podstreší. Na tento účel slúžili aj otvory v streche umiestnené nad vstupom, približne v miestach, kde bolo vykurovacie teleso. Tieto otvory obdĺžnikového tvaru prekryté šindľovou strieškou sa lokálne nazývajú dýmniky. Konštrukcia krovu je hambálková, krokvy sú zapustené do odkvapových väzníc, ktoré ležia na stropných trámoch. Pôvodnou krytinou striech je štiepaný drevený šindeľ. Odkvapové žľaby na odvádzanie dažďovej vody sú dlabané z dreva. Vstup do domu u všetkých objektov je z dvorovej časti domu, je krytý širším podstreším, predĺženým o jeden alebo dva rady šindľov. Domy s vysokou podmurovkou na vstupnej strane majú priestor pred vchodom vyvýšený. Vstupné dvere tvorí rámová konštrukcia s doskovou výplňou. Okná sú umiestnené približne v polovici výšky zrubovej 6

7 Dřevěné stavby Průzkum, dokumentace, ochrana, využití steny. Okenné rámy sú drevené, zasadené do pevných rámov drevených ostení, niekde zvýraznené pastelovými farbami. Vo Vlkolínci sa zachovalo niekoľko typov obytných domov. Viac ako polovicu tvoria trojpriestorové domy s radením priestorov za sebou. Vstupnou miestnosťou je pitvor umiestnený v strede domu. Zadná časť pitvora slúži ako kuchyňa. Z pitvora sa na jednej strane vstupuje do izby, na druhej do komory. Ďaľším typom domu na Vlkolínci je dvojpriestorový, pozostávajúci zo vstupného priestoru - pitvora a z izby. Pripojením murovanej komory k takémuto typu domu vznikol potom dom so sýpkou. Prízemná časť využívaná ako komora, podstrešná ako sýpka. Možno o ňom hovoriť aj ako o trojpriestorovom, ktorého súčasťou je sýpka. Dom pozostáva z izby s drevenými zrubovými stenami, z pitvora a komory (so sýpkou v podstreší), ktoré majú steny s klenbou. Jednoduché typy troj a dvojpriestorových domov boli zrkadlovo symetricky spájané dohromady, čím vznikali dvojdomy. Zachovali sa aj dvojpriestorové domy (posledný postavený v roku 1924), domy s bočnou komorou a dvojdomy so spoločným pitvorom. Najväčším priestorom v dome bola izba, kde sa odohrával celý rodinný život. Pôvodne jediným vykurovaným priestorom bola izba, v ktorej bola umiestnená pec s ohniskom. Neskôr sa preniesla do zadnej časti pitvora. Pri priečke medzi izbou a pitvorom bývalo umiestnené otvorené ohnisko, na ktorom sa varilo. Dym unikal otvorom v povale - dýmnikom do podkrovia. V časti nad pitvorom bol priestor na údenie mäsa a šindľov, ktoré sa údili v tzv.klietkach. Z ohniska sa vykurovala aj chlebová pec, ktorá bola umiestnená v izbe. Začiatkom 20.stor. pôvodné vykurovanie nahrádzajú sporáky a murované pece, kde sa dym začína odvádzať komínom nad strechu. Objavuje sa komín. Hospodárske stavby sú sústredené za obytnými domami. Hospodársky dvor uzatvárajú na záhumní postavené rozmerné stodoly. Plnili funkciu pracovného priestoru, ale aj zásobárne. V tesnej blízkosti domu je dreváreň a maštaľ. Drevárne (kôlne) sú pristavené k domu napojením pultovej striešky na strechu zadného štítu domu. Maštale stoja samostatne, alebo sú konštrukčne spojené do jedného celku so stodolou. K stodole, ale najčastejšie k maštali, prislúchajú aj chlievy. Ovce sa ustajňovali v ovčínoch., samostatných zrubových stavbách, zvaných záčin. Pri stavbe hospodárskych objektov sa používalo niekoľko stavebných techník - konštrukcia zrubová (najmä maštale), rámová a stĺpiková, ako doplnok zrubovej (stodoly). Ťarchu veľkej strechy stodôl (humna) nesú väčšinou kamenné alebo drevené stĺpy. Výplň stien tvoria vodorovne kladené trámy zrubu, alebo dosky zasunuté v žliabku vyhĺbenom v stĺpiku. Neopracované ložné plochy driev umožňovali vytvorenie potrebných špár na vetranie. Pri postupnej revitalizácii obce rastie množstvo prípadov nerešpektovania jestvujúcej platnej legislatívy a svojvoľného uplatňovania vlastných záujmov pri bežnej údržbe alebo obnove objektov v PRĽA. Rozmohla sa nevhodná a zároveň nelegálna stavebná činnosť zasahujúca negatívne do pamiatkovej podstaty objektov ĽA, hlavne v interiéroch. Najväčšou hrozbou pri obnove pamiatok sa ukázali byť ich vlastníci, ktorí vedome ignorujú jestvujúce právne predpisy a svoje povinnosti. Druhou najväčšou hrozbou pre kultúrne pamiatky a prostredie PRĽA bol donedávna nečinný orgán štátnej pamiatkovej starostlivosti, teda Okresný úrad, odbor regionálneho rozvoja v Ružomberku. Technická infraštruktúra sa vo Vlkolínci začala budovať s cieľom zabezpečenia zodpovedajúcej kvality bývania a štandardu v existujúcich domoch pre súčasných stálych obyvateľov a s perspektívou dostavieb nových domov, oživením lokality, prinavrátením života do nej. Zámer postaviť nový dom na mieste pôvodných zastavaných častí vyjadrilo niekoľko vlastníkov, traja z nich začali v roku 2000, po spracovaní projektu a vydaní stavebného povolenia, so samotnou realizáciou výstavby (parcela č , 15694/1 a 15694/4). Vybudovaný je vodovod, upravený je centrálny priestor pamiatkovej rezervácie s vedením vody v drevených žľaboch, namontované sú výtokové stojany na pitnú vodu. Rozšírenie elektrickej siete a jej kabelizácia, ktorá sa realizovala od roku 1996, bola ukončená v novembri Kabelizácia elektrickej siete a jej rozšírenie bolo navrhnuté a realizované s cieľom postupného zavedenia elektrického vykurovania do domov a následného odstránenia komínových telies. Výsledný efekt, i napriek tomu, že si viacerí vlastníci objektov zaviedli elektrické vykurovanie (konektory), sa dosiaľ nedostavil. Stĺpy elektrického vedenia boli upravené na stĺpy verejného osvetlenia, nástrešníky sa odstraňujú postupne pri obnove strešnej krytiny. Po realizácii technickej infraštruktúry, financovanej zo Štátneho fondu životného prostredia (vodovod, kanalizácia, ČOV, elektrizačná sieť) sa začalo v roku 1999 s realizáciou prístupových komunikácií v Trlenskej doline, ktoré boli už dokončené a s realizáciou komunikácií v obci. Realizáciu komunikácií financuje v plnej výške mesto Ružomberok. Mesto Ružomberok vyčleňuje každoročne, podľa svojich možností, zo svojho rozpočtu cca 1,5 mil Sk (cca 15,8 mil. Sk za posledných 10 rokov) a venuje Vlkolíncu primeranú starostlivosť, ktorá však nie je dostatočná pre komplexné riešenie problematiky celej lokality. Z rozpočtu štátu bola za posledných 10 rokov vyčlenená suma vo výške 2,370 mil Sk, pričom žiadosti na obnovu objektov boli zhruba 10-násobné. Sú to zdroje len na obnovu objektov zapísaných v Ústrednom zozname pamiatkového fondu. Pre reálnu postupnú záchranu samotných zhruba objektov (z toho asi 25 hospodárskych budov) by bolo potrebné v priebehu najbližších 3-4 rokov vyčleniť z prostriedkov štátu každoročne cca 2 mil Sk tak, aby sa zabezpečila aspoň základná údržba. Doposiaľ poskytované združené finančné príspevky mestské, krajské, z Fondu Pro Slovakia sa použili predovšetkým na výmenu strešnej krytiny, výmenu častí zrubovej konštrukcie, výmenu drevených podláh a ďalších stavebných úprav. V minulom roku sa podarilo mestu získať grant z prostriedkov PHARE ako 73% podiel nákladov na projekt Vlkolínec SKD UNESCO Humanizácia dopravného systému v kontexte rozvoja cestovného ruchu. V poslednom období je citeľná zvýšená aktivita a spolupráca miestnych občanov prezentovaných Výborom miestnej časti (vznikol v roku 1999), ktorý by mal zodpovedať za problematiku bežnej údržby a obnovy Vlkolínca s okolím, spolu s otázkami občiansko-právneho charakteru. V roku 2001 sa vytvorilo Občianske združenie Vlkolínec, ktorého aktivity by sa mali zasa prejaviť najmä v kultúrno-propagačnej oblasti a pri získavaní finančných prostriedkov a grantov z našich a zahraničných zdrojov. V obci je zriadená expozícia ľudového bývania a života vo Vlkolínci a na Liptove v tzv. Roľníckom dome (obj. č ), ktorého správcom je Liptovské múzeum v Ružomberku. V objekte za zvonicou v strede obce je Informačné stredisko patriace mestu, ktoré poskytuje základné informácie o lokalite, predávajú sa tu rôzne propagačné materiály, publikácie, ľudovoumelecké výrobky a pod.. Mesto Ružomberok zriadilo v roku 1989 funkciu správcu Vlkolínca, ktorý zabezpečuje prípravu a realizáciu obnovy objektov, stavebný dozor, materiálno-technické zabezpečenie obnovy, ale aj neustály styk s miestnymi obyvateľmi. 7

8 Sborník referátů - Rožnov pod Radhoštěm září 2002 Každoročne sa v mesiaci august uskutočňuje spoločenské podujatie Nedeľa na Vlkolínci, ktoré z finančnou pomocou Štátneho fondu kultúry organizuje už tradične mesto Ružomberok. Na záver je potrebné opätovne pripomenúť, že najzachovalejší a najucelenejší súbor ľudových stavieb na Slovensku sa stal výraznou časťou svetového kultúrneho dedičstva. Pre nás je to viac ako zaväzujúce. Toľkokrát opakované želanie, zachovať vo Vlkolínci génius loci - zachrániť ľudovú architektúru a prinavrátiť do obce život - by malo zjednotiť všetky dobré snahy, zosúladiť všetky aktivity a nájsť spôsob ako zachrániť a využívať túto výnimočnú lokalitu pri uchovaní jej doterajších kvalít. 8

9 Dřevěné stavby Průzkum, dokumentace, ochrana, využití Dřevěné venkovské stavby v kraji pod Zelenou horou Roman Tykal, MěÚ Měčín Želvice čp.12 U Vaníků, o.plzeň-jih, Foto:J.Hnízdil, 1924 Kraj pod Zelenou Horou tvoří kopcovitá krajina v podhůří Šumavy po obou stranách hranice nynějších okresů Klatovy a Plzeň-jih. Zelená Hora je výrazný vrch se zámkem a bývalým poutním kostelem Panny Marie nad městem Nepomukem, s bohatou historií počínající v raném středověku ve spojení s pobytem sv. Vojtěcha a působením významného cisterciáckého kláštera, který byl pod tímto vrchem založen v první polovině 12.století a zanikl na počátku husitských válek. Z hlediska typologie lidového domu se jedná o oblast patřící k domu jihozápadních Čech, tvořenou styčným pásmem domu podhůří Šumavy s domem v okolí Plzně. Původní venkovská zástavba zde byla, jak je patrné z indikačních skic i map Stabilního katastru, do poloviny 19.století převážně dřevěná. Zděné stavby se na tomto území vyskytovaly v poměrně malém množství a ve většině případů se jednalo o stavby vrchnostenské nebo o nově vystavěné objekty vznikající od konce 18.století již dle tehdejších nových protipožárních nařízení. O převaze dřeva jako stavebního materiálů svědčí zmínka z r.1761 o faře v Měčíně (KT) ve zprávě nepomuckého vikáře pražské konsistoři, ve které se uvádí: že to jen srub dřevěný, podobný leckteré sedlské chalupě, než-li obydlí farářskému. 1) Nová zděná barokní fara zde byla vystavěna až roku Jiným příkladem může být stavba roubené patrové lázeňské budovy z doby kolem roku 1750 v tehdy vznikajících malých lázních Letinech (PJ), která zanikla na konci 19. století. Také zápisy v pozemkových knihách z konce 18.století vypovídají mnohé o podobě zemědělských usedlostí v této oblasti. Například v zápisu na celolání rustikální dvůr čp. 15 ve vsi Chlum (PJ) se uvádí: K přítomnýmu dvoru selskýmu přináleží: Stavení. Jedna sednice, jedna kuchyň, dvě komory, jedna marštal, jeden chlív, jedna kolna, všecko od dřeva stavěný, doškama krytý v dobrém stavu. Dva malý chlívky ze dřeva v dobrém stavu. Jeden srub na obilí ze dřeva doškama krytý v dobrém stavu. Jeden novej chlív vedle srubu v prostředním stavu, jedna zděná kolna doškama krytá v dobrém stavu, jedna ze dřeva stavěná stodola ve špatným stavu. 2) Větší zemědělské usedlosti se v této oblasti skládaly ze štítově orientovaného roubeného přízemního komorového domu se zděným jádrem černé kuchyně a s připojenými roubenými chlévy v řadě. Roubeného špýcharu s roubenou valenou klenbou a menších chlívků na protější straně dvora, roubené stodoly s připojenou kolnou, situovanou většinou kolmo k těmto objektům na jeho zadní straně. Krytina všech těchto objektů bývala výhradně došková. Ke komunikaci pak celou usedlost uzavírala kamenná ohradní zeď, doplněná u větších usedlostí od přelomu 18. a 19.století zděnou půlkruhově zaklenutou vjezdovou bránou. Menší usedlosti tvořil obytný dům se stodůlkou připojenou v řadě nebo do úhlu, orientovaný jak štítově tak i v některých případech podélně ke komunikaci. Většinou také s roubeným špýcharem odpovídajícím svými rozměry velikosti hospodářství a s roubenými chlívky. Srubové stěny obytného domu a chlévů byly stavěny z hraněných nebo také nehraněných trámů kuláčů. V některých případech dávány do kožichu (tj. omazány silnou vrstvou hlíny smíchané s plevami a drobně nařezanou slámou), jindy pouze bíleny vápnem. Východně od Nepomuku se v některých vesnicích vyskytovaly ještě v 1. třetině 20.století stavby, které měly bíleny pouze spáry mezi roubením vyplněné hliněnou mazanicí. Z nich je do současnosti zachována chalupa čp.36 U Stržáků v Mohelnici (PJ). Roubené chlévy se u zdejších usedlostí začaly již od poloviny 19.století nahrazovat zděnými a dnes je již téměř nikde nena- 1) Památky dějepisné statku a města Měčína. Rukopis P. Romana Voříška, kaplana v Žinkovech z roku Archiv Národního muzea v Praze, Sbírka F - Měčín. 2) Státní oblastní archiv Klatovy, Fond velkostatku Žinkovy. Vodokrty, špýchar u čp.45, o.plzeň-jih. Foto:R.Tykal,

10 Sborník referátů - Rožnov pod Radhoštěm září 2002 Čmelíny čp.9 U Chalupských, o.plzeň-jih. Foto: J.Hnízdil, 1924 jdeme. Na fotografické dokumentaci chalupy čp.15 U Kubátů v Bílukách (KT) existovaly ještě v roce 1924 a brzy na to již byly nahrazeny zděnými jak dokládá fotografie z roku Poslední v této oblasti byly zbořeny roku 1993 ve statku čp.14 U Pešků v Měčíně. Na jejich výstavbu zde bylo druhotně použito dřevo značného stáří, pocházející nejspíše z přední obytné části této usedlosti, která byla při přestavbě nahrazena opět roubenou konstrukcí. Roubené špýchary s roubenou valenou klenbou byly ve starším období z důvodu své funkce uskladnění zásob pro celé hospodářství opatřovány silnou vrstvou hliněné omazávky, která je měla chránit především před požárem. Tato hliněná omazávka u nich nebývala původně opatřována vápenným nátěrem, jak je patrné ještě na starší fotografické dokumentaci z konce 19. a počátku 20.století. Střecha u nich byla vždy jednoduché konstrukce zvané na vláče (k hřebenové vaznici byly připevněny jednotlivé krokve tak, aby se v případě požáru dala celá došky krytá střecha snadno strhnout a tím zachránit celý špýchar před shořením. Od konce 19.století ztrácely tyto stavby na své důležitosti a jejich vnější hliněná omazávka přestávala být udržována. Z tohoto důvodu je dnes většina z nich již bez této omazávky nebo jen s jejími zbytky.v první třetině 20.století bývaly tyto špýchary při přestavbách jednotlivých usedlostí upravovány tak, aby se jejich vnější vzhled podobal co nejvíce zděné stavbě. Toho bylo docíleno pobitím jejich stěn zvenčí rákosem a nahozením vápennou omítkou, mnohdy i s fasádou členěnou jednoduchým dělením, které bylo obdobou fasády nově vystavěné obytné části. Mnohé z nich tak dodnes působí na první pohled dojmem zděné stavby. Stodoly byly v této oblasti do konce 19.století výhradně dřevěné, situované u větších zemědělských usedlostí pokud možno odděleně od ostatních objektů usedlosti. Bývaly většinou průjezdné, dvoupernové. Ve starší stavební fázi s nízkými srubovými stěnami a vysokým krovem, opatřené většinou sedlovou a v některých případech valbovou doškovou střechou. Na indikačních skicách Stabilního katastru z roku 1837 jsou v několika vesnicích v blízkém okolí Nepomuku zachyceny objekty stodol vícebokého půdorysu. 3) Jejich původní podoba se však dnes již nedá přesněji doložit, protože tyto stavby zanikly bez jakékoliv dokumentace již před koncem 19.století. Pouze u dvou z nich se zachovala fotografická dokumetace - Soběsuky (PJ) čp.18 U Roudů z roku 1924 a Vojovice (PJ) čp.9 U Velíšků z roku Z té je však patrné, že to tehdy již byly stavby obdélného půdorysu s vysokými doškovými střechami. Dá se ovšem také předpokládat, že jejich polygonální ukončení mohlo být v průběhu 19.století odstraněno. Podobná roubená stodola tohoto typu je dosud zachována v Radochově (PJ) u čp.17 a její dnešní stav je výsledkem etapového vývoje. Konstrukci krovu tvoří plné vazby, které jsou uprostřed rozpětí podpírány sloupy, vrcholová vaznice je zdvojená a zavětrování je provedeno šikmými pásky. Dle výsledků inventarizace památek lidové architektury prováděné v této oblasti SÚRPMO Praha v roce 1987 lze tuto stavbu na základě archaické konstrukce jejího jádra klást ještě do 17.století. Další podobná stodola je zachována v Novotníkách (PJ) u čp.18. Roubené stodoly novějšího typu s vyššími stěnami jsou zachovány ve Kbele (PJ) u čp.24, Kbelnici (PJ) u čp.5 a v Krasavcích (PJ) u čp.18. Obraz zdejších vesnických sídel doplňovaly drobné dřevěné sakrální stavby. Od konce 18. století to byly především sloupové zvoničky, umisťované na návsích, které byly později od poloviny 19.století postupně nahrazovány zděnými kapličkami a dřevěné kříže, umisťované jak uvnitř sídel v sousedství zvoniček, tak i v okolní krajině. Do současné doby se z původní venkovské dřevěné zástavby zdejších vesnic dochovaly vlivem několika stavebních vln, které probíhaly od konce 19.století do poloviny 20.století jen malé zbytky. Velký podíl na zániku těchto staveb měly také jejich časté požáry, zejména ve 20. a 30. letech 20.století, které bývaly majiteli často úmyslně zakládány, aby tak výhodným pojištěním získali peníze na stavbu nových objektů. Přesto se zde zachovaly některé stavby značného stáří, zejména roubené špýchary. Příkladem může být roubená komora u bývalého statku čp.9 v Měčíně (KT), nyní přemístěná do nově vznikající Expozice lidové architektury Okresního muzea Klatovy v Chanovicích u Horažďovic (KT). Dle dendrochronologického výzkumu bylo dřevo pro její vstupní dveře a jejich zárubně káceno v roce 1560 a dřevo na roubené stěny v letech Z regionální literatury je také známa datace 1611, která se nacházela na trámu obytné části usedlosti čp.6 U Králů v Měčíně až do jejího zboření v 30. letech 20.století. 4) Značného stáří je také výše zmíněná stodola u čp.17 v Radochovech (PJ) a některé části usedlosti čp. 14 v Měčíně (KT). 3) Indikační skicy Stabilního katastru - Nová Ves u Nepomuku (PJ), Soběsuky (PJ), Vojovice (PJ), Neurazy (PJ). Státní ústřední archiv v Praze, IS Klatovsko. 4) Farní věstník vikariátu Nepomuckého, ročník IV, 1933, č.5, s.6. 10

11 Dřevěné stavby Průzkum, dokumentace, ochrana, využití Polánka u Nepomuku čp.8 U Kutáků, o.plzeň- -jih. Foto: J.Hnízdil, 1924 Bzí, stodola u čp.5, o.plzeň-jih. Foto:R.Tykal, 1981 Vlčí, špýchar u čp.10, o.plzeň-jih. Foto:R.Tykal, 1975 Kbel, stodola u čp.24, o.plzeň-jih. Foto:R.Tykal Mohelnice čp.36 U Stržáků, o.plzeň-jih.fotor.tykal,

12 Sborník referátů - Rožnov pod Radhoštěm září 2002 Bíluky čp.2, o.klatovy. Foto: R.Tykal 1983 Nedanice čp.31 se špýcharem, o.klatovy. Foto: R.Tykal 2002 Hráz čp.7, o.klatovy. Foto: R.Tykal 1994 Lovčice čp.26, o.klatovy. Foto: R.Tykal

13 Dřevěné stavby Průzkum, dokumentace, ochrana, využití VPZ v Jakubovicích a dokumentace její roubené architektury Mgr. Veronika Hrbáčková, SPÚ Olomouc Chtěla bych Vás seznámit s dokumentací havarijního stavu roubené architektury ve VPZ Jakubovice na okrese Šumperk. Od Šumperka jsou Jakubovice vzdáleny asi 20 km, leží uprostřed kopců v poměrně značné nadmořské výšce 495 m, jsou typickou horskou vsí v té části Štítecka, která patří k Branenské vrchovině. Přestože se nachází v poměrně odlehlém a málo úrodném kraji, přes nepříznivé poměry patřily Jakubovice velikostí ke středně velkým vsím, které tvořily v 19. a 20.století českou výspu severní části Zábřežska i Šumperska. Obyvatelé se kromě nevýnosného zemědělství živili podomáckou výrobou a prodejem kartáčů, metlí, košů a nitěných knoflíků. V roce 1900 zde bylo 107 domů a 628 obyvatel vesměs české národnosti. K radikálnímu poklesu došlo až po druhé světové válce, kdy řada rodin hledala příhodnější zdroj obživy jinde. Od této doby vesnice jako celek upadala až na úroveň malé osady. V r.1991 zde žilo jen 174 obyvatel ve 49 domech. Oboustranná rozptýlená zástavba podél zvlněné stoupající komunikace a jejích přilehlých svahů se v tomto kraji vyznačuje především typickými přízemními celoroubenými nebo částečně roubenými a částečně zděnými usedlostmi. Jejich společnými znaky je chlévní, případně komorochlévní půdorys, kvelbené kamenné sklepy pod světnicí přístupné většinou z venku, výjimečně ze síně, a dále dřevěná pavláčka s jednoduše profilovanými či hladkými sloupky. V chalupách, kde pavláčka chybí je alespoň kryté zápraží. Pavláčka jako mizející prvek lidové architektury v tomto kraji byla pro průzkum zajímavá především svou variabilností. Její umístění u domu záleží na tom, jak je objekt v terénu postaven, zda v relativní rovině či ve svahu. Pavláčka bývá posazena na nízkém podezdění přímo na zemi nebo se nachází ve značné výšce - jakoby v patře, což je způsobeno vysokou kamennou podezdívkou dorovnávající svah, někdy nasedá přímo na kamennou podezdívku, jindy její bednění zasahuje až k zemi, čímž je pod pavláčkou tvořeno jakési další kryté zápraží sloužící např. k uskladnění dřeva. Pavláčka je u objektů většinou při okapové podélné stěně světnice, někdy při štítové stěně světnice a výjimečně zaujímá obě tyto strany. Je přístupná zvenku ze zápraží při hlavním vstupu do síně, nebo pokud je vyvýšená jakoby v patře, pak z interiéru domu opět ze síně. Pavláčka měla především komunikační funkci a druhotně sloužila také jiným účelům, např. k sušení zemědělských plodin. Roubenek s pavláčkou bylo v Jakubovicích v r.1997 devět, tři z nich však byly nepůvodní. Pro srovnání: v ostatních vybraných lokalitách Severozápadní Moravy, které byly také do průzkumu zahrnuty právě pro výskyt roubeného domu s pavláčkou - byly ve vedlejším Janoušově zaznamenány 2 takové objekty, v nedalekém Svébohově 7, v Crhově 4, v Písařově 3, v Jedlí 2, v Hrabenově 2, v Horních Studénkách, Bušíně, Bohdíkově, Březné, Drozdově, Hosticích, Štědrákově Lhotě, Rovensku a Kosově pouze po jednom. Mnohé z nich jsou ovšem již nepůvodní. V některých obcích jako např. v Drozdově a ve Svébohově byly zjištěny domky s pavláčkou již zaniklé. Obec Jakubovice byla pro VPZ (výzkum) vybrána proto, že šlo o jednu z nejzachovalejších vesnic v oblasti lidové architektury na okr. Šumperk, které se téměř nedotkla asanace původních roubených objektů a zároveň nová nevhodná výstavba. Archaičnost této obce spočívá v tom, že se zde dochovalo nebývalé množství roubených domků, které jako soubor nemají na okrese obdoby. Kromě barokního kostela Nanebevzetí Panny Marie se schodištěm a ohradní zdí zde byla jedinou kulturní památkou zastupující lidovou architekturu roubená usedlost čp.100, která jako jediná v obci měla ve vrcholu štítu kuželový kabřinec s půlkruhovou malovanou záklopou a datací ( 1822 ) pod ní. Aby mohly být vypracovány eventuelní další návrhy k zapsání objektů za kulturní památky a mohly tak čerpat finance na rekonstrukci ze státního rozpočtu, přistoupilo se v roce 1997 v rámci VVÚ k plošnému průzkumu a dokumentaci dřevěných staveb. Byly zde zaznamenány dohromady dvě desítky roubených staveb. Všechny byly fotograficky zdokumentovány, avšak k podrobnějšímu průzkumu, který měl zahrnovat zaměření, archivní informace a dataci jednotlivých staveb pomocí dendrochronologie, bylo vybráno 8 usedlostí. Většina těchto staveb, které se dochovaly v původním stavu, je již řadu let neobývaná, s výjimkou dvou, z nichž jedna slouží k rekreaci a ve druhé bydlí stará paní. Téměř všechny objekty byly již v době návrhu VPZ v silně havarijním stavu: to co nenahlodal zub času, dokončili příležitostně zde přespávající bezdomovci. Kromě fotodokumentace původní zástavby včetně interiérů, měly být, jak už bylo výše uvedeno, ty nejohroženější stavby zaměřeny. Jelikož na PÚ t.č. prováděl zaměření jediný pracovník z útvaru stavebně - historických průzkumů, byl pro pracovní vytížení na svém oddělení, doslova zapůjčen pro náš účel jen na jedinou služební cestu, při niž provedl zaměření dvou objektů. (KP čp.100 byla zaměřena již v minulosti při průzkumech ze strany SÚRPMA.) Nešlo jen o časový pres tohoto jediného dne, ale i o ten fakt, že zaměření některých zbývajících roubenek, by znamenalo v první řadě pojistit se na život. U ostatních vybraných usedlostí byly proto provedeny jen schematické náčrtky a popis. Dostat se do výše uvedených chalup nebyl problém, a to nikoli proto, že by byli majitelé tak ochotni (i když většina byla), ale hlavně z toho důvodu, že jako sbory v dezolátním stavu nebyly většinou nijak zabezpečeny. Na tomto místě je třeba smutně konstatovat, že vztah vlastníků k rodným domkům svých předků, je na jedné straně podivně nostalgický (vzpomínají například, jak zde ještě donedávna žila jejich stařenka)a na druhé straně sobecky majetnický (nehodlají dům opravovat, neboť ho nehodlají užívat, ale nechtějí jej ani prodat potencionálním chalupářům, protože je to jejich a ať to spadne samo nebo držíme to kvůli parcele na stavění ). VVÚ byl též zaměřen na využití dendrochronologické metody v širším měřítku, což mělo přispět k snadnější dataci dřevěných lidových staveb a jejích prvků na okrese Šumperk. Odběr vzorků, jak známo, je možné v terénu provést třemi metodami: vývrtem, získáním kmenových kotoučů nebo přímým měřením šířek letokruhů pomocí lupy. Bohužel po shlédnutí všech 8 vytypovaných roubenek, specialista na dendrochronologii Ing.Kyncl konstatoval, že pro špatný stav dřeva nemůže být u většiny z nich momentálně použita žádná ze jmenovaných metod. Nejvhodnější pro tento účel by byla metoda odřezáním kmenových profilů roubení - v našem případě by bylo možné ji využít jen v případě rekonstrukce nebo případné demolice. Pro tento výzkum byly nakonec vybrány tři objekty v Jakubovicích: čp.33, 34, 66. Použity byly všechny tři metody. Šlo o vzorky ze stropnic nebo z trámů v nároží, kterých bylo dohromady 11. Přesto, že šlo o poměrně malé množství vzorků, byly všechny spolehlivě odatovány: čp.33 bylo zbudováno těsně po roce 1864, čp.34 v rozmezí let , čp.66 v l Dendrochronologické zpracování těchto odebraných vzorků bylo možné také díky tomu, že o rok dříve v r.1996 probíhal průzkum v Bludově, obci ležící v blízkosti Šumperka. Zde jsme měli k dispozici velké množství vzorků, a to ze sýpky zdejšího zámku, z domku správce zámku, ze statku čp. 126 a především ze zemědělské usedlosti čp.125. Zároveň s průzkumem v Jakubovicích, probíhal průzkum ve Svébohově, týkající se datování čp.2 a k němu příslušející roubené polygonální stodoly - bohužel t.č. již torza. Účelem dendrochronologického rozboru bylo rovněž získání materiálu pro sestavení místní absolutně odatované standardní chronologie Šumperska v co největším časovém rozpětí, což by oproti dosavadnímu stavu značně zlepšilo možnosti datování kulturněhistorických i národopisně důležitých objektů a jejich prvků. Dendrochronologická analýza všech zkoumaných objektů tak skutečně položila základ tvorby místní standardní chronologie. 13

14 Sborník referátů - Rožnov pod Radhoštěm září 2002 Před necelými desíti lety, kdy se zde zpracovával návrh na VPZ, se snad doufalo, že záchrana roubených usedlostí v Jakubovicích je možná. Postupem času se však ukázalo, že tato vize je utopií. Po skončení průzkumu a dokumentace (jsme rádi, že jsme aspoň toto stihli), spadly dvě chalupy (čp.54 a čp.72) a nakonec se sesunula i kulturní památka čp.100. V současné době je vypracován návrh na kulturní památku čp.66, právě ten objekt, který slouží k rekreaci. 14

15 Dřevěné stavby Průzkum, dokumentace, ochrana, využití Vodslivy čp.12 nejstarší roubený objekt na Benešovsku? PhDr. Libuše Váňová, Muzeum okresu Benešov - Vlašim Území benešovského okresu patří k těm oblastem středních Čech, kde je dosud v poměrně hojné míře doložena právě roubená architektura. Ať už se jedná o objekt s drážkovou konstrukcí zachycený v roce 1985 archeologickým výzkumem a datovaný do století 1), plaveckou hospodu v Živohošti z roku ), obytné stavení čp.4 v Přibyšicích z roku ), ale i hospodářské stavby zejména polygonální stodoly např. ve Veletíně při čp.8 z 1.poloviny 19.století 4), v Martinicích u Votic při čp.6 nebo v Podolí u Vojkova při čp.2 z přelomu století. Zajímavé jsou i roubené špýchary jeden z nejstarších se zachoval při usedlosti čp.2 v Karasově Lhotě; datum v nadpraží nese letopočet ), rokem 1789 pak je datován špýchar při čp.2 v Minarticích. Zdálo by se tedy, že je velmi obtížné, nalézt na přelomu druhého a třetího tisíciletí hodnotný a zajímavý objekt lidového stavitelství přímo v terénu.v rámci společných terénních výzkumů realizovaných od roku 1990 společně Středočeským muzeem v Roztokách u Prahy a Muzeem okresu Benešov se tak stalo. Jednou z navštívených lokalit byla i obec Vodslivy. Zde se podařilo objevit dosud neznámé stavení čp.12. Jedná se o trojdílný dům komorového typu s roubenou světnicí. K ní byla patrně v další stavební etapě přistavěna zděná světnička přístupná z velké světnice. Světnice je z venkovní i vnitřní strany omítnutá a dochoval se v ní trámový strop s prkenným záklopem. V zadní oddělené části síně se nachází černá kuchyně. Ze síně je rovněž přístupná komora (v poslední době využívaná jako kuchyně). Prostory síně a světnice jsou zděné. V jedné ose s obytnými prostory se nachází kamenný chlév s přístupem ze zápraží. Objekt je opatřen polovalbovou střechou původně s doškovou, dnes eternitovou krytinou. Jednoduchá lomenice je složená z vertikálně kladených prken. U oken do světnice se dochovalo profilované dřevěné ostění do určité míry obdobné objektům v Přibyšicích čp.4, Brdečném čp.5 a Struhařově čp.10, případně Čechticích čp.80. Pec ve vybavení světnice byla zlikvidována a nahrazena sporákem; zachoval se zde pouze krbeček 6). Obec Vodslivy (o. Benešov) se nachází přibližně 17 km severovýchodně od Benešova a v minulosti náležela k panství Komorní Hrádek; někdy bývá také uváděna jako Vezlivy 7). A. Pinkas uvádí 8), že v roce 1600 bylo v Oclivech 7 rolnických a 2 chalupnické usedlosti a sice čp.9, 8, 17, 15, 2, 20, 3, 12 a z osadníků jmenuje Šlechtu, Bártu, Morávka, Biňu, Randu (Rendu BR), Baštu, Zedníka, Havlíka, Čubu, Procházku, Bareše, Kosinku (Košinku BR), Paveruku, Křivého (Křivu BR), Šestarců. V berní rule pro kraj kouřimský jsou pak z výše uvedených osob s většími či menšími obměnami ve jménech zmíněni Matěj Procházka, Václav Havlík, Anna Binka (Biňa), Jakub Morávak, Jan Bašta, Jan Křiva (Křivý), Jakub Renda (Randa) a Matěj Košinka (Kosinka) 9). Zároveň ze zápisů plyne, že některé usedlosti vyhořely roku 1655 druhou neděli po sv. Martinu. Rovněž nelze vyloučit poškození již v předchozím období třicetileté války. Zmíněná chalupa čp.12 je připomínána v roce 1622, kdy ji držel Zikmund Paveruka a po něm Václav Paveruka 10); posléze od roku 1641 Matěj Procházka, který je připomínán jako majitel ještě po polovině 17 století 11). Další zprávy se dochovaly až z počátku 18.století, kdy je jako majitel zmiňován Jan Daňků, který podle zápisu ze dne pobořenou a spálenou chalupu znovu vystavěl nákladem 10 kop míšeňských 12). Když se pak v roce 1718 Jan Daněk stal šafářem oborského dvora 13), přešla usedlost na jeho syna Jakuba. Záznamy nehovoří o použitém stavebním materiálu, lze se však právem domnívat, že ve zdejší lesnaté krajině bylo dřevo obvyklým stavebním materiálem, z něhož se budovaly především vesnické stavby. Naopak dispozici zjištěnou výzkumem potvrzují záznamy A. Pinkase, v nichž se hovoří o tom, že ve stavení čp.12 se v roce 1783 nalézala světnice, síň, komora a jedna plíveň, což bylo odhadnuto na 70 zlatých rýnských, stodola na 15 zlatých a celé hospodářství na 91 zlatý 78 krejcarů 14). Na základě poznatků zjištěných jak vlastním terénním výzkumem, tak i z písemných pramenů a literatury lze konstatovat, že objekt vznikl na počátku 18.století nejspíše před rokem Dosud však nebyl proveden stavebněhistorický průzkum objektu a rovněž nebylo využito možností dendrochronologického datování. Vzhledem k dané situaci by však jistě bylo vhodné uvažovat do budoucna o památkové ochraně objektu. A to i z toho důvodu, že, objekt vykazuje minimum stavebních stavebních zásahů. Nezanedbatelným důvodem je i skutečnost, že v poslední době podobné objekty rychle mizí za všechny lze připomenout chalupu čp. 80 v Čechticích (o. Benešov), která byla rovněž podchycena výše zmíněným výzkumem a před třemi lety zbourána. 1) Hejna 1985; Váňová, 1992, s. 12 2) Škabrada, 1977, s. 175n 3) Procházka Váňa, 4) Berková, 1993, s.48,49 5) Procházka, 1993, s ) Procházka Váňa, 1999, s ) Berní rula, 1952, s ) Pinkas, Rychta Oclivská, nedat, nestr. 9) Berní rula, 1952, s ) Pinkas, Rychta Oclivská, nedat., nestr. 11) Berní rula, 1952, s ) Pinkas, Rychta Oclivská, nedat., nestr. Vodislavy čp.12, o.benešov - detail roubení a okenního ostění. Foto: P.Kříž ) Oborský dvůr byl v té době nejspíše součástí říčanského panství. Alespoň tak lze interpretovat zmínku A. Sedláčka o tvrzích v okolí Říčan. u nynějšího dvoru Obory býval jakýsi opevněný dvůr. Ještě v 16.století spatřovala se tu zeď vysoká a v ní místo okrouhlé nemalé. Uvnitř byla r louka a na ní třešňové stromoví. Lidé povídali, že tu stával dvůr. Obora patřila odedávna klášteru ostrovskému a z popisů zbytků dvora seznati lze, jak důkladně se klášterní dvory stavěly. Sedláček, 1927, s ) Pinkas, Rychta Oclivská, nedat., nestr. 15

16 Sborník referátů - Rožnov pod Radhoštěm září 2002 Literatura: Berková, J.: Polygonální stodoly na Sedlecku a Voticku. In: Památky středních Čech 7/3, 1993 Haasová-Jelínková, M.: Berní rula. Kraj kouřimský, Praha 1952 Hejna, A.: Zpráva a předstihovém průzkumu v areálu staveniště kulturního zařízení MěstNV v Benešově. AÚ ČSAV č.j.3848/85 Pinkas, A.: Rychta oclivská, rkp., nestr. Muzeum okresu Benešov Procházka, L.: Stanislav Kofroň a dokumentace lidové architektury Sedlčanska. In: SVPP 33/1993, s Sedláček, A.: Hrady, zámky, tvrze království českého, sv. 15, Praha 1927 Škabrada, J.: Význam domu čp. 22 ze Živohoště pro poznání vývoje obytné místnosti pozdního středověku. In: SVPP 18/1977, s Váňová, L.: Středověký dům z Benešova u Prahy. In: Vesnický dům v století, Praha, ČVUT 1992, s Váňová, L. Váňa, R. Procházka, L.: Nález jednoho z nejstarších datovaných domu v okrese Benešov. In: Český lid 86/1999, 2, s Vodslivy (o. Benešov) čp.12 černá kuchyně zděného domu s roubenou Vodslivy (o. Benešov) čp.12 pec v roubené světnici. Foto: P.Kříž, 1996 Vodslivy čp.12, o.benešov - zděný dům s roubenou světnicí; jádro zřejmě starší než Foto:P.Kříž

17 Dřevěné stavby Průzkum, dokumentace, ochrana, využití Historický průzkum roubeného domu čp.7 ve Valašských Kloboukách Mgr. Petr Odehnal, Městské muzeum Valašské Klobouky Valašskokloboucký roubený dům čp.7 figuroval na mapě Městské památkové zóny z roku 1996 jako objekt navrhovaný k památkové ochraně. Jde o jeden z posledních roubených domů dokumentujících jednak valašskoklobouckou předměstskou architekturu, jednak tzv. předpožárovou architekturu. 1 Zápletka byla tradiční: nenajde-li se někdo, kdo o dům bude pečovat, bude stržen stejně jako již stodola na konci 70-tých let a chlév s přístřeškem počátkem 90-tých let 20.století. Už delší dobu se zabývám historií Valašských Klobouk a jihovalašského regionu vůbec, velkou pozornost jsem věnoval a věnuji především analýze klobouckých městských knih. 2 Právě při studiu těchto pramenů jsem se nejednou setkával se jmény Pivko, Pivečko či později Pivečka. Když se pak ukázalo, že s tímto jménem je po dlouhá staletí spojen právě dům čp.7, začala se rýsovat osoba či instituce, která by záchranu a případné další využití objektu mohla zaštítit: Jan Pivečka, respektive Nadace Jana Pivečky. Po několika setkáních s Janem Pivečkou jsem jako motivaci zpracoval jednak zjednodušenou formu rodokmenu Pivečků pro 16. až 18.století a tento navázal na již existující přehled rodiny od století 19-tého do současnosti, jednak - historický průzkum domu čp.7. 3 Následně vznikal záměr, aby objekt sloužil k prezentaci lidového bydlení s důrazem na 19. a počátek 20. století, k prezentaci obuvnických tradic Pivečků i jihovalašského regionu a především k uchování a dalšímu rozvíjení těchto tradic. S touto vizí Nadace Jana Pivečky počátkem roku 2001 dům zakoupila, již v únoru 2001 byl objekt zapsán na seznam památek, na 7.prosinec 2002 se připravuje slavnostní prezentace komplexně rekonstruovaného domu. Předkládaný příspěvek vychází z původního (již publikovaného) historického průzkumu, nicméně tato práce je významně doplněna, zejména o pasáž týkající se datování stávajícího objektu. Myslím, že historický průzkum jako hlavní impuls k tak rozsáhlému zájmu o zchátralý objekt lidové architektury je věcí mírně řečeno neobvyklou. Tuto práci lze vnímat i jako mikrohistorickou sondu, která poměrně dobře reflektuje osudy brumovského panství od konce století 16-tého do století 19-tého, zejména hospodářské krize a vzmachy kraje. Prvním známým hospodářem na usedlosti, která dostala roku 1771 čp.7, byl Toman Švec. V roce 1593 koupil za 44 zl. klobouckou předměstskou sirotčí usedlost po nebožtíku Tomanu Ševci jistý Jan Švec, zvaný Pivko (podoba Pifko je v pramenném zápisu přeškrtnuta), který se zároveň oženil s vdovou Johanou. Vzhledem k tomu, že při kupu nebyl položen žádný závdavek a smlouva o prodeji této čtvrtlánové usedlosti stanovila roční splátku na 2 zl., měl před sebou Jan Pivko teoretických 22 let splácení své usedlosti. Pokládané peníze náležely třem sirotám po zmiňovaném Tomanu Ševci: Kateřině, Mikulášovi a Janovi. O hospodářských potížích Pivka svědčí skutečnost, že poprvé položil splátku až v roce 1599, ač 13 zl., poté až v roce 1603 byť 5 a půl zlatého. K roku 1611 se pak dozvídáme, že díl sirotka Mikuláše (v zápise je jmenován Mikuláš Střeček) byl spokojen zahradou. Ostatní siroty zemřely. Zápis konstatuje, že usedlost byla doplacena přes všechny problémy (způsobené mimo jiné jistě i tatarským a bočkajovským vpádem) tedy byla splacena dříve, než jak teoreticky nabízela smlouva. V roce 1611 také stanul Jan Pivko před klobouckým soudem: stala se totiž nevole mezi Janem Pivkem a Daniele Knotkem: Knotek Pivkovi na poctivosti velice ublížil a zlodějů mu nadal, což ovšem neprokázal. Před právem a jinými poctivými lidmi ho tedy odprosil, že, co mluvil, v hrdlo lhal, za kterýžto vejstupek od purkmistra a úřadu hodně ztrestán jest. Kdyby byl spor znovu vyzvedáván a vyzvednutí prokázáno, narušitel klidu měl být trestán pokutou 10 kop grošů (polovina pokuty by náležela Jeho Milosti Pánu, polovina poctivé obci kloboucké). Johana přežila i svého druhého muže-ševce. Jan Pivko zemřel roku 1628, sirotčí usedlost byla zápisem z 16.června prodána jeho synu Matějovi za 50 zl. (vidíme, že Jan Pivko mírně navýšil hospodářskou hodnotu své usedlosti). Závdavku byly stanoveny 3 zl. (měl je dát o příštím svatém Janu), stejné výše byla i stanovená roční splátka. Ideální doba splatnosti tedy byla téměř 12 let (při poražení hospodářova podílu). Peníze náležely rovným dílem čtyřem nápadníkům: vdově Johaně a sirotám Matějovi (tedy novému hospodáři), Zuzaně a Kateřině. Malou Kateřinu nečekal dlouhý život. Tři zlaté byly zpětně roku 1633 zaplaceny od hojení Kateřiny sirotka, roku 1638 byly vydány další tři zlaté na vyživení Kateřiny, kdy v nemoci ležela a roku 1639 přišla splátka na Kateřinin pohřeb. (Poslední ze sirot po Janu Pivkovi, Zuzana, se v roce 1644 vdala.) Ani hospodaření Matěje Pivka nebylo nejúspěšnější: splátky usedlosti se opožďovaly. Za rok 1632 položil peníze až roku následujícího (i s penězi za rok 1633), od roku 1635 splácí za rok uplynulý, v roce 1638 již za rok předminulý a v roce 1641 se splátka opožďuje už o tři roky. Zápis z 18.února 1642 ovšem konstatuje, že podsedek je doplacen. Při dělení brumovského panství mezi pět dcer hraběnky Ester Forgáčové roku 1662 připadla usedlost Matěje Pivečka (!) k dílu Evy Erdödy, čteme také, že se živil jako švec. 4 - Hospodaření Jana Pivka a jeho syna Matěje lze - na základě rozsáhlých sond do hospodaření Klobouk a čtyř vesnic brumovského panství 5 - považovat za modelové pro soudobé předměstské usedlosti a pro polovinu usedlostí vesnických. 1) V červenci 1896 srovnal velký požár se zemí téměř polovinu města. 2) Například Odehnal, P.: Měšťané a předměšťané klobučtí. Příspěvek k poznání hospodářských poměrů poddaných na brumovském panství ve druhé polovině 16. století na základě rozboru pozemkových knih. ČMM 119, 2000, s Týž: Samospráva poddanského města Klobouky ve druhé polovině 16. století. VVM 53, 2001, č. 2, s Týž: Valašskokloboucké městské soudnictví v století. In: Zlínsko od minulosti k současnosti 18, 2001, s ) Odehnal, P.: Jan Pivko Švec a klobucká dřevěnice čp. 7. In: Vlastivědné kapitoly z Valašskokloboucka, I, 1/2000, s Zde i přehled majitelů této usedlosti od roku Základními prameny jsou zmiňované gruntovní knihy: SokA Zlín, Archiv města Valašské Klobouky, i. č. 35 (f. 153); i. č. 36 (ff. 156 a-b); i. č. 37 (ff b, 394 a-b, 416, b); i. č. 38 (ff. 681, 686, 765, 1517). 4) MZA Brno, A 3, Stavovské rukopisy, i. č. 295 Trhový kvatern hradišťského kraje č. 1, 1643, f. 132b. 5) Analýza hospodaření Valašských Klobouk a čtyř vesnic rychty lipinské (Lipina, Mirošov, Smolina a Tichov) v 16. a 17.století je součástí mé připravované disertační práce. 17

18 Sborník referátů - Rožnov pod Radhoštěm září 2002 Roku 1665 dostal podsedek nového majitele. Vdova po Matěji Pivkovi, Anna Pivčička (!), se vdala za Daniele Šargoníka, který se stal novým hospodářem: podsedek ujal v 50 zl., pozůstalé siroty přijal za vlastní. Nejprve měla být vyplacena sirota Kateřina, pravděpodobně k zajištění jejího věna. (V této době se v zápisech kloboucké gruntovnice zmínky o závdavku vyskytují jen zřídka, zdá se však, že tentokrát byl závdavek roven podílu Kateřiny na usedlosti, jeho výši ovšem neznáme.) Rok 1663 přinesl nejen brumovskému panství kruté turecké řádění: řada usedlostí byla spálena, mnoho lidí bylo pobito, mnoho jich bylo pohany odvlečeno. - Roční splátka byla Šargoníkovi stanovena na pouhé dva zlaté, s vůlí vrchnosti, poněvadž léta těžká jsů. K roku 1676 je Daniel Šargoňů psán jako nebožtík a Anna Pivečkova podsedek Matěje Pivky smlouvou postupuje svému synovi Štěpánovi, v 50 zl., hospodářem však musel být Štěpán už roku 1670, kdy je jako hospodář uveden v lánovém rejstříku (Daniele Šargoňů naopak rejstřík mezi klobouckými hospodáři neuvádí, zemřel tedy ještě před rokem 1670?). 6 - Matka přenechala synovi i svůj starý podíl na podsedku. Závdavek položen nebyl, výši roční splátky smluvili na dva zlaté. Ze zápisu se také dozvídáme, že Anna Pivečkova chalůpku v témž gruntě postavenů má : její užívání a volnou dispozici s ní si doživotně vymínila. Štěpán Pivečko se oženil s Rozinou, která (již jako vdova) roku 1681 dodatečně prokázala, že její muž odkoupil od nápadníků 12 zl. Rozina toho roku prodala podsedek svému švagru, Matěji Pivečkovi, za 50 zl. (závdavku položil 9 zl., roční splátka byla stanovena na 2 zl.). Zápis uvádí mimo jiné Zuzanu, dceru Matěje Pivka a sestru Matěje Pivečka, nového hospodáře, v roce 1700 je zmíněna jako Zuzana Mlynaříčkova. K roku 1693 je Matěj Pivečko již mrtev: hospodaření na usedlosti se po něm ujala vdova Dorota, právě roku 1693 skoupila za 3 zlaté 6 zlatých nápadu. V roce 1715 se pak našlo, že Dorota Pivečkova svůj podsedek zaplatila a očistila. V již zmiňovaném roce 1715 koupil sobě a manželce tento podsedek od své matky Doroty František Pivečka, a to za 25 zl., bez závdavku. Protože prve stál podsedek 50 zl., Dorota nechala do smlouvy zapsat dodatek, aby tato hodnota podsedku nadále zůstávala, sobě si vymínila doživotní bydlení. Zápis z roku 1728 konstatuje, že Franz (!) dal matce 15 zl., 10 zl. se mu poráží, neboť matka od roku 1715 až dosud ještě rolí jest užívala : zbývající peníze má matce pokládat ročně po 2 zl. (k tomu je ještě poznamenáno, že v případě matčina úmrtí mají být peníze vynaloženy na pohřeb, dovětek pak zní, že na pohřeb bylo vynaloženo 6 zl.). Zdá se, že Dorota Pivečkova byla energická žena: z různých, nám většinou neznámých důvodů, byla dosud nejúspěšnějším hospodářem na podsedku. A nebylo to proto, že by doba byla klidná. Dorotino hospodaření se z velké části kryje s dobou kuruckých nájezdů, během nichž se dokonce svou statečností vyznamenala tak, že její čin zaznamenala tzv. Kráčalíkova kronika, která s odstupem tuto dobu popisuje. 7 Když kuruci u Klobouk jednou v noci přepadli, donaha vysvlékli a do krve zbili brumovského faráře, jeho zoufalé volání slyšela ve své chalupě vdova Dorota (většina obyvatel města i s farářem - se v té době skrývala v lesích!), s nějakou žebračkou ze špitálu donesla kněze do města, kde mu jeden františkán z Pruského velebnů svátost podál. Dalším hospodářem na usedlosti byl Matěj Pivečka, kterému byla zapsána roku 1751 (to už byl rok ženatý) po smrti otce, Františka Pivečky, a to ve 20 zlatých rýnských (z nich musel za 10 zl. vyplatit zastavenou roli). Jedním z rukojmích je Matějův bratranec Jan Pivečka, syn Jiřího Lavdatíka, který od roku 1744 hospodařil spolu se svým bratrem Františkem na nedaleké předměstské usedlosti, jež později dostala číslo popisné 16, od roku 1745 zde již František hospodaří sám: Jan pak seděl na usedlosti čp Smlouva zmiňuje i vdovu po Františku Pivečkovi, Annu, jíž bylo vymíněno doživotní bydlení, a jejich dcery Barboru, Kateřinu a Annu. Roku 1760 byl podsedek očištěn. Rok 1781 byl počátkem hospodaření Martina Pivečky, zatím stále svobodného syna předešlého hospodáře. Podsedek mu byl připsán ve 100 zl., z nichž 20 zl. náleželo jeho sestře Tereze (v roce 1789 bylo zapsáno, že Tereza byla náležitě vyplacena). Datování stavby domu mělo tři fáze. Prvotní bylo vágní typologické zařazení objektu k polovině 19.století (půdorysná dispozice domu, komín nadstavovaný na mohutné těleso dymníku apod.). Záhy se datace zpřesnila mezi léta 1828 a 1878, z nichž se dochoval mapový obraz města. Půdorys domu z roku 1828 ukazuje objekt jako čtvercový o stranách cca 7 m, přičemž k severozápadní stěně, k jejímu pravému rohu, přiléhal přístavek o velikosti asi 3,5 x 2,5 m (k severozápadu se od domu táhla malá zahrádka): celkem měl dům asi 58 m 2. Hlavní vstup byl orientován k cestě, k severovýchodu. Z jihovýchodní strany se k domu čp.7 přimykalo drobné čp.6. S odstupem asi 1,5 m stála za domem hospodářská budova, snad stodola, o půdorysu cca 8 x 3 m, se vstupem z jihovýchodní strany. Rohem se objekt dotýkal menší hospodářské stavby, asi také stodoly, stojící na parcele u sousedního čp.6, přičemž vstup byl orientován stejně, takže se k oběma stodolám jezdilo přes pozemek patřící k čp.6. - Ve svém okolí patřil dům čp. 7 k největším, nicméně červená barva, kterou je vybarven na indikační skice, ukazuje zřejmě jen na vyzděný komín, jehož vnější stěna byla součástí obvodového zdiva, stejně jako u sousedního čp O využití domu nás částečně informuje matrika výnosu pozemkového z roku 1820, podle které byly obývány světnice i komora. 9 Obývanou komorou se pravděpodobně myslí zmiňovaný přístavek. 10 Jako majitelka je v matrice zapsána Terezie Pi- 6) Daniel Šargoň je uveden jako hospodář i na přiznávacím listu z roku 1667: vrchnost správně přiznala jeho usedlost jako čtvrtlánovou (MZA Brno, D 1, Lánový rejstřík, i. č. 312, ff ; D 2, Rektifikační akta, i. č. 312, f. 36). 7) Městské muzeum Valašské Klobouky, archiv, opis tzv. Kráčalíkovy kroniky, bez evidence uložení. 8) MZA Brno, D 9, Stabilní katastr indikační skici, i. č (1828, 1878). 9) MZA Brno, D 7, Matrika výnosu pozemkového, M 25/H. 10) Bylo již řečeno, že když tuto usedlost v roce 1676 postupovala vdova Anna Pivečkova svému synu Štěpánovi, vymiňovala si k doživotnímu užívání a volné dispozici chalůpku, kterou v témž gruntě postavenů má. Je možné, že půdorys domu, jak jej známe z roku 1828, přetrvával již z druhé poloviny 17. století. 18

19 Dřevěné stavby Průzkum, dokumentace, ochrana, využití večková, 11 o osm let později jsou jako majitelé psáni Martin a Ondřej Pivečkovi. 12 Mapa z roku 1878 zachycuje čp. 7 ve zcela jiné podobě a takto je známe i dnes. Obdélníková dispozice o rozměrech 11,94 (resp. 11,7 - jihovýchodní strana) x 5,38 m (resp. 5,56 zadní štít, obytná část se tedy oproti dřívějšímu stavu zvětšila o více než 6 m 2 ) byla posunuta štítem o více než 5 m blíže k cestě, přičemž na dům zezadu navazovalo hospodářské stavení, mezi nímž a obytnou částí byl zastřešený průchod (vstup do domu byl ze severozápadní strany). Staveniště svažující se k severovýchodu bylo vyrovnáno kamennou podezdívkou, v jejíž hmotě byl zbudován drobný, valeně klenutý sklípek, přístupný z úrovně terénu od severovýchodu. 13 Na této podezdívce se nachází přízemní roubený dům obdélného půdorysu se sedlovou střechou a jednoduchou dispozicí (v centrální části je síň s oddělenou černou kuchyní, nalevo obytná světnice, napravo komora). - Hospodářský objekt široký asi 10 m pak i s průchodem - prodloužil půdorys domu až na 23 m. S více než metrovým odstupem je pak na indikační skice zakreslen objekt o velikosti 8 x 3 m, který sloužil asi jako stodola, v dalších letech byl ovšem nahrazen přímo na chlévy navazující stodolou, která dvůr ze zadní strany uzavřela. 14 Blíže k cestě se ale neposunulo jen čp.7, ale také zvětšené čp.6, které nadále přiléhalo k čp.7. Čp.6 je ovšem na indikační skice vyznačeno žlutě, kdežto u čp.7 zůstává červená barva, což je potřeba opět nejspíše interpretovat jako vyzděný komín. - Vidíme tedy, že mezi lety 1828 a 1878 se proměnil výrazně nejen dům čp. 7, ale i sousední čp.6. Příčinou této proměny mohl být buď zchátralý stav, nebo požár. Zásadním příspěvkem k datování stávajícího objektu byla dendrochronologická analýza Jitky Vrbové. 15 Během stavebněrekonstrukčních prací bylo v září 2001 z konstrukcí domu (ze srubu a z krovů) odebráno pět vzorků: ukázalo se, že jedle na stavbu roubení domu byly pokáceny na podzim roku 1874, jedle na krov byla pokácena na podzim roku Tímto byl zároveň určen i stavebník: byl jím Jan Pivečka, synovec Martina Pivečky držícího hospodářství od roku 1835, kterému byla usedlost připsána v roce Vnuk Martina Pivečky, Josef Pivečka, mistr cechu koželužského, opustil v roce 1860 Klobouky a usadil se ve Slavičíně v domě čp Třetí generace Pivečků ve Slavičíně spojila strojovou výrobu kůží s obuvnickým průmyslem a firma Japis (Jan Pivečka - Slavičín) se stala jedním z nejvýznamnějších hospodářských podniků na jižním Valašsku. Důstojným reprezentantem čtvrté slavičínské generace je mezinárodně uznávaný obuvnický odborník - Jan Pivečka. 11) Na jiném místě je Terezie Pivečková označena jako vdova (je možné, že právě ona obývala zmiňovaný přístavek), jde zřejmě o vdovu po Martinu Pivečkovi, který se usedlosti ujal roku ) Martin a Ondřej byli zjevně bratry. Roku 1835 pak byla usedlost připsána Martinu Pivečkovi. 13) Sklípek je dlouhý 4,75 m. Protože promrzal, byl před vstup před rokem 1940 postaven malý přístavek. 13) Sklípek je dlouhý 4,75 m. Protože promrzal, byl před vstup před rokem 1940 postaven malý přístavek. 14) Stodola ustoupila před rokem 1980 přípravě nové výstavby (čp. 888), počátkem 90. let 20. století byla majitelem stržena i hospodářská budova (býval zde chlév pro krávy a prase). Půdorysy obou staveb jsou dosud v terénu dobře patrné, stavby jsou zachyceny i fotografiemi (například Městské muzeum Valašské Klobouky, fotoarchiv, i. č. 5082). 15) Institucionálně byla zhotovitelem práce Dendrochronologická laboratoř Ústavu nauky o dřevě, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Brno, zprávu vypracovala Mgr. Jitka Vrbová, PhD. Kompletní zpráva je připojena k tomuto textu jako příloha. - Provedená analýza byla u lidového objektu na okrese Zlín užita vůbec poprvé. 16) 80 let v koželužské zástěře. Slavičín

20 Sborník referátů - Rožnov pod Radhoštěm září 2002 Valašské Klobouky čp.7 - severozápadní pohled. Kresba R.Urla. 20

VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ V PODSTÁVKOVÉM DOMĚ Liberec, 10.10.2014

VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ V PODSTÁVKOVÉM DOMĚ Liberec, 10.10.2014 VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ V PODSTÁVKOVÉM DOMĚ Liberec, 10.10.2014 Ing. arch. Karel Doubner Zkušenosti z praktických realizací obnovy podstávkových domů Projekt rekonstrukce Komunikace s investorem Spolupráce se

Více

J. Škabrada, Z. Syrová, J. Syrový: Nové poznatky o nejstarších vesnických domech na Vysočině

J. Škabrada, Z. Syrová, J. Syrový: Nové poznatky o nejstarších vesnických domech na Vysočině J. Škabrada, Z. Syrová, J. Syrový: Nové poznatky o nejstarších vesnických domech na Vysočině grantový projekt SOVAMM / MK ČK 1999-2002: Litomyšlsko - Vysokomýtsko - soupis stávajích archit. a urbanist.

Více

Seminář Transfer a rekonstrukce památek lidové architektury, Trstěnice

Seminář Transfer a rekonstrukce památek lidové architektury, Trstěnice Seminář Transfer a rekonstrukce památek lidové architektury, Trstěnice 6. 11. 2015 Transfer a obnova polygonální stodoly z Podolí u Vojkova PhDr. Lubomír Procházka, CSc., Muzeum vesnických staveb středního

Více

Havlíčkova Borová, okres Havlíčkův Brod

Havlíčkova Borová, okres Havlíčkův Brod Kulturní a přírodní dědictví regionu Místní akční skupiny Havlíčkův kraj III. Lidová architektura Havlíčkova Borová, okres Havlíčkův Brod Rodný dům Karla Havlíčka Borovského Rejstříkové číslo kulturní

Více

Moravský Krumlov okr. Znojmo. č.p. 60. Sokolovna

Moravský Krumlov okr. Znojmo. č.p. 60. Sokolovna Moravský Krumlov okr. Znojmo č.p. 60 Sokolovna Název objektu Adresa Palackého č.p. 60, Moravský Krumlov K. ú. / Moravský parcela č. Krumlov, parc.č. 31/1 Architekt Oskar Poříska Stavitel Eduard Oškera

Více

Dolní Oldřiš, dům č.e. 3, stavebněhistorický průzkum. 105. Přízemí, bývalé stáje č. A105, celkový pohled k východu.

Dolní Oldřiš, dům č.e. 3, stavebněhistorický průzkum. 105. Přízemí, bývalé stáje č. A105, celkový pohled k východu. 105. Přízemí, bývalé stáje č. A105, celkový pohled k východu. 106. Přízemí, bývalé stáje č. A105, jihovýchodní stěna. 107. Přízemí, bývalé stáje č. A105, celkový pohled k jihozápadu. 108. Přízemí, bývalé

Více

Portfolio fa čvut. Pešková Klára - diplomní projekt 2010/2011. rehabilitace a dostavba areálu tvrze ve Slavkově modul památkvé péče

Portfolio fa čvut. Pešková Klára - diplomní projekt 2010/2011. rehabilitace a dostavba areálu tvrze ve Slavkově modul památkvé péče Portfolio fa čvut Pešková Klára - diplomní projekt 2010/2011 rehabilitace a dostavba areálu tvrze ve Slavkově modul památkvé péče průvodní technická zpráva Identifikační údaje Název stavby : Rehabilitace

Více

/ Pardubický Objekt venkovská usedlost čp. 75 (č. or., č. parc.), jiná lokalizace

/ Pardubický Objekt venkovská usedlost čp. 75 (č. or., č. parc.), jiná lokalizace Evidenční list NÁLEZOVÁ ZPRÁVA OPD č. Lokalita / Obec (část obce) Okres / Kraj Rychnov / obec Krouna / Pardubický Objekt venkovská usedlost čp. 75 (č. or., č. parc.), jiná lokalizace Evidenční číslo kulturní

Více

Památky a tradice - jak na to v praxi?

Památky a tradice - jak na to v praxi? MAS -Partnerství Moštěnka Mikroregion Moštěnka Mikroregion Holešovsko Vzájemná spolupráce ve všech oblastech Zámek Dřevohostice Renesanční vodní zámek ze 16.století Do konce 19.stol -hodnotná botanická

Více

Knínice vjezd do návesní silnicovky ve směru od Boskovic. Foto Jiří Pokorný, 2010.

Knínice vjezd do návesní silnicovky ve směru od Boskovic. Foto Jiří Pokorný, 2010. Knínice vjezd do návesní silnicovky ve směru od Boskovic. Foto Jiří Pokorný, 2010. Městečko. Vpravo je socha sv. Jana Nepomuckého, v pozadí vpravo za lípou je č.p. 112. Foto Jiří Pokorný, 2010. 160 Severozápadní

Více

Průzkumy a dokumentace historických objektů

Průzkumy a dokumentace historických objektů Průzkumy a dokumentace historických objektů Miloš Buroň Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Josefově Stavebně historický průzkum (SHP) základní podklad k obnově historického objektu (památky)

Více

Koncepce udržitelné péče a prezentace lidového kulturního dědictví v muzeu v přírodě v Trstěnici

Koncepce udržitelné péče a prezentace lidového kulturního dědictví v muzeu v přírodě v Trstěnici Koncepce udržitelné péče a prezentace lidového kulturního dědictví v muzeu v přírodě v Trstěnici Seminář Možnosti prezentace a udržitelné péče o památky lidové architektury Zámecký pivovar v Litomyšli,

Více

VZDĚLÁVACÍ AKCE: A1 Místo: Stařeč Datum: 16.9 Historické dědictví Zachraňme kořeny

VZDĚLÁVACÍ AKCE: A1 Místo: Stařeč Datum: 16.9 Historické dědictví Zachraňme kořeny Dobré odpoledne VZDĚLÁVACÍ AKCE: A1 Místo: Stařeč Datum: 16.9 Historické dědictví Zachraňme kořeny 1. Památky místního významu 2. Muzea a expozice místního a regionálního dědictví Dědictví musí být ve

Více

VRCHOLNĚ STŘEDOVĚKÁ VÁPENKA Z PANENSKÉ ULICE V BRNĚ

VRCHOLNĚ STŘEDOVĚKÁ VÁPENKA Z PANENSKÉ ULICE V BRNĚ VRCHOLNĚ STŘEDOVĚKÁ VÁPENKA Z PANENSKÉ ULICE V BRNĚ PETR HOLUB V měsících květnu až prosinci 2009 probíhala první etapa archeologického výzkumu na stavbě parkovacího domu v ulici Panenská v Brně. Lokalita

Více

PASPORTIZACE STATIKY

PASPORTIZACE STATIKY STATIKON Solutions sro Hostinského 1076/8 155 00 Praha 5 Stodůlky PASPORTIZACE STATIKY RODINNÝ DŮM Název referenční dokument Adresa ZKRÁCENÁ VERZE Počet stran: 35 x A4 Vypracovali: Ing, V Praze, červenec

Více

OBEC CHOUSTNÍK MÍSTNÍ PROGRAM OBNOVY VENKOVA OBCE CHOUSTNÍK NA OBDOBÍ

OBEC CHOUSTNÍK MÍSTNÍ PROGRAM OBNOVY VENKOVA OBCE CHOUSTNÍK NA OBDOBÍ OBEC CHOUSTNÍK MÍSTNÍ PROGRAM OBNOVY VENKOVA OBCE CHOUSTNÍK NA OBDOBÍ 2016-2022 Schváleno Zastupitelstvem obce Choustník dne 14.12.2015 Jan Kubart starosta Mgr. Radim Jindra místostarosta 1 Obsah programu

Více

REVITALIZACE NÁVSI V DOLNÍ KRUPÉ

REVITALIZACE NÁVSI V DOLNÍ KRUPÉ REVITALIZACE NÁVSI V DOLNÍ KRUPÉ JANA ROTREKLOVÁ 2.ROČNÍK MSP FA ČVUT V PRAZE ATU ATELIÉR GIRSA ÚSTAV PAMÁTKOVÉ PÉČE VEDOUCÍ PRÁCE: PROF. ING. ARCH. AKAD. ARCH. VÁCLAV GIRSA ASISTENTI: ING, ARCH. TOMÁŠ

Více

Podmínky pro zveřejnění záměru převod nemovitostí - areálu bývalé Okresní vojenské správy v Uherském Hradišti č.p. 398 a 363

Podmínky pro zveřejnění záměru převod nemovitostí - areálu bývalé Okresní vojenské správy v Uherském Hradišti č.p. 398 a 363 Podmínky pro zveřejnění záměru převod nemovitostí - areálu bývalé Okresní vojenské správy v Uherském Hradišti č.p. 398 a 363 Předmět převodu: pozemky parcelních čísel stavební 555 a větší část 549, části

Více

Bohumilice (okres Prachatice), kostel. Díl stojky gotického okenního ostění s. 1

Bohumilice (okres Prachatice), kostel. Díl stojky gotického okenního ostění s. 1 Bohumilice (okres Prachatice), kostel. Díl stojky gotického okenního ostění s. 1 VĚC Lokalita / Okres Bohumilice / Prachatice Areál / Část areálu Kostel Nejsvětější Trojice Adresa Objekt / Část objektu

Více

REVITALIZACE HISTORICKÉHO JÁDRA MĚSTA SLANÝ

REVITALIZACE HISTORICKÉHO JÁDRA MĚSTA SLANÝ REVITALIZACE HISTORICKÉHO JÁDRA MĚSTA SLANÝ 8 NÁVRH ÚPRAV ULIC LÁZEŇSKÉ, PALACKÉHO,NA HRADBÁCH, VELVARSKÉ, HAVÍŘSKÉ, U BRODU (ARCHITEKTONICKÁ STUDIE) Sýkora a kolektiv únor 2008 REVITALIZACE HISTORICKÉHO

Více

11523/ Městské domy. Karta ohrožené památky. Louny Louny Ústecký. městský dům, z toho jen: pozemek st. p. č. 192 a sklepy domu čp.

11523/ Městské domy. Karta ohrožené památky. Louny Louny Ústecký. městský dům, z toho jen: pozemek st. p. č. 192 a sklepy domu čp. Karta ohrožené památky katastrální území Kraj Ústecký číslo k.ú. 687391 městský dům, z toho jen: pozemek st. p. č. 192 a sklepy domu čp. 72 Umístění památky Hilbertova číslo popisné 72 orient. Schválení

Více

Malostranské opevnění

Malostranské opevnění 1996-2005 Malostranské opevnění Jarmila Čiháková, Jan Havrda V létě roku 1994 došlo k objevu, který byl převratem v poznání vývoje pražského podhradí. Výzkum při zřizování nových suterénů v nárožním domě

Více

Obsah složky: 2. Přílohy Seznam příloh: Brownfields Libereckého kraje, Továrna, Dolní Řasnice, krok 2 1

Obsah složky: 2. Přílohy Seznam příloh: Brownfields Libereckého kraje, Továrna, Dolní Řasnice, krok 2 1 Brownfields Libereckého kraje, Továrna, Dolní Řasnice, krok 2 1 Obsah složky: 1. Tabulka zjištěných informací: Identifikace lokality Regionální informace Vazba na ÚPD Vlastnické vztahy Limity a omezení

Více

Sobotište Pamiatková zóna Habánsky dvor zásady ochrany pamiatkového územia

Sobotište Pamiatková zóna Habánsky dvor zásady ochrany pamiatkového územia Krajský pamiatkový úrad Trnava Sobotište Pamiatková zóna Habánsky dvor zásady ochrany pamiatkového územia fotodokumentácia Vypracoval: Mgr. sján Čáni Dátum spracovania: december 2006 Zoznam fotodokumentácie:

Více

06382 KARVINÁ - Fryštát 15-44

06382 KARVINÁ - Fryštát 15-44 06382 KARVINÁ - Fryštát 15-44 Město Fryštát, t.j. historické jádro Karviné, bylo založeno v 1. polovině 14. století na mírném návrší nad potokem Mlýnkou. V jižní části jeho oválné půdorysné dispozice je

Více

JEDNODUCHÉ BYDLENÍ VÍKENDOVÁ CHATA - HORNÍ ZÁLEZLY JAN HARCINÍK, ČVUT FAKULTA ARCHITEKTURY, NAUKA O STAVBÁCH, 2. SEMESTR

JEDNODUCHÉ BYDLENÍ VÍKENDOVÁ CHATA - HORNÍ ZÁLEZLY JAN HARCINÍK, ČVUT FAKULTA ARCHITEKTURY, NAUKA O STAVBÁCH, 2. SEMESTR JEDNODUCHÉ BYDLENÍ VÍKENDOVÁ CHATA - HORNÍ ZÁLEZLY JAN HARCINÍK, ČVUT FAKULTA ARCHITEKTURY, NAUKA O STAVBÁCH, 2. SEMESTR Víkendová chata, Horní Zálezly 10, okres Ústí nad Labem Projekt: Stavitel: ing.

Více

DUAL m A + B obytné miestnosti EUROLINE x 5 zastavaná plocha m 2

DUAL m A + B obytné miestnosti EUROLINE x 5 zastavaná plocha m 2 DUAL 1523 ilustračný obrázok 210 000 115 500 999 A + B 2 x 5 882 + 880 m 2 obostavaný priestor 6638 + 6605 m 3 celková úžitková plocha 2 x 1360 m 2 celková obytná plocha 2 x 769 m 2 merná potreba tepla

Více

Tradiční stavební technologie při obnově lidových stavebních památek. Martin Novotný Národní ústav lidové kultury

Tradiční stavební technologie při obnově lidových stavebních památek. Martin Novotný Národní ústav lidové kultury Tradiční stavební technologie při obnově lidových stavebních památek Martin Novotný Národní ústav lidové kultury Národní ústav lidové kultury Specializované pracoviště zřizované Ministerstvem kultury Jedním

Více

Zakázka Název : Starovice lokalita vinných sklepů Kraj : Jihomoravský Obec : Starovice Datum zpracování : březen 2011

Zakázka Název : Starovice lokalita vinných sklepů Kraj : Jihomoravský Obec : Starovice Datum zpracování : březen 2011 . TEXTOVÁ ČÁST.1. Identifikační údaje Zakázka Název : Starovice lokalita vinných sklepů Kraj : Jihomoravský Obec : Starovice Datum zpracování : březen 2011 Objednatel Jméno / název : Obec Starovice dresa

Více

Stavby v návesním prostoru (Nepomuk) Buildings in the village square (Nepomuk)

Stavby v návesním prostoru (Nepomuk) Buildings in the village square (Nepomuk) Stavby v návesním prostoru (Nepomuk) Buildings in the village square (Nepomuk) Ing. arch. Jan Kašpar ABSTRACT: We find many places of the Czech Republic which perserve their specific character and values

Více

LIDOVÁ ARCHITEKTURA CHKO BÍLÉ KARPATY

LIDOVÁ ARCHITEKTURA CHKO BÍLÉ KARPATY A G E N T U R A O C H R A N Y P Ř Í R O D Y A K R A J I N Y Č R LIDOVÁ ARCHITEKTURA CHKO BÍLÉ KARPATY Národopisné oblasti Bílých Karpat Dům ze Žítkové v 60. letech minulého století Dvorec ve Vápenicích

Více

Operativní dokumentace kamenných článků ve výkopu při domě čp. 269 na Starém Městě

Operativní dokumentace kamenných článků ve výkopu při domě čp. 269 na Starém Městě Operativní dokumentace kamenných článků ve výkopu při domě čp. 269 na Starém Městě Nálezová zpráva OPD č. 07/2013 Ladislav Bartoš Praha 1 Staré Město, čp. 269, Betlémské náměstí 1. Zpracoval Ing. arch.

Více

PŘESTAVBOVÁ PLOCHA P1 AREÁL HORSKÉ CHATY BÍLÁ

PŘESTAVBOVÁ PLOCHA P1 AREÁL HORSKÉ CHATY BÍLÁ REGULAČNÍ PLÁN BÍLÁ PŘESTAVBOVÁ PLOCHA P1 AREÁL HORSKÉ CHATY BÍLÁ NÁVRH ZADÁNÍ sestavený k projednání ve smyslu 61 a 62 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), zpracovaný

Více

Operativní dokumentace a průzkum historické stavby (OPD) Elaborát nálezové zprávy (NZ)

Operativní dokumentace a průzkum historické stavby (OPD) Elaborát nálezové zprávy (NZ) Operativní dokumentace a průzkum historické stavby (OPD) Elaborát nálezové zprávy (NZ) Evidenční list NÁLEZOVÁ ZPRÁVA OPD č. : Litvínov 567256 k.ú. Horní Litvínov 686042 Objekt: severní pavilón zámku č.p.

Více

Novostavba bytového domu vč. přípojek inženýrských sítí, zpevněné plochy ve dvorní části na parc. č. 413/1, 430, 431, 2962 v k. ú.

Novostavba bytového domu vč. přípojek inženýrských sítí, zpevněné plochy ve dvorní části na parc. č. 413/1, 430, 431, 2962 v k. ú. Ar chaia č.j. NZ 01/07 Novostavba bytového domu vč. přípojek inženýrských sítí, zpevněné plochy ve dvorní části na parc. č. 413/1, 430, 431, 2962 v k. ú. Opava-Předměstí Předběžná zpráva o výsledcích archeologického

Více

Operativní dokumentace a průzkum historické stavby (OPD) Elaborát nálezové zprávy (NZ)

Operativní dokumentace a průzkum historické stavby (OPD) Elaborát nálezové zprávy (NZ) Operativní dokumentace a průzkum historické stavby (OPD) Elaborát nálezové zprávy (NZ) WWW:

Více

Bytový dům Janáčkova - Masná

Bytový dům Janáčkova - Masná Bytový dům Janáčkova - Masná Seznam příloh Průvodní zpráva Širší vztahy územní plán M :2000 Situace M 1:500 Půdorys 1.NP M 1:200 Půdorys 2.- 4. NP M 1:200 Půdorys 5.NP M 1:200 Půdorys 6.NP M 1:200 Řez

Více

Zjištění ceny obvyklé. Pozemek vedený ve zjednodušené evidenci parc.č. 149

Zjištění ceny obvyklé. Pozemek vedený ve zjednodušené evidenci parc.č. 149 Zjištění ceny obvyklé Předmět ocenění: Rodinný dům č.p. 128 na pozemku parc.č. st. 158 a pozemky parc.č. st. 158 a 572/1 včetně součástí a příslušenství nemovitého charakteru k.ú. Černčín, obec Bučovice,

Více

PRODEJ ZÁMKU V MOSTOVĚ, OKRES CHEB

PRODEJ ZÁMKU V MOSTOVĚ, OKRES CHEB PROKONZULTA, a.s. Křenová 26, 602 00 Brno tel. +420 543 255 515, info@prokonzulta.cz PRODEJ ZÁMKU V MOSTOVĚ, OKRES CHEB Areál zámku - zámeckého hotelu v Mostově na Chebsku, v klidné přírodní lokalitě při

Více

REZIDENCE PASEKY, ČELADNÁ RODINNÝ DŮM (TYP A) ARCHITEKTONICKÁ STUDIE KAMIL MRVA ARCHITECTS ŘÍJEN 2012

REZIDENCE PASEKY, ČELADNÁ RODINNÝ DŮM (TYP A) ARCHITEKTONICKÁ STUDIE KAMIL MRVA ARCHITECTS ŘÍJEN 2012 REZIDENCE PASEKY, ČELADNÁ RODINNÝ DŮM (TYP A) ARCHITEKTONICKÁ STUDIE KAMIL MRVA ARCHITECTS ŘÍJEN 2012 OBSAH IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE PRŮVODNÍ ZPRÁVA NÁZEV STAVBY' ' REZIDENCE PASEKY, ČELADNÁ RODINNÝ DŮM (TYP

Více

Strategický plán rozvoje obce Němčice

Strategický plán rozvoje obce Němčice Strategický plán rozvoje obce Němčice na období 2011-2015 Obec Němčice Němčice 53 384 11 Netolice IČ: 00250554 Schváleno zastupitelstvem obce Němčice dne 22. 03. 2011 1 Obsah: 1. Historie obce, památky,

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 3930-53/2014

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 3930-53/2014 ZNALECKÝ POSUDEK č. 3930-53/2014 O ceně pozemku p.č.st.1074/1 zastavěná plocha a nádvoří o výměře 370m 2 včetně součástí pozemku tj. stavby zem.stav. čp.1226, pozemku p.č.549/34 ostatní plocha manipulační

Více

ZMENY A DOPLNKY č. 1/2009

ZMENY A DOPLNKY č. 1/2009 Ing. arch. PASTIRAN Ján, Považská 8, 052 01 SPIŠSKÁ NOVÁ VES ZMENY A DOPLNKY č. 1/2009 Správa k návrhu Obstarávateľ : Obec Matejovce nad Hornádom Spracovateľ : Ing. arch. Pastiran Ján 1 Marec 2009 OBSAH

Více

Procházka dávnými časy

Procházka dávnými časy Procházka dávnými časy Starý Jeneček Jeneček na polohopisném plánu z roku 1919 Když bylo kolem roku 1770 zavedeno stálé číslování domů, měl Jeneček, tehdy zvaný Malý Jenč, celkem asi 11 čísel popisných.

Více

Plán zástavby parcely lokalita DOMOV obec Lochovice --------------------------------

Plán zástavby parcely lokalita DOMOV obec Lochovice -------------------------------- Plán zástavby parcely lokalita DOMOV obec Lochovice -------------------------------- Stanovení vybraných technických podmínek pro umístnění a prostorové řešení staveb v areálu výstavby nových rodinných

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 466 Autor: Jan Smija Datum: 17. 4. 2013 Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Tematický okruh: Česká republika Téma:

Více

Lomnice nad Popelkou 21

Lomnice nad Popelkou 21 Lomnice nad Popelkou 21 Název objektu Šlechtova svobodárna čp. 1032 Adresa Letná čp. 1032 Lomnice nad Popelkou K. ú./ parcela č. Architekt Stavitel Lomnice nad Popelkou/st. p. č. 1251 Čeněk Musil František

Více

Město Jílové Mírové nám. 280

Město Jílové Mírové nám. 280 Město Jílové Mírové nám. 280 407 01 Jílové Jílové, 03.05.2013 Město Jílové zveřejňuje podle 39 odst. 1 zák.č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů. záměr prodat nemovitosti 1) objekt B.

Více

Příloha č. 1 Odborná terminologie

Příloha č. 1 Odborná terminologie Příloha č. 1 Odborná terminologie Žudr (Sölder): mohutný rizalit vystupující před průčelím hliněných domů na Hané, vyskytuje se v několika typech (viz výše) Žudro-žebračka: malý blokový výstupek (závětří),

Více

Z N A L E C K Ý P O S U D E K č /2016 o obvyklé ceně

Z N A L E C K Ý P O S U D E K č /2016 o obvyklé ceně Ing. Dobromír Kaplan, spr. 2909/80, Razice 25, 418 04 Bílina Z N A L E C K Ý P O S U D E K č. 2479 02/2016 o obvyklé ceně - pozemkové parcely č. st. 138 zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba :

Více

TECHNICKÁ ZPRÁVA A FOTODOKUMENTACE

TECHNICKÁ ZPRÁVA A FOTODOKUMENTACE TECHNICKÁ ZPRÁVA A OBSAH: 1. Účel objektu...2 2. Architektonické a dispoziční řešení...2 3. Kapacita, podlahová plocha...2 4. Stavebně technické a konstrukční řešení...2 5. Zhodnocení stávajícího stavu

Více

MESTO PAM. NAZEV VE DNECH EHD OTEVRENA PAM. POPIS

MESTO PAM. NAZEV VE DNECH EHD OTEVRENA PAM. POPIS MESTO PAM. NAZEV VE DNECH EHD OTEVRENA PAM. POPIS Zámek netradiční dispozice tvaru kruhové výseče s renesančním arkádovým nádvořím a věží. Nejhodnotnější interiéry zámku s rokokovými nástěnnými malbami

Více

TRADIČNÍ DŮM PODYJÍ. Čím je dobré se inspirovat při plánování rekonstrukce nebo novostavby rodinného domu v ochranném pásmu Národního parku Podyjí

TRADIČNÍ DŮM PODYJÍ. Čím je dobré se inspirovat při plánování rekonstrukce nebo novostavby rodinného domu v ochranném pásmu Národního parku Podyjí TRADIČNÍ DŮM PODYJÍ Čím je dobré se inspirovat při plánování rekonstrukce nebo novostavby rodinného domu v ochranném pásmu Národního parku Podyjí Národní park Podyjí ochrana přírodních, kulturních a civilizačních

Více

Městské památkové zóny a ochranná pásma kulturních památek a městských památkových zón v mikroregionu Valašskomeziříčsko - Kelečsko

Městské památkové zóny a ochranná pásma kulturních památek a městských památkových zón v mikroregionu Valašskomeziříčsko - Kelečsko Městské památkové zóny a ochranná pásma kulturních památek a městských památkových zón v mikroregionu Valašskomeziříčsko - Kelečsko Níže uvedený přehled má pouze informační charakter, údaje v něm nemusí

Více

KLECANY, DO KLECÁNEK 22

KLECANY, DO KLECÁNEK 22 Bytové domy, DO KLECÁNEK 22 E-mail: info@michalhavelkacz Mob: +420 604 253 941 www michalhavelka cz ZÁSTUPCE INVESTORA: David Kunze tel : 603826604 ŘÍJEN 2016 Ing Arch Patrik Dolák ČÍS VÝKR: - - POPIS

Více

Výsledky zkoumání rizik prostředí v Uherském Hradišti

Výsledky zkoumání rizik prostředí v Uherském Hradišti Příloha 5: PROSTŘEDÍ SLOVÁCKÉHO MUZEA UH Výsledky zkoumání rizik prostředí v Uherském Hradišti Rizika prostředí byla zkoumána v okolí a v budovách dvou uherskohradišťských lokalit, a to ve Slováckém muzeu

Více

Památková ochrana staveb

Památková ochrana staveb Památková ochrana staveb Základní pojmy Kulturní památka Národní kulturní památka Památková rezervace Památková zóna 1. Kulturní památka Movitá a nemovitá věc, která je za kulturní památku prohlášena ministerstvem

Více

Plasy (okres Plzeň sever), klášter. Fragment dílu přímého prutu gotické okenní kružby s. 1

Plasy (okres Plzeň sever), klášter. Fragment dílu přímého prutu gotické okenní kružby s. 1 Plasy (okres Plzeň sever), klášter. Fragment dílu přímého prutu gotické okenní kružby s. 1 VĚC Lokalita / Okres Plasy Areál / Část areálu Klášter Adresa Objekt / Část objektu Fragment dílu přímého prutu

Více

.Děčín - Podmokly 02. Dům č. p. 702 vila Ingeborg Adresa Resslova ulice č. p. 702, Děčín IV. Podmokly. Karl Sänger. 702, Děčín IV.

.Děčín - Podmokly 02. Dům č. p. 702 vila Ingeborg Adresa Resslova ulice č. p. 702, Děčín IV. Podmokly. Karl Sänger. 702, Děčín IV. .Děčín - Podmokly 02 Název objektu Dům č. p. 702 vila Ingeborg Adresa Resslova ulice č. p. 702, Děčín IV. Podmokly K.ú./parcela č. st. p. č. 753 v k. ú. Podmokly Architekt Karl Sänger Stavitel Projekt

Více

PLÁN REALIZACE AKTUALIZACE PLÁNU REALIZACE č. 5 AKCE číslo památky RN v mil.kč

PLÁN REALIZACE AKTUALIZACE PLÁNU REALIZACE č. 5 AKCE číslo památky RN v mil.kč PLÁN REALIZACE AKTUALIZACE PLÁNU REALIZACE č. 5 AKCE číslo památky RN v mil.kč NEODKLADNÉ ZÁCHRANY OHROŽENÝCH OBJEKTŮ KRITICKY OHROŽENÉ OBJEKTY roky výstavby 2011 2012 2013 2014 2015 příspěvek Piaristická

Více

NEMOVITÉ KULTURNÍ PAMÁTKY - PŘEHLED AKCÍ

NEMOVITÉ KULTURNÍ PAMÁTKY - PŘEHLED AKCÍ R - - běžná hradební zeď radnice MPR - KP 22622/3-2278 Obnova obv.pláště radnice 1995 R Rest. soklu radnice 2000 Rest. ochozu věže radnice 2000 1 - radnice Masarykovo nám. 2262 A/11 2278 MT Obnova radnice

Více

Obecní Úřad Milejovice. Milejovice. na období ...

Obecní Úřad Milejovice. Milejovice. na období ... Místní program obnovy venkova obce Milejovice na období 2011 2015... Milan Vacek starosta... Michal Fouček místostarosta stránka 1 z 10 1.Obsah 1.Obsah...2 2.Úvod...3 2.1.Charakteristika obce...3 2.2.Výsledky

Více

ETNOGRAFIE a GEOGRAFIE

ETNOGRAFIE a GEOGRAFIE ETNOGRAFIE a GEOGRAFIE Petra Vašutová (studentka etnografie na FF, absolventka předmětu v r. 2007) Upravil a doplnil M. Culek ETNOGRAFIE = Národopis Studuje: Kultura vlastní společnosti v jejím přirozeném

Více

GENEZE ROUBENKY 1791, Truskavna čp.3 REGENERACE AREÁLU TRUSKAVNA čp.3

GENEZE ROUBENKY 1791, Truskavna čp.3 REGENERACE AREÁLU TRUSKAVNA čp.3 GENEZE ROUBENKY 1791, Truskavna čp.3 REGENERACE AREÁLU TRUSKAVNA čp.3 Regenerace současným majitelem firmou Emeran 1860 s.r.o.byla zahájena v roce 2002. Generálním dodavatelem stavby byla firma Guttenberg.

Více

ZNALECKÝ POSUDEK O CENĚ OBVYKLÉ

ZNALECKÝ POSUDEK O CENĚ OBVYKLÉ ZNALECKÝ POSUDEK O CENĚ OBVYKLÉ číslo 4065-81/2015 NEMOVITÁ VĚC: Budova zem.stav bez čp/če + pozemek p.č.st.40 Katastrální údaje : Kraj Kraj Vysočina, okres Havlíčkův Brod, obec Vilémov, k.ú. Dálčice Adresa

Více

Operativní dokumentace a průzkum historické stavby (OPD) Elaborát nálezové zprávy (NZ)

Operativní dokumentace a průzkum historické stavby (OPD) Elaborát nálezové zprávy (NZ) Operativní dokumentace a průzkum historické stavby (OPD) Elaborát nálezové zprávy (NZ) http://www.npu.cz/pp/pridruz/opd/metodika/nz/nz050216/. http://monumnet.npu.cz/opd/opddetail.php?idopdpam=3178&okodok=5203&onazsidob=he%f8m%e1nkovic

Více

Průvodce "Liptovská, Ružinov, Bratislava - Ružinov"

Průvodce Liptovská, Ružinov, Bratislava - Ružinov Děvín 48 10'36.59"N 16 59'5.75"E se nachází jihozápadním cípu Malých Karpat. Dominantním vrcholem je Děvínská Kobyla. Pod Děvínským hradem začíná červená turistická značka vedoucí až na Duklianský průsmyk.

Více

L I B Č A N Y ROMÁNSKÝ KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY MARIE

L I B Č A N Y ROMÁNSKÝ KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY MARIE S-2 S-5 PŘÍLOHA: C / I / 1 ŠIRŠÍ VZTAHY 1 : 250 (A3) TISK: 11. 10. 2011 S-3 S-1 S-4 PŘÍLOHA: C / II / 1 PŮDORYS V ÚROVNI PŘÍZEMÍ PŘÍLOHA: C / II / 2 PŮDORYS V ÚROVNI EMPORY PŘÍLOHA: C / II / 3 PŮDORYS

Více

Výměna střešní krytiny na hostinci Myštice č. p. 7

Výměna střešní krytiny na hostinci Myštice č. p. 7 Výměna střešní krytiny na hostinci Myštice č. p. 7 Obec: Myštice ORP: Blatná Přesná adresa: Myštice 7, Blatná 388 01 Vlastník: Obec Myštice, Myštice 15, Blatná 388 01, IČ: 00251542 Rejstříkové číslo: nemovitá

Více

Prodej rodinného domu č.p.157 (chalupy) Čenkovice

Prodej rodinného domu č.p.157 (chalupy) Čenkovice Prodej rodinného domu č.p.157 (chalupy) Čenkovice Obec: Okres: Kraj: Čenkovice Ústí nad Orlicí Pardubický ZÁKLADNÍ INFORMACE Cena prodejní: 1 500 000,00 CZK Číslo zakázky: 233-N00050 Poloha objektu: Samostatný

Více

MAGISTRÁT HLAVNÉHO MESTA SLOVENSKEJ REPUBLIKY BRATISLAVY

MAGISTRÁT HLAVNÉHO MESTA SLOVENSKEJ REPUBLIKY BRATISLAVY MAGISTRÁT HLAVNÉHO MESTA SLOVENSKEJ REPUBLIKY BRATISLAVY Materiál na rokovanie Mestského zastupiteľstva hlavného mesta SR Bratislavy dňa 13. 12. 2012 Investičný zámer Nájomné byty na Čapajevovej ulici

Více

Akce: Územní studie zástavby lokality Dolní Žižkov Kutná Hora, Žižkov Průvodní zpráva

Akce: Územní studie zástavby lokality Dolní Žižkov Kutná Hora, Žižkov Průvodní zpráva Akce: Územní studie zástavby lokality Dolní Žižkov Kutná Hora, Žižkov Průvodní zpráva Vypracoval: Ing. arch. Pavel Železný, Ke Trojici 209, 284 01 Kutná Hora Investor: Jaroslav Haering, Na Podskalí 72/3,

Více

8. PERSPEKTIVY LIDOVÝCH TECHNOLOGIÍ

8. PERSPEKTIVY LIDOVÝCH TECHNOLOGIÍ HOMO FABER 8. PERSPEKTIVY LIDOVÝCH TECHNOLOGIÍ Celosvětové globalizační tendence vedly v r. 1989 25. generální konferenci UNESCO k vydání dokumentu Doporučení k ochraně tradiční a lidové kultury, v němž

Více

JUNIOR jednoduché technické riešenie umožňuje rýchlu svojpomocnú. . priestranná obývacia izba s krbom jedálenským kútom a barovým. 164.

JUNIOR jednoduché technické riešenie umožňuje rýchlu svojpomocnú. . priestranná obývacia izba s krbom jedálenským kútom a barovým. 164. JUNIOR 630 ilustračný obrázok 112 700 62 000 108 m 2 6360 m 3 1368 m 2 843 m 2 kwh/m 2 720 m 38 dvojpodlažný dom s obytným podkrovím bez podpivničenia malá možnosť osadenia objektu na menšie stavebné parcely

Více

VY_32_INOVACE_D56_VL4-5_NÁŠ_REGION

VY_32_INOVACE_D56_VL4-5_NÁŠ_REGION VY_32_INOVACE_D56_VL4-5_NÁŠ_REGION Název: Náš region Autor: Mgr. Milena Hrabalová Škola: Základní škola a Mateřská škola při lázních, Velké Losiny Předmět/ročník: Vlastivěda /4.-5. ročník Datum vytvoření

Více

Sakrální architektura

Sakrální architektura Karta ohrožené památky katastrální území Větrov u Krásného číslo Lesa k.ú. 673978 Kraj Petrovice Ústí n.l. Ústecký Schválení zápisu/rozhodnutí o prohlášení Součást Ochranné pásmo Umístění památky SZ od

Více

1. ÚVODNÍ INFORMACE STÁVAJÍCÍ STAV A ÚČEL UŽÍVÁNÍ NOVÝ STAV A ÚČEL UŽÍVÁNÍ ZÁVĚR FOTODOKUMENTACE...

1. ÚVODNÍ INFORMACE STÁVAJÍCÍ STAV A ÚČEL UŽÍVÁNÍ NOVÝ STAV A ÚČEL UŽÍVÁNÍ ZÁVĚR FOTODOKUMENTACE... STAVEBNÍ ÚPRAVY HASIČSKÉ ZBROJNICE SVAŘEŇ STUDIE Číslo zakázky: 61429 Obsah dokumentu: Technická zpráva OBSAH 1. ÚVODNÍ INFORMACE... 3 2. STÁVAJÍCÍ STAV A ÚČEL UŽÍVÁNÍ... 3 3. NOVÝ STAV A ÚČEL UŽÍVÁNÍ...

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice NEJČASTĚJI POUŽÍVANÉ MATERIÁLY DRUHY STAVEB Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

European Heritage Days (Dny evropského dědictví) V sobotu 12. září budou v Pelhřimově ZDARMA otevřeny veřejnosti tyto památky:

European Heritage Days (Dny evropského dědictví) V sobotu 12. září budou v Pelhřimově ZDARMA otevřeny veřejnosti tyto památky: European Heritage Days (Dny evropského dědictví) 2015 V sobotu 12. září budou v Pelhřimově ZDARMA otevřeny veřejnosti tyto památky: Městská šatlava dům čp. 11 Budovu dalo město přistavět k zámku směrem

Více

Příloha č. 2 Základní informace o lokalitě1: Odůvodnění výzkumu: Cíle a navrhované metody výzkumu2: nedestruktivního částečně destruktivního

Příloha č. 2 Základní informace o lokalitě1: Odůvodnění výzkumu: Cíle a navrhované metody výzkumu2: nedestruktivního částečně destruktivního Příloha č. 1: Nálezy budou předány podle 23 zákona č. 20/1987 Sb. příslušnému krajskému Jihočeskému muzeu v Českých Budějovicích (dohoda s kurátorkou sbírek Mgr. Zuzanou Thomovou) Příloha č. 2 Základní

Více

Edmund Löb, Chomutov. .Chomutov 09 Název objektu. Stavitel. Projekt Plány datovány: 4. června Realizace Stavební povolení: 30.

Edmund Löb, Chomutov. .Chomutov 09 Název objektu. Stavitel. Projekt Plány datovány: 4. června Realizace Stavební povolení: 30. .Chomutov 09 Název objektu Vily č. p. 1696 a 1704 Adresa Chomutov, Buchenwaldská ulice č. p. 1697 a 1704 K.ú./parcela č. č. p. 1697 st. p. č. 297 v k. ú. Chomutov č. p. 1704 st. p. č. 287 v k. ú. Chomutov

Více

MÍSTNÍ PROGRAM OBNOVY VESNICE

MÍSTNÍ PROGRAM OBNOVY VESNICE OBEC BOHATICE MÍSTNÍ PROGRAM OBNOVY VESNICE NÁVRH HOSPODÁŘSKÉHO A SOCIÁLNÍHO ROZVOJE OBCE BOHATICE na období 2011 2015 Místní program obnovy vesnice pro obec BOHATICE HISTORICKÝ VÝVOJ OBCE A OKOLÍ První

Více

Bytový dům, V jamce č.p.191 Jesenice

Bytový dům, V jamce č.p.191 Jesenice Ing. M. Veverka projekce IČO 11263415 269 01 * +420 313 109 161 mvprojekce@mvprojekce.cz Milana Schneibergová HIP autorizovaný ing. 0003903 Město, Mírové náměstí 368, 270 33 Dokumentace stávajícího stavu

Více

Lidové stavby známé neznámé. Zlínský kraj - Uherskohradišťsko. Kolektiv autorů Slováckého muzea

Lidové stavby známé neznámé. Zlínský kraj - Uherskohradišťsko. Kolektiv autorů Slováckého muzea Lidové stavby známé neznámé Zlínský kraj - Uherskohradišťsko Kolektiv autorů Slováckého muzea Lidové stavby známé neznámé Zlínský kraj - Uherskohradišťsko Olga Floriánová, Jan Kačer, Věra Kovářů, Jaroslav

Více

Urbanistický a stavební vývoj města Veselí nad Moravou

Urbanistický a stavební vývoj města Veselí nad Moravou Urbanistický a stavební vývoj města Veselí nad Moravou Předlokační podoba města Vznik města v poloze na ostrově v řece Moravě je nutno klást do období vrcholného středověku. V době předlokační existovala

Více

Lidová architektura. Karta ohrožené památky. Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Semily Liberecký.

Lidová architektura. Karta ohrožené památky. Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Semily Liberecký. 9 Karta ohrožené památky Lidová architektura katastrální území Část obce Obec Okres Kraj Číslo rejstříku ústř. seznamu Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Semily Liberecký číslo

Více

, Ministerstvo kultury České republiky. telefon: 257 085 111 Maltézské náměstí 1 fax: 224 318 155 118 11 Praha 1 e-mail: epodatelna@mkcr.

, Ministerstvo kultury České republiky. telefon: 257 085 111 Maltézské náměstí 1 fax: 224 318 155 118 11 Praha 1 e-mail: epodatelna@mkcr. , Ministerstvo kultury České republiky Zveřejněno dne: telefon: 257 085 111 Maltézské náměstí 1 fax: 224 318 155 118 11 Praha 1 e-mail: epodatelna@mkcr.cz *MKCRX0087649* Sejmuto dne: Č.J.: MK 14623/2015

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 3975-98/2014

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 3975-98/2014 ZNALECKÝ POSUDEK č. 3975-98/2014 O ceně nemovitých věcí, tj. pozemku p.č.st.96 zastavěná plocha a nádvoří o výměře 926m 2 včetně stavby bydlení čp.142, jež je součástí pozemku p.č.st.96, vše v obci a k.ú.choustníkovo

Více

HOSÍN ÚZEMÍ PŘÍMĚSTSKÉ ZÁSTAVBY S PŘEVAHOU NÍZKOPODLAŽNÍHO BYDLENÍ

HOSÍN ÚZEMÍ PŘÍMĚSTSKÉ ZÁSTAVBY S PŘEVAHOU NÍZKOPODLAŽNÍHO BYDLENÍ - 41 - - 42 - HOSÍN ÚZEMÍ PŘÍMĚSTSKÉ ZÁSTAVBY S PŘEVAHOU NÍZKOPODLAŽNÍHO BYDLENÍ Urbanistická struktura a rozvoj obce Obrázek: snímek stabilního katastru obce Hosín z roku 1827 letecký snímek Hosína z

Více

SNÍŽENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY RESTAURACE S UBYTOVÁNÍM PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY

SNÍŽENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY RESTAURACE S UBYTOVÁNÍM PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY INVESTOR: BŘETISLAV JIRMÁSEK, Luční 1370, 539 01 Hlinsko Počet stran: 10 STAVBA: SNÍŽENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY RESTAURACE S UBYTOVÁNÍM, 271, 269, 270 PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY

Více

STUDIE RODINNÝCH DOMŮ A ZÁZEMÍ CHOLUPICE, K DÝMAČI

STUDIE RODINNÝCH DOMŮ A ZÁZEMÍ CHOLUPICE, K DÝMAČI STUDIE RODINNÝCH DOMŮ A ZÁZEMÍ CHOLUPICE, K DÝMAČI Investor: Ing. Jan Průcha (zástupce společenství investorů) CS architects Ing. Petra Brzobohatá (petra.brzobohata@centrum.cz; 00420 604 723 762) Ing.

Více

Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová

Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová č.j. NZ 50/07 Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová Nálezová zpráva o provedení archeologického výzkumu ARCHAIA Olomouc, o.p.s. Feat. ARCHAIA Brno o.p.s. 2007 2 Tato práce, která vznikla

Více

STUDIE PROVOZU A REVITALIZACE OBJEKTU

STUDIE PROVOZU A REVITALIZACE OBJEKTU NÁZEV ZAKÁZKY: REKOSTRUKCE OBJEKTU HORSKÉ CHALUPY TZV. KUNZÁRNY ČP. 178, HORSKÝ DOMOV ČCE, STRÁŽNÉ - HERLÍKOVICE STUDIE PROVOZU A REVITALIZACE OBJEKTU Další varianta by byl kříž -moderně pojatý (o( ŘÍJEN

Více

Výzkumná zpráva č. 104-11

Výzkumná zpráva č. 104-11 Výzkumná zpráva č. 104-11 Dendrochronologické datování dřevěných konstrukčních prvků domu čp. 198 v Dolních Pertolticích DendroLab Brno Ing. Tomáš Kyncl, Eliášova 37, Brno 616 00, IČO 75758041 listopad

Více

Naučná stezka - 14 zastavení na Praze 14

Naučná stezka - 14 zastavení na Praze 14 Zastavení první... Hloubětín Na místě Hloubětína žili lidé již v 10. století. Jméno obce historické prameny spojují s postavou vladyky Hlupoty. Dnešní podobu získal Hloubětín až v roce 1907. K Praze byl

Více

strana 1 Popis č. 3788/2013 Objednatel posudku: DRS IMMO a.s., IČ 262 85 011 Příkop 843/4, 602 00 Brno-Zábrdovice

strana 1 Popis č. 3788/2013 Objednatel posudku: DRS IMMO a.s., IČ 262 85 011 Příkop 843/4, 602 00 Brno-Zábrdovice strana 1 Popis č. 3788/2013 o ceně nemovitostí rodinný dům č.p. 16 na pozemku parc.č. st. 27, budova bez č.p./č.e. na pozemku parc.č. st. 162 a pozemky parc.č. st. 27, st. 162, 28/1, 75/1, PK 1201/2, PK

Více

V roce 2008 obec byla přijata do Mikroregionu Táborsko.

V roce 2008 obec byla přijata do Mikroregionu Táborsko. 1 Obsah programu Obsahem programu je pokračovat v práci našich předchůdců, prohlubovat a zefektivňovat výkon samosprávy ve všech oblastech kulturního, společenského a hospodářsko-ekonomického života v

Více

VENKOVSKÝ DŮM S MECHANICKÝM BETLÉMEM

VENKOVSKÝ DŮM S MECHANICKÝM BETLÉMEM VENKOVSKÝ DŮM S MECHANICKÝM BETLÉMEM Zahradní ulice č.p. 356, Frýdlant rejstříkové číslo Ústředního seznamu kulturních památek: 102578 (stavba), 103 807 (mechanický betlém- movitá KP) HISTORICKÁ KRESBA

Více

k. ú. Řimovice ÚZEMNÍ PLÁN OBCE Změna č. 1 TEXTOVÁ ČÁST Zpracovatel : Pořizovatel :

k. ú. Řimovice ÚZEMNÍ PLÁN OBCE Změna č. 1 TEXTOVÁ ČÁST Zpracovatel : Pořizovatel : ŘIMOVICE k. ú. Řimovice ÚZEMNÍ PLÁN OBCE Změna č. 1 TEXTOVÁ ČÁST Zpracovatel : Pořizovatel : Ing. arch. Milič Maryška Městský úřad Vlašim Letohradská 3/369 Odbor výstavby 170 00 Praha 7 a územního plánování

Více