ZAŘÍZENÍ PRO DĚTI VYŽADUJÍCÍ OKAMŽITOU POMOC - PŮVODNÍ ZÁMĚR A SOUČASNÁ PRAXE 1

Transkript

1 ZAŘÍZENÍ PRO DĚTI VYŽADUJÍCÍ OKAMŽITOU POMOC - PŮVODNÍ ZÁMĚR A SOUČASNÁ PRAXE 1 Zuzana Truhlářová, Jana Levická, Jana Machová Anotace: Zařízení p děti vyžadující okažitou pooc jsou specifická tí, že jejich jednoznačné zařazení do jedné z fore institutu náhradní výchovy je více než pbleatické. Tato zařízení jsou určena p děti vyžadující okažitou pooc", ale jak dlouho trvá poskytování takovéto pooci není nikde přesně stanoveno. Autorky se v textu pto zaýšlí nad tí, co to je okažitá pooc". Následné pak se zabývají povnání původního účelu této instituce s výsledky jejich výzkuného šetření, které bylo zaěřené do této oblasti. Při realizaci výzkuného šetření byla použita kvantitativní výzkuná strategie, konkrétně technika analýzy dat. Klíčová slova: děti, okažitá pooc, výzkuné šetření, dinná péče, sociálně-právní ochrana dětí, zařízení p děti vyžadující okažitou pooc. Úvod O počátcích institutu ochrany dětí v českých zeích je ožné uvažovat od vydání říšského zákona doovského v ce 1863, kdy se obce usely začít starat o své" potřebné, tedy i děti potřebující ochranu a pooc. Po vzniku saostatného československého státu byla sociálně-právní ochrana dětí předěte státního záju, ve dvacátých letech 20. století se objevily její první právní úpravy, např. zákon č. 256/1921 Sb o ochraně dětí v cizí péči a dětí neanželských, a vládní nařízení č. 29/1930 Sb., k pvedení cit. zákona. Se zěnou politické situace v zei se ěnil i způsob nahlížení na ochranu dětí. Zejéna v 50. letech 20. století se sociálně-právní ochrana dětí soustředila na hadné poručenství a opatvnictví, a pokud nebylo ožné dítě předat do péče širší diny, byla upřednostňována tzv. kolektivní péče". V ce 1963 byl přijat zákon č. 94/1963 o dině, který,, upravil neobyčejně oderně některé zákonné nory týkající se vztahu dičů a dětí a hlavně ožnosti náhradní dinné péče, předevší osvojení" (Dunovský; Dytrych; Matějček 1995, s. 37). Zákon o dině obnovil ožnost pěstounské péče, která byla z ideologických důvodů zrušena v ce 1951, upravil zásahy státních orgánů (soudů a nádních výborů) do dinných vzta- ' Článek vznikl v ráci specifického výzkuu č. 1/2011 Pilotní studie ůvné právního vědoí sociálních pracovníků, řešeného na Ústavu sociální práce Univerzity Hradec Králové.

2 hů způsobe odpovídající době svého vzniku, ale nic neěnil na organizační uspořádání sociálně-právní ochrany dětí. V 70. letech byla sociálně-právní ochrana dětí se zavedení systéu sociálního zabezpečení zařazena jako součást systéu sociální péče. V 80. letech byly příslušnýi právníi předpisy (zejéna zákone č. 1/1988 Sb.) upraveny kopetence zejéna tehdejších okresních úřadů ve vztahu k zákonu o dině. Po listopadové revoluci v ce 1989 se současně se zěněnou politickou situací v zei zěnil také náhled na sociálně- -právní ochranu dětí. V září 1990 byla jéne České a Slovenské federativní republiky (ČSFR) podepsána Úluva o právech dítěte z listopadu V článku 3 Úluvy je pak zaveden poje záje dítěte" jako přední hledisko při jakékoliv činnosti týkající se dětí. V ce 1993 byla přijata Ústava České republiky (Ústavní zákon č. 1/1993 Sb.), která jako součást ústavního pořádku ČR uvádí Listinu základních práv a svobod. Tyto dva předpisy jsou základe právního řádu České republiky a současně také sociálně-právní ochrany dětí. V červnu 1999 předložila vláda Parlaentu ČR k pjednání návrh zákona o sociálně-právní ochraně dětí (jako Sněovní tisk číslo 260) s cíle oddělit sociálně-právní ochranu dětí od sociální péče a vyezit kopetence a nástje p její zabezpečení s důraze na generální působnost státu. Stát je odpovědný za ochranu práv dětí při zachování dičovské zodpovědnosti ta, kde nejsou práva dětí ohžena. Zákon určuje, kdo je pověřen výkone sociálně-právní ochrany dětí a uožňuje přenést část jejího výkonu i na další pověřené fyzické i právnické osoby v určité zsahu. Klade důraz na prevenci a poradenství při zásahu veřejných orgánů do práv jedinců, stanovuje pravidla p zpstředkování osvojení a pěstounské péče. V zákoně o sociálně-právní ochraně dětí je také zaveden institut zařízení p děti vyžadující okažitou pooc" (dále jen ZDVOP). Zařízení p děti vyžadující okažitou pooc jsou zvláštní druhe zařízení, poskytující ochranu a pooc ohžený děte na základě zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platné znění. Zavedena byla s účinností od a znaenala v té době nepochybně velkou zěnu v poskytování sociálně-právní ochrany dětí v ČR, zejéna v povnání s poskytování ústavní výchovy děte. Od té doby byl zákon o sociálně-právní ochraně dětí několikrát novelizován a charakter ZDVOP se ěnil. Radikálně se zěnila i právní úprava a charakter jiných ústavních zařízení. Dle našeho názoru se způsob poskytování pooci děte v obou typech zařízení veli přiblížil, zdílnost ovše zůstává v právních úpravách a nácích kladených zákone na zařízení saotná. Původní záěre, p který byla ZDVOP do systéu náhradní péče zavedena, bylo vytvořit instituci poskytující okažitou pooc ohžený děte.

3 Konstatujee, že poje okažitá pooc" nebyl a není dosud nikde definován, zejéna z pohledu délky poskytování okažité pooci". Pto zastáváe názor, že poje okažitá pooc" v kontextu zákona o sociálně-právní ochraně dětí je zavádějící, ptože podle současné právní úpravy ohou děti v ZDVOP v krajní případě pobývat od nazení až do zletilosti. Abycho doložily oprávněnost našeho tvrzení, v následující části našeho příspěvku krátce přiblížíe legislativní úpravu vztahující se ke ZDVOP a pdiskutujee terín okažitá pooc". Následně budee inforovat o výsledcích výzkuného šetření. Zařízení p děti vyžadující okažitou pooc V červnu ku 1999 předložila vláda Poslanecké sněovně Parlaentu ČR návrh zákona o sociálně-právní ochraně dětí, označený jako Sněovní tisk č V toto návrhu byla představena ZDVOP jako zařízení, která poskytují ochranu a pooc dítěti, které se ocitlo bez jakékoliv péče, nebo jsou-li jeho život nebo příznivý vývoj vážně ohženy, jde-li o dítě tělesně nebo duševně týrané nebo zneužívané, anebo o dítě, které se ocitlo v pstředí nebo situaci, kdy jsou závažný způsobe ohžena jeho základnípráva"( Původní záěre zřízení ZDVOP bylo zavést nový druh instituce, která by byla alternativou k zařízení ústavní. Zatíco zákon o ústavní a ochranné výchově stanovuje p dětské doovy a dět- ské doovy se školou uspořádání do tzv. dinných jednotek" a upravuje též kapacitu těchto zařízení, zákon o sociálně-právní ochraně dětí žádné dinné" uspořádání ani kapacitu ZDVOP neupravuje. Sthá právní úprava ZDVOP nestanovila p tato zařízení ž á d n é povinnosti, nebyly stanoveny iniální požadavky na péči poskytovanou těito zařízeníi, ani na kvalifikaci jejich zaěstnanců. Podbnější úpravu ZDVOP přinesla teprve novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí č. 134/26 Sb., která jednak stanovila způsob péče o ohžené děti spočívající v uspokojování základních životních potřeb, včetně ubytování, v zajištění zdravotní péče zdravotnický zařízení a v psychologické a jiné obdobné nutné péči", dále stanovila způsob, jaký ohou být děti do ZDVOP uístěné a povinnosti zřizovatele ZDVOP p jejich pvoz. Stanovila zařízení povinnost vést potřebnou evidenci uístěných dětí a zavedla nový způsob příspěvku státu na pvoz ZDVOP - státní příspěvek p zřizovatele zařízení p děti vyžadující okažitou pooc. Zřizovateli ZDVOP ohou být obce, kraje, nebo fyzické či právnické osoby, které ají pověření krajského úřadu ke zřizování ZDVOP (největší zřizovatel ZDVOP v ČR je Fond ohžených dětí). Zákon o sociálně-právní ochraně dětí neupravuje ožnost státu ovlivňovat počet a kapacitu ZDVOP, takže záleží pouze na saotných zřizovatelích, kolik ZDVOP a s jakou kapacitou se zhodnou zřídit. ZDVOP

4 je pbleatické zařadit pod náhradní dinnou péči, ačkoliv zákon o dině označuje jejich péči za dinnou". Nejsou však ani zařízeníi ústavníi. Státní příspěvek p zřizovatele zařízení p děti vyžadující okažitou pooc Tento institut byl do zákona o sociálně-právní ochraně dětí zaveden novelou č. 134/26 Sb. s účinností od Státní příspěvek p zřizovatele ZDVOP (dále jen státní příspěvek) byl výsledke požadavků nestátních organizací - zřizovatelů ZDVOP - na finanční pooc ze strany státu na činnost jinak státe plně hrazenou v ústavních zařízeních. Státní příspěvek vyplácejí krajské úřady, jejichž ístní příslušnost určuje sídlo zřizovatele ZDVOP, nikoliv sídlo zařízení saotného. Největší plátce státního příspěvku je Magistrát hl.. Prahy. Z Ročního výkazu o výkonu sociálně- -právní ochrany dětí za k 29 (www. psv.cz) vyplývá, že k bylo v České republice registváno 46 zařízení p děti vyžadující okažitou pooc s celkovou kapacitou 593 íst, přito Magistrát hl.. Prahy ke stejnéu datu registval 23 ZDVOP, jejichž sídla s kapacitou 471 íst jsou prakticky na celé úzeí ČR. Nák na tuto dávku nespočívá v počtu lůžek či jiné vyezení kapacity ZDVOP, ale v doložení počtu dětí, který byl v dané období kalendářního ěsíce poskytnut pobyt a péče v ZDVOP (v současné době je vyplácen státní příspěvek podle stáří uístěných dětí v ěsíční výši takto: Kč na dítě ve věku do 6 let, Kč na dítě ve věku od 6 do 15 let, 24 3 Kč na nezaopatřené dítě nad 15 let a Kč na dítě nad 15 let, které není nezaopatřené). P posouzení náku na státní příspěvek předkládají zřizovatelé doklady pkazující vznik náku na státní příspěvek, předepsané zákone o sociálně-právní ochraně dětí v platné znění. Z těchto podkladů lze vyčíst určitá data apující činnost ZDVOP, zejéna délku pobytu dětí v ZDVOP, dále jaký způsobe jsou děti nejčastěji do ZDVOP uisťovány, a zejéna počet dětí, na které je státní příspěvek vyplácen. Toto byla také kritéria, na která jse se zaěřily při své výzkuné šetření. Okažitá pooc Název zařízení p děti vyžadující okažitou pooc" vzbuzuje představu 0 poskytování akutní pooci děte, které se ocitly bez potřebné péče, nebo jsou nějaký způsobe ohžené. Tuto představu podporuje i saotný význa slova okažitý, jehož ekvivalente je také neodkladný. Ve vztahu k práci autorů Levické a Zeana (1998) je vysvětlován poje okažitá pooc" jako pooc, která usí být poskytnuta neodkladně, tedy ihned. S podobný vyezení okažité pooci je ožné se setkat 1 v ráci krizové intervence. Podobně i při poskytování okažité pooci" ZDVOP je jasné, že pooc je potřebné poskytnout

5 co nejrychleji, nejlépe ihned. Pblée se tedy nejeví doba vhodná p začátek poskytnutí okažité pooci, ale délka jejího trvání. Ze saé podstaty okažité pooci se předpokládá, že by tato pooc ěla trvat jen po dobu nevyhnutelnou p zajištění vhodnějšího uspořádání dlouhodobé péče o dítě. Dále pak by se ělo p dítě hledat jiné řešení, nejlépe v kontextu dinné péče (Bursová 2010). P poskytnutí okažité pooci relevantníi důvody nejen podle Levické a Zeana (1998), ale i podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platné znění, jsou situace, kdy se nezletilé dítě ocitlo bez jakékoliv péče, nebo je-li jeho život nebo příznivý vývoj vážně ohžen nebo narušen. Jak jse již upozornily, poje okažitá pooc" není dosud definován, a pto, vycházejíce ze zákona, se pokusíe přiřadit u několik význaů. Na poje okažitá pooc" je třeba nahlížet ze tří pohledů: a) v če spočívá okažitá pooc, b) jak rychle ůže být pooc dítěti poskytnuta a c) jak dlouho by taková pooc ěla trvat. a) V če spočívá okažitá pooc? Zákon o sociálně-právní ochraně dětí stanoví v ustanovení 42, že ZDVOP zajišťují dítěti o c h r a n u a péči, která spočívá v uspokojování základních životních potřeb, včetně ubytování, v zajištění zdravotní péče zdravotnický zařízení a v psychologické a jiné obdobné nutné péči". ZDVOP usí být schopna zajistit poskytnutí okažité pooci nepřetržitě. b) Jak rychle lze okažitou pooc poskytnout? Podle zákona o sociálně- p r á v n í o c h r a n ě dětí ůže Z D V O P poskytnout dítěti pooc okažitě, tedy i v případech, kdy ještě nebylo vydáno zhodnutí soudu. V některých případech, kdy s dočasný pobyte dítěte v ZDVOP souhlasí jeho zákonný zástupce, neusí vůbec k zhodnutí soudu dojít. Napti tou do ústavních zařízení ůže být dítě podle zákona o výkonu ústavní a ochranné výchovy přijato až na základě zhodnutí soudu (s výjikou diagnostických ústavů). Okažitá pooc ůže být v případě ústavních zařízení poskytnuta okažitě pouze v případě nařízení předběžného opatření podle ustanovení 76 a) občanského soudního řádu. c) Jak dlouho á/ůže okažitá pooc trvat? V původní vládní návrhu zákona o sociálně-právní ochraně dětí se uvádí, že dítě se do ZDVOP uisťuje pouze na dobu do zhodnutí soudu o návrhu okresního úřadu na nařízení předběžného opatření, jehož podání bylo nezbytný opatření po intervenci příslušného orgánu" ( V důvodové zprávě k touto návrhu je doba trvání pobytu dítěte v ZDVOP upřesněna jako nezbytná, zpravidla krátká - tedy do zajištění odpovídající péče o díté ústavní péčí nebo péčí jiné osoby než diče. Návrh soudu na vydání předběžného opatření před nařízení ústavní výchovy nebo před svěření dítěte do péče ZDVOP podle občanského soudního řádu podává obecní úřad obce s zšířenou působností bezodkladně v pří-

6 padě, že se nezletilé dité ocitlo bez jakékoliv péče, nebo jsou-li jeho život nebo příznivý vývoj vážně ohženy nebo narušeny. V takové případě je soudu předložen návrh na předběžné opatření podle ust. 76 a) občanského soudního řádu a soud je povinen o toto návrhu zhodnout bezodkladně, nejpozději do 24 hodin. Podle stejného právního předpisu ůže být soude nařízeno také předběžné opatření podle ust. 76 odst. 1 pís. b), o odevzdání dítěte do péče druhého z dičů nebo do péče toho, koho označí soud. P zhodnutí o toto předběžné opatření občanský soudní řád ukládá lhůtu bezodkladně, nebo nejdéle do 7 dnů od podání návrhu. Z toho vyplývá, že podle původního záěru by okažitá pooc" ěla trvat pouze několik dnů. Novelou zákona o dině, přijatou v ce 22 v souvislosti s přijetí zákona o výkonu ústavní a ochranné výchovy, je soudců dána ožnost uístit dítě do péče ZDVOP. Současně zákon o dině ukládá soudců povinnost zkouat před nařízení ústavní výchovy, zda nelze zajistit péči o dítě náhradní dinnou péčí nebo dinnou péčí v zařízení p děti vyžadující okažitou pooc". Tí byl úplně popřen původní sysl ZDVOP a okažitá pooc na základě této novely ůže trvat teoreticky od uístění dítěte do zařízení p děti vyžadující okažitou pooc až do jeho zletilosti. Výsledky výzkuného šetření Ve snaze zjistit relevantní údaje, které by ná uožnily zhodnout, zda ZDVOP je ožné zařadit ezi fory náhradní dinné péče anebo spíše ezi fory ústavní péče a také zjistit inforace o to, jak je realizována okažitá pooc" v praxi, jse pvedly výzkuné šetření. Jako hlavní cíl jse si stanovily zkrýt vybrané aspekty fungování ZDVOP. Následně jse pak forulovaly dílčí cíle výzkuného šetření. Cíl č. 1: Zjistit kapacitu jednotlivých zařízení. Cíl č. 2: Zjistit, zda existují zdíly v délce pobytu dítěte v ZDVOP v závislosti od právního titulu uístění dítěte. Cíl č. 3: Zjistit, jak dlouho (v průěru) trvá okažitá pooc poskytovaná dítěti v ZDVOP. Použitá etodologie P výzkuné šetření byla použita kvantitativní strategie. Kvantitativní výzku pbíhá více struktuvaně a používá spíše deduktivní postupy vědecké etody. Soustřeďuje se na popis variability přede definovaných pěnných, které vyezují, co budee pozovat a zachycovat." (Hendl 25, s. 63) Zejéna sekundární analýza dat nashážděných p účely posouzení náku na státní příspěvek p zřizovatele ZDVOP vyplacený za období 1. pololetí ku 29 a 1. pololetí ku 2010 Magistráte hl.. Prahy. Data byla získána poocí studia dokuentů doložených zřizovateli ZDVOP Magistrátu hl.. Prahy p účely posouzení náku na státní příspěvek, tj. zhodnutí soudu (zsudky a předběžná opatření), žádosti úřadů obcí

7 s zšířenou působností o uístění dětí do ZDVOP, dohody zákonných zástupců se ZDVOP o svěření dětí do péče zařízení, vyjádření orgánů sociálně-právní ochrany dětí o důvodnosti pobytu dětí v ZDVOP, hlášení zřizovatelů o zěnách opti předcházejícíu kalendářníu období a opisy těchto hlášení, vytvořené Magistráte hl.. Prahy p jednotlivá ZDVOP za každý kalendářní ěsíc ve sledované období. Data byla shažďována v průběhu ěsíce ledna 2011 předevší z opisů hlášení zěn za období leden-červen 29 a leden-červen 2010 od všech zřizovatelů, kteří za tato období uplatnili nák na státní příspěvek u Magistrátu hl.. Prahy (z etického důvodu názvy zřizovatelů neuvádíe). V opisu hlášení zěn Magistrát hl.. Prahy eviduje, od jakého data se každé dítě v ZDVOP nachází a na základě jakého právního titulu bylo v to dané kalendářní ěsíci v ZDVOP uístěno. V případě, že v některé opisu hlášení zěn nebyla poznaenána data potřebná p výzkuné šetření, doplnily jse tento údaj přío z evidence dokuentů ke každéu vyplácenéu dítěti, jež je vedena Magistráte hl.. Prahy. U délky pobytu byly počítány ukončené kalendářní ěsíce pobytu. V případě přeístění dítěte do jiného ZDVOP, které je součástí výzkuného šetření, byla sečtena celková délka pobytu. Dílčí cíl č. 1: Zjistit kapacitu jednotlivých zařízení Celke bylo u Magistrátu hl.. Prahy za období leden-červen 29 a leden-červen 2010 zkouáno 4724 uplatněných ěsíčních náků na státní příspěvek. Z podkladů p posouzení náku na státní příspěvek nelze vyčíst počet dětí, které v ZDVOP skutečně pobývaly, ale počet dětí, na které byl uplatněn nák na státní příspěvek, tj. počet ěsíčních náků na státní příspěvek. Některá ZDVOP ohou vedle poskytování okažité pooci podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí současně poskytovat děte sociální služby podle příslušného zákona - na tyto děti nák na státní příspěvek nevzniká a nejsou předěte řízení o státní příspěvku. Předěte výzkuného šetření bylo 26 zařízení p děti vyžadující okažitou pooc (v tabulce č. 1 označených píseny A-Z), která byla zřízena čtyři zřizovateli ZDVOP se sídle v hl.. Praze. Jak již bylo řečeno, žádné liity p počet dětí, které by oezovaly kapacitu ZDVOP, nejsou stanoveny. Z tabulky č. 1 vyplývá, že v některých případech byl uplatněn nák na státní příspěvek p větší počet dětí, než je kapacita ZDVOP (šedá barva), někde dokonce p více dětí, než vůbec připouští liit p ústavní zařízení podle zákona o ústavní a ochranné výchově, tj. 48 íst (tučné píso). Může se jednat o přechodný stav, kdy je např. do ZDVOP uístěna početnější souzenecká skupina. Může také nastat situace, že nějaké dítě ukončí pobyt v ZDVOP a jiné je na jeho ísto uístěno - pak zřizovatel uplatňuje nák na poěrnou část státního příspěvku

8 Tab. č. 1: Počty détí, na které zřizovatelé uplatnili v uvedených obdobích nák na státní příspěvek u Magistrátu hl.. Prahy p jednotlivá ZDVOP ÍNI f X X X X x x x X x x x f M CM X X X X x x x x x x x >- vo X X X X x x x x x x VO NO X X X X X x x > NO X X X o NO o tv o> rv o fn NO vo NO 1- rv NO NO CO co IN NO NO rv rv rv r CO in 0c iv iv rv o o T O IV rv O rr, NO NO NO rv NO IV 2 T 2 oo o o oo co - o ^ T ťn NO rv iv oo oo - O rm O rv T (N IV O - oo CO co oo IV IV IV X 9 vo V "T s T in T $ NO NO in NO in vo in vo vo O co oo rv rv IV rv t u. O rvi iv rv oo T IV UJ - X X X x x x x X X x X O 3 u rv IÄ o» T co ÍN 3 ^ ^r s t 3 S *T T IV t NO o in rv co in (N < O no O T O t CO ^ O O 5 co kapacita 1.09 $ > S 5 O o O IV. 10 V.10 V1.10 x" ísto číselného údaje - ZDVOP v toto období bylo zrušeno (v tabulce pod označení.e"); nebo naopak ještě nebylo zřízeno (v tabulce pod označení V-Ž")

9 na obě děti. Podle stanoviska Ministerstva práce a sociálních věcí ČR ( cz) je třeba za dobu pobytu a péče dítěti v zařízení třeba považovat dobu, po kteu nedošlo ke zěně nebo zrušení zhodnutí soudu, nebo nebyla žádost obecního úřadu obce s zšířenou působností odvolána (zrušena)". V důsledku takového výkladu je státní příspěvek vyplácen i na děti, které fakticky v ZDVOP nepobývají často i několik kalendářních ěsíců, neboť jsou již fakticky" ve svých nebo nových dinách, nebo na léčebných pobytech ve zdravotnických zařízeních apod. Adinistrativně" stále platí původní zhodnutí soudu o uístění dětí v ZDVOP, takže zřizovateli trvá nák na státní příspěvek, ačkoliv těto děte fakticky pobyt a péči neposkytuje. Na jejich ísto je fakticky" přijaté jiné dítě - na obě děti vzniká podle citovaného stanoviska MPSV ČR zřizovateli ZDVOP nák na státní příspěvek. Jak je zřejé z výše uvedených inforací, není ožné jednoznačně pokládat za relevantní údaje o kapacitě konkrétních ZDVOP, pto tyto výsledky pokládáe za orientační. Navzdory tou je považujee za dostatečné, abycho se na jejich základě pokusily otevřít diskusi o dvou závažných téatech. 1. O legislativních nedostatcích ohledně financování ZDVOP, které oentální právní stav uožňuje. Zřizovatel ůže uplatnit nák na příspěvek nejen na dítě, které á aktuálně v péči, ale i na dítě/děti, které jsou i několik ěsíců io péči ZDVOP. 2. O kapacitě jednotlivých zařízení. Jak je zřetelné z údajů v tabulce č. 1, plánovaná kapacita jednotlivých ZDVOP se většinou pohybuje v zpětí od 4 do 20 dětí. Šest ZDVOP á však kapacitu 40 a víc dětí, číž se blíží k zákone s t a n o v e n é u liitu a x i á l n í h o počtu dětí v jedno ústavní zařízení. V jedno případě je kapacita zařízení plánovaná na 56 dětí, což by v případě ústavní výchovy bylo pokládané za vážné porušení zákona. Jiný význa tato čísla získají, když se zaěříe na to, jak je překračována plánovaná kapacita v jednotlivých ZDVOP. Např. při kapacitě 4 bylo vykázaných až 8 dětí, při kapacitě 8 až 18, při kapacitě 20 to bylo 31 dětí a při kapacitě 48 (což je horní liit p ústavní výchovu) až 65. Plánovaná kapacita každého zařízení je přito ovlivněná dvěa základníi faktory, a to velikostí pstoru a počte personálu zabezpečujícího péči o klienta. Z uvedených zjištění p nás vyplývá základní otázka: Je v případě někdy až 1% navýšení kapacity ožné poskytovat stejně kvalitní péči7. A druhá, stejně důležitá: Je vůbec ožné ve vztahu k některý ZDVOP hovořit o náhradní dinné péči, když překračují liity stanovené p ústavní výchovu? Cíl č. 2: Zjistit, zda existují zdíly v délce pobytu dítěte v ZDVOP v závislosti od právního titulu uístění dítěte V následujících tabulkách je uvedena délka uístění dítěte v ZDVOP podle právního titulu, na jehož základě byl aktuálně poskytnut státní příspěvek. Nejkratší délka

10 pobytu byla zaznaenána 0 ukončených ěsíců u všech právních titulů, kě pravoocného zsudku soudu, kde nejkratší pobyt trval 1 ukončený kalendářní ěsíc. Nejdelší pobyt v ZDVOP se u jednotlivých právních titulů liší. Nejkratší dobu poskytování okažité" Tab. č. 2: absolutní relativní pooci jse zaznaenaly u dětí uístěných v ZDVOP na základě dohody se zákonný zástupce. Průěrná délka pobytu zde činí 3,3 ěsíce, přičež nejkratší doba pobytu netrvala ani jeden celý kalendářní ěsíc. Jako nejdelší pobyt jse zaznaenaly 23 ukončené kalendářní ěsíce. Délka pobytu dětí v ZDVOP, na které zřizovatelé ZDVOP uplatnili ěsíční náky na státní příspěvek u Magistrátu hl.. Prahy za období 1. pololetí 29 a 1. pololetí 2010 na základě dohody se zákonný zástupce dítěte průěrná počet ukončených ěsíců pobytu v ZDVOP délka pobytu N edián 5 ěsíců celke 3, X Obdobnou variantou je uístění dítěte na základě žádosti úřadu obce s zšířenou působností. Orgán sociálně-právní ochrany dětí je v toto případě povinen zajistit souhlas zákonného zástupce dítěte s pobyte dítěte v ZDVOP, nebo podat návrh soudu na vydání předběžného opatření. Jako nejdelší dobu pobytu jse zaznaenaly 30 ukončených kalendářních ěsíců. Tab. č. 3: Délka pobytu dětí v ZDVOP, na něž zřizovatelé ZDVOP uplatnili ěsíční náky na státní přípěvek u Magistrátu hl.. Prahy za období 1. pololetí 29 a 1. pololetí 2010 na základě žádosti obecního úřadu obce s zšířenou působností absolutní relativní průěrná počet ukončených ěsíců pobytu v ZDVOP délka pobytu N " edián 5 ěsíců celke 6, X

11 Poslední právní titule, na jehož základě je ožné dítě uístit do ZDVOP a poskytnout zřizovateli státní příspěvek, je zhodnutí soudu. P účely svého výzkuného šetření jse zdělily zhodnutí soudu do dvou skupin, a sice na předběžná opatření a na pravoocné zsudky soudu. Předběžné opatření by z povahy svého účelu neělo být dlouhodobý řešení. P účely našeho šetření jse nezlišovaly druhy předběžných opatření podle jednotlivých ustanovení občanského soudního řádu. Průěrná délka pobytu dětí uístěných v ZDVOP na základě předběžného opatření činí téěř 6 ukončených kalendářních ěsíců, nicéně 32% z těchto dětí pobývá v ZDVOP déle než 6 ěsíců. Nejdelší pobyt byl zaznaenán v délce 33 ukončených kalendářních ěsíců. Tab. č. 4: Délka pobytu dětí v ZDVOP, na které zřizovatelé ZDVOP uplatnili ěsíční náky na státní příspěvek u Magistrátu hl.. Prahy za období 1. pololetí 29 a 1. pololetí 2010 na základě předběžného opatřeni soudu absolutní relativní průěrná počet ukončených ěsíců pobytu v ZDVOP délka pobytu N * edián 5 ěsíců celke 5, X Nejpočetnější skupinou, která současně vykazuje nejdelší průěrnou délku pobytu v ZDVOP, jsou děti uístěné v ZDVOP na základě pravoocných zsudků soudu. Tab. č. 5: Délka pobytu dětí v ZDVOP, na které zřizovatelé ZDVOP uplatnili ěsíční náky na státní příspěvek u Magistrátu hl.. Prahy za období 1. pololetí 29 a 1. pololetí 2010 na základě pravoocného zsudku soudu absolutní relativní průěrná počet ukončených ěsíců pobytu v ZDVOP délka pobytu N celke 24, X edián je délka pobytu ěsíců

12 Většina dětí uístěných v ZDVOP na základě pravoocného zsudku soudu (77%) je zde po dobu delší než 12 ěsíců. Cíl č. 3: Zjistit, jak dlouho (v průěru) trvá okažitá pooc poskytovaná dítěti v ZDVOP Zřizovatelé ZDVOP p účely posouzení náku na státní příspěvek uvádějí datu uístění dítěte do ZDVOP. Původní záěre při zavádění ZDVOP do systéu sociálně-právní ochrany dětí bylo poskytovat ohžený děte pooc do doby, než soud zhodne o návrhu orgánu sociálně-právní ochrany dětí na další péči o dítě. Po pzkouání 4724 uplatněných ěsíčních náků na státní příspěvek je zřejé, že průěrná délka poskytování okažité" pooci děte v ZDVOP v počtu 13,3 ukončených kalendářních ěsíců s původní záěre nekoresponduje. Nejkratší pobyt dítěte v ZDVOP byl vykázán v počtu několika hodin - tedy ani ne jeden den. Nejdelší pobyt dětí jse zaznaenaly u dvou souzenců, a to v délce 106 ukončených kalendářních ěsíců, tj. 8 let a 10 ěsíců. Děti byly uístěny v ZDVOP na základě pravoocných zsudků. Zajíavostí je, že každý z těchto dvou souzenců (dvojčat) je uístěný v jiné ZDVOP a jejich pobyt zde trvá dosud. Tab. č. 6: Délka pobytu dětí v ZDVOP, na které zřizovatelé ZDVOP uplatnili ěsíční náky na státní příspěvek u Magistrátu hl.. Prahy za období 1. pololetí 29 a 1. pololetí 2010 absolutní relativní průěrná počet ukončených ěsíců pobytu dítěte v ZDVOP délka pobytu N celke 13, * edián je 7-12 ěsíců X Závěr Jak jse již uvedly v úvodu našeho příspěvku, zavedení ZDVOP do systéu české sociálně-právní ochrany dětí pokládáe za pozitivní prvek, uožňující, aby v případě potřeby byla dítěti/děte poskytnuta okažitá, bezodkladná pooc. Vzhlede ke zěná, které postupně upravily fungování tohoto typu zařízení, vznikla v nás pochybnost, zda je ožné v současnosti pokládat ZDVOP za jednu z fore náhradní dinné péče. Tato pochybnost byla uocněna i výsledky našich výzkuných zjištění. Překračování kapacity, velké počty dětí ve více ZDVOP, neúěrná délka pobytu,

13 která v jedno případě v čase našeho šetření dosáhla téěř 9 let, a zejéna zdělení souzenců - dvojčat do dvou různých ZDVOP, to jsou fakta, která nás nutí k zayšlení nad tí, zda ZDVOP jsou skutečně zařízeníi plnícíi původní záěr, a to poskytování okažité, bezodkladné pooci ohženéu dítěti - a to v čase nezbytně nutné. V současné době je připravován vládní návrh novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí, jehož součástí je i podstatná úprava zařízení p děti vyžadující okažitou pooc. Z výsledků výzkuného šetření vyplývá, že díky růstu počtu dětí uístěných v ZDVOP na základě pravoocného zsudku soudu, jejichž pobyt v ZDVOP je dlouhodobý, se postupné kapacita jednotlivých ZDVOP zaplňuje a nedostává se volných lůžek p děti, který byla původně ZDVOP určena - tedy vyžadující okažitou" krátkodobou pooc. Zvyšuje se tí již tak vysoký počet dětí uístěných v institucionální péči. Původníu záěru odpovídá pouze třetina (33 %) dětí, na které byl vyplacen státní příspěvek na základě žádosti obecního úřadu obce s zšířenou působností, nebo na základě dohody ZDVOP se zákonný zástupce dítěte. Stát by ěl ít ožnost regulovat počet ZDVOP a jejich kapacitu, a to např. pstřednictví krajských úřadů. Zřizovatelů by ěla být uložena povinnost přede konzultovat zřízení nového ZDVOP s příslušný krajský úřade, který by záěr zřizovatele posuzoval z hlediska potřeb svého regionu, popř. ve spolupráci s jiný krajský úřade, v ráci jehož regionu á zřizovatel úysl zřídit nové ZDVOP. Některá ZDVOP jsou současné registvána jako poskytovatelé sociálních služeb podle zákona č. 108/26 Sb. - ale ani zákon o sociálních službách, ani zákon o sociálně-právní ochraně dětí neřeší duplicitu financování poskytovaných služeb z obou systéů jední poskytovatele. Stát tak vlastně nepřío podporuje institucionální péči o děti na úkor péče dinné. Literatura: BURSOVÁ, J. Rodina a dieťa s entálny postihnutí, Zborník z II. edzinádnej vedeckej konferencie, Tradície a inovácie vo výchove a vzdelaní odernej generácie učiteľov V. Ružobek : Verbu, 2010, s. 28. ISBN DUNOVSKÝ, J.; DYTRYCH, Z.; MATĚJ- ČEK, Z. Týrané, zneužívané a zanedbávané díté. Praha : Grada Publishing, s. HENDL, J. Kvalitativní výzku. Praha : Portál, s. LEVICKÁ, J.; ZEMAN, K. Sociálnoprávna ochrana detí a ládeže. Trnava: FzaSP, s. Právní předpisy: Sdělení Federálního inisterstva zahraničních věcí č. 104/1991 Sb. - Úluva o právech dítěte. Zákon č. 94/1963 Sb., o dině, v platné znění.

14 Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platné znění. Zákon č. 109/22 Sb., o výkonu ústavní výchovy n e b o o c h r a n n é výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o zěně dalších zákonů, v platné znění. Divadelní Zákon č.108/26 Sb., o sociálních službách, v platné znění. Internetové zdje: [online], [cit ]. [online], [cit ]. představení