Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok března Strana 1 (celkový počet 56)

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok března Strana 1 (celkový počet 56)"

Transkript

1 Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok března 2016 Strana 1 (celkový počet 56)

2 1. Úvod Základní charakteristika území Oblasti s překročenými imisními limity Mapy pětiletých průměrných koncentrací ECM a vyhodnocení imisní situace Informování o aktuální imisní situaci Dotazy a stížnosti Dotazy na kvalitu ovzduší Stížnosti Ochrana ovzduší dle platné legislativy Imisní limity dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Smogová situace dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Informativní prahová hodnota pro SO 2, NO 2 a částice PM Regulační prahové hodnoty pro SO 2, NO 2 a částice PM Informativní a varovná prahová hodnota pro O Ukončení smogové situace Měřicí stanice pro vyhodnocení imisní situace v Litvínově Charakteristika měřicí stanice ZÚ v Litvínově Vyhodnocení imisní situace za rok Oxid siřičitý SO Sulfan - H 2 S (dříve sirovodík) Oxidy dusíku, oxid dusičitý a oxid dusnatý - NO x, NO 2 a NO Troposférický (přízemní ozon) - O Částice PM 10 a PM 2, PM Smogové situace v Ústeckém kraji v roce Doporučení obyvatelům při vyhlášení smogové situace Doporučení při překročení informativních prahových hodnot Doporučení při překročení regulačních prahových hodnot Strana 2 (celkový počet 71)

3 7.1.3 Doporučení SZÚ pro citlivé skupiny obyvatel Vyhodnocení kvality ovzduší v Litvínově Grafy úrovně znečištění Souhrn průměrných ročních hodnot Počet překročení PM 10 na vybraných stanicích Závěr Zdroje Seznam zkratek Seznam tabulek, grafů a obrázků Seznam tabulek Seznam grafů Seznam obrázků Strana 3 (celkový počet 71)

4 1. Úvod Kvalita ovzduší je sledována pravidelně na území celé České republiky prostřednictvím sítě měřících stanic (tzv. imisní monitoring) v souladu se zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Státní síť imisního monitoringu provozuje Ministerstvo životního prostředí, které tím pověřilo Český hydrometeorologický ústav (dále jen ČHMÚ). V souladu s legislativními požadavky je státní imisní síť koncipována tak, aby stanicemi automatizovaného imisního monitoringu bylo zajištěno sledování úrovně znečištění ovzduší na území celého státu. Podmínky posuzování a hodnocení kvality ovzduší specifikuje prováděcí vyhláška o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší; tj. Vyhláška č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích, která mimo jiné stanoví podmínky pro umísťování měřících stanic a jejich počty na území zón a aglomerací tak, aby naměřené hodnoty byly reprezentativní pro větší územní celky v rámci ČR. Vedle údajů ze stanic imisního monitoringu ČHMÚ přispívá do imisní báze Informační systém kvality ovzduší (dále jen ISKO) již řadu let několik dalších organizací podílejících se na sledování znečištění venkovního ovzduší v České republice (např. Zdravotní ústavy, VÚLHM, ČEZ, městské úřady, aj.). Ekologické centrum Most pro Krušnohoří (ECM) od roku 2011 zpracovává každý rok vyhodnocení imisní situace pro lokalitu Litvínov, kdy podkladem pro zpracování jsou imisní data ze Zdravotního ústavu (ZÚ) se sídlem v Ústí nad Labem, poskytovaná v rámci Dohody o spolupráci při vzniku a provozování Ekologického centra Most pro Krušnohoří a o výměně informací o životním prostředí. ECM informuje o kvalitě ovzduší bezplatně veřejnost prostřednictvím bezplatné Zelené linky , webových stránek, elektronické pošty a regionálních médií. Strana 4 (celkový počet 71)

5 ECM pracuje s neverifikovanými daty (neverifikovaná data z automatizovaných monitorovacích stanic mohou obsahovat chybné údaje a mohou být neúplná). 2. Základní charakteristika území Mostecko včetně města Litvínova se nachází v klimatické oblasti T2, pro kterou je typické dlouhé, teplé a suché léto a krátká, mírně teplá a až velmi suchá zima. Průměrná roční teplota sledovaného území je 8,2 C. Roční úhrn srážek činí 499 mm a průměrný úhrn srážek ve vegetační době je 299 mm.[1] Rozptylové podmínky jsou určeny stavem meteorologických prvků a veličin, které rozhodujícím způsobem ovlivňují přenos a rozptyl znečišťujících látek v ovzduší. Jedná se zejména o rychlost větru, teplotní zvrstvení atmosféry (průběh teploty s výškou). Při špatných rozptylových podmínkách (bezvětří nebo slabý vítr, přítomnost teplotní inverze) je nutno očekávat vysoké znečištění ovzduší. Při dobrých rozptylových podmínkách (čerstvý nebo silný vítr, teplota vzduchu s výškou klesá) se znečišťující látky promíchávají a ředí, koncentrace jsou nízké. Kombinací inverzní vrstvy vzduchu a slabého proudění větru se rozptylové podmínky stávají nepříznivými a dochází ke kumulaci znečišťujících látek, jež následně v ovzduší přetrvávají a hromadí se až do doby, než dojde ke změně meteorologických podmínek na stav příznivý pro rozptyl. Nepříznivé rozptylové podmínky v oblasti Mostecka bývají způsobeny zejména jeho polohou v kotlině, uzavřené hradbou Krušných hor, jež vytvářejí tzv. srážkový stín. Dochází zde k inverznímu zvrstvení ovzduší, které omezuje možnost proudění vzduchu. Strana 5 (celkový počet 71)

6 Graf 1: Četnosti výskytu rozptylových podmínek a v jednotlivých měsících, rok 2015 Zdroj: Oblasti s překročenými imisními limity Litvínovsko i další části Ústeckého kraje jsou dlouhodobě řazeny mezi oblasti s překročenými imisními limity. Na obrázku č. 1 a 2 jsou vyznačeny oblasti s překročenými imisními limity v rámci celé České republiky. Dle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, účinného do , se tyto oblasti nazývaly oblastmi se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). [2] Velikosti území s překročením imisních limitů (dříve OZKO) v rozmezí let 2006 až 2014 jsou znázorněny v grafu č. 2. Strana 6 (celkový počet 71)

7 Graf 2: Překročení imisního limitu (LV) v ČR, % plochy, Zdroj: Na obrázcích 1 a 2 jsou zobrazena území s překročením imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro rok 2014 v celé ČR včetně a bez přízemního ozonu. Obrázek 1: Překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro rok 2014 v celé ČR včetně přízemního ozonu Zdroj: ge.php?id=1531 Strana 7 (celkový počet 71)

8 Obrázek 2: Překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro rok 2014 v ČR bez přízemního ozonu Zdroj: Mapy pětiletých průměrných koncentrací Dle 11, odst. 5 a 6 nového zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. jsou zpracovávány mapy pětiletých průměrných koncentrací v síti 1x1 km. Pro hodnocení stávající úrovně znečištění v předmětné lokalitě se vychází z map úrovní znečištění ve formátu shapefile (.shp ESRI). Mapy obsahují v každém čtverci 1 1 km hodnotu klouzavého průměru koncentrace pro všechny znečišťující látky, které mají stanoven imisní limit (kromě ozonu a CO), za předchozích 5 kalendářních let. Mapy slouží jako podklad pro návrh kompenzačních opatření podle 11 odst. 6 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, konkrétně k posouzení, zda dojde vlivem daného záměru k překročení některého ročního imisního limitu na dané lokalitě a tedy k aplikaci citovaného ustanovení. Mapy ve formátu shapefile jsou k dispozici na internetové stránce ČHMÚ: Strana 8 (celkový počet 71)

9 Litvínovsko je dlouhodobě řazeno mezi oblasti s překročenými imisními limity pro částice PM 10, z podkladů ČHMÚ lze získat průměrné 5leté průměrné koncentrace této znečišťující látky. Na obrázcích č. 3. a 4. jsou uvedeny průměrné 5leté koncentrace částic PM 10 v letech a Obrázek 3: Pětiletá průměrná koncentrace částic PM 10 na Litvínovsku r Zdroj: ČHMÚ Strana 9 (celkový počet 71)

10 Obrázek 4: Pětiletá průměrná koncentrace částic PM 10 na Litvínovsku r Zdroj: ČHMÚ 3. ECM a vyhodnocení imisní situace 3.1 Informování o aktuální imisní situaci Od rozšířilo ECM oblast monitoringu aktuálního stavu ovzduší z oblasti Mostecka, Teplicka a Chomutovska na celou oblast Ústeckého kraje. Na základě dohody s ČHMÚ získalo ECM přístup ke všem měřicím stanicím automatického imisního monitoringu Ústeckého kraje, jejichž provozovatelem je ČHMÚ. Kromě dat ČHMÚ jsou pro hodnocení aktuálního stavu ovzduší využívána i data Zdravotního ústavu se sídlem v Ústí nad Labem (ZÚ). Strana 10 (celkový počet 71)

11 Obrázek 5: Měřicí síť zóna Severozápad Karlovarský a Ústecký kraj - stav 11/2015 Zdroj: ČHMÚ Přehled imisních stanic, ze kterých jsou data ECM stahována a vyhodnocována, je na obrázku č. 6. Strana 11 (celkový počet 71)

12 Obrázek 6: Přehled měřicích imisních stanic, ze kterých ECM vyhodnocuje aktuální stav ovzduší Zdroj: Zpracovalo ECM Imisní data z jednotlivých stanic byla až do listopadu 2014 získávána ECM přes FTP schránky, kde jsou hodnoty obnovovány každou hodinu. Z FTP schránek dispečeři ECM stahují aktuální data každé tři hodiny: v 6, 8, 11, 14, 17. Od ECM využívá také nový software MicroISKO, pomocí kterého je prováděno nepřetržité stahování dat, a z něhož jsou automaticky generovány grafické výstupy pro webové stránky ECM. Grafy zobrazují aktuální hodinové koncentrace škodlivin v ovzduší a jejich vývoj za posledních 24 hodin. Zobrazování grafů je nezávislé na provozu ECM, čímž je veřejnosti umožněn přístup k aktuálním informacím o stavu ovzduší v období svátků a víkendů, tedy po celý kalendářní rok. K informování veřejnosti o aktuální imisní situaci a nestandardních událostech v průmyslových podnicích s možným vlivem na stav ovzduší dochází prostřednictvím bezplatné Zelené linky a webových stránek ECM v týdenních intervalech vyhodnocuje imisní situaci na Mostecku a Teplicku pro média, např. Mostecký a Teplický deník, týdeník Homér. V případě překročení prahových Strana 12 (celkový počet 71)

13 hodnot v ovzduší a vyhlášení smogové situace jsou bezprostředně informováni zástupci Odboru životního prostředí v Litvínově a Odboru životního prostředí a mimořádných událostí Magistrátu města Mostu a města Krupky. Elektronickou poštou jsou bezplatně informováni o vyhlášení nebo odvolání smogové situace zájemci, kteří o tuto službu požádají prostřednictvím webových stránek ECM, em nebo telefonicky bezplatné Zelené lince na Kromě aktuálního přehledu je na webových stránkách ECM přístupné také vyhodnocení imisních dat za uplynulý měsíc pro imisní stanice AIM Most ČHMÚ, Litvínov ZÚ a AIM Lom ČHMÚ. K dispozici jsou grafy průměrných denních a hodinových koncentrací jednotlivých znečišťujících látek. ECM zpracovává a umisťuje na webové stránky ECM zprávu o vyhodnocení imisní situace za uplynulý rok a to v Mostě (od roku 2007), Litvínově (od roku 2011), Lomu (od roku 2012) a Krupce (od roku 2014). Zprávy jsou přístupné veřejnosti na webu ECM v sekci Ovzduší a hluk/zprávy o kvalitě ovzduší a poskytují uživateli ucelený přehled o vývoji kvality ovzduší za období jednoho roku z vybrané lokality. 3.2 Dotazy a stížnosti Dotazy na kvalitu ovzduší Zodpovídání dotazů na aktuální stav ovzduší patří ke stěžejním činnostem dispečerů v rámci poradenské služby a poskytování informací o životním prostředí. Tuto službu využívají zejména pedagogové z mateřských a základních škol, maminky s dětmi na mateřské či rodičovské dovolené a občané se zdravotními problémy. V roce 2015 ECM zodpovědělo dotazů. Vývoj počtu dotazů v letech je uveden v grafu č. 3. Strana 13 (celkový počet 71)

14 Graf 3: Vývoj počtu dotazů v letech Zdroj: Zpracovalo ECM Nejvíce dotazů se týkalo tématu ovzduší. Procentuální zastoupení tazatelů dle bydliště je uvedeno v grafu č. 4. V přehledu tazatelů z řad veřejnosti je evidováno 65,1 % (1 402) dotazů z Mostu, 7,2 % (156) z Litvínova, 1,53 % (33) z Chomutova, 5,2 % (112) z Jirkova, 0,9 (20) z Braňan, 1,30 % (28) z Louky u Litvínova, 0,7 % (14) z Duchcova, 1,4 % (31) z Bíliny a 12,77 % (275) z ostatních obcí, mezi něž náleží např. Obrnice, Kadaň, Klášterec nad Ohří, Strupčice, Louny i další lokality spadající do Ústeckého kraje. Strana 14 (celkový počet 71)

15 Graf 4: Porovnání přehledu dotazů v dle bydliště tazatele letech Zdroj: Zpracovalo ECM Stížnosti ECM v roce 2015 přijalo celkem 27 stížností občanů, z nichž více jak polovina se týkala stížností na pachovou zátěž. Celkem 21 stížnosti bylo z Mostu, dvě stížnosti z Litvínova, a po jedné z Braňan, Horního Jiřetína, Hamru a Teplic. Z celkového množství stížností, přijatých od roku 2000 (viz graf č. 5), byl nejvyšší počet v roce 2012 (38). V posledních čtyřech letech nebyl evidován žádný dotaz ani stížnost ze saského pohraničí. Přehled stížností dle jejich přijetí v jednotlivých měsících roku 2015 je zaznamenán v grafu č. 6. Nejvíce stížností bylo v roce 2015 přijato v březnu a všechny se týkaly problematiky pachové zátěže. Strana 15 (celkový počet 71)

16 Graf 5: Přehled stížností evidovaných v ECM v letech Zdroj: Zpracovalo ECM Graf 6: Přehled stížností v jednotlivých měsících roku 2015 Zdroj: Zpracovalo ECM Strana 16 (celkový počet 71)

17 4. Ochrana ovzduší dle platné legislativy Dne vstoupil v platnost zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb., který nahradil zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, a který zapracovává příslušné předpisy Evropské unie. Mimo jiné nově definuje pojem smogová situace a také podmínky jejího vzniku, vyhlášení a ukončení. Zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. v sobě zahrnuje i imisní limity a zvláštní imisní limity (nyní prahové hodnoty), které dříve byly stanoveny ve vyhláškách č. 597/2006 Sb. a č. 373/2009 Sb. Hodnocení stavu znečištění ovzduší vychází z definování imisních limitů pro znečišťující látky uvedené v příloze č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. 4.1 Imisní limity dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Imisní limity pro znečišťující látky uvedené v příloze č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, jsou uvedeny v následujících tabulkách č. 1, 2 a 3. Tabulka 1: Imisní limity pro ochranu zdraví lidí dle přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Znečišťující látka SO 2 oxid siřičitý PM 10 prachové částice Doba průměrování Imisní limit (μg/m 3 ) Maximální počet překročení 1 hodina hodin hodin kalendářní rok 40 0 PM 2,5 kalendářní rok 25 0 NO 2 oxid dusičitý CO oxid uhelnatý 1 hodina kalendářní rok 40 0 maximální denní 8hodinový klouzavý průměr benzen kalendářní rok 5 0 Zdroj: Příloha č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Strana 17 (celkový počet 71)

18 Tabulka 2: Imisní limity pro troposférický ozon pro ochranu zdraví lidí dle přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit (μg/m 3 ) Maximální tolerovaný počet překročení O 3 troposférický ozon maximální denní 8hodinový klouzavý průměr* *Maximální denní osmihodinová průměrná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr je připsán dni, ve kterém končí, to jest první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin. Zdroj: Příloha č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší x v průměru za 3 roky Tabulka 3: Imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace dle přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., ochraně ovzduší o Znečišťující látka Doba průměrování Mez pro posuzování [µg.m -3 ] Imisní limit [µg.m -3 ] Dolní LAT Horní UAT LV SO 2 rok a zimní období ( ) NO x kalendářní rok 19, Zdroj: Příloha č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší 4.2 Smogová situace dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Nové znění zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. definuje v 10 smogovou situaci takto: Smogová situace je stav mimořádně znečištěného ovzduší, kdy úroveň znečištění oxidem siřičitým, oxidem dusičitým, částicemi PM 10 nebo troposférickým ozónem překročí některou z prahových hodnot uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu za podmínek uvedených v této příloze. Příloha č. 6 výše uvedeného zákona stanovuje informativní a regulační prahové hodnoty pro SO 2, NO 2 a částice PM 10, a také informativní a varovnou prahovou hodnotu pro O 3, které jsou závazné pro vyhlašování a odvolávání smogové situace. Strana 18 (celkový počet 71)

19 V souladu se zákonem o ochraně ovzduší byla vydána i vyhláška č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích. Nová imisní vyhláška upravuje: 1) způsob a podmínky posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, 2) rozsah informování veřejnosti o úrovni znečištění, 3) rozsah informací podávaných veřejnosti při vzniku smogové situace. Vyhláška nahrazuje a navazuje na nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší, a vyhlášku č. 553/2002 Sb., kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů znečišťujících látek, ústřední regulační řád a způsob jeho provozování včetně seznamu stacionárních zdrojů podléhajících regulaci, zásady pro vypracování a provozování krajských a místních regulačních řádů a způsob a rozsah zpřístupňování informací o úrovni znečištění ovzduší veřejnosti, ve znění pozdějších předpisů. Oproti předchozí právní úpravě neobsahuje vyhláška č. 330/2012 Sb. přípustné úrovně znečištění (imisní limity) ani podmínky vyhlášení a ukončení smogových situací, které jsou uvedeny přímo v zákoně o ochraně ovzduší (příloha č. 1 a č. 6 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší). Nový zákon přinesl změnu také v délce trvání překročených prahových hodnot podstatných pro vyhlášení smogové situace, což mohlo být důvodem pro zvýšení počtu vyhlášení smogových situací pro O 3 v roce 2013 a 2015 a snížení počtu smogových situací vyhlášených pro částice PM 10 : a) zatímco dříve docházelo k vyhlašování signálu upozornění (nyní vyhlášení smogové situace) pro O 3 až při překročení zvláštních imisních limitů ve třech hodinách po sobě, podle nového zákona je vyhlášena smogová situace pro O 3 již při samotném překročení informativní prahové hodnoty, tj. 180 µg/m 3. b) pro částice PM 10 je nyní stanovena hranice pro vyhlášení smogové situace až při překročení 24hodinové průměru 180 µg/m 3 ve dvou po sobě následujících dnech Strana 19 (celkový počet 71)

20 (tedy klouzavá 24hodinová průměrná koncentrace částic PM 10 byla překročena ve 25 po sobě následujících hodinách), zatímco před vydáním zákona č. 201/2012 Sb. bylo rozhodující pouhé překročení 24hodinového průměru. Smogová situace je dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, vyhlášena při překročení některé z prahových hodnot (tj. informativní, regulační nebo varovné) vybrané znečišťující látky. Informativní a regulační prahové hodnoty a jejich překročení jsou stanoveny pro škodliviny SO 2, NO 2 a částice PM 10. Informativní a varovná prahová hodnota je definována samostatně pouze pro O 3. Termín smogová situace se používá již při překročení informativní prahové hodnoty z důvodu zdůraznění závažnosti více než dvojnásobného překročení imisního limitu i s ohledem na bezprahový účinek působení částic PM 10. Podstata smogových situací a jejich vyhlašování zůstává nezměněna. V předchozí právní úpravě docházelo často k záměnám termínů imisní limit a zvláštní imisní limit. Tato terminologie vycházela z legislativy platné v devadesátých letech. V současně platné legislativě byla použita terminologie vycházející ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu a již se pracuje jen s pojmy imisní limity (které musí být dodržovány na celém území České republiky) a smogové informativní a regulační prahové hodnoty (pro účely vyhlašování smogové situace a případné regulace zdrojů znečišťování). Smogové situace rozlišujeme letního a zimního typu. Letní situace s vysokými koncentracemi troposférického ozonu se vyskytují za horkého a suchého počasí v teplé polovině roku, nejčastěji od začátku dubna do konce září. Zimní smogové situace, spojené s vysokými koncentracemi SO 2, NO 2 a částicemi PM 10 se nejčastěji pozorují v chladném období od října do března roku následujícího. Výjimečně se mohou objevit vysoké koncentrace prachových částic i mimo toto období [3]. Seznam měřicích lokalit (viz obrázek č. 7 a tabulka č. 4) a jejich reprezentativnost pro konkrétní území v rámci zóny nebo aglomerace je pro vyhlašování smogových situací Strana 20 (celkový počet 71)

21 stanoven ve Věstníku Ministerstva životního prostředí (LISTOPAD 2015). Přímý odkaz ke stažení zde: n%c3%adk_10_listopad.pdf Obrázek 7: Seznam reprezentativních měřících lokalit pro vyhlašování smogových situací Zdroj: ČHMÚ Tabulka 4: Reprezentativní stanice pro zónu Severozápad Ústecký kraj Znečišťující látka PM 10 SO 2 NO 2 Reprezentativní stanice Chomutov, Lom, Krupka, Most, Teplice, Litoměřice, Ústí nad Labem Kočkov, Děčín, Tušimice Tušimice, Lom, Ústí nad Labem Kočkov, Litoměřice, Teplice Tušimice, Lom, Děčín, Most, Ústí nad Labem - město O 3 Tušimice, Rudolice v Horách, Most, Lom, Teplice, Litoměřice, Ústí nad Labem Kočkov, Sněžník Strana 21 (celkový počet 71)

22 Měřicí stanice Litvínov ZÚ není reprezentativní stanicí pro vyhlášení smogových situací žádné znečišťující látky. V následujícím přehledu jsou uvedeny základní charakteristiky jednotlivých prahových hodnot pro vybrané znečišťující látky Informativní prahová hodnota pro SO 2, NO 2 a částice PM 10 Informativní prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň na jedné měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km 2 překročila a) hodinová průměrná koncentrace SO 2 hodnotu 250 µg/m 3 ve třech po sobě následujících hodinách, b) hodinová průměrná koncentrace oxidu NO µg/m 3 ve třech po sobě následujících hodinách, nebo c) dvacetičtyřhodinová průměrná koncentrace částic PM 10 hodnotu 100 µg/m 3 ve dvou po sobě následujících dnech a zároveň je za posledních 6 hodin alespoň na polovině měřicích stanic reprezentativních pro danou oblast rostoucí trend hodinových koncentrací částic PM 10. Trend koncentrací částic PM 10 se vyhodnocuje z časové řady klouzavých dvanáctihodinových průměrů hodinových koncentrací Regulační prahové hodnoty pro SO 2, NO 2 a částice PM 10 Regulační prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň na polovině měřicích lokalit reprezentativních pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km 2 překročila a) hodinová průměrná koncentrace SO 2 hodnotu 500 µg/m 3 ve třech po sobě následujících hodinách, b) hodinová průměrná koncentrace NO 2 hodnotu 400 µg/m 3 ve třech po sobě následujících hodinách, nebo Strana 22 (celkový počet 71)

23 c) dvacetičtyřhodinová průměrná koncentrace částic PM 10 hodnotu 150 µg/m 3 ve třech po sobě následujících dnech a zároveň je za posledních 6 hodin alespoň na polovině měřicích stanic reprezentativních pro danou oblast rostoucí trend hodinových koncentrací částic PM 10. Trend koncentrací částic PM 10 se vyhodnocuje z časové řady klouzavých dvanáctihodinových průměrů hodinových koncentrací Informativní a varovná prahová hodnota pro O 3 Informativní prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň na jedné měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km 2 překročila hodinová koncentrace O 3 hodnotu 180 µg/m 3. Varovná prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň na jedné měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km 2 překročila hodinová koncentrace O 3 hodnotu 240 µg/m 3. Podmínky vzniku a ukončení smogových situací jsou uvedeny v příloze č. 6 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Přehled všech uvedených prahových hodnot je uveden v tabulce č. 5. Strana 23 (celkový počet 71)

24 Tabulka 5: Informativní, regulační a varovné prahové hodnoty Informativní prahová hodnota pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a částice PM 10 SO 2 oxid siřičitý NO 2 oxid dusičitý PM 10 Částice 250 µg/m 3 Při překročení uvedeného hodinového průměru koncentrace ve 3 po sobě následujících 200 µg/m 3 hodinách 100 µg/m 3 Při překročení 24hodinového průměru koncentrace ve dvou po sobě následujících dnech Regulační prahové hodnoty pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a částice PM 10 SO 2 oxid siřičitý NO 2 oxid dusičitý PM 10 částice 500 µg/m 3 Při překročení uvedeného hodinového průměru koncentrace ve 3 po sobě následujících 400 µg/m 3 hodinách 150 µg/m 3 Při překročení 24hodinového průměru koncentrace ve třech po sobě následujících dnech Informativní prahová hodnota O 3 Varovná prahová hodnota O 3 Informativní a varovná prahová hodnota pro troposférický ozon 180 µg/m 3 Při překročení hodinové koncentrace 3 Při překročení hodinové 240 µg/m koncentrace Všechny výše uvedené úrovně znečištění ovzduší se vztahují na standardní podmínky - objem přepočtený na teplotu 293,15 K a normální tlak 101,35 kpa. Zdroj: Příloha č. 6 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší 4.3 Ukončení smogové situace Smogová situace je ukončena, pokud na žádné měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km 2 není překročena žádná prahová hodnota, přičemž tento stav trvá nepřetržitě alespoň 12 hodin a na základě meteorologické předpovědi není očekáváno obnovení meteorologických podmínek podmiňujících smogovou situaci v průběhu 48 hodin následujících po poklesu úrovní znečištění pod prahové hodnoty. Časový interval 12 hodin se zkracuje až na 3 hodiny v případě, že meteorologické podmínky nelze označit jako podmiňující smogovou situaci a podle meteorologické předpovědi je téměř vyloučeno, že v průběhu nejbližších 48 hodin takové podmínky opět nastanou. Strana 24 (celkový počet 71)

25 5. Měřicí stanice pro vyhodnocení imisní situace v Litvínově Pro zpracování této zprávy o imisní situaci v Litvínově byla použita data z měřicí stanice Litvínov ZÚ (viz obrázky č. 8-10), která se nachází v 1. patře jedné z budov Krušnohorské polikliniky s.r.o. V tabulce č. 6 jsou uvedeny základní údaje o měřicí stanici včetně měřených škodlivin. Měřicí stanice se řadí mezi tzv. stanice pozaďové. Pozaďové stanice jsou stanice umístěné v nezatížených lokalitách a měří pozadí regionů, měst a průmyslových oblastí. Rozhodujícím kritériem pro pozaďovou stanici je skutečnost, že stanice není přímo ovlivněna žádným zdrojem znečištění ovzduší. Přirozené imisní pozadí se v ovzduší vyskytuje nezávisle na lokálních antropogenních zdrojích. Poloměr reprezentativnosti stanice se zde liší podle typu oblasti: u stanic městských a předměstských: více než 1 1,5 km, u stanic venkovských: více než 5 až cca 60 km (v ČR se většinou pohybuje od 10 do 20 km) [4]. Obrázek 8: Umístění měřicí stanice ZÚ v Litvínově Zdroj: Strana 25 (celkový počet 71)

26 Obrázek 9: Měřicí stanice Litvínov ZÚ Zdroj: Obrázek 10: Měřicí stanice Litvínov ZÚ bližší pohled Zdroj: Strana 26 (celkový počet 71)

27 5.1 Charakteristika měřicí stanice ZÚ v Litvínově Tabulka 6: Charakteristika měřicí stanice ZÚ v Litvínově Kód lokality: Název: Stát: Vlastník: Kraj: Okres: Obec (ZÚJ): Zkratka: EOI - typ stanice: EOI - typ zóny: EOI - charakteristika zóny: Ekosystémy: EOI B/R - podkategorie: Zeměpisné souřadnice: Nadmořská výška: Základní údaje ULIV Litvínov Česká republika Zdravotní ústav Ústí n/l Ústecký Most Litvínov B/U/R pozaďová městská obytná Klasifikace Adresa lokality (nepovinné) Krušnohorská poliklinika s.r.o Litvínov Správce lokality, adresa ZÚ ÚL,CHL ÚL Pasteurova Ústí n. Labem Lokalizace " sš " vd 334 m Doplňující údaje Tel.: Fax:.: Terén: horní nebo střední část povlovného svahu (do 8 %) Krajina: vícepodlažní zástavba Reprezentativnost: oblastní měřítko - městské nebo venkov (4-50 km) Umístění Stanice se nachází v budově polikliniky, v 1. patře vedle dispečeru sanitek. Kód ULIVK ULIVT Seznam měřicích programů: Typ Kombinované měření Měření těžkých kovů v SPM ULIV0 Měření těžkých kovů v PM 10 Datum vzniku: Vznik a zánik měřicího místa: Datum zániku: Měřené znečišťující látky: SO 2,, PM 10, O 3, H 2 S, NO 2, NO x, NO Zdroj: ČHMÚ Strana 27 (celkový počet 71)

28 6. Vyhodnocení imisní situace za rok 2015 V průběhu roku docházelo na stanici ZÚ Litvínov k poruchám a opravám, proto není možné z tohoto důvodu provést ucelené vyhodnocení a porovnání s ostatními roky. Z roku 2015 nebyla data k dispozici z přelomu února a března, z konce března, začátku dubna, z června a v červenci. Dle sdělení provozovatele měřicí stanice Litvínov ZÚ docházelo od listopadu až do prosince k výměně oken v areálu Krušnohorské polikliniky, kde je umístěna i stanice měření imisí, proto byla stanice vypnuta a data nebyla k dispozici. 6.1 Oxid siřičitý SO 2 Zdroje emisí a imisí SO 2 Zdrojů emisí oxidů síry je několik, antropogenního (spalování paliv obsahujících síru, úniky z průmyslu) a neantropogenního charakteru. Antropogenní zdroje emisí můžeme shrnout následovně. Dnešní společnost spotřebovává velká množství paliv v mnoha různorodých aplikacích, jako jsou například: výroba elektrické energie, výroba tepelné energie, rafinerie ropy, dopravní prostředky nebo zpracování kovů. Ve všech těchto zařízeních může při spalování paliv obsahujících síru docházet k její oxidaci na SO x a následnému úniku do ovzduší. Při spalování tuhých paliv asi 95% přítomné síry přechází na SO 2, u kapalných paliv je to prakticky 100 %. SO 2 je ve spalinách částečně oxidován na SO 3. V kouřových plynech z elektráren před odsířením dosahuje poměr SO 3 /SO 2 1/40 až 1/80. Mnohdy lze ale použít účinná odsiřovací zařízení či jiné technologie, které mohou u některých zdrojů emise oxidů síry omezit nebo dokonce prakticky zcela zlikvidovat. Hlavní význam mají emise SO 2, protože SO 3 se ve spalinách běžně nachází jen asi 2% (z celkového obsahu sloučenin síry). SO 3 v ovzduší následně vzniká oxidací oxidu siřičitého. V průmyslu výroby kyseliny sírové jsou užívána velká množství SO 2. Proto je zde možné nalézt potenciální riziko úniků této látky do ovzduší. Mezi neantropogenní (přírodní) zdroje můžeme zařadit vulkanickou činnost, lesní požáry a oceány [5]. Strana 28 (celkový počet 71)

29 Vliv na zdraví lidí, vegetaci a ekosystémy Při běžných koncentracích kolem 0,1 mg.m -3 SO 2 dráždí oči a horní cesty dýchací. Při koncentraci 0,25 mg.m -3 dochází ke zvýšení respirační nemocnosti u citlivých dospělých i dětí. Koncentrace 0,5 mg.m -3 vede k vzestupu úmrtnosti u starých chronicky nemocných lidí. Významně ohroženou skupinou lidí jsou především astmatici, kteří bývají na působení oxidů síry velmi citliví. Při kontaktu s vyššími koncentracemi SO 2 dochází u exponované osoby zejména k následujícím konkrétním projevům: poškození očí; poškození dýchacích orgánů (kašlání, ztížení dechu); při velmi vysokých koncentracích tvorba tekutiny v plicích (edém). Opakovaná expozice způsobuje ztrátu čichu, bolesti hlavy, nevolnost a závratě. Účinky oxidu sírového, který se v ovzduší nachází obvykle v menší koncentraci, jsou v podstatě účinky aerosolu kyseliny sírové, jejíž dráždivé účinky na dýchací orgány jsou ještě nepříznivější než u SO 2. Koncentrace SO 3 jsou v ovzduší obvykle podstatně menší než koncentrace SO 2. SO 2 může způsobovat širokou škálu negativních dopadů jak na životní prostředí, tak na zdraví člověka. Během určité doby v ovzduší přechází fotochemickou nebo katalytickou reakcí na oxid sírový, který je hydratován vzdušnou vlhkostí na aerosol kyseliny sírové. Rychlost oxidace závisí na povětrnostních podmínkách, teplotě, slunečním svitu, přítomnosti katalyzujících částic atd. Běžně se během jedné hodiny odstraní 0,1 až 2% přítomného SO 2. Kyselina sírová může reagovat s alkalickými částicemi prašného aerosolu za vzniku síranů. Sírany se postupně usazují na zemský povrch nebo jsou z ovzduší vymývány srážkami. Při nedostatku alkalických částic v ovzduší dochází k okyselení srážkových vod až na ph < 4. Tímto způsobem oxidy síry společně s oxidy dusíku tvoří takzvané kyselé deště. Ty pak mohou být větrem transportovány na velké vzdálenosti a způsobit značná poškození lesních porostů i průmyslových plodin, uvolňují z půdy kovové ionty, poškozují mikroorganismy, znehodnocují vodu a mohou způsobit úhyn ryb. Oxidy síry byly také podstatnou příčinou vzniku tzv. smogu londýnského typu. Kyselé deště také poškozují stavby tím, že postupně při delších expozicích rozpouštějí některé druhy zdiva [5]. Strana 29 (celkový počet 71)

30 Trendy Po roce 1998 došlo v souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami a splněním předepsaných emisních limitů k výraznému snížení imisních koncentrací SO 2. Od té doby roční průměrné koncentrace této látky nepřekročily na venkovských lokalitách stanovený imisní limit 20 µg.m -3. V roce 2008 došlo na celém území ČR k dalšímu snížení koncentrací SO 2. V letech 2009 a 2010 bylo naopak zaznamenáno mírné zvýšení znečištění SO 2, ale od roku 2011 do roku 2014 je patrný další klesající trend (viz obrázek č. 11). Vývoj trendů koncentrací SO 2 je způsoben poklesem emisí, odsířením uhelných elektráren a změnou používaných paliv. Vliv na meziroční kolísání koncentrací mají rovněž v jednotlivých letech odlišné meteorologické podmínky [6]. Obrázek 11: Trendy ročních charakteristik SO2 v České republice, Zdroj: ČHMÚ Legislativa SO 2 Imisní limity na ochranu zdraví lidí jsou uvedeny v příloze č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Pro SO 2 je stanoven hodinový i denní imisní limit. Hodnota hodinového imisního limitu pro SO 2 je 350 μg/m 3, legislativa připouští maximálně 24 překročení za rok. Strana 30 (celkový počet 71)

31 Hodnota denního imisního limitu pro SO 2 je 125 μg/m 3, maximální přípustné překročení jsou 3 za rok. Monitoring SO 2 Průměrné roční koncentrace SO 2 na měřicí stanici Litvínov ZÚ jsou uvedeny v tabulce č. 7. Zatímco v roce 2013 byla naměřena nejnižší roční průměrná koncentrace (8,9 μg/m 3 ) za celé období měření SO 2 na této stanici (od roku 1992), v roce 2014 se hodnota opět, byť jen nepatrně, zvýšila. Rok 2015 nezůstal výjimkou a opět došlo k nárůstu průměrné roční koncentrace na 18,1 μg/m 3, oproti roku 2014 došlo ke zvýšení o 7,2 μg/m 3. Hranice 120 μg/m 3 byla překročena ve 22 hodinách s maximem 520,9 μg/m 3 dne Tabulka 7: Průměrné roční koncentrace SO 2 na měřicí stanici Litvínov ZÚ SO 2 Roky (µg/m 3 ) Litvínov ZÚ 17,8 18,6 19,5 21, ,9 11,7 8,9 10,9 18,1 Hodinový imisní limit pro ochranu zdraví 350 μg/m 3 max. 24x za rok Denní imisní limit pro ochranu zdraví 125 μg/m 3 max. 3x za rok Informativní prahová hodnota 250 μg/m 3 Regulační prahová hodnota 500 μg/m 3 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ZÚ Ústí nad Labem Z uvedených denních i hodinových grafů (grafy č. 7 a 8) je patrné, že vyšších koncentrací bylo dosaženo zejména na konci roku, které je obdobím zvýšeného využívání lokálních topenišť. Maximální naměřená hodnota v Litvínově koresponduje s obdobím, kdy byla poprvé od roku 1997 vyhlášena smogová situace pro SO 2 v Ústeckém kraji ( ). Strana 31 (celkový počet 71)

32 Graf 7: Průměrné hodinové koncentrace SO 2 na měřicí stanici Litvínov ZÚ za rok 2015 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ZÚ Ústí nad Labem Graf 8: Průměrné denní koncentrace SO 2 na měřicí stanici Litvínov ZÚ za rok 2015 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ZÚ Ústí nad Labem Strana 32 (celkový počet 71)

33 6.2 Sulfan - H 2 S (dříve sirovodík) Zdroje emisí a imisí H 2 S Sulfan je bezbarvý plyn, silně zapáchající po zkažených vejcích, který vzniká rozkladem organického materiálu ve styku se sírou nebo sloučeninami, obsahujícími síru, při nedostatku kyslíku. Zdrojem emisí H 2 S je především průmysl, např. výroba koksu a viskózové stříže, ropné rafinérie, výroba celulózy, ale také čistírny odpadních vod. V přírodě se vyskytuje v okolí sirných pramenů, jezer a geotermálně aktivních oblastí. Antropogenní emise H 2 S však představují pouze asi 10 % jeho globálních emisí. Vliv na zdraví lidí, vegetaci a ekosystémy Dominantním vstupem sulfanu do organismu je dýchání, perorální příjem je zanedbatelný. H 2 S se vstřebává jako hydrogensulfidový anion. Sulfidový anion je transformován sulfidoxidázovým systémem v játrech a ledvinách hlavně na sírany a thiosírany. Ve své akutní formě je otrava H 2 S hlavně výsledkem účinků na nervový a respirační systém. Hlavním toxikologickým působením na buňky mozku je inhibice funkce enzymu cytochromoxidázy na konci mitochondriálního řetězce. V pokusech na zvířatech nízké expoziční koncentrace způsobily hematologické změny a poruchy srdeční činnosti. Akutní expozice koncentrací nad 5 mg/m 3 způsobují intenzivní dráždění očí, koncentrace kolem 15 mg/m 3 má za následek zánět spojivek a otupení smyslových nervů ve spojivce (ústup bolesti). Koncentrace 70 mg/m 3 již způsobuje vážné poškození očí a koncentrace 225 mg/m 3 paralyzuje čichové vnímání, takže vyřadí funkci čichu jako varovného signálu. Při koncentracích nad 400 mg/m 3 hrozí plicní edém, silné poškození centrálního nervového systému, křeče a zástava dechu. Koncentrace mg/m 3 vede ke kolapsu okamžitě. V případech smrtelných otrav u člověka byl nalezen edém mozku, degenerace a nekróza mozkové kůry a bazálních ganglií. U subchronických expozic zvířat se vyskytují účinky na srdečně - cévní, dýchací a trávicí systém, účinky na krvetvorbu, kůži, žlázy s vnitřní sekrecí a na oko a oční nerv (112 mg/m 3 ), dále účinky na játra a vývojové účinky (70 mg/m 3 ). Strana 33 (celkový počet 71)

34 O chronických otravách lidí jsou údaje velmi vzácné. Lze je čerpat jen z několika epidemiologických studií profesionální expozice pracovníků papíren se sulfátovou technologií, které při průměrných koncentracích okolo 30 mg/m 3 zjistily zvýšení úmrtnosti na kardiovaskulární nemoci (zejména srdeční infarkt), častější ztrátu schopnosti soustředit se a bolesti hlavy. U pracovníků exponovaných průměrným koncentracím 1,5 až 3 mg/m 3 byla zjištěna snížená aktivita enzymů syntetizujících hem v retikulocytech (chybí však důkaz, že příčinou byl sirovodík a ne další faktory, kterým byli vystaveni). Legislativa H 2 S Imisní limit pro H 2 S není stanoven, Statním zdravotním ústavem je stanovena pouze referenční koncentrace pro ochranu proti obtěžování zápachem, tzv. půlhodinový hygienický limit činí 7 μg/m 3 (dle tabulky referenčních koncentrací vydané Státním zdravotním ústavem). Monitoring H 2 S Pachová zátěž H 2 S se dotýká téměř celého regionu Mostecka a Litvínovska, nejvíce jsou ovlivněna zejména města Most a Litvínov. V roce 2010 byl odstaven analyzátor H 2 S na měřicí stanici Most ZÚ, koncentrace tohoto polutantu jsou nyní v oblasti měřeny pouze na stanici Litvínov ZÚ. Od srpna roku 2013 byl pro poruchovost odstaven analyzátor H 2 S na měřicí stanici ZÚ v Litvínově a byl zprovozněn až v září Dle tabulky č. 8 byla v roce 2015 naměřena třetí nejvyšší průměrná roční koncentrace (4,7 μg/m 3 ), nejvyšší průměrná roční koncentrace byla zaznamenána v roce 2010 (13,5 μg/m 3 ). Půlhodinová a hodinová hodnota dosáhly svého maxima (156,3 μg/m3). Celkový počet hodin měření v roce 2015 měl být realizován v počtu 8760 hodin, ale ve skutečnosti měření proběhlo pouze v počtu 6533 hodin, z nichž 610 vykázalo překročení referenční koncentrace pro ochranu proti obtěžování zápachem (7 μg/m 3 ). K překročení došlo v 9,34 % a maximální naměřená koncentrace sulfanu byla cca 22x větší než referenční koncentrace. Strana 34 (celkový počet 71)

35 Tabulka 8: Průměrné roční koncentrace H 2 S na měřicí stanici Litvínov ZÚ H 2 S (µg/m 3 ) Litvínov ZÚ ,1 2,8 2,8 5,7 13,5 4,2 Půlhodinový hygienický limit - 7 μg/m 3 Pozn.: Tabulka průměrných ročních koncentrací sulfanu z měřicí stanice Litvínov ZÚ je uvedena pro zdokumentování vysokých koncentrací této škodliviny v sledované oblasti. Roky Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ZÚ Ústí nad Labem ,7 Vzhledem k tomu, že hygienický limit pro sulfan je sledován v půlhodinových intervalech, je do hodnocení zařazen i graf s jeho půlhodinovými koncentracemi (graf č. 9), neboť při hodinovém sledování dochází k překrytí nejvyšších koncentrací, jak je patrné z porovnání grafů č. 9 a 10. Graf 9: Průměrné půlhodinové koncentrace H 2 S na měřicí stanici Litvínov ZÚ za rok 2015 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ZÚ Ústí nad Labem Strana 35 (celkový počet 71)

36 Graf 10: Průměrné hodinové koncentrace H 2 S na měřicí stanici Litvínov ZÚ za rok 2015 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ZÚ Ústí nad Labem Graf 11: Průměrné denní koncentrace H 2 S na měřicí stanici Litvínov ZÚ za rok 2015 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ZÚ Ústí nad Labem Strana 36 (celkový počet 71)

37 6.3 Oxidy dusíku, oxid dusičitý a oxid dusnatý - NO x, NO 2 a NO Zdroje emisí a imisí NO x, NO 2 a NO Emise oxidu dusíku jsou dnes velmi závažným problémem hlavně díky tomu, že jsou spojeny se spalováním i ušlechtilých paliv (plyn, nafta) a biomasy. Emise oxidu dusíku mají navíc v dnešní době rostoucí charakter. Primárním zdrojem (vytvářejícím až 55% antropogenních NO X ) jsou i přes využívání katalyzátoru motorová vozidla. Při spalování ušlechtilých paliv v motorových vozidlech je dosahováno vysoké teploty hoření, a proto zde dochází k oxidaci vzdušného dusíku (N 2 ) na takzvané vysokoteplotní NO x [7]. Emise oxidů dusíku (NO x ) se tvoří při spalování paliv v závislosti na teplotě spalování, obsahu dusíku v palivu a přebytku spalovacího vzduchu. Emise NO x vznikají i při některých chemicko-technologických procesech (výroba kyseliny dusičné, amoniaku, hnojiv apod.). Zatímco při spalování paliv se podíl NO 2 v emisích NO x pohybuje obvykle v intervalu do 5 %, u některých chemicko-technologických procesů může podíl NO 2 představovat až 100 % emisí NO x. Největší množství emisí NO x pochází z dopravy, konkrétně pak ze sektorů: Silniční doprava: Nákladní doprava nad 3,5 t a Osobní automobily a dále Zemědělství, lesnictví, rybolov: Nesilniční vozidla a ostatní. Klesající trend emisí NO x souvisí především s přirozenou obnovou vozového parku a se zavedením emisních stropů pro emise NO x ze zdrojů v sektoru Veřejná energetika a výroba tepla. Podíl jednotlivých typů zdrojů na celkových emisích se liší podle konkrétní skladby zdrojů v dané oblasti. Produkce emisí NO x je soustředěna především podél dálnic, ve velkých městech a v krajích (Ústecký, Středočeský, Moravskoslezský), ve kterých jsou umístěny významnější energetické výrobní celky. Vliv na zdraví lidí, vegetaci a ekosystémy Působení NO 2 je spojováno se zvýšením celkové, kardiovaskulární a respirační úmrtnosti. Je majoritně emitován při spalování, nejvyšší měřené hodnoty nalézáme v oblastech zatížených intenzivní dopravou a vytápěním. Hlavním účinkem krátkodobého působení vysokých koncentrací NO 2 je nárůst reaktivity dýchacích cest. Na základě působení Strana 37 (celkový počet 71)

38 na změny reaktivity u nejcitlivějších astmatiků je také odvozena doporučená hodnota Světové zdravotnické organizace (World Health Organization WHO) pro 1hodinovou koncentraci NO 2 (200 μg/m 3 ) [8]. Nejvíce jsou NO 2 vystaveni obyvatelé velkých městských aglomerací významně ovlivněných dopravou. Pro děti znamená expozice vyšším hodnotám NO 2 zvýšené riziko respiračních onemocnění v důsledku snížené obranyschopnosti vůči infekci a snížení plicních funkcí. Z hodnot zjištěných ročních průměrů vyplývá, že u obyvatel v dopravou zatížených oblastech lze očekávat snížení plicních funkcí, zvýšení výskytu respiračních onemocnění, zvýšený výskyt astmatických obtíží a alergií, a to u dětí i dospělých. Pro děti znamená expozice NO 2 zvýšené riziko respiračních onemocnění v důsledku snížené obranyschopnosti vůči infekci, snížení plicních funkcí [8]. Dusík jako takový je biogenní prvek, to znamená, že je v přiměřeném množství nezbytný pro růst rostlin. Je běžnou praxí, že je dodáván do půdy ve formě různých hnojiv pro podporu růstu plodin. Na druhou stranu ale oxidy dusíku jako NO a NO 2 ve vyšších koncentracích rostliny poškozují a mohou způsobit jejich větší náchylnost k negativním vlivům okolí jako je mráz či plísně. Oxid dusičitý je společně s oxidy síry součástí tzv. kyselých dešťů, které mají negativní vliv například na vegetaci a stavby a dále okyselují vodní plochy a toky. Důvodem je fakt, že oxidy dusíku v ovzduší postupně přecházejí na kyselinu dusičnou, která reaguje s prachovými částicemi a například s oxidy hořčíku a vápníku či s amoniakem za vzniku tuhých částic, které jsou z atmosféry odstraňovány jednak sedimentací a jednak vymýváním srážkovou činností. Dusičnanové ionty, které jsou potom v zeminách a vodách přítomny, sice působí příznivě na růst rostlin, avšak při vyšších koncentracích muže docházet i k úhynu ryb a nežádoucímu nárůstu vodních rostlin (tzv. eutrofizace vod) [7]. Trendy V průběhu 90. let došlo k výraznému poklesu jak ročních průměrných koncentrací NO 2 a NO x. Důvodem byl prudký pokles emisí v tomto období v důsledku nabytí účinnosti zákona č. 309/1991 Sb. a na něj navazujícího zavádění nových technologických opatření ke snižování emisí. Vliv měla také změna skladby průmyslové výroby a vozového parku a složení Strana 38 (celkový počet 71)

39 pohonných hmot. Velký význam na průběh meziroční proměnlivosti koncentrací NO 2 a NO x, ale i dalších znečišťujících látek, mají meteorologické a rozptylové podmínky. Relativně strmě klesající trend z 90. let minulého století pokračoval až do roku Od tohoto roku dochází střídavě k nárůstům a poklesům průměrných ročních koncentrací. Nejvýraznější nárůsty koncentrací byly zaznamenány v letech 2003, 2006 a 2010, pravděpodobně v důsledku nepříznivých meteorologických a rozptylových podmínek, které se v těchto letech vyskytovaly. Od roku 2011 je možné pozorovat pozvolna klesající trend všech sledovaných charakteristik viz následující obrázek č. 12. Obrázek 12: Trendy vybraných imisních charakteristik NO 2 a NO x Zdroj: ČHMÚ Legislativa NO x, NO 2 a NO Při sledování a hodnocení kvality venkovního ovzduší se pod termínem oxidy dusíku (NO x ) rozumí směs oxidu dusnatého (NO) a oxidu dusičitého (NO 2 ). Imisní limit pro ochranu lidského zdraví je stanoven pro NO 2, limit pro ochranu ekosystémů a vegetace je stanoven pro NO x. Strana 39 (celkový počet 71)

40 Monitoring NO x, NO 2 a NO Na imisní stanici Litvínov ZÚ byla v roce 2015 naměřena druhá nejnižší roční průměrná koncentrace NO 2 od roku 2006 (viz tabulka č. 9). Již 5 let po sobě nepřekročila hodinová koncentrace oxidu dusičitého NO 2 hodnotu 25 μg/m 3 (index kvality ovzduší č. 1), v roce 2015 činilo hodinové maximum 11 μg/m 3. Pro porovnání s roky 2014, kdy bylo hodinové maximum 13,2 μg/m 3 a v roce 2013 to bylo 14,7 μg/m 3. K mírnému snížení došlo i u průměrné roční koncentrace z 2,9 μg/m 3 na 2,8 μg/m 3, viz tabulka č. 9. Pro názornost je uveden počet překročení indexu č. 1 oxidu dusičitého NO 2 od roku 2006: x, x, x, x, x, od roku Tabulka 9: Průměrné roční koncentrace NO 2 na měřicí stanici Litvínov ZÚ NO 2 Roky (µg/m 3 ) Litvínov ZÚ 11,3 7,5 5,5 5,8 5,8 4,5 3 2,7 2,9 2,8 Hodinový imisní limit pro ochranu zdraví 200 μg/m 3 max. 18 za rok Roční imisní limit pro ochranu zdraví 40 μg/m 3 Informativní prahová hodnota 200 μg/m 3 ve třech po sobě následujících hodinách Regulační prahová hodnota 400 μg/m 3 ve třech po sobě následujících hodinách Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ZÚ Ústí nad Labem Průměrné hodinové a denní koncentrace oxidů dusíku jsou uvedeny v grafech č. 12 a 13. Je zde patrný roční i denní chod koncentrací, kdy vyšší hodnoty bývají naměřeny na počátku roku a od srpna do října, s postupným snižováním hodnot již od jarních měsíců a zřetelným poklesem v průběhu léta. V roce 2015 se vyskytovaly nejvyšší hodnoty na počátku roku. Strana 40 (celkový počet 71)

41 Graf 12: Průměrné hodinové koncentrace NO x, NO 2 a NO na měřicí stanici Litvínov ZÚ za rok 2015 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ Graf 13: Průměrné denní koncentrace NO x, NO 2 a NO na měřicí stanici Litvínov ZÚ za rok 2015 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ Strana 41 (celkový počet 71)

42 6.4 Troposférický (přízemní ozon) - O 3 Zdroje emisí a imisí O 3 Ozon (O 3 ) nemá v atmosféře vlastní významný zdroj. Jedná se o tzv. sekundární látku vznikající v celé řadě velmi komplikovaných nelineárních fotochemických reakcí. Prekurzory O 3 jsou oxidy dusíku (NO x ) a nemetanické těkavé organické látky (NMVOC), které jsou emitovány z celé řady zdrojů antropogenních (doprava, manipulace s ropou a jejími deriváty, rafinerie, použití barev a rozpouštědel atd.), ale i přirozených (např. biogenní emise z vegetace). V globálním měřítku hrají roli i metan (CH 4 ) a oxid uhelnatý (CO). Důležitou reakcí tvorby O 3 je fotolýza NO 2 zářením o vlnové délce nm, při které vzniká NO a atomární kyslík. Reakcí atomárního a molekulárního kyslíku pak za přítomnosti katalyzátoru dochází ke vzniku molekuly O 3. Při vzniku O 3 z prekurzorů nezáleží pouze na absolutním množství prekurzorů, ale i na jejich vzájemném poměru. Významnou roli při vzniku O 3 hrají ale i meteorologické podmínky. Imisní koncentrace O 3 rostou s rostoucím ultrafialovým zářením a teplotou, naopak klesají s rostoucí relativní vlhkostí vzduchu. Vysoké koncentrace bývají spojeny s déletrvající anticyklonální situací. Kromě výše popsaného fotochemického mechanismu se koncentrace O 3 mohou zvyšovat i epizodicky v důsledku průniku stratosférického O 3 do troposféry a též při bouřkách. Koncentracemi O 3 jsou nejméně zatížené dopravní lokality ve městech, kde je O 3 odbouráván chemickou reakcí s NO. Lze předpokládat, že koncentrace O 3 jsou podlimitní i v dalších dopravně zatíženějších městech, ve kterých však z důvodu absence měření nelze pomocí stávající metodiky konstrukce map toto pravděpodobné snížení dokladovat. Naopak nejvyšší koncentrace O 3 jsou měřeny na venkovských pozaďových lokalitách. Vysoké koncentrace troposférického ozonu se vyskytují za horkého a suchého počasí v teplé polovině roku, nejčastěji od začátku dubna do konce září. Maximální koncentrace ozonu v průběhu dne se vyskytují v časných odpoledních hodinách. Ve vyšších polohách v horských oblastech je denní chod koncentrace ozonu méně výrazný a během letních smogových situací se mohou vysoké koncentrace udržet po větší část dne. Strana 42 (celkový počet 71)

43 Vliv na zdraví lidí, vegetaci a ekosystémy Existence O 3 v atmosféře má pro živé organismy zásadní význam. Zatímco stratosférický ozon chrání zemský povrch a živé organismy před negativním vlivem ultrafialového slunečního záření, troposférický ozon, vznikající chemickými reakcemi z tzv. prekurzorů O 3 (VOC, NOx, CO a CH4) za spoluúčasti slunečního záření, je považován společně se svými prekurzory za významnou znečišťující látku. Znečištění ovzduší O 3, které je typickou součástí tzv. letního smogu, může v teplém období roku dosahovat míry ovlivňující zdraví. O 3 má silně dráždivé účinky na oční spojivky a dýchací cesty a ve vyšších koncentracích způsobuje ztížené dýchání a zánětlivou reakci sliznic v dýchacích cestách. Zvýšeně citlivé vůči expozici ozonu jsou osoby s chronickými obstrukčními onemocněními plic a astmatem [8]. Krátkodobá i dlouhodobá expozice ozónu ovlivňuje respirační nemocnost i úmrtnost. Chronická expozice ozónu zvyšuje četnost hospitalizací pro zhoršení astmatu u dětí a pro akutní zhoršení kardiovaskulárních a respiračních onemocnění u starších osob [8]. Vdechování ozónu může způsobit zánětlivá onemocnění plic. Působí především na plicní tkáň a sliznice, může také docházet k podráždění očí, nosu a hrdla. Jako akutní obtíže uvádějí lidé nejčastěji podráždění spojivek, kašel, malátnost, pocit tlaku na hrudi a bolesti hlavy. Nejvíce jsou ohroženy rizikové skupiny jako děti a starší lidé. Citlivost na působení O 3 ovlivňuje dále fyzický a zdravotní stav jedince, fyzická zátěž ve venkovním prostředí, ale také schopnost snášet vysoké teploty nebo astmatické obtíže. Vysoké koncentrace O 3 v ovzduší jsou o to nebezpečnější, že se vyskytují právě v období, kdy vysoké teploty a sálající slunce přímo vybízejí k venkovním aktivitám včetně koupání. O 3 je silné oxidační činidlo, které poškozuje asimilační orgány rostlin. Negativně tímto ovlivňuje všechny typy vegetace, tedy i lesní porosty a zemědělské plodiny. Vegetace je vlivem působení O 3 méně odolná biotickým a abiotickým vlivům, např. hmyzím škůdcům nebo povětrnostním vlivům [9]. O 3 poškozuje rostlinám jejich rostlinné tkáně. Dlouhodobé působení O 3 může v ekosystémech vést až k potlačení a vymizení druhů citlivých k působení. Působením ozonu dochází k oslabení vitality rostlin, k poškození listů i jehličí, může být narušena odolnost vůči dalším stresovým faktorům. Strana 43 (celkový počet 71)

44 Přízemní ozon rovněž narušuje umělé materiály, povrchy budov a uměleckých předmětů, a působí tedy škody na majetku [9]. Trendy Roční chod průměrných měsíčních koncentrací O 3 (maximální 8hodinový klouzavý průměr za daný měsíc) je charakterizován nárůstem koncentrací v jarních a letních měsících z důvodu příznivých meteorologických podmínek pro vznik O 3, jako je vysoká intenzita slunečního záření, vysoké teploty a nízká vlhkost vzduchu. Nejvyšší maximální 8hodinové klouzavé průměry jsou zaznamenávány na venkovských lokalitách, na kterých rovněž dochází nejčastěji k překročení hodnoty imisního limitu (obrázek č. 13) [10]. Obrázek 13: Trendy ročních charakteristik O 3 v České republice, Zdroj: ČHMÚ Legislativa O 3 Cílový imisní limit pro přízemní ozon je stanoven na 120 μg/m 3 v 8hodinovém klouzavém průměru (viz tabulka č. 2). Maximální tolerovaný počet překročení je 25x za 3 roky. Monitoring O 3 V roce 2015 došlo k zvýšení průměrné roční koncentrace o 7,6 μg/m 3, viz tabulka č. 10. Maximální hodinová koncentrace dosáhla hodnoty 139,4 μg/m 3, oproti roku 2014, kdy byla maximální hodnota 121,1 μg/m 3, v roce μg/m 3. Strana 44 (celkový počet 71)

45 Na měřicí stanici v Litvínově nedošlo k překročení imisního limitu ani v jednom případě, stejně jako v předchozích 4 letech. Tabulka 10: Průměrné roční koncentrace O 3 na měřicí stanici Litvínov ZÚ O 3 (µg/m 3 ) Litvínov ZÚ 58,5 40,8 28,9 44,4 47, , ,4 30 Maximální denní 8hodinový klouzavý průměr 120 μg/m 3 max. 25x průměr za 3 roky Informativní prahová hodnota 180 μg/m 3 Regulační prahová hodnota 240 μg/m 3 Roky Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ a ZÚ Ústí nad Labem Zvýšené hodnoty ozonu jsou typické pro letní období s vysokým slunečním zářením, někdy se však objevují i v jiných měsících, na stanici Litvínov však k mimořádným odchylkám a zvýšeným koncentracím nedochází (viz grafy č. 14 a 15). Měsíc červenec a srpen 2015 byl na území ČR teplotně mimořádně nadnormální, to také vedlo k vyhlášení tří smogových situací v Ústeckém kraji. Graf 14: Průměrné hodinové koncentrace O 3 na měřicí stanici Litvínov ZÚ za rok 2015 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ Strana 45 (celkový počet 71)

46 Graf 95: Průměrné denní koncentrace O 3 na měřicí stanici Litvínov ZÚ za rok 2015 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ 6.5 Částice PM 10 a PM 2,5 Zdroje emisí a imisí PM 10 a PM 2,5 Ve srovnání s emisemi jiných znečišťujících látek jsou emise PM x vnášeny do ovzduší z velkého počtu významnějších skupin zdrojů. Kromě zdrojů, ze kterých jsou tyto látky vypouštěny řízeně komínem nebo výduchy (průmyslové zdroje, lokální topeniště, doprava), pochází významné množství emisí PM x ze zdrojů fugitivních (kamenolomy, skládky prašných materiálů, operace s prašnými materiály apod.). Kvalitu ovzduší ovlivňuje rovněž resuspenze částic (znovuzvíření), která do standardně prováděných emisních inventur není zahrnuta. Mezi hlavní zdroje emisí PM x patří sektor Lokální vytápění domácností. Mezi další významné zdroje emisí částic PM 10 patří sektor Polní práce, kde tyto emise vznikají při zpracování půdy, sklizni a čištění zemědělských plodin. Z hlediska účinku na lidské zdraví jsou velkým rizikem emise částic pocházející z dopravy (sektory Silniční doprava: Nákladní doprava nad 3,5 tuny a Osobní automobily), především ze spalování paliv ve vznětových Strana 46 (celkový počet 71)

47 motorech, které produkují částice o velikosti jednotek až stovek nm. Podíl domácností vytápěných pevnými palivy se v období příliš neměnil, proto je trend emisí částic PM 10 a PM 2,5 ovlivněn především meteorologickými podmínkami během topných sezon. K poklesu emisí přispívá především přirozená obnova vozového parku, snížení zemědělské produkce a zavedení emisních stropů TZL pro zdroje LCP od roku V jednotlivých oblastech České republiky se podíl jednotlivých typů zdrojů na celkových emisích liší podle konkrétní skladby zdrojů v dané oblasti. Vzhledem k tomu, že hlavní zdroj emisí částic PM 10 a PM 2,5 představuje sektor lokálního vytápění, je i produkce emisí těchto látek rozložena po celém území ČR s obytnou zástavbou. V území České republiky rozděleném do čtverců 5 x 5 km emisně vynikají lokality, ve kterých jsou provozovány významné energetické výrobny spalující pevná fosilní paliva, a velké průmyslové komplexy (především Moravskoslezský a Ústecký kraj). Podíl dopravy se projevuje především ve velkých městech. Při spalování paliv a při dalších průmyslových činnostech vznikají emise aerosolů, které mohou být pevné, kapalné nebo směsné. Souhrnně se tyto emise v české legislativě označují jako tuhé znečišťující látky (TZL), v zahraniční literatuře Total Suspended Particulate Matter (TSP). Z hlediska zdravotního působení TZL na člověka byly definovány velikostní skupiny označované jako PM X (Particulate Matter), které obsahují částice s aerodynamickým průměrem o velikosti menší než x μm. Emise TZL mají různé velikostní a chemické složení podle charakteru zdroje a způsobu vzniku. Mohou obsahovat těžké kovy a představují nosné médium pro těkavé organické látky (volatile organic compounds - VOC) a polyaromatické uhlovodíky (polycyclic aromatic hydrocarbons PAH). Nejčastěji se při inventarizaci emisí v návaznosti na imisní limity rozlišuje velikostní frakce částic PM 10 a PM 2,5 [11]. Znečištění ovzduší suspendovanými částicemi frakce PM 10 a PM 2,5 zůstává jedním z hlavních problémů, které je třeba řešit při zajišťování kvality ovzduší České republiky. Strana 47 (celkový počet 71)

48 Trendy Koncentrace částic PM 10, podobně jako dalších látek znečišťujících ovzduší, významně poklesly v 90. letech minulého století. Důvodem bylo výrazné snížení emisí TZL a prekurzorů částic (SO 2, NO x, NH 3 a VOC) v letech v důsledku legislativních změn, restrukturalizace hospodářství a modernizace nebo ukončení provozů zdrojů. Po roce 2001 pokles emisí pokračuje již pomaleji, důsledkem čehož jsou koncentrace znečišťujících látek podmíněny zejména převažujícími meteorologickými a rozptylovými podmínkami v daném roce. Téměř na všech lokalitách České republiky byl od roku 2001 do roku 2003 patrný vzestupný trend ve znečištění ovzduší částicemi PM 10. V roce 2003 byly naměřeny zatím nejvyšší hodnoty koncentrací částic PM 10 v období po roce Vysoké koncentrace částic PM 10 v roce 2003 byly důsledkem jak nepříznivých rozptylových podmínek v únoru a prosinci, tak i podnormálního množství srážek. Po zakolísání v roce 2004, kdy se začala rutinně sledovat i frakce částic PM 2,5, byly vysoké koncentrace částic zaznamenány opět v letech 2005 a 2006, a to zejména v důsledku dlouhých epizod s nepříznivými rozptylovými podmínkami v zimním období. V letech panovaly naopak příznivější rozptylové podmínky, a koncentrace částic v porovnání s lety 2003, 2005 a 2006 výrazně klesly. V roce 2008 byly nižší koncentrace částic pravděpodobně dány i výraznějším poklesem emisí některých prekurzorů částic při přechodném útlumu některých hospodářských odvětví v důsledku ekonomické krize. Následný vzestup koncentrací částic v roce 2010 byl dán zejména opakovaným výskytem nepříznivých meteorologických a rozptylových podmínek v zimním období na začátku i ke konci roku a nejchladnější topnou sezonou od roku Poslední čtyři roky od roku průměrné koncentrace suspendovaných částic klesají [11]. Pokud se týká klasifikačních tříd, pokles PM 10 se projevil v kategorii městských a předměstských lokalit, rovněž u venkovských stanic, naopak ve třídě dopravních a průmyslových stanic byl v roce 2014 zaznamenán mírný vzestup. Koncentrace částic PM 10 vykazují zřetelný roční chod s nejvyššími koncentracemi v chladných měsících roku. Vyšší koncentrace částic PM 10 v ovzduší během chladného období roku souvisejí jak s vyššími hodnotami emisí částic ze sezónních tepelných zdrojů, tak i se Strana 48 (celkový počet 71)

49 zhoršenými rozptylovými podmínkami, které se obvykle častěji vyskytují v zimních měsících [11]. V roce 2015 byly naměřeny nejvyšší koncentrace (průměr pro daný typ stanice) v obdobích leden březen a říjen prosinec. Celkově vyšší koncentrace byly měřeny na průmyslových, dopravních a městských stanicích [10]. Vliv na zdraví lidí, vegetaci a ekosystémy Krátkodobé zvýšení denních koncentrací částic PM 10 se podílí na nárůstu celkové nemocnosti i úmrtnosti, zejména na onemocnění srdce a cév, na zvýšení počtu osob hospitalizovaných pro onemocnění dýchacího ústrojí, zvýšení kojenecké úmrtnosti, zvýšení výskytu kašle a ztíženého dýchání zejména u astmatiků a na změnách plicních funkcí při spirometrickém vyšetření [12]. Dlouhodobě zvýšené koncentrace mohou mít za následek snížení plicních funkcí u dětí i dospělých, zvýšení nemocnosti na onemocnění dýchacího ústrojí, výskyt symptomů chronického zánětu průdušek a zkrácení délky života zejména z důvodu vyšší úmrtnosti na choroby srdce a cév (zvláště u starých a nemocných osob) a pravděpodobně i na rakovinu plic. Tyto účinky bývají uváděny i u průměrných ročních koncentrací nižších než 30 μg/m 3. Při chronické expozici suspendovaným částicím frakce PM 2,5 se redukce očekávané délky života začíná projevovat již od průměrných ročních koncentrací 10 μg/m 3 [12]. Ze zdravotního hlediska patří částice PM x mezi jedny z nejnebezpečnějších znečišťujících látek. Přes jejich prokazatelné negativní účinky však nebyla dosud stanovena bezpečná prahová koncentrace těchto látek. Závažnost zdravotního účinku částic závisí na jejich velikosti, složení a původu. Částice PM X pronikají v závislosti na své velikosti do horních a dolních cest dýchacích a do plicních sklípků, čímž způsobují celkově vyšší nemocnost a úmrtnost zejména na onemocnění srdce a cév. Expozice částic PM X rovněž zvyšuje riziko onemocnění dýchacího ústrojí (včetně infekčních chorob), zhoršuje potíže astmatiků a alergiků, zvyšuje kojeneckou úmrtnost a negativně ovlivňuje plodnost populace. Citlivou skupinou jsou děti, starší osoby a osoby s chronickým onemocněním dýchacího a oběhového ústrojí. Zejména na ultra jemné částice se váží PAU nebo těžké kovy, které mají mutagenní a karcinogenní účinky [9]. Strana 49 (celkový počet 71)

50 Částice PM X působí také na ekosystémy. Způsobují mechanické zaprášení, které u rostlin zmenšuje velikost aktivní plochy, a tím omezuje fotosyntézu, u živočichů vstupují do dýchacích cest. Ekosystémy mohou být ovlivněny toxickými účinky látek, které jsou na částice navázány. Atmosférický aerosol ve vyšších vrstvách atmosféry rovněž ovlivňuje energetickou bilanci Země a působí proti účinku skleníkových plynů, protože odráží a rozptyluje sluneční záření zpět do prostoru. Atmosférický aerosol funguje také jako kondenzační jádra, na nichž dochází v atmosféře ke kondenzaci, a tím se podílejí na vzniku oblaků [9]. Překračování imisního limitu částic PM 10 a PM 2,5 se stále významným způsobem podílí na zařazení obcí mezi oblasti s překročenými imisními limity. Od roku 2008 se postupně na některých lokalitách začaly měřit jemné částice frakce PM 1 [11]. Legislativa PM 10 a PM 2,5 Imisní limity na ochranu zdraví lidí jsou uvedeny v příloze č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Pro PM 10 je stanoven denní i roční imisní limit, pro PM 2,5 pouze roční imisní limit. Hodnota imisního limitu pro průměrnou 24hodinovou koncentraci PM 10 je 50 μg/m 3. Legislativa připouští na daném místě (měřicí stanici) maximálně 35 překročení 24hodinové koncentrace (denního průměru) za rok; při vyšším počtu je imisní limit považován za překročený. Monitoring PM 10 a PM 2,5 Měřicí stanice Litvínov ZÚ monitoruje koncentrace částic PM 10. Zkratka PM je odvozena z anglického "particulate matter" a označuje mikročástice o velikosti několika mikrometrů (µm). Částice mají označení podle velikosti (viz obrázek č. 13). U zkratky PM se setkáváme s indexy 10, 2,5 a 1. Indexy značí velikost částic. Částice, které projdou velikostněselektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 μm odlučovací účinnost 50 %, se označují PM 10, částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 2,5 μm odlučovací účinnost 50 %, se označují PM 2,5. Strana 50 (celkový počet 71)

51 Obrázek 13: Polétavý prach PM 10, PM 2,5 Zdroj: PM 10 V tabulce č. 11 jsou uvedeny průměrné roční koncentrace prachových částic PM 10 od roku Je zde patrné, že od roku 2006 do 2009 docházelo k postupnému snižování koncentrací, v roce 2010 se pokles zastavil a došlo k nepatrnému zvýšení, načež v roce 2011 vyskočila průměrná roční koncentrace o celých 46 % směrem nahoru. Rok 2012 ještě nepatrně posunul roční hodnotu směrem vzhůru a v roce 2013 konečně došlo ke snížení ročního průměru. Snížení v roce 2014 nepokračovalo, avšak v roce 2015 došlo ke snížení průměrné roční koncentrace o 8 μg/m 3. Tato hodnota však není relevantní, vzhledem k poruchovosti a výpadkům měřicího zařízení v průběhu roku Překročení 24hodinového imisního limitu (50 μg/m 3 ) bylo zaznamenáno na měřící stanici Litvínov ZÚ v roce 2015 ve 2 případech, ale stejně tak jako u ročního průměru, vzhledem k časté poruchovosti měřicího zařízení, není tato informace zcela vypovídající. Měření probíhalo pouze ve 220 dnech z celkových 365 dní roku. Stanovený povolený limit (35 povolených překročení) nebyl dle získaných dat ani jednou překročen, tak jako v předcházejících letech. K jeho překročení došlo naposledy v roce Strana 51 (celkový počet 71)

52 Tabulka 11: Průměrné roční koncentrace PM 10 na měřicí stanici Litvínov ZÚ PM 10 Roky (µg/m 3 ) Litvínov ZÚ ,1 23,2 25,5 17,5 Denní imisní limit pro ochranu zdraví 50 μg/m 3 max. 35 za rok Roční imisní limit pro ochranu zdraví 40 μg/m 3 Informativní prahová hodnota 100 μg/m 3 Regulační prahová hodnota 150 μg/m 3 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ a ZÚ Ústí nad Labem V průběhu sledovaného období nebyla naměřena hodnota nad 180 μg/m 3, maximální hodnota byla naměřena ve výši 122 μg/m 3 (340 μg/m 3 v roce 2014). Vzhledem k poruchovosti měřicího zařízení v průběhu roku a jeho vypnutí po dobu výměny oken v areálu Krušnohorské polikliniky, kde je umístěna stanice měření imisí, nebyla data k dispozici a nelze monitorovat roční chod koncentrací PM 10, kdy bývají vyšší hodnoty dosahovány převážně v zimních měsících a v předjaří. Průběhy měřených koncentrací jsou znázorněny v grafech č. 16 a 17. Graf 106: Průměrné hodinové koncentrace PM 10 na měřicí stanici Litvínov ZÚ za rok 2015 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ a ZÚ Ústí nad Labem Strana 52 (celkový počet 71)

53 Graf 117: Průměrné denní koncentrace PM 10 na měřicí stanici Litvínov ZÚ za rok 2015 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ a ZÚ Ústí nad Labem 7. Smogové situace v Ústeckém kraji v roce 2015 V souladu se zněním zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. byly pro Ústecký kraj v roce 2015 vyhlášeno 5 smogových epizod: 1 vyhlášení smogové situace pro O ve 20,30 hod ukončení smogové situace v 16,07 hod 2 vyhlášení smogové situace pro O v 18,42 hod ukončení smogové situace v 17,26 hod 3 vyhlášení smogové situace pro O v 15,59 hod ukončení smogové situace v 7,14 hod 4 vyhlášení smogové situace pro SO ve 14,23 hod ukončení smogové situace v 4,26 hod Strana 53 (celkový počet 71)

54 5 vyhlášení smogové situace pro PM v 16,43 hod ukončení smogové situace v 6,20 hod Červenec 2015 První smogová situace v roce 2015 v Ústeckém kraji byla vyhlášena pro O 3. Vzhledem k příznivým rozptylovým podmínkám však byla smogová situace ukončena již následující den ve večerních hodinách [13]. Srpen 2015 V srpnu 2015 proudil velmi teplý vzduch na území České republice kolem tlakové výše nad severovýchodní Evropou, přinesl vhodné podmínky pro zvýšení koncentrací O 3. Dne hodinové koncentrace pro O 3 překročily prahovou hodnotu 180 µg/m 3 a proto byla vyhlášena smogová situace. Dne začala přes ČR zvolna přecházet zvlněná studená fronta, která způsobila zhoršení podmínek pro tvorbu O 3 a tedy i ukončení smogové situace. Koncem měsíce srpna proudil kolem tlakové výše nad východní Evropou na území ČR velmi teplý vzduch od jihozápadu a zapříčinil tak opět vhodné podmínky pro zvyšování koncentrací O 3. Dne byla vyhlášena smogová situace pro O 3. Téhož dne odpoledne začala přes území ČR přecházet zvlněná studená fronta, díky které byl smogová situace ukončena již následující den v ranních hodinách [14]. Listopad 2015 V Ústeckém kraji byly v listopadu vyhlášeny 2 smogové situace. První smogová situace byla vyhlášena v časných ranních hodinách dne z důvodu vysokých koncentrací SO 2 a bylo to poprvé od roku Rozhodující stanice imisního monitoringu pro vyhlášení smogové situace způsobené SO 2 jsou dle věstníku MŽP č. 09/2012 Tušimice, Lom, Ústí nad Labem - Kočkov, Litoměřice a Teplic. Právě na těchto reprezentativních stanicích bylo naměřeno ve třech po sobě následujících hodinách překročení informativní prahové hodnoty - hodinové koncentrace SO µg/m 3. Nejvyšší naměřená koncentrace byla na stanici v Lomu kolem deváté hodiny dopolední ve výši 424 µg/m 3. Zvýšené koncentrace se udržely i po několik následujících hodin. Dne byla Strana 54 (celkový počet 71)

55 po 14 hodinách smogová situace ukončena. V Ústeckém kraji se několik dní před vyhlášením smogové situace vyskytovala výrazná výšková inverze, která postupně přecházela do přízemní inverze. Následkem byla malá rychlost proudění a velmi nepříznivé rozptylové podmínky, ta to skutečnost umožnila hromadění znečišťujících látek z přízemních zdrojů. Po rozrušení inverze v poledních hodinách se znečišťující látky z vysokých zdrojů, které se doposud hromadily ve vyšších částech stabilní inverzní vrstvy, dostaly k zemskému povrchu. Druhá smogová situace v měsíci listopadu byla dne vyhlášena pro částice PM 10, ukončení smogové situace nastalo dne [15]. Pro srovnání; v roce 2014 v Ústeckém kraji nebyly v souladu se zněním zákona ochraně ovzduší č. 201/2012 vyhlášeny žádné smogové situace. o 7.1 Doporučení obyvatelům při vyhlášení smogové situace Doporučení obyvatelům při vyhlášení smogové situace vydává ČHMÚ na svých webových stránkách Od března 2013 je nově zprovozněn Systém integrované výstražné služby (SIVS) v podobě mapy meteorologických výstrah pro počasí, vodu a ovzduší zde: V následujícím přehledu jsou uvedena stručná doporučení při překročení informativních a regulačních prahových hodnot od ČHMÚ na příkladu překročení koncentrací částic PM Doporučení při překročení informativních prahových hodnot Informace pro veřejnost: Osobám s chronickými dýchacími potížemi, srdečním onemocněním, starším lidem a malým dětem se při překročení informativní prahové hodnoty např. 24hodinového klouzavého průměru částic PM µg/m 3 doporučuje zdržet se při pobytu pod širým nebem zvýšené fyzické zátěže spojené se zvýšenou frekvencí dýchání. U dospělých osob bez zdravotních potíží nejsou nutná žádná omezení. Strana 55 (celkový počet 71)

56 Žádáme řidiče automobilů, aby pokud možno nevyjížděli, neboť emise z automobilů se významně podílejí na zvýšených koncentracích částic PM 10 a NO 2. Podrobné aktuální informace o kvalitě ovzduší jsou k dispozici na internetových stránkách ČHMÚ záložka Ovzduší. Každou hodinu jsou doplňovány 1hodinové průměrné koncentrace automaticky měřených škodlivin a hodnoty doprovodných meteorologických prvků. Aktualizovány jsou rovněž vícehodinové průměrné koncentrace škodlivin, vypočtené z 1hodinových koncentrací. Předpověď rozptylových podmínek je součástí předpovědí počasí pro ČR a jednotlivé kraje, viz záložka Počasí Doporučení při překročení regulačních prahových hodnot Osobám s chronickými dýchacími potížemi, srdečním onemocněním, starším lidem a malým dětem se při překročení regulační prahové hodnoty např. 24hodinového klouzavého průměru částic PM mikrogramů/m 3, doporučuje omezit pobyt pod širým nebem. Dospělým osobám bez zdravotních potíží se doporučuje zdržet se při pobytu pod širým nebem zvýšené fyzické zátěže, spojené se zvýšenou frekvencí dýchání. Žádáme řidiče automobilů, aby pokud možno nevyjížděli, neboť emise z automobilů se významně podílejí na zvýšených koncentracích částic PM 10 a NO 2. Podrobné aktuální informace o kvalitě ovzduší jsou k dispozici na internetových stránkách ČHMÚ záložka Ovzduší. Každou hodinu jsou doplňovány 1hodinové průměrné koncentrace automaticky měřených škodlivin a hodnoty doprovodných meteorologických prvků. Aktualizovány jsou rovněž vícehodinové průměrné koncentrace škodlivin, vypočtené z 1hodinových koncentrací. Předpověď rozptylových podmínek je součástí předpovědí počasí pro ČR a jednotlivé kraje, viz záložka Počasí Doporučení SZÚ pro citlivé skupiny obyvatel Před vznikem smogové situace doporučuje Státní zdravotní ústav (SZÚ) obyvatelům posílení imunity vlastního organismu pomocí přísunu vitamínu C, E, A, dostatku spánku a eliminace stresů a vhodné kompenzace psychické a fyzické zátěže. Strana 56 (celkový počet 71)

57 Při vzniku smogové situace by měli občané žijící a podnikající v zasažené lokalitě omezit množství vypouštěných škodlivin do ovzduší. Doporučení (viz tabulka č. 12) jsou určena především citlivým skupinám obyvatel, pro které může mít delší trvání "smogu" nepříznivé účinky na zdraví. Citlivou skupinou jsou děti, včetně kojenců a vyvíjejícího se plodu, tedy těhotných žen. Dále sem patří starší lidé a osoby s chronickým onemocněním dýchacího ústrojí (astma, chronická obstrukční choroba plic) a oběhového ústrojí a také lidé jinak oslabení (např. kombinací stresu, kouření, nevhodné výživy, lidé v rekonvalescenci, s oslabenou imunitou apod.) [16]. Tabulka 12: Doporučení Státního zdravotního ústavu při vzniku smogové situace Doporučení Státního zdravotního ústavu: a) ke snížení expozice znečišťujícím látkám a ochraně zdraví: Omezit pobyt venku, zejména v době mezi 6-10 a hodinou. Při pobytu venku nevyvíjet velkou fyzickou aktivitu, která by vedla ke zvýšené intenzitě dýchání (fyzická práce, sport). Omezit větrání. Místnosti, kde se zdržují lidé, větrat krátce a intenzivně otevřením oken na několik minut 3-4x denně, nezdržovat se v zakouřených místnostech. Zahájit včas a účinně léčbu při prvních příznacích onemocnění dýchacího ústrojí nebo jiných obtíží. Strana 57 (celkový počet 71)

58 a) ke snížení produkce znečišťujících látek v budovách i ve venkovním prostředí, aby nedocházelo ke zhoršování situace: Omezit provádění činností, které zhoršují kvalitu vzduchu v místnostech a zvyšují potřebu větrání jako je kouření, různé práce s použitím barev, laků, lepidel, přípravků s organickými rozpouštědly, sprejů s hnacími plyny apod. Nepoužívat krbová topeniště, nespalovat žádné materiály venku na otevřeném ohni. Nikdy (nejen v době smogu) nespalovat v kamnech nebo kotlích odpady, zvláště plasty, gumy, umělé tkaniny, lakované dřevo (tzv. bouračky) nebo mazací oleje. Dát přednost veřejné nebo pěší dopravě před autem (emise z automobilů se významně podílejí na zvýšených koncentracích suspendovaných částic, oxidu dusičitého a dalších znečišťujících látek). Nepřetápět obytné místnosti, resp. zkusit snížit teplotu vytápění obytných místností alespoň o 1 2 o C oproti obvyklé úrovni. Zdroj: SZÚ, Smogová situace co můžeme udělat, dostupné z: 8. Vyhodnocení kvality ovzduší v Litvínově 8.1 Grafy úrovně znečištění Hodnoty v grafech vycházejí z orientačních indexů kvality ovzduší (viz tab. č. 13) stanovených ČHMÚ. V následujícím grafu úrovně znečištění (graf č. 18) je porovnáno procentuální zhodnocení kvality ovzduší v letech 2014 a Tabulka 3: Indexy kvality ovzduší dle ČHMÚ Strana 58 (celkový počet 71)

59 Zdroj: ČHMÚ Graf 18: Porovnání znečištění ovzduší v Litvínově v letech 2014 a 2015 dle indexů kvality ovzduší Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ a ZÚ Ústí nad Labem Tabulka 14: Přiřazení četností a procentuálního zastoupení u jednotlivých polutantů. index rozmezí [µg/m3 ] SO 2 PM 10 O 3 četnost % rozmezí [µg/m3 ] četnost % rozmezí [µg/m3 ] četno st , , , , , , , , , , , , , ,1 6 nad ,1 nad 180 nad ,1 Data nebyla k dispozici , , ,3 Celkem % Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ a ZÚ Ústí nad Labem Strana 59 (celkový počet 71)

Vyhodnocení imisní situace v Lomu za rok Obsah

Vyhodnocení imisní situace v Lomu za rok Obsah 5.2.2016 Obsah 1. Úvod... 3 2. Základní charakteristika území... 4 2.1 Oblasti s překročenými imisními limity... 5 2.2 Mapy pětiletých průměrných koncentrací... 7 3. ECM a vyhodnocení imisní situace...

Více

Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok března Strana 1 (celkový počet 56)

Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok března Strana 1 (celkový počet 56) Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok 2013 10. března 2016 ecmost@vuhu.cz Strana 1 (celkový počet 56) Obsah 1. Úvod... 4 2. Základní charakteristika území... 5 2.1 Oblasti s překročenými imisními

Více

Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok 2013

Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok 2013 Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok 2013 ecmost@vuhu.cz Strana 1 (celkový počet 56) Obsah 1. Úvod... 3 2. Základní charakteristika území... 3 2.1 Oblasti s překročenými imisními limity... 4 2.2

Více

Vyhodnocení imisní situace v Lomu za rok Obsah

Vyhodnocení imisní situace v Lomu za rok Obsah 5.2.2016 Obsah 1. Úvod... 2 2. Základní charakteristika území... 2 2.1 Oblasti s překročenými imisními limity... 3 2.2 Mapy pětiletých průměrných koncentrací... 5 3. ECM a vyhodnocení imisní situace...

Více

Vyhodnocení imisní situace v Lomu za rok Obsah

Vyhodnocení imisní situace v Lomu za rok Obsah 5.2.2016 Obsah 1. Úvod... 4 2. Základní charakteristika území... 5 2.1 Oblasti s překročenými imisními limity... 6 2.2 Mapy pětiletých průměrných koncentrací... 8 3. ECM a vyhodnocení imisní situace...

Více

Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok 2013

Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok 2013 Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok 2013 ecmost@vuhu.cz Strana 1 (celkový počet 56) 1 Úvod... 3 2 Základní charakteristika území... 4 2.1 Oblasti s překročenými imisními limity... 5 3 ECM a vyhodnocení

Více

Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok března Strana 1 (celkový počet 56)

Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok března Strana 1 (celkový počet 56) Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok 2013 7.března 2016 ecmost@vuhu.cz Strana 1 (celkový počet 56) Obsah 1. Úvod... 4 2. Základní charakteristika území... 5 2.1 Oblasti s překročenými imisními

Více

553/2002 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 16. prosince 2002,

553/2002 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 16. prosince 2002, Systém ASPI - stav k 2.1.2007 do částky 1/2007 Sb. a 60/2006 Sb.m.s. Obsah a text 553/2002 Sb. - poslední stav textu 553/2002 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 16. prosince 2002, kterou se stanoví hodnoty zvláštních

Více

Vyhodnocení imisní situace v Mostě za rok března Strana 1 (celkový počet 45)

Vyhodnocení imisní situace v Mostě za rok března Strana 1 (celkový počet 45) Vyhodnocení imisní situace v Mostě za rok 2016 7.března 2016 ecmost@vuhu.cz Strana 1 (celkový počet 45) Obsah 1. Úvod... 3 2. Základní charakteristika území... 3 2.1 Oblasti s překročenými imisními limity...

Více

zdroj

zdroj Co je smogová situace? Alespoň na polovině stanic reprezentativních pro toto území překročil 12hodinový klouzavý průměr koncentrací suspendovaných částic PM10 informativní prahovou hodnotu (IPH) 100 mikrogramů/m

Více

Vyhodnocení imisní situace v Krupce za rok Strana 1 (celkem 55)

Vyhodnocení imisní situace v Krupce za rok Strana 1 (celkem 55) 15. 3. 2016 ecmost@vuhu.cz Strana 1 (celkem 55) Obsah 1. Úvod... 4 2. Základní charakteristika území... 5 2.1 Oblasti s překročenými imisními limity... 6 2.2 Mapy pětiletých průměrných koncentrací... 8

Více

Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok 2012

Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok 2012 Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok 2012 Zpracovatel: VÚHU a.s. Ekologické centrum Most pro Krušnohoří tř. Budovatelů 2830/3 434 01 Most Datum zpracování: 28.03.2013 Bc. Dana Kovaříková, Ing.

Více

Oxidy síry. Základní charakteristika. oxid sírový, oxid siřičitý (anhydrid kyseliny siřičité), číslo CAS 7446-09-5 (oxid siřičitý - SO 2 ) další názvy

Oxidy síry. Základní charakteristika. oxid sírový, oxid siřičitý (anhydrid kyseliny siřičité), číslo CAS 7446-09-5 (oxid siřičitý - SO 2 ) další názvy Oxidy síry další názvy oxid sírový, oxid siřičitý (anhydrid kyseliny siřičité), číslo CAS 7446-09-5 (oxid siřičitý - SO 2 ) chemický vzorec SO x,,so 2, SO 3 ohlašovací práh pro emise a přenosy 7446-11-9

Více

Vyhodnocení imisní situace v Mostě za rok 2012

Vyhodnocení imisní situace v Mostě za rok 2012 19.02.2013 Vyhodnocení imisní situace v Mostě za rok 2012 Zpracovatel: VÚHU a.s. Ekologické centrum Most pro Krušnohoří tř. Budovatelů 2830/3 434 01 Most Datum zpracování: 26.02.2013 Bc. Dana Kovaříková,

Více

Vyhodnocení imisní situace v Lomu za rok 2012

Vyhodnocení imisní situace v Lomu za rok 2012 Vyhodnocení imisní situace v Lomu za rok 2012 Zpracovatel: VÚHU a.s. Ekologické centrum Most pro Krušnohoří tř. Budovatelů 2830/3 434 01 Most Datum zpracování: 28.03.2013 Bc. Dana Kovaříková, Ing. Radka

Více

NAŘÍZENÍ MĚSTA č. 1/2006

NAŘÍZENÍ MĚSTA č. 1/2006 Město Příbram NAŘÍZENÍ MĚSTA č. 1/2006 ze dne 11.12.2006 kterým se vydává MÍSTNÍ REGULAČNÍ ŘÁD pro regulaci zdrojů znečišťování ovzduší na území města Příbrami. Rada města Příbrami se na svém zasedání

Více

VÝZNAMNÉ SMOGOVÉ SITUACE A JEJICH ZÁVISLOST NA METEOROLOGICKÝCH PODMÍNKÁCH V ČR

VÝZNAMNÉ SMOGOVÉ SITUACE A JEJICH ZÁVISLOST NA METEOROLOGICKÝCH PODMÍNKÁCH V ČR VÝZNAMNÉ SMOGOVÉ SITUACE A JEJICH ZÁVISLOST NA METEOROLOGICKÝCH PODMÍNKÁCH V ČR Jana Šimková, Robert Skeřil, Gražyna Knozová Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Smogová situace je podle zákona

Více

Vyhodnocení imisní situace v Kralupech nad Vltavou za rok 2012

Vyhodnocení imisní situace v Kralupech nad Vltavou za rok 2012 19.02.2013 Vyhodnocení imisní situace v Kralupech nad Vltavou za rok 2012 Zpracovatel: VÚHU a.s. Ekologické centrum Kralupy nad Vltavou Palackého nám. 6 27801 Kralupy nad Vltavou Datum zpracování: 28.3.2013

Více

Vyhodnocení imisní situace v Krupce za rok 2018

Vyhodnocení imisní situace v Krupce za rok 2018 ecmost@vuhu.cz Strana 1 (celkem 34) Obsah 1. Úvod... 3 2. Základní charakteristika území... 3 2.1 Oblasti s překročenými imisními limity... 4 2.2 Mapy pětiletých průměrných koncentrací... 6 3. ECM a vyhodnocení

Více

Kvalita ovzduší a emisní inventury v roce 2007

Kvalita ovzduší a emisní inventury v roce 2007 Kvalita ovzduší a emisní inventury v roce 2007 Ochrana ovzduší ve státní správě 18. 20. listopadu 2007 Jan Macoun, Český hydrometeorologický ústav macoun@chmi.cz Emisní bilance podklady: REZZO 1: údaje

Více

Sledování a hodnocení kvality ovzduší v ČR

Sledování a hodnocení kvality ovzduší v ČR Sledování a hodnocení kvality ovzduší v ČR (zejména z pohledu ČHMÚ) Jan Macoun Český hydrometeorologický ústav, macoun@chmi.cz Seminář Atmosférická chemie a její interakce s procesy v atmosféře. 3. září

Více

Příloha k nařízení statutárního města Ostravy č. 8/2010

Příloha k nařízení statutárního města Ostravy č. 8/2010 Příloha k nařízení statutárního města Ostravy č. 8/2010 MÍSTNÍ REGULAČNÍ ŘÁD STATUTÁRNÍHO MĚSTA OSTRAVY Řídícím pracovištěm je Magistrát města Ostravy, odbor ochrany životního prostředí (dále jen magistrát

Více

Vyhodnocení imisní situace v Krupce za rok 2016

Vyhodnocení imisní situace v Krupce za rok 2016 ecmost@vuhu.cz Strana 1 (celkem 51) Obsah 1. Úvod... 4 2. Základní charakteristika území... 5 2.1 Oblasti s překročenými imisními limity... 6 2.2 Mapy pětiletých průměrných koncentrací... 8 3. ECM a vyhodnocení

Více

Vyhodnocení imisní situace v Mostě za rok března Strana 1 (celkový počet 56)

Vyhodnocení imisní situace v Mostě za rok března Strana 1 (celkový počet 56) 7.března 2016 ecmost@vuhu.cz Strana 1 (celkový počet 56) Obsah 1. Úvod... 4 2. Základní charakteristika území... 5 2.1 Oblasti s překročenými imisními limity... 6 2.2 Mapy pětiletých průměrných koncentrací...

Více

č. 6/2011, kterým se vydává Místní regulační řád statutárního města Karviné

č. 6/2011, kterým se vydává Místní regulační řád statutárního města Karviné STATUTÁRNÍ MĚSTO KARVINÁ Nařízení č. 6/2011, kterým se vydává Místní regulační řád statutárního města Karviné Schváleno: 14.06.2011 Účinnost: 29.06.2011 Zpracovatel: Kancelář tajemníka Rada města Karviné

Více

Vyhodnocení imisní situace v Krupce za rok 2014

Vyhodnocení imisní situace v Krupce za rok 2014 ecmost@vuhu.cz Strana 1 (celkem 35) Obsah 1 Úvod... 3 2 Základní charakteristika území... 4 3 ECM a vyhodnocení imisní situace... 5 3.1 Informování o aktuální imisní situaci... 5 3.2 Dotazy a stížnosti...

Více

Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok 2013

Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok 2013 ecmost@vuhu.cz Strana 1 (celkový počet 56) 1 Úvod... 3 2 Základní charakteristika území... 4 2.1 Oblasti s překročenými imisními limity... 4 3 ECM a vyhodnocení imisní situace... 6 3.1 Informování o aktuální

Více

Ministerstvo životního prostředí stanoví podle 5 odst. 6 a 30 odst. 4 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (dále jen zákon ):

Ministerstvo životního prostředí stanoví podle 5 odst. 6 a 30 odst. 4 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (dále jen zákon ): Strana 4178 Sbírka zákonů č. 330 / 2012 Částka 121 330 VYHLÁŠKA ze dne 8. října 2012 o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových

Více

Monitorování kvality ovzduší v České republice

Monitorování kvality ovzduší v České republice Monitorování kvality ovzduší v České republice Jaroslav Šantroch, Jana Ostatnická Český hydrometeorologický ústav Sezimovo Ústí 4. 6.. 006 Sledování kvality ovzduší legislativně vymezují Český hydrometeorologický

Více

Vyhodnocení imisní situace v Litvínově v roce 2011

Vyhodnocení imisní situace v Litvínově v roce 2011 Vyhodnocení imisní situace v Litvínově v roce 2011 Zpracovatel: Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s. Ekologické centrum Most pro Krušnohoří Budovatelů 2830 434 37 Most Datum vydání: 30.03.2012 1. ÚVOD Vyhodnocení

Více

Název lokality Stehelčeves 53,91 41,01 40,92 48,98 89,84 55,06 43,67 Veltrusy 13,82 14,41

Název lokality Stehelčeves 53,91 41,01 40,92 48,98 89,84 55,06 43,67 Veltrusy 13,82 14,41 Název lokality 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Stehelčeves 53,91 41,01 40,92 48,98 89,84 55,06 43,67 Veltrusy 13,82 14,41 Kromě meteorologických podmínek má na koncentrace suspendovaných

Více

Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok 2013. Obsah

Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok 2013. Obsah Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok 2013 Obsah 1 Úvod... 2 2 Základní charakteristika území... 3 2.1 Oblasti s překročenými imisními limity... 4 3 ECM a vyhodnocení imisní situace... 6 3.1 Informování

Více

ROZDÍLOVÁ TABULKA NÁVRHU PRÁVNÍHO PŘEDPISU S PŘEDPISY EU

ROZDÍLOVÁ TABULKA NÁVRHU PRÁVNÍHO PŘEDPISU S PŘEDPISY EU ROZDÍLOVÁ TABULKA NÁVRHU PRÁVNÍHO PŘEDPISU S PŘEDPISY EU Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních

Více

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR Obsah I. ÚVOD... 2 II. METEOROLOGICKÉ A ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY... 2 III. ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ SUSPENDOVANÝMI

Více

A-PDF Split DEMO : Purchase from www.a-pdf.com to remove the watermark

A-PDF Split DEMO : Purchase from www.a-pdf.com to remove the watermark A-PDF Split DEMO : Purchase from www.a-pdf.com to remove the watermark STŘEDNĚDOBÁ STRATEGIE (DO ROKU 2020) ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V ČR Tabulka 47: Úplná emisní bilance kraje Vysočina, údaje rok 2011,

Více

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR Obsah I. ÚVOD... 2 II. METEOROLOGICKÉ A ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY... 2 III. ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ SUSPENDOVANÝMI

Více

ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY A JEJICH VLIV NA KONCENTRACI AEROSOLOVÝCH ČÁSTIC PM 10 V LOKALITĚ MOSTECKÉHO JEZERA

ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY A JEJICH VLIV NA KONCENTRACI AEROSOLOVÝCH ČÁSTIC PM 10 V LOKALITĚ MOSTECKÉHO JEZERA ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY A JEJICH VLIV NA KONCENTRACI AEROSOLOVÝCH ČÁSTIC PM 10 V LOKALITĚ MOSTECKÉHO JEZERA Ing. Jan Brejcha, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., brejcha@vuhu.cz Vodárenská a biologie 2015

Více

Kvalita ovzduší v Jihomoravském kraji. Mgr. Robert Skeřil, Ph.D. Český hydrometeorologický ústav,

Kvalita ovzduší v Jihomoravském kraji. Mgr. Robert Skeřil, Ph.D. Český hydrometeorologický ústav, Kvalita ovzduší v Jihomoravském kraji Mgr. Robert Skeřil, Ph.D. Český hydrometeorologický ústav, robert.skeril@chmi.cz Český hydrometeorologický ústav 3 odborné úseky: Meteorologie a klimatologie Hydrologie

Více

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR Obsah I. ÚVOD... 2 II. METEOROLOGICKÉ A ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY... 2 III. ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ SUSPENDOVANÝMI

Více

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Ing. Jan Brejcha, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., brejcha@vuhu.cz Voda a krajina 2014 1 Projekt č. TA01020592 je řešen s finanční

Více

Vyhodnocení imisní situace v Kralupech nad Vltavou za rok 2014 Stránka 1

Vyhodnocení imisní situace v Kralupech nad Vltavou za rok 2014 Stránka 1 OBSAH 1. Úvod... 2 2. Základní charakteristika území... 3 2.1. Oblasti s překročenými imisními limity... 3 3. ECK a vyhodnocení imisní situace... 4 3.1. Informování o aktuální imisní situaci... 4 3.2.

Více

Znečištění ovzduší. Bratislava, 19. února 2014 MUDr. Miroslav Šuta. a lidské zdraví. Centrum pro životní prostředí a zdraví

Znečištění ovzduší. Bratislava, 19. února 2014 MUDr. Miroslav Šuta. a lidské zdraví. Centrum pro životní prostředí a zdraví Znečištění ovzduší a lidské zdraví Bratislava, 19. února 2014 odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik Znečištění ovzduší (kontext) způsobuje předčasnou smrt asi 370 tisíc Evropanů

Více

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR Obsah I. ÚVOD... 2 II. METEOROLOGICKÉ A ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY... 2 III. ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ SUSPENDOVANÝMI

Více

ení kvality ovzduší oblasti Česka a Polska Kvalita ovzduší Ing. Rafał Chłond Ostrava 29. června 2010

ení kvality ovzduší oblasti Česka a Polska Kvalita ovzduší Ing. Rafał Chłond Ostrava 29. června 2010 Zlepšen ení kvality ovzduší v příhraniční oblasti Česka a Polska Kvalita ovzduší v Česku Ing. Rafał Chłond Ostrava 29. června 2010 Obsah 1. Znečištění ovzduší 2. Způsoby měřm ěření emisí 3. Nemoci způsoben

Více

Aktualizace krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje Příloha II. Příloha II

Aktualizace krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje Příloha II. Příloha II Příloha II Posouzení a doplnění Zprávy o zónách a aglomeracích v České republice MŽP listopad 2005, část: zóna Ústecký kraj ASCEND s.r.o. Strana 1 (celkem 8) 1. Posouzení Zpráva o zónách a aglomeracích

Více

Vyhodnocení imisní situace v Mostě za rok Obsah

Vyhodnocení imisní situace v Mostě za rok Obsah Obsah 1 Úvod... 2 2 Základní charakteristika území... 3 2.1 Oblasti s překročenými imisními limity... 3 3 ECM a vyhodnocení imisní situace... 5 3.1 Informování o aktuální imisní situaci... 5 3.2 Dotazy

Více

Měření znečištění ovzduší na Lysé hoře a v Beskydech

Měření znečištění ovzduší na Lysé hoře a v Beskydech Měření znečištění ovzduší na Lysé hoře a v Beskydech Vladimíra Volná ODDĚLENÍ OCHRANY ČISTOTY OVZDUŠÍ, ČHMÚ/OSTRAVA Konference Lysá hora 120 let meteorologických měření a pozorování, 14. 15. 6. 2017 Vývoj

Více

Znečištěné ovzduší a lidské zdraví

Znečištěné ovzduší a lidské zdraví Znečištěné ovzduší a lidské zdraví Brno, 11. ledna 2011 odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik e-mail: miroslav.suta (zavináč) centrum.cz http://suta.blog.respekt.ihned.cz Znečištění

Více

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc.

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc. Systém posuzování a řízení kvality ovzduší Koncepční úroveň

Více

1 Úvod. Aktuální data ze stanic automatizovaného imisního monitoringu jsou veřejně přístupná na internetových stránkách

1 Úvod. Aktuální data ze stanic automatizovaného imisního monitoringu jsou veřejně přístupná na internetových stránkách 1 Úvod Ekologické centrum Most pro Krušnohoří (ECM) zpracovává každý rok vyhodnocení imisní situace v lokalitě Most na základě dat Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a Zdravotního ústavu (ZÚ)

Více

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR Obsah I. ÚVOD... 2 II. METEOROLOGICKÉ A ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY... 2 III. ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ SUSPENDOVANÝMI

Více

Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví

Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví Bratislava, 2. února 2011 odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik e-mail: miroslav.suta (zavináč) centrum.cz http://suta.blog.respekt.ihned.cz

Více

N Á V R H VYHLÁŠKA. ze dne.2017,

N Á V R H VYHLÁŠKA. ze dne.2017, Zákony pro lidi Monitor změn (https://apps.odok.cz/attachment//down/2ornajbenuwz) II. N Á V R H VYHLÁŠKA ze dne.2017, kterou se mění vyhláška č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně

Více

LEGISLATIVNÍ OPATŘENÍ CHRÁNÍCÍ ZDRAVÍ ČLOVĚKA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI VLIVY STAVEB

LEGISLATIVNÍ OPATŘENÍ CHRÁNÍCÍ ZDRAVÍ ČLOVĚKA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI VLIVY STAVEB LEGISLATIVNÍ OPATŘENÍ CHRÁNÍCÍ ZDRAVÍ ČLOVĚKA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI VLIVY STAVEB Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební

Více

Vyhodnocení imisní situace v Mostě v roce 2010

Vyhodnocení imisní situace v Mostě v roce 2010 Vyhodnocení imisní situace v Mostě v roce 2005 Vyhodnocení imisní situace v Mostě v roce 2010 Zpracovatel: VÚHU a.s. Ekologické centrum Most Budovatelů 2830 434 37 Most 10. března 2011 Bc. Dana Kovaříková

Více

Zpřísňování emisních limitů Kompenzační opatření Irena Kojanová

Zpřísňování emisních limitů Kompenzační opatření Irena Kojanová ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Zpřísňování emisních limitů Kompenzační opatření Irena Kojanová Principy zpřísňování emisních limitů, kompenzační opatření

Více

Stanovení oblastí a stanic SVRS pro sezónu 2012/2013. Ondřej Vlček, Radostovice

Stanovení oblastí a stanic SVRS pro sezónu 2012/2013. Ondřej Vlček, Radostovice Stanovení oblastí a stanic SVRS pro sezónu 2012/2013 Ondřej Vlček, Radostovice 26.9.2012 201/2012 Sb. Zákon o ochraně ovzduší (účinnost od 1. září 2012) 10 Smogová situace (1) Smogová situace: úroveň znečištění

Více

Znečištění ovzduší a zdraví

Znečištění ovzduší a zdraví Znečištění ovzduší a zdraví Čelákovice, 31. března 2014 odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik Znečištění ovzduší (kontext) Evropa: asi 370 tisíc předčasných úmrtí ročně zkracuje

Více

VÝSLEDKY MĚŘENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ V BOLATICÍCH 12. 12. 211 27. 1. 212 Zpracoval: Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava Mgr. Blanka Krejčí Lokalita CZ I - Bolatice Měření 12. 12. 211-27. 1.

Více

Měření znečištění ovzduší na Lysé hoře a v Beskydech

Měření znečištění ovzduší na Lysé hoře a v Beskydech Měření znečištění ovzduší na Lysé hoře a v Beskydech Vladimíra Volná ODDĚLENÍ OCHRANY ČISTOTY OVZDUŠÍ, ČHMÚ/OSTRAVA Přednáška ČMeS, ČHMÚ/pobočka Ostrava, 25. 9. 2017 Vývoj znečištění ovzduší v Beskydech

Více

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR LEDEN 2015

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR LEDEN 2015 Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR 1 Obsah I. ÚVOD... 3 II. METEOROLOGICKÉ A ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY... 4 III. ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ

Více

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR Obsah I. ÚVOD... 2 II. METEOROLOGICKÉ A ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY... 4 III. ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ SUSPENDOVANÝMI

Více

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR Obsah I. ÚVOD... 2 II. METEOROLOGICKÉ A ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY... 3 III. ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ SUSPENDOVANÝMI

Více

Oxidy dusíku (NOx/NO2)

Oxidy dusíku (NOx/NO2) Oxidy dusíku (NOx/NO2) další názvy číslo CAS chemický vzorec ohlašovací práh pro emise a přenosy noxy, oxid dusnatý, oxid dusičitý 10102-44-0 (NO 2, oxid dusičitý) NO x do ovzduší (kg/rok) 100 000 do vody

Více

Vyhodnocení imisní situace v Kralupech nad Vltavou v roce 2011

Vyhodnocení imisní situace v Kralupech nad Vltavou v roce 2011 Vyhodnocení imisní situace v Mostě v roce 2005 Vyhodnocení imisní situace v Kralupech nad Vltavou v roce 2011 Zpracovatel: VÚHU a.s. Ekologické centrum Most Budovatelů 2830 434 37 Most Mgr. Renáta Červenková,

Více

Hodnocení úrovně koncentrace PM 10 na stanici Most a Kopisty v průběhu hydrologické rekultivace zbytkové jámy lomu Most Ležáky 1

Hodnocení úrovně koncentrace PM 10 na stanici Most a Kopisty v průběhu hydrologické rekultivace zbytkové jámy lomu Most Ležáky 1 Hodnocení úrovně koncentrace PM 1 na stanici Most a Kopisty v průběhu hydrologické rekultivace zbytkové jámy lomu Most Ležáky 1 Projekt č. TA12592 je řešen s finanční podporou TA ČR Znečištění ovzduší

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - ovzduší V této kapitole se dozvíte: Co je to ovzduší. Jaké plyny jsou v atmosféře. Jaké složky znečišťují

Více

Obsah. Vyhodnocení imisní situace v Kralupech nad Vltavou za rok 2016 Stránka 2

Obsah. Vyhodnocení imisní situace v Kralupech nad Vltavou za rok 2016 Stránka 2 Obsah 1. Úvod... 3 2. Základní charakteristika území... 4 2.1. Oblasti s překročenými imisními limity... 4 3. ECK a vyhodnocení imisní situace... 6 3.1. Informování o aktuální imisní situaci... 6 3.2.

Více

Ing. Václav Píša, CSc. Autor

Ing. Václav Píša, CSc. Autor Ing. Václav Píša, CSc. Autor Mgr. Radek Jareš Mgr. Jan Karel Organizace ATEM - Atelier ekologických modelů Název textu Modelové výpočty kvality ovzduší Blok BK6 - Modelové hodnocení imisní zátěže Datum

Více

Kvalita ovzduší v Jihomoravském kraji

Kvalita ovzduší v Jihomoravském kraji Kvalita ovzduší v Jihomoravském kraji Mgr. Robert Skeřil, Ph.D. Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno O čem budu povídat Trocha teorie nikoho nezabije Kvalita ovzduší v posledních letech Problémy

Více

Platné znění části zákona s vyznačením změn

Platné znění části zákona s vyznačením změn Platné znění části zákona s vyznačením změn 11 (5) Pokud by provozem stacionárního zdroje označeného ve sloupci B v příloze č. 2 k tomuto zákonu nebo vlivem umístění pozemní komunikace podle odstavce 1

Více

PŘÍLOHA A IMISNÍ STUDIE PROGRAM ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ PARDUBICKÉHO KRAJE DRUH A POSOUZENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ ZHOTOVITEL:

PŘÍLOHA A IMISNÍ STUDIE PROGRAM ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ PARDUBICKÉHO KRAJE DRUH A POSOUZENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ ZHOTOVITEL: Krajský program snižování emisí podle přílohy č. 2 odst. 2 k zák. č. 86/2002 Sb. PROGRAM ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ PARDUBICKÉHO KRAJE PŘÍLOHA A IMISNÍ STUDIE DRUH A POSOUZENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ ZHOTOVITEL:

Více

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková

Více

Znečištění ovzduší města Liberce

Znečištění ovzduší města Liberce Znečištění ovzduší města Liberce Úvod Problematika znečištění ovzduší je pro všechny z nás stále aktuální téma dané tím, že vzduch, který se kolem nás nachází nemůžeme přestat dýchat, nemáme možnost výběru.

Více

Chemie životního prostředí III Atmosféra (04) Síra v atmosféře

Chemie životního prostředí III Atmosféra (04) Síra v atmosféře Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Atmosféra (04) Síra v atmosféře Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni muni.cz Formy

Více

NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU - PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

2100 REZZO Registru emisí zdrojů znečišťování ovzduší REZZO

2100 REZZO Registru emisí zdrojů znečišťování ovzduší REZZO Je prokázáno, že znečištění ovzduší na Ostravsku pochází ze čtyř zdrojů: průmyslových podniků, lokálních topenišť, dopravy a emisí, které pocházejí z Polska. Studie Zdravotního ústavu prokázala, že v období

Více

Modelování znečištění ovzduší. Nina Benešová

Modelování znečištění ovzduší. Nina Benešová Modelování znečištění ovzduší Nina Benešová 2. května 2012 trocha historie druhy znečišt ujících látek a jejich vliv na člověka a životní prostředí k čemu je dobré umět znečištění modelovat typy modelů

Více

Obsah. Vyhodnocení imisní situace v Kralupech nad Vltavou za rok 2015 Stránka 1

Obsah. Vyhodnocení imisní situace v Kralupech nad Vltavou za rok 2015 Stránka 1 Obsah 1. Úvod... 2 2. Základní charakteristika území... 3 2.1. Oblasti s překročenými imisními limity... 3 3. ECK a vyhodnocení imisní situace... 4 3.1. Informování o aktuální imisní situaci... 4 3.2.

Více

Je tříatomová molekula kyslíku. Jeho vliv se liší podle toho, v jaké výšce se vyskytuje. Přízemní ozon je škodlivý, má účinky jako jedovatá látka,

Je tříatomová molekula kyslíku. Jeho vliv se liší podle toho, v jaké výšce se vyskytuje. Přízemní ozon je škodlivý, má účinky jako jedovatá látka, Ozon Je tříatomová molekula kyslíku. Jeho vliv se liší podle toho, v jaké výšce se vyskytuje. Přízemní ozon je škodlivý, má účinky jako jedovatá látka, ničí automobily, umělé hmoty a pryž. Vzniká při vzájemném

Více

Vyhodnocení imisní situace v Kralupech nad Vltavou za rok 2017 Stránka 1

Vyhodnocení imisní situace v Kralupech nad Vltavou za rok 2017 Stránka 1 Vyhodnocení imisní situace v Kralupech nad Vltavou za rok 2017 Stránka 1 Obsah 1. Úvod... 3 2. Základní charakteristika území... 4 2.1. Oblasti s překročenými imisními limity... 4 3. ECK a vyhodnocení

Více

PŘEDBĚŽNÉ ZHODNOCENÍ. Znečištění ovzduší benzo[a]pyrenem, těžkými kovy a benzenem na území České republiky v roce 2018

PŘEDBĚŽNÉ ZHODNOCENÍ. Znečištění ovzduší benzo[a]pyrenem, těžkými kovy a benzenem na území České republiky v roce 2018 Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší PŘEDBĚŽNÉ ZHODNOCENÍ Znečištění ovzduší benzo[a]pyrenem, těžkými kovy a benzenem na území České republiky v roce 2018 12. duben 2019 Obsah Shrnutí...

Více

INDIKATIVNÍ MĚŘENÍ MS HAVÍŘOV Vyhodnocení za rok 2011

INDIKATIVNÍ MĚŘENÍ MS HAVÍŘOV Vyhodnocení za rok 2011 INDIKATIVNÍ MĚŘENÍ MS HAVÍŘOV Vyhodnocení za rok 2011 Zadavatel: Odpovědný pracovník: Statutární město Havířov Mgr. Jiří Bílek Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě Oddělení ovzduší Partyzánské nám. 7, 702

Více

Měření v lokalitě Poliklinika Spořilov

Měření v lokalitě Poliklinika Spořilov Měření v lokalitě Poliklinika Spořilov 1. etapa - 27. 5. až 24. 6. 2013 2. etapa - 1. až 29. 8. 2013 3. etapa - 15. 11. až 13. 12. 2013 Zpracovala Národní referenční laboratoř pro venkovní ovzduší Centra

Více

BZN. NO 2 (µg/m 3 ) PM 2,5. Pozaďové stanice ČR 6,9 15,6 13,5 0,7 0,52 0,08 3,30 0,40 0,67

BZN. NO 2 (µg/m 3 ) PM 2,5. Pozaďové stanice ČR 6,9 15,6 13,5 0,7 0,52 0,08 3,30 0,40 0,67 Ovzduší Údaje o znečištění ovzduší použité pro hodnocení vlivu na zdraví pocházejí z 15 pražských měřících stanic (provozovaných ČHMÚ, SZÚ a Zdravotním ústavem se sídlem v Ústí n/l), na kterých jsou v

Více

FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB

FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Hodnocení absorpční kapacity pro prioritu 2 Operačního programu Životní prostředí. Lubomír Paroha Petra Borůvková

Hodnocení absorpční kapacity pro prioritu 2 Operačního programu Životní prostředí. Lubomír Paroha Petra Borůvková Hodnocení absorpční kapacity pro prioritu 2 Operačního programu Životní prostředí Lubomír Paroha Petra Borůvková Beroun, 5. Června 2007 Absorpční kapacita Schopnost efektivně a účinně využít finanční zdroje

Více

Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR 1 Obsah I. ÚVOD... 3 II. METEOROLOGICKÉ A ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY... 4 II. ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ

Více

Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší PŘEDBĚŽNÉ ZHODNOCENÍ Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR ROK 2014 1 I. ÚVOD Úsek ochrany čistoty ovzduší Českého hydrometeorologického

Více

Vývoj stavu ovzduší. Příloha č. 2

Vývoj stavu ovzduší. Příloha č. 2 Vývoj stavu ovzduší Příloha č. 2 Na počátku 90. let patřilo znečištění ovzduší k nejzávaznějším problémům životního prostředí České republiky. Emise všech hlavních znečišťujících látek, zvláště pak suspendovaných

Více

Implementace vyhlášky č. 373/2009 Sb., kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů znečišťujících látek

Implementace vyhlášky č. 373/2009 Sb., kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů znečišťujících látek Implementace vyhlášky č. 373/2009 Sb., kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů znečišťujících látek Jana Šestáková odbor ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí OCHRANA OVZDUŠÍ VE

Více

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.5: Kvalita místního ovzduší v Praze Libuši v roce 2008

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.5: Kvalita místního ovzduší v Praze Libuši v roce 2008 Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.5: Kvalita místního ovzduší v Praze Libuši v roce 2008 Vydala: Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Zpracovala: Michaela Pomališová http://www.timur.cz

Více

Stav a vývoj kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004 2013

Stav a vývoj kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004 2013 Stav a vývoj kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004 2013 a) Zhodnocení stavu a vývoje kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004-2013 zejména vzhledem k zprovoznění Vysočanské radiály.

Více

B. Kotlík, H. Kazmarová SZÚ Praha

B. Kotlík, H. Kazmarová SZÚ Praha B. Kotlík, H. Kazmarová SZÚ Praha 2 Výroba nanomateriálů - Aktuální rychlý rozvoj - Vliv na produkt nebo na činnosti Vlivy na zdraví - Hodnocení expozice - Emise do prostředí - Poznání účinků V současnosti

Více

Environmentální problémy. Znečišťování ovzduší a vod

Environmentální problémy. Znečišťování ovzduší a vod GLOBÁLNÍ PROBLÉMY LIDSTVA Environmentální problémy Znečišťování ovzduší a vod Bc. Hana KUTÁ, Brno, 2010 OSNOVA Klíčové pojmy 1. ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ Definice problému Přírodní zdroje znečištění Antropogenní

Více

Současný stav znečištěného ovzduší v kraji a plány do budoucna. 7.-8.3.2012 hotel Bezruč, Malenovice Zpracoval : Marek Bruštík

Současný stav znečištěného ovzduší v kraji a plány do budoucna. 7.-8.3.2012 hotel Bezruč, Malenovice Zpracoval : Marek Bruštík Současný stav znečištěného ovzduší v kraji a plány do budoucna 7.-8.3.2012 hotel Bezruč, Malenovice Zpracoval : Marek Bruštík Obsah Analýza smogových situací Nástroje k minimalizaci smogových situací Analýza

Více

INFORMAČNÍ SYSTÉMY V OCHRANĚ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ISKO, REZZO, ISPOP. Mgr. Ing. Marek Martinec

INFORMAČNÍ SYSTÉMY V OCHRANĚ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ISKO, REZZO, ISPOP. Mgr. Ing. Marek Martinec INFORMAČNÍ SYSTÉMY V OCHRANĚ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ISKO, REZZO, ISPOP Mgr. Ing. Marek Martinec Emise x Imise Emise jsou látky znečišťující ovzduší. Maximální koncentraci mají u svého zdroje (komín, výfuk,...),

Více

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR Obsah I. ÚVOD... 2 II. METEOROLOGICKÉ A ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY... 3 III. ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ SUSPENDOVANÝMI

Více

Monitoring ovzduší u fotbalového hřiště Horní Žukov

Monitoring ovzduší u fotbalového hřiště Horní Žukov Monitoring ovzduší u fotbalového hřiště Horní Žukov Zadavatel: Měření: Vydání protokolu: Odpovědná osoba: Město Český Těšín 12. - 19.3.2014 4.4.2014 Ing. Lucie Hellebrandová Zdravotní ústav se sídlem v

Více

Členění a hodnoty emisních limitů a specifických emisních limitů viz limit 4.2.105.

Členění a hodnoty emisních limitů a specifických emisních limitů viz limit 4.2.105. Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 658 34 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, e-mail: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 4.2.101 ZDROJE ZNEČIŠŤOVÁNÍ

Více