č íslo 2 roč ník 3 duben 2005

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "č íslo 2 roč ník 3 duben 2005"

Transkript

1 č íslo 2 roč ník 3 duben 2005 h l a v n í t é m a : V O D A Čistá domácnost bez chemie? Neznámým krajem krásného hřebce Aviváž je zbytečná, sušit se musí umět Klíč k určování raků Ocet: šetrný, levný a skoro na všechno Když Izraelci a Palestinci spolupracují Chcete šetřit vodu? Šetřete papírem! Počítače za 18 miliónů litrů Voda v právu Expedice Kvakoš Evropský den koupání v řekách Příloha: Krajina & energie II

2 Jak rostlo Las Vegas... Kanálem Las Vegas Wash odtéká voda z celého údolí. Graf zachycuje, jak jeho průtok kopírujoval stoupající množství obyvatelstva. Odborníci si to vysvětlují zvýšeným odtokem odpadní vody a zrychlením povrchového odtoku vody ze zastavěných ploch v době Sahra je v Arizoně. Centrum SAHRA (Center for Sustainability of semi-arid Hydrology and Riparian Areas) se zabývá možnostmi, jak udržitelným způsobem zacházet s vodou v suchých a pobřežních oblastech. Zabývá se výzkumem, ale i šířením informací a vzděláváním v oblasti hospodaření s vodou. Jeho ředitel, profesor W. James Shuttleworth z University of Arizona v Tucsonu, je odborník na atmosférické procesy, ekosystémy, hydrologii zejména pobřežních oblastí a mokřadů. Vodohospodáři v USA i v zahraničí čelí hrozivým změnám, píše se na úvodní internetové stránce Sahry. Čtvrtinu USA a třetinu veškeré pevniny na Zemi tvoří suché a velmi suché oblasti. Nejrychleji rostoucí státy USA leží na suchém jihozápadě a nejrychleji rostoucí země jsou soustředěny v suchých regionech planety. Populační tlak a znečištění způsobují, že města a zemědělské oblasti vyčerpávají regionální vodní zásoby a čerpají i těžko obnovitelné zásoby podzemních vod. Klimatické změny způsobují, že na Zemi stoupá množství lidí zranitelných suchem či povodněmi. Sahra usiluje o pochopení vody multidisciplinárně. Ve spolupráci s dalšími partnery včetně veřejnosti a soukromých firem se snaží o uplatnění nabytých znalostí v managementu vodních zdrojů i v politice. Nejnovější hydrologické poznatky nabízí Sahra zájemců prostřednictvím svého časopisu Southwest Hydrology, který je rovněž volně dostupný na jejích internetových stránkách. Letošní první číslo Southwest Hydrology s podtitulem Udržitelnost ve věku omezení například přineslo článek o využívání vody v oblasti Las Vegas. V centru Sahra považují za klíčové vzdělávání a informace hydrologickou gramotnost, jak se doslova říká na ekovýchovných internetových stránkách centra. Najdete na nich zvláštní rubriky pro děti a studenty, pro učitele, výzkumníky i stránky pro nejširší publikum. Na interaktivním obrázku obytného domu to zurčí a bublá na všech místech, kde doma můžeme najít vodu. Dokonce můžeme kurzorem spustit i bouři Každé z těchto míst otevírá odkaz s radami, jak si chránit vodu, jak s ní lépe zacházet. Přes vodní tipy a nástroje se dostaneme až k šedé vodě. Šedá voda je to, co vypouštíme z umývadla, z vany, pračky Na rozdíl od tzv. černé vody, kam se počítá nejen voda z WC, ale kupodivu i z kuchyně, protože s ní se mohou šířit choroboplodné zárodky, šedou vodu můžeme celkem bez problémů shromažďovat ve zvláštní nádrži a znovu použít. Na WC, na kompost, na kropení trávníku, květin, ale raději už ne zeleniny a ovocných stromů. Samozřejmě bychom měli v koupelně a prádelně šetřit chemií. Používáme-li jen obyčejné mýdlo, je to bez problémů. Na stránkách sahra.arizona.edu se další používání šedé vody propaguje. V suché Arizoně určitě vědí proč. Zároveň si tu ale přečteme upozornění, že v některých oblastech hygienici používání šedé vody zakazují. A hned máme pocit nějaké společné zkušenosti Pokud kliknete na fun & games, můžete si to na procvičení angličtiny rozdat se serverem Sahry v interaktivním testu o vodě. Zvládne ho určitě i český středoškolák a zároveň se pobaví.

3 EDITORIAL Vážení čtenáři, na zadní stránce Bedrníku věnovaného vodě najdete myšlenku staročínského filozofa Lao-c z nejvýznamnějšího taoistického spisu Tao-te-ťing, Knihy o Tao a ctnosti. Ve spisu jde hlavně o to, jak může malý stát a malý člověk přežít ve světě vražedných, soupeřících mocností a sil. Jak říká encyklopedie Universum, taoistická cesta bývá připodobňována k vodě, která je nejpoddajnější a zároveň i pronikající vším bez rozdílu; je vždy připravena vyhnout se sebemenší překážce, ale zároveň je i schopna odnést či rozdrtit skálu. Tao-te-ťing najdete v českém překladu z roku 1953 na internetu, nový překlad Václava Cílka se chystá k vydání. Tao si oblíbil také jeden z guruů ekologického hnutí Fritjof Capra, autor knih Tao fyziky či Bod obratu. Citát ze Starého mistra Lao-c jsem objevila v McNeillových environmentálních dějinách světa, které nás tak trochu provázely minulým Bedrníkem, a hned na začátku bylo jasné, že to je přesně to pravé na zadní stránku Bedrníku o vodě. Takže jsme se od konce dostali na začátek aneb: vše obíhá jak voda. Z hlediska moderní hydrologie jsou procesy pohybu vody na Zemi příliš složité na to, aby jejich název evokoval prosté kolečko. Proto podle oficiální terminologie bychom neměli používat pojem koloběh, nýbrž prostě oběh vody. Upozornil mne na to Ing. Josef Hladný, CSc., z Českého hydrometeorologického ústavu, významný český hydrolog s mezinárodní prestiží, který byl tak laskav a pomohl z odborného hlediska s přípravou několika článků v tomto čísle. Bylo těžké držet se nepochybně moudrého doporučení pana Hladného, že méně je více. Téma voda je bezbřehé. Řád do věcí však mohou vnášet umělci: Modlitba za vodu básníka Jana Skácela zpívaná Jiřím Pavlicou a Hradišťanem, mnoho strhujících filmů, kde voda hraje nepominutelnou roli. Přímo na naše emoce zapůsobí nevšední snímek dokumentaristy Steva Lichtaga Tanec modrých andělů, oceněný na festivalech v Antibes, Istanbulu, Krumlově, Uherském Hradišti a dalších. Rozhodně stojí za zhlédnutí také dokument Myšlení vody od Tomáše Škrdlanta, který říká: Voda plyne život plyne čas plyne myšlení plyne. Tekutost je základní vlastností všeho živého. Naše myšlení však, poutáno betonovým korytem účelovosti, přestává plynout přirozeně. Má tendenci zastavit, znehybnět, spočítat, změřit, rozfázovat skutečnost, aby byla po-chopitelná a u-chopitelná, to jest abychom s ní mohli manipulovat. A ve svém filmu zachycuje, jak hluboce je voda přítomná v myšlení i řeči lidí: Život nás unáší jako dravý proud. V něčem se topíme. Život plyne jak voda V Bedrníku o vodě najdete mnoho zajímavého a mnoho se také nevešlo: Vsetínský dům dětí a mládeže Alcedo zavedl do Česka pod názvem Živá voda britský projekt River Watch. Brněnská Veronica vydala všestrannou publikaci o vodních tocích sepsanou na základě mezinárodních zkušeností Řeky pro život. V části Berlína zbavuje vodu nečistot přírodní kořenová čistírna. Obec Boží Dar v Krušných horách chce obnovit předválečný systém na zachycování vody. Česká vláda schválila přípravu projektu kontroverzního jezu na Labi a jiný sporný projekt, průplav Dunaj Odra Labe, slíbil moravským stavům už Ferdinand III. roku 1656; dodnes průplav není a možná bude lépe, když nebude nikdy, myslí si mnozí. Plzeň vstoupila do projektu Čistá Berounka. Zdroje pitné vody jsou ohroženy vlnami tsunami i globálním oteplováním. U Pardubic, kde donedávna tekly Labem splašky, žijí lososi. Baltské moře pomáhá čistit popcorn, ano pražená kukuřice. Proutkaři vnímají, že voda se ztrácí z naší krajiny... A ještě bych ráda citovala jeden vzkaz adresovaný Bedrníku: Blahopřeji ke vstupu mezi v akademickém světě akceptovaná periodika, napsal na první jarní den 2005 Jan Činčera z Technické univerzity Liberec při příležitosti zaregistrování našeho ISSN Systém ISSN (International Standard Serial Number) celosvětově registruje pokračující zdroje noviny, časopisy, edice Děkujeme a snad to Bedrníku umožní nabízet čtenářům ještě zajímavější náplň. Hana Kolářová O B S A H Šedá voda v Sahře... 2 INSPIRACE Otázky a odpovědi (nejen) o vodě... 4 Živá voda pro obec... 8 Pod nebesy národního parku... 9 PROMĚNY Co je a kde se vzala Voda v rukou člověka...11 NÁZORY Anketa Recept na vodu: zadržet ji v krajině Nerovnoměrnosti světa...17 Dopisy...18 DIDAKTIKA Oběh vody na Zemi...19 Rak jako bioindikátor?...21 Rak v ekologické výchově...22 Test: Co víme o Rakovi...24 KALENDÁŘ...25 NABÍDKA...27 Evropská vodní charta...31 Příloha: KRAJINA & ENERGIE II. uprostřed tohoto čísla 3

4 INSPIRACE Otázky a odpovědi (nejen) o vodě 4 Můžeme sami dělat něco proti přívalu chemikálií do vody? Alespoň něco jistě. Náměty jsme vybrali z katalogu Spotřebitelské otázky a odpovědi ekologických poraden, který v aktualizované podobě na CD vydala v roce 2004 česká Síť ekologických poraden (STEP). Pomůcka má devět hlavních kapitol: Odpady, Praní a čištění, Hračky a kreslicí potřeby, Škodliviny v životním prostředí, Ekologické stavění, Energie, Ochrana přírody a krajiny, Ochrana spotřebitele a označování výrobků, Dům a zahrada. Zájemci o CD se mohou obrátit na STEP. Praktické rady poskytne také kterákoli z jeho patnácti členských organizací: Calla, České Budějovice; EC Most pro Krušnohoří, Most; Ekoinfocentrum ZO ČSOP Jihlava; Ekologický právní servis, Brno a Tábor; Ekoporadna ZO ČSOP Uherský Brod; Hnutí Duha, Olomouc; Kosenka, Valašské Klobouky; Podblanické ekocentrum, Vlašim; Rosa, České Budějovice; SEVER, Horní Maršov; SmRS ČSOP Valašské Meziříčí; Veronica, Brno; VIS Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou; Vita, Ostrava; Zelený kruh, Praha. Není mýdlo jako mýdlo Mýdla jsou relativně dobře biologicky rozložitelná, proto způsobují pouze malé zatížení vod. Mýdlo a mýdlové prací prostředky používejte alespoň na ruční praní a při praní za vyšších teplot. Chemie definuje mýdla jako sodné a draselné soli mastných kyselin s dlouhými řetězci. Pod tím rozumíme povrchově aktivní prací látku získanou z přírodních tuků a olejů. Tzv. neutrální mýdla jsou ale výrobky petrochemie, je- EKOLOGICKÉ TIPY PRO PRANÍ Při praní v pračce dáváme pozor na optimální vytížení. Prádlo předem roztřídíme podle barvy a stupně znečištění. Nepoužíváme předpírku. Jednotlivé skvrny je vhodné ošetřit předem. Silně znečištěné prádlo odmočíme při přerušení pracího programu nebo ve speciálním programu pro namáčení. Pereme za co nejnižších teplot. Vyvařování provádíme jen ve zvláštních případech - např. u prádla nemocných osob. Věnujeme velkou pozornost výběru pracího prášku - používáme prášky (nebo logiku) tzv. stavebnicového systému. Je-li stavebnicový systém nedostupný, zvolíme kompaktní jichž označení je odvozeno od neutrální hodnoty ph. Mýdla ze živočišných tuků a rostlinných olejů jsou zásaditá (hodnoty ph 9-12). Přírodní mýdla se v odpadních vodách působením bakterií za přítomnosti kyslíku rozloží za relativně krátkou dobu a beze zbytku na vodu, oxid uhličitý a soli. Takový stav se nazývá úplnou biologickou rozložitelností. Přívlastek rozložitelný bývá v reklamách často zneužíván ve smyslu ekologický či šetrný k životnímu prostředí. prací prášek nebo bezfosfátový prací prášek pro barevné prádlo. Prací prášky dávkujeme podle tvrdosti vody. Většinou stačí nejnižší doporučené dávkování. Opticky bělicí prostředky používáme jen na zašedlé bílé textilie nebo na silně znečištěné prádlo. Vyhneme se používání aviváží a jiných pomocných přípravků, např. pro lepší schnutí prádla. Prací prášky dávkujeme přímo do bubnu s pomocí speciálních nádobek nebo volně např. v kapesníku. Oděvy z přírodních vláken se po vyvětrání stanou opět svěží. Nemusíme je prát tak často jako syntetické textilie, které rychleji vstřebávají tělesný pach a špínu. Chemické vazby jsou rozložitelné, pokud lze prostřednictvím chemických, fyzikálních a biologických procesů provést jejich rozklad na nižší molekulární stupeň. Pro posouzení vlivu na životní prostředí je však vždy rozhodující jednak doba rozkladu, jednak vzniklé produkty rozkladu (metabolity), jež za určitých okolností mohou být dokonce škodlivější než výchozí látky. Nejlepší je stavebnicový systém Odděleným dávkováním nejméně tří složek pracího prostředku (základního přípravku, změkčovací látky a bělicí látky) lze při správném používání v porovnání s univerzálními pracími prostředky podstatně snížit zatížení vod škodlivými látkami. Přestože se na našem trhu stavebnicové systémy pracích prostředků ještě běžně nevyskytují, je dobré se s nimi seznámit; jsou optimální pro praní šetrné k životnímu prostředí. Nižší zatížení životního prostředí, které se pojí s používáním tzv. stavebnicového systému, je patrné zejména při srovnání s běžně dostupnými univerzálními pracími prostředky. U těch je nutno pro tvrdou vodu zvýšit dávkování, a to pro všechny složky. Kromě potřebného zvýšení množství změkčovacích látek se tedy přidávají rovněž další chemikálie (tenzidy, sulfáty, bělicí látky, inhibitory, aktivátory, stabilizátory, enzymy, optická zjasňovadla atd.). Přidávat tyto ostatní látky není však pro účinnost praní nutné, a dochází tak ke zbytečnému a nežádoucímu zatížení odpadních vod. Používáním přípravků stavebnicového systému snižujeme znečišťování vod. Mezi jednotlivými výrobky existují odlišnosti, pokud jde o šetrnost k životnímu prostředí. Při výběru je třeba dbát mimo jiné na tyto zásady: Třísložkové prací prostředky by měly být co nejvíce koncentrované, tedy nemají obsahovat plnicí přísady. Jako změkčovací látka je vhodný zeolit A (nikoli fosfát polyfosforečnan sodný). Jako bělicí látky, resp. čisticí soli na odstranění skvrn, jsou vhodné ty, které pracují s perkarbonátem (peroxouhličitanem) - neobsahují bor. V domácnostech, kde se pere v měk-

5 I N S P I R A C E Nejlepším čisticím prostředkem, který je zároveň šetrný k životnímu prostředí, zůstává obyčejný ocet. Silný i na vodní kámen Na našem trhu jsou dostupné některé prací prostředky pro textilie nebo tekuté čisticí přípravky, které získaly spolehlivou ekologickou značku Ekologicky šetrný výrobek. V deníku o životním prostředí Ekolist po drátě (http://www.ekolist.cz/ dotaz.shtml?x=167998) najdete další informace o šetrných pracích prostředcích. Jihočeská společnost pro ekologické informace a aktivity Rosa České Budějovice (http://www.zelenabrana.cz/rosa/ index.php?id_h=0&id_m=5) vydává každý rok aktualizovaný letáček Jak si vybrat prací prášek. Rovněž vydala letáčky Jaký prostředek do myček na nádobí, Jak si vybrat mycí prostředek a poskytne další informace k tématu (http://www.ekospotrebitel.cz/). ké vodě, lze jako základní prací prostředek používat čisté mýdlo. Základní prací prostředek by měl obsahovat co nejméně chemických složek. Při praní se stavebnicovým systémem je zvláště důležité jeho správné používání a šetrné dávkování. Návody k dávkování všech tří komponent je třeba přesně dodržovat. Čisticí sůl na odstranění skvrn (bělidlo) přidáváme jen k silně zašpiněnému nebo zašedlému bílému prádlu. Jednotlivé skvrny lze předem ošetřit odděleně. Změkčovací látku přidáváme teprve do vody o tvrdosti vyšší než 2 mmol/l a dávkujeme podle tvrdosti vody. Kompaktní prací prášky Kompaktní prací prostředky představují pohodlnou a v zásadě velmi ekologicky šetrnou volbu. Na rozdíl od běžných pracích prášků neobsahují plnidlo (nejčastěji síran sodný). Funkce plnidla spočívá kromě toho, že zamezuje hrudkovatění zejména ve vytváření dojmu, že zákazník dostává za své peníze dostatečné množství výrobku. Prací prášky, které již neobsahují plnidlo, musí být vyráběny jiným způsobem a s jiným složením. Neobsahují fosfáty a vyrábějí se jak pro praní barevného, tak bílého prádla. Vzhledem k tomu, že kompaktní prostředky neobsahují plnidla, dávkují se v mnohem menším, zpravidla polovičním množství. Přesnému dávkování je třeba věnovat značnou pozornost. Aby se zamezilo nadbytečnému dávkování, používají se dávkovací nádobky, které se vkládají přímo do bubnu pračky. Aviváž je zbytečná, sušit se musí umět Používání avivážních prostředků bychom se měli zříct. Pro proces praní a čištění nejsou nezbytné a způsobují značné znečišťování životního prostředí. Mohou vyvolávat podráždění citlivé pokožky. To platí i pro pomocné přípravky obsahující aviváže, které jsou určeny pro sušení prádla. Pro kvalitní sušení prádla nejsou nezbytné žádné speciální přípravky. Lepší je sušit prádlo ve vzdušné místnosti nebo venku. Nepříjemnému - tvrdému - omaku látek lze zabránit tradičními osvědčenými postupy: Prádlo dobře vyždímáme a sušíme ve vzdušné místnosti či na vzduchu venku. Pomůže rovněž důkladné protřepání prádla ve směru vlákna před pověšením. Na skvrny platí žlučové mýdlo Skvrny lze odstranit nejsnadněji a zároveň i nejvíce ekologicky, dokud jsou ještě čerstvé. Často si pak vystačíme s jednoduchými domácími přípravky, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Speciální chemikálie pro odstraňování skvrn (roztoky i spreje) obsahují mimo jiné organická rozpouštědla, proto je nelze doporučit. Skvrny bychom měli ošetřovat bezprostředně po jejich vzniku, tedy když dosud nezaschly a drží se na vláknech méně pevně. Nejdůležitější pravidla pro odstraňování skvrn jsou: Skvrny bílkovinného původu (od krve, vajec, mléka atd.) čistíme chladnou vodou, skvrny od tuků horkou vodou, 90 % všech skvrn lze odstranit s pomocí tzv. žlučového mýdla. Žlučové mýdlo je snadno biologicky rozložitelné a zdravotně nezávadné. Lze ho již i u nás koupit v některých drogeriích. Jde o výrobky buď v podobě kusového mýdla, nebo ve formě gelu na skvrny. 5

6 I N S P I R A C E 6 Chemické čistírny Chemické čistírny dnes pracují převážně s perchlórethylénem (PER), některé též s uhlovodíky (těžkými benziny). V obou případech jde o chemikálie silně zatěžující životní prostředí. Proto bychom se měli chemickému čištění textilií vyhnout. Perchlórethylén je nebezpečný pro životní prostředí i pro zdraví. Patří mezi těkavé uhlovodíky obsahující chlór, dráždí sliznici, poškozuje mimo jiné játra, hromadí se v tukových tkáních a existuje podezření, že přispívá ke vzniku nádorových onemocnění. Zatěžuje i vodu a její sedimenty a ukládá se v organismech ryb. PER z chemických čistíren proniká do ovzduší, a může se tak dostat do přilehlých obytných budov, škol a obchodů, popřípadě i do potravin (zvláště pak do výrobků obsahujících tuky), které jsou poblíž skladovány. Textilie po čištění PER zadržují zbytky této látky. Měli bychom je proto nejméně po dobu dvou dnů nechat vyvětrat - nejlépe na čerstvém vzduchu venku. Abychom nemuseli navštěvovat čistírny, je důležitý výběr textilií. Nakupujeme pokud možno výrobky, které lze prát a ošetřovat doma a nejsou označeny symboly pro chemické čištění (P - PER, F - uhlovodíky, A - PER nebo benzíny). Mnohé textilie, u kterých je doporučeno chemické čištění, lze šetrně prát v ruce či v pračce. Riziko, které přitom podstupujeme, je vyváženo menším zatížením zdraví a životního prostředí. Čistá domácnost bez chemie? Řada chemických látek obsažených v pracích a čisticích prostředcích způsobuje značné zatížení složek životního prostředí - obzvláště vod. Tyto látky ohrožují též zdraví člověka - nebezpečí otrav, popálení či poleptání pokožky, vzniku alergií a kožních onemocnění. Pro čištění v domácnostech, které má být hygienické a zároveň šetrnější k životnímu prostředí, postačí několik málo prostředků: mazlavé (tekuté) mýdlo nebo víceúčelový čisticí prostředek, ocet, čisticí prášek, líh k čištění skla a prostředek na mytí nádobí. Též čisticí prostředky, které jsou šetrnější k životnímu prostředí, je třeba používat pokud možno zřídka a v malých dávkách. Ocet: šetrný, levný a skoro na všechno Ocet je jednoduchým tradičním prostředkem, jehož používání v domácnostech je rozumné a osvědčilo se též při čisticích a úklidových pracích. Lze ho prohlásit za velmi vhodnou, ekologicky šetrnou a navíc levnou látku s řadou užití v oblasti čištění v domácnosti. Ocet patří ke slabým kyselinám a vyskytuje se všude v přírodě. Potravinářský ocet, který se běžně používá v domácnostech, obsahuje 5 až 10 % kyseliny octové (nejčastěji 8 %). Nejsou známy žádné jeho vlastnosti škodlivé vodě a v čističkách odpadních vod je odbouráván rychle a beze zbytku. Ocet lze používat jak k čištění, tak k odstranění vodního kamene. Koncentrace závisí na vápenitosti vody, k čištění je rozumné ředit jeden díl octa dvěma díly vody. Při velké koncentraci (např. octové esence s obsahem kyseliny %) je třeba pracovat opatrně. Účinnost octa lze podpořit použitím při vyšší teplotě. Tekuté prášky dobrá varianta Používáním tekutých prostředků pro mechanické čištění se lze vyhnout silným chemikáliím. Prostředky pro mechanické čištění je dobré používat všude, kde nehrozí poškození povrchu. Mechanický účinek totiž vždy umožní snížit množství i sílu chemických látek. Při mechanickém čištění - drhnutí ploch - spočívá rozhodující účinek na čisticích tělíscích. Používají se moučky z rozemletých hornin, jež se liší svou tvrdostí a velikostí zrníček. Normální velikost částic mají prášky z pemzy nebo křemenitá moučka. K jemným moučkám se řadí křída a křemičitý gel, velmi jemné je například tzv. vídeňské vápno. Čisticí tělíska jsou látky přírodní a pro životní prostředí neproblematické, proto při posuzování z ekologického hlediska hrají roli obsažené přísady. Výhodou práškových čisticích prostředků je, že se z % skládají z vlastních účinných látek, tedy čisticích tělísek. Zvláště šetrné k životnímu prostředí jsou ty výrobky, které neobsahují žádné substance s chlórovými vazbami, těžko odbouratelné tenzidy a syntetická barviva či aromatické látky (parfémy). Jako vhodné lze označit též produkty složené převážně z měkkých čisticích částic a dále z malého podílu mýdla, popřípadě i z rostlinných olejů a sody. Myčka, nebo ruce? Pořízení myčky na nádobí bychom měli důkladně rozvážit. Moderní myčky spotřebují na jeden cyklus cca 20 litrů vody a 1,3 kwh energie. Při šetrném ručním mytí nádobí včetně jeho oplachování v čisté vodě je zapotřebí asi 30 litrů vody a 1,4 kwh energie. V tomto srovnání není zahrnuta energie potřebná na výrobu a likvidaci myčky. Je rovněž jasné, že veškeré nádobí se pouze v myčce neumyje. Zejména v menších domácnostech je proto vhodné položit si otázku, zda je pořízení myčky na nádobí rozumné z ekonomického pohledu. Přípravky do myček nádobí obsahují zčásti látky zatěžující odpadní vody - např. fosfáty, organické sloučeniny chlóru, silně žíravé louhy (např. hydroxid sodný) nebo špatně odbouratelné aktivní složky - tenzidy. Používané prostředky jsou silně žíravé, neboť musí nahradit mechanické působení při běžném mytí. Speciální prostředky pro oplachování a zvýšení lesku by se neměly používat vůbec, způsobují dodatečné zatížení kyselinami a tenzidy. Složení přípravků pro ruční mytí nádobí je podstatně méně problematické. Zde bychom měli dbát především na úsporné dávkování. Na najdete ekologické srovnání různých prostředků na ruční mytí nádobí. Nejlépe dopadla česká Lena natur, která navíc nese spolehlivou značku Ekologicky šetrný výrobek.

7 I N S P I R A C E Při rozumném ručním mytí (nemyjeme-li pod plně roztočeným kohoutkem horké vody) je spotřeba vody stejná nebo dokonce nižší ve srovnání s mytím v myčce. V myčce se navíc myje při vyšší teplotě a s tím souvisí i větší spotřeba energie. Chemických prostředků se při ručním mytí dávkuje mnohonásobně méně a jsou vesměs bezfosfátové. Pro větší domácnosti má myčka své uplatnění, je ale třeba věnovat pozornost jejímu výběru kvůli spotřebě vody a energie. Dopady jejího provozu na životní prostředí lze podstatně snížit vhodným používáním. Místo speciálních prostředků prevence Speciální čisticí prostředky pro použití v domácnostech mohou být vzhledem k obsaženým chemikáliím pro životní prostředí problematické. Mohou ohrozit i zdraví. Jejich zbytky většinou musí být zařazeny do nebezpečného odpadu. Stejně dobrých výsledků lze při čištění docílit s pomocí méně problematických běžných čisticích prostředků a mechanických pomůcek či tradičních domácích receptů. Snahou výrobců je umísťovat na trhu stále nové a dražší speciální výrobky, jejichž chemické složení bývá většinou čím dál komplikovanější. Otázky čištění a údržby by se měly brát v potaz již při zařizování domácnosti. Pak se může ukázat, že speciální čisticí prostředky nemusí být nutné. Většiny speciálních čisticích prostředků se lze bez problémů zříct, pokud čistíme pravidelně a nečistoty odstraňujeme bezprostředně po jejich vzniku. Troubu lze po pečení, ještě teplou, vytřít vodou a prostředkem na mytí nádobí či jiným šetrným přípravkem. Tvrdší spečeniny je dobré nechat odměknout přes noc. Přípravky na čištění oken lze nahradit levnějším čisticím roztokem, který si můžeme sami připravit z vody, menšího množství lihu bez pyridinu a malé dávky prostředku na mytí nádobí. I ty největší nečistoty v koupelně a kuchyni lze odstranit šetrnými čisticími prostředky pro mechanické čištění, víceúčelovými čisticími prostředky či zředěným octovým roztokem. Ukázka z katalogu Spotřebitelské otázky a odpovědi 7

8 I N S P I R A C E Příklad koupaliště s přírodním čištěním vody. Zdroj: Chemické přípravky pro čištění odpadů (odtoku, výlevek) zatěžují životní prostředí. Zásadité (alkalické) přípravky mohou způsobit poleptání pokožky. Mechanické čištění odpadů - jako např. použití vzduchové tlakové pumpy, odsávače trubek, zvonu či spirály nebo odmontování kolena odtokové roury - je ekologické a velmi účinné. Ucpávání odtoku lze předcházet používáním jednoduchých pomůcek a změnami chování: v umývadlech a vanách používáme sítka a nevyplavujeme do odtoku odpad (zbytky jídla, tuky). Čas od času (jednou týdně) je vhodné prolít odpady konvicí vřelé vody, aby se odstranily mastné usazeniny v odtokových trubkách. Jestliže dojde přesto k ucpání odtoku, můžeme ho odstranit účinně a šetrně k životnímu prostředí - nejlépe mechanickými metodami. CD Spotřebitelské otázky a odpovědi ekologických poraden. Editorka části Praní a čištění RNDr. Yvonna Gaillyová, CSc., lektorka Ing. Vladimíra Hejzlarová. Editorka části Dům a zahrada RNDr. Zuzana Guthová, CSc. Vydala v roce 2004 Síť ekologických poraden STEP, Panská 9, Brno, Vybrala a redakčně upravila Hana Kolářová. Živá voda pro obec V tomto školním roce probíhá již druhý ročník projektu Živá voda pro obec, jehož nositelem je Sdružení Tereza. Projektu se momentálně účastní přes 50 škol v celé České republice. Protože konkrétní zprávy z tohoto ročníku budeme znát až v průběhu června, představíme vám projekt na základě ročníků předchozích. Praktické vzdělávání o vodě Studenti získali velké množství informací o vodě, naučili se formulovat cíle a problémy, stanovit konkrétní cestu ke splnění úkolů, pracovat v kolektivu a spolupracovat s orgány státní správy, místními podniky i s veřejností. Prakticky si vyzkoušeli měření vlastností vody pomocí přístrojů. Výsledky své práce dokázali jasně zformulovat, prezentovat je veřejnosti a předat odpovědným orgánům. Pokud se podaří alespoň některá doporučení realizovat, uvědomí si, jak se mohou občané podílet na ovlivňování svého životního prostředí. Takto hodnotila ředitelka gymnázia projekt v jedné z případových studií v pilotním ročníku. Právě to vystihuje smysl projektu Živá voda pro obec. Studenti se realizací konkrétních projektů naučí o vodě více než pouhým memorováním ve školních lavicích. Navíc získávají nefalšovaný zájem o své okolí a učí se za něj cítit zodpovědnost. Tereza školám v rámci projektu poskytuje pracovní listy, metodiky pro učitele, základní pomůcky ke zjišťování kvality vody, stálý informační servis, odborné konzultace a vzdělávací semináře k prohloubení odborných znalostí o problematice vody a řízení projektu. Něco z historie projektu Pilotní ročník uspořádalo občanské sdružení Tereza za podpory Evropské unie v roce 2002/2003. Devět vybraných škol z celé České republiky se nadšeně zapojilo do nového projektu, učitelé a děti absolvovali řadu vzdělávacích seminářů, zúčastnili se studijní cesty do Velké Británie, pomáhali s testováním nové sady pracovních listů a metodik a hlavně pak vytvořili a realizovali vlastní projekty. V Bystřici nad Pernštejnem sledovali například čistotu vody v místní řece a zkoumali přítomnost vodních organismů. V Bánově a Pomezí dokonce podobný průzkum posloužil k vytipování vhodných míst pro výstavbu čistírny odpadních vod. U Vraného nad Vltavou naopak průzkum odhalil částečnou nefunkčnost stávající čistírny v sousední obci a studenti a učitelé dodnes jednají o nápravě tohoto stavu s příslušnými institucemi. V Humpolci a Kadani se školní projekty zabývaly vyhledáváním a monitorováním vodních zdrojů, tvorbou podkladů pro aktualizovanou mapu studánek a vyhodnocováním vydatnosti pramenů. U Valašského Meziříčí děti 8

9 I N S P I R A C E Studenti měří průtok vody ve Vraném nad Vltavou a dospělí řešili dlouhodobou koncepci záchrany obojživelníků při jejich jarní migraci přes silnici I. třídy. Všechny realizované projekty pilotního ročníku byly prezentovány formou putovní výstavy, jejíž vernisáž proběhla v Muzeu pražského vodárenství v Podolské vodárně v Praze. Obce využívají výsledky První ročník, jehož garantem se stal Nadační fond Veolia a kterého se účastnilo 63 škol, vyvrcholil soutěží o nejlepší realizovaný projekt. Na základě zaslaných závěrečných zpráv bylo odbornou komisí vybráno osm nejlepších projektů, jejichž realizátoři byli pozváni na závěrečné setkání v Bedřichově v Jizerských horách přímo v areálu úpravny pitné vody. Většině vítězných projektů se podařilo navázat dobrou spolupráci s místním odborem životního prostředí a na řadě míst bude tento odbor získaných měření využívat dlouhodobě. ZŠ v Karviné pak vedle mnoha jiných aktivit vyčistila okolí Železárenského potoka (péči o něj si vzala na starost i do budoucna) a s odborem životního prostředí projednávala zřízení městského ekologického informačního centra. Čištění potoka a studny se věnovali také v Rokytnici na Zlínsku. ZŠ náměstí Interbrigády v Praze 6 mapovala vodní plochy v parku Stromovka a jejich stav před povodní v roce 2002 a po ní. ZŠ Janouškova v Brně zjišťovala ph, tvrdost vody a přítomnost sinic ve vodě Doležalovy a Tomečkovy studánky a zkoumala možnou kontaminaci vody způsobenou parkovištěm u pramene. Na ZŠ Údlice odebírali vzorky z řeky Chomutovky od pramene v rašeliništích až po výstup z čističky, zkoumali příčiny průběžného znečištění a své výsledky srovnávali s měřeními Severočeských vodovodů a kanalizací. Purkyňovo gymnázium ve Strážnici měřilo kvalitu vody v obcích ležících na trase řeky Velička. S překvapením zjistili, že některé obce raději platí pokuty za vypouštění odpadní vody do toku, než aby investovaly do čističky. Ve Vítkově při podobném projektu určili jako hlavní příčinu znečištění toku fakt, že některé ulice v obci nejsou napojeny na kanalizaci a vypouštějí odpad do potoka. Ve Dvoře Králové navázali s Krkonošským národním parkem spolupráci na dlouhodobém měření kyselosti dešťů. Projekt podporuje Nadační fond Veolia společnosti Veolia Water ČR a Ministerstvo životního prostředí ČR. Něco více o Živé vodě Více informací o realizovaných projektech a zprávy o tom, co se školám podaří v letošním druhém ročníku projektu Živá voda pro obec 2004/2005, se můžete průběžně dozvídat na internetových stránkách Sdružení Tereza. Tereza je nezisková a nevládní organizace, která pomáhá dětem a mládeži vytvářet zdravé prostředí pro život a stát se zodpovědnými členy občanské společnosti. Již od roku 1991 se Sdružení Tereza věnuje vytváření a koordinaci školních projektů, výukových programů a dalšímu vzdělávání pedagogických pracovníků. Filip Hotový Sdružení Tereza, Haštalská 17, Praha 1. Tel , Pod nebesy národního parku Od počátku fungování Národního parku České Švýcarsko pracuje jeho správa také s dětmi a mládeží. Vedle výukových programů, pořádání exkurzí, přednášek či soutěží je nezastupitelná systematická práce s dětmi v rámci fungování zájmových kroužků. Jejich vedení a příprava programu je sice poměrně dost náročná, ovšem má své výhody. Tou největší je možnost dlouhodobé práce s relativně stabilním kolektivem dětí. Při ní je větší naděje formovat osobnost dítěte v oblasti poznávání a ochrany přírody než při jednorázových akcích typu přednášky, exkurze či výukového programu. Systematické práci s dětmi se Správa NP věnuje již od roku 2000, kdy vznikl hravý přírodovědný oddíl Ranger. Náplň jeho činnosti tvořily a tvoří především turistika, tábornictví, sportovní aktivity, v menší míře také poznávání a ochrana přírody. Kromě pravidelných schůzek se přibližně jednou měsíčně koná víkendová akce. Každoročně pořádá Správa NP ve spolupráci se Sdružením dětí a mládeže Tilia Ústí nad Labem pro děti z oddílu Ranger také čtrnáctidenní stanový letní tábor. V uplynulém roce rozšířila Správa NP své aktivity o další možnost. Děti ze 6. a 7. tříd krásnolipské základní školy si mohou od října vybrat volitelný předmět Ochrana přírody. Na přípravě předmětu 9

10 I N S P I R A C E SVĚTOVÝ DEN VODY V ČESKÉM ŠVÝCARSKU Voda má svůj svátek 22. března - Světový den vody. Každoročně si ho připomíná i oddíl Ranger při Správě Národního parku České Švýcarsko. V minulých letech například děti vyčistily a upravily studánky Terezka v národním parku nebo si povídaly o návratu lososa obecného do vod Českého Švýcarska. Oddíl se také pustil do záchrany ohrožených obojživelníků ropuchy obecné a skokana hnědého, kteří v jarním období vyhledávají stojaté vody a v nich se rozmnožují. Cestu k rybníčkům a tůním jim však často přetíná silnice. Stovky bezbranných žab tak zahynou pod koly automobilů. Proto je nutné v těchto místech budovat tzv. žabí zátarasy doplněné o padací pasti, ve kterých se obojživelníci zachytí. Poté je možné je bezpečně přenést přes vozovku. Takovým místem je i silnice z Krásné Lípy do Doubice u rybníčku Dvoják nedaleko budovy Správy NP, kde členové oddílu Ranger postavili 80 m dlouhý zátaras. Děti kontrolovaly padací pasti a chycené žáby přenášely a vypouštěly do rybníka. Děti z oddílu Ranger budují žabí plot Součástí výukového programu Život u vody bylo povídání o životě lososa Z Národního parku České Švýcarsko se podílely ZŠ Krásná Lípa a Správa NP České Švýcarsko, které tak konkrétním skutkem naplnily jeden z bodů Prohlášení o partnerství, jež společně s ČSOP Tilia podepsaly v dubnu loňského roku v rámci oslav Dne Země. Dvouhodinová výuka probíhá přímo v budově Správy NP v Krásné Lípě pod vedením zaměstnance Správy NP. Po pravdě řečeno, ono se vlastně o výuku v tradičním slova smyslu nejedná. Jde napůl o hraní a napůl o povídání. Ve velké míře se uplatňuje samostatná práce dětí a prá- ce ve skupinách. Využíváme pracovní listy, pomocí kterých se děti nenásilnou formou seznamují s určitým tématem. Probrané učivo opakujeme např. formou křížovek a testů. Řadu věcí si děti vyzkouší na vlastní kůži, např. při mikroskopování, výrobě herbáře či ptačích krmítek. Snažíme se uplatňovat zásady moderního vyučování. Děti tedy nejsou jen pasivními příjemci kvant informací, se kterými by pak neuměly aktivně pracovat, ale v co možná největší míře si informace samy objevují, aktivně tvoří, řeší problémy. Samozřejmě nezapomínáme na nejrůznější hříčky a zábavy, při kterých si protáhneme těla a které oživí činnost. Pokud to počasí dovolí, chodíme ven. I podzimní a zimní plískanice se dají využít např. k pozorování ptáků. Na jaře pak máme jedinečnou šanci pozorovat probouzení přírody na vlastní oči pod širým nebem. Myšlenka výuky pod širým nebem souvisí i s další aktivitou, kterou se v rámci výuky volitelného předmětu zabýváme. Pustili jsme se do přípravy výukových panelů, které budou umístěny na pozemku u základní školy. Tyto panely by se měly stát základem připravované učebny pod širým nebem, na jejíž přípravě se podílí Správa NP České Švýcarsko, ZŠ Krásná Lípa, ČSOP Tilia a České Švýcarsko, o. p. s. Richard Nagel Správa NP České Švýcarsko, Pražská 52, Krásná Lípa. Tel , , Foto autor 10

11 P R O M Ě N Y Co je a kde se vzala Voda v rukou člověka Voda má rozcuchané vlasy, zpívá hudební mistr Jiří Pavlica s Hradišťanem Modlitbu za vodu básníka Jana Skácela: Ubývá míst kam chodívala pro vodu / starodávná milá / kde laně tišily žízeň kde žila rosnička / a poutníci skláněli se nad hladinou / aby se napili z dlaní Voda si na to vzpomíná / voda je krásná / voda má / voda má rozpuštěné vlasy Mystérium Voda je nejžádanější filmový herec na Zemi. Ve filmu se objevila prakticky dnem jeho zrození, upozornil profesor Jan Uhde na festivalu Ekofilm Voda hraje hlavní roli v první filmové grotesce o pokropeném kropiči bratří Lumièrů, hraje i v klasické hrůze s názvem Psycho. Voda je univerzálně použitelný symbol jako tekoucí, pramenitá, čirá, ale také může být naopak stojatá, temná a zahnívající. Mistrně s ní umějí zacházet japonští filmaři. Lapí divákovo srdce rytmem kapek dlouhého deště nebo ohromí silou tsunami. Z vody čiší obrovská energie proto filmy začínají a končí záběry na vodu, říká režisér Steve Lichtag. Voda je mystérium, do nějž jsme ještě nepronikli. Neumíme odolat pokušení bydlet u vody, koukat na ni. Láká nás ta úžasná energie. A snažíme se zvítězit na vodou V rozjímání filmových umělců pokračuje Christian Redinger: Nic není víc fascinující a zároveň víc ohrožující než být uprostřed modré. Uprostřed oceánu. Voda léčí, vnitřně i zevně a dokonce i duši Planeta vody Voda propůjčuje Zemi přátelskou modrou barvu v nekonečné temnotě vesmíru. Nebo možná je to naopak: Modrou vnímáme jako přátelskou díky své ontogenetické i fylogenetické zkušenosti s vodou Hledá-li se ve vesmíru život, hledá se voda. Mars nemá oceán, který by umožnil dlouhodobou biologickou evoluci, shrnuje geolog Václav Cílek potažmo unikátnost naší biosféry. Voda, to jsme z nějakých 60 % my sami, tělo každého člověka. Voda má paměť, obsahuje celou historii lidstva, doplňuje další rozměr filmový režisér Michael Havas, nejen v tom smyslu, že při povodni se vrací do původních koryt, ze kterých ji člověk vystrnadil Voda je i nadějí budoucí energetiky jak svou mechanickou silou, tak jako možný zdroj vodíku získaný biologickou katalýzou. Vodní oběh je nejmohutnější látkový cyklus na Zemi. Ročně jím projde přibližně 500 bilionů tun. Jen 2,6 % tohoto objemu představuje voda sladká. Lidé mají pro svou spotřebu k dispozici zhruba 1 % z celkových zásob sladké vody, 0,007 % z veškeré vody na Zemi. Vodní civilizace Starověké civilizace vznikly u vody u Nilu, Gangy, Eufratu a Tigridu Jakmile říše zvládly umělé zavlažování plodin, rozvíjely se. Ale jejich znalosti zřejmě nestačily na to, aby v prostředí, které si osvojily, udržely ekologickou rovnováhu. Po rozkvětu přišel úpadek v důsledku zasolení půdy Nedávný výzkum německých archeologů podpořil hypotézu, že také příčinou krachu vyspělé mayské civilizace byla opakovaná katastrofální sucha v 9. a 10. století. V polovině osmého století žilo na Yucatánu 13 miliónů Mayů, o dvě stě let později byla jejich města liduprázdná. Lepší konec nebo spíš pokračování má příběh Madánů. Příslušníci tohoto etnika žijí snad už 5000 let na dolním toku Eufratu a Tigridu v místech, kde Světový den vody 22. března vyhlašuje OSN - Světová meteorologická organizace každoročně počínaje rokem Pro rok 2005 je to Voda pro život (Water for Life). Letošním Světovým dnem vody začíná také dekáda mezinárodních akcí ke stejné tematice Poster, který přetiskujeme z byl vytvořen pro loňský svátek vody. možná bývala biblická rajská zahrada. Ještě v roce 1950 jich tu žilo na v souladu s vodou tradičním způsobem. Saddám Husajn se zachoval s lidskou i ekologickou ingnorancí jako kterákoli jiná totalita. Nechal mokřady odvodnit, 11

12 P R O M Ě N Y a rajská krajina se tak změnila v popraskanou zasolenou pustinu. Madánů tu zůstalo odhadem Hned po invazi v roce 2003 Madánové začali hráze prorážet. Dnes je zaplavena asi třetina původní rozlohy. Vědci se zatím neodvažují říci, kdy bude život v bažinách obnoven. Ze vzorků odebraných v Eufratu a Tigridu ale zjistili, že kvalita vody je lepší, než očekávali. Madánů se domů vrátilo na Jsou to největší bažiny na Blízkém východě, místo, kde se při přeletech mezi Asií a Afrikou zastavují miliony ptáků. Zdejší mokřiny jsou důležitý filtr vod, jež se dostávají do Perského zálivu, říká Curtis Richardson z americké Dukeovy univerzity. Světová vodní krize Po většinu času, co člověk existuje, potřeboval vodu jenom k pití, připomíná americký dějepisec J. R. McNeill. Ale v posledních pár tisícovkách let jsme se na vodu začali spoléhat víc zavlažuje úrodu, odnáší odpad, umýváme s ní svá těla i majetek a nejnověji její energie pohání stroje. Mnohé společnosti vynakládají na to, aby si zajistily dostatek vody, obrovské úsilí. Například na Středním východě má voda i dnes mnohdy větší cenu než ropa. Neúspěch při zajišťování vody znamená prakticky jistotu ekonomického úpadku. Na vodě závisí zdraví, blahobyt i bezpečnost. A tak může být překvapením, že až 4. prosince 2002 Organizace spojených národů poprvé deklarovala jako jedno ze základních lidských práv přístup každého člověka k dostatku kvalitní pitné vody. Současná světová populace užívá 54 % všech dostupných zásob sladké DOSTUPNÉ MNOŽSTVÍ VODY NA OSOBU A ROK Rok.. množství vody v tisících km , , , , ,8 Zdroj: Jaroslav Vrba Voda, člověk, příroda. Sborník přednášek Lidé a ekosystémy, Praha 2000 vody a do roku 2025 se tento podíl má zvýšit jen růstem populace až na 70 %. Jestliže však současně budou zachovány rostoucí trendy spotřeby vody, lidstvo bude za 25 let užívat až 90 % vodních zdrojů. Nedostatek sladké vody se již v současné době řadí za klimatické změny na druhé místo mezi největšími riziky dalšího vývoje, říká se ve zprávě Ministerstva životního prostředí ČR k Mezinárodnímu roku vody Od 90. let 20. století se otevřeně hovoří o světové vodní krizi. Století válek o vodu Podle zprávy UNESCO z roku 2003 se za posledního půl století dalo napočítat 507 mezistátních konfliktů kvůli vodě, z toho 37 provázelo násilí a 21 vojenské akce. Většina z nich se týkala Izraele a jeho sousedů. Bývalý generální tajemník OSN Butrus Butrus Ghálí se před časem vyjádřil, že další válka na Blízkém východě se povede o vodu, ne o politické názory. A voda se někdy označuje za vůbec hlavní možnou příčinu konfliktů ve 21. století. Prudký spor vznikl v roce 2002 mezi Izraelem a Libanonem o vodu řeky Vazání. Libanon provedl test, kterým začal realizovat projekt zásobování okolních suchem sužovaných vesnic. Libanon má právo čerpat vodu do svých vesnic, prohlásil předseda Rady jihu Libanonu Kabalán Kabalán. Izrael ale vyjádřil kategorický nesouhlas. Realizaci projektu bude považovat za válečný akt. Vody řeky Vazání míří do Jordánu, a ten napájí Galilejské jezero, nejdůležitější vodní zdroj Izraele. Jak uvádí oficiální dokument Světové banky, nedostatek pitné vody je na velmi kritické úrovni ve většině států Blízkého východu a severní Afriky. Žije zde asi 5 % světové populace, ale k dispozici mají pouze 1 % světových zásob pitné vody. Podíl pitné vody na jednoho občana Jemenu dosahuje pouhých 500 m 3, zatímco hranice, při které už hovoříme o kritickém nedostatku pitné vody, je m 3. Důvodem většiny problémů je, že mnoho států v oblasti nemá žádnou dlouhodobější vizi, řekl jordánský ministr vody a zavlažování Hazim al-nasir. Například Saúdská Arábie podle Britských listů exportuje pšenici, na jejíž pěstování užívá neobnovitelné vodní zdroje Každých devět měsíců milión žíznících Hrozba války o vodu visí také nad Egyptem, Etiopií a dalšími státy, které využívají vody Nilu. Podle koloniální smlouvy z roku 1929 má na většinu nilské vody právo Egypt, který nemá jiný zdroj. Počet jeho obyvatel roste každých devět měsíců o další milión. Města, jako je Káhira, jsou doslova přecpaná, 95 % plochy státu tvoří poušť pokud se půda nezavlažuje. Etiopie ale také chce čerpat víc vody. Egypt se brání válečnými výhrůžkami. Etiopie podle smlouvy nesmí na svém území, kde pramení 85 % množství nilské vody, ani stavět přehrady, ani tok regulovat. V povodí km dlouhého Nilu žije na území deseti států celkem na 160 miliónů lidí. Za účasti odborníků ze západních států se v roce 2004 těchto deset nilských zemí dohodlo na vytvoření společných expertních komisí a lepším systému využívání dešťové vody. Podobné dramatické spory vyvolává plán indické vlády vybudovat nejrozsáhlejší umělou vodní síť na světě. Propojením největších indických toků by se převáděla voda ze severu do suchem postižených provincií. O spoustu vody z Gangy by tak přišel Bangladéš, který navíc trpí zasolením půdy. Indická soustava má mít asi 300 vodních nádrží a více než 1000 kilometrů kanálů. Nesouhlas vyvolává projekt i doma v Indii. Podle bývalého ministra vodních zdrojů Rámasvámího Ijera by se měla nejdřív efektivně využít dešťová voda v desítkách tisíc již existujících starých nádrží. Vláda prý je nechala zpustnout a zanést bahnem. V Evropě zbraně kvůli vodě neřinčí, ale třeba Ukrajina a Rumunsko se dostaly v roce 2004 do tak vážného sporu o plavební kanál v deltě Dunaje, že Bukurešť požádala o vytvoření mezinárodní vyšetřovací komise. Polovina lidí trpí nedostatkem Problémy by mohla ještě vyhrotit postupující globální klimatická změna. Potvrdila to i studie, kterou si v roce 2004 nechal vypracovat Pentagon. Změny vodního režimu podle některých scénářů povedou k sociálním nepokojům i ozbrojeným konfliktům. Z důvodu neúnosného znečištění nebo vysychání vodních zdrojů vznikla dokonce nová kategorie 12

13 P R O M Ě N Y tzv. environmentálních uprchlíků, do níž se ročně řadí 25 miliónů lidí, píše se ve zprávě MŽP ČR. Nadměrné užívání a znečišťování vody se projevuje nejenom bezprostředními těžkostmi lidí. Polovina z 500 největších světových řek je velmi silně znečištěna, pětina rybích druhů je ohrožena, říká se v téže zprávě. Byla již ztracena více než polovina z celkové rozlohy mokřadů, z toho většina v posledních 50 letech, se všemi důsledky pro obnovu vodních zásob, akumulační schopnost krajiny, druhovou rozmanitost atd. V posledních letech se dramaticky zvyšuje výskyt povodní a sucha, mj. jako důsledek odlesňování, likvidace mokřadů, špatného hospodaření s půdou, nárůstu produkce skleníkových plynů a urbanizační expanze. Oceánská voda jako teplonosné médium by navíc po eventuálním vypnutí Golfského proudu v důsledku globálních změn přestala zmírňovat klima západní Evropy. Důsledkem špatného hospodaření s vodou ve spojení s rostoucí populací je, že téměř čtvrtina lidí na světě nemá přístup ke kvalitní pitné vodě a polovina trpí jejím nedostatkem k sanitárním účelům. Na nemoci přenosné vodou umírá ročně 5 miliónů lidí, což je desetkrát víc než ve válkách. Voda limitem dalšího hospodářského rozvoje Globální situaci zhodnotil na konferenci Lidé a ekosystémy v Praze v září roku 2000 takto RNDr. Jaroslav Vrba: Pokud se nezmění přístup k využívání a ochraně vodních zdrojů, budou v roce 2025 žít tři miliardy lidí pod tlakem nedostatku vody, neboť budou mít dostupných méně než m 3 vody na osobu ročně. Globální vodní krize vyvolává mezinárodní i globální reakci. Již v průběhu 80. let a zejména na počátku 90. let bylo zřejmé, že přístup k managementu vodních zdrojů vyžaduje zásadní změny, říká Jaroslav Vrba. Uskutečnila se řada konferencí na toto téma. Dublinská konference v roce 1992 zdůraznila, že efektivní management vodních zdrojů vyžaduje holistický přístup (posuzovat vliv zásahu vždy v pojetí celku např. povodí). Pařížská konference formulovala předpoklady pro zvládnutí krize světových vodních zdrojů v horizontu let z vědeckého hlediska. Z hledisek politických, ekonomických, sociálních a ekologických se problematikou zabývalo Druhé světové fórum o vodních zdrojích v Haagu v roce Na přípravě analýzy současného stavu a perspektiv se podílelo lidí ze všech kontinentů. Haagská vize Mezi rozhodující předpoklady pro utlumení vodní krize patří omezení rozvoje závlahového hospodářství, zvýšení produktivity ve využívání vodních zdrojů, zvýšení objemu zásob vodních zdrojů, reforma institucí odpovídajících za plánování, využívání, ochranu a management vodních zdrojů, zvýšení spolupráce v mezinárodních povodích, ocenění funkce ekosystémů, podpora inovacím a mobilizace finančních zdrojů ve vodním hospodářství. Jaroslav Vrba upozorňuje, že především ze sociálního hlediska je výhodnější pro zvýšení zásob vody budovat malé nádrže než velké přehrady, neboť to umožňuje decentralizované využívání a řízení vodních zdrojů na komunální úrovni. Již v procesu plánování musí být rozhodnuto, kolik vody lze využít pro ekonomický a sociální rozvoj a jaké množství vody je nezbytné pro zachování kvality a biodiverzity přírodních ekosystémů, říká Jaroslav Vrba. Základní jednotkou pro management vodních zdrojů má být povodí, respektive kolektor podzemní vody. Nutná je účast obcí na managementu. Státy mají dobrovolně omezit svou suverenitu v povodí řek a u kolektorů podzemních vod a připustit, aby rozhodování o integrovaném řízení vodních zdrojů respektovalo přírodní, a nikoliv státní hranice. Jaroslav Vrba shrnuje: Existující krize ve vodním hospodářství je krizí managementu vodních zdrojů. Pokud nenahradíme sektorový management integrovaným managementem, založeným na holistickém přístupu, bude se krize prohlubovat a rozšiřovat. Je proto třeba přejít od vize k akci a docílit, aby se starost o vodu stala záležitostí každého z nás. Snad se za takovou akci dá považovat i přijetí Rámcové směrnice EU o vodě, která je závazná i pro ČR. Sliby a kritiky Voda patřila také mezi nejvýznamnější témata Světového summitu o udržitelném rozvoji v Johannesburgu v roce Součástí Implementačního plánu přijatého na summitu je i vyjádření zavazujeme se snížit do roku 2015 na polovinu podíl populace, která nemá přístup k nezávadné pitné vodě nebo si ji nemůže dovolit, a podíl obyvatelstva, které nemá přístup k základní hygieně. Podle očitých svědků se právě v přístupu k problémům s vodou na summitu projevilo dosud vzácné vzájemné pochopení rozvojových a bohatých zemí. Evropská unie slíbila v nejbližším roce pomoc ve výši 1,4 mld. eur, USA oznámily Water for the Poor Initiative a 970 mil. USD v letech Soukromý sektor slíbil dalších 1,6 mld. USD. Další Světové fórum o vodě se konalo v březnu 2003 v japonském Kjótu. OSN předložila zprávu, podle níž se denně na světě vypouští do řek a jezer kolem dvou miliónů tun odpadů. Sestavila žebříček 122 zemí podle kvality vody a schopnosti a vůle zlepšit situaci. Nejhůř dopadla Belgie, která má velmi málo podzemních vod, ty jsou nekvalitní a průmyslově znečištěné, země není schopna s dobře postarat o použitou vodu. Nejlepší výsledky v indikátorech kvality vody vykázaly Finsko, Kanada, Nový Zéland, Velká Británie, Japonsko, Norsko, Rusko, jižní Korea, Švédsko a Francie. Osmnácté je Rakousko, 32. Polsko, 34. Česko, 44. Slovensko, 57. Německo. Nejšpinavější jsou řeky v Asii bakteriemi z lidského odpadu, olovem Města, zejména v rozvojových zemích, se stávají kvůli špatné nebo neexistující likvidaci odpadu nejnebezpečnějším prostředím planety. Ve 116 sledovaných afrických městech je pouhých 18 procent domácností napojeno na kanalizaci, v Asii necelá polovina. Účastníci fóra v Kjótu přijali doporučení, aby při snaze zvládat problémy s vodními zdroji více spolupracovaly vlády, místní správa, občané, průmysl, zemědělci, vědci a další skupiny. Stále více se objevují další příklady, že sociálních cílů se dosahuje, když jsou chráněny ekosystémy a služby, které nám poskytují, říká se v doporučeních Světového vodního fóra. Objevuje se ovšem i kritika globálních konferencí a vizí. Například podle Britských listů obyvatelé velkoměstských 13

14 P R O M Ě N Y slumů, obyvatelé venkova a vesnic, lidé postižení nemocemi šířícími se vodou, oběti projektů přehrad financovaných Světovou bankou či postižení suchem nebo záplavami neměli téměř žádný podíl na vkladu do prováděcí vize, navzdory tomu, že se o ní hovoří jako o odrazu zájmů všech zainteresovaných. S kritikou se také setkává tendence k privatizaci vodních služeb, liberalizaci a deregulaci vodního sektoru. Když Izraelci a Palestinci spolupracují Bez fanfár politických představitelů a bez hrozeb sebevražených atentátníků funguje projekt spolupráce mezi Izraelci a Palestinci na revitalizaci Alexandrovy řeky, jak uvedly v březnu 2004 The New York Times. Projekt se realizuje díky podpoře australské Thiess Riverprize. Alexandrova řeka a její přítoky tvoří tzv. zelenou linii mezi oběma státy a také fungovala jako společná odpadní stoka. Nejdůležitějším článkem celé obnovy řeky je systém kalových nádrží a čistíren odpadních vod vybudovaných v roce 2003 v Yad Hannah, uvnitř valů, které byly postaveny, aby oddělily Izrael od Palestiny, říká architekt Amos Brandeis. Břehy řeky jsou na mnoha místech zničeny erozí, bude třeba je opravit a zasadit množství rostlin, které zeminu udrží. Měli jsme štěstí, že místní Palestinci jsou stateční lidé. Je to spolupráce mezi sousedy na místní úrovni. Snažili jsme se nezabývat se politickými otázkami, ale soustředit se pouze na otázky ekologie a problémy lidí na obou březích řeky, dodává Amos Brandeis. Spolupráce je jeden z nejdůležitějších prvků strategie, jak čelit vodní krizi. Voda nezná hranice států. Méně vody, větší úroda V celosvětovém měřítku se téměř 70 % vody užívané lidmi spotřebovává v zemědělství, především k zavlažování. Průmysl spotřebovává 23 % vody, domácnosti 8 %. Struktura spotřeby se ale velmi liší v různých regionech. V Evropě je největším hltounem průmysl s 54 %, zemědělství užívá 33 % a domácnosti 13 % vody. Podle zprávy MŽP ČR je zemědělství na světě celkově odpovědné za odběr většího množství vody, než je příroda schopna obnovit, a za 70 % znečištění vod, především plošné znečištění. Zavlažovat se ale dá podstatně účinněji, a dokonce zároveň zvýšit úrodu. Konkrétní reálné příklady přinesli ve svém ekologickém bestselleru Faktor 4 v roce 1995 Ernst Ulrich von Weizsäcker, Amory B. Lovins a jeho žena Hunter. Howard Wuertz na Sundance Farms v americké Arizoně dosáhl na 800 hektarech bavlny, pšenice, ovsa, kukuřice a vodních melounů čtyřnásobně vyšší efektivnosti. Díky podzemnímu zavlažování kapkami přijmou rostliny 95 % z rozváděné vody. Farmář také zjistil, že místo nákladných polních prací stačí zemi jen mělce zorat. Spotřebuje se tak polovina energie a sklidí i druhá úroda. Díky menším ztrátám vody se potřebuje o 50 % méně herbicidů a % méně dusíkatých hnojiv, v půdě se ukládá méně soli. A co víc: Výnosy ze sklizně mu stouply o %. Princip zavlažování kapkami je stejný jako před 1000 lety, kdy ho použili praobyvatelé amerického severozápadu Anasaziové. Zahrabali nevypálený hliněný hrnec, naplnili jej vodou a okolo vysadili kukuřici a boby. Kořeny sály vodu z vlhké hlíny, listy stínily víko hrnce. Jednou za týden se voda doplnila. Dnešní elektronicky kontrolovaná high- -tech umožnila masové použití stejného principu s pomocí plastových rozvodů ve velkém komerčním podniku. Oblíbený přírodní materiál bavlna se celosvětově používá k výrobě oděvů asi z 50 %. Představuje to asi 18 miliónů tun bavlněného vlákna ročně. Na výrobu 1 kg bavlněného vlákna se obvykle použije asi 5 tun vody, odhaluje Faktor 4 skryté ekologické náklady, to znamená celkový obrat přibližně 100 miliard tun vody, který vede nejen k půdní erozi, ale způsobuje též místní nedostatek vody. S pěstováním bavlny je také obvykle spojeno mohutné používání pesticidů, s výrobou bavlněného oblečení pak další znečištění vody z použitých barviv a ostatních chemikálií. Chcete šetřit vodu? Šetřete papírem! Podle Environmentálního výhledu OECD z roku 2000 však průmyslové využívání vody v zemích OECD v současnosti zemědělské využití předbíhá. Průmyslníci ale dokáží s vodou zacházet v důsledku její recyklace mnohem efektivněji, když se jim to vyplatí nebo pokud mají vyvinuté ekologické svědomí, jak je vidět na výrobě papíru. Kolem roku 1900 spotřebovali výrobci v Evropě na 1 kg papíru průměrně 1 tunu vody, počátkem 90. let už to bylo pouze 64 kg vody. V poslední době se v Německu redukovala spotřeba vody na kg na tunu papíru, především proto, že se zvýšily poplatky Někteří výrobci šli ještě mnohem dál, uvádí příklad Faktor 4. Jedna severoněmecká továrna na balicí papír přestala úplně vypouštět odpadní vody. Voda z výroby se všechna zachytí, přefiltruje a vrátí k použití a doplní se pouze 1,5 kg čerstvé vody na kilogram papíru. V žargonu faktorů citované knihy odpovídá úspěch této továrny přibližně faktoru 20 ve srovnání s hodnotami běžnými v Evropě a faktoru 8 ve srovnání s vlastním dřívějším výkonem. Vyššího faktoru zřejmě nelze dosáhnout, neboť voda je součástí chemického složení papíru a zpětné získávání odpařené vody by bylo příliš drahé. V případě takové téměř absolutní průmyslové ekologické šetrnosti můžeme uzavřít zkratkou ve stylu Haliny Pawlovské: Chcete šetřit vodou? Šetřete papírem. Počítače za 18 miliónů litrů Průmysl však zůstává obrovským znečišťovatelem. Platí to zejména v chudých zemích, kde 70 % odpadů vypouští do vod bez čištění. Ročně světový průmysl produkuje až 500 mil. tun těžkých kovů, odpadních chemických látek a kalů. Megalomanské zavlažování z podstatné části bavlníkových polí se také stalo příčinou přírodní katastrofy v podobě vysychajícího Aralského moře a lidské tragédie obyvatel celého regionu. 14

15 P R O M Ě N Y Například výroba komponent pro počítačové čipy vyžaduje asi 18 miliónů litrů vody denně. V celosvětovém měřítku použije průmysl informačních technologií každý rok 1,5 trilionu litrů vody a vyprodukuje 300 bilionů litrů odpadních vod, jak se píše v Britských listech. I tady je ale určitě nastartován trend k větší ekologické efektivnosti, která zahrnuje také šetrné zacházení s vodou. Voda se využívá v průmyslových procesech jako očistný nebo chladicí prostředek, ale také jako přímý výrobní prvek. Vodní paprsek pod silným tlakem umí vrtat kovy nebo obrábět. Konev vody na den Ještě v 19. století každý Čech vystačil s konví vody na den. Dnes celková průměrná spotřeba v našem státě činí zhruba 260 litrů denně na jednoho obyvatele. Taková čísla uvádí prof. Milan Straškraba a spoluautoři ve studii Trvale udržitelný rozvoj vodních zdrojů analýza a perspektivy, publikované v roce Zatímco v pouštních oblastech světa nebo v chudých přelidněných slumech lidé nikdy neměli k dispozici víc než konev vody na den, často závadné, spotřeba vody v domácnostech bohatých zemí během 20. století vyletěla raketově nahoru. Dosáhla například v USA 600 litrů na osobu a den v 70. letech. Poté se stabilizovala nebo i mírně klesla. Americký Úřad pro geologický průzkum to přičítá především přijetí federálního zákona z roku 1992, který omezil užívání vody hlavně v průmyslu a energetice. Začaly se pak zavádět systémy s uzavřenou recyklací. V domácnostech bohatých zemí se o šetrnější zacházení s vodou přičinily především poplatky za vodu a široce zaváděné vodoměry, lepší spotřebiče, jako jsou úsporné splachovače WC, sprchy, myčky nádobí, pračky apod. Máme s tím v Česku vlastní zkušenost. V posledních asi deseti letech klesla spotřeba pitné vody v domácnostech například u Severomoravských vodovodů a kanalizací o 30 litrů. V Ostravě průměrná spotřeba činila v roce 2003 na obyvatele 120,5 litru. Já už jsem se loni vsadil, že jsme se dostali na nejnižší hranici, a prohrál jsem, řekl tehdy novinářům generální ředitel SmVaK Miroslav Kyncl. Příliš mnoho bílkovin Problémem bohatých zemí je také to, že pitná voda se používá i tam, kde by stačila voda méně kvalitní například k odvádění části domácího odpadu. Prof. Milan Straškraba se spolupracovníky upozorňuje také, že ve vyspělých zemích lidé spotřebovávají v potravě průměrně dvakrát více bílkovin na obyvatele, než je podle standardů Světové zdravotnické organizace fyziologicky potřebné: Jedním z důsledků této nadměrné konzumace je i následné zatížení odpadních vod exkrementy s vysokým obsahem dusíku. Kaly z čistíren znehodnocené dalšími kontaminanty se pak obtížně likvidují, zatímco na pole se dodávají umělá hnojiva Neudržitelný kruh se uzavírá Prof. Straškraba píše o skandinávských zkušenostech s úsporami nebo několikanásobným použitím vody: V rezidenční oblasti Toftanäs v Malmö je pro dešťovou vodu z nepropustných ploch o výměře 190 ha zahrnující i průmyslovou zónu zřízen mokřad s plochou 2 ha s rybníkem s několika úrovněmi zaplavování a pro zlepšování kvality vody je využito 300 druhů rostlin. Rybník je rekreačně využíván a mokřad slouží také jako stanoviště ptactva. V německé hobby publikaci Ekologická výstavba domů najdeme námět, jak sbírat a využívat dešťovou vodu pro zavlažování i splachování WC pomocí druhého domovního rozvodu, a ušetřit tak množství drahé pitné vody. Do země se dají zabudovat relativně levné velké plastové nádrže, v nichž se shromažďuje přefiltrovaná voda z okapů. Výzvy a náměty k lepšímu využívání dešťové vody se objevují v nejbohatších zemích stejně jako v konfliktním povodí Nilu či v Indii. Krajina jako igelit Jak jsme si neustále zabetonovávali a zaasfaltovávali krajinu, voda po ní stéká jak po igelitu. Objevila se i na místech, kde jsme ji nečekali, řekl pár týdnů po katastrofální povodni 2002 v Českém Krumlově přednosta okresního úřadu František Mikeš. V průmyslově vyspělých zemích je zhruba 10 % krajiny zastavěno domy, halami, parkovišti, silnicemi... Půda nevsakuje vodu, nežije, neplní ekologické funkce, které nezbytně potřebujeme, abychom mohli dobře hospodařit. Jak se ukázalo, fungující ekosystémy v podobě porostů mangrove také chránily pobřeží a zmírnily škody z vln tsunami o Vánocích A snad každému je dnes jasné, že vegetace, zejména lesy, a zdravá členitá krajina s mokřady a meandrujícími říčkami je základním předpokladem ochrany před suchem i povodňovými extrémy. V Česku se od začátku 90. let výrazně zlepšila kvalita vody v řekách především díky výstavbě a rekonstrukci čistíren odpadních vod. Tento trend by u nás měl pokračovat i díky vstupu do Evropské unie, jejíž legislativa nás nutí čistit vodu i v malých sídlech, kde se odpadní vody dosud vypouštějí volně. Přetrvává ale plošné znečištění především ze zemědělství. Asi na čtvrtině výměry zemědělské půdy jsou znečištěny povrchové i podzemní vody dusičnany. Konec věku obřích přehrad? Minulostí se možná stávají i megalomanské stavby přehrad, které dějepisec J. R. McNeill vnímá jako součást doby studenoválečného soupeření mezi USA a Sovětským svazem, a masivní odvodňování krajiny. Nedávno dokončená čínská obří přehrada Tři soutěsky se stala předmětem celosvětových diskusí. Španělská vláda v polovině roku 2004 zamítla plán převodu části vod z nejdelší řeky Ebro do suchých oblastí jihu. Místo toho chce na pobřeží Středozemního moře postavit nebo zmodernizovat odsolovací zařízení, z nichž se získá 60 % potřebné vody. Zbytek by se měl zajistit efektivnějším využíváním zdrojů. Navíc se tím má ušetřit oproti plánu obracení řeky na 400 miliónů eur Příklad člověkem skvěle a citlivě zvládnutého, fungujícího a navíc krásného ekosystému je Třeboňsko. Získalo i světové uznání zařazením do sítě světových biosférických rezervací. Společenskou užitečnost předvedl tento ekosystém prakticky při povodních v roce 2002, kdy dokázal zadržovat a zpomalit příval účinněji než velké přehrady. I v asijských zemích, o kterých se často hovoří v souvislosti s problematickým chováním k životnímu prostředí v mo- 15

16 P R O M Ě N Y derní době, se najdou náznaky ekologicky sympatického přístupu. Internetový server BBC informoval, že některé vlády v monzunových oblastech jihovýchodní Asie nechtějí povodně chápat jen jako velkou přírodní katastrofu. Vietnamská vláda usoudila, že lepší, než marná snaha chránit před každoročním rozvodněním Mekongu všechno, bude využít i výhod povodní. Řeka vytváří záplavová pole, na kterých se pěstuje rýže a ve vzniklých rybníčcích zůstává mnoho ryb. Začaly se stavět domy i školy na pilotech, zavedly se speciální kurzy plavání pro děti i dospělé. Bohužel, v Česku jsme často svědky přístupu přesně opačného. Jak upozornil vrchní ředitel sekce vodního hospodářství Ministerstva zemědělství ČR Pavel Punčochář, starostové povodněmi postižených obcí se dožadují mnohdy ještě tvrdších úprav vodních toků než předtím. Problém je i dodržet stavební uzávěry i v místech, kam se víceméně pravidelně mohou toky rozlít. Co platí, jsou peníze. Výstavbu v záplavových zónách spolehlivěji než stavební úřady omezí, když je pojišťovny odmítnou pojistit. Jak ale věří účastníci 3. světového vodního fóra v Kjótu, mezi klíčové prvky, které mohou zlepšit lidské hospodaření s vodou, patří vzdělání a přístup k informacím. Nejdřív šetřit, pak čistit Evropská unie svůj současný politický a právní rámec vodní politiky zpracovala na sklonku 90. let. V době přípravy vodní direktivy, jak o tom píše prof. Straškraba, zaujímalo zejména německé Fórum nevládních organizací kritická stanoviska. Varovalo před přesvědčením, že vodu je možno znečišťovat až do povolené úrovně. Nutná je naopak motivace k minimalizaci emisí. Mělo by se postupovat tak, že v první fázi se zavádějí technologie co nejméně znečišťující, tzv. čistá produkce, a teprve ve druhé fázi likvidovat odpad pomocí dokonalého čištění. Fórum požadovalo zavedení environmentálních standardů také pro veškeré podzemní vody, vytvoření vodních parlamentů a vůbec zajištění účasti občanů a informovanosti. Důležité také je, aby zdroje pitné vody byly různorodé podle zásady: As little water as possible from as many sources as possible. Tak málo vody, jak jen je možné, z tolika zdrojů, jak jen je možné. Voda v právu Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, která stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodohospodářské politiky, platí od Vymezuje základní pojmy, mezi něž vedle povrchové a podzemní vody nebo povodí patří také dobrý ekologický, chemický či kvantitativní stav, dobrý ekologický potenciál, environmentální cíle, ukazatele kvality životního prostředí nebo vodní služby. V praktickém průvodci Právo životního prostředí Evropských společenství se dovíme, že mezi základní povinnosti členských států ES patří zajistit, aby požadavky zaměřené na dosažení cílů ochrany životního prostředí byly koordinovány v rámci celého povodí. Pokud jde o mezinárodní oblasti povodí, musejí dotčené členské státy takovouto koordinaci zajistit společně. Členské státy musejí zajistit, aby se pro každé povodí vypracoval plán řízení. Vymezuje se také, jaké údaje musí být zpřístupněny veřejnosti. Do české právní úpravy tuto evropskou směrnici převádí zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích. Jak informoval Pavel Punčochář z Ministerstva zemědělství, i v Česku tedy nyní stojíme před úkolem, že kvalita žádného vodního zdroje se nesmí zhoršit, většina se má zlepšit. Přistupovat se k nim začíná ekosystémově. Nyní se zpracovávají ekologické a také ekonomické analýzy povodí i s použitím historických map. Do roku 2009 se musí realizovat integrované řízení vodních zdrojů, tvorby plánů se mají zúčastnit všichni uživatelé. Do roku 2015 mají české povrchové vody dosáhnout alespoň dobrého stavu. Kompletní oficiální zprávy o tom, jak se situace ve vodním hospodářství u nás vyvíjí, jsou dostupné na webu Ministerstva zemědělství Ekologicky vhodné postupy Lidská společnost by se bez manipulace s vodou nemohla rozvíjet. Na začátku 21. století ovšem začínáme chápat, že efektivní mohou být technologie založené na znalosti přírodních procesů. K jejich využívání jsou nutné hlubší znalosti ekologických zákonitostí, píše Milan Straškraba. Jsou to kombinace různých ekologicky vhodných postupů a činností (BEP Best Environmental Practices), ekotechnologie. Jejich součástí má být i informování a vzdělávání o environmentálních důsledcích určitého výběru aktivit a produktů, způsobu jejich použití a o jejich konečném osudu a široké partnerství všech zúčastněných. Ekologickou efektivitu mohou zvyšovat i vychytaná high-tech řešení využívající počítače kombinovaná s low-tech čili technicky nenáročnými a levnými způsoby. Mezi ně patří například kořenové a vegetační čistírny odpadních vod. Zřídila je i více než stovka českých obcí, jako je Hostětín, Slavošovice, Mořina, Spálené Poříčí... V kontrastu k tomu komplexní čisticí stanice napojené na centrální sběrače využívající high-tech představují relativně nákladnou alternativu na konci řetězce, která se tradičně uplatňuje v rozvinutých zemích. Nemohou představovat pro příští generace v celosvětovém měřítku definitivní a univerzální řešení, soudí Milan Straškraba s kolegy. Užitečná by měla být také decentralizace ve využívání vody, čili spoléhání na místní zdroje, na zanedbávané malé vodní elektrárny, na řešení šitá na míru ve spolupráci kvalifikovaných odborníků a tradičních znalostí Nad vodou se nedá zvítězit Vráťme se k počátku, k vodnímu mystériu, které fascinuje. Nad vodou se nedá zvítězit, řekla na Ekofilmu 2004 Katarína Javorská. Dá se pouze využít prohlubujících se znalostí o ní. Kameraman Vladimír Haviar dodal: Voda se musí umět číst. Když poznáte vodu, její vlastnosti, jak se chová Bylo by méně problémů. Když si lidé myslí, že silným motorem to urvou, nemusí to tak být... Jan Skácel pokračuje v Modlitbě za vodu a Jiří Pavlica ve zpívání: chraňte tu vodu / nedejte aby osleplo prastaré zrcadlo hvězd/ A přiveďte k té vodě koníčka / přiveďte koně vraného jak tma / voda je smutná voda má / voda má rozcuchané vlasy/ a kdo se na samé dno potopí / kdo potopí se k hvězdám pro prstýnek/ Voda je zarmoucená vdova / voda má voda má popelem posypané vlasy / voda si na nás stýská Hana Kolářová Konzultace Ing. Josef Hladný, CSc., Český hydrometeorologický ústav Text písně převzat z 16

17 příloha časopisu Bedrník KRAJINA & ENERGIE II. ČLOVĚK MĚNÍ TOKY VODY, LÁTEK A ENERGIE Nedostižné klimatizační zařízení strom Představme si větší samostatně stojící strom o průměru koruny 10 m. Na korunu stromu o ploše 80 m 2 dopadne za den například 450 kwh sluneční energie (4 6 kwh/1 m 2 ). Část sluneční energie se odrazí, část se spotřebuje na ohřev půdy, část se přemění na teplo. Pokud je takový strom dobře zásoben vodou, vypaří (transpiruje) za den například 400 litrů vody. Na přeměnu vody z kapalného skupenství na vodní páru se spotřebuje 0,7 kwh/l, tedy na odpaření 400 litrů se spotřebuje 400 x 0,7 = 280 kwh sluneční energie. Toto množství energie představuje tedy rozdíl mezi stínem stromu a stínem slunečníku o stejném poloměru. V průběhu slunného dne takový strom chladí výkonem kw, což je výkon srovnatelný s více než deseti klimatizačními jednotkami, které známe z moderních staveb. Strom je přitom poháněn pouze sluneční energií, je stavěn z materiálů recyklovatelných, vyžaduje minimální údržbu, výdej vodní páry automaticky regulují miliony průduchů, které reagují na teplotu a vlhkost v okolí a na množství vody v pletivech. Podstatné je, že sluneční energie vázaná ve vodní páře se přenáší jinam. Uvolňuje se až při kondenzaci vodní páry na místech chladných. Vyrovnávají se tak teploty v čase (noc, den) i v prostoru. Na rozdíl od stromu lednice nebo i složitější technické klimatizační zařízení uvolňuje teplo přímo do nejbližšího okolí. Celkový instalovaný výkon všech elektráren v ČR je přibližně MW. Tolik sluneční energie dopadá v letní den na 14 km 2. Stejné množství energie se váže do vodní páry při evapotranspiraci (výpar vody z porostů) na ploše km 2 pokryté vegetací a dostatečně zásobené vodou. Několik desítek kilometrů čtverečních porostů tedy váže do vodní páry takové množství energie, jaké je srovnatelné s množstvím energie vyráběné ve všech elektrárnách v ČR. Propojení energie a vody Elektrárny v ČR vyráběly v polovině devadesátých let za rok přibližně GWh elektrické energie. Takové množství energie dopadne za jediný slunný den přibližně na km 2. Pokud dopadne na odvodněné plochy, přemění se v teplo. Zrychlí se transport látek do atmosféry, zvětší se rozdíly teplot mezi dnem a nocí, zvětší se i rozdíly teplot mezi místy (např. mezi pevninou a mořem, mezi odvodněnými plochami a horami), což má za následek zrychlené proudění vzduchu i přívalové srážky. Ubývá srážek malých a častých, přibývá srážek mohutných, i když méně častých. Klima se mění na kontinentální, na stepní. Pokud odvodňujeme velké plochy a to lidské civilizace provádějí znemožňujeme vyrovnávání teplot, vytváří se velké teplotní rozdíly mezi místy. To lze doložit několika schématy a teplotními mapami krajiny ze satelitních snímků. Člověk tedy svou činností výrazně mění toky (způsob disipace) sluneční energie v krajině. Vytváří se teplotní rozdíly na velkých plochách, krajina se mění ze systému živého, dynamického, nerovnovážného na systém neživý, fyzikální bez schopnosti autoregulace a sebezdokonalování. Změny toků sluneční energie působené neuvědoměle hospodářskou činností člověka jsou o několik řádů vyšší, nežli jsou toky energie člověkem produkované a registrované v ekonomice. Satelitní snímky krajiny pořizované v infračervené oblasti spektra poskytují názorný obraz o distribuci teplot v krajině, ukazují místa přehřátá a místa chladná. Cílem hospodaření v krajině by mělo být dosáhnout pokud možno rovnoměrného rozložení teplot. Energetickou (teplotní) účinnost povodí lze posuzovat podle denních výkyvů (amplitudy) teplot na povrchu půdy nebo na povrchu porostu. Krajina, která rozptyluje a přeměňuje (disipuje) sluneční energii převážně prostřednictvím vodního cyklu (evapotranspirace), vykazuje malé rozdíly teplot mezi dnem a nocí, zatímco krajina, která postrádá vodu a vegetaci, vykazuje velké denní výkyvy teplot. Denní amplituda teplot je tedy měřítkem energetické účinnosti krajiny. Jak funguje krajina Toky energie a toky vody jsou spolu neoddělitelně propojeny. Podobně nelze oddělit od toků energie a vody toky látek v krajině. Látkami rozumíme materii přenášenou vodou a vzduchem. Nejvíce látek se přenáší vodou. Studium vývoje jezer, rašelinišť, říčních niv ukázalo, že toky látek v naší krajině (rychlost jejich usazování na dně jezer) se výrazně měnily od konce poslední doby ledové, tj. v posledních zhruba letech. Poměrně vysoký transport látek na konci doby ledové se postupně zpomaloval, jak se krajina pokrývala přirozenou vegetací, od středověku, tj. v posledních tisíci letech, se transport opět zrychluje. - I -

18 příloha časopisu Bedrník KRAJINA & ENERGIE Výluh látek ze sedimentu při různém režimu průtoku vody ( prof. W. Ripl) Ztráty látek z krajiny jsou neudržitelně vysoké Z úrodných zemědělských půd se ročně s vodou vyplavuje řádově tuna rozpuštěných alkálií za rok (Ripl 2003). Krajina tak nevratně přichází o vápník, hořčík, draslík a uhličitany. Takové množství nelze nahradit hnojením. Vyhodnotili jsme údaje ČHMÚ o průtoku vody a koncentracích látek v Labi na odtoku z ČR v Hřensku. Ročně tudy odtéká na milion tun čistého vápníku, hořčíku, draslíku a sodíku (Pokorný et al.2003). Takové ztráty alkálií jsou provázeny okyselením, protože za každý uvolněný ion vápníku se uvolní dva protony (ionty vodíku) do prostředí. Není v lidských silách ani v ekonomických možnostech navracet takové množství alkálií zpět do půdy. Propočtem zjistíme, že bychom museli dovážet nákladní automobil alkálií každou druhou minutu, dnem i nocí, abychom ztráty alkálií kompenzovali. Tyto ztráty alkálií přitom nelze vysvětlit jejich vytěsňováním kyselým deštěm. Matematicky zjistíme, že kyselý déšť vytěsňuje pouze několik procent z alkálií, které od nás odtékají. Vysoké ztráty alkálií si tedy vysvětlujeme rozkladnými procesy v půdě (mineralizace organických látek), při kterých vznikají silné kyseliny (sírová, dusičná). Navíc se mineralizační procesy zrychlují v půdě odvodněné, jak se zvětšuje vrstva provzdušněné půdy, která je střídavě vlhká a střídavě prosychá. Tak se zrychluje rozklad organických látek v půdě, organické látky ubývají, do vzduchu se uvolňuje oxid uhličitý a do vody se uvolňují alkálie a později i další látky, jako jsou těžké kovy. Rozklad se urychluje velkými amplitudami teplot povrchu půdy zbavené funkční vegetace. Krajina ztrátami látek stárne Z půdy mizí organické látky, půda se okyseluje, z živé půdy se stává fyzikální systém s malou schopností autoorganizace. Taková půda je pro některé organismy dokonce toxická. Uvolňují se v ní těžké kovy, toxickým se stává i hliník, hlavní složka půdy. Půda postrádá alkálie a živiny, ty voda odnáší do moře. Okyselení půdy, snižování její úrodnosti a následný nedostatek vápníku v potravě na straně jedné a vysoký obsah živin, eutrofizace vody (snižování její kvality, rozvoj vodních květů sinic) na straně druhé jsou propojenými jevy špatného hospodaření v krajině. Přirozené dlouhodobě funkční ekosystémy se vyznačují nízkými ztrátami látek. Látky v nich obíhají, koloběhy látek jsou uzavřené. Takové ekosystémy jsou energeticky otevřené a co do toku látek uzavřené. V jejich fungování lze hledat inspiraci pro strategii hospodaření v krajině. Ochrana přírody má nesmírný význam nejenom z hlediska zachování biologické rozmanitosti, ale i proto, že zachovává přirozené funkční ekosystémy, kde se můžeme poučit o přirozeném funkčním uspořádání krajiny. Z tohoto hlediska jsou zejména názorné a hodnotné pralesní porosty. Kritéria funkčnosti krajiny měřítko udržitelného fungování krajiny Odstraňování vegetace na velkých plochách a odvodňování znemožňují měkkou disipaci sluneční energie přes vodní páru. Vedou k vytváření teplotních rozdílů na velkých plochách, protože teplotní rozdíly se vyrovnávají nejplynuleji prostřednictvím vodní páry. Energetickou účinnost využívání krajiny tedy lze posuzovat podle teplotní amplitudy (rozdíly teplot mezi dnem a nocí a rozdíly a rozložení teplot mezi místy). Chemická účinnost krajiny je potom definována (Ripl 1995, Ripl et al. 1996, Ripl 2003) jako celkový koloběh látek v ekosystému nevratné ztráty/ celkové množství látek v ekosystému. Udržitelné fungování krajiny lze tedy vyjádřit ze zjištěné hrubé produkce ekosystému a změřených úniků látek z tohoto ekosystému (povodí). Ztráty se dají zjistit měřením průtoku vody a jejího složení na konci povodí. Měřítkem chemického složení vody je její vodivost (odpovídá celkovému obsahu iontů), kterou je možno sledovat nepřetržitě stejně jako průtok. Dlouhodobé měření chemické účinnosti krajiny prováděl Wilhelm Ripl s kolegy (1996) v rozsáhlém projektu v severním Německu. Laboratoř aplikované ekologie demonstrovala správnost a využitelnost tohoto přístupu na třech malých povodích (zhruba po 200 ha ) v CHKO Šumava na pravém břehu Lipenské přehradní nádrže v projektu Laboratoře aplikované ekologie ZF JU v Českých Budějovicích (Pechar 2000, Procházka et al. 2001). Nejvyšší ztráty látek a největší rozkolísanost toku v závislosti na srážkách se projevuje v odvodněném zemědělském povodí, přestože zásoby látek v půdě jsou již nižší než ve dvou dalších srovnávaných povodích, kde převažuje les, přirozené vlhké louky, mokřady. Počínání člověka v krajině je co do toků energie, vody a látek zatím náhodné. Měli bychom se snažit uzavírat cyklus vody a látek v krajině, dbát Pohyb vody a látek ( pfof. W. Ripl) - II -

19 - III - příloha časopisu Bedrník KRAJINA & ENERGIE Model obnovy koloběhu vody v povodí s cílem zvýšení udržitelnosti krajiny ( pfof. W. Ripl) na dostatek odpařovacích kapacit v nivách řek, na dostatek kondenzačních ploch s funkční vegetací na horách a kopcích. Vodu odtékající z čistíren odpadních vod a ze zemědělských půd je potřeba předtím, než odteče řekami do moří, filtrovat přes ekosystémy, které snášejí zatopení a které využijí a naváží živiny a látky ve vodě obsažené. Zabráníme tím nevratným ztrátám látek, zvýšíme množství vody kolující v krajině a zamezíme vytváření velkých teplotních rozdílů na velkých plochách. Povodně a sucha jako následek lidské činnosti Studium sedimentů jezer a studium říčních niv na území naší republiky i jinde v Evropě prokázalo, že v posledních asi letech, tedy po posledním zalednění, se povodně objevují zejména v posledních tisíci letech, to jest od středověku. Rozsáhlé porosty lužního lesa na jižní Moravě jsou poměrně mladé, vznikaly před tisíci lety jako následek odlesnění a kolonizace horních částí povodí. Hospodaření na velkých plochách, odstranění vegetace a vody z velkých ploch vede nevyhnutelně ke změnám disipace sluneční energie, protože mění toky energie o několik řádů vyšší, než sami produkujeme. Na základě toho lze očekávat změny v proudění vzduchu a změny v distribuci srážek. Proudění vzduchu a distribuce srážek je totiž způsob, jakým se přenáší sluneční energie a jakým se vyrovnávají energické potenciály mezi místy. Strategie hospodaření v krajině vycházející z principů fungování přirozených ekosystémů Hospodáři na velkých plochách, tedy zemědělci a lesníci, určují kvalitu vody, která odtéká z ploch, na kterých hospodaří. Zacházením s vegetací na velkých plochách ovlivňují též místní klima. To je nezastupitelná úloha hospodářů s půdou. Za zajištění základních ekologických funkcí krajiny (toky energie, vody a látek), za udržitelné hospodaření by měli být odměňováni. Pokud jsou hospodáři na velkých plochách vrženi do konkurence trhu, aniž se v prvé řadě zohlední jejich společenská funkce, potom jsou nuceni využívat krajinu nešetrným způsobem, vzdáleným od udržitelného hospodaření. Nemohou hledět ani na ztráty látek (vyčerpávání a stárnutí krajiny), ani na disipaci sluneční energie přes vodní cyklus (tvorba místního klimatu), snižuje se i biodiverzita krajiny. Obnova a zachování principů udržitelného hospodaření vychází z nízkých ztrát látek, recyklace a disipace sluneční energie přes vodní cyklus, nevylučuje činnost člověka a jeho trvalou přítomnost v krajině. V dnešní době jsou ve vyspělých evropských zemích v zemědělství zaměstnána přibližně 3 % populace. Když přibližně před 200 lety začala ve střední Evropě průmyslová revoluce v různých regionech a zemích na světě probíhala s určitým časovým posunem, ale obecně byl rozvoj skoro všude stejný bylo 90 % lidí činných v tzv. primárním sektoru, tedy převážně v zemědělství. Na konci 19. století bylo 50 % lidí činných v průmyslu. Okolo roku 2000 ale už sekundární sektor (průmysl) dávno hlavní roli nehrál. Vystřídal ho terciální sektor veřejných a privátních služeb. Dnes je na naší polokouli přes 50 % lidí činných v terciálním sektoru, v pomalu se zmenšujícím sektoru sekundárním (průmysl) oficiálně snad ještě 35 % a v EU pouze 2 5% v tzv. primárním zemědělském sektoru. Považuje se to za přírodní zákon ekonomického vývoje a modernizace národního hospodářství. Jednou z variant dalšího vývoje společnosti je návrat lidí zpět do primárního sektoru, do zemědělství což znamená respektování distribuce sluneční energie a její efektivní využívání (Scheer 2000). Pokud bychom přijali princip vyššího zdanění zdrojů a nižšího zdanění práce, stimulovali bychom recyklaci, stimulovali bychom místní výroby, a tím uzavíraní cyklů látek. Současný způsob hospodaření v krajině není udržitelný, krajina jej dlouho neunese; navíc je závislý na dodatkové energii z fosilních paliv. Cíl: Fungující ekosystémy Člověk svým hospodařením neuvědoměle mění ohromné toky energie, vody a látek. Ztráty látek, které odcházejí řekami do moří, jsou v perspektivě lidské civilizace nevratné. Podobně člověk mění toky vody a energie. Naše současné hospodaření v krajině se vyznačuje odstraňováním trvalé funkční vegetace a soustavnou dehydratací (odvodněním) krajiny, tím likvidujeme autoregulační schopnosti krajiny, převádíme ji na fyzikální systém. Krajina ztrácí schopnost klimatizovat, protože postrádá vodu a vegetaci. Naším cílem by měla být krajina využívaná člověkem na principech dlouhodobě fungujících ekosystémů, které jsou charakterizovány uzavřenými cykly látek, vysokým množství trvalé biomasy jak v produkční, tak v dekompoziční fázi a z toho pramenící disipací sluneční energie přes vodní cyklus. V takové krajině se recykluje i metan, oxid uhličitý a další látky, které se jinak dostávají s teplotním prouděním do vyšších vrstev atmosféry. Nerespektování principů udržitelně fungujících ekosystémů při našem hospodaření v krajině vede k rychlému vyčerpání produkčního potenciálu krajiny, ke zhoršení kvality vody, změnám místního klimatu. Sluneční energie přichází na velké plochy, hospodařením na těchto plochách řídíme osudy sluneční energie a kvalitu odtékající vody. Společnost by měla uznat rozhodující úlohu hospodářů na velkých plochách a zaplatit je. Nejde o dotaci, ale o odměnu. RNDr. Jan Pokorný, CSc., ENKI, o. p. s, a Ústav ekologie krajiny AV ČR Třeboň, Dukelská 145, Třeboň. Tel ,

20 příloha časopisu Bedrník KRAJINA & ENERGIE i n z e r c e KLIMATIZAČNÍ ZAŘÍZENÍ PRO CHLAZENÍ ZAHRADY A OBVODOVÝCH ZDÍ RODINNÉHO DOMU Strom s průměrem koruny pět metrů zaujímá plošný průmět přibližně 20 m 2. Na takovou korunu dopadne v jasném letním dni nejméně 120 kwh sluneční energie. Jedno její procento se spotřebuje na fotosyntézu, pět až deset procent je odraženo zpět ve formě světelné energie, pět až deset procent se odrazí ve formě tepla a zhruba stejné procento ohřeje půdu. Největší část dopadající energie (asi 80 %) je vložena do procesu výparu rostlinou transpirace. Je-li strom dostatečně zásobený vodou, odpaří za den více než 100 litrů, čímž využije (vlastně zrecykluje ) 250 MJ sluneční energie (tedy 70 kwh). Na výpar jednoho litru vody se totiž spotřebuje 2,5 MJ (0,7kWh), tj. hodnota skupenského (výparného) tepla vody kdysi jsme se o něm učili ve fyzice. Jinak řečeno, strom během slunného letního dne odpaří 100 l vody, a tím své okolí ochladí o 70 kwh, průměrně v průběhu deseti hodin chladí výkonem 0,7 kw. Pro srovnání, klimatizační zařízení v luxusních hotelích mají výkon 2 kw, mrazničky a ledničky o více než řád nižší. Nejpozoruhodnější je regulační schopnost stromu a osud sluneční energie vázané ve vodní páře. List má množství průduchů, jimiž voda prochází a které ovlivňují rychlost jejího odpařování (chlazení) podle celkového množství vody, jež je k dispozici, a podle intenzity slunečního záření. Na jediném milimetru čtverečním najdeme přibližně 50 až 100 průduchů, každý reaguje na teplotu a vzdušnou vlhkost okolí a podle ní se zavírá a otvírá. Na každém stromě jsou tedy desítky milionů průduchů regulačních ventilů s teplotními a vlhkostními čidly. Dovedete si představit množství drátů, kabelů i techniky potřebné k tomu, abychom takové zařízení sestavili? Příroda je prostě nedostižná! Odpařená vodní pára obsahuje vázanou sluneční energii, a jak postupuje krajinou, sráží se (kondenzuje) na chladných místech, přičemž se uvolňuje teplo vázané při výparu. Tak sluneční energie plyne prostorem. Podle fyzikálních podmínek se vodní pára může srážet až ráno (tvorba rosy, drobné ranní srážky) a skupenským teplem uvolněným při kondenzaci ohřívá okolí. Sluneční energie tak plyne (přenáší se) i v čase. Na základě této malé připomínky základů fyziky lépe pochopíme rozdíl mezi stínem stromu a stínem slunečníku či přístřešku. Je podstatný. Zatímco slunečník záření pouze pasivně odráží (podle barvy povrchu), strom jej aktivně přetváří v chlad a vlhko. Zmínil jsem, že koruna stromů o průměru 5 metrů chladí průměrným výkonem 7 kw, což za deset hodin provozu představuje kolem 140 Kč (při sazbě za odběr elektřiny pro domácnost) a 240 Kč (při podnikatelské sazbě). Aby strom dobře fungoval, vyžaduje od nás jen občas zalít. Kromě toho listnatý strom před oknem na zimu opadá a propouští sluneční záření, které může pasivně ohřívat dům. Zacházením s vodou a rostlinami ovlivňujeme klima zahrady i jejího nejbližšího okolí. Odvodněním a odstraněním zeleně na velkých plochách navozujeme zvláště ve městech či na polích pouštní klima, které nevyváží žádné technické zařízení. Je to proto, že na plochách bez vegetace se většina dopadajícího sluneční záření přeměňuje na teplo, okolí se přehřívá a vysychá. Na malou zahradu o ploše 300 m 2 dopadá v létě sluneční záření o výkonu až 300 kw, což za letní den činí 1500 až 1700 kwh sluneční energie. Stejné množství energie se na suchých neozeleněných plochách odráží v podobě nevyužitého tepla. Je-li však plocha pokryta rostlinami a zásobená vodou, potom se více než polovina energie váže do vodní páry a naše zalitá zahrádka se stromy a dalšími rostlinami chladí sebe i okolí výkonem kolem 100 kw. Činí tak nehlučně, nenápadně, za zpěvu ptáků, vůně květin a zrání plodů. Jenom za energii nutnou k provozu chladicího zařízení srovnatelných technických parametrů bychom zaplatili 3000 Kč, respektive 6000 Kč denně. Zn. KAŽDÉMU BĚŽNĚ DOSTUPNÉ LITERATURA: Capra, F., 1996, The Web of Life. A New Synthesis of Mind and Matter. Flamingo, harper Collins Publishers. Capra, F., 2004, Tkáň života. Nová syntéza mysli a hmoty. Academia, Praha 290 stran Clive Ponting, A green history of the world, Životní prostředí a kolaps velkých civilizací, Penguin Books, 1991, 412 pp. Pechar, L., 2000, Laboratoř aplikované ekologie a managementu zemědělské krajiny, Projekt MŠMT VS Závěrečná zpráva. Pokorný, J. (2001): Krajina jako dynamický, živý systém člověk řídí toky energie, vody a látek v krajině. In: Sborn. konf. Tvář naší země krajina domova, února 2001, Pražský hrad a Průhonice, p , Praha. Pokorný, J. (2001): Krajina jako dynamický, živý systém člověk řídí toky energie, vody a látek v krajině. Stavba, Praha, 8: Pokorný J. (2001): Dissipation of solar energy in landscape controlled by management of water and vegetation. Renewable Energy, Amsterdam, 24: Pokorný J., Čeřovská K., Macák M. et Pecharová E. (2003): Matter losses from large catchment expressed as acidification how much does acid rain cause? In: Vymazal, J. (ed.), Wetlands: nutrients, metals and mass cycling, p , Backhuys Publ., Leiden. Procházka, J., Hakrová, P., Pokorný, J., Pecharová, E., Hezina, T., Šíma M., Pechar, L., 2001, Effect of different management practices on vegetation development losses of soluble matter and solar energy dissipation in three small submountain catchments. In. Vymazal J. (ed.) 2001: Nutrient Cycling and Retention in Natural and Constructed Wetlands Backhuys Publishers, Leiden, The Netherlands 2001 (in print) Prigogine, I., Stengers, I Order out of Chaos (Man s Dialogue with Nature), Flamingo, Harper Collins Publishers. Ripl, W., 1995, Management of water cycle and energy flow for ecosystem control: the energy-transport-reaction (ETR) model. Ecological modelling, 78, Ripl, W., Water: the bloodstream of the biosphere. Phil. Trans. R. Soc. Lond. B. 358, Ripl, W., Janssen, T., Hildmann, Ch., Ott, I. et al. 1996, Entwicklung eines Land-Gawasser Bewirtschftungskonzeptes zur Senkung von Stoffverlusten an Gewasser (Stor-Projekt I und II), Technische Universitat Berlin, Deutsche Forschungsanstalt fur Luft und Raumfahrt, Christian-Albrechts-Universitat Kiel. Ripl, W., Pokorný, J., Eiseltová, M., Ridgill, S., Holistický přístup ke struktuře a funkci mokřadů a jejich degradaci. In: Eiseltová, M (ed). Obnova jezerních ekosystémů holistický přístup, Wetlands International publ. No. 32 The Nature Conservation Bureau, Ltd. Newbury, UK Scheer, H Solare Weltwirtschaft. Strategie fur die Okologische Moderne. Verlag Antje Kunstmann, München KRAJINA & ENERGIE. II. Člověk mění toky vody, látek a energie. Autor RNDr. Jan Pokorný, CSc., Ústav ekologie krajiny AV ČR a ENKI, o. p. s., Třeboň. Text k PowerPoint prezentaci Krajina & Energie. Prezentace je provázena větším počtem obrázků a schémat v českém, resp. anglickém jazyce. Obrázky jsou přístupné na Vyšlo jako příloha časopisu Bedrník 2/2005. Redakčně upraveno. - IV -

EKOLOGICKÉ ČISTÍCÍ PROSTŘEDKY A ALTERNATIVNÍ ČIŠTĚNÍ

EKOLOGICKÉ ČISTÍCÍ PROSTŘEDKY A ALTERNATIVNÍ ČIŠTĚNÍ Projekt ROZŠÍŘENÍ VYBRANÝCH PROFESÍ O ENVIRONMENTÁLNÍ PŘESAH Č. CZ.1.07/3.2.04/05.0050 EKOLOGICKÉ ČISTÍCÍ PROSTŘEDKY A ALTERNATIVNÍ ČIŠTĚNÍ EKOZNAČKY Ekologicky šetrný výrobek šetrnější k životnímu prostředí

Více

Speciální ZŠ a MŠ Adresa. U Červeného kostela 110, 415 01 TEPLICE Číslo op. programu CZ. 1. 07 Název op. programu

Speciální ZŠ a MŠ Adresa. U Červeného kostela 110, 415 01 TEPLICE Číslo op. programu CZ. 1. 07 Název op. programu Subjekt Speciální ZŠ a MŠ Adresa U Červeného kostela 110, 415 01 TEPLICE Číslo op. programu CZ. 1. 07 Název op. programu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo výzvy 21 Název výzvy Žádost o fin. podporu

Více

Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách

Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách Leonardo da Vinci Project Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách Modul 1 Voda v prádelnách Kapitola 2 Používání vody pro praní Obsah typy zdrojů vody pro prádelny obecné vlivy na spotřebu vody - Délka

Více

kondenzace evapo- (transpi)race

kondenzace evapo- (transpi)race Voda jako zdroj evapo- (transpi)race Koloběh vody v krajině kondenzace Voda jako zdroj Voda jako zdroj Celkové množství vody na Zemi: 1,38 x 109 km 3 Z toho je 97,4 % slané vody. Celkové množství sladké

Více

Škola: Základní škola a mateřská škola Jesenice, okr. Rakovník

Škola: Základní škola a mateřská škola Jesenice, okr. Rakovník Autor: Mgr. Simona Mrázová Škola: Základní škola a mateřská škola Jesenice, okr. Rakovník VODA Obsah 1. SVĚTOVÝ DEN VODY... 2 2. VODA V PŘÍRODĚ... 3 3. TYPY VODY... 4 4. VLASTNOSTI A SKUPENSTVÍ VODY...

Více

1. Z celkového množství vody na zemi zaujímá sladká voda jenom asi 5 %. Většina z toho je ve formě ledovců. SPRÁVNĚ jdi na č.2 ŠPATNĚ jdi na č.

1. Z celkového množství vody na zemi zaujímá sladká voda jenom asi 5 %. Většina z toho je ve formě ledovců. SPRÁVNĚ jdi na č.2 ŠPATNĚ jdi na č. 1. Z celkového množství vody na zemi zaujímá sladká voda jenom asi 5 %. Většina z toho je ve formě ledovců. SPRÁVNĚ jdi na č.2 ŠPATNĚ jdi na č.3 2. Sladké vody je ještě méně okolo 2,5%. To že je většina

Více

PRACOVNÍ LIST EVVO - VODA

PRACOVNÍ LIST EVVO - VODA Projekt Integrovaný vzdělávací systém města Jáchymov Mosty indikátor 06.43.19 PRACOVNÍ LIST EVVO - VODA Úkol: Fyzikální a chemická analýza vody Princip: Vlastním pozorováním získat poznatky o vlastnostech

Více

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova VY_32_INOVACE_10_17_PŘ Téma Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Člověk jako ochránce i kazisvět Seznámení s vymíráním živočichů, ničení lesů, těžbou nerostných surovin, Mgr. Martina Mašterová čeština

Více

Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách

Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách Leonardo da Vinci Project Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách Modul 1 Používání vody Kapitola 2 Používání vody pro praní Cíle Obsah typy zdrojů vody pro prádelny obecné vlivy na spotřebu vody -

Více

K příležitosti Mezinárodního dne vody, který letos připadl na 22. března, se několik tříd ZŠ Lupáčova v průběhu druhého pololetí zapojilo do projektu

K příležitosti Mezinárodního dne vody, který letos připadl na 22. března, se několik tříd ZŠ Lupáčova v průběhu druhého pololetí zapojilo do projektu K příležitosti Mezinárodního dne vody, který letos připadl na 22. března, se několik tříd ZŠ Lupáčova v průběhu druhého pololetí zapojilo do projektu Mýdlo = hrdina dětí. Projekt uspořádal UNICEF s podporou

Více

PhDr. Ivo Hlaváč NM a ředitel sekce technické ochrany ŽP

PhDr. Ivo Hlaváč NM a ředitel sekce technické ochrany ŽP Priority MŽP M P pro období 2014+ VODA FÓRUM F 2012 PhDr. Ivo Hlaváč NM a ředitel sekce technické ochrany ŽP Obsah prezentace Evropský a mezinárodní kontext Národní kontext Priority MŽP pro období 2014+

Více

Mokřady aneb zadržování vody v krajině

Mokřady aneb zadržování vody v krajině Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu

Více

9. ročník LMP NSP. 8. ročník LMP NSP. 10. ročník LMP SP. 7. ročník LMP NSP. Pozorování, pokus a bezpečnost práce. práce. práce

9. ročník LMP NSP. 8. ročník LMP NSP. 10. ročník LMP SP. 7. ročník LMP NSP. Pozorování, pokus a bezpečnost práce. práce. práce Charakteristika vyučovacího předmětu Chemie ŠVP LMP Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Chemie Vyučovací předmět Chemie je tvořen z obsahu vzdělávacího oboru ze vzdělávací oblasti

Více

Životní prostředí. ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013

Životní prostředí. ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013 Učební osnova předmětu Životní prostředí Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 192 3. ročník: 33 týdnů

Více

Životní prostředí. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření:

Životní prostředí. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření: Učební osnova předmětu Životní prostředí Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 225 3. ročník: 33 týdnů

Více

Tlak Evropské unie nestačil, aby se dostatek vody přiřadil k základním lidským právům.

Tlak Evropské unie nestačil, aby se dostatek vody přiřadil k základním lidským právům. Tlak Evropské unie nestačil, aby se dostatek vody přiřadil k základním lidským právům. V pásmu od severní Afriky po centrální Asii jsou šířením pouští ohroženy dvě miliardy lidí. Spolu s rozšiřováním pouští

Více

ALPIN UNIVERSAL 1kg 12ks do krabice, paleta 72 krabic

ALPIN UNIVERSAL 1kg 12ks do krabice, paleta 72 krabic ALPIN universal Universalní prací prostředek -Působením aktivního kyslíku a enzymů odstraní i velmi odolnou špínu. Vaše prádlo bude vždy zářivě čisté. Dosahuje vysoké účinnosti již při nízkých teplotách

Více

6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník

6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník 5. Průřezové téma - ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA 6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník Ekosystémy les (les v našem okolí; produkční a mimoprodukční významy lesa) pole (změny okolní krajiny vlivem význam způsoby

Více

Odhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba. 8 000 kj (množství v potravě)

Odhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba. 8 000 kj (množství v potravě) Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam

Více

ZAJIŠTĚNÍ A ZPŘÍSTUPNĚNÍ VODNÍCH ZDROJŮ 2014

ZAJIŠTĚNÍ A ZPŘÍSTUPNĚNÍ VODNÍCH ZDROJŮ 2014 ZPRÁVA O POMOCI V ETIOPII ZAJIŠTĚNÍ A ZPŘÍSTUPNĚNÍ VODNÍCH ZDROJŮ 2014 ekvtisni.cz strana 1 / 5 Voda nad zlato Více než 700 milionů obyvatel planety nemá přístup k nezávadné pitné vodě. Téměř polovina

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 11 VY 32 INOVACE 0115 0311

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 11 VY 32 INOVACE 0115 0311 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 11 VY 32 INOVACE 0115 0311 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor

Více

OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín 3) Mezinárodní spolupráce v ochraně životního prostředí 2 Ochrana ŽP vyžaduje

Více

Důsledky nedostatku pitné vody

Důsledky nedostatku pitné vody Důsledky nedostatku pitné vody Není možné žít bez pitné vody. Když člověk nemá pravidelný přísunu pitné vody dochází k postupné dehydrataci, jejímž prvním příznakem je pocit žízně je tedy logické, že dehydratovaný

Více

Globální stav a perspektivy kalového hospodářství čistíren odpadních vod

Globální stav a perspektivy kalového hospodářství čistíren odpadních vod Globální stav a perspektivy kalového hospodářství čistíren odpadních vod Pavel Jeníček VŠCHT Praha Ústav technologie vody a prostředí Paradoxy čistírenských kalů I Kaly obsahují řadu polutantů, které mohou

Více

J. Schlaghamerský: Ochrana životního prostředí - ochrana vod voda jako zdroj. Voda jako zdroj

J. Schlaghamerský: Ochrana životního prostředí - ochrana vod voda jako zdroj. Voda jako zdroj Voda jako zdroj Voda jako zdroj Celkové množství vody na Zemi: 1,38 x 109 km 3 Z toho je 97,4 % slané vody. Celkové množství sladké vody 2,6 % množstvídostupnésladkévody 0,3 % (= 3,6 x 106 km3) množstvískutečněpoužitelné

Více

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Současná etapa je charakterizována: populační explozí a nebývalým rozvojem hospodářské činnosti společnosti řadou antropogenních činností s nadměrnou produkcí škodlivin

Více

Zásady trvale udržitelného rozvoje

Zásady trvale udržitelného rozvoje Zásady trvale udržitelného rozvoje Co je to trvale udržitelný rozvoj (TUR) trend, který zajistí hospodářský a společenský vývoj, který bude v souladu s kapacitami ekosystémů zachování tzv. enviromentálních

Více

Trénink o dobré praxi ochrany půdy. KONFERENCE 14. 16.5.2014 v Lednici

Trénink o dobré praxi ochrany půdy. KONFERENCE 14. 16.5.2014 v Lednici Trénink o dobré praxi ochrany půdy KONFERENCE 14. 16.5.2014 v Lednici kvalita půdy jaro na Vysočině jarní porosty na Vysočině Ohrožení půdy nejen na Vysočině Ohrožení půdy Změna zemědělské politiky po

Více

Hydroxidy se vyznačují louhovitou" chutí. Ochutnávat je však nesmíte nikdy, protože mají stejné leptavé účinky jako kyseliny.

Hydroxidy se vyznačují louhovitou chutí. Ochutnávat je však nesmíte nikdy, protože mají stejné leptavé účinky jako kyseliny. Hydroxidy se vyznačují louhovitou" chutí. Ochutnávat je však nesmíte nikdy, protože mají stejné leptavé účinky jako kyseliny. K nejvýznamnějším z nich patří hydroxid sodný, hydroxid draselný a hydroxid

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách

Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách Leonardo da Vinci Project Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách Modul 1 Voda v prádelnách Kapitola 4 Příčiny kontaminace vody Modul 1 Voda v prádelnách Kapitola 4 Příčiny kontaminace vody 1 Obsah

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - půda V této kapitole se dozvíte: Jak vznikla půda. Nejvýznamnější škodliviny znečištění půd. Co je to

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty 1 2 3 skupenství ( kapalné

Více

Střední průmyslová škola Ostrov sídlo: Klínovecká 1197, 363 01 Ostrov, tel: 353 416 400, IČ: 708 454 25 SMĚRNICE

Střední průmyslová škola Ostrov sídlo: Klínovecká 1197, 363 01 Ostrov, tel: 353 416 400, IČ: 708 454 25 SMĚRNICE Střední průmyslová škola Ostrov sídlo: Klínovecká 1197, 363 01 Ostrov, tel: 353 416 400, IČ: 708 454 25 SMĚRNICE ředitele Střední průmyslové školy Ostrov č. 1327/2015/SPS Školní program environmentálního

Více

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského Ţáky

Více

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost Oxid uhličitý, biopaliva, společnost Oxid uhličitý Oxid uhličitý v atmosféře před průmyslovou revolucí cca 0,028 % Vlivem skleníkového efektu se lidstvo dlouhodobě a všestranně rozvíjelo v situaci, kdy

Více

NEDOSTATEK PITNÉ VODY

NEDOSTATEK PITNÉ VODY Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav GPS 3. ročník NEDOSTATEK PITNÉ VODY referát Jméno a příjmení: Kateřina Zimmerhaklová Třída: 3. A Datum: 14. 10. 2015 Nedostatek pitné vody 1. Nedostatek pitné vody

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 7.6.2013

Více

Prioritní cíle programu LIFE+

Prioritní cíle programu LIFE+ Prioritní cíle programu LIFE+ 1 Prioritní oblasti LIFE+ Příroda a biologická rozmanitost Základní cíl: chránit, zachovat, obnovit, sledovat a zjednodušit fungování přírodních systémů, přírodních stanovišť,

Více

Název: Rozvojové problémy

Název: Rozvojové problémy Název: Rozvojové problémy Autor: Mgr. Petra Šípková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Zeměpis a jeho aplikace Ročník: 3. (1. ročník vyššího gymnázia)

Více

MONTÁŽNÍ NÁVOD. Magnetická ochrana proti vodnímu kameni

MONTÁŽNÍ NÁVOD. Magnetická ochrana proti vodnímu kameni MONTÁŽNÍ NÁVOD Magnetická ochrana proti vodnímu kameni A. Ochrana proti vodnímu kameni pro sprchovací armatury Obj. č.: 53 34 52 (č. zboží: 100 01) Nové senzační zařízení pro sprchy! Optimální pro citlivou

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Nabídka vybraných pořadů

Nabídka vybraných pořadů Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Vsetínská 78 757 01 Valašské Meziříčí Nabídka vybraných pořadů Pro střední školy a učiliště Seznamte se s naší nabídkou poutavých naučných programů zaměřených nejen na

Více

Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci

Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci Ing. Martin Kloz, CSc. konference Globální a lokální přístupy k ochraně klimatu 8. 12. 2014 Strana 1 Skleníkový efekt a změna klimatu 1 Struktura

Více

LOHAS. Natálie Lorencová,, Lidija Erlebachová Neformáln

LOHAS. Natálie Lorencová,, Lidija Erlebachová Neformáln LOHAS Nový životní styl současnosti Natálie Lorencová,, Lidija Erlebachová Neformáln lní tiskové setkání,, 9. záříz 2009 2 Příroda a udržitelný rozvoj získávají na důled ležitosti Svět se mění Stále větší

Více

CHEMIE. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

CHEMIE. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu 8. 9. ročník Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět chemie má časovou dotaci 2 hodiny týdně v 8. a 9. ročníku. Vzdělávací obsah tohoto předmětu je totožný

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu 1. výzva k předkládání žádostí o grant v programových oblastech

Více

ŽUMPY SEPTIKY EnviSep

ŽUMPY SEPTIKY EnviSep ŽUMPY SEPTIKY EnviSep Prostředek určený k rozkladu organických nečistot v žumpách a septicích. V každém gramu přípravku se nachází 5 bilionů bakterií, které dokáží efektivně rozložit veškerý organický

Více

Zpráva o činnosti v oblasti EVVO ve školním roce 2009/2010 na SOŠ SOU Šumperk, Gen. Krátkého 30

Zpráva o činnosti v oblasti EVVO ve školním roce 2009/2010 na SOŠ SOU Šumperk, Gen. Krátkého 30 Zpráva o činnosti v oblasti EVVO ve školním roce 2009/2010 na SOŠ SOU Šumperk, Gen. Krátkého 30 Ve školním roce 2009/2010 se konaly tyto akce související s problematikou EVVO. Září: - Příprava plánu EVVO

Více

Vzduch z hlediska ekologie

Vzduch z hlediska ekologie Variace 1 Vzduch z hlediska ekologie Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. Vzduch Vzduch je jedním

Více

Roční plán EVVO. ZŠ a MŠ Kosmonautů 177, Děčín

Roční plán EVVO. ZŠ a MŠ Kosmonautů 177, Děčín Roční plán EVVO ZŠ a MŠ Kosmonautů 177, Děčín Školní rok: 2014-2015 Cílové zaměření plánu environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty (EVVO) Poskytovat potřebné znalosti a dovednosti, které žákům umožní

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

prací prostředek pro dětské prádlo

prací prostředek pro dětské prádlo prací prostředek pro dětské prádlo 2,4 kg 4,5 kg 15 kg BATOLE Kvalitní prací prášek českého výrobce, určený převážně na prádlo přicházející do styku s dětskou pokožkou, která je nejvíce vystavena rizikům

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

SSOS_ZE_2.08 Opakování hydrosféry (kvíz)

SSOS_ZE_2.08 Opakování hydrosféry (kvíz) Číslo a název projektu Číslo a název šablony CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT DUM číslo a název SSOS_ZE_2.08

Více

Dotazník s ekologickou tématikou

Dotazník s ekologickou tématikou Dotazník s ekologickou tématikou Autor: Naďa Kuhnová 7.O Ve dch 5.- 9. 3. 2007 proběhl na gymnáziu Dr. J. Pekaře výzkum formou dotazníků s ekologickou tématikou. Tázáno bylo celkem 156 lidí, z toho 149

Více

VY_32_INOVACE_008. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_008. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_008 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Vztahy mezi organismem a prostředím Vyučovací

Více

Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva

Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva Mgr. Libuše Vlasáková národní zástupkyně pro Ramsarskou úmluvu Ministerstvo životního prostředí Co je to Ramsarská

Více

Myčky nádobí jako důležitý zdroj fosforu v komunálních vodách

Myčky nádobí jako důležitý zdroj fosforu v komunálních vodách Myčky nádobí jako důležitý zdroj fosforu v komunálních vodách Eliška Maršálková, Blahoslav Maršálek Botanický ústav AV ČR,v.v.i., Lidická 25/27, 657 20 Brno Osnova: Legislativa Složky prostředků do myček

Více

EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION JIŽNÍ ČECHY DOLNÍ BAVORSKO

EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION JIŽNÍ ČECHY DOLNÍ BAVORSKO EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION JIŽNÍ ČECHY DOLNÍ BAVORSKO Vytápění a větrání nízkoenergetických a pasivních budov Investice do Vaší budoucnosti Projekt je spolufinancován Evropskou Unií prostřednictvím Evropského

Více

Ing. Miroslav Král, CSc.

Ing. Miroslav Král, CSc. VODNÍ HOSPODÁŘSTV STVÍ Aktuáln lní informace MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTV LSTVÍ Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru vodohospodářské politiky Obsah Organizace vodního hospodářství Vodohospodářská politika

Více

Voda v krajině. Funkce vody v biosféře: Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Evropská vodní charta

Voda v krajině. Funkce vody v biosféře: Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Evropská vodní charta Voda v krajině Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Eva Boucníková, 2005 Funkce vody v biosféře: Biologická Zdravotní Kulturní Estetická Hospodářská Politická

Více

2. TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ

2. TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ 2. TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ http://cs.wikipedia.org/wiki/trvale_udr%c5%beiteln%c3%bd_rozvoj OBECNÉ SOUVISLOSTI V SOUČASNÉ DOBĚ ŽIJE VĚTŠÍ ČÁST LIDSTVA V PRO NÁS NEPŘEDSTAVITELNÉ CHUDOBĚ A OBYVATELÉ TZV.

Více

ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ ZNEČIŠTĚNÍ VODY

ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ ZNEČIŠTĚNÍ VODY ABSTRAKT V rámci projektu ENVI-MOBILE, jehož cílem je poskytnout učitelům základních a středních škol inovativní výukové materiály zaměřené na environmentální výchovu, jsme realizovali krátký průzkum veřejného

Více

Standardy a praxe zeleného nakupování v České republice

Standardy a praxe zeleného nakupování v České republice Standardy a praxe zeleného nakupování v České republice Úvod V České republice existuje několik iniciativ týkajících se zeleného nakupování (pro veřejné organizace). Nicméně většina z nich vychází z neziskových

Více

Stručné zhodnocení akce MIKROKLIMA 2011

Stručné zhodnocení akce MIKROKLIMA 2011 Stručné zhodnocení akce MIKROKLIMA 2011 Dne 31. 5. 2011 proběhla na Náměstí OSN tradiční akce s názvem Mikroklima 2011. Protože OSN vyhlásilo rok 2011 "Mezinárodním rokem lesů", zvolili jsme za hlavní

Více

Pracovní list číslo 01

Pracovní list číslo 01 Pracovní list číslo 01 Voda 1. Najdi na internetu pojem acidifikace vody a vysvětli. Je to jev pozitivní nebo negativní? 2. Splaškové odpadní vody obvykle reagují a. Kysele b. Zásaditě c. Neutrálně 3.

Více

HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY

HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY ÚSES - zákon č.114/1992 Sb. O Ochraně přírody a krajiny Hlavní cíle: - nerušený vývoj přirozeného genofondu krajiny v rámci jeho přirozeného prostorového členění - optimální prostorový

Více

Jako kyseliny jsou označovány všechny látky, jejichž molekuly se ve vodě rozkládají a uvolňují vodíkové kationty. Některé kyseliny jsou tak slabé, že

Jako kyseliny jsou označovány všechny látky, jejichž molekuly se ve vodě rozkládají a uvolňují vodíkové kationty. Některé kyseliny jsou tak slabé, že Jako kyseliny jsou označovány všechny látky, jejichž molekuly se ve vodě rozkládají a uvolňují vodíkové kationty. Některé kyseliny jsou tak slabé, že jsou poživatelné. Jiné jsou tak silné, že poleptají

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Vývoj ekologického zemědělství ve světě

Vývoj ekologického zemědělství ve světě Vývoj ekologického zemědělství ve světě Ekologické zemědělství se ve světě stále více rozšiřuje a výměra ekologicky obhospodařovaných ploch ve světě každoročně narůstá. Ke konci roku 2013 (dle pravidelného

Více

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace.

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí Třanovice, 27. 4. 2015 Úvodní informace Posláním (misí) této strategie je přispět k všestrannému rozvoji Pobeskydí prostřednictvím

Více

Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA

Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA Identifikační údaje: Kombinované bakalářské studium, 2. ročník, zimní semestr Autor textu sylabu: Doc. Ing. Miloš Zapletal, Dr. e-mail: milos.zapletal@ekotoxa.cz

Více

2. Prioritní oblast: VODA A VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

2. Prioritní oblast: VODA A VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ 2. Prioritní oblast: VODA A VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ STRATEGICKÝ CÍL PRO PRIORITNÍ OBLAST VODA A VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Udržet a zlepšovat kvalitu zásob pitné vody v regionu Jihovýchod, aby se zajistilo zásobování

Více

VY_52_INOVACE_71. Hydrosféra. Určeno pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země - Hydrosféra

VY_52_INOVACE_71. Hydrosféra. Určeno pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země - Hydrosféra VY_52_INOVACE_71 Hydrosféra Určeno pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země - Hydrosféra Leden 2011 Mgr. Regina Kokešová Určeno pro prezentaci učiva Hydrosféra Základní informace

Více

Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách

Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách Leonardo da Vinci Project Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách Modul 3 Proces praní Kapitola 2 Praní v klasických pračkách Modul 3 Proces praní Kapitola 2 Praní v klasických pračkách 1 Obsah oblast

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní 3 týdně, povinný MKŽ: Naše vlast Výsledky vzdělávání Učivo Průřezová témata přesahy do učebních bloků: Žák: vyhledá ČR na mapě Evropy pojmenuje nejdůležitější pohoří ČR, nížiny ČR vysvětlí pojmy povodí,

Více

PŮSTEM KE ZDRAVÍ A ŠTÍHLÉ

PŮSTEM KE ZDRAVÍ A ŠTÍHLÉ 1 PŮSTEM KE ZDRAVÍ A ŠTÍHLÉ LINII Být štíhlý je přirozené, být zdravý je normální Martin Hyroš www.pustemkezdravi.cz 2 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i

Více

BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA.

BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA. BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA. Průřezová témata vstupují do vzdělávání jako aktuální zajímavé odkazy k pochopení správnému vnímání různých procesů v současné společnosti. Mají především ovlivňovat postoje,

Více

Přehled jednotlivých produktových řad

Přehled jednotlivých produktových řad O značce SALTO Salto je nová značka vyvinutá na základě nových znalostí a osvědčených technologií a zkušeností chemického průmyslu v oboru péče o sportovní materiály. Veškerá výroba a výzkum probíhá v

Více

ACTA ENVIRONMENTALICA UNIVERSITATIS COMENIANAE (Bratislava)

ACTA ENVIRONMENTALICA UNIVERSITATIS COMENIANAE (Bratislava) ACTA ENVIRONMENTALICA UNIVERSITATIS COMENIANAE (Bratislava) KRÁTKE SPRÁVY SHORT NOTES Vol. 20 1/2012 U N I V E R Z I T A K O M E N S K É H O V B R A T I S L A V E 102 ACTA ENVIRONMENTALICA UNIVERSITATIS

Více

autoři a obrázky: Mgr. Hana a Radovan Sloupovi

autoři a obrázky: Mgr. Hana a Radovan Sloupovi EKOLOGIE autoři a obrázky: Mgr. Hana a Radovan Sloupovi 1. Určitě jsi v nabídkových letácích elektroniky zaregistroval zkratku PHE. Jde o poplatek za ekologickou likvidaci výrobku. Částka takto uvedená

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. o odvětví lnu a konopí {SEK(2008) 1905}

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. o odvětví lnu a konopí {SEK(2008) 1905} CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 20.5.2008 KOM(2008) 307 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o odvětví lnu a konopí {SEK(2008) 1905} CS CS ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU

Více

Metodika implementace Průřezového tématu Environmentální výchova I

Metodika implementace Průřezového tématu Environmentální výchova I Elektronická publikace Metodika implementace Průřezového tématu Environmentální výchova I Zpracovaly: Bc. Jaroslava Rozprýmová a Mgr. Milica Sedláčková Témata: 1. Zemědělství a životní prostředí 2. Ekologické

Více

PRÁCE S ATLASEM. Celkem 30 bodů. Potřebné vybavení: Školní atlas světa (Kartografie Praha, a. s.), psací potřeby

PRÁCE S ATLASEM. Celkem 30 bodů. Potřebné vybavení: Školní atlas světa (Kartografie Praha, a. s.), psací potřeby Soutežící: ˇ ZEMEPISNÁ ˇ OLYMPIÁDA PRÁCE S ATLASEM Celkem 30 bodů Potřebné vybavení: Školní atlas světa (Kartografie Praha, a. s.), psací potřeby 1 2 body Doprava patří mezi velmi rychle se rozvíjející

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.

Více

Předpisy platné pro ČR v souvislosti s používáním vody v prádelnách

Předpisy platné pro ČR v souvislosti s používáním vody v prádelnách Leonardo da Vinci Project Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách Modul 1 Voda v prádelnách Kapitola 6b Předpisy platné pro ČR v souvislosti s používáním vody v prádelnách Modul 1 Voda v prádelnách

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Prima - 2 hod. týdně, 66 hod. ročně Planeta Země Vesmír Slunce a sluneční soustava Země jako vesmírné těleso Glóbus a mapa. Glóbus, měřítko globusu, poledníky a rovnoběžky,

Více

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748

Více

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy Část V. Osnovy II. stupeň VOLITELNÝ PŘEDMĚT KAPITOLA 34. - PŘÍRODOVĚDNÁ PRAKTIKA Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor - vyučovací předmět: Doplňující vzdělávací obor volitelný předmět Přírodovědná

Více

MALÉ KAPKY, VELKÉ PLÝTVÁNÍ VODOU

MALÉ KAPKY, VELKÉ PLÝTVÁNÍ VODOU MALÉ KAPKY, VELKÉ PLÝTVÁNÍ VODOU Cíl(e): Pochopit, že voda je omezený přírodní zdroj. Uvědomit si, že denně plýtváme značným množstvím vody. Naučit se vzít na sebe zodpovědnost a omezit plýtvání vodou

Více

Význam ochrany přírody

Význam ochrany přírody Význam ochrany přírody 1. Velký, protože příroda představuje podmínky pro náš život a představuje přirozenou krásu pro náš duševní život. 2. Na světě nejsme sami, žijí s námi i jiné živočišné a rostlinné

Více

TRENDMONITOR ANEB SOUČASNOST A BUDOUCNOST ZEMĚDĚLSTVÍ Z POHLEDU EVROPSKÝCH FARMÁŘŮ

TRENDMONITOR ANEB SOUČASNOST A BUDOUCNOST ZEMĚDĚLSTVÍ Z POHLEDU EVROPSKÝCH FARMÁŘŮ TRENDMONITOR ANEB SOUČASNOST A BUDOUCNOST ZEMĚDĚLSTVÍ Z POHLEDU EVROPSKÝCH FARMÁŘŮ Jak vnímají evropští farmáři současnou ekonomickou situaci v zemědělství? A jaký ekonomický vývoj očekávají v této oblasti

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Zdroje znečištění vody a břehů Moravské Dyje v katastru města Dačice. ZŠ Dačice Boženy Němcové Globe Games 2013 Litvínov

Zdroje znečištění vody a břehů Moravské Dyje v katastru města Dačice. ZŠ Dačice Boženy Němcové Globe Games 2013 Litvínov Zdroje znečištění vody a břehů Moravské Dyje v katastru města Dačice ZŠ Dačice Boženy Němcové Globe Games 2013 Litvínov Obsah naší prezentace 1. Úvod - Globe tým a naše město 2. Jak jsme postupovali 3.

Více

Environmentální výukové programy pro základní školy v Plzeňském kraji - ENVYK

Environmentální výukové programy pro základní školy v Plzeňském kraji - ENVYK Environmentální výukové programy pro základní školy v Plzeňském kraji - ENVYK Od dubna až do ledna roku 2015 se na vybraných základních školách v Plzeňském kraji začne realizovat vzdělávací projekt s environmentální

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více