FINANCOVÁNÍ DOZORU - ANALÝZA -

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "FINANCOVÁNÍ DOZORU - ANALÝZA -"

Transkript

1 FINANCOVÁNÍ DOZORU - ANALÝZA -

2 Obsah Shrnutí... 1 Srovnání nákladnosti dozorů kapitálových trhů... 2 Možnosti spoluúčasti trhu na financování dozoru v ČR... 5 Principy financování dozoru ve vyspělých zemích... 8 Shrnutí Analýza financování dozoru se snaží odpovědět na otázky, jak drahý je současný dozor kapitálového trhu v ČR ve srovnání se zahraničím a zda a v jaké míře by bylo možné uvažovat o přímé spoluúčasti tržních účastníků na financování dozoru, aniž by došlo k ohrožení jejich konkurenceschopnosti v evropském měřítku. Popisuje také základní principy financování dozoru nad kapitálovým trhem v zahraničí. Z analýzy plynou následující závěry: * Dozor kapitálového trhu v ČR patří na základě mezinárodních srovnání spíše mezi méně nákladné (měřeno jak z hlediska nákladové efektivnosti dozorové instituce, tak vzhledem k míře vyspělosti ekonomiky či na jednoho obyvatele). * Náklady na dozor ovšem dosahují nadprůměrné úrovně relativně k velikosti domácího kapitálového trhu, což je typické pro rozvíjející se malé ekonomiky středoevropského regionu. * Plnému přenesení nákladů na tržní účastníky brání nízká rozvinutost (velikost) finančního trhu v ČR. * Spolufinancování dozoru účastníky trhu je prakticky realizovatelné až v případě integrace dozoru, kdy se na něm budou podílet banky, pojišťovny a účastníci kapitálového trhu. * Konkurenceschopnost domácích firem neohrozí, pokud se na celkových nákladech integrovaného dozoru nebudou podílet z více než 50 %. 1

3 Srovnání nákladnosti dozorů kapitálových trhů Náklady dozoru v ČR jsou ve srovnání se situací v zahraničí nižší, měřeno jak z hlediska efektivnosti dozoru (nákladovosti instituce), tak z pohledu daňového poplatníka či míry vyspělosti ekonomiky. Vzhledem k velikosti dozorovaného (kapitálového) trhu jsou náklady v ČR nadprůměrné, což je typické pro rozvíjející se malé ekonomiky. O nákladové efektivnosti úřadu dozoru nad kapitálovým trhem v ČR svědčí ukazatel nákladů na dozor přepočtené na jednoho zaměstnance. 1 Z grafu 1 vyplývá, že jsou tyto náklady nejnižší v ČR (28,6 tis. EUR). Ve většině ostatních zemí dosahují dvoj- až pětinásobné výše, také průměrná hodnota ze zkoumaného vzorku zemí 2 je téměř čtyřnásobná (108,3 tis. EUR). Rozdíly jsou částečně způsobeny odlišnými mzdovými úrovněmi v jednotlivých zemích (mzdové náklady tvoří podstatnou část nákladů dozorových institucí). Avšak i po zohlednění rozdílných mzdových úrovní zůstává nákladová efektivnost dozoru nad kapitálovým trhem v ČR nejvyšší ze zkoumaného vzorku (náklady na zaměstnance dosahují 39 % průměru ostatních zemí). 3 Graf 1: Náklady dozoru nad kapitálovým trhem tis. EUR zaměstnance (levá osa) obyvatele (pravá osa) 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 EUR Rakousko Německo ČR Španělsko Slovinsko Portugalsko Řecko Polsko průměr USA Francie Itálie Irsko Zdroj: Eurostat, dozorové instituce, KCP 1 Za náklady dozoru považujeme rozpočet dozorového orgánu na rok 2004 (případně 2003). 2 Analyzovaný vzorek představují členské země EU, které poskytnuly relevantní data (resp. údaje byly veřejně dostupné), a Spojené státy. Vzhledem k odlišnému institucionálnímu uspořádání dozoru v jednotlivých zemích byl soubor rozdělen v zásadě na dvě části: se (i) sektorovým uspořádáním nebo s (ii) integrovaným dozorem. V některých případech bylo možné u integrované instituce nalézt a využít data pouze za kapitálový trh. Blíže viz příloha 1. 3 Mzdové náklady jsou předpokládány ve výši 50 % rozpočtů dozorových orgánů a jsou přepočteny dle parity vůči mzdové úrovni nemanuálně pracujících zaměstnanců v ČR. Zdroj: Eurostat,

4 Druhý ukazatel v grafu 1 udává, jak nákladný je dozor nad kapitálovým trhem pro daňového poplatníka (resp. obyvatele). 4 Vzhledem k odlišné kupní síle obyvatel ve sledovaných zemích je pro větší vypovídací schopnost ukazatel přepočtený dle parity kupní síly. 5 Je zřejmé, že břemeno je pro obyvatele ČR opět jedno z nižších, cca na 59 % průměru ze sledovaných zemí. Společnou charakteristikou dvou výše uvedených ukazatelů nákladnosti dozoru je ovšem nezohlednění míry ekonomické rozvinutosti jednotlivých zemí či jejich kapitálového trhu, což reflektují až následující komparace. 6 Porovnání podílu rozpočtů dozorových institucí k HDP v jednotlivých zemích umožňuje konstatovat, zda jsou náklady na dozor v ČR v souladu s mírou rozvinutosti celé ekonomiky. Z grafu 2 lze vyčíst, že vzhledem k 1 mil. českého HDP je vydáváno na dozor kapitálového trhu méně, než ve většině sledovaných zemí (87 % průměru). Pořadí zemí je do značné míry ovlivněno třemi faktory: (a) relativní vyspělostí ekonomiky, (b) relativní rozvinutostí kapitálového trhu a (c) absolutní velikostí ekonomiky a kapitálového trhu. Vyspělé anglosaské státy (tj. s vyšším významem kapitálového trhu pro financování firem) jsou typické vyššími náklady na dozor trhu (relativně k výši jejich HDP), zatímco rozvinuté státy kontinentální Evropy dosahují nižších nákladů než činí průměr či úroveň v ČR. Méně vyspělé ekonomiky obvykle vykazují vyšší náklady (Portugalsko, Slovinsko, Řecko) s výjimkou Polska. Lze vysledovat, že náklady obvykle klesají s absolutní velikostí země/ekonomiky, očividnou výjimku představují USA a Itálie. V tomto kontextu lze konstatovat, že náklady na dozor v ČR jsou relativně nízké. Graf 2: Náklady dozoru nad kapitálovým trhem mil. kapitalizace mil. HDP 323 EUR Rakousko Španělsko Německo Francie USA Řecko Polsko průměr ČR Portugalsko Itálie Irsko Slovinsko Zdroj: Eurostat, dozorové instituce, KCP 4 Daňový poplatník je v analýze pro jednoduchost substituován počtem obyvatel. 5 Hodnoty a metodika PPP dle OECD. 6 Při interpretaci údajů je třeba mít na paměti jejich omezenou vypovídací schopnost a možnost zkreslení u jednotlivých zemí. Rozpočty dozorových organizací v sobě např. implicitně reflektují rozdílnou míru samoregulace či zapojení auditorských firem v jednotlivých zemích nebo rozdílné pravomoci a portfolio dozorových institucí. Celkový obrázek, na kterém jsou formulovány závěry analýzy, by ovšem neměl být možnými odchylkami signifikantně ovlivněn. 3

5 Vhodný ukazatel pro srovnání nákladovosti dozorů představují vynakládané prostředky vzhledem k velikosti regulovaného trhu. Určitou hrubou aproximací velikosti (rozvinutosti) bývá kapitalizace regulovaných trhů, i když nejde o optimální ukazatel vzhledem k jeho značné volatilitě a míře zjednodušení. 7 Lze konstatovat, že rozvinuté ekonomiky většinou dozorují efektivněji než rozvíjející se a malé ekonomiky. V souladu s tímto pravidlem je dozor v ČR po zohlednění rozvinutosti kapitálového trhu o 17 % nákladnější než činí průměr analyzovaných zemí. Lze se důvodně domnívat, že se s dalším růstem domácí ekonomiky a rostoucím významem finančního zprostředkování (včetně kapitálového trhu) bude nákladnost v ČR posouvat do nižších pásem, neboť část provozních nákladů dozorového orgánu zůstane fixní (či poroste s nižší dynamikou). 8 Výše uvedené závěry o nákladnosti dozoru zůstávají v podstatě zachovány, použijeme-li roční objem obchodů jako ukazatel velikosti kapitálového trhu místo tržní kapitalizace. Hodnota ukazatel pro ČR se opět vyskytuje mírně nad průměrem a náklady na 1 mil. zobchodovaného objemu jsou nižší ve srovnání se Slovinskem, Portugalskem, Irskem či Polskem. 7 Pro zachování srovnatelnosti jsou použita data a metodika Eurostatu (2004), který porovnává agregátní kapitalizaci nejreprezentativnějších akciových trhů v každé zemi. 8 Fakticky jde o úspory z rozsahu dozorových aktivit úřadu, zdvojnásobení velikosti kapitálového trhu zřejmě nepovede ke zdvojnásobení velikosti dozoru. 4

6 Možnosti spoluúčasti trhu na financování dozoru v ČR Jak z hlediska nákladové efektivnosti integrovaného dozoru, tak z pohledu daňového poplatníka či míry vyspělosti ekonomiky jsou (hypotetické) náklady na integrovaný dozor v ČR v mezinárodním srovnání relativně nízké. Plnému přenesení nákladů na tržní účastníky ovšem brání malá velikost (rozvinutost) dozorovaného finančního trhu v ČR. Konkurenceschopnost domácích subjektů trhu by nebyla ohrožena, pokud by se na pokrytí nákladů integrovaného dozoru podílely maximálně z 50 %. Následující text obsahuje zjednodušenou úvahu nad možností financovat dozor finančního trhu z prostředků dozorovaných subjektů, resp. zda si tržní účastníci mohou dovolit přímo financovat dozor, aniž by byla ohrožena jejich konkurenceschopnost. Pro možnost srovnání s ostatními zeměmi jsme pro ČR vytvořili hypotetický rozpočet integrovaného dozoru (tj. zahrnující Komisi pro cenné papíry, Úřad státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění a bankovní dohled ČNB). Při jeho sestavování vycházíme ze součtu rozpočtu Komise a odhadovaného rozpočtu Úřadu, zvýšené o 25 % za účelem dosažení odpovídající úrovně finančního zázemí - a potažmo kvality - dozoru. K tomu je připočten rozpočet bankovního dohledu vypočtený jako alikvotní část provozních nákladů ČNB. 9 Uvažovaný rozpočet tedy představuje poměrně agresivní variantu předpokládající jednorázové navýšení finančních zdrojů dozoru na adekvátní úroveň. Graf 3 ukazuje, že nákladová efektivnost českého integrovaného dozoru by byla druhá nejvyšší (42,9 tis. EUR) v závěsu za Estonskem a také výrazně lepší než průměr zkoumaného vzorku zemí (102,4 tis. EUR), u kterých se náklady na zaměstnance pohybují obvykle na dvoj- až trojnásobné úrovni. 10 Po zohlednění rozdílných mzdových úrovní v jednotlivých zemích by byla nákladová efektivnost dozoru nad kapitálovým trhem v ČR dokonce nejvyšší, s náklady na zaměstnance na úrovni 65 % průměru ostatních zemí. Graf 3: Náklady integrovaného dozoru zaměstnance (levá osa) obyvatele (pravá osa) tis. EUR EUR Estonsko ČR Německo Rakousko Maďarsko Dánsko průměr Finsko Švédsko Irsko VB Belgie Zdroj: Eurostat, dozorové instituce, KCP 9 Průměrné provozní náklady na zaměstnance ČNB násobené 115 pracovníky bankovního dohledu. 10 Rozdíl nákladů na zaměstnance fragmentovaných a integrovaných dozorových orgánů, kdy průměr u první skupiny (108,3 tis. EUR) je mírně vyšší než u druhé (102,4 tis. EUR), může naznačovat vyšší nákladovou efektivnost integrovaného dozoru, nicméně rozdíl není statisticky významný. 5

7 Z grafu 3 je také možné vyčíst, jak by byl integrovaný dozor v ČR nákladný pro daňového poplatníka (resp. obyvatele). 11 Je zřejmé, že břemeno zdaleka nedosahuje průměru ani hodnot v jiných státech nové Evropy (Estonsko, Maďarsko). Nejvyšší náklady na obyvatele dosahuje dozor v anglosaských státech. Vzhledem k 1 mil. českého HDP by byly vynakládány prostředky na integrovaný dozor zhruba v průměrné výši, jak indikuje graf 4. Obdobně jako v případě analýzy nákladů dozoru nad kapitálovým trhem dosahují rozvinuté státy kontinentální Evropy nižších nákladů než činí průměr či úroveň v ČR, na druhou stranu rozvinuté anglosaské státy a rozvíjející se ekonomiky jsou typické vyššími náklady než v ČR (relativně k výši jejich HDP). V tomto kontextu lze konstatovat, že náklady na dozor v ČR by byly vzhledem k ekonomické úrovni země - relativně nízké a odůvodnitelné. Graf 4: Náklady integrovaného dozoru mil. regulovaných aktiv Rozpočet/ 1mil. HDP 250 EUR Rakousko Dánsko Německo Švédsko Belgie Irsko VB Finsko průměr ČR Maďarsko Estonsko Zdroj: Eurostat, MMF, dozorové instituce, KCP Poslední zkoumanou charakteristikou je výše nákladů na integrovaný dozor v porovnání s velikostí finančního trhu, resp. s berní kapacitou dozorovaných subjektů. Jinými slovy hledáme odpověď na otázku, zda (či z jaké části) si finanční trh může dovolit přímo financovat činnost integrovaného dozoru v ČR, aniž by byla snížena jeho konkurenceschopnost vůči zahraničním subjektům. Za hrubou aproximaci velikosti regulovaného trhu (např. regulovaných aktiv) lze zvolit součet bankovních aktiv, aktiv pojišťoven a kapitalizace trhu. 12 Na základě tohoto ukazatele lze konstatovat, že financování integrovaného dozoru v ČR by bylo zhruba dvoj- až trojnásobně nákladnější ve srovnání se situací ve vyspělých ekonomikách. Na druhou stranu by náklady zdaleka nedosahovaly výše, které musejí vynakládat subjekty na malých rozvíjejících se trzích Maďarska a Estonska. 11 Opět byl ukazatel upraven dle parity kupní síly vzhledem k odlišné kupní síle obyvatel ve sledovaných zemích. 12 Použitá data: Eurostat 2004 (kapitalizace), MMF 2003 (bankovní aktiva), centrální banky, dozorové orgány. 6

8 Účastníci trhu by tedy v případě úhrady veškerých nákladů integrovaného dozoru byli zatíženi (relativně) minimálně dvojnásobně oproti jejich konkurenci ve vyspělejších ekonomikách, s negativním dopadem na jejich konkurenceschopnost. Z tohoto důvodu se zdá smysluplné a odůvodnitelné uvažovat o přímém spolufinancování činnosti integrovaného dozoru účastníky trhu maximálně do výše % celkových nákladů. Proti zavedení spolufinancování tržními účastníky před vytvořením integrovaného dozoru hovoří dva argumenty: (a) systém by byl zaveden pouze na krátké přechodné období (několik let), což se při souvisejících vysokých nákladech nezdá efektivní a (b) rozvrhová základna, resp. okruh přispívajících účastníků, by byl vymezen poměrně úzce a zřejmě by maximální možné procento spoluúčasti (vzhledem k možnostem kapitálového trhu ve srovnání s bankovním a pojišťovacím trhem) kleslo dále pod zmiňovaných procent. Poslední část analýzy indikuje dopad spolufinancování integrovaného dozoru (v předpokládané výši 50 %) na hospodaření tržních účastníků (hodnoty lze chápat pouze jako velmi hrubé vodítko). Roční příspěvek by se zřejmě pohyboval v řádu desetin procenta hrubého zisku, nejčastěji mezi 0,2-0,6 %. Jde o částky, které by finanční hospodaření firem velmi podstatným způsobem nezatížily, nicméně které jsou již zaznamenáníhodné, neboť v průměru představují snížení návratnosti vlastního kapitálu zhruba o 0,1 procentního bodu. Za rozvrhovou základnu byla zvolena výše aktiv bank, pojišťoven a kapitalizace (celková dozorovaná aktiva), ve druhé variantě pak pouze aktiva bank a pojišťoven. 13 V obou případech byl hypotetický příspěvek poměřen variantně ke skutečnému hrubému zisku roku 2004, normalizovanému hrubému zisku za předpokladu návratnosti vlastního kapitálu ve výši 16 % (obvyklá požadovaná návratnost v regionu) a 10 % (minimální obvyklá návratnost). 13 Druhou variantu lze chápat jako podporu subjektů kapitálového trhu, neboť by se na financování dozoru nepodílely (extrémní varianta), náklady by spočívaly pouze na bankách a pojišťovnách. 7

9 Principy financování dozoru ve vyspělých zemích Základním principem financování úřadů dozorujících finanční/kapitálový trh ve všech zkoumaných zemích 14 je úhrada nákladů dohledu primárně účastníky trhu (obvykle ze 100 %) a nikoliv ze zdrojů státního rozpočtu. V některých zemích se ale stát spolupodílel(í) zejména v počátcích existence integrovaného dozoru nebo přispívá na dozor specifických oblastí (AML, insider trading). 15 Podíl státu na celkových příjmech dozorového orgánu se pohybuje od nuly do 48 % (průměrně 7 %). Dalším principem je snaha o co nejspravedlivější úhradu nákladů dozoru, tj. aby byly hrazeny těmi entitami či z činností, na jejichž dozor se vynakládají. Dozorové orgány většinou stanovují poplatky dle výše nákladů jednotlivých činností nebo podle sektorů a skupin dozorovaných subjektů (viz níže). Rozlišují také mezi účastníky, které samy licencovaly a účastníky z Evropského hospodářského prostoru. V druhém případě lze dozor považovat za méně nákladný, neboť jej vykonává především autorita v domovském státě. 16 Třetí charakteristický rys představuje snaha o ekonomičnost a efektivnost systému financování. Roční příspěvky se stanovují na základě relativně snadno zjistitelných ukazatelů, které mají vazbu na výkon účastníka trhu. Snaha o optimalizaci administrativní náročnosti vykazování a zjišťování rozvrhové základny vede např. k výpočtu příspěvků z účetních dat nebo k jejich stanovení fixní částkou pro určité kategorie (menších) účastníků. Struktura a organizace procesu plánování i výběru poplatků a použité systémy rozpočítávání nákladů na účastníky trhu se v jednotlivých státech liší a vycházejí z historických zvyklostí, právního systému, organizace státních orgánů a začlenění dozoru v administrativním systému. V každé zemi je ovšem primárně stanoven objem prostředků, který má zabezpečit chod dozoru příští rok, a teprve ten je rozpočítáván, nikoliv naopak. Podrobnost struktury povinných účastníků a složitost výpočtů příspěvků vyjadřuje snahu zainteresovaných státních institucí o co nejvyšší přesnost a tedy spravedlnost. Na druhou stranu tento princip zvyšuje administrativní náročnost jak u dozorových orgánů, tak účastníků trhu 17. Hledání algoritmu financování dozorového orgánu a optimální výše jeho nákladů (odvíjejících se od požadovaného rozsahu činnosti) představuje složitý a citlivý proces, na němž obvykle participují (přímo či nepřímo) všichni zúčastnění. 14 Dánsko, Finsko, Irsko, Itálie, Maďarsko, Německo, Nizozemí, Polsko, Rakousko, Řecko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie, Austrálie, USA. 15 V Rakousku stát přispívá fixní částkou 3,5 mil. (asi 25 % rozpočtu dozoru), v Irsku hradí stát po dobu rozběhu integrovaného dozoru cca 50 % jeho rozpočtu, v Itálii od roku 1995 stát přispíval cca 50 % se sestupnou tendencí - v roce 2004 přispíval ze 30 %, v Nizozemí stát v letech hradí 14 % rozpočtu jako úhradu dozoru v oblasti insider trading, AML a nezákonných finančních operací. 16 Irsko navíc rozlišuje i účastníky a produkty (ne)sloužící irským občanům. 17 Určitý extrém systému financování najdeme u americké SEC, kde v roce % příjmů generovaly dva druhy poplatků; a to poplatek z registrace cenných papírů (27%) a poplatek z transakcí s cennými papíry (72%). Poplatek z registrace činil 117,7 USD z 1 mil. objemu emise v upisovacích cenách (výnos 375 mil. USD), poplatek z transakcí činil 32,9 USD z 1 mil. obratu (výnos 996 mil. USD). Výnos z nich, ve výši mil. USD, vysoce převýšil celkové roční náklady SEC (755 mil. USD). Cílové objemy obou poplatků jsou stanoveny zákony až do roku 2011, SEC mění sazby pro každý rok. 8

10 Standardní každoroční postup zajištění financování dozoru spočívá ve vyhodnocení rozpočtu minulého roku, k němuž dozorová instituce přihlíží při sestavení návrhu příštího rozpočtu. Výsledky minulého roku a nový rozpočet schvalují dozorčí či nadřízené orgány (viz níže). Po schválení rozpočtu dozor zjišťuje údaje (rozvrhovou základnu), na jejichž základě provádí kalkulaci příspěvků, které dohodnutou formou oznámí všem zúčastněným. V některých případech si přispěvatelé vypočítávají své roční příspěvky sami podle stanovených pravidel a na základě svých snadno ověřitelných údajů. Zaplacení příspěvků k určitému datu vyhodnocuje dozor, popř. provede potřebná opatření. Pro získání či ověření posuzovaných veličin se používají speciální hlášení, účetní výkazy nebo výroční zprávy povinných účastníků. Případný přebytek získaných prostředků se zpravidla odvádí do státního rozpočtu, rezervního fondu dozoru nebo se pečlivě vyúčtovává účastníkům (případně kombinace). 18 Schodek je zpravidla pokryt překlenovacím úvěrem státu či centrální banky a připočítává se k nákladům dozoru v následujícím roce (započten do plánu), tj. uhrazen během jednoho roku. Ve Švédsku a Austrálii nejsou poplatky hrazeny přímo dozorovému orgánu, ale odvádějí se do státního rozpočtu. Teprve následně se ze zdrojů rozpočtu financuje chod úřadu. V obou zemích přesahují odvody rozpočet dozoru, v Austrálii o více než 100 %. Rozpočet připravený exekutivními orgány dozoru obvykle schvaluje dozorující kolektivní orgán (rada dozorčí, administrativní, poradců) a potvrzuje ho příslušný ministr, vláda nebo parlament. 19 Je zřejmé, že spolufinancování trhu a kontrola hospodaření a činnosti dohledu dozorčí radou se vzájemně podmiňují. V případě ČR by tedy změna financování musela být zřejmě doprovázena i zásahem do statutárních orgánů dozoru a jejich kompetencí. Obdobně jako se liší finanční (fiskální) roky v jednotlivých zemích, liší se i délky plánovacího procesu a termíny jeho zahájení, návrhy rozpočtu bývají předkládány obvykle tři až pět měsíců před začátkem fiskálního roku. 20 Systém financování vč. principů a postupů tvorby rozpočtu se obvykle opírá o více zákonů (např. o dozoru, o příspěvcích na dozor, o správních poplatcích, o bankách, o pojišťovnictví, o kapitálovém trhu atd.). Konkrétní výše poplatků a příspěvků a pokyny pro zaplacení na určitý rok zákon stanovuje výjimečně, většinou jsou určovány vyhláškou ministerstva zodpovědného za finanční trh, v některých případech vyhláškou dozorového orgánu. 18 Vyúčtovávají zejména skandinávské a německy mluvící země. 19 Např. v Německu je dozorčí rada 19 členná, 2 zástupci min. financí, 1 min. hospodářství a práce, 1 min. spravedlnosti, 5 poslanců spolkového sněmu, 5 zástupců bank, 4 pojišťoven a 1 kapitálového trhu. V Rakousku je dozorčí rada 8 členná, jmenovaná ministerstvem financí, 3 členy navrhuje národní banka, 2 členy bez hlasovacího práva navrhuje hospodářská komora. Polský dozor nemá klasickou dozorčí radu, rozpočet schvaluje 10-členná komise složená z předsedy jmenovaným předsedou vlády, dvou místopředsedů jmenovaných ministrem financí a ze zástupců ministerstva hospodářství, financí, zemědělství, státní pokladny, národní banky, úřadu pro hospodářskou soutěž, dohledu nad pojišťovnictvím a penzijními fondy. 20 FSA ve Velké Británii má finanční rok od 1. dubna, příprava placení příspěvků začíná v lednu, tarifní data pro výpočty obdrží FSA od účastníků do 28. února, fakturace příspěvků probíhá v červnu. V Rakousku se plán předkládá dozorčí radě do konce října, předpis příspěvků do konce roku, první čtvrtina příspěvku je splatná k 15. lednu. V Itálii dozor informuje dozor ministerstvo financí o svých potřebách a odhadu příjmu v příštím roce do 31. července. Pokud ministerstvo rozpočet schválí, výši příspěvků na další rok oznámí dozorový úřad vyhláškou počátkem roku. Příspěvky jsou splatné do 20. června 9

11 Zdroje financování dozoru Dozor bývá financován z následujících zdrojů: a) jednorázové fixní poplatky za úkony (licence, registrace, schvalování, vyhodnocení, atd.), 21 b) roční příspěvky účastníků trhu na úhradu dozoru, c) ostatní příjmy (za školení, konzultace, publikace, prodej zboží a služeb, softwarové licence, úroky a jiné výnosy), d) státní dotace. Poplatky a příspěvky jsou vždy vymahatelné, za opožděné platby se obvykle platí penále. Prostředkem financování v žádném případě nejsou pokuty a jiná opatření finančního rázu. 22 Jednorázové fixní poplatky za úkony mají ve struktuře příjmů dozorových orgánů podíl 5-30 %. 23 Jsou převážně stanoveny v sazebníku (zákon, vyhláška) fixní částkou za úkon dozoru, někdy je fixní sazba stanovována pro několik pásem (např. dle velikost emise). Existují i poplatky na pokrytí nákladů na určitý projekt např. ve Velké Británii na projekt Basel 2. Příklady typických jednorázových poplatků za úkony jsou uvedeny níže. Německo za první povolení bankovní služby za první povolení služby v pojišťovnictví za první povolení služby penzijnímu fondu za povolení nového penzijního plánu za změnu schváleného penzijního plánu Velká Británie za základní konzultaci pro nové povolení za základní konzultaci při změně povolení Finsko udělení licence investiční společnosti, schválení custodiena povolení změny, výjimky pro podílový fond udělení licence obchodníkovi s CP udělení bankovní licence 21 Jednorázové poplatky nejsou zatím vůbec užívány v Irsku. 22 V Maďarsku je 80 % objemu pokut odváděno do garančního fondu a 20 % užíváno na rozvoj finančního trhu. 23 Finsko 5 %, Nizozemí 25 %, USA 25 %, Španělsko 30 %. 10

12 Roční příspěvky na dozor 24 jsou obvykle diferencovány dle jednotlivých sektorů (poplatkových bloků) a dále dle jednotlivých kategorií a subkategorií. Například sektor bankovnictví se dále dělí na domácí banky, EU banky, spořitelny, zastoupení zahraničních bank, hypotéční banky, úvěrová družstva atd. Takto vzniklá struktura je pro každou zemi 25 specifická (blíže viz příklady na straně 12). Struktura (okruh plátců) bývá vymezena zákonem spolu s dalšími úpravami pro zvláštní případy (např. zahájení a ukončení činnosti, konkurz, fúze) nebo alespoň vyhláškou dozoru. Obvyklá odvětvová struktura obdržených příspěvků je u plně integrovaného dozoru následující: cca 50 % z bankovního sektoru, 25 % z pojišťovnictví, 25 % z kapitálového trhu. Příspěvek bývá stanoven pevnou nebo proporcionální sazbou (tj. koeficient * snadno zjistitelná objemová veličina), jako jejich kombinace, popřípadě i s minimální či maximální sazbou. Finsko používá namísto stanovení absolutních částek vyjádření v kalkulačních jednotkách se stanovenou hodnotou. Roční příspěvek na dozor se vybírá zpravidla předem v jedné či více splátkách. Nejčastěji se roční příspěvek vypočítává proporcionálním způsobem (procento z historické hodnoty veličiny), který může být kombinován s určením minima či maxima v absolutní částce. Při stanovování ročního příspěvku účastníka se také používá součet absolutní částky a proporcionálně vypočtené částky. V některých případech se posuzovaná veličina rozděluje do pásem s diferencovanými koeficienty. Při rozdělení do pásem někdy jako koeficient figuruje i absolutní výše poplatku na 1 jednotku rozvrhové základny. Mezi posuzované veličiny patří (dle odvětví): Banky - bilanční suma, minimální regulatorní kapitál, objem depozit, objem úvěrů, podíl na trhu podle bilanční sumy; Pojišťovny - objem pojistných prémií, objem technických rezerv, podíl na celkových pojistných prémiích, podíl na trhu podle bilanční sumy; Poskytovatelé investičních služeb - objem vyplacených mezd, prémií, provizí, počet licencovaných investičních služeb, objem obchodů, objem spravovaného majetku Investiční společnosti velikost podílového fondu, počet spravovaných fondů, objem spravovaného majetku Zprostředkovatelé přijaté provize Emitenti - velikost emise, kapitalizace emise Organizátoři trhů počet emisí, objem obchodů Pevná sazba ročního příspěvku se typicky vyskytuje u menších účastníků finančního trhu, s činností jednodušší nebo méně náročnou na dozor. Příkladem mohou být směnárny a firmy převádějící peníze, které hradí pevný příspěvek , nebo zastoupení zahraničních bank s pevným příspěvkem v rozmezí od do V některých zemích fixní roční příspěvek platí i speciální instituce trhu typu burzy ( ), clearingového centra ( ) nebo garančního fondu ( ) Irsko současně s výběrem ročního příspěvku na dozor podle obdobných principů také stanovuje a vybírá příspěvek do garančního systému (consumer levy) za služby irským občanům (Irish Risk Business). Velká Británie vedle příspěvku do garančního fondu vybírá i příspěvek na činnost finančního arbitra. 25 Např. v Itálii platí příspěvek i auditoři (5,1 % z příjmů za audit určitých společností). 26 Např. v Irsku burzy platí příspěvek , termínové burzy , směnárny 390 za pobočku, firmy transferující peníze V Dánsku např. clearingové centrum , garanční fond Ve Finsku např. zastoupení zahraniční banky 10 kalkulačních jednotek, kdy pro rok 2005 je hodnota jednotky stanovena 11

13 Příklady způsobu výpočtu ročních příspěvků Jednoduchý násobek Itálie: Investiční společnosti, SICAV, platí za každý spravovaný fond Dánsko: Burzy a jiné regulované trhy zaplatí základní příspěvek za každou obchodovanou (registrovanou) společnost ke konci předchozího roku. Násobek s minimem (maximem) Finsko: Investiční společnost bude platit 40 kalkulačních jednotek a 0,0055 % z obhospodařovaného majetku fondů (1 kalkulační jednotka se pro rok 2005 rovná 100 ). Dánsko: Investiční společnosti zaplatí 1,05 % z ročního objemu mezd a provizí či prémií vyplacených zaměstnancům nebo zprostředkovatelům. Minimálně však Rozdělení do pásem (kumulativní výpočet) Irsko: banky sazby se vztahují k minimálnímu regulatornímu kapitálu, všechny banky zaplatí min příspěvek a sazbu dle tabulky: Pásmo Velikost Sazba za 1 mil nebo jeho část A ,28 B ,57 C ,63 D ,13 Velká Británie: roční příspěvek emitenta za emisi Pásmo Objem (mil. Ł) Příspěvek z 1 mil. Ł tržní kapitalizace Minim Ł příspěvek ,5 Ł ,0 Ł ,0 Ł ,375 Ł 5 nad ,0075 Ł Příklady - Struktura placených příspěvků dle sektorů V Irsku dozor rozpočítává celkové potřeby dozoru snížené o státní příspěvek mezi základní sektory (na základě předchozí analýzy). Zvláštní sazebník (vyhláška dozoru) pak stanovuje příspěvek, resp. metodu jeho výpočtu, pro instituce z jednotlivých sektorů: 1. Bankovní sektor. (příklad podrobnějšího členění) 29,50 % - bankovní instituce zřízené podle irského práva - pobočky bankovních institucí zřízených v jiném státě EEA - bankovní instituce zřízené v jiném státě EEA podnikající bez pobočky 2. Pojišťovny (životní i neživotní) 23,00 % na 100. Ve Velké Británii např emitenti sekuritizovaných derivátů, emitenti DR nebo GDR, burzy od do , profesní organizace od do

14 3. Zprostředkovatelské firmy 8,87 % 4. Poskytovatelé investičních služeb 13,87 % 5. Kolektivní investování 10,80 % + související služby 4,75 % 6. Úvěrová družstva 7,00 % 7. Poskytovatelé hotovostních úvěrů 0,65 % 8. Profesní organizace 0,15 % 9. Organizátoři trhů 0,18 % 10. Zprostředkovatelé hypoték 1,00 % 11. Směnárny a hotovostní transfery 0,23 % 100 % Ve Finsku integrovaný dozorový orgán pro bankovnictví a kapitálový trh člení dozorované instituce následovně: 1. Komerční banky 2. Družstevní banky 3. Spořitelny 4. Ostatní úvěrové instituce 5. Pobočky zahraničních bank 6. Zastoupení zahraničních bank 7. Zahraniční bankovní instituce poskytující služby bez pobočky ( Cross Border ) 8. Zastavárny 9. Fond pojištěných vkladů 10. Organizátoři trhů 11. Poskytovatelé investičních služeb..(příklad podrobnějšího členění) - pobočky zahraničních poskytovatelů investičních služeb se sídlem v EEA - pobočky zahraničních poskytovatelů investičních služeb se sídlem mimo EEA - zahraniční poskytovatelé investičních služeb bez pobočky ( Cross Border ) - zastoupení poskytovatele investičních služeb se sídlem mimo EEA 12. Investiční společnosti...(příklad podrobnějšího členění) - pobočky zahraničních investičních společností se sídlem v EEA - pobočky zahraničních investičních společností se sídlem mimo EEA - zahraniční investičních společnosti bez pobočky ( Cross Border ) - zastoupení investičních společnosti se sídlem mimo EEA 13. Depozitáři 14. Garanční fond obchodníků s cennými papíry 15. Zahraniční investiční fondy 16. Zahraniční investiční fondy ( Cross Border ) V Rakousku dozorový orgán ze zákona vytváří čtyři základní účetní skupiny, v nichž eviduje náklady i příjmy. Na základě poměrů mezi nimi jsou rozdělovány i nepřímé náklady dozoru pro účely stanovení výše poplatků. Tyto skupiny se uvnitř již dále nedělí, v zákoně týkajícím se určité skupiny je určena jediná, všem společná rozvrhová základna a maximální hranice koeficientu. Například zákon o dohledu nad pojišťovnictvím určuje jako základ pro výpočet ročního příspěvku roční objem předepsaného pojistného, koeficient stanovovaný každoročně dozorem nesmí být vyšší než 0,9 promile. 1. Náklady bankovního dohledu (4,301 mil. )* 2. Náklady dohledu nad pojišťovnami (2,770 mil. ) 3. Náklady dohledu nad kapitálovým trhem (2,374 mil. ) 4. Náklady dohledu nad penzijními fondy (0,356 mil. ) * V závorce je uvedena částka nákladů, která se rozpočítávala v roce

15 Příloha 1: Financování dozorových institucí - základní přehled Integrovaný dozor Dozor kapitálového trhu 2004 Podíl Název Kap. Banky instituce trh Poj. trhu na zdrojích Počet zaměstn anců Rozpočet dozoru celkem (mil. ) Rozpočet dozoru kapit. trhu (mil. ) Bankovní aktiva (mil. ) 2003 Tržní kapitalizace (mil. ) Aktiva pojišťoven (mil. ) Regulovaná aktiva celkem (mil. ) zaměstnance mil. regul. mil. HDP aktiv obyvatele (PPP) zaměstnance mil. kapitalizace Rozpočet/ mil. HDP obyvatele (PPP) mil. ročního obratu burz ČR Integr I x x x , ,0 156,5 2,76 ČR KCP - x - 0% 143 4,1 4, ,5 47,3 0,83 259,3 Belgie CBFA x x x 100% , ,6 156,1 4,83 Dánsko DFSA x x x 100% , ,3 92,6 2,93 Estonsko EFSA x x x 100% 65 2, ,2 284,9 3,85 Finsko FIN-FSA x x - 100% , ,3 104,2 3,19 Francie AMF - x - 100% ,0 52, ,3 32,0 0,97 48,0 Irsko IFSRA x x x 52% ,5 12, ,2 263,4 9,56 153,7 88,2 3,20 355,8 Itálie CONSOB - x - 70% ,1 88, ,7 65,2 1,81 117,0 Maďarsko HFSA x x x 100% , ,1 389,7 5,99 Německo BAFIN x x x 100% ,5 30, ,6 60,9 1,70 34,7 14,0 0,39 24,6 Polsko PSEC - x - 100% 166 5,5 5, ,3 28,2 0,32 352,7 Portugalsko CMVM - x - 100% ,1 15, ,7 111,8 2,18 544,2 Rakousko FMA x x x 75% ,9 3, ,9 59,1 1,89 59,9 16,5 0,53 199,6 Řecko CMC - x - 100% 146 8,7 8, ,8 52,8 1,13 244,9 Slovinsko SMA - x - 100% 38 2,3 2, ,1 88,6 1, ,9 Španělsko CNMV - x - 100% ,7 24, ,7 30,9 0,76 38,8 Švédsko SFSA x x x 100% , ,2 80,8 2,43 VB FSA x x x 100% , ,7 207,6 6,79 USA SEC - x - 100% ,0 652, ,1 69,1 2,24 31,1 průměr 94% ,1 84, ,6 169,9 4, ,9 54,3 1,4 430,0 medián 100% ,0 19, ,9 130,2 3, ,8 52,8 1,1 199,6 14

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Bankovní právo.

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Bankovní právo. Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Kurs,, je určen pro posluchače bakalářského studia na oboru Finance a finanční služby a jeho cílem je poskytnout studentům ucelený soubor poznatků o právní

Více

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou.

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou. Daňová kvóta Daňová kvóta (Tax Quota) patří mezi významné ukazatele uplatňované při mezinárodní komparaci. Je poměrovým ukazatelem vyjadřujícím úroveň daňových výnosů ve vztahu k hrubému domácímu produktu

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více

Burzovní pravidla část XIV. POPLATKOVÝ ŘÁD

Burzovní pravidla část XIV. POPLATKOVÝ ŘÁD Burzovní pravidla část XIV. POPLATKOVÝ ŘÁD strana 1 I. POPLATKOVÝ ŘÁD Článek 1 Předmět úpravy... 3 Článek 2 Druhy a struktura burzovních poplatků... 3 Článek 3 Povinné osoby... 3 Článek 4 Příslušnost...

Více

Tématické okruhy. 4. Investiční nástroje investiční nástroje, cenné papíry, druhy a vlastnosti

Tématické okruhy. 4. Investiční nástroje investiční nástroje, cenné papíry, druhy a vlastnosti Seznam tématických okruhů a skupin tématických okruhů ( 4 odst. 2 vyhlášky o druzích odborných obchodních činností obchodníka s cennými papíry vykonávaných prostřednictvím makléře, o druzích odborné specializace

Více

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Harmonizace

Více

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav II. Státní dluh 1. Vývoj státního dluhu V 2013 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu o 47,9 mld. Kč z 1 667,6 mld. Kč na 1 715,6 mld. Kč. Znamená to, že v průběhu 2013 se tento dluh zvýšil o 2,9 %.

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

II. Vývoj státního dluhu

II. Vývoj státního dluhu II. Vývoj státního dluhu V 1. čtvrtletí 2014 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč na 1 683,4 mld. Kč, což znamená, že v průběhu 1. čtvrtletí 2014 se tento dluh prakticky nezměnil.

Více

Burzovní pravidla část XIII. POPLATKOVÝ ŘÁD

Burzovní pravidla část XIII. POPLATKOVÝ ŘÁD Burzovní pravidla část XIII. POPLATKOVÝ ŘÁD strana 1 I. POPLATKOVÝ ŘÁD Článek 1 Předmět úpravy... 3 Článek 2 Druhy a struktura burzovních poplatků... 3 Článek 3 Povinné osoby... 3 Článek 4 Příslušnost...

Více

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice 1. Kalkulace, rozpočetnictví - význam kalkulací, druhy kalkulací - náklady přímé a nepřímé, charakteristika - typový kalkulační vzorec - kalkulační metody - kalkulace neúplných nákladů a srovnání úplných

Více

Business index České spořitelny

Business index České spořitelny Business index České spořitelny Index vstřícnosti podnikatelského prostředí v EU Jan Jedlička EU Office ČS, www.csas.cz/eu, EU_office@csas.cz Praha, 15. listopadu 2012 Co je Business Index České spořitelny?

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 8. 2012 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Výkaz zisků a ztrát. 3.čtvrtletí 2001. Změna ROZVAHA KOMERČNÍ BANKY PODLE CAS

Výkaz zisků a ztrát. 3.čtvrtletí 2001. Změna ROZVAHA KOMERČNÍ BANKY PODLE CAS Komerční banka dosáhla podle mezinárodních účetních standardů za tři čtvrtletí roku 2002 nekonsolidovaného čistého zisku ve výši 6 308 mil. Kč. Návratnost kapitálu (ROE) banky činila 30,7 %, poměr nákladů

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 23. 9. 2013 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

SKUPINA ČSOB VYKÁZALA ZA ROK 2009 ČISTÝ ZISK 17,368 MLD. KČ 1

SKUPINA ČSOB VYKÁZALA ZA ROK 2009 ČISTÝ ZISK 17,368 MLD. KČ 1 Praha, 11. února 2010 SKUPINA ČSOB VYKÁZALA ZA ROK ČISTÝ ZISK 17,368 MLD. KČ 1 Hlavní informace: Čistý zisk vykázaný: 17,368 Čistý zisk udržitelný: 10,487 (-17 % meziročně) Provozní výnosy udržitelné:

Více

DEN DAŇOVÉ SVOBODY 2011. Aleš Rod Liberální institut 14. června 2011

DEN DAŇOVÉ SVOBODY 2011. Aleš Rod Liberální institut 14. června 2011 DEN DAŇOVÉ SVOBODY 2011 Aleš Rod Liberální institut 14. června 2011 15. ČERVNA 2011 DEN DAŇOVÉ SVOBODY LETOS OSLAVÍME VE STŘEDU 15. ČERVNA 2011. NA STÁT JSME PRACOVALI 165 DNÍ. 2 Den daňové svobody co

Více

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Témata k ústní maturitní zkoušce Obor vzdělání: Předmět: Agropodnikání Ekonomika a Podnikání Školní rok: 2014/2015 Třída: AT4 Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Projednáno předmětovou komisí dne: 13.2.

Více

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 24. října 212

Více

Hrubý domácí produkt v členských zemích EU, výdaje na zdravotnictví v zemích EU a zdroje jejich financování

Hrubý domácí produkt v členských zemích EU, výdaje na zdravotnictví v zemích EU a zdroje jejich financování Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1.10.2004 59 Hrubý domácí produkt v členských zemích EU, výdaje na zdravotnictví v zemích EU a zdroje jejich financování

Více

II. Vývoj státního dluhu

II. Vývoj státního dluhu II. Vývoj státního dluhu V 2015 došlo ke snížení celkového státního dluhu z 1 663,7 mld. Kč na 1 663,1 mld. Kč, tj. o 0,6 mld. Kč, přičemž vnitřní státní dluh se zvýšil o 1,6 mld. Kč, zatímco korunová

Více

1 Cash Flow. Zdroj: Vlastní. Obr. č. 1 Tok peněžních prostředků

1 Cash Flow. Zdroj: Vlastní. Obr. č. 1 Tok peněžních prostředků 1 Cash Flow Rozvaha a výkaz zisku a ztráty jsou postaveny na aktuálním principu, tj. zakládají se na vztahu nákladů a výnosů k časovému období a poskytují informace o finanční situaci a ziskovosti podniku.

Více

Finanční trhy, funkce, členění, instrumenty.

Finanční trhy, funkce, členění, instrumenty. 2. Finanční trhy, funkce, členění, instrumenty. FINANČNÍ SYSTÉM systém finančních trhů, který umožňuje přemísťovat finanční prostředky od přebytkových subjektů k deficitním subjektům pomocí finančních

Více

Maturitní témata EKONOMIKA

Maturitní témata EKONOMIKA Maturitní témata EKONOMIKA Školní rok 2014/2015 1. Ekonomie jako věda - význam ekonomického vzdělání - vztah ekonomiky a politiky - makroekonomie - mikroekonomie - zákon vzácnosti - hospodaření - efektivnost

Více

Československá obchodní banka, a. s. Na Příkopě 854/14 115 20 Praha 1 Nové Město tel.: +420 261 351 111

Československá obchodní banka, a. s. Na Příkopě 854/14 115 20 Praha 1 Nové Město tel.: +420 261 351 111 V Praze, 21. března 2006 Čistý zisk Skupiny ČSOB v roce 2005 vyšší o 17% oproti roku 2004 (konsolidované, IFRS, auditované výsledky) Skupina ČSOB uzavřela rok 2005 se ziskem ve výši 10,3 miliardy Kč. Čistý

Více

Úvodní přednáška hostitele 14 let praxe se setkáváním a vzděláváním politiků, praktické informace a zkušenosti

Úvodní přednáška hostitele 14 let praxe se setkáváním a vzděláváním politiků, praktické informace a zkušenosti Úvodní přednáška hostitele 14 let praxe se setkáváním a vzděláváním politiků, praktické informace a zkušenosti Autor : Lukáš Tesař, Regionservis s.r.o., 11. března 2015, Karlovy Vary OBSAH PŘEDNÁŠKY PŘEHLED

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA Vídeň, 3. května 2005

TISKOVÁ ZPRÁVA Vídeň, 3. května 2005 TISKOVÁ ZPRÁVA Vídeň, 3. května 2005 Erste Bank: Rozvaha od roku 2005 přizpůsobena novému znění Mezinárodních účetních standardů IAS č. 32 a 39 - zpětná úprava rozvahy a výkazu zisků a ztrát za rok 2004

Více

Rizika v oblasti pasivních obchodů banky Banka podstupuje při svých pasivních obchodech níže uvedená rizika:

Rizika v oblasti pasivních obchodů banky Banka podstupuje při svých pasivních obchodech níže uvedená rizika: Rizika v oblasti pasivních obchodů banky Banka podstupuje při svých pasivních obchodech níže uvedená rizika: Riziko likvidity znamená pro banku možný nedostatek volných finančních prostředků k pokrytí

Více

Analýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky

Analýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky Analýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky Vladimír r Tomší šík člen bankovní rady ČNB SeminářČeské společnosti ekonomické a ŠkodyAuto Vysoké školy Pozice nových zemí EU v rámci evropské integrace 12.

Více

Zdravotní pojišťovny Tab. Měsíční odhad ukazatelů hospodaření systému veř. zdravotního pojištění

Zdravotní pojišťovny Tab. Měsíční odhad ukazatelů hospodaření systému veř. zdravotního pojištění Zdravotní pojišťovny Tab. Měsíční odhad ukazatelů hospodaření systému veř. zdravotního pojištění Pokrytí: Zdravotní pojišťovny působící v oblasti veřejného zdravotního pojištění, které jsou zařazeny do

Více

Návrh. VYHLÁŠKA ze dne 2015. o předkládání výkazů pojišťovnami a zajišťovnami České národní bance

Návrh. VYHLÁŠKA ze dne 2015. o předkládání výkazů pojišťovnami a zajišťovnami České národní bance Návrh VYHLÁŠKA ze dne 2015 o předkládání výkazů pojišťovnami a zajišťovnami České národní bance Česká národní banka stanoví podle 41 odst. 3 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona

Více

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214 Obsah

Více

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016?

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? JE ČAS SE OZVAT Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? 1. důvod Po dlouhém období ekonomické krize se Česká republika výrazně zotavuje. V loňském roce dosáhla dvouprocentního

Více

EKONOMIKA BEZPEČNOSTNÍ FIRMY

EKONOMIKA BEZPEČNOSTNÍ FIRMY EKONOMIKA BEZPEČNOSTNÍ FIRMY EKONOMICKÁ DATA ING. JANA VODÁKOVÁ, PH.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu (reg. č.: CZ.1.01/2.2.00/15.0070)

Více

Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008)

Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008) Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008) Jan Vlach Konference: Dokážeme hájit zájmy zaměstnavatelů i zaměstnanců? 9. září 2010, Clarion Congress Hotel

Více

SAZEBNÍK PRO C-KLIENTY

SAZEBNÍK PRO C-KLIENTY SAZEBNÍK PRO C-KLIENTY A. Obchodní poplatky tuzemský trh 1. Burzovní Obchody s akciemi a ostatními majetkovými Cennými papíry (mimo systém SPAD a blokové Obchody) 1 25 000 Kč 1,00 % z u, min. 100 Kč 25

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_14_FINANČNÍ PRÁVO_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Příručka k měsíčním zprávám ING fondů

Příručka k měsíčním zprávám ING fondů Příručka k měsíčním zprávám ING fondů ING Investment Management vydává každý měsíc aktuální zprávu ke každému fondu, která obsahuje základní informace o fondu, jeho aktuální výkonnosti, složení portfolia

Více

Rizika financování obcí, měst a krajů na kapitálovém trhu

Rizika financování obcí, měst a krajů na kapitálovém trhu Rizika financování na kapitálovém trhu Rizika financování obcí, měst a krajů na kapitálovém trhu Vladimír Tomšík viceguvernér ČNB Národní setkání starostů, primátorů a hejtmanůčr Kongresové centrum ČNB,

Více

SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU. Michaela Boučková, Tereza Máchová

SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU. Michaela Boučková, Tereza Máchová SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU Michaela Boučková, Tereza Máchová SPOTŘEBNÍ DAŇ Z CIGARET od 1. ledna 2014 musí být celková spotřební daň nejméně 60 % vážené průměrné maloobchodní ceny cigaret propuštěných ke spotřebě.

Více

Návrh Asociace pro kapitálový trh na zavedení Individuálního penzijního účtu (IPU)

Návrh Asociace pro kapitálový trh na zavedení Individuálního penzijního účtu (IPU) Návrh Asociace pro kapitálový trh na zavedení Individuálního penzijního účtu (IPU) Východiska Základní nastavení a vymezení vůči jiným produktům Forma vytváření dlouhodobých rezerv s podporou státu jako

Více

Bankovní soustava ČR. Bc. Alena Kozubová

Bankovní soustava ČR. Bc. Alena Kozubová Bankovní soustava ČR Bc. Alena Kozubová Bankovní soustava ČR Nejčastější model v tržních ekonomikách je dvouokruhové bankovnictví, které tvoří: Centrální banka Obchodní (komerční) banky Bankovní soustava

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1. 8. 2014 19 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh 8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh Obsah : 8.1 Bilance státního rozpočtu. 8.2 Deficit státního rozpočtu. 8.3 Důsledky a možnosti financování deficitu. 8.4 Deficit v ČR. 8.5 Veřejný dluh. 8.6 Veřejný dluh

Více

Věstník ČNB částka 7/2006 ze dne 7. června 2006

Věstník ČNB částka 7/2006 ze dne 7. června 2006 Třídící znak 1 0 6 0 6 5 3 0 OPATŘENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY Č. 5 ZE DNE 25. KVĚTNA 2006, KTERÝM SE STANOVÍ POVINNÁ INVESTIČNÍ AKTIVA INSTITUCE ELEKTRONICKÝCH PENĚZ A PODMÍNKY INVESTOVÁNÍ DO TĚCHTO AKTIV

Více

Zjednodušený prospekt Constantia Special Bond

Zjednodušený prospekt Constantia Special Bond Zjednodušený prospekt Constantia Special Bond Podílový fond podle 20 Zákona o investičních fondech. ISIN: AT0000A00EC3 / AT0000815022/ AT0000859418. Povolen Úřadem pro dohled na finančním trhem podle ustanovení

Více

Pololetní zpráva 2008 UniCredit Leasing CZ, a.s. UniCredit Leasing CZ, a.s. Radlická 14 / 3201 150 00 Praha 5

Pololetní zpráva 2008 UniCredit Leasing CZ, a.s. UniCredit Leasing CZ, a.s. Radlická 14 / 3201 150 00 Praha 5 Pololetní zpráva 2008 Radlická 14 / 3201 150 00 Praha 5 Společnost UniCredit Leasing CZ, as., IČ 15886492, se sídlem Radlická 14/3201, Praha 5 předkládá, jako emitent kótovaných cenných papírů, veřejnosti

Více

9. Přednáška Česká národní banka

9. Přednáška Česká národní banka 9. Přednáška Česká národní banka Česká národní banka ústřední banka České republiky, - zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance (novela č. 257/2004 Sb.). hlavní cíl CENOVÁ STABILITA, Další cíle: podpora

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 16. 7. 2009 35 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Příručka k měsíčním zprávám ING fondů

Příručka k měsíčním zprávám ING fondů Příručka k měsíčním zprávám ING fondů ING Investment Management vydává každý měsíc aktuální zprávu ke každému fondu, která obsahuje základní informace o fondu, jeho aktuální výkonnosti, složení portfolia

Více

ČISTÝ ZISK 9,188 MLD KČ 1

ČISTÝ ZISK 9,188 MLD KČ 1 Vnitřní informace: Konsolidované neauditované výsledky skupiny ČSOB (IFRS) za 3. čtvrtletí 2009 Praha, 13. listopadu 2009 SKUPINA ČSOB VYKÁZALA ZA DEVĚT MĚSÍCŮ ROKU 2009 ČISTÝ ZISK 9,188 MLD KČ 1 Hlavní

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

SAZEBNÍK PRO C-KLIENTY

SAZEBNÍK PRO C-KLIENTY SAZEBNÍK PRO C-KLIENTY A. Obchodní poplatky tuzemský trh 1. Burzovní Obchody s akciemi a ostatními majetkovými Cennými papíry (mimo systém SPAD a blokové Obchody) Objem 1 25 000 Kč 1,00 % z objemu, min.

Více

Konverzní faktory, koeficienty a metody používané při výpočtu kapitálových požadavků k úvěrovému riziku obchodního portfolia a k tržnímu riziku

Konverzní faktory, koeficienty a metody používané při výpočtu kapitálových požadavků k úvěrovému riziku obchodního portfolia a k tržnímu riziku Příloha č. 20 Konverzní faktory, koeficienty a metody používané při výpočtu kapitálových požadavků k úvěrovému riziku obchodního portfolia a k tržnímu riziku A. Vypořádací riziko Konverzní faktory pro

Více

FINANCOVÁNÍ PŘÍMÉ VOLBY PREZIDENTA VE VYBRANÝCH ZEMÍCH. Jan Němec, Klára Kabická, Pavla Tichá

FINANCOVÁNÍ PŘÍMÉ VOLBY PREZIDENTA VE VYBRANÝCH ZEMÍCH. Jan Němec, Klára Kabická, Pavla Tichá FINANCOVÁNÍ PŘÍMÉ VOLBY PREZIDENTA VE VYBRANÝCH ZEMÍCH Jan Němec, Klára Kabická, Pavla Tichá Studie č. 1.218 květen 2011 PI 1.218 2 Obsah: PŘÍMÁ VOLBA PREZIDENTA A REGULACE VOLEBNÍ KAMPANĚ... 3 BULHARSKO...

Více

POLOLETNÍ ZPRÁVA 2006 CAC LEASING, a.s. CAC LEASING, a.s. Radlická 14/3201 150 00 Praha 5

POLOLETNÍ ZPRÁVA 2006 CAC LEASING, a.s. CAC LEASING, a.s. Radlická 14/3201 150 00 Praha 5 POLOLETNÍ ZPRÁVA 2006 CAC LEASING, a.s. CAC LEASING, a.s. 150 00 Praha 5 Společnost CAC LEASING, a.s., IČ 15886492, se sídlem, Praha 5 předkládá, jako emitent kótovaných cenných papírů, veřejnosti tuto

Více

SAZEBNÍK PRO C-KLIENTY

SAZEBNÍK PRO C-KLIENTY SAZEBNÍK PRO C-KLIENTY A. Obchodní poplatky 1. Burzovní Obchody na BCPP objem 1 100 000 Kč 0,90 % z objemu, min. 100 Kč 100 001 1 000 000 Kč 600 Kč + 0,30 % z objemu 1 000 001 2 000 000 Kč 1 900 Kč + 0,17

Více

Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv

Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv Rozpočet a finanční vize měst a obcí Autoklub ČR Praha - 11. září 2014 Mgr. Simona Hornochová Náměstkyně ministra financí Obsah

Více

Dohledový benchmark č. 3/2012

Dohledový benchmark č. 3/2012 Dohledový benchmark č. 3/2012 Nákladovost produktu životního pojištění Informace o odkupném I. Nákladovost produktu životního pojištění z pohledu pojistníka Smyslem informování o nákladovosti produktu

Více

Sazebník České spořitelny, a.s., pro bankovní obchody (dále jen Sazebník) část: VIII. Služby poskytované v oblasti cenných papírů

Sazebník České spořitelny, a.s., pro bankovní obchody (dále jen Sazebník) část: VIII. Služby poskytované v oblasti cenných papírů Sazebník České spořitelny, a.s., pro bankovní obchody (dále jen Sazebník) část: 1. OBSTARÁNÍ OBCHODU NA BURZE CENNÝCH PAPÍRŮ A SOUVISEJÍCÍ SLUŽBY 2. OBSTARÁNÍ OBCHODU NA MIMOBURZOVNÍM TRHU A NA ZAHRANIČNÍCH

Více

Regulace činnosti finančních institucí ve světle počátku celosvětové ekonomické recese

Regulace činnosti finančních institucí ve světle počátku celosvětové ekonomické recese Regulace činnosti finančních institucí ve světle počátku celosvětové ekonomické recese PRILOHY KE KNIZE MILOSLAV VOTAVA 5 Příloha č. 1 Prvky globálního finančního systému a vztahy mezi nimi GLOBÁLNÍ FINANČNÍ

Více

Sazebník pro Smlouvu o obstarávání koupě nebo prodeje n prodeje investičních nástrojů

Sazebník pro Smlouvu o obstarávání koupě nebo prodeje n prodeje investičních nástrojů A. Obchodní poplatky 1. Burzovní Obchody na BCPP Objem 1 100 000 Kč 0,90 % z objemu, min. 100 Kč 100 001 1 000 000 Kč 600 Kč + 0,30 % z objemu 1 000 001 2 000 000 Kč 1 900 Kč + 0,17 % z objemu 2 000 001

Více

Bankovnictví a pojišťovnictví

Bankovnictví a pojišťovnictví Bankovnictví a pojišťovnictví JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí katedry financí VŠFS a externí odborný asistent katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠE Praha Provozovat na území České republiky

Více

Zátěžový test potvrdil solidní kapitálové vybavení Erste Group

Zátěžový test potvrdil solidní kapitálové vybavení Erste Group INFORMACE PRO INVESTORY Vídeň, 23. července 2010 Zátěžový test potvrdil solidní kapitálové vybavení Erste Group Vypočítaný ukazatel kapitálové přiměřenosti Tier 1 1 ve výši 8,0 % v roce 2011 v případě

Více

Výdaje na základní výzkum

Výdaje na základní výzkum Sekretariát Rady pro výzkum, vývoj a inovace Výdaje na základní výzkum celkové, v sektoru vládním (státním), podnikatelském a v sektoru vysokých škol Mezinárodní porovnání říjen 2009 ÚVOD 1) Cílem následujících

Více

Pololetní zpráva 2007 CAC LEASING, a.s.

Pololetní zpráva 2007 CAC LEASING, a.s. Pololetní zpráva 2007 CAC LEASING, a.s. CAC LEASING, a.s. Radlická 14 / 3201 150 00 Praha 5 Člen skupiny UniCredit Group Společnost CAC LEASING, a.s., IČ 15886492, se sídlem Radlická 14/3201, Praha 5 předkládá,

Více

Dluhová služba hl. m. Prahy k 30.6.2014 -mezidobí-

Dluhová služba hl. m. Prahy k 30.6.2014 -mezidobí- Dluhová služba hl. m. Prahy k 30.6.2014 -mezidobí- Zpracoval: ROZ MHMP srpen 2014 Základní okruhy prezentace dluhové služby Vlastního hl. m. Prahy (VHMP) Vztahové schéma dluhové služby Dlouhodobé finanční

Více

FINANČNÍ TRH místo, kde se D x S po VOLNÝCH finančních prostředcích, instrumentech, produktech

FINANČNÍ TRH místo, kde se D x S po VOLNÝCH finančních prostředcích, instrumentech, produktech FINANČNÍ TRH místo, kde se D x S po VOLNÝCH finančních prostředcích, instrumentech, produktech - fce: alokační, redistribuční (soustřeďuje, přerozděluje, rozmisťuje) - peněžní: KRÁTKODOBÉ peníze, fin.

Více

Ing. František Řezáč, Ph.D. Masarykova univerzita

Ing. František Řezáč, Ph.D. Masarykova univerzita Právní aspekty podnikání pojišťoven Druhy pojištění Sociální pojištění Zdravotní pojištění Komerční pojištění Penzijní připojištění Účel pojištění Zmírnit nebo odstranit nepříznivé důsledky nahodilých

Více

1.4 Povolení k činnosti udělilo Ministerstvo financí pod č.j. 324/50.058/1995 dne 25. 9. 1995

1.4 Povolení k činnosti udělilo Ministerstvo financí pod č.j. 324/50.058/1995 dne 25. 9. 1995 Článek 1 Základní údaje 1.1 Obchodní jméno: Generali penzijní fond a.s. (dále jen penzijní fond ) 1.2 Sídlo: Bělehradská 132, 120 84 Praha 2 1.3 Identifikační číslo: 63 99 84 75 1.4 Povolení k činnosti

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 63-41-M/01 Ekonomika a podnikání ŠVP:

Více

ČISTÝ ZISK VE VÝŠI 2,525 MLD. KČ. 1

ČISTÝ ZISK VE VÝŠI 2,525 MLD. KČ. 1 Praha, 15. května 2008 SKUPINA ČSOB V 1. ČTVRTLETÍ 2008 ZAZNAMENALA ČISTÝ ZISK VE VÝŠI 2,525 MLD. KČ. 1 Čistý zisk za 1. čtvrtletí 2008 vykázaný: 2 525 mld. Kč (4% růst) Čistý zisk za 1. čtvrtletí 2008

Více

Skupina ČSOB potvrzuje údaje zveřejněné v předběžných výsledcích z 22.1.2009 a doplňuje je podrobnými informacemi.

Skupina ČSOB potvrzuje údaje zveřejněné v předběžných výsledcích z 22.1.2009 a doplňuje je podrobnými informacemi. Praha, 12. února 2009 SKUPINA ČSOB VYKÁZALA ZA ROK 2008 ČISTÝ ZISK 1,034 MLD. KČ 1F Skupina ČSOB potvrzuje údaje zveřejněné v předběžných výsledcích z 22.1.2009 a doplňuje je podrobnými informacemi. Čistý

Více

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s.

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Investiční bankovnictví B Název tématického celku: Investiční bankovnictví a jeho místo v systému finančního trhu. Cíl: Základním cílem

Více

Bankovní právo - 8. JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D.,

Bankovní právo - 8. JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí katedry financí VŠFS a externí odborný asistent katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠE Obsah: Základní informace o právní úpravě IS a IF, Investiční společnosti

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 1 Číslo

Více

Kategorizace zákazníků

Kategorizace zákazníků Kategorizace zákazníků Obsah: 1. Úvodní ustanovení... 2 2. Kategorie zákazníků dle směrnice MIFID... 2 2.1 Neprofesionální zákazník... 2 2.2 Profesionální zákazník... 2 2.3 Způsobilá protistrana... 3 3.

Více

Návrh. Česká národní banka stanoví podle 41 odst. 3 a 43 písm. b) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. /2013 Sb.

Návrh. Česká národní banka stanoví podle 41 odst. 3 a 43 písm. b) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. /2013 Sb. Návrh VYHLÁŠKA ze dne 2013, o předkládání výkazů České národní bance statisticky významnými vykazujícími osobami pro účely sestavení statistiky platební bilance, investiční pozice a dluhové služby vůči

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ Brusel 01.07.1999 COM(1999) 323 final SDĚLENÍ KOMISE RADĚ FINANČNÍ INFORMACE O EVROPSKÝCH ROZVOJOVÝCH FONDECH Dokument je přiložen k návrhu rozpočtu na rok 2000 Obsah Předmluva...2

Více

Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ. Ing. Václav Zeman. E-mail: zeman@fbm

Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ. Ing. Václav Zeman. E-mail: zeman@fbm Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ Ing. Václav Zeman E-mail: zeman@fbm fbm.vutbr.cz 9. červenec 2007 Přednáška č. 1 Banka a její funkce ve finančním systému Obchodování s

Více

Státní dozor v pojišťovnictví

Státní dozor v pojišťovnictví Státní dozor v pojišťovnictví Regulaci pojistného trhu provádí státní dozor. Většinou ve formě instituce, která je samostatná a přímo podřízená vládě nebo v rámci některého z ministerstev, institut dozoru

Více

Slovensko má po zrušení daně z převodu nemovitostí celosvětově nejnižší daně a poplatky.

Slovensko má po zrušení daně z převodu nemovitostí celosvětově nejnižší daně a poplatky. Praha, 26. července 2013 Tisková zpráva Prodejce nemovitosti v Česku platí nadprůměrné daně Slovensko má po zrušení daně z převodu nemovitostí celosvětově nejnižší daně a poplatky. Jak ukazuje průzkum

Více

C.4 Vztahy k zahraničí

C.4 Vztahy k zahraničí Prameny: ČNB, ČSÚ, Eurostat, propočty MF ČR. Tabulka C..1: Platební bilance roční 3 5 7 9 1 11 Vývoz zboží (fob) mld. K č 15 1371 173 19 15 79 7 131 319 rů st v % 1, 9,3 5,7,5 1, 15,, 13,,, Dovoz zboží

Více

Vývoj státního dluhu. Tabulka č. 7: Vývoj státního dluhu v 1. 3. čtvrtletí 2014 (mil. Kč) Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav

Vývoj státního dluhu. Tabulka č. 7: Vývoj státního dluhu v 1. 3. čtvrtletí 2014 (mil. Kč) Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav II. Vývoj státního dluhu V 1. 3. čtvrtletí 2014 došlo ke snížení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč na 1 683,0 mld. Kč, tj. o 0,3 mld. Kč. Při snížení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč

Více

Praha, 8. dubna 2013

Praha, 8. dubna 2013 Praha, 8. dubna 2013 PPF banka pokračovala v růstu i v roce 2012 PPF banka a.s. ( Banka ) dosáhla rekordního zisku, který meziročně vzrostl o 56% na téměř 1 mld. Kč za rok 2012 Banka zaznamenala rekordní

Více

Přednáška u příležitosti XV. evropského kongresu Evropského sdružení stavebních spořitelen v Praze ve dnech 24. až 26. 10. 2007

Přednáška u příležitosti XV. evropského kongresu Evropského sdružení stavebních spořitelen v Praze ve dnech 24. až 26. 10. 2007 1 Financování vlastního bydlení v inflačním m prostřed edí Přednáška u příležitosti XV. evropského kongresu Evropského sdružení stavebních spořitelen v Praze ve dnech 24. až 26. 10. 2007 Prof. Dr. Dr.

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 9. 2015 7 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

KATEGORIZACE ZÁKAZNÍKŮ

KATEGORIZACE ZÁKAZNÍKŮ KATEGORIZACE ZÁKAZNÍKŮ Obsah: 1. Úvodní ustanovení... 2 2. Kategorie zákazníků dle směrnice MIFID... 2 2.1 Neprofesionální zákazník... 2 2.2 Profesionální zákazník... 2 2.3 Způsobilá protistrana... 3 3.

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR Samostatný odbor finanční stability 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY ÚNOR 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (ÚNOR 0) SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního sektoru

Více

Stav ke dni 31. 3. 2015 (rozhodný den) K uvedenému dni pojišťovna nenabyla žádné vlastní akcie, zatímní listy ani jiné účastnické cenné papíry.

Stav ke dni 31. 3. 2015 (rozhodný den) K uvedenému dni pojišťovna nenabyla žádné vlastní akcie, zatímní listy ani jiné účastnické cenné papíry. Informace o ING pojišťovně, a.s. (dále také jen pojišťovna ) podle 82 odst. 7 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví (dále jen ZPOJ ), v souladu s ustanovením 29 až 31 vyhlášky České národní banky č.

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 64-41-l/51 Podnikání - dálková forma

Více

DŮCHODOVÁ REFORMA (vládní návrh)

DŮCHODOVÁ REFORMA (vládní návrh) DŮCHODOVÁ REFORMA (vládní návrh) Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Obsah tématu : 1. Cíle a důvody realizace důchodové reformy. 2. Státní důchod (I. pilíř). 3. Základní fakta a mechanismus fungování důchodové

Více

Výroční zpráva 2008 návrh účetní závěrky a informace pro členy

Výroční zpráva 2008 návrh účetní závěrky a informace pro členy 1.TZ, družstevní záložna Hasskova 22, 674 01 Třebíč Telefon a fax: 568 847 717 IČO: 63 49 25 55, zapsané v obchodním rejstříku Krajského soudu v Brně v odd. Dr, vl. č.2708 Výroční zpráva 2008 návrh účetní

Více

CENNÉ PA CENNÉ PÍRY PÍR

CENNÉ PA CENNÉ PÍRY PÍR CENNÉ PAPÍRY ve finančních institucích dr. Malíková 1 Operace s cennými papíry Banky v operacích s cennými papíry (CP) vystupují jako: 1. Investor do CP 2. Emitent CP 3. Obchodník s CP Klasifikace a operace

Více

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Důchodová reforma Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod Omezení možnosti předčasného odchodu do důchodu Omezení zápočtu

Více

Ministerstvo financí České republiky. schváleno č. 501/2002 ze dne 6. listopadu 2002

Ministerstvo financí České republiky. schváleno č. 501/2002 ze dne 6. listopadu 2002 Ministerstvo financí České republiky schváleno č. 51/22 ze dne 6. listopadu 22 Obchodní firma: Peněžní dům, spořitelní družstvo Sídlo: Havlíčkova 1221, Uherské Hradiště Identifikační číslo: 6458889 ROZVAHA

Více

INVESTIČNÍ DOTAZNÍK. 2. Investiční cíle zákazníka. 1. Identifikace zákazníka. Jméno, příjmení/obchodní firma/ název: RČ/IČ: Bydliště/sídlo:

INVESTIČNÍ DOTAZNÍK. 2. Investiční cíle zákazníka. 1. Identifikace zákazníka. Jméno, příjmení/obchodní firma/ název: RČ/IČ: Bydliště/sídlo: INVESTIČNÍ DOTAZNÍK Investiční dotazník je předkládán v souladu s ust. 15h a 15i zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů zákazníkovi společnosti IMPERIUM FINANCE

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo obor Podnikání 1. Základní ekonomické pojmy - Předmět ekonomie, základní ekonomické systémy, hospodářský proces, potřeby, statky, služby,

Více

HODNOCENÍ INVESTIC. Postup hodnocení investic (investičních projektů) obvykle zahrnuje následující etapy:

HODNOCENÍ INVESTIC. Postup hodnocení investic (investičních projektů) obvykle zahrnuje následující etapy: HODNOCENÍ INVESTIC Podstatou hodnocení investic je porovnání vynaloženého kapitálu (nákladů na investici) s výnosy, které investice přinese. Jde o rozpočtování jednorázových (investičních) nákladů a ročních

Více

BANKY A PENÍZE. Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012

BANKY A PENÍZE. Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012 BANKY A PENÍZE Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012 Peníze počátky vzniku Historie vzniku Barterová směna: výměna zboží za zboží Značně komplikovaná Vysoké transakční náklady Komoditní peníze Vznikají

Více