12. Euro (měna, kursy)

Transkript

1 12. Euro (měna, kursy) 1. Měna a měnově-politické režimy v členských a kandidátských zemích EU: oblast či země měna (zkratka) Eurozóna euro (EMU- od 1.1. (EUR) 1999) DE, NL, BE, LU, FR, IT, IE, GR (od ), ES, PT, AT, FI Velká Británie libra (GBP) měnověpolitický režim dvoupilířový režim: 1. cílování peněžního agregátu M3 1) na úrovni vyhlašované referenční míry růstu (dosud 4,5 % ročně) 2. oceňování rizika cenové destabilizace, k čemuž ECB využívá celou řadu, zejména krátkodobých, finančních a ekonomických indikátorů neformální cílování inflace, kde cílovaná hodnota ve střednědobém horizontu je v rozmezí 0-2 % (horní hranice explicitně vyhlašovaný cíl, dolní hranice implicitně vyhlášený cíl vzhledem k nežádoucím účinkům deflace) od poč. 90. let formální (přímé) cílování inflace s bodovým, nikoliv intervalovým, cílem, který stanovuje vláda a Bank of England pouze vykonává (nyní 2,5 %) Dánsko Švédsko koruna (DKK) koruna (SEK) 1) M3=transakční peníze+kvazipeníze+krátkodobé cenné papíry od 1999 jediným členem ERM 2, tj. nového mechanismu pevných devizových kursů po spuštění EMU, který zůstal po Evropském měnovém systému, tzn., že Danmarks Nationalbank udržuje svou měnu v rozmezí +/- 2,25 % kolem stanovené centrální parity vůči euru (746,038 korun za 100 euro, tedy v rozmezí 729, ,824) od počátku 90. let formální cílování inflace v rozmezí 1-3 %

2 země měna měnověpolitický režim (zkratka) ČR koruna (CZK) od ledna 1998 přímé cílování inflace (dezinflační metoda) v prostředí řízeného floatingu a s nynějším střednědobým cílem 2-4 % pro celkovou inflaci do konce roku 2005 (stanoveno v dubnu 2001), resp. 1-3 % pro čistou inflaci 1) do konce roku 2005 (stanoveno v dubnu 1999) Slovensko koruna (SKK) Polsko zlotý (PLN) Maďarsko forint (HUF) Slovinsko Estonsko Litva Lotyšsko tolar (SIT) koruna (EEK) litas (LTX) lats (LAT) Rumunsko lei (ROL) Bulharsko leva (BGL) Kypr Malta Turecko libra (CYP) lira (MTL) lira (TRL) od října 1998 přechod na implicitní cílováni inflace v prostředí řízeného floatingu (cíl se stanovuje na základě předchozích zkušeností s krátkodobýmí cíli, cílovaná inflace na rok t+1se stanovuje v prosinci roku t a a v květnu roku t+1 se aktualizuje, navíc od roku 2001 vyhlašuje Národná Banka Slovenska i střednědobý cíl na období t+4) od roku 1999 přímé inflační cílování s dezinflační metodou v prostředí řízeného floatingu s nynějším cílem 2-4 % do konce roku 2003 od roku 2001 přímé inflační cílování s cílem v pásmu 3,5-4,5 % do konce roku 2002 a pásmu 2,5-4,5 % do konce roku 2003 a 2004, od května 2001 přechod od měnového systému crawling peg (posuvné zavěšení kursu) na systém pevného kursu s pásmy +/- 15 % a centrální paritou 276,1 forintů za 1 euro (tedy rozpětí 234,7-317,5 forintů za euro) tento systém je plně kompatibilní s ERM 2, minimálním objemem povinných devizových intervencí odpovídá 4 miliónům euro cílování peněžní zásoby v podobě měnového agregátu M3 (na rok 2003 růst v rozmezí 9-15 %) s využitím celé škály indikátorů (platební bilance, devizový kurs, úrokový diferenciál, ), konečným cílem je stlačit míru inflace na 4 % do konce roku 2003 po měnové reformě v roce 1991a po odstranění přechodného estonského rublu zaveden systém měnové rady (tj. systém, kde dochází k automatické regulaci množství peněz v oběhu prostřednictvím striktního fixního měnového kursu bez pásem oscilace a neodvolatelnou centrální paritou, kde směnitelnost domácí měny za vůdčí zahraniční měnu je povinná a kde domácí měnová báze je zcela či částečně kryta devizovými rezervami (event. zlatem) měnové rady, čímž dochází k automatickému vyrovnávání platební bilance), kde estonská koruna byla striktně zavěšena na německou marku v poměru 8:1, od roku 1999 ve stejném poměru, ale k euro (15,6466:1) podobná situace jako v Estonsku, tedy systém měnové rady s neodvolatelným kursem, do počátku února 2002 litas vázán v poměru 4:1 na USD, od února 2002 vázán na euro ve fixním poměru 3,4528:1 situace blížící se systému měnové rady od února 1994 lat vázán na košovou jednotku SDR 2) v pevném poměru 0,7997:1 lat/sdr, ale existuje neomezená směnitelnost na běžném i finančním účtu platební bilance (po srovnání: v roce 1992 dosáhla inflace 958,7 %, o 10 let později pouhých 1,9 %) kříženec implicitní a explicitní nominální kotvy, podobně jako FRS v USA provádí bezmantinelovou měnovou politiku s ohledem na ekonomický vývoj, ale s výrazným antiinflačním postojem (do konce roku 2004 cílem stlačit inflaci na 5 %), stále spolehlivější úvěrová i úroková transmise systém měnové rady, kde je měna vázána na euro v poměru 1,95583:1 (tj. 1:1 vůči bývalé německé marce, do července roku 1999 existoval poměr 1000:1, což odpovídalo poměru. 1955,83:1 vůči euru) systém pevného devizového kurzu, který je vázán na euro (od 1992 do 1999 ECU) s centrální paritou 1 CYP = 1,7086 EUR a oscilačním pásmem +/- 15 %, které bylo na počátku roku 2001 zejména ze strukturálních důvodů a důvodu odbourání úrokových stropů rozšířeno z +/- 2,25 %, doprovodné je sledování peněžních a úvěrových agregátů systém fixního devizového kursu, který je vázán na koš 3 měn (EUR, GBP a USD), současné váhy (v pořadí 70, 20 a 10) byly stanoveny v srpnu 2002, sledování ekonomických a finančních indikátorů vysoká hyperinflace znamená silnou dezinflační politiku v podobě implicitního inflačního cílování, přechod ze systému pevných kursů na floating, nadměrnou fiskální restrikci, měnová politika se opírá rovněž o peněžní agregáty 1) čistá inflace - je vypočítávána Českým statistickým úřadem jako přírůstek cen v neregulované části spotřebního koše očištěný o vliv nepřímých daní, případně rušení dotací. V současné době používaný spotřební koš byl sestaven na základě výběrového šetření výdajů domácností v roce 1999 a tvoří jej 775 položek, z toho neregulované ceny vcházející do výpočtu čisté inflace tvoří 658 položek a regulované

3 ceny (kam pro jednodušší vyjadřování zařazujeme i poplatky) zbylých 117 položek. Poměr celkových vah neregulovaných cen a regulovaných cen ve spotřebním koši činí zhruba 82:18. 2) SDR (Special Drawing Rights) = zvláštní práva čerpání, představují práva centrálních bank v případě ohrožení likvidity využívat úvěrových linek u Mezinárodního měnového fondu, košová jednotka vyplývající z 5 měn 2. Průměrné roční spotové kursy národních měn vůči euro (do vůči ECU, kde ECU/EUR=1) v letech : měna DE marka 2,05 2,02 1,94 1,92 1,87 1,91 1,96 1,97 1,96 1, BE/LU 1) frank 42,22 41,59 40,47 39,66 38,55 39,30 40,53 40,62 40,34 40, NL gulden 2,31 2,27 2,18 2,16 2,10 2,14 2,21 2,22 2,20 2, FR frank 6,97 6,85 6,63 6,58 6,53 6,49 6,61 6,60 6,56 6, IT lira 1533, , , , , , , , , , GB libra 0,70 0,74 0,78 0,78 0,83 0,81 0,69 0,68 0,66 0,61 0,62 0,63 DK koruna 7,91 7,81 7,59 7,54 7,33 7,36 7,48 7,50 7,44 7,45 7,45 7,43 IE libra 0,77 0,76 0,80 0,79 0,82 0,79 0,75 0,79 0,79 0, GR drachma 225,22 247,03 268,57 288,03 302,99 305,55 309,36 330,73 325,76 336, ES peseta 128,47 132,53 149,12 158,92 163,00 160,75 165,89 167,18 166,39 166, PT escudo 178,61 174,71 188,37 196,90 196,11 195,76 198,59 201,70 200,48 200, AT schilling 14,43 14,22 13,62 13,54 13,18 13,43 13,82 13,85 13,76 13, FI marka 5,00 5,81 6,70 6,19 5,71 5,83 5,88 5,98 5,95 5, SE koruna 7,48 7,53 9,12 9,16 9,33 8,51 8,65 8,92 8,81 8,45 9,26 9,16 1) měnová unie, kde BEF/LUF=1 měna CZ koruna.. 34,169 34,151 34,696 34,457 35,930 36,320 36,886 35,600 34,069 30,802 SK koruna.. 36,032 38,118 38,865 38,923 38,106 39,541 44,123 42,484 43,300 42,694 PL zlotý 2,017 2,975 2,122 2,702 3,170 3,422 3,715 3,918 4,227 4,008 3,672 3,857 HU forint 142, , , , , , , , , , , ,958 SI tolar.. 132, , , , , , , , , ,977 EE koruna.. 15,491 15,396 14,990 15,276 15,715 15,753 15,647 1) 15,647 1) 15,647 1) 15,647 1) LT 2) litas.. 5,087 4,732 5,232 5,079 4,536 4,484 4,263 3,695 3,582 3,459 LV lat.. 0,794 0,664 0,690 0,700 0,659 0,660 0,624 0,559 0,560 0,581 RO lei BG leva 0,034 0,051 0,032 0,064 0,088 0,225 1,902 1,969 1,956 1,954 1,948 1,949 CY libra 0,573 0,584 0,583 0,584 0,592 0,592 0,583 0,577 0,579 0,574 0,576 0,575 MT lira 0,400 0,413 0,447 0,449 0,461 0,458 0,437 0,435 0,426 0,404 0,403 0,409 TR lira 5153, , ) tyto hodnoty se až do vstupu Estonska do EMU nezmění, neboť se jedná o fixní a neodvolatelný poměr (přesněji 15,6466) vůči euro v režimu měnové rady, hodnoty z předchozích let se liší v závislosti na pohybu německé marky vůči ECU 2) od fixní kurs 3,4528 viz předchozí ukazatel Litva zdroj: Eurostat yearbook 2002 the statistical guide to Europe, Newcronos

4 3. Krátkodobé tržní úrokové sazby jednodenní sazba na peněžním trhu, roční průměry v letech (%): EU 1) EMU 2) DE 3) 7,5 5,4 4,5 3,3 3,2 3, NL 3) 7,1 5,1 4,2 2,9 3,1 3, BE 3) 8,7 5,5 4,6 3,2 3,4 3, LU 3) FR 3) 8,8 5,7 6,4 3,7 3,2 3, IT 3) 10,3 8,2 10,1 9,1 7,0 5, GB DK IE 3) 14,9 5,3 5,6 5,2 6,1 5, GR 3) 23,5 23,7 15,8 13,3 12,9 12,6 10,4 8, ES 3) 12,3 7,8 9,0 7,7 5,5 4, PT 3) 13,3 10,9 8,9 7,4 5,8 4, AT 3) 7,2 5,0 4,4 3,2 3,3 3, FI 3) 7,7 4,4 5,3 3,6 2,9 3, SE ) do roku 1995 včetně Rakouska, Švédska a Finska 2) od 2001 včetně Řecka 3) zdroj: Eurostat yearbook 2002 the statistical guide to Europe CZ SK PL HU SI EE LT LV RO BG CY MT TR zdroj: Newcronos

5 4. Dlouhodobé tržní úrokové sazby roční průměr výnosové míry 10- tiletých vládních dluhopisů na sekundárním trhu v letech (%): EU 1) EMU 2) DE NL BE LU 2) 6,9 7,2 7,2 6,3 5,6 4,7 4,7 5,5.. FR IT GB DK IE GR ES PT AT FI SE ) do roku 1995 včetně Rakouska, Švédska a Finska 2) do roku 2000 bez Řecka, 2001 a 2002 včetně 3) zdroj: Eurostat yearbook 2002 the statistical guide to Europe CZ SK PL HU SI EE LT ,97 LV RO BG ,26 CY MT TR zdroj: Newcronos Pozn.: Následující dva fiskální ukazatelé plně nevyhovují u kandidátských zemí metodickým požadavkům Eurostatu, nicméně jsou zhruba srovnatelná se zeměmi EU.

6 5. Podíl deficitu/přebytku státního rozpočtu na HDP (%): EU 1)... -4,2-2,4-1,6-0,7 1,2 EMU 2)... -4,2-2,6-2,2-1,3 0,3 DE -3,1-2,4-3,3-3,4-2,7-2,2-1,6 1,2 NL -2,9-3,5-4,2-1,8-1,1-0,8 0,4 2,2 BE -7,3-5,0-4,3-3,8-2,0-0,8-0,6 0,1 LU 4,8 4,4 2,3 2,6 3,4 3,5 3,7 6,1 FR... -4,1-3,0-2,7-1,6-1,3 IT -10,3-9,3-7,6-7,1-2,7-2,8-1,8-0,3 GB -8,0-6,8-5,8-4,4-2,0 0,4 1,3 4,3 DK -2,9-2,4-2,3-1,0 0,4 1,1 3,1 2,8 IE -2,7-2,0-2,2-0,2 1,2 2,3 2,3 4,5 GR -13,6-9,6-10,2-7,4-4,0-2,4-1,8-1,1 ES... -5,0-3,2-2,6-1,1-0,3 PT... -4,0-2,7-2,4-2,1-1,5 AT -4,2-5,0-5,1-3,8-1,9-2,4-2,2-1,1 FI -7,3-5,7-3,7-3,2-1,5 1,3 1,9 6,9 SE -11,9-10,8-7,9-3,4-1,5 1,9 1,8 4,1 1) do roku 1995 včetně Rakouska, Švédska a Finska 2) bez Řecka CZ -2,7-3,8-4,0-4,2 SK -5,7-4,9-5,7-6,7 PL -4,3-2,4-2,1-3,5 HU -6,8-7,8-5,4-3,1 SI.. -1,3-2,3 EE 2,0-0,4-4,1-0,7 LT -1,1-3,1-5,7-3,3 LV. -0,7-5,3-2,7 RO -4,5-4,4-2,1-3,8 BG -0,3 1,3 0,2-0,7 CY. -3,7-4,0-3,2 MT -10,7-10,8-7,8-6,6 TR -13,4-11,9-21,8-11,0 zdroj: Eurostat yearbook 2002 the statistical guide to Europe

7 6. Podíl hrubého veřejného dluhu na HDP (%): EU 1)... 72,6 71,1 68,9 68,0 64,1 EMU 2)... 74,5 74,3 73,5 72,1 69,6 DE 47,1 49,4 57,1 59,8 61,0 60,9 61,3 60,3 NL 78,8 75,7 77,2 75,2 69,9 66,8 63,1 56,1 BE 138,9 137,3 134,4 130,9 125,3 119,7 115,9 110,3 LU 5,7 5,3 5,6 6,2 6,1 6,4 6,0 5,3 FR... 57,1 59,3 59,5 58,5 57,6 IT 118,1 123,8 123,2 122,1 120,2 116,4 114,6 110,5 GB 45,6 48,8 52,2 52,7 51,1 48,1 45,7 42,8 DK 78,0 73,5 69,3 65,1 61,2 55,6 52,0 46,1 IE 96,2 90,4 82,8 74,3 65,1 54,8 49,3 38,6 GR 111,6 109,3 108,7 111,3 108,2 105,0 103,9 102,7 ES... 68,2 66,7 64,7 63,4 60,7 PT... 62,7 58,9 54,7 54,5 53,7 AT 61,9 64,8 69,3 69,1 64,7 63,9 64,7 63,1 FI 56,0 58,0 57,2 57,1 54,1 48,8 47,3 44,0 SE. 76,2 76,2 76,0 73,1 70,5 65,3 55,7 1) do roku 1995 včetně Rakouska, Švédska a Finska 2) bez Řecka CZ 13,0 14,0 15,0 17,3 SK 29,7 29,7 29,8 32,4 PL 46,9 42,9 44,4 40,9 HU 64,2 62,1 60,5 55,7 SI.. 25,1 25,8 EE 6,8 6,1 6,8 5,3 LT 15,7 16,7 22,5 23,7 LV. 10,6 13,6 14,1 RO 16,5 17,9 24,4 22,9 BG 107,4 82,7 82,8 76,9 CY. 61,9 62,7 63,0 MT 51,5 56,9 60,1 60,6 TR 55,6 52,3 69,2 57,8 zdroj: Eurostat yearbook 2002 the statistical guide to Europe

8 7. Podíl salda běžného účtu platební bilance na HDP v letech (%, saldo v běžných cenách): Pozn.: Data za EU nezahrnují transakce uvnitř EU, tedy mezi členskými státy, zatímco u jednotlivých zemí ano. Data za EU zahrnují údaje za Rakousko, Finsko a Švédsko již od roku EU 0,2 0,2 0,5 0,7 0,9 0,4-0,1-0,6 DE -0,5-1,2-0,9-0,3-0,1-0,2-0,9. NL 4,4 5,3 6,0 5,5 7,4 4,4 5,4. BE/LU 1) 4,8 5,0 4,9 4,9 5,4 4,5 4,4. FR 0,7 0,6 0,7 1,3 2,8 2,8 2,7. IT 1,0 1,4 2,4 3,3 2,9 1,7 0,6. GB -2,9-2,0-0,5-0,1 0,8 0,0-1,3. DK 2,8 2,2 1,4 2,4 0,5-1,1 1,3. IE 3,7 2,7 2,6 2,8 2,5 0,9 0,7. GR 1,3 2,3-1,2-2,3-0,4-2,9-5,7. ES -1,1-1,3 0,1 0,1 0,5-0,5-2,2. PT -4,7-6,2-2,9-4,2-6,0-7,3-9,1. AT -0,5-1,1-2,3-2,1-3,2-2,5-2,7. FI -1,3 1,3 4,2 4,0 5,5 5,9 5,8. SE -1,3-0,4 2,4 2,6 2,8 3,1 2,6. 1) za Belgii i Lucembursko dohromady vyhotovuje Banque Nationale de Belgique CZ 1,3-1,9-2,6-7,4-6,1-2,4-3,0-4,7 SK. 4,8 2,3-11,2-10,1-10,4-6,2-3,7 PL. 1,0 0,7-2,3-4,0-4,4-8,1-6,3 HU -11,2-9,8-5,3-3,7-2,1-4,9-4,3-3,3 SI. 4,0-0,5 0,2 0,1-0,8-3,9-3,3 EE 1,3-7,3-4,5-9,2-12,1-9,2-5,8-6,4 LT -3,1-2,1-10,2-9,2-10,2-12,8-11,2-6,0 LV 19,7 5,5-0,4-5,5-6,1-10,6-10,8-6,9 RO -4,4-1,4-5,0-7,3-6,0-7,2-3,8-3,7 BG -10,3-0,3-1,5 1,7 10,3-0,5-5,5-5,8 CY.. -1,8-5,2-4,0-6,7-2,4-5,2 MT.. -11,6-12,7-6,0-6,2-3,4-14,5 TR -3,6 2,0-1,4-1,3-1,4 1,0-0,7-5,3 zdroj: Eurostat yearbook 2002 the statistical guide to Europe 8. Inflace nominální konvergenční kritérium pro vstup do EMU viz téma č. 1

9 9. Klíčové sazby centrální banky roční průměry za roky (%): 1. Repo sazba EMU GB DK SE CZ SK ,80 8,80 6,50 PL HU SI , EE LT LV RO BG CY ,09 4, MT TR ) od včetně Řecka 2. Diskontní sazba (sazba v rámci nástroje měnové politiky tzv. automatických facilit, za kterou si banky 2. stupně mohou ukládat své volné peněžní prostředky u centrální banky) EMU GB DK SE CZ SK ,25 6,00 5,00 PL ,75 HU SI. 20, ,00 4,00 EE LT LV RO ,00 6,00 5,00 BG CY MT TR ) od včetně Řecka

10 3. Lombardní sazba EMU ,00 5,75 4,25 3,75 GB DK SE CZ SK PL HU SI EE LT LV RO BG CY MT TR ) od včetně Řecka