Dotazník pro zjištění potřeb zaměstnavatele

Transkript

1 oblast vzdělávání Dotazník pro zjištění potřeb zaměstnavatele OBLAST VZDĚLÁVÁNÍ

2 Účel průzkumu Zjištění názoru a potřeb zaměstnavatelů související s připraveností absolventů škol Názor nebo připomínky na současná školská zařízení Názor na současnou legislativu

3 Respondeti MOSER, a.s. Crystal BOHEMIA, a.s. AGC Flat Glass Czech, a.s. (AGC) KAVALIERGLASS, a.s. Vetropack Moravia Glass, a.s. (VMG) MEFRIT, spol. s r.o. Sklopísek, a.s. Český porcelán, a.s. Thun 1794, a.s.

4 Šetření v oblasti I. Zaměstnanci jaké profese chybí ve firmě II. Vzdělávací instituce spolupráce škola a firma III. Možnosti získávání studentů - nábor IV. Nabídka možností z pohledu zaměstnavatele V. Spolupráce firma škola VI. Legislativa a zaměstnavatelé VII.Propagace oboru

5 I. Zaměstnanci chybějící dělnické profese Strojník sklářských zařízení Seřizovač sklářských strojů a zařízení Sklář foukač dutého skla Sklář dutého skla Sklář technického skla Malířka porcelánu Dekorace výrobků obtiskem nebo stříkáním Keramik, keramik sádrař Brusič skla, brusič hranař Kovorytec, modelář Konstruktér Laborant chemické/sklářské výroby s praxí

6 I. Zaměstnanci chybějící THP profese Mistr ve výrobě Technologové Absolventi VŠ se zaměřením na elektro Absolventi VŠ - chemici se zaměřením na silikáty, chemici s praxí Absolventi VŠ se zaměřením na technické obory Absolventi VŠ se zaměřením na technologicky orientované obory VŠ nebo SŠ výroba a technologie porcelánu

7 I. Zaměstnanci využití rekvalifikovaných zaměstnanců z úřadů práce 67 % respondentů má možnost využívat rekvalifikovaných zaměstnanců z ÚP 33 % nemá možnost využívat rekvalifikovaných zaměstnanců z ÚP pokud využívají, tak si výběr provede ve spolupráci s ÚP a následně si je rekvalifikuje ( MOSER)

8 I. Zaměstnanci využití rekvalifikovaných zaměstnanců z úřadů práce

9 I. Zaměstnanci možnost využití lidí rekvalifikovaných lidí z odborných škol z jiných institucí není rekvalifikace moc reálná

10 I. Zaměstnanci pracovní pozice, které jsou firmy ochotné akceptovat vlastním zaučením dělnické a technické profese sklář - foukač dutého skla brusič - kulič brusič - hranař sklář lisovaného skla tavič skloviny seřizovač sklářských strojů strojník sklářských zařízení dělník chemické/sklářské výroby VŠ chemik laborant anorganik dělník úpravny malířka porcelánu keramik modelář keramik - sádrař

11 I. Zaměstnanci pracovní pozice, které jsou firmy ochotné akceptovat rekvalifikované THP pracovní pozice např. účetní, asistentka Sklář dutého skla Řidič motorového vozíku Malířka porcelánu, keramik, modelář Dekorace výrobků obtiskem nebo stříkáním

12 I. Zaměstnanci přehled potřeb absolventů dělnických profesí v roce 2013 s výhledem do roku 2017 Skláři, sklofoukači Foukači dutého skla Brusiči - kuliči nebo hranaři Dělníci ve sklářské výrobě Strojníci sklářských zařízení Seřizovači sklářských zařízení

13 I. Zaměstnanci přehled potřeb absolventů středoškolské profese v roce 2013 s výhledem do roku 2017 Administrativní pracovník Obchodní referent Ekonom Technik Obchodník Konstruktér Energetik Absolventi oboru výroba skla/tavení

14 I. Zaměstnanci přehled potřeb absolventů vysokoškolské profese v roce 2013 s výhledem do roku 2017 Konstruktér Elektrotechnik Kvalitář Technolog Vývojový pracovník Absolventi oboru zaměřeného na strojírenství

15 II. Vzdělávací instituce 90 % respondentů má zájem o zaměstnávání absolventů z odborných škol zaměřených na sklářský a keramický průmysl 60 % respondentů má zájem o zaměstnávání absolventů z odborných škol, kde je výuka zaměřená na sklářský a keramický průmysl pouze doplňkově 58 % respondentů má zájem o zaměstnávání absolventů z odborných škol zaměřených na jiné technické a technologické obory

16 II. Vzdělávací instituce 90 % respondentů má ucelený přehled o školách ve svém okolí 10 % respondentů nemá ucelený přehled o institucích, kde se vyučuje obor sklářství 78 % respondentů nepreferuje vlastní firemní školská zařízení

17 II. Vzdělávací instituce přínosy vlastní vzdělávací instituce Praxe přímo na pracovišti Testování žáka po celou dobu školní docházky Možnost finančního přivýdělku formou brigády (upřednostňují se vlastní žáci) Znalost firmy, loajalita k firmě Výchova zaměstnance tzv. na klíč Problém nastává se získáním kvalifikovaných vyučujících (mistrů).

18 II. Vzdělávací instituce problémy vlastní vzdělávací instituce Náročná administrativa a legislativa, firma nemá dostatek času a lidí.. Potíže s naplněním třídy požadovaného oboru (kombinace několika studijních oborů v jedné třídě) Problém se zajištěním a umístěním absolventů na trh práce nedostatek nových pracovních míst Pro malou firmu z ekonomického hlediska nereálné (vysoké náklady a dotace od státu nízké) Firmy nevlastní budovy, které by mohly být využity jako školská zařízení

19 II. Vzdělávací instituce státní školy 100 % respondentů preferuje využití stávající sítě státních škol a většina si myslí, že je jich dostatek Respondenti nemají vždy aktuální informace o školách, které by se věnovali výuce sklářským a keramickým oborů

20 II. Vzdělávací instituce problém odborné připravenosti a manuální zručnosti absolventů a praxi

21 II. Vzdělávací instituce problém odborné připravenosti absolventů v praxi - nedostatky nedostatečná kvalita získaných znalostí a dovedností vyučeného oboru 23% nedostatek praxe a pracovních zkušeností 39% nezodpovědnost za vykonanou práci 15% nízká úroveň morálky 23%

22 II. Vzdělávací instituce problémy manuální zručnosti absolventů v praxi získané znalosti a dovednosti vyučeného oboru neumí využít v praxi 14% nedostatek praxe a pracovních zkušeností 44% nezodpovědnost za vykonanou práci 21% nízká manuální zručnost 21%

23 III. Možnosti získávání studentů 90 % respondentů si myslí, že do požadovaného studijního oboru přiláká potenciální studenty zajímavá prezentace 90 % respondentů je ochotna absolvovat tyto prezentace a k tomu vyčlenit i kompetentní zaměstnance i přesto, že tato prezentace se v některých firmách děje, není zájem o studium tak velký, aby pokryl požadavky zaměstnavatelů

24 III. Možnosti získávání studentů možné zajímavé motivační nabídky pro studenty příspěvek na stravování 14% roční příspěvek na studium 21% příspěvek na ubytování 14% příspěvek na školní pomůcky 14% příspěvek na dopravu 14% měsíční prospěchové stipendium 23%

25 III. Možnosti získávání studentů další kritéria důležitá pro potenciální studenty možnost dalšího profesního růstu 22% prosazení pověsti firmy na veřejnosti 19% možnost pracovních stáží ve firmě 19% jméno firmy na trhu práce 21% perspektiva budoucího zaměstnání 19%

26 IV. Možnosti získávání studentů nabídka možností z pohledu zaměstnavatele firmy jsou dnes ochotny přispívat na příspěvek na stravování 20% roční příspěvek na studium 20% příspěvek na ubytování 13% příspěvek na dopravu 13% měsíční prospěchové stipendium 34%

27 V. Spolupráce firma - škola 90 % respondentů má možnost bližší spolupráce s odbornými školami ve svém okolí a myslí si, že školy jsou ochotny s nimi spolupracovat a akceptovat názory zaměstnavatelů na výuku odborných předmětů

28 V. Spolupráce firma škola akceptace názorů zaměstnavatele při výuce odborných předmětů

29 V. Spolupráce firma škola možná forma spolupráce z pohledu zaměstnavatele nabídka pracovních míst pro absolventy konkrétních škol - inzerce ve školách 18% pracovní stáže studentům z odborných škol 12% praxe žáků a studentů v rámci výuky, kdy firma výuku nehodnotí 12% praxe žáků a studentů v rámci výuky, kdy firma výuku na závěr hodnotí 15% sponzorování škol 18% exkurze a návštěvy žáků a studentů na pracovišti 25%

30 V. Spolupráce firma škola méně akceptovatelná forma spolupráce z pohledu zaměstnavatele vyhlášení soutěží pro žáky škol sponzorování žáků a studentů participace zaměstnanců firmy na výuce nebo přednášky ve škole poskytování materiálů pro výuku poskytování technického vybavení pro školy účast na závěrečných zkouškách vzdělávání vyučujících ve firmách získání nových informací z praxe tvorba vzdělávacích dokumentů a hodnocení výsledků vzdělávání participace na výzkumných či jiných projektech určité školy

31 VI. Legislativa a zaměstnavatelé zaměstnavatelé jsou ochotni vyvíjet tlak na prosazování firemních požadavků na odbornou připravenost absolventů u krajských školských úřadů zaměstnavatelé jsou zároveň ochotni vyvíjet tlak a zajištění kvalifikované pracovní síly u pracovních úřadů zároveň si myslí, že daňové úlevy pro firmy a školy nejsou dostačující dále si myslí, že ani příspěvky od státu na podporu spolupráce zaměstnavatel škola nejsou dostačující

32 VI. Legislativa a zaměstnavatelé

33 VI. Legislativa a zaměstnavatelé z pohledu respondentů by bylo vhodné např.: zavázat si studenta k uhrazení nákladů na studium (řádné, rekvalifikované) zavedení přijímaček nebo přísnějších kritérií k výběru žáků pro studium na střední škole (vznik dostatečného počtu studentů pro učební obory) akreditace studijních oborů by byla povolena pouze školám, které by dokázali umístit své absolventy na trh práce vyšší příspěvky státu pro školy na výuku učňů nebo na propagaci učebních oborů vyšší daňové úlevy náklady související s výukou by byly daňově uznatelné poskytovat více informací zaměstnavatelům ohledně příspěvků nebo novinek z oblasti legislativy (daně, dotace)

34 VII. Propagace oboru 67 % dotázaných respondentů si myslí, že propagace sklářského a keramického průmyslu není dostatečná respondenti vnímají, že sklářský a keramický průmysl je v rámci celostátního průmyslu pojímán okrajově ne jako perspektivní, i přesto, že má dlouhodobou tradici

35 VII. Propagace oboru využívané formy prezentace učebního oboru na základních školách 7% využití médií 7% jiné formy 2% exkurze do firem pro žáky odborných učilišť 14% den otevřených dveří 9% exkurze do firmy pro žáky středních a vysokých škol 13% letáky s popularizací firmy a učebních oborů 11% inzerce v médiích 13% exkurze do firmy pro žáky základních škol 11% spolupráce na akcích kraje a města 13%

36 VII. Propagace oboru Jako nejméně využívající formu propagace oboru spatřují respondenti ve využití médií Jako další možnou vhodnou formu propagace respondenti vidí např. Pořádání exkurzí do firmy o víkendu za účasti rodičů, studentů a výchovných poradců Besedy pro zájemce na ÚP, exkurze pro zástupce ÚP do škol a do firem Popularizace studijního nebo učebního oboru na médiích typu CD,DVD Využití www stránek, firemníčasopis Zapojení se do projektů pořádaných školami, regionem nebo úřadem práce

37 Jakou roli může hrát Asociace? Prostřednictvím internetových stránek uveřejňovat informace Od členů Asociace o akcích pořádaných na podporu zájmu o práci ve firmách sklářského a keramického průmyslu Zveřejňovat informace od odborných škol pro zájem o studium Ve spolupráci s firmami zveřejňovat volná místa ve firmách Aktuální seznam odborných sklářských a keramických škol

38 Jakou roli může hrát Asociace? Propagovat sklářský a keramický průmysl V rámci Svazu průmyslu a dopravy ČR spolupracovat na legislativě vztahující se k přednesené problematice

39 Závěr Děkuji za pozornost