^^^ pm P ^H^P ^K^4. ^^m2^^

Transkript

1 Lip?-- X

2 ^^^ m8 pm P ^H^P ^^m2^^ ^8 ^K^4

3 \

4 Presented to the UBRkKY ofthe UNIVERSITY OF TORONTO from the estate of MR. AND MRS. G. V. KELTON

5 Josefa Koenského v CESTY PO SVTE, -v

6 VŠECKA PRÁVA VYHRAZE,NA. - Tiskem eské grafické spoleiwsli»unie«r Prare.

7 Josefa Koenskeho Cesty po svt. Plavba do Nového Svta. Amerika. VYDANÍ PRO MLÁDEŽ. S mnohými obrázky a barvotiskovými pílohami. NAKLADATELSTVÍ J. OTTY V PRAZE.

8

9 rtcj^yw Q^ilTlSIfi 1 cd anrbo nikdy více! Ta slova víila mi stále v hlav, když Amerika, chtj íc uctiti památku odvážného moíeplavce Krištofa Kolumba, pipravovala roku 1893 svtovou výstavu pi bezích jezera Michiganského (vyslov: Mišigenského) a vybízela zámoské hosty k návštv více než kdy jindy. Mne touha nesla I v zámoí Nového Svta. vidl jsem ped sebou v duchu vznešené obrazy kýžených krajin a národ, a nedokav toužil jsem po nich jako po rajském ovoci. A jako opeenec, jehož perut zmohutnly, dále odvažuje se v letu, tak i já vroucn jsem si toho žádal, abych, až poznám divliplné zem americké, mohl zaletti i v kraje árného vvxhodu asijského, kde pne se vysoko do oblak posvátná hora Fuži, a napájeti hrud vonným dechem tropického rostlinstva na sopeném souostroví Havajském, na smaragdové Jáv. rubínovém Cejlonu, prodlévati u nebetyných Himálaj, jejichž slávu nevylíí ani sto božských vk, pokoiti se ped

10 JOSEF KOEXSKÝ výtvory slavného umní staroindického a zadívati se vlastníma oima v rozvaliny a památníky zaniklé slávy pod egyptským nebem, zkrátka, ukoniti své dosavadní vycházky a výlety cestou kolem svta. Když jarem navraceli se v naše kraje opeení pvci z jihu a slavíci poali v luzích klokotati, chystal jsem již své skrovné vci cestovní a oekával jsem chvíli, kdy velé tužby a pání poaly se naplovati. Pvabná,,Havola", chlouba Severonmeckého lloydu, mla dne 23. kvtna 1893 opt nastoupiti cestu z Brém do Nového svta. Již dávno ped tím pinášela mi pošta ze všech konin svta plány lodí, všeliké prospekty a prvodní knihy, týkající se rznýcli zemí a moí, a tak již pedem pibývalo zkušeností, svrchovan potebných na dalekou pou kolem naší planety. Dne 20. máje hodina odjezdu odbila. Hlouek pátel vyprovázel mne a mého soudruha, p. Karla ezníka, statkáe z Kbelnice, na nádraží. Upímn tiskl jsem ruku všem, od nichž ml m dliti oceán na delší as. V šumu parního stroje zanikla slova louení. Za veerního šera pozdravil jsem opt milé Drážany, nevím již po kobkáté, za tmavé noci zase Lipsko. Ve snách vynoovala se mii dávná a tklivá povst o památné líp slovanské: Od té lípy Lipska jméno místo tomu udleno z vdnosti a k památce. Od té lípy Lipským zvalo se i jeho plemeno, za znak rodu si ji vzalo, za dmxtví,' za vno. A když kescanství zá vzešla, lípa ta v erb hrabat pešla z Míšn, kde se zi i dnes. Jana Kollár^,.Slávy dcera".

11 Ari-WriCKYM OCliAXEM. I další cestou po Nmecku doléhaly na mne sourodé zvuky našeho jazyka. Na mysl pišla mi slova: Kde jste se octly, milé zde bydli vších národy Slávu? Kde jsou národové ti, jejich kde knížata, msta]... ; Samo jméno parolodi,,havoly", po níž jsem^mél odplouti za oceán, pipomínalo mi neblahý osud zaniklého Slovanstva a zaplašovalo radostné chvíle pi vzpomínce na zámoské '^ zem a jejich pírodu." Reka Havola,[^jež do sebe Spiévu vnímá a^u Vrbna v Labi se rozplývá, zamnila se asem v,, Havel", ale slovanského pvodu svého pece zapíti nemže, tak jako,,havelluch", úrodný kraj pi bezích Havoliných, uvádný kdysi v knihách jako Havolský luh. Tam hostn a usazen byl již ped tisícem let slovanský kmen Wletv, zvaný Havolané nebo Stodorané, z kteréžto zem pišla prý do Cech knžna Drahomi. Za tmavé noci minul vlak starobylý Dvín neboli Magdeburg, založený již v šestém století proti polabským Slovanm, z rána projíždl široširým vesovištm, jež ruka lidská snaží se promovati v kraje a lány úrodnjší, a nežli jsem se nadál, vítal mne a mého soudruha v hotelu staroslavného msta Brém zástupce peplavního jednatelství,,kareš a Stocký", aby nám vydal peplavní lístk}' do Nového svta. Rychlolodi Severonmeckého lloydu byly za svtové výstavy v Chicagu (vyslov: Sikegu) stále peplnny, i bylo teba zamluviti si kabinu již nkolik nedl naped a pojistiti si závdavkem dobré místo na lodi. Ceny kaj utni ídí se podle polohy a velikosti kabiny, jakož i podle roního období a podle parolodi, po níž míníme cestu nastoupiti. Z té píiny vyžádal jsem si ped cestou u peplavní agentury píslušné cenníky a plány parolodi. Ze 76 parolodi, jež náležejí Severonmeckému lloydu, jest II rychlolodi. Ty plují po linii Bremy-New York (ti: ís^i Jork).

12 III. JOSEF KOENSKÝ Piložená tabulka udává jména plujících tch palác a oznauje zárove, kolik cestujících mohou v sebe jednotlivé rychlolodi pojati. Jméno lodi 1. tída II. tída i tída ' i.elbe< 142 Werra* Fulda< 146 Eider< >Ems« Aller« Travé* 2i4 9o ' Saale* Lahn«104 Spreec >HaveU Nejdražší místa jsou na,,havole" a sesterské,,sprév". Cena jedné kabiny pro dv osoby jest goo 1500 marek. t. j zl. Ob ty lodi Severonmeckého lloydu jsou nejsilnjší a nejrychlejší. Každá má síly za koní a mže uraziti za hodinu 19-6 námoské míle, t. j. asi 35 kilometr, poítáme-h, že I námoská míle jest pes i'8 km. Slovo lloyd jest název paroplavebního podnikatelst\a. Rakouský lloyd udržuje paroplavební spojení v Adrii, v Levant, erném a Rudém moi a ve vodách indických, ínskvch a žaponskych. Hlavním sídlem podnikatelstva jest Terst. Jinv spolek jest Lloyd londýnský. Byl založen pro pojišování korábu }:>roti neliodám a škodám zpsobeným na moi. Pojistné proti škodán. na moi platí\ali si londvnští kupci navzájem již ped mnoha lety, když scházívali se v jisté kavárn, jejíž majitelem byl pan Lloyd. Ze soukromé té spolenosti utvoil se pozdji pojišovací spolek veejný a pojmenoval se na památku eeného kavárníka jeho jménem.

13 ATLANTICKÝM OCEÁNEM. Scvonanccký llovd vzal poátek sviij v letech 1856, a o rok pozdji uvidli akcionái své dílo uskutenné. S dobrou potázala se bremská })aroplavební spolenost, že poala zaizovati vedle obyejných parník i rychlolodi. První rychlolod nazývala se,,líibe". Úspchy docílené zavedením rychlolodi dopadly nade vše oekávání, a doba peplavní zkrátila se znamenit. V osmi dnech a nkolika hodinách ociovali se moeplavci na piid Nového svta. Pednosti rychlolodi bremských zvlášt však vynikly, když roku 1891 zaízena byla na nich námoská pošta se zvláštním poštovním úadem na parolodi samé, kde zásylky a listy tídí se úedníky nmeckými a americkými. A nyní již k vábné,, Ha vole", jež nás daleko u výtoku Vesery oekává ve vší své spanilosti. Poznámku na peplavním lístku, že zvláštní vlak odveze nás dne 23. kvtna ped osmou hodinou ranní z Brém do Bremerhavenu, dobe si zapamatujeme a dostavíme se v pravý as se svými zavazadly na místo. Zavazadel nepotebujeme mnoho ani na cestu kolem svta. Já a mj soudruh nevzali jsme jich alespo více, nežli je teba na nkolikadenní pobyt do nkterých eských lázní. Vléci s sebou od samého poátku nkolikerý lehký oblek, svrchovan potebný v krajinách horkých, nebylo by moudré. Na to dosti asu v tropech samých, kde všudybyl krejí ían pi prvním vstoupení do hotelu, nech v Žaponsku, Šanghaji. Hongkonku, Singaporu nebo v Batavii, upomene picházejícího hosta na povinnosti v tropické pírod a obslouží ho ve tyiadvacíti hodinách žádoucím oblekem. Nezbytná ovšem bude znalost jazyka anglického a poukázka, svdící bankám tch vtších mst, jimiž na cest kolem svta budeme se ubírati. Za podpis vyplatí nám vyjmenované banky libovolné sumy, které ovšem nesmjí pevyšovati obnos vytknutý v poukázce.

14 JOSEF KOEXSKÝ Do Brém samých ca svobodného pístavu jejich mohou sice pi^ijíždti i mohutné koráby, ale námoský obr, jakým jest,,havola", nemže se tam pece ješt odvážiti. Ješt nežu se hnul vlak z nádraží bremského, rozdávala se úhledn upravená listina, obsahující v sob seznam kajutních pasažér, sestavený dle abecedního poádku. Jaká to smsice jmen, jejichž ráz prozrazoval brzy pvod nmecký, brzy švédský, dánský, anglický, ruský, polský, židovský a j. Cíl naší železniní jízdy brzy se ukázal, ale po,,havole'* nikde ani památky. Chápeme se svých skrovných vak a vstupujeme na chvíli na parník, jehož nmecké jméno znlo v pekladu,,sastnv navra*. Ten dopraví nás k zámoskému obru, kotvícímu na rozhraní vod Veseiných a Severního moe. Nedokav a ostýchav blížíme se již k toužené,,havole". víla. Již vynouje se její blostné tlo z hlubiny jako moská V nkolika minutách budeme jejími hosty.,,havola" vypadá jako obrnnec. Vzbuzuje v nás báze svými rozmry. Ale ím více se k ní blížíme, tím lépe vynikají ušlechtilé její obrysy. Tri ocelové stožáry vypínají se z ní do výše. Zvuky lodní kapely zaléhají už v uši a rozncují v nás touhu býti již na širém moi. Hudební fanfáry znjí na,,havole" mocnji a hlunji. Již padá mstek, po nmž za nedlouho pejde asi tisíc duší a ukryje se v prostorách,,havoliných". Ale,,Havola" stojí stále nepohnut v hlubinách klidného zálivu a jen o maliko ponouje své tlo níže pod hladinu. Což je tch nkolik set mravenc proti útrobám obrovského korábu, jemuž svujeme životy! Ped nkolika hodinami pohltil do sebe námoský ten kolos již kus uhelných dol, v okrouhlém ísle asi m^trii^kýcli cent. Spotebuj e denn uhlí asi 22 vagóny. 10

15 ATÍ-ANT.CKÝM OCEÁNEM. Kapitán Jíingst, jenž slavil roku 1892 svou stou plavbu z Brém do New Yorku, a dstojníci u vchodu rozestaveni vítají hosty, kteí po vyslovení ísla své kabiny a tídy ubírají se za prvodu lodních sluh na pravici nebo na levici. V kabin vikládá každý pasažér své vaky, prohledá spšn salon vyzdobený hedvábím a malbami, ch-ipe se dopis, telegram a posledních pozdrav, zasianých jemu pímo na samou lo, seznamuje se s polohou všelikých chodeb a zákoutí, a za chvíli vyhlíží s paluby do vodní plán. Mine hodina první, dnihá, a hosté a zavazadla vyloují se poád a poád z pevozních parník na,,havolu". Na palub rozestavují se etné stolice a lenošky. Pronajímají se cestujícím do Nového svta za poplatek ty marek, t. j. asi 2 zl. 40 kr. Každá lenoška opatena jest již jménem nájemcovýrn, jenž v prázdné chvíli bude se s ní sthovati po palub od výsluní k výsluní, od místa k místu jako šnek se svou skoápkou. Nkolik sedadel na,,havole" upevnných nestailo by pro pltetího sta pasažér první tídy. Kdyby se všickni pasažéi objevili na palub, sotva by se na ni vešli. Z té píiny není dovolen pístup hostm druhé tídy na palubu prvé tídy. a se Skvlostí a souladem,,hav()la" nás oslnila. Jenom s ní žádnou jinou na cestu do Nového svta!,,havola" jest v nejkrásnjším vku spanilá od hlavy do paty a vyšperkovaná všemi skvosty lodaského umní. Však stál ten mazánek Severonmeckého lloydu nkolik milion marek. Jen sesterská,,vspreva" mže se jí hrd postaviti po bok. Ve své sláv a královské nádhee potebuje,,havola" též hodn služebnictva. Pltetího sta lidí ošetuje její povrch a nitro. Jak chudobn proti ní vypadal asi staromodní,,savannah"! Tak jmenoval se parník, jenž po prvé nastupoval cestu pes Atlantický oceán z New Yorku do Liverpoolu (ti: Livrpúlu). To bylo ovšem již roku 1819.^ 11

16

17 ATL.\NTICKÝM OCEAXRM,,Savann;ili" jílul i pliil, a ani za ti nedle s\'éli(') cíle Pára doíla mu již po osniná( tid(mní plavb, a (jstatní nedopliil. kus cesty ponechal se vtrm. Po ptadvacíti dnech pirazil,,savannah" teprve ke behm evropským. Chudák! Paroh )di té doby byly ovšem kolové, a již dávno ped tím chtl slavný, ale nešastný náš Ressel dle uštpaných slov Tersanii moe šroubem provrtati. V tom však bránili mu sami opatrní úadové, zapovdvše mu užívati svtového vynálezu...havola" a všecky ostatní zámoské parolodi Severonmeckého lloydu pohybují se Resslovou vrtulí neboli šroubem. Ohromné stroje o síle koní otáejí obrovskou vrtulí, zhotovenou z pepevné slitiny bronzové, jako dtskou hrakou. A pece mí mohutný ocelový hídel její v délce tém 50 metr a prmr vrtule tém 7 metr. Obraty toho obra jsou tak rychlé, že kídla jeho se ped oima jen míhají. Páru, potebnou ke hnaní veškerých stroj, pipravuje na,,havole" 10 kotl. Divadlo, jež se odehrává ve 48 plamenných pecech, není mén píšerné nežli vypadaly výhn vybájených kyklop. Co nejdíve sestoupíme také do dsného toho pedpeklí, jen až,,havola" vyprostí se z tsných pout prlivu a brázditi si bude cestu v širém oceánu. K polednímu zaznl tikrát souladný akkord parních píšal. Za hlaholu Wagnerova pochodu louíme se s lidmi a s pevninou evropskou. Nespatíme jí díve, až teprve když novou Vesnou pitáhnou také ptáci z teplého jihu do našich kraj. Obrovská kotva o váze 28 metrických cent již dávno byla vyzdvižena z hlubin. Kapitán, dstojníci a lodní zízenci ujali se svých tžkých povinností, a již víil šroub v kalných vodách pi výtoku eky Vesery. Ostrovní behy, lemující nejzazší obzor, neopustí nás ani dnes. ani zítra. 13

18 JOSEF KOENSKV Zvuný hlas gongu hlaholí již po celé lodi a svolává etnou spolenost k poledním hodm. Ph hodech uplyne na,,havole*' mnoho asu. Poádek v jídeln jest následující: Sotva z rána oteveš oi a vykoupáš se v moské lázni na lodi, máš ped sebou aj, kávu nebo okoládu s erstvým peivem. Lodní peka neustává ve svém umní po celý týden a jde ruku v ruce s lodním cukráem. Nahlížeti do veejných dílen jejich jest pravou rozkoší. Tak je tam vše isto a spoádáno. Od hodiny osmé dává se snídan masitá, rovnající se našemu obdu. O jedné hodin vyzvání gong ke spolené snídani druhé, zvané lunch (vyslov: lan). Ten rovná se slavnostní hostin. Jídelní lístek, tištný v lodní tiskárn a vykrášlený vkusn krajináskými výjevy, obsahuje vše, co hrdlo ráí. O tvrté hodin roznáší se káva po palub nebo pedkládá se v salon pro kuáky. O šesté hodin pichází panstvo do jídelny jako do plesu pistrojené a zasedá optn k nádhernému posvícení, pi nmž pokrmm není konce^ Z kru nad námi se vznášejícího rozléhají se zvuky smycového orkestru a perušují chvílemi živý hovor, jenž se zatím rozproudil pi znamenitém apetytu a výborném vín rýnském. jinou O deváté veer aje a zákusk opt do sytosti. Limonády a krupovka roznášejí se chvíli. podle pání v každou Námoskv ten plovoucí hotel zásoben jest všemi vcmi potebnými k vezdejšímu životu, a spíže a sklepy tají v sob lahdky a nápoje všeho druhu. Co hosté na jediné zámoské té cest spotebují, jest úžasné. Z lidí, vynikajících jindy stídmostí, stávají se za nk» moské plavby praví nenasytové a jedlíci. 14

19 ATLANTICKÝM OCí-ANEM. Z potravin a nápoj, jimiž opatruje se zámoský kolos jako jest..havola", nezbývá po ukonení plavby mnoho. A pece obsííhoval ped odplutím asi: kg masa erstvého, 2.500,, nasoleného masa hovzího, 1.200,, nasoleného masa vepového, 500,, slaniny, 3.000,, konservovaného masa hovzího a skopového, 280 uzených kýt 250 kg rozliných salám 150,, erstvých ryb, 500,, uzených ryb, 400 kus drbeže, krabic všelikvxh konserv, kg zelí, kapusty a p./ 4.000,, luštnin, 2.000,. rýže, ,, mouky, erstvého chleba a suchar, 3.500,, cukru, 2.500,, pražené kávy, bank mléka a smetany, kg brambor, 4.500,, másla, 1.500,. soli, vajec, kg sušeného ovoce, 1.600,, sýra, ,, ledu (na nových lodích umle vyrábného), lahví vína šampaského, 3.200,, vína erveného a bílého, 2.500,, vína rýnského a moselského, 1.700,, lihovin, 7.000,, vod minerálních, ,, piva krompiva ze sud erstv epovaného. Ctitelé vína okoušeti mohou rýnské z velikých lahví, pinášených na tabuli dle cenníku po 2 až po 5 markách (i marka = 60 krejcar). 15

20 a 3

21 ATLANÍICKÝM OCEÁNEM. Milovníci piva^navštíví jx) slavné tabuli víícrní jídelnu tiídy druhé, kde baví se mnohem nenuceneji, popíjejíce z pohár plnných pímo od epu. Lodní kapela baví obecenstvo drahé tídy teprve potom, když vyerpala tištný program v salone tídy prvé. Rozjauje veselejším tónem spolenost tam shromáždnou a k tanci zhusta naladnou. Mnozí z nich dali se již beztoho do tance na palub, jakmile poprvé zahrála se skoná, a neustávají v americkém valíku, dokud nezaniknou poslední zvuky dechových nástroj. Osobní známosti šíí a množí se den ode dne, a nežli uplyne den drahý a tetí, ví se již o každém, kdo je, kam se ubírá a za jakým úelem. Paluba,.Havolina" upravena jest na veliký prospch obecenstva v pohodlnou promenádu. Rozmry toho obra, jenž má v délce pes 141 metr, v šíce asi 16 metr a ve výšce asi 11 metr, znázoruje nejlépe piložený diagram, pedstavující,,havolu" u pirovnání s vltavským parníkem, s nejmenší parolodí z floty neboli lodstva Severonmeckého lloydu a s korábem Kolumbovým. Za koncertu, provozovaného každého poledne na palub,,havoh'", pipadáme si býti jako ve velkomstském parku. Nkteí z pasažér tou piln z knih, jichž poskytuje v hojnosti lodní knihovna. Jiní piln zaznamenávají do svého denníku dojmy z cest a ukracují si dalekou plavbu hrou na piano, nebo prožijí všecky ostatní chvíle v samých hrách, jako jsou šach, domino, dáma a j. V hodech, zábav a he propaseme cestou mnohý maják, zajímavý stavbou a pekážkami, které se pi zbudování jeho vyškytaly. Tak na píklad ušla mnohým svtlárna, postavená za Veserou v širém moi na^dutém válci železném (kesonu), jenž byl zapuštn po velikém namáhání do písené výspy až 14 metr hluboko. Josefa Koenského: Cesty po svt 17 2

22 JOSEF KOENSKÝ Jasné svtlo toho majáku, záící daleko po pláni moské jako hvzda první velikosti, ukazuje již po více než deset let bezpenou cestu ze širého moe do Vesery. Píšerné zvuky zvonu, vyzvánné na majáku jako pohební hrana, bývají jediným znamením pro zbloudilé moeplavce, když boue zuí a hustá mlha zakrývá celý obzor. Jsou majáky pravými dobrodinci lidstva. Paprsky jejich, kmitající se ve tmách námoského života, rozehívají srdce zoufalých, oživují nadje tonoucích a dodávají síly a zmužilosti, když potácí se koráb v teskutém vlnobití. K majáku pohlíží se po dnes jako ke hvzd spásy. Tak bývalo již asi ti sta let ped naším letopotem, když proslulý maják neboli farus aleksandrinský, zbudovaný prý nádhern z bílého mramoru do ohromné výše, vyzaoval za noci jasné svtlo do veliké dáli. Za dne svítil jako padlý sníh b- lostným svým tlem mramorovým. Slavné to dílo, uctívané tehdy jako div svta, zaniklo již ped pltisíciletím, ale památka jeho žije posud, a ecké jeho jméno pharus obráží se posud v jazycích živoucích, znjíc brzy pkare, brzy faro. Tak zove se maják ve francouzštin, vlaštin a španlštin. I peslavný obr na Rhodu, jehož nohy dotýkaly prý se obou výbžk starobylého mola pístavního, dlouho tímal v pravici pochode svtla, až jej zniilo zemtesení po samé základy. Nemén památnými staly se majáky doby nynjší. Na milliony penz vydává se na jejich zízení a zachovávání, ale také na tisíce lidí jimi se zachrauje, a na tisíce korábu, jichž cena jde do milliard, šastn dochází kýženého pístavu. Služba na majáku, postaveném mnohdy uprosted boulivého moe, bývá ovšem krušná a plna strádání a zodpovdnosti. Postaí okamžik, a z nedbalosti strážcovy vyplyne zkáza a záhuba sterým životm. Strážce majáku ošetovati musí proto svtlo jako oko v hlav. Námoské map žádný maják neujde, a každý tam má své místeko a oznaení, a jich jenom samo Sti-edozemní 18

23 ATL.\NTICKÝM OCEÁNEM nuúc (Adrii a erné nioír v tu poítajíc) má hodné pies 900, Baltické a Severní moe s piléhajícím Švédskem, Norskem a Dánskem pes 500, Britanie s Irskem pes 600, pobeží francouzské pes 300, španlské a portugalské pes 200, pobeží Spojených stát severoamerických asi 500, Amerika stední a Indie Západní asi 90, Brasilie asi 40, ili a Peru v Tichém oceán asi 50, Žaponsko asi 80, ína asi 70, Ohnivá zem, kde pestává jihoamerický svt, toliko 2, pobeží africká asi 80, Austrálie, Tasmánie a Nový Zéland asi 80. V celém svt plane a plápolá za každé noci asi na pltvrta tisíce vtších oh vedle jedenácti tisíc menších a bezpen ídí cesty moeplavc, kteí znají jejich podobu, postavu, barvu jejich pruh za dne a barvu jejich svitu za tmy. Všecky vdomosti o nich chová v sob spis Ludolphv,,0 majácích a svtlech celého svta". Té knihy moeplavec nikdy se nespouští a ošetuje ji peliv jako lodní kompas. Druhého dne z rána ukázaly se již malebné skály anglického pobeží, zvané Doverské. Po nkolika letech spatil jsem kídové ty stny po druhé. Tehdy dailo se mi v prlivu zle. Po prvé okoušel jsem tam následky moské nemoci. Tentokrát však jest Dover a jeho pevnost, postavená v krkolomné výši, samá poesie- Také v líbezném ostrov Wightu (ti Uajtu), kde vavín, myrta, cypiš a cesmína puí, a kde stromovité íuchsie ukrv'- vají v bohatých svých kvtech a ratolestech útulné letohrádky, poznal jsem starého svého známého. Na blízku ostrova,.havola" zakotvila. Nkolik námoských mil v pozadí vynívaly vže Southamptonu.,,Havola" oekávala tam ješt pasažéry, dopravované z Londýna. Malý parníek piveze je k zakotvené..havole". 19

24 '.afei i

25 ATLANTICKÝM OCEANhM. Zaznly opt zviikv lodní kapely, a ])osl('(lní Iwropané piekrocují nuistek. Pejde jen nkolik minut, a,,havola" vy})r()stí se zase z mlkých a tsných vod. Zkušený lodivoda nás doprovází. Doprovodí,,Havolu" až k Jehlám, k osamlým skaliskm na nejzazším západ ostrova Wightu. Za hodinu poplujeme blízko nich. Jehly trí již ped námi a vábí k sob zrak všech zvdavc. Jsme u mety, od níž se mí plavba v širém oceánu. Do šedých bok Jehel složen3/ch z vápence vlny prudce buší, jeí a za sykotu se pní. Již dlouho odolávají tvrdá ta.skaliska vlnobití, ale osudu neujdou. Sama jsou již jenom troskami a zaniknou v hlubinách rozboueného moe. Díve poítalo se jich nkolik. Dnes vidti lze na tom míst ješt ti skaliska, podobná spíše ostrým dlátm nežli jehlám. Na jednom z nich postaven jest vysoký maják. Vyzauje svtlo ervené, chvílemi perývané. Plavba pi Jehlách jest za rozboueného moe velmi nebezpená. A tmi místy života a smrti, pi níž houfy rack chechtají se a kvílí, musí ubírati se zámoské koráby a hledati prchod ve zkázyplné soutsce mezi ostrovem Wightem a pobežím anglickým.

26 ak prošel druhý den. a schylovalo se k veeru. Po šestihodinné plavb (od Jehel poítajíce) v^-hlíželi jsme všickni z pravoboku lodi v tu stranu, kde blá se proslulý maják Eddystonský. Za tmavé noci rozlévala se Tam vlnobití bouí divoce a pohrává vysokým po moi elektrická záe svtláren Lizardských, a naposledy zaplanul paprslek na skalnatých Scillech. majákem jako kyvadlem. I srdnatá m\'sl otužilých strážc na majáku usazených podléhá tam rozilení. Také na,,havole" planou ti pedležitá svtla a svítí tam od západu slunce až do východu. Na pedním stožáru vztyena jest svítilna se svtlem bílým a vydává paprsky do dálky asi 5 námoských mil. t. j. asi 9 km. Na píd lodi záí po pravici svtlo zelené, po levici svtlo ervené. Svítí do dálky asi 2 námoských mil. Zjeví-li se významná ta ti svtla korábu plujícíma naproti, vyhne se na právo. irá tma a mlha, jež se po pláni moské rozhostila, ukonila všecka rozjímání.

27 ATLANTICKÝM OClvAM.M. Chvílemi zaznívaly ješt mlhové signály z,,havoly" vydávané. Ale od jiné parolodi nebyly optovány. Je Atlantický oceán piíliš široký, než aby locí s lodí astéji se potkávala. Nicmén znjí výstražné sirény za husté mlhy každých pt minut, a píšerné jejich zvuky zaléhají k nám až do ložnice, v níž nás plouhání vln ukolébá ve tvrdý spánek. Již tvoíme svt pro sebe a v odlouení od svta starého i nového jsme ponecháni sami sob. Nikdo již nás nevidí a neslyší. Po sedm dní a sedm nocí náležeti budeme široširému oceánu. Jenom na lilubokém dn oceánu spojuje se Evropa s Amerikou, a mžikem šíí se jejich myšlenky od behu ke behu. Asi tucet podmoských kabel položeno jest v hlubinách Atlantického oceánu a pipomínají svtu slavné jméno velikého dobrodince lidstva Morsea, jenž spojil svty silou elektromagnetickou a uinil mrtvé dráty živými nervy. Osm tch podmoských nerv vodí myšlenky mezi Velkou Britanií a Severní Amerikou. Dva vycházejí z Francie, dva spojují Portugaly a behy jihoamerické. Pešla noc první a druhá. Za té plavby okusila vtšina ze spolucestujících moské nemoci a nejsou z ní ješt vyhojeni, jakkoli jsme námoské boue ješt ani nepoznali. Hejna vodních opeenc opustila nás již u ostrova Wightu. Na širém moi objevují se již obyejn jenom po párku. Torej bílý, veliký jako husa, byl nám ješt vera vren, ale také ten již zmizel s oí. Pro svou neohrabanost nastupuje brzy cestu k pevnin, kdež hnízdí v etné spolenosti a za chze své sotva se batolí. jméno ulpas. Nmetí rybái dali mu vhodné Dále šel s námi blostný racek típrstý a sbíral odpadky ve víru lodního šroubu. Nejdále vyprovází nás buák obecný, nejmenší vodní ptáe, o malinko jen vtší nežli 23

28 JOSEF KOENSKÝ vrabec. Nžné jeho nožky míhají se za letu po hladin tak rychle, že se zdá, jakoby po vlnách bhal. Perut jeho tak se tepetají, že zdá se býti. spíše motýlem nežli ptákem. Také buák šedý, jehož mládata nasolují si Islandané na zimu, zabloudil z polárních krajin až v tento zempás v družinu svých píbuzných. a mísí se Vtších moských živoich, jako jest šviucha obecná, která doprovází mnohdy houfn koráb a svižnými vdné diváky k sob vábí, objevovalo se málo. Ješt vzácnji zjevovala se plískavice. Po velryb a vorvani marn napínal jsem zrak. kotrmelci Jako nedozírná pouš vypadalo moe za pochniurného jitra. Zdálo se, že život z nho zmizel. A pece jest oceán pln život posud nevyzpytovaných a vynášených jen ob as z velikých hlubin na denní svtlo. Postihnouti okem všecky moské divy, jevící se na samém dn hlubokého oceánu, ješt se nepodailo^ Bílý pedmt hozený do moe ztrácí se ve hloubce asi byl ješt ve hlubin 59 metr. zraku našemu již 30 metr a jen v pevzácném pípad postižen Že však slunení svtlo; vniká mnohem dále, o tom svdectví dává fotografická plotna, která i ve vodní hlubin 550 metr svtlem valn se zmnila. Ale což je to proti prmrné hloubce Atlantického oceánu, odhadované na 3600 metr, a což proti 'moským propastem, jejichž nejvtší hlubiny odhadují se daleko nad Sooo metr! A nad tmito propastmi vznáší se naše,,havola" a ne- a vodní spousty celého Atlantu jsou devtkrát roz- zbloudí, lehlejší nežli Evropa a zajímají tém tolik plochy jako celý starý svt. Pochopujeme odvahu i starosti Kolumbových moeplavc, když ubírali se tou bezmrnou plání a k neznámým krajm ídili plachty památných karavel, jejichž jména,, Santa Maria",,, Pinta" a,,nina" vyslovují se s úctou. 24

29 ATI.A.\TJCKYM OCKAXLM. Nejvtší z nich byla,, Santa Maria". Mla v délce asi 23 metry. Poprvé ona projela napí neznámým oceánem, ale hned po této plavb vzala již za své, a všecky podoby její pedvádné obrazem jsou jenom tušené. Jako vnost zdálo se Kolumbovým moeplavcm onch 42 dní skutené plavb3^ jichž bylo teba k dosažení behu ped tím nikdy nevídaných. My však dostijineme svého cíle po sedmidenní plavb od Jehel poítajíce, jiné pak rychlolodi o dvou vrtulích a dvakrát silnjších nežli má,,havola" dokonce již za pt dní a nkolik málo hodin. Jaké triumfy slaví tu Ressel mezi dvojicí dvtipného Watta, jenž stroj parou oživil, a šastného Fultona, jenž vidl za velikého jásotu lidu svou parolo po ece Hudsonu uhánti. Mužové tí národností pomáhali budovati dílo nesmrtelné sláv v: Skot, Iran a Cech. Den co den bedliv sledujeme na,,havoie" úinky páry a vítáme nedokav chvíli, jež pinese zprávu, o kolik námoských mil jsme blíže své pouti do Nového svta. O dvanácté hodin polední ustanovují lodní dstojníci zempisnou polohu a vypoítávají uraženou dráhu za prošlých 24 hodin. Chvíli na to ukonejšuje veejná zpráva naši zvdavost. U erného prkna pi schodišti zavšeného je hotová tlaenice. Každý nahlíží do plavecké zprávy a poznamenává si vrn do svého denníku: Severonmecký lloyd. Parník,;Havola". Kapitán Júngst.. Ve tvrtek dne 25. máje ^54' severní šíky a ii^io' západní délky. Uražená dráha: od Jehel 381 námoských mil. V širém moi: o den 21 hodin. 25

30 JOSEF KOEXSKÝ V pátek dne 26. máje. 49^20' s. š. a 22^35' z. d. Uražená dráha: 445 mil. V širém moi: i den 21 hodin. V sobotu dne 27. máje. 47O46' s. š. a 33^43' 7,. d. Uražená dráha: 452 mil. V širém moi: 2 dni 21 hodin. V nedli dne 28. máje ' s. š. a 43^25' z. d. Uražená dráha: 429 mil. V širém moi: 3 dni 21 hodin. V pondlí dne 29. máje. 42^44' s. š. a 53^9' z. d. Uražená dráha: 446 mil. V širém moi: 4 dni 21 hodin. V uter v dne 30. máje. 41^20' s. š. a 63O4' z. d. Uražená dráha: 450 mil. V sirém moi: 5 dní 21 hodin. Ve stedu dne 31. máje. 40O34' s. š. a 74^35' z- d- Uražená dráha: 480 mil. V širém moi: 6 dní 21 hodin. Do Sandy Hooku (u New Yorku) ješt 14 mil. Z Bremerhavenu až do New Yorku poítá se 3600 mil. t. j km. Uražená dráha 480 mil byla nejvtší, jíž dosáhla,,havola" na cest do Nového svta. Ke stanovení této dráhy slouží log. Starý log, vynalezený již roku 1607, ustoupil již dávno novjšímu. Nynjší log, užívaný na všech velikých parolodích. opaten jest šroubovými kídly. Kídla logu do moe hozeného otáejí se ve vod a oznaují ])ohyb ten pomocí šry na mosazném poitadle. 26

31

32 JOSEF KORENSKÝ Oekávané íslo, jež udává uraženou dráhu, poskytuje nejlepší píležitosti k sázkám. Na,,Havole" nemohlo býti jinak. Horlivý sbratel vždycky sežene deset osob, které by si vsadily po dolaru na nkteré z ísel o. I, 2, 3 až 9. Oznamuj e-li zpráva uraženou dráhu na p. 432, vyhrává ten, kdo vsadil na íslo 2. Smr neboli kurs, kterým se,,havola" ubírala, nebývá v každou roní dobu stejný. Za léta, když plují od Labradoru mnohé ledovce, zaboují parolodi hodn jižn, od m- síce srpna a po celou zimu pidržují se parolodi kursu severnjšího. Ledovce unášené proudem Golfickým dávno již tou dobou roztály, a ovzduší bývá jasné. Dráha letního kursu má v délce 3150 námoských mil, dráha zimního jest mnohem kratší, to jest asi 3056 mil od Jehel do Sandy Hooku. Chlad, jaký vanul ze studených konin Labradorských a Novofundlandských, pociovali jsme zvlášt pi poledníku. Z mrazivého vtru, jenž nás náhle zarazil, bylo patrno, že jsme na blízku plujících ledovc, s nimiž koráby nerady se utkav ají. Ledovce takové valí se proudem moským jako obrovské hory. Ale jen skrovnjší ást jich vynouje se nad hladinu. Mnohem vtší díl, víc než osmeronásobný, ukryt jest v hlubinách. A pece nezídka potkávají moeplavci ledové hory, k jejichž temenu bývá od hladiny moské více nežli sto metr. Den za dnem plynul na širém moi v jednotvárnosti. Jen když zbloudilé ptáe piletlo na palubu a hledalo v lanoví odpoinku a spasení, vyrušilo se panstvo z klidu a spchalo se podívat na zachránného opeence jako na div svta. Jednou piletla na stožár unavená vlaštovice, po druhé nkolik motýl otakárk. 28

33 ATL.\XT1CKÝM OCEAXEM. Ziveji bylo na,,havole", když roznesla se zpráva, že daleko na obzoru ukazuje se lo(t. Všecko pádí na palubu, každý ozbroj ujc se sklem, rozeznává již barvu komín a vlajku, a vyslovuje jméno spolenosti, již koráb náleží. Komíny žluté vští lo Severonmeckého lloydu, komíny erné s pruhem bílým oznaují paroplavební linii Inmanovu. Ve vlajkách umjí zkušení moeplavci ísti jako v knihách a mohou se dáti z daleka do ilého hovoru. Z té píiny opatuje se každá lod vlajkami všeho druhu, jež se dle poteb}^ vztyují. Lodí, které jsme mohli postehnouti za plavby širým Atlantem na dalekém obzoru, bylo mén nežli je prst na ruce. Toliko jediná mohla býti tikráte pozdravena vztyením vlajky. Po nkolika dnech uvidli jsme na širém moi tepetati se znak Severonmeckého lloydu, modrou kotvu s klíem na kíž položeným, a vzdali jsme navzájem' est blízkému parníku. Otoe, jež mohutná vrtule,,havolina" na celé té plavb v širém oceán bez pestání vykonává, jdou do statisíc. Nežli uzíme Nový svt, bude jich více nežli sedm set tisíc. Služba lodních dstojník jest sice krušná, ale odmna také pimená. Kapitán,,Havoly" na p. má 7000 marek roního služného, krom toho pak dostává za každé penechání své vlastní kabinv 600 marek odmnv. Nedle, již zažili jsme cestou do Nového svta toliko jednou, pinesla již z' rána svátení náladu. Ješt než se panstvo probudilo ze sna, vytruboval se na palub velebný chorál. Hymnus jeho znl slavn a blažen rozechvíval nás v polosnní. Vstáváme pozdji, než kdy jind3^ a oblékáme se v nedlní šat jako všichni ostatní. 20