MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV BOTANIKY A ZOOLOGIE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV BOTANIKY A ZOOLOGIE"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV BOTANIKY A ZOOLOGIE Bakalářská práce Brno 2014 Vendula Gergelová

2

3 MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV BOTANIKY A ZOOLOGIE Druhové složení luk západního Slavičínska v kontextu okolních flyšových Karpat Bakalářská práce Vendula Gergelová Vedoucí práce: doc. Mgr. Michal Hájek, Ph.D. Brno 2014

4 Bibliografický záznam Autor: Název práce: Studijní program: Vendula Gergelová Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Ústav botaniky a zoologie Druhové složení luk západního Slavičínska v kontextu okolních flyšových Karpat Ekologická a evoluční biologie Studijní obor: Ekologická a evoluční biologie Vedoucí práce: doc. Mgr. Michal Hájek, Ph.D. Akademický rok: 2013/2014 Počet stran: 50+1 Klíčová slova: Bílé Karpaty; Slavičínsko; fytocenologie; luční vegetace; ovsíkové louky; Arrhenatherion elatioris; Orchideaceae

5 Bibliographic Entry Author: Title of Thesis: Degree programme: Field of Study: Supervisor: Vendula Gergelová Faculty of Science, Masaryk University Department of Botany and Zoology Species composition of grasslands of the Slavicin region in the context of surrounding flysch areas Ecological and Evolutionary Biology Ecological and Evolutionary Biology doc. Mgr. Michal Hájek, Ph.D. Academic Year: 2013/2014 Number of Pages: 50+1 Keywords: White Carpathians; Slavicinsko; phytocenology; meadow vegetation; Arrhenatherion elatioris; Orchideaceae

6 Abstrakt V této bakalářské práci se věnuji výzkumu druhového složení luční vegetace západního Slavičínska. Oblast se nachází v chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Cílem práce bylo zapsat v daném území fytocenologické snímky a srovnat podobnost druhového složení luk studovaného území se střední a severní částí Bílých Karpat a severněji položenými Vizovickými a Vsetínskými vrchy. Z mé analýzy lze usoudit, že louky Slavičínska nejsou tak druhově bohaté jako typické květnaté louky ostatních částí Bílých Karpat, což vyplývá také z dosavadní literatury. Studované území se vyznačuje především výskytem společenstev svazu Arrhenatherion elatioris, což jsou mezofilní ovsíkové a kostřavové louky, a liší se i absencí některých, pro Bílé Karpaty typických, druhů. Vyskytuje se zde ale také několik chráněných druhů rostlin, zejména z čeledi Orchideaceae. Abstract In this thesis I studied the species composition of meadow vegetation in the region west of the town Slavičín. The area is located in the Protected Landscape Area Bílé Karpaty (White Carpathians). The aim of this thesis is to collect phytosociological relevés of meadows in this area and compare species composition of meadows in the study area to the central and northern part of the White Carpathians and to the Vizovice and Vsetin hills located northwards. From my analysis it can be concluded that the meadows of the Slavičín region are not as species-rich as other typical flowery meadows of the White Carpathians, which also results from the existing literature. The study area is characterized primarily by the communities of the Arrhenatherion elatioris alliance, which are mesic meadows with Arrhenatherum elatius and Festuca sp., and differs by the absence of some species typical of White Carpathians. Several protected plant species, especially from Orchidaceae family, occur in the study region.

7

8

9 Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat především svému vedoucímu doc. Mgr. Michalu Hájkovi, Ph.D. za trpělivost a cenné rady a samozřejmě také své rodině a nejbližším, kteří mě při psaní této práce a vůbec během celého studia jakýmkoliv způsobem podporovali.

10 Prohlášení Prohlašuji, že jsem svoji bakalářskou práci vypracovala samostatně s využitím informačních zdrojů, které jsou v práci citovány. Brno Vendula Gergelová

11 Obsah 1 Úvod Charakteristika přírodních poměrů studovaného území Geologické poměry Geomorfologické poměry Hydrologické a hydrogeologické poměry Klimatické poměry Pedologické poměry Historie osídlení Vymezení území Botanická charakteristika Fytogeografické členění Potenciální přirozená vegetace Historie botanického výzkumu Metodika Terénní práce Nomenklatura Analýza dat Výsledky PP U Petrůvky Vzácné druhy Diskuse Závěr Zdroje Přílohy... 51

12 1 Úvod Bílé Karpaty jsou významným geomorfologickým celkem nacházejícím se na československé hranici. Geograficky patří do Vnějších Západních Karpat. Louky Bílých Karpat patří mezi druhově nejbohatší v Evropě (Wilson et al., 2012). Podstatná část pohoří byla vyhlášena jako Chráněná krajinná oblast, k níž patří i Slavičínsko, které dosud nebylo prozkoumáno v takové míře jako ostatní části Bílých Karpat. Ne příliš velké množství dat z tohoto území může být následkem zdejšího managementu krajiny, jelikož velké množství luk zde bylo rozoráno, nebo také z důvodu toho, že se jedná o okrajovou část, která z části patří již k jiným geomorfologickým a fytogeografickým jednotkám. Cílem mé práce bude zapsat složení vegetace suchých a mezických luk náhodně vybraných lokalit na Slavičínsku pomocí fytocenologických snímků, zařadit je do příslušných svazů a asociací a popsat variabilitu luční vegetace území v širším geografickém kontextu. Je obecně známo, že louky na Slavičínsku nejsou tak výjimečné jako druhově nejbohatší louky v jihozápadní části Bílých Karpat (Škodová et al. 2008). V literatuře existuje množství hypotéz, proč jsou louky jihozápadní části Bílých Karpat tak výjimečné. Klimeš (2008) uvádí vliv stejnorodého abiotického prostředí, konkrétně specifických půd vzniklých na karpatském flyši bohatém na vápník. Na druhovou bohatost také může mít vliv klima a další lokální abiotické faktory jako jsou srážky, ph půdy a koncentrace živin (Merunková et al., 2012). Také husté pravěké osídlení v území druhově bohatých luk, které podpořilo přežívání staroholocenních druhů, mohlo být jednou z příčin (Hájková et al., 2011). Slavičínsko je svými geologickými a půdními podmínkami bližší spíše severněji položeným oblastem Vizovických a Vsetínských vrchů, bylo by zde tedy možné očekávat spíše výskyt jiných, kyselejších typů luční vegetace (Chytrý 2007, Rozbrojová et al. 2010). Na druhou stranu sem ještě zasahuje oblast pravěkého osídlení (Hájková et al., 2011) a území je Bílým Karpatům blízké i geograficky. Cílem práce bude tedy i srovnat, zda se vegetace těchto luk podobá vegetaci druhově bohatých luk ostatních částí Bílých Karpat, nebo zda se podobá spíše severněji položeným Vizovickým a Vsetínským vrchům. 10

13 V mé práci budu proto provádět analýzu širšího geografického souboru dat z České národní fytocenologické databáze (Chytrý & Rafajová, 2003), který zahrnuje fytocenologické snímky širšího území, severně ohraničeného městem Vsetín, přes Slavičín, Uherský Brod až po obec Strání. Budu se zaměřovat na oblast Slavičínska a jeho podobnost k Bílým Karpatům a k severněji položeným oblastem. Cílem bude analyzovat pouze louky suché a mezické na rozdíl od práce Škodová et al. (2008), kde byla analyzována i mokřadní vegetace a práce Rozbrojová et al. (2010), kde byly analyzovány celé Západní Karpaty. Obě zmíněné práce se Slavičínska dotýkají jen okrajově a otázku charakteru zdejších luk neřeší. 11

14 2 Charakteristika přírodních poměrů studovaného území Bílé Karpaty Pohoří Bílé Karpaty se rozkládá na moravsko-slovenském pomezí. V roce 1980 zde byla na výměře 715 km 2 vyhlášena CHKO Bílé Karpaty. Na slovenské straně na ni navazuje o rok starší CHKO Biele Karpaty o výměře 435 km 2 (Jongepierová, 2008). 2.1 Geologické poměry Bílé Karpaty náleží geologicky Západním Karpatům, které jsou součástí středoevropských alpid. Geologická stavba Západních Karpat je výsledkem horotvorných pohybů v druhohorách a třetihorách. Téměř celé území patří do západního úseku flyšového pásma Karpat, zastoupeného skupinou magurskou (www1). Magurský flyš je tvořen mořskými sedimenty křídy a starších třetihor (paleogén). Flyšem se rozumí mnohonásobné střídání různých usazených hornin v Bílých Karpatech zejména pískovců a jílovců, řidčeji slínovců ve vrstvách silných zpravidla od několika cm až do několika metrů (Jongepierová, 2008). Obr. 1 Geologické poměry Bílých Karpat (zdroj: Jongepierová, 2008). 12

15 Z magurské flyšové skupiny je na území nejvíce zastoupená bělokarpatsko-moravská jednotka, zasahuje sem jednotka bystrická a račanská (www1). Obr. 2 Geologická mapa Bílých karpat (zdroj: www2). Použité zdroje: Jongepierová, 2008, www1, www2 13

16 2.2 Geomorfologické poměry Nejvyšším bodem Bílých Karpat je Velká Javořina (970 m n. m.) (www3). Bílé Karpaty náleží do geomorfologické provincie Západní Karpaty, podsoustavy Moravsko-Slovenské Karpaty. Celkový reliéf odráží odlišnou odolnost různých flyšových vrstev vůči zvětrávání. Dalším významným znakem, vyplývajícím z jejich polohy, je zpravidla bystřinný charakter toků se značným spádem (Jongepierová, 2008). Reliéf tvoří převážně ploché, široké a nepříliš dlouhé hřbety, které jsou od sebe odděleny hlubokými otevřenými údolími bez strmých svahů (www3). V místech výskytu jílovce se objevují časté sesuvy půdy, které výrazně ovlivňují vegetaci a způsob obhospodařování luk. Tyto sesuvy způsobují nerovnost terénu, odkrývají matečnou horninu a vedou až ke vzniku pramenišť (Jongepierová, 2008). Mechanizačně málo dostupná území sesuvů mimo les pak vytváří často ostrůvky přirozených biotopů neovlivněných zemědělskou výrobou (www3). Obr. 3 Geomorfologické poměry (zdroj: Jongepierová, 2008). Použité zdroje: Jongepierová, 2008, www3 14

17 2.3 Hydrologické a hydrogeologické poměry Území Bílé Karpaty náleží k úmoří Černého moře a největší jeho část patří do povodí řeky Moravy. Menší severovýchodní část přísluší do povodí Váhu. Severovýchodní část náleží k hornímu povodí Olšavy. Olšava se svými přítoky, k nimž patří potok, na kterém je vodárenská nádrž Bojkovice a zejména Luhačovický potok s přítokem Ludkovickým. Na Luhačovickém potoce nad lázněmi je vodní nádrž, která slouží převážně pro rekreaci. Nad a pod nádraží jsou hydrologické stanice. Na Ludkovickém potoce je vodárenská nádrž. Část Bílých Karpat při hranicích se Slovenskou republikou odvodňuje řeka Vlára se svými přítoky do Váhu. Pro toto území jsou příznačné celkově nepříznivé hydro-geologické podmínky a velmi omezený výskyt podzemních vod. Prameny ve flyšových oblastech jsou rozptýlené a většinou s menší vydatností. Na území CHKO jsou významné zdroje minerálních vod, z nichž nejdůležitější a nejznámější je luhačovická zřídelní struktura (www4). Použité zdroje: www4 15

18 2.4 Klimatické poměry Převážná část území je začleněna do mírně teplé oblasti s krátkým mírně suchým létem, mírným jarem a mírným podzimem. Zima je normálně dlouhá, mírně chladná se sněhovou pokrývkou spíše kratší. Vrcholové partie Bílých Karpat kolem Velké Javořiny a Lopeníku s nadmořskou výškou nad 800 m zařazujeme do chladné klimatické oblasti (www5). Použité zdroje: www5 2.5 Pedologické poměry Převažujícím půdním typem CHKO jsou kambizemě (hnědé půdy). Zatímco pro jihozápadní část jsou charakteristické mezotrofní hnědozemě na vápnitém podloží, ve vrcholových částech karpatského hřebene a v severovýchodní části jsou typické oligotrofní hnědozemě na kyselých substrátech. Půdy černozemního typu se vyskytují pouze na okraji CHKO v jihozápadní části. Údolní nivy vodních toků pokrývají fluvizemě, které ve středních polohách přecházejí do fluvizemí glejových a ve vyšších polohách do glejů. Ty dominují také kolem četných pramenišť. Glejovým procesem je ostatně ovlivněna i část převládajících hnědozemí (Jongepierová, 2008). Měkké horniny, které budují Bílé Karpaty, snadno podléhají erozi. Voda hloubí četné strže, na mnoha místech dochází k sesuvům půdy. V jižní části podhůří Bílých Karpat působí na zemědělské půdě problémy i větrná eroze (www6). Použité zdroje: Jongepierová, 2008, www6 16

19 2.6 Historie osídlení První osídlení dnešní CHKO Bílé Karpaty je doloženo již ze starší (paleolit) a střední (mezolit) doby kamenné. Intenzivnější pronikání člověka do území začalo až v průběhu neolitu, kdy proběhla tzv. neolitická revoluce, která přinesla rozvoj zemědělství. Vznikaly nové osady a nová pole, a to ručním rozrýváním půdy či vypalováním (Futák, 2008). Ve starší až střední době bronzové neproniklo osídlení do vyšších poloh, ale bylo vázáno pouze na vodní toky v kotlinách (www7). Struktura a hustota pravěkého osídlení se vyvíjela zejména v závislosti na přírodních podmínkách daného regionu (Vaškových, 1999). Jak je patrné z obrázku č. 4, nejstarší zemědělci pronikali do východomoravského regionu podél levostranných přítoků řeky Moravy (Vaškových, 1999). Největší koncentrace neolitického osídlení byla podél řeky Moravy a Olšavy. V oblasti Poolšaví byly oboustranně obsazeny břehy nad řekou Olšavou (Podhorský, 1993). Na základě rozboru archeologického materiálu vytváří region Poolšaví spolu se středním Pomoravím a s Povážím výraznou kulturní skupinu (Vaškových, 1999). Podle M. Vaškových období mladého neolitu, reprezentované kulturou s moravskou malovanou keramikou, představuje dosud nepříliš známé období ve vývoji jihovýchodní Moravy. Kultura s lineární keramikou zde měla dlouhý a stabilní vývoj a nositelé této kultury poměrně hustě osídlili celé území, některá sídliště stoupají dokonce až do výšky m n. m., jako např. Rudimov (Vaškových, 1999), který zapadá do mého studovaného území Slavičínska, což by mohlo naznačovat podobnost spíše k ostatní části Bílých Karpat. Obr. 4 Jihovýchodní Morava. 1 - Bánov, 2 - Dolní Němčí, 3 - Drslavice, 4 - Havřice, 5 - Hluk, 6 - Hradčovice, 7 Korytná, 8 - Kunovice, 9 - Mařatice, 10 - Míkovice, 11 Nedakonice, 12 - Pašovice, 13 - Polešovice, 14 - Rudimov, 15 - Slavkov, 16 - Spytihněv, 17 Tasov, 18 - Těšov, 19 - Uherské Hradiště, 20 - Uherský Brod, 21 - Velehrad, 22 - Veletiny, 23 Vlčnov (zdroj: Vaškových, 1999). 17 Použité zdroje: Futák, 2008, Vaškových, 1999, Podhorský, 1993, www7

20 2.7 Vymezení území V mé práci se budu zabývat oblastí západního Slavičínska (obr. 5), kde byl prováděn výzkum, kterou budu srovnávat s databázovými daty (Chytrý & Rafajová, 2003) širší oblasti, která zahrnuje území od Strání, přes Uherský Brod, Slavičín, Vizovice až po Vsetín (obr. 6). Studované území náleží CHKO Bílé Karpaty. Do analýzy nebudou zahrnuty mokré louky ani druhově nejbohatší louky jihozápadní části Bílých Karpat, jejichž odlišnost od střední a severní části pohoří je dobře známá a zdokumentovaná (Tlusták 1972, Škodová et al. 2008). Obr. 5 Oblast výzkumu (zdroj podkladové mapy: www8). 18

21 Obr. 6 Vymezení širšího území pro srovnání (zdroj podkladové mapy: www9). Použité zdroje: www8, www9 19

22 2.8 Botanická charakteristika Fytogeografické členění Z fytogeografického hlediska patří oblast Bílých Karpat do obvodu Karpatského mezofytika, studované území konkrétně do okresu 79 Zlínské vrchy (orig: Gottwaldovské vrchy in Skalický, 1988) a 78 Bílé Karpaty lesní. Do širšího území pak navíc zasahuje okres 80a Vsetínská kotlina (Skalický, 1988). Obr. 7 Fytogeografické členění území (zdroj: Skalický, 1988). Použité zdroje: Skalický,

23 2.8.2 Potenciální přirozená vegetace Po vyloučení jakékoliv další činnosti člověka by se podle Mapy potenciální přirozené vegetace (Neuhäuslová et al., 1998) na studovaném území vyskytovaly převážně dubohabřiny, konkrétně ostřicové dubohabřiny asociace Carici pilosae-carpinetum (10). V severovýchodní části území potom ostřicové bučiny asociace Carici pilosae-fagetum (17) a ve střední části by to byly bikové bučiny asociace Luzulo-Fagetum (24). Obr. 8 Potenciální přirozená vegetace území (zdroj: Neuhäuslová et al., 1998). Použité zdroje: Neuhäuslová et al.,

24 3 Historie botanického výzkumu Začátky podrobnějšího botanického průzkumu Bílých Karpat sahají do poloviny 19. století, kdy v Bošácké dolině a v širším okolí Javořiny bádal J. Ľ. Holuby (1866, 1888). V první polovině 20. století zde botanizovali zejména M. Béňa, F. Čoka (1906 a, b, 1907, 1909, 1910), F. Sedláček (1914), V. Večeřa, J. Podpěra ( , 1928, 1930, 1931, 1948, 1951), P. Sillinger (1929), S. Staněk (1926 a, b, 1927, 1954, 1996) a G. Říčan. Po druhé světové válce zde ve výzkumu pokračovali A. Richter, J. Tomášek, V. Pospíšil, M. Elsnerová a E. Fajmonová (1967, 1972). Fytocenologií travinobylinných společenstev se systematicky zabýval až počátkem 70. let V. Tlusták (1972, 1975, 1982). V roce 1987 se konal floristický kurz v Uherském Hradišti (Grulich, 1989). Orchidejím v Bílých Karpatech se ve své diplomové práci věnovala I. Jongepierová- Hlobilová (1985), která se svým výzkumem pokračovala i v dalších letech (Tlusták & Jongepierová-Hlobilová, 1990). Po založení Botanické sekce při Správě CHKO Bílé Karpaty byl vytvořen první červený seznam cévnatých rostlin Bílých Karpat (Jongepierová & Grulich, 1992), v roce 1988 byl zahájen monitoring vlivu managementu na vegetaci luk (Jongepierová et al., 1994, Klimeš et al., 2000) a v roce 1992 projekt obnovy druhově bohatých luk (Jongepierová & Poková, 2006). V dalších letech se zde na výzkumu podíleli Hájek M., Poulíčková A., Mládek J., Jongepierová I., Hradílek Z., Antonín V., Deckerová H., Jongepier J. W., Vágner A. a Vašutová M., Fajmon K. a další. Dále zde bylo zpracováno několik studentských prací a článků. Významným krokem bylo síťové mapování Bílých Karpat, které probíhalo na moravské straně v letech , díky kterému byl vytvořen Atlas rozšíření cévnatých rostlin CHKO Bílé Karpaty (Jongepier & Pechanec, 2006) a Komentovaný seznam cévnatých rostlin Bílých Karpat (Jongepier & Jongepierová, 2006). Výsledky botanického výzkumu do roku 2008 jsou shrnuty v monografii Louky Bílých Karpat (Jongepierová, 2008). Od té doby byla publikována řada dalších botanických studií, zejména od pracovníků Ústavu botaniky a zoologie Masarykovy Univerzity a třeboňského pracoviště Botanického ústavu AV ČR (např. Hájková et al., 2011, Merunková et al., 2012, Klimeš at al., 2013, Michalcová et al., 2014). 22

25 4 Metodika 4.1 Terénní práce Terénní práce, která probíhala ve vegetační sezóně 2012 i 2013, spočívala v zápisu fytocenologických snímků na vybraných lokalitách. Při výběru lokalit jsem se radila se svým školitelem. Přesná místa jednotlivých snímků byla vybírána náhodně, přičemž byl kladem důraz na výskyt homogenní vegetace v daném místě. Plocha fytocenologických snímků byla standardní pro daný typ vegetace, tj. 16 m 2 (Chytrý & Otýpková, 2003). Pro určování pokryvností jednotlivých druhů ve snímcích jsem ve své práci použila rozšířenou devítičlennou Braun-Blanquetovu stupnici abundance a dominance (van der Maarel, 1979). Při determinaci druhů byl použit především Klíč ke květeně České republiky (Kubát et al., 2002), také Atlas rozšíření cévnatých rostlin CHKO Bílé Karpaty (Jongepier, Pechanec, 2006) a Komentovaný seznam cévnatých rostlin Bílých Karpat (Jongepier, Jongepierová, 2006). 4.2 Nomenklatura Nomenklatura jednotlivých taxonů cévnatých rostlin se řídí Klíčem ke květeně České republiky (Kubát et al., 2002). Nomenklatura syntaxonů vychází z Vegetace České republiky 1. Travinná a keříčková vegetace (Chytrý et al., 2007) a Přehledem vegetace České republiky (www10). 4.3 Analýza dat Zjištěná data jsem uložila do programu TURBOVEG (Hennekens & Schaminée, 2001). Následně jsem databázi mých snímků sloučila s databází snímků širšího území, které mi byly na požádání poskytnuty z České národní fytocenologické databáze (Chytrý & Rafajová, 2003). Poté jsem celou databázi snímků exportovala do programu JUICE (Tichý, 2002), kde jsem prováděla následující úpravy jako slučování druhů z důvodu stejných druhových jmen, smazání juvenilních druhů (patro 7), smazání mechů (patro 9), smazání stromů a druhů v patře 0. Pomocí metody Modifikovaný TWINSPAN (Roleček et al., 2009) jsem dále snímky rozdělila do pěti skupin. Dělení na pět skupin se pomocí OPTIMCLASS1 (Tichý et al., 2010) ukázalo jako nejostřejší vzhledem k výskytu diagnostických druhů jednotlivých skupin. 23

26 Počet generovaných pseudodruhů pro výskyty s vyšší hodnotou pokryvnosti byl 3, jejich limitní hodnoty pokryvnosti byly 0, 5 a 25 %, minimální počet druhů ve skupině, kdy bude ještě provedeno dělení byl 20 a byla zvolena Total inertia. Na základě vyhodnocení analýzy byly dále smazány snímky mokrých luk, jelikož se v mé práci zabývám pouze loukami suchými a mezickými a byla znovu provedena analýza. Poté byla vytvořena kombinovaná synoptická tabulka, kde byly druhy uspořádány podle frekvence a fidelity (věrnosti) druhu ke skupině snímků. Na základě analýzy synoptické tabulky byl vytvořen seznam diagnostických, konstantních a dominantních druhů pro každou z pěti skupin. Ve stejném softwaru jsem dále využila Expertního systému pro nelesní vegetaci plná verze (www11), který snímky přiřadil k jednotlivým asociacím. Následně jsem snímky exportovala do softwaru Google Earth (www12), který je zobrazil na mapě (obr. 9). Dále byla provedena ordinace pomocí softwaru R (Oksanen et al., 2011). Obr. 9 Vyobrazení všech snímků na mapě Google Earth (zdroj: www12). 24

27 5 Výsledky Všechny snímky, které jsem v terénu zapsala jsem spolu s ostatními snímky z databáze (Chytrý & Rafajová, 2003) vyhodnotila metodou Modified TWINSPAN (Roleček et al., 2009), která je rozdělila do pěti skupin, podle jejich druhového složení. Na obrázku č. 11 je znázorněno jejich rozdělení. Obr. 11 Rozdělení snímků pomocí metody Modified TWINSPAN. Skupina 1 Počet všech snímků: 21 Počet vlastních snímků: 0 Diagnostické druhy: Lolium perenne, Plantago major agg., Tripleurospermum inodorum Konstantní druhy: Achillea millefolium agg., Cerastium holosteoides ssp. triviale, Cirsium arvense, Dactylis glomerata agg., Daucus carota, Festuca rubra agg., Lolium perenne, Phleum pratense, Plantago lanceolata, Plantago major agg., Poa pratensis s.lat., Taraxacum sect. Ruderalia, Trifolium repens Dominantní druhy: Achillea millefolium agg., Cynosurus cristatus, Dactylis glomerata agg., Elytrigia repens, Festuca arundinacea, Festuca pratensis, Festuca rubra agg., Lolium perenne, Phleum pratense, Poa pratensis s.lat., Taraxacum sect. Ruderalia, Trifolium repens Podle expertního systému převažují v této skupině snímky třídy Molinio-Arrhenatheretea, svazu Cynosurion cristati, asociace Lolietum perennis. Jedná se o vytrvalou travinnou 25

28 vegetaci sešlapávaných míst s dominantními hemikryptofyty Lolium perenne a Plantago major. Tyto druhy dobře snáší narušování sešlapem díky svým elastickým a tuhým pletivům. Dále zde najdeme druhy Taraxacum sect. Ruderalia či Trifolium repens. Tyto druhově chudé porosty najdeme hlavně na silně osluněných stanovištích, půdách dobře živinami zásobených, ne příliš vlhkých (Chytrý, 2007). Do této skupiny nebyl zařazen žádný z vlastních snímků. Skupina 2 Počet snímků: 28 Počet vlastních snímků: 6 Diagnostické druhy: Geranium pratense Konstantní druhy: Achillea millefolium agg., Alopecurus pratensis, Arrhenatherum elatius, Campanula patula, Crepis biennis, Dactylis glomerata agg., Daucus carota, Galium mollugo agg., Geranium pratense, Heracleum sphondylium, Lathyrus pratensis, Leucanthemum vulgare agg., Lotus corniculatus, Plantago lanceolata, Poa pratensis s.lat., Ranunculus acris, Rumex acetosa, Taraxacum sect. Ruderalia, Trisetum flavescens, Veronica chamaedrys agg., Vicia cracca Dominantní druhy: Ajuga reptans, Alopecurus pratensis, Arrhenatherum elatius, Cirsium oleraceum, Filipendula ulmaria, Geranium pratense, Ranunculus repens, Sanguisorba officinalis, Trifolium hybridum V této skupině podle expertního systému převažují snímky třídy Molinio-Arrhenatheretea, svazu Arrhenatherion elatioris, asociace Pastinaco sativae-arrhenatheretum elatioris (v jednom případě i Poo-Trisetetum flavescentis), což jsou eutrofní ovsíkové louky a podhorské kostřavovo-trojštětové louky. Středně druhově bohaté eutrofní ovsíkové louky se vyznačují vysokostébelnými travami Arrhenatherum elatius, Dactylis glomerata, Trisetum flavescens, Alopecurus pratensis, Poa pratensis, dvouděložnými druhy Geranium pratense, Heracleum sphondylium, Leucanthemum vulgare agg., Rumex acetosa a Taraxacum sect. Ruderalia. Půda je zpravidla dobře zásobená živinami. Kostřavovo-trojštětové louky zahrnují mezofilní květnaté louky a extenzivní pastviny s dominantními travami Festuca rubra agg., Arrhenatherum elatius, Agrostis capillaris a Trisetum flavescens (Chytrý, 2007). Do této skupiny byla zařazena více než polovina vlastních snímků. 26

29 Skupina 3 Počet snímků: 54 Počet vlastních snímků: 2 Konstantní druhy: Agrostis capillaris, Achillea millefolium agg., Anthoxanthum odoratum s.lat., Arrhenatherum elatius, Campanula patula, Crepis biennis, Dactylis glomerata agg., Daucus carota, Festuca pratensis, Festuca rubra agg., Leontodon hispidus, Leucanthemum vulgare agg., Lotus corniculatus, Plantago lanceolata, Poa pratensis s.lat., Prunella vulgaris, Rumex acetosa, Taraxacum sect. Ruderalia, Trifolium pratense, Trifolium repens, Trisetum flavescens, Veronica chamaedrys agg. Dominant species: Agrostis capillaris, Achillea millefolium agg., Alopecurus pratensis, Arrhenatherum elatius, Calamagrostis epigejos, Cirsium arvense, Dactylis glomerata agg., Festuca pratensis, Festuca rubra agg., Festuca rupicola, Geranium pratense, Holcus lanatus, Leontodon hispidus, Lolium perenne, Plantago lanceolata, Trifolium pratense, Trifolium repens, Trisetum flavescens Tato skupina zahrnuje, podle expertního systému, snímky třídy Molinio-Arrhenatheretea, svazu Arrhenatherion elatioris, asociace Poo-Trisetetum flavescentis. V menší míře jsou zastoupeny i asociace Pastinaco sativae-arrhenatheretum elatioris, Lolio perennis- Cynosuretum cristati, Anthoxantho odorati-agrostietum tenuis a Lolietum perennis. Jde o jílkové pastviny, karpatské psinečkové pastviny a také vegetaci sešlapávaných míst. Kostřavovo-trojštětové louky zahrnují mezofilní květnaté louky a extenzivní pastviny s dominantními travami Festuca rubra agg., Arrhenatherum elatius, Agrostis capillaris a Trisetum flavescens. Na jílkových pastvinách najdeme krátkostébelné až středně vysoké porosty s druhy, které dobře snášejí pravidelný okus a sešlap. Rostliny zde dobře rostou díky zvýšené dostupnosti živin. Karpatské psinečkové pastviny tvoří zejména středně vysoké trávy (Anthoxanthum odoratum) a širokolisté byliny (Chytrý, 2007). Tato skupina zahrnuje 2 vlastní snímky. 27

30 Skupina 4 Počet snímků: 75 Počet vlastních snímků: 0 Diagnostické druhy: Agrimonia eupatoria, Euphorbia cyparissias Konstantní druhy: Agrimonia eupatoria, Agrostis capillaris, Achillea millefolium agg., Anthoxanthum odoratum s.lat., Arrhenatherum elatius, Brachypodium pinnatum, Briza media, Centaurea jacea agg., Dactylis glomerata agg., Daucus carota, Euphorbia cyparissias, Festuca rubra agg., Galium verum agg., Knautia arvensis agg., Leontodon hispidus, Leucanthemum vulgare agg., Lotus corniculatus, Pimpinella saxifraga, Plantago lanceolata, Plantago media, Ranunculus polyanthemos, Thymus pulegioides, Trisetum flavescens, Veronica chamaedrys agg., Viola hirta Dominantní druhy: Agrostis capillaris, Arrhenatherum elatius, Betonica officinalis, Brachypodium pinnatum, Bromus erectus, Clinopodium vulgare, Cynosurus cristatus, Festuca ovina, Festuca pratensis, Festuca rubra agg., Festuca rupicola, Fragaria vesca, Geranium sanguineum, Medicago falcata, Plantago lanceolata, Plantago media, Poa pratensis s.lat., Salvia verticillata, Trifolium medium, Trisetum flavescens Do čtvrté skupiny byly podle expertního systému zařazeny zejména snímky asociace Anthoxantho-Agrostietum (třída Molinio-Arrhenatheretea, svaz Cynosurion cristati) a asociace Trifolio alpestris-geranietum sanguinei (třída Festuco-Brometea, svaz Trifolion medii). V menší míře sem spadá i asociace Scabioso ochroleucae-brachypodietum pinnati, což jsou širokolisté válečkové trávníky teplých oblastí s dominancí Brachypodium pinnatum, vzácněji Festuca rupicola a Bromus erectus. Jde o druhově poměrně bohatou vegetaci. Asociace Trifolio medii-agrimonietum eupatoriae, lemy s jetelem prostředním, jsou středně druhově bohaté porosty podobné svazu Arrhenatherion elatioris, odlišují se však dominancí druhu Trifolium medium (Chytrý, 2007). K této skupině nenáleží žádný vlastní snímek. 28

31 Skupina 5 Počet snímků: 56 Počet vlastních snímků: 3 Diagnostické druhy: Briza media, Carex pallescens, Cruciata glabra, Danthonia decumbens, Hypericum maculatum, Koeleria pyramidata, Listera ovata, Luzula campestris agg., Potentilla erecta, Ranunculus polyanthemos Konstantní druhy: Agrostis capillaris, Achillea millefolium agg., Anthoxanthum odoratum s.lat., Arrhenatherum elatius, Briza media, Campanula patula, Carex pallescens, Carlina acaulis agg., Centaurea jacea agg., Cruciata glabra, Dactylis glomerata agg., Festuca pratensis, Festuca rubra agg., Festuca rupicola, Filipendula vulgaris, Hypericum maculatum, Knautia arvensis agg., Leontodon hispidus, Leucanthemum vulgare agg., Lotus corniculatus, Luzula campestris agg., Pimpinella saxifraga, Plantago lanceolata, Potentilla erecta, Ranunculus polyanthemos, Rumex acetosa, Thymus pulegioides, Trifolium medium, Trisetum flavescens, Veronica chamaedrys agg., Vicia cracca Dominantní druhy: Agrostis capillaris, Arrhenatherum elatius, Brachypodium pinnatum, Briza media, Bromus erectus, Carlina acaulis agg., Danthonia decumbens, Festuca pratensis, Festuca rubra agg., Festuca rupicola, Hypericum maculatum, Molinia caerulea s.lat., Nardus stricta, Rhinanthus minor, Sanguisorba officinalis, Trifolium repens, Trisetum flavescens Poslední skupina zahrnuje podle expertního systému různou vegetaci třídy Molinio- Arrhenatheretea (svazy Arrhenatherion elatioris a Cynosurion cristati), třídy Calluno- Ulicetea (svaz Violion caninae). Jako jediná zahrnuje porosty svazu Violion caninae, konkrétně asociaci Festuco capillatae-nardetum strictae, což jsou mezofilní podhorské a horské druhově bohaté smilkové trávníky s dominantní trsnatou travou Nardus stricta a dalšími travami, například Agrostis capillaris, Anthoxanthum odoratum, Danthonia decumbens a Festuca rubra, a asociaci Campanulo rotundifoliae-dianthetum deltoidis, což jsou suché podhorské a horské smilkové trávníky s Festuca rubra agg., Dianthus deltoides a Pimpinella saxifraga, pro které je charakteristické narušení povrchu půdy, které může být různého původu. Skupina dále obsahuje porosty teplomilných ovsíkových luk (asociace Ranunculo bulbosi-arrhenatheretum elatioris) a třídy Festuco-Brometea, svazu Bromion erecti. Ty byly překvapivě zařazeny k asociaci Brachypodio pinnati-molinietum arundinaceae, což jsou druhově bohaté louky jihozápadní části Bílých Karpat s dominancí 29

32 Brachypodium pinnatum, Bromus erectus, Carex montana, Festuca rupicola a Molinia arundinacea (Chytrý, 2007). Jedná se tedy o velmi různorodou skupinu, jejíž vegetaci spojuje malá přístupnost živin, zachovalost a druhová bohatost. K této skupině byly přirazeny 3 vlastní snímky, z nichž dva byly zařazeny k asociaci Campanulo rotundifoliae-dianthetum deltoidis a jeden k asociaci Poo-Trisetetum flavescentis. Tab. 1 Počet snímků v jednotlivých skupinách. Skupina Celkem Slavičínsko Bílé Karpaty Vizovicko Celkem Celkový počet snímků z databáze (Chytrý & Rafajová, 2003) včetně vlastních zapsaných snímků je 234. Z toho z oblasti Slavičínska, kam byly zahrnuty i mé vlastní snímky, bylo zařazeno klasifikační metodou Twinspan 16 snímků do první skupiny, 8 do druhé skupiny, 19 do skupiny třetí, 5 do skupiny čtvrté a 6 snímků do páté skupiny. Celkem tedy ze Slavičínska pochází 54 snímků. Oblast Bílých Karpat, zde zahrnující území jižně a jihovýchodně od Slavičína po obec Strání, čítá celkem 88 snímků. Do první a druhé skupiny byly zařazeny 2 snímky, do třetí 15, do čtvrté 22 a do páté skupiny 47 snímků. Z oblasti Vizovicka zde bylo zapsaných celkem 92 snímků. V první a páté skupině 3 snímky, 18 ve druhé, 20 ve třetí a 48 snímků ve čtvrté skupině. Z tabulky č. 1 tedy vyplývá, že nejvíce snímků v oblasti Slavičínska se přiřadilo ke třetí skupině, která sdružuje vegetaci svazu Arrhenatherion elatioris a také k první skupině, což byla především vegetace asociace Lolietum perennis. Snímky z Bílých Karpat jsou zastoupeny hlavně ve skupině páté, která zahrnuje bělokarpatské druhově bohaté louky. Oblast Vizovicka a Vsetínska pak převažuje počtem snímků zejména ve skupině čtvrté (kde převažuje asociace Anthoxantho-Agrostietum), ale také ve třetí skupině (kde převažuje Poo-Trisetetum flavescentis). 30

33 Tab. 2 Počet snímků v jednotlivých asociacích ve skupinách. Skupina Asociace Počet snímků Lolietum perennis 18 Nezařazeno 3 Pastinaco sativae-arrhenatheretum elatioris 15 Poo-Trisetetum flavescentis 1 Nezařazeno 12 Pastinaco sativae-arrhenatheretum elatioris 10 Ranunculo bulbosi-arrhenatheretum elatioris 5 Poo-Trisetetum flavescentis 25 Lolio perennis-cynosuretum cristati 3 Anthoxantho odorati-agrostietum tenuis 2 Lolietum perennis 3 Nezařazeno 6 Pastinaco sativae-arrhenatheretum elatioris 6 Ranunculo bulbosi-arrhenatheretum elatioris 9 Poo-Trisetetum flavescentis 4 Anthoxantho odorati-agrostietum tenuis 22 Scabioso ochroleucae-brachypodietum pinnati 8 Trifolio alpestris-geranietum sanguinei 1 Trifolio medii-agrimonietum eupatoriae 14 Nezařazeno 11 Ranunculo bulbosi-arrhenatheretum elatioris 3 Poo-Trisetetum flavescentis 14 Anthoxantho odorati-agrostietum tenuis 16 Festuco capillatae-nardetum strictae 2 Campanulo rotundifoliae-dianthetum deltoidis 11 Brachypodio pinnati-molinietum arundinaceae 4 Nezařazeno 6 V tabulce č. 2 je znázorněno, jak byly fytocenologické snímky zařazeny k jednotlivým asociacím ve skupinách pomocí Expertního systému pro nelesní vegetaci (www11). Tento systém je řadí k asociacím podle monografie Vegetace České Republiky (Chytrý, 2007). Ne všechny snímky expertní systém rozeznal, proto je v každé skupině zaznamenán i počet snímků nezařazených. V softwaru JUICE (Tichý, 2002) byl ke snímku přiřazen kód asociace, podle kterého pak byla jména asociací dohledána v monografii Vegetace České republiky (Chytrý, 2007). 31

34 Obr. 12 Ordinační diagram detrendované korespondenční analýzy zobrazení skupin. Z ordinačního diagramu na obr. č. 12 můžeme vyčíst, jak jsou skupiny 1-5 vymezené podél dvou hlavních gradientů druhového složení luční vegetace území. Jednotlivé skupiny, tak jak je rozdělila metoda TWINSPAN (Roleček et al., 2009), jsou barevně odlišené, ohraničené obálkou. Skupiny 1, 4 a 5 jsou podle těchto gradientů dobře vymezené, 2. a 3. skupina se překrývají. Snímky jsou zde označeny čísly skupiny, ve které se nachází. První osa (tj. nejvýznamnější vegetační gradient) odráží především přístupnost živin a disturbanci pastvou. Vegetace páté skupiny zahrnuje především květnaté louky, druhově bohaté, kdežto na druhé straně první skupina zahrnuje úživnou, druhově chudou, ruderální vegetaci, bývalá pole a pasené louky. Druhá a třetí skupina jsou si vzhledem k tomuto gradientu podobné, stejně tak skupina čtvrtá a pátá. 32

35 Svislá osa (2. gradient) odráží zejména ph půdy, jak můžeme vyčíst i z obr. č. 13. Druhy podél osy v horní části se vyskytují převážně na půdách kyselejších. Jedná se například o druhy Calluna vulgaris, Vaccinium myrtillus, Festuca filiformis, Carex pilulifera a Viola canina. Na opačném konci gardientu jsou druhy bazičtějších substrátů, například Medicago falcata, Ranunculus bulbosus, Filipendula vulgaris a další. Bazifilnější druhy se ovšem vyskytují i v horní části diagramu (Orchis militaris, Symphytum tuberosum, Tussilago farfara), takže druhá osa popisuje asi komplexnější gradient. V diagramu jsou zapsány pouze zkratky druhů, které níže vysvětluje tabulka č. 3. Obr. 13 Ordinační diagram detrendované korespondenční analýzy zobrazení druhů. 33

36 Tab. 3 Vysvětlení zkratek. Ajuggen Ajuga genevensis Filivul Filipendula vulgaris Musccom Muscari comosum Allivin Allium vineale Galepub Galeopsis pubescens Neslpan Neslia paniculata Antedio Antennaria dioica Galibor Galium boreale Onobvic Onobrychis viciifolia Anthsyl Anthriscus sylvestris Galimol Galium mollugo Orchmil Orchis militaris Aquivul Aquilegia vulgaris Galiodo Galium odoratum Persamp Persicaria amphibia Artevul Artemisia vulgaris Galisyl Galium sylvaticum Platchl Platanthera chlorantha Aspecyn Asperula cynanchica Gentger Gentianella germanica Prunlac Prunella laciniata Avenpub Avenula pebescens Gentcil Gentianopsis ciliata Ranubul Ranunculus bulbosus Centphr Centaurea phrygia Gerapus Geranium pusillum Ranupol Ranunculus polyanthemos Calaepi Calamagrostis epigejos Gerasan Geranium sanguineum Secuvar Securigera varia Callvul Calluna vulgaris Gnapsyl Gnaphalium sylvaticum Senevul Senecio vulgaris Campglo Campanula glomerata Gymncon Gymnadenia conopsea Solivir Solidago virgaurea Cardpra Cardamine pratensis Hiercae Hieracium caespitosum Sympoff Symphytum officinale Cardaca Carduus acanthoides Hierlac Hieracium lactucella Symptub Symphytum tuberosum Careorn Carex ornithopoda Holcmol Holcus mollis Tetrmar Tetragonolobus maritimus Careova Carex ovalis Hyporad Hypochaeris radicata Thlaarv Thlaspi arvense Carepil Carex pilosa Chaehir Chaerophyllum hirsutum Thlaper Thlaspi perfoliatum Cirsaca Cirsium acaule Chenalb Chenopodium album Trifoch Trifolium ochroleucon Cirscan Cirsium canum Inulhir Inula hirta Trifpra Trifolium pratense Cirspan Cirsium pannonicum Koelmac Koeleria macrantha Trifrep Trifolium repens Cirsvul Cirsium vulgare Lathnig Lathyrus niger Trifrub Trifolium rubens Dactsam Dactylorhiza sambucina Lathpra Lathyrus pratensis Tussfar Tussilago farfara Dorypen Doricnium pentaphyllum Lathsyl Lathyrus sylvestris Vaccmyr Vaccinium myrtillus Elytint Elytrigia intermedia Lathtub Lathyrus tuberosus Veroarv Veronica arvensis Equipal Equisetum palustre Linucat Linum catharcticum Vicihir Vicia hirsuta Erigacr Erigeron acris Listova Listera ovata Vicitet Vicia tetrasperma Erigann Erigeron annuus Lolimul Lolium multiflorum Violtri Viola tricolor Euphros Euphrasia rostkoviana Lysivul Lysimachia vulgaris Violarv Viola arvensis Fallcon Fallopia convolvulus Medifal Medicago falcata Violcan Viola canina Festaru Festuca arundinacea Melaarv Melampyrum arvense Vicisat Vicia sativa Festfil Festuca filiformis Melioff Melilotus officinalis Festovi Festuca ovina Mentarv Mentha arvensis 34

37 Obr. 14 Ordinační diagram detrendované korespondenční analýzy, ve kterém jsou snímky klasifikovány podle geografické příslušnosti: Slavičínsko (1), Vizovicko a Vsetínsko (2) a Bílé Karpaty (3). Pozice snímků a území je zobrazena pomocí pavoukových grafů (spiderplots) s centroidy skupin. Z DCA diagramu můžeme rovněž vyčíst, že Slavičínsko (v obrázku 14 označené číslem 1) je podél gradientu přístupnosti živin, tedy 1. osy, posunuto spíše doprava k loukám živinově bohatým, ruderalizovaným. Snímky Slavičínska vyskytující se více vlevo, tedy reprezentující spíše přirozenější, květnatější, živinami chudší louky, se podél druhého gradientu přibližují častěji bělokarpatské skupině (číslo 3). Jedná se o snímky s vyšším počtem druhů (až 50 druhů na 16 m 2 ), např. z lokality Pod sečí, což je louka ohraničená lesem, která se nachází mezi obcemi Petrůvka a Kladná-Žilín, na které se kromě ostatních druhů vyskytují také vzácné druhy orchidejí, což by mohlo být jedním z důvodů, proč se vegetace těchto snímků přibližuje právě více Bílým Karpatům. Dále se jedná o snímky z PP U Petrůvky. 35

38 5.1 PP U Petrůvky Bližší popis si zaslouží přírodní památka "U Petrůvky", která je jediným vyhlášeným chráněným územím v lokalitě, kde byly snímky zapisovány. Památka byla vyhlášena Radou ONV Gottwaldov z Území se nachází na levém břehu levostranného přítoku Horní Olšavy, 0,5 km od Petrůvky. Celková výměra je 2,27 ha, ochranné pásmo má 2,11 ha. Bývalé pastviny s rozptýlenou zelení jsou na severní straně ohraničeny lesem, na východní straně břehovým porostem. Na západní a jižní straně navazují další louky, v současné době většinou neudržované. Jedná se o krajinářsky hodnotné členité a svažité území s výskytem chráněných orchidejí. V minulosti bylo území rezervace využito jako obecní pastvina. Na velké části chráněného území se vzhledem ke způsobu obhospodařování v minulých letech vyskytují společenstva hnojených luk. Od roku 1987 byly porosty pravidelně koseny členy Českého svazu ochránců přírody Zálesí Slavičín, kterým pomáhali studenti Přírodovědecké fakulty z Olomouce. V chráněném území U Petrůvky je zapsáno 196 druhů. Vyskytující se zde silně ohrožené druhy květeny České republiky (www13). V dnešní době přírodní památka spíše zaniká, vzácných druhů značně ubývá. Obr. 10 Vstavač kukačka (Orchis morio) v PP U Petrůvky 36

39 5.2 Vzácné druhy Ve studovaném území se nachází několik vzácných druhů orchidejí. Podle Červeného seznamu (Grulich, 2012) se jedná o druhy kategorie silně ohrožený C2, ohrožený C3 a vyžadující další pozornost C4. Prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina) C2 Lokalita: Pod sečí (mezi Kladnou-Žilínem a Petrůvkou) Velmi proměnlivý druh, zejména v barvě květů, která se mění od bílé přes žlutou, po nejrůznější odstíny červené. Je to druh s velikými nároky na světlo, rostoucí na plně osluněných trávnících, na horských loukách nebo ve světlých listnatých lesích, křovinami porostlých stráních a pastvinách, jejichž podloží tvoří karbonátové, neutrální až středně kyselé hlinitopísčité půdy (Jatiová et al., 1996). V mé lokalitě jsem zaznamenala dvě formy žlutou a červenou. Obr. 14 Dactylorhiza sambucina 37

40 Bradáček vejčitý (Listera ovata) C4 Lokalita: Pod sečí (mezi Kladnou-Žilínem a Petrůvkou) Rostlina, která v naší flóře patří mezi nejčastější druhy v čeledi Orchideaceae. S oblibou roste na bázemi bohatých půdách od nížin a pahorkatin až do vyšších horských poloh. Často bývá průvodcem vlhkých hájů a lužních lesů, případně smíšených listnatých porostů. Bývá přítomen v otevřených lesních společenstvech, v lesních lemech i na svěžích mezofilních loukách, ve starých zatravněných sadech a parcích (Jatiová et al., 1996). Obr. 15 Listera ovata Vstavač mužský (Orchis mascula subsp. signifera) C3 Lokalita: Pod sečí (mezi Kladnou-Žilínem a Petrůvkou) Vyznačuje se velmi širokou ekologickou amplitudou, která mu umožňuje růst od nížin do hor v klimaticky mírně teplých oblastech, na otevřených lesních paloucích, pastvinách, vřesovištích, chudých trávnících a loukách. Vyskytuje se však i v prosvětlených smíšených lesních porostech a lesních lemech. Dobře prospívá na čerstvě vlhkých, živinami a bázemi bohatých, mírně vápnitých, slabě kyselých, humózních, písčitých nebo jílovitých půdách. Chybí na silně podmáčených a trvale mokrých stanovištích (Jatiová et al., 1996). 38

41 Obr. 16 Orchis mascula subsp. signifera Vstavač kukačka (Orchis morio) C2 Lokalita: PP U Petrůvky (viz. obr. 10) Druh, rostoucí zpravidla na sušších trávnících, pastvinách a křovinatých stráních. Výjimečně a přechodně snáší i vlhká stanoviště. Roste jak na půdách bazických, tak i kyselých od nížin do submontánního stupně. Pro jeho udržení v naší přírodě je nezbytné o tato stanoviště pečovat (Jatiová et al., 1996). Vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) C3 Lokalita: Pod sečí (mezi Kladnou-Žilínem a Petrůvkou) Patří k druhům se širokých ekologickým spektrem. Roste stejně dobře ve světlých dubových, habrových a bukových lesích nebo křovinách i na plně otevřených bezlesých enklávách, mezofytech loukách, chudých trávnících a vřesovištích. Vyhovují mu středně suché, čerstvé, neutrální popřípadě mírně kyselé, humózní, ale i skeletnaté, bázemi bohaté, vesměs však nevápnité půdy (Jatiová et al., 1996). 39

42 Obr. 17 Platanthera bifolia Hlavinka horská (Traunsteinera globosa) C2 Lokalita: Pod sečí (mezi Kladnou-Žilínem a Petrůvkou) Odpovídající podmínky pro dobrý růst nachází tento druh na čerstvých vápnitých, neutrálních, ale i mírně kyselých, na živiny a karbonáty bohatých, humózních, skeletnatých až hlinitých půdách. Roste na sušších, ale i mezofilních loukách a trávnících (Jatiová et al., 1996). Obr. 18 Traunsteinera globosa 40

43 6 Diskuse Z výsledků analýzy lze usoudit, že ve zkoumaném území převažují louky bohaté na živiny, ruderalizované, druhově chudé. Louky na Slavičínsku byly v minulosti často rozorány a intenzivně paseny, což se odrazilo i na nižším počtu druhů. Ve snímcích ze Slavičínska se na rozdíl od snímků z Bílých Karpat neobjevily druhy jako například Allium oleraceum, Aquilegia vulgaris, Dorycnium pentaphyllum, které se podle Atlasu rozšíření cévnatých rostlin CHKO Bílé Karpaty (Jongepier, Pechanec, 2006) na Slavičínsku vyskytují, dále druhy Anntenaria dioica, Centaurea phrygia, Euphrasia rostkoviana, Thesium linophyllon nebo Trifolium ochroleucon, jejichž výskyt na Slavičínsku výše zmíněný atlas neukazuje a není tedy jasné, zda se vyskytovaly v minulosti před intenzifikací zemědělství. Kromě běžných typů intenzivních pastvin a kulturních luk se v území vyskytují velmi vzácně i ochranářsky významnější typy luk s výskytem vstavačovitých rostlin, které odpovídají vegetaci typické pro střední a severní část Bílých Karpat. Ty mohly být tedy častější v minulosti. To potvrzuje, že druhová bohatost může být více ovlivněna současným managementem (Rozbrojová et al., 2010, Klimeš et al., 2013) než historickými faktory (Hájková et al., 2011). Jedná se především o snímky z PP U Petrůvky a lokality Pod sečí, které spadaly do páté skupiny, tvořené zejména snímky z Bílých Karpat. Tato skupina se při interpretaci ordinačních os jevila jako vegetace kyselejších půd, zároveň ale představovala květnatější, ochranářsky významnější vegetaci s výskytem vstavačovitých rostlin. Rozdíl oproti skupině snímků z Vizovických vrchů tedy nejspíš nespočívá jen v ph půdy, ale klíčové je extenzívnější a kontinuální obhospodařování lokalit, konkrétně pravidelné sečení a přepásání (Chytrý 2007, Škodová et al. 2008). Určitou roli může hrát i koexistence bazifytů a acidofytů na sesuvných svazích střední části Bílých Karpat (Škodová et al. 2008). Jednou z botanicky zajímavějších lokalit na Slavičínsku je Přírodní památka U Petrůvky. Toto území bylo negativně ovlivněno nejdříve intenzivní pastvou, poté hnojením a nakonec výstavbou lyžařského vleku (www14). Dnes se v místě vleku nachází značné sesuvy půdy a časté místa bez vegetace. Jeden ze snímků jsem pořídila i na tomto sesuvu, kde jsem zaznamenala druhy jako Allium scorodoprasum, Anthylis vulneraria, Elytrigia repens, Equisetum arvense, Euphorbia cyparissias, Hypericum perforatum, Knautia arvensis, Linum catharcticum, Medicago lupulina, Potentilla anserina, Salvia pratensis nebo Viola arvensis. Ačkoliv byl snímek přiřazen ke skupině živinami bohatších ovsíkových luk (skupina 2), obsahuje i některé druhy typické pro suché louky bazických podkladů (Anthylis vulneraria, 41

44 Euphorbia cyparissias, Salvia pratensis). To potvrzuje roli sesuvů pro formování diverzity a specifity luk střední a severní části Bílých Karpat. Lokalita byla poté pravidelně kosena a celkový stav populace chráněných rostlin se zlepšoval (www15). Dnes však na lokalitě početnosti vzácných a ohrožených druhů opět klesají z důvodu nepravidelného managementu (vlastní pozorování). Tato lokalita by určitě stála za zvýšení pozornosti ze strany ochrany přírody. Další významnější lokalitou výzkumu byla louka zvaná Pod sečí, která se nachází mezi obcemi Petrůvka a Kladná-Žilín. Vyskytuje se zde více chráněných druhů, zvláště z čeledi Orchideaceae, než v PP U Petrůvky. Důvodem bude zajisté vhodnější management. Louka není hnojena ani mulčována, pouze přepásána. Toto území však není vyhlášeno jako chráněné území, ale Správě CHKO Bílé Karpaty je známo. Ordinační analýza ukázala podobnost luční vegetace na Slavičínsku severněji položeným Vizovickým vrchům podél gradientu přístupnosti živin. Ukázalo se ale rovněž, že se zde dosud vyskytuje několik ochranářsky významných lokalit, které svou druhovou bohatostí a složením odpovídají střední části Bílých Karpat. Jedná se o louky s nižším ph půdy, kde se však lokálně vyskytuje více druhů než na intenzívně obhospodařovaných loukách, včetně vzácných druhů. V Bílých Karpatech se podobné louky vyskytují zejména v oblasti Kopanic na hranici se Slovenskem (Škodová et al. 2008). 42

45 7 Závěr 1. S ohledem na přístupnost živin se louky Slavičínska podobají spíše loukám Vizovických vrchů. Několik snímků odpovídalo druhovým složením střední části Bílých Karpat, konkrétně loukám na sesuvných svazích, kde se spolu vyskytují druhy kyselých i bazických půd a roste zde i řada ohrožených druhů rostlin včetně orchidejí. 2. Druhové složení slavičínských luk s průměrným počtem 30 druhů na plochu snímku je výrazně chudší ve srovnání s typickými bělokarpatskými loukami. Výjimkou byly snímky o počtu až 50 druhů na plochu snímku. Právě ty se přiřadily ke skupině typické pro střední a severní část Bílých Karpat.. 3. V území převládá druhově chudá luční vegetace, která zahrnuje především louky ruderalizované, louky intenzívně pasené či bývalá pole. Největší zastoupení na studovaném území měly asociace Pastinaco sativae-arrhenatheretum elatioris, Ranunculo bulbosi-arrhenatheretum elatioris a Poo-Trisetetum flavescentis ze svazu Arrhenatherion elatioris a asociace Lolietum perennis ze svazu Cynosurion cristati. 4. Na studovaných lokalitách Slavičínska bylo zaznamenáno šest chráněných druhů orchidejí. Jako ochranářsky nejvýznamnější lokality se jeví louka Pod sečí a PP U Petrůvky. 43

46 Zdroje Čoka F. (1906a): Pedicularis exaltata Besser in Mähren. Magy. Bot. Lap. 5: Čoka F. (1906b): Příspěvky ku květeně moravské. Věstn. Klubu Přírod. Prostějov 8: Čoka F. (1907): Příspěvky ku květeně moravské II. Věstn. Klubu Přírod. Prostějov 9: Čoka F. (1909): Příspěvky ku květeně moravské III. Výsledky za rok Věstn. Klubu Přírod. Prostějov 11: Čoka F. (1910): Příspěvky ku květeně moravské IV. Věstn. Klubu Přírod. Prostějov 13: Deyl M., Hísek K. (2008): Naše květiny. Academia, Praha. Fajmonová E. (1967): Floristische Skizze des Gebietes Vršatec. Acta Fac. Rer. Natur. Univ. Comen., Bot., 15: Fajmonová E. (1972): Waldgesellschaften des Bergmassivs Vršatec. Acta Fac. Rer. Natur. Univ. Comen., Bot., 20: Futák P. (2008): Vývoj osídlení. In: Jongepierová I. (eds): Louky Bílých Karpat (Grasslands of the White Carpathian Mountains), pp ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou. Grulich V. [ed.] (1989): Výsledky floristického kursu ČSBS v Uherském Hradišti Odbor kultury Okresního národního výboru, Uherské Hradiště. Grulich V. (2012): Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Preslia 84: Hájková P., Roleček J., Hájek M., Horsák M., Fajmon K., Polák M., Jamrichová E. (2011): Prehistoric origin of the extremely species-rich semi-dry grasslands in the Bílé Karpaty Mts (Czech Republic and Slovakia). Preslia 83:

Plán péče o navrhovanou přírodní rezervaci Újezdecký les (návrh)

Plán péče o navrhovanou přírodní rezervaci Újezdecký les (návrh) Plán péče o navrhovanou přírodní rezervaci Újezdecký les (návrh) na období 2012 2021 Jiří Schneider a kol. 2011 Ing. Jiří Schneider, Ph.D., Újezd u Tišnova 7, 594 55, p. Dolní Loučky Organizační poradenství

Více

Tab. I: Fytocenologická tabulka.

Tab. I: Fytocenologická tabulka. Tab. I: Fytocenologická tabulka. 1121 101011 1210210 00000 9800 742313 4151269 25867 Tetragonolobus maritimus ++++......... Pinus sylvestris juv. rrrr......... Dorycnium herbaceum ++1+..1......+.1... Genista

Více

Obnova ploch poškozených důlní činností - těžbou černého uhlí

Obnova ploch poškozených důlní činností - těžbou černého uhlí Obnova ploch poškozených důlní činností - těžbou černého uhlí Ing. Jana Kašparová, Ing. ohumír agaš, Sc., Ing. Radek Macháč OSEV PRO s.r.o., Výzkumná stanice travinářská Rožnov-Zubří Důlní těžba v Ostravsko-Karvinském

Více

Využitípoloparazitických rostlin rodu kokrhel (Rhinanthusspp.) k potlačeníkompetičněsilných trav (třtiny křovištnía kostřavy červené)

Využitípoloparazitických rostlin rodu kokrhel (Rhinanthusspp.) k potlačeníkompetičněsilných trav (třtiny křovištnía kostřavy červené) Využitípoloparazitických rostlin rodu kokrhel (Rhinanthusspp.) k potlačeníkompetičněsilných trav (třtiny křovištnía kostřavy červené) Jan Mládek 1,2, Jakub Těšitel 2, Pavla Mládková 3, Stanislav Hejduk

Více

Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky LOM VE STRÁŽI

Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky LOM VE STRÁŽI Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky LOM VE STRÁŽI Název zvláště chráněného území Přírodní památka Lom ve Stráži Předmět ochrany a jeho popis Jedná se o nejkomplexnější pohled

Více

Výsledky floristických průzkumů v okrese Vsetín

Výsledky floristických průzkumů v okrese Vsetín Výsledky floristických průzkumů v okrese Vsetín M. Popelářová Ivan Jindra, Zlín Nad Bratřejovkou (k. ú. Pozděchov) 340 taxonů vyšších cévnatých rostlin 33 taxonů z Červeného seznamu (Grulich 2012) Zajímavější

Více

Pastevní biotopy pro rizikové koně.

Pastevní biotopy pro rizikové koně. Pastevní biotopy pro rizikové koně. Většina z nás, kteří vlastní koule na krátkých nožkách s výrazným sklonem k obezitě při pouhém pohledu na zelenou pastvinu a tím pádem i větší náchylností ke schvácení

Více

TDA03 Poo-Trisetetum flavescentis Knapp ex Oberdorfer 1957* Podhorské kostřavovo- -trojštětové louky

TDA03 Poo-Trisetetum flavescentis Knapp ex Oberdorfer 1957* Podhorské kostřavovo- -trojštětové louky Arrhenatherion elatioris TDA03 Poo-Trisetetum flavescentis Knapp ex Oberdorfer 1957* Podhorské kostřavovo- -trojštětové louky Tabulka 5, sloupec 3 (str. 182) Orig. (Oberdorfer 1957): Poa-Trisetetum (Knapp

Více

FLÓRA A VEGETACE PŘÍRODNÍ PAMÁTKY CHRAŠICKÁ STRÁŇ NA CHRUDIMSKU

FLÓRA A VEGETACE PŘÍRODNÍ PAMÁTKY CHRAŠICKÁ STRÁŇ NA CHRUDIMSKU Vč. sb. přír. Práce a studie, 16 (29): 111-132 ISSN 1212-146 FLÓRA A VEGETACE PŘÍRODNÍ PAMÁTKY CHRAŠICKÁ STRÁŇ NA CHRUDIMSKU Flora and vegetation of the Chrašická stráň nature monument (East Bohemia) Martin

Více

VEGETAČNÍ STUDIE NELESNÍCH EKOSYSTÉMŮ V ÚZEMÍ PODKRKONOŠÍ: 2 MEZOFILNÍ LOUKY A BYLINNÉ LEMY

VEGETAČNÍ STUDIE NELESNÍCH EKOSYSTÉMŮ V ÚZEMÍ PODKRKONOŠÍ: 2 MEZOFILNÍ LOUKY A BYLINNÉ LEMY Vč. sb. přír. Práce a studie, (): - ISSN - VEGETAČNÍ STUDIE NELESNÍCH EKOSYSTÉMŮ V ÚZEMÍ PODKRKONOŠÍ: MEZOFILNÍ LOUKY A BYLINNÉ LEMY Phytosociological study of the non-forested ecosystems in the area of

Více

BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY NIVY

BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY NIVY BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY NIVY Zpracovatel: Ing. Aleandra MASOPUSTOVÁ Kladenská 273, 357 47 Krásno 608 663 998, a.masopustova@seznam.cz IČO 722 389 33 Datum: červenec 2009 Ing. Aleandra Masopustová 1

Více

Lolium perenne. Lolium perenne. Phleum pratense. Vilém Pavlů

Lolium perenne. Lolium perenne. Phleum pratense. Vilém Pavlů BĚŽNÉ DRUHY TRAVNÍCH POROSTŮ Lolium perenne Vilém Pavlů Jílek vytrvalý je volně trsnatá vytrvalá tráva, která snáší sešlapávání zvířaty a dobře obrůstá po spasení. Řadí se mezi druhy náročnější na živiny

Více

Úroda 12/2011, vědecká příloha

Úroda 12/2011, vědecká příloha Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Pícninářská komise ORV ČAZV, Odbor rostlinolékařství ČAZV a mediální partner Profi Press, s.r.o. Praha AKTUÁLNÍ

Více

CHKO Bílé Karpaty CHKO Bílé Karpaty

CHKO Bílé Karpaty CHKO Bílé Karpaty CHKO Bílé Karpaty CHKO Bílé Karpaty www.env.cz zřízena výnosem Ministerstva kultury 3.listopadu 1980 plocha 715 km 2 na území okresů Hodonín, Uherské Hradiště a Zlín délka 70 km, orientaci severovýchod-jihozápad

Více

Obnova lučních porostů

Obnova lučních porostů Obnova lučních porostů Co můžeme udělat Obnova managementu (kosení pasení) omezení přísunu živin odstranění dřevin (a obnova managementu) samovolná sukcese na orné půdě (a obnova managementu) obnova luk

Více

Srovnání flóry agrárních valů a jejich lemů

Srovnání flóry agrárních valů a jejich lemů Severočes. Přír., Litoměřice, 39: 7-15, 2008 Srovnání flóry agrárních valů a jejich ů Comparsion of flora of hedgerows and its edges Iva M a c h o v á 1, Stanislava U h r o v á 2 a Václav S y n e k 1 1

Více

TEB01 Sileno vulgaris-nardetum strictae Krahulec 1990 Smilkové trávníky horského stupně Krkonoš

TEB01 Sileno vulgaris-nardetum strictae Krahulec 1990 Smilkové trávníky horského stupně Krkonoš Nardo strictae-agrostion tenuis TEB01 Sileno vulgaris-nardetum strictae Krahulec 1990 Smilkové trávníky horského stupně Krkonoš Tabulka 8, sloupec 3 (str. 289) Orig. (Krahulec 1990b): Sileno vulgari-nardetum

Více

A. Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území PŘÍRODNÍ PAMÁTKA NA OSTRÁŽNÉ (dle 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny)

A. Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území PŘÍRODNÍ PAMÁTKA NA OSTRÁŽNÉ (dle 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) Příloha I. A. Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území PŘÍRODNÍ PAMÁTKA NA OSTRÁŽNÉ (dle 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) Název zvláště chráněného území: Na Ostrážné Předměty

Více

TDB02 Melandrio rubri-phleetum alpini Blažková in Krahulec et al. 1997* Horské knotovkové louky. Polygono bistortae-trisetion flavescentis

TDB02 Melandrio rubri-phleetum alpini Blažková in Krahulec et al. 1997* Horské knotovkové louky. Polygono bistortae-trisetion flavescentis Polygono bistortae-trisetion flavescentis TDB02 Melandrio rubri-phleetum alpini Blažková in Krahulec et al. 1997* Horské knotovkové louky Tabulka 5, sloupec 6 (str. 182) Orig. (Krahulec et al. 1997): Melandrio-Phleetum

Více

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Dle rozdělovníku Datum Oprávněná úřední osoba Číslo jednací Spisová značka 1. dubna 2014 Ing. Kateřina Novotná KUZL 19698/2014

Více

Kurz BOT/VCRSB VEGETACE. ČESKÉ REPUBLIKY I. Lubomír Kincl Martin Duchoslav 2012-2013

Kurz BOT/VCRSB VEGETACE. ČESKÉ REPUBLIKY I. Lubomír Kincl Martin Duchoslav 2012-2013 Kurz BOT/VCRSB VEGETACE ČESKÉ REPUBLIKY I. Lubomír Kincl Martin Duchoslav 2012-2013 Většina prezentovaných fotografií pochází z Portálu české flóry (flora.upol.cz). Suché trávníky suché trávníky představují

Více

REVITALIZACE ZELENĚ,,NA KOPANINÁCH" VE ŽDÍRCI NAD DOUBRAVOU

REVITALIZACE ZELENĚ,,NA KOPANINÁCH VE ŽDÍRCI NAD DOUBRAVOU REVITALIZACE ZELENĚ,,NA KOPANINÁCH" VE ŽDÍRCI NAD DOUBRAVOU A1 SOUHRNNÁ ZPRÁVA investor: Město Ždírec nad Doubravou, Školní 500, 582 63 zhotovitel: Ing. Alena Vránová, Zástřizly 41, 768 05 Koryčany tel.:

Více

Travobylinné směsi RSM 5.1. - Štěrkový trávník s řebříčkem Trávy 98%: Byliny 2%: RSM 2.4 Bylinný trávník Trávy 96%: Byliny 4%:

Travobylinné směsi RSM 5.1. - Štěrkový trávník s řebříčkem Trávy 98%: Byliny 2%: RSM 2.4 Bylinný trávník Trávy 96%: Byliny 4%: Travobylinné směsi RSM 5.1. - Štěrkový trávník s řebříčkem - je nenáročná bylinná směs vhodná pro většinu stanovišť. Výborně se dokáže prosadit i v půdách chudších na živiny. Oblíbená je zejména pro parkovací

Více

Druhově bohatá společenstva mají schopnost se vyrovnat s ochuzováním o živiny

Druhově bohatá společenstva mají schopnost se vyrovnat s ochuzováním o živiny Druhově bohatá společenstva mají schopnost se vyrovnat s ochuzováním o živiny 1 UP Olomouc, 2 ČZU Praha, 3 Mendelu Brno, 4 VÚRV Praha-Ruzyně, 5 INRA Toulouse, Francie, 6 Université Toulouse, Francie, 7

Více

BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY BOČ. Zpracovatel:

BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY BOČ. Zpracovatel: BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY BOČ Zpracovatel: Ing. Alexandra MASOPUSTOVÁ Kladenská 273, 357 47 Krásno 608 663 998, a.masopustova@seznam.cz IČO 722 389 33 Datum: červenec 2009 Ing. Alexandra Masopustová 1

Více

Louky a mezofilní pastviny (Molinio-Arrhenatheretea) Meadows and mesic pastures

Louky a mezofilní pastviny (Molinio-Arrhenatheretea) Meadows and mesic pastures Louky a mezofilní pastviny (Molinio-Arrhenatheretea) Meadows and mesic pastures Petra Hájková, Michal Hájek, Denisa Blažková, Tomáš Kučera, Milan Chytrý, Marcela Řezníčková, Kateřina Šumberová, Tomáš Černý,

Více

Příloha 7a Lesnická mapa typologická chráněného území. Zdroj:

Příloha 7a Lesnická mapa typologická chráněného území. Zdroj: Příloha 7a Lesnická mapa typologická chráněného území. Zdroj: www.uhul.cz Příloha 7b Porostní mapa chráněného území. Zdroj: OZP MHMP. Příloha 7c Změny lesních společenstev na opakovaných plochách podle

Více

Metodika. Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2A, 143 00 Praha 4 e-mail matejka@infodatasys.cz

Metodika. Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2A, 143 00 Praha 4 e-mail matejka@infodatasys.cz Možnosti monitoringu lučních a obdobných společenstev v oblasti Šumavy Monitoring possibilities for grassland and similar communities in the Šumava Mts. region Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2A, 143

Více

TŘÍDA: SEDO-SCLERANTHETEA - PIONÝRSKÁ BYLINNÁ SPOLEČENSTVA PRIMITIVNÍCH PŮD

TŘÍDA: SEDO-SCLERANTHETEA - PIONÝRSKÁ BYLINNÁ SPOLEČENSTVA PRIMITIVNÍCH PŮD TŘÍDA: SEDO-SCLERANTHETEA - PIONÝRSKÁ BYLINNÁ SPOLEČENSTVA PRIMITIVNÍCH PŮD Řád:Trifolio arvensis-festucetalia ovinae - Primitivní travinno-bylinná společenstva chudých písčitých a mělkých skalních půd

Více

Botanika na sjezdovkách

Botanika na sjezdovkách 14 EXKURZE Botanika na sjezdovkách Marie Popelářová datum: 21. 6. 2014 vedoucí: Marie Popelářová Exkurze pořádaná ve spolupráci se Správou CHKO Beskydy se zaměřila na zkoumání květnatých luk v okolí vrcholu

Více

Svaz TEB Nardo strictae-agrostion tenuis Sillinger 1933* Horské smilkové trávníky s alpínskými druhy

Svaz TEB Nardo strictae-agrostion tenuis Sillinger 1933* Horské smilkové trávníky s alpínskými druhy Nardo strictae-agrostion tenuis Svaz TEB Nardo strictae-agrostion tenuis Sillinger 1933* Horské smilkové trávníky s alpínskými druhy Orig. (Sillinger 1933): Nardeto-Agrostidion tenuis (Nardus stricta)

Více

VEGETAČNÍ STUDIE NELESNÍCH EKOSYSTÉMŮ V ÚZEMÍ PODKRKONOŠÍ: 3 ZHODNOCENÍ VEGETAČNÍHO KRYTU

VEGETAČNÍ STUDIE NELESNÍCH EKOSYSTÉMŮ V ÚZEMÍ PODKRKONOŠÍ: 3 ZHODNOCENÍ VEGETAČNÍHO KRYTU Vč. sb. přír. Práce a studie, 15 (2008): 103-111 ISSN 1212-1460 VEGETAČNÍ STUDIE NELESNÍCH EKOSYSTÉMŮ V ÚZEMÍ PODKRKONOŠÍ: 3 ZHODNOCENÍ VEGETAČNÍHO KRYTU Phytosociological study of the non-forested ecosystems

Více

Portál České Flóry - edukační moduly pro výuku botaniky CZ.1.07/2.2.00/15.0269

Portál České Flóry - edukační moduly pro výuku botaniky CZ.1.07/2.2.00/15.0269 Témata pro seminární prezentace Témata jsou poměrně volná, závazný je pouze tučný titulek, doplňující informace pod titulkem mohou (ale nemusí) být vodítkem pro samotnou prezentaci. Prezentace by měla

Více

Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Voda a půda. Půda a voda

Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Voda a půda. Půda a voda 0 Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť Voda a půda Půda a voda 0 Studované území Vybrali jsme si lokalitu v blízkosti naší školy. Nacházíme se ve zlínském kraji téměř na okraji města ve čtvrti

Více

Exkurze za teplomilnou květenou Beskyd

Exkurze za teplomilnou květenou Beskyd 34 EXKURZE Exkurze za teplomilnou květenou Beskyd Field trip to the thermophilous flora of the Beskydy Mts. Marie Popelářová Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Regionální pracoviště Správa CHKO Beskydy,

Více

TEC01 Festuco capillatae-nardetum strictae Klika et Šmarda 1944 Mezofilní podhorské a horské smilkové trávníky. Violion caninae

TEC01 Festuco capillatae-nardetum strictae Klika et Šmarda 1944 Mezofilní podhorské a horské smilkové trávníky. Violion caninae Violion caninae Syn.: Hyperico-Polygaletum Preising ex Klapp 1951, Polygalo-Nardetum Oberdorfer 1957, Gymnadenio-Nardetum Moravec 1965 Diagnostické druhy: Antennaria dioica, Briza media, Carex pilulifera,

Více

Svaz TDC Cynosurion cristati Tüxen 1947* Poháňkové pastviny a sešlapávané trávníky

Svaz TDC Cynosurion cristati Tüxen 1947* Poháňkové pastviny a sešlapávané trávníky Cynosurion cristati Svaz TDC Cynosurion cristati Tüxen 1947* Poháňkové pastviny a sešlapávané trávníky Nomen conservandum propositum (versus Lolion perennis Felföldi 1942) Orig. (Tüxen 1947): Cynosurion

Více

Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje

Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje Vytvoření kompleního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje Číslo projektu: CZ0138 Podpořeno grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu 2.10 Botanický

Více

Přírodní památka Tesařov

Přírodní památka Tesařov Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. (1) zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Tesařov Název

Více

Katedra botaniky Přírodovědecké fakulty UK, Praha 2, Benátská 2, 128 01, e-mail: 1)

Katedra botaniky Přírodovědecké fakulty UK, Praha 2, Benátská 2, 128 01, e-mail: 1) Natura Pragensis, Praha, 2007, 18: 183 198 Hranice mezofytika a termofytika na jihovýchodním okraji Prahy na příkladu dvou izolovaných chráněných území přírodní památka Pitkovická stráň a přírodní památka

Více

Louka v Jinošovském údolí

Louka v Jinošovském údolí Ochranářský plán Louka v Jinošovském údolí 2015-2024 Pozemkový spolek pro přírodu a památky Podblanicka 1. Základní údaje 1.1. Název lokality Jinošovské údolí 1.2. Lokalizace Kraj: Středočeský Okres: Benešov

Více

Bílá louka, krajková Stanoviště: Vytrvalost: Doporučený výsev: Luční květiny 80 % Traviny 20% Celkem % Celkem %

Bílá louka, krajková Stanoviště: Vytrvalost: Doporučený výsev: Luční květiny 80 % Traviny 20% Celkem % Celkem % Bílá louka, krajková Výběr květin laděný podle barvy květů bílé barvy působí čistým vzdušným dojmem. Hlavní zásluhu mají na vzhledu především miříkovité rostliny. Proto je tato louka určena spíše do uzavřených

Více

I/14 Česká Třebová Opatov (I/43)

I/14 Česká Třebová Opatov (I/43) I/14 Česká Třebová Opatov (I/43) Biologický průzkum Zpracovatel: RNDr. Jiří Veselý 30. října 2014 Zadavatel: Ředitelství silnic a dálnic ČR Zpracoval: RNDr. Jiří Veselý autorizovaná osoba pro biologické

Více

Charakteristické znaky rostlin jako indikátory různých způsobů obhospodařování trvalých travních porostů

Charakteristické znaky rostlin jako indikátory různých způsobů obhospodařování trvalých travních porostů Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Katedra ekologie a ţivotního prostředí Charakteristické znaky rostlin jako indikátory různých způsobů obhospodařování trvalých travních porostů Vendula

Více

Sortiment bylinných směsí

Sortiment bylinných směsí Sortiment bylinných směsí 2015 1 Obsah: Úvod...3 Travobylinné směsi...5 RSM 5.1. štěrkový trávník s řebříčkem... 6 RSM 2.4. bylinný trávník... 7 RSM 7.2.2. krajinný trávník pro suché podmínky s bylinami...

Více

Obnova luk v Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty

Obnova luk v Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty IVANA JONGEPIEROVÁ Obnova luk v Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty Jongepierová, I.: Grassland Restoration in the White Carpathians Protected Landscape Area. Životné prostredie, 2012, 46, 3, p. 119

Více

VEGETACE PRO EXTENZIVNÍ ZELENÉ STŘECHY

VEGETACE PRO EXTENZIVNÍ ZELENÉ STŘECHY Ing. Samuel Burian Průhonice 2015 VEGETACE PRO EXTENZIVNÍ ZELENÉ STŘECHY CO JSOU EXTENZIVNÍ ZELENÉ STŘECHY? ZELENÉ STŘECHY podle mocnosti substrátu STŘEŠNÍ ZAHRADY EXTENZIVNÍ A INTENZIVNÍ DVA PROTICHŮDNÉ

Více

Rapotice, kraj Vysočina, lokalita Dolna Soupis taxonů cévnatých rostlin podle jednotlivých lokalit (2006-2012) Ing. Vít Joza, červen 2012

Rapotice, kraj Vysočina, lokalita Dolna Soupis taxonů cévnatých rostlin podle jednotlivých lokalit (2006-2012) Ing. Vít Joza, červen 2012 Rapotice, kraj Vysočina, lokalita Dolna Soupis taxonů cévnatých rostlin podle jednotlivých lokalit (2006-2012) Ing. Vít Joza, červen 2012 Území se nachází v nejvýchodnějším místě okresu Třebíč, cca 500

Více

TDE02 Holcetum lanati Issler 1934* Vlhké medyňkové louky. Louky a mezofilní pastviny (Molinio-Arrhenatheretea) Tabulka 6, sloupec 4 (str.

TDE02 Holcetum lanati Issler 1934* Vlhké medyňkové louky. Louky a mezofilní pastviny (Molinio-Arrhenatheretea) Tabulka 6, sloupec 4 (str. TDE02 Holcetum lanati Issler 1934* Vlhké medyňkové louky Tabulka 6, sloupec 4 (str. 216) Orig. (Issler 1934): Association à Holcus lanatus, Holcetum lanati Syn.: Holcetum lanati Gams 1927 ( 2b, nomen nudum)

Více

Travinnobylinná vegetácia JZ časti Národného parku Nízke Tatry

Travinnobylinná vegetácia JZ časti Národného parku Nízke Tatry Travinnobylinná vegetácia JZ časti Národného parku Nízke Tatry Grassland vegetation of the south-eastern part of the National Park Nízke Tatry Monika JANIŠOVÁ 1, 2 Príroda Nízkych Tatier, Banská Bystrica,

Více

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Dle rozdělovníku Datum Oprávněná úřední osoba jednací Spisová značka 17. ledna 2013 Ing. Kateřina Novotná KUZL 3615 /2013 KUSP

Více

Možnosti monitoringu lučních a obdobných společenstev v oblasti Šumavy

Možnosti monitoringu lučních a obdobných společenstev v oblasti Šumavy AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. 143 150 Srní 4. 7. října 2004 Možnosti monitoringu lučních a obdobných společenstev v oblasti Šumavy Monitoring possibilities for grassland and similar communities

Více

Velká hora u Karlštejna Změny flóry a vegetace v průběhu 20. století Aleš Hoffmann

Velká hora u Karlštejna Změny flóry a vegetace v průběhu 20. století Aleš Hoffmann Velká hora u Karlštejna Změny flóry a vegetace v průběhu 20. století Aleš Hoffmann Sekce ochrany přírody a krajiny, oddělení CHKO Vymezení studovaného území Historie průzkumu území lokalita byla známa

Více

Svaz TDB Polygono bistortae-trisetion flavescentis Br.-Bl. et Tüxen ex Marschall 1947* Horské trojštětové louky

Svaz TDB Polygono bistortae-trisetion flavescentis Br.-Bl. et Tüxen ex Marschall 1947* Horské trojštětové louky 188 Svaz TDB Polygono bistortae-trisetion flavescentis Br.-Bl. et Tüxen ex Marschall 1947* Horské trojštětové louky Nomen inversum propositum Orig. (Marschall 1947): Triseto-Polygonion bistortae (Trisetum

Více

Salaš, P. (ed): "Rostliny v podmínkách měnícího se klimatu". Lednice 20.- 21. 10. 2011, Úroda, vědecká příloha, 2011, s. 668 673, ISSN 0139-6013

Salaš, P. (ed): Rostliny v podmínkách měnícího se klimatu. Lednice 20.- 21. 10. 2011, Úroda, vědecká příloha, 2011, s. 668 673, ISSN 0139-6013 POROVNÁNÍ ZMĚN DRUHOVÉHO SLOŽENÍ SMĚSÍ VYSETÝCH NA RŮZNÝCH EXPERIMENTÁLNÍCH LOKALITÁCH Comparison of the species composition changes in mixtures sown at different experimental localities Vymyslický T.

Více

Změny květeny a vegetace Karlického údolí po 50 letech

Změny květeny a vegetace Karlického údolí po 50 letech Změny květeny a vegetace Karlického údolí po 50 letech Petr Karlík, Tomáš Tichý a Radim Hédl Fakulta lesnická a dřevařskáčzu Praha - Suchdol Správa CHKO Český kras Karlštejn Botanický ústav AV ČR - Brno

Více

NAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE

NAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE NAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE č. 17/2013 ze dne 14. 11. 2013, o vyhlášení Přírodní rezervace Nad Zavírkou a jejího ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Rada Jihočeského kraje stanoví

Více

TYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS

TYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS TYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS Vliv na utváření primární struktury krajiny Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (CZ.1.07/2.2.00/15.0222) Projekt

Více

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie. Pedogeografie a biogeografie.

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie. Pedogeografie a biogeografie. Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedogeografie a biogeografie Půdní profil Pavel BŘICHNÁČ 2. ročník BGEKA zimní semestr 2006/07 Praha 2007 I. Základní

Více

PEXESO PLANĚ ROSTOUCÍ BYLINY NA HRÁDECKU

PEXESO PLANĚ ROSTOUCÍ BYLINY NA HRÁDECKU 1. blatouch bahenní (Caltha palustris) 2. bledule jarní (Leucojum vernum) 3. čekanka obecná (Cichorium intybus) 4. černohlávek obecný (Prunella vulgaris) P E X E S O PLANĚ ROSTOUCÍ BYLINY NA HRÁDECKU Pexeso

Více

Louky Zaorlicka bezlesí v údolí Divoké Orlice od Trčkova k Zemské bráně

Louky Zaorlicka bezlesí v údolí Divoké Orlice od Trčkova k Zemské bráně Orlické hory a Podorlicko 19: 169-185 (2012) 2013 MGOH Rychnov n. Kn., ISSN 0475-0640, ISBN 978-80-86076-52-1 Úvod Louky Zaorlicka bezlesí v údolí Divoké Orlice od Trčkova k Zemské bráně Alžběta Čejková

Více

Databáze produkce biomasy travinných ekosystémů v ČR

Databáze produkce biomasy travinných ekosystémů v ČR Databáze produkce biomasy travinných ekosystémů v ČR Lenka Stará Katedra biologie ekosystémů, Přírodovědecká fakulta JU Ústav systémové biologie a ekologie V rámci projektu Czech Carbo (2005-2007) se začala

Více

vápencových oblasti majoris Tx. et PREISING in Tx. 1950, i když se v některých starších Emil Hadač a Hana Rambousková

vápencových oblasti majoris Tx. et PREISING in Tx. 1950, i když se v některých starších Emil Hadač a Hana Rambousková Preslia, Praha, 52 : 347-351, 1980 Dvě nová rostlinná společenstva sešlapávaných půd vápencových oblasti Two new plant communities on trampled soils of limestone regions Emil Hadač a Hana Rambousková HADAČE.

Více

republiky DE08P04OMG001, 4-DE/1 Muzeum Novojičínska, p. o.

republiky DE08P04OMG001, 4-DE/1 Muzeum Novojičínska, p. o. Teplomilná květena Moravské brány na Novojičínsku Řešeno v rámci čtyřletého projektu Ministerstva kultury České republiky DE08P04OMG001, 4-DE/1 Výskyt a rozšíření teplomilné květeny na Novojičínsku jako

Více

4. Přírodní památka Kamenná u Staříče

4. Přírodní památka Kamenná u Staříče 4. Přírodní památka Kamenná u Staříče Na území dávno opuštěných vápencových lomů v prostoru mezi obcí Staříč a dolem Staříč III, na severovýchodním svahu vrchu Kamenná (385 m n. m.) se vyvinula travnatá

Více

MANAGEMENT PÉČE O LOKÁLNÍ BIOCENTRUM HRÁZA KROMĚŘÍŽ

MANAGEMENT PÉČE O LOKÁLNÍ BIOCENTRUM HRÁZA KROMĚŘÍŽ MANAGEMENT PÉČE O LOKÁLNÍ BIOCENTRUM HRÁZA KROMĚŘÍŽ MANAGEMENT IN LOCAL BIOCENTRE HRÁZA KROMĚŘÍŽ Miluše Tichá 1) Abstract The controlled succession is one of the care methods of new established landscape

Více

Zpracoval: RNDr. Marek Banaš, Ph.D. osoba autorizovaná k provádění posouzení podle 45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění (č.j.

Zpracoval: RNDr. Marek Banaš, Ph.D. osoba autorizovaná k provádění posouzení podle 45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění (č.j. Aktualizované posouzení vlivu koncepce Územní plán Horní Branná na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle 45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění Zpracoval: RNDr.

Více

HOMOLKA U VIMPERKA Botanický inventarizační průzkum. RNDr. Kamila Vítovcová Křesanov 37, Vimperk

HOMOLKA U VIMPERKA Botanický inventarizační průzkum. RNDr. Kamila Vítovcová Křesanov 37, Vimperk RNDr. Kamila Vítovcová lencova.kamila@seznam.cz Katedra botaniky, Přírodovědecká fakulta Jihočeská univerzita Branišovská 1760 370 05 České Budějovice HOMOLKA U VIMPERKA Botanický inventarizační průzkum

Více

Vybrané skupiny lipnicovitých (Poaceae) Kurs ekologické floristiky 19.1.2009

Vybrané skupiny lipnicovitých (Poaceae) Kurs ekologické floristiky 19.1.2009 Vybrané skupiny lipnicovitých (Poaceae) Kurs ekologické floristiky 19.1.2009 Lipnicovité čili trávy (Poaceae = Gramineae) redukované květní obaly složené květenství stéblo, kolénka, jazýček, ouška plod:

Více

Rozlišování semen jednotlivých druhů trav

Rozlišování semen jednotlivých druhů trav Rozlišování semen jednotlivých druhů trav Bc. Hana Potyšová květen 2010 Lázně Bohdaneč Bojínek luční Phleum pratense L obilka vejčitého tvaru bez střední rýhy, mírně zašpičatělá, bělavá, velmi často vypadává

Více

TDE04 Cnidio dubii-deschampsietum cespitosae Passarge 1960* Vysychavé kontinentální zaplavované louky

TDE04 Cnidio dubii-deschampsietum cespitosae Passarge 1960* Vysychavé kontinentální zaplavované louky Deschampsion cespitosae TDE04 Cnidio dubii-deschampsietum cespitosae Passarge 1960* Vysychavé kontinentální zaplavované louky Tabulka 6, sloupec 6 (str. 216) Orig. (Passarge 1960): Cnidio-Deschampsietum

Více

Příloha č. 1 pomůcky pro vytýčení zkoumaných ploch

Příloha č. 1 pomůcky pro vytýčení zkoumaných ploch Příloha č. 1 pomůcky pro vytýčení zkoumaných ploch Relaskop Převzato z http://www.bjornrudarnestad.no/products/relaskop-enbart-haglfs- Použití relaskopu Převzato z http://www.skogkurs.no/kursbeskrivelser.asp

Více

TDF02 Cirsietum rivularis Nowiński 1927* Karpatské vlhké louky s pcháčem potočním. Louky a mezofilní pastviny (Molinio-Arrhenatheretea)

TDF02 Cirsietum rivularis Nowiński 1927* Karpatské vlhké louky s pcháčem potočním. Louky a mezofilní pastviny (Molinio-Arrhenatheretea) Diagnostické druhy: Cirsium rivulare, Cruciata glabra, Dactylorhiza majalis, Lychnis flos-cuculi Konstantní druhy: Alchemilla vulgaris s. lat., Alopecurus pratensis, Angelica sylvestris, Anthoxanthum odoratum

Více

Cvičení botanické - vegetační

Cvičení botanické - vegetační Praktikum z ekologie Cvičení botanické - vegetační Charakteristika složení společenstva (na příkladu rostlinného společenstva) a jeho využití pro bioindikaci Společenstvo charakterizujeme jeho druhovým

Více

BOT/UCCA 2013

BOT/UCCA 2013 BOT/UCCA 2013 http://flora.upol.cz/vyuka.html vyučující 2013: R.J. Vašut. V. Dvořák, a kol. Harmonogram zimní semestr 2013 26.9. R. J. Vašut úvod, organizace výuky 3.10. R. J. Vašut Stipa, Koeleria, Trisetum,

Více

Stepní flóra a vegetace zemních valů hradiska v obci Bíňa (okr. Nové Zámky)

Stepní flóra a vegetace zemních valů hradiska v obci Bíňa (okr. Nové Zámky) Bull. Slov. Bot. Spoločn., Bratislava, roč. 31, č. 2: 77 85, 2009 Stepní flóra a vegetace zemních valů hradiska v obci Bíňa (okr. Nové Zámky) The steppe flora and vegetation of the loess bulwarks in the

Více

BRNO KOMPLEXNÍ DOPRAVNÍ ANALÝZA

BRNO KOMPLEXNÍ DOPRAVNÍ ANALÝZA MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV BRNO KOMPLEXNÍ DOPRAVNÍ ANALÝZA Diplomová práce Jan Kučera Vedoucí práce: Mgr. Daniel Seidenglanz, Ph.D. Brno 2013 Bibliografický záznam Autor:

Více

Vliv pomocných půdních látek na produkci biomasy jetelotravních směsí v aridních podmínkách. Daniela Knotová Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o.

Vliv pomocných půdních látek na produkci biomasy jetelotravních směsí v aridních podmínkách. Daniela Knotová Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Vliv pomocných půdních látek na produkci biomasy jetelotravních směsí v aridních podmínkách Daniela Knotová Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Modelový projekt zamezení biologické degradace půd v

Více

Sortiment bylinných směsí

Sortiment bylinných směsí Sortiment bylinných směsí 2013 1 Obsah: Úvod...1 Bylinné směsi...3 NATURGARDEN rozkvetlá louka... 4 KLASIK travobylinná louka klasická.... 5 PAPRSEK travobylinná směs do sucha... 6 POTŮČEK travobylinná

Více

Zpráva z exkurze Za květnatými loukami Javorníků - PR Galovské louky

Zpráva z exkurze Za květnatými loukami Javorníků - PR Galovské louky Zpráva z exkurze Za květnatými loukami Javorníků - PR Galovské louky 11. června 2011 Za slunečného počasí jsme se v počtu 11 lidí vydali od železniční stanice v Huslenkách vzhůru po polní cestě směrem

Více

Ekologické a zdravotní limity chovu skotu na Šumavě

Ekologické a zdravotní limity chovu skotu na Šumavě AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s. 219 223 Srní 2. 4. dubna 2001 Ekologické a zdravotní limity chovu skotu na Šumavě Vlasta Kroupová, Eva Matoušková & Miloslav Šoch Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích,

Více

Příspěvek k poznání flóry a vegetace Kladenska stráně u osad Theodor a Čabárna

Příspěvek k poznání flóry a vegetace Kladenska stráně u osad Theodor a Čabárna Bohemia centralis, Praha, 33: 297 308, 2015 Příspěvek k poznání flóry a vegetace Kladenska stráně u osad Theodor a Čabárna Contribution to the flora and vegetation of the Kladno Region (Central Bohemia)

Více

THE FLORISTIC SURVEY OF SELECTED PART OF VELIKÁ VES ESTATE Iva ROUBÍKOVÁ,

THE FLORISTIC SURVEY OF SELECTED PART OF VELIKÁ VES ESTATE Iva ROUBÍKOVÁ, FLORISTICKÝ PRŮZKUM VYBRANÉ ČÁSTI KATASTRU VELIKÁ VES THE FLORISTIC SURVEY OF SELECTED PART OF VELIKÁ VES ESTATE Iva ROUBÍKOVÁ, Univerzita J. E. Purkyně, Fakulta životního prostředí, Králova výšina 7,

Více

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Dle rozdělovníku Datum Oprávněná úřední osoba Číslo jednací Spisová značka 16.1. 2013 Petr Pavelčík KUZL 3408/2013 KUSP 3408/2013

Více

Vlhká louka SEČENÁ. Doporučený výsev: - pro ruční setí... 2g na 1m 2 - setí secím strojem... 1g na 1m 2

Vlhká louka SEČENÁ. Doporučený výsev: - pro ruční setí... 2g na 1m 2 - setí secím strojem... 1g na 1m 2 Vlhká louka SEČENÁ Luční květiny 60% % bedrník větší (Pimpinella major) 1,5 blatouch bahenní (Caltha palustris) 0,2 blešník úplavičný (Pulicaria dysenterica) 0,1 čertkus luční (Succisa pratensis) 0,5 česnek

Více

HOSTĚTÍN HISTORIE. Motiv ochrany: Výskyt kriticky ohrožené mochny drobnokvěté (Potentilla micracantha).

HOSTĚTÍN HISTORIE. Motiv ochrany: Výskyt kriticky ohrožené mochny drobnokvěté (Potentilla micracantha). HOSTĚTÍN Území obce leží v SV části okresu Uherské Hradiště a celé náleží do CHKO Bílé Karpaty. Rozkládá se kolem potoka Kolelače 5 km severovýchodně od Bojkovic. Obec má 240 obyvatel. Výjimečná je především

Více

Hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe)

Hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe) Hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe) rozšíření a management v Bílých Karpatech Zpracovali Eva Hettenbergerová & Karel Fajmon 2014 Obsah Úvod... 3 Metodika průzkumu... 3 Výsledky... 5 Závěr a poznámky

Více

Alej u hranice - založení interakčního prvku ÚSES

Alej u hranice - založení interakčního prvku ÚSES Ing. Darek Lacina Ondráčkova 556/199 628 00 Brno Alej u hranice - založení interakčního prvku ÚSES (projektová dokumentace) Zpracoval: Ing. Darek Lacina Brno květen 2013 Obsah Průvodní zpráva... 2 Zdůvodnění

Více

Projekt: Záchrana společenstev suchých trávníků v údolí Vápovky. Projektová dokumentace

Projekt: Záchrana společenstev suchých trávníků v údolí Vápovky. Projektová dokumentace Projekt: Záchrana společenstev suchých trávníků v údolí Vápovky Projektová dokumentace 1 Projektová dokumentace Program: OPŽP, L. výzva, prioritní osa 6 Projekt: Záchrana společenstev suchých trávníků

Více

Plán péče o PŘÍRODNÍ PAMÁTKU POD HUSÍ HOROU na období

Plán péče o PŘÍRODNÍ PAMÁTKU POD HUSÍ HOROU na období Plán péče o PŘÍRODNÍ PAMÁTKU POD HUSÍ HOROU na období 2014-2023 Zpracovatel: Ing. Jiří Schneider, Ph.D. Újezd u Tišnova 7, 594 55 Újezd u Tišnova IČ: 69665389 1 1. Základní údaje o zvláště chráněném území

Více

Distribution of Aposeris foetida in the Czech Republic

Distribution of Aposeris foetida in the Czech Republic Distribution of Aposeris foetida in the Czech Republic Author of the map: Jitka Štěpánková Map produced on: 12-05-2016 Database records used for producing the distribution map of Aposeris foetida published

Více

Mapa aktuální vegetace

Mapa aktuální vegetace Mapa aktuální vegetace Mapa aktuální vegetace Typologická mapa Výsledek: Tvorba mapy aktuální vegetace na podkladu typologické mapy je problematická Část území je přesnímkována, část naopak Výsledek: Tvorba

Více

Sortiment bylinných směsí

Sortiment bylinných směsí Sortiment bylinných směsí 2014 1 Obsah: Úvod...1 Travobylinné směsi...3 RSM 5.1. štěrkový trávník s řebříčkem... 4 RSM 2.4. bylinný trávník... 5 NATURGARDEN rozkvetlá louka... 6 KLASIK travobylinná louka

Více

ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A PÉČE O LESNÍ REZERVACE UHERSKOHRADIŠŤSKA

ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A PÉČE O LESNÍ REZERVACE UHERSKOHRADIŠŤSKA ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A PÉČE O LESNÍ REZERVACE UHERSKOHRADIŠŤSKA EVALUATION OF PRESENT STATE AND MANEGEMENT OF FOREST PROTECTED AREAS OF UHERSKOHRADIŠŤSKO Kateřina Rebrošová, Jiří Schneider ABSTRAKT

Více

Zdrojové plochy diaspor lučních rostlin

Zdrojové plochy diaspor lučních rostlin BIOD_louka_1403_ZZ_161412-www.doc str. 1 OCHRANA BIODIVERZITY Národní program ČSOP Závěrečná zpráva o projektu Název projektu: Zdrojové plochy diaspor lučních rostlin číslo projektu: 161412 1. Údaje o

Více

Plán péče o přírodní památku Kačenčina zahrádka. na období 2016-2025

Plán péče o přírodní památku Kačenčina zahrádka. na období 2016-2025 Plán péče o přírodní památku Kačenčina zahrádka na období 2016-2025 listopad 2015 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 2501 kategorie ochrany: přírodní

Více

Realizace štěrkových trávníků v ČR. Ing. Marie Straková, Ph.D., Agrostis Trávníky, s.r.o., Rousínov

Realizace štěrkových trávníků v ČR. Ing. Marie Straková, Ph.D., Agrostis Trávníky, s.r.o., Rousínov Realizace štěrkových trávníků v ČR Ing. Marie Straková, Ph.D., Agrostis Trávníky, s.r.o., Rousínov Štěrkové trávníky Definice štěrkového trávníku pojízdný trávník na štěrkové vrstvě o mocnosti 20 až 30

Více

ZHODNOCENÍ VEGETAČNÍHO KRYTU V BOTANICKÉ LOKALITĚ VALOVA TRAŤ U HRADCE NAD SVITAVOU

ZHODNOCENÍ VEGETAČNÍHO KRYTU V BOTANICKÉ LOKALITĚ VALOVA TRAŤ U HRADCE NAD SVITAVOU VČ. SB. PŘÍR. - PRÁCE A STUDIE, 12 (2005): 47-52 ISBN: 80-86046-75-3 ZHODNOCENÍ VEGETAČNÍHO KRYTU V BOTANICKÉ LOKALITĚ VALOVA TRAŤ U HRADCE NAD SVITAVOU Evaluation of the vegetation cover on the botanical

Více

Inventarizace flóry a vegetace Přírodní rezervace Branty (CHKO Žďárské vrchy)

Inventarizace flóry a vegetace Přírodní rezervace Branty (CHKO Žďárské vrchy) Acta rerum naturalium 5: 133 146, 2008 ISSN 1801-5972 Inventarizace flóry a vegetace Přírodní rezervace Branty (CHKO Žďárské vrchy) Inventarization of flora and vegetation of Branty reserve JIŘÍ JUŘIČKA,

Více

Soustava rybníčků a revitalizovaných ploch, využití retence vody v krajině. 10. září 2013 Osíčko

Soustava rybníčků a revitalizovaných ploch, využití retence vody v krajině. 10. září 2013 Osíčko Soustava rybníčků a revitalizovaných ploch, využití retence vody v krajině 10. září 2013 Osíčko Vymezení zájmového území LOKALITA JIŘIČKY Seznam znaků krajinného rázu Přírodní charakteristika Kulturní

Více